1. - 17.7.2010
KRÁSNÁ HORA
2010
Úvod
Již je to nějaká doba, co se po letních prázdninách vše vrátilo do zaběhnutých kolejí. Do lavic zasedli už i vysokoškolští studenti a všichni sledujeme krásně zbarvené stromy a kloužeme po spadaném listí. Snad je ten pravý čas zahřát se vzpomínkou na horké léto.
Obsah Moje etapková skupinka...........................4 Bobří Manévry 2010..................................5 Nástupy.....................................................6 Team-buildingová etapka: Cesta Guenevery.....................................7 Vydří manévry 2010..................................8 Noční hry.................................................10
Značnou část volna jsme, letos již popáté, strávili pod širým nebem na louce poblíž Krásné Hory nad Vltavou. Vplížili jsme se do pověstí a mýtů o králi Artuši, kouzelníku Merlinovi, krásné Guinevře a jejich přátelích. Dokonce se podařilo zabránit zničení kulatého stolu a pádu celé Británie do rukou výbojných Sasů.
Rytířský turnaj..........................................11
Tábor byl dobou utužování vzájemných vazeb i řešení drobných konfliktů, zábavy i práce, vedra i občasných bouřek. Tábor skončil a pravděpodobně časem zapomeneme co se na něm všechno odehrálo. Důležité ale je, že se z něj vracíme trochu jiní než jsme přijeli; nejen opálení a s hlavou plnou zážitků, ale snad i bohatší o nové dovednosti, nové kamarády a s chutí scházet se dál.
Závěrečný oheň........................................17
Orienťák...................................................12 Manévry tučňáků.....................................13 Pokladovka...............................................14 Přespání holek pod širákem....................15 Sojčí manévry..........................................16 Ydersův přepad........................................18 Koupák.....................................................19 Přespání mimo tábor – kluci..................20 Nováčkovská zkouška.............................20 Anketa......................................................21
Pěkné oživení vzpomínek na tábor nejen při listování tímto časopisem Vám přeje CITRON
Krásná Hora 2010
3
Moje etapková skupinka
Rozřazení do etapkových skupinek jsme se dozvěděli k večeru u táboráku. Na naše obleky nám vedoucí natiskli různě barevné erby. Postupem času jsme si i dokonce zvládli vymyslet název skupinky. My jsme se opravdu hrdě pojmenovali... Pohankové placky (červení). Nu, co? Ve středověku se skoro nic jiného nejedlo. A Opečené kachny (zelení), to taky není od tématu. Další, Modré z nebe (kupodivu modří), to jsme nadále u jídla, ale čtvrtá skupinka nepředčí nikoho! Hobití nožky (žlutí)! Celkem smysluplné názvy, nemyslíte?
Frantu a otatní členi byli A dále Modrá skupinka. tak aktivní, že to ani Měla vždy originální nemusím popisovat. nápady. V jejím čele velel Opečené kachny... Ty vedl Šmoula. Ze začátku se nám Márty s Janou. Byli občas nezdála a ty nápady opravdu těžkými soupeři nám připadaly absurdní, zejména v běhacích hrách ale někdy jsme opravdu a nebo v Heroickém úkolu. skončili jen s vyjevenýma a a pusou Těch 10 dřepů s čepicí metr očima širokou a metr vysokou otevřenou. (nebo jáké už to byly A nakonec naše vychytralé rozměry, nevím…), zvládli žluté Nožky hobití. Ty vám bravurně! panečku vždycky vymyslí něco tak neskutečného, že ani nevíte, že to jde vymyslet! A za to vděčí celá skupinka i se Špáňou! Rozdělení se docela povedlo. Všichni se snažili vymýšlet nápady a nejrůznější techniky. Každý měl svoji strategii. I když se někdy nepovedla, jindy zase protějšky úplně ohromila a díky tomu postoupili dále. Vždyť víte, chybami se člověk učí...
Vezměme si třeba ty Pohankové placky. V čele s Frantou. Myslím, že jsme byli celkem schopná skupinka. Užívali jsme si legraci, měli jsme chytrého
4
ÁŇA
Krásná Hora 2010
Bobří Manévry 2010 Manévry jako vždy začaly zapískáním pěti čárek (pro neznalé — — — — —) a po zapískání začal obvyklý shon. Hned potom jsme se vydali na dlouhou cestu. Nejprve jsme se vydali přes Červený Mlýn ke Krašovicím a dále na vrch Hotětín, kde jsme měli složit první sloku naší pochodové písně. Po jejím složení jsme pokračovali dál ke Kovářovu, kde nás uvítala cedule „Kovářov – obec roku 2004“, čímž jsme měli vyřešenou první půli našeho úkolu – měli jsme zjistit, kdy se to stalo. Druhou část, totiž, kdo v té době starostoval jsme si zjistili od dvou rodáků. Jejich výpověď byla docela kuriózní, hádali se totiž jestli to byl Honza nebo Pavel. Nakonec jsme povečeřeli v místním parku a pak jsme se vydali do Hrazan, kde jsme měli sraz s Klíčem a Bodlinou. Přespali jsme v remízku mezi poli u Hrazánek.
