KOUŘENÍ A POHYBOVÁ AKTIVITA U STŘEDOŠKOLSKÉ MLÁDEŽE V BRNĚ

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

KOUŘENÍ A POHYBOVÁ AKTIVITA U STŘEDOŠKOLSKÉ MLÁDEŽE V BRNĚ Diplomová práce (magisterská)

Autor: Bc. Iva Hrazdírová, Tělesná výchova a sport Vedoucí práce: Mgr. Michal Šafář, Ph.D. Olomouc 2013

1

Bibliografická identifikace

Jméno a příjmení autora:

Bc. Iva Hrazdírová

Název diplomové práce:

Kouření a pohybová aktivita u středoškolské mládeže v Brně

Pracoviště:

Katedra společenských věd v kinantropologii

Vedoucí diplomové práce:

Mgr. Michal Šafář, Ph.D.

Rok obhajoby diplomové práce:

2013

Abstrakt:

Cílem diplomové práce je vypracovat analýzu kouření u sportující a všeobecné středoškolské mládeže v Brně a přehled rozsahu pohybové aktivity. Úvodní část práce se věnuje vysvětlení základních pojmů. Hlavní část práce je zaměřena na kouřící mládež na středních školách v Brně a na poměr kouření mládeže v porovnání 1. a 4. ročníku na běžné střední škole a na sportovní střední škole. Celkový počet respondentů je 114, z toho 49 chlapců a 65 dívek. K šetření byla použita modifikace dotazníku Losiaka pro zjištění počtu vykouřených cigaret a množství pohybové aktivity v průměrném týdnu. V závěru práce jsou výsledky shrnuty a dány do souvislostí. Získané informace mohou být použity ke srovnání situace v oblasti kouření a pohybové aktivity na jiných středních školách.

Klíčová slova: kouření, závislost, sport, pohybová aktivita

Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních služeb. 2

Bibliographical identification

Author´s first name and surname:

Bc. Iva Hrazdírová

Title of the master thesis:

Smoking and physical activity among high school students in Brno Department of Social Sciences in

Department:

Kinanthropology Supervisor:

Mgr. Michal Šafář, Ph.D.

The year of presentation:

2013

Abstract:

The purpose of this Thesis is to elaborate an analysis of smoking youth at high schools in Brno who either do or general, and to create an overview of their physical activities. The introduction explains the basic terms. The body of the Thesis focuses on the smoking youth at secondary schools in Brno and differentiates the distinction between the first and the fourth year at a general high school and at a sports-oriented high school. The total number of participants is 114, out of which 49 are males and 65 females. The inquiry worked with professor Losiak’s questionnaire and with a modification of the questionnaire that was used to investigate the number of cigarettes the students smoke and the amount of physical activity in their average week. The final part of the Thesis concludes the findings and puts them into context. The findings of the Thesis can be used to compare the situation with different high schools dealing with smoking students and their physical activity.

Keywords: smoking, addiction, sport, physical activities

I agree that this thesis may be lent through the library service.

3

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Michala Šafáře, Ph.D., uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky. ……………………………

V Olomouci dne 20. 5. 2013

Bc. Iva Hrazdírová

4

Děkuji vedoucímu práce Mgr. Michalu Šafářovi, Ph.D. za pomoc, individuální přístup a cenné rady, které mi poskytl při zpracování diplomové práce.

5

OBSAH 1 ÚVOD……………………………………………………………………..……...

09

2 SYNTÉZA POZNATKŮ……………………………………………………..…

11

2.1 Co je to droga………..……………………………………………………....

11

Typy drog……………..…………………………………………...…...

12

2.2 Kouření……………………………………………………………………....

13

2.2.1

Složení cigaret………………………………………………………….

13

2.2.2

Druhy a pěstování tabáku ………………………………………….….

15

2.2.3

Historie kouření………………………………………………………...

19

2.2.4

Co je kouření…………………………………………………………...

21

2.2.5

Kouření a závislost……………………………………………………..

22

2.3 Účinky kouření……………………………………………………………....

25

2.3.1

Záporné účinky kouření…………………………………….…………..

25

2.3.2

Kladné účinky kouření……………………………………….……...…

26

2.3.3

Zdravotní rizika…………………………….………………………..…

27

2.3.4

Má kouření místo ve společnosti?……………………………………...

31

2.3.5

Tabák a reklama………………………………………………………..

32

2.3.6

Produkce tabáku ve světě……………………………………………....

33

2.4 Prevence ……………………………………………………………………..

34

2.4.1

Prevence kouření ……………………………………………………....

35

2.4.2

Protikuřácká legislativa v ČR……………………………………….....

40

2.4.3

Protikuřácká legislativa v Evropě………………………………….…..

41

2.4.4

Poradenská centra v Brně………………………………………….…...

44

2.4.5

Dny věnované nekouření…………………………………………...….

45

2.5 Pohybová aktivita…………………………………………………….……...

46

2.5.1

Tělesná kultura…………………………………………………..….…….…

46

2.5.2

Sport……..…………………………………………………..….....…...

47

2.5.3

Sport a mládež……………………………………………………..…...

49

2.5.4

Volný čas a mládež.................................................................................

50

2.6 Adolescence……………………………………….……………………….....

52

2.6.1

Charakteristika adolescence …….……….……………………………..

52

2.6.2

Sport a adolescence…….…….…………………………….…..….........

54

2.1.1

6

3 CÍL A ÚLOHY PRÁCE………………………………………………………..

56

3.1 Dílčí cíle……………………………………………………………………....

56

3.2 Výzkumné otázky……………………………………………………….…...

56

3.3 Organizace výzkumu………………………………………………….…….

57

3.4 Diagnostické metody…………………………………………………….…..

57

3.4.1

Metoda diagnostiky vykouřených cigaret………………….…………..

57

3.4.2

Metoda diagnostiky rozsahu prováděné pohybové aktivity……..……..

57

3.5 Popis zkoumané populace………………………………………….…….…

58

3.6 Metoda vyhodnocení a interpretace dat………………………….….……….

59

4 VÝSLEDKY A DISKUSE………………………………………………………....

62

4.1 Množství cigaret vykouřených studenty středních škol…………..………...

62

Diskuse k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 1………………..….……...

64

4.1.1

4.2 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové

aktivity mezi chlapci a dívkami…….………………………..……..…..………

65

Diskuse k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 2…………………………...

67

4.2.1

4.3 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity na střední škole se sportovním zaměřením……………….……… 4.3.1

69

Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity na střední škole se sportovním zaměřením u chlapců……………………………………………….……..……….....

4.3.2

69

Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity na střední škole se sportovním zaměřením u

4.3.3

dívek…………………………………………..……….….….…….…..

71

Diskuse k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 3…….………….….…..….

73

4.4 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi 1. a 4. ročníkem na škole se všeobecným zaměřením………………….………………..……………….……….…….. 4.4.1

75

Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi 1. a 4. ročníkem na škole se všeobecným zaměřením u chlapců……………………….…….…..……..…............

4.4.2

75

Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi 1. a 4. ročníkem na škole se všeobecným zaměřením u dívek.………………….…………..………………….....

7

77

4.4.3 Diskuse k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 4……………….…....…...

79

4.5 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi třídami na školách se sportovním a všeobecným

81

zaměřením ………………………………………………………………..…. 4.5.1

Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi třídami na školách se sportovním a všeobecným zaměřením u chlapců……………………………………

4.5.2

81

Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi třídami na školách se sportovním a

4.5.3

všeobecným zaměřením u dívek……………………………………….

83

Diskuse k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 5……………….…...…..…

85

4.6 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků…….... 4.6.1

87

Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků u chlapců………………………………………………………...………

4.6.2

87

Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků u

4.6.3

dívek…………………………………………………………………..

90

Diskuse k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 6…………..….…..…….…

92

4.7 Vztah mezi množstvím vykouřených cigaret a rozsahem prováděné pohybové aktivity……………………………………….…………………..

94

Diskuse k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 7 …………………..……...

96

4.7.1

5 ZÁVĚR..……………….…………………………………………………………

99

6 SOUHRN……………………………………………………………………..….

101

7 SUMMARY……………………………………………………………………...

103

8 REFERENČNÍ SEZNAM……………………………………………………...

105

9 PŘÍLOHY……………………………………………………………………..…

118

8

1 ÚVOD Ve své práci se věnuji tématu, kterým je tabakismus - lidově kouření, neboli závislost na nikotinu u středoškolské mládeže. Závažnost problematiky kouření tabáku je veliká. Dnes již není pochyb o jeho zničujícím dopadu na zdraví lidí, ať už se jedná o kouření aktivní, či pasivní vdechování tabákového kouře. Kouření tabákových výrobků je nejen významnou příčinou vzniku řady nemocí, ale i předčasného úmrtí jedinců. Obecně platí, že čím dříve se s pravidelným kouřením začne, tím dříve se objeví první zdravotní problémy, které s sebou pravidelná konzumace tabákových výrobků přináší, a tím dříve také dochází k předčasnému úmrtí. Závislost na nikotinu je závažným a stále aktuálním celospolečenským problémem a s pohledem do historie lehce zjistíme, že kouření provází lidstvo již mnoho let. Tolerance naší společnosti ke kouření je příliš velká. Kuřáctví je na podkladě vědecky prokázaných škodlivých účinků na zdraví člověka klasifikováno jako nemoc. Do Mezinárodního klasifikačního seznamu nemocí a přidružených zdravotních problémů bylo začleněno mezi drogové závislosti a zařazeno pod číslem diagnózy F 17. Jde o naučené chování, při kterém u většiny kuřáků postupně přechází psychická a sociální závislost na cigaretě ve drogovou závislost centrálně nervového systému na nikotinu. Velká část mladých kuřáků si neuvědomuje důsledky své činnosti a domnívá se, že mají vše pod kontrolou a dovedou s kouřením kdykoli přestat. Kouření, zejména pravidelné, může výrazně poškodit jejich zdraví a také každá vykouřená cigareta zkracuje jejich drahocenný život. Na základě Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu populace v roce 2011, které bylo zaměřeno na kouření, je v české populaci 24,56 % denních kuřáků, 7,8 % příležitostných kuřáků, 16,5 % bývalých kuřáků a 51,1 % osob, které nikdy nekouřily. Ve srovnání s rokem 2002 se podíl kuřáků v populaci zvýšil. Průměrný počet vykouřených cigaret u denních kuřáků je 16 kusů u mužů a 12 kusů u žen (Láchová, 2011). Je mnohem jednodušší s kouřením vůbec nezačínat, než v pozdějším období bojovat se vzniklou závislostí či se zdravotními následky. Proto je potřeba věnovat náležitou pozornost prevenci zneužívání návykových látek a vychovávat děti a dospívající mladé lidi k nekuřáctví. Preventivní působení, ať už ze strany rodičů,

9

pedagogických pracovníků, zdravotnických pracovníků či veřejnosti, má v boji proti kuřáctví svou nezastupitelnou roli.

