Krajský úřad Ústeckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství
Úplné znění výrokové části integrovaného povolení č.j.: 125/ŽPZ/07/IP-117/Rc ze dne 11. 6. 2007, se změnami č.j.: 1857/ŽPZ/09/IP-117/Z1/Rc ze dne 31. 1. 2012 a č.j.: 2430/ZPZ/2016/IP-117/Z2/Sk ze dne 17. 10. 2016 pro zařízení „Průmyslový lihovar Trmice“ společnosti Liberta Energy s.r.o., Na Rovném 736/3, 400 04 Trmice, IČ 24 28 11 74 INTEGROVANÉ POVOLENÍ pro zařízení „Průmyslový lihovar Trmice“, společnosti Liberta Energy s.r.o., Na Rovném 736/3, 400 04 Trmice, IČ 24 28 11 74 Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, (dále jen „Krajský úřad“) jako věcně a místně příslušný správní úřad na úseku integrované prevence podle § 67 odst. 1 písm. g) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 28 písm. e) a § 33 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „zákon o integrované prevenci“), a podle § 10 a § 11 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., (správní řád), v platném znění, po provedení správního řízení, podle ustanovení § 13 zákona o integrované prevenci, vydává provozovateli společnosti Liberta Energy s.r.o., Na Rovném 736/3, 400 04 Trmice, IČ 24 28 11 74, INTEGROVANÉ POVOLENÍ pro zařízení „Průmyslový lihovar Trmice“, umístěné na adrese Na Rovném 736, 400 04 Trmice. Povolení je vydáno na dobu neurčitou. Identifikační údaje Název zařízení:
Průmyslový lihovar Trmice
Provozovatel zařízení:
Liberta Energy s.r.o., Na Rovném 736/3, 400 04 Trmice, IČ 24 28 11 74
Kategorie činnosti dle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.:
Hlavní činnost:
Umístění zařízení:
Kraj:
4.1. Výroba organických chemických látek, jako jsou b) kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice Ústecký
Obec: Trmice K.ú.: Trmice p.p.č.: 1449/3, 1449/17, 1449/18, st.p.č. 1449/21, 1449/33, st.p.č. 1449/38, 1449/64, 1449/65, 1449/115, 1449/116, 1449/117, 1449/118, 1449/119, 1449/120, 1449/121, 1449/122, 1449/123, 1449/124, 1449/125, 1449/126, 1449/127, 1449/128, 1449/129 a 1449/130 Předmět integrovaného povolení: Výroba bioetanolu je založena na principu zcukernatění škrobu v obilném zrnu a následném kvašení cukerných složek za vzniku bioetanolu (C2H5OH) a oxidu uhličitého (CO2). Projektovaná kapacita zařízení je 80 000 t/rok výroby bezvodého bioetanolu při zpracování 268 480 t/rok obilného šrotu. Vyprodukovaný bezvodý líh je přímo v technologii výroby denaturován na denaturovaný líh určený pro použití do automobilového benzinu. strana 1 / 20
Popis zařízení a s ním přímo spojených činností: Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.: Vlastní výroba bioetanolu se skládá z následujících technologických jednotek: Jednotka PC 02 Hydrolýza: Namletý obilný šrot je ještě v mlýnici v horizontálním mísiči smíchán s vodou, vratným proudem a enzymy. Tím se získá čerpatelná směs s obsahem 28 až 32 % sušiny a pH s hodnotou nižší než 5, která se nazývá záměs. Záměs je dále podrobena procesu ztekucení, při kterém se škrob štěpí na dextriny. Tento proces probíhá v několika nádržích a zařízení JET COOKER při teplotách až 115 °C. Ztekucená záměs se ochladí na teplotu 65 - 70 °C, je do ní nadávkován další enzym, který štěpí dextriny na jednoduché zkvasitelné cukry - především glukózu. Podle druhu zpracovávané obiloviny se čerpá přímo do fermentoru nebo do zcukřovacího tanku, což je nádoba o objemu 800 m3 intenzivně míchaná míchadly a cirkulačním čerpadlem. Všechny nádoby v hydrolýze a zcukření jsou odsávány ventilátorem do pračky zařazené před biofiltrem pro úpravu odsávané vzdušiny (vlhčení). Zcukřené médium je ochlazeno na teplotu pro fermentaci (30 - 35 °C), jsou přidány další látky pro výživu kvasinek, odpěňování a urychlení fermentace. Takto připravený materiál je čerpán do propagace kvasinek (periodicky) a do fermentace. Jednotka PC 03 Fermentace: Vlastní proces fermentace probíhá diskontinuálně ve čtyřech nádobách o objemu 2000 m3. Každý fermentor je vybaven vlastním výměníkem, míchadly a cirkulačním čerpadlem. Fermentory pracují ve střídavém režimu, kdy dva fermentory jsou v různých fázích kvašení, jeden se zpracovává a jeden čistí a následně plní. Proces plnění fermentoru trvá 19 - 20 hodin. Přitom již fermentor kvasí. Po dobu kvašení se udržuje teplota na 32 - 35 °C a obsah fermentoru se intenzivně míchá. Po 40 hodinách je proces kvašení ukončen. Koncentrace etanolu ve fermentoru dosahuje 13 - 15 % objemových a obsah fermentoru je možno zpracovat na destilaci. K výživě kvasinek se používá převážně močovina a malá množství některých anorganických látek (kyselina fosforečná, síran hořečnatý). K rychlému vyprázdnění fermentační nádoby slouží dva identické předávací tanky, každý o objemu 900 m3. To umožní vyprázdnit každý fermentor během několika hodin a tím ho uvolnit pro čištění a přípravu nové násady. Oxid uhličitý vznikající během fermentačního procesu je odtahován ventilátorem do dvouokruhové vodní pračky. Pro lepší vypírání zbytků etanolu a dalších látek je chladící voda pro pračku strojově chlazena na teplotu cca 15 °C. Výduch z pračky je zaveden do biofiltru. Biofiltr je dělen na dvě části. Před velkým biofiltrem budou předřazeny dvě biologické pračky vzduchu. Po smísení s odsávanou vzdušinou bude teplota vzdušiny pod 50 °C . Maximální provozní teplota vzdušiny v biopračkách dosahuje 35 - 42 °C, mezní (havarijní) teplota je 50 °C. Návrh systému umožňuje udržení teploty a pH i v řádu 10 hodin mezních podmínek. V rámci objektu biopraček bude umístěn jeden IBC kontejner se záchytnou vanou na výživný roztok solí. Potřeba NaOH bude zajištěna potrubím ze stávajícího zásobníku v SO 20. Dávkování výživného roztoku bude na základě průtoku doplňující vody, dávkování NaOH bude na základě měření pH v patě biopraček. Voda v biopračkách bude cirkulovat a bude podle potřeby doplňována novou vodou. Biopračky jsou opatřeny bezpečnostním přepadem. Vzduch z biopraček bude distribuován do spodní části biofiltru pomocí perforovaných drenážních trubek umístěných do lože z praného kačírku. Dále bude vzdušina vystupovat přes praný kačírek do biofiltrační náplně s biodegradační kapacitou. Náplň bude od vrstvy kačírku oddělena geotextilií a geomříží usnadňující pojezd mechanismů při výměně biofiltrační náplně. S ohledem na ztráty tepla prostupem přes stěny betonové vany biofiltru se očekává kondenzace vody zejména ve spodní vrstvě kačírku. Voda z biofiltru bude odvedena přes vodní uzávěr do jímky s čerpadlem. Po průchodu biofiltrem (teoretická doba zdržení bude min. 53 s) bude vzdušina vstupovat do částečně otevřeného prostoru nad biofiltrem, odkud bude odtahována ventilátorem (18 000 m3/h) do komína. strana 2 / 20
