Kraj Liberecký ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

Obec ROPRACHTICE Kraj Liberecký

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

Průzkumy a rozbory LEDEN 2006

Územní plán obce Roprachtice – průzkumy a rozbory

Pořizovatel: Obec Roprachtice Kraj Liberecký Projektant: SURPMO, a. s. Projektové středisko Hradec Králové

Vedoucí Projektového střediska: Ing. arch. Alena Koutová

ZPRACOVATELSKÝ TÝM urbanismus, koordinace:

Ing. arch. Alena Koutová Ing. arch. Miroslav Baťa Ing. Jiřina Fojtíková

spolupráce:

Ing.arch. Václav Kout Ing. Jana Rejlová

demografie:

Leona Svobodová, DiS.

doprava:

Ing. Josef Smíšek

životní prostředí:

Ing. Josef Příkaský Ing. Květoslav Havlíček Ing. Jan Rutrle Ing. Lenka Čtvrtníková

geologie:

RNDr. Jana Krausová

vodní hospodářství:

Ing. František Weisbauer

energetika:

Vlastimil Kašpar Aleš Vondráček

telekomunikace:

Vlastimil Kašpar

fotodokumentace:

archiv zpracovatele

digitální zpracování:

Ing. Jiřina Fojtíková Michal Pešl

technické zajištění:

Martina Švarcová

2


Obsah elaborátu

1. TEXTOVÁ ČÁST Průvodní zpráva, včetně doprovodné tabulkové části a fotodokumentace

2. GRAFICKÁ ČÁST

2.1. Výkres limitů využití území

1 : 5 000

2.2. Problémový výkres

1 : 5 000

3


1.

P R Ů V O D N Í Z P R Á VA

Textová část, včetně doprovodné tabulkové části a fotodokumentace

1.A. Základní údaje 1.A.1. Úvod

5

1.A.2. Hlavní cíle průzkumů a rozborů

6

1.A.3. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace

7

1.B. Průzkumy a rozbory současného stavu území 1.B.1. Vymezení řešeného území

8

1.B.2. Základní předpoklady a podmínky ochrany hodnot území

9

1.B.2.1. Demografie, domovní a bytový fond

9

1.B.2.2. Přírodní podmínky a životní prostředí

12

1.B.2.3. Kulturní hodnoty

22

1.B.3. Funkční využití území

23

1.B.4. Limity využití území, stanovená záplavová území

35

1.B.5. Doprava, občanské a technické vybavení, nakládání s odpady

36

1.B.5.1. Doprava

36

1.B.5.2. Občanské vybavení

38

1.B.5.3. Vodní hospodářství

40

1.B.5.4. Elektrorozvody, telekomunikace

42

1.B.5.5. Zásobování plynem

46

1.B.5.6. Nakládání s odpady

47

1.B.6. Geologické poměry, místa se zvláštními podmínkami geologické stavby

48

1.B.7. Územní systém ekologické stability

51

1.B.8. Závěr - Okruhy problémů k řešení

54

Fotodokumentace

55

Seznam použitých podkladů

56

Seznam použitých zkratek

58

4


1.A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.A.1. Úvod

Obec Roprachtice se na základě konzultace s Městským úřadem (MěÚ) v Jilemnici a Krajským úřadem (KÚ) v Liberci rozhodla pro vypracování územně plánovací dokumentace (ÚPD) v úrovni územního plánu obce (ÚPO). Zpracováním uvedené ÚPD byla pověřena společnost SURPMO, a. s. Praha – Projektové středisko Hradec Králové. Smlouva mezi objednatelem (obec Roprachtice) a zpracovatelem byla uzavřena v červnu 2005. Po přípravných pracích jsou k lednu 2006 vypracovány Průzkumy a rozbory. Elaborát zpracovaný dle §10 vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje v grafické části Výkres limitů využití území (grafická příloha 2.1.), Problémový výkres (grafická příloha 2.2.) v měřítku 1:5 000. Doprovodná textová část je doplněna tabulkami a fotodokumentací. Mimo podklady uvedené v jednotlivých statích Průvodní zprávy byly pro zpracování díla provedeny řešitelským týmem vlastní průzkumy v terénu, orientačně doplněny stávající mapové podklady a byla uskutečněna řada jednání za účelem doplnění informací o řešeném území, včetně podkladů KÚ Libereckého kraje, MěÚ Jilemnice, obce Roprachtice. Na podkladě závěrů vyplývajících z této etapy ÚPO a dalších relevantních materiálů je možno připravit podklady pro návrh Zadání územního plánu obce Roprachtice.

5


1.A.2. Hlavní cíle průzkumů a rozborů

Cílem průzkumů a rozborů (jako I. fáze prací na ÚPO) je souborné vyhodnocení současného stavu řešeného území, podmínek jeho využívání, zjištění jeho hodnot, možných rozvojových tendencí, případných střetů zájmů a problémů. Dostatečná podrobnost a důsledné zpracování této fáze procesu pořízení územního plánu obce přispívá k dosažení vyváženějších a komplexnějších výsledků následujících etap. Podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen Stavební zákon), a vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Vyhláška), mají Průzkumy a rozbory povinně obsahovat dvě části. Jednak část textovou, která spolu s tabulkami slouží k popsání a vysvětlení jevů a skutečností v řešeném území a její závěr tvoří okruhy problémů k řešení, a část grafickou ve formě výkresové dokumentace, konkrétně problémový výkres a výkres limitů využití. Problémový výkres znázorňuje zjištěné záměry na změny v území a nejdůležitější problémy, které by měly být řešeny v územním plánu obce. Výkres limitů využití území obsahuje limity vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí, které se na řešeném území již uplatňují a tedy zcela jednoznačně determinují koncepční možnosti rozvoje obce.V předkládaném výkresu jsou podchyceny známé, graficky vyjádřitelné limity využití území. Taxativní uvedení limitů je součástí Průvodní zprávy (kap. 1.B.4.). Průzkumy a rozbory jsou podkladem pro zpracování návrhu Zadání ÚPO a pro řešení územně plánovací dokumentace obce.

6


1.A.3. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace

Z širších hledisek je nutno jmenovat schválený Územní plán velkého územního celku (ÚPN VÚC) Krkonoše a v současné době rozpracovaný ÚP VÚC Liberecký kraj v etapě projednávání konceptu řešení. Naplnění hlavních zásad, které se obce týkají, bude předmětem konceptu řešení této ÚPD. Obec bude respektována jako důležitý článek ve struktuře osídlení s hlavní funkcí obytnou, doplňovanou o podnikatelské aktivity a rekreaci.

7


1.B. PRŮZKUMY A ROZBORY SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ 1.B.1. Vymezení řešeného území Obec Roprachtice leží asi 3 km jižně od Vysokého nad Jizerou a asi 7 km severozápadně od Jilemnice. Rozkládá se v pěkné kopcovité krajině v údolí Hrádeckého potoka pod vrchy Chlum (695 m) a Farský (624 m). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. V Roprachticích se do dnešní doby dochoval barokní kostel postavený roku 1768. Řešené území obce Roprachtice se skládá pouze z jedné části - Roprachtice se samostatným katastrálním územím Roprachtice. Hranice řešeného území je vedena po hranici správního území obce (viz grafická část), které má celkovou rozlohu 1 160 ha. (v členění a číslování dle Číselníku obcí Východočeského kraje roku 1999, jak jej zpracovala Krajská statistická správa Hradec Králové) Územním plánem obce Roprachtice (i.č. ZÚJ 577464) je řešena jedna část: • Roprachtice (i.č. ČO 14117, i.č. ZSJ 1411780), název katastru = ÚTJ Roprachtice (i.č. ÚTJ 741175) Vysvětlivky:

i.č. - identifikační číslo ZÚJ - základní územní jednotka ČO - část obce ZSJ - základní sídelní jednotka ÚTJ - územně technická jednotka

8


1.B.2. Základní předpoklady a podmínky ochrany hodnot území 1.B.2.1. Demografie, domovní a bytový fond ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE

Rok

1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet obyvatel

1238 1164 1082 959 602 502 412 312 308

268

Vývoj počtu obyvatel, dle statistických šetření (Sčítání lidu, domů a bytů – SLDB) ve výše uvedených letech, od roku 1900 vykazoval až do roku 2001 trvale klesající tendenci. Mezi těmito lety poklesl počet obyvatel o 970 obyvatel (tj. o 78 %). K největšímu poklesu počtu obyvatel (o 357) došlo vlivem válečných událostí mezi lety 1930 a 1950. I v posledním desetiletí (mezi lety 1991 a 2001) počet obyvatel klesl o 40 obyvatel (tj. o 13 %). Počet obyvatel k 31.10. 2005, dle údajů z obecního úřadu, je celkem 270 obyvatel.

Věková struktura obyvatelstva Věk/ Rok 1991 2001

předproduktivní abs. v% 65 21,1 44 16,5

produktivní abs. v% 144 46,8 164 61,2

poproduktivní abs. v% 99 32,1 60 22,3

index mládí 65,7 73,3

Věková struktura obyvatel obce vykazuje nepříznivý stav, a to i přes mírné zlepšení hodnoty indexu mládí. Ukazuje na postupné přirozené stárnutí populace v obci. Hodnota indexu mládí je nízká – v obci žije menší počet dětí v předproduktivním věku (0 – 14 let). Hodnota indexu mládí mezi lety 1991 a 2001 nepatrně stoupla, v obou věkových skupinách (předproduktivní věk a poproduktivní věk – 60 a více let) došlo k poklesu počtu obyvatel, přičemž u věkové skupiny v předproduktivním věku došlo k menšímu poklesu počtu obyvatel. K výraznějšímu nárůstu počtu obyvatel došlo ve věkové skupině v produktivním věku – 15 – 59 let. Průměrný věk v obci k 31. 10. 2005 je 40,4 let (u mužů 39,4 let a u žen 41,2 let). I průměrný věk ukazuje na to, že v obci dochází k postupnému přirozenému stárnutí obyvatel. Národnostní složení Z hlediska národnostního složení (podle definitivních výsledků sčítání 1. 3. 2001 – SLDB 2001) je celé území obce Roprachtice zcela homogenní oblastí s převahou české národnosti (98,1 %). 9


Náboženské vyznání Z celkového počtu obyvatel (podle SLDB 2001) se k některé z církví hlásí 44 % obyvatel a 45 % obyvatel je bez vyznání, 11 % obyvatel tento údaj neuvedlo (viz. následující graf).

Obyvatelstvo podle vyznání k 1.3.2001 Církev čsl. Ostatní 0% husitská 2% Českobr. církev evangel. 0%

Nezjištěno 11%

Bez vyznání 45%

Církev římskokatolická 42%

10


DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND

Vývoj počtu trvale obydlených domů v obci od počátku století, dle SLDB v níže uvedených letech, dokumentuje následující tabulka. Do roku 1930 je počet domů stabilní. Mezi lety 1930 až 1950 došlo k mírnému poklesu počtu domů. Mezi lety 1950 až 1970 došlo k výraznému poklesu počtu domů vlivem převodu nemovitostí na rekreační účely. Do roku 1950 se jedná o domy celkem a od roku 1961 pouze o domy trvale obydlené. V tomto sčítání byla část domů vyčleněna z domovního fondu k rekreačním účelům a zvlášť se začaly evidovat neobydlené domy. Mezi lety 1970 až 2001 došlo k dalšímu poklesu počtu trvale obydlených domů.

Rok Počet domů

1900 1910 1921 1930 1950 1970 1980 1991 2001 225 230

223 226 217 152 128 102

92

V obci se dle sčítání v roce 2001 nacházelo 211 domů z toho 92 trvale obydlené. Bytů bylo v obci 235, z toho 109 trvale obydleno a 126 neobydleno. Z neobydlených bytů 85 slouží k rekreaci a 22 jsou obydleny přechodně. K 31.10. 2005, dle údajů z obecního úřadu, je v obci 216 domů, z toho trvale obydleno je 90 domů a neobydleno 116. Z neobydlených domů slouží 100 k rekreaci. Na řešeném území obce jsou evidovány 3 objekty vyjmuté z bytového fondu sloužící k rekreačním účelům. Od roku 2001 nebyl v obci postaven žádný dům.

Závěr

Komplexním posouzením demografických, ekonomických a sociálních podmínek nutno stanovit základní tendence demografického vývoje v obci.

11


1.B.2.2.

Přírodní podmínky a životní prostředí

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY

Biogeografická poloha Řešené území leží v nadmořské výšce od cca 470 m (pod silnicí do Přívlak) po cca 695,4 m (na vrcholku severovýchodně od obce). Obecní úřad je cca v 560 m n.m. Dle fytogeografického členění Josefa Dostála (Atlas ČSSR 1966) je řešené území zařazeno do oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum), obvodu přechodné květeny hercynsko-sudetské (Praesudeticum), okrsku Podkrkonoší. Podle regionálního fytogeografického členění V. Skalického a B. Slavíka (Květena České socialistické republiky, Academia 1988) leží území ve fytogeografické oblasti mezofytikum (Mesophyticum), obvod Českomoravské mezofytikum (Mesophyticum Massivi bohemici), okres Podkrkonoší, podokres Železnobrodské Podkrkonoší. Podle Culka (členění použité pro Nadregionální a regionální ÚSES ČR, Společnost pro životní prostředí Brno 1995) se řadí oblast do provincie středoevropských listnatých lesů, hercynské podprovincie, bioregionu Železnobrodského (1.36).

Geomorfologie, reliéf, eroze

Geomorfologie Geomorfologicky se jedná o (Demek – Geomorfologie Čes. zemí) Česká vysočina (provincie) IV Krkonošsko-jesnická soustava (subprovincie) IVA Krkonošská podsoustava (oblast) IVA-8 Krkonošské podhůří (celek) IVA-8B Podkrkonošská pahorkatina (podcelek) IVA-8B – a Lomnická vrchovina (okrsek) Průměrná nadmořská výška 650 m n.m (pohybuje se mezi 560 – 695 m n.m.). Geologie území Převažujícím geologickým podložím v lesích jsou grafit – sericitické fylity, chlorit – sericitické fylity a podél vodotečí jsou to deluviofluviální sedimenty.