10

2 SYNTÉZA POZNATKŮ 2.1 Co je to droga Žijeme v době, která s sebou neustále přináší nové a revoluční objevy prakticky ve všech směrech lidské činnosti, stejně tak však s sebou přináší také spoustu problémů, které nelze přehlížet a je třeba je řešit. A právě problematika drog je jedním z největších problémů současné společnosti. Drogy jsou součástí lidské historie již velmi dlouhou dobu. Původně byly vyhledávány při slavnostních, magických či náboženských příležitostech, jako prostředky vyvolávající příjemné pocity, stavy opojení, povzbuzení, či útlumu nebo jako látky tišící bolesti. Velká většina drog nejsou jen látky škodlivé, ale zároveň jsou to látky s mnoha pozitivními účinky – jde často o součásti léků, nebo o samotné léky využívané hojně v medicíně. Právě prostředky potlačující bolest, navozující spánek, či tlumící kašel jsou také drogami. Podoba, jak se tyto látky projeví, záleží na cíleném užití a správném dávkování. Tatáž látka může být v určitém případě drogou, nebo účinným lékem. Co to vlastně droga je? Droga je přírodní nebo chemická látka, která mění duševní i tělesný stav člověka. Označuje velice široký okruh psychotropních látek. Pojmenování pochází z holandského slova droog, které v doslovném překladu znamená žízeň. Snad každý zná nějakou drogu, ale při pohledu na ampulku morfinu si každý představuje něco jiného: • lékárník říká, že je to léčebný prostředek, • farmaceut říká, že je to farmaceutický preparát, • chemik říká, že je to soluce obsahující omamnou látku, • právník říká, že je to narkotikum, • zákon říká, že je to prostředek k jeho porušení, • závislý jedinec říká, že je to jeho životní jistota, • obchodník říká, že je to jen maličkost (Skála, 1987)

11

2.1.1 Typy drog Drogy mají různé účinky. Jedna skupina způsobuje nadměrnou tlumenost a lhostejnost, další pak veselost a vzrušený fyzický i psychický stav a třetí způsobuje prožitky v podobě halucinací, zkresleného vnímání a přeludů (Matoušek, Kroftová 2003). Prest (1994, 9) drogu stručně charakterizuje “…jako každou látku, ať již přírodní nebo syntetickou, která splňuje dva základní požadavky: 1. má tzv. psychotropní účinek, tj. ovlivňuje nějakým způsobem naše prožívání okolní reality, mění naše „vnitřní“ naladění – prostě působí na psychiku 2. může vyvolat závislost, má tedy něco, co se z nedostatku vhodného pojmenování někdy označuje jako „potenciál závislosti“. Drogy lze dělit podle různých kritérií: a) Podle postoje společnosti Drogy legální – společensky tolerované. Drogy ilegální – společensky netolerované, jejich výroba a distribuce je zakázaná zákonem. b) Podle působení a předpokládané míry rizika Drogy lehké, měkké – s akceptovatelnou, přijatelnou mírou rizika. Tyto drogy lze konzumovat v přijatelném množství a intervalech, aniž by ve velké míře došlo ke vzniku závislosti nebo jiných negativních důsledků. U určitého procenta populace ke vzniku závislosti a tělesnému poškození dojde, ale pro společnost toto procento není alarmující. Příklady lehkých drog: káva, čaj, tabákové výrobky, marihuana, hašiš, alkohol (alkohol stojí na rozhranní lehkých a tvrdých drog). Drogy tvrdé, těžké – s neakceptovatelnou, nepřijatelnou mírou rizika. U těchto drog je vznik závislosti velmi vysokým rizikem. Příklady tvrdých drog: toluen, aceton, heroin, morfin, crack, LSD, lysohlávky, kokain, pervitin, extáze, efedrin, kodein.

12

c) Rozdělení, které směšuje více hledisek (účinek, účinná látka, surovina, fyzikální vlastnosti). Konopné drogy - hašiš, marihuana. Stimulační drogy - pervitin a amfetaminy, kokain, crack. Opiáty - heroin, opium, morfin, kodein. Halucinogeny - LSD, psilocybin (lysohlávky), MDMA/extáze. Tlumivé látky - hypnotika (Diazepam, Rohypnol), analgetika, barbituráty a alkohol. Těkavé látky - toluen, organická rozpouštědla (Presl, 1994). Neexistuje žádná jiná droga, než cigareta, která by byla tak snadno dostupná, legální, oficiálně doporučovaná reklamou, společensky přijatelná. Pro srovnání - když se potkáte s opilcem, který se motá, odvrátíte se asi od něho, když se ale setkáte s někým, kdo je cítit cigaretovým kouřem, málokomu to vadí.

2.2 Kouření 2.2.1

Složení cigaret

Obrázek 1. Co vše je v cigaretě (Seznam obrázků)

13

Nikotin Triviální název: nikotin Sumární vzorec: C10H14N2 Systematický název: 3-[(2S)-1-methylpyrrolidin-2-yl]pyridin Etymologie: Podle rostliny Nicotiana tabacum Teplota tání: -79°C Teplota varu: 247°C Hustota: 1,01 g/cm3

Obrázek 2. Strukturní vzorec nikotinu (Seznam obrázků)

Nikotin je silně toxická bezbarvá olejová látka. Jedná se o rostlinný alkaloid obsažený v tabáku. V tabákových listech je vázán na kyselinu jablečnou a citronovou. Čerstvý nikotin je bez zápachu, ale jinak nepříjemně páchne. Vykazuje palčivou chuť. Má stimulační a uvolňující účinky. Užívání nikotinu jako psychotropní látky je vázáno na tabák. Je to nejrychlejší návyková droga, kterou lidstvo poznalo. Stačí vykouřit pouze jednu cigaretu, aby se člověk stal závislým (Sander, 2005). Každým potažením z cigarety dodává kuřák přes svoje plíce do mozku malou dávku nikotinu mnohem rychleji, než když si stejnou dávku píchne narkoman do žil. Nikotin je rychle účinkující droga a její obsah v krvi klesá během 30 minut po kouření na polovinu, během hodiny po vykouření cigarety na čtvrtinu. To vysvětluje problém, proč většina kuřáků vykouří průměrně 20 cigaret denně. Důvodem je, aby neklesl nikotin v krvi. Jakmile kuřák cigaretu uhasí, nikotin začíná rychle opouštět tělo, kuřák začíná pociťovat abstinenční příznaky a potřebuje si zapálit další cigaretu (Bartlová, 1997). 14

Tabákové listy obsahují podstatně méně škodlivých látek, než tabákový kouř. Tabákový kouř vzniká nedokonalým spalováním tabáku, které je ovlivňováno řadou různých faktorů. Jedním z nich je nedostatečný přívod kyslíku, kolísající teplota při kouření (835°C až 884°C) a také přítomnost málo hořlavých součástí tabákových listů (Novák a kol., 1980). Tabák obsahuje také tisíce chemikálií. Další návykové látky jsou do tabáku legálně i nelegálně přimíchávány. Mezi chemikáliemi v tabákovém kuřivu najdeme například močovinu, čpavek, benzen, dibenzenatracen, radioaktivní polonium 210, radmium, nikl, DDT, kyanovodík, kyanidy, uretan, toluen, arzén, fenol, butan, kysličník uhelnatý, vinylchlorid, aceton, kadmium, pyren a stovky dalších. Mezi nimi jsou také toxické látky, alergeny i mutageny. Především neexistuje zdravá či zdravější cigareta. V některých případech jen můžeme mluvit o méně škodlivých cigaretách. Obsah dehtů jistě hraje důležitou roli. Jestliže člověk závislý na nikotinu kouří lehké cigarety, „lightky“ neboli „lajtky“, inhaluje hlouběji, déle a častěji. Výsledkem je pak zhruba stejná hladina nikotinu v krvi jako u cigaret s průměrným obsahem nikotinu. Navíc je deklarovaný obsah dehtů a nikotinu u lightek stanoven na základě průměru hodnot z několika set cigaret „vykouřených“ strojem (Králíkové, Kozáka 1997, 29).

2.2.2

Druhy a pěstování tabáku Základní zpracovatelské druhy: Nicotiana tabacum, Tabák obecný (virginský) je statná, jednoletá, měkce

kořenící bylina s jedinou přímou až 2,2 m vysokou žláznatě chlupatou lodyhou. S velkými celokrajovými listy a překrásnými nachovými květy podlouhlých zvonkových tvarů. Nicotiana rustica, Tabák selský, takzvaná „machorka“, se odlišuje hlavně žlutozelenými květy krátce trubkovitých tvarů a dorůstá pouze do výšky jednoho metru (Slavík a kol., 2000).

15

Obrázek 3. Nicotiana tabacum, Tabák obecný (virginský) a Nicotiana rustica, Tabák selský takzvaná „machorka“ (Seznam obrázků)

Nicotiana rustica, Tabák selský

Rostliny Semena tabák selský

Rostliny Semena list tabáku

Rostliny Semena květ tabáku

Rostliny Semena zralý tabák

Rostliny Semena klíčení tabáku

Obrázek 4. Nicotiana rustica, Tabák selský- rostlina, list, květ, zralý tabák, klíčení tabáku (Seznam obrázků)

Pěstování tabáku Existuje spousta druhů tabáku, ale pro výrobní účely se používají pouze dva druhy - tabák virginský a tabák selský. Dlouhodobou velmocí v pěstování tabáku byla Amerika, respektive USA. V posledních letech se průmysl přemístil do jiných zemí, jako např. do Číny, Indie, Brazílie, ale i do některých zemí Afriky.

16

1. Začátek pěstování Semena se namáčejí do vody a poté se vylévají do předem připravených záhonů. Jakmile je zaseto, je ponechán další vývoj na přírodním procesu. Zhruba za měsíc se sazeničky přesadí na pole v měřítku 10 000 semen na pět čtverečních metrů. Setí se provádí jednou ročně vždy ve stejnou vhodnou dobu. Dbá se na výšku rostliny, jakmile by přesáhla přísně stanovenou hranici, znehodnotila by se. Pěstitelé rostlinu musí usměrňovat zaštipováním vršků. 2. Sklizeň zralého tabáku Sklízení je jednou z nejdůležitějších etap pěstování. Vybrat si lze mezi několika různými způsoby. Všechny jsou osvědčené a splňují daná kritéria. Sušení vzduchem - jakmile se sklidí listy, vysuší se přirozenou cestou za pomoci cirkulace vzduchu v několikapatrových sušárnách. Výsledkem jsou krásně syté a hnědé listy tabáku. Sušení na slunci - listy se dají pod přístřešek a poté se přeskupí na volné prostranství s přímým sluncem. Tento způsob sušení je ideální volbou pro orientální tabák, který tak získá plnější chuť. Sušení nad ohněm - tato varianta je využívána pro tabákovou nať, která tabáku dodá specifickou vůni. Sušení uměle - jde o nejpoužívanější a nejoblíbenější elektronický způsob sušení vůbec. Princip vytvořený na komorách s řízeným sušením. V listech zůstává větší obsah cukru a tabák je celkově kvalitnější.

