KOVOVÉ POZDNĚ STŘEDOVĚKÉ DVEŘE A STAVEBNÍ HISTORIE, NA PŘÍKLADECH Z VYSOČINY ALEŠ KNÁPEK RADKA URBÁNKOVÁ

22 Knápek Urbánková_Sestava 1 26.1.2016 21:36 Stránka 2

KOVOVÉ POZDNĚ STŘEDOVĚKÉ DVEŘE A STAVEBNÍ HISTORIE, NA PŘÍKLADECH Z VYSOČINY ALEŠ KNÁPEK RADKA URBÁNKOVÁ ABSTRAKT Příspěvek se zabývá souborem dochovaných pozdně go(ckých dveřních křídel vyrobených ze železa, nebo v kombinaci se dřevem z horizontu 15. až pol. 16. stol. Zabývá se jejich uži8m v panských sídlech, městech a církevních objektech. Přináší podobné příklady z českých zemí i střední Evropy. Klade si za cíl představit mnohotvárnost tohoto druhu artefaktů a možné směry budoucího bádání. Okrajově hledá také možné důvody uži8 tohoto typu dveří.

KLÍČOVÁ SLOVA Dveře železné, pozdní středověk, hrady, kostely, dveřní kování.

ABSTRACT The ar(cle is concerned with an assemblage of preserved late medieval door wings made of iron, or in combina(on with wood from the 15th to the midS16th century. Their use in aristocra(c seats, towns and ecclesias(S cal buildings is discussed with analogies from the Czech Lands and Central Europe. The authors aim at the presenta(on of the variety of forms of these artefacts and poten(al direc(ons of the future research. Marginally possible reasons of the use of this type of door are men(oned.

KEY WORDS Iron doors, Late Middle Age, castles, churches, door metal fiVng

Úvod Dveře patří jistě k velmi důležité součás( každé stavby. Krom čistě prak(cké funkce mají také funkci psychologickou, spojenou na jedné straně s pocitem bezpečí, na straně druhé s reprezentací. Pro člověka konce středověku, daleko více citlivého na symboly, se jistě všechny tyto roviny praktické i nadstavbové prolínaly. Z tohoto pohledu je výpovědní hodnota této nepříliš dochovávané součás( staveb zajímavá a stojí za zamyšlení. Následující text přináší několik příkladů zpracování a uži8 celokovových dveří z Českomoravské vrchoviny s příklady známými z jiných regionů či zahraničí, které mají zejména ilustrovat variabilitu těchto konstrukcí a jejich využívání. Nepochybujeme, že v budoucnu se jiným badatelům podaří ukázat a popsat mnoho dalších příkladů z českých zemí a jejich okolí. Naznačují to dřívější práce J. Slavíka (a dalších),1 i naše povšechné sledování výskytu tohoto druhu památek, které ovšem vyžaduje zevrubnou prohlídku dochovaných kusů k určení (či popření) celkově či částečně intaktně dochovaných kusů. V regionu Českomoravské vrchoviny (resp. dnešního Kraje Vysočina) existovaly dobré předpoklady pro výrobu takovýchto kovových konstrukcí díky rozvinuté železářské produkci, datující se na Přibyslavsku a Žďársku již do 14. stol. a zažívající konjunkturu koncem 15. a v 16. stol (Kreps 1970). Pro hrad v Polné, na jehož panství se většina hamrů nacházela, máme dodávání některých „potřeb

k zámku“ přímo doloženo. Majitel panství Polná Viktorin z Kunštátu a Poděbrad vydal také roku 1480 lis(nu (Přibyslavské privilegium) podporující rozvoj tohoto podnikání a umožňující železářům šířeji využívat přírodních zdrojů ve svém okolí (Kreps 1970, 32). Kovové dveře v rámci opevněných panských sídel První a vcelku logickou skupinou dochovaných dveří jsou kusy náležející k opevněným sídlům. Jde o dvoje dveře z hradu Ronovce a troje z hradu (zámku) v Polné. S největší pravděpodobnos8 byly podobné dveře osazeny také v jižním paláci hradu Lipnice, jak nás informuje F. Kořínek (1900): Vchod uzavřen byl dveřmi železnými, s pěkným kováním a růžicemi. Ale správce Neubauer r. 1842 dvéře, mříže z oken, pěkné starobylé práce, vytrhal panskému kováři ku „prak)ckému“ použi+ odevzdal. Kovové dveře byly vyjmuty také z tvrziště Předboř (Sedláček 1997, 304-5). Jiné obdélníkové křídlo kovových dveří pocházející z tvrze Lipka jsou uloženy v depozitáři Souboru lidových staveb Vysočina (č. 1018). Jejich konstrukci tvoří rám vyplněný šes( velkými pláty ztuženými křížícími se šikmými pásy s plochými nýty. Zhruba ve středu kosodélných polí mezi pásy jsou dveře zdobeny malými růžicemi z pě( nýtů. Nejníže můžeme tyto dveře datovat patrně do doby zásadnější přestavby staré tvrze v 16. stol. (Svoboda 1996, 42-3, také v EČT II. st. 406).

1.

Snad nejpřínosnějším srovnáním je práce A. Legendziewicse (2004) shrnující příklady ze Slezska.