Reliéf Území je tvořeno hercynskými a staršími vrásnozlomovými strukturami Českého masivu. Reliéf řešeného území je členitý, erozně denudační - pahorkatina a zaříznuté úzké nivy potoků v oblasti erozně a tektonicky rozčleněného paleogenního zarovnaného povrchu. Maximální výškový rozdíl ve čtverci 4 x 4 km je 150 až 300 m. Eroze V řešeném území jsou plochy ohrožené erozí. Protierozní ochranou území je nutné se zabývat při veškeré činnosti dotýkající se zemského povrchu. V řešeném území je to zejména činnost zemědělská, lesní hospodářství a veškerá činnost stavební. 12


Vodní eroze V řešeném území je množství svažitých ploch ohrožených vodní erozí (svahy nad úzkými nivami potoků). Vodní erozí obecně jsou ohroženy (podle kultur, způsobu obhospodařování, ale i podle konfigurace terénu a délky svahů) plochy na svazích větších než 4 % (při shodě nepříznivých okolností i méně). 2

Území patří do oblasti nepatrné až střední hustoty stržové sítě (do 1 km/km ). Vodní erozí plošnou a výmolnou (rýhová a výmolová) je postiženo 25 až 50 % plochy zemědělského půdního fondu. Větrná eroze Ohrožení větrnou erozí není evidováno (zejména díky rozptýlené zeleni a členitosti terénu je malé). Hlavní problémy - splachy ornice ze svažitých ploch - rychlý odtok dešťových a sněhových srážek a malá akumulace vod v území. Jedná se o sušší území s nedostatkem vody. PŮDNÍ PODMÍNKY Zvětralinový plášť Půdotvorným substrátem jsou kyselá až neutrální intrusiva a metamorfika čtvrtohorního stáří, původně vzniklé za tropického klimatu na horninách kulmských, spodnopaleozoických, algonkických a na horninách krystalinika. Zvětraliny jsou převážně jílovito - písčité až jílovité. Čtvrtohorní pokryvy jsou plošně malé o nepatrných až malých mocnostech. V území se vyvinuly převážně hlinitopísčité až písčitohlinité hnědé horské lesní půdy. Hrubé charakteristiky půd dle Atlasu ČSSR 1966: Celková hloubka Celková minerální síla Obsah humusu

30 až 100 cm (půdy převážně středně hluboké), půdy převážně minerálně chudé a velmi chudé, vysoký (v zemědělských půdách 3 až 5 %, v lesních půdách 5 až 10 %), Výměnná reakce (pH) svrchní vrstvy půdy kyselé až silně kyselé (zemědělské půdy pH pod 5,5, v lese pod 4,5), Potřeba vápnění zemědělských půd značná až velmi značná (16 - 20 i více q CaO/ha) Zásoby přijatelného draslíku dobré (16 - 20 mg K2O/100g půdy), Zásoby přijatelné kyseliny fosforečné velmi malé (do 2 mg P2O5/100g půdy)

Zemědělská půda Bližší údaje o kvalitě půd podávají bonitované pedologicko ekologické jednotky (BPEJ). V řešeném území se vyskytují půdy následujících BPEJ (rozdělené dle Přílohy metodického pokynu ze dne 12. 6. 1996 Čj.: OOLP/1067/96 do pěti tříd ochrany ZPF): 1. třída ochrany ZPF - nejcennější půdy, převážně na rovině nebo jen mírném svahu. Ze ZPF je lze vyjmout pouze výjimečně, převážně na obnovu ekologické stability a liniové stavby zásadního významu: 8.34.21, 8.35.01, 8.35.21 a 9.36.21. 13


2. třída ochrany ZPF - půdy s nadprůměrnou produkční schopností, jen podmíněně odnímatelné a podmíněně zastavitelné: 8.34.31, 8.35.24, 9.36.04 a 9.50.11. 3. třída ochrany ZPF - půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno využít pro eventuální zástavbu: 8.34.24, 8.34.34, 9.36.24 a 9.36.41. 4. třída ochrany ZPF - půdy s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou, zastavitelné: 8.34.41, 8.35.41, 8.50.11, 9.36.34, 9.36.44, 8.36.51, 9.50.14 a 9.50.51. 5. třída ochrany ZPF - zbývající půdy, převážně s velmi nízkou produkční schopností, včetně půd mělkých, svažitých hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně ohrožených. U těchto půd se předpokládá nezemědělské využití efektivnější. Pokud na těchto plochách nejsou jiné důvody ochrany (chráněné území, ochranná pásma, území dalších zájmů ochrany přírody), jde o nejnižší stupeň ochrany půd: 8.34.44, 8.34.54, 8.35.44, 8.37.16, 8.37.46, 8.37.56, 8.40.67, 8.40.68, 8.40.78, 8.50.41, 8.67.01, 8.68.41, 8.73.11, 8.73.41, 9.36.54, 9.37.16, 9.37.46, 9.40.68, 9.40.78, 9.68.41, 9.73.11, 9.73.41, 9.74.11 a 9.75.41. Pětimístné číselné kódy (jedno jednociferné a dvě dvouciferná čísla) udávají dle vyhl. 546/2002 Sb.: Údaj o zařazení do klimatického regionu (1. pozice číselného kódu BPEJ). 8 ** ** - mírně chladný, vlhký (C 1) 9 ** ** - chladný, horský (C 2-3) V klimatických regionech 8 a 9 se uvažuje expozice severní jako negativní, ostatní expozice se uvažují jako sobě rovné. Hlavní půdní jednotka - druhá a třetí pozice číselného kódu BPEJ. * 34 ** - kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální na žulách, rulách, svorech a fylitech, středně těžké lehčí až středně skeletovité, vláhově zásobené, vždy však v mírně chladném klimatickém regionu * 35 ** - kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické i kryptopodzoly modální, včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu * 36 ** - kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu * 37 ** - kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách * 40 ** - půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici * 50 ** - kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách (které nejsou v HPJ 48,49), středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření * 67 ** - gleje modální na různých substrátech často vrstevnatě uložených, v polohách širokých depresí a rovinných celků, středně těžké až těžké, při vodních tocích závislé na výšce hladiny toku, zaplavované, těžko odvodnitelné * 68 ** - gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí, včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim 14


* 73 ** - kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové, nacházející se ve svahových polohách, zpravidla zamokřené s výskytem svahových pramenišť, středně těžké až velmi těžké, až skeletovité * 74 ** - pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje povrchové zrašelinělé i gleje povrchové histické, gleje akvické, stagnoglej modální, půdy středně těžké až velmi těžké, až středně skeletovité, nacházející se ve svahových polohách, zamokřené se svahovými prameny, často zrašelinělé * 75 ** - kambizemě oglejené, kambizemě glejové, pseudogleje i gleje, půdy dolních částí svahů, zamokření výraznější než u HPJ 74, obtížně vymezitelné přechody, na deluviích hornin a svahovinách, až středně skeletovité Vedlejší půdní jednotka (4. a 5. pozice kódu) - 4. pozice kódu - údaje o sklonitosti a expozici. Číselný Kód Kód Kateg. Popis BPEJ sklonitosti * ** 0* 0-1 * ** 1* * ** 2* * ** 3* * ** 4* * ** 5* * ** 6* * ** 7*

2 2 2 3 3 4 4

(0-1o) úplná rovina (1-3o) rovina (3-7o) mírný sklon o (3-7 ) mírný sklon (3-7o) mírný sklon o (7-12 ) střední sklon (7-12 o) střední sklon (12-17 o) výrazný sklon (12-17 o) výrazný sklon

Kód Popis expozice 0

všesměrná

0 1 3 1 3 1 3

všesměrná. jižní (jihozápad až jihovýchod) severní (severozápad až severovýchod) jižní (jihozápad až jihovýchod) severní (severozápad až severovýchod) jižní (jihozápad až jihovýchod) severní (severozápad až severovýchod)

Druhá část vedlejší půdní jednotky - údaje o skeletovitosti a hloubce půd (5. pozice číselného kódu). Číselný Kód Kód Kateg. Popis BPEJ skeletovitosti

Kód hloubky

Popis půdy

* ** *1 0-1

bezskeletovitá, s příměsí slabě skeletovitá středně skeletovitá

0-1

středně skeletovitá bezskeletovitá, s příměsí slabě skeletovitá středně skeletovitá silně skeletovitá

2 0-1

hluboká středně hluboká hluboká středně hluboká mělká hluboká středně hluboká hluboká středně hluboká mělká

* ** *4 2 * ** *6 2 +) * ** *7 0-1 * ** *8+) 2-3

+)

0-1

0-2

- platí pouze pro půdy o sklonitosti nad 120 t.j. HPJ 40.

15


Lesní půda

Přehled půdních typů na PUPFL - V lese převažuje oligotrofní kambizem.

Půdní typ

Půdní druh

Hloubka

Štěrkovitost

Konzistence

Vlhkost

% zastoupení

Oligotrofní kambizem

Písčitohlinitá, hlinitá

Hluboká

Ojediněle

Drobtovitá

Suchá

56,7

Mezotrofní kambizem

Hlinitojílovitá, jílovitohlinitá

Hluboká

Mírně štěrkovitá

Drobtovitá

Mírně vlhká

35,7

Rankerová kambizem

Hlinitá, písčitohlinitá

Mělká

Silně kamenitá

Hrudkovitá

Čerstvě vlhká

0,3

Oglejená kambizem

Hlinitojílovitá, hlinitá

Hluboká

Ojediněle štěrkovitá

Drobtovitá

Střídavě vlhká

5,1

Pseudoglej

Hlinitá, jílovitohlinitá

Hluboká

Bez skeletu

Drobtovitá

Střídavě vlhká

1,6

Fluvizem

Hlinitopísčitá, písčitohlinitá

Různá

Štěrkovitá

Různá

Vlhká, mokrá

0,6

Celkem:

100,00

Podnebí Území leží (dle Quitta) v oblasti mírně teplé, okrsek mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný MT2. Charakteristické je krátké, mírné až mírně chladné, mírně vlhké léto, přechodné období mírné s mírným jarem a mírným podzimem, zima je dlouhá s mírnými teplotami. Řešené území leží v mírně teplé klimatické oblasti, vlhké podoblasti, v okrsku mírně teplém, velmi vlhkém, vrchovinovém - s nadmořskou výškou nad 500 m. Charakteristické hodnoty: Průměrná roční teplota vzduchu Průměrný počet mrazových dnů (minim. tepl. -0,1 oC a nižší) „ „ letních dnů (prům. tepl. nad 25 oC) Délka bezmrazového období Roční úhrn srážek Úhrn srážek v zimním období Úhrn srážek v letním období Období s průměrnou denní teplotou vzduchu začátek o 0 C a nižší (zimní období) 1.12. - 11.12. 5 oC a vyšší (širší veg. obd.) okolo 11. 4. 10 oC a vyšší (užší veg. obd.) 11. 5. - 21. 5. Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více „ „ „ se sněhovou pokrývkou Maximum sněhové pokrývky

6,8 oC 120 – 140 okolo 20 okolo 120 dnů 700 - 900 mm 400 - 500 mm okolo 400 mm konec 1. 3. - 11. 3. okolo 26. 10. okolo 21. 9. okolo 110 80 - 100 40 - 80 cm

16


ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Základní právní rámec stanovují zákony č.114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, č. 16/97 Sb., 115/2000 Sb., 100/04 Sb., 168/04 Sb., 218/04 Sb., vyhlášky 395/192 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/92 Sb., 82/97 Sb., 85/2000 Sb., 360/2000 Sb., dále zákon o životním prostředí č. 17/92 Sb., ve znění zákona 123/98 Sb., a zákon 289/95 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Chráněná území V území nejsou žádná zvláště chráněná území, ptačí oblasti, evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 ani památné stromy. V řešeném území se nacházejí významné dřeviny rostoucí mimo les. Jsou roztroušeny ve skupinách a liniích podél mezí, cest, vodotečí a na plochách neplodné půdy. Krajině dodávají malebnost a přispívají k osobitosti území. Stromy mimořádné svým stářím nebo působením v krajině jsou uvedeny v tabulce Významné stromy (včetně odhadnutých rozměrů). Významné stromy

Č. Dřevina 1

Lípa

2

Lípa

3 4 5 6 7 8 9

Lípa Lípa Lípy Lípa Jírovec Buk Jasany

Poznámka:

Stručný popis

Průměr (v m)

kmene Solitér při cestě východně od výkrmny 0,8 býků Solitér u roubenek 1,2

Solitér 1,2 Dvoják 0,8 Tři lípy u křížku 0,5/0,8/1,2 Solitér nad cestou 1 Solitér u cesty 1,1 Solitér poškozený bleskem 1,5 Dva velké stromy v návaznosti na 1,1 skupinu mladších stromů

Výška List mapy,

koruny koruny poznámka 16 20 5–4 16

25

12 14 12 16 12 14

21 25 25 22 26 28

5–4, 1 - vysazen kolem r. 1800 5–4 5–4 5-5 5-5 5-5 5-5 5-5

1 - prověřit možnost vyhlášení památným stromem

Uskutečněná jednání • • • •

Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí Obecní úřad Zemědělské družstvo Roprachtice MěÚ, odbor ŽP, Semily

17


OCHRANA OVZDUŠÍ Z hlediska ochrany ovzduší je poměrně nově zpracován strategický dokument Program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší Libereckého kraje. Tento plán byl zpracován v souladu s Národním programem snižování emisí vydaným jako Nařízení vlády č. 112/2004. Je zajištěn naplněním metodiky vydané MŽP pro Plán snižování emisí, která byla připravena tak, aby byla kompatibilní s Národním programem z hlediska cílů i nástrojů/opatření a zároveň generovala vstupy pro přípravu Národního programu. Základním cílem programu je účelné a ekonomicky schůdné snížení emisí produkovaných v kraji, aby jejich výše byla nižší než je stanovený emisní strop pro rok 2010 pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak.

Hlavní cíle koncepčního řešení ochrany ovzduší, vyplývající z výše uvedených požadavků v emisní a imisní oblasti: • dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot krajských emisních stropů pro Liberecký kraj • dosáhnout cestou omezování emisí příslušných látek plnění imisních limitů v zadaných lhůtách, které jsou překračovány • zajistit cestou omezování příslušných látek omezení až vyloučení rizika budoucího překračování imisních limitů, které nejsou v současné době překračovány • dosáhnout cestou omezování emisí oxidů dusíku a VOC cílových imisních limitů pro ozón

Vedlejší cíle je možné formulovat na základě požadavků ochrany životního prostředí v souvisejících oblastech: • přispět k omezení emisí látek přispívajících ke změně klimatu • přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji • přispět ke zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva • přispět k omezení zátěže citlivých ekosystémů • přispět k omezování vzniku odpadů

Je možné konstatovat, že veškerá zařízení, která budou velkými zdroji a tudíž budou mít významný vliv na životní prostředí, budou podle dikce zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí projednána. Dalším krokem, který umožňuje orgánům státní správy kontrolu vznikajících zdrojů, je nový zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, který pro pořizovatele nových středních, velkých a zvlášť velkých zdrojů stanovuje povinnost již k územnímu řízení zpracovat rozptylovou studii autorizovanou osobou. Tím je zajištěna kontrola předpokládaného vnášení dalších emisí znečišťujících látek do ovzduší v posuzované lokalitě. Přípustná imisní zátěž území je popsána v Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.

18


Následující tabulka prezentuje imisní limity upravené Nařízením vlády č. 429/2005 Sb.:

Imisní limity, meze tolerance a depoziční limit vyhlášené pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka

Doba průměrování

Hodnota imisního limitu / maximální povolený počet jejího překročení za rok

Oxid siřičitý

1 hodina

350 µg.m /24

Oxid siřičitý

24 hodiny

125 µg.m /3

Oxid dusičitý Oxid dusičitý

Datum, do něhož musí být limit dosažen

-3

-

-3

-

-3

1 hodina

200 µg.m /18

1 rok

40 µg.m

1. 1. 2010

-3

1. 1. 2010

-3

-

Oxid uhelnatý

Maximální denní osmihodinový klouzavý průměr

10 mg.m

Suspendované částice PM10

24 hodiny

Suspendované částice PM10

1 rok

40 µg.m

Benzen

1 rok

5 µg.m

Olovo

1 rok

0,5 µg.m

-3

50 µg.m /35

-

-3

-

-3

1. 1. 2010

-3

-

Meze tolerance vybraných znečišťujících látek Znečišťující látka


2005

2006

2007

1 hodina

50 µg.m

-3

40 µg.m

Oxid dusičitý

1 rok

10 µg.m

-3

8 µg.m

-3

6 µg.m

-3

4 µg.m

-3

2 µg.m

-3

Benzen

1 rok

5 µg.m

4 µg.m

-3

3 µg.m

-3

2 µg.m

-3

1 µg.m

-3

30 µg.m

-3

2009

Oxid dusičitý

-3

-3

2008 20 µg.m

-3

10 µg.m

-3

Hodnocení koncentrací suspendovaných částic frakce PM2,5 Koncentrace jemných suspendovaných částic velikostní frakce PM2,5 se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru, ročního mediánu, ročního 98. percentilu a ročního maxima z dvacetičtyřhodinových průměrných hodnot. Hodnocení koncentrací rtuti Koncentrace rtuti se hodnotí z hlediska ročního aritmetického průměru. Depoziční limit pro prašný spad Doba

Hodnota depozičního limitu

1 měsíc

12,5 g.m

-2

19


Imisní limity vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Oxid siřičitý


Hodnota imisního limitu

Rok a zimní období (1. října - 31. března)

20 µg.m

-3

1 rok

30 µg.m

-3

Oxidy dusíku

V rámci Plánu snižování emisí Libereckého kraje bylo provedeno hodnocení možností dosažení emisních stropů nově navržených pro Liberecký kraj v kt/rok.

