KRÁLOVNA MONESAMON V

KRÁLOVNA MONESAMON V Královna si vychutnávala letní odpoledne na terase svého sídla. Ve stínu slunečníku, se sklenkou dobrého vína v ruce, se kochala pohledem na své panství. Jen ji neměl kdo obsluhovat. Mnoho metrů pod ní, v podzemní kobce, totiž její otrok podstupoval trest. Muka za neuposlechnutí Královnina příkazu, za to, že se oddal orgasmu, aniž mu to Královna dovolila. Zatímco Královna byla usazena v pohodlném křesle, otrok seděl obkročmo na trestné koze. Zatímco si vánek pohrával s Královninými lehkými šaty, závaží trýznila otrokova podvázaná varlata a bradavky sevřené skřipci. Královnu dráždila představa, jak hluboko pod zemí její otrok trpí a zmítá se v bolestech. Hladila se po těle, po své jemné pokožce, prstem si masírovala klitoris a se zavřenýma očima si představovala zmučeného otroka na řetězu. Představovala si, jak se jí plazí u nohou, jak je líbá a lísá se k nim, jak marně škemrá o smilování. Měla chuť zpráskat otrokovo nahé tělo bičem a pak se nad ním udělat. Ale nechtělo se jí přerušovat chvíle odpolední zahálky a vystačila si s vědomím, že otrok trpí i bez jejího přímého přičinění. A otrok skutečně trpěl. Ostrá hrana trestné kozy se mu bolestivě zarývala hluboko mezi půlky, tlačila na hráz i anální kolík v konečníku, podvázaná varlata tažená k zemi závažími odkrvením zmodrala, skřipci sevřené a natahované bradavky byly jako v ohni. Nešlo nesoustředit se na nic jiného, než na prožívanou bolest a každá vteřina se zdála být nekonečnou. Spoutání řetězy znemožňovalo pohyb, otrok se pouze zmítal na trestné koze a každý jeho záchvěv vedl jen ke znásobení útrap. Zmítal se v agonii a byl by svolný udělat cokoliv, jen aby byl zbaven těchto muk. Na panství Královny Monesamon se snášel soumrak. V posledních paprscích zapadajícího Slunce Královna dopila láhev vína a snad lehké opojení alkoholem ji přimělo smilovat se nad otrokem a ukončit jeho trest. Před chladem podzemních kobek ji chránilo kožené oblečení. Pro kůži má Královna Monesamon slabost, většinu jejího šatníku tvoří oděvy z kůže. Zbožňuje její hebkost, těsné sevření těla zvýrazňující její ženské křivky. Z letních šatů se převlékla do těsných kožených kalhot a koženého korzetového topu se šněrováním, v němž vynikala její velká ňadra. Lehké střevíce vyměnila za vysoké kozačky na podpatku. Kožené, jak jinak. Ruce si chránila krátkými rukavicemi z jemné kůže. S karabáčem v ruce se vydala do labyrintu podzemních chodeb za svým otrokem. Otrok si jejího příchodu nevšimnul. Ani nemohl. Přes černou kápi nataženou na hlavě nic neviděl. Že už není sám, mu dala Královna znát švihnutím karabáčem přes jeho holá záda. Otrok sebou prudce škubnul. Přítomnost Královny mu dávala naději, že skončí jeho utrpení. Jako první Královna odřezala provázky se závažími natahujícími otrokova varlata a skřipce na bradavkách. Následně uvolnila řetězy okovů na nohách a pak i řetěz držící otrokovy spoutané ruce nad hlavou. Otrok se bezvládně sesunul k zemi. Královna mu nehodlala dopřát odpočinku, chytla jej za obojek a vláčela po zemi k pranýři, do nějž ho zavřela. Ruce i hlavu měl uvězněné v dřevěné kládě. Výška pranýře ho nutila stát v předklonu, s vytrčenou zadnicí. Královna se zezadu přitiskla k otrokovi a strhla mu skřipce z bradavek. Z pod kápi se ozval