210

SVORNÍK 13/2015 - KOVOVÉ POZDNĚ STŘEDOVĚKÉ DVEŘE A STAVEBNÍ HISTORIE ; A. KNÁPEK = R. URBÁNKOVÁ


Hrad Ronovec (Obr. 1: 3, 4) Celoželezné dveře pocházející z hradu Ronovec byly nalezeny při výkopech prováděných jeho tehdejším majitelem v závěru 19. stol. Tehdy byly přeneseny do hospodářských prostor statku. O jejich záchranu se postaral koncem 50. let J. Čapek, který je přemís(l do budovaného muzea nálezů z hradu v Dolní Krupé. Oba ronovecké kusy jsou si konstrukčně podobné. Jsou obdélného tvaru, tvořené rámem z pásoviny. Výplň křídla se skládá z přeplátovaných vytahovaných plechů, které jsou na spojích nýtovány. Čelní strana dveří je úhlopříčně ztužena dvěma silnými pásy, jež jsou nýtovány k rámu v rozích. V ploše křídla jsou doplněny rovnoběžnými menšími pásy tvořícími kosočtvercová pole. Vše je opět spojováno nýty. V detailech už se oba kusy liší. Větší, a dá se říci lépe vyvedený kus, má výše popsanou konstrukci s 8m, že plechy tvořící výplň jsou rozděleny do třech řad nad sebou. Každou řadu tvoří čtyři obdélné (na výšku) pláty. Hlavní úhlopříčné kování je na koncích rozkuto a je k rámu přinýtováno v rozích dvěma nýty. Křížení těchto pásů je spojeno ozdobným železným nýtem, jehož hlava je čtvercová se sraženými rohy, čímž vytváří pohledově další čtverce. Šikmé pásy jsou s podkladem spojovány opět ozdobnými nýty s kubickými hlavicemi. Křídlo je též opatřeno nanýtovanými řetězovými oky. Tři závěsy nesoucí celé křídlo jsou masivní krátké trapézy se stočenými konci. Uchyceny jsou celkem čtyřmi nýty. Na vnitřní straně dveří je uchycen zbytek go(cké trapézové zámkové desky. Menší exemplář je proveden jednodušeji. Výplň tvoří čtyři pruhy plechů. Horní je průběžný, zbývající tři, nestejně široké, tvoří vždy po třech nestejně široké plechy. Úhlopříčné zpevnění je mírně vyosené a nesměřuje přímo do rohů konstrukce. Hlavní kříž je doplněn pouze čtyřmi dalšími kratšími pásy blíže rohů dveřního křídla. Vnější strana opět nese řetězová oka. Celé dveře byly neseny třemi pásovými závěsy zdobenými na konci ve tvaru lilie. Povrch pásů zdobí ještě kovářský kolek. Závěsy jsou přinýtovány čtyřmi nýty z rubu dveří. Pro srovnání forem závěsů a zámků používaných do 1. pol. 15. stol. může dobře posloužit nálezový soubor ze Sezimova Ús8 zničeného na počátku husitských válek (Krajíc 2003, 69-82; nebo bližší soubor z hradu Rokštejna; soubor z hradu Skály žijícího jen krátkou dobu není za8m zpracován, pouze předběžně Belcredi 2010). 2.

Polná (Obr. 1: 6-8) Dveře na polenském hradě se dochovaly v přízemí a patře západní palácové budovy (pozdně go(cké). Z dobových fotografií víme, že v současných polohách byly osazeny také před generální opravou hradu počátkem 20. stol.2 Na základě této dokumentace se zdá, že nejméně jedny byly přesunuty – prohozeny v rámci paláce během oprav zámku. Soubor obsahuje dveře obdélníkové a také dva kusy upravené pro nízké segmentové záklenky dveřních otvorů. Vznik, resp. rekonstrukci, těchto dveřních křídel můžeme pravděpodobně spojovat se stavebními ak(vitami Jana nebo jeho syna Hynka Bočka z Kunštátu, kteří zde budovali rodové sídlo z objektu pos(ženého předcházejícími válečnými roky. Jejich činnost spadá do posledních dvou decennií 15. stol. a pokračovala nejpozději do roku 1515, kdy kupují Polnou Trčkové. Ti zde mnoho úsilí ale nevyvíjeli (Plaček 2008, 10-11). V polovině 16. stol. se hrad dostal do rukou Zachariáše z Hradce, jenž pravděpodobně do jeho podoby také zasáhl (přinejmenším jižní palác). Ostění, v nichž jsou dveře osazeny, jsou pozdně go(cké (pře8navé pruty, oslí hřbet) a řadili bychom je do doby přestavby hradu pány z Kunštátu, tedy k přelomu 15. a 16. stol. Technické řešení dveří na hradě v Polné odráží pravděpodobně časové posuny v jejich zhotovení. V přízemí pozdně go(ckého paláce osazené pravoúhlé křídlo je opatřeno ozdobnými nýty s kubickou okosenou hlavou (podobně Ronovec, Vyskytná.), zavěšené na trapézových závěsech a opatřené vnějšími oky. Dochovala se originální vnější zámková deska s vodičem, ale už ne přítažný kruh. Křídlo dveří tvořilo původně 5-6 horizontálně kladených řad plechů. Mimo tří horních řad jsou však recentně nahrazeny. První vstupní dveře, umístěné v patře paláce, jsou zakončeny stlačeným obloukem a tvoří je prostý ondřejský kříž bez dalších pomocných pásu. Samotné křídlo tvoří velké nepravidelně skládané železné pláty. Jediným zdobným prvkem je použi8 kubických hraněných nýtů na pásech kříže. Vstup do velkého sálu kryjí původně zřejmě segmentem ukončené, dnes pravoúhlé dveře se sí8 šikmých ztužujících pásů. Nýty použité na pásech mají ozdobnou hlavu na půdorysu čtverce, který je na středu převýšen tak, že v řezu se nýt jeví jako lichoběžník. Křídlo dveří nese čtyři nestejně vysoké řady plátů. Jako ozdobný prvek jsou na nich použity „bábovkové“ nýty umístěné na středy kosočtverečných polí. Poslední kovové dveře jsou umístěny na druhém konci sálu

Kvalitní fotografie z pozůstalosC BřeCslava Rérycha (stav okolo 1922) laskavě poskytla M. Vomelová, ředitelka muzea v Polné.


211


v portálku do jižního křídla. Opět je tvoří síť šikmých ztužujících pásů. Tyto dveře nesou stopy vícerých oprav včetně moderních. Hledání analogií použití kovových dveří v opevněných objektech poskytuje několik příkladů datovatelných zhruba do pol. 15. stol. Dveře z komendy Německých ry8řů v Drobovicích (Obr. 1: 1) měly být vykopány v letech 1896-7 členy „Včely Čáslavské“ (Birnbaumová 1924, 159). Sám nálezce Kliment Čermák však píše v Památkách archeologických (Čermák 1903, 384-6), že je nalezl ve dvoře jedné z usedlos8 a vyobrazuje i zámek. Dodejme, že mohou pocházet také z kostela, jenž byl součás8 komplexu. Jejich datace může spadat do doby zničení husity (1421), ale o tvrzi v klášteře se hovoří ještě v pol. 15. stol., jako pustá se uvádí roku 1510. Detaily v podobě zdobných (tvaru „bábovky“) nýtů/hřebů poskytl hrad Skály ležící ve východní čás( Vysočiny. Vznikl na sklonku 14. stol. a proslavil se působením bojové družiny Jana Pušky z Kunštátu. Okolo roku 1440 byl zničen a zanedlouho je uváděn jako pustý (Belcredi 2010). Z blízkos( vymezené oblas( se dochovaly také zajímavé dveře z hradu Rychmburk zakončené stlačeným lomeným obloukem a uložené v depozitáři Souboru lidových staveb Vysočina (č. 1017). Jejich rám je vyplněn šestnác( plechovými pláty umístěnými ve třech řadách. Konstrukci ztužují hustě se křížící šikmé pásy. Kosočtverečná pole mezi pásy zdobí na středu ozdobné (bábovkové) nýty. Dle informace pracovníků SLS Vysočina byly tyto dveře datovány per analogiam Ing. Raslem (NTM Praha) do pol. 16. stol., kdy byl také hrad Rychmburk přestavován. S takovou datací se můžeme ztotožnit. Doklady oplechování dveří suterénu a opera(vního vylepšení konstrukce dveří částmi zbroje z hradu Rokštejna zvažuje J. Mazáčková. Činí tak pod dojmem zahraničních nálezů (Mazáčková 2012, 233, 260). Jakkoli jde o zajímavou možnost momentální úpravy vstupu, je nutné být opatrní. Doložit tento jev nezvratnými fakty může být složité. Každopádně ale jde o zajímavou možnost funkčního řešení vyvolaného reakcí na událos(. Z dalších českých hradů, kde je nález kovových dveří popisován, vzpomeňme Příběničky, kde měly být nalezeny ve věži a přeneseny do Stádlece (Sedláček 1876, 34; nejnověji Krajíc 1991, 327, Obr. 6.), datované před rok 1437, či Kozí hrádek (Drda 1978, 400; zde nejistá konstrukce). Do poloviny 14.