Obrázek 5. Sušení tabáku (Seznam obrázků)

3. Fermentace tabáku Jde o zušlechťování tabákových listů. Bez odborné fermentace nelze tabák kouřit. Z tabáku se za pomocí kvašení odstraňují bílkoviny a zároveň se snižuje hladina nikotinu. Fermentace tabáku dodává chuť a příjemné aroma. 17

Fermentace tabáku se může provádět dvěma způsoby. Umělá fermentace - tato fermentace se dělá ve speciálních tunelech a nadále ji rozlišujeme podle působení tlaku a přítomné teploty. Proces spočívá v ohřevu tabáku na 100°C a následném zchlazení a namáčení. Vše probíhá v rozmezí jedné hodiny. Není výjimkou, že se tabák sbalí do velkých balíků a nechá se tzv. zfermentovat po dobu 2 – 3 týdnů. Přirozená fermentace - zde se využívá jednoduchého procesu, při kterém se tabák slisuje, přičemž vnitřní teplota 50°C tabák pozvolna zapaří, a tím dojde ke kvašení. Tento proces trvá až 4 měsíce, pokud se tedy dodrží několikanásobné převrstvení, ochlazení a opakování kvasného procesu (Hughes, 2007).

Obrázek 6. Fermentace tabáku (Seznam obrázků)

Obrázek 7. Strojově vyrobené cigarety (Seznam obrázků)

Způsob užití tabáku je kouřením, žvýkáním a šňupáním. Druhy tabákových výrobků Tabák se buď spaluje (cigarety, doutníky, dýmky) nebo nezapaluje - "bezdýmý" tabák (šňupací do nosu nebo orální do úst). Orální tabák může být buď klasický žvýkací nebo novější "moist snuff" (papírový pytlíček podobný čajovému, který se cucá). 18

Cigarety - tabáková směs zabalená v cigaretovém papírku opatřená většinou filtrem, obsahuje až 30 druhů tabáku. Dýmky a doutníky - mají vyšší obsah dehtu než cigarety, většinou se kouř nešlukuje. Šňupací tabák - je ochucený rozdrcený tabák. Na jedno šňupnutí poskytuje stejné množství nikotinu jako jedna cigareta, ale protože se nic nespaluje, nevzniká dehet ani oxid uhelnatý. Beztabákové kuřivo - bylinné a ostatní beztabákové cigarety jsou předmětem stejných spalovacích procesů jako tabákové. Využití tabáku podle Nováka (1981). Fermentované listy se používají jako základ pro výrobu tabákových výrobků. Výtažky z tabáku se používají proti některým škůdcům. Prášek z tabáku se dříve užíval jako prostředek proti molům. Semena z tabáku obsahují velké množství oleje (až 39%), který se používá v potravinářství. Tabákové stonky mohou být použity jako topivo, dříve se užívaly i k výrobě vlákna. Z tabákových stonků lze získat celulózu k výrobě knižního papíru. Stonky dřevnatých druhů lze využít k výrobě vycházkových holí. Délka cigaret (standardní délka cigaret je dlouhá 70 mm). Cigareta typu KING-SIZE je dlouhá 85 mm (84-85 mm). Cigareta typu SUPER KING-SIZE je dlouhá 100 mm (93-100 mm). Cigareta s označením LONGS (LONG SIZE) je dlouhá 120 mm. Cigareta s označením SUPER LONGS (SUPER LONG SIZE) je dlouhá 150 mm.

2.2.3

Historie kouření

Motto: „Návyk nelze jen tak vyhodit oknem. Musíte ho laskavě svést ze schodů, doprovodit ho ke vchodu a vyhodit ze dveří“. Mark Twain (Králíková, Kozák, 1997, 7)

19

Starověk a středověk tabák vůbec neznal. Tabák začali pěstovat Indiáni. Jedna jejich stará pověst o tabáku praví, že v době, kdy neměli jinou potravu, než maso divokých zvířat, sestoupila z oblak nahá krásná dívka, posadila se na zem a položila na ni obě své dlaně. Pod levou dlaní jí vyrostla kukuřice, pod pravou dlaní boby a tam, co seděla, tabák. Jeho kouření začalo mezi americkými Indiány pouze při zvláštních obřadech, nebylo tedy nikdy součástí jejich každodenního života, jako je v současné době. Indiáni také nešlukovali – to je až záležitost našeho století a cigaret (Dušek, Janík, 1990). Původně byl název Tabacco používán pro předmět/dýmku, kterým indiáni kouřili sušené listy rostliny nicotina tabacum. Dnes jej používáme jako pojem označující rostlinu, ze které se získávají listy, které se suší, drtí a později balí do listu bambusu či papírku nebo se cpou do dýmky. Přenesení názvu z předmětu na rostlinu je nejspíše způsobeno nedorozuměním, kdy se Španělé při rozmluvě s americkými domorodci přeslechli a přisoudili pojem tabacco směsi, ukrývající se uvnitř dýmky (Gilman, Xun, 2004). Do Evropy tuto rostlinu přivezl roku 1492 Kryštof Kolumbus, který se s tabákem setkal na Kubě. Což byl rovněž důležitý, i když do značné míry nerozpoznaný, okamžik v historii lidstva, jakýsi první krůček na dlouhé a klikaté cestě vnímání tabáku, od primitivního zvyku přes znak ustálené společnosti až k symbolu opovržení (Burns, 2007). Jean Nicot, francouzský vyslanec v Portugalsku, který také plul na Kolumbově lodi, dal své jméno jediné návykové látce obsažené v tabáku. Byl totiž nadšeným propagátorem této zázračné rostliny, jíž se přisuzovaly léčivé schopnosti – zejména obkládání různých vředů listy tabáku prý vedlo zaručeně k vyléčení. Sám Nicot si obklady z tabákových listů léčil migrénu. Ještě několik století se kouření tabáku šířilo velice pomalu. Ve středověku byly za kouření různé tresty. Velice přísné byly například v Rusku - useknutí nosu nebo rozseknutí horního rtu tak, aby už nesrostl a jeho majitel už nikdy nemohl pohodlně kouřit. Tyto tresty zrušil až Petr Veliký, který byl sám náruživým a velkým kuřákem. Zlom ve výrobě cigaret nastal s vynálezem stroje na výrobu cigaret v době války Severu proti Jihu. Pak následovalo rychlé rozšíření cigaret, které znamenalo především skvělý obchod ve světě (Nešpor, 1995).

20

2.2.4

Co je kouření Kouření je závislost na tabákových výrobcích.

V Mezinárodní klasifikaci nemoci (MKN - 10) jsou jako psychoaktivní látky označeny právě takové látky, které vyvolávají závislost. 1. F10. - duševní poruchy a poruchy chování vyvolané požíváním alkoholu 2. F11. - duševní poruchy a poruchy chování vyvolané požíváním ovoidů 3. F12. - duševní poruchy a poruchy chování vyvolané požíváním kanabinoidů 4. F13. - duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním sedativ nebo hypnotik 4. F14. - duševní poruchy a poruchy chování vyvolané požíváním kokainu 5. F15. - duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním jiných stimulancií (včetně kofeinu) 6. F16. - duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním halucinogenů 7. F17. - duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním tabáku 8. F18. - duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním těkavých organických rozpouštědel 9. F19. - duševní poruchy a poruchy chování vyvolané požíváním několika látek a požíváním jiných psychoaktivních látek Záludná past, tak označuje kouření Carr (1991). Podle něho je kouření nejrafinovanější, nejzáludnější past na světě. Člověk nemohl vymyslet nic tak geniálního. Je to jediná past, která nemá žádnou návnadu. Psychologickým mechanismem, kterým se tato past spouští, není to, že cigarety chutnají tak báječně, ale skutečnost, že chutnají tak ohavně. Jiný úhel pohledu na kouření má Králíková, Kozák (1997, 20). Podle nich je kouření naučené chování. „Vzpomeňte si, jak dlouho trvalo, než jste se stali kuřákem: toto chování si člověk osvojuje pomalu, většinou několik měsíců nebo spíše let. Proto ani zbavit se tohoto návyku většinou nejde rychle, trvá to zase několik měsíců, výjimečně i let“. Hrubá a kol. (2001) nazývají kouřením spotřebu tabáku jakoukoli formou, tj. kouření cigaret, dýmky, doutníku, šňupáním nebo také žvýkáním tabáku. Kuřáctví je naučené chování (Uchytil, 2001), které kuřák navodil po letech požívání drogy, vedoucí k závislosti a ohrožující život a zdraví. 21

Začalo to přece úplně nevinně (Sue, Sue, 2008). Prvním šlukem, první cigaretou a prvními cigaretami, z kterých bylo špatně. To však neodradí k dalšímu kouření. Žaloudíková a Hrubá (2008) nazývá kouření naučeným chováním, zahrnujícím rituály, které jsou zařazeny do všedního dne kuřáka. Toto chování se u kuřáků obtížně mění, protože kouření ovlivňuje i metabolismus. Varovné známky a rizika kouření Brzké známky: Typický zápach z úst, u kuřáků začátečníků projevy otravy nikotinem jako bledost, studený pot, nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, pokleslá nálada. Zornice jsou nejdříve zúženy, pak velice rozšířeny. Nikotin je faktorem náhlé smrti u lidí s nemocným srdcem. Pozdní známky: Zažloutlé prsty od cigaret, kašel, pokles tělesné výkonnosti, bolesti žaludku, srdeční obtíže, impotence u mužů středních let, riziko poškození dítěte u těhotných žen, nepříznivé účinky na pokožku obličeje (pleť rychleji stárne). Nádory (rakovina plic, nádory močového měchýře, nádory v dutině ústní atd.). Srdeční nemoci a nemoci cév dolních končetin. Záněty dýchacích cest, vyšší riziko astmatu, a to i při pasivním kouření (Nešpor, Csémy, 1995). Podle Schmida (1982) je klasifikace kuřáků tato: Příležitostní kuřák – kouří pouze občas, pokud cítí potřebu, pokud ne, nezpůsobí žádné komplikace. Návykový kuřák – kouří ze zvyku, psychodynamické procesy nejsou tak fixovány, aby mohla vzniknout psychická závislost. Kuřák s psychickou závislostí – kuřák, který kouří hlavně kvůli kuřáckému rituálu. Kuřák s psychickou i fyzickou závislostí – důležité jsou účinky nikotinu, které kuřák vyhledává. „Cigarety nevyplňují prázdno. Ony je vytvářejí“. (Carr, 1991, 45)

2.2.5

Kouření a závislost Anglický výraz „addiction“ označuje závislost v konkrétním podmětu nebo