Dalšího dne jsme vstali dosti časně a vydali se směrem na Chyšky. Když jsme dorazili do Chyšek, bylo už 8 hodin, a proto jsme zde posnídali a udělali náš další úkol. Pak jsme pokračovali ke kopci Homole, kde jsme dodělali naši písničku a dostali se do tábora jiného oddílu z našeho střediska (bohužel si nepamatuju, kdo to byl). Po těchto různých peripetiích jsme dobyli hrad Zvěřinec, ze kterého zbyla bohužel jen hromada kamení, takže to zkomplikovalo úlohu našemu archeologickému týmu. To již se schylovalo k odpoledni a my jsme museli počkat s obědem do Bolechovic, kde se nacházel zámek. Bohužel nebyl přístupný a neexistoval prý ani pohled s jeho vyobrazením. Trochu zklamáni jsme pokračovali k rybníku Velký Mastník, kde stál most, jehož stáří jsme si měli tipnout. Kousek za rybníkem, ve vesnici Křenovice, jsme se začali křenit ostošest, ale bohužel jsme nepotkali mnoho kolemjdoucích ani kolemjedoucích, takže nám nezbývalo nic jiného, než se křenit sami na sebe. Poté
Krásná Hora 2010
jsme se dostali k lomu, kde jsme měli zjistit pH vody, ale pozemek byl oplocen a hlídač se rozhodně přívětivě netvářil. Nezbývalo nic jiného, než se vydat do Štětkovic a zjistit původ tohoto vpravdě bizardního jména. To již se stmívalo a když jsme došli k rozhledně Drahoušek, byla už málem půlnoc, takže jsme ji samozřejmě navštívit nemohli. Místo tohle jsme si ustlali na místním volejbalovém hřišti uprostřed lesa. Ráno jsme vstali brzy, abychom stihli mši v Počepicích v 11 hodin. Nejprve jsme zamířili hustým kopřivovým porostem do Sedlčan a pak už jsme se hnali přímo do Počepic, ale na mši jsme stejně přišli o pět minut později. Po mši jsme si dali oběd a pak už nás čekala poslední etapa. V Pořešicích jsme vyřešili „složitý“ logický úkol a alespoň to nám trochu zlepšilo sebevědomí. Nakonec jsme do tábora dorazili, sice deset minut po Tučňácích, ale ve výsledném hodnocení jsme vyhráli. Dobří BOBŘI!!
FRANTA
5
Nástupy
„PN!“ zazní z píšťalky a já, stejně jako každý z nás, musím opustit svou práci – ať už čtení Blesku na latře či utírání nádobí – a zapojit se do změti lidí, kteří se snaží najít svoje kroje, zamaskovat svoje tepláky za kraťasy, vyjednávat s vedoucími o hrnečku zapomenutém v kuchyni, vyhrabat svůj turbánek a následně začít zjišťovat, kdo z přítomných umí dobráček. Tento rumraj mají ještě zpestřený ti, kdo preferují sehnat vlajkovou četu ještě předtím, než se zavelí
„vlajková četo pochodem vchod“, aby na tento povel mohli zareagovat vhodněji, než zjišťováním, kdo je vlastně dneska služba. Přicházím tedy do stanu a zjišťuji, že tam od posledního bodování jakýsi záhadný neviditelný duch, který mi postupně všechny věci rozházel a zaplnil stan odpadky. Proto, nazouvaje si ponožky a hledaje v této změti košili, se snažím s vědomím hrozby bodování stanů, aspoň něco uklidit. Na zapískání, které se ozve v takovéto situaci, zareaguji skákáním po jedné noze směrem ke svému místu ve snaze obout si během cesty druhou botu a odhodit hrst odpadků z ruky do pytle. Pak už následují pravidelné rubriky: vztyčení státní vlajky za zpěvu státní hymny,
6
Krásná Hora 2010
družinové vlajky (obohacené řezanými zatáčkami a dalšími vylepšeními) s družinovými pokřiky, symbol práce, denní rozkaz (obvykle natolik jasný a výstižný, že Cíťovi opravdu nezbývá než říci: „No já si myslím, že k tomu není co dodat.“) a pak už přijde na řadu jen kostka Zapomněnka, zvláště oblíbená službou (která doufá, že si nešťastník hodí dřevo nebo hrnec). Po rozchodu následuje ještě jedna další, prémiová, rubrika pro ty, kdo měli při nástupu dobrou náladu a dávali to náležitě najevo – za odměnu si tito vysmátí jedinci zacvičí. ŠPANĚL
Team-buildingová etapka: Cesta Guenevery Cílem této hry bylo zdolávat překážky, které pro nás byly připraveny, a na konci vytáhnout Artušův meč. Tato hra po nás vyžadovala jak fyzickou, tak i logickou zdatnost (což byl ,,menší” problém :)). U každé překážky byli roveři nebo vedoucí, kteří na nás dohlíželi, měřili čas nebo počítali body. Překážky byly celkem čtyři, první bylo lano natáhnuté mezi
stromy, přes které muselo pět z nás přelézt aniž by se dotkli lana. Další překážkou byla také lana, natáhnutá mezi stromy, po kterých jsme museli všichni přelézt, aniž by se někdo z nás dotkl země. Předposlední, ale těžká překážka byl ,,kobereček”igelit na zemi ve velikosti pytle do koše, na který jsme si všichni nalezli a museli jsme ho otočit, nikdo se však nesměl
dotknout země. Čtvrtá a zároveň poslední překážka byla asi nejtěžší. Po dvou lodích (igelitkách) jsme se každý postupně museli dostat na druhý břeh (druhý konec louky) s tím, že nejmladší člen se tam musel dostat jako poslední a vytáhnout Artušův meč z kamene (balíku slámy). Všechny skupinky tuto cestu zvládly, tak honem na svačinu :). JOHANKA :)
Pohankové placky Áňa Kuba Klára S. Franta Anežka Vojta V. Martin
Krásná Hora 2010
7
Vydří manévry
Od té chvíle, co se řeklo, že teď už se mohou kdykoli zapískat manévry, jsme začaly s holkama dumat nad tím, kdy by asi tak mohly být. Manévry se staly předmětem našich rozhovorů dokonce i na latře, kde jinak probíráme jen ta „důležitá“ témata. :-) Zapískání manévrů místo obvyklého srazu po poledňáku nás ale docela zarazilo. Samozřejmě následovala obvyklá velmi pečlivě stopovaná desetiminutová panika, ze které si ovšem pamatuji jen dupot desítek nohou a taky to, že jsem vůbec nemohla najít sluneční brýle, ale pak jsem si
8
vzpomněla, že jsem si je už zabalila, a tak mi spadl kámen ze srdce, což mi přišlo vhod, protože s takovým šutrem se fakt špatně běhá.