stol. jsou nově dendrochronologicky datována železem pobitá vrata brány hradu Karlštejna (Škabrada 2001, 322). Z tvrzišť se zmiňují například ve východočeském Blatníku, při kopání základů na tvrziš(, železné dveře a další nálezy včetně militarií (Svoboda et. al. 1998, 31). Nález (pův. dvou?) křídel kovových dveří (kol. 1830) ze zříceniny západomoravského hradu Rychvald (Hosák – Louda - Zemek 1981), se dochoval přenesením do zázemí zámku Lysice.3 Jen pro možný příklad z daného období uveďme, že drobovickým podobné dveře, z horizontu husitských válek, by mohly pocházet pravděpodobně z kláštera Svaté Pole u Třebechovic pod Orebem, zničeného roku 1420. Jan Kuběnka je vyobrazil ve své sta( (Kuběnka 1970, 77) přenesené do špýcharu č. p. 1 (viz Foltýn – Slavík 2001). Pro srovnání konstrukcí a detailů s jiným evropským prostředím mohou zájemci nahlédnout do článku „Original castle gates and doors“ (Burton 2010). V Rakousku se v hradní architektuře dochovaly také některé zajímavé kusy. Například na hradě Schauenberg bei Hofste_en s archeologickým nálezem in-situ. Tyto dveře tvořené velkými pláty (velmi podobně na Obr. 1: 9) jsou ozdobeny nanýtovanými prolamovanými rozetami. Výborně řemeslně zpracovány byly dveře z Gozzoburgu, kde jsou pláty řešeny podle stejné šablony s trojúhelníkovou spodní čás8. Kovové dveře v církevních stavbách Ačkoli jsou kovové dveře s církevními stavbami spojeny v Čechách častěji – zejména se vstupem do sakris(e, ve sledovaném regionu je autorům znám exemplář z Jihlavska. Ačkoli předpokládáme, že další mohly naší pozornos( uniknout. Exempláře historických dřevěných dveří s bohatým kováním byly doloženy jinak např. z Chotěboře, a z Hněvkovic dokonce datované rokem 1598 a zdobení abecedou a znakem pánů z Dubé;4 Soukup - Valchář 2010, 55). Na okraj připomeňme, že už vyobrazení smr( sv. Václava u vstupu do kostela v Gumpoldově legendě, zobrazuje pravděpodobně plechem pobité dveře s přítažným kruhem, které by tak bylo pravděpodobně jejich nejstarším zobrazením ve spojení s naším prostředím. Vyskytná (Obr. 1: 5) Kostel sv. Vavřince ve Vyskytné nad Jihlavou prodělal po požáru stavební obnovu ve 2. pol. 15.

3. Za pomoc a foto děkujeme P. Štusákové – MarJnkové, správkyni depozitářů SZ Lysice. Dochované dveře mají ztužující pásy vedeny horizontálně a verCkálně, přítažný kruh je tordovaný na čtyřlisté růžici. 4. Podobné a podobně datované viz Legendziewicz 2004, ryc. 2.

212



Obr. 1. 1 - Drobovice, komenda Řádu německých ryJřů (tvrz?); 2 – Přibyslav, věž u kostela sv. Jana KřCtele; 3 a 4 – Ronovec, hrad; 5 – Vyskytná, kostel sv. Vavřince (zakresleno ostění); 6 až 8 – Polná, východní palác zámku (6 a 8 patro, 7 přízemí); 9 – Havlíčkův Brod, Havlíčkovo nám. č. p. 19 (Havlíčkův dům). Abb. 1. 1- Dobrovice, Kommende des Deutschen Ordens (Festung?); 2 – Přibyslav, Turm neben St. Jan KřCtel Kirche; 3 und 4 – Ronovec, Burg; 5 – Vyskytná, St. Vavřinec Kirche (Gewände markiert); 6 bis 8 – Polná, Ostpalast des Schlosses (6 und 8 – Stock, 7 – Erdgeschoss); 9 – Havlíčkův Brod, Havlíček-Platz. HNr. 19 (Havlíček-Haus).


213


Obr. 4. Přibyslav, detail středového nýtu kovových dveří v městské věži. Abb. 4. Přibyslav, Detail des MiYelnietes der Tür im StadYurm.

Obr. 2. Polná, detail nýtování dveří do nádvoří zámku. Abb. 2. Polná, Detail der Türnietung in den Schlosshof.

Obr. 5. Vyskytná nad Jihlavou, detail středového nýtu a přítažného kruhu kovových dveří kostela sv. Vavřince. Abb. 5. Vyskytná nad Jihlavou, Detail des MiYelnietes und des Türziehers der Metalltür der St. Vavřinec Kirche.

Obr. 3. Hrad Ronovec, detail středového nýtu kovových dveří. Abb. 3. Burg Ronovec, Detail des MiYelnietes einer Metalltür.

Obr. 6. Nové Město na Moravě, detail nýtů starší čásC kovových dveří bývalé radnice (dnes muzea). Abb. 6. Nové Město na Moravě, Nietendetail des älteren Teils der Metalltür des ehemaligen Rathauses (heute des Museums).

214



Obr. 7. Hrad Ronovec, detail závěsu kovových dveří. Abb. 7. Burg Ronovec, Detail des Türscharniers einer Metalltür.

Obr. 10. Zámek Polná. Detail zámku a kování kamenného ostění kovových dveří do nádvoří. Abb. 10. Schloss Polná. Detail des Schlosses und Beschlags des Steingewändes der Metalltür in den Hof.

Obr. 8. Polná, detail středového nýtu kovových dveří do sálu paláce hradu. Abb. 8. Polná, Detail des MiYelnietes der Metalltür in den Saal des Burgpalasts.

Obr. 11. Zámek Polná. Detail přítažného kruhu kovových dveří mezi jižním a západním křídlem v prvním patře zámku. Abb. 11. Schloss Polná. Detail des Türziehers der Metalltür zwischen dem südlichen und westlichen Flügel im ersten Stock des Schlosses.