Jednotka PC 04 Destilace a odvodnění: Prokvašená zápara je čerpána do destilace. Destilace se skládá ze záparové a rektifikační kolony, dehydratace ze dvou dehydratačních kolon. Prokvašená zápara se nejprve předehřeje surovým lihem a je čerpána do záparové kolony. Kolona pracuje za tlaku 0,035 MPa abs. Podtlak je zajišťován vývěvou. Zápara je nastřikována do středu kolony, nahoru postupují páry lihu a do spodní části kolony klesá voda společně s pevnými podíly. Odplyny z vývěvy jsou odtahovány do vodní pračky, výduch z pračky je zaveden do potrubí brýdových par sušáren a s nimi do biofiltru po využití jejich tepla k ohřevu odparky. Rektifikační kolona pracuje v přetlaku 2,7 bar. Vytápěna je parou o tlaku 5 bar. V této koloně se etanol zbaví zbytku vody a dosáhne koncentrace cca 96 % objemových. Surový líh je nastřikován do středu kolony a koncentrovaný etanol je odtahován z její horní části. Teplo koloně dodává trubkový vařák. Ze střední části rektifikační kolony jsou odtahovány těžší alkoholy tzv. přiboudlina, která je čerpána do skladovacího zásobníku. Dehydratace slouží k získání prakticky bezvodého etanolu pomocí molekulových sít ve dvou adsorbérech. Produkt z rektifikační kolony vstupuje do horní části adsorbéru. Molekuly vody jsou adsorbovány do povrchu molekulového síta a etanol se koncentruje až na hodnoty 99,95 % hmotnostních. Produkt po dehydrataci je kondenzován a čerpán do dvou denních zásobníků o objemu 150 m3. Po kontrole kvality je obsah zásobníku odčerpáván přes celní měřící trať do skladu produktů. Jednotka PC 07 Manipulace s chemikáliemi: Jedná se o soubor stáčení, skladování, eventuálně přípravu roztoků chemikálií potřebných pro proces fermentace a pro čištění zařízení. Močovina je rozpouštěna ve vodě v míchaném zásobníku. Kyselina sírová (96%) je do provozního zásobníku stáčena z autocisterny. Zásobník je vybaven kapalinovým uzávěrem, ve kterém jsou výpary z tanku zachycovány ve vodě. Enzymy a odpěňovač jsou do provozních nádrží stáčeny z přepravních obalů – kontejnerů ev. sudů. Systém CIP je používán pro čištění zařízení a potrubí pomocí alkalického roztoku a horké vody. Louh sodný je ředěn v nádrži a ohříván parou. CIP roztok (5% louh, 90 °C) je čerpán do cirkulační smyčky, ze které je odebírán dle potřeby k čištění zařízení. Využitý CIP roztok je odčerpáván do zásobníku odpadní vody, umístěného v hydrolýze. PC 06 vodní hospodářství: Pitná voda je dodávána smluvním partnerem SčVK a.s. Splašková voda je odváděna do čistírny odpadních vod a vypouštěna do recipientu, popřípadě do čerpací stanice odpadních vod a čerpána do veřejné kanalizace ukončené v komunální ČOV Neštěmice. Při najetí budou vždy všechny odpadní vody odčerpávány do kanalizace SčVK a.s. Po ustálení provozu ČOV (složení odpadních vod v čerpací jímce SčVK a.s. musí vyhovovat limitům pro vypouštění do vodoteče) bude odpadní voda vypouštěna přes měření průtoku (Parshallův žlab) do Bíliny. V případě dalších nestandardních stavů a odstávek bude uzavřeno vypouštění odpadních vod do Bíliny a odpadní voda bude odčerpávána do kanalizace SčVK a.s. Srážkové vody ze střech a zpevněných ploch v areálu jsou po předčištění v odlučovačích ropných látek vypouštěny do vodního toku Bílina. Procesní voda je dodávána smluvním partnerem Teplárna ČEZ Trmice. Jedná se o labskou filtrovanou vodu. V PS 60 (Chladící věže a úpravna vody) je filtrována, mikrobiologicky ošetřena UV lampami a dotlakována na potřebný tlak. Voda pro chlazení je chemicky ošetřena. Technologické odpadní vody jsou odváděny do zásobníku odpadních vod v hydrolýze. Po jejich úpravě a předčištění jsou svedeny do čistírny odpadních vod (popřípadě do čerpací stanice odpadních vod, odkud jsou čerpány do kanalizace, ukončené v komunální ČOV Neštěmice). Jednotka PC 08 Skladování a výdej bioetanolu: Sklad produktů zahrnuje dva zásobníky na bezvodý etanol o objemu 2 000 m3 každý. Jedná se o válcové vertikální tanky s pevnou střechou umístěné v ocelové havarijní jímce. Dále je ve skladu šest menších válcových vertikálních tanků umístěných v betonové záchytné vaně, každý o objemu 150 m3. strana 3 / 20
Dva tanky jsou určeny pro technický líh, jeden pro frakci těžkých alkoholů (přiboudlina), jeden slouží jako zásobník denaturačního činidla a jeden jako tank pro tzv. „off spec“ tedy výrobu, která nesplnila kvalitativní požadavky. Šestý tank slouží jako rezervní zásobník „off spec“. Součástí skladu je soustava potrubních tras, čerpadel, plnících ramen a celních měřidel umožňujících transport, denaturaci a plnění jednotlivých výrobků do železničních a automobilových cisteren. Plnící místa jsou zastřešena a vybavena záchytnou vanou na odpovídající objem. Po dobu plnění jsou parní prostory cisteren propojeny se zásobníky. Páry vznikající v tancích při jejich plnění a při „dýchání“ zásobníků jsou ochlazovány na výduších z tanků na teplotu cca 2 °C, takže etanol kondenzuje zpět do tanků a neuniká do atmosféry. K tomuto účelu se používá chladící jednotka a jako chladivo ekologická nemrznoucí směs. Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. PC 01 Příjem, skladování, úprava a mletí obilí – projektovaná kapacita v množství zpracované suroviny obilí - pšenice 268 480 t/rok, skladovací kapacita zásobníků obilí 4x 8 260 m³. Jedná se komplex silničního a železničního příjmu obilí, skladovacích sil na obilí, a mlýnice. Silniční vykládka je prováděna sklopením suroviny do pojezdného příjmového koše o kapacitě 115 m3, železniční vykládka je prováděna spodními výpustěmi železničních přepravníků do příjmového koše o objemu 152 m3. Jak silniční tak železniční vykládka je prováděna v uzavřeném objektu. Odprášení silniční i železniční vykládky je prováděno pomocí filtrační stěny a ventilátoru. Obiloviny jsou vyhrnovány dopravníkem na společnou dopravní cestu tvořenou redlerem a elevátorem, následuje předčištění pomocí vibračních sít. Pomocí ventilátoru jsou odsávány také prachové podíly, plevy. Zachycený odprašek je společně s ostatními odpady dopraven do společného silničního expedičního zásobníku odpadu. Předčištěné obiloviny jsou pomocí systému elevátorů a redlerů dopraveny do skladovacích sil. Skladovací sila jsou vybavena aktivním větráním. Teplota skladovaného obilí je sledována instalovanými čidly. Vyskladněné obiloviny jsou dopraveny pomocí systému redlerů a elevátorů do mlýnice, kde jdou na dvě čistící linky. Každá linka je složena z hmotnostního dávkovače, vibračního síta a odkaménkovače. Aspirační systém zařízení je tvořen ventilátory a filtry. Zachycený odprašek je spolu s ostatními oddělenými odpady dopraven do expedičního zásobníku. Vyčištěné zrno je nakrápěno vodou a po odležení v zásobnících je dopraveno pomocí elevátoru na dvě mlecí stolice. Zde dochází k oddělení otruby ze zrna. Materiál se třídí na šnekové prosévačce a dále mele v mlecí jednotce Kompakt a otruby na otrubové mlecí stolici. Vytřídění otrub a namletého jádra je provedeno na rovinném vysévači. Namleté jádro o požadované granulometrii je dopraveno do dvoudílného mezizásobníku vybaveného filtrem a ventilátorem a odtud je obilný šrot pomocí dopravníků doplňován do denního zásobníku mísící jednotky hydrolýzy. Otruby jsou dále zpracovány na soustavě vytloukacích stolic, kde je z otrub oddělen zbytek škrobového podílu. Ten je vracen do mezizásobníků a vyčištěné otruby jsou shromažďovány v zásobníku otrub. Odtud jsou otruby pneumatickou dopravou vedeny k dalšímu zpracování do 3 zásobníků před jednotlivými sušárnami a dávkovány do procesu sušení. PC-05 Sušení a peletizace výpalků: K sušení výpalků jsou použity tři trubkové sušárny s recirkulačním okruhem. Okruh začíná u dvoušnekového mísiče, do kterého jsou dávkovány usušené výpalky (cca 50 t/hod, se sušinou 95 %), koláč z dekantéru (cca 21 t/hod se sušinou 30 %) a zahuštěný sirup z odparky (cca 15 t/hod se sušinou 30 %). Tyto materiály jsou po smíšení v mísiči (sušina 70 % - upravuje se množstvím usušených výpalků do mísiče) dávkovány do sušárny. Sušárna je vybavena trubkovým svazkem, kterým prochází pára o tlaku až 9 bar. Na trubkovém svazku jsou umístěny lopatky, které promíchávají sušený materiál a posunují ho směrem k přední části sušárny. Teplota sušeného materiálu se ve dně sušárny pohybuje okolo 80 °C. Při sušení vznikají brýdové páry se sušícím vzduchem o teplotě 95 – 105 °C, které jsou přes rukávový filtr a pračku vzduchu na výstupu z každé sušárny odtahovány do společného sběrného potrubí. Do tohoto potrubí je zaústěn i výstup z pračky destilace. Směs brýdové páry, sušícího vzduchu a odplynů z destilace je zavedena do prvního stupně odpařovací stanice jako zdroj energie.
