Krajský úřad Libereckého kraje. Závěrečná zpráva

Zákazník

Krajský úřad Libereckého kraje

Závěrečná zpráva AKTUALIZACE KRAJSKÉHO ZDRAVOTNÍHO PLÁNU LIBERECKÉHO KRAJE

Evidenční číslo dokumentu:

Z000454

Garant zpracování:

Divize zdravotnického managementu MUDr. Miloš Suchý, Ing. Martin Šimko, Ing. Hynek Kružík, Ing. Břetislav Sklář, Ing. Naďa Málková, Mgr. Jaroslav Tachovský STAPRO s. r. o., Pardubice

Předkládající firma:

Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje

Obsah 1. 2.

ÚVOD........................................................................................................................... 4 EKONOMICKÉ UKAZATELE ........................................................................................ 6 2.1. 2.2. 2.2.1. 2.2.2. 2.3. 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3. 2.3.4. 2.3.5. 2.4. 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3. 2.4.4. 2.4.5. 2.4.6. 2.4.7. 2.5.

3.

NÁVRH SÍTĚ SLUŽEB PODLE JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ............................................... 44 3.1. 3.2. 3.3. 3.3.1. 3.3.2. 3.4. 3.4.1. 3.4.2. 3.4.3. 3.4.4. 3.4.5. 3.4.6. 3.4.7. 3.4.8. 3.4.9. 3.4.10. 3.4.11. 3.4.12. 3.5.

4.

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ............................................................................................ 6 METODIKA ANALÝZY ............................................................................................... 8 Účetní výkazy........................................................................................................... 8 Metodické nástroje a postupy finanční analýzy ..................................................... 12 ANALÝZA EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ ................................................................ 13 Ukazatele likvidity ................................................................................................. 13 Ukazatele aktivity .................................................................................................. 15 Ukazatele zadluženosti (finanční závislosti, struktury zdrojů)............................... 19 Provozní (výrobní) ukazatele ................................................................................. 23 Ukazatele rentability (výnosnosti, ziskovosti)........................................................ 26 ANALÝZA ČASOVÉHO TRENDU ............................................................................... 28 Krajská nemocnice Liberec ................................................................................... 28 Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa.................................................................... 31 Nemocnice Jablonec nad Nisou............................................................................. 33 Městská nemocnice Turnov.................................................................................... 35 Nemocnice s poliklinikou v Semilech..................................................................... 37 Masarykova městská nemocnice v Jilemnici.......................................................... 40 Soukromá zdravotnická zařízení............................................................................ 42 DOPORUČENÍ .......................................................................................................... 43 PŘEHLED ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ .................................................................. 44 SHRNUTÍ ................................................................................................................. 45 FUNKČNÍ STAV KRITICKÝCH OBLASTÍ ČINNOSTI NEMOCNIC ................................... 45 Krajská nemocnice Liberec ................................................................................... 46 Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa.................................................................... 47 STRUKTURÁLNÍ ANALÝZA LŮŽKOVÝCH ZAŘÍZENÍ .................................................. 48 Základní popis metody........................................................................................... 48 Krajská nemocnice Liberec ................................................................................... 54 Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa.................................................................... 70 Nemocnice Jablonec nad Nisou............................................................................. 79 Nemocnice Tanvald s.r.o. ...................................................................................... 86 Nemocnice Frýdlant s.r.o. ..................................................................................... 89 Nemocnice s poliklinikou v Semilech..................................................................... 93 Masarykova městská nemocnice Jilemnice............................................................ 97 Městská nemocnice Turnov.................................................................................. 102 Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou .......................... 108 Odborný léčebný ústav TRN Cvikov .................................................................... 108 Psychiatrické sanatorium Česká Lípa ................................................................. 109 ZMĚNA STRUKTURY (RESTRUKTURALIZACE)........................................................ 110

NÁVRH KONKRÉTNÍCH OPATŘENÍ.......................................................................... 123 4.1. 4.2. 4.2.1. 4.2.2. 4.2.3. 4.2.4. 4.2.5. 4.2.6. 4.2.7.

Datum: 30.9.2004

ÚVOD ................................................................................................................... 123 SHRNUTÍ ............................................................................................................... 123 Připomínkování a upřesnění závěrů strukturální analýzy ................................... 124 Zahájení realizace Plánu restrukturalizace akutní zdravotní péče...................... 124 Zahájení řešení problematiky klíčových procesů zdravotní péče......................... 124 Zavedení monitorovacího a benchmarkingového systému................................... 124 Zúčtovací centrum a centrum DRG ..................................................................... 124 Implementace modelu EFQM ve zdravotnictví.................................................... 124 Navržení a realizace změny hospodářsko-právní formy ...................................... 125

Strana 2 (celkem 126)

Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje 4.3.

Datum: 30.9.2004

ZLEPŠOVÁNÍ STAVU OBYVATELSTVA ................................................................... 125



1. Úvod Záměrem předkládaného materiálu je aktualizace části dokumentu Krajského zdravotního plánu Libereckého kraje k datu 31.12.2003 s tím, že materiál je doplněn ve vybraných oblastech aktuálními informacemi. Vzhledem k faktu, že Krajský zdravotní plán Libereckého kraje (dále jen Plán) se velmi rozsáhlý dokument řešící klíčové oblasti zdravotní problematiky Libereckého kraje, omezili jsme se ve zpracování pouze na aktualizaci zadaných kapitol. Jedná se o tyto oblasti - kapitoly: Kapitola 5 Ekonomické ukazatele Kapitola 8 Návrh sítě služeb podle jednotlivých druhů Kapitola 9 Návrh konkrétních opatření pro realizaci jednotlivých druhů služeb Ke zpracování aktualizace dále uvedených kapitol Plánu jsme využili našich znalostí v oblasti zpracování zdravotních plánů našich klientů z řad krajů a zdravotnických zařízení. Potřebné informace jsme získali ze zdrojů: krajského úřadu Libereckého kraje, krajské centrály ÚZIS Libereckého kraje a dále z dat zaslaných zdravotnickými zařízeními. Jednotlivé kapitoly byly aktualizovány v následujícím rozsahu: Kapitola 5 Ekonomické ukazatele - byla zpracována finanční analýza v souladu s mezinárodně užívanou metodikou. V analýze jsme se zaměřili především na zodpovězení otázek: „Jaké výsledky dosáhla hodnocená zdravotnická zařízení při srovnání mezi sebou ve vybraných ekonomických ukazatelích za rok 2003“ a dále „Jak si zdravotnická zařízení dlouhodobě (za posledních 5 let) vedou z pohledu vývoje nákladů, výnosů a hospodářského výsledku. Proces porovnávání ekonomických parametrů mezi nemocnicemi je teprve na počátku, a proto jsme rádi za Vaše návrhy na doplnění či změny v metodice hodnocení. Kapitola 8 Návrh sítě služeb podle jednotlivých druhů – při zpracování jsme se především zaměřili na aktualizaci Strukturální analýzy lůžkových zařízení, tj. analýzy výkonnosti zdravotnických zařízení. Strukturální analýza se především orientuje na hodnocení kapacitních a výkonnostních parametrů provozních jednotek zdravotnických zařízení a vyhledává „slabá místa“ ve smyslu nízké výkonnosti. V závěru materiálu pak uvádíme doporučení pro Plán restrukturalizace sítě zdravotnických zařízení Libereckého kraje. Kapitola 9 Návrh konkrétních opatření pro realizaci jednotlivých druhů služeb – obsah kapitoly je zaměřen na výčet hlavních kroků, které v rámci současných znalostí funkce krajského zdravotnictví doporučujeme. Ve výčtu vybraných doporučení se orientujeme především na oblast stabilizace struktury zdravotní péče (intenzivní, standardní a následné) a dále na finanční stabilitu a efektivitu procesů zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních. Aktualizace dokumentu Plánu byla provedena ve spolupráci pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje, kterým tímto za spolupráci děkujeme. Především děkujeme panu Ing. Jiřímu Benediktovi, Ing. Pavlu Březinovi a dalším jejich spolupracovníkům. Datum: 30.9.2004



Velmi si vážíme a chceme tímto poděkovat i managementu zdravotnických zařízení ať krajských, městských či soukromých, které otevřeně a vstřícně přistupovali k přípravě podkladů určených pro aktualizaci Plánu. Věříme, že naše doporučení především v oblasti podpory řízení a rozhodování managementu zdravotnických zařízení budou realizována ve prospěch našich uživatelů a občanů Libereckého kraje.

Datum: 30.9.2004



2. Ekonomické ukazatele 2.1. Manažerské shrnutí Výsledky této kapitoly byly zpracovány na základě dostupných údajů z ekonomických výkazů Rozvaha a Výsledovka. Metodika zpracování byla rozšířena o analýzu poměrových ekonomických ukazatelů. První část kapitoly se zabývá analýzou poměrových ukazatelů pro rok 2003. Obecně lze říci, že byla potvrzena určitá podezření o neuspokojivé finanční situaci některých zdravotnických zařízení. Nemocnice Jablonec nad Nisou by dle nepříznivých hodnot ukazatelů likvidity mohla mít problémy s úhradou svých závazků. Další problém této nemocnice pravděpodobně spočívá v neefektivním využití aktiv. Vysoký stupeň odepsanosti aktiv navíc napovídá, že se může jednat o aktiva (přístroje, budovy, atd.) zastaralá, jejichž produktivita bude dále klesat. Nemocnice s poliklinikou v Semilech vykazuje nižší likviditu, což může vést k problémům při úhradě závazků. Oproti předcházejícímu zařízení je produktivita aktiv na velmi dobré úrovni a dle stupně odepsanosti se jedná o zařízení relativně nová. Závažným problémem však může být chybná struktura financování těchto aktiv. Analýza napovídá, že část stálých aktiv je kryta krátkodobými závazky, což vzhledem k delší době návratnosti aktiv než době úhrady závazků může vést k vážnému ohrožení finanční stability zařízení. Masarykova městská nemocnice Jilemnice vykazuje nižší likviditu. Analýza dále naznačuje nízkou produktivitu aktiv, která je pravděpodobně způsobena jejich zastaralostí (stupeň odepsanosti 70 % je nejvyšší u všech sledovaných zařízení). Struktura financování těchto aktiv vykazuje obdobné problémy jako u předchozího zařízení – financování stálých aktiv krátkodobými závazky, i když v nižším rozsahu. Krajská nemocnice Liberec vykazuje nižší rentabilitu aktiv, která dle stupně odepsanosti pravděpodobně vyplývá z jejich zastaralosti. Struktura financování těchto aktiv vykazuje obdobné problémy jako u předchozího zařízení – financování stálých aktiv krátkodobými závazky, i když v nižším rozsahu. U Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa analýza odhaluje obdobné problémy jako u Krajské nemocnice Liberec. Městská nemocnice Turnov vykazuje vyšší míru celkové zadluženosti, než je u zdravotnických zařízení obvyklé. Příznivé hodnoty ukazatelů likvidity a struktury financování však napovídají o dostatečné finanční stabilitě zařízení. Rentabilitu aktiv lze považovat za nižší, což odpovídá jejich střední míře opotřebení oproti výše uvedeným zařízením. Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Léčebna dlouhodobě nemocných Česká Lípa vykazuje velmi vysokou rentabilitu aktiv. Doporučujeme ověřit, zda nedochází k chybné alokaci s Nemocnicí s poliklinikou Česká Lípa. Pokud se toto nepotvrdí, lze tento fakt považovat za velmi příznivý. Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou (dále jen ÚPCHR Vysoké nad Jizerou) vykazuje nižší rentabilitu aktiv a vyšší stupeň jejich odepsanosti. Ostatní sledovaná zdravotnická zařízení vykazují uspokojivé hodnoty všech sledovaných ukazatelů. Druhá část kapitoly vychází ze stávajícího zdravotního plánu a provádí aktualizaci údajů zdravotnických zařízení v něm obsažených. Finanční stav nemocnic byl proveden z hlediska schopnosti nemocnic dosahovat kladného hospodářského výsledku ve vztahu k velikosti a objemu vyprodukovaných tržeb. Dále byla analyzována dynamika vývoje veličin v čase, vzhledem k rozdílnému rozsahu poskytovaných služeb není provedeno porovnání absolutních hodnot. Nejhorších výsledků hospodaření dosahuje Nemocnice Jablonec nad Nisou, která není schopna v žádném úseku sledovaného období roku 1999–2003 dosáhnout kladných hodnot hospodářského výsledku. V roce 2003 ztráta dosáhla hodnoty necelých -41 mil. korun, přičemž kumulovaná ztráta od roku 1999 dosáhla -307 miliónů korun. Oproti roku 2002 se však hospodářský výsledek zlepšil o 58 %, výnosy vzrostly o 8,93 % a náklady poklesly o 7,11 %, což lze hodnotit pozitivně. Nemocnice s poliklinikou v Semilech a Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa dosáhly kladného hospodářského výsledku pouze v roce 1999, poté již hospodařily se ztrátou. Nemocnice s poliklinikou v Semilech přijala restrukturalizační opatření, jejichž účinnost by se měla projevit v roce 2004. V roce 2003 dosáhla nejvyšší ztráty od roku 1999 16,4 mil. korun, což je trojnásobek ztráty z předchozího roku. Kumulovaný HV od roku 1999 tak dosáhl ztráty -37 mil. korun. Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa také dosáhla nejvyšší ztráty od roku 1999 -42,7 mil., a kumulovaná ztráta od roku 1999 tak vzrostla na 122 mil. korun. Došlo však k výraznému nárůstu pohledávek vůči státním ekonomickým subjektům (o 37%) oproti roku 2002, zatímco růst závazků je pouze poloviční. Náklady nemocnice poklesly o 3,13 %, ale výnosy se snížily o 6,20%. Masarykova městská nemocnice v Jilemnici hospodaří již druhý rok se ziskem a vyšší růst výnosů oproti nákladům o 0,14% umožnil dosáhnout zisk 195 tis. korun (nárůst o 12% oproti roku 2002). Městská nemocnice Turnov dosáhla oproti předcházejícímu období ztráty ve výši -7,5 mil. korun. Ta byla způsobena nárůstem nákladů o 5,49% při minim. nárůstu výnosů. Poslední hodnocená Krajská nemocnice Liberec dosáhla výrazně kladného hospodářského výsledku. Nemocnici vzrostly náklady o 15,28%, kdežto výnosy se zvýšily o více než 29%. Nemocnice tak dosahuje kumulovaného zisku 9,2 mil. korun.

Datum: 30.9.2004



2.2. Metodika analýzy Základní informace používané pro analýzu ekonomických ukazatelů (finanční analýzu) jsou informace z finančního účetnictví - tzv. účetní informace. Hlavními účetními výkazy jsou : • rozvaha • výkaz zisků a ztrát • výkaz o cash flow Toto jsou však opravdu jen ty nejzákladnější (avšak nejdůležitější a nejčastější) zprávy o zdravotnickém zařízení. Z uvedených výkazů byly pro zpracování použity rozvaha a výsledovka. Při zpracování působila značné problémy struktura a forma předání výkazů, když za mnohá zdravotnická zařízení byly tyto výkazy předány v papírové formě a pro elektronické zpracování je bylo nezbytné více méně přepisovat. Informace, které se týkají finančního stavu zdravotnického zařízení jsou předmětem zájmu mnoha subjektů. V literatuře najdeme těchto 6 základních skupin : • investoři (zřizovatel, vlastníci) • manažeři • zaměstnanci • obchodní partneři • banky a její věřitelé • stát a jeho orgány Každého z těchto subjektů zajímají informace o zařízení z jiného důvodu. Zřizovatel se zajímá především o míru výnosnosti jejich kapitálu, o likviditu, o disponibilní zisk a výši dividend. Pro manažery jsou důležité, aby mohli zajistit dlouhodobé i operativní řízení. Obchodním partnerům, bankám a jiným věřitelům záleží na solventnosti a likviditě. Stát a jeho orgány se zajímají o tyto informace zejména z důvodu kontroly plnění daňových povinností.

2.2.1. Účetní výkazy Jak jsme již řekli, účetní výkazy představují základní zdroj dat pro finanční analýzu. V těchto výkazech ale nemusí být přesně ty informace, které potřebujeme. Nejčastějším problémem je, že údaje se vztahují k minulosti, a proto nemusí být aktuální, nebo že vliv inflace způsobuje odlišnost účetních hodnot od reálných skutečných hodnot. Proto musíme provádět další odhady a jednotlivé položky pro použití ve finanční analýze upravovat. Samozřejmostí by také mělo být, že údaje zveřejněné v těchto výkazech (např. výročních zprávách) by měly být pravdivé a úplné. Bohužel tomu tak u nás mnohdy není.

Datum: 30.9.2004



2.2.1.1 Rozvaha (bilance) Obsahem a základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat k určitému časovému okamžiku majetek zdravotnického zařízení v peněžním vyjádření z hlediska jeho formy a finančních zdrojů, zjistit hospodářský výsledek a poskytnout základ pro zjištění a zhodnocení finanční situace zdravotnického zařízení. Rozvaha je tedy statickým pohledem na stav aktiv a pasiv zdravotnického zařízení. Je to v podstatě fotografický záznam situace v momentu pořízení. K získání dynamického pohledu je třeba porovnávat a analyzovat rozvahy za více po sobě následujících období.

2.2.1.1.1 Aktiva Aktiva představují v rozvaze majetek zdravotnického zařízení. Dvě největší skupiny představují majetek stálý a oběžný. Je to proto, že zdravotnické zařízení musí jinak hospodařit s majetkem, který je v něm vázán dlouhodobě a jinak nakládat s majetkem, který se často obnovuje. Rozvaha v naší úpravě od 1.1.1993 obsahuje tedy toto základní členění aktiv : 1. Pohledávky za upsané vlastní jmění 2. Stálá aktiva A. Nehmotný investiční majetek B. Hmotný investiční majetek C. Finanční investice 3. Oběžná aktiva A. Zásoby B. Dlouhodobé pohledávky C. Krátkodobé pohledávky D. Finanční majetek 4. Ostatní aktiva

2.2.1.1.2 Pasiva Zde je zachycena kapitálová struktura majetku zdravotnického zařízení, ze kterého je majetek financován. Protože zdravotnické zařízení získává prostředky jak z vlastních tak i z cizích zdrojů, rozlišuje i účetní systém dvě základní kategorie : vlastní jmění a cizí zdroje. Vlastní jmění lze chápat jako celkový kapitál, který do provozu zdravotnického zařízení vložili sami vlastníci, zřizovatel atd.. Naopak cizí kapitál představuje závazky, které se vztahují k určitým hospodářským operacím zdravotnického zařízení a kde základním kritériem pro další rozdělení je lhůta jejich splatnosti.

Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Pasiva jsou tedy v rozvaze rozdělena takto : 1. Vlastní jmění A. Základní jmění B. Kapitálové fondy C. Fondy vytvořené ze zisku D. Hospodářský výsledek minulých let E. Hospodářský výsledek účetního období 2. Cizí zdroje A. Rezervy B. Dlouhodobé závazky C. Krátkodobé závazky D. Bankovní úvěry a výpomoci 3. Ostatní pasiva Poslední skupinu v aktivech a pasivech tvoří položky, které přecházejí hranice kalendářních roků a začleňují se do účetních období, s nimiž věcně a časově souvisejí. Jsou to přechodné a dohadné položky a jejich smyslem je, aby hospodářský výsledek účetního období byl výrazem všech aktivit, které do něho patří. Je třeba ještě poznamenat, že obecně musí v každé rozvaze platit rovnice aktiva = pasiva.

2.2.1.2 Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) Jediným úkolem tohoto výkazu je více rozvést rozvahovou položku „hospodářský výsledek běžného roku“, a to z toho důvodu, aby bylo patrno, jaké výnosy a výdaje ovlivnily výši hospodářského výsledku. Hospodářské operace dělíme na dva základní typy. Jsou to operace rozvahové a výsledkové. Zatímco rozvahové operace vliv na zisk či ztrátu běžného roku nemají, výsledkové operace výsledek mění buď jako výnos nebo jako náklad. Zisk či ztrátu za určité účetní období musíme vždy zjišťovat zvlášť za provozní činnost, za finanční činnost a mimořádnou činnost. Takové členění nákladů umožní využít údaje k nákladové analýze tvorby hospodářského výsledku účetní jednotky. Základní zjednodušenou strukturu výkazu zisku a ztrát podle úpravy platné od 1.1.1993 můžeme znázornit takto: Základní struktura zisku a ztrát : + tržby z prodeje zboží - náklady na prodané zboží Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Obchodní marže

+ tržby z prodeje - náklady související s provozní činností Hospodářský výsledek z provozní činnosti

+ tržby z finanční činnosti - náklady na finanční činnost Hospodářský výsledek z finančních operací

- daň z příjmu za běžnou činnost Hospodářský výsledek za běžnou činnost

+ mimořádné výnosy - mimořádné náklady - daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný hospodářský výsledek Hospodářský výsledek za účetní období Hospodářský výsledek z mimořádné provozní činnosti pochází ze základních, opakujících se činností určitého typu (např. výrobní či obchodní činnost), ale vznikají zde i takové operace, které probíhají nepravidelně (např. pokuty). Hospodářský výsledek z finančních operací odráží ekonomický prospěch z rozhodnutí souvisejících se zvoleným způsobem financování zdravotnického zařízení a s jeho finančními operacemi (např. placené úroky, kurzové zisky). V průběhu činnosti zdravotnického zařízení dochází k různým mimořádným událostem vyskytujícím se nahodile (např. škody na majetku v důsledku živelných pohrom), a dále k řadě operací, které lze vzhledem k běžné činnosti charakterizovat jako neobvyklé. Tyto transakce tvoří obsah mimořádného hospodářského výsledku. S druhým a třetím typem hospodářského výsledku se setkáváme spíše u soukromých zdravotnických subjektů a i zde je to pouze ve výjimečných případech.

Datum: 30.9.2004



2.2.1.3 Cash Flow (výkaz o peněžních tocích) Výkaz o peněžních tocích je u nás nejnověji zavedený, stejně jako výsledovka obsahuje i tokové veličiny tzn. za určité období. Tento výkaz zobrazuje pohyby, které se odehrály v aktivech a pasivech během sledovaného období. Ukazatel cash flow vyjadřuje změnu množství peněz, tj. rozdíl mezi konečným a počátečním zůstatkem. Na rozdíl od ukazatele cash flow přehled o cash flow nejen konstatuje, ale i vysvětluje tok peněz a pro důležitost se cash flow sestavuje jako zvláštní samostatný výkaz. Tok peněz se sleduje podle činností rozdělených do 3 oblastí : • provozní činnost • investiční činnost • finanční činnost

2.2.2. Metodické nástroje a postupy finanční analýzy Úkolem analýzy ekonomických ukazatelů zdravotnického zařízení je globální zhodnocení jeho finanční pozice. Sestavuje se za určitý časový interval a výsledky se posuzují jednak v časové řadě a jednak ve vztahu k obdobným zařízením. Informace se čerpají z účetních výkazů. Finanční analýza obsahuje mnoho metod, které různým způsobem analyzují situaci ve zdravotnickém zařízení. Z hlediska záměru ji lze členit na souhrnnou analýzu finančního postavení a na dílčí analýzy. Dílčí analýzy pomáhají manažerům při rozhodování v určitých specifických případech, oblastech provozní, investiční a zejména v oblasti financování. Analýzy použité při komplikovaném rozhodování v podmínkách nejistoty se obvykle začleňují do manažerského účetnictví, i když čerpají údaje rovněž z finančního účetnictví, datové základny zdravotnického zařízení a finanční i nefinanční informace externích subjektů. Pro tyto analýzy se v dnešní době stále častěji používají tzv. manažerské informační systémy. Ty umožňují díky výkonné technologii v relativně krátkém čase poskytnout manažerům informace potřebné pro kompetentní rozhodování. Mimo jiné integrují data z různých informačních zdrojů (ekonomický systém, klinický informační systém, personalistika, atd.), umožňují tato data vzájemně kombinovat např. pomocí podílových ukazatelů a tyto následně prezentují pomocí přehledných tabulek a grafů. Základním metodickým nástrojem finanční analýzy jsou tzv. poměrové ukazatele, kterých se v posledních letech vyvinulo značné množství. Poměrové ukazatele jsou formou číselného vztahu, do kterého jsou uváděny účetní informace. Konstrukce a výběr ukazatelů je podřízen hlavně tomu, aby byly relevantní ke zkoumanému problému či prováděnému rozhodnutí. Právě v oblasti poměrových ukazatelů došlo k největšímu rozšíření metodiky zpracování této kapitoly. Vhodná volba poměrových ukazatelů odstraňuje překážky v porovnání jednotlivých zdravotnických zařízení, např. z důvodu rozdílné velikosti, a umožňuje tak komplexněji zhodnotit finanční situaci zdravotnických zařízení kraje Liberec. Jak již bylo uvedeno, vyvinulo se značné množství ukazatelů, které se ustálily v následujících skupinách: Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje • • • • •

ukazatele rentability ukazatele aktivity ukazatele zadluženosti ukazatele likvidity ukazatele vycházející z údajů kapitálového trhu

Pro jednotlivé skupiny platí tato pravidla : Produktivita má zásadně růst, pokles je vždy nepříznivý. Rentabilita má zásadně rovněž růst, a to rychleji nebo alespoň stejně rychle jako produktivita. Nákladovost má zásadně klesat, neboť náročnost zdroje se musí zmenšovat. Likvidita má růst, maximálně může též stagnovat. Solventnost má taktéž růst, podíl finančního majetku a pohledávek se tím má zlepšovat nebo alespoň stagnovat. Struktura má v podstatě stagnovat, pokud je dobrá. Vedle poměrových ukazatelů existuje několik dalších metod. Mezi ně patří zejména horizontální a vertikální analýza účetních výkazů a dále analýza pomocí rozdílových ukazatelů. Vedle základních metod existuje samozřejmě celá škála dalších metod využívajících jak náročnějších statistických metod, tak vyšších metod matematických. Provedení analýz pomocí těchto metod doporučujeme provést v dalších etapách především v oblastech, které se na základě analýzy ekonomických ukazatelů jeví jako problémové.

2.3. Analýza ekonomických ukazatelů Analýza ekonomických ukazatelů se zaměřuje na hodnocení vybraných poměrových ekonomických ukazatelů z pohledu finanční stability zdravotnického zařízení a sledování rentability vstupů do něj vložených.

2.3.1. Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity měří schopnost podniku uspokojit své běžné závazky. Běžná likvidita

Nejjednodušší indikátor toho, jak podnik pokrývá své krátkodobé závazky za pomoci aktiv, která lze převést na peníze. OA / krátkodobé závazky 1,5 - 2,5 Pohotová (rychlá) Měří platební schopnost podniku po odečtení zásob z OA, lépe vystihuje okamžitou likvidita platební schopnost. (OA – zásoby) / krátkodobé závazky 1,0 – 1,5

Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Rok

2003

Minimum z Hl. i Ved.činnost Ukazatel Běžná likvidi- Pohotová likvidita ta Název Nem. Jablonec 0,66 0,65 NsP Semily 0,91 0,82 Nem. Jilemnice 0,92 0,79 K.N. Liberec 1,06 1,02 NsP Česká Lípa 1,13 1,00 Nem. Turnov 1,40 1,35 LDN Česká Lípa 2,05 2,05 OLU Cvikov 2,36 2,31 LDN Jablonné 3,04 3,01 LDN Lomnice 3,07 3,07 LDN Jablonec 3,36 3,36 UPCH Vysoké n.J. 4,34 4,18 LDN Nový Bor 4,48 4,42 Dět. léč .Cvikov 4,76 4,68 Děts. léč. Radostín 6,48 5,91 Rok 2003

7,00

Průměr z Hl. i Ved.činnost

5,91

6,00

5,00

4,68

4,42

4,18

4,00

Ukazatel

3,36 3,01

6,48

3,00 4,76

2,31

2,05

4,48

2,00 3,36 1,02 1,00

Běžná likvidita Pohotová likvidita

3,07

3,04

4,34 1,35

3,07

2,05

0,65

1,06

0,66

1,00

0,79 0,92

1,40

1,13

0,82 2,36 0,91 UPCH Vysoké n.J.

OLU Cvikov

NsP Semily

NsP Česká Lípa

NemTurnov

NemJilemnice

Nem Jablonec

LDN Nový Bor

LDN Lomnice

LDN Jablonné

LDN Jablonec

LDN Česká Lípa

KNLiberec

Děts.l. Radostín

DětL.Cvikov

0,00

Název

Zhodnocení: Z tabulky i grafu jasně vyplývá, že hodnota tohoto typu ukazatele pro nemocnici Turnov, LDN Česká Lípa a OLU Cvikov přibližně odpovídá doporučeným hodnotám. Tato zařízení by neměla mít problémy s okamžitým splacením svých závazků. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat značně nízkým hodnotám u zařízení Nem. Jablonec, Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje NsP Semily, Nem. Jilemnice, K.N. Liberec, NsP Česká Lípa. Doporučujeme sledovat vývoj za delší časové období. Lze předpokládat, že by tato zdravotnická zařízení měla vážné problémy v případě okamžité úhrady veškerých krátkodobých závazků.