Rok/znečišťující látka

Rok

SO2

NOx

VOC

NH3

Emisní stop bývalý (daný NV 351/2002 Sb.)

2010

13,0

8,0

7,5

3,5

Emisní strop (daný NV 417/2003 Sb.)

2010

6,6

7,1

8,2

1,2

Aktuální emise z Plánu snižování emisí

2001

7,817

10,093

9,197

1,436

Z těchto údajů uvedených v tabulce vyplývá, že: • Aktuální emise oxidu siřičitého - SO2 za rok 2001 velmi mírně překračují platnou hodnotu daného emisního stropu. • Aktuální emise oxidů dusíku – NOX silně překračují hodnotu daného emisního stropu. • Aktuální emise těkavých organických látek – VOC překračují platnou hodnotu emisního stropu. • Aktuální emise amoniaku - NH3 mírně překračují daný emisní strop.

Pro hodnocení kvality ovzduší byla použita data roku 2000. V Libereckém kraji byla pro toto období vymezena oblast s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví lidí. Byly vymezeny pouze oblasti s překročenými imisními limity pro ochranu ekosystémů a vegetace. Z Plánu snižovaní emisí Libereckého kraje vyplývá, že se obec Roprachtice nenachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.

Množství a koncentrace emisí a jejich vliv na blízké i vzdálené okolí Okres Semily patří obecně mezi jeden z emisně málo produktivních okresů Libereckého kraje. V řešeném území obce Roprachtice se na znečišťování ovzduší podílí pouze zemědělská výroba (chov skotu) a malé zdroje znečišťování ovzduší. Na území obce Roprachtice nejsou v provozu velké energetické ani ostatní zdroje. Malé zdroje znečištění jsou představovány zejména lokálními topeništi a v neposlední řadě i dopravou, kterou lze označit za významný zdroj imisní zátěže v ukazateli NOX podél význačných komunikačních tahů. Ze závěrů Plánu snižování emisí Libereckého kraje je možné vzhledem k rozvojovým aktivitám kraje, a tím i obce Roprachtice, charakterizovat vývoj emisí následně: Pravděpodobnost nárůstu emisí je Plánem spatřována zejména u oxidů dusíku. Jednak nelze očekávat významný pokles dopravy, spíše naopak, a dále lze očekávat pokračování v procesu plynofikace domácností. V případě mobilních zdrojů je patrný skoro poloviční podíl na celkové emisi oxidů dusíku (NOX). V případě plynofikace malých zdrojů znečišťování ovzduší, případně 20


i středních zdrojů, lze očekávat mírný nárůst emisí oxidů dusíku a pokles oxidu uhelnatého. V případě všech ostatních znečišťujících látek (tuhých emisí, oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého, těkavých organických látek a amoniaku) lze očekávat stabilizaci na současné úrovni, případně mírný pokles. Vzhledem k tomu, že v obci Roprachtice není vymezena oblast s překročeným imisním limitem pro ochranu zdraví lidí, a nejsou zde sídelní seskupení s počtem obyvatel vyšším než 250 000, neplyne z Nařízení vlády č. 350/2002, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, povinnost minimálního počtu měřicích bodů v této oblasti. Data pro zpracování imisní studie pro Plán snižování emisí byla získána ze stanic provozovaných ČHMÚ. Z tohoto důvodu je nutné podmínit umísťování nových zdrojů znečišťování doložením rozptylové studie a souladem s Plánem snižování emisí Libereckého kraje. Při umísťování zdrojů znečišťování ovzduší nesmí být překročeny emisní limity, ale dále je důležité hodnocení stávající imisní zátěže a dodržení imisních limitů. Součástí dokumentace (dle procesu EIA) je nutné hodnotit imisní zátěž před a po realizaci záměru a toto doložit rozptylovou studií a posouzením zdravotních rizik na obyvatelstvo. Trvalé znečišťování prostředí se (s určitým zpožděním) vedle vymírání rostlinných i živočišných druhů výrazně viditelně projevuje na lesních porostech. Celé území Česka je podle ohrožení porostů imisemi rozděleno do čtyř pásem (Imisní a ekologické charakteristiky pásem ohrožení exhalacemi stanovilo MLVH ČSR - Věstník MLVH ČSR 1980 v části 20-21 ze dne 1. 11. 1980). Řešené území je zařazeno do pásma „D“. Hranice pásem ohrožení jsou vylišena bez ohledu na hranice jednotek rozdělení lesa. Mimo Iesní půdu jsou zakresleny pravděpodobné hranice pásem ohrožení bez ohledu na průběh dopravní sítě a vodotečí. Pásma ohrožení jsou při nezměněné imisní situaci trvalá a nemění se ani v důsledku změn stupňů poškození, ani v důsledku změn druhové a věkové struktury lesních porostů. V témže pásmu ohrožení, vylišeném ve vztahu ke smrku, reagují další dřeviny podle svých regeneračních schopností a tolerance. Z hlediska volby hospodářských opatření se za rozhodující pro vylišení pásem ohrožení považuje životnost smrkových porostů, tedy průměrná rychlost zvyšování stupně poškození porostu. Imisní a ekologické charakteristiky pásma ohrožení lesa exhalacemi „D“ stanovilo MZ Vyhláškou č. 78/1996 Sb.: Porosty s nižším imisním zatížením, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší průměrně o jeden stupeň během 16 až 20 let. Do tohoto pásma se zahrnují i takové lesní pozemky s porosty, kde je vliv imisí patrný, ale dynamiku zhoršování zdravotního stavu lesních porostů zatím nelze přesně definovat. -3 Imisní zatížení roční dávkou do 200 (chráněné polohy až 450) mg SO2 . m hod., roční střední -3 hodnota koncentrací SO2 je do 0,03 (chráněné polohy až 0,05) mg . m , průměrné roční zvýšení (posun) stupně poškození smrku v porostní skupině – u mlazin a tyčkovin může být nárůst poškození i nižší (10-1 stupně – zaokrouhleno) do 6, životnost dospívajících a dospělých porostů smrku od začátku poškozování nad 60 let. Jde o vysloveně chráněné údolní polohy v různých nadmořských výškách a otevřené lokality s nízkou úrovní znečištění ovzduší.

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), Nábřežní 1326, 250 44 Brandýs nad Labem na svých stránkách http://www.uhul.cz charakterizuje pásmo imisního ohrožení „D“: Lesní pozemky s porosty, kde poškození dospělého smrkového porostu se zvýší o jeden stupeň za 16 až 20 let; lesní pozemky s porosty, kde v dospělých listnatých nebo borových porostech ročně odumře méně než 2 % původního počtu (pokud v okruhu 2 km nejsou smrkové porosty).

21


1.B.2.3.

Kulturní hodnoty

Obec Roprachtice (do roku 1927 Roprechtice) má zachovalý původní charakter smíšeného ulicového a lánového typu. Ve struktuře osídlení – první zmínka z roku 1352 – má obec výrazný vliv na urbanizaci podkrkonošského regionu. Dokladem toho jsou četné architektonicky cenné objekty. Jedná se především o dominantní areál barokního kostela Nejsvětější Trojice, vystavěného roku 1789 (výstavba zahájena 1766) na místě původního dřevěného kostela ze 14. století. Urbanisticko – architektonickou hodnotu v obraze obce mají četné objekty lidové architektury (původní zemědělské usedlosti, chalupy), které svým uskupením vytvářejí i ucelené soubory původní zástavby. Krajinné přírodní hodnoty jsou umocňovány drobnými stavbami – sochy, smírčí kříže, boží muka. Aktualizovaný seznam kulturních památek /obec Roprachtice, k. ú. Roprachtice/ 45590/6-2762 – areál kostela Nejsvětější Trojice 2762/1 kostel 2762/2 kříž (na hřbitově) 12708/6-5730 – areál chalupy č.p. 24 12709/6-5805 – chalupa č.p. 48 12710/6-5704 – chalupa č.p. 51 10803/6-5803 – areál usedlosti č.p. 56 (prohlášeno MK ČR č.j.: 4 808/93 ze dne 14. 11. 1994) 5803/1 chalupa 5803/2 stodola 12711/6-5728 – chalupa č.p. 179 21128/6-2763 – kříž u školy 13940/6-2764 – socha sv. Jana Nepomuckého u č.p. 148 18671/6-2765 – dva smírčí kříže u cesty k Roprachticím 2765/1 kříž 2765/2 kříž 50492 - rolnická usedlost č.p. 183 - socha sv. Jana Nepomuckého (nad ZD směrem na Dolní Sytovou) (prohlášeno MK ČR č.j.: 13 493/2001 ze dne 15. 10. 2001) V NÁVRHU: socha P. Marie Immaculaty - sloupková Boží muka (prohlášeno MK ČR č.j.: 10 042/199 ze dne 26. 11. 2001) V NÁVRHU: rolnická usedlost č.p. 182 tzv. „Hlůžovo“ - rolnická usedlost č.p. 210 tzv. „Ferdova hospoda“ V NÁVRHU: socha sv. Stanislava u komunikace V NÁVRHU: areál fary 22


1.B.3.

Funkční využití území

Správní území obce se v první řadě člení na plochy současně zastavěného území obce (SZÚO) a plochy nezastavěné. SZÚO zahrnuje (dle § 12 vyhlášky č. 13/1994 Sb. v platném znění) území, které je trvale zastavěno nebo na základě stavebního povolení nebo jiného rozhodnutí a opatření jemu na roveň postaveného k trvalému zastavění určeno. Dále do něj patří plochy, které s plochami zastavěnými či k zastavění určenými jednoznačně funkčně souvisejí a jsou užívány pro bydlení,výrobu, služby, rekreaci, dopravu a další nezemědělské účely. Pozemky nalézající se uvnitř hranic zastavěného území obce k 1. 9. 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí jsou SZÚO vždy, i když u nich nejsou splněna výše uvedená kritéria, s výjimkou pozemků zemědělské půdy trvale určené pro zajišťování specializované zemědělské výroby (zahradnictví, zelinářství). Pro stanovení SZÚO v Roprachticích bylo použito hranice intravilánu zakreslené v aktuálních digitálních katastrálních mapách. K takto vymezenému území byly přidány parcely, na něž byla vydána stavební povolení nebo územní rozhodnutí a parcely na nichž stojí (a i před stanovením intravilánu stály) stavební objekty (převážně samoty) a parcely s nimi funkčně jednoznačně souvisejí. Současně zastavěné území obce lze dle současné funkce členit především na - plochu bydlení - plochu občanského vybavení (včetně tělovýchovy a sportu) - plochu výroby a výrobních služeb - plochu dopravy a technického vybavení. Součástí SZÚO jsou i plochy pro dopravu, vodní plochy a toky, ZPF a PUPFL obklopené výše uvedenými funkčními plochami. Nezastavěné území je tvořeno zbývajícími vodními toky a plochami, plochami pro dopravu a především plochami zemědělského půdního fondu (ZPF) a plochami pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).

Zastoupení ploch v Roprachticích (v ha) 203,6539

888,261

PUPFL

1,937 8,7154

Vodní plochy a toky

57,9715

Zastavěné plochy a nádvoří Ostatní plochy ZPF

23


SOUČASNĚ ZASTAVĚNÁ ÚZEMÍ

Bydlení Prvořadým funkčním využitím současně zastavěného území obce Roprachtice je bydlení. Bydlení je reprezentováno povětšině izolovanými domy, dílem s relikty hospodářského zázemí. Viz kap. 1.B.2.1. Občanské vybavení Viz kap. 1.B.5. (1.B.5.2.) Doprava a technické vybavení Viz kap. 1.B.5. (1.B.5.1., 1.B.5.3., 1.B.5.4., 1.B.5.5., 1.B.5.6.) Výroba, výrobní služby V obci není (s výjimkou zemědělské výroby popisované dále) podnik, zabývající se výrobou. Podnikatelské aktivity jsou zastoupeny pouze drobnými živnostmi. Tabulkový přehled výroby V jednotlivých sloupcích jsou tyto údaje: 1 2 3 4 5 6 7

8

9 10 11 12

1

1 2 3 4

- označení objektu odpovídající označení v grafické příloze - katastrální území - vše je v k. ú. Roprachtice, sloupec je vypuštěn - název (majitel) - zaměření - ochranné pásmo v m – v území nebylo stanoveno žádné ochranné pásmo výroby, pouze u č. 2 bylo pásmo vypočteno a navrženo, sloupec je vypuštěn - kapacita (u stájí - krav - telat - býků - vepřů - prasnic - jiné /upřesněno v poznámce/) - specifické údaje (u stájí hospodaření s hnojem - H - hnojiště s kapacitou nad 4 měsíce, h - hnojiště s kapacitou menší než 4 měsíce, K - bezstelivové ustájení, P - denní odvoz na polní skládky, S - hluboká podestýlka) - jiné objekty (A - administrativní budova, B - bramborárna, D - dílny, H - vodojem, K sklady, kůlny, M – jatky, N - čerpací stanice PHM, O - jiné objekty, P - posklizňová linka, R – provoz je v rodinném domě (případně u něj), S - seník, V - váha, J - silážní jámy, Ž – žlaby) - oplocení (A - oploceno, N – neoploceno) - sadové úpravy (U - uvnitř objektu, V - vně objektu, Č – částečné, O - bez zeleně) - předpokládané možné střety zájmů (B - bytová zástavba, J - jiné střety, V - PHO vodního zdroje) - poznámka

3 4 6 Mapový list č. 5 - 4 Pacholík Katr ZD Zemědělská Roprachtice výroba ZD Zemědělská 94 Roprachtice výroba Kučera Služby traktorem

7

8

9

10

N

11

12

Málo využito

K, S, Ž

N

O

R

N

O

Býci

24


Mapový list č. 5 - 5 5 ZD Zemědělská 340 P A, D, K, M, výroba 200 Roprachtice O, P, S, V, Ž, 6 Instalatér R 7 Janata Truhlář R 8 Nosek Elektro R 9 Nosek Truhlář R Mapový list č. 6 – 5 10 Honců klempířství R

N

O

N N N N

A

B

Krávy, telata

B B

U

NEZASTAVĚNÁ ÚZEMÍ Zemědělství Celková výměra zemědělské půdy v Roprachticích je 888,261 ha, což je 76,51 % celkové rozlohy obce. Roprachtice leží v bramborářském zemědělském výrobním typu, v podtypu ovesném. Do části zemědělského půdního fondu (ZPF) byly vloženy investice – odvodnění, které je převážně nefunkční, proto není zakresleno. Struktura zemědělského půdního fondu v Roprachticích 7,1308 1,637

Orná půda

330,3098

TTP Ovocné sady Zahrady 549,1834

Na zemědělské půdě hospodaří převážně Zemědělské družstvo Roprachtice. Mimo krmiva pro vlastní živočišnou výrobu pěstuje obilniny, technické plodiny (len – 10 ha) a brambory (10 ha). Sídlo firmy je v areálu na jihovýchodním okraji obce. Je zde budova s kancelářemi, kantýnou a mechanizačními dílnami, kůlna na stroje a náhradní díly, stodola, kryté hnojiště využívané jako silážní žlab, hala na len, stroje a třídírna, stodola s posklizňovou obilní linkou, dva bývalé kravíny K96 (jeden využívaný jako odchovna mladého dobytka, druhý před přestavbou – asi na senážní jámu), bývalý teletník, využívaný jako sklad, a velkokapacitní (340 ks) kravín s volným ustájením. V blízkosti stojí dva domy s družstevními byty. Na severovýchodním okraji obce se nachází objekt pro výkrm 94 býků, seník a silážní žlab. Na severozápadním okraji obce stojí bývalý kravín, využívaný jako seník a sklad slámy, bývalý teletník (nyní prázdný) a sklad slámy, v jehož podsklepené části jsou skladovány sadbové brambory. Ustájení dobytka je stelivové s denním odvozem hnoje na polní skládky. Plochy při domech a rekreačních objektech udržují vlastníci.