sbalte, jestli se tam vejdete, ale spát na jedné karimatce s jedním spacákem ... hmmm ... jak bych to řekla ... prostě to není ono... :-)
Už dlouho před táborem jsme s jistou nejmenovanou Áňou Bartoňovou vymyslely takovej fakt důmyslenej a chytrej plán, kterej čekal už jen na realizaci. A sice že si nevezmeme každá svůj batoh, svůj spacák a svoji karimatku, ale že se zabalíme obě do jednoho báglu, do kterýho nacpem jeden spacák a jednu karimatku (ale jídlo za dva! :-)) a s takto skromným vybavením se pokusíme přežít manévry. No, živá asi jsem (jinak bych nenapsala tenhle článek), ale radši se s vámi o tyto své těžce nabyté zkušenosti podělím: do jednoho batohu se dva klidně
Až na to, že jsme se z tábora málem vydaly na opačnou stranu, jsme šly ze začátku fakt dobře. Nikde jsme se neztrácely ani zbytečně nezastavovaly a šly jsme i docela rychle. Hnala nás totiž touha být lepší než Sojky. První den jsme došly až do Milevska, kde jsme se spolu s Cíťou a Anežkou a Ájou uložili ke spánku. Sice nás ten večerní pochod stál docela dost úsilí, ale cestou jsme zpívaly, navzájem se povzbuzovaly a pomáhalo nám hlavně to střídaní se v nesení batohů. Tu noc jsme spali jako zabití. Ráno nás probudili opilci, ale přesto jsme nabraly dost síly do dalšího perného dne, a tak jsme se opět vydaly na cestu.
Krásná Hora 2010
2010
Jedním z úkolů bylo v jisté vesničce (myslím že to byla Šichova vesec) namalovat přírodními materiály kapličku, což nebyl problém. Áňa vzala pampelišku a za chvilku už se na papíře skvěla krásná malba :-). Za touto vesnicí jsme odbočily z cesty do lesíka, kde jsme si daly povzbuzujícího odpoledního šlofíka :-D. Osvěženy spánkem, kterým jsme zároveň přečkaly největší vedro, jsme šly rychleji. Ještě musím dodat, že jsme hned na to potkaly Sojky. Vypadaly, že i přes to, že Anežce bylo špatně a Ingrid byla svou alergií taky dost sťatá, hodlaly manévry za každou cenu vyhrát.
přivezli nám vedoucí Marťu a Klárku, které nemohly dříve přijet na tábor kvůli úpalu. Na zmiňovaném rozcestí se Kátě udělalo špatně, a tak jsme si daly pořádnou pauzu a až když se začalo smrákat, vydaly jsme se pomalinku dál a doufaly jsme, že se jí časem uleví. Bylo už pozdě večer, když jsme se sešly s vedoucíma v Nálesí. Nejdřív jsme se utábořily hned vedle hnoje, s čímž Cíťa výrazně
nesouhlasil, tak jsme se pak musely přesunout. Třetí den byla neděle a měly jsme si někam zajít na mši. Zprvu jsme plánovaly jít do Obděnic nebo tam někam, pak z toho ale sešlo a naplánovaly jsme si, že půjdme rychle do tábora a zajdem do Krásný. Samozřejmě že jsme to ani náhodou nestihly, ale jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistily, že jsme dorazily do tábora jako první! Klesla nám z toho čelist a začaly jsme skákat a běhat po táboře jak blázni. Na mši jsme nakonec vyrazily do Svatého Jána na jedenáctou. Bohužel to moc úspěšná cesta nebyla... Ale o tom až jindy. :-)
Když jsme byly na cestě k Rozcestí sv. Václava,
JÁŇA
Krásná Hora 2010
9
Noční hry
Ve středu večer jsme šli jako obvykle spát, všichni se těšili, jak se prospí, jenže někdy okolo půlnoci začal někdo řvát: "PŘEPAD! Všichni ven ze stanů!!!!" Nikomu se nechtělo a tak nás vedoucí začali budit... Když jsme se teda všichni probudili, vylezli jsme ze stanů šli ke stožáru, kde byli připravení kdo jiný než.....Filištíni. Přišli si s námi zahrát noční hru. Pravidla byla docela jednoduchá: byly dva kruhy v každém byla
10
lucerna, šála, ponožky (čistý=)), čepice, příbor, velká čokoláda (Milka), a hrací kostka. Hra spočívala v tom, že jeden oddíl druhému chtěl snít co nejvíc čokolády způsobem, že přiběhl do soupeřova kruhu, kde házel kostkou do doby, než mu padla šestka pak si nandal šálu, čepici, ponožky na ruce, do nich příbor a začal jíst příborem čokoládu =) Všichni ostatní zatím vytahovali protivníkům šátky... Ve hře nakonec vyhráli Filištíni ale bylo to
Krásná Hora 2010
sporné, jelikož asi 3 vteřiny poté jsme dojedli čokoládu my =) Po první hře jsme si zahráli ještě "kotlíky". Filištíni museli najít, kam jsme ukryli kotlík s vodou a vodu vylít do 30 minut. Mezitím jsme se mezi oddílama navzájem chytali.... Byli ukryty i falešné kotlíky, které ale jen mátly. No nicméně Filištíni ani jeden nenašli a tak jsme tedy vyhráli my! =) INGRID =))
Rytířský turnaj
Onehdy - myslím, že bylo právě po poledňáku - se ozvaly z naší táborové píšťalky tři tečky: sraz. Verča (kdo nezná hlašte se) začala předčítat příběh o jednom království, kde se každý rok konal rytířský turnaj. Vítěz turnaje mohl
pro svou milou sundat bílého sokola ze zlatého bidla. A když vítěz předchozích dvou turnajů vyhrál turnaj potřetí, pak že získá sokola navždy. Mezi Verčiným vyprávěním však naši sic docela pevnou, ale hodně prohnutou „lávku“ přeběhli dva jinoši s železy jako kdyby šli do šrotu, né asi nešli.. .. zkrátka v plné zbroji.