strana 4 / 20
Rukávový filtr je udržován čistý profukováním horkým tlakovým vzduchem. Do sušáren se přes dvě klapky přisává předehřátý vzduch (odtah od dekantačních odstředivek a zásobníků sirupu) k podpoře sušení. Usušené výpalky jsou vynášeny ze sušárny šnekovým dopravníkem, na kterém se rozdělí pomocí rotačního turniketu na výpalky jdoucí do dvoušnekového mísiče jako recykl a na hotové výpalky dopravované na peletizaci. Celý systém sušení pracuje v mírném podtlaku. Brýdové páry jsou kontinuálně filtrovány na rukávovém filtru s vysokou účinností. Rovněž odpařovací stanice taktéž pracující v podtlaku je hermeticky spojena s potrubím brýdových par ze sušáren. Jediným zdrojem zápachu tak je zbytek vzdušiny po odpařovací stanici, který je zpracován na biofiltru. Usušené výpalky s vlhkostí 5-6 % jsou dopravovány do peletizace. Peletizace se provádí tlakem. Materiál je protlačován přes otvory matrice, takže vznikají válcové peletky. Hotové horké peletky jsou chlazeny vzduchem na teplotu o 5 °C vyšší, než je teplota okolí. Vychlazené peletky jsou z chladiče dopravovány do dvou ocelových sil každé o kapacitě 500 m3. Nebo jsou peletky dopravovány na balící linku, kde jsou podle potřeby baleny. Celý systém peletizace je udržován v mírném podtlaku sacím ventilátorem. Všechny zachycené prachové podíly se vracejí do peletizace. Všechny odsávané odplyny jsou svedeny do filtrační jednotky s aktivním uhlím. V provoze jsou umístěny 2 jednotky. Jednotka s 20 patronami umožňuje stálý průtok 36 000 m3 vzdušniny, proto přesměrování jen na jednu jednotku neovlivní výkon odsávání. Po dosažení maximální kapacity adsorpce se patrona vymění za patronu reaktivovanou. Výměna se provádí po stanoveném počtu provozních hodin. Při výměně se odstaví jedna jednotka, patrony se vymění a jednotka se najede. Jednotka PC 51 - Uzel zpracování výpalků, dekantace a odpařování - slouží ke zpracování tekutých zbytků po destilaci v záparové koloně. Technologický postup spočívá v odstředění média na dekantačních odstředivkách a zahuštění řídkého podílu na vakuové odparce. Tím se získá produkt vhodný k sušení na parních sušárnách. Ze záparové kolony jsou výpalky odčerpávány do tří dekantérů (horizontální odstředivky). Dekantéry separují výpalky na dvě frakce tzv. koláč (30 % sušiny) a fugát (6 % sušiny). Fugát je nastřikován do odparky. Odpařovací stanice se skládá ze dvou linek (z důvodů možnosti čištění ). Každá odpařovací linka je tvořena 3 odpařovacími a jedním kondenzačním stupněm. Zde je fugát zahuštěn na koncentraci 25 až 30 % sušiny (nazývá se sirup) a odčerpáván do zásobníků v budově sušáren. Z těchto zásobníků je následně čerpán do mixérů sušáren, kde se mísí s koláčem a recyklem. Zbytek nezkondenzovaných brýdových par z kondenzátoru odpařovací stanice je odváděn do vzduchového kondenzátoru, kde dojde ke kondenzaci zbytku vodních par obsažených ve vzdušině. Všechny kondenzáty jsou odváděny na čistírnu odpadních vod. Pro nájezd odparky se použije technologická pára. Odpařovací stanice pracují za hlubokého vakua k dosažení vysoké účinnosti. To má také za následek, že z procesu sušení a odpařování se nemohou samovolně uvolňovat nezkondenzovatelné plyny z obsahem pachových látek. Odtah ze všech zásobníků a dekantačních odstředivek je používán jako sušící vzduch v trubkových sušárnách. Brýdové páry ze sušáren, které jsou přes rukávový filtr a pračku vzduchu na výstupu z každé sušárny odtahovány do společného sběrného potrubí. Do tohoto potrubí je zaústěn i výstup z pračky destilace. Směs brýdové páry, sušícího vzduchu a odplynů z destilace je zavedena do prvního stupně odpařovací stanice přes pračku do odpařovací stanice, z ní postupují do vzduchového kondenzátoru, kde dojde ke kondenzaci posledních zbytků vlhkosti. Ze vzduchového kondenzátoru jsou plyny dopraveny do biofiltru. Při projektované kapacitě 268 480 t obilovin se předpokládá vznik cca 280 000 tun lihovarnických výpalků s celkovou sušinou 18 – 22 %, které mohou být využity -
jako krmivo nebo hnojivo na základě platných certifikátů a při zajištění odbytu
-
jako krmivo nebo hnojivo po odstředění na cca 25 – 35 % sušiny za vzniku tekuté složky – fugátu na základě platných certifikátů a při zajištění odbytu strana 5 / 20
-
jako krmivo, hnojivo nebo palivo po průchodu sušárnami (na cca 90 % sušiny, a to na základě platných certifikátů a při zajištění odbytu jako sypké nebo peletizované).
PC 10 Čistírna odpadních vod: Všechny odpadní vody budou zaústěny do mechanického předčištění. Jednotlivé proudy budou zaústěny do jemných šroubových česlí. Odpadní voda zbavená mechanických nečistot bude gravitačně přepadat do vyrovnávací nádrže. Nádrž bude homogenizována ponorným míchadlem. Připravené odpadní vody budou z mechanického předčištění vedeny do anaerobního čištění. Anaerobní čištění vod se skládá z mixtanku a IC reaktoru. Mixtank slouží k vytvoření konstantní rychlosti proudění v IC reaktoru a k případné korekci pH v anaerobním čištění. Anaerobní reaktor se skládá z: nádrže IC reaktoru a vestaveb IC reaktoru, které slouží pro distribuci nátoku v celé ploše reaktoru, a pro odvádění bioplynu na další zpracování. V samotném reaktoru probíhá odstraňování organického znečištění (CHSK). Vedlejšími produkty anaerobního procesu jsou bioplyn, který bude odváděn do bioplynového hospodářství a malé množství přebytečného anaerobního kalu, který je veden do kalové nádrže. Anaerobně vyčištěná voda bude gravitačně odtékat do aerobního stupně. Aerobní stupeň čištění technologických vod se skládá z po sobě následujících nádrží: denitrifikační nádrž, nitrifikační nádrž, dosazovací nádrž a regenerační nádrž. V denitrifikační nádrži dochází k odstraňování dusičnanů. Z denitrifikační nádrže natéká do nitrifikační nádrže (biologická oxidace amoniakálního dusíku na dusičnany). Aktivační směs z nitrifikační nádrže natéká do dosazovací nádrže, která slouží pro separaci kalu od vyčištěné vody. Kal sedimentuje na dně nádrže a vyčištěná voda odtéká přes ponořené odtokové potrubí do čerpací jímky. Vyčištěná odpadní voda bude přepadat do čerpací jímky – šachty Š3, kde bude odváděna buď přes měrný objekt do recipientu, nebo do stávající jímky městské kanalizace. Od čerpací jímky SČVK povede nové kanalizační potrubí jednotné kanalizace podél stěny lihovaru do šachty Š1 dešťové kanalizace. V úseku tohoto nového potrubí bude umístěno měření průtoku vypouštěné odpadní vody (Parshallův žlab). Při najetí budou vždy všechny odpadní vody odčerpávány do kanalizace SčVK a.s. Po ustálení provozu ČOV (složení odpadních vod v čerpací jímce SčVK a.s. musí vyhovovat limitům pro vypouštění do vodoteče) bude odpadní voda vypouštěna přes měření průtoku (Parshallův žlab) do Bíliny. V případě dalších nestandardních stavů a odstávek bude uzavřeno vypouštění odpadních vod do Bíliny a odpadní voda bude odčerpávána do kanalizace SčVK a.s. Bioplyn bude odváděn do plynojemu a z něj je veden na kogenerační jednotku. Pro kogenerační jednotku je uvažována průměrná produkce bioplynu 3200 m3/den s obsahem metanu 75 % (tomu odpovídá výhřevnost 26,1 MJ/m3) - provoz celoroční. Kapacita kogenerační jednotky je navržena s ohledem na možné kolísání produkce bioplynu. Je navržena kogenerační jednotka Quanto D580 celkový výkon 1298 kW (elektrický 500 kW + tepelný 798 kW) a příkon 2160 kW. Kogenerační jednotka bude umístěna poblíž ČOV. Jedná se o standardní jednotky dodávané na klíč. Zařízení bude v uzavřeném kontejneru. Bioplyn produkovaný v IC reaktoru bude odváděn nízkotlakým průmyslovým bioplynovodem o přetlaku cca 3 kPa k uzavřené vysokoteplotní pochodni a ke kontejnerové kogenerační jednotce, kde bude bioplyn spalován. Z IC reaktoru bude bioplyn odváděn nerezovým potrubím do strojovny plynojemu s vodním uzávěrem, který současně plní funkci odvodňovače. Na vodní uzávěr bude napojen dvoumembránový plynojem sloužící k akumulaci bioplynu a bude opatřen vzduchovou regulační klapkou pro stanovení tlaku v systému na 3,5 kPa. Plynojem bude zapojený jako koncový. Na výstupním bioplynovém potrubí z vodního uzávěru, které je vedeno k uzavřené vysokoteplotní pochodni a ke kogenerační jednotce bude umístěno měření spotřeby bioplynu. Na trase ke kogenerační jednotce bude umístěn zvyšovací ventilátor tlaku, který zabezpečí potřebný tlak před kogenerační jednotkou min.5 kPa. Předpokladem je spotřebování veškerého vyrobeného bioplynu na kogenerační jednotce. V případě, že produkce bioplynu bude větší než schopnost zpracovat jej na kogenerační jednotce, bude přebytek spalován na vysokoteplotní pochodni. V případě, že kvalita bioplynu nebude dosahovat parametrů nutných pro provoz kogenerační jednotky (při nájezdu a odstavování lihovaru), bude bioplyn spalován na vysokoteplotní pochodni.