2.3.2. Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří, jak efektivně zdravotnické zařízení hospodaří se svými aktivy. Vázanost celko- Hovoří o výkonnosti, s níž zdravotnické zařízení využívá aktiv s cílem dosáhnout tržeb. Měvých aktiv ří celkovou produkční efektivnost zdravotnického zařízení. Čím je ukazatel nižší, tím lépe. Znamená to, že zdravotnické zařízení expanduje, aniž musí zvyšovat finanční zdroje. aktiva / roční tržby Co nejnižší Relativní vázanost Ukazatel je odvozen z předchozího ukazatele. stálých aktiv stálá aktiva / roční tržby Co nejnižší Obrat celkových Počet obrátek aktiv za rok – pokud je nižší než oborový průměr, měly by být zvýšeny tržby aktiv nebo odprodána některá aktiva. Roční tržby / aktiva Oborový průměr Obrat zásob Ukazatel intenzity využití zásob udává, kolikrát je v průběhu roku každá položka zásob zdravotnického zařízení prodána a znovu uskladněna (problém: tržby jsou v tržních hodnotách, ale zásoby v pořizovacích cenách, obrátka tedy bývá nadhodnocena, místo tržeb je lepší použít náklady na prodané zboží). Čím vyšší hodnota, tím nižší objem nelikvidních zásob. roční tržby / zásoby Co nejvyšší Doba obratu po- Počet dnů, kdy je inkaso peněz za každodenní tržby zadrženo v pohledávkách – tedy jak hledávek (průdlouho zdravotnické zařízení čeká na inkaso plateb za provedené služby, porovnává se měrná doba inka- s běžnou dobou splatnosti. sa) obchodní pohledávky / denní tržby na fakturu 48 dní

Datum: 30.9.2004



Rok

2003


Ukazatel

Název Nem. Jablonec NsP Semily Nem. Jilemnice K.N. Liberec NsP Česká Lípa Nem. Turnov LDN Česká Lípa OLU Cvikov LDN Jablonné LDN Lomnice LDN Jablonec UPCH Vysoké n.J. LDN Nový Bor Dět. léč .Cvikov Děts. léč. Radostín

Relativní váDoba obratu Obrat celkozanost stálých Vázanost celkopohledávek Obrat zásob vých aktiv aktiv vých aktiv 41,72 257,15 0,37 2,56 2,71 42,20 47,99 1,82 0,34 0,55 45,14 32,09 0,42 2,17 2,40 46,33 48,92 0,61 1,05 1,64 51,83 29,74 0,52 1,61 1,91 55,60 140,59 2,42 0,21 0,41 33,76 4,02 0,09 0,25 43,97 222,55 1,73 0,38 0,58 69,15 284,15 2,04 0,14 0,49 66,77 2,29 0,10 0,44 53,50 1,53 0,41 0,65 42,44 77,00 0,59 1,33 1,69 44,22 206,05 1,65 0,28 0,60 52,88 176,50 0,82 0,88 1,22 11,96 28,75 0,78 0,90 1,29

Rok 2003 Doba obratu pohledávek

80,00

Průměr z Hl. i Ved.činnost 69,15

70,00 60,00

66,77 55,60

53,50

52,88 50,00

51,83

46,33

40,00

44,22

41,72

45,14

42,20

43,97

42,44

Ukazatel Doba obratu pohledávek

33,76

30,00 20,00 11,96 10,00

UPCH Vysoké n.J.

OLU Cvikov

NsP Semily

NsP Česká Lípa

NemTurnov

NemJilemnice

Nem Jablonec

LDN Nový Bor

LDN Lomnice

LDN Jablonné

LDN Jablonec

LDN Česká Lípa

KNLiberec

Děts.l. Radostín

DětL.Cvikov

0,00

Název

Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Rok 2003 Obrat zásob

300,00


284,15 257,15

250,00 222,55 206,05 176,50 Ukazatel

140,59

150,00

Obrat zásob

100,00

77,00 48,92

47,99 32,09

OLU Cvikov

NsP Semily

NsP Česká Lípa

NemTurnov

LDN Lomnice

Nem Jablonec

LDN Jablonec

29,74

#N/A LDN Nový Bor

#N/A LDN Jablonné

#N/A KNLiberec

DětL.Cvikov

Děts.l. Radostín

0,00

LDN Česká Lípa

28,75

NemJilemnice

50,00

UPCH Vysoké n.J.

200,00

Název Rok 2003 Obrat celkových aktiv

4,50


4,00 3,50 3,00 2,50

2,42

2,29

Ukazatel

2,04 2,00

1,82

1,65

1,53

Obrat celkových aktiv

1,73

1,50 0,78

0,61

0,50

0,37

0,42

NemJilemnice

0,82

Nem Jablonec

1,00

0,59

0,52

UPCH Vysoké n.J.

OLU Cvikov

NsP Semily

NsP Česká Lípa

NemTurnov

LDN Nový Bor

LDN Lomnice

LDN Jablonné

LDN Jablonec

LDN Česká Lípa

KNLiberec

Děts.l. Radostín

DětL.Cvikov

0,00

Název

Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Rok 2003 Relativní vázanost stálých aktiv

3,00


2,50 2,17 2,00 1,61

Ukazatel

1,50

1,33

Relativní vázanost stálých aktiv

1,05

0,41 0,09

0,28

0,14

0,10 LDN Lomnice

0,50

0,21

0,34

0,38

OLU Cvikov

0,90

NsP Semily

0,88

LDN Jablonné

1,00

UPCH Vysoké n.J.

NsP Česká Lípa

NemTurnov

NemJilemnice

Nem Jablonec

LDN Nový Bor

LDN Jablonec

LDN Česká Lípa

KNLiberec

Děts.l. Radostín

DětL.Cvikov

0,00

Název Rok 2003 Vázanost celkových aktiv

3,00

Průměr z Hl. i Ved.činnost 2,71 2,40

2,50

1,91

2,00

1,69

1,64

Ukazatel

1,50 1,22

1,29

Vázanost celkových aktiv

0,44

LDN Lomnice

0,60

0,49

LDN Jablonné

0,50

0,41

0,55

0,58

OLU Cvikov

0,65

NsP Semily

1,00

0,25

UPCH Vysoké n.J.

NsP Česká Lípa

NemTurnov

NemJilemnice

Nem Jablonec

LDN Nový Bor

LDN Jablonec

LDN Česká Lípa

KNLiberec

Děts.l. Radostín

DětL.Cvikov

0,00

Název

Zhodnocení: Výsledky ukazatele „Doba obratu pohledávek“ odráží platební morálku zdravotních pojišťoven. Špatná platební morálka zdravotních pojišťoven je pro zdravotnické zařízení jedním z nejvážnějších problémů. Jak tabulka a graf potvrzují, průměrná doba inkasa pohledávky překračuje dobu splatnosti závazků zdravotnického zařízení, kteDatum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje rá se pohybuje kolem 30 dní. Zdravotnická zařízení se tak často dostávají do druhotné platební neschopnosti. Zdravotnická zařízení OLU Cvikov, LDN Jablonné, LDN Nový Bor a Dět. léč. Cvikov mají výrazně vyšší obrat zásob než zbývající nemocnice. Jestliže vezmeme v úvahu velmi dobrou hodnotu ukazatelů likvidity, lze předpokládat, že uvedená zdravotnická zařízení jsou finančně stabilní a nemají problémy s případnou úhradou svých závazků. Při nízkém obratu a vysoké likviditě hrozí nebezpečí, že zdravotnické zařízení má zastaralé zásoby s cenou nižší než uvedenou v účetnictví. Tento trend je možno sledovat u Dětské léčebny Radostín. Doporučujeme provést detailní analýzu tohoto problému. Ukazatel obratu celkových aktiv je možno v praxi interpretovat jako částku vloženou do aktiv (budovy, zdrav. zařízení, materiál, peníze na účtu, atd.) potřebnou k vyprodukování jedné koruny tržeb. Z analýzy jasně vyplývá, že hodnota tohoto ukazatele je u zdravotnických zařízení Nem. Jablonec a Nem. Jilemnice výrazně vyšší než u ostatních zdravotnických zařízení. Možným řešením této situace je zvýšení produktivity aktiv, tzn. vyřazení nebo odprodej nepotřebných aktiv a zvýšení využití aktiv zbývajících. Současný pokles stavu aktiv a růst tržeb způsobí pokles tohoto ukazatele. Zbývající ukazatele potvrzují nízkou efektivitu aktiv a z jejich analýzy lze vyvodit, že u obou zmiňovaných zdravotnických zařízení se jedná o stálá (dlouhodobá) aktiva, která jsou málo využita.

2.3.3. Ukazatele zadluženosti (finanční závislosti, struktury zdrojů) Ukazatele zadluže- Udávají vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování zdravotnického zařízenosti (finanční zá- ní. vislosti, struktury zdrojů) Celková zadluže- Podíl cizího kapitálu na celkových aktivech. Čím vyšší, tím větší problém bude získat nost dodatečné zdroje (vlastní kapitál je zárukou pro věřitele). Cizí kapitál / celková aktiva cca 30% Kvóta vlastního Vyjadřuje finanční nezávislost zdravotnického zařízení. Součet celkové zadluženosti a kapitálu (vybave- vybavenosti VK je roven 100%. nost vlastním ka- vlastní kapitál / celková aktiva 70% pitálem) Dlouhodobá za- Vyjadřuje, jaká část zdravotnického zařízení je financována dlouhodobými dluhy, hledá dluženost optimální poměr krátkodobých a dlouhodobých cizích zdrojů (krátkodobé zdroje jsou rizikovější, ale levnější). Dlouhodobé cizí zdroje: dlouhodobé obchodní závazky, úvěry, rezervy. dlouhodobý cizí kapitál / celková aktiva Není Běžná zadluženost Poměr krátkodobého cizího kapitálu a celkových aktiv. Krátkodobý cizí kapitál: krátkodobé závazky, běžné bankovní úvěry, pasivní přechodné a dohadné položky. krátkodobý cizí kapitál / celková aktiva Není Krytí stálých aktiv Jedná se o obdobu předchozího ukazatele. Využívá se pro hodnocení stability zdravotvlastním kapitá- nického zařízení. lem vlastní kapitál / stálá aktiva nepatrně nižší než 1

Datum: 30.9.2004



Rok

2003


Ukazatel Celková Dlouhodobá Běžná Krytí stálých aktiv Vybavenost Název zadluženost zadluženost zadluženost vlastním kapitálem vlastním kapitálem Nem. Jablonec 9,54% 0,24% 8,15% 95,63% 90,46% NsP Semily 41,71% 0,00% 41,67% 93,63% 58,29% Nem. Jilemnice 14,41% 0,20% 10,25% 94,47% 85,59% K.N. Liberec 37,95% 2,25% 33,88% 96,72% 62,05% NsP Česká Lípa 17,41% 1,50% 13,65% 97,62% 82,59% Nem. Turnov 44,17% 0,00% 34,81% 109,11% 55,83% LDN Česká Lípa 31,97% 0,00% 31,97% 198,14% 68,03% OLU Cvikov 14,24% 0,00% 14,24% 129,23% 85,76% LDN Jablonné 23,33% 0,00% 23,33% 263,61% 76,67% LDN Lomnice 26,33% 0,00% 24,82% 308,36% 73,67% LDN Jablonec 11,38% 0,00% 11,26% 142,51% 88,62% UPCH Vysoké n.J. 4,93% 0,00% 4,87% 120,52% 95,07% LDN Nový Bor 12,09% 0,00% 12,09% 191,90% 87,91% Dět. léč .Cvikov 5,90% 0,00% 5,90% 130,89% 94,10% Děts. léč. Radostín 5,07% 0,00% 4,70% 136,52% 94,93% Rok 2003 Celková zadluženost

0,50


0,45

0,42 0,38

0,40 0,35

0,32

0,30

0,26

Ukazatel

0,23

0,25

Celková zadluženost

0,20

0,17 0,14

0,15 0,06

0,05

DětL.Cvikov

Děts.l. Radostín

0,10 0,05

0,14

0,12

0,11

0,10 0,05

UPCH Vysoké n.J.

OLU Cvikov

NsP Semily

NsP Česká Lípa

NemTurnov

NemJilemnice

Nem Jablonec

LDN Nový Bor

LDN Lomnice

LDN Jablonné

LDN Jablonec

LDN Česká Lípa

KNLiberec

0,00

Název

Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Rok 2003 Dlouhodobá zadluženost

0,03


0,02

0,01

0,02

Ukazatel Dlouhodobá zadluženost 0,01

0,01

0,00

0,00

OLU Cvikov

UPCH Vysoké n.J.

LDN Lomnice

0,00 NsP Semily

LDN Jablonné

0,00 NsP Česká Lípa

LDN Jablonec

0,00

0,00

NemTurnov

0,00

NemJilemnice

0,00

Nem Jablonec

0,00

LDN Nový Bor

0,00 LDN Česká Lípa

KNLiberec

0,00 Děts.l. Radostín

0,00

0,00 DětL.Cvikov

0,00

Název Rok 2003 Běžná zadluženost

0,45


0,40 0,34

0,35

0,35 0,32

0,30 0,23

0,25

0,25 Ukazatel Běžná zadluženost

0,20 0,15

0,14

0,14

0,12

0,11

0,10 0,08

0,10 0,06 0,05

0,05

0,05

UPCH Vysoké n.J.

OLU Cvikov

NsP Semily

NsP Česká Lípa

NemTurnov

NemJilemnice

Nem Jablonec

LDN Nový Bor

LDN Lomnice

LDN Jablonné

LDN Jablonec

LDN Česká Lípa

KNLiberec

Děts.l. Radostín

DětL.Cvikov

0,00

Název

Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Rok 2003 Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem

3,50


3,00 2,64 2,50 1,98

2,00

Ukazatel Krytí stálých aktiv vlastním kapitálem

0,96

0,94

1,09

0,98

0,94

NsP Semily

0,97

1,00

NsP Česká Lípa

1,29

NemJilemnice

1,31

1,43

1,37

Nem Jablonec

1,50

1,92

1,21

0,50

UPCH Vysoké n.J.

OLU Cvikov

NemTurnov

LDN Nový Bor

LDN Lomnice

LDN Jablonné

LDN Jablonec

LDN Česká Lípa

KNLiberec

Děts.l. Radostín

DětL.Cvikov

0,00

Název Rok 2003 Vybavenost vlastním kapitálem

1,00

Průměr z Hl. i Ved.činnost 0,95 0,94

0,95 0,89

0,90

0,88 0,77

0,80

0,90 0,86

0,86

0,83

0,74

0,68

0,70

0,62

0,58

0,56

0,60

Ukazatel

0,50

Vybavenost vlastním kapitálem

0,40 0,30 0,20 0,10

UPCH Vysoké n.J.

OLU Cvikov

NsP Semily

NsP Česká Lípa

NemTurnov

NemJilemnice

Nem Jablonec

LDN Nový Bor

LDN Lomnice

LDN Jablonné

LDN Jablonec

LDN Česká Lípa

KNLiberec

Děts.l. Radostín

DětL.Cvikov

0,00

Název

Zhodnocení: Z analýzy vyplývá, že zdravotnická zařízení využívají velmi málo dlouhodobých cizích zdrojů - např. dlouhodobých bankovních úvěrů. Vzhledem k současným velmi nízkým úrokovým sazbám navrhujeme provést detailní analýzu srovnání nákladů na vlastní kapitál a zvážit vyšší využití financování některých stálých aktiv (např. zdraDatum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje votnické techniky) z cizích zdrojů. Takové financování je výhodné, jestliže náklady na vlastní kapitál jsou vyšší než náklady na úroky z poskytnutého úvěru. NsP Semily vyjadřuje poměrně vysokou míru zadluženosti ve srovnání s ostatními zdravotnickými zařízeními. Z detailní analýzy problému vyplývá, že část krátkodobých aktiv (se splatností do jednoho roku) je využita k financování stálých aktiv (s dobou životnosti delší než jeden rok). Především delší návratnost finančních prostředků vložených do těchto aktiv může způsobit, že se toto zdravotnické zařízení může dostat do finančních problémů. Obecně lze finanční strukturu tohoto zařízení hodnotit jako nepříliš dobrou a navrhujeme její detailní analýzu. Je třeba upozornit, že k výraznému zadlužení došlo právě v roce 2003 (viz. tabulka). Semily Celková aktiva Stálá aktiva Cizí zdroje Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Hospodářský výsledek

1999 86 100 54 356 9 196

2000 79 034 51 827 10 130

2001 71 151 47 877 11 013

2002 70 187 42 656 18 842

2003 63127 39296 26332

9 178 1 697

10 099 -8 692

10 971 -8 123

18 817 -5 993

26307 -16441

Z analýzy vyplynulo, že obdobné problémy se mohou kromě nemocnice Semily vyskytovat také v zařízeních nemocnicích Jablonec a Jilemnice.

2.3.4. Provozní (výrobní) ukazatele Provozní (výrobní) Slouží pro vnitřní řízení zdravotnického zařízení. ukazatele Mzdová produkti- Udává, kolik výnosů připadá na 1 Kč vyplacených mezd. Ukazatel by měl mít rosvita toucí trend. výnosy (bez mimořádných) / mzdy Co nejvyšší Produktivita Vyjadřuje stupeň využití HIM, tj. množství výnosů reprodukovaných jednou koruhmotného inves- nou vloženou do HIM v pořizovacích cenách tičního majetku výnosy (bez mimořádných) / HIM v P.c. Co nejvyšší Ukazatel stupně Vyjadřuje, na kolik % je v průměru odepsán HIM, svědčí o stárnutí zdravotnického odepsanosti (opo- zařízení. třebovanost HIM) HIM v zůstatkových cenách / HIM v pořizovacích cenách Není Rok Průměr z Hl. i Ved.činnost Název Nem. Jablonec NsP Semily Nem. Jilemnice K.N. Liberec NsP Česká Lípa

Datum: 30.9.2004

2003

Ukazatel Mzdová produkti- Produktivita Ukazatel stupně odepsavita HIM nosti 3,14 0,28 62,61% 2,25 1,02 34,47% 2,68 0,35 70,45% 3,35 0,71 66,82% 2,30 0,39 60,29%


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Nem. Turnov LDN Česká Lípa OLU Cvikov LDN Jablonné LDN Lomnice LDN Jablonec UPCH Vysoké n.J. LDN Nový Bor Dět. léč .Cvikov Děts. léč. Radostín

Datum: 30.9.2004

2,30 2,10 2,11 2,18 2,95 2,48 2,33 2,10 1,95 1,83

1,94 1,50 0,84 1,25 3,71 1,11 0,45 1,30 0,48 0,50

37,95% 12,25% 32,11% 17,85% 28,40% 44,96% 60,39% 32,12% 41,56% 38,39%


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Rok 2003 Mzdová produktivita

4,00


3,35

3,50

3,14 2,95

3,00

2,68 2,48

2,50 1,95

2,00

2,30

2,18

2,10

2,30

2,25

2,10

2,33 2,11

Ukazatel

1,83

Mzdová produktivita

1,50 1,00 0,50

UPCH Vysoké n.J.

OLU Cvikov

NsP Semily

NsP Česká Lípa

NemTurnov

NemJilemnice

Nem Jablonec

LDN Nový Bor

LDN Lomnice

LDN Jablonné

LDN Jablonec

LDN Česká Lípa

KNLiberec

Děts.l. Radostín

DětL.Cvikov

0,00

Název Rok 2003 Produktivita HIM

4,00


3,50 3,00 2,50

Produktivita HIM 1,50

1,50

1,11 1,00

1,30

1,25

1,02

0,71 0,50 0,28

0,35

NemJilemnice

0,48

Nem Jablonec

0,50

Ukazatel

1,94

2,00

0,84 0,45

0,39

UPCH Vysoké n.J.

OLU Cvikov

NsP Semily

NsP Česká Lípa

NemTurnov

LDN Nový Bor

LDN Lomnice

LDN Jablonné

LDN Jablonec

LDN Česká Lípa

KNLiberec

Děts.l. Radostín

DětL.Cvikov

0,00

Název

Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Rok 2003 Ukazatel stupně odepsanosti

0,80


0,67

0,70

0,63

0,60

0,60

0,60 0,50 0,42 0,40

0,45 0,38

Ukazatel

0,38

0,34

0,32

Ukazatel stupně odepsanosti

0,32

0,28

0,30 0,18

0,20 0,12 0,10

UPCH Vysoké n.J.

OLU Cvikov

NsP Semily

NsP Česká Lípa

NemTurnov

NemJilemnice

Nem Jablonec

LDN Nový Bor

LDN Lomnice

LDN Jablonné

LDN Jablonec

LDN Česká Lípa

KNLiberec

Děts.l. Radostín

DětL.Cvikov

0,00

Název

Zhodnocení: Z analýzy vyplývá výrazně vyšší produktivita práce (vyjádřená mzdovými náklady) v nemocnicích Jablonec a Liberec oproti ostatním zařízením. Tato skutečnost však může vyplývat z nižšího průměrnému mzdového ohodnocení pracovníků proti ostatním zařízením. Ukazatel mzdové produktivity udává, kolik výnosů vyprodukuje jedna koruna investovaná do lidské práce. Doporučujeme sledovat časový trend tohoto ukazatele, který by měl být rostoucí. Zmíněná zařízení (především pak nemocnice Jablonec) vycházejí jako velmi neefektivní v produktivitě hmotného investičního majetku. Navrhujeme detailní analýzu využití a návratnosti prostředků investovaných do hmotného investičního majetku. Vzhledem k vysokému stupni odepsanosti u obou zmíněných zařízení lze předpokládat, že značná část tohoto majetku již může být zastaralá a jeho produktivita tak značně klesá.

2.3.5. Ukazatele rentability (výnosnosti, ziskovosti) Ukazatele rentabili- Poměřují zisk dosažený podnikáním s výší zdrojů, jichž bylo užito k jeho doty (výnosnosti, zis- sažení. kovosti) ROI – ukazatel Vyjadřuje, s jakou účinností působí celkový kapitál vložený do zdravotnického rentability vlože- zařízení, nezávisle na zdroji financování. ného kapitálu (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / celkový kapitál Není ROE – ukazatel Musí být vyšší než úroky, které by investor obdržel při jiné formě investování. rentability vlastního kapitálu

Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Rok

2003


Ukazatel Uk. rentability vlastního kapi- Uk. rentability vloženého kapitálu tálu 0,00 0,00 0,06 0,04 -0,06 -0,05 0,01 0,01 -0,08 -0,06 -0,04 -0,03 -0,03 -0,02 -0,21 -0,11 -0,11 -0,10 -0,45 -0,26 0,00 0,00 -0,04 -0,03 -0,06 -0,04 0,01 0,01 -0,08 -0,05

Název Nem. Jilemnice K.N. Liberec Nem. Jablonec UPCH Vysoké n.J. NsP Česká Lípa LDN Jablonec Dět. léč .Cvikov Nem. Turnov Děts. léč. Radostín NsP Semily LDN Nový Bor OLU Cvikov LDN Lomnice LDN Jablonné LDN Česká Lípa Rok 2003

Uk. rentability vlastního kapitálu


-0,04

UPCH Vysoké n.J.

OLU Cvikov

-0,08

NsP Semily

NsP Česká Lípa

-0,06

NemTurnov

-0,06

Nem Jablonec

LDN Lomnice

-0,04

LDN Jablonné

-0,08

LDN Jablonec

-0,11

LDN Česká Lípa

KNLiberec

-0,10

Děts.l. Radostín

DětL.Cvikov

-0,03

0,01

0,00

0,00

NemJilemnice

0,01 0,00

LDN Nový Bor

0,10

Ukazatel

-0,20

Uk. rentability vlastního kapitálu

-0,20

-0,30

-0,40 -0,45 -0,50 Název

Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Rok 2003 Uk. rentabilty vloženého kapitálu

0,10


0,04

0,05

0,01

0,00

0,01

0,00 OLU Cvikov

NsP Semily

-0,06

-0,03

UPCH Vysoké n.J.

-0,10

NemTurnov

-0,05

NemJilemnice

-0,04

Nem Jablonec

LDN Nový Bor

LDN Lomnice

-0,03

LDN Jablonné

LDN Jablonec

-0,05

NsP Česká Lípa

-0,10

LDN Česká Lípa

-0,02 -0,05

KNLiberec

DětL.Cvikov

Děts.l. Radostín

0,00

Ukazatel Uk. rentabilty vloženého kapitálu

-0,11

-0,15

-0,20

-0,25 -0,26 -0,30 Název

Analýza těchto ukazatelů odráží hospodářský výsledek jednotlivých zařízení. Vzhledem ke specifické povaze zdravotnických zařízení lze nulové nebo mírně kladné hodnoty považovat za uspokojivé. Jako alarmující lze hodnotit hospodaření (a tedy i rentabilitu kapitálu) NsP Semily.

2.4. Analýza časového trendu Tato analýza byla provedena v návaznosti na stávající zdravotní plán a provádí jeho rozšíření vzhledem k výsledkům hospodaření vybraných zdravotnických zařízení v roce 2003.

2.4.1. Krajská nemocnice Liberec

2.4.1.1 Vývoj nákladů V roce 2003 činily v nemocnici Liberec celkové náklady 1 201,534 mil. Kč, což je nárůst o 159,290 mil. Kč (+15,28 %) než v roce 2002. Tato skutečnost byla ovlivněna zejména. nárůstem mzdových nákladů o 45,725 mil. Kč (+13,65 %). Mzdové náklady Energie Odpisy

1999 222 912 30 587 56 552

2000 2001 235 281 636 278 29 527 35 441 42 306 64 070

2002 334 938

2003 380 663

2003/1999 1,71

36 287 37 843

37 046 46 497

1,21 0,82

Tabulka 2.4.1-1 - Pohyb vybraných nákladů

Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Pohyb nákladů jednoznačně ukazuje trvalý trend zvyšování mzdových nákladů a nákladů na energie. Odpisy mají kolísavý charakter. Bližší informace o vývoji vybraných ukazatelů za hodnocené období jsou obsaženy v přiložených tabulkách, včetně grafického vyjádření.

2.4.1.2 Vývoj výnosů Výnosy celkem v roce 2003 dosáhly úrovně 1 274,037 mil. Kč a byly vyšší proti roku 2002 o 291,081 mil. Kč (+29,61 %). 1999 2000 2001 2002 2003 2003/1999 6 747 12 315 13 407 13 148 3 820,09 0,57 Dotace 56 552 42 306 64 070 37 843 46 497 0,82 Odpisy Tabulka 2.4.1-2 - Pohyb vybraných výnosů

Nemocnice dosáhla kladného výsledku hospodaření 72,003 mil. Kč. Jedná se o pokračování v trendu z let 2000 – 2001, kdy nemocnice na rozdíl od roku 1999 hospodařila s kladným výsledkem. Výnosy Náklady HV

1999 787 150 791 291 -4 141

2000 858 982 858 714 268

2001 938 312 937 873 439

2002 982 956 1 042 244 -59 288

2003 1 274 037 1 201 534 72 003

2003/1999 1,62 1,52 -17,39

Tabulka 2.4.1-3 - Vývoj výnosů, nákladů a hospodářského výsledku

2.4.1.3 Vývoj aktiv a pasiv organizace Bilanční suma nemocnice v Liberci dosáhla v roce 2003 1 866,445 mil. Kč, což představuje nárůst o 9,77 %. Stálá aktiva činila 1 197,516 mil. Kč, tzn. 64,16 % podíl celkových aktivech nemocnice a vzrostla o 2,88 % proti roku 2002. Oběžná aktiva vzrostla v roce 2003 na 668,929 mil. Kč (+24,72 %) roku 2002. Vlastní kapitál činil v roce 2003 1 158,199 mil. Kč., což znamená vzrůst o 11,53 % oproti roku 2002. Na celkové bilanční sumě se vlastní kapitál podílel v roce 2003 62,05 %. Vlastní kapitál má od roku 2001 vzrůstající tendenci. Došlo k poklesu majetkových fondů o 0,73 % a k nárůstu finančních fondů, jež zaznamenaly vzrůst o 195,37 % oproti roku 2002. Cizí kapitál činil v roce 2003 708,246 mil. Kč, což znamená 7,01 % nárůst oproti roku 2002. Krátkodobé závazky vzrostly o 56,426 mil. Kč, tedy o 9,8 %, oproti tomu dlouhodobé závazky zaznamenaly pokles o 22,131 mil. Kč (-34,54 %). Pohledávky Závazky

1999 114 886 143 345

2000 136 626 132 424

2001 102 459 113 936

2002 115 432 188 226

2003 146 277 674 389

2003/1999 1,27 4,70

Tabulka 2.4.1-4 - Vývoj pohledávek a závazků

Datum: 30.9.2004



2.4.1.4 Poměrové ukazatele Ukazatele rentability Ukazatelů rentability se používá pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti činnosti a výdělkové schopnosti podniku, intenzity využívání, reprodukce a zhodnocení vloženého kapitálu. Ukazatele rentability zachycují, kolik Kč zisku je nemocnice schopna vyprodukovat na 1 Kč příslušné veličiny (tržeb, aktiv). Klíčové rentability pro nemocnice jsou rentabilita tržeb a rentabilita aktiv. Nemocnice Liberec byla schopna dosáhnout v letech 2000 a 2001 kladných hodnot hospodářského výsledku. V roce 2002 nemocnice došla ke ztrátě -59 289 tis. Kč a roku 2003 hospodářský výsledek opět dosáhl zisku 72 003 tis. Kč. Rentabilita aktiv v roce 2003 dosáhla úrovně 3,9 %. Rentabilita tržeb činila v roce 2003 6,3 %. Rentabilita aktiv Rentabilita tržeb

1999 -0,004 -0,006

2000 0,002 0,000

2001 0,000 0,001

2002 -0,035 -0,069

2003 0,039 0,063

Tabulka 2.4.1-5 - Vybrané ukazatele rentability 0,08 0,06 0,04 0,02 rentabilita aktiv

0 1999

2000

2001

2002

2003

rentabilita tržeb

-0,02 -0,04 -0,06 -0,08

Datum: 30.9.2004



2.4.2. Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa

2.4.2.1 Vývoj nákladů V roce 2003 činily v nemocnici s poliklinikou Česká Lípa celkové náklady 407,300 mil. Kč, což je pokles o 13,177 mil. Kč (-3,13 %) než v roce 2002. Tato skutečnost byla ovlivněna zejména nárůstem mzdových nákladů o 4,043 mil. Kč (+2,61 %). Nárůst osobních nákladů byl především ovlivněn státní mzdovou politikou. 1999 2000 2001 2002 Mzdové náklady 126 670 122 190 141 858 154 837 32 373 36 008 36 727 36 053 Energie 26 513 23 704 21 358 22 011 Odpisy

2003 158 880 33 704 11 934

2003/1999 1,25 1,04 0,45


Pohyb nákladů jednoznačně ukazuje trvalý trend růstu zapříčiněný především zvyšováním mzdových nákladů. Oproti tomu u nákladů na energie prozatím nelze vyhodnotit trend, má kolísavý charakter a od roku 2002 vykazuje spíše klesající tendenci. Odpisy mají kolísavý charakter. Bližší informace o vývoji vybraných ukazatelů za hodnocené období jsou obsaženy v přiložených tabulkách, včetně grafického vyjádření.