Enidu. Ale nebojte se, nezabil Yderse. Pak byla „svačina od Danone“ (actimel, activia). Po svačině nám bylo sděleno, že dámy se vyšňoří a my kluci si jednu z nich vylosuj...ehm VYBEREME a za jejich krásu a naši čest budeme bojovat na rytířském turnaji. Následně jsme prodělali instantní rytířský výcvik od rytíře Ereka. Nakonec se už jen zmíním o vítězi Jeden z těch dvou dříve turnaje Šmoulovi a jeho Herkulesovi =) jmenovaných - rytíř Yders milé (Lessi). vyhrál turnaj již dvakrát a nyní mu zbývalo jen jedno KUBA vítězství a odnesl by si sokola pro svou milou. Ydersovi se nikdo nechtěl postavit, protože se všichni báli o svůj život. Ale jeden takový se našel a to rytíř Erek, který zrovna přijel do království. Ve vzájemném výborně sehraném souboji dvou rytířů nakonec vyhrála nová tvář turnaje; Erek, pro svojí milou
Krásná Hora 2010
11
Orienťák
Letošní orienťák byl vylepšen azimuťákem. Jako vždy vedoucí udělali pořadí závodníků. Tento rok se běželo po jednotlivcích. Vybíhalo se z kuchyně. Z kuchyně na cestu, kde byl první fáborek. Pak cesta pokračovala nahoru do menšího kopečku. Poté se mělo běžet doprava, až se
narazilo na strom, kde byla buzola a mělo se dál řídit podle ní. Zavedla nás k orientačnímu bodu. Bylo to nějaké dlouhé slovo a to jsme si měli napsat na papír, který jsme měli s sebou. Dále se pak běželo na louku, kde jsme našli také orientační bod, pak přes potok na další louku, tam u studny byl další. A
Opečené kachny Janička MB Mája Marty Vojta H. Marťa Mim Kryštof
12
Krásná Hora 2010
zase do kopce, kde u balíku (na kterém byl smajlík) byl zase orientační bod. Od něho ke sloupu (tam byl taky orientační bod) a odtamtud na louku „malejch“, kde byl konečně poslední bod. A od něho co nejrychleji do kuchyně, kde nám Irča stopla čas. ELIŠKA
Manévry tučňáků
Manévry byly opravdu hezké a moc se všem určitě líbily, ale vůbec nic si z nich nepamatuji, a proto jenom stručně. Někdy na začátku tábora byly v krásný den odpískány manévry pěti čárkami. A začalo to, co všichni známe: balení věcí a jídla, pobíhání po táboře, pomáhání nováčkům… Ale myslím si, že to všichni zvládli v pohodě. Po nějakém tom loučení odešli Bobři, Sojky, nakonec i Vydry a my Tučňáci jsme vyšli
(překvapivě) poslední. Navíc jsme byli oslabení, protože jsme vyšli bez Španěla, který si mezi tím užíval ve Slovinských horách. Vyšli jsme a náš cíl byly Sedlčany, kde na nás čekali naši úžasní vedoucí Aš, Vlásek a Dodo. Došli jsme tam a mezitím jsme se samozřejmě ztratili, protože jsem to vedl já, nějak jsme se tam ale dostali a nakonec jsme zjistili, že jsme si ani nezašli, ale naopak, že jsme si to dokonce zkrátili. V Sedlčanech jsme se spojili s vedoucími a vyšli jsme směrem na vyhlídku Drahoušek, kam jsme nedošli, protože kilometr před Drahouškem nás zmohla únava, a tak jsme se posilnili a ulehli do spacáků někde na provizorním parkovišti u lesa. Ráno jsme se probudili před desátou a pod Drahouškem jsme si dali vydatnou snídani. Na vrcholu vyhlídky jsme byli už v deset. Byl krásný slunečný den, a proto bylo vidět na desítky kilometrů
Krásná Hora 2010
daleko. Udělali jsme pár pěkných fotek a vyrazili zas dál. Pořád jsme šli anebo jedli, doplňovali vodu a zase jedli a podobně. Takhle to šlo celý den, až jsme k večeru, za pouštění písniček z mobilu, došli až do Chyšek, kde na nás čekali vedoucí. Tam jsme šli brzo spát, protože jsme chtěli se dostat brzo ráno na mši. Nicméně jsme ráno zaspali, a proto jsme čekali na mši až do jedenácti. Mezitím jsme dostali zprávu, že Bobři jsou těsně před táborem a že tam budou nejspíš dřív než my, a to jsme samozřejmě nemohli dopustit. Tak jsme se vzchopili a vyrazili do tábora, co nám síly stačily. Naštěstí jsme stihli přijít dřív než Bobři, a to o celých deset minut, a za to jsme opravdu rádi. Manévry jsme na konec nevyhráli, ale myslím si, že jsme si je všichni ve zdraví užili a to je přeci nejdůležitější :-) ŠMOULA
13
Pokladovka
Hned před začátkem pokladovky se chudák Ája „prokecla“ (plnila si tři orlí pera), odpověděla totiž na Áninu otázku, jestli bude pokladovka „Pa,pááá…“ Ale to jen tak pro připomenutí =), a tak po vyluštění všech šifer, co jsme dostali, jsme se dozvěděli, že máme jít do Svatého Jana. V naší skupince „HOBITÍ NOŽKY“ byl Španěl, který hned usoudil, že Svatý Jan se jmenuje kostel v Krásné Hoře. Já jsem znala jedině Svatého Jana pod skalou, do kterého bychom se „trochu“ prošli=) a jelikož jiné návrhy už nebyly, neměli jsme na vybranou, a tak jsme se vydali směr KH. Než jsme tam došli, ostatní skupinky už měly docela slušný náskok (což jsme později zjistili) a my jsme bohužel přišli na to, že v Krásné Hoře žádný kostel Sv. Jana není a hřbitov,
14
který měl být vedle něj, jsme taky nenašli. A tak všichni otrávení a nadávající na Španěla (no dobře, nejvíc jsem nadávala asi já=), promiň), jsme šli dál po zelené značce doufajíce, že už jdeme konečně správně. Přešli jsme několik kopců, prošli několik údolí, potkali jsme se s několika skupinkami, lépe řečeno za devatero horami a devatero lesy, byla konečně vesnice nebo snad městečko Svatý Jan, kde na nás už netrpělivě čekal Klíč s Ašem. Splnili jsme u nich pár úkolů a vydali se skoro stejnou cestou zpět na další jimi určené místo. Prostě jsme prošli dalších pár určených míst, které se mi nějak nechtějí popisovat=) a na tom posledním, myslím, že u Irči a Kačky, jsme se dozvěděli, že poklad (jinak zvaný Sv. Grál) má být schovaný na vrcholu kopce Peklo přímo nad táborem. A tak Španěl vybral další „super cestu“, uznávám, že to zkratka byla, ale vedla „tak trochu“ trním, kopřivami, prodírali jsme se všemožnými
Krásná Hora 2010
keři, takže hláška pokladovky asi zněla: „Španěli, to si snad děláš srandu….!?“ Když jsme došli další super zkratkou až na vrchol kopce, potkali jsme se s „OPEČENÝMI KACHNAMI“, se kterými jsme asi tak hodinu hledali na tom pomyslném vrcholu, ale marně. Mezitím se už zbylé dvě skupinky vrátily do tábora a zjistilo se, že „poklad“ byl omylem schovaný na vedlejším kopci „ups!“, kde ho Frantova skupinka „POHANKOVÉ PLACKY“ náhodou našla. A tak za námi byli vysláni 13-tej a Cíťa, se kterými jsme Sv. Grál i přes přejití teritoria mravenců „Brrrr“ nakonec všichni šťastně našli.