strana 6 / 20
Přebytečný anaerobní kal bude shromažďován v kalové nádrži a pak předán k likvidaci oprávněné osobě. Kalová nádrž je odsávaná do biofiltru ČOV. Vstupní nádrže VN1 (1), VN2 (2), VN3 (3), mixtank (4), IC reaktor (5), odplynění (18), budova kalového hospodářství, česle (1-01) a kalová nádrž (10) budou zakryty a odtahovány ventilací do kompostového biofiltru. Anaerobní reaktor je uzavřený, tudíž není zdrojem zápachu. Anaerobně vyčištěná voda bude zaústěna pod hladinu aktivační směsi z důvodu eliminace strippu pachové zátěže do okolí. Nedojde tedy k jeho kontaktu s okolním prostředím a tedy ani k žádným emisím zápachu. Aerobní kalová nádrž a místnost odvodnění kalu bude odtahována do kompostového filtru. Z důvodu maximální eliminace pachových látek bylo i u této nádrže přistoupeno k zakrytí a k ventilaci. Veškerá vzdušina je odtahována do kompostových filtrů. Kompostový filtr ČOV se stává ze dvou samostatně umístěných ale vzduchotechnicky propojených částí. Vzduchotechnické propojení umožní přesměrování toku vzdušiny v případě poruchy jedné části do druhé a naopak. Kompostový filtr bude naplněn náplní (směs rašeliny, kůry, dolomitu a zlehčujících přísad) a pravidelně vlhčen a kontrolován. Kompostový filtr bude proveden jako zakrytý s výduchy ve výšce 5 m. Všechny odpadní vody z výroby budou svedeny na ČOV. Uspořádání čistírny zabezpečí to, že budou dodrženy parametry odpadní vody pro vypouštění do Bíliny. Do ustálení provozu především v období zkušebního provozu budou odpadní vody vypouštěny do kanalizace v souladu s Kanalizačním řádem města Ústí nad Labem. Záložní zdroje elektrické energie: Záložní zdroj ATMOS 500 S/P (stávající) je dieselagregát s příkonem 833 kW. Motor Perkins. Spotřeba nafty záložního zdroje činí 39 kg/hod. Zařízení je umístěno v záchytné vaně a protihlukově zakapotováno. Předpokládaný počet provozních hodin 20 ročně v podstatě na pravidelné zkoušení funkčnosti. Nový záložní zdroj ATMOS 600 (nový) je dieselagregát s příkonem 950 kW. Motor Perkins. Spotřeby nafty činí 40kg/hod. Zařízení je umístěno v záchytné vaně a protihlukově zakapotováno. Předpokládaný počet provozních hodin 20 ročně v podstatě na pravidelné zkoušení funkčnosti. Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství, dle § 13 odst. 3 písm. d) zákona o integrované prevenci, provozovateli zařízení „Průmyslový lihovar Trmice“, kterým je společnost Liberta Energy s.r.o., Na Rovném 736/3, 400 04 Trmice, IČ 24 28 11 74, stanovuje závazné podmínky provozu zařízení, a to pro: 1. Ochrana ovzduší - emisní limity, podmínky monitoringu 1.1.
V souladu s § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší“) se nahrazuje vydání souhlasného závazného stanoviska ke změně stavby stacionárního zdroje znečišťování ovzduší a v souladu s § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší se vydává povolení provozu stacionárního zdroje „Průmyslový lihovar Trmice“ s následujícími závaznými podmínkami: Součástí zařízení jsou tyto zdroje znečišťování ovzduší: Příjem, skladování, úprava a mletí obilí - vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší podle kódu 11.1. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší „Stacionární zdroje, jejichž roční emise tuhých znečišťujících látek překračuje 5 t“ výduch 101 - příjem obilí výduch 102 - doprava do sil výduch 103 - odtah mlýnice I. výduch 104 - odtah mlýnice II. výduch 105 - mletí
strana 7 / 20
Výroba bioetanolu (vlastní technologie) - vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší podle 11.4. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší „Stacionární zdroje, jejichž roční emise těkavých organických látek překračuje 1 t“ výduch 106 - čištění odplynů propagace, fermentace, hydrolýzy, nádrží stanice CIP, destilace, rektifikace, odvodnění a sušení tekutých výpalků
Zpracování lihovarnických výpalků - vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší podle kódu 11.4. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší „Stacionární zdroje, jejichž roční emise těkavých organických látek překračuje 1 t“ výduch 108 – zpracování výpalků (granulátory), zásobník DDGS, chladič pelet, sila pelet
Skladování a výdej bioetanolu a ostatních organických látek - vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší podle kódu 6.25. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší „Skladování petrochemických výrobků a jiných kapalných organických látek o objemu nad 1000 m3 nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče nad 10 000 m3 a manipulace (není určeno pro automobilové benziny)“ výduch 111 - kondenzátory zásobníků bioetanolu výduch 112 - kondenzátory zásobníků off spec. alkoholů výduch 113 - kondenzátor zásobníku denaturačního činidla výduch 114 - stáčení denaturačního činidla z autocisterny výduch 115 - stáčení kapalných produktů - železniční výdej výduch 116 - stáčení kapalných produktů - automobilový výdej
Čistírna odpadních vod - vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší podle kódu 2.6. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší „Čistírny odpadních vod; zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody nepřevoditelné na ekvivalentní obyvatele v množství větším než 50 m3/den“ výduch 117 a 118 – výduchy biofiltrů ČOV výduch 119 - spalování bioplynu na uzavřené spalovací fléře
Náhradní zdroje elektrické energie, kogenerační jednotka - vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší podle kódu 1.2. přílohy č. 2 k k zákonu o ochraně ovzduší. „Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně “ výduch 001 a 003 - dieselagregát I a II výduch 002 - spalování bioplynu na kogenerační jednotce A. Příjem, skladování, úprava a mletí obilí - vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší podle kódu 11.1. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší „Stacionární zdroje, jejichž roční emise tuhých znečišťujících látek překračuje 5 t“ 1.1.A.1. Na výstupech ze zařízení (výduchy 101, 102, 103, 104 a 105) budou dodržovány následující stanovené emisní limity pro TZL:
Emisní zdroj Násyp obilí výduch 101
znečišťující látka
Stanovený emisní limit
Vztažné podmínky
Termín dosažení
10 mg/m3
B
Od nabytí právní moci
strana 8 / 20
10 mg/m
3
B
Mlýnice - výduch 103, 104
10 mg/m3
B
10 mg/m3
B
Mlecí stolice výduch 105 B
změny IP
Skladovací sila, doprava do sil výduch 102
TZL
koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek
1.1.A.2. Do tří měsíců od uvedení zdrojů do provozu bude na výduších č. 101 až 105 provedeno jednorázové měření emisí TZL. 1.1.A.3. Úroveň znečišťování bude dále zjišťována jednorázovým měřením emisí znečišťujících látek, pro které byly stanoveny specifické emisní limity, v četnosti jednou za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření. 1.1.A.4. Bude prováděna pravidelná kontrola filtračních zařízení (v termínech uvedených v provozním řádu). O provedených kontrolách budou vedeny písemné záznamy. 1.1.A.5 Zařízení budou provozována pouze v součinnosti s funkčními filtry. B. Výroba bioetanolu - vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší podle kódu 11.4. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší „Stacionární zdroje, jejichž roční emise těkavých organických látek překračuje 1 t“ projektovaná kapacita - 80 000 t/rok bezvodého bioetanolu 1.1.B.1 Na výstupu z biofiltru hydrolýzy (výduch 106) budou dodržovány následující stanovené emisní limity pro organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC) a pro pachové látky: Látka nebo ukazatel