2.4.2.2 Vývoj výnosů Výnosy celkem v roce 2003 dosáhly úrovně 364,814 mil. Kč a byly nižší proti roku 2002 o 24,117 mil. Kč (-6,20 %). 1999 2000 2001 2002 2003 2003/1999 26 513 23 704 21 358 22 011 11 934 0,45 Odpisy 12 249 3 690 3 301 4 291 5 262 0,43 Dotace Tabulka 2.4.2-2 - Pohyb vybraných výnosů

2.4.2.3 Vývoj hospodářského výsledku Nemocnice dosáhla záporný výsledek hospodaření 42,679 mil. Kč po zdanění. Jedná se o potvrzení trendu z let 2000 – 2002, kdy nemocnice na rozdíl od roku 1999 hospodařila se záporným výsledkem. Výnosy Náklady HV

1999 380 404 380 375 29

2000 347 327 379 989 -32 662

2001 380 731 395 899 -15 168

2002 388 931 420 477 -31 546

2003 364 814 407 300 -42 679

2003/1999 0,96 1,07 -1471,70


2.4.2.4 Vývoj aktiv a pasiv organizace Bilanční suma nemocnice s poliklinikou v České Lípě dosáhla v roce 2003 662,807 mil. Kč., což představuje nárůst o 5,4 %. Stálá aktiva činila 560,793 mil. Kč, tzn. 84,6 % podíl Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje celkových aktivech nemocnice a poklesla o 1,22 % proti roku 2002. Oběžná aktiva stoupla v roce 2003 na 102,013 mil. Kč, tzn. o 66,77 % roku 2002. Vlastní kapitál činil v roce 2003 547,419 mil. Kč, což znamená vzrůst o 4,34 % oproti roku 2002. Na celkové bilanční sumě se vlastní kapitál podílel v roce 2003 82,59 %. Vlastní kapitál představuje v celém sledovaném období klesající tendenci. Došlo k 1,18 % poklesu majetkových fondů a k navýšení finančních fondů, jež zaznamenaly navýšení o 84,51 % oproti roku 2002. Cizí kapitál činil v roce 2003 115,388 mil. Kč, což znamená 10,70 % nárůst oproti roku 2002. Pokles zaznamenaly krátkodobé závazky o 13,590 mil. Kč, tedy o 13,6 %. 1999 51 732 58 775

Pohledávky Závazky

2000 47 184 72 195

2001 39 989 73 672

2002 36 502 84 854

2003 2003/1999 50 080 0,97 100 388 1,71


2.4.2.5 Poměrové ukazatele Ukazatele rentability Ukazatelů rentability se používá pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti činnosti a výdělkové schopnosti podniku, intenzity využívání, reprodukce a zhodnocení vloženého kapitálu. Ukazatele rentability zachycují, kolik Kč zisku je nemocnice schopna vyprodukovat na 1 Kč příslušné veličiny (tržeb, aktiv). Klíčové rentability pro nemocnice jsou rentabilita tržeb a rentabilita aktiv. Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa nebyla schopna dosáhnout od roku 1999 kladných hodnot hospodářského výsledku. Ztráta v roce 2003 se prohloubila na více než dvojnásobnou úroveň roku 2001. Rentabilita aktiv v roce 2003 dosáhla úrovně -6,0 %. Rentabilita tržeb činila v témže roce -12 %. Rentabilita aktiv Rentabilita tržeb

1999 0,000 0,000

2000 -0,051 -0,099

2001 -0,024 -0,042

2002 -0,050 -0,086

2003 -0,06 -0,12

Tabulka 2.4.2-5 - Vybrané ukazatele rentability

0 1999

2000

2001

2002

2003

-0,02 -0,04 -0,06 -0,08

rentabilita aktiv rentabilita tržeb

-0,1 -0,12 -0,14

Datum: 30.9.2004



2.4.3. Nemocnice Jablonec nad Nisou

2.4.3.1 Vývoj nákladů V roce 2003 činily v nemocnici Jablonec celkové náklady 381,477 mil. Kč, což je pokles o 29,218 mil. Kč (-7,11 %) než v roce 2002. Tato skutečnost byla ovlivněna zejména nárůstem mzdových nákladů o 1,968 mil. Kč (+1,85 %). Nárůst osobních nákladů byl především ovlivněn státní mzdovou politikou. 1999 2000 2001 2002 Mzdové náklady 81 387,51 85 575,41 94 713,81 106 541,94 11 081 11 432 12 673 13 648 Energie 49 744,85 57 173,86 56 827,18 63 242,77 Odpisy

2003 108 510,00 14 569 54 523

2003/1999 1,33 1,31 1,10


Pohyb nákladů jednoznačně ukazuje trvalý trend zvyšování mzdových nákladů a nákladů na energie. Odpisy mají kolísavý charakter. Bližší informace o vývoji vybraných ukazatelů za hodnocené období jsou obsaženy v přiložených tabulkách, včetně grafického vyjádření.

2.4.3.2 Vývoj výnosů Výnosy celkem v roce 2003 dosáhly úrovně 340,484 mil. Kč a byly vyšší proti roku 2002 o 27,920 mil. Kč (+8,93 %). 1999 49 744 3 567

Odpisy Dotace

2000 57 173 2 900

2001 56 827 16 417

2002 63 242 18 600

2003 54 523 40 230

2003/1999 1,10 11,28

Tabulka 2.4.3-2 - Pohyb vybraných výnosů

2.4.3.3 Vývoj hospodářského výsledku Nemocnice dosáhla záporný výsledek hospodaření 40,993 mil. Kč. Jedná se o snížení zadlužení z let 1999 – 2002, kdy vývoj pouze kolísal směrem ke stále se zvyšujícímu zadlužení. Výnosy Náklady HV

1999 258 217 311 794 -53 577

2000 259 778 318 959 -59 181

2001 318 659 374 168 -55 509

2002 312 564 410 695 -98 131

2003 340 484 381 477 -40 993

2003/1999 1,32 1,22 0,77


2.4.3.4 Vývoj aktiv a pasiv organizace Bilanční suma nemocnice v Jablonci dosáhla v roce 2003 812,268 mil. Kč, což představuje pokles o 2,77 %. Stálá aktiva činila 768,297 mil. Kč, tzn. 94,59 % podíl na celkoDatum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje vých aktivech společnosti a poklesla o 4,72 % proti roku 2002. Oběžná aktiva vzrostla v roce 2003 na 43,970 mil. Kč (+51,39 %) roku 2002. Vlastní kapitál činil v roce 2003 734,748 mil. Kč, což znamená pokles o 4,31 % oproti roku 2002. Na celkové bilanční sumě se vlastní kapitál podílel v roce 2003 90,46 %. Vlastní kapitál zaznamenával kromě roku 2001 klesající tendenci. Došlo k 5,61 % poklesu majetkových i finančních fondů, jež zaznamenaly snížení o 86,19 % oproti roku 2002. Cizí kapitál činil v roce 2003 77,520 mil. Kč, což znamená 14,68 % nárůst oproti roku 2002. Dlouhodobé závazky poklesly o 1,100 mil. Kč, tedy o 35,71 %. Naproti tomu krátkodobé závazky vzrostly o 3,994 mil. Kč (+6,43 %). 1999 41 097 12 904


2000 41 756 20 361

2001 26 538 17 751

2002 26 006 39 775

2003 34 798 68 140

2003/1999 0,85 5,28


2.4.3.5 Poměrové ukazatele Ukazatele rentability Ukazatelů rentability se používá pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti činnosti a výdělkové schopnosti podniku, intenzity využívání, reprodukce a zhodnocení vloženého kapitálu. Ukazatele rentability zachycují, kolik Kč zisku je nemocnice schopna vyprodukovat na 1 Kč příslušné veličiny (tržeb, aktiv). Klíčové rentability pro nemocnice jsou rentabilita tržeb a rentabilita aktiv. Nemocnice Jablonec nebyla schopna dosáhnout od roku 1999 kladných hodnot hospodářského výsledku. Ztráta v roce 2003 se dostala na nejnižší úroveň za sledované období. Rentabilita aktiv se v letech 1999-2001 vyvíjela téměř na stejné úrovni, dramatický skok k lepšímu zaznamenal rok 2003, kdy rentabilita aktiv dosáhla úrovně -5 %. Rentabilita tržeb dosáhla v roce 2003 -14 %, tedy záporný pokles o 59,72 % proti roku 2002. Rentabilita aktiv Rentabilita tržeb

1999 -0,065 -0,227

2000 -0,067 -0,244

2001 -0,064 -0,203

2002 -0,117 -0,339

2003 -0,05 -0,14


0 1999

2000

2001

2002

2003

-0,05 -0,1 -0,15 -0,2


-0,25 -0,3 -0,35 -0,4

Datum: 30.9.2004



2.4.4. Městská nemocnice Turnov

2.4.4.1 Vývoj nákladů V roce 2003 činily v nemocnici Turnov celkové náklady 175,214 mil. Kč, což je nárůst o 9,120 mil. Kč (+5,49 %) než v roce 2002. Tato skutečnost byla ovlivněna zejm. nárůstem mzdových nákladů o 6,578 mil. Kč (+9,9 %). Nárůst osobních nákladů byl především ovlivněn státní mzdovou politikou. K nárůstu nákladů na výrobní spotřebu došlo v důsledku zvýšení cen na straně dodavatelů, zároveň došlo k nárůstu odpisů o 0,599 mil. Kč (+8,72 %). 1999 2000 41 44 462,66 Mzdové 5 646 6 467 Energie 8 492,09 9 097,25 Odpisy

2001 56 762,72 8 824 6 731,89

2002 66 431,16 8 512 6 871,33

2003 73 009,58 11 035 7 470,19

2003/1999 1,77 1,95 0,88


Pohyb nákladů jednoznačně ukazuje trvalý trend zvyšování mzdových nákladů a nákladů na energie, naproti tomu odpisy mají nejednoznačný vývoj, který má však v období 2001 – 2003 spíše rostoucí charakter. Bližší informace o vývoji vybraných ukazatelů za hodnocené období jsou obsaženy v přiložených tabulkách, včetně grafického vyjádření.

2.4.4.2 Vývoj výnosů Výnosy celkem v roce 2003 dosáhly úrovně 167,776 mil. Kč a byly vyšší proti roku 2002 o 1,229 mil. Kč (+0,74 %). 1999 8 492 4 000

Odpisy Dotace

2000 9 097 2 000

2001 6 731 3 110

2002 6 871 2 700

2003 7 470 4 218

2003/1999 0,88 1,05


2.4.4.3 Vývoj hospodářského výsledku Kromě roku 2002, kdy nemocnice vykázala kladné hodnoty hospodářského výsledku, je i v roce 2003 její výsledek ztrátový. Pro rok 2003 zaznamenala nemocnice ztrátu ve výši 7,465 mil. Kč, což znamená pokles o 7,869 mil. Kč (-1947,66 %) oproti roku 2002. Jedná se o prohloubení zadlužení, které probíhalo v letech 1999 – 2000. Výnosy Náklady HV

1999 106 452 107 871 -1 419

2000 108 594 118 388 -9 794

2001 142 175 145 568 - 3 393

2002 166 547 166 094 404

2003 167 776 175 214 -7 465

2003/1999 1,58 1,62 5,26


Datum: 30.9.2004



2.4.4.4 Vývoj aktiv a pasiv organizace Bilanční suma nemocnice Turnov dosáhla v roce 2003 65,346 mil. Kč, což představuje pokles o 2,74 % proti roku 2002. Stálá aktiva činila 33,438 mil. Kč, tzn. 51,17 % podíl na celkových aktivech společnosti a klesla o 4,93 % proti roku 2002. Oběžná aktiva klesla v roce 2003 na 31,908 mil. Kč (o 0,33 %) oproti roku 2002. Vlastní kapitál činil v roce 2003 36,483 mil. Kč, což znamená pokles o 15,61 % oproti roku 2002. Na celkové bilanční sumě se vlastní kapitál podílel v roce 2003 55,83 %. Došlo k 10,01 % vzrůstu finančních fondů na úkor majetkových fondů, jež zaznamenaly pokles o 4,77 % o proti roku 2002. Cizí kapitál činil v roce 2003 28,863 mil. Kč, což znamená 20,50 % nárůst oproti roku 2002. Nejvíce vzrostly krátkodobé závazky o 2,073 mil. Kč, tedy o 10,03 %. 1999 1 592 6 919


2000 3 081 13 591

2001 12 949 10 185

2002 25 049 12 855

2003 24 397 22 748

2003/1999 15,32 3,29


2.4.4.5 Poměrové ukazatele Ukazatele rentability Ukazatelů rentability se používá pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti činnosti a výdělkové schopnosti podniku, intenzity využívání, reprodukce a zhodnocení vloženého kapitálu. Ukazatele rentability zachycují, kolik Kč zisku je nemocnice schopna vyprodukovat na 1 Kč příslušné veličiny (tržeb, aktiv). Klíčové rentability pro nemocnice jsou rentabilita tržeb a rentabilita aktiv. Vzhledem k tomu, že nemocnice Turnov v roce 2003 opět dosáhla záporného hospodářského výsledku, rentabilita aktiv činila v tomto roce -11 % a rentabilita tržeb dosáhla výše -5 %. Rentabilita aktiv Rentabilita tržeb

1999 -0,010 -0,014

2000 -0,048 -0,067

2001 -0,053 -0,025

2002 0,006 0,002

2003 -0,11 -0,05

Tabulka 2.4.4-5 - Tabulka vybraných ukazatelů rentability 0,02 0 1999

2000

2001

2002

2003

-0,02 -0,04 -0,06


-0,08 -0,1 -0,12

Datum: 30.9.2004



2.4.5. Nemocnice s poliklinikou v Semilech

2.4.5.1 Vývoj nákladů V roce 2003 činily v nemocnici Semily celkové náklady 132,352 mil. Kč, což je nárůst o 6,718 mil. Kč (+5,35 %) než v roce 2002. Tato skutečnost byla ovlivněna zejm. nárůstem mzdových nákladů o 4,842 mil. Kč (+10,36 %). Nárůst osobních nákladů byl především ovlivněn státní mzdovou politikou. 1999 2000 2001 2002 Mzdové náklady 33 479,04 36 869,95 40 446,51 46 735,56 5 126 5 459 5 734 5 424 Energie 6 884,65 8 471,09 8 633,20 9 385,03 Odpisy

2003 51 184 5 053 9 842

2003/1999 1,53 0,99 1,43


Pohyb nákladů jednoznačně ukazuje trvalý trend zvyšování mzdových nákladů. Stejný vývoj lze sledovat také v případě odpisů. Pozitivně lze vnímat již druhým rokem snižující se náklady na energii. Bližší informace o vývoji vybraných ukazatelů za hodnocené období jsou obsaženy v přiložených tabulkách, včetně grafického vyjádření..

2.4.5.2 Vývoj výnosů Výnosy celkem v roce 2003 dosáhly úrovně 115,911 mil. Kč a byly nižší proti roku 2002 o 3,862 mil. Kč (-3,22 %). Tyto výnosy byly ovlivněny zejména poklesem tržeb od ZP o 4,314 mil. Kč (-3,8 %). Oproti tomu tržby mimo ZP se zvýšily o 1,445 mil.Kč (+23,8 %). Tržby od ZP Tržby mimo ZP Dotace

1999 89 714 3 251

2000 89 462 4 223

103

2001 97 972 4 567

-

2002 110 789 6 056

7

29

2003 106 475 7 501 1 234

2003/1999 1,19 2,31 11,98


2.4.5.3 Vývoj hospodářského výsledku V porovnání s předcházejícím rokem (2002) vykázala nemocnice výsledek ve výši - 16,441 mil. Kč. Jde o zvýšení záporného výsledku o 10,580 mil. Kč (-180,52 %). Jedná se o obrat zejména oproti letům 2001 – 2002, kdy byl vývoj směrem ke snížení zadlužení, velký pozitivní trend bylo možno identifikovat především v roce 2002, kdy byla celková ztráta z hospodaření nižší oproti roku 2001. Výnosy Náklady HV

1999 96 472 94 774 1 698

2000 97 269 105 753 -8 484

2001 113 051 121 156 -8 105

2002 119 773 125 634 -5 861

2003 115 911 132 352 -16 441

2003/1999 1,20 1,40 -9,68


Datum: 30.9.2004



2.4.5.4 Vývoj aktiv a pasiv organizace Bilanční suma nemocnice s poliklinikou Semily dosáhla v roce 2003 63,127 mil. Kč, což představuje pokles o 10,06 %. Stálá aktiva činila 39,296 mil. Kč, tzn. 62,25 % podíl na celkových aktivech společnosti a klesla o 7,88 % proti roku 2002. Oběžná aktiva klesla v roce 2003 na 23,831 mil. Kč (o 13,44 %) roku 2002. Vlastní kapitál činil v roce 2003 36,794 mil. Kč, což znamená pokles o 28,34 % oproti roku 2002. Na celkové bilanční sumě se vlastní kapitál podílel v roce 2003 58,29 %. Vlastní kapitál má trvale klesající tendenci za sledované období. Došlo k poklesu na 86,5 % majetkových fondů, oproti tomu finanční fondy vzrostly o 15 %. Cizí kapitál činil v roce 2003 26,332 mil. Kč, což znamená 39,75 % nárůst oproti roku 2002. Nejvíce vzrostly krátkodobé závazky o 7,489 mil. Kč, tedy o 39,8 %. Pohledávky - z toho po splatnosti Závazky - z toho po splatnosti

1999 17 220 9 299 5 108 2 729

2000 15 562 7 509 5 937 4 299

2001 8 505 9 6 398 4 069

2002 16 958 7 661 13 543 5 283

2003 13 440 3 825 26 307 16 485

2003/1999 0,78 0,41 5,15 6,04


2.4.5.5 Poměrové ukazatele Ukazatele rentability Ukazatelů rentability se používá pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti činnosti a výdělkové schopnosti podniku, intenzity využívání, reprodukce a zhodnocení vloženého kapitálu. Ukazatele rentability zachycují, kolik Kč zisku je nemocnice schopna vyprodukovat na 1 Kč příslušné veličiny (tržeb, aktiv). Klíčové rentability pro nemocnice jsou rentabilita tržeb a rentabilita aktiv. Nemocnice Semily nebyla schopna kromě roku 1999 dosáhnout kladných hodnot hospodářského výsledku. V roce 2003 nemocnice dosáhla ztráty -16,441 mil. Kč. Rentabilita aktiv se od roku 2000 snižuje a činí v roce 2003 -26 %. Rentabilita tržeb dosáhla v roce 2003 úrovně -14 %. Rentabilita aktiv Rentabilita tržeb

1999 0,021 0,018

2000 -0,107 -0,091

2001 -0,114 -0,077

2002 -0,084 -0,049

2003 -0,26 -0,14


Datum: 30.9.2004



0,05 0 1999

2000

2001

2002

2003

-0,05 -0,1 -0,15


-0,2 -0,25 -0,3

Datum: 30.9.2004



2.4.6. Masarykova městská nemocnice v Jilemnici

2.4.6.1 Vývoj nákladů V roce 2003 činily v nemocnici Jilemnice celkové náklady 194,827 mil. Kč, což je nárůst o 6,969 mil. Kč (+3,71 %) než v roce 2002. Tato skutečnost byla ovlivněna zejm. nárůstem mzdových nákladů o 4,460 mil. Kč (+6,52 %). Nárůst osobních nákladů byl především ovlivněn státní mzdovou politikou. Mzdové ná-

1999 42

2000 50

2001 58

Energie Odpisy

5 416 6 060,26

5 810 9 921,38

6 757 10

2002 68 6 471 8 521,28

2003 72 881 6 927 12 814

2003/1999 1,70 1,28 2,11


Pohyb nákladů jednoznačně ukazuje trvalý trend zvyšování mzdových nákladů a nákladů na energii, naproti tomu odpisy mají nejednoznačný kolísavý vývoj. Bližší informace o vývoji vybraných ukazatelů za hodnocené období jsou obsaženy v přiložených tabulkách, včetně grafického vyjádření.

2.4.6.2 Vývoj výnosů Výnosy celkem v roce 2003 dosáhly úrovně 195,280 mil. Kč a byly vyšší proti roku 2002 o 7,248 mil. Kč (+3,85 %). Odpisy Dotace

1999 6 060 4 452

2000 9 921 2 028

2001 10 094 -

2002 8 521 -

2003 12 814 4 915

2003/1999 2,11 1,10

Tabulka 2.4.6-2 - Vybrané výnosy

2.4.6.3 Vývoj hospodářského výsledku V porovnání s předcházejícími lety vykázala nemocnice v roce 2003 tendenci růstu kladného hospodářského výsledku ve výši 0,195 mil. Kč. Jedná se o obrat zejména oproti letům 1999 – 2001, kdy byl vývoj směrem ke stále se zvyšujícímu zadlužení, zejména oproti roku 2001. 1999 2000 2001 2002 2003 2003/1999 174 853 169 956 175 302 188 032 195 280 1,12 Výnosy 177 371 171 027 180 596 187 858 194 827 1,10 Náklady -2 518 -1 071 - 5 294 174 195 -0,08 HV Tabulka 2.4.6-3 - Vývoj výnosů, nákladů a hospodářského výsledku

2.4.6.4 Vývoj aktiv a pasiv organizace Bilanční suma nemocnice Jilemnice dosáhla v roce 2003 438,690 mil. Kč, což představuje nárůst o 137,75 %. Stálá aktiva činila 397,437 mil. Kč, tzn. 90,6 % podíl na celkových aktivech společnosti a vzrostla o 171,1 % proti roku 2002. Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Oběžná aktiva vzrostla v roce 2003 na 41,253 mil. Kč (o 8,81 %) roku 2002. Největší měrou se na tomto růstu podílel finanční majetek (+54,61 %). Vlastní kapitál činil v roce 2003 375,460 mil. Kč, což znamená nárůst o 215,3 % oproti roku 2002. Na celkové bilanční sumě se vlastní kapitál podílel v roce 2003 85,59 %. Vlastní kapitál představoval kromě roku 2001 rostoucí tendenci. Došlo k 195,38 % nárůstu majetkových fondů na úkor finančních fondů, jež zaznamenaly pokles o 72,49 % oproti roku 2002. Cizí kapitál činil v roce 2003 63,230 mil. Kč, což znamená 3,37 % pokles oproti roku 2002. Krátkodobé závazky vzrostly o 0,432 mil. Kč, tedy o 0,97 %, oproti tomu dlouhodobé závazky klesly o 0,190 mil. Kč, což odpovídá poklesu o 17,7 %. 1999 29 529 44 084


2000 28 392 52 624

2001 21 358 34 761

2002 26 897 36 683

2003 22 960 45 842

2003/1999 0,78 1,04


2.4.6.5 Poměrové ukazatele Ukazatele rentability Ukazatelů rentability se používá pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti činnosti a výdělkové schopnosti podniku, intenzity využívání, reprodukce a zhodnocení vloženého kapitálu. Ukazatele rentability zachycují, kolik Kč zisku je nemocnice schopna vyprodukovat na 1 Kč příslušné veličiny (tržeb, aktiv). Klíčové rentability pro nemocnice jsou rentabilita tržeb a rentabilita aktiv. Protože společnost dosáhla i v roce 2003 kladných hodnot hospodářského výsledku, rentabilita aktiv činila 0,1 % a rentabilita tržeb 0,11 %. Rentabilita aktiv Rentabilita tržeb

1999 -0,010 -0,018

2000 -0,003 -0,007

2001 -0,042 -0,033

2002 0,0013 0,0010

2003 0,0010 0,0011

Tabulka 2.4.6-5 - Vybrané ukazatele rentability 0,005 0 -0,005

1999

2000

2001

2002

2003

-0,01 -0,015 -0,02


-0,025 -0,03 -0,035 -0,04 -0,045

Datum: 30.9.2004



2.4.7. Soukromá zdravotnická zařízení V této části kapitoly byla využita výroční zpráva hospodaření zdravotnických zařízení Nemocnice Frýdlant s.r.o. a souhrnné informace o hospodaření Nemocnice Tanvald s.r.o. za rok 2003.

2.4.7.1 Nemocnice Frýdlant s.r.o. Nemocnice byla založena v roce 1902 pod názvem Všeobecná veřejná okresní nemocnice císaře Františka Josefa I. V současné době je nemocnice majetkem Města Frýdlantu, provoz zajišťuje plně v pronájmu společnost Nemocnice Frýdlant s.r.o. Dne 1.9.2004 obdržela nemocnice Certifikát Integrovaného systému řízení dle ČSN EN ISO 9001:2001, ČSN EN ISO 14001:1997 který je platný pro následující rozsah činnosti a služeb: poskytování zdravotnických činností a služeb v oblasti léčebné, diagnostické a ošetřovatelské péče včetně technicko-hospodářského zabezpečení. Nemocnice Frýdlant s.r.o. dosáhla v roce 2003 zisk před zdaněním 2 598 tis. Kč.Tento zisk společnost použila na vyrovnání ztrát minulých let, to znamená, že ke konci zdaňovacího období 2003 Nemocnice Frýdlant s.r.o. nevykazuje žádné ztráty minulých let. Hospodářský výsledek byl ovlivněn zahrnutím rozdílu odpisů najatého majetku, které nebyly uhrazeny formou nájmu, technickým zhodnocením nebo oprav. Odpisy najatého majetku v roce 2003 byly vyšší o 3 269 tis. Kč. Výše pohledávek u ZP během roku 2003 byla ovlivněna systémem financování poskytnuté zdravotní péče. Zdravotní péče byla hrazena paušálem nebo bodovým systémem. V případě úhrady paušální sazbou poukazovaly zdravotní pojišťovny: (VZP, ZPMVČR, ČNZP) smluvní měsíční zálohy ve výši 108 % objemu úhrad roku 2002, u ostatních pojišťoven byla poskytnutá zdravotní péče hrazena bodovým systémem. Za II. pololetí 2003 byla poskytnutá zdravotní péče hrazena paušální měsíční zálohou ve výši 98 % úhrad roku 2002 (VZP), ostatní zdravotní pojišťovny hradily poskytnutou zdravotní péči bodovým systémem. Celková výše pohledávek z obchodního styku k 31.12.2003 byla 10 496 tis.Kč, z toho 160 tis.Kč po lhůtě splatnosti. Celková výše závazků z obchodního styku k 31.12.2003 je 2270 tis.Kč, z toho po lhůtě splatnosti 1391 tis.Kč.

2.4.7.2 Nemocnice Tanvald s.r.o. Nemocnice Tanvald s.r.o. dosáhla zisk za účetní období 2003 ve výši 379 tis. korun. Z toho náklady činily 80 810 870 Kč a výnosy 80 170 370 Kč. Nejvyšší složku nákladů tvoří mzdové náklady a náklady na sociální a zdravotní pojištění (51 %) a náklady na Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje spotřebu materiálu (19 %). Podrobná analýza hospodářské situace Nemocnice Tanvald s.r.o. bude doplněna dodatečně.

2.5. Doporučení Na základě provedené analýzy doporučujeme provedení detailní ekonomické a strukturální analýzy nemocnice Jablonec nad Nisou s přesným návrhem restrukturalizačních opatření. Tato nemocnice trvale dosahuje nepříznivých hospodářských výsledků a její finanční stabilitu lze hodnotit jako neuspokojivou. Navrhujeme provedení doplňující analýzy využití stálých aktiv v nemocnicích Jablonec, Jilemnice, Česká Lípa, Liberec a LDN Česká Lípa, která by mohla vést k odprodeji nevyužitého majetku zdravotnických zařízení a modernizaci v oblastech, kde může být dosaženo vyšší rentability takto vložených prostředků. Dále navrhujeme provést průběžnou analýzu efektivity restrukturalizačních opatření nemocnice Semily, minimálně na základě údajů z pololetí a třetího čtvrtletí roku 2004. Dále navrhujeme provést analýzy efektivity a výkonnosti integrací ukazatelů ekonomických, výkonnostních, geografických a personálních – např. náklady na bod, náklady na pracovníka, analýzu spádovosti atd. Tyto analýzy umožní najít příčiny některých ekonomických problémů, které nelze zjistit z ekonomických výkazů. Doporučujeme zvážit využití manažerského informačního systému, který by umožnil okamžitý přístup k informacím manažerům zdravotnických zařízení i zodpovědným pracovníkům krajského úřadu. Takovýto systém by umožnil okamžitou reakci na nepříznivý vývoj v průběhu roku. Velkou přidanou hodnotou by mohlo být srovnání se zdravotnickými zařízeními v jiných regionech. Ukazatele použité v této analýze by se pak měly stát základem ekonomické části benchmarkingu zdravotnických zařízení.