Obr. 9. Detaily ozdobných hlavic z nýtů. Vlevo zámek Polná, vpravo Havlíčkův Brod č. p. 19. Abb. 9. Details geschmückter Nietköpfe. Links Schloss Polná, rechts Havlíčkův Brod HNr. 19.


215


stol. (jeden ze zvonů nese datum 1467, druhý 1587), kdy byla vybudována také nová sakris(e (Zimola – Vokáč 2011, 436). V sedlovém portálku do sakris(e jsou osazeny kovové dveře. Skládají se ze tří řad plechových plátů nad sebou a šikmých pásů ve složení hlavní kříž a po dvou pásech po jeho stranách. Nýty mají opět kubické hlavice, včetně hlavního nýtu středového. Dochované je také původní přítažné oko s ozdobnou deskou a š8tek klíčové dírky s vodícími pásky. Křídlo tvoří pouze tři horizontální pásy železných desek. Kovové dveře v měšťanském prostředí Havlíčkův Brod (Obr. 1: 9) Pro srovnání uvedeme ještě jeden příklad regionálně použité konstrukce. Jde o železem pobité dřevěné dveře z domu č. p. 19. v Havlíčkově Brodě (budova muzea). Ty byly do nedávné doby osazeny v zadní místnos( - komoře za mázhauzem. Jejich horní strana je segmentová, ačkoli byly osazeny v hro(tým obloukem ukončeném vstupu do snížené komory, užívané v poslední době jako skladiště. Na rubu dveří je dosud patrný o(sk po starší trapézové zámkové desce. Líc je řešen třemi horizontálními řadami překrývajících se plechů, vzájemně nýtovaných plochými nýty a hustě pobitých hřeby s ozdobnou dutou hlavicí. Přítažné oko oválného tvaru je podloženo ozdobně prolamovanou a rytou plechovou rozvilinou (Obr. 12). Dům byl přestavěn na přelomu 15. a 16. stol. Podobnou konstrukci bylo do nedávna (2000) možno vidět také v Miskovicích5 okr. Kutná Hora. Prolamované kosočtverečné aplikace nalezneme také na velmi zajímavých dveřích kostela Panny Marie v Opočně, a další v Pardubicích (Slavík 2000; 2001; 2006, Obr. 15). Pro zajímavost uveďme podobnou aplikaci (a oko) nalezenou na staré faře v Bánské Bystrici (Mácelová 2013). Bohaté ži8 tohoto mo(vu na dvířkách sanktuaria v přibyslavském kostele sv. Jana Kř(tele vyobrazil Wirth (1906, 76, Obr. 80). Podobně v Chrudimi u Sv. Kateřiny (Chy(l 1900, Obr. 67). Přibyslav (Obr. 1: 2) Zajímavým a dobře dochovaným zástupcem celokovové dveřní konstrukce je také exemplář ve věži ohrazení kolem kostela v Přibyslavi (Knápek 2014; Rous 2008). Není jasné či ve vazbě na obrannou funkci hradu nebo jiným posunem

byla okolo kostela vztyčena zeď s masivní průjezdní věží (počátek její stavby je datován rokem 1497). Vznikl tak uzavřený komplex na způsob opevněných kostelů podobně jako ve Velké Bíteši, Nosislavi etc. Mohutná věž (zvonice) krom jiného obsahovala také pozdně go(cká kružbová okna v posledním patře. Právě v této věži se dodnes, byť zřejmě v přenesené poloze, dochovaly téměř intaktní kovové pozdně go(cké dveře. Samotnou stavbu budovanou na přelomu 15. a 16. stol. bychom mohli nejspíše zařadit mezi tzv. městské věže. Dveře jsou osazeny v jednoduchém kamenném portálku s lomeným obloukem opatřeném vně ozubem, do kterého dnes zapadá vnější samostatné křídlo novodobých dřevěných dveří. Portálek je osazen v otvoru se střechovitě lomeným nadpražím. Svým tvarem portálek kopírují a zámek se opírá o železnou desku osazenou na stojce portálu. Konstrukce dveří je celokovová, jejich horní část je obloukovitá (lomený go(cký oblouk). Křídlo dveří je sestaveno z kovaných železných plátů obdélníkového tvaru v pě( nestejně vysokých řadách nad sebou. Jednotlivé kusy a řady jsou vzájemně přeloženy a spojeny kovovými nýty s plochou hlavou. Tato konstrukce je opět nýty spojena s rámem tvořeným kovanou pásovinou. Pláty jsou opro( většině jiných dveří větší co do plochy. To by mohlo souviset s činností hamrů v okolí města a tedy s větší dostupnos8 takových výrobků. Typickým prvkem konstrukce jsou pruty pásoviny přinýtované na vnější straně dveří. Spoje opět tvoří nýty s velkou plochou hlavou, které jsou na vnitřní straně dveřního křídla většinou opatřeny podložkou z čtvercového kusu plechu. Pruty jsou umístěny po úhlopříčce a vzájemně překříženy, čímž vytvářejí „routový či diamantový“ mo(v. Jako ozdobný prvek je ve středu v křížení použita krychlová hlava nýtu s okosenými rohy. Na vnějším líci jsou dveře v ose opatřeny madlem ve formě oválného prutu v přinýtovaném oku. Otvor zámku se z vnější strany projevuje jednoduchou plechovou deskou obdélníkového tvaru (často se používaly např. „š8tové“) na čtyřech nýtech. Dveře jsou po straně dolní čás( opatřeny závěsem sloužícím k uchycení do oka ve špaletě vstupu, což zesilovalo jejich odolnost pro( vyražení. Vnitřní strana dveří je odrazem konstrukčního řešení vnější strany křídla se všemi nedokona-

5. Repliku z r. 2000 a původní dveře prezentuje (stav 2014) na webu svého kovářství Blackhands p. R. Procházka z KřeseCc (hYp://www.kovarstvi.info/j-Cz-&-k34-repliky&-g71-goCcke-dvere-&-f209-original.html).

216



Obr. 12. Havlíčkův Brod; Detail kování kovových dveří domu č. p. 19. Abb. 12. Havlíčkův Brod; Detail des Beschlags der Metalltür des Hauses HNr. 19.

Obr. 13. Hrad Rychmburk; Kovové dveře uložené v SLS Vysočina (foto: SLS Vysočina). Abb. 13. Burg Rychmburk; Metalltür au_ewahrt im Freilichtmuseum (SLS) Vysočina (Foto: SLS Vysočina).

lostmi zpracování. Jedinými prvky, které se zde projevují, jsou závěsy a masívní zámek. Závěsy představují dva kusy silné pásoviny trapézovitě rozkované do středu dveří pro lepší umístění dvou vodorovných a tří ver(kálních nýtů. Jde o typovou variantu jednoho z používaných řešení, a prak(cky stejné závěsy známe také z jiných míst (např. hrad 6.