KLÁRA P.S. Nedivte se prosím, jestli nepochopíte tuhle poznámku, pochopili byste ji, jen pokud byste šli tuhle vydařenou pokladovku s naší skupinkou... DOBRÁ RADA DO ŽIVOTA: Pokud si máš někdy v životě vybrat skok nebo kopřivy, je fajn, když se ti nepodaří skok do kopřiv=))).
Přespání holek pod širákem
Už bylo po manévrech a jednoho večera jsme se dozvěděli, že půjdeme na vedlejší louku přespávat. Když jsme si sbalili spacáky, tak jsme vyrazili. Rozdělili jsme se na kluky a holky a každý šel spát na jinou louku. Když jsme dorazily, tak jsme zjistily,
že je louka trochu šikmo, ale už jsme se nechtěly stěhovat a tak jsme tam zůstaly. Účel přespávání byl, abychom se dívaly na širé nebe a našly souhvězdí jak na nebi, tak i na mapě. Kačka nám o každém tom souhvězdí něco četla. Po čtení jsme usnuly. Bylo to
krásné spaní. Ráno se sice někteří probudili jinde než usnuli, ale nějak nám to nevadilo, hlavně že jsme se vyspaly do půl jedenácté. Udělaly jsme nový rekord. Úplně na konec jsme se sbalily a vyrazily do tábora na snídani. MÁJA
Modré z nebe Maki Šmoula Johanka Jirka Káťa Miki John
Krásná Hora 2010
15
Sojčí manévry
1.den
2.den
Manévry začal Klíč troubením na trubku. Zapískali je moc brzo, proto jsme si myslely, že jsou plané. Když jsme zjistily, že toto jsou normální manévry, tak jsme z toho byly mírně v šoku. Také jsme se předem domluvily, že si vezmeme jen 2 batohy, a to se nám také vyplatilo.
Vstaly jsem velmi brzy a šly jsme do Cunkova (Johankou přezdívané Cuckov =) ) a tam nás čekal další úkol.
Naše cesta začala velmi drasticky, protože jsme si to krosly kopřivama. Za tento den jsme ještě stihly dojít do Husovy kazatelny, kde nás čekal 1. úkol. Odtamtud jsme šly k rozcestí u Václava a tam jsme přenocovali. Moc se nám to nevyplatilo, protože tam bylo móóóóóc komárů, kteří nás všechny hodně poštípali.
Když jsme v Cunkově dostaly odpovědi na naše otázky, tak jsme vyrazily do Šichovy vesce, kde jsme měly mít sraz s vedoucíma. Jenže jsme přidaly v kroku a neočekávaně se sešly s vedoucíma o vesnici dříve (což bylo dobře). Hned, co jsme opustily vedoucí, jsme se vydaly do vesničky Dobřemilce. V Dobřemilcích jsme se potkaly s Vydrama a chvíli si povídaly. Po rozloučení jsme šly hledat kapličku, kterou jsme měly za úkol nakreslit přírodníma barvama.
Do tábora jsme vstoupily s touto písní: 2. 1. Auta jezdí tam Čtyři Sojky jdou Náklaďáky sem V řadě za sebou My však nestopujem Nikdy neztratí se Krosnem to lesem S rádcem Johankou 2 bágly mají Jídlo furt mají Terka uvidí, Krosny tahají Že když jdou Sojky na manévry, Vyšly prostě na manévry tak vesele si zpívají A vesele si zpívají Ref.: Ref.: Mňam, mňam...
16
Krásná Hora 2010
Na Hladomři jsme se nenudily, protože jsme psaly příběh o tomto kopci. V Milevsku jsme si daly velký odpočinek a večeři. Protože bylo velké vedro a my jsme si to zasloužily, tak jsme si koupily zmrzlinu. Chtěly jsme jít noční pochod, ale Anežka byla unavená, a tak jsme si ustlaly u blízké benzíky. 3.den Vstaly jsme zase velmi brzy a vydaly se do Hrazan. V Hrazanech jsme potkaly Čumáky. Také jsme tam poobědvaly a napsaly vzkaz do skleničky. Pak jsme si odpočinuly 2 hodiny a vyrazily do tábora.