Datum: 30.9.2004



3. Návrh sítě služeb podle jednotlivých druhů 3.1. Přehled zdravotnických zařízení Kapitola obsahuje popis současně provozované zdravotní sítě Libereckého kraje a dále obsahuje aktualizovaný návrh Plánu restrukturalizace stávajících poskytovatelů neodkladné, akutní i následné péče. Z ohledu vlastnictví či funkce zřizovatele členíme zdravotnická zařízení na krajská, městská a soukromá. Krajský úřad Libereckého kraje spravuje v současné době tyto zdravotnická zařízení: • • • • • • • • •

Krajská nemocnic Liberec p.o. Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa p.o. LDN Nový Bor p.o. LDN Jablonné v Podještědí p.o. LDN Jablonec nad Nisou p.o. LDN Pod Holým vrchem p.o. OLU TRN Cvikov p.o. Dětská léčebna Cvikov p.o. Dětská ozdravovna Radostín Sychrov p.o.

Výčet dalších zdravotnických zařízení Libereckého kraje s uvedením typu majitele či zřizovatele zařízení: • Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o. (město) • Nemocnice Tanvald s.r.o. (soukromá) • Nemocnice Frýdlant s.r.o. (soukromá) • Nemocnice s poliklinikou v Semilech p.o. (město) • Masarykova městská nemocnice v Jilemnici p.o. (město) • Městská nemocnice Turnov p.o. (město) • Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou p.o. (město) • LDN Lomnice nad Popelkou p.o. (město) • Dětská ozdravovna Harrachov – Bílá Voda p.o. (soukromá) • Psychiatrické sanatorium Česká Lípa (soukromé) Samostatně uvádíme do seznamu zdravotnických zařízení kraje i lázeňská zařízení, která jsou soukromými subjekty na trhu zdravotní péče: • •

Lázně Libverda a.s. Lázně Kundratice a.s.

Vzhledem k rozsahu sítě zdravotnických zařízení Libereckého kraje nebylo cílem tohoto materiálu popsat funkci a rozsah péče poskytované ve všech zdravotnických zařízeních. Soustředili jsme se především na tu oblast péče, kde dochází nebo by mohlo dojít k duplicitní nabídce služeb či nevhodné konkurenci poskytovatelů. Další analýzy a doporučení jsou tedy zaměřeny především na analýzu výkonnosti a využití kapacit akutní lůžkové péče. Datum: 30.9.2004



První fáze byla zaměřena na Vypracování zdravotního plánu Libereckého kraje. Tato dvě klíčová zařízení akutní lůžkové péče, tj. Krajskou nemocnicí Liberec, Nemocnicí s poliklinikou Česká Lípa a jejich součinnost s Územní záchrannou službou Liberec. Za podstatné považujeme zhodnocení a budoucí zlepšování procesů návazné následné a sociální péče v kraji. Ke zhodnocení těchto fází péče se nám v krátkém termínu zadaného úkolu nepodařilo získat dostatek podkladů. Ve druhé fázi při aktualizaci Krajského zdravotního plánu Libereckého kraje jsou řešitelské práce zaměřeny na všechny zdravotnické zařízení Libereckého kraje.

3.2. Shrnutí V dnes dostupných analýzách je k dispozici materiál autora RNDr. Miroslava Kejzlara „Tvorba sítě nemocnic Libereckého kraje“. Tento materiál poskytuje základní rámcové údaje o vztahu počtu obyvatel, počtu lůžek v jednotlivých oborech, obložnosti a původu (bydliště) hospitalizovaných pacientů a byl využit k výpočtu optimálního počtu lůžek ve třinácti základních oborech v kapitole. Materiál slouží jako výchozí informace pro úvahy o efektivním nastavení sítě lůžkových zdravotnických zařízení. Nedostatkem zmíněného materiálu je jeho nízká aktuálnost (poslední údaje máme za rok 2000). Metoda nebere v úvahu nemocnost v regionu a eventuelní závěry z ní činěné je nutno konfrontovat s požadavkem na vytvoření efektivních provozních jednotek s minimální výkonností a výnosem, který ještě zajistí pokrytí fixních nákladů. V odstavci Strukturální analýza Krajské nemocnice Liberec a Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa je popsána metoda analýzy, kterou jsme použili pro tento účel a která poskytuje komplementární, tedy doplňující informace k údajům v materiálu Dr. Kejzlara. Ač jsou údaje zmíněné studie málo aktuální, výsledky svědčí, za předpokladu, že v posledních 2 letech nedošlo k výraznější změně v migraci obyvatelstva, o tom, že existují důvody pro dokončení restrukturalizace provozních kapacit pro poskytování péče. Pro další strategické záměry je důležitý fakt, že existuje určitý potenciál poptávky po službách ze sousedních krajů Ústeckého a Královehradeckého a že Liberecký kraj má určitý potenciál k poskytování péče klientům z přilehlých oblastí Německa a Polska. Hodnota naší analýzy je sice zčásti znehodnocena nízkou aktuálností podkladů, je však možné zajistit její průběžnou aktualizaci v případě, že krajský úřad využije naší nabídky k zajištění speciálního sběru a zpracování dat v rámci navrhovaného datového, monitorovacího a benchmarkingového centra.

3.3. Funkční stav kritických oblastí činnosti nemocnic Hodnotili jsme kritické oblasti poskytování péče ve spádových oblastech dvou klíčových nemocnic – Krajské nemocnice Liberec a Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa. Informace byly získány strukturovaným pohovorem s řediteli obou nemocnic a z dokumentů, které byly v těchto nemocnicích vypracovány. Tyto informace jsou doplněny Strukturální analýzou, jejíž výsledky a hodnocení jsou uvedeny níže. Datum: 30.9.2004



3.3.1. Krajská nemocnice Liberec Nemocnice disponuje 984 lůžky, z toho je 142 lůžek LDN. Až na malé výjimky pokrývá celé spektrum specializované a superspecializované péče. Jedná se tedy o plnohodnotnou krajskou nemocnici schopnou centralizovat kritické stavy a zajistit jejich definitivní léčení.

3.3.1.1 Stávající situace, ambice a strategické záměry Vedení nemocnice má na trhu akutní lůžkové zdravotní péče následující ambice na udržení a nebo rozšiřování specializované a superspecializované péče: • • • • • • • • •

Invazivní kardiologie a kardiochirurgie se záměrem získat klientelu Ústeckého kraje a „cross boarding contracts“ v horizontu 5-ti let Spondylochirurgie, traumatologie, spinální jednotka Onkologický program Neurochirurgie Cévní chirurgie Mikromedicína, mikrochirurgie, mikroinvazivní chirurgie Perinatologie s výjimkou novorozenců pod 1000 g (překládáni do FN Motol) Dětská resuscitace s výjimkou dětí pod 1 rok (překládáni do FN Motol) Plastická a estetická chirurgie je sice žádoucím programem, ale není v současné době personálně zajištěna. Vzniká tím ovšem problém ve vztahu k traumatologickému a onkologickému programu

3.3.1.2 Oblasti péče specializované a superspecializované péče, která není v záměrech dalšího rozvoje: • • • • • •

Popáleniny vyššího stupně Hematoonkologie Péče o hemofiliky (+/-) Ostatní „superspecializovaná“ péče nejmenovaná výše IVF – in vitro fertilizace Hyperbaroxie

3.3.1.3 Možné zdroje mimo zdravotní pojištění Dnes: 50-60 MIO Kč za rok z arabské a ruské oblasti v neurochirurgii Zítra: Možnosti plastické a estetické chirurgie Obecně péče v rámci prostředků z programů a fondů EU

3.3.1.4 Diagnostické a léčebné programy 1. Odběry orgánů jsou zajištěny hostováním týmu z transplantačních center, funkce koordinátora transplantací není zřízena (zajišťuje odebírající strana) 2. K podpoře dalšího komplexního rozvoje klíčových programů neodkladné péče doporučujeme zajistit: Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje a. centrální příjem neodkladných stavů pro akutní koronární příhody a kardiochirurgii b. centrální příjem neodkladných stavů traumatologie a návaznost traumatologie na plastickou chirurgii. Péče o traumata je jinak odborně, kapacitně i technologicky dobře zajištěna 3. K zajištění onkologického programu nejsou zásadní připomínky, pouze chybějící kapacity estetické chirurgie pro oblast nádorů prsu apod.

3.3.1.5 Záměry restrukturalizace Vedení nemocnice navrhuje předání svého infekčního oddělení o dnešní kapacitě 36 lůžek do jiného ZZ (Návrh je zvažován Nemocnicí s poliklinikou Česká Lípa), aby tak vyloučili další nezbytné investice do nutné rekonstrukce. Dále pak redukci o dalších 25 lůžek, které bude možné uvolnit v případě zajištění další kapacity lůžek následné péče.

3.3.2. Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa Disponuje 437-mi akutními lůžky 9 oborů, do komplexního spektra chybí specializace infekčních onemocnění, psychiatrie a dermatovenerologie.

3.3.2.1 Zajištění klíčových programů péče 1. Péče o akutní koronární příhody je zajištěna na úrovni intenzivní péče ve smyslu koronární jednotky. Nemocnice nedisponuje koronarografickou diagnostikou, pacienty vyšetřuje Krajská nemocnice Liberec, nebo pražská pracoviště. Chybí centrální příjem neodkladných stavů. 2. Péče o traumata je zajištěna s výjimkou CNS. Rovněž kritické úrazové stavy spojené s multiorgánovým selháním jsou převážně směrovány do Krajské nemocnice Liberec, nebo na pražská pracoviště. Chybí centrální příjem neodkladných stavů. 3. Iktový program je pouze zčásti zajištěn podle doporučení Odborných společností neurologie, neurochirurgie a intenzivní medicíny ve smyslu iktového programu. Chybí centrální příjem neodkladných stavů, neurochirurgie (která ovšem není příslušná nemocnici této kategorie) a potřebná diagnostika cévních onemocnění CNS nad rámec CT 4. Onkologický program není v nemocnici strategicky rozvíjen, odbornou péči zajišťuje kvalifikovaný onkolog z Krajské nemocnice Liberec, pacienti jsou k hospitalizaci směřováni do této nemocnice 5. Příjem neodkladných stavů – nemocnice disponuje centrálním příjmem, na kterém jsou přijímáni téměř všichni pacienti s výjimkou oboru gynekologie a porodnictví. Jednotka nevyhovuje požadavkům na příjem neodkladných kritických stavů.

3.3.2.2 Záměry restrukturalizace Strategickým cílem nemocnice je poskytování akutní lůžkové péče v rámci restrukturalizovaného lůžkového fondu. Reprofilizace lůžek akutní péče tj. transformací části akutních lůžek na lůžka následné péče předpokládáme snížení počtu akutních lůžek ze 481 na 412. Tato změna přinese zlepšení využití lůžkového fondu na 80 % při dosavadních objemech péče. Uvolněním 60 akutních lůžek byl vytvořen prostor pro zřízení lůžek náDatum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje sledné péče.V dalším kroku dojde ke zrušení LDN v České Lípě a převedení její lůžkové kapacity do NsP Česká Lípa. Vedení nemocnice uvažuje o zřízení „apalické jednotky“ pro celý kraj, zvažuje se převedení infekčního oddělení z Krajské nemocnice do Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa.

3.4. Strukturální analýza lůžkových zařízení 3.4.1. Základní popis metody

3.4.1.1 Úvod Strukturální analýza (analýza výkonnosti) je metodou základního popisu parametrů struktury provozních jednotek poskytovatelů péče. Orientuje se na kapacitní a výkonnostní parametry těchto provozních jednotek a vyhledává „slabá místa“ ve smyslu nízké výkonnosti. Současně je tato metoda východiskem pro provádění procesní analýzy. Rozhodli jsme se ji zařadit do naší nabídky především proto, že z jiných nemocnic a krajů máme zkušenosti, že tlak na redukci lůžek v posledních letech byl realizován především podle směrných čísel vyjadřujících vztah počtu obyvatel a lůžek v daném okrese, ale bez ohledu na nežádoucí snižování výkonnosti jednotek. To vedlo v řadě případů k neúnosnému snížení výkonnosti jednotlivých dotčených provozních jednotek. Při poklesu výkonnosti provozní jednotka není schopna vyprodukovat výnos, který by pokryl nepodkročitelné fixní náklady (viz. BEP - Break Even Point) a dostává se tak do ztráty.

3.4.1.2 Souhrnný závěr analýzy Výsledky předkládané analýzy prokázaly, že ve stanicích, které akceptovaly naše doporučení nebo se samy rozhodly ke změně struktury stanic došlo ke zlepšení výsledků výkonových ukazatelů. Přes tyto pozitivní výsledky jsme v některých odděleních a stanicích identifikovali znovu hraniční nebo nízké hodnoty ukazatelů, které nasvědčují určité neefektivitě provozů těchto jednotek. Tyto stanice jsme označili a komentovali v rámci analýzy. Při analýzách některých jednotek jsme rovněž zaznamenali jeden z problémů, tj. trend prodlužovat ošetřovací dobu. Po zavedení systému DRG se může řada těchto problémů "demaskovat". Kdo bude připraven, bude ve výhodě. Výsledky analýzy jsou detailně uvedeny v tabulkách uvedených dále v textu, kde jsou výsledky rovněž zhodnoceny.

Datum: 30.9.2004



3.4.1.3 Podrobnější popis metody Metoda je navržena tak, aby poskytla maximální výtěžnost informací z dat dostupných v dokladech o lůžkovém fondu ÚZIS. Představuje proto určité zjednodušení a vyžaduje vyšší opatrnost při interpretaci. Přesnější a komplexnější informace je možné získat rozšířením této metody o další údaje a dimenze z národní statistiky, z účetnictví, z dokladů pro zdravotní pojišťovny atd. Současně je pak třeba využít výkonné nástroje informačních technologií a znalostí databázi. Pro účely této zakázky byla tato limitovaná metoda použita s ohledem na dostupná data, omezený čas a prostředky. Metoda strukturální analýzy nemocnice popisuje níže uvedené základní ukazatele struktury nemocnice a jejích provozů (uvedeny s rámcovými doporučenými hodnotami):

Ukazatele celé nemocnice 1. 2.

Název ukazatele Počet lůžek akutní standardní péče Počet a podíl lůžek intenzivní péče

3. 4.

Počet operací na jeden operační sál za rok Počet operací na jednu hospitalizaci

Doporučené hodnoty není 4-6% lůžek IP ze všech akutních lůžek > 700 > 0,35

Ukazatele jednotlivých oddělení 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Název ukazatele Počet lůžek standardní lůžkové péče Podíl lůžek intenzivní péče ze všech akutních lůžek Průměrná ošetřovací doba Využití lůžek % Počet ukončení za měsíc na stanici – standardní lůžka Počet ukončení za měsíc na stanici – lůžka JIP Počet ošetřovacích dnů za měsíc na stanici – standardní lůžka Počet ošetřovacích dnů za měsíc na stanici – lůžka JIP Počet operací za rok na jeden operační sál Počet operací na jednu hospitalizaci (u chirurgických oborů)

Datum: 30.9.2004

Doporučené hodnoty >22 4-6% Dle oboru > 75% > 95 > 18 > 450 > 95 > 700 > 0,65



3.4.1.4 Interpretace ukazatelů Ukazatele celé nemocnice Počet lůžek akutní standardní péče. Počet lůžek představuje pouze kapacitu, která je k dispozici. Pokud je ale počet lůžek jedné stanice příliš nízký, je daný provoz limitován v dosažení žádoucího výkonu. Celkový počet těchto lůžek nemocnice, od níž je požadováno zajištění akutní lůžkové péče v základních oborech, by neměl být nižší než 120. Počet a podíl lůžek intenzivní péče. Podíl lůžek akutní intenzivní péče by se měl pohybovat v rozmezí 4-6 % z počtu lůžek akutní standardní péče. Do tohoto podílu není třeba započítat lůžka intermediární péče, záleží na stupni intenzity péče. Protože ESICM (European Society od Intensive Care Medicine) vyžaduje, aby minimální počet lůžek oddělení intenzivní péče byl 6 (v Čechách se akceptuje 5), je zřejmé, že u nemocnic s nízkým počtem standardních lůžek akutní péče je třeba vytvářet sdružené jednotky interdisciplinární. Počet operací na jeden operační sál za rok. Pojem "operace" je problematický, bývá zaměňován s pojmem operační výkon (v rámci jedné operace lze provést více výkonů), a proto vykazované údaje nebývají přesné. Tento ukazatel rovněž nebere v úvahu náročnost a závažnost výkonu. Používáme jej při vědomí těchto nedostatků jako základní orientační informaci, protože lepší data momentálně nemáme (ale doporučujeme je získávat v rámci IS nemocnice). Je žádoucí, aby průměrný počet operací na jeden operační sál za rok byl alespoň 700. Počet operací na standardních lůžkách na hospitalizaci. Opět orientační údaj, jenž nám říká, jaký je podíl radikálních chirurgických postupů a všech případů (včetně konzervativních postupů). Vypovídá o relativním výkonu chirurgické části nemocnice. Doporučujeme, aby tato hodnota byla vyšší než 35 %. Hodnota není striktní a lze ji "nastavit" na základě strategického rozhodování s cílem posílit výkon chirurgické části. Parametr pro zjednodušení nepočítá s případy ukončenými na JIP (problém duplicit vznikajících v důsledku vnitřních překladů).

Ukazatele jednotlivých oddělení Počet lůžek. Počet lůžek představuje pouze kapacitu, která je k dispozici. Pokud je ale počet lůžek jedné stanice příliš nízký, je daný provoz limitován v dosažení žádoucího výkonu. Proto doporučujeme minimální počet 22 lůžek, hranici 18-ti lůžek považujeme za kritickou. Podíl lůžek intenzivní péče ze všech akutních lůžek. Určitý objem standardních lůžek akutní péče může "vyprodukovat" pouze omezený počet případů, které jsou indikovány k intenzivní péči. V zemích EU se tento poměr pohybuje mezi 4-6 % (s výjimkou lůžek intermediární péče). Bohužel v Čechách neexistuje kvalitní systém klasifikace lůžek podle intenzity péče. Používaná klasifikace a požadavky na provoz vůbec neodpovídají požadavkům ESICM. V těchto problematických podmínkách přesto doporučujeme, aby bylo akceptováno kritérium, které je používáno v zemích EU (4-6 %).

Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Průměrná ošetřovací doba. Měla by být vztahována k případu spíše než k oddělení. Z dostupných dat ale můžeme pracovat pouze s údajem průměrné ošetřovací doby vztažené k jednomu provozu. To činí určité potíže při interpretaci, především s vnitřními překlady. Údaj opět považujeme za orientační a doplňující k jiným kriteriím výkonnosti. Pro jeho přesnější interpretaci je vhodné zavést odpovídající informační systém. Doporučené hodnoty jsou rozdílné podle oboru. Využití lůžek (%). Vypovídá pouze o tom, jak nemocnice nakládá se svou lůžkovou kapacitou, ne o skutečném výkonu. Doporučená hodnota je opět závislá na oboru (například u infekčního oddělení lze akceptovat nižší hodnoty) a dále na průměrné ošetřovací době (u zkracující se průměrné ošetřovací doby klesá hodnota využití lůžek v % z podstaty výpočtu, který je dle metodiky ÚZIS používán). Počet ukončení za měsíc na stanici – standardní lůžka. Znamená počet hospitalizací na stanici bez ohledu na způsob ukončení. Je to významný parametr z hlediska DRG a hodnocení kvality procesů péče, v budoucím IS nemocnice bude možné jej lépe interpretovat v případě, že budou využity dimenze způsobu přijetí a ukončení. Vypovídá o výkonu z hlediska počtu případů. Doporučená hodnota je více než 95 ukončení. Počet ukončení za měsíc na stanici – lůžka JIP. Je to významný parametr z hlediska DRG, v budoucím IS nemocnice bude možné jej lépe interpretovat v případě, že budou využity dimenze způsobu přijetí a ukončení. Vypovídá o výkonu z hlediska počtu případů. Doporučená hodnota je více než 22 ukončení, kritická hodnota je pod 18 ukončení. Počet ošetřovacích dnů za měsíc na stanici – standardní lůžka. Je to významný parametr výkonu, který nejlépe vypovídá o skutečně odvedeném výkonu. Přitom má vazbu na kapacitu lůžek, jejich využití a průměrnou ošetřovací dobu. Doporučená hodnota je více než 450 ošetřovacích dnů na stanici za měsíc. Nižší hodnoty bývají doprovázeny tendencí k ekonomickým problémům (vysoké náklady na ošetřovací den, které nejsou pokryty výnosem) a k problémům s kvalitou péče (nízká erudice a zkušenost s různými případy a jejich komplikacemi). Počet ošetřovacích dnů za měsíc na stanici – lůžka JIP. Doporučená hodnota je více než 95 ošetřovacích dnů. Nižší hodnoty bývají doprovázeny tendencí k ekonomickým problémům (vysoké náklady na ošetřovací den, které nejsou pokryty výnosem) a k problémům s kvalitou péče (nízká erudice a zkušenost s různými případy a jejich komplikacemi). U JIP je hledisko kvality a erudice velmi citlivé. Počet operací za rok na jeden operační sál. Stejná interpretace jako u parametrů celé nemocnice, pouze vztažena ke konkrétnímu chirurgickému oboru. Doporučená hodnota je alespoň 700 operací. Počet operací na standardních lůžkách na jednu hospitalizaci. Stejná interpretace jako u parametrů celé nemocnice, pouze vztažena ke konkrétnímu chirurgickému oboru. Doporučená hodnota je alespoň 65 %.

Datum: 30.9.2004



3.4.1.5 Definice kritických údajů (proměnných, primárních ukazatelů) Počet lůžek Údaj počet lůžek odpovídá stavu k 31.12.2003 a je uváděn v Pololetním výkazu o lůžkovém fondu zdravotnického zařízení L(MZ)1-02 pro statistiku ÚZIS.

Průměrný počet lůžek Průměrný počet lůžek, který je uváděn v Pololetním výkazu o lůžkovém fondu zdravotnického zařízení L(MZ)1-02 pro statistiku ÚZIS. Používá se k výpočtu skutečné kapacity ošetřovacích dnů a následně k výpočtu využití kapacity lůžkového fondu stanic v procentech.

Počet stanic Lůžková provozní jednotka, která má oddělený provoz, samostatný tým sester a alespoň zčásti i lékařů, se stanovenou funkcí vedoucího. Lůžkovou stanicí v tomto případě nejsou: porodní sál, stacionář, oddělení chronické dialýzy, lůžka příjmu neodkladných stavů (emergenci).

Počet operací Jeden pobyt pacienta na operačním sále, který splňuje provozní epidemiologické a bezpečnostní charakteristiky operačního sálu určeného pro významné operace. Za operační sál v tomto případě nepovažujeme místnost, ve které se provádějí menší zákroky (ošetření drobných poranění, zlomenin, drobné urologické výkony) - tzv. „zákrokový“ sál.

Počet ukončení Reprezentuje počet pobytů pacientů na lůžkové stanici. Počtem ukončení v tomto případě rozumíme počet jakýchkoliv kódů ukončení, včetně jakýchkoliv překladů (tzn. i překlady na jiné pracoviště podle definice ÚZIS) a úmrtí v daném období.

Počet ošetřovacích dnů Standardní údaj, který je uváděn v Pololetním výkazu o lůžkovém fondu zdravotnického zařízení L(MZ)1-02 pro statistiku ÚZIS.

Počet operačních sálů Operační sál, který splňuje provozní epidemiologické a bezpečnostní charakteristiky operačního sálu určeného pro významné operace. Za operační sál v tomto případě nepovažujeme místnost, ve které se provádějí menší zákroky (ošetření drobných poranění, zlomenin, drobné urologické výkony) - tzv. „zákrokový“ sál.

Ukazatele obecně a jak je interpretovat Ukazatele jsou orientovány především na zjištění, zda dané provozní jednotky (a nemocnice jako celek) vykazují dostatečnou úroveň výkonnosti k dosažení „bodu zvratu“ v systému úhrady za klinický případ (za produkt, DRG). Vychází oproti metodě analýzy „hospitalizovanosti“ a „migrace“ z faktu, že rozhodující je podíl nemocnice na trhu, tedy Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje poptávka po službách dané nemocnice v daných podmínkách (v dané oblasti), a pak skutečný výkon dané nemocnice a jejích jednotlivých provozních jednotek. Pokud nemocnice není schopna z kapacitních důvodů nebo z důvodů nízké poptávky vytvořit ani limitní objem služby, klesá výkonnost, a tím i výnos pod úroveň potřebnou k úhradě fixních nákladů. Metoda vyhledává provozy s nízkou výkonností, a pomáhá tak vedení nemocnice rozhodnout o možné redukci, nebo sloučení kapacit lůžkového fondu. Nejlepším řešením pro nemocnici je ovšem zvýšení jejího podílu na trhu, pokud je to možné. Pokud zjistíme u některé provozní jednotky (lůžkového oddělení) nízkou výkonnost, doporučujeme provést kontrolu použitých dat, podrobnější analýzu příčin a okolností nízké výkonnosti a zaměřit se na následující otázky. 1. Je tento provoz nezbytný z hlediska dostupnosti daného typu péče? 2. Je tento provoz nezbytný z hlediska komplexnosti služeb dané nemocnice? 3. Je nemocnice schopná eventuelně ekonomickou ztrátu kompenzovat a eliminovat rizika nízké kvality péče z důvodů nízké erudice odborných týmů? 4. Je tento provoz skutečně ekonomicky ztrátový? Nízká výkonnost představuje pouze nevýhodná ekonomická východiska, ne skutečně špatný hospodářský výsledek Provozy, které mají nízkou výkonnost, nebo provozy, které mohou převzít činnost provozů s nízkou výkonností například formou sloučení, nominujeme jako kandidáty na restrukturalizaci. V případě Nemocnice ve Frýdku-Místku nabízíme řešení některých problémů formou dílčích konzultačních služeb, které budou dále vyžadovat provedení řady podrobnějších analýz a modelování dopadů navrhovaných změn.

3.4.1.6 Seznam použitých zkratek ARO BEP CMP DRG ESICM

- anesteziologicko-resuscitační oddělení - bod zvratu (Break Even Point) - centrální mozková příhoda, synonymum je IKTUS - Diagnosis Related Group - (European Society of Intensive Care Medicine), evropská odborná společnost sdružující odborníky pro intenzivní péči EU - Evropská Unie iktový program – souhrn doporučení pro péči o cévní mozkové příhody (viz. CMP) IP - intenzivní péče IS - informační systém JIP - jednotka intenzivní péče ORL - otorhinolaryngologie TISS - Treatment and Intervention Severity Score – mezinárodní systém klasifikace stupně intenzity péče založený především na popisu stupně tzv. instrumentální intervence (katetrizace, umělá ventilace, monitorování atd.) TRN - tuberkulóza a plicní nemoci, synonymum pro PLICNÍ oddělení ÚZIS - Ústav zdravotnické informatiky a statistiky, ústav, jehož data a metodiky jsou používány v této strukturální analýze Datum: 30.9.2004



3.4.2. Krajská nemocnice Liberec

3.4.2.1 Strukturální analýza oddělení Anesteziologicko - resuscitační Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 9 9 1

1

249 1 954

249 1 954

7,85 64,09 20,75 162,83

7,85 64,09 20,75 162,83

100,00

100,00

Hodnocení: Počet lůžek odpovídá doporučení ESICM (6-10). Ukazatele výkonnosti dokumentují obvyklou ošetřovací dobu (na horní hranici u porovnatelných oddělení jiných nemocnic), nižší procento využití kapacity, které souvisí s nižším počtem ošetřených pacientů, než by odpovídalo disponibilnímu počtu lůžek. Parametr počet ukončených hospitalizací za měsíc je na dolní hranici doporučeného rozmezí, ale neodpovídá jinak ideálnímu počtu lůžek. Ve srovnání s výsledky za rok 2002 se zkrátila ošetřovací doba, ale současně se i snížil počet ukončených hospitalizací za měsíc na stanici. Doporučení: Zhodnotit vstupní kritéria přijetí na ARO a analyzovat výskyt a složení pacientů v kritickém stavu v celé nemocnici (zda by nebyli indikováni pro pobyt na ARO, nebo zda nejsou indikováni s určitým prodlením). V opačném případě je určitá část kapacity ARO nevyužita a bylo by možné ji využít pro péči s nižší intenzitou (intermediární péče), nebo místo jiné JIP s nízkou výkonností.