Ronovec). V původní poloze je osazena pozdně go(cká zámková deska tvořená trapézovým plechem a otevřeným mechanismem. Celek je původní – neporušený. Zajímavá je datace vzniku těchto dveří. Věž byla stavěna od roku 1497 a umístění dveří bychom, podle běžné rychlos( výstavby v dané době, kladli do prvních let 16. stol. Níže uvedeme zjištění o pravděpodobném vyloupení komory ve věži za těmito dveřmi (Major 2008). Nové město na Moravě je příkladem nakládání s kovovými dveřmi v průběhu času. Jsou k vidění v budově někdejší radnice v Novém městě na Moravě. Nad vstupem do budovy je osazen kámen datující přestavbu dvou původních domů na renesanční radnici roku 1555. Uvnitř za vstupem jsou pak osazeny na pravé straně celokovové dveře upravované (nadstavované) pro své nové umístění a doplněné o pozdější prvky. Původní dveře tvořil jednoduchý kříž doplněný vždy dvěma řadami pásů. V křížení pásů a na středu byly použity kubické hlavy nýtů. Ostatní konstrukční nýty jsou roztepány naplocho. Ve středu kosodélníkových polí, tvořených ztužujícími pásy, byly na podkladový plech nanýtovány ozdobné nýty s hlavou tvaru kvítku (obdobně v Havlíčkově Brodě). Dveře byly opatřeny patrně třemi zámky nad sebou, z nich střední je dnes změněn pozdější úpravou. Mladší jsou také, krom horního přidaného pole, závěsy umístěné dnes na líci dveří, na rubu pak ztužující kříž a zámek. Žatecké muzeum vystavuje celokovové dveře (i. č. H 723) osazené původně v renesanční sladovně a datované rokem 1549. Dveře tvaru obdélníka o velikos( 190x96 jsou složeny ze 14 plechů asi 30x50cm velkých a nesou kování šikmými pásy (25x4mm), které vytvářejí čtverce o straně 18cm. Na rubu jsou osazeny tři pásové závěsy na celou šířku dveří. Prostřední z nich je na konci rozdělen na dva pásy obíhající trapézovou zámkovou desku go(cké tradice. Z prostředí českých radnic se dochovaly také např. železné, později (?) dřevem podložené, dveře v Berouně.6 Jejich konstrukce s hustě kladenými ztužujícími pásy bez středového kříže je nýtována obyčejnými nýty s plochou hlavou. Dochoval se š8tek zámku, a nejzajímavější čás8 je pravděpodobně přítažný kruh upevněný pomocí desky tvaru čtyřlístku. Přítažný kruh patří ke skupině, která se objevuje na širokém území. Má srdčitý tvar a v dolní čás( je prolamovaný po stranách

Vystaveny v expozici místního muzea.


217


středového zesílení. Analogické provedení má oko známých dveří křivoklátské „stříbrnice“ z konce 15. stol., další je známé z chrámových dveří z Kutné hory (Podlaha – Šitler 1895, 358), z Jihlavy č. p. 1224/55 (budova muzea) anebo ze Švihova (Cechner 1908, 387; Obr. 13). Také dveře z Miskovic nesly tento typ táhla. Užito bylo i v kapli na zámku v Pardubicích (Slavík 2006, 226-7). V zahraničí se dochovalo na bohatě okovaných dveřích farního kostela v Geiersbergu, poblíž Lince (Oberöstereich), datovaných snad k roku 1515 (?). Ve městě Polná se v soukromých prostorách v domě na Husově náměs8 č. p. 26, nacházejí kovové dveře, jejichž datace může sahat do 15. resp. 16. stol. Konstrukce je obdobná jako u jiných případů v tomto článku. Šikmo vedené ztužující pásy a samostatný rám nesou čtyři horizontální řady plechů. Použité nýty jsou kruhové a ploché. Dochovalo se horní poutací oko na vnější straně, přítažný kruh je nahrazen ver(kálním madlem. Zámek na vnitřní straně má formu jednoduché renesanční desky („ležatý hříbek“) s mechanismem. Autoři však neměli možnost dveře detailněji prověřit.7 Vezmeme-li v úvahu rozmístění železných dveří ve zbytku jádra někdejšího hradu, nabízí se otázka, zda krom bezpečnostní funkce neměly také oddělovat jednotlivé „požární okruhy“. V našem případě jednotlivá křídla stavby. Závěrem Výše popsané kovové dveře nalézáme v různých prostředích. Nepřekvapí nás jejich přítomnost v architektuře opevněných sídel, kde mohly sehrát roli jak pro(požární, tak obranou (ochrannou), jíž nasvědčují vnější oka (zpravidla dvě) k upoutání do konstrukce stavby. Tato oka mají aspekt bezpečnostního zámku. Takto byly také vybaveny dveře z konce 14. stol. vedoucí do pokladnice či archivu „Velký Kryštof“ v dalekém Gdaňsku (Darecka 2005, 30), a autorka připomíná, že vstup byl kryt ještě jedněmi dveřmi, pro které je konstrukce uzpůsobena. Tak tomu bylo také ve věži v Přibyslavi a stejnou situaci známe z městské věže v Litoměřicích, kde je intaktně dochována situace několika kusů tvořících funkční celek (Kuča 2002), či na zámku (hradě) v Bojnicích (tzv. zámecká komora). Místnost v přibyslavské věži, osvětlovaná pouze nevelkým oknem v průčelí a přístupná pouze z ochozu ohradní zdi, sloužila patrně také jako „trezor“. Napovídá tomu zjištění J. Majora (2008), který