činnosti. Závislost je stav, kdy někdo, nebo něco je podmíněno nějakou okolností, nebo 22

situací, kterou potřebuje (nebo si myslí, že ji potřebuje) ke své existenci. V každém druhu závislosti se skrývá touha po sobě samém. Člověk v tom okamžiku není spokojen se svým bytím a hledá něco víc, hledá svou ideální představu o sobě, snaží se dosáhnout jiného nebo vyššího vědomí. Ale pokud člověk hledá, nežije zde a teď a nemůže dojít uspokojení. Závislost poukazuje k závislosti na uspokojení, k hledání pravého sebe sama (Fischer, Škoda, 2009). Podle Jedličky a Koťi (1998) je závislost na návykových látkách nejen únikem od tíživé reality, ale i určitá varianta životních programů. Dále podotýkají, že pokud se dospívající nenaučí různé životní problémy, potíže a konflikty řešit jinou, produktivní, ale obtížnější alternativou, než je užití návykových látek, stane se tato látka příliš důležitou a zároveň přeceňovanou i podceňovanou. Závislost na tabáku, nebo také tabakismus, začíná nejčastěji jako závislost psychosociální, která se u většiny pravidelných kuřáků po určité době změní na závislost drogovou, tj. závislost na nikotinu (Šimon, 2003). Nešpor, Csémy (1996) uvádí, že centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající) brát psychoaktivní látky (které mohou, avšak nemusí být lékařsky předepsané), alkohol nebo tabák. Presl (1994) uvádí znaky závislosti: • nezvladatelná, neodolatelná touha po opakovaném braní drog, • tendence ke zvyšování dávek, • existence psychické či fyzické závislosti na určité droze vyjádřená přítomností tzv. abstinenčního syndromu psychického nebo fyzického typu, • negativní důsledky pro jedince i společnost. Rizikové vlastnosti pro vznik závislosti: • psychická nestálost a neustálé změny názorů, • zvýšená emoční labilita, • impulzivní jednání, • nezdrženlivost, • hysteroidní rysy osobnosti, sebeláska (Nešpor, 1994) 23

Rozlišujeme dva druhy závislosti na kouření: První je psychosociální závislost - závislost na kouření začíná většinou v nějaké společnosti, kde je nám dobře a kde se kouří. Kouřit ve společnosti určitých typů lidí, to je závislost sociální. Kromě sociální vazby se začala vytvářet další vazba – psychická. Cigareta začala být vaším pomocníkem, berličkou při řešení různých situací a stala se samozřejmou součástí vašeho životního stylu. Druhá je fyzická, drogová závislost - teprve po určité době, která je individuální, se objevuje závislost fyzická, drogová, závislost na jedné látce – nikotinu. Většinou se vyvíjí během dvou let kouření (Králíková, Kozák, 1997). Závislost je onemocněním, které postupně vede k narušení tělesných, psychických i sociálních funkcí (Vágnerová, 2005). Kuřáci tabáku vědí, že si mohou vážně poškodit zdraví, a přesto kouří. Osobní rozhodnutí začít kouřit je výsledkem osobního vyhodnocení situace, zvážení pozitivních a negativních vjemů a porovnávání dlouhodobějších potencionálních zdravotních rizik s krátkodobým potěšením. Často je to výsledek náhlého impulsu, touhy experimentovat, či nedostatku individuální schopnosti odmítnout (Vondrka, 2004). Fagerströmův test nikotinové závislosti (Příloha 4). Jedná se o dotazník, který slouží k posouzení závažnosti nikotinové závislosti. Dotazník se zaměřuje na frekvenci kouření, množství vykouřených cigaret, a také na návyky spojené s kouřením. Obsahuje celkem 6 položek. Autory tohoto testu jsou: F. T. Heatheron, T. L. Kozlowski, R. C. Frecker a O. K. Fagerström. Test byl poprvé publikován v roce 1991. Českou verzi vytvořila MUDr. Eva Králíková v roce 2004. Fagerströmův test nikotinové závislosti je určen jak pro dospělé, tak pro adolescenty. K vykonání testu je stanoveno časové rozmezí 5 – 10 minut. Úroveň závislosti se určuje podle součtu bodů získaných za jednotlivé odpovědi. Se zvyšujícím se počtem bodů stoupá i míra závislosti. Pokud jedinec dosáhne součtem bodů hodnoty 5 a vyšší, jedná se u něj již o silnou závislost. Podle některých studií nezahrnuje Fagerströmův test všechny aspekty závislosti na nikotinu. Test je však rozšířen po celém světě a ke zjištění míry závislosti na nikotinu jej použilo již mnoho kuřáků. Jde totiž o test velmi snadný, rychlý a lehce dostupný.

24

2.3 Účinky kouření

2.3.1

Záporné účinky kouření Naše těla jsou nejsložitější objekty planety a každý kuřák si okamžitě uvědomuje

od prvního potáhnutí, že jsou cigarety jedovaté. Kouření: Zvyšuje riziko chronické bronchitidy. Zvyšuje riziko dýchacích obtíží. Zvyšuje riziko emfyzému. Zvyšuje riziko vzniku žaludečních vředů. Zvyšuje nebezpečí nehod (např. při řízení vozidel). Zvyšuje nebezpečí založení ohně a popálení. Má na svědomí nižší váhu novorozence matky, která kouří. Má negativní vliv na vývoj plodu. Kouření má negativní vliv na řadu fyziologických funkcí – např. tvorbu cholesterolu v krvi. Snižuje tvorbu HDL – tzv. žádoucího cholesterolu. Snižuje koagulaci (srážlivost) krve. V interakci s jinými faktory zvyšuje pravděpodobnost srdeční krize. Podle výsledků psychologických pokusů snižuje myšlenkový výkon dospívajících. Slouží často jako úvodní druh závislosti k dalším formám závislosti – např. drogám. Negativně ovlivňuje nekuřáky, kteří pobývají ve společnosti kuřáků. „Záporné faktory kouření: Kuřáci kladou podle výsledků šetření menší váhu na hodnotu zdraví. Kuřáci obvykle pijí i více kávy než nekuřáci. Kuřáci konzumují obvykle více alkoholu než nekuřáci. Kuřáci jsou podle empirických zjištění méně fyzicky aktivní“ (Křivohlavý, 2001, 192). Rážová a kol. (2001), ve většině případů jsou dospělí srozuměni s riziky a negativními vlivy kouření, zatímco děti a mládež jsou přesvědčeni, že tyto rizika a negativa se jich netýkají. 25

Kouření může změnit funkci jednoho nebo více orgánů v těle, a tudíž také změnit průběh nemoci (Hughes, 2007). Matt et al. (2004) zjistili, že koncentrace látek z tabákového kouře byla v bytech kuřáků, kteří nekouřili doma, 5-7x vyšší, než v bytech nekuřáků. Koncentrace škodlivých látek v bytech kuřáků, kteří doma kouřili, byla pochopitelně ještě vyšší (3 - 8x vyšší, než v bytech „ohleduplných“ kuřáků).

Úmrtí z příčin, kterým by bylo možné předejít (Kozák, 1993).

Příčina

% z celkového počtu úmrtí

Kouření Strava a fyzická aktivita Alkohol Infekce Otravy Požáry Sexuální chování Dopravní nehody Drogy

2.3.2

19 14 5 4 3 2 1 1 1

Kladné účinky kouření Kouření má v krátkodobém pohledu vliv i na:

Pocit zvládnutí stresu. Vymanění se z pocitů méněcennosti. Zvýšení pocitu sebehodnocení. Překonání pocitů nejistoty. Odstranění pocitů závislosti na druhých lidech. Zlepšení pocitů bezmoci a nenacházení naděje a opory. Přijetí do (žádoucí - terminální) skupiny lidí, kteří kouří. Získání pocitu dospělosti. Přiblížení se obrazu „ideálního“ (úspěšného) muže či společensky úspěšné ženy.

26

„Kouření dočasně: Zvyšuje soustředěnost - koncentraci pozornosti. Zvyšuje kladné pocity radosti, pohody, potěšení. Zlepšuje výkon. Zlepšuje schopnost vyloučit ze sféry pozornosti nepodstatné detaily. Zvyšuje kapacitu paměti a schopnost vybavovat si věci z paměti. Snižuje napětí. Snižuje úzkost“ (Křivohlavý, 2001, 191). Co je lákavé na kouření Kuřáci na kouření vidí mnoho příjemného (John, 1995). Ví, jaký je rozdíl v nejjemnějším a nejaromatičtějším tabáku, jak chutná kouření v posteli, jak lahodí cigaretový dým nad sklenkou dobrého vína či koňaku, jak vzpamatovává a burcuje zcela vyčerpaný organismus, jak cigareta láká a provokuje, když ji právě nemáte u sebe. Podle Ganeri (2001) mladí lidé kouří z těchto důvodů: • vypadá to dobře, • z nudy, • je to společenské, • kouření zabraňuje tloustnutí, • kouřili všichni (jejich přátelé), • jen chtějí zjistit, jaké to je, • kouření je uklidňuje, když jsou ve stresu, • kouření jim dodává sebedůvěru, • jejich rodiče nechtěli, aby začali, tak začali, • teď už nemohou přestat, • přátelé jim dali cigaretu, chutnalo jim to, tak pokračovali.

2.3.3

Zdravotní rizika Mezi hlavní zdravotní rizika kouření patří především onemocnění postihující

srdce a plíce. Kouření je významným rizikovým faktorem pro srdeční infarkt, mrtvici a chronickou obstrukční nemoc plic. Kouření také prokazatelně vede ke vzniku rakoviny. Mezi další zdravotní rizika kouření pak patří cévní onemocnění nebo hypertenze. 27

Rakovina - kouření tabáku (především pak cigaret) způsobuje různé druhy rakoviny. Je to především rakovina plic, rakovina ledvin, rakovina hrtanu, rakovina krku, rakovina prsu nebo rakovina močového měchýře, rakovina žaludku a rakovina slinivky břišní. Rakovina plic - toto je jeden z nejvážnějších důsledků kouření. Odhaduje se, že u kuřáků do 85 let je riziko rakoviny plic pro muže asi 22,1 % a pro ženy asi 11,9%. To znamená, že rakovina plic, jako následek kouření, je příčinou smrti asi u 1,1% všech mužů v Evropě a 0,8% všech žen v Evropě. Plicní onemocnění - plíce kuřáků jsou dlouhodobě vystaveny působení látek, které se nacházejí v cigaretovém kouři. Jedná se především o oxid uhelnatý nebo kyanid. V důsledku toho pak u kuřáků vzniká rozedma plic nebo vznikají chronické záněty plic. Dalším rizikem kouření jsou chronická onemocnění plic, což je nevyléčitelné snížení kapacity plic. Příznaky tohoto plicního onemocnění je dušnost, sípání, chronický kašel a chronický zánět průdušek. Srdeční a cévní onemocnění - kouření způsobuje okamžité změny tlaku a srdeční frekvence. Oxid uhelnatý v cigaretovém kouři pak snižuje schopnost krve přenášet kyslík. Tím se zvyšuje riziko infarktu, akutní záněty tepen a žil, náhlé mozkové příhody nebo může docházet ke vzniku krevních trombóz. Zvýšení cholesterolu - kouření je také přímým důvodem pro zvyšování hladiny cholesterolu v krvi. Navíc u kuřáků bývá mnohem nižší poměr mezi „dobrým“ cholesterolem a „špatným“ cholesterolem. Poškození ledvin - kromě toho, že kouření způsobuje rakovinu ledvin, může v důsledku kouření dojít i k dalšímu poškození ledvin. U kuřáků je mnohem větší procento výskytu chronického onemocnění ledvin, než u nekuřáků. Chřipky a další onemocnění - podle vědeckých výzkumů jsou také kuřáci obecně mnohem častěji nemocní, než zbytek populace. Odhaduje se, že výskyt chřipek a dalších podobných onemocnění je u kuřáků asi o 1/3 vyšší, než u běžné populace. Navíc chřipky mají u kuřáků mnohem těžší průběh. Podle výzkumů se zdá, že riziko chřipkových onemocnění se zvyšuje především u starších kuřáků.