PODLE
ZÁPISU DO KRONIKY
3 Budem jako Bobři Budem stejně dobří Irča s Jankem jsou nej A my křičme hej! My si chceme hrát nebudeme lhát Nejde přece o vítězství, Ale pojďme zazpívat se Ref.:
Závěrečný oheň Poslední den byl závěrečný oheň. Zpívali jsme u ohně písničky, třeba skautskou a českou hymnu. Rozdávaly se tam ceny za soutěže, které probíhaly po celou
dobu tábora ve skupinkách. Přinesl se tam transparent, na kterém bylo napsáno „Protěž“. Na konec se skládaly skautské sliby. Protože to byl
slavnostní oheň, tak jsme se navečeřeli předem a nepekli buřty. Nejvíce se mi na něm líbilo, jak byl veliký!! MB
Hobití nožky Španěl Eliška Ingrid Klára V. Tom Honza Fíla
Krásná Hora 2010
17
Ydersův přepad
No, víte, já si to moc nepamatuji, ale vynasnažím se popsat ho co nejlépe. Nuže, já s Jankem jsme měli hlídku (jak jinak) a měli jsme pocit, jako by někdo byl na schodech k potoku. Na „teď“ jsme rozsvítili baterky a posvítili tam. V tu ránu vyskočili asi 3 nebo 4 osoby. Skočili na mě a Jankovi se podařilo je ze mne strhnout. Jedna osoba se rozběhla směrem k
louce a tak jsem vyběhl za ní. Dohonil jsem jí a zjistil, že je to nějaký statný chlapík. Snažil jsem se ho zadržet a řval jsem o pomoc, ale pak mi utekl. Hned poté za mnou přiběhli ostatní a začali jsme ho hledat, ale bohužel se nám ztratil. Za chvíli jsme uslyšeli hrozný rámus, petardy a tak, a běželi jsme ke kuchyni. Tam jsme se dozvěděli, že unesli Enidu. Měli jsme jí
Vedoucí Kačka Klíč Kulík Žluťásek Momo Verča 13 Marek Aš Citron
18
Krásná Hora 2010
tedy zachránit. Šli jsme s mečema na horní cestu a tam z křoví vybafli těžce odění vojáci se zbraněma. Tak jsme je nějak přeprali a zachránili Enidu. Druhý den ráno jsme zjistili, že se setkaly dva přepady najednou a to byl Filip s Fantomem a ten únos. Bylo to zase jedno z mnoha táborových dobrodružství. PROUŽEK
Koupák Bylo zase vedro, jako každý den. A tak jsme hned vyrazili se koupat do hasičské nádrže. Cesta byla docela krátká, ale do kopce a potom zase z kopce. Když jsme k vodní nádrži dorazili, tak si všichni oddychli. Museli jsme ale chvilku počkat, než jsme mohli do vody - abychom se neutopili z uhřátí - to
přece všichni známe z Rychlých Šípů! Ve vodě jsme byli celý den, s krátkými přestávkami, třeba i na dobrý oběd, který nám přivezli z tábora autem. Plavali jsme, hráli různé hry, skákali jsme ze stavidla a na pevnině jsme hráli karty. Taky jsme viděli zajímavou příhodu, jak traktor vytahoval velký
balík slámy z vody a skoro se u toho ten traktor převrátil. Den u vody utekl vážně rychle a odpoledne jsme vyrazili zase zpět do tábora. Cesta zpátky byla lepší, protože byla víc z kopce než do kopce. Všichni byli rádi, že se počasí ten den vydařilo. JOHN
Roveři Syslík Ajfi Janek Proužek Vlásek Bodlina Dodo
Krásná Hora 2010
19
Přespání mimo tábor – kluci Přespání mimo tábor, to byly vlastně takové hodně zmírněné manévry. Přespání mimo tábor na rozdíl od manévrů totiž bylo oznámené tři hodiny předem, na zabalení bylo půl hodiny a byly asi tak čtyřikrát kratší časově a padesátkrát kratší vzdálenostně.
přes louky a skrz křoviny na kopec asi kilometr od tábora, kde jsme si rozbalili celty a karimatky a uložili se ke spánku. Když jsme všichni už klidně leželi, Klíč nám přečetl pár stránek z jedné moudré knihy o hvězdách, ale vzhledem k mé únavě jsem definitivně ztratil No zkrátka večer jsme s pozornost přibližně v batohy na zádech vyrazili polovině. Když Klíč dočetl,
všichni usínat.
začali
zvolna
Ráno byla idea, že se všichni vzbudí při východu slunce, ale zjistilo se, že tato představa byla opravdu naivní. Všichni se totiž vzbudili až okolo sedmi hodin. Ale co se dalo dělat, zkrátka jsme si zabalili batohy a vydali se zpět do tábora. MIM
Nováčkovská zkouška
Letos skládal každý nováček ve skautech nováčkovskou zkoušku. Ta se skládala z 27 bodů a ty byly uloženy do pěti částí. 1.
Část byla Já a skauting
2.
Část byla Moje vlast – Česká Republika
3.
Část byla Skautské dovednosti
4.
Část byla Umím pomoci
5.
Část byla se splnila na táboře, proto se také tak jmenovala
VOJTA
20
Krásná Hora 2010
Anketa
Jaký je táborový drb?
✗ Já jsem z toho spaní tak unavená… (Marťa)
✗ Franta dojí ovce. (Ája, Áňa, Pruh, Kuba, Dodo) ✗ Dodo spadla do latry! (Marťa, Miki, Franta, Tom) ✗ Ajfi chodí s Jankem. (Ingrid, Johi, Španěl, Klárka, Mim) ✗ Nedávno se mi doneslo, že Bréba chodí s Georgem, ale moc tomu nevěřím… (13) ✗ Kos chodí s Dodo. (Křeček, Janek) ✗ Chodíme na latru 6x denně. (Šmoula) ✗ Existuje závislost na latře (John) ✗ Dneska bude přepadat 13-tej (Eliška, Klára V.)
Máte zážitek z nějakého přepadu? ✗ …jak měl přepad petardy a dýmovnice, unesení Enidy (Marťa, Ingrid, Klára S., Klára V.) ✗ Zběsilý úprk s uloupenou bednou (13) ✗ Mám jich spousty, jak jsme 2 hodiny mátli, lákali a nakonec to nikdo nebyl (Pruh) ✗ Sejmul jsem Janka (Španěl) ✗ Kvůli petardám jsem nemohl spát (Mim)
Líbily se ti manévry na začátku tábora? ✗ Super! (Mim, Franta) ✗ Ušly, ale vedro - jak v kurníku. (Kuba)
✗ Vojta je zevl! (Kuba)
✗ Super, akorát si příště nelehat na svah (Jáňa)
✗ Franta sbírá lesní plody (no name)
✗ Fakt skvělý! Konečně jsem se vyspala! Mnohem měkčí, než na indiánské posteli. (Áňa)
Jaké zazněly na táboře hlášky?