Dětské (pediatrie) Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity

Datum: 30.9.2004

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 32 5 37 1

1

2

2 579 8 515

495 1 245

3 074 9 760

3,30 77,61

2,52 68,22

3,18 76,27



Dětské (pediatrie) Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 214,92 41,25 128,08 709,58 103,75 406,67

Následná

86,49

13,51

100,00

Hodnocení: Ošetřovací doba na lůžkách akutní i intenzivní péče je krátká, což zčásti vysvětluje procento využití lůžkové kapacity na standardních lůžkách a poněkud nižší v intenzivní péči. Výkon standardních i intenzivních lůžek v počtu případů a počtu ošetřovacích dnů za měsíc je ale uspokojivý a nevyžaduje žádná opatření. Celkově se počet ukončených případů za měsíc ve srovnání s rokem 2002 mírně zlepšil. Doporučení: Podíl akutních lůžek IP je relativně vyšší, než je doporučeno ESICM (od 4–6 %), ale počet lůžek není vhodné dále snižovat. V intenzivní péči je možnost zvýšení počtu případů vzhledem k počtu případů na standardní stanici zřejmě vyčerpána. Lůžkový fond Dom. zdravot. péče/ústavní ošetř. péče Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná Standardní 142

Intenzivní

Všechna lůžka 142

1

1

1 286 48 583

1 286 48 583

37,78 95,58 107,17 4048,53

37,78 95,58 107,17 4048,53

100,00

100,00

Hodnocení: Průměrná ošetřovací doba je mírně vyšší, procento využití kapacity odpovídá uvedenému oboru. Bez doporučení. Nutné znovu ověřit počet stanic.

Chirurgie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic

Datum: 30.9.2004

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 79 14 93 79,60 0 64,54 3 1 4



Chirurgie Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 2 619 0 2 619 3 290 768 4 058 18 960 5 079 24 039 2 0 2 5,76 6,61 5,92 85,00 99,39 87,69 91,39 64,00 84,54 526,67 423,25 500,81 1 309,50 1 309,50 84,95 15,05 100,00

Hodnocení: Průměrná ošetřovací doba standardní péče je mírně vyšší, procento využití kapacity standardních lůžek je uspokojivé. Počet a podíl lůžek intenzivní péče je neobvykle vysoký a neodpovídá doporučením ESICM. Průměrná ošetřovací doba intenzivní péče je významně vyšší cca o 2,5 dne než jsou obvyklé hodnoty. Počet ukončení za měsíc na stanici je příznivý - vysoký. Pozitivně hodnotíme vysoké procento operovaných případů, které překračuje obvyklou hodnotu. Doporučení: Posoudit indikace intenzivní péče a zvážit opatření vedoucí ke zkrácení ošetřovací doby především na JIP. Hodnoty parametrů jsou zřejmě ovlivněny snahou vykázat maximum bodů za TISS.

Neurochirurgie Počet lůžek Procento oper. příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 19 8 27 89,62 0,00 65,67 1 1 2 1 209 0 1 209 1 349 492 1 841 5 754 2 235 7 989 2 0 2 4,27 4,54 4,34 82,97 76,54 81,07 112,42 41,00 76,71 479,50 186,25 332,88 604,50 0 604,50 70,37 29,63 100,00

Hodnocení: Jedná se spíše o menší oddělení, ale změřené parametry jsou uspokojivé. Ošetřovací doba je jak na standardní, tak na intenzivní stanici krátká, tomu odpovídá i dobrý počet ukončení za měsíc na obou typech stanic. Počet operací za měsíc na operační sál odpovídá nižší kapacitě oddělení, procento operovaných případů je vysoké. Ve srovnání s rokem Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje 2002 došlo k výraznému zkrácení průměrné ošetřovací doby především na stanici intenzivní péče a zvýšil se rovněž počet ukončení případů na stanici za měsíc. Bez doporučení.

Infekční Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 36

Všechna lůžka 36

1

1

1 069 8 428

1 069 8 428

7,88 65,49 89,08 702,33 100,00

7,88 65,49 89,08 702,33 100,00

Hodnocení: Vzhledem k analyzovanému oboru jsou ukazatele výkonnosti uspokojivé. Doporučení: Zvážit možnost snížení počtu lůžek na stanici, nebo rozšířit podíl na trhu v rámci oboru, případně realizovat delimitaci oddělení do Nemocnice Česká Lípa.

Interna Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


1

6

3 124 30 979

284 1 764

3 408 32 743

9,92 85,90 52,07 516,32

6,21 69,04 23,67 147,00

9,61 84,78 47,33 454,76

93,69

6,31

100,00

Hodnocení: Hodnocené oddělení sestává z 5 stanic z toho 3 stanice patří do odbornosti interna a člení se na 2 stanice standardní péče (58 lůžek) a 1 stanici intenzivní péče (7 lůžek). Zbývajících 40 lůžek standardní péče se člení na 12 lůžek stanice s odborností Revmatologie a 28 Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje lůžek s odborností Diabetologie. Za problematický lze považovat parametr počet ukončených případů za měsíc na stanici. Doporučení Stanice revmatologie o 12-ti lůžkách je velmi malá a pokud je skutečně provozně oddělena, představuje provoz s ekonomicky nevýhodnými východisky. Problém většího počtu stanic lze řešit společným fondem ošetřovatelek.

Kardiologie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


2

3

1 523 5 797

1 772 6 818

3 295 12 615

3,81 80,83 126,92 483,08

3,85 80,42 73,84 284,09

3,83 80,61 91,53 350,42

50,00

50,00

100,00

Hodnocení: Hodnocené oddělení sestává z jedné stanice standardní péče a ze dvou stanic intenzivní péče, přičemž tyto se dělí na Koronární stanici JIP a stanici Intermediální JIP. K tomuto oboru nelze vztahovat běžná doporučení platná pro méně specializované oblasti medicíny. Stanice „standardních lůžek“ vykazují uspokojivé výkonnostní parametry. Vyšší poměr lůžek intenzivní péče je dán charakterem oboru a provozu, nicméně by bylo vhodné provést srovnání s jinými podobnými provozy v jiných srovnatelných nemocnicích. Procento využití kapacity na lůžkách JIP je poměrně vysoké, stejně jako je vysoký ukazatel počtu ukončení případů za měsíc na stanici JIP. Bez doporučení.

Klinická onkologie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity

Datum: 30.9.2004

Následná


Všechna lůžka 20

1

1

925 5 627

925 5 627

6,08 81,88

6,08 81,88



Klinická onkologie Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 77,08 468,92 100,00

Všechna lůžka 77,08 468,92 100,00

Hodnocení: Počet lůžek je relativně nízký, na dolní hranici doporučené hodnoty. Ukazatele výkonnosti jsou poněkud nižší, mírně pod doporučenou hranicí v počtu ošetřovacích dnů a případů ukončených na stanici. Stanice Radioterapie je společná se stanicí Klinické onkologie. Doporučení: Zvážit možnost rozšíření podílu na trhu pro tuto odbornost v oblasti.

Kožní (dermatovenerologie) Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


Všechna lůžka 26

1

1

566 7 460

566 7 460

13,18 83,67 47,17 621,67

13,18 83,67 47,17 621,67

100,00

100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonnosti se mírně zhoršily ve srovnání s rokem 2002, především se snížil počet ukončení za měsíc na stanici. Nicméně výkon v počtu ošetřovacích dnů na stanici za měsíc je velmi dobrý. Doporučení: Zvážit možnost rozšíření podílu na trhu pro tuto odbornost v oblasti

Nervové (neurologie) Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů

Datum: 30.9.2004

Následná


Všechna lůžka 41

1

1

1 204 11 348

1 204 11 348



Nervové (neurologie) Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 9,43 82,49 100,33 945,67 100,00

Všechna lůžka 9,43 82,49 100,33 945,67 100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonnosti jsou uspokojivé. Ve srovnání s rokem 2002 došlo k nepatrnému snížení průměrné ošetřovací doby cca o 0,5 dne. Srovnáme-li však tento údaj se stanicemi jiných nemocnic (cca 7,5 ošetřovacího dne) vychází průměrná ošetřovací doba delší o cca 1,5 až 2,0 dne. V průběhu roku 2003 došlo k navýšení počtu lůžek z 35 na 41 lůžek při zachování jedné stanice. Z pohledu hodnocení výkonnostních ukazatelů byla tato kapacita naplněna. Doporučení: Zaměřit se na snižování průměrné ošetřovací doby a vzhledem k velkému počtu lůžek na stanici zvyšovat počty ukončených případů za měsíc (alespoň na hodnotu 120/měsíc)

Novorozenecké (neonatologie) Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


1

2

1 257 6 339

173 2 673

1 430 9 012

5,04 96,48 104,75 528,25

15,45 73,23 14,42 222,75

6,30 88,18 59,58 375,50

64,29

35,71

100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonnosti jsou s ohledem na počet lůžek a analyzovanou odbornost uspokojivé. Bez doporučení.

Oční (oftalmologie) Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací

Datum: 30.9.2004

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 17 129,77 1 1 504

Všechna lůžka 17 129,77 1 1 504



Oční (oftalmologie) Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 1 159 5 044 1 4,35 92,50 96,58 420,33 1 504,00 100,00

Všechna lůžka 1 159 5 044 1 4,35 92,50 96,58 420,33 1 504,00 100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonnosti jsou s ohledem na analyzovanou odbornost a nízký počet lůžek uspokojivé. Je poněkud delší průměrná ošetřovací doba. Výsledky se však ve srovnání s rokem 2002 zhoršily především ve snížení počtu případů na stanici za měsíc. Tento ukazatel je limitující pro udržení efektivity stanice. Jeho pokles pod hodnotu 400 by mohl již signalizoval významnější problémy. Doporučení: Zvážit možnost rozšíření podílu na trhu pro tuto odbornost v oblasti.

ORL (ušní, nosní, krční) Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 18 116,27 1 1 186 1 020 4 871 1 4,78 78,44 85,00 405,92 1 186,00 100,00

Všechna lůžka 18 116,27 1 1 186 1 020 4 871 1 4,78 78,44 85,00 405,92 1 186,00 100,00

Hodnocení: Výsledky výkonnostních ukazatelů ve srovnání s rokem 2002 signalizují snížení počtu ukončení případů na stanici za měsíc při pozitivně hodnoceném snížení průměrné ošetřovací doby, která je však i nadále mírně zvýšená. Výkonnostní ukazatele mají hraniční hodnoty a při současné spádovosti pacientů a snižujícím se počtu případů ukončení na stanici se zřejmě bez dalších opatření nezlepší. Doporučení: Zvážit možnost rozšíření podílu na trhu pro tuto odbornost v oblasti, nebo případně sloučit s jiným méně výkonným oddělením. Navrhujeme zařadit do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče. Datum: 30.9.2004 Strana 61 (celkem 126)


Ortopedie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 35 6 41 79,30 0,00 67,94 2 1 3 1 513 0 1 513 1 908 319 2 227 10 254 1 050 11 304 1 0 1 5,37 3,29 5,08 75,15 71,77 49,86 26,58 61,86 79,50 314,00 427,25 87,50 1 513,00 1 513,00 86,36 13,64 100,00

Hodnocení: Hodnoty ukazatelů výkonu v počtu případů a ošetřovacích dnů stanice standardní péče jsou mírně podlimitní. Zkrácení ošetřovací doby na stanici standardní péče ve srovnání s rokem 2002 přispělo k možnosti zvýšit počet pacientů. Rovněž pozitivně lze hodnotit z pohledu vývoje výkonnostních ukazatelů rozhodnutí snížit počet lůžek akutní péče o 6. Počet operací na jeden sál je mimořádně vysoký. Pokud jsou dodané údaje správné, pak kapacita operačních sálů pro ortopedii působí z hlediska celkové výkonnosti jako omezující prvek. JIP vykazuje nízké využití lůžek a nižší počet ošetřovacích dnů na stanici za měsíc, ale dostatečný obrat případů. Podíl lůžek vykazovaných jako JIP je vyšší, než je doporučená hodnota ESICM. Stav je zřejmě motivován současným systémem financování a možností zvýšení výnosů vykazováním výkonů ošetřovacího dne s TISS body. Doporučení: V případě přechodu na financování v systému DRG bude vhodné existenci JIP přehodnotit a hledat řešení ve sloučení JIP chirurgických oborů.

Psychiatrie (nad 18 let)) Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Datum: 30.9.2004

Následná


Všechna lůžka 51

2

2

723 12 586

723 12 586

17,41 67,61 30,13 524,42

17,41 67,61 30,13 524,42

100,00

100,00


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Hodnocení: Průměrná ošetřovací doba se snížila ve srovnání s předchozím rokem o 1 den, ostatní ukazatele jsou téměř srovnatelné se stavem v roce 2002. Celkové výsledky jsou vzhledem k hodnocenému oboru uspokojivé. Bez doporučení.

Psychiatrie (do 18 let) Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


Všechna lůžka 25

1

1

243 7 045

243 7 045

28,99 77,21 20,25 587,08

28,99 77,21 20,25 587,08

100,00

100,00

Hodnocení: Průměrná ošetřovací doba se snížila ve srovnání s předchozím rokem o 3,5 dne, ostatní ukazatele jsou téměř srovnatelné se stavem v roce 2002. Celkové výsledky jsou vzhledem k hodnocenému oboru uspokojivé. Bez doporučení.

Radioterapie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Datum: 30.9.2004

Následná


Všechna lůžka 27

1

1

325 6 922

325 6 922

21,30 72,69 27,08 576,83

21,30 72,69 27,08 576,83

100,00

100,00


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Hodnocení: Ukazatele výkonnosti jsou vzhledem k hodnocenému oboru uspokojivé. Stanice Radioterapie je společná se stanicí Klinická onkologie a nezapočítává se do celkového počtu stanic. Bez doporučení.

Rehabilitace a fyzikální medicína Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


Všechna lůžka 23

1

1

383 6 935

383 6 935

18,11 84,70 31,92 577,92

18,11 84,70 31,92 577,92

100,00

100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonnosti jsou srovnatelné se stanicemi jiných nemocnic. Bez doporučení.

Stomatologie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 8 108,45 1 616 568 2 376 1 4,18 84,43 47,33 198,00 616,00 100,00

Všechna lůžka 8 108,45 1 616 568 2 376 1 4,18 84,43 47,33 198,00 616,00 100,00

Hodnocení: Výsledky výkonnosti jsou ovlivněny velmi nízkým počtem lůžek, který však zřejmě odráží poptávku po tomto druhu péče v oblasti. Z tohoto pohledu je hodnotíme jako uspokojivé. Bez doporučení Datum: 30.9.2004 Strana 64 (celkem 126)


Traumatologie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


Všechna lůžka 47 112,70 2 2 476 2 197 15 173 2 6,91 89,78 91,54 632,21 1 238,00 100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonnosti jsou uspokojivé, hodnota procenta operovaných je málo pravděpodobná. Do oddělení Traumatologie je zařazena i spinální jednotka, která není samostatně hodnocena. Doporučení: Následující hodnocení výkonnosti stanic bude obsahovat i samostatné hodnocení spinální jednotky. Lůžkový fond Tuberkulózy a respiračních nemocí Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Standardní Intenzivní 29

Všechna lůžka 29

1

1

549 7 213

549 7 213

13,14 70,46 45,75 601,08

13,14 70,46 45,75 601,08

100,00

100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonnosti jsou uspokojivé, s výjimkou využití lůžek a počtem ukončení případů na stanici za měsíc. Doporučení: Zvážit možnost rozšíření podílu na trhu pro tuto odbornost. Datum: 30.9.2004



Urologie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 17 4 21 65,74 0 51,26 1 1 2 712 0 712 1 083 306 1 389 4 385 844 5 229 1 0 1 4,05 2,76 3,76 70,74 73,28 59,94 25,50 57,88 90,25 365,42 70,33 217,88 712,00 0 712,00 80,95 19,05 100,00

Hodnocení: Průměrná ošetřovací doba na obou stanicích ve srovnání s rokem 2002 se významně snížila, počet ošetřovacích dnů za měsíc je pod doporučeným limitem, počet ukončení případů na stanici za měsíc je u standardní péče těsně pod limitem. Podíl lůžek vykazovaných jako JIP je významně vyšší, než je doporučená hodnota ESICM. Doporučení: Výkonnost standardní lůžkové stanice je mírně nižší. Nemocnice velikosti a významu KN Liberec by měla mít takový podíl na trhu, aby oddělení této odbornosti udržela na uspokojivé výkonnosti, proto doporučujeme usilovat o větší podíl na urologické péči v oblasti. V opačném případě raději urologii sloučit například s chirurgií. Existence JIP je zřejmě motivována současným systémem financování. V případě přechodu na financování v systému DRG bude vhodné existenci JIP přehodnotit. Doporučujeme zařadit do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče. Lůžkový fond Ženské (gynekologie, porodnictví) Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Datum: 30.9.2004

Následná

Standardní Intenzivní Všechna lůžka 48 11 59 33,79 27,48 2 2 4 1 102 1 102 3 261 749 4 010 15 692 2 086 17 778 1 1 4,81 2,79 4,43 90,37 84,77 57,82 135,88 31,21 83,54 653,83 370,38 86,92 1 102 1 102,00 81,36 18,64 100,00



Hodnocení: Analyzované oddělení sestává ze dvou stanic Porodnice a Gynekologie. Obě stanice mají 24 lůžek akutní péče, které jsou kapacitně dobře vytíženy a vykazují dobré hodnoty ukazatelů výkonnosti. Stanice IP pracují v režimu velmi krátké ošetřovací doby. Podíl lůžek vykazovaných jako JIP je vyšší, než je doporučená hodnota ESICM. Obrat počtu případů JIP je dostatečný, výkon v počtu ošetřovacích dnů na stanici za měsíc je nedostatečný. Zřejmě se jedná o pochopitelnou snahu využít možnosti vykazování ošetřovacích dnů s TISS body. Doporučení: Existenci JIP u tohoto oboru považujeme i vzhledem ke zjištěným parametrům za problematickou a zdůvodněnou současnými podmínkami úhrady péče. Další doporučení nemáme.

3.4.2.2 Celkové zhodnocení Krajská nemocnice Liberec Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná 142 1 1 286 48 583 0 37,78 95,58 107,17 4 048,58 14,43

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 744 98 984 42,69 34,78 31 12 44 12 937 12 937 30 305 5 607 37 198 207 703 25 748 282 034 12 12 6,85 4,59 7,58 81,68 82,99 74,18 38,94 70,45 81,47 558,34 178,81 534,16 1078,08 1078,08 75,61 9,96 100,00

Následná péče – průměrná ošetřovací doba je cca o 4 dny vyšší než u srovnatelných zařízení, využití kapacity je dobré. K podrobnějším doporučením je potřeba posoudit strukturu péče a důvody přijetí pacientů. Standardní péče – průměrná ošetřovací doba je v souladu se srovnatelnými nemocnicemi, nad průměrem jsou hodnoty podílu operovaných případů, které se běžně pohybují do 35 – 40 %. Tento fakt hodnotíme kladně, nemocnice se více orientuje na efektivní radikální postupy léčby. Rovněž ukazatele počet ukončení případů na stanici a počet ošetřovacích dnů za měsíc na stanici jsou ve srovnání s ukazateli ostatních nemocnic dobré. Z hlediska očekávaných požadavků na funkci krajské nemocnice (centra akutní péče s nutností zajistit i péči o kritické stavy) hodnotíme strukturu oborů i lůžkovou kapacitu jako vyhovující s mírným přebytkem méně efektivních lůžek JIP. Výkonnost některých Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje oddělení je však hraniční a proto navrhujeme dlouhodobě zařadit vybrané obory do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče. Jedná se o tyto obory: • Urologie • ORL • Infekční Předpokládáme, že tyto obory je potřeba v rámci krajské nemocnice zachovat a dosáhnout vyšší výkonnosti těchto oddělení centralizací péče – zvýšením podílu na trhu v oblasti. Konečnému rozhodnutí o optimalizaci sítě však musí předcházet detailní analýzy dopadů, analýzy rizik, integrace zdravotních služeb, kooperace zřizovatelů ostatních zdravotnických zařízení i zdravotních pojišťoven, marketingová a projednání záměrů s veřejností a odbornými společnostmi. Soubor těchto kroků doporučujeme realizovat jako Plán restrukturalizace akutní lůžkové péče Libereckého kraje. Intenzivní péče – v mnoha oborech došlo při meziročním srovnání k významnému poklesu průměrné ošetřovací doby. Přesto je průměrná ošetřovací doba mírně vyšší ve srovnání s jinými nemocnicemi. Příčinou může být náročnější péče poskytovaná na JIP. Z dlouhodobého pohledu se však nedaří zvýšit počet ukončení případů na stanici za měsíc, tedy je zřejmé, že požadavky na IP nevytváří takovou potřebu kapacity, jaká je vytvořena počtem lůžek IP v nemocnici. Podíl lůžek vykazovaných jako JIP je u některých oddělení vyšší, než je doporučená hodnota ESICM. Stav je zřejmě motivován současným systémem financování a možností zvýšení výnosů vykazováním výkonů ošetřovacího dne s TISS body. Převážně se jedná (u chirurgických oborů) o lůžka pooperační péče. V případě přechodu na financování v systému DRG bude vhodné počet lůžek JIP přehodnotit. Doporučujeme také revidovat indikační kritéria IP (vstupní a výstupní kritéria). V současném systému financování jsou tato lůžka zdrojem potřebného výnosu. Z výsledků ukazatelů výkonnosti a jejich vzájemného porovnání v čase (2002/2003) lze konstatovat, že dochází k postupnému zefektivnění procesů zdravotní péče. Týká se to především snížení průměrné ošetřovací doby pacienta ve všech druzích zdravotní péče (intenzivní, akutní i následné péči). V této analýze jsme použili evidentně jednoduchých a efektivních ukazatelů a pokusili se označit problematická místa z pohledu nejen kapacity, ale především skutečného výkonu stanic.

3.4.2.3 Doporučení Z hlediska zajištění komplexu specializované péče doporučujeme zvážit zřízení oddělení plastické chirurgie. Je připravena realizace převodu infekčního oddělení do Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, stávající oddělení Krajské nemocnice Liberec vykazuje dostatečnou výkonnost, oddělení však již nevyhovuje po provozní stránce. Je otázkou, jaký bude dlouhodobý trend v zajištění péče o infekční choroby, protože v zahraničí obvykle nebývají takové jednotky zřizovány ani provozovány. Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Krajské nemocnici Liberec doporučujeme ve spolupráci se záchrannou službou a Nemocnicí s poliklinikou Česká Lípa lépe formulovat a zajistit péči o pacienty s cévními mozkovými příhodami podle doporučení odborných společností neurologické, neurochirurgické a intenzivní péče ve smyslu iktového programu. Iktový program popisuje doporučené postupy při léčbě pacientů s cévními mozkovými příhodami. Hlavním garantem programu je Prof. Urbánek, přednosta neurologické kliniky FN Olomouc a předseda odborné společnosti neurologické ČLS JEP. Při přípravě programu spolupracovaly další odborné společnosti – interní, neurochirurgická, ARO, rehabilitační a fyzioterapeutická. Program by měl být, dle sdělení MZ ČR, vydán v dohledné době formou metodického doporučení ve Věstníku MZ ČR. Tato analýza byla provedena z rychle a snadno dostupných dat, která jsou však pro kvalitní posouzení výkonnosti a kvality péče nedostatečná. Proto doporučujeme, aby byl pro tuto i ostatní nemocnice v kraji realizován systém měření výkonnosti a kvality péče, který by konsolidoval velké množství mnohdy málo konzistentních dat a informací, se kterými se při analýzách pracuje, tyto standardizoval a vytvářel sadu referenčních údajů použitelných pro porovnávání. Krajská nemocnice by se měla stát jádrem takového informačního systému, ze kterého pak bude možné čerpat podstatně kvalitnější informace než dosud a to navíc v reálném čase.

3.4.2.4 Vyjádření k záměrům restrukturalizace Zvažované restrukturalizační kroky jsou z hlediska nálezu strukturální analýzy bezproblémové. Důležité je, aby navrhované změny dále nesnížily hraniční výkonnost některých provozů, což se v tomto případě neděje. Doporučujeme zvážit relativně vyšší podíl méně výkonných lůžek intenzivní péče v Krajské nemocnici Liberec a ještě jednou zvážit, zda by nebylo možné i v této oblasti redukovat a optimalizovat lůžkový fond.

Datum: 30.9.2004



3.4.3. Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa


Následná


1

253 1 486

253 1 486

5,87 81,42 21,08 123,83

5,87 81,42 21,08 123,83

100,00

100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonnosti jsou uspokojivé a jsou srovnatelné s ukazateli strukturou obdobných nemocnic. Hodnoty roku 2003 se významně neodlišují od výsledků za rok 2002. Bez doporučení.

Pediatrie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


1

4

3 677 11 940

517 1 162

4 194 13 102

3,25 65,42 102,14 331,67

2,25 39,79 43,08 96,83

3,12 61,89 87,38 272,96

86,21

13,79

100,00

Hodnocení: Zkrácení ošetřovací doby na obou stanicích ve srovnání s rokem 2002 bylo následováno zvýšením počtu ukončení případů za měsíc, což lze hodnotit pozitivně. Nezvýšilo se ale procento využití kapacity stanice. Lze to zčásti vysvětlit metodikou načítání ošetřovacích dnů. Výkon v počtu ošetřovacích dnů na stanici za měsíc je velmi nízký. Podíl lůžek vyDatum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje kazovaných jako JIP je vyšší, než je doporučená hodnota ESICM. Přesto tato hodnota je v relaci se srovnatelnými stanicemi jiných nemocnic. Doporučení: udržet tento vývoj a zvážit možnost získat větší podíl na trhu v oboru. .

Chirurgie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 108 6 114 35,85 0,00 32,44 4 1 5 2 077 0 2 077 5 793 610 6 403 27 128 1 798 28 926 2,5 0 2,5 4,68 2,95 4,52 83,01 69,54 68,80 120,69 50,83 106,72 565,17 149,83 482,10 830,80 830,80 94,87 5,13 100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonu standardních lůžek jsou dobré, nižší procento využití kapacity ukazuje na určitou nadbytečnost lůžek. Ukazatele JIP jsou uspokojivé. Podíl operovaných případů je ve srovnání s obvyklými hodnotami významně nižší. Využití operačních sálů je uspokojivé. Na oddělení je umístěno i 10 lůžek standardní péče určených k pro ošetření pacientů v odbornosti ORL. Doporučení: Zaměřit se na zhodnocení struktury případů (proč je nízký podíl operovaných případů a zda je jejich hospitalizace indikovaná). Analýza by mohla vést k rozhodnutí o snížení počtu standardních lůžek i stanic. Tento stav je částečně ovlivněn provozem uvedené lůžkovou kapacity ORL.


Datum: 30.9.2004

Následná


1

5

4 786 30 267

937 2 859

5 723 33 126

6,32 79,68 99,71 630,56

3,05 56,88 78,08 238,25

5,79 77,02 95,38 552,10

88,62

11,38

100,00


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Hodnocení: Průměrná ošetřovací doba na obou typech stanic je nízká, snižuje procento využití kapacity, protože uvolněné kapacity nejsou využity pro další pacienty. Výkon v počtu ošetřovacích dnů za měsíc na stanici je dobrý. Ve srovnání s rokem 2002 došlo ke zkrácení průměrné ošetřovací doby na stanici IP. Podíl lůžek vykazovaných jako JIP je vyšší, než je doporučená hodnota ESICM. Využití lůžek JIP je velmi nízké, což předchozí údaj potvrzuje. Výkon stanice JIP v počtu ošetřovacích dnů na stanici za měsíc je vysoký. Doporučení. Zvážit snížení počtu lůžek JIP o minimálně 4. Zbytek lůžek lépe využít, eventuelně i pro jiné interní obory (neurologie).

Neurologie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


1

2

983 7 973

168 976

1 151 8 949

8,11 79,57 81,92 664,42

5,81 73,05 14,00 81,33

7,77 78,80 47,96 372,88

88,24

11,76

100,00

Hodnocení: Ošetřovací doba standardních lůžek je mírně delší ve srovnání se stanicemi jiných nemocnic. Výkon v počtu ošetřovacích dnů za měsíc uspokojivý. Ve srovnání rokem 2002 došlo k výraznému zkrácení průměrné ošetřovací doby především na stanici IP. Využití lůžek IP je mírně snížené. Projevil se však nízký počet ukončení případů na stanici za měsíc, který má tímto dopad i na snížení využití kapacity stanice IP. Podíl lůžek IP je vyšší než je doporučená úroveň ESICM. Doporučení: Zvážit existenci JIP (využít nadbytečnou kapacitu interní JIP). Snížit počet standardních lůžek cca o 5.

Ortopedie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů

Datum: 30.9.2004

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 25 76,50 1 713 932 6 208 1,25

Všechna lůžka 25 76,50 1 713 932 6 208 1,25



Ortopedie Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 6,66 71,15 77,67 517,33 570,40 100,00

Všechna lůžka 6,66 71,15 77,67 517,33 570,40 100,00

Hodnocení: Delší průměrná ošetřovací doba cca o 1 den ve srovnání se stanicemi jiných nemocnic, jinak se ale potvrzuje obecný trend v jiných oborech a to snížení průměrné ošetřovací doby ve srovnání s rokem 2002. Procento využití kapacity se ve srovnání s rokem 2002 snížilo jen nepatrně. Nízký je výkon v počtu případů za měsíc, výkon v počtu ošetřovacích dnů za měsíc je uspokojivý. Procento operovaných případů je ve srovnání se stanicemi jiných nemocnic mírně nižší. Doporučení: Pokud dojde k dalšímu žádoucímu zkrácení delší průměrné ošetřovací doby a nedojde ke zvýšení podílu ortopedie na trhu, bude se prohlubovat trend nepříznivých výkonnostních ukazatelů a bude potřeba zvažovat o zařazení tohoto oddělení do plánu restrukturalizace.