KOMNATA KRÁLOVNY MONESAMON

1

hlasitý výkřik, který ani roubík v ústech neutlumil a otrokovo tělo se celé roztřáslo. Královna vlhla. A nebylo to neprodyšnými koženými kalhotami. Pevně chytla do dlaní podvázaná varlata, mačkala je, tiskla je, jen aby slyšela otrokovo sténání, jehož se nemohla nasytit. Po chvíli varlata osvobodila od provázků, jimiž byla podvázána. Stejně tak odstranila i kožené řemeny držící v otrokově konečníku umělý penis. Penis vyjmula, no neměla v úmyslu ulevit jeho útrobám. Penis pouze vsunula do postroje ve svém klíně a připínák opět vrazila do otrokova zadku. Pevně uchopila jeho boky a tvrdě a hluboko přirážela. Otrok odevzdaně snášel své ponížení, vědomí, že se stal děvkou své Královny a byl i rád, neboť cokoliv je příjemnější, než předchozí tortura na trestné koze. Zavřený v kládě se nechal šukat Královnou a jen když pronikla moc hluboko, sykl bolestí. Začal se smiřovat se svojí rolí, rolí otroka Královny Monesamon. Uvědomoval si, že má nad ním veškerou moc a jeho osud je jen v jejich rukou. Nerad by zas trpěl, jako před chvílí, byť mu bylo jasné, že bolesti a ponížení zde neunikne, neboť otrokova bolest a ponížení je pro Královnu potěšením a uspokojením. Zabrán do svých myšlenek ani nepostřehnul, že jej Královna přestala šukat. Zadek měl tak vytahaný a rozbolavělý, že už ani nedokázal rozlišit, zda v něm je či není zasunuté dildo. Královna mu strhla kápi a před očima spatřil čnící připínací penis ulepený od předešlého šukání jeho zadku. Než se stačil vzpamatovat, měl ho v ústech místo roubíku. „Očistit!“ zněl stručný, ale jasný příkaz Královny. Obával se trestu, kdyby neuposlechl nebo se nějak vzpouzel. Bez protestů tedy začal jazykem čistit připínák. Královna byla s otrokovou poslušností spokojena. „Můžeš ho vykouřit,“ pohladila otroka po hlavě. Otrok věděl, že slovo „můžeš“ v Královnině pojetí znamená „musíš“. A tak poprvé v životě kouřil penis, byť umělý. Moc se mu nedařilo, tak kontrolu nad kouřením převzala Královna. Uchopila otroka za hlavu a přirážela do jeho úst, hluboko do krku. Nedbala na jeho dávení, na slzy v očích a dál přirážela. Nemít otrok prázdný žaludek, jistě by už vyvrhnul jeho obsah. „Líbí se ti to?“ ptala se Královna, aniž by přestala vrážet penis do otrokových úst. „Ano, má Královno,“ huhlal otrok s penisem v ústech jedinou správnou odpověď. „Ale pro dnešek stačilo, děvko! Musíš si ho zase zasloužit.“ vytáhla Královna penis a otřela ho o otrokovu tvář. „Děkuji, má Královno, že jsem Vás mohl vykouřit,“ poslušně otrok poděkoval za své ponížení. „Mohla vykouřit. Kouří jenom děvky.“ opravila se smíchem otroka Královna překvapená jeho poděkováním, které ani nečekala. „Jde se spát. Nechce se mi s tebou tahat, tak zůstaneš tady.“ vytáhla otroka z pranýře a ukázala mu na slaměnou matraci v rohu.


2

Otrok se po čtyřech doplazil k matraci a zůstal před ní klečet. Královna mu spoutala krátkým řetězem okovy na nohách i na rukách za zády a přivázala řetězem za obojek ke kruhu v kamenné zdi. „Lehni!“ „Děkuji, má Královno!“ ulehl otrok na vlhkou matraci. „Kdybys měl žízeň…“ stáhla si Královna kalhoty a vymočila se do plechové misky položené na zemi u matrace. „Děkuji, má Královno!“ hned se vrhnul k misce, aby utišil žízeň. Žízeň byla silnější, než hořkoslaná pachuť teplé moči, kterou byl nucen pít. Královna se několika údery karabáčem rozloučila s otrokem a vydala se vzhůru z podzemí, do svých komnat, s vidinou orgasmu, po kterém už netrpělivě toužila. Utrpení a ponížení otroka ji přivádělo do extáze a jen při pomýlení na krutosti, kterým svého otroka vystavila a ještě vystaví, vlhla vzrušením. Současně ji těšilo, jak se otrok smířil se svým osudem, jak se stává poslušným a oddaným a nemohla se dočkat pokračování jeho výcviku. Má pro něj připraveno ještě tolik bolesti a ponížení. Otrok mezitím v kobce ukojil žízeň Královninou močí, jejíž pachuti v ústech se nemohl zbavit. Celá kobka byla nasycena pachem moči a zatuchliny. I matrace, na níž spoutaný ležel. Na okovy a řetězy, na trvalé spoutání si už zvyknul, proto nevystaven žádnému trýznění brzo usnul tvrdým spánkem. Ani si nestihnul prohlédnou kobku, v níž byl držen. Usínal s myšlenkami na Královnu, toužil být s ní, přivinout se jí k nohám, líbat se s ní a dotýkat se jí. …… Když se otrok probudil, poměrně odpočatý, netušil, zda je den či noc a kolik času během jeho spánku vůbec uběhlo. V kobce nebylo žádné okno, nic, z čeho by se dala odhadnout denní doba. Místnost byla spoře osvětlena slabou žárovkou nade dveřmi. Jakmile otevřel oči, první co spatřil, byly nohy. Královniny nohy obuté v lesknoucích se kožených kozačkách na podpatku. Po vzpamatování z prvotního úleku se vrhnul k nohám, líbal je a vítal Královnu. „Dobrý den, má Královno,“ nepřestával v líbání. Zvednout hlavu a pohlédnout na Královnu se neodvážil. „Lízej!“ nadzvedla Královna podrážku jedné boty a jako výstrahu před neuposlechnutím pohladila koncem karabáče otrokova záda. Otrok bez váhání začal olizovat bláto z podrážky a podpatku Královniny boty. Nedovolil by si neuposlechnout. „Stačí!“ odstrčila Královna nohou otrokovu hlavu. Byla s otrokem, s jeho poslušností, spokojena.