25


LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Příznivci cyklistiky zde najdou několik cyklistických stezek, křižujících blízké okolí obce. Lyžaři mohou v zimních měsících využít nabídky některého ze zimních středisek Krkonoš. Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/95 Sb., o lesích a o změně některých předpisů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Činnost na jednotlivých plochách je řízena lesním hospodářským plánem (LHP) nebo lesními hospodářskými osnovami (LHO), zpracovanými pro každý lesní hospodářský celek (LHC) na období deseti let (decenium). Dle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkcí lesa zařazena i bezlesí (lesní skládky dřeva, loučky pro zvěř, průseky a nezpevněné cesty); dále nelesní pozemky (drobné vodní plochy a zpevněné lesní cesty). Státní správu vykonává Krajský úřad Libereckého kraje. Aktuální stav lesa Lesnatost území je nízká a při výměře 203,65 ha, z celkové výměry 1160,54 ha, činí 17,5 % (ČR 33,3%). Lesy jsou nerovnoměrně rozděleny a tvoří lem kolem katastrálního území a roztroušené drobné lesíky. Také krajina katastru Roprachtice má hodně rozptýlené zeleně.

Lesní oblast Podle lesnického členění leží dané území v přírodní lesní oblasti PLO 23 – Podkrkonoší, 23c břidličnatá pahorkatina. Nejvíce je zastoupen lesní typ – 5K1 Kyselá jedlová bučina metlicová (33%). Podle biogeografického členění (Culek a kol. 1996) náleží dané území do bioregionu 1.36 Železnobrodský bioregion v přechodu na bioregion 1.37 Podkrkonošský bioregion. Fytogeografická oblast je Českomoravské mezofytikum, 56b – Jilemnické Podkrkonoší. (Regionálně fytogeografické členění ČSR, BÚ 1987). Převažující biotop je X9 Lesní kultury ovlivněné činností člověka – kulturní lesy se změněnou dřevinnou skladbou. V lesích daného území jsou zastoupeny okrajově biotopy: L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy, L5.1 Květnaté bučiny, L5.4 Acidofilní bučiny. Lesní vegetační stupeň (LVT) Vegetační stupňovitost vyjadřuje souvislost sledu rozdílů vegetace se sledem rozdílů výškového a expozičního klimatu. Území je kolinní (pahorkatina) až suprakolinní (kopcovina) a je zařazeno do 5. - jedlobukového (100%) lesního vegetačního stupně (Skalický).

Kategorie Lesy jsou zahrnuty v kategorii lesa hospodářského a lesa zvláštního určení. Kategorie lesů zvláštního určení – dle § 8 odst.2, písm.a) lesního zákona, o výměře 2,59 ha, jedná se o zvýšenou funkci vodoochrannou a jedná se o PHO I. stupně.

26


Ohrožení lesa imisemi Poškození imisemi je minimální. Jedná se o pásmo: "D" – relativně bez ohrožení (životnost dospělých jehličnatých porostů 81 až 100 let). Blíže v kapitole Přírodní podmínky, část Ochrana ovzduší.

Lesní hospodářské celky (LHC) LHC

kategorie

výměra v ha

501856 Semilsko – část Semily

10 31a 10 10 10

185,15 2,59 0,82 13,43 5,84 207,83 ha

501751 Horáková 502003 Podkrkonoší 950102 Navarov Celkem:

0,33

0,17 0,50 ha (bezlesí)

10 – les hospodářský 31a – les zvláštního určení, PHO I. stupně

Platnost lesních hospodářských plánů (LHP), lesních hospodářských osnov (LHO) 1. 1. 2004 – 31. 12. 2013 Porostní půda LHC LČR LHO Semilsko, LHO Podkrkonoší- dle LHP 207,83 ha, včetně holin. Bezlesí: 5011856 - 0,33 ha, 502003 – 0,17 ha. Vlastnictví: Lesy ČR a drobní vlastníci

Dřevinná skladba V současné dřevinné skladbě jsou podle LHP: Jehličnany – 77,2% (smrk ztepilý 71,04%, borovice lesní 0,83%, jedle bělokorá 0,03%). Z nepůvodních dřevin je zastoupen modřín evropský (5,30%). Listnáče – 22,8 % (buk lesní 2,23%, habr obecný 0,01%, lípa malolistá 0,10%, bříza bělokorá 7,13%, dub 0,03%, jasan ztepilý 1,34%, javor klen 2,65%, javor mléčný 0,09%, jilm horský 0,01%, olše lepkavá 4,51%, osika 1,79%, jíva 0,29%, jeřáb 2,45%, třešeň ptačí 0,12%, topol 0,07%. V obci se nachází hodně rozptýlené zeleně a celkový ráz krajiny působí harmonickým dojmem. Lesy ČR: Jehličnany - smrk 84%, jedle 1%, borovice 3%, modřín 2%. Listnáče: buk 4%, habr 2%, bříza 1%, lípa 1%, akát 1%.

27


Přehled zjištěných druhů dřevin a/ Stromy Bříza bradavičnatá, lípa malolistá, javor klen, javor mléč, jasan ztepilý, dub letní, jeřáb ptačí, olše lepkavá, vrba jíva, topol osika a různé kultivary topolů, buk lesní, smrk ztepilý, borovice lesní, z ovocných pak různé krajové odrůdy jabloní, třešní, švestek a hrušní, většinou starších třiceti let. Z dříve hojných se místy ještě vyskytují grafióze odolní jedinci jilmů horských a polních, jedle bělokoré. Z introdukovaných dřevin byl zaznamenán kaštan koňský, modřín opadavý. b/ Keře Nejběžnějšími a vitálními jsou planě rostoucí růže šípkové, hlohy jednosemenné, hlohy obecné, trnky obecné a svídy krvavé, z introdukovaných pak pámelník bílý, ptačí zob a místy též jednotlivé keře či skupiny kultivarů dalších druhů (především v zahradách).

Průměrný věk, bonita, průměrné zakmenění Podle věku převládají dospívající kmenoviny, kmenoviny skupinovitě a méně tyčoviny. Průměrný věk – 67,5 let Celkově lze hodnotit lesy jako průměrné až nadprůměrné dřevní produkce a kvality. Bonity dřevin: smrk – 26, modřín – 28, borovice – 24. Průměrné zkamenění – 7,8.

Genetika V území jsou semenné porosty kategorie IIB pro smrk. Jedná se o kvalitní zdravé porosty starší 61 let.

Možné dopady návrhu ÚPO na les Odlesnění – ohrožení stability sousedících porostů větrem nebo zvýšením hladiny spodní vody – narušení ekologické stability v území, včetně mikro a mezoklimatických podmínek – ohrožení půdy. Lesní společenstva – soubory lesních typů (SLT) zájmového území a přirozená skladba dřevin na souborech lesních typů SLT

STG

Přirozená skladba v 10%

Zastoupení v %

5K

Kyselá jedlová bučina

5AB3

BK6, JD2, BŘ1, SM1

56,7

5S

Svěží jedlová bučina

5B3

JD5, BK5, KL

35,3

5D

Obohacená jedlová bučina

5BC3

BK6, JD3, KL1

0,4

5V

Vlhká jedlová bučina

5BC4

BK5, JD4, KL1, JS

5,1

5L

Jasanová olšina

5C5

OL7, JS3

0,6

5U

Vlhká jasanová javořina

5C4

BK4, JS2, JD2, KL2, SM, JL

0,3

5O

Svěží jedlina

5B4

BK2, JD7, SM(OS)1

0,6

5P

Kyselá jedlina

5AB4

BK2, JD7, SM(OS)1

1,0

28


Přehled lesních typů Symbol

Lesní typ

STG (skupina typu geobiocénu

Soubor lesních typů

Výměra v ha

Výměra v%

HS

5K1

Kyselá jedlová bučina metlicová

5AB3

5K

68,51

33,01

5K5

Kyselá jedlová bučina mechová

5AB3

5K

0,20

0,10

5K6

Kyselá jedlová bučina borůvková

5AB3

5K

36,32

17,50

5K7

Kyselá jedlová bučina borůvková se šťavelem

5AB3

5K

10,72

5,16

5K9

Kyselá jedlová bučina svahová

5AB3

5K

1,83

0,88

5S1

Svěží jedlová bučina šťavelová

5B3

5S

28,96

13,95

5S6

Svěží jedlová bučina ochuzená

5B3

5S

44,31

21,35

5D4

Obohacená jedlová bučina netýkavková

5BC3

5D

0,78

0,38

5V1

Vlhká jedlová bučina netýkavková

5BC4

5V

0,91

0,44

5V2

Vlhká jedlová bučina papratková

5BC4

5V

6,94

3,34

5V3 5L

Vlhká jedlová bučina devětsilová Jasanová olšina montánní Vlhká jasanová javořina úžlabní Svěží jedlina šťavelová Kyselá jedlina s bikou chlupatou

5U 5O 5P

5BC4

5V

2,74

1,32

5BC4

5V

1,26

0,61

5C4 5B4 5AB4

5U 5O 5P

0,68 1,26 2,15

0,33 0,61 1,04

Typologické mapování bylo převzato z typologického mapování – Oblastní plány rozvoje lesů, ÚHÚL Hradec Králové. Biota odpovídá biogeografické provincii středoevropského listnatého lesa. V přírodních lesích převládal buk lesní s jedlí bělokorou a klenem. Současná dřevinná skladba je změněna a hlavní zastoupení má smrk ztepilý. Keřové patro je v rozvolněných skupinách dobře vyvinuto. Na bohatších půdách byly hojně zastoupeny javory, jilmy. Na vlhčích lokalitách byl zastoupen jasan ztepilý a olše lepkavá. Přehled cílových hospodářských souborů (HS): HS

Cílové hospodářství

Sobory lesních typů, lesní typ

29

Hospodářství olšových stanovišť na podmáčených půdách Hospodářství exponovaných stanovišť vyšších poloh Hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Hospodářství oglejených stanovišť vyšších poloh

51

53 55 57

5L

Druhová skladba základní OLL, JS

Druhová skladba meliorační a zpevňující JV, OLL, VR

Druhová skladba přimíšená a vtroušená SM

5K9

BK, SM

BK, JD, JV, JL,

SM, MD, BŘ,

5K

BK, SM

BK, JD, LP, DG

SM, MD, BŘ

5S, 5D

BK, SM

SM, MD, DG

5O, 5U, 5V, 5P

BK, SM,

BK, JD, JV, LP, JS, JDO, JL BK, JD, LP, OLL, JS, JL, OS

OS, OLL, JŘ

29


Krajinné typy (KT) na LPF Krajinné typy (KT), jako jednotky ekologické diferenciace lesa, představují segmenty krajiny - geologické podloží, reliéf terénu, klimatické, hydrické a půdní poměry, které se vyznačují specifickým funkčním potenciálem a tomu odpovídající možností využití antropickými aktivitami. Pro jednotlivé KT je zpracována charakteristika, vycházející z popisů souborů lesních typů (SLT), hospodářských souborů (HS) a skupin typů geobiocénů (STG), jak se uplatňují v daném území. V charakteristice jednotlivých KT je sledováno: rozšíření, půdní poměry: půdní typ, půdní druh, humusová forma (mull – nejpříznivější, moder – přechodná forma nadložního humusu mezi mullem a surovým humusem – mörem). Synusie podrostu, porostní poměry a základní funkční zhodnocení. Ke KT jsou přiřazeny hospodářské soubory (HS) a základní rozhodnutí: forma hospodářského způsobu, obmýtí, počátek obnovy, délka obnovní doby, cílová druhová skladba.

Základní funkční význam, ekologická charakteristika, přirozená a cílová druhová skladba dřevin v desítkách %, SLT, HS. Krajinotvorná funkce lesa směřuje k využívání lesa jako součásti krajiny, která se navštěvuje, v níž se žije. Tato funkce se zakládá na estetickém a hygienickém působení lesa na obyvatelstvo a sleduje vytvoření biologicky vyvážené a esteticky působivé krajiny. Cílem lesního hospodářství z hlediska krajinotvorné funkce lesa je zvýšení atraktivnosti krajiny, v níž žije a pohybuje se obyvatelstvo, jako důležité součásti životního prostředí. Zákonem o lesích 289/1995 Sb. dochází k novým změnám v lesním hospodářství a les je posuzován jako nenahraditelná složka životního prostředí pro plnění všech jeho funkcí (včetně krajinotvorné) a pro jeho podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány. Zásady hospodaření v lesích, které jsou důležité pro krajinotvornou tvorbu: – smíšené lesy, podporovat druhovou pestrost lesních porostů (dodržovat LHP, LHO – rámcové směrnice hospodaření podle jednotlivých HS), nutné dodržovat zalesnění melioračních a zpevňujících dřevin, – vyloučit holoseče (velikost holoseče nesmí překročit 1 ha, lesní zákon, § 31). Zavádět jemnější způsoby hospodaření – clonná seč, podrostní způsob, – vytvářet a neporušovat porostní okraje, – prevencí omezovat kalamity a ohniska škůdců a chorob, – clonou dřevin maskovat neatraktivní objekty nebo pohledy, – omezovat chemické prostředky a velkoplošné užívání herbicidů.