Urologie a ORL Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 30 60,73 1 869 1 431 5 872 1,25 4,10 86,63 119,25 489,33 695,20 100,00

Všechna lůžka 30 60,73 1 869 1 431 5 872 1,25 4,10 86,63 119,25 489,33 695,20 100,00

Hodnocení: Struktura stanice sestává z 18 lůžek urologie a 12 lůžek ORL. Výsledky ukazatelů výkonu jsou uspokojivé. Vývoj prokázal, že jsou prospěšná taková sloučení. Klíčem k dobrým ukazatelům výkonnosti je krátká průměrná ošetřovací doba na stanici. Tento fakt umožňuje zvyšovat počet ukončení případů za měsíc na stanici, pokud je nemocnice schopna zvýšit svůj podíl na trhu v daných oborech. Počet operací ve srovnání s jinými stanicemi srovnatelných nemocnic je sice dostatečný, ale představuje nepochybnou rezervu. Doporučení: Pečovat o lepší pozici na trhu v obou oborech. Datum: 30.9.2004



Gynekologie a porodní Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 60 19,02 4 604 3 175 15 231 2 4,80 65,23 66,15 317,31 302,00 100,00

Všechna lůžka 60 19,02 4 604 3 175 15 231 2 4,80 65,23 66,15 317,31 302,00 100,00

Hodnocení: Oddělení se člení na 2 stanice odbornost Gynekologie s kapacitou 28 lůžek a 2 stanice odbornost Porodnice s kapacitou 32 lůžek. Gynekologie: počet operací = 604 Porodnice: počet porodů = 827 Vzhledem k tomu, že zdrojová data neobsahují detailní údaje členěná na Gynekologii a Porodnici má analýza výkonnosti u těchto odborností nižší informační hodnotu. Nicméně celkové ukazatele výkonu celého oddělení vykazují znepokojivé hodnoty podílu využití lůžek, výkonu v počtu případů za měsíc i v počtu ošetřovacích dnů na stanici za měsíc. Doporučení: Doplnit metodiku sběru dat o rozlišení parametrů jednotlivých stanic (porodnice a gynekologie odděleně) a začít sledovat systematicky ukazatele výkonnosti stanic Gynekologie a Porodního. Obecně lze doporučit zvýšení počtu ukončených případů za měsíc na stanici, jinak jsou ohroženy výkonnostní předpoklady efektivity a hospodaření oddělení.

Datum: 30.9.2004



3.4.3.2 Celkové zhodnocení Nemocnice Česká Lípa Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 412 37 449 20,52 0,00 18,33 18 5 23 4 263 0 4 263 20 777 2 485 23 262 104 619 8 281 112 900 7 0 7 5,04 3,33 4,85 71,60 72,45 62,39 96,19 41,42 84,28 484,35 138,02 409,06 609,00 609,00 91,70 8,30 100,00

Standardní péče – z hlediska očekávaných požadavků na funkci okresní nemocnice hodnotíme strukturu oborů i lůžkovou kapacitu jako vyhovující. Specializaci v oborech urologie, neurologie, porodnictví a gynekologie a ortopedie je pak nutno řešit v rámci optimalizace celé sítě akutní standardní péče. Průměrná ošetřovací doba je nižší o cca 0,5 dne ve srovnání se srovnatelnými nemocnicemi. Procento operací případů je nižší o cca 15 % a dosahuje tedy 20 %. Nízké procento počtu operací na počet případů je zřejmé především u odbornosti chirurgie. Výkonnost oddělení chirurgie, neurologie, gynekologie a porodnice je hraniční především z hlediska procenta operovaných případů u operačních oborů a počtu ukončení případů na stanici za měsíc u všech uvedených oborů. Intenzivní péče – v některých oborech došlo při meziročním srovnání k poklesu průměrné ošetřovací doby. Výkonnostní ukazatele, např. počet ukončení případů za měsíc na stanici dopadly dobře u odborností interna, chirurgie a pediatrie s výjimkou využití lůžek, které je převážně velmi nízké. Horší výsledky JIP jsou na oddělení Neurologie. Podíl lůžek vykazovaných jako JIP je u některých oddělení vyšší, než je doporučená hodnota ESICM. Stav je zřejmě motivován současným systémem financování a možností zvýšení výnosů vykazováním výkonů ošetřovacího dne s TISS body. V případě přechodu na financování v systému DRG bude vhodné počet lůžek JIP přehodnotit. V současném systému financování jsou tato lůžka zdrojem potřebného výnosu, ale současně snižují efektivitu péče. Z výsledků ukazatelů výkonnosti a jejich vzájemného porovnání v čase (2002/2003) lze konstatovat, že dochází k postupnému zefektivnění procesů zdravotní péče. Týká se to především snížení průměrné ošetřovací doby pacienta ve všech druzích zdravotní péče (intenzivní, akutní i následné péči).

Datum: 30.9.2004



3.4.3.3 Doporučení Celková výkonnost nemocnice bude zvýšena sloučením s LDN v České Lípě. Bude tak využito volné lůžkové kapacity nemocnice při zachování fixních nákladů. Vzhledem k záměrům nemocnice zvažovat převzetí infekčních lůžek z Krajské nemocnice Liberec doporučujeme provést podrobnější modelování výsledku zde použitou metodou strukturální analýzy, pro kterou ale potřebujeme další součinnost nemocnice. Obě krajské nemocnice cítí potřebu zřízení jedné stanice dlouhodobé resuscitace (především pro apalické stavy). Tento záměr je správný, je ale třeba provést analýzu a prognózu výskytu těchto stavů v kraji a ev. v přilehlých oblastech a modelovat výsledek zde použitou strukturální analýzou. Současně je zapotřebí uvážit, že již jedna stanice OCHRIP o kapacitě 6 lůžek funguje v Nemocnici Tanvald s.r.o. Nemocnici s poliklinikou Česká Lípa a Krajské nemocnici Liberec doporučujeme ve spolupráci se záchrannou službou lépe formulovat indikace a zajistit péči o pacienty s cévními mozkovými příhodami podle doporučení odborných společností neurologické, neurochirurgické a intenzivní péče ve smyslu iktového programu. Dále doporučujeme, aby byl pro tuto i ostatní nemocnice v kraji realizován systém měření výkonnosti a kvality péče.

3.4.3.4 Vyjádření vedení Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa k předloženému doporučení Veřejná nemocnice byla v České Lípě založena v r. 1892 a provozována jako Městská nemocnice (nemocnice Pod Holým vrchem). V roce 1937 byl přistaven infekční pavilon. Po 2. světové válce byl na nemocnici přeměněn bývalý okresní starobinec (stával v blízkosti současné nemocnice) a do něho byla umístěna chirurgie, gynekologie a porodnice. Tento objekt sloužil do r. 1981. Výstavba současné nemocnice začala v r.1976, otevřena byla v r. 1981. Stavbu prováděly jugoslávské firmy. Oddělení ARO poskytuje anesteziologický servis pro nemocnici Česká Lípa, ročně podáno 6000 anestezií. V rámci chirurgie běží cévní program, provádějí se hrudní výkony. Laparoskopický program v rámci chirurgie a gynekologie. V nabídce je i porodnická analgezie. Na intenzivní jednotce je 5+1 lůžek vybavených pro umělou plicní ventilaci, k dispozici jsou mimotělní eliminační metody, invazivní hemodynamika, měření intrakraniálního tlaku a HFJV. Oddělení Gynekologie poskytuje konzervativní péči - diagnostika a léčba ženských chorob a operační gynekologie - standardní (abdominální, vaginální) a onkologické - (800 zákroků za rok 2000), laparoskopické (260 za rok) a hysteroskopické (31 za rok). Malých gynekologických výkonů je 1300 za rok. Porodnice poskytuje péči o rizikové a fyziologické gravidní a porody. Vyšetřovací metody amnioskopie, kardiotokografie, ultrasonografie včetně doppler.vyšetření cév plodu. Kurzy pro těhotné a manželské páry, cvičení pro těhotné. Na oddělení Chirurgie pracují lékaři se specializací v oblasti hrudní chirurgie, cévní chirurgie, traumatologie, onemocnění konečníku a tlustého střeva. Chirurgické oddělení NsP Datum: 30.9.2004 Strana 76 (celkem 126)

Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Česká Lípa poskytuje pacientům diagnostické a operační úkony v oblasti břišní chirurgie včetně operací slinivky břišní a jícnu, traumatologie, cévní chirurgie a hrudní chirurgie. Chirurgické oddělení v posledních letech navázalo na tradice zakladatelů českolipské chirurgie prim. Fabiána a prim. Cíchy. Na chirurgickém oddělení je ročně provedeno kolem 2500 operací. Na činnost chirurgického oddělení navazuje chirurgická ambulance umístěná v areálu nemocnice na poliklinice s dostupností veškeré nemocniční techniky. Oddělení Interní v současné době disponuje celkem 90 lůžky, ze kterých je 14 lůžek na jednotce intenzivní péče (JIP) a z toho 4 lůžka vyššího typu a 10 lůžek tzv. intermediálních. Interní oddělení poskytuje péči nemocným z celého okresu a v některých specializovanějších metodách i pacientům mimo okres Česká Lípa. Oddělení velmi úzce spolupracuje s řadou klinických pracovišť, která pro ně zajišťují invazivní kardiologická vyšetření a kardiochirurgické výkony, případně další specializovaná vyšetření z ostatních nadstavbových oborů. Na oddělení se pravidelně jednou týdně implantují trvalé kardiostimulátory. Na neurologickém oddělení v nemocnici v České Lípě je poskytována diagnostická, léčebná a ošetřovatelská péče formou ústavní i ambulantní péče. Neurologie zajišťuje kompletní přípravu k operacím krčních tepen, které se provádí na chirurgickém oddělení v Č.L. v roce 2003 bylo provedeno 55 operací. V současnosti je ORL oddělení přiřazeno k chirurgickému oddělení. Poskytujeme péči u akutních i chronických onemocněních v oblasti krku, nosu a uší, pro děti i dospělé. Léčba je nejen konservativní, ale i operační, za využití dostupných moderních léčebných metod (endoskopie, mikrochirurgie). Oddělení Ortopedie je zaměřeno hlavně na operační léčbu vad a úrazů pohybového aparátu, v menší míře poskytuje i konzervativní terapii těchto stavů. Oddělení poskytuje komplexní péči, tzn. provádí téměř celé spektrum ortopedických výkonů, včetně operativy dětí. Nejvíce operací je artroskopických, následují implantace endoprotéz kyčelních a kolenních kloubů. Současně registrujeme nárůst počtu operací náhrad kyčelních a kolenních kloubů. V roce 2004 bylo implantováno 107 náhrad kyč. kloubů za devět měsíců a 360 arthroskopií. Oddělení Pediatrie poskytuje zdravotní péče dětem a adolescentům z celého okresu a z přilehlých částí některých okolních okresů. Pediatrie má nadregionální působnost v diabetologii a na dětském odd. je centrum pro děti s poruchami močení s působností i mimo Liberecký kraj. Ve své ambulantní a lůžkové části zabezpečuje odbornou diagnostickou, terapeutickou a konziliární péči. Na kojeneckém oddělení a oddělení batolat jsou podmínky pro společný pobyt dítěte s matkou. Pokoje na urologickém oddělení jsou jednolůžkové a třílůžkové. Jednolůžkový pokoj má své vlastní sociální vybavení. Třílůžkové pokoje jsou spojeny v předsíň, kde se nachází sociální vybavení vždy pro šest ošetřovacích lůžek. Oddělení Radiodiagnostiky zajišťuje běžnou péči v radiologii + intervenční metody cévní i necévní pro pacienty i Rumburského výběžku+ mammografické screeningové pracoviště s akreditací komise MZ ČR. Nově od 1.9.2004 je v nemocnici 40 lůžek následné péče a od 1.10.2004 jsou k nemocnici přiřazené LDN Nový Bor a Jablonné v P. s celkem 120 lůžky následné péče. Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Z důvodů upřesnění současného stavu využití lůžkové kapacity přikládáme tabulku průběžných výsledků v oborech za 1. pololetí roku 2004. obor Interní JIP (kardio) Interní standart CELKEM

počet lůžek pacientů lůžkodnů lékařů 14 446 1549 4 109 2612 15388 9,14

prům. obloždoba nost ost.pr. hospit. 11 3,5 60,79% 48,41 5,9 77,57%

123

2767

16937

13,14

59,41

6,1 75,66%

4 30

118 557

645 4234

1,2 4,8

10 13

5,5 88,60% 7,6 77,55%

34

587

4879

6

23

8,3 78,85%

16 34 8

491 1548 274

2440 4335 625

0,4 5,4 2,7

5,73 19,89 16,23

5,0 83,79% 2,8 70,05% 2,3 42,93%

58

2016

7400

8,5

41,85

3,7 70,10%

32 28

598 1056

3789 3421

4,6 2,8

21 12,75

6,3 65,06% 3,2 67,13%

60

1619

7210

7,4

33,75

4,5 66,03%

12 6 96

141 317 2869

500 974 13728

0 2,55 8,9

7 11 43,6

3,5 22,89% 3,1 89,19% 4,8 78,57%

114

2854

15202

11,45

61,6

5,3 73,27%

5

127

786

9,6

22,69

6,2 86,37%

Ortopedie

25

606

3651

3,8

10,47

6,0 80,24%

Urologie

18

816

2994

1,6

9

3,7 91,39%

437

10874

59059

61,49

261,77

5,4 74,26%

Neurologie JIP Neurologie standart CELKEM Novorozenci Pediatrie Novor. a pediatrie JIP CELKEM Porodnický Gynekologický CELKEM Ušní, nosní, krční Chirurgie - JIP Chirurgie standart CELKEM Anesteziologickoresuscitační

Celkem za NsP Porodnická činnost ( rok 2003 )

počet porodů:

816

Gynekologická činnost ( 2003 )

počet operací, vč. menš. výk.

1446

Datum: 30.9.2004



3.4.4. Nemocnice Jablonec nad Nisou


Následná


1

146 1 331

146 1 331

9,12 74,78 12,17 110,92

9,12 74,78 12,17 110,92

100,00

100,00

Hodnocení: Hodnoty ukazatelů výkonu vykazují nesourodé výsledky – počet ukončených případů je v důsledku dlouhé průměrné ošetřovací doby velmi nízký, parametr výkonu počet ošetřovacích dnů na stanici za měsíc vykazuje hodnotu uspokojivou. Ukazatel průměrná ošetřovací doba je cca o 4 až 5 dnů delší, než je hodnota obvyklá na ARO. Oba ukazatele se meziročně významně neliší. Zřejmě kapacita akutní standardní péče nemocnice nevyprodukuje dostatek případů indikovaných na intenzivní péči. Doporučení: Analyzovat příčiny dlouhé průměrné ošetřovací doby (apalické stavy), zvážit možnost poskytnout část kapacity lůžek IP jiného oboru (vytvoření mezioborové JIP), přehodnotit indikační kritéria pro přijetí a propuštění na/z JIPu.

Dětské (pediatrie) Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Datum: 30.9.2004

Následná


1

3

1 945 8 912

459 817

2 404 9 729

4,58 72,74 81,04 371,33

1,78 80,33 38,25 68,08

4,05 73,32 66,78 270,25

92,11

7,81

100,00


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Hodnocení: Standardní lůžka sestávají ze dvou stanic s kriticky nízkou kapacitou. Ukazatele výkonu jsou snížené v porovnání s doporučenými hodnotami. Snížení počtu ukončených případů za měsíc signalizuje nedostatek poptávky po lůžkové pediatrické péči. Podíl lůžek JIP překračuje hodnotu doporučenou ESICM, přitom jej již nelze snížit, protože minimální doporučená hodnota pro JIP je 5-6 lůžek. Předpokládáme, že se nejedná o klasickou JIP, ale jednotku intermediární péče a o argument pro možnost vykazování ošetřovacích dnů s TISS body. Doporučení: Doporučujeme zvážit sloučení lůžkových stanic standardní péče a zvážit existenci dětské JIP. Doporučujeme zařadit do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče.


Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 60 8 68 56,09 0,00 46,21 2 1 3 2 109 0 2 109 3 760 804 4 564 18 223 2 608 20 831 3,1 0 3,1 4,85 3,24 4,56 83,32 89,32 84,02 156,67 67,00 126,78 759,29 217,33 578,64 680,32 0 680,32 88,24 11,76 100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonnosti jsou uspokojivé, procento operovaných případů i počet operací na jeden operační sál jsou pod doporučenou hranicí, podíl lůžek JIP je vyšší než je doporučená úroveň ESICM. Doporučení. Analyzovat (ověřit) fakt, že značná část případů není operována. V tom případě by bylo vhodné prověřit indikační kriteria pro hospitalizaci na chirurgii, jejíž ostatní výkonnostní kriteria jsou ovšem v současné době velmi dobrá.

Interna Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba

Datum: 30.9.2004

Následná


1

4

2 276 20 971

653 3 018

2 929 23 989

9,21

4,62

8,19



Interna Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 82,87 85,50 83,19 54,42 61,02 63,22 582,53 251,50 499,77 87,34

12,66

100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonu standardní péče, tj. počet případů a počet ukončení případů za měsíc na stanici se ve srovnání s rokem 2002 zhoršily. Průměrná ošetřovací doba se snížila o 0,6 dne. Ve srovnání s jinými nemocnicemi je průměrná ošetřovací doba stále o cca 2 dny delší. Ukazatele výkonu intenzivní péče jsou velmi dobré, ale průměrná ošetřovací doba je rovněž vyšší ve srovnání s jinými nemocnicemi. Podíl lůžek JIP je vyšší než je doporučená úroveň ESICM. Je nepravděpodobné, že tato kapacita akutních lůžek vyprodukuje tak vysoký podíl správně indikované intenzivní péče. Doporučení: Ověřit vývoj a příčiny poklesu výkonnosti oddělení. JIP interního oddělení je kandidátem pro sloučený JIP interních oborů. Prověřit indikační kriteria léčení na JIP.


Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 13 97,29 1 575 591 3 388 0,5 5,73 77,11 49,25 282,33 1 150,00 100,00

Všechna lůžka 13 97,29 1 575 591 3 388 0,5 5,73 77,11 49,25 282,33 1 150,00 100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonnosti jsou v meziročním porovnání (2002/2003) bez významné změny, potřebná výkonnost stanice k dosažení bodu zvratu není dosažitelná s ohledem na nízký počet lůžek a pravděpodobně i na nízký počet případů. Doporučení: Doporučujeme zařadit do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče.

Datum: 30.9.2004




Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 19 3 22 74,53 0,00 60,20 1 1 2 717 0 717 962 229 1 191 5 947 540 6 487 1,2 0 1,2 6,18 2,36 5,45 89,43 84,78 53,89 49,63 80,17 19,08 495,58 270,29 45,00 597,50 597,50 86,36 13,64 100,00

Hodnocení: Počet standardních lůžek je pod doporučenou stanicí. Ukazatele standardní péče jsou jen zčásti uspokojivé, je dostatečný výkon v počtu ošetřovacích dnů na stanici za měsíc, obrat počtu případů je však nízký. Průměrná ošetřovací doba je srovnatelná s jinými nemocnicemi. 3 lůžka JIP nemohou vyprodukovat dostatečný výkon ani z hlediska ekonomického, ani z hlediska klinického. Parametry výkonu jsou velmi neuspokojivé. Předpokládáme, že existence JIP je zdůvodněna pochopitelným argumentem možnosti vykazovat ošetřovací dny s TISS body na lůžkách s charakterem pooperační péče. Doporučení: Jediným vhodným řešením je získat významně vyšší podíl na trhu v této odbornosti. Pokud to není možné, navrhujeme tento lůžkový fond sloučit s jiným oddělením chirurgického oboru.

Rehabilitace a fyzikální medicína Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Datum: 30.9.2004

Následná


Všechna lůžka 19

1

1

486 6 644

486 6 644

13,67 90,60 40,50 553,67

13,67 90,60 40,50 553,67

100,00

100,00


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Hodnocení: Ukazatele výkonu jsou uspokojivé při počtu lůžek, který je mírně pod doporučenou dolní mezí. Průměrná ošetřovací doba je nižší než u srovnatelných nemocnic, počet ukončení případů za měsíc na stanici je ve srovnání s jinými nemocnicemi vyšší. Doporučení Zvážit možnost mírně rozšířit kapacitu a výkon oddělení, jinak bez doporučení.

Urologie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 21 4 25 58,30 0,00 45,91 1 1 2 899 0 899 1 542 416 1 958 5 916 1 237 7 153 0,7 0 0,7 3,84 2,97 3,65 80,03 86,14 81,03 128,50 34,67 81,58 493,00 103,08 298,04 1 284,29 1 284,29 84,00 16,00 100,00

Hodnocení: Výsledky výkonnosti jsou uspokojivé při hraničním počtu lůžek, podíl operovaných případů by mohl být vyšší. Může svědčit o volnějších indikacích hospitalizace na urologickém oddělení. Bez doporučení.

Gynekologie a porodní Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Datum: 30.9.2004

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 37 48,29 2 1 413 2 926 9 359 0,5 3,20 70,24 121,92 389,96 2 826,00 100,00

Všechna lůžka 37 48,29 2 1 413 2 926 9 359 0,5 3,20 70,24 121,92 389,96 2 826,00 100,00


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Hodnocení: Oddělení se člení na 1 stanici odbornost Gynekologie s kapacitou 24 lůžek a 1 stanici odbornost Porodnice s kapacitou 13 lůžek. Gynekologie: počet operací = 1 413 operací. Porodnice: počet porodů = 737 porodů. Vzhledem k tomu, že zdrojová data neobsahují detailní údaje členěná na Gynekologii a Porodnici má analýza výkonnosti u těchto odborností nižší informační hodnotu. Nicméně celkové ukazatele výkonu jsou nevyvážené, výkon v počtu ošetřovacích dnů na stanici za měsíc je velmi nízký, na druhé straně je pozitivní obrat případů a velmi krátká průměrná ošetřovací doba. Celkově lze i za těchto okolností hodnotit výkon porodnice jako uspokojivý. Doporučení: Doplnit potřebné údaje s rozlišením gynekologie a porodnice ÚZISu a začít sledovat systematicky ukazatele odděleným způsobem.

3.4.4.2 Celkové zhodnocení Nemocnice Jablonec nad Nisou Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 273 32 305 39,43 0,00 33,22 13 6 19 5 713 0 5 713 14 488 2 707 17 195 79 360 9 551 88 911 6 0 6 5,48 3,53 5,17 81,09 81,74 81,16 92,87 37,60 75,42 508,72 132,65 389,96 952,17 952,17 89,22 10,78 100,00

Doporučení Standardní péče – nemocnice má kromě základních oborů i obory ARO, urologii, rehabilitaci, ortopedii a ORL. Strukturu oborů i lůžkovou kapacitu hodnotíme jako vyhovující. Specializaci v oborech ARO, Rehabilitace, Ortopedie a ORL je pak nutno řešit v rámci optimalizace celé sítě akutní standardní péče. Průměrná ošetřovací doba je nižší o cca 0,5 dne ve srovnání s obdobnými nemocnicemi. Podíl případů s operací se pohybuje mírně nad doporučenou hodnotou. Nízký podíl počtu operací na počet případů se ukázal u odbornosti chirurgie a urologie. Do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče doporučujeme zařadit oddělení ORL, Pediatrie a ARO. Intenzivní péče – podíl lůžek JIP ze všech akutních lůžek je vysoký, převyšuje hodnoty obvyklé v EU (a doporučené ESICM). Doporučujeme provést analýzu složení pacientů na JIP, protože je nepravděpodobné, že by stávající počet případů léčených na standardních lůžkách vyprodukoval tak vysoký počet správných indikací pobytu na JIP. Stav je zřejmě motivován současným systémem financování a možností zvýšení výnosů vykazoDatum: 30.9.2004 Strana 84 (celkem 126)

Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje váním výkonů ošetřovacího dne s TISS body. V případě přechodu na financování v systému DRG bude vhodné počet lůžek JIP přehodnotit. V současném systému financování jsou tato lůžka zdrojem potřebného výnosu, ale představují problém z hlediska klinické efektivity. V některých oborech došlo při meziročním srovnání k poklesu průměrné ošetřovací doby. Výkonnostní ukazatele, např. počet ukončení případů za měsíc na stanici dopadly průměrně.

3.4.4.3 Doporučení V doporučených případech u jednotlivých oddělení doporučujeme zvážit možnosti vývoje podílu na trhu. Pokud nebude možné podíl zvýšit, doporučujeme s Krajským úřadem Libereckého kraje jednat o spoluúčasti na Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče. V rámci těchto plánů doporučujeme také zvážit vytvoření společné mezioborové JIP.

Datum: 30.9.2004



3.4.5. Nemocnice Tanvald s.r.o.

3.4.5.1 Strukturální analýza oddělení OCHRIP Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


1

6 812

6 812

135,33 83,03 0,50 67,67

135,33 83,03 0,50 67,67

100,00

100,00

Hodnocení: Parametry výkonnosti za rok 2003 nesou vzhledem k odbornosti provozované na stanici OCHRIP hodnotitelné. Bez doporučení. Lůžkový fond Dom. zdravot. péče/ústavní ošetř. péče

Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná Standardní 36,00

Intenzivní

Všechna lůžka 36,00

1,00

1,00

974,00 13419,00

974,00 13419,00

13,78 102,15 81,16 1118,00

13,78 102,15 81,16 1118,00

100,00

100,00

Hodnocení: Výsledky analýzy výkonnosti jsou vzhledem k oboru uspokojivé, do hodnocení byly promítnuty i data následné péče z odd. Interny a Chirurgie za první pol. roku 2003. Bez doporučení:

Datum: 30.9.2004




Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 21 3 24 50,83 44,26 1 1 2 952 952 1 873 278 2 151 5 988 1 088 7 076 1 0 1 3,20 3,91 3,29 99,36 74,65 71,42 156,08 23,17 89,63 499,00 90,67 294,83 952,00 952,00 88,46 11,54 100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonu jsou uspokojivé. Průměrná ošetřovací doba je ve srovnání s jinými nemocnicemi je velmi nízká (cca o 1,5 dne kratší). Tento fakt doplněný vysokým počtem ukončení případů na stanici za měsíc ukazuje dobré předpoklady k dosažení hospodářského výsledku. Procento operovaných případů je pod doporučenou hranicí. Počet lůžek JIP je velmi nízký, přitom jeho podíl ze všech akutních lůžek je vyšší a převyšuje hodnoty obvyklé v EU (a doporučené ESICM). Doporučení: Vzhledem k organizaci zajištění intenzivní péče v nemocnici formou multidisciplinární JIP, nemáme další doporučení. Interna Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


1

2

1 028 6 441

170 672

1 198 7 113

6,27 70,62 85,67 536,75

3,95 61,37 14,17 56,00

5,94 69,63 49,92 296,38

89,29

10,71

100,00

Hodnocení: Počet ukončení případů za měsíc na stanici standardní péče je uspokojivý. Průměrná ošetřovací doba na standardních lůžkách je podprůměrná a umožňuje zvýšit obrat pacientů. Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Hodnoty intenzivní péče jsou podlimitní. Podíl lůžek JIP ze všech akutních je vyšší a převyšuje hodnoty obvyklé v EU (a doporučené ESICM). Bez doporučení.

3.4.5.2 Celkové zhodnocení Nemocnice Tanvald Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná 36 1 974 13419 0 13,78 102,15 81,16 1118 38,71

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 45 10 91 32,82 21,99 2 2 5 952 952 2 901 454 4329 12 429 2 572 28420 1 0 1 4,28 5,67 6,57 81,19 84,06 71,00 120,88 18,92 72,15 517,88 107,00 473,66 952,00 952,00 51,61 9,68 100,00

Následná péče – stanice následné péče má velmi krátkou ošetřovací dobu, což umožňuje dosáhnout vysokého obratu pacientů za měsíc a rok. Tento výsledek je z pohledu hodnocení výkonnosti pozitivní. Standardní péče – nemocnice provozuje pouze dva základní obory – chirurgii a internu. Nízké procento počtu operací na počet případů se projevil u odbornosti chirurgie. Ostatní ukazatele jsou uspokojivé. Intenzivní péče – výsledky výkonnostní analýzy intenzivní péče hodnotíme samostatně 2 stanice multidisciplinární JIP (6 lůžek) a 1 stanici OCHRIP (4 lůžka). • Multidisciplinární JIP – vykazuje uspokojující výsledky, např. průměrná ošetřovací doba činí 3,93 dne, procento využití lůžkové kapacity 80,37 %, počet ukončení za měsíc na stanici je 37,33 pacientů a počet ošetřovacích dnů za měsíc činí 146,67 dnů. • Stanice OCHRIP – není hodnocena z hlediska výkonnosti s ohledem na druh poskytované zdravotní péče.

3.4.5.3 Doporučení Do plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče nezařazujeme žádné oddělení.

Datum: 30.9.2004



3.4.6. Nemocnice Frýdlant s.r.o.

3.4.6.1 Strukturální analýza oddělení Lůžkový fond Dom. zdravot. péče/ústavní ošetř. péče Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu


Intenzivní

Všechna lůžka 25

2

2

257 7463

257 7463

29,04 88,90 10,71 310,96

29,04 88,90 10,71 310,96

100,00

100,00

Hodnocení: Počet stanic ovlivňuje výsledky výkonové analýzy. Celkově je počet ukončení případů za měsíc nízký a odpovídá procentu využití stanic. Doporučení: Zvážit možnost vytvoření jedné provozní stanice, zvýšit podíl na trhu.