Stanovený emisní limit
Vztažné podmínky
TOC
25 mg/m3
C
Pachové látky
C
500 OU/m
3
viz podm. 1.2.8. IP
Termín dosažení
Od nabytí právní moci změny IP
koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek
1.1.B.2. Do tří měsíců od uvedení zdroje do provozu bude na výduchu č. 106 provedeno jednorázové měření emisí TOC a pachových látek. 1.1.B.3. Úroveň znečišťování bude dále zjišťována jednorázovým měřením emisí znečišťujících látek, pro které byly stanoveny specifické emisní limity, v četnosti jednou za kalendářní rok, ne dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření. 1.1.B.4 Výroba bioetanolu bude provozována pouze v součinnosti s funkčním biofiltrem. 1.1.B.5 Bude prováděna pravidelná kontrola biofiltru (v termínech uvedených v provozním řádu). O provedených kontrolách budou vedeny písemné záznamy. strana 9 / 20
C. Zpracování lihovarnických výpalků - vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší podle kódu 11.4. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší „Stacionární zdroje, jejichž roční emise těkavých organických látek překračuje 1 t“ 1.1.C.1 Na výstupu ze zařízení (výduch 108) budou dodržovány následující stanovené emisní limity pro organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC), pro tuhé znečišťující látky (TZL) a pro pachové látky:
C
Látka nebo ukazatel
Stanovený emisní limit
Vztažné podmínky
TOC
25 mg/m3
C
TZL
10 mg/m3
C
Pachové látky
100 OU/m3
viz podm. 1.2.8. IP
Termín dosažení
Od nabytí právní moci změny IP
koncentrace příslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínek
1.1.C.2. Do tří měsíců od uvedení zdroje do provozu bude na výduchu č. 108 provedeno jednorázové měření emisí TOC, TZL a pachových látek. 1.1.C.3. Úroveň znečišťování bude dále zjišťována jednorázovým měřením emisí znečišťujících látek, pro které byly stanoveny specifické emisní limity, v četnosti jednou za kalendářní rok, ne dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření. 1.1.C.4. Bude prováděna pravidelná kontrola filtračních zařízení (v termínech uvedených v provozním řádu). O provedených kontrolách budou vedeny písemné záznamy. 1.1.C.5 Zpracování lihovarnických výpalků s funkčními odlučovacími zařízeními.
bude
provozováno
pouze
v součinnosti
D. Skladování a výdej bioetanolu a ostatních organických látek - vyjmenovaný stacionární zdroj podle kódu 6.25. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší „Skladování petrochemických výrobků a jiných kapalných organických látek o objemu nad 1000 m3 nebo skladovací nádrže s ročním objemem výtoče nad 10 000 m3 a manipulace (není určeno pro automobilové benziny)“ 1.1.D.1. Bude zajištěno kontinuální monitorování teploty kondenzátorů par (kondenzátor zásobníku bioetanolu, kondenzátor zásobníku off spec alkoholu, kondenzátor zásobníku denaturačního činidla). E. Čistírna odpadních vod - vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší podle kódu 2.6. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší „Čistírny odpadních vod; zařízení určená pro provoz technologií produkujících odpadní vody nepřevoditelné na ekvivalentní obyvatele v množství větším než 50 m3/den“
1.1.E.1 Na výstupech z biofiltrů (výduchy 117, 118) budou dodržovány následující stanovené emisní limity pro organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík (TOC) a pro pachové látky:
strana 10 / 20
Látka nebo ukazatel
Stanovený emisní limit
Vztažné podmínky
TOC
25 mg/m3
B
Pachové látky
B
300 OU/m
3
viz podm. 1.2.8. IP
Termín dosažení
Od nabytí právní moci změny IP
koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek
1.1.E.2. Do tří měsíců od uvedení zdroje do provozu bude na výduších č. 117 a 118 provedeno jednorázové měření emisí TOC a pachových látek. 1.1.E.3. Úroveň znečišťování bude dále zjišťována jednorázovým měřením emisí znečišťujících látek, pro které byly stanoveny specifické emisní limity, v četnosti jednou za kalendářní rok, ne dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření. 1.1.E.4. Provozem havarijní fléry budou plněny technické podmínky provozu uvedené v příloze č. 8 bod 2. k vyhlášce č. 415/2012 Sb. 1.1.E.5. Čistírna odpadních vod bude provozována pouze v součinnosti s funkčními biofiltry. 1.1.E.6. Bude prováděna pravidelná kontrola biofiltrů (v termínech uvedených v provozním řádu). O provedených kontrolách budou vedeny písemné záznamy. F. Náhradní zdroje elektrické energie - dieselagregát I a II - vyjmenované zdroje znečišťování ovzduší podle kódu 1.2. přílohy č. 2 k k zákonu o ochraně ovzduší. „Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně “
1.1.F.1. Provozem dieselagregátu I (původní náhradní zdroj) nad 300 hodin provozu za rok budou dodržovány specifické emisní limity NOx a CO uvedené v tabulce 2.2. části II přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Od 1. ledna 2018 budou dodržovány specifické emisní limity definované v tabulce 2.1. části II přílohy č. 2 vyhlášky č. 415/2012 Sb. 1.1.F.2. Provozem dieselagregátu II (nový náhradní zdroj) nad 300 hodin provozu za rok budou dodržovány specifické emisní limity NOx a CO uvedené v tabulce 2.1. části II přílohy č. 2 vyhlášky č. 415/2012 Sb. 1.1.F.3. Při provozu záložních zdrojů do 300 hodin provozu za rok se emisní limity neuplatňují. 1.1.F.4. Pokud provoz záložního zdroje nepřekročí 300 hodin provozu v daném kalendářním roce, nemusí dle § 6 odst. 8 zákona o ochraně ovzduší provozovatel úroveň znečišťování zjišťovat. V případě, že zdroj bude v provozu více než 300 hodin za rok, bude dle § 3 odst. 5 písm. a) dodržování specifických emisních limitů prokazováno výpočtem. 1.1.F.5. Kvalita používaných kapalných paliv bude splňovat požadavky uvedené v tabulce 2.2. části I přílohy č. 3 vyhlášky č. 415/2012 Sb.
G. Kogenerační jednotka - vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší podle kódu 1.2. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší „Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně “ 1.1.G.1. Na výstupu z kogenerační jednotky budou dodrženy následující emisní limity: strana 11 / 20
Látka nebo ukazatel
Stanovený emisní limit
Vztažné podmínky
NOx
500 mg/m3
A
CO
3
A
650 mg/m
Termín dosažení Od nabytí právní moci změny IP
1.1.G.2. Do tří měsíců od uvedení zdroje do provozu bude na výduchu č. 002 provedeno jednorázové měření emisí NOx a CO. 1.1.G.3. Úroveň znečišťování bude dále zjišťována jednorázovým měřením emisí znečišťujících látek, pro které byly stanoveny specifické emisní limity, v četnosti jednou za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření. 1.2.