prozkoumal poškození okenního ostění. Ten konstatoval vytržení prutu mříže z ostění tahem ven, přičemž rozměr okna umožňuje dle autora vniknu8 člověka malé až střední postavy. Dveře vstupu do věže byly taktéž vylomeny a to zevnitř tak, že byla sochorem odlomena část ostění pro(lehlá zámku dveří. Jsou-li výsledky šetření správné, stáli bychom před dokladem vniknu8 do chráněného prostoru věže a pravděpodobně úniku pachatele jaksi nečekanou cestou i s případným lupem.8 Patrně stejnou funkci plnily kovové či okované dveře u sakris(í kostelů, kde mohly chránit cenné liturgické předměty jak před loupeží tak ohněm. Podobně sloužily kovové mřížky sanktuárií. Co se týká sakrálních staveb, jsou dostatečně známé také dveře synagogy v Mödlingu (před 1420, ul. v tamním muzeu) a Donauwörthu s mo(vem menóry (Glatz 2013). Na jižní Moravě a v Podunají bývá uži8 tohoto prvku spojováno s tureckou hrozbou a opevňováním kostelů jako Kurdějov, Pouzdřany etc. (př. kov. dveře v sakris(i v Loděnicích; viz Běhalová 2013). Z Rakouska například uži8 pobíjených dveří u Kostela Nanebevze8 Panny Marie v Ko_es nedaleko Kremže, které jsou opatřeny pozorovacími průzory a střílnou (Bi_erman 2012). Analogické řešení má pobíjená brána korutanského Frauensteinu. Použi8 kovových dveří ve vstupech sakris(í mimo naše území viz např. kostel v polských Kujawach. V Rakousku např. Etzen datovaný do závěru 15. stol. (Bi_erman 2012, 38-39). Velmi zajímavým solitérem jsou dveře ze slovenské Bánské Š(avnice - Starého města. Na této výšině byly nalezeny in situ v kamenném portálu (180x96cm) zaniklého suterénu (přízemí?). Krom zajímavé konstrukce jsou opatřeny také mo(vem slunce a měsíce (Polla 1958, 460-61; dnes vystaveny v expozici SBM). Autor určil portál jako románský a dveře go(cké. Současný stav poznání lokality, jež byla v podstatě hradem zaš(ťujícím hornické ak(vity, ukazuje její poměrně složitý vývoj a dataci dveří samotných nezjednodušuje. Umožňuje ji klást mezi 12. - 15. stol. (Labuda 2013, 460; Labuda – Budaj 2014, 650; obecně Plaček – Bóna 2007, 56-57). Nemůžeme také nezmínit, že tento dokumentovaný nález kovových dveří v původní poloze je oporou pro někdy nejasné starší zprávy o podobných nálezech u nás. Užitý mo(v slunce a měsíce v horní čás( dveří je znám také z kovových dveří ve Vysokém Mýtě (Slavík 2006, 226, Obr. 12), nebo dveří pů-

6.

Vystaveny v expozici místního muzea.

218



vodně sloužících na štýrském hradě Maßenburgu u Leobenu (zal. Přemyslem Otakarem II.) a později přenesených do Schwammerlturm v Leoben (nyní v soukromém vlast.9 Zajímavé je, že všechny tyto vzdálené příklady zachovávají podobnou neobvyklou formu kladení ztužujících pásů a nepochybně je něco (místo vzniku, příklad, „legenda“ etc.) spojuje. Hypotézu o vazbě na husitskou symboliku vyslovili autoři v případě kovových dveří s mo(vem slunce a měsíce v Žateckém děkanském kostele (Beránek – Ebel – Čech 2004, 31; Obr. 39). Tyto zajímavé dveře jsou sice opro( předchozím příkladům zpracovány jinak, hypotézu o symbolice však bude zajímavé prověřit. Konstrukčně stejné avšak výtvarně povýšené kovové dveře zastupují příklady s čelní plochou pokrytou reliéfní dekorací. Přesněji dekorací plechových plátů mezi ztužujícími pásy. Za příklad vezměme dveře z hradu v Domažlicích, mezi jejichž hustě kladenými pásy jsou umístěny heraldické mo(vy (lev, orlice; dle Vaněk – Hostaš 1902, Obr. 27) a mo(v květu. Známé dveře dnes umístěné ve zvonici areálu kostela ve Vi(cích (Podlaha 1907, 217, Obr. 333), jejichž hustě kladené pásy jsou doplněny ozdobnými nýty a výzdobou z menší čás( heraldickou a z větší čás( mo(vem květu, ale také písmeny P, A, B. C, M, T. Příkladem z prostředí panských sídel jsou dveře z hradu Pernštejn se zubří hlavou a orlicí (Hlobil – Perůtka /eds./ 2003, 260). Také ze Švihova známe tlačený reliéf se lvem a orlicí na pobitých dveřích do kaple (Cechner 1908, 387; Obr. 12-13). Velmi zajímavý soubor se lvy a orly z Plzně je vyobrazen v katalogu Go(ka v západních Čechách (kol. 1996, 525-527). Ze zahraničních příkladů třebas na radnici ve slezské Nyse a Wroclawi (Legendziewics 2004) nebo bavorském Iphofen, kde jako památka na společnou historii zůstávají kovové dveře do sakris(e kostela St. Veit s heraldickými mo(vy lva (s korunkou) a orlice, na nichž jsou použity také zdobné („bábovkové“) nýty. Společným jmenovatelem těchto příkladů jsou hustě kladené ztužující pásy, heraldická výzdoba a také použití ozdobných hlavic nýtů. Svým pojetím šlo o velmi reprezenta(vní součást architektury, navíc použi8m heraldických mo(vů také jasně promlouvající k příchozímu. Zajímavou variantou tohoto typu jsou pak dveře karlštejnské kaple, kde jsou také použity ozdobné hlavice nýtů, avšak místo reliéfního zdobení byla užita malba (lev, orlice). V ně8. 9.

meckém měšťanském prostředí známe dřevěné plechem pobité a malované dveře ze vstupu do sklepů na Hölle č. p. 11 v Quedlinburgu (patrně z konce 15. stol). K barevnos( dveřních křídel například K. Darecka (2005). Zajímavým a výjimečným dokladem k výrobě kovových dveří je spor řešený v Olomouci roku 1466, kde došlo k hádkám mezi kováři a zámečníky. Rozhodnout pak musela městská rada, která přidělila výrobu okenních mříží, železných dveří a závěsů zámečníkům a kovářům jen hrubou práci (Frolec 2005, 37-38). Konstrukčně jsou si všechny výše zmíněné příklady velmi podobné a to až do takových detailů jako je použi8 hraněných krychlových hlavic nýtů, které jak se zdá byly hojněji používány na kusech, které bychom datovali ještě do 14. stol. Je ale také možné, že nejde o časový, ale reprezenta(vní rozdíl a tyto nýty byly hojněji využity na lících dveří používaných i „návštěvami“, kde působily lépe. U mladších dveří z 16. stol. se tento prvek již prak(cky nevyskytuje. Přibyslavské dveře vedoucí do pater obranné věže/zvonice jsou opatřeny 8mto nýtem jen ve středovém křížení vnějších pásů. Dveře z Drobovic, Ronovce a kostela ve Vyskytné u Jihlavy využívají tyto nýty pro přichycení vnějších pásů v celé jejich délce. Zajímavos8 je, že byť mírně jinak zpracovaný, se tento tvar nýtu objevuje také jako držák kruhového madla dřevěných okovaných dveří v anglickém Dartmouth (Devon) v kostele St. Saviour. Jejich radiokarbonová datace by měla spadat do pol. 14. stol. Uži8 prolamovaných aplikací na čele dveří se jeví jako častý prvek přelomu či počátku 16. stol., stejně jako přítažný kruh srdčitého (oválného) tvaru s prolamovanou výzdobou. Změnu ve formách, jak se jeví v Polné, je možné sledovat například v Jindřichově Hradci, kde dveře umístěné v někdejším jezuitském semináři (dnes muzeum JH) s datací 1544 nesou jak znaky starší konstrukce, tak „oblé“ detaily nadcházejícího období (podobně např. polské Lowicze, klášter dominikánů s dat. 1561). Pro srovnání na vstupu Jindřichohradeckého kostela sv. Jana Kř(tele (dat. 1673) s typickými kuželkovitými hlavami nýtů. Příkladem od polských sousedů mohou být dvoje dveře osazené v patře (vstup do sálů) věžové tvrze Łopatki (woj. Łódz), stavěné v pol. 16. stol. a dochované téměř intaktně.