30


Přehled krajinných typů (vyšších poloh) a jejich cca % zastoupení: Krajinný a lesní typ I. Plošiny a mírné svahy – chudé, kyselé substráty II. Plošiny a mírné svahy – bohaté substráty III. Střídavě podmáčené stanoviště IV. Oglejené a glejové stanoviště V. Strmé svahy, kyselé stanoviště

SLT 5K 5S, 5D 5O, 5P 5V, 5L, 5U 5K9

I. Krajinný typ – plošiny a mírné svahy, chudší substráty

zastoupení v % 55,8 35,7 1,6 6,0 0,9

55,8%

STG : 5AB3 Vegetační stupeň :

5 - jedlobukový

Ekologická řada :

AB – oligomezotrofní, 3 – normální

Lesní typ :

5K1 – Kyselá jedlová bučina metlicová 5K5 – Kyselá jedlová bučina mechová 5K6 – Kyselá jedlová bučina borůvková 5K7 – Svěží jedlová bučina borůvková se šťavelem Charakteristika podrostu: nízká až střední pokryvnost (3 – 50 %); Metlice křivolaká (Avenella flexuosa), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), borůvka (Vaccinium myrtillus), jestřábník lesní (Hieracium sylvatium), dvouhrotec chvostnatý (Dicranum scoparium), bika hajní (Luzula nemorosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), bika chlupatá (Luzula pilosa), ostružiník (Rubus fruticosus), maliník (Rubus idaeus), pokryvnatec Schreberův (Entodon schreberi), ploník ztenčený (Polytrichum formosum), trojzubec polehavý (Sieglingia decumbens), rokytník skvělý (Hylocomium splendes), hasivka orličí (Pteris aquillina); Reliéf terénu, expozice, sklon: Geologické podloží: Půdní typ: Půdní druh: Skelet: Humus: Hloubka půdy: Vlhkost: Produkce: Původní dřevinná skladba: Cílová dřevinná skladba: Výstavba porostů: Ohrožení: Hospodářský soubor: Hospodářská funkce: Rekreační funkce: Vodohospodářská funkce: Poznámka:

plošiny, mírné svahy fylity, ligotrofní kambizem, podzolovaná hlinitopísčitá, písčitohlinitá mírně štěrkovitá surový moder, mor, moder typický hluboká mírně vlhká, suchá průměrná BK6, JD3, SM1 BK6, JD1, MD1, SM2 jednoduchá, smíšení dřevin skupinovité malá degradace půdy, vítr, sníh, sucho 53 – hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh produkční velmi dobrá Infiltrační podpora přirozené obnovy dřevin cílové skladby, základ ekologické stability je buk

31


II. Krajinný typ – plošiny a mírné svahy, bohaté substráty

35,7%

STG : 5B3, 5BC3 Vegetační stupeň :

5 – jedlobukový

Ekologická řada :

B - mezotrofní, BC – mezotrofně nitrofilní, 3 – normální 5S1 – Svěží jedlová bučina šťavelová 5S6 – Svěží jedlová bučina ochuzená

Charakteristika podrostu : střední až vysoká pokryvnost (50 - 80 %); Šťavel kyselý (Oxalis acetosella), mléčka zední (Mycelis muralis), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), bika chlupatá (Luzula pilosa), měřík (Mnium affine), ostružiník (Rubus fruticosus), maliník (Rubus idaeus), fialka lesní (Viola sylvatica), ploník ztenčený (Polytrichum formosum), kapraď osténkatá (Dryopteris spinulosa), kapraď samec (Dryopteris filix - mas), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli tangere); Reliéf terénu, expozice, sklon: Geologické podloží: Půdní typ: Půdní druh: Skelet: Humus: Hloubka půdy: Vlhkost: Produkce : Původní dřevinná skladba: Cílová dřevinná skladba: Výstavba porostů: Ohrožení: Hospodářský soubor: Hospodářská funkce: Rekreační funkce: Vodohospodářská funkce: Poznámka:

mírné svahy, plošiny fylity, hlinité překryvy mezotrofní kambizem hlinitá, písčitohlinitá, hlinitopísčitá štěrkovitá typický moder, mullový moder hluboká, uléhající čerstvě vlhká průměrná až nadprůměrná JD5, BK5, KL SM7, JD2, BK1 diferencovaná buřeň, vítr, sníh 55 – hospodářství živných stanovišť vyšších poloh produkční, bonita nadprůměrná omezená – buřeň infiltrační přirozená obnova ztížena (buřeň), trvalost ekosystému zajišťuje buk a jedle, smíšení dřevin skupinovité

III. Krajinný typ – střídavě podmáčené stanoviště

1,6%

STG : 5B4, 5AB4 Střídavě podmáčené stanoviště Vegetační stupeň :

5 – jedlobukový

Ekologická řada .

B – mezotrofní, BC mezotrofně nitrofilní, 4 – vlhká

Lesní typ:

5O1 – Svěží jedlina šťavelová 5P1 - Kyselá jedlina s bikou chlupatou

Charakteristika podrostu: vysoká pokryvnost (60 - 80 %) s účastí vlhkomilných a acidofilních bylin; Šťavel lesní (Oxalis acetosella), metlice třeslicovitá (Deschampsia caespitosa), maliník (Rubus idaeus), ostružiník (Rubus fruticosus), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), ostřice oddálená (Carex remota), měříky (Minium affine, Mnium punctatum, Mnium undulatum), pstroček dvoulistý Maianthemum bifolium), bika chlupatá (Luzula pilosa), borůvka (Vaccinium myrtillus);

32


Reliéf terénu, expozice, sklon : Geologické podloží: Půdní typ: Půdní druh: Skelet: Humus: Hloubka půdy: Vlhkost: Produkce: Původní dřevinná skladba: Cílová dřevinná skladba: Výstavba porostů: Ohrožení: Hospodářský soubor: Hospodářská funkce: Rekreační funkce: Vodohospodářská funkce: Poznámka :

plošiny hlinité překryvy, fylity pseudoglej, pseudoglejová kambizem hlinitá, jílovitohlinitá jednotlivá příměs štěrku surový moder, typický moder středně hluboká střídavě vlhká, mokrá průměrná, nadprůměrná 5O, 5P: BK2, JD7, SM(OS)1 BK2, JD2, SM4, KL1, JS1, OLL diferencovaná buřeň, zamokření, vítr, hniloba 57 – hospodářství oglejených stanovišť vyšších poloh hospodářská, ekologická střední, po úpravě atraktivní, odolnost stanoviště je nízká desukční obnova holou a skupinovitou sečí, přirozená obnova omezená (5O - buřeň), podrostní způsob hospodaření

IV. Krajinný typ – oglejené a glejové stanoviště

6,0%

STG : 5BC4, 5C5, 5C4 Trvale podmáčené stanoviště Vegetační stupeň :

5 – jedlobukový

Ekologická řada .

BC – mezotrofně nitrofilní, C – nitrofilní, 5 - mokrá

Lesní typ:

5V1 – Vlhká jedlová bučina netýkavková 5V2 – Vlhká jedlová bučina papratková 5V3 – Vlhká jedlová bučina devětsilová 5L5 – Jasanová olšina montánní 5U1 – Vlhká jasanová javořina úžlabní

Charakteristika podrostu: vysoká pokryvnost (70 - 100 %) se značnou účastí vlhkomilných bylin; Kapraď samice (Athyrium filix-femina), šťavel lesní (Oxalis acetosella), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), metlice třeslicovitá (Deschampsia caespitosa), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli - tangere), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), hluchavka – pitulník (Lamium galeobdolon), maliník (Rubus idaeus), ostružiník (Rubus fruticosus), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), ostřice oddálená (Carex remota), měříky (Minium affine, Mnium punctatum, Mnium undulatum), kapraď samec (Athyrium filix - mas); Reliéf terénu, expozice, sklon: Geologické podloží: Půdní typ: Půdní druh : Skelet: Humus: Hloubka půdy: Vlhkost: Produkce: Původní dřevinná skladba:

roviny, poklesliny terénu hlinité překryvy, fylity pseudoglej, glej hlinitá, jílovitohlinitá příměs štěrku mullový moder, typický moder, mull středně hluboká mokrá nadprůměrná 5V: BK5, JD4, KL1, JS 5L: OL7, JS3, SM 33


Cílová dřevinná skladba: Výstavba porostů: Ohrožení: Hospodářský soubor: Hospodářská funkce: Rekreační funkce: Vodohospodářská funkce: Poznámka :

5U: BK4, JS2, JD2, KL2, SM, JL BK2, JD2, SM4, KL1, JS1, OLL diferencovaná buřeň, zamokření, vítr, hniloba 57 – hospodářství oglejených stanovišť vyšších poloh 59 – hospodářství podmáčených stanovišť hospodářská, ekologická špatná, po úpravě atraktivní, odolnost stanoviště je nízká desukční obnova holou a skupinovitou sečí, přirozená obnova omezená (silně buřeň), podrostní způsob hospodaření

V. Krajinný typ – strmé svahy, kyselé i bohaté stanoviště

0,9%

STG : 5AB3 Vegetační stupeň :

5 – jedlobukový

Ekologická řada .

AB – oligomezotrofní, 3 – normální

Lesní typ :

5K9 – Kyselá jedlová bučina na příkrých svazích

Charakteristika podrostu: nízká pokryvnost (30 - 50 %); Metlice křivolaká (Avenella flexuosa), maliník (Rubus idaeus), ostružiník (Rubus fruticosus), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), ploník (Polytrichum formosum), pokryvnatec (Entodon schreberii); Reliéf terénu, expozice, sklon : Geologické podloží: Půdní typ: Půdní druh : Skelet : Humus : Hloubka půdy : Vlhkost : Produkce : Původní dřevinná skladba : Cílová dřevinná skladba: Výstavba porostů: Ohrožení: Hospodářský soubor: Hospodářská funkce: Rekreační funkce: Vodohospodářská funkce: Poznámka :

příkré svahy nad 40% fylity oligotrofní kambizem hlinitopísčitá příměs štěrku, silně kamenité typický moder mělká suchá nadprůměrná, průměrná 5K: JD4, BK5, KL1, JD BK5, SM2, KL1, JD1, JS1 jednoduchá eroze, vítr 51 – hospodářství exponovaných stanovišť vyšších poloh mimoprodukční, protierozní velmi dobrá, odolnost stanoviště je různá protierozní obnova náseky po svahu, podpora přirozené obnovy, obnova buku a jedle skupinovitě

Krajina je silně zkulturněná s dosti jednotvárnou květenou, složená převážně z mezofilních hercynských druhů. V bioregionu se vyskytuje běžná fauna hercynské zkulturnělé krajiny, bez výrazných prvků, se západními vlivy (ježek západní, ptáci – lejsek malý,obojživelníci – mlok skvrnitý). Potenciální přirozenou vegetaci tvoří květnaté bučiny (Fagion), na chudších substrátech bikové bučiny (Luzulo-Fagion). Ve vlhčích polohách přecházejí v asociaci luhů (Stellario – Alnetum glutinosae a Carici remotae – Fraxinetum). Přirozenou náhradní vegetaci tvoří vlhké louky svazu (Calthion). Dle geobotanického členění zasahují do území bikové bučiny a květnaté bučiny. 34


1.B.4. Limity využití území, stanovená záplavová území Limity využití území vycházejí z platných právních předpisů a vydaných správních rozhodnutí. Graficky vyjádřitelné limity jsou znázorněny ve Výkresu limitů využití území v měřítku 1:5 000. Způsob využití území (dle údajů katastru nemovitostí): -

současně zastavěné území obce (SZÚO) – plochy pozemků zastavěných a určených k zastavění územním rozhodnutím, které nabylo právní moci

V řešeném území se uplatňují následující limity: (hodnoty ochranných pásem, které zde nejsou konkretizovány, jsou uvedeny v příslušných kapitolách této Průvodní zprávy) ochrana přírody a krajiny -

významné krajinné prvky „ze zákona“: les, vodní tok, rybník, údolní niva

ochrana lesa -

plocha PUPFL, včetně vzdálenosti 50 m od okraje lesa

ochrana podzemních a povrchových vod -

ochranné pásmo vodních zdrojů 1. a 2. stupně

ochranné pásmo III. stupně veřejného vodního zdroje pitné vody Káraný ochrana památek -

nemovitá kulturní památka

ochrana technické infrastruktury • pro zásobování vodou -

ochranné pásmo vodovodu

-

ochranné pásmo vodojemu

• pro zásobování plynem -

ochranné pásmo VTL plynovodu

-

bezpečnostní pásmo VTL plynovodu

• pro telekomunikace -

ochranné pásmo dálkového telekomunikačního kabelu

• pro zásobování elektrickou energií -

ochranné pásmo elektrické stanice pro transformaci VN/NN

-

ochranné pásmo nadzemního elektrického vedení VN

ochrana dopravní infrastruktury • pozemních komunikací -

ochranné pásmo silnice II. třídy

-

ochranné pásmo silnice III. třídy

-

místní komunikace

-

rozhledový trojúhelník úrovňové křižovatky silnic

35


1.B.5. Doprava, občanské a technické vybavení, nakládání s odpady 1.B.5.1. Doprava Širší dopravní vztahy Z hlediska širších dopravních vztahů leží řešené území mimo významné dopravní tahy. Území se rozkládá při silnici II/290, která dopravně zpřístupňuje celé území ležící východně od silnice I/14. Prostřednictvím silnice II/290 jsou umožněny dopravní vazby ve směru na Jilemnici a Vysoké nad Jizerou. Na tuto silnici je dále připojena silnice II/289, umožňující dopravní vazby ve směru na Semily. Ostatní druhy dopravy nejsou v území zastoupeny. Nejbližší železniční trať č.042 Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou je vedena údolím Jizery ve vzdálenosti asi 4 km od obce. Silniční doprava

Silniční síť Napříč územím ve směru sever – jih prochází silnice II/290 Přívlaka (I/14) – Vysoké nad Jizerou, od které je severně od obce odpojena silnice II/289, vedoucí do Semil. Kromě těchto silnic II. třídy do území zasahuje okrajově pouze silnice III/2895, vedoucí do Roztok u Semil. Pro dopravní obsluhu zastavěného území obce má význam pouze silnice II/290, která z větší části prochází po okraji zástavby, a to po její východní straně. Převážná část zástavby obce je situována mimo tuto silnici, a to v údolní poloze. Přímá dopravní obsluha jednotlivých objektů je tak vázána na síť místních komunikací, které se napojují na silnici II/290. Vedení silnice II/290 je ovlivněno konfigurací terénu a téměř v celém území je vedena ve stálém stoupání. Její parametry jsou částečně omezeny směrovými oblouky menších poloměrů. To se v podstatě týká i silnice II/289. Silnice jsou, vzhledem ke svému významu, vedeny vcelku v odpovídajících směrových a sklonových parametrech. Za ne zcela vyhovující lze považovat některá připojení místních komunikací, kde jsou omezeny rozhledové poměry, a za dopravní závady lze považovat šikmý úhel připojení navíc s větším podélným sklonem připojujících se komunikací. Zastavěné území je tedy výhradně vázáno na vedení silnice II/290, na níž jsou připojeny obslužné místní komunikace, které jsou vysloveně přístupového charakteru. Veškeré místní komunikace jsou v podstatě jednopruhové obousměrné. V některých částech obce jsou navíc vedeny i ve větším podélném sklonu. Na tento komunikační systém navazují účelové komunikace. Tyto jsou nezpevněné a jednopruhové bez výhyben.

Dopravní zatížení a kategorizace silniční sítě Základním podkladem pro stanovení intenzit dopravy je celostátní sčítání dopravy provedené Ředitelstvím silnic a dálnic Praha z roku 2000. Jedinými údaji jsou údaje ze silnic II/290 a II/289. V úseku silnice II/290 od silnice I/14 po připojení silnice II/289 činila intenzita dopravy 1396 vozidel za průměrný den roku a v úseku od připojení silnice II/289 směrem na Vysoké nad Jizerou pak 2308 vozidel. U silnice II/289 dosahovaly intenzity hodnoty 1143 vozidel. S intenzitami dopravy souvisí i uvažovaná výhledová kategorie silnic, která je u obou silnic uvažována jako S 7,5/60.

36


Doprovodná dopravní zařízení Doprovodná zařízení automobilové dopravy se v tomto území nevyskytují a nejbližší čerpací stanice pohonných hmot jsou umístěny při silnici I/16 v prostoru Vysokého nad Jizerou a dále v prostoru Semil a Jilemnice.

Pěší a cyklistické trasy Územím nejsou vedeny značené turistické trasy. Procházejí tudy však značené cyklotrasy, a to č. 4170, vedoucí od Škodějova v trase silnice II/289 a dále pokračující v trase silnice II/290 na Vysoké nad Jizerou. Z ní odbočuje trasa č. 4173, vedoucí přes obec ve směru na Dolní Sytovou. Tato využívá, kromě úseku průchodu obcí, stávajících nezpevněných cest.