Doplňující podmínky ochrany ovzduší:
1.2.1. Jednorázová měření emisí budou prováděna autorizovanou osobou dle § 32 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně ovzduší. Termíny měření budou nejméně 5 pracovních dnů předem oznámeny ČIŽP. 1.2.2. Minimální doba jednorázového měření znečišťujících látek bude nastavena tak, aby vyhodnocení výsledků mělo skutečnou vypovídající hodnotu a s ohledem na očekávané koncentrace. 1.2.3. Provozovatel umožní příslušnému orgánu ochrany ovzduší kontrolní měření emisí znečišťujících látek na výduších ze zařízení. 1.2.4. Měřící místa pro měření v provozuschopném stavu.
emisí
znečišťujících
látek
budou
udržována
1.2.5. Bude vedena provozní evidence všech vyjmenovaných stacionárních zdrojů podle vyhlášky č. 415/2012 Sb. - příloha č. 10 a č. 11. 1.2.6. Provozem technologických zařízení lihovaru a souvisejících činností nebude docházet k nadměrnému obtěžování zápachem. V případě, že provozem lihovaru dojde k překročení přípustné pachové zátěže obyvatel zápachem, budou ze strany provozovatele bezodkladně přijata taková opatření, která vzniklý stav vyloučí. V případě trvání překračování přípustné pachové zátěže, bude muset být zkušební provoz přerušen do doby nalezení účinných technologických opatření. 1.2.7. Zařízení bude provozováno v souladu s Provozním řádem zdroje znečišťování ovzduší výroba bioetanolu z 1. 7. 2016, vydání 1 s touto podmínkou: Při nutnosti změny údajů uvedených v provozním řádu bude provedena jeho aktualizace. Aktualizace bude předložena krajskému úřadu ke schválení. 1.2.8. Měření emisí pachových látek (stanovení koncentrace pachových látek) bude provedeno olfaktometrickou metodou. 1.2.9. Protokoly o jednorázovém měření emisí budou předloženy krajskému úřadu a ČIŽP, OI ÚL do 90 dnů od data provedení měření, v rámci zkušebního provozu rovněž odboru životního prostředí Magistrátu města Ústí nad Labem. Na základě výsledků měření emisí případně krajský úřad upraví podmínky provozu. 1.2.10. Pokud se měřením prokáže, že zařízení nesplňuje stanovené emisní limity, budou přijata taková technická opatření, aby k překračování těchto limitů nedocházelo. 1.2.11. Ve zkušebním provozu provést vytipování a stanovení koncentrace převažujících látek v odpadní vzdušině, vždy na výduchu z každé provozní jednotky do volného ovzduší.
1.2.12. V rámci zkušebního provozu prověřit všechny výstupy vzdušiny do ovzduší a provozy které jsou možným zdrojem zápachu. Pokud se zjistí, že některý z nich je významný zdroj emisí pachových látek v provozu, technicky zajistit, aby odpadní plyny z těchto
strana 12 / 20
uzlů byly svedeny do jednotek na likvidaci pachových látek nebo bylo přijato jiné odpovídající technické opatření. 1.2.13. V rámci zkušebního provozu prověřit účinnost koncových odlučovačů pachových látek vstup - výstup - autorizovaným měřením. 1.2.14. Ve zkušebním provozu zjistit složení odpadních plynů za odlučovači minimálně pro výduch hydrolýza, fermentace, sušení - výduch destilace a výduch granulace, mimo jiné k určení imisního monitoringu látek, které lze postihnout automatickým systémem. 1.2.15. Bude plněn imisní limit pachových látek 3 OU/m3 na hranici obytné zóny Trmice s tím, že kontrolní měření bude prováděno v místě Trmice Václavské náměstí a v místě Koštov 109 1x ročně. Při tomto měření budou současně odebrány vzorky z výduchů 106, 108, 117 a 118. Podle výsledků tohoto monitoringu bude případně způsob imisního monitoringu pachových látek upraven a zahrnut do integrovaného povolení formou změny, a to ještě před ukončením zkušebního provozu. 1.2.16. Provozovatel bude dodržovat schválený Plán snižování emisí z výroby bioetanolu ze dne 16. 6. 2016, vydání 1.
1.2.17. V rámci další fáze projektové přípravy a v průběhu realizace zařízení pro odstranění pachových látek provést technickou přípravu pro možnou budoucí instalaci dodatečného dočišťovacího zařízení tak, aby bylo možno jeho napojení na výstup ze stávajícího dočišťovacího zařízení, tedy biofiltru. 1.2.18. Jednotky likvidace pachových látek budou vybaveny automatickým záznamem s archivováním provozních parametrů. 1.2.19. V případě, že v průběhu zkušebního provozu bude docházet k překračování přípustné pachové zátěže, instalovat další stupeň dočišťovacího zařízení pro odstranění pachových látek. 1.2.20. V případě zjištění vyšších hodnot imisních koncentrací jednotlivých škodlivin, než bylo vypočteno rozptylovou studií, bude provedeno nové hodnocení zdravotních rizik. 1.2.21. Zařízení nemůže být provozováno bez funkčních jednotek likvidace pachových látek. 1.2.22. V případě odchylek od stanovených emisních limitů pro jednotlivé zdroje provést nápravné opatření. 1.2.23. Na základě výsledků výše uvedených opatření bude zvážena nutnost zavedení pravidelného imisního monitoringu škodlivin.
2. Ochrana vod - emisní limity, podmínky monitoringu Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, vydává dle § 8 odst.1 písm. c) za použití § 38 odst.10 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů a v souladu s nařízením vlády č. 401/2015 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech (dále jen nařízení) ve znění pozdějších změn povolení k vypouštění odpadních vod z ČOV Průmyslového lihovaru Trmice do řeky Bíliny na p.p.č. 1449/65 v k.ú. Trmice, říční km 6,1, ČHP 1-14-01-086, ID útvaru povrchových vod OHL_0850 Bílina od toku Bouřlivec po Ždírnický potok, souřadnice výpusti Y: 764791,4 X: 977838,4. Jedná se o vypouštění předčištěných průmyslových odpadních vod v následujícím množství a kvalitě:
strana 13 / 20
Max. průtok
0,025m3/s
2160 m3/den
600 000 m3/rok
Hodnota „p“ mg/l 60
Hodnota „m“ mg/l 70
Bilance t/rok 30,0
Metoda stanovení
BSK5
17
25
9,0
*)
NL
20
30
9,0
EN 872
N celk.
15
20
7,8
EN 12260
Nanorg.
12
17
6,0
*)
PC
1,5
3
0,6
ČSN EN ISO 11885
N-NO3
9
12
4,8
*)
N-NH4
3
5
1,2
*)
ukazatel CHSKCr
pH teplota
6-9
ČSN ISO 6060
*)
max.30°C
*) bude použita analytická metoda uvedená v metodickém pokynu odboru ochrany vod MŽP 12/2012
K vydanému povolení jsou v souladu s § 9 odst. 1 vodního zákona stanoveny tyto povinnosti a podmínky: 2.1. Množství vypouštěných OV bude měřeno pomocí Parshallova žlabu umístěného v šachtě na odtoku vyčištěných vod z rozdělovací šachty Š3. 2.2. Správnost měřidla bude ověřována v souladu se zákonem č. 505/1990, o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 2.3. Kvalita OV bude sledována ve výše uvedených ukazatelích ve vzorcích typu C odebíraných 26x ročně v pravidelných intervalech oprávněnou laboratoří z přečerpávací nádrže. 2.4. Kromě předepsaných ukazatelů bude v odpadních vodách po dobu zkušebního provozu 1x měsíčně stanoven obsah Zn. 2.5. Analýza odebraných vzorků bude prováděna oprávněnou laboratoří metodami uvedenými v předchozí tabulce. 2.6. Po dobu zkušebního provozu budou denně provozní laboratoří odebírány vzorky OV z přečerpávací nádrže a budou v nich stanovovány všechny předepsané ukazatele. 2.7. Po dobu zkušebního provozu maximálně však 12 měsíců od jeho zahájení nebude překročení hodnot „p“ považováno za neplnění rozhodnutí. Hodnoty „m“ jsou nepřekročitelné. 2.8. Bude sledován vliv vypouštění na nasycení toku kyslíkem, a to v bodových vzorcích odebraných z toku asi 90 m před a 60 m za výpustí. Rozbory i odběry budou prováděny provozní laboratoří provozovatele denně. 2.9. V případě, že hodnota nasycení kyslíkem pod výpustí klesne pod 6 mg/l ve třech bezprostředně po sobě následujících vzorcích a její vývoj nebude mít zřetelně stoupající trend, bude vypouštění zastaveno a je nutno přejít na vypouštění do veřejné kanalizace. 2.10. Po dobu zkušebního provozu budou výsledky analýz odebraných vzorků odpadních i povrchových vod předávány měsíčně ve formě přehledné tabulky elektronickou poštou krajskému úřadu a správci toku. strana 14 / 20
2.11. Platnost povolení k vypouštění se stanovuje do 31.10. 2026. Doplňující podmínky ochrany vod 2.12. Pokud OV na výstupu z ČOV nebudou splňovat limity uvedené výše nebo pokud jejich vypouštění způsobí pokles rozpuštěného kyslíku v toku pod 6 mg/l, budou vypouštěny do kanalizace pro veřejnou potřebu zakončenou ČOV Ústí nad Labem-Neštěmice v souladu s platným kanalizačním řádem. Před zahájením čerpání odpadních vod bude telefonicky informována MČOV v Neštěmicích. 2.13. Množství vod vypouštěných do kanalizace bude maximálně 1000 m3/den. 2.14. Funkčnost odlučovačů ropných látek instalovaných na dešťové kanalizaci bude pravidelně kontrolována v souladu s doporučením výrobce. 2.15. Před zahájením zkušebního provozu bude předložen ke schválení havarijní plán. 3. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti, pokud k takovému riziku či ohrožení zdraví člověka může dojít 3.1.