J. Major spolupracuje s MV Havl. Brod častěji, včetně využiJ svých zkušenosJ kriminalisCckého technika, což vnáší do některých otázek neocenitelné světlo. Zdroj: hYp://www.imkinsky.com/en/app/catalogues/anCquiCes_98-4/lot0204_goCsche-eisentuer.html#popup[lot_images]/0/ (navšJveno 12. 12. 2014).


219


Přítažný kruh stejného tvaru jako v Drobovicích je osazen na konstrukčně podobně řešených dveřích kostela v Malarzowicach (Polsko, pow. Nysa), datovaných ovšem na poč. 16. stol. Detailem, který nám alespoň v případě dveří z přibyslavské věže uniká, je jejich barevnost. Ačkoli dnes, kdy jsou dveře pokryty korozí, je těžké o tom uvažovat. V momentě svého osazení musely být jakýmsi způsobem povrchově ošetřeny. Jako nejpravděpodobnější se jeví tzv. černění, jelikož tato úprava je dobře známa z jiného segmentu lidské činnos( nejméně od 16. stol. – z vojenství. Kovové zbroje v 16. - 17. stol. nesly černěnou vrstvu téměř plošně. V prostředí zemí koruny české proza8m neexistuje mnoho analýz povrchové úpravy, nicméně z prostředí dnešního Polska známe velmi zajímavé analýzy publikované K. Dareckou (2005), ze kterých vyplývá poměrně bohatá barevnost, jakou jinak známe např. z interiérů go(ckých kostelů (omítky, kamenné prvky). U dřevěných dveří kostelů zaznamenala např. celočervenou barvu, nebo zelenou barvu na dřevě a červenou na všech částech kování. Datace jednotlivých dveří se daří spíše rámcově či analogicky. Historická ikonografie ukazuje pro naše území podobné konstrukce s křížícími se pásy nejdříve asi v Bibli Václava IV. V zahraničí se kovem plátovaná brána objevuje v kas(lském kodexu Píseň o Panně Marii (13. stol.; Can(gas de

Santa Maria z pera Alfonsa X.). Dataci dveří z Drobovické komendy ač víme, že objekt mohl sloužit dále, podporuje forma dveří z Kláštera n. D. dle tradice spojovaných s klášterem Sacer Campus zaniklým roku 1420 (Slavík 2006, 223, Obr. 5). Obecně bychom ale velkou oblibu jejich uži8 na základě výše uvedených příkladů kladli do druhé poloviny 15. stol. a zejména přelomu 15. a 16. stol. Otázku, zda není celkový obraz pokřiven lety husitských válek a obnovou po nich ponecháváme za8m otevřenou.

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY Belcredi, L. 2010: Hrad Skály aneb o prstenu paní Elišky. Historie a archeologický výzkum hradu. Brno. Beránek, Jan. – Ebel, M. – Čech, P. 2004: Děkanský kostel NanebevzeJ Panny Marie v Žatci. Průzkumy památek XI., 2004/2, s. 3 – 50, Praha. Běhalová, D. 2013: Pozdně středověké opevněné kostely na jižní Moravě, rkp. diplomové práce uložený na FF MU, Brno. Birnbaumová, A. 1924: Soupis památek uměleckých a historických v Čechách, díl 44., poliCcký okres čáslavský. Praha. BiYerman, E. 2012: Wehrkirchen im Waldviertel, Diplomarbeit, Universität Wien, 127/147, Abb. 62-63, Wien. Burton, P. 2010: Original castle Gates and Doos. In: The Castle Studies Group Journal No 24, 2010-11. Cechner, Ant. 1908: Hrady české vodou opevněné: I. Švihov. In: Památky archeologické a místopisné, díl XXIII., sešit IV., st. 371-388, Praha. Čermák, K. 1903: Památky z komendy pruských ryJřů v Drobovicích u Čáslavě. In: Památky archaeologické XX, st. 381-386, Praha. Darecka, K. 2005: Gotycka stolarka drzwiona w Gdańsku. Budowa, dekoracja, kolorystyka i konservacja. Ochrona Zabytków, 58, no. 2, s. 29-40. Drda, M. 1978: Archeologické nálezy z Kozího hrádku. In: Archeologické rozhledy roč. XXX, č. 4. st. 394 -407. Praha. Foltýn, D. – Slavík, J. 2001: Stavební podoba cisterciáckého opatství Svaté Pole ve světle písemných a hmotných pramenů. In: Východočeské listy historické 17-18, s. 345- 367. Frolec, I. 2005: Kovářství. Příbram. Glatz, S. 2013: Synagogen des MiYelalters und der frühen Neuzeit im Raum Niederösterreich - Virtuelle RekonstrukCon der Synagogen von Oberwaltersdorf und Ebenfurth, Diplomarbeit, Technischen Universität Wien, Fakultät für Raumplanung und Architektur, 20, Abb. 26-28, Wien. Hosák, L. - Louda, J. - Zemek, M. 1981: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 1, Jižní Morava. Praha: Svoboda. Hlobil, I. – Perůtka, M. 2002: Od goCky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400 - 1550. Díl I. Olomouc. ChyCl, K. 1900: Soupis Památek historických a uměleckých v království českém od pravěku do počátku XIX. stoleJ. Díl XI., PoliCcký okres Chrudimský. Praha. Knápek, A. 2014: Železné goCcké dveře z Přibyslavi. Stavební obzor 3-4/2014, s. 64-67, Ostrava. KolekCv 1996: GoCka v západních Čechách (1230-1530). II. díl. Praha. Kořínek, F. 1900: Hrad Lipnice. PaměC dějepisné a průvodce po hradě. Nákladem Fr. Konráda v Lipnici. Krajíc, R. 2003: Sezimovo ÚsJ - archeologie středověkého poddanského města. 3. Díl 1. Kovárna v Sezimově úsJ a analýza výrobků ze železa. Praha. Kreps, M 1970: Železářství na Žďársku. Žďár nad Sázavou. Kuběnka, J. 1970: Příspěvek k dějinám kláštera Svaté Pole u Třebechovic pod Orebem. Sborník vlasCvědných prací Orlické hory a Podorlicko. 3, s. 71-89. Kuča, K. 2002: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 3, Libri. Labuda, J. 2013: Výskum hradnej kaplnky v lokalite Staré mesto v Banskej ŠCavnici. In: Archeologia historica 38-2, 455-462. Labuda, J. - BUBAJ, M. 2014: Unikátne oboly Karola Róberta z baníckej lokality Glanzenberg v Banskej ŠCavnici. In Archeologia historica 39, 2014, 629-635. Legendziewicz, A. 2004: Średniowiecze ornamenty i okucia drzwi na Ślazsku – systemaCka. In: Svorník 2/2004, st. 53 – 65. Mácelová, M. 2013: GoCcké kovania a zámka zo starej fary v Banskej Bystrici. In: Měřínský, Z. – Kouřil, P. (eds.): Archaeologia historica, roč. 38, č. 2 (2013), 6156 Obr. 6-7, Brno. Major, J. 2008: Vloupal se někdo v minulosC do věže v Přibyslavi? In: Havlíčkobrodsko č. 22, st. 110-118, Havlíčkův Brod. Mazáčková, J. 2012: Militária z hradu Rokštejna v širším středoevropském kontextu. Dizertační práce na FF MU v Brně, ústavu archeologie a muzeologie. Podlaha, A. – ŠiYler, Ed. 1895: Práce lité a tepané. In: KolekCv autorů; Národopisná výstava Českoslovanská v Praze 1895. Praha.