Doprava v klidu Nároky na odstavování vozidel jsou vzhledem k typu zástavby zásadně uspokojovány v rámci vlastních ploch či objektů. Kromě toho jsou v území situovány menší lokality řadových garáží. Parkovací možnosti jsou soustředěny v minimálních kapacitách pouze při objektech vybavenosti.

Hromadná doprava Hromadná doprava je výhradně zajišťována autobusovými spoji se zastávkami rozmístěnými při silnici II/290. Svými docházkovými vzdálenostmi sice plně nepokrývají zastavěné území obce, ale jejich rozmístění lze považovat za odpovídající vzhledem k terénním možnostem.

Ostatní druhy dopravy Ostatní druhy dopravy nejsou v území zastoupeny. Ochranná pásma Při návrhu je nutno respektovat ochranná pásma silnic II. a III. třídy, které jsou podle zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikací 15 m od osy komunikace. Rozbory Vzhledem k dopravnímu významu silnic je možné jejich stávající vedení považovat za dlouhodobě plně stabilizované. U silnice II/290 byly do návrhu konceptu ÚP VÚC Libereckého kraje zahrnuty dřívější záměry zlepšení směrových parametrů s přeložkami této silnice do nové stopy, a to dle schváleného návrhu ÚP VÚC Krkonoš. Tyto záměry souvisely s uvažovanou vodní nádrží Vilémov v údolí Jizery, čímž by došlo k přerušení trasy silnice I/14. Tato by pak byla převedena do prostoru Roprachtic do dnešní trasy silnice II/290. Podmínkou však bylo uvedení trasy do odpovídajících parametrů. Zde je nutné znovu zvážit reálnost těchto záměrů v širších vazbách. Bez nutnosti převedení silnice I/14 do tohoto prostoru se nejeví záměry jako reálné, především vzhledem k nižšímu dopravnímu zatížení silnice II/290. Místní komunikace vykazují stávající vedení jako stabilizované a je u nich vhodné předpokládat pouze s doplněním šířkového uspořádání o výhybny, a to dle místních potřeb. S novými místními komunikacemi je možné uvažovat pouze v souvislosti se zpřístupněním nově navrhovaných ploch zástavby. Odstavná stání u nové i stávající obytné zástavby musí být i nadále řešena v rámci vlastních ploch nebo vlastních objektů. V oblasti doprovodných zařízení automobilové dopravy se v tomto území nepředpokládá žádná lokalizace těchto zařízení. Podobně ani u hromadné autobusové dopravy se nepředpokládá její významnější rozvoj.

37


1.B.5.2.

Občanské vybavení

SPRÁVA A ŘÍZENÍ • Obecní úřad v Roprachticích • Pošta v Semilech • Matrika ve Vysokém nad Jizerou • Finanční úřad v Jilemnici • Stavební úřad v Semilech • Hasičská zbrojnice v Roprachticích OBCHOD • Potraviny a smíšené zboží v Roprachticích SLUŽBY • V obci jsou provozovny služeb: truhlářství, stavebnictví, krejčovství, opravy motorových vozidel, opravy průmyslového zboží • Další služby jsou dostupné ve Vysokém nad Jizerou, Semilech a Jilemnici • Hřbitov – Roprachtice ŠKOLSTVÍ • Mateřská škola Vysoké nad Jizerou – děti od 3 do 6 let • Základní škola Vysoké nad Jizerou (1. až 9. ročník) • Střední a učňovské školství – studenti dojíždějí např. do Semil, Jilemnice atd. • Vyšší školy a vysoké školy – dojíždějí do škol po celém kraji i mimo něj • Základní umělecká škola – ve Vysokém nad Jizerou (hudební, výtvarné a pěvecké obory) ZDRAVOTNICTVÍ • Praktický lékař a stomatolog – ve Vysokém nad Jizerou • Zdravotní středisko, poliklinika – ve Vysokém nad Jizerou, za odbornými lékaři občané dojíždějí do Semil a Jilemnice • Zařízení nemocničního typu – nemocnice v Semilech a Jilemnici, kde je provozována pohotovostní služba • Středisko rychlé záchranné pomoci - v Jilemnici • Akutní péče - poskytována v nemocnicích v Semilech a Jilemnici • Letecká záchranná služba – Liberec

38


SOCIÁLNÍ PÉČE • Pečovatelská služba ani jiné druhy sociálních služeb nejsou v obci vzhledem k nezájmu ze strany občanů poskytovány

KULTURA • Hostinec se sálem v Roprachticích • Kostel římskokatolické církve v Roprachticích SPOLKOVÁ ČINNOST • Sbor dobrovolných hasičů v Roprachticích • TJ Sokol v Roprachticích • Český červený kříž v Roprachticích • Myslivecké sdružení v Roprachticích UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ • Hostinec se sálem v Roprachticích INDIVIDUÁLNÍ REKREACE (IR) • 3 objekty IR na k. ú. Roprachtice TĚLOVÝCHOVA A SPORT • Hřiště, školní tělocvična v Roprachticích • Ostatní, na zařízení a prostor náročnější druhy sportů – Jilemnice, Vrchlabí, Semily a Liberec

39


1.B.5.3. Vodní hospodářství

ZÁSOBOVÁNÍ VODOU

Průzkum Obec se nachází v povodí významného vodního toku Jizera. V obci jsou dva vodovodní systémy, zásobující obyvatele pitnou vodou. V severní části se nachází nad silnicí dvě studny 3 JR-1 a JR-2 U Ráje (0,1 l/s), ze kterých voda odtéká do zemního vodojemu objemu 20 m s kótou cca 645,00 m n.m. Odtud je veden jižně zásobní řad pro západní část severní části obce. Jižně od vodojemu, cca 300 m, se nachází další vodní zdroj JL U Lukšů (0,5 – 1,0 l/s), který napájí další zemní vodojem objemu 50 m3 s kótou cca 625,00 m n.m. Z vodojemu je veden zásobní řad až do jižní části obce s jedním vedlejším řadem. Zásobní řad v prostoru severně od zemědělského družstva je propojen s vodovodem družstva a tyto dva systémy lze vzájemně dotovat vodou (rozpojení je provedeno šoupětem). Vodovod pro obyvatelstvo je v majetku obce a ve správě firmy Poradenství a servis pro vodohospodářská zařízení, Richard Trkan Vrchlabí. Vydatnost zdrojů vody - v současné době je ověřována firmou Poradenství a servis pro vodohospodářská zařízení (p.Trkan), která provádí vyhodnocení hydrologického měření. Během ledna 2006 bylo vydáno vodoprávní rozhodnutí (viz příloha v Průvodní zprávě za oddílem 1.B.5.3.). Zdroj vody pro ZD je ve výšce 496 m n.m. a výtlačný řad vede vodu do zemního vodojemu 2 x 40 m3 v nadmořské výšce 593 m n.m. Kvalita vody je ve II. kategorii kvality, takže v souladu s ČSN 75 7111 vyžaduje úpravu jako voda pitná. Vzhledem k potřebě vody jak pro starší, tak pro novou zástavbu je požadována potřeba denního maxima 72,20 m3/d = 0,84 l/s, takže na zdroji je rezerva pro možnou dotaci obce (Rozhodnutí viz příloha Průvodní zprávy). V západní části k. ú. Roprachtice se nacházejí zdroje vody pro obce Rybnice a Loukov s ochrannými pásmy 1. a 2. stupně. Vlastní obec leží v OP III. stupně veřejného zdroje pitné vody Káraný. Rozbor Na vodních zdrojích pro obec bude nutné provádět i nadále soustavné pozorování vydatnosti s potřebnými rozbory kvality vody. Severně od obce je navrhováno obecním úřadem zřízení pásu lesa pro zadržení sněhové pokrývky a následně posílení vydatnosti stávajících zdrojů vody prodloužením doby tání sněhu. Bude i nadále sledována možnost dotace pitnou vodou z vodovodu družstva, která však bude vyžadovat úpravu. Vodovodní síť bude postupně rozšířena v místech stávající zástavby, kde dosud není provedena, a v místech budoucí zástavby. Dle zpracovaného PRVK Libereckého kraje, je navrhováno provedení hydrologického průzkumu s cílem vyhledat nový vhodný zdroj pitné vody. Na vodovodní síti bude nutná rekonstrukce zásobovacích řadů v délce 2,74 km.

40


KANALIZACE Průzkum Odpadní vody jsou zneškodňovány v septicích s vyústěním vyčištěných odpadních vod do podmoku nebo místního vodního toku. V obci jsou dále 3 malé domovní čistírny typu BMTO. Rozbor Vzhledem ke konfiguraci terénu bude i nadále ponechán systém individuálního zneškodňování odpadních vod v domovních čistírnách, eventuálně budou stávající septiky doplněny o biologické septiky. Realizace centrální obecní čistírny odpadních vod vzhledem ke konfiguraci terénu a způsobu zástavby není možná. Pouze je možná realizace malých sídlištních ČOV pro soustředěnou zástavbu, pokud bude možné plochy pro takový typ zástavby nalézt. Dle zpracovaného PRVK Libereckého kraje je uvažováno s výstavbou oddílné splaškové kanalizace a centrální ČOV s nitrifikací.

VODNÍ TOKY A PLOCHY Průzkum Řešené území se nachází v povodí významného vodního toku Jizera. Východně od obce od severu k jihu vede rozvodnice potoků Kopaninského a Hrádeckého. Kopaninský potok se vlévá do Jizery jako pravostranný přítok v prostoru Nová Ves (jižně Poniklé). Hrádecký potok je uznáván jako potok pouze v jižní části zastavěné části Roprachtic, ve střední a severní části obce připomíná jen mírně zvodnělou struhu, napájenou vodou z přetoků pramenních vývěrů u zdrojů vody pro místní vodovod. Potoky mají přirozené koryto s poměrně dobrým spádem v terénu. Dle Vyhlášky č. 333/2003 Sb., ze dne 24. září 2003, kterou se mění vyhláška č. 470/2001 Sb., stanovující seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, je řeka Jizera v této vyhlášce pod pořadovým číslem 97 vyhlášena významným vodním tokem od pramenní oblasti v délce 166,1 km a vodní tok je veden jako tok s vodárenským odběrem. Správcem toku je Povodí Labe s. p. Hradec Králové. Řešené k. ú. Roprachtice se nachází v OP III. stupně odběru vody – Káraný. Vedlejší vodní toky jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS) Liberec. Hydrologická data vodních toků Kopaninský potok (pravostranný přítok Jizery v úseku obce Poniklá) 1 – 05 – 01 – 017, plocha dílčího povodí 14,430 km2, celková plocha 224,555 km2 Hradecký potok 1 – 05 – 01 – 030, dílčí povodí 8,355 km2 Hydrologické poměry – dle publikace HMÚ díl III. Průměrné roční hodnoty – srážky………………………1248 mm odtok………………………. 877 mm odt.součinitel……………… 0,70 specifický odtok…………… 27,79 l/s.km2 Dvě malé vodní plochy se nacházejí jen v horní části obce, vedené jsou spíše jako požární nádrže. 41


1.B.5.4.

Elektrorozvody, telekomunikace

ELEKTROROZVODY Provozovatel el. sítě:

ČEZ Distribuce, a. s., Praha 2

Současný stav zásobování el. energií Řešené území spadá v zásobování elektrickou energií do oblasti napájecího bodu 110/35 kV Semily. Z hlediska zajištění zásobování elektrickou energií je situace příznivá vzhledem k tomu, že systém VN je vzájemně propojen s dalším napájecím bodem 110/35 kV (Vrchlabí). Rozvodný systém VN, zásobující řešené území, je provozován napětím 35 kV, odbočkami z vedení VN 584. Podzemní kabelový rozvod VN systému není v daném prostoru uplatněn a nepředpokládá se ani ve výhledu. V současné době zajišťuje zásobování řešeného území el. energií 8 stanic (TS) 35/0,4 kV s celkovým instalovaným transformačním výkonem 1070 kVA. Z uvedeného počtu je v majetku provozovatele energetického systému 7 TS. Stanice č. 503 zajišťuje odběr zemědělského areálu. Přehled o stávajících stanicích je uveden v následujících tabulkách.

Číslo

Název

TS

Druh

Rok

TS

výstavby

Transformátor v kVA

Majitel

instalovaný výhledový 503

Roprachtice - ZD

příhradová

1982

100

630

cizí

663

Roprachtice – U Mlýna

příhradová

1980

100

630

ČEZ

664

Roprachtice – U Kostela

příhradová

1980

160

630

ČEZ

694

Roprachtice – U Ráje

příhradová

1981

250

630

ČEZ

695

Roprachtice – U zastávky

příhradová

1981

160

630

ČEZ

739

Roprachtice – Na kopci

příhradová

1983

100

630

ČEZ

740

Roprachtice – kanc. ZD

příhradová

1983

100

630

ČEZ

787

Roprachtice - Kopáň

příhradová

1985

100

630

ČEZ

970/100

4410/630

ČEZ/cizí

Instalovaný transformační výkon v kVA

Rozvod systému NN Systém nízkého napětí je provozován normalizovanou soustavou 3+N, 50Hz, 230/400V, (TN-C). Stávající síť NN je z podstatné části provedena nadzemním vedením a je řešena dle charakteru zástavby. V ojedinělých případech je použito zemního kabelového napojení na rozvodnou síť. Úroveň stávající nadzemní sítě je po přenosové i mechanické stránce vyhovující. Elektrické vytápění je uplatněno v ojedinělých případech, především v blízkosti stanic. Přestože obec není plynofikována, rozšiřování elektrického vytápění není reálné vzhledem k tomu, že podstatná část stávající zástavby využívá k vytápění pevná paliva – především dřevo. V obci se dále nacházejí drobné služby s nevýraznými výkonovými požadavky. Při ověřování podkladů nebyly zjištěny, ani nejsou známy, větší výkonové požadavky na elektrický příkon.

42


Současný příkon území Celkový příkon řešeného území nelze přesně stanovit vzhledem k tomu, že provozovatel energetického systému neposkytuje údaje o maximálním zatížení jednotlivých stanic. Z tohoto důvodu je současný příkon řešeného území stanoven odhadem z předpokládaného rozložení stupně elektrizace obce. Předpoklady k odhadu stávajícího příkonu obce: odběr A

základní spotřebiče

B1

A + elektrické vaření

B2

odběr B1 + elektrický ohřev užitkové vody (TUV)

C

odběr B2 + elektrické vytápění

V řešeném území je z 216 domů trvale osídleno 90 objektů, 100 objektů je využíváno k rekreačním účelům. Zbývajících 26 objektů není využíváno. Vzhledem k tomu, že značná část stávajících objektů je využívána k rekreaci, mohou vzniknout nárazové situace s nárokem na vyšší příkon než je odhadován.

kategorie elektrizace

počet odběrů

měrné zatížení (dům /odběrné místo) v kW

předpokládaný příkon v kW

A

5

0,67

3,3

B1

50

1,54

77,0

B2

130

2,01

261,3

C

5

9,10

45,0

celkem

190

-

386,6

K výše uvedenému příkonu obce přistupuje odběr zemědělského areálu ve výši 48 kW. Celkový současný příkon obce Roprachtice je odhadován na cca 435 kW. U trafostanic zásobujících obyvatelstvo, služby a drobný podnikatelský odběr je výkonové využití instalovaného transformačního výkonu v TS ve výši 44% (cosϕ = 0,9). Posouzení stávajícího stavu S ohledem na technické možnosti stávajících TS lze výhledově výkonové požadavky stávající zástavby, včetně současných podnikatelských aktivit zásobovaných ze sítě NN, zajistit ze stávajících stanic, které disponují značnou výkonovou rezervou ve výši cca 4410 kVA pro odběr obyvatelstva a 630 kVA pro zemědělský areál. K tomu je nutno podotknout, že v některých lokalitách nebude možné výkonovou rezervu stávajících stanic s ohledem na rozložení odběru plně využít. Stávající rozvod systému NN je po komplexní rekonstrukci a plně vyhovuje současným požadavkům odběru elektrické energie. Koncepce zásobování systémem 35 kV je perspektivní a zůstane i ve výhledu zachována. Rozvod systému 35 kV, který je řešen nadzemním vedením, bude dále rozšiřován dle potřeby rozvoje území. Kabelizace VN systému se nepředpokládá. Mimo veřejný energetický systém je připravován záměr realizace 1 – 3 větrných elektráren (VTE) v severozápadní části k. ú. Roprachtic. Navrhované VTE, každá o výkonu 2,3 MVA, budou s ohledem na instalovaný výkon zapojeny do systému VN. Návrh připojení nebyl v době zpracování Průzkumů a rozborů územního plánu obce stanoven. V grafické části (P+R) je uvedena pozice situované VTE. 43


Ochranná pásma elektrizační soustavy Dle zákona č. 458/2000 s platností od 1. 1. 2001, § 46 a v souladu s § 98, odst. 2, který potvrzuje platnost dosavadních právních předpisů určujících ochranná pásma dle zákona č. 79/1957 a zákona č. 222/1994 Sb., § 19 (s účinností od 1.1.1995), jsou pro zařízení v elektroenergetice platná následující ochranná pásma.