Datum: 30.9.2004

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 33 10 43 86,30 0,00 61,48 1 1 2 1 486 0 1 486 1 722 695 2 417 7 884 2 853 10 737 1,75 0 1,75 4,58 4,11 4,44 83.86 74,38 71,45 143,50 57,92 100,71 657,00 237,75 447,38 849,14 849,14 76,74 23,26 100,00


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Hodnocení: Výsledky analýzy výkonnosti jsou uspokojivé, průměrná ošetřovací doba ve srovnání s jinými nemocnicemi je kratší, počet ukončení případů na stanici za měsíc je vysoký. Disponibilní lůžka však nejsou dostatečně využita. Vysoké procento operovaných případů vytváří předpoklady k efektivnímu hospodaření oddělení. Podíl lůžek JIP ze všech akutních je vysoký, převyšuje hodnoty obvyklé v EU (a doporučené ESICM). Doporučení. Snížit počet lůžek standardní péče cca o 3-5 lůžek.


Následná


Všechna lůžka 39

1

1

1 645 11 718

1 645 11 718

7,12 91,81 137,08 976,50

7,12 91,81 137,08 976,50

100,00

100,00

Hodnocení: Výkonové ukazatele jsou uspokojivé. Průměrná ošetřovací doba je srovnatelná s jinými nemocnicemi obdobného typu péče. Počet ukončených případů za měsíc na stanici je ve srovnání s jinými nemocnicemi vyšší. Bez doporučení.

Ženské (gynekologie, porodnictví) Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Datum: 30.9.2004

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 37 63,21 2 1 242 1 965 8 316 1,25 4,23 65,96 81,88 346,50 993,60 100,00

Všechna lůžka 37 63,21 2 1 242 1 965 8 316 1,25 4,23 65,96 81,88 346,50 993,60 100,00


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Hodnocení: Výkonové ukazatele vykazují nízké hodnoty. Negativně se projevil meziroční pokles počtu ukončených případů na stanici za měsíc. Oddělení sestává z 10 lůžek novorozenců a 27 lůžek gynekologie. V roce 2003 byl počet novorozenců 294. Doporučení: Zhodnotit možnost získat větší podíl na trhu v tomto oboru. Zařadit do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče.

3.4.6.2 Celkové zhodnocení Nemocnice Frýdlant Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná 25 2 257 7463 29,04 88,90 10,71 310,96 17,36

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 109 10 144 51,16 0,00 44,05 4 1 7 2 728 0 2 728 5 332 695 6284 27 918 2 853 38234 3 0 3 5,24 4,11 6,08 76,69 83,86 79,32 111,08 57,92 74,81 581,63 237,75 455,17 909,33 909,33 75,69 6,94 100,00

Následná péče – dvě malé stanice ovlivňují výsledky výkonové analýzy. Celkově je počet ukončení případů za měsíc nízký a odráží se i v procentu využití stanic. Standardní péče – s výjimkou porodnictví a gynekologie jsou ukazatele výkonu uspokojivé. Podíl operovaných případů je velmi příznivý. Intenzivní péče - Chirurgie má vysoký podíl lůžek JIP, protože stanice zajišťuje intenzivní péči i pro pacienty v oborech interny a gynekologie. Celkový podíl JIP za celou nemocnici je přiměřený. Doporučení Gynekologicko-porodnické oddělení zařadit do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče.

3.4.6.3 Vyjádření vedení Nemocnice Frýdlant s.r.o. k předloženému doporučení Z důvodu smlouvy s VZP je 10 lůžkový JIP přiřazen k lůžkovému oddělení chirurgie, ale slouží jako multidisciplinární JIP pro pacienty vnitřního lékařství, gynekologickoporodnické i chirurgické a pacienty ARO. Tímto může dojít ke zkreslení některých ukazatelů klinických onemocnění. Datum: 30.9.2004 Strana 91 (celkem 126)

Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Existence porodnice je dána geografickou vyjímečností kraje – jedná se o jeden ze dvou severních výběžku republiky, navíc z jihu ohraničený pohořím, v zimních měsících občas jen obtížně průjezdných. Její další fungování je z našeho pohledu opodstatněné z několika důvodů i při nižší porodnosti a menších počtech porodů, dlouhodobě přesahujeme – byť jen těsně hraniční číslo 300 porodů ročně, erudice personálu zůstává zachována. Výsledky za posledních několik let podporují tuto myšlenku – perinatální úmrtnost novorozenců je nízká - na celostátní úrovni. eventuelní zrušení by znemožnilo erudici nových lékařů v oboru gyn. – por., a tím by se ohrozila i funkčnost celé nemocnice – a toto bereme jako nejdůležitější argument. Do budoucna si myslíme, že budeme obsluhovat část polského území svými zdravotnickými službami, po zpřístupnění legislativou.

Datum: 30.9.2004



3.4.7. Nemocnice s poliklinikou v Semilech

3.4.7.1 Strukturální analýza oddělení Chirurgie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 32 3 35 78,22 0,00 66,95 1 1 2 1 282 0 1 282 1 639 276 1 915 8 615 922 9 537 1,6 0 1,6 5,26 3,34 4,98 75,56 84,20 76,31 136,58 23,00 79,79 717,92 397,38 76,83 801,25 801,25 91,43 8,57 100,00

Hodnocení: Výkonové ukazatele standardních lůžek jsou uspokojivé, snížení průměrné ošetřovací doby ve srovnání s rokem 2002 se pozitivně projevilo i v možnosti zvýšit počet ukončených případů za měsíc na stanici. Kapacita JIP je příliš nízká, proto jsou hodnoty výkonových parametrů nízké. Její existence je zřejmě motivována možností vykazovat ošetřovací dny s TISS body. Bylo dosaženo dobrých hodnot v počtu operovaných případů. Doporučení: Doporučením pro více odborností je vytvoření jediného, společného provozu multidisciplinární JIP pro všechny obory nemocnice.


Datum: 30.9.2004

Následná


1

2

996 6 206

582 1 824

1 578 8 030

6,23 76,50 83,00 517,17

3,13 71,39 48,50 152,00

5,09 75,28 65,75 334,58

76,67

23,33

100,00


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Hodnocení: Výkon stanice v počtu ošetřovacích dnů za měsíc je uspokojivý. Nízký počet ukončených případů na stanici za měsíc signalizuje obtíže v poptávce po těchto službách. Je vysoký podíl lůžek JIP, v současné době je tato kapacita využívána k získání významného podílu výnosu za ošetřovací dny s TISS body. Zkrácení ošetřovací doby na obou stanicích nebylo doprovázeno zvýšením počtu pacientů. Doporučení: Zvážit potřebu kapacit intenzivní péče.

Kožní (dermatovenerologie) Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


Všechna lůžka 21

1

1

377 5 531

377 5 531

14,67 75,63 31,42 460,92

14,67 75,63 31,42 460,92

100,00

100,00

Hodnocení: Hraniční počet méně využitých lůžek. Výkonnostní ukazatele stanice jsou pod doporučenými hodnotami. Doporučení: Doporučujeme zařadit obor do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče.


Datum: 30.9.2004

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní 20 119,14 1 1 606 1 348 5 358 0,3 3,97 75,16 112,33 446,50 5 353,33 100,00

Všechna lůžka 20 119,14 1 1 606 1 348 5 358 0,3 3,97 75,16 112,33 446,50 5 353,33 100,00



Hodnocení: Hraniční počet lůžek, hodnoty výkonových parametrů jsou uspokojivé. Bez doporučení.


Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 32 3 35 84,80 0,00 71,92 1 1 2 1 155 0 1 155 1 362 244 1 606 7 667 712 8 379 1,1 0 1,1 5,63 2,92 5,22 73,17 73,24 72,36 113,50 20,33 66,92 638,92 349,13 59,33 1 050,00 1 050,00 91,43 8,57 100,00

Hodnocení: Nízké využití zřejmě nadbytečných standardních lůžek, výkonové parametry však vykazují uspokojivé hodnoty. Průměrná ošetřovací doba je srovnatelná se stanicemi jiných nemocnic, počet ukončených případů na standardní stanici za měsíc ve srovnání s rokem 2002 mírně stoupl. JIP je výkonově limitován nízkým počtem lůžek. Doporučení: Zvážit zřízení více-oborové JIP.

NsP v Semilech Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Datum: 30.9.2004

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 128 13 141 70,66 0,00 59,25 5 3 8 4 043 0 4 043 5 722 1 102 6 824 33 377 3 458 36 835 3 0 3 5,83 3,14 5,40 75,13 75,08 74,62 95,37 30,61 71,08 556,28 96,06 383,70 1 347,67 1 347,67 90,78 9,22 100,00



3.4.7.2 Celkové zhodnocení Standardní péče – nemocnice představuje z hlediska spektra oborů neúplnou nemocnici bývalého okresního typu. Provozuje ze základních oborů Internu, Chirurgii a Gynekologii. Mimo to pak specializace Kožní, Ortopedii a ORL. Celkové hodnoty ukazatelů výkonu jsou na hranici doporučených hodnot. Procento operovaných případů je vysoké a vypovídá o chirurgické orientaci nemocnice. Nemocnice má rezervy ve výkonu i ve využití stávajících lůžek a je vhodné, aby se v doporučeném případě zapojila do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče. Intenzivní péče - Interna má vysoký podíl lůžek JIP, v současné době je tato kapacita využívána k získání výnosu za ošetřovací dny s TISS body. V systému DRG bude zřejmě třeba kapacity redukovat. Podíl všech lůžek JIP celé nemocnice ze všech akutních je vysoký, převyšuje hodnoty doporučené ESICM. Doporučujeme provést analýzu složení pacientů na JIP, protože je nepravděpodobné, že by stávající počet případů nemocnice vyprodukoval tak vysoký počet správných indikací pobytu na JIP. Pokud se tento závěr potvrdí, doporučujeme vytvoření jediné multidisciplinární JIP pro všechny obory s maximální kapacitou 10 lůžek. Do plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče LK doporučujeme zařadit odděleni: 1. Dermatovenerologie.

Datum: 30.9.2004



3.4.8. Masarykova městská nemocnice Jilemnice

3.4.8.1 Strukturální analýza oddělení Anesteziologicko – resuscitační Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


1

141 1 617

141 1 617

11,47 88,60 11,75 134,75

11,47 88,60 11,75 134,75

100,00

100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonu vykazují hodnoty méně obvyklé – nízký obrat případů daný především velmi dlouhou průměrnou ošetřovací dobou a na druhé straně dostatečný výkon v počtu ošetřovacích dnů za měsíc. Od roku 1999 funguje v nemocnici multidisciplinární JIP, do které je zařazena i stanice ARO. Doporučení: Doporučení je uvedeno v závěru.


Následná


Všechna lůžka 40

2

2

1 907 7 681

1 907 7 681

4,03 69,73 79,46 320,04

4,03 69,73 79,46 320,04

100,00

100,00

Hodnocení: Oddělení provozuje dvě stanice standardních lůžek s malou kapacitou. Především proto jsou hodnoty ukazatelů výkonu nepříznivé. Nízká lůžková kapacita je navíc velmi málo Datum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje využita. Stanice se člení na stanici Dětskou o počtu 28 lůžek a novorozeneckou stanici o počtu 12 standardních lůžek. V regionu dochází k sezónnímu nárůstu počtu pacientů v zimním a letním období. Doporučení: Doporučujeme zařadit do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče.


Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 41 4 45 0,00 57,64 63,32 1 1 2 996 0 996 1 573 155 1 728 7 828 977 8 805 2 0 2 4,98 6,30 5,10 61,11 60,46 66,92 131,08 72,00 12,92 652,33 366,88 81,42 498,00 498,00 91,11 8,89 100,00

Hodnocení: Ukazatele výkonu standardních lůžek vykazují uspokojivé hodnoty. Průměrná ošetřovací doba na stanici standardní péče je srovnatelná s obdobnými stanicemi jiných nemocnic. Průměrná ošetřovací doba na stanici intenzivní péče je ve srovnání s jinými nemocnicemi vyšší cca o 1 den. Využití malé stanice intenzivní péče je z pohledu výkonnosti problematické. Počet lůžek JIP je nízký ve vztahu k parametrům doporučeným ESICM, ale jejich podíl vůči lůžkům akutní péče je naopak vysoký. Je to dáno tím, že stávající výkon standardních lůžek nemůže vyprodukovat dostatečný podíl případů indikovaných k intenzivní péči. Důvodem existence je možnost vykazovat výkony ošetřovacího dne s TISS body. Doporučení: Snížit lůžkovou kapacitu až o 10 lůžek bez vlivu na výkon a uvolněné prostory použít jinak. Doporučení k intenzivní péči je uvedeno v závěru.

Interna Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity

Datum: 30.9.2004

Následná


1

3

1 178 8 796

334 1 551

1 512 10 347

7,47 84,30

4,64 84,99

6,84 84,40



Interna Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 27,83 42,00 49,08 129,25 287,42 366,50 90,00

10,00

100,00

Hodnocení: Výkon jednotlivých stanic standardního lůžkového oddělení nedosahuje přijatelné doporučené hodnoty. Z části je to dáno jejich nízkou lůžkovou kapacitou, na druhé straně je i tato kapacita málo využita. Výkonové ukazatele intenzivní péče jsou přijatelné ovšem za cenu překročení doporučeného podílu procenta intenzivní péče na celkové péči nemocnice. Doporučení: Zvážit potřebu všech lůžek akutní péče. Vzhledem k omezenému provozu v roce 2003 (pouze 50 % výkonnost provozu) je potřeba výsledky hodnotit s rezervou. Doporučení k intenzivní péči je uvedeno v závěru.

Nervové (neurologie) Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


Všechna lůžka 25

1

1

466 4 925

466 4 925

10,57 79,85 38,83 410,42

10,57 79,85 38,83 410,42

100,00

100,00

Hodnocení: Výkonové ukazatele stanice standardního lůžkového oddělení jsou pod doporučeným limitem. Počet lůžek a výkon stanice standardního lůžkového oddělení nedosahuje přijatelné doporučené hranice. Průměrná ošetřovací doba je ve srovnání se stanicemi srovnatelných nemocnic delší o cca 2 dny. Kritický je ukazatel počet ukončení případů na stanici za měsíc. Doporučení: doporučujeme zařadit toto oddělení do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče.

Datum: 30.9.2004




Následná


Všechna lůžka 40 58,13 2 1 065 1 832 7 758 1 4,23 76,65 76,33 323,25 1 065,00 100,00

Hodnocení: Oddělení se člení na 1 stanici odbornost Gynekologie s kapacitou 28 lůžek a 1 stanici odbornost Porodnice s kapacitou 12 lůžek. Gynekologie: počet operací = 1 065 operací. Porodnice: počet porodů = 591 porodů. Vzhledem k tomu, že zdrojová data neobsahují detailní údaje členěná na Gynekologii a Porodnici má analýza výkonnosti u těchto odborností jen omezenou informační hodnotu a je třeba ji hodnotit opatrně. Doporučení: Začít sledovat systematicky a odděleně ukazatele výkonnosti stanic Gynekologie a Porodního.

MMN Jilemnice Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Datum: 30.9.2004

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 191 14 205 29,63 0,00 27,17 8 3 11 2 061 0 2 061 6 956 630 7 586 36 988 4 145 41 133 3 0 3 5,32 6,58 5,42 81,12 73,72 72,97 57,47 72,46 17,50 115,14 311,61 385,29 687,00 687,00 93,17 6,83 100,00



3.4.8.2 Celkové zhodnocení Standardní péče – nemocnice má obvyklou strukturu základních oborů včetně ARO, mimo to pak Neurologii. Celková hodnota počtu ošetřovacích dnů na stanici za měsíc je výrazně nižší, než je hodnota doporučená. Problematické parametry vykazují s výjimkou chirurgie prakticky všechna ostatní oddělení standardních lůžek. Sloučením dvou stanic na chirurgii se alespoň částečně podařilo zlepšit výkonové ukazatele. V roce 2003 byly stanice Interny omezeny v produkci na cca 50 % z důvodů rekonstrukce prostor. Intenzivní péče - podíl lůžek JIP ze všech akutních je na hranici hodnot doporučených ESICM). Multidisciplinární JIP pracuje od roku 1999 a zahrnuje oddělení ARO (4 lůžka), Interna JIP (5 lůžek) a Chirurgie JIP (4 lůžka). Oddělení pracuje a využívá jednotných prostor a technického vybavení, personálně je jednotně obsazeno SZP a NZP a personálně lékařsky je obsazeno specialisty podle příslušných odborností. Do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče doporučujeme zařadit oddělení Dětské, Nervové, Porodnice a Gynekologie. U ostatních oddělení musí být provedena restrukturalizace prostřednictvím vnitřních změn, doporučujeme konsolidovat provoz Chirurgie.

3.4.8.3 Vyjádření vedení MMN v Jilemnici p.o. k předloženému doporučení Při porovnávání hospodářských výsledků hodnocených nemocnic je potřeba nezapomenout na skutečnost, že v roce 2003 proběhlo oddlužení vybraných nemocnic v částkách nejméně 155, 75 a 38 milionů Kč z prostředků státu, čímž došlo ke zlepšení bilance těchto nemocnic. Další důležitou informací je, že v průběhu roku 2003 probíhala rekonstrukce hlavního objektu budovy MMN v Jilemnici, čímž došlo ke zmenšení počtu lůžek; rekonstrukce se dotýkala neurologického, gynekologického, chirurgického a interního oddělení. V roce 2004 došlo ke sloučení stanic na chirurgickém a interním oddělení. Ukazatele na intenzivní péči chirurgie a interny je potřeba hodnotit z ohledu jejich začlenění do jedné jednotky multidisciplinární JIP a ARO, nazývané AR&IP. Využití jednotlivých oddělení je velmi závislé na sezónním výkyvu, příkladem může být dětské či chirurgie; měsíční hodnoty obsazení lůžek jsou uvedeny ve výročních zprávách na www.nemjil.cz; nejmarkantněji je vidět rozdíl například dětském oddělení, kde je obsazeno po měsících 2 až 18 lůžek v průměru, nebo chirurgie, kde je obsazeno 13 až 33 lůžek v průměru. Ekonomický ukazatel rentabilita aktiv je zavádějící a neporovnatelný. Je závislý na faktu, jak ta či ona nemocnice účtuje o nemovitém majetku. Některé nemocnice nemovitý majetek nevlastní, ale mají jej v nájmu. Tudíž i ukazatel rentability aktiv je značně zavádějící. Bylo by vhodné opatřit kapitolu ekonomické ukazatele nemocnic poznámkou, která by toto vysvětlovala. To rovněž vysvětluje enormní rozdíl ve stálých aktivech v porovnání dvou po sobě jdoucích let v MMN v Jilemnici. Proti jiným ukazatelům nemáme námitky. V kapitole o práci s úvěry máme připomínku, MMN Jilemnice má otevřeny úvěry v celkové hodnotě 88 milionů Kč, které postupně splácí, má s tím zatím dlouhodobě dobré zkušenosti. Datum: 30.9.2004



3.4.9. Městská nemocnice Turnov


Následná


1

164 946

164 946

5,77 64,79 13,67 78,83

5,77 64,79 13,67 78,83

100,00

100,00

Hodnocení: Výkonnostní ukazatele oddělení ARO jsou nedostatečné. V rámci restrukturalizace však v nemocnici došlo k těmto změnám: odd. ARO nyní pracuje jako integrovaná jednotka intenzivní péče a zahrnuje lůžka ARO, JIP Chirurgie a JIP Gynekologie. A dále se připravuje zrušení Gynekologické JIP a převedení lůžek na standardní péči. Nové výsledky budou promítnuty v následném hodnocení. Doporučení: Najít formu vykazování multidisciplinární jednotky IP.


Datum: 30.9.2004

Následná


2

4

1 777 7 286

606 997

2 383 8 283

4,10 82,36 74,04 303,58

1,65 55,79 25,25 41,54

3,48 77,89 49,65 172,56

83,33

16,67

100,00



Hodnocení: Výsledky analýzy výkonnosti jsou pod doporučenými hodnotami u stanice standardní péče. U stanice intenzivní péče jsou výkonnostní parametry uspokojivé. Podíl všech lůžek stanice JIP je vysoký, převyšuje hodnoty doporučené ESICM. Doporučení: Zařadit stanici standardní péče do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče, funkci intenzivní péče podřídit záměrům oddělení Pediatrie. Případně hledat možnosti zvýšení podílu na trhu či se zaměřit na možnosti specializace. Lůžkový fond Dom. zdravot. péče/ústavní ošetř. péče Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu


Intenzivní

Všechna lůžka 18

1

1

274 6 092

274 6 092

22,23 100,54 22,83 507,67

22,23 100,54 22,83 507,67

100,00

100,00

Hodnocení: Výsledky analýzy výkonnosti jsou uspokojivé i přes omezenou lůžkovou kapacitu jednotky. Bez doporučení.


Datum: 30.9.2004

Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 38 2 40 0,00 54,31 59,72 2 1 3 1 594 0 1 594 2 669 266 2 935 11 335 713 12 048 2 0 2 4,25 2,68 4,10 97,00 97,67 97,04 111,21 22,17 81,53 472,29 334,67 59,42 797,00 797,00 95,00 5,00 100,00



Hodnocení: Hodnoty parametrů výkonu jsou pro stanice standardní péče velmi příznivé. Hodnoty stanice intenzivní péče jsou popsány v závěrech odd. ARO. Přesto jsou výsledky stanice IP uspokojivé. Procento operovaných případů je pod doporučenou hodnotou. Doporučení: Navrhujeme vytvořit organizačně multidisciplinární jednotku IP.



Následná

2

1

3

1 716 10 329

632 1 578

2 348 11 907

6,02 83,70 71,50 430,38

2,50 108,83 52,67 131,50

5,07 86,35 65,22 330,75

90,00

10,00

100,00

Výsledky analýzy výkonnosti stanic standardní péče vykazují hodnoty mírně nižší než jsou hodnoty doporučené. U stanice intenzivní péče jsou uspokojivé. Podíl výkonu a lůžek JIP je vyšší, než je doporučená hodnota ESICM. Bez doporučení.

Následná péče Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Datum: 30.9.2004

Lůžkový fond Následná Standardní Intenzivní 18

Všechna lůžka 18

1

1

219 5 991 0 27,36 98,67 18,25 499,25

219 5 991 0 27,36 97,67 18,25 499,25

100,00

100,00


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Hodnocení: Výsledky analýzy výkonnosti jsou srovnatelné se stanicemi jiných obdobných nemocnic, lůžková kapacita oddělení je nízká. Bez doporučení.


Následná

Lůžkový fond Standardní Intenzivní Všechna lůžka 28 2 30 90,76 0,00 90,10 2 1 3 1 120 0 1 120 1 234 9 1 243 8 662 16 8 678 1 0 1 7,02 1,78 6,98 97,86 90,58 2,19 34,53 51,42 0,75 241,06 360,92 1,33 1 120,00 1 120,00 93,33 6,67 100,00

Hodnocení: Oddělení se člení na 1 stanici odbornost Gynekologie s kapacitou 14 lůžek a 1 stanici odbornost Porodnice s kapacitou 14 lůžek. Gynekologie: počet operací = 1 120 operací. Porodnice: počet porodů = 350 porodů. Počet standardních lůžek a výkon oddělení jsou pod hranicí doporučených hodnot. Vývoj ukazatelů výkonu v posledních letech je mírně příznivý, ale s prodlužující se průměrnou ošetřovací dobou. Hodnoty označené jako IP jsou nekorektní. Vzhledem k tomu, že zdrojová data neobsahují detailní údaje členěné na Gynekologii a Porodnici má analýza výkonnosti u těchto odborností nižší informační hodnotu. Doporučení: Doplnit metodiku ÚZISu a začít sledovat systematicky ukazatele výkonnosti stanic Gynekologie a Porodnice. Vzhledem ke skutečnosti popsané v závěrech odd. ARO a nové informaci, která konstatuje fakt, že 2 lůžka JIP se k 1.8.2004 ruší a převádí se na 2 lůžka standardní péče jsou námi analyzované negativní výsledky intenzivní péče vyřešeny. Přesto se domníváme, že výsledky standardních stanic jsou podlimitní a doporučujeme zařadit stanici do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče.

Datum: 30.9.2004



Nemocnice Turnov Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Lůžkový fond Následná Standardní Intenzivní Všechna lůžka 36 127 17 180 36,70 0,00 30,24 2 8 6 16 2 714 0 2 714 493 7 396 1 677 9566 12 083 37 612 4250 53945 0 3 0 3 24,51 5,09 2,53 5,64 99,60 90,14 89,89 69,03 20,54 23,29 49,82 77,04 503,46 280,96 391,79 59,03 904,67 531,33 20,00 70,56 9,44 100,00

3.4.9.2 Celkové zhodnocení Následná péče – výkonnostní ukazatele jsou uspokojivé. Standardní péče – nemocnice má obvyklou strukturu základních oborů včetně ARO, mimo to pak následnou a ošetřovatelskou péči. Celkový počet ošetřovacích dnů na stanici za měsíc je výrazně pod doporučenou hodnotou. Problematické parametry vykazují především Dětské oddělení a Gynekologie s Porodnicí, ale ani Interní a Chirurgické oddělení nevykazují hodnoty zcela uspokojivé (jsou na dolní hranici doporučených hodnot). Oddělení Gynekologie a Porodnictví je analyzováno bez rozlišení obou lůžkových provozů. Zatím nemáme detailní údaje o stanici Porodní a stanici Gynekologie. Přesto oddělení Ženské (Porodní a Gynekologie) navrhujeme zařadit do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče společně s oddělením Dětským. Intenzivní péče - podíl lůžek JIP ze všech akutních je vysoký, převyšuje hodnoty a doporučné ESICM. Doporučujeme provést analýzu složení pacientů na JIP, protože je nepravděpodobné, že by stávající počet případů vyprodukoval tak vysoký počet správných indikací pobytu na JIP. Navrhujeme dát do souladu skutečná a vykazovaná data k intenzivní péči.

3.4.9.3 Vyjádření vedení Městské nemocnice Turnov p.o. k předloženému doporučení Městská nemocnice Turnov je příspěvková organizace města Turnov, které je jejím zřizovatelem a jediným vlastníkem. V roce 2001 byl převeden veškerý nemovitý majetek na zřizovatele, movitý majetek byl darován nemocnici. Nemocnice tedy budovy nevlastní, ale máje v pronájmu. Uvedené skutečnosti jsou samozřejmě zachyceny v účetnictví a maDatum: 30.9.2004 Strana 106 (celkem 126)

Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje jí přímý dopad na hodnoty ekonomických ukazatelů. Věrohodnost účetnictví je každoročně ověřována nezávislým auditorem. Chirurgie Turnov je tvořena dvěma stanicemi, což v některých strukturálních parametrech (počet lůžko-dnů, počet ukončení) vede k nižším číslům. Naproti tomu v některých zařízeních s celkově nižším výkonem tyto parametry jsou uspokojivé pouze díky tomu, že tato oddělení provozují pouze jednu stanici s vyšším počtem lůžek. Dovolujeme si upozornit, že dosud vždy bylo vyžadováno, aby z hygienicko-epidemiologických důvodů (nosokomiální infekce) měla chirurgická oddělení minimálně 2 stanice - septickou a aseptickou. Z tohoto důvodu, ve snaze chránit pacienty před vyšším výskytem nosokomiálních infekcí, provozuje MN Turnov dvě stanice. Z výše uvedeného vyplývá, že analýza se nemůže omezit na striktně statistické metody a pominout např. výše uvedená odborná hlediska. Doporučení z takto pojatého přístupu je rozporuplné. Přetrvává poněkud nejednoznačné hodnocení jednotek a lůžek intenzivní péče při porovnání hodnocení IP, mezi jednotlivými nemocnicemi nacházíme rozporné interpretace. Korigovaná struktura intenzivní péče v MN Turnov je již opět neaktuální. S platností od 1.8.2004 provozuje MN Turnov kombinovanou jednotku intenzivní péče. Tato jednotka je nazvána ARO. Struktura této jednotky je 4 lůžka ARO + 3 lůžka JIP chirurgické. Celkem tedy 7 lůžek. (K 1.8.2004 byla zrušena 2 lůžka gynekologické JIP, tato lůžka byla převedena do stavu standardních lůžek gynekologického oddělení). Ke stejnému datu byl formálně snížen počet standardních lůžek chirurgie na 37 a to tak. aby součet standardních a JIP lůžek chirurgie byl 40. Lůžka JIP dětského oddělení mají rovněž svoji strukturu: 3 lůžka intermediární péče o větší děti, 2 lůžka JIP novorozenecká. Nízký výkon lůžek JIP v analýze (kde je uvažováno 5 lůžek) je způsoben velmi nízkou výkonností JIP novorozenecké. Závěrem je nutné říci, že pouze za předpokladu narovnání plateb za výkony dle jejich skutečných nákladů je možné očekávat v budoucnu výrazné zvýšení úhrad za výkony zejména chirurgických oborů (v našem případě chirurgie a gyn.-por). Hodnocení pouze na základě různých ekonomických analytických nástrojů vede ke tlaku na poskytování pouze selektivní, finančně efektivní medicíny. Tato filozofie je v rozporu se zadáním, které dal zřizovatel Město Turnov managementu nemocnice. Naším cílem podle přání zřizovatele je poskytovat komplexní zdravotní péči klientům v naší spádové oblasti.

Datum: 30.9.2004



3.4.10. Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou

3.4.10.1 Strukturální analýza oddělení Plastická chirurgie Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


Všechna lůžka 52 100,0 2 2 615 2 614 15 879 2 6,07 94,37 108,92 661,63 1 307,5 100,00

Hodnocení: Výkonnostní parametry jsou s ohledem na specializaci velmi dobré. Bez doporučení

3.4.11.