Potřebovali jste všechny věci na táboře?
✗ Rádce dne Mimoň (John) ✗ Jooo, už nemám průjem! (Tom, Anežka, Miki, Áňa) ✗ Sundejte si ty autíčka – Citron (Tom, Mim, Franta) ✗ Přepad! – a vemte si s sebou šátky! (Mim, Miki) ✗ Zuřivý rybář (Dodo, Aja) ✗ Vlajková četo vlajku... spusť? (Kuba) ✗ Holandsko do toho! (Jáňa) ✗ MB, MB... Čaau! (Mája) ✗ Rudolf Smažík (13)
✗ Kromě kartáčku =) (Johi) ✗ Třeba sekeru ne, protože byla rozbitá =) (Áňa) ✗ Šnůrku na brýle (nevzal jsem si je) (Miki) ✗ Skoro ano, teplých, pletených, lyžařských ponožek ale příště vemu víc (13) ✗ Jo, hlavně vodní pistolku (Jáňa) ✗ Ne (Ela, Klára V., John) ✗ Ne, deštník, bundu, mikinu a další mikinu a KPZ (Kuba) ✗ Nepoužila jsem trička s dlouhým rukávem (Dodo)
Krásná Hora 2010
21
Co říkáš na pokřiky na nástupu?
Měli jste úpal? =)
✗ Jsou dobrý! (Marťa, Kuba, Dodo)
✗ Ne, díky Bohu! (Marťa)
✗ Nevadí mi to, ale je to divný. (John)
✗ Možná jo, ale áčko se mi hodit nepodařilo (Kuba)
✗ Je to lepší než bez nich (Jáňa, Mája) ✗ Naprosto geniální! (Márty, Mim) ✗ Naprosto (Španěl)
úžasné,
roztomile
kontrastní
✗ Ne, ale asi ho za chvíli budu mít (Pruh) ✗ Ano! (1/2 tábora) ✗ Ne! (1/2 tábora)
✗ Výborné, akorát holky by mohly zvýšit hlas (Miki)
Jak se ti líbily hospody, kde se odměňovalo za bodování stanů?
✗ Rozpačité pocity (Křeček)
✗ Dostali jsme málo peněz (Šmoula)
✗ No……… kluci si dělaj srandu.=( =) (Ingrid)
✗ Super! (Ingrid, Márty, Vojta H. Španěl, Tom, Mim, Eliška)
✗ Holky by měly křičet (Franta) ✗ Blbý. Franta se Španělem strašně řvou. (Ája) ✗ Líbily se mi (Vojta H.)
Palec nahoru pro letošní rozcvičky? ✗ Ano (Ingrid, Klára V., Franta, Tom, pruh, Márty, Šmoula,Klára S., Johi, Jáňa, John) ✗ Některý byly hodně vtipný (píďalky) (Áňa) ✗ Ani ne, cvičení je lepší (Miki) ✗ Líbily se mi, byly takové víc „probuzovancí“ a „nalaďovací“ na ten den (Mája) ✗ Lepší než minulý rok (Ela) ✗ Možná až moc ležérní, chybělo mi běhání, ale pohoda... (Španěl) ✗ Ty rozcvičky byly rozdílné, třeba ty tance byly strašné (Vojta H.) ✗ Jo, rozcvička byla vždycky dobrá, akorát před obědem bychom nemuseli klikovat (Kuba)
✗ Hospody byly předražené a odměny byly fajn (Klára S.) ✗ Bodování, no o tom se radši nezmiňuji (Johi) ✗ Tenhle systém mi přijde dost dobrý, páč to každého donutí si uklidit (Jáňa) ✗ Je to dobrý nápad (John) ✗ Dobrý, měli jsme motivaci si uklízet (Kuba) ✗ Jo, já si vydělala dost =) (Áňa) ✗ Dobrý, akorát bych dával odměny za bodování jednotlivců, aby se lidi trochu víc snažili – (Miki) ✗ Hospody byly mňam (Pruh) ✗ Hospoda: Já ty peníze jen rozdávala. (Dodo) ✗ Na to, že to měla být jen prachsprostá krčma, byly ceny neúměrně vysoké, chtělo by to odměny za bodování jednotlivců (Franta)
✗ Jo, rozcvičky jsou bezva! (Marťa)
22
Krásná Hora 2010
Bylo ideální počasí?
✗ Hobití nožky (Španěl)
✗ Docela jo, jenomže bylo hodně úpalů (Mája)
✗ Tentotáborbylsicekratšínežostatnítáboryalep řestobylzábavnýaněconovéhojsemsenaučilat akébylodobréžebylmnohemodpočinkovějšín ežostanítábory (Mim)
✗ Jo! Miluju sluníčko! (Áňa)
✗ Horké (Křeček)
✗ Ke konci až moc ideální teplo. (Klára V.)
✗ Good (Klára V.)
✗ Chtělo by to víc deště – ale jen občas a trochu! (Mim)
✗ Manévryyyyyyyy!!!!!!! (Mája)
✗ Ano! (Dodo, Eliška, Tom, Márty. Ingrid, Johi, Klára S., Šmoula)
✗ Horko, mohlo by trochu sprchnout (Pruh) ✗ Aspoň, že byla bouřka (Ywain u studny) ✗ Ani moc ne, sice nepršelo, ale bylo vedro k padnutí (Miki) ✗ Ano, bylo teplo! (Marťa)
✗ Volnost (Ája) ✗ Suprčupréňońůńo! (Dodo)
Tvůj nejvtipnější zážitek? ✗ 13-tej při přepadu dokázal vzít ze zásobáku celou bednu. (Ája) ✗ Vtipný byly manévry (Mája)
✗ Jo, ale vedro jak v kravíně (Kuba)
✗ Manévry (Ela)
✗ Jasně (John)
✗ …že děti mají lepší orientační smysl než vedoucí při pokladovce (Křeček)
✗ Víc deště by se šiklo (Jáňa) ✗ Mohlo víc sněžit…… (13-ka)
✗ Všechny nástupy (Franta)
✗ Vedro? Ne! (Janek)
✗ Nástupy – viz článek od Španěla (Mim)
Jak bys jedním slovem charakterizoval tábor?