28

Onemocnění úst - kouření způsobuje především rakovinu ústní dutiny. Kromě toho ale kouření zvyšuje i riziko jiných onemocnění úst. Je to hlavně paradentóza a záněty kolem zubů. U kuřáků dochází k zabarvení zubů nebo je u nich častý zápach z úst. Kuřáci také velmi často trpí ztrátou chuti a omezením čichových vjemů. Infekční choroby - kouření více než 20 cigaret denně zvyšuje riziko tuberkulózy dvakrát až čtyřikrát. Navíc u kuřáků je čtyřikrát vyšší riziko vzniku zápalu plic a dalších pneumokokových onemocnění. Navíc se v poslední době spekuluje i o tom, že kuřáci mají mnohem nižší obranyschopnost proti viru HIV. Impotence u mužů - u kuřáků je spolehlivě prokázán mnohem vyšší výskyt impotence. Je doloženo, že kouření zvyšuje až o 85% vznik impotence ve srovnání s nekuřáky. Nikotin a kouření tabáku je hlavní příčinou erektilní disfunkce. Kouření způsobuje impotenci díky tomu, že při něm dochází k zúžení tepen. To pak má vliv i na poruchy erekce. Neplodnost žen - kromě impotence u mužů způsobuje kouření i poruchy plodnosti u žen. Kouření má velmi škodlivý vliv na vaječníky a v některých případech může kouření způsobit až úplnou neplodnost ženy. Nikotin a některé další látky, které obsahuje cigaretový kouř, narušují tvorbu estrogenu v ženském těle. Estrogen je hormon, který u žen reguluje ovulaci. U žen, které kouří, je až o 60% vyšší pravděpodobnost, že budou neplodné. Navíc kouření až o 30% zvyšuje riziko potratu. Kouření v těhotenství navíc způsobuje velmi vážné problémy v podobě předčasných porodů a nejrůznějších vrozených poruch. To se týká i pasivního kouření. Kouření v těhotenství - kouření a nikotin je velmi velké riziko především v době těhotenství. U žen, které v době těhotenství kouří, se velmi významně zvyšuje riziko potratu nebo předčasného porodu. Děti, jejichž matky v těhotenství kouřily, také častěji trpí vrozenými duševními nebo tělesnými poruchami.

29

Vybrané chemické látky v cigaretovém kouři a jejich hlavní zdravotní účinky (Hrubá, 2002). Látka

Účinky

Nikotin

Působí na centrální nervovou soustavu, vegetativní nervový systém, hormonální řízení, srdečně cévní a trávicí ústrojí, závislost Silná vazba na hemoglobin, zhoršení

Oxid uhelnatý

zásobení tkání kyslíkem Amoniak, oxidy dusíku, aldehydy,

Dráždění sliznice, chronické záněty

fenoly Benzen, benzpyren, bifenyly,

Karcinogenita (schopnost vyvolat

nitrosaminy, naftylaminy, dehed, anilin,

rakovinu)

arsen Kadminum, polychlorované dioxiny,

Taratogenita (schopnost látky vyvolat

rezidua pesticidů, toluen, fenol, mathan,

vrozenou vývojovou úchylku

mathylchlorid

vyvíjejícího se plodu), specifická toxicita

Zdraví jako odměna za překonání závislosti na nikotinu (Hrubá, 2005).

Doba

Efekt

Během 20 minut

Hodnoty krevního tlaku a tepové frekvence se vrátí na úroveň, kterou měl pacient předtím, než kouřil

Během 8 hodin

Koncentrace oxidu uhelnatého a kyslíku se vrátí k normálním hodnotám

Za 72 hodin

Zvýší se plícní kapacita

Za 2 – 5 let

Riziko kardiovaskulárních onemocnění se sníží na úroveň nekuřáka

Za 10 -15 let

Riziko úmrtí na rakovinu plic a průdušek se sníží na úroveň nekuřáka 30

2.3.4

Má kouření místo ve společnosti? Podle Presla (1994, 8) „…drogy byly, jsou a budou – ať už se nám to líbí nebo

ne, a je na nás, společnosti, abychom se s tímto faktorem vyrovnali, jak nejlépe umíme“. Dnes je všeobecně považováno kouření, i kuřáky samými, což je překvapující, za zvyk protispolečenský. Za starých časů muži kouřili, aby se jim dodávala síla. Kdo nekouřil, byl považován za změkčilého, slabého. V současné době kuřáci dostávají panický strach a obavy přiznat ke kuřáctví. Cítí, že ve společnosti dochází pomalu, ale jistě ke změně. Kuřáci jsou považováni za slabé lidi a kouření se nyní považuje za velice nespolečenský zvyk. Muži i ženy podle Johna (1995) často velice pečlivě skrývají svůj kuřácký zlozvyk před ostatními, když se dovědí, že je nejokatějším projevem psychické nerovnováhy člověka. Nervózní člověk natahující ruku po cigaretě je člověk zjevně slabý, který o tomto svém handicapu podává během jediného dne nejeden důkaz veřejnosti. Přesně podle počtu denně vykouřených cigaret. Jestliže stojíme vedle stejně slabých, jako jsme my sami, pak nám toto vědomí příliš nevadí, ale chceme – li stanout poblíž silných (nekuřáků), začne s námi tato naše slabost a nezdrženlivost pořádně cloumat a musíme se ovládat. V Japonsku si vymysleli velice ponižující způsob diskriminace kuřáků na veřejnosti. Například na letištích, nádražích a ve veřejných budovách vyhradili místa pro kouření. Kuřák zde smí totiž ukojit svou nikotinovou potřebu jen v jisté vymezené označené ohrádce (prostoru), do níž musí vstoupit stejně komplikovaně jako dobytče k svodidlům vedoucím do brány a všem na očích si tu ve stoji rychle několikrát šlukne a potom spěchá, aby se ztratil v davu lidí (John, 1995). V České republice podle Žaloudíkové a Hrubé (2008) začíná kouřit až 100 dětí za den. Proč vlastně děti začnou vůbec kouřit? Odpověď na tuto otázku je celkem jednoduchá. Děti jsou vnímavé a rády napodobují, co někde vidí. Zakázaná cigareta je pro ně často vzrušujícím dobrodružstvím (Illes, 1999), které je velmi lákavé. Kouření je aktivita, kterou ovlivňují vnější vlivy. Podle Hellera a Pacinové (1996) je kuřáctví spojeno i s prospěchem. Čím má žák horší prospěch, tím častěji kouří cigarety.

31

2.3.5

Tabák a reklama Tabák také přišel se zcela novým fenoménem reklamy. Odkud než z novin,

médií, rozhlasu a televize by se měl spotřebitel dozvědět kvalitní a vhodné informace o účincích kouření? Tabáková reklama v novinách a v časopisech nebyla a není ničím jiným, než placením odpustků. Tabákový průmysl, vlastnící často mnoho dceřiných firem, má obrovský dispoziční kapitál. Proto tabák také sponzoruje kulturní, sportovní a společenské akce. Právě ze známých osobností by se mohl objevit nebezpečný protivník. Pokud ale tabák dobře platí muzikály, divadelní hry, politiku, hudební scénu, nejrůznější vzdělávací programy – kdopak ze známých osobností se ozve? V celovečerních filmech velkých studií nenajdeme snímek, který by nenabízel cigaretu jako partnera. Ve filmu pro teenagery a dospělé se potom kouří cigarety a marihuana opravdu všude. Už působením v dětských filmech prezentuje tabákový průmysl cigaretu jako součást běžného života, jako partnera hodného obdivu. Proč Pepek námořník propaguje zdravou výživu, ale od své dýmky se nehne ani na krok? Proč kouří cigaretu vlk v krásné ruské pohádce Jen počkej zajíci? Proč kouří Lucky Luke, hrdina překrásného kresleného filmu? Filmy jsou celá desetiletí prokazatelně nejúčinnější reklamou na cigarety a hlavně iniciačním mechanismem kouření dětí a mládeže (Vašátková, 2011). Programy jsou obvykle podle Carra (1991) sponzorovány tabákovými giganty a nejhorší trend všech součastných reklam je jejich spojení se sportovními událostmi. Ochranu dětí a mládeže před kuřáctvím lze zajistit minimalizováním reklamy na tabákové výrobky, nebo jejím úplným zákazem. Důležitá je také kontrola dodržování zákazu prodeje tabákových výrobků, a stejně tak má smysl omezování počtu automatů na výdej cigaret (Pešek, Nečesaná, 2009).

Obrázek 8. Propagace kouření v dětských filmech: Pepek námořník, Jen počkej zajíci, Lucky Luke (Seznam obrázků)

32

Zdá se, jako by si svět systematicky vychovával další a další generace kuřáků. Pěstitelství, výroba, distribuce, prodej, reklama, film a další, je tolik oblastí, ve kterých má tabák svoje místo, není teda divu, že je u mnohých dětí považován za běžnou součást života, proti které není třeba bojovat. Historie tabáku je plná konfliktů, kompromisů, nátlaku i spolupráce. Je to právě díky svému historickému procesu, že se tabák stal univerzální závislostí pro spotřebitele, pěstitele i pro vládu (Hugnes, 2003).

2.3.6

Produkce tabáku ve světě Roční produkce tabáku v některých zemích v tisících tun roku 1980 a pro

porovnání u některých zemí v závorce produkce roku 2000.

Argentina

64 (101)

Jugoslávie

56

Bangladéš

44

Kanada

113

Brazílie

410 (568)

Kuba

10

Bulharsko

160

Malawi

58 (120)

Barma

55

Mexiko

72

Columbie

52

Pákistán

78 (103)

Čína

920 (přes 2000)

Polsko

5

Dominikánská repub.

49

Rumunsko

40

Filipíny

60

Řecko

113 (130)

Francie

48

Státy bývalé SSSR

305

Indie

400

Thajsko

86

Indonésie

82 (147)

Turecko

230 (260)

Itálie

125 (132)

USA

804

Japonsko

169

Zimbabwe

114 (175)

Jižní Korea

134

U čísel v závorkách, která ukazují produkci roku 2000, zcela jasně vidíme, jestli svět od tabákových drog ustupuje (Vašátková, 2011). Podívejme se ještě na aktuální data světového vývoje spotřeby cigaret v jednotlivých letech (v miliardách kusů).

33

1880 ….. 10

1920 …..

300

1960 ….. 2 150

1890 ….. 20

1930 …..