Zařízení

nadzemní vedení do 35 kV - vodiče bez izolace podzemní kabelové vedení do 110 kV, vč. měřící a zabezpečovací techniky stožárové el. stanice nad 1 kV do 52 kV

Dle zákona

Dle zákona

Dle zákona

č. 79/1957

č. 222/1994

č.458/2000

10

7

7

1

1

1

10

7

7

Uvedené vzdálenosti jsou v metrech od krajního vodiče u nadzemních vedení na obě strany. V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemku o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení. Ochranné pásmo pro podzemní vedení elektrizační soustavy do 110 kV, včetně vedení řídící, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu.

44


TELEKOMUNIKACE Dálkové kabely Dle podkladů získaných od ČESKÝ TELECOM a. s., Divize sítí, Dokumentace liniových staveb sítě Sever, pracoviště Liberec ze dne 8. 11. 2005, se v řešeném území nacházejí dálkové spojové kabely (DOK). Trasa kabelových vedení prochází podél silnice Vysoké nad Jizerou – Roprachtice a dále jižním směrem mimo řešené území. Průběh kabelové trasy je zakreslen v grafické části v měřítku 1:5000. Vzhledem k této skutečnosti je nutné zmíněnou kabelovou trasu chránit a před zahájením zemních prací si vyžádat stanovisko ČESKÝ TELECOM, a. s. (adresa pro písemný styk: DLSS Liberec, Masarykova 20/273, 403 40 Ústí nad Labem – Bukov, tel. 485 108 555). Při realizaci staveb je nutno dodržet ČSN 736005 (Prostorová úprava vedení technického vybavení) a normy související ČSN 332160 a ČSN 33 2000-5-54. V souladu se zákonem č. 151/2000 Sb., respektovat ochranné pásmo 1,5 m na obě strany od spojového vedení. Telekomunikace Rozvod místní telefonní sítě v prostoru řešeného území byl rekonstruován a převeden na digitalizovanou síť. Je řešen zemním kabelovým i závěsným kabelovým vedením. Vzhledem k rozličnému technickému řešení telefonní sítě je nutné si před zahájením zemních prácí vyžádat písemné stanovisko od provozního oddělení přenosové techniky ČESKÝ TELECOM, a. s. Pro písemný styk je kontaktní adresa uvedena v odstavci dálkových kabelů. Zároveň je nutné dodržet podmínky stanovené zákonem č. 151/2000 Sb. a ČSN 736005 (Prostorová úprava vedení technického vybavení). Mimo technická zařízení spadající do majetku a. s. ČESKÝ TELECOM, se v řešeném území mohou nacházet dálkové spoje dalších provozovatelů, např. Ministerstva vnitra a dalších. Vzhledem k této skutečnosti je nutno znát stanoviska těchto majitelů. Radiokomunikace Řešeným územím neprochází radioreléová trasa a. s. České radiokomunikace.

45


1.B.5.5.

Zásobování plynem

Současný stav Obec Roprachtice není v současné době plynofikována. Dle vyjádření Východočeské plynárenské, a. s. není registrována žádná studie, která by řešila plynofikaci obce a dosud nebyl zaznamenán žádný požadavek na plynofikaci ze strany obce. Katastr obce Roprachtice přetíná pouze stávající VTL plynovod DN 200 (provozovatel Východočeská plynárenská, a. s.), na který se vztahují ochranná a bezpečnostní pásma dle zákona č. 458/2000 Sb.

Ochranná pásma plynárenských zařízení Pro plynárenská zařízení jsou v zákoně č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, který je novelizován zákonem č. 670/2004, stanovena ochranná pásma takto : - u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek na obě strany od osy plynovodu .............................................................................................. 4 m.

Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení Uvedený zákon kromě ochranných pásem stanovuje pro plynárenská zařízení ještě pásma bezpečnostní takto: - vysokotlaké plynovody do DN 250 mm .................................................…..... 20 m.

46


1.B.5.6.

Nakládání s odpady

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Základními zákonnými normami na území ČR v oblasti odpadového hospodářství jsou - zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., (nejdůležitější navazující Vyhlášky - č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady a Vyhláška č. 294/2005 Sb., o ukládání odpadů na skládky) a zákon o obalech č. 477/2001 Sb. Zákon o odpadech stanovuje jako základní povinnost přednostní využívání odpadů před jejich odstraněním, přičemž materiálové využití má přednost před jiným využitím. Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění má vždy přednost ten, který je šetrnější k životnímu prostředí a zdraví lidí. Původci odpadů, tedy i obce, jsou povinni vytřídit nebezpečné a využitelné složky odpadů a obec je povinna vymezit místa, kam mohou fyzické nepodnikající osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu. V zákoně o odpadech je v rovině plánování stanovena povinnost zpracovávat tzv. Plány odpadového hospodářství (dále POH). POH České republiky vyšel v nařízení vlády č. 197/2003 Sb., který je platný od července 2003. V návaznosti na POH ČR vznikl POH Libereckého kraje, který byl schválen usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 40/04/ZK, ze dne 16. 3. 2004. Závazná část Plánu odpadového hospodářství Libereckého kraje byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou kraje, která nabyla účinnosti dne 15. dubna 2004. Obec Roprachtice nezpracovává vlastní POH vzhledem k produkovanému množství odpadů, závazným dokumentem je pro ni POH Libereckého kraje. Systém nakládání s odpady na území obce je upraven obecně závaznou vyhláškou č. 1/2001 s platností od 1. 1. 2002. Sběr (dva velkoobjemové kontejnery) a odvoz komunálních odpadů je zajištěn pravidelným vlastním svozem – 2 x měsíčně na skládku Košťálov. Separovaný sběr skla je pravidelně zajištěn - 2 x ročně Severočeskými kom. službami. Obec zatím nevyužívá finanční podpory systému odděleného sběru obalových materiálů od autorizované obalové společnosti EKOKOM, a. s., a organizuje shromažďování nebezpečných složek komunálního odpadu od fyzických osob v uzavřeném skladišti, kde mohou občané po dohodě se správcem odevzdávat nebezpečné složky odpadů. Jejich odvoz je zajišťován 1 x ročně. Dále je 2 x ročně organizován svoz železného šrotu. Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mohou využít systému sběru odpadů v obci na základě písemné smlouvy s obcí. Odpad vzniklý z údržby zeleně využívají občané na vlastních pozemcích (energetické využití, kompostování). Zvýšená produkce odpadů je patrná v letních měsících vzhledem k využívání řady nemovitostí k rekreačním účelům. Na zájmovém území nejsou sběrny vytříděných odpadů, tzv. druhotných surovin. Tato zařízení jsou k dispozici v Semilech nebo Jilemnici. Zde se vykupují nebo jen odebírají především železo, barevné kovy, akumulátory, papír, plast. V blízkém okolí nejsou zastoupeny žádná významná zařízení na odstraňování nebo využití odpadů (výjimkou je skládka komunálních odpadů Košťálov). Staré ekologické zátěže se na území nevyskytují, stejně tak nejsou významným problémem tzv. černé skládky nebo spalování odpadů v lokálních topeništích.

47


1.B.6. Geologické poměry, místa se zvláštními podmínkami geologické stavby Úvod V rámci zadaného úkolu byly studovány především závazné svodné mapové materiály měřítka 1:50 000, které vydalo MŽP ČR prostřednictvím Geofondu Praha (aktualizované v novém členění podle jednotlivých krajů). Materiály jsou děleny do tří souborů map, a to: •

mapy poddolovaných území

•

mapy ložiskové ochrany

•

mapy sesuvných území a území jiných nebezpečných svahových deformací.

Uvedené mapové podklady jsou ve všech případech doplněny počítačově zpracovanými vysvětlivkami ve formě tabulek, v nichž je každá zakreslená lokalita blíže specifikována. Zájmové území je zobrazeno v mapách měřítka 1:50 000 a to na listu 03-41. Mimo uvedené materiály byly obecně studovány geologické podklady příslušné oblasti. Mapová část předkládané etapy Územního plánu obce Roprachtice je zpracována v měřítku 1:5 000. Ze získaných podkladů map 1:50 000 jsou v zájmovém regionu zákresy pouze v Mapách poddolovaných území. Tyto zákresy svědčí o rozsahu a pozůstatcích starého dolování. Získané údaje jsou z map 1:50 000 přetransponovány do podkladů měřítka 1:5 000. Zájmové území je v současnosti deklarováno jako území bez využitelných ložisek nerostných surovin, proto v Mapě ložiskové ochrany není v prostoru katastrálního území Roprachtice žádný zákres ložiska či prognózního území, které by bylo nutno z hlediska jeho ochrany respektovat. V geologické stavbě zájmového území se rovněž nevyskytují horniny a zeminy, které by byly náchylné k sesouvání, proto v příslušné části území nejsou v Mapách sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací žádné zákresy. V blízkém sousedství zájmového území jsou sesuvnými poruchami postiženy pouze svahy na obou březích Jizery. Geologické poměry území Studované území zahrnuje podhůří Krkonoš. Z geologického hlediska náleží tato oblast ke krkonošsko – jizerskému krystaliniku, které je dílčí jednotkou západosudetské soustavy Českého masivu. Krkonošsko – jizerské krystalinikum je budováno horninovými komplexy stáří svrchního proterozoika a paleozoika, epizonálně a mesozonálně metamorfovanými a zvrásněnými za orogeneze pozdně asyntské, kaledonské i variské. Celé krkonošsko – jizerské krystalinikum se dělí na několik dílčích úseků, navzájem se lišících horninovým obsahem a stářím nebo metamorfózou a některými tektonickými znaky. Jsou to: • • • • •

ortorulový masiv Jizerských hor a jejich severní předhůří krkonošské krystalinikum železnobrodské krystalinikum ještědské krystalinikum krkonošsko - jizerský žulový masiv.

48


Krkonošsko - jizerské krystalinikum tvoří rozsáhlou členitou klenbu, protáhlou ve směru ZSZ - VJV, v jejíž centrální části vystupuje svrchnokarbonský masiv krkonošsko - jizerské žuly. Krystalické horniny v plášti masivu se dělí na dvě série – starší proterozoickou a mladší spodnopaleozoickou (ordovik - silur). Krkonošská žula buduje hlavní hřbet Krkonoš od Sněžky k Harrachovu s pokračováním do Jizerských hor a na území Polska. V zájmovém území vystupuje v jeho nejsevernější části – od státní hranice po severní svahy Lysé hory a Kotle. Žula má poměrně stálé složení s drobnými strukturními variacemi. Její styk s okolními horninami je ostrý, styčná plocha je ukloněna k jihu. Horniny v plášti jsou kontaktně ovlivněny v šíři několika set metrů. Při styku se žulovým masivem vystupuje starší série krystalinika (dříve označovaná jako sudetská či svorová, nejnověji členěná na tzv. velkoúpskou a račickou skupinu). Budují ji komplexy svorů až fylitů, vzniklých regionální přeměnou souvrství jílovitých, písčitých či drobových břidlic. Svory mají charakteristickou jemnozrnnou strukturu a obsahují muskovit, křemen, albit, chlorit a rudní minerály. Souvrství svorů obsahuje podřízeně vložky a čočky kvarcitů, krystalinických vápenců, erlánů, amfibolitů a zelených břidlic. Kvarcity se často výrazně projevují v morfologii území, tvoří ostrá skaliska a rozsáhlá pole kamenitých sutí. Mladší série (dříve označovaná jako subsudetská či fylitová, nejnověji jako ponikelská skupina) se vyznačuje nižším stupněm regionální přeměny. Převládajícím horninovým typem jsou různé typy fylitů (sericitické, chloritické, grafitické). Zájmové území v rámci uvedených členění náleží do oblasti železnobrodského krystalinika a skalní podklad zde budují metamorfované horniny mladší série krystalinika – tzv. ponikelské skupiny. Oběh a akumulace podzemní vody jsou v horninách krystalinika vázány na přípovrchovou zónu, která zahrnuje zvětralinový pokryv a pásmo povrchového rozvolnění skalního podkladu, sahajícího maximálně do hloubky 20 – 30 m. Propustnost je průlinová i puklinová, plošně i vertikálně značně variabilní. Mělké zvodně mají lokální charakter. Oběh a akumulace podzemních vod v hluboké zvodni jsou vázány pouze na významnější puklinové systémy a poruchová pásma. Krkonoše mají dávnověkou prospektorskou a hornickou minulost, přesto zde však nikdy nedosáhla tato činnost většího rozsahu nebo významu. Bylo zde na mnoha místech různě intenzívně kutáno; většinou však šlo o ložiska spíše menší, brzy vyčerpaná nebo o ložiska v těžkých přírodních a těžebních podmínkách. Po roce 1945 byla většina starých krkonošských revírů alespoň orientačně znovu studována, výsledky prací ale nebyly příliš příznivé. Nejdůležitějšími rudními surovinami, dobývanými v minulosti v oblasti Krkonoš, byly zejména rudy železné, dále rudy stříbrné, měděné a cínové, zčásti též rudy arzénové a olověné. Zájmové území náleží do oblasti s předpokladem výskytu měděných rud. V jižním sousedství zájmového území obce Roprachtice je známé ložisko Rybnice, kde se v postupných etapách relativně úspěšně dolovalo od 17. století do roku 1917. Poslední pokusy o nalezení měděných rud byly i v 70. letech minulého století. V rámci průzkumných prací byl hlouben průzkumný vrt i v katastru obce Roprachtice. Vlastní ložisko Rybnice se nachází na kontaktu krystalinika se sedimenty permokarbonu, kde je podle škodějovského zlomu přesmyknuto krystalinikum (fylity) přes permokarbon. Přesmyková plocha je mylonitizována, prokřemenělá a hydrotermálními roztoky obohacená o minerály s obsahem mědi. Zrudnění bylo zjištěno i v sousedních partiích krystalinických hornin i sedimentech permokarbonu. 49


Nové vyhledávací průzkumné práce skončily s negativním výsledkem. Označení území jako poddolované nevylučuje jeho využití pro novou výstavbu, upozorňuje pouze na to, že v rámci projektové přípravy je nutno návrhu konkrétního využití věnovat zvýšenou pozornost. Jak bylo uvedeno, v Mapách sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací není na katastrálním území obce Roprachtice žádný zákres. Přesto je třeba při návrhu stavebního využití všech svažitých území (zejména pokud toto využití bude spojeno s rozsáhlejšími zemními pracemi) vždy individuálním průzkumem vyšetřit stabilitu svahu.