✗ Nástupy (Tom, Kuba)
✗ Zelenina (Janek, Márty)
✗ Jak jsme se všichni roveři prokecli takovými slovy jako: „dobré jitro“, „pápá“, „ahoj“ (Pruh)
✗ Actimel (13-ka, Kuba)
✗ Scénky (Španěl)
✗ Horko (Šmoula)
✗ Barikádování (Márty)
✗ Pohodička (Klára S.)
✗ Naše divadla na konci etapky (nejen) přehrané (Miki)
✗ Jídlo, jídlo, jídlo, ….. (Johi) ✗ Super (Ingrid, Marťa, Pruh) ✗ Děravý (Áňa) ✗ Latra (Miki, Tom, Franta)
✗ Při mánévrech v noci jsme potkali 2 lidi a já jsem vyjekla omylem: „ Ááá, fuj!“, a pak jsme se tomu naštěstí všichni zasmáli. =), venčení psů – heroický čin pro Laudinu (Áňa)
Krásná Hora 2010
23
✗ „Já na tom kopci zapomněla brýle.“ ,„Cože? Vždyť je máš na hlavě!“ (Marťa) ✗ Těžko vybírat (John) ✗ Hehehe.. teď si nějak nevzpomínám (Jáňa) ✗ Manévry (Johi) ✗ Když jsem se dozvěděla kdo a proč je pan Hrozinka (Klára S.) ✗ Janek spadnul hlavou do potoka, taky nástupy (no name) ✗ Těch bylo, třeba barikádování (Šmoula) ✗ Hraní Ywainova lva, vrrrauuuu (13-ka) ✗ Když si mě Špáňa spletl s přepadem sejmul mě do potoka (Janek)
Táborový trapas
✗ Nástupy: čapí chůze, vyměnené pokřiky… (no name) ✗ Mít úpal, ruplou postel pavouka. Být na latře. (Áňa)
či
prasklého
✗ Holinky! (Ingrid) ✗ Chodit na latru vícekrát než si čistit zuby (Kuba) ✗ Hra na objekty, to bylo fakt dobrý! (Jáňa) ✗ Všechno a hlavně hodně odpočinku (Klára S.) ✗ Nic (Šmoula) ✗ Actimel (13-ka)
Jaký byl táborový song?
✗ Roveři =) (Janek) ✗ Citrónova kreace s ešusem/pokladovka (13) ✗ Vlajková četo, vlajku spusť. Ups! (Jáňa, Márty, Mim, Klára V., Eliška)
✗ Co jste hasiči! (Janek, Jáňa, Kuba, Ingrid, Marťa, Áňa, Vojta H., Pruh, Tom, Mim, Křeček) ✗ Dreamer (13-ka)
✗ Nástupy .. (Kuba)
✗ Tichý muž a veselý panáček (Šmoula, Márty, Mim)
✗ Špáňovo blbnutí na nástupech (ale občas to bylo vtipný =) ) (Miki)
✗ Tichý muž (Klára S., Španěl)
✗ Vlajka vzhůru nohama (Španěl) ✗ Jak při přepadu Špáňa sejmul Janka, protože si myslel, že to je přepad (Pruh) ✗ Když 13-ka vzal ze zásobáku celou vojenskou bednu (Křeček, Ája) ✗ Nástupy, kdy vlajkonoši opakovali své koniny, až to nebylo vtipný + nikoho jsme nestopli na manévrech (Dodo)
Co bylo na táboře „IN“? ✗ Rovers and rangers (Dodo, Ája, Pruh, Janek) ✗ Sojky (Eliška, Klára V.)
✗ 4 sojky jdou... (parodie na 3 čuníky) (Eliška) ✗ Co jste hasiči, Tichý muž, Veselý panáček, dreamer (Franta) ✗ Co jste hasiči , Tichý muž (Klára V.) ✗ Co jste hasiči, Dreamer, Tichý muž, Veselý panáček (Miki)
Etapka na příští rok? ✗ Sci-fi (13-ka, Mim) ✗ Western (Šmoula, Kuba, Tom, Franta) ✗ Loni byla lepší, ale ušla. (Áňa, Eliška) ✗ Budoucnost (no name)
✗ „IN“ byl celý tábor (Křeček)
✗ Hvězdná brána (nebo libovolné sci-fi) (Miki)
✗ Latra (Franta, Mim, Tom, Španěl)
24
✗ Latrování (Miki)
✗ Pravěk (Dodo, Ája)
Krásná Hora 2010
Na závěr Děkujeme všem, bez kterých by letošní tábor nemohl proběhnout a všem, kteří oddíl Protěž podporují nejen finančně, ale i materiálně. Toto poděkování náleží především: •
rodičům, kteří nám svěřili děti
•
vedoucím, kteří obětovali svůj volný čas k přípravě tábora
•
rodině Vaněčkových za finanční podporu odvozu věcí z a na tábor
•
všem, kteří ochotně jeli na stavebku a postavili a zbourali tábor
•
rodině Šachových za celotáborové zásobování
•
Ústavu pro Informace ve Vzdělávání za tisk časopisů
•
kuchařům Hokaidovi, Madle, Kačce, 14-ce, bez kterých bychom neměli co jíst
•
všem ostatním, kteří zde nejsou vyjmenovaní a jakkoliv nám pomohli s přípravou, průběhem či rušením tábora
Krásná Hora 2010
25
Vydáno v listopadu 2010 27. a 44. skautský oddíl Protěž http://protez.blanik.info