600

1960 ….. 3 112

1900 ….. 50

1940 ….. 1 000

1980 ….. 4 388

1910 ….. 100

1950 ….. 1 686

1990 ….. 5 419 2000 ….. 5 500

Tato čísla nepotřebují komentář, jako časté mediální informace, které nás uklidňují, že tabáková pandemie je na ústupu (Vašátková, 2011). Spotřeba cigaret na 1 obyvatele za rok 1983 (Svobodová, 1987). Stát

Počet cigaret na 1

Stát

obyvatele ročně

Počet cigaret na 1 obyvatele ročně

Kypr

3 000

Bulharsko

2 200

Kuba

2 900

Austrálie

2 200

Řecko

2 700

Jugoslávie

2 200

Japonsko

2 600

Kuvajt

2 200

USA

2 600

Rakousko

2 100

Kanada

2 600

Nový Zéland

2 000

Švýcarsko

2 500

Singapur

2 000

Island

2 400

Libanon

2 000

Polsko

2 300

Irsko

1 900

Maďarsko

2 300

NSR

1 900

2.4 Prevence „Jako člověk, který kouří 44 let, bych rád doporučil všem mladým lidem, aby nezačali kouřit, a zároveň bych vyslovil své uznání všem, kteří se rozhodli s tímto zlozvykem skoncovat. Kdo nekouří, je – mimo jiné – svobodnější. Držím palce všem, odborníkům i laikům, kteří se angažují za snížení počtu kuřáků v naší zemi“. Václav Havel Vyjádření prezidenta Václava Havla ze srpna 1995. V prosinci 1996 po operaci plic se pan prezident rozhodl přestat kouřit. (Králíková, Kozák, 1997, 2) 34

2.4.1

Prevence kouření „Můžete mít nohy nebo cigarety, obojí nikoli!“

V nejedné americké ordinaci můžeme spatřit výstižný plakát.

„Na konci cigarety je skutečně jen jediný filtr – kuřákovy plíce.“ Heslo francouzské protikuřácké kampaně hovoří výstižně (Višňovský, Bečková, 1998, 111). Dělení prevence V Evropě se používá následující dělení prevence: Primární – má za cíl předcházet nemoci či jinému nežádoucímu jevu před jeho vznikem. Sekundární – směřuje k minimalizaci negativních důsledků pro ty, kteří již nežádoucímu jevu podlehli. Terciární – cílem je předejití dalším škodám. Ve světě existuje odlišné pojetí v dělení prevence: Všeobecná prevence – zaměřuje se na celou populaci, např. na všechny dospívající v určitém věku. Selektivní prevence – zaměřuje se na rizikové skupiny, u nichž je rizikové chování podmíněno některými faktory. Indikovaná prevence – zaměřuje se na skupiny, kde je značné riziko výskytu jevu či rizikového chování, zohledňuje míru rizika a volí kombinaci intervencí, které podporují změnu chování. Je třeba posílit akce, které snižují spotřebu tabáku, a to především u mladistvých. Působení zaměřené v rámci škol (Zdravá škola), měst (Zdravé město), regionu (Zdravý region). Do prevence musí být zapojena pokud možno celá společnost. Varovné kampaně na ochranu zdraví jsou nyní tak rozsáhlé a výrazné, že kuřák, ať se snaží sebevíc, vyhnout se jim nemůže.

35

Nejlepší prevencí je sport a aktivní využívání volného času, cílená výchova společnosti, rodiny a školy. V době, kdy děti opouštějí základní školu, jich téměř čtvrtina kouří a každé druhé dítě kouřit zkusilo (Janík, Dušek, 1990). Jisté je, že u kuřáků všech věkových skupin je pravděpodobnost závislosti na alkoholu a nezákonných drogách podstatně vyšší, než u nekuřáků. Zdá se, že cigarety snižují odolnost jedince vůči svodům, které představují další návykové látky (Bauman, 2001). Typy preventivních programů podle jejich obsahu ve vztahu k tabakismu (Gallá a kol., 2005). Typ programu

Obsah preventivního programu.

Informativní

Zaměřují se na předávání znalostí o důsledcích užívání drog a rozvíjení vědomostí mladých lidí o užívání drog jako rizikovém chování.

Rozhodovací

Cílem je zhodnotit schopnost studentů racionálně se rozhodovat ohledně užínání cigaret.

Přesahové

Podporují studenty v tom, aby slíbili, že nebudou užívat drogy např. nekuřácká třída.

Uvědomovací

Cílem je pomáhat mladým lidem uvědomovat si jejich osobní hodnoty a následky jejich chování.

Stanovování

Učí dovednostem potřebným ke stanovení a dosažení cílů, a také k dosahování výsledků. Cílem je naučit studenty, jak se vypořádat se stresem a jak jej zvládat v obtížných situacích např. při konfliktu.

Antistresové Odolávací

Učí studenty, jak rozpoznávat vnější tlak užívat drogy např. ze strany vrstevníků.

Sebehodnotící

Cílem je rozvíjet sebehodnocení a sebeúctu a učit se přijímat neúspěchy.

Dovednostní

Vyučují obecným sociálním dovednostem, komunikaci a schopnostem řešit mezilidské konflikty.

Normativní

Cílem je stanovit konzervativní normy pro užívání drog a vyvrátit tak mylné představy např. tabák v reklamě.

Pomocné

Poskytují intervenci a poradenství směřující k vypořádání se se životními problémy např. peer programy.

36

Co může udělat škola v prevenci kouření: Zakázat v celém školním areálu kouření a vyžadovat dodržování zákazu nejen od žáků, ale i od všech zaměstnanců školy. Jednou z největších chyb v prevenci je, pokud škola žákům kouření zakáže, ale na pedagogy se zákaz nevztahuje. Vážným nedostatkem školy je, pokud zaměstnanec školy kouří přímo ve školní budově. Začlenit prevenci kouření do výuky. Pedagogové by měli v hodinách souvisejících s tématem krátce pohovořit o škodlivosti a dopadu kouření a k tomuto tématu se popřípadě vracet. Pořádat pro žáky odborně vedené preventivní programy. Škola sama má v prevenci nezastupitelné místo. Preventivní program aktivitu školy nemůže nahradit, může se však stát škole velmi dobrým pomocníkem. Dobrý preventivní program žáky motivuje a povzbudí k rozhodnutí nekouřit a pedagogům tak připraví prostor, aby na danou tématiku navázali ve svých hodinách. Pořádat a zúčastňovat se nejrůznějších aktivit podporujících zdravý vývoj žáků. Škola může uspořádat nejrůznější soutěže a programy nejen ke dni Světového dne bez tabáku. Může se například jednat o jednorázovou výtvarnou soutěž nebo o dlouhodobější blok aktivit, do kterého se mohou zapojit například další školy nebo rodiče. Vytvářet nekuřácké třídní kolektivy a posilovat jejich dobré vztahy. Podaří-li se vytvořit třídní kolektiv, který má dobré vztahy, a panuje zde rozhodnutí nekouřit, pak se žáci v tomto rozhodnutí vzájemně utvrzují a posiluje se tak jejich odhodlání s kouřením nikdy nezačínat. Mít přehled o vývoji kuřáctví na škole. V případě, že se objeví problém s kouřením, měla by se škola pokusit vzniklou situaci vyřešit - posílit prevenci v dané třídě, objednat preventivní program apod. Podporovat zdravý vývoj dětí obecně. Ukazuje se, že je nejen potřeba žáky poučit o škodlivosti kouření, ale celkově je vést ke zdravému životnímu stylu a odpovědnosti za své zdraví.

37

Spolupracovat s rodiči. Škola by měla rodiče na setkáních upozornit na nástrahy kouření a nutnost podpory prevence v rodinách. Poskytnout žákům aktivity, které odvedou jejich pozornost od kouření. Nabídnout žákovi volnočasové aktivity (zájmové kroužky) a obecně naplnit jeho volný čas co nejvíce smysluplně. Spolupracovat s orgány státní správy při dodržování Zákona o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami (č. 379/2005 Sb.). Prodávat tabákové výrobky osobám mladším 18 let je trestné. Pokud škola takovou skutečnost zjistí, měla by ji nahlásit příslušným orgánům. Zásady výchovy k nekuřáctví u dětí a mládeže vidí Svobodová takto (1990): Zásada první: seznamovat žáky od první třídy s nevhodností a škodlivostí kouření. Zásada druhá: výchovu k nekuřáctví možno zařazovat do výuky všech předmětů. Zásada třetí: každá škola a školské zařízení má mít svůj nekuřácký program. Zásada čtvrtá: protikuřácký program školy je účinný, přesahuje – li hranice školy či školského zařízení. Kouření - mýtus a skutečnost Mýtus

Skutečnost

Kouření neškodí, a když

Kouření je u nás nejčastější příčinou smrti, které lze

už, tak za dlouho.

předejít. K řadě zdravotních škod dochází i po krátké době kouření (např. zhoršená tělesná výkonnost, zhoršený čich a chuť, častější infekce dýchacích cest).

Přestat kouřit je snadné.

Mnoha lidem se to nepodaří. Odhaduje se, že polovina kuřáků se o to nejméně jednou za život neúspěšně pokoušela.

Kouří každý.

Kuřáků je ve společnosti menšina.

Kouření je moderní.

Opak je pravdou, na řadě míst je kouření zakázáno.

Kouření snižuje stres.

Kouření naopak stres zvyšuje, roste např. tepová frekvence a kouření v noci zhoršuje spánek. (Nešpor, Provazníková, 1999) 38

Také mediální kampaně mohou snížit spotřebu tabáku tím, že ovlivňují lidi, aby chránili nekuřáky, a přesvědčují mládež, aby užívat tabák přestala. Pouze 19 zemí, které představují 15% světové populace, splňuje osvědčené postupy používání obrazových varování zahrnující text v místním jazyce a pokrývající v průměru nejméně polovinu přední i zadní plochy krabičky cigaret. Žádná ze zemí s nízkými příjmy tuto úroveň osvědčených postupu nesplňují. Povinné nápisy na krabičkách od cigaret: Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 344/2003 Sb. přikazuje používat na každé krabičce cigaret některý z následujících nápisů. Kouření způsobuje rakovinu! Kouření vážně škodí Vám i lidem ve Vašem okolí! Kouření může zabíjet! Kouř obsahuje benzen, nitrosaminy, formaldehyd a kyanovodík! Kuřáci umírají předčasně! Kouření ucpává tepny a způsobuje infarkt a mrtvici! Kouření způsobuje smrtelnou rakovinu plic! Chraňte děti: nenuťte je vdechovat Váš kouř! Váš lékař nebo lékárník Vám může pomoci přestat s kouřením! Kouření je vysoce návykové, nezačínejte s ním! Požádejte o pomoc při odvykání kouření: poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem! Kouření může zpomalovat krevní oběh a způsobuje neplodnost! Kouření způsobuje stárnutí kůže! Kouření v těhotenství škodí zdraví Vašeho dítěte! Kouření může poškodit sperma a snižuje plodnost! Kvůli kouření umírá na celém světě denně 13 500 lidí! V ČR je 5000 nových případů rakoviny plic každý rok! 9 z 10 kuřáků umírá na následky kouření! Každá vykouřená cigareta zkracuje život o 5 minut! Kuřáci mají 3x vyšší riziko infarktu myokardu než nekuřáci! V ČR kouří cca 40% populace, což znamená, že tím omezují většinu! V cigaretách je asi 103 kancerogenů! 39

Po roce nekouření je riziko smrti z kouření o 50% nižší! Kuřáci mají o 70% vyšší četnost srdečních chorob! Příčinou každého pátého úmrtí v ČR je kouření! Denně v ČR umírá 60 osob na nemoci z kouření! Pasivní kouření usmrtí asi 120 osob v ČR ročně! Cigarety bez nikotinu, se vyvíjely, ale projekty byly vždy zastaveny, protože pro takový výrobek by se prý nenašel kupec (Svobodová, Kozák, 1990). Nad otázkou, v čem vidí nekuřáci přednosti, že nekouří, se zamyslel Katriak (1987). Člověk je zdravější, když nekouří, nepoškozuje si svoje zdraví. Má finanční výhody, neutrácí peníze, má víc času pro sebe a ostatní. Nemá rád tabákový dým, nepáchne tabákem.