V případě ukončení provozu bude postupováno v souladu s platným integrovaným povolením (včetně nakládání s odpady, které v té době v provozovně budou).
3.2.
Zařízení bude zlikvidováno řízenou demontáží a bude provedena sanace procesního zařízení.
3.3.
Nevyužité suroviny a produkty, které provozovatel vyrábí, budou odprodány.
3.4.
Budou odstraněny všechny nepoužívané chemikálie a přípravky, vzniklé a zbylé odpady a budou náležitě zabezpečeny, a to včetně zbylých produktů a meziproduktů.
3.5.
Bude prověřena kontaminace půdy, vody a horninového prostředí, příp. budou přijmuta a realizována nápravná opatření.
3.6.
Podrobný konkrétní popis postupu asanace zařízení a jeho likvidace bude řešen na náklady vlastníka společnosti pod dozorem kompetentních státních povolovacích a kontrolních orgánů.
3.7.
O dalším využití pozemku po likvidaci plánovaného výrobního provozu bude rozhodnuto až v aktuální době.
3.8.
Postup ukončení provozu, případně odstranění stavby projednat s příslušným správním úřadem podle v té době platných právních předpisů. Nejméně 6 měsíců před plánovaným ukončením provozu bude předložen příslušnému povolovacímu orgánu „Plán postupu ukončení provozu“.
3.9.
V souladu s § 33 písm. h) zákona o integrované prevenci se schvaluje základní zpráva ze dne 27. června 2016 zpracovaná podle § 4a citovaného zákona společností Hydrogeologická společnost, s.r.o., U Národní galerie 478, 156 00, Praha 5-Zbraslav, IČ 26 47 33 30.
3.10. Při úplném ukončení provozu zařízení posoudí provozovatel v souladu s § 15a zákona o integrované prevenci stav znečištění půdy a podzemních vod nebezpečnými látkami a toto posouzení předloží Krajskému úřadu Ústeckého kraje. 3.11. Pokud zařízení oproti stavu uvedenému v základní zprávě způsobilo významné znečištění půdy nebo podzemních vod těmito nebezpečnými látkami, učiní provozovatel zařízení kroky nezbytné k odstranění znečištění tak, aby bylo dané místo uvedeno do stavu popsaného ve schválené základní zprávě. 3.12. V případě, že po ukončení provozu zařízení bude znečištění půdy a podzemních vod představovat významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí v důsledku povolených činností prováděných provozovatelem zařízení před schválením základní zprávy, přijme provozovatel nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo strana 15 / 20
snížení množství příslušných nebezpečných látek tak, aby dané místo přestalo uvedené riziko představovat. 4. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady 4.1.
Podmínka zrušena rozhodnutím č.j.: 2430/ZPZ/2016/IP-117/Z2/Sk ze 17. 10. 2016.
4.1.1. Předmětem nakládání s nebezpečnými odpady bude jejich shromažďování, třídění a dočasné skladování před předáním osobám oprávněným k jejich využití, resp. odstranění. 4.1.2. Evidence odpadů bude vedena v souladu s vyhláškou MŽP č. 383/01 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 4.1.3. Podmínka zrušena rozhodnutím č.j.: 2430/ZPZ/2016/IP-117/Z2/Sk ze 17. 10. 2016. 4.1.4. Ke shromažďování odpadů musí být použity shromažďovací prostředky, které splňují technické požadavky dle § 5 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 4.1.5. Před předáním odpadů bude ověřeno, zda odběratel je k převzetí odpadů oprávněn rozhodnutím krajského úřadu nebo zda provozuje technologii, do níž budou převzaté odpady použity jako druhotné suroviny. 4.1.6. Podmínka zrušena rozhodnutím č.j.: 2430/ZPZ/2016/IP-117/Z2/Sk ze 17. 10. 2016. 4.1.7. Při předání odpadů k dalšímu využití, resp. odstranění, bude součástí průvodní dokumentace základní popis odpadu zpracovaný podle přílohy č. 1 čl. 2. vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, ve znění novel, případně písemná informace podle přílohy č. 2 čl. 2. vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění novel, včetně popisu vzniku odpadu, výčtu nebezpečných vlastností, výsledků zkoušek rozhodných pro přijetí do příslušného zařízení k využití nebo odstranění odpadů a stanovení kritických ukazatelů. 4.1.8. Podmínka zrušena rozhodnutím č.j.: 2430/ZPZ/2016/IP-117/Z2/Sk ze 17. 10. 2016. 4.1.9. Z hlediska odpadového hospodářství je nezbytné ověřit, že funkce sušárny spolehlivě zajišťuje produkci dostatečně suchých výpalků tak, aby s nimi nemuselo být nakládáno jako s obtížně likvidovatelným odpadem. 4.2. Doplňující podmínky pro nakládání s odpady: 4.2.1. Odpady, které mohou být zdrojem zápachu, budou skladovány v uzavřených nádobách či kontejnerech, vylučující jejich únik nebo vznik pachové zátěže v případě nepříznivých klimatických podmínek. 4.2.2. Odpady, které uvolňují tekutou fázi budou skladovány v nepropustných nádobách a kontejnerech, zabraňujících jejich úniku do životního prostředí. 5. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, lesa, podzemních a povrchových vod, přírody a krajiny 5.1. Ovzduší – viz podmínky kapitoly č. 1. rozhodnutí 5.2. Voda, půda – viz podmínky kapitoly č. 2. rozhodnutí 5.3. Hluk, vibrace 5.3.1. Budou dodržovány hodnoty venkovních hygienických limitů v chráněném prostoru nejbližší obytné zástavby stanovených v nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění: Pro denní dobu Pro noční dobu
50 dB (6,00 až 22,00) 40 dB (22,00 až 6,00) strana 16 / 20
5.3.2. V případě nedodržení emisních limitů pro hluk bude ve spolupráci s KHS Ústeckého kraje zpracován plán opatření ke snížení hlukové zátěže pod zákonnou mez. Plán opatření a vyjádření KHS budou předloženy krajskému úřadu ke schválení. 5.3.3. 1x ročně bude v letních měsících prováděno autorizovanou osobou měření hluku z provozu lihovaru do doby prokázání splnění hygienických limitů pro hluk stanovených v nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Výběr měřících bodů i způsob požadovaného měření je třeba konzultovat s Krajskou hygienickou stanicí Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem. Výsledky těchto měření hluku budou následně pravidelně předkládány krajskému úřadu a KHS. 5.3.4. Ve smlouvě s dodavatelem prací bude výslovně uvedeno, že veškeré stavební práce budou prováděny tak, aby byly dodrženy hygienické limity hluku ze stavební činnosti dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. 5.3.5. Další stupeň projektové dokumentace bude obsahovat také návrh konkrétních protihlukových opatření na jednotlivých zdrojích hluku s cílem zefektivnit útlumy pro jednotlivé zdroje hluku. 5.3.6. Realizovat opatření k snížení emisí hluku dle návrhu EKOLA Group z ledna 2015 uvedeného v Akustické studii v příloze č. 6 dokumentace záměru EIA. 5.3.7. V průběhu zkušebního provozu bude za ustáleného stavu provedeno kontrolní měření hluku v chráněném venkovním prostoru objektů k bydlení (referenční body budou odsouhlaseny KHS). V případě zjištění konfliktu s hygienickým limitem dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, budou realizována dodatečná opatření pro dodržení limitu, která budou doložena ke kolaudačnímu povolení k trvalému provozu. 6. Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení 6.1. V rámci logistiky bude ve smlouvách s autodopravci provozovatelem vymezeno, že příjezdové trasy nákladní dopravy nebudou vedeny přes obytnou část města Trmice ani přes část Koštov. Smlouvy budou uzavřeny pouze s dopravci, kteří zaručí zásobování vozidly s platnou dálniční známkou. 6.2. V případě úniku obsahu fermentoru do záchytné jímky budou provedena opatření k vyloučení vypouštění resp. úniku do kanalizace, půdy, povrchových nebo podzemních vod. Nebude-li materiál vrácen do technologie, bude s ním nakládáno jako s odpadem. 7. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie 7.1. Průběžně budou činěna opatření vedoucí k hospodárnému využívání energie ve všech prostorách zařízení. Bude zajištěna úspora přírodních zdrojů důslednou recyklací využitelných odpadů. 7.2. Bude zajištěno maximální vytřídění využitelných složek ze vznikajícího směsného komunálního odpadu. 8. Opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků 8.1. Mimořádné a havarijní situace zařízení budou řešeny v souladu s havarijními plány a ostatními vnitropodnikovými předpisy, s cílem zvýšení ochrany zdraví a života zaměstnanců, životního prostředí, zabezpečení spolehlivého a bezpečného provozu pro zajištění plánované výroby a rozvoje společnosti. 8.2. Havarijní plány a postupy akcí budou přezkoumávány a revidovány, a to jak po prováděných cvičeních, tak po vzniku havarijních situací. V případě nutnosti budou havarijní plány doplňovány na základě šetření havárií, nehod a stanovených
strana 17 / 20
nápravných a preventivních opatření. Postupy budou pravidelně testovány a zaměstnanci s nimi budou seznamováni, např. formou havarijního cvičení. 8.3. Všechny vzniklé s uvedením: -
havarijní
situace
budou
zaznamenány
v provozním
deníku
data vzniku informované instituce a osoby data a způsobu provedeného řešení dané havárie.