220



Podlaha, A. 1907: Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, díl 24 Český brod. Praha. Polla, B. 1958: K problemaCke vzniku Starého mesta a Banskej ŠCavnice – Zur ProblemaCk der Entstehung von Staré Mesto und Banská ŠCavnica (Schemnitz), Slovenská archeoógia VI, 453–477. Plaček, M. 2008: Vývoj hradu v Polné – současné možnosC poznání. In: Východočeské listy historické 25, st. 7-26. Rous, P.: 2008: Poznámky k obranné funkci věže u kostela sv. Jana KřCtele v Přibyslavi. In: Havlíčkobrodsko č. 22, st. 100-110, Havlíčkův Brod. Sedláček, A. 1876: Příběnice. OCsk z „Českého Jihu“. Tábor. Sedláček, A. 1997: Hrady, zámky a tvrze Království Českého; díl XII. Čáslavsko. Reprint, Argo. Slavík, J. 2000: Dva renesanční kostely z Opočenska, Orlické hory a podorlicko, 1999/9, 74, Obr. 3. Slavík, J. 2001: K urbanismu Opočna do 18. stoleJ a stavebnímu vývoji hradu, Orlické hory a podorlicko, 2001/11, 217, Obr. 7-8. Slavík, J. 2006: Návrh názvosloví starších kovových dveří a kovových dveřních prvků, SVORNÍK 4/2006, 223, Obr. 5. Soukup, J. – VALCHÁŘ, J. 2010: Soupis památek historických a uměleckých v poliCckém okresu ledečském. Edice nedokončeného rukopisu. Artefactum, Praha. Svoboda, L. 1996: Ke stavebnímu vývoji zámku Lipka na Chrudimsku. In: Zprávy památkové péče, roč. LVI, číslo 1-2/1996. Praha. Svoboda, L. et al. 1998: Encyklopedie českých tvrzí. I. díl, A-J. Praha: Argo, 1998. Svoboda, L. et al. 2000: Encyklopedie českých tvrzí II. Argo, Praha. Škabrada, J. 2001: Konstrukce historických staveb. Praha. Vaněk, F. – Hostaš, K. 1902: Soupis památek historických a uměleckých v království Českém, díl 17, Domažlice. Praha. Wirth, Z. 1906: Soupis Památek historických a uměleckých v království českém od pravěku do počátku XIX. stoleJ. Díl XXIII., PoliCcký okres Chotěbořský. Praha. Zimola, D. – Vokáč, M. 2011: Archeologické výzkumy několika venkovských kostelů na Jihlavsku. In: AH 36/2, st. 431-453.

ZUSAMMENFASSUNG

scheint nur auf dem Schloss in Polná nachweisbar zu sein, wo diese einzelne Feuerzonen (PalasmlüSPÄTMITTELALTERLICHE METALLTÜREN UND gel) abtrennen könnten. Die vorgestellte Kollek(on und ihre tscheBAUGESCHICHTE, ANHAND VON BEISPIELEN chischen und europäischen Analogien ermögliAUS REGION VYSOČINA Die mi_elalterlichen Metalltürflügel wur- chen, auch Änderungen in benutzten Formen des den bisher in Tschechien überwiegend einzeln be- Ganzen und der Details der Metalltüren im 15. und handelt. Aus dem Gebiet der deutlicher etwa vom zweiten Viertel des 16. JahrBöhmisch-Mährischen Höhe ist es gelungen, eine hunderts zu verfolgen. Das ganze Thema, das auKollek(on zu versammeln, die einen Vergleich er- ßerdem Teilproblema(ken enthält, erfordert möglicht. In der Mehrheit stammt diese aus den zweifellos breitere Bearbeitung und verspricht inS herrschaklichen Sitzen und ermöglicht meistens teressante Feststellungen für die Zukunk. Übersetzung V. Dvořák auch eine Rahmenda(erung einzelner Stücke. Als interessant zeigt sich die Einhaltung bes(mmter Formen in Details, wie z. B. kubische kan(ge Nietköpfe, da(ert ans Ende des 14. und 15. Jahrhundert. Was die Metalltüren betril, scheint es, dass diese rela(v ok in Eingängen in Lagerräume (Keller) von befes(gten Sitzen, gegebenenfalls in deren Wohnteilen aukauchen. Die Funk(on, das Eigentum zu schützen, erfüllten Metalltüren wahrscheinlich auch bei Kirchensakris(en. Denselben Zweck erfüllten diese in sogenannten städ(schen Türmen und in der Stadtumgebung. Ein Beispiel ist wahrscheinlich der Einbruch in den Turm von Přibyslav. Eine selbstständige Gruppe, obwohl diese aus dem obenerwähnten ausgehen, bilden repräsenta(ve Türen mit Reliefen oder anderer Ausschmückung. Die Feuerfunk(on, die auch zu erwarten wäre, mindestens auf Grund späterer Zeiträume, SVORNÍK 13/2015 - KOVOVÉ POZDNĚ STŘEDOVĚKÉ DVEŘE A STAVEBNÍ HISTORIE ; A. KNÁPEK = R. URBÁNKOVÁ

221

KOVOVÉ POZDNĚ STŘEDOVĚKÉ DVEŘE A STAVEBNÍ HISTORIE, NA PŘÍKLADECH Z VYSOČINY ALEŠ KNÁPEK RADKA URBÁNKOVÁ

Recommend Documents