2.4.2

Protikuřácká legislativa v ČR V České republice platí od 1. 1. 2006 takzvaný „protikuřácký zákon“. Jedná se o

zákon č.379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Největším přínosem tohoto zákona je, že: Zavedl především zákaz kouření ve školách, v kinech a divadlech, sportovních halách, v budovách státních úřadů, na vlakových nástupištích, zastávkách tramvají a autobusů a na dalších veřejně přístupných místech. Podnikateli, který prodá tabák osobě mladší 18 let, hrozí pokuta 50.000 korun. Společnosti, která prodá tabák osobě mladší 18 let, hrozí pokuta až 500.000 korun. Zákon zakazuje prodej menšího balení cigaret než po 20 kusech. Česká legislativa související s kouřením: Zákon č. 379/2005 Sb.: O opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami Zákon č. 40/1995 Sb. (novelizován zákonem č. 132/2003 Sb.): O regulaci reklamy Zákon č. 231/2001 Sb.: O rozhlasovém a televizním vysílání 40

Vyhláška č. 344/2001 Sb.: Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky Zákon č. 353/2003 Sb. (novelizován zákonem č. 217/2005 Sb.): O spotřebních daních Vyhláška č. 275/2005 Sb.: Vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví postup při zpracování návrhů cen pro konečného spotřebitele u cigaret Vyhláška č. 113/2005 Sb.: Vyhláška Ministerstva o způsobu označování potravin a tabákových výrobků Vyhláška č. 467/2003 Sb. (novelizováno vyhláškou 276/2005 Sb.): Vyhláška Ministerstva financí o používání tabákových nálepek při značení tabákových výrobků Zákon č. 258/2000 Sb.: O ochraně veřejného zdraví Zákon č. 251/2005 Sb.: O inspekci práce Nařízení vlády č. 469/2000 Sb.: Nařízení vlády, které stanoví obsahové náplně jednotlivých živností

2.4.3

Protikuřácká legislativa v Evropě Protikuřácká legislativa je soubor právních norem, jejichž účelem je ochrana

před kouřením, ale i celkové snížení spotřeby tabáku a jejich škodlivých zdravotních, ekonomických a sociálních dopadů. Protikuřácká legislativa je dynamicky vyvíjející se oblastí práva jak na národní, tak na unijní a celosvětové úrovni. Protikuřáckou legislativu můžeme rozdělit na následující tematické okruhy: • výroba: jakým způsobem a z čeho smějí být tabákové výrobky vyrobeny a jak má vypadat jejich obal • zdanění: jaké daně z tabákových výrobků a kam budou odvedeny • reklama: které způsoby tabákové reklamy, propagace a sponzorství jsou zakázány • prodej: za jakých podmínek, v jakých místech, jakým způsobem a komu lze tabákové výrobky prodávat • zákazy kouření: kde a kdy je zakázáno kouřit Belgie - Od ledna 2006 platí zákaz kouření na veřejných místech. Počátkem roku 2007 se týká zákaz i restaurací.

41

Bosna a Hercegovina - Platí zákon zakazující kouření na veřejných prostranstvích. Černá hora - Od července 2004 zakazuje kouření ve veřejných budovách i prostranstvích, včetně restaurací, barů, kin a škol. Dánsko - Zákon zakazující kouření v barech, klubech a restauracích platí od srpna 2007. Skotsko - Od června 2007 zde platí zákaz kouření v barech a restauracích s výjimkou podniků, kde budou oddělené místnosti pro kouření se samostatnou ventilací. Finsko - Zákaz kouření ve veřejných prostorách se od 1. června 2007 týká i barů a restaurací. Za přísných podmínek jsou povoleny speciální kuřácké místnosti. Francie - Od začátku roku 2008 platí zákaz kouření pro kavárny a zastřešené bary. Kouření ve veřejných budovách, jako například v nemocnicích, školách, na pracovištích, na letištích a podobně je zakázáno již od února 2007. Irsko - Jako první z evropských zemí skoncovalo s kouřením na veřejných místech. Od dubna roku 2004 Irsko zavedlo absolutní zákaz kouření na všech veřejných místech, tedy i v restauracích a barech. Island - Od 1. června 2007 zde platí zákaz kouření ve všech veřejných zařízeních. Itálie - Zákaz kouření platí v kavárnách, barech, diskotékách, restauracích a úřadech. Zákaz začal platit až v roce 2005. Kypr

-

Kouření

je

zakázáno

ve

všech

veřejných

prostorách.

Litva - Od ledna 2007 platí zákon zakazující kouření na všech veřejných místech, včetně barů, restaurací s diskotékou. Lotyšsko - Zákaz kouření na většině veřejných míst v zemi platí od roku 2006. Makedonie - Zákaz kouření platí od ledna 2005 ve všech veřejných prostorách. Malta - Od dubna 2005 zakazuje kouření ve veřejných prostorách, výjimku mají restaurace a bary. Německo - Ve spolkové republice platí zákaz kouření na veřejnosti, včetně barů a restaurací v osmi zemích, přičemž v Bavorsku jsou restrikce nejrozsáhlejší. Na celém území spolkové republiky je zakázáno kouřit na nádražích, letištích, ve vlacích a taxících, stejně jako ve federálních institucích a justičních budovách. Dále si pravidla určují jednotlivé spolkové země samy. Nizozemí - Přísný zákaz kouření na veřejných prostranstvích platí od roku 2004.

42

Norsko - Jako druhá země Evropy po Irsku zakázala v červnu 2004 kouření i v restauracích a barech. Portugalsko - Zákaz kouření v barech a restauracích platí od ledna 2008. V barech o výměře menší než sto metrů se však kouřit smí. Ve veřejných budovách je kouření povoleno ve vyhrazených místnostech s dobrou ventilací. Rakousko - Od ledna 2005 je zakázáno kouření na všech veřejných budovách s výjimkou barů a restaurací. Rumunsko - Od července 2008 začal platit zákaz kouření v barech a klubech. Řecko - Zákaz kouření v uzavřených veřejných prostorách sice platí od května 1980, ale příliš se nerespektuje. Slovinsko - Od 5. srpna 2007 se nesmí kouřit ve veřejných prostorách. V restauracích a barech jen na speciálních místech. Španělsko - Zákaz kouření platí od roku 2005 pro veřejná místa, jako jsou letiště nebo železniční stanice. Od roku 2006 se nesmí kouřit na pracovištích. Švédsko - Zákaz kouření platí ve všech veřejných prostorách, v restauracích a barech od 1. června 2005. Ukrajina - Od října 2005 zakázáno kouření na veřejných místech a na pracovištích. Vatikán - Od července 2002 se nesmí kouřit ve veřejných prostorách a v uzavřených pracovních místnostech. Velká Británie - Ve Skotsku se nesmí kouřit od 26. března 2006 na všech veřejných místech včetně všech míst, kde je podáváno jídlo. „Kouření zakázáno“

„Kouření povoleno“

Obrázek 9. Grafické značky

43

2.4.4

Poradenská centra v Brně V České republice je odborná pomoc při odvykání kouření dostupná na několika

úrovních. Základní informace vám poskytne praktický lékař či jiný ošetřující lékař. Na telefonní Lince pro odvykání kouření 844 600 500 jsou připraveni zodpovídat vaše dotazy odborní konzultanti každý pracovní den. Hledáte - li pomoc intenzivnější, obraťte se na některé ze zařízení, které se na tuto oblast specializuje. Obecně lze říci, že Centra léčby závislosti na tabáku se specializují více na léčbu pacientů se silně rozvinutou fyzickou závislostí; většina Poraden pro odvykání kouření je zaměřena spíše na konzultační činnost (Nešpor, Csémy, Pernicová, 1999). Zde uvádím přehled současných center, sdružení…… PORADENSKÉ CENTRUM pro

CENTRUM PREVENCE

drogové a jiné závislosti při PPP

Sdružení Podané ruce

Sládkova 45, 613 00 Brno

Hapalova 22, 621 00 Brno

e-mail [email protected]

e-mail [email protected]

telefon 548 526 802

telefon 549 211 278

fax 548 529 350 LINKA NADĚJE RATOLEST BRNO

Psychologická klinika FNsP

občanské sdružení

Brno – Bohunice

Milady Horákové 19, 602 00 Brno

Jihlavská 20, 625 00 Brno

e-mail [email protected]

telefon 547 212 333

telefon 545 243 839 KRIZOVÉ CENTRUM Sdružení PODANÉ RUCE,

psychiatrické první pomoci

psychiatrická ambulance

Jihlavská 20, 625 00 Brno

MUDr. Ronald Marek

telefon 543 192 333, 543 192 078

Hapalova 22, 621 00 Brno e-mail [email protected] telefon, fax 541 227 704

44

DROM, romské středisko

DRUG AZYL kontaktní centrum

Bratislavská 41, 601 47 Brno

Vídeňská 3, 639 00 Brno

e-mail [email protected]

telefon 543 246 524

telefon 545 211 576 MAGISTRÁT MĚSTA BRNA AMBULANCE AT

protidrogový koordinátor

Masarykova 37, 602 00 Brno

Dominikánské nám. 3, 602 00 Brno

telefon 542 211 958

telefon 542 211 986

MODRÁ LINKA,

MAGISTRÁT MĚSTA BRNA

centrum a linka důvěry

Odbor sociální péče, oddělení

pro děti a mládež

sociální prevence a pomoci

CVČ Lužánky, Lidická 50

Křenová 20, 602 00 Brno

658 12 Brno

telefon 543 254 500

e-mail [email protected] telefon 549 524 114

PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA

tel., fax 549 524 111

Brno – Černovice Húskova 2, 618 00 Brno telefon 549 123 339

2.4.5

Dny věnované nekouření Světový den bez tabáku vyhlašuje každoročně Světová zdravotnická organizace

na poslední květnový den, 31.5. Koná se ve všech zemích světa od roku 1987. Mezinárodní nekuřácký den vyhlašuje Mezinárodní unie proti rakovině na třetí čtvrtek v listopadu. Původně si tuto akci vymyslel v americkém státě Minnesota majitel místních novin v malém městečku Monticello, pan Lyn Smith. Vyhlásil nekuřácký den ve svých novinách. To se psal rok 1974. Mělo to takový ohlas, že se „Great American Smokeout“ vyhlašuje dnes nejen v USA, ale ve většině evropských zemí. Každoročně si tento den nezapálí miliony kuřáků a 10 – 20% z nich přestane kouřit natrvalo. Přestaň a vyhraj – to je závazek nekouřit celý měsíc (od 1. do 31. května). Velké mezinárodní kolo (ve všech zemí Evropy, ale i např. v Číně či jinde) se podaří zorganizovat jednou za dva roky.