3

„Máš hlad?“ ozvalo se shůry. „Ano, má Královno!“ odpověděl po pravdě otrok. „Tak popros o jídlo. Popros, jak psi prosí o pamlsek.“ chtěla se Královna kochat otrokovým ponížením. Protože měl otrok skutečně hlad, nezbylo mu, než předvést cvičeného psa. Aby mu to šlo snáze, uvolnila mu Královna ruce spoutané za zády. Kleknul si před Královnu a s rukama ohnutýma v loktech napodoboval škemrajícího psa. „Prosím o jídlo, má Královno,“ loudil po Královně. „Psi nemluví, psi kňučí, ty hloupá čubko,“ mlátila nespokojená Královna otroka karabáčem po celém těle. „Máš ještě jeden pokus.“ Zbitý otrok se zvednul z matrace. Opět si kleknul, pokrčil ruce před tělem a vydával zvuky připomínající psí kňučení. Byla mu hanba, styděl se sám před sebou za své ponížení. Královna si toho byla moc dobře vědoma, proto to i dělala. Aby otroka ponížila, psychicky týrala. „Ještě, ještě!“ hlasitě se smála a nutila otroka dál napodobovat psa. Otrok před Královnou panáčkoval, dokud se nepřestávala smát. Její smích bolel stejně, jako výprask bičem. „No tak se nažer,“ pohodila před otroka misku s jídlem. Otrok byl překvapený. Místo šlichty, kterou dostával dosud, byly v misce kousky pečiva a okrajky z ovoce. „Asi to máš suché, že?“ položila řečnickou otázku Královna. Nečekala na odpověď a vzala misku zpět. Vykasala si koženou sukni, kterou měla oblečenu, rozkročila se a do misky se vymočila. „Lepší?“ vrátila otrokovi misku, v níž plavaly kousky pečiva nasáklé její močí. „Ano, má Královno! Děkuji, má Královno!“ ponořil se otrok do misky s jídlem. Královna nechala otroka v klidu najíst. Čas si krátila masturbací. Do kundičky si zasouvala rukojeť karabáče, prsty si dráždila klitoris. Pozorovala otroka klečícího nad miskou a s představami jeho budoucího trýznění se přibližovala vyvrcholení. Otrok nemohl neslyšet Královnino sténání, nenašel však odvahu zvednout hlavu od misky a pozorovat, ani se jen podívat na uspokojující se Královnu. Ale i pouhý poslech a představa Královny vyvolala


4

erekci. Královna si toho všimla, ale byla natolik blízko orgasmu, že se jen ušklíbla a pokračovala v dráždění. Když se Královna vzpamatovala z orgasmu, otrok měl misku již prázdnou. Nezůstal v ní ani kousek pečiva s ovocem, ani kapka Královniny moči. „Děkuji, má Královno!“ způsobně poděkoval otrok za jídlo. „Hodná čubička,“ pochválila otroka a podrbala jej za uchem. Spoutala mu ruce, nasadila černou kápi, aby neviděl a na řetězu vedla z kobky. Vstříc dalšímu týrání a ponižování.


5

KRÁLOVNA MONESAMON V

Recommend Documents