50


1.B.7. Územní systém ekologické stability

Výpis z ÚTP Nadregionální a regionální ÚSES ČR Do řešeného území nezasahují prvky ÚSES nadregionálního ani regionálního významu. Do východní části řešeného území zasahuje ochranná zóna biokoridoru nadregionálního významu K 30. Výpis z Generelu místního ÚSES Místní územní systém ekologické stability je tvořen pěti biocentry (s výjimkou biocentra č. 28 jsou všechna při okraji řešeného území), propojenými mezi sebou biokoridory. Z tohoto prstence prvků ÚSES, obklopujícího obec Roprachtice, jsou směrem k obci vedeny čtyři interakční prvky a z lokality Pod vrchy směrem k západu je veden další interakční prvek. Výsledek vlastního průzkumu Doporučuje se založení dalšího interakčního prvku v prostoru od Noskova kopce přes návrší Na Brňačce až na Přívlackou stranu. Zastoupení ekologických řad Skupina typů geobiocénu (STG) jsou sdružené typy geobiocénu s podobnými ekologickými podmínkami, zjišťovanými pomocí bioindikace rostlinnými společenstvy. Vyjadřují vegetační stupeň a ekologickou řadu. Nejvíce je zastoupena STG – 3B3 (70,5%), 3. vegetační lesní stupeň, dubobukový; mezotrofní (středně bohatá), normální (vlhkost). Ekologické řady vyjadřují podmínky dané obsahem živin a aciditou půd (hydrické řady) a dynamikou vlhkostního režimu půd (hydrické řady). Trofické řady:

A B C

oligotrofní (chudá a kyselá) mezotrofní (středně bohatá) nitrofilní (obohacená dusíkem)

Hydrické řady

1 2 3 4 5

suchá omezená normální zamokřená mokrá

Ekologická řada

SLT

STG

Kyselá Živná Obohacené Obohacené Oglejené

5K 5S 5D 5L, 5U, 5V 5O, 5P

5AB3 5B3 5BC3 5C5, 5C4, 5BC4 5B4, 5AB4

humusem vodou

Zastoupení v % 56,7 35,3 0,4 6,0 1,6

Lesy jsou zařazeny do tří stupňů ekologické stability : 3, 4, 5. 3. stupeň ekologické stability Nestabilní porosty, monokultury, směsi stanovištně nevhodných dřevin nebo jen s malou příměsí dřevin původní dřevinné skladby - porosty smrkové, smrkové s příměsí modřínu, borové. (Zastoupení smrku ztepilého je cca 71%, modřínu evropského cca 5%) 51


4. stupeň ekologické stability Stabilní porosty, smíšené porosty s pestrou dřevinnou skladbou, se zastoupením dřevin přirozené skladby do 30 %. Dále jsou to monokultury dominantních dřevin a listnaté směsi. V zájmové části jsou to převážně smíšené listnaté porosty s podrostem keřů, hlavně liniová společenstva podél vodotečí. (Zastoupení břízy cca 7%, olše lepkavé cca 5%, jeřáb cca 3%, javor klen cca 3%) 5. stupeň ekologické stability Velmi stabilní porosty s přirozenou dřevinnou skladbou (nebo přírodě blízkou), věkově rozrůzněné, popř. etážové, s bohatým keřovým patrem, zdravé, imisně nepoškozené. V daném území se jedná hlavně o porosty bukové a jedlové. (Zastoupení buku lesního cca 2%, jedle bělokoré 0,03). Celková ekologická stabilita všech lesních porostů je 3,5. Jedná se o poměrně nízký stupeň ekologické stability. Koeficient ekologické stability (KES) krajiny Koeficient ekologické stability je vypočten pro k.ú. Roprachtice podle vzorce: KES = (lesní pozemky + vodní plochy + ovocné sady + travnaté plochy) : ( orná půda + zahrady + zastavěné plochy + ostatní plochy)

KES = (203,65 + 1,94 + 1,64 + 330,31) : (1160,54 + 7,13 + 8,72 + 57,97) = 537,54 : 1234,36 = 1,29 Jedná se o typ krajiny harmonické (vysvětlivky: do 0,39 0,7-1,9 nad 2,9

typ krajiny antropogenní, typ krajiny harmonické typ krajiny relativně přírodní)

Přehled prvků územního systému ekologické stability V následující tabulce jsou uvedena v jednotlivých sloupcích následující data: 1. Číslo prvku dle Generelu ÚSES 2. Název prvku (pokud v místě je užíván a byl zjištěn) 3. Katastrální území, na němž se prvek nachází 4. Číselný kód bioregionu, v němž se prvek nachází – vše je v bioregionu Krkonošském (1.65), proto byl sloupec vypuštěn 5. Význam a typ prvku význam: R - regionální typ: C - biocentrum M - místní K - biokoridor IP – interakční prvek (jen místního významu) 6. Výskyt typů chráněných území přírody v prvku – v řešeném území se chráněná území nevyskytují, proto byl sloupec vypuštěn 7. Typy společenstev v prvku (fyziotypy aktuální vegetace – orná půda je uvedena v popisu) KU - kulturní les KR - křoviny LO - mokřadní a pobřežní křoviny a lesy MT - hydrofilní až mezofilní trávníky VO - bylinná vodní a pobřežní vegetace 8. Stručný popis 9. Funkčnost prvku F - prvek funkční, prostorově určený V - prvek funkční, prostor je třeba vymezit Z - prvek je třeba založit 10. Výměra prvku - u biocenter plocha v ha, u biokoridorů délka v km, „*“ značí přechod na sousední k.ú. 52


1

2

3

Č.

Název

Katastr

5

7

8

9

10

7

Roprachtice

IP

MT, KR

Meze při cestě za kostelem

F

0,9

8

Roprachtice

IP

MT, KR

Mez při cestě od obce na SZ

F

0,6

9

Roprachtice

IP

MT, KR

Meze při cestě a hranicích parcel, úpad pod F Noskův kopec, část. na orné půdě

0,7

10

Roprachtice

IP

MT, KR

Meze při hranicích parce východně od F obcel

1,1

Roprachtice

IP

MT, KR

Meze při hranicích parcel pod výkrmnou F býků

1,5

18

Roprachtice, M Přívlaka K

MT, KR

Louky a břehové Kopaninského potoka

1,8

19

Roprachtice, M Přívlaka K

MT, KR

Mez a přilehlá orná půda při cestě na Jilem

11

Pod Humburskou pecí

porosty

podél V V Z

20

Kopanina

Roprachtice, M C

KU, MT, VO

Louka a les při Kopaninském potoce a na F SV svazích nad ním

21

U příčnice

Roprachtice

M C

KU, MT

Mokré louky a lesíky na soutoku dvou F potoků

Roprachtice, M Vysoké nad K Jizerou, Stará Ves u Vysokého nad Jizerou

KR, MT

Meze, lesíky a přilehlá zemědělská půda při V severní hranici řešeného území Z

22

2*

2*

24

Farský potok

Roprachtice, M Vysoké nad C Jizerou

KU

Les v údolí pod Šibeničním vrchem

F

25

Jírovo koleno

Roprachtice

M C

KU, MT, VO

Zalesněný úpad s přilehlými svahy, v horní F části i louky

26

Roprachtice

M K

KU, MT

Úpad a přilehlé převážně zalesněné svahy, V mez při silnici a orná půda Z

1,2

27

Roprachtice, M Rybnice, K Škodějov

KU, MT

Úpad a přilehlé převážně zalesněné svahy F podél Hrádeckého potoka

1,8 *

28

Pod vrchy

Roprachtice

M K

KU, MT

Louky a z části zalesněné svahy při potoce F a v úpadu

IP N

Na Brňačce

Roprachtice

IP

AT, MT, KU

Velké celky ZPF na hřebenu nad obcí

F, 2000 Z

53


1.B.8. Závěr - Okruhy problémů k řešení

Z výsledků průzkumů a rozborů a po dílčích jednáních s dotčenými orgány a organizacemi, jakož i po konzultaci s OÚ Roprachtice, vyplynuly hlavní okruhy problémů, a to především po vyhodnocení stávajícího funkčního využití. Jde především o diferenciaci ploch bydlení, občanského vybavení, včetně sportu, výroby, inženýrských sítí, ochrany přírody a ochrany kulturních hodnot. Pro bytovou výstavbu – s ohledem na charakter obce a formy stávající zástavby (izolované RD někdy i s hospodářským zázemím) se předpokládá i využití případných vhodných ploch pro výstavbu RD v současně zastavěném území obce (SZÚO). Vzhledem k nutnosti vytvořit podmínky pro komplexní harmonický rozvoj obce je třeba v přiměřeném rozsahu vyznačit lokality pro novou výstavbu RD s přímou návazností na stávající zástavbu a vazbou na inženýrské sítě. Občanské vybavení obce je svou kapacitou úměrné potřebám obyvatel. Přesto se doporučuje v obci vymezit plochu pro případné rozšíření občanského vybavení. Výrazná funkce, která vytváří podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel, je zajištění podmínek pro rozvoj výrobních služeb. Ve vazbě na nadřazenou územně plánovací dokumentaci je třeba prověřit nové záměry dopravního systému, v oblasti technického vybavení pak záměry lokalizace alternativních zdrojů energie – větrných elektráren. S ohledem na potřebu udržení kvality životního prostředí – především pak obytného prostředí, je třeba zachovat nejen veškerou stávající zeleň, ale vytvářet podmínky pro její umocnění, jak uvnitř zastavěné části, tak i ve volné krajině, především v místech prvků ÚSES. Z výše uvedených okruhů problémů vyplývá jednoznačná potřeba zpracování závazné ÚPD v úrovni územního plánu obce.

54


Fotodokumentace

55


Seznam použitých podkladů

• Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970 (SEVT Praha 1978) • Statistický lexikon obcí ČSSR 1982 (SEVT Praha 1984) • Statistický lexikon obcí České republiky 1992 (SEVT, a. s., Praha 1994) • Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 – Kraj Liberecký - okres Semily • Podklady z Obecního úřadu v Roprachticích • Sbírka zákonů České republiky • Územní plán velkého územního celku Krkonoše, Terplan, 1994 • ÚP VÚC Libereckého kraje, kolektiv autorů, koncept (2003) • Údaje Českého statistického úřadu • Evidence hospodařících zemědělců na Obecním úřadě v Roprachticích • Atlas ČSSR, Ústřední správa geodézie a kartografie 1966 • Květena České socialistické republiky 1 (Academia, 1988) • Biogeografické členění České republiky, RNDr. Martin Culek (editor) a kolektiv, Lelekovice 1995 • Materiály Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd - digitální mapa BPEJ a tříd ochrany půdy • Zákres Generelu územního systému ekologické stability místního významu katastru Roprachtic použitý v Dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí pro novostavbu objektu pro produkční dojnice farma Roprachtice • Nadregionální a regionální ÚSES ČR, územně technický podklad, Společnost pro životní prostředí Brno 1995, Ministerstvo pro místní rozvoj 1996 • Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ústav územního rozvoje, Brno 1998 • Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 92/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb. a zákona č. 385/2005 Sb. • Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. a nařízení vlády č. 429/2005 Sb. • Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. • Nařízení vlády č. 112/2004 Sb., o Národním programu snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší • Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji - Plán snižování emisí Libereckého kraje (stav k 28. 11. 2005) • Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí pro novostavbu objektu pro produkční 56


dojnice farma Roprachtice, zpracoval Prof. Ing. František Jonáš, DrSc. Praha, květen 2002 • Průzkumy a rozbory Roprachtice, SURPMO, a. s., Inženýrská a projektová společnost, 1989 • VČE, a. s., oddělení GIS • Dotazník, SURPMO, a. s., Hradec Králové • Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje • Dotazník z OÚ • Základní vodohospodářská mapa č. 03 – 41 • Hydrologické poměry ČSR díl III. • PRVK Libereckého kraje • Rozhodnutí pro vodní zdroj ZD-R, MěÚ Semily odbor ŽP ze dne 30. 12. 2005 • Rozhodnutí pro zdroje JR-1 a JR-2, MěÚ Semily odbor ŽP ze dne 30. 12. 2005 • Původní Rozhodnutí ONV Semily, OVLHZ ze dne 28. dubna 1970 • Mapy ložiskové ochrany 1:50 000, Liberecký kraj, MŽP ČR, Geofond ČR, 2005 • Mapy poddolovaných území 1:50 000, Liberecký kraj, MŽP ČR, Geofond ČR, 2002 • Mapy sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací 1:50 000, Liberecký kraj, MŽP ČR, Geofond ČR, 2005 • Koutek Z a kol.:

Regionální surovinová studie – Okres Semily Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR Národní informační středisko při Geofondu Praha GMS Praha, 1992

• Digitální mapový podklad se zákresy stávajících vysokotlakých plynovodů a regulačních stanic ve správě Východočeské plynárenské, a. s. Hradec Králové. • Silniční mapy 1:50000 • Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 1995 a 2000, ŘSD ČR • Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030, ŘSD ČR

57


Seznam použitých zkratek AT BK BMTO BPEJ BU CHOPAV ČEZ ČOV D DLSS DOK F GIS HMÚ KES KRNAP k. ú. kV kVA kW LO MB MBC, MC M-BČOV MBK, MK MěÚ ŽP MT MÚSES MŽP NN NRBC, NC NRBK, NK NP NPR OP OZ PP PR PRVK PUPFL RBC, RC RBK, RK SM s. p. SP STG TS TUV ÚPO ÚSES

- acidofilní travinná a keříčková společenstva - buk - typ malé domovní čistírny - bonitovaná půdně ekologická jednotka - jedliny, bučiny - chráněná oblast přirozené akumulace vod - České energetické závody - čistírna odpadních vod - částečně funkční prvek, nutno jej však doplnit - dokumentace liniových staveb sítí - dálkový optický kabel - funkční prvek, prostorově vymezený - grafický informační systém - hydrometeorologický ústav - koeficient ekologické stability (poměr ploch ekologicky stabilních a nestabilních) - Krkonošský národní park - katastrální území - jednotka napětí - jednotka zdánlivého výkonu - jednotka výkonu - mokřadní a pobřežní křoviny a lesy - mezofilní bučiny - biocentrum místního významu - mechanicko-biologická čistírna odpadních vod - biokoridor místního významu - Městský úřad, Odbor životního prostředí - hydrofilní až mezofilní trávníky - místní územní systém ekologické stability - Ministerstvo životního prostředí - nízké napětí - biocentrum nadregionálního významu - biokoridor nadregionálního významu - národní park - národní přírodní rezervace - ochranné pásmo - ochranná zóna biokoridoru nadregionálního významu - přírodní památka - prameniště (jedná-li se o biotop) - Plán rozvoje vodovodů a kanalizace Libereckého kraje - pozemky určené k plnění funkcí lesa - biocentrum regionálního významu - biokoridor regionálního významu - smrk, smrčiny - státní podnik - vegetace skal, sutí a primitivních půd - skupina typů geobiocenu - elektrická stanice - tepelná úpravna vody - územní plán obce - územní systém ekologické stability 58


VKP VO V VN VTE Z ZPF ZD ZVHS

- významný krajinný prvek - bylinná vodní a pobřežní vegetace - funkční prvek, je nutno jej prostorově vymezit - vysoké napětí - větrná elektrárna - prvek je nutno založit - zemědělský půdní fond - zemědělské družstvo - Zemědělská vodohospodářská správa

59

Kraj Liberecký ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

Recommend Documents