45

Organizátor všech uvedených akcí v ČR je Státní zdravotní ústav, Šrobárova 48, 100 00 Praha 10 (Králíková, 2004). Státní zdravotní ústav provádí vlastní šetření kouření v populaci od roku 1996. Základní soubor otázek, které se týkají kouření, je ve stejné formě kladen při každém opakování výzkumu.

2.5 Pohybová aktivita Definice pojmu pohybová aktivita (Hodaň, 2000), jde o aktivitu člověka, do které zapojuje svůj kosterní a svalový aparát, do které vkládá energii, v jejím průběhu posiluje svou tělesnou, ale i duševní schránku, a která člověka dále rozvíjí v oblasti vědomostní, sociální a v dovednostech. Pohybová aktivita je realizována menšími jednotkami, které jsou označovány jako tělesná cvičení.

2.5.1

Tělesná kultura Tělesná kultura je podle Hodaně (2009, 58). „…odvozování pojmu „tělesná

kultura“ od pojmu „kultura“ a „tělo“. V pojmu „tělesná kultura“ jsou tedy sdruženy oba pojmy, od kterých je odvozen. Užité adjektivum „tělesná kultura“ vychází z fenomenologického chápání těla jako celku člověka, který je prostřednictvím svého těla přítomen v tomto světě, je ztělesněn. Takto chápané tělo je přitom nejen individuální, ale i společenské, a je objektem i subjektem kultury“. Obdobnou úvahu nacházíme u Berdichové (1991, 10), která definuje tělesnou kulturu jako. Nejobecnější pojetí, které v sobě zahrnuje všechny formy a prostředky tělesného zdokonalování a pohybového rozvoje. Moderní pojetí tělesné kultury obsahuje úroveň poznatků a činností, souvisejících s pěstováním tělesné zdatnosti a výkonnosti. Náleží sem teorie a praxe tělesné výchovy, sportu, turistiky, her a tanců,

které

pokládáme

za

nejúčinnější

a

nenahraditelné

prostředky

k upevňování zdraví – tělesného i duševního, ke zvyšování tělesné zdatnosti a výkonnosti, k utváření pohybových dovedností vysoké kvality, a to vždy ve

46

spojení s intelektuálním, morálním a emocionálním rozvojem člověka, s výchovou osobnosti.

úroveň tělesné

společnosti

kultury

Obrázek 10. Vztah úrovně tělesné kultury a společnosti (Seznam obrázků)

2.5.2

Sport Slovo sport je anglosaského původu a odvozuje se od slova disport, které

znamená obveselení, rozptýlení, útěk od práce, od povinnosti k zábavě. Dnes je pojmem sport obvykle označována pohybová (fyzická) aktivita provozovaná podle určitých pravidel a zvyklostí, jejíž výsledky jsou navíc měřitelné nebo porovnatelné s jinými provozovateli téhož sportovního odvětví. V současné době je sport provozován na několika různých úrovních: 1. Na vrcholové úrovni profesionálně nebo poloprofesionálně – sportovec obvykle denně trénuje, často i několik hodin. 2. Na výkonnostní úrovni poloprofesionálně nebo amatérsky - obvyklý je pravidelný trénink v rozsahu několika až několika desítek hodin týdně. 3. Na rekreační úrovni - příležitostné sportování v rozsahu maximálně několika hodin týdně.

47

Podle Slepičky, Hoška a Hátlové (2006) je sport významným sociálním jevem, který je neoddělitelnou součástí společenského dění a odrazem životního způsobu života. Může být náplní profesní orientace, mít podobu aktivní zábavy pro ty, kteří ho provozují, může být i formou pasivní zábavy pro sledující diváky. Sport dává ve své rozmanitosti příležitost každému jedinci pro jeho seberealizaci a pohybové vyžití. Nemusí být pouze výsadou mladých nadaných a talentovaných jedinců předvádějících vrcholné výkony, ale i lidí starších či handicapovaných. Není spojen pouze s vítězstvím a prohrou, ale také s radostí, dobrodružstvím, zábavou a ze hry. Jiný pohled na sport má Hodaň (2009, 48), který se přiklání k teorii, že v současné době je čím dál více akceptována známá definice „sport“ v tom znění, jak byla formulována v roce 1992 v Evropské chartě sportu a revidována v roce 2001. V českém překladu z původní verze roku 1992 se „…sportem rozumí všechny formy tělesné činnosti, které, ať již prostřednictvím organizované účasti či nikoli, si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné či psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v závodech na všech úrovních“. Na základě těchto konstatování lze navrhnout následnou charakteristiku sportu. Sport je relativně samostatný systém, v jehož rámci jsou za přítomnosti divácké obce v podmínkách přísně organizované a přesnými pravidly kontrolované soutěže realizovány a hodnoceny různé výkony mající charakter tělesných cvičení, specifické pohybové výkony spojené s ovládáním či manipulací určitého náčiní, stroje či zvířete a výkony intelektuálního charakteru. U všech těchto výkonů odpovídající úrovní fyzické a psychické připravenosti je dominující výkonová motivace. Sport jako systém má svoje vlastnosti organizace, personál, vlastní legislativní, finanční i materiální zabezpečení. Díky vývoji technologie, nových komunikačních prostředků, moderních materiálních prostředků atd. je ze života člověka ve smyslu množství a intenzity pohyb odstraňován. Pro současný život je typická hypokineze, člověk může nést označení „homo sedens“. Dochází k naprosté absenci pohybu u většiny populace.

48

Dovalil (2005) označuje sport jako dobrovolnou, převážně pohybovou aktivitu, motivovanou snahou po dosažení maximálního výkonu, rozvíjenou v tréninku a demonstrovanou v soutěžích. Co je Evropská charta sportu (1992)? Je to základní a nejvýznamnější dokument, který byl přijat v roce 1992. V jeho stanovách jsou formulována doporučení pro rozvoj tělesné výchovy a sportu na všech jeho výkonnostních úrovních, a to podle zásad humanismu a demokracie. Druhou část tvoří kodex sportovní etiky, ve kterém je objasněna funkce a podstata fair play. Část textu Evropské charty sportu, 1992. Článek 1: Cíl charty 1. Každému jednotlivci byla poskytnuta možnost provozovat sport zejména tím, že Evropská charta sportu: • zajistí všem mladým lidem možnost využívat tělovýchovné programy k rozvoji základních sportovních dovedností, • zajistí každému možnost sportovat a účastnit se rekreační tělovýchovné činnosti v bezpečném a zdravotně nezávadném prostředí a ve spolupráci s příslušnými sportovními orgány, • zajistí pro každého, kdo o to projeví zájem a bude k tomu nezbytně způsobilý, možnost zdokonalovat úroveň své výkonnosti, rozvíjet svůj potenciál osobního růstu a dosáhnout úrovně, kdy vynikne s veřejným uznáním.

2.5.3

Sport a mládež Existence organizovaného sportu mládeže odráží míru sociálního a kulturního

rozvoje dané společnosti. Sport dětí a mládeže se však nevyčerpává pouze v organizování výkonnostních alternativ. Mnozí rodiče motivují svoje děti k aktivní účasti na nesoutěžních sportovních aktivitách. Na této úrovni je sledována zejména zdravotní prospěšnost, herní dovednosti a v posledních několika letech pak i snaha rozvíjet zájem o zdravý pohyb i cestou alternativních sportů. Jde zejména o úsilí vymanit se z omezujícího, technicky a organizačně náročného rámce tradičních výkonnostních sportů a uzpůsobit sportovní aktivity možnostem a nárokům místa a času. 49

Sport, a zejména míčové hry, patří k oblíbeným činnostem středoškolské mládeže. Pozice mladého člověka ve sportující skupině vrstevníků vytváří důležitou roli, kterou jedinec získává, a v širším kontextu utváří sociální pozice, a vytváří tak významný zdroj prestiže, sympatií, popularizace a oblíbenosti (Sekot, 2003). Sekot (2003) uvádí, že sport mládeže se dnes vyznačuje v nejobecnější rovině čtyřmi základními trendy: 1. Privatizací - stále větší význam hraje komerční, resp. privátní organizace. 2. Etikou výkonu - mládež je motivovaná na všech úrovních sportu. K pěstování technických dovedností. 3. Elitářstvím - roste počet programově a cíleně na výkon zaměřených tréninkových zařízení, metod a pomůcek. 4. Alternativními důrazy - zvyšuje se popularita a masovost tzv. alternativních sportů právě mezi mládeží, která hledá a rozvíjí neorganizované, dospělými nekontrolované a formálně pružné situačně přizpůsobivé sporty.

2.5.4

Volný čas a mládež Volný čas je pro naprostou většinu z nás příjemnou záležitostí. Přináší nám ale

také problémy, které se netýkají jen jedince, ale které jsou záležitostmi celé společnosti. Z hlediska věku je nutné věnovat zvýšenou pozornost hlavně dětem. Volný čas má často vliv na konzumaci návykových látek, z nichž nejběžnější je právě cigareta. Podle Hofbauera (2004), který vidí volný čas jako čas, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, jež vyplývají z jeho sociálních rolí, zvláště z dělby práce a nutnosti zachovat a rozvíjet svůj život. Někdy se vymezuje jako čas, který zbývá po splnění pracovních i nepracovních povinností. Přesnější je však jeho charakteristika jako činnosti, do níž člověk vstupuje s očekáváními, účastní se jí na základě svobodného rozhodnutí, a která mu přináší příjemné zážitky a uspokojení. Volný čas dělíme na aktivní a pasivní a vycházíme z toho, jaký životní styl u mladého člověka převládá. Aktivní využívání volného času: • fyzická aktivita realizovaná organizovanou tělovýchovnou a sportovní činností a neorganizovanou tělovýchovou a sportem 50

• zájmová činnost s účastí na práci ve výtvarných, přírodovědeckých, technických a hudebních kroužcích • pohyb na čerstvém vzduchu spojený s fyzickou aktivitou (s turistikou, s prací na zahradě) • společenská činnost prováděná v co nejvyšší míře venku a při pohybové aktivitě • zábava kompenzující duševní napětí a přispívající k rozvoji osobnosti Pasivní využívání volného času: Příčinou sociálně patologických jevů u dětí a mládeže může být rodina, samotná osobnost jedince, anebo společnost, ve které jedinec žije. Co se však nesmí opomenout je i „nekontrolovatelný volný čas“. Rodina s vzrůstajícím věkem jedince ztrácí své základní poslání, což má negativní vliv na výchovu. Stále více vytížení rodiče přestávají mít čas na své potomky a ti mají následně přespříliš volného, nekontrolovatelného času. • chroničtí sledovači televize, filmů a počítačových her • mládež bloudící po ulicích a restauračních zařízeních a ubíjející nudu • mládež vyhledávající dramatické a dobrodružné aktivity zástupným způsobem pomocí násilí, kriminality, drog, alkoholu Funkce volného času: Funkce rozvíjející – zaměřenost konaných činností na všestranný vývoj osobnosti, soustavné zdokonalování člověka, zvyšování jeho kultivovanosti apod.; Funkce regenerační – obnovení pracovních sil člověka, využívání hodnot aktivního odpočinku, prevence a kompenzace jednostranné pracovní zátěže i stresových situací mimopracovního života apod.; Funkce prožitková – navozování kladných prožitků, poznávání nových prožitků, nahrazení pouhého přežívání skutečným „