Odborný léčebný ústav TRN Cvikov

3.4.11.1

Strukturální analýza oddělení

OLU TRN Cvikov Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


Všechna lůžka 100

2

2

900 26 771

900 26 771

29,75 73,35 37,50 1 115,46

29,75 73,35 37,50 1 115,46

100,00

100,00

Hodnocení: Výkonové ukazatele jsou uspokojivé. Bez doporučení. Datum: 30.9.2004



3.4.12.

Psychiatrické sanatorium Česká Lípa

3.4.12.1

Strukturální analýza oddělení

Psychiatrické san. Česká Lípa Počet lůžek Procento oper.příp. Počet stanic Počet operací Počet ukončení Počet oš.dnů Počet oper.sálů Průměrná oš.doba Procento využití kapacity Počet ukončení za měsíc na stanici Počet oš.dnů za měs.na stanici Poč.oper.za rok na sál Podíl lůžek dle typu

Následná


Všechna lůžka 11

1

1

202 3808

202 3808

18,85 94,85 17 317

18,85 94,85 17 317

100,00

100,00

Hodnocení: Výkonové ukazatele jsou uspokojivé. Bez doporučení.

Datum: 30.9.2004



3.5. Změna struktury (restrukturalizace) V případě obou nemocnic řízených krajem, tj. Krajské nemocnice Liberec a Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, lze považovat, až na výše pojmenované méně závažné problémy, jejich strukturu oddělení za vyhovující. Lze očekávat, že zavedením nového systému financování podle IR DRG bude vyvolána potřeba dalších změn ve struktuře kapacit jednotlivých oddělení nemocnic. Navrhujeme, aby se výsledky strukturální analýzy staly základem Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče Libereckého kraje. V rámci tohoto projektu by měly být dosavadní výsledky strukturální analýzy doplněny o další informace a studie tak, aby byl výsledný návrh nejen organizačně a ekonomicky správný, ale i medicínsky realizovatelný. Plán restrukturalizace by tedy měl obsahovat: •

Finanční model dopadů restrukturalizačních změn na hospodaření jednotlivých zařízení i na bilanci zdravotnictví v kraji.

•

Právní rozbor výhod a rizik jednotlivých typů právní formy zdravotnických zařízení z pohledu organizace a řízení, finančních toků, osobní motivace zaměstnanců, daňových a účetních podmínek a konkrétní návrh právní formy.

•

Rozbor trhu a konkurenčních vztahů s přihlédnutím ke vstupu ČR do EU.

•

Návrh plánu komunikace s veřejností směřující k pozitivní propagaci projektu u veřejnosti, státní správy a samosprávy a k dosažení politického konsenzu při realizaci záměrů Plánu restrukturalizace.

•

Analýzu rizik a řízení rizik Plánu restrukturalizace a jeho realizace.

Pro realizaci Plánu restrukturalizace bude nezbytná také kooperace se zdravotními pojišťovnami. Pokud budou akceptovány naše poznatky a doporučení týkající se odchylek strukturálních parametrů, jsme připraveni zvažované změny struktury posoudit metodou modelování výkonnostního a ekonomického výsledku. Konkrétně se jedná například o modelování optimálního počtu stanic podle odborností na území Libereckého kraje z pohledu výkonnostních ukazatelů. Velmi zjednodušeně předkládáme ukázku možného propočtu za rok 2003. Vybrané odbornosti Gynekologie Ortopedie Urologie Pediatrie ORL Dermatovenerologie Interna

Datum: 30.9.2004

Skutečný Modelový počet stanic počet stanic 6,0 8,0 3,0 5,0 3,0 2,0 8,0

4,0 8,4 2,2 3,4 1,9 1,8 7,6

Průměrný skutečný počet ošetřovacích dnů za měsíc na stanici

Průměrný modelový počet ošetřovacích dnů za měsíc na stanici

399 630 449 407 378 542 570

600 600 600 600 600 600 600


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje Ve výpočtu jsme vycházeli z průměrného modelového počtu ošetřovacích dnů na stanici podle odborností, který jsme porovnali se skutečným stavem. Výsledkem je tedy porovnání modelového počtu se skutečným počtem stanic. Je zřejmé, které odbornosti z pohledu výkonnosti jsou vyvážené, a které naopak nedosahují potřebných parametrů a lze tedy zvažovat jejich restrukturalizaci. Po zpracování výsledků strukturální analýzy doporučujeme zařadit do Plánu restrukturalizace akutní lůžkové péče Libereckého kraje tato oddělení: Zařízení

Oddělení

Krajská nemocnice Liberec

Urologie ORL Infekční

Nemocnice Jablonec nad Nisou

ORL ARO Pediatrie Dermatovenerologie

Nemocnice s poliklinikou v Semilech Masarykova městská nemocnice Jilemnice Městská nemocnice Turnov

Pediatrie Nervové Gynekologie a por. Gynekologie a por. Pediatrie

Při realizaci optimalizaci sítě akutních lůžek je nezbytné sledovat nejen výkonnost a efektivitu, ale i dostupnost příslušného typu zdravotní péče v rámci Libereckého kraje. Navržená doporučení musí být vnímána jako opatření na nichž budou spolupracovat všechna zdravotnická zařízení poskytující zdravotní služby občanům Libereckého kraje a jeho návštěvníkům. Návrhy postupu řešení našich restrukturalizačních opatření jsou uvedeny v následující kapitole č. 4, včetně rozpracovaného návrhu Plánu realizace. Sumární pohled na jednotlivé obory přes všechna lůžková zařízení v akutní i neakutní lůžkové péči ilustrují následující tabulky (oddělení s hraniční či nižší výkonností dle popsaných kritérií jsou zvýrazněna barevně).

Datum: 30.9.2004



Nemocnice Frýdlant s.r.o.

NsP v Semilech p.o.

MMN v Jilemnici p.o.

MN Turnov p.o.

128 5 33 377 556 5,83 75 23 1 6 206 517 6,23 77

191 8 36 988 385 5,32 73 45 2 8 796 367 7,47 84

127 8 37 612 392 5,09 90 36 2 10 329 430 6,02 84

Data

Datum: 30.9.2004


Nemocnice Tanvald s.r.o.

109 4 27 918 582 5,24 77 39 1 11 718 977 7,12 92

OLÚ TRN Cvikov p.o.

Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o.

45 2 12 429 518 4,28 71 24 1 6 441 537 6,27 71

Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou p.o.

NsP Česká Lípa p.o.

273 13 79 360 509 5,48 81 70 3 20 971 583 9,21 83

Liberecký kraj

Počet lůžek 2 192 744 412 Počet stanic 94 31 18 Počet oš.dnů 586464 207703 104619 Počet oš.dnů za měs.na stanici 520 558 484 Průměrná ošetřovací doba 6,01 6,85 5,04 Procento využití kapacity 78 81 72 Počet lůžek 444 98 109 Počet stanic 19 5 4 Počet oš.dnů 125707 30 979 30 267 Počet oš.dnů za měs.na stanici 551 516 631 Průměrná ošetřovací doba 7,51 9,92 6,32 Procento využití kapacity 83 86 80 Počet lůžek 30 30 Počet stanic 1 1 Počet oš.dnů 5 797 5 797 Počet oš.dnů za měs.na stanici 483 483 Průměrná ošetřovací doba 3,81 3,81 Procento využití kapacity 80 81 Počet lůžek 36 36 Počet stanic 1 1 Počet oš.dnů 8 428 8 428 Počet oš.dnů za měs.na stanici 702 702 Průměrná ošetřovací doba 7,88 7,88 Procento využití kapacity 66 66

Oddělení Všechna oddělení Interna Kardiologie Infekční

Krajská nemocnice Liberec p.o.

Tabulka 3.4.12-1Základní ukazatele výkonnosti standardních lůžkových oborů v Libereckém kraji

52 1 15 879 1 323 6,07 94

100 2 26 771 1 115 29,75 73

11 1 3 808 317 18,85 95


TRN Neurologie Psychiatrie Pediatrie

Datum: 30.9.2004




MN Turnov p.o.


NsP v Semilech p.o.



29 1 7 213 601 13,14 70 41 1 11 348 946 9,43 82 76 3 19 631 545 20,32 77 32 1 8 515 710 3,30 78



129 3 33 984 944 23,52 72 96 3 24 246 674 9,14 81 87 4 23 439 488 20,07 79 181 10 44 334 369 3,73 72


Liberecký kraj

Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stanici Průměrná ošetřovací doba Procento využití kapacity Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stanici Průměrná ošetřovací doba Procento využití kapacity Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stanici Průměrná ošetřovací doba Procento využití kapacity Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stanici Průměrná ošetřovací doba Procento využití kapacity

Oddělení

Data


100 2 26 771 1 115 29,75 73 30 1 7 973 664 8,11 80

25 1 4 925 410 10,57 80 11 1 3 808 317 18,85 95

50 3 11 940 332 3,25 66

34 2 8 912 371 4,58 73

40 2 7 681 320 4,03 70

25 2 7 286 304 4,10 82


Gynekologie Novorozenecké Chirurgie Neurochirurgie

Datum: 30.9.2004

21 1 5 988 499 3,20 71

33 1 7 884 657 4,58 71

32 1 8 615 718 5,26 76

41 1 7 828 652 4,98 60

38 2 11 335 472 4,25 97



28 2 8 662 361 7,02 98


83

60 2 18 223 759 4,85 83

40 2 7 758 323 4,23 77


83

Procento využití kapacity

108 4 27 128 565 4,68 69

MN Turnov p.o.

96 79 3 18 960 527 5,76 85 19 1 5 754 480 4,27

37 2 8 316 347 4,23 66


96 412 15 105 961 558 4,75 76 19 1 5 754 480 4,27

Procento využití kapacity Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stanici Průměrná ošetřovací doba Procento využití kapacity Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stanici Průměrná ošetřovací doba

NsP v Semilech p.o.

5,04

37 2 9 359 390 3,20 70


5,04

Průměrná ošetřovací doba

60 4 15 231 317 4,80 65


48 2 15 692 654 4,81 90 18 1 6 339 528



250 14 65 018 387 4,52 76 18 1 6 339 528


Liberecký kraj

Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stanici Průměrná ošetřovací doba Procento využití kapacity Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stanici

Oddělení

Data


Plast.chirurgie Traumatologie Ortopedie Urologie

Datum: 30.9.2004

52 1 15 879 1 323 6,07 94 47 2 15 173 632 6,91 90 35 2 10 254 427 5,37 75 17 1 4 385 365 4,05 73

25 1 6 208 517 6,66 71 30 1 5 872 489 4,10 87

19 1 5 947 496 6,18 89 21 1 5 916 493 3,84 80

32 1 7 667 639 5,63 73




Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie Vysoké nad Jizerou

MN Turnov p.o.


NsP v Semilech p.o.





52 1 15 879 1 323 6,07 94 47 2 15 173 632 6,91 90 111 5 30 076 501 5,82 76 68 3 16 173 449 3,99 80


Liberecký kraj


Oddělení

Data


ORL Oftalmologie Stomatologie Dermatovenerol.

Datum: 30.9.2004

13 1 3 388 282 5,73 77

20 1 5 358 447 3,97 75

21 1 5 531 461 14,67 76





MN Turnov p.o.


NsP v Semilech p.o.



18 1 4 871 406 4,78 78 17 1 5 044 420 4,35 93 8 1 2 376 198 4,18 84 26 1 7 460 622 13,18 80



51 3 13 617 378 4,60 77 17 1 5 044 420 4,35 93 8 1 2 376 198 4,18 84 47 2 12 991 541 13,78 80


Liberecký kraj


Oddělení

Data


Klin.onkologie Radioterapie Rehab.a fyz.med

Datum: 30.9.2004



100


85


91


MN Turnov p.o.

13,67


18,11

NsP v Semilech p.o.

15,63

Průměrná ošetřovací doba


19 1 6 644 554


20 1 5 627 469 6,08 82 27 0 6 922 21,30 73 23 1 6 935 578



20 1 5 627 469 6,08 82 27 0 6 922 21,30 73 42 2 13 579 566


Liberecký kraj

Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stanici Průměrná ošetřovací doba Procento využití kapacity Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stanici Průměrná ošetřovací doba Procento využití kapacity Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stanici

Oddělení

Data



Data


Všechna oddělení Interna Kardiologie Neurologie Pediatrie

Datum: 30.9.2004

5 1 997 83 1,65 56

4 1 976 81 5,81 73 8 1 1 162 97 2,25 40


NsP Česká Lípa 37 5 8 281 138 3,33 62 14 1 2 859 238 3,05 57


MN Turnov 17 6 4250 59 2,53 69 4 1 1 578 132 2,50 108


MMN v Jilemnici 14 3 4 145 115 6,58 81 5 1 1 551 129 4,64 85

Liberecký kraj

Počet lůžek 231 13 Počet stanic 38 3 Počet oš.dnů 60858 3 458 Počet oš.dnů za měs.na stan. 133 96 Průměrná ošetřovací doba 3,96 3,14 Procento využití kapacity 74 75 Počet lůžek 49 7 Počet stanic 7 1 Počet oš.dnů 13 266 1 824 Počet oš.dnů za měs.na stan. 158 152 Průměrná ošetřovací doba 3,69 3,13 Procento využití kapacity 74 71 Počet lůžek 24 Počet stanic 2 Počet oš.dnů 6 818 Počet oš.dnů za měs.na stan. 284 Průměrná ošetřovací doba 3,85 Procento využití kapacity 80 Počet lůžek 4 Počet stanic 1 Počet oš.dnů 976 Počet oš.dnů za měs.na stan. 81 Průměrná ošetřovací doba 5,81 Procento využití kapacity 73 Počet lůžek 21 Počet stanic 4 Počet oš.dnů 4221 Počet oš.dnů za měs.na stan. 70 Průměrná ošetřovací doba 2,03 Procento využití kapacity 56

Oddělení

NsP v Semilech

Tabulka 3.4.12-2 - Základní ukazatele výkonnosti oddělení intenzivní péče v Libereckém kraji

32 98 6 12 9 551 25 748 133 179 3,53 4,59 82 74 9 7 1 1 3 018 1 764 252 147 4,62 6,21 83 69 24 2 6 818 284 3,85 80

10 1 2 853 238 4,11 84

10 2 2 572 107 5,67 81 3 1 672 56 3,95 61

3 1 817 68 1,78 80

5 1 1 245 104 2,52 68


Urologie

Ortopedie

ARO

Neurochirurgie

Chirurgie

Gynekologie

Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stan. Průměrná ošetřovací doba

13 3 2 102 58 2,77

Procento využití kapacity Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stan. Průměrná ošetřovací doba Procento využití kapacity Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stan. Průměrná ošetřovací doba Procento využití kapacity Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stan. Průměrná ošetřovací doba Procento využití kapacity Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stan. Průměrná ošetřovací doba Procento využití kapacity Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stan. Průměrná ošetřovací doba Procento využití kapacity

48 50 8 16 038 167 4,16 89 8 1 2 235 186 4,54 77 32 6 8 146 136 8,49 75 12 3 2 302 64 2,91 56 8 2 2 081 87 2,88 71

Datum: 30.9.2004

2 1 16 1 1,78 3 1 922 77 3,34 84

3 1 712 59 2,92 72





NsP Česká Lípa

MN Turnov

MMN v Jilemnici

NsP v Semilech

Liberecký kraj

Data

Oddělení


11 2 2 086 87 2,79

4 1 977 81 6,30 67

2 2 1 713 59 2,68 98

6 1 1 798 150 2,95 83

8 1 2 608 217 3,24 89

5 1 1 617 135 11,47 89

4 1 946 79 5,77 65

5 1 1 486 124 5,87 81

5 1 1 331 111 9,12 75 3 1 540 45 2,36 54 4 1 1 237 103 2,97 86

58 14 10 1 1 5 079 2 853 423 238 6,61 4,11 99 84 8 1 2 235 186 4,54 77 9 1 1 954 163 7,85 64 6 1 1 050 88 3,29 50 4 1 844 70 2,76 60


3 1 1 088 91 3,91 99

41) 11) 8121) 681) 1351) 831)


73,23

73,23

Poznámka: Intenzivní péče v Městské nemocnici Turnov je poskytována prostřednictvím multidimenzionální JIP pro tři obory (Chirurgii, ARO a Gynekologii) a bude ve strukturální analýze samostatně hodnocena. 1)

Oddělení OCHRIP Nemocnice Tanvald s.r.o. bylo vykázáno jako oddělení typu ARO z důvodu nedostatků datového rozhraní výkazů ÚZIS, které byly pro zpracování tabulky využity.

Datum: 30.9.2004



10 1 2673 222 15,45




NsP Česká Lípa

10 1 2673 222 15,45

MN Turnov

Liberecký kraj

MMN v Jilemnici

Data Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na stan. Průměrná ošetřovací doba

Oddělení Novorozenecké

NsP v Semilech



Datum: 30.9.2004

Dětská ozdravovna Harrachov - Bílá Voda

Dětská ozdravovna Radostín Sychrov p.o.

Dětská léčebna Cvikov p.o.

Nemocnice Pod Holým vrchem Česká Lípa

LDN Jablonec nad Nisou p.o.

LDN Jablonné v Podještědí p.o.

LDN Nový Bor p.o.

LDN Lomnice nad Popelkou p.o.

MN Turnov p.o.

36 1 13419 1118 102 14



756 142 19 1 240084 48 583 1053 4 049 95 96 42 38 104 2 23 262 969 70 21 125 2 32 395 1 350 71 45

Liberecký kraj

Data Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na st. Procento využití kapacity Průměrná oš.doba Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na st. Procento využití kapacity Průměrná oš.doba Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na st. Procento využití kapacity Průměrná oš.doba


TRN

Bez specifikace

Všechna oddělení

Oddělení

Tabulka 3.4.12-3 - Základní ukazatele výkonnosti oddělení následné péče v Libereckém kraji

25 36 59 62 60 67 40 125 64 40 2 2 2 2 2 2 1 2 1 1 7463 12 083 20 864 22 494 22 084 23 055 14 382 32 395 12 001 11 261 503 869 937 920 960 1 198 1 350 1 000 938 311 89 99 98 99 101 94 99 74 61 84 29 25 60 227 145 50 55 45 21 21 64 40 1 1 12 001 11 261 1 000 938 61 84 21 21 125 2 32 395 1 350 71 45


Počet oš.dnů za měs.na st. Procento využití kapacity Průměrná oš.doba

Datum: 30.9.2004

1 706 97 38

18 59 62 60 67 1 2 2 2 2 5 991 20 864 22 494 22 084 23 055 499 869 937 920 960 91 97 99 101 94 27 60 227 145 50 18 40 1 1 6 092 14 382 508 93 22

1 198 99 55


Dětská ozdravovna Harrachov - Bílá Voda

Dětská ozdravovna Radostín Sychrov p.o.

Dětská léčebna Cvikov p.o.

Nemocnice Pod Holým vrchem Česká Lípa

LDN Jablonec nad Nisou p.o.

LDN Jablonné v Podještědí p.o.

LDN Nový Bor p.o.

25 2 7463 311 89 29

LDN Lomnice nad Popelkou p.o.


36 1 13419 1118 102 14

MN Turnov p.o.


469 142 13 1 163953 48 583 2 623 4 049 92 94 50 38 58 2 20 474

Liberecký kraj

Data Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů Počet oš.dnů za měs.na st. Procento využití kapacity Průměrná oš.doba Počet lůžek Počet stanic Počet oš.dnů


Následná péče

Ošetřovatelská péče

Oddělení



4. Návrh konkrétních opatření 4.1. Úvod V této kapitole jsou navržena opatření na změny procesů vedoucí ke zvýšení výkonnosti, efektivity čerpání zdrojů a hospodářské stability zdravotnických zařízení a dále ke zvýšení kvality zdravotní péče jednotlivých poskytovatelů. V kapitole je uveden rámcový návrh pro realizaci informačního systému kraje a systému řízení podle modelu excelence EFQM a systému vzdělávání, zaměřeného především na zvyšování manažerských schopností.

4.2. Shrnutí Úspěšná stabilizace (restrukturalizace) procesů poskytovaných služeb zdravotní péče v kraji je podmíněna kromě jiných dvěmi klíčovými kroky: • •

dosažení vysoké motivace managementu zdravotnických zařízení, použití jednotných nástrojů řízení.

Pokud hovoříme o motivaci managementu zdravotnických zřízení, pak je nutné zdůraznit potřebu změnit hospodářsko-právní formu zdravotnických zařízení. Nejedná se tedy o privatizaci, ale o změnu právní formy z příspěvkové organizace na obchodní společnost při zachování 100 % vlastnictví kraje. Tato změna (doplněná i finanční motivací) vyvolá zásadní změny v myšlení zaměstnanců a managementu zdravotnických zařízení. Bez vnitřního pozitivního přesvědčení managementu, že změna přinese kromě rizik i osobní prospěch se zásadní změny procesů ve zdravotnictví dají jen obtížně realizovat. Druhým předpokladem úspěšné stabilizace procesů služeb zdravotní péče v kraji je použití jednotných nástrojů řízení. Jedná se tedy o použití ověřených systémů řízení založených na moderních a informačních technologiích, které umožní uživateli s minimálním nasazením a nízkými náklady dosáhnout vysokých účinků – potřebných výsledků. Navrhujeme tedy připravit Plán realizace změn struktury služeb zdravotní péče Libereckého kraje, který bude zaměřen na udržení nebo zvýšení dostupnosti, kvality a rozvoje zdravotních služeb. Navrhujeme, aby Plán realizace reflektoval současné problémy a nedostatky systému zdravotní péče kraje. Předpokládáme, že Plán realizace bude řízen na principu projektového řízení, včetně eliminace rizik a bude obsahovat následující kapitoly: • • • • • • •

Připomínkování a upřesnění závěrů strukturální analýzy Zahájení realizace Plánu restrukturalizace akutní zdravotní péče Zahájení řešení problematiky zaměření na zlepšení klíčových procesů zdravotní péče Zavedení monitorovacího a benchmarkingového systému Zúčtovací centrum a centrum DRG Implementace modelu EFQM ve zdravotnictví Navržení a realizace projektu změny hospodářsko-právní formy zdravotnických zařízení kraje.

Datum: 30.9.2004



4.2.1. Připomínkování a upřesnění závěrů strukturální analýzy Je vhodné detailněji analyzovat indicie, nebo problémy, které vyplývají z výše provedené strukturální analýzy. K tomu účelu je ale potřeba projednat doporučení s managementy zdravotnických zařízení.

4.2.2. Zahájení realizace Plánu restrukturalizace akutní zdravotní péče Schválit Plán restrukturalizace, vytvořit projektový tým, plán projektu a zahájit realizaci.

4.2.3. Zahájení řešení problematiky klíčových procesů zdravotní péče Zlepšení je žádoucí především na úrovni zajištění neodkladné péče, tedy v součinnosti záchranných služeb a nemocnic.

4.2.4. Zavedení monitorovacího a benchmarkingového systému V rámci řešení projektu Krajského zdravotního plánu Libereckého kraje jsme získali značné množství údajů a dat, které jsou k dispozici v daném prostředí, nejsou však dostatečně konzistentní a práce s nimi je obtížná, výsledky nedostatečně přehledné. Doporučujeme vytvoření systému sběru, standardizace a interpretace dat a informací, které by pak byly k dispozici rozhodujícím autoritám kraje v přehledné formě. Důležité je vytvoření datového centra, které by bylo schopné vytvářet referenční hodnoty pro srovnávání.

4.2.5. Zúčtovací centrum a centrum DRG Naprosto klíčovým problémem všech poskytovatelů péče v kraji je efektivní zajištění dostatečného výnosu od zdravotních pojišťoven a eventuálně z dalších zdrojů. Nabízíme vytvoření zúčtovacího centra pro nemocnice, které by pomáhalo optimalizovat správné vykazování péče a to i s ohledem na připravovaný systém DRG. Součástí činnosti tohoto centra by bylo i shromažďování potřebných a aktuálních informací a školící kapacity v problematice.

4.2.6. Implementace modelu EFQM ve zdravotnictví Završením snah transformace řízení zdravotní péče v rámci Libereckého kraje musí být přechod na transparentní a efektivní řízení. Jako vhodné řešení v rámci evropského prostoru ukazuje být MODEL EXCELLENCE EFQM (European Foundation of Quality Management), který se v současné době v rámci evropského prostoru prosazuje i ve zdravotnictví. Jeho součástí je pak zvládnutí celé řady znalostí a dovedností, jako je schopnost popsat a analyzovat procesy péče, měřit výkon, měřit náklady na procesy a strategicky plánovat v intencích modelu BSC (Balanced Scorecard)

Datum: 30.9.2004



4.2.7. Navržení a realizace změny hospodářsko-právní formy Návrh a realizace projektu změny hospodářsko-právní formy je podmíněna společenskopolitickou shodou na potřebě a nezbytnosti takového kroku.

4.3. Zlepšování stavu obyvatelstva Tato kapitola nebyla předmětem aktualizace a její znění je původní Stálé zlepšování stavu obyvatelstva je logickým požadavkem na každý rozvíjející se systém zdravotní péče. Upozorňujeme na potřebu vytvoření systému hodnocení výsledků péče v rámci kraje popsaném v úkolu 16.1 materiálu Zdraví 21. Základem je naše současné hodnocení struktury nemocnic, ale do budoucna je třeba vypracovat systém ukazatelů specifických pro kritické oblasti nemocnosti. K tomu lze použít již vypracované metodiky performance measurement, které jsou pro Liberecký kraj dostupné. Doporučujeme vytvoření systému sběru dat, výpočtu a interpretace ukazatelů výsledků péče zaměřených na kritické oblasti zlepšování výsledků péče specifikované v materiálu Zdraví 21 (WHO). Toto doporučení navazuje na již provedenou práci skupiny odborníků Libereckého kraje „Zdravotní politika Libereckého kraje“, dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel a rozšiřuje jej o úkoly č. 16.1.1, 16.1.2 a 16.1.3 zaměřené na měřitelné výsledky zdravotní péče. Výstupem programu pak bude návrh, realizace a implementace informačního systému schopného poskytovat požadované informace o výkonnosti a kvalitě zdravotní péče ve vybraných problémových oblastech nemocnosti. Konkrétní cíle programu uvádíme jako citaci předmětného materiálu níže: CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ŘÍZENÍ RESORTU ZDRAVOTNICTVÍ, ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ AŽ PO INDIVIDUÁLNÍ PÉČI O PACIENTA NA KLINICKÉ ÚROVNI BYLO ORIENTOVÁNO NA VÝSLEDEK. Přelom tisíciletí je v hospodářsky vyspělém světě ve všech oblastech lidské činnosti ve znamení stoupajícího významu kvality - jakosti. Nízká cena a množství produktu na trhu již v silné konkurenci nestačí. Poptávka je především po zboží a službách poskytovaných ve správný čas, na správném místě, za nejvýhodnější cenu a v dokonalé kvalitě. Tato tržní premisa je platná v nejširším slova smyslu i ve zdravotnických službách. Dílčí úkol č. 16. 1. Účinnost hlavních zdravotních programů hodnotit podle dosaženého zdravotního přínosu. Výběr postupů ke zvládnutí individuálních zdravotních problémů se bude opírat o porovnání zdravotních výsledků a nákladů Současný stav: ČR neměla v minulých letech s výjimkou národní zdravotnické statistiky (ÚZIS) žádné institucionální nástroje pro měření výsledků péče. Rovněž hodnocení nákladů jednotlivých přípaDatum: 30.9.2004


Aktualizace krajského zdravotního plánu Libereckého kraje dů bylo až dosud předmětem spíše menších, individuálních projektů, které nebyly koordinovány na úrovni vládních autorit. Vytvořením Rady pro kvalitu ve zdravotnictví, ustanovením Centra pro řízení kvality ve zdravotnictví a definováním několika klíčových programů kvality jsou vytvořeny institucionální podmínky pro měření efektivity na úrovni vlády. Díky dezintegraci poskytovatelů i plátců zdravotní péče je obtížný sběr a koncentrace důležitých údajů. Chybí pohled na celý proces péče o pacienta včetně období, kdy je poskytována sociální péče, chybí propojení informací z domény zdravotní a sociální péče. Je dosud nedostatečná integrující role praktického lékaře. Porovnávání zdravotních výsledků a nákladů je obtížné a nelze jej prakticky objektivním způsobem provádět. Aktivity ke splnění dílčího úkolu: 16.1.1: Implementovat objektivní metody měření výsledků a nákladů péče. Hodnotit spokojenost pacientů s péčí v oblasti klíčových problematických skupin onemocnění při zajištění ochrany osobních údajů a respektování práv pacientů. Tvorba standardů návaznosti procesů léčebné péče. 16.1.2: Vytvořit transparentní právní rámec umožňující metodicky jednotným způsobem zabezpečit sledování a vyhodnocování kvality a efektivity poskytované zdravotní péče v oblasti veřejného zdravotnictví, včetně sociálních služeb 16.1.3: Zavést jako základní nástroje pro volbu efektivních léčebných postupů kritické vyhodnocování zdravotnických technologií Ukazatele k monitorování plnění dílčího úkolu: - kvalita života podle metody Euro QoL, - průměrné náklady na případ, - průměrná doba léčení, - celkový nemocniční stupeň úmrtnosti (lokalita), - pooperační mortalita, - celková dětská úmrtnost - a řada dalších, pro které bude možné v Libereckém kraji získat kvalitní data a která budou seznána jako potřebná pro toto sledování

Datum: 30.9.2004


Krajský úřad Libereckého kraje. Závěrečná zpráva

Recommend Documents