8.4. Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny podmínky vyplývající ze zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií (ve znění pozdějších předpisů). 9. Postupy nebo opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení zařízení do provozu, poruchy zařízení, krátkodobá přerušení provozu zařízení) 9.1.
Podmínka zrušena rozhodnutím č.j.: 1857/ŽPZ/09/IP-117/Z1/Rc ze dne 29.3.2010.
9.2.
Podmínka zrušena rozhodnutím č.j.: 1857/ŽPZ/09/IP-117/Z1/Rc ze dne 29.3.2010.
9.3.
Podmínka zrušena rozhodnutím č.j.: 1857/ŽPZ/09/IP-117/Z1/Rc ze dne 29.3.2010.
10. Způsob měření emisí a přenosů, případně technických opatření, včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování Kontrolu a monitorování zaměřit hlavně na:
sledování jakosti a množství odpadních vod ve stávajících měřicích a monitorovacích bodech,
sledování množství a složení emisí do ovzduší, monitoring, tj. jednorázová měření emisí, bude zabezpečen oprávněnou osobou, která má potřebná oprávnění a měřicí techniku, pokud není tímto rozhodnutím stanoveno jinak,
kontrolu funkčnosti všech opatření určených k ochraně životního prostředí,
kontrolu plnění podmínek stanovených v integrovaném povolení.
11. Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Opatření nejsou uložena. Dálkové přemisťování znečištění či znečištění překračující hranice státu není rozptylovou studií předloženou v procesu posuzování vlivů na životní prostředí pro akci „Průmyslový lihovar Trmice“ stanoveno. 12. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Vyhodnocování plnění závazných podmínek integrovaného povolení bude probíhat následujícím způsobem: Provozovatel zařízení je povinen: 12.1. Použití nových látek závadných vodám dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, které jsou vstupními látkami a základními surovinami pro výrobní proces, je provozovatel povinen oznámit krajskému úřadu. 12.2. Podmínka zrušena rozhodnutím č.j.: 2430/ZPZ/2016/IP-117/Z2/Sk ze 17. 10. 2016. 12.3. Vést provozní evidenci zdroje znečišťování ovzduší a zpracovat souhrnnou provozní evidenci za kalendářní rok a předat ji prostřednictvím integrovaného systému plnění strana 18 / 20
ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí do 31.3. běžného roku za předchozí kalendářní rok příslušnému orgánu státní správy. 12.4. Vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi. 12.5. Zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Hlášení lze zpracovat a zaslat souhrnně pro všechna zařízení provozovatele. 12.6. Ohlásit Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, každou plánovanou změnu zařízení. 12.7. Vést evidenci údajů o v integrovaném povolení.
plnění
závazných
podmínek
provozu
stanovených
12.8. Vzhledem k nezbytné kontrole dodržování vydaného integrovaného povolení má držitel tohoto povolení za povinnost informovat krajský úřad o plnění podmínek stanovených rozhodnutím o integrovaném povolení. Informace podává v elektronické formě v termínu do 31.03. následujícího roku, v rozsahu dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci. 12.9. Pokud bude za daný rok podáváno hlášení do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, bude provozní evidence a další požadované údaje zaslána prostřednictvím systému ISPOP. Údaje lze vést, zpracovat a předat souhrnně pro všechna zařízení provozovatele. 13. Podmínky vyplývající ze stanoviska o hodnocení vlivů na životní prostředí Podmínky pro fázi přípravy
1. S ohledem na požadavky města Trmice se doporučuje organizovat dopravu obilí do lihovaru tak, aby byl v konečném cíli dosažen poměr 30 % po silnici a 70 % po železnici. Podrobnosti organizace dopravy a dosažené výsledky řešit průběžně bilaterálním jednáním investora s městem Trmice.
2. Projednat s městem Trmice způsob informování veřejnosti o přípravě lihovaru do provozu, například formou dnů otevřených dveří či jiném způsobu.
3. Veškerá další dokumentace a budoucí obnovený provoz bude vycházet z doporučení a omezujících podmínek schválené dokumentace EIA. Podmínky pro fázi realizace 1.
I když stavební ani terénní práce nejsou velkého rozsahu, je nutno dodržovat opatření k snížení sekundární prašnosti.
2.
Podílet se na zlepšení technických parametrů místní komunikace, která bude sloužit pro automobilovou dopravu související s provozem lihovaru.
3.
Realizovat dny „otevřených dveří“ pro informování veřejnosti o postupu přípravy záměru.
4.
Nevyužívané nezpevněné plochy v areálu lihovaru zatravnit.
Podmínky pro fázi provozu Fáze zkušebního provozu 1.
Po zprovoznění bude zařízení provozováno ve zkušebním provozu, v rámci něhož budou ověřeny technické parametry a provedena měření stanovená v integrovaném povolení.
strana 19 / 20
Fáze trvalého provozu 1.
Při každé změně v provozu kontaktovat KÚ Ústeckého kraje formou žádosti o změnu integrovaného povolení včetně případné aktualizace příslušných provozních řádů.
2.
Při dopravě surovin maximálně využívat možnost zpětného vytěžování nákladních vozidel pro dopravu výpalků s cílem snížit celkový objem silniční dopravy.
3.
S dodavateli surovin a odběrateli produktů smluvně zajistit, že pro související automobilovou dopravu bude prioritně využívána D8, s výjimkou dodávek surovin z Ústí nad Labem a blízkého okolí - podmínka platí trvale.
4.
Provádět pravidelnou údržbu zatravněných ploch.
5.
Provádět pravidelnou údržbu zpevněných ploch v areálu pro snížení sekundárních emisí TZL z areálu.
14. Postupy a opatření, které by byly stanoveny na základě zvláštních předpisů (rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením) Tímto integrovaným povolením se nenahrazují žádná rozhodnutí. 15. Zrušení pravomocných rozhodnutí Tímto integrovaným povolením nejsou rušena žádná pravomocná rozhodnutí. 16.
Postupy a požadavky na pravidelnou údržbu zařízení a postupy k zabránění emisím do půdy a podzemních vod a způsoby monitorování půdy a podzemních vod v souvislosti s příslušnými nebezpečnými látkami, které se mohou na daném místě vyskytovat, a s ohledem na možnost znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení
16.1. V souladu s § 14 odst. 8 zákona o integrované prevenci bude v četnosti 1x ročně po dobu prvních 3 let provozu zařízení a následně v četnosti 1x za 2 roky prováděn prostřednictvím oprávněné osoby monitoring podzemních vod v parametru C10 - C40 v hydrogeologickém vrtu H101 a dále v parametrech pH, elektrická vodivost, Na a SO42- v hydrogeologickém vrtu H102. Vzorky budou analyzovány v akreditované laboratoři. 16.2. Výsledky monitoringu dle bodu 16.1. budou zahrnuty do zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení, která se předkládá Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, vždy do 31. března následujícího roku.
Integrované povolení je vydáno v souladu se zákonem o integrované prevenci, ostatní ustanovení příslušných zákonů tím nejsou dotčena.
Ing. Pavel Sedlecký vedoucí oddělení ochrany prostředí a udržitelného rozvoje
strana 20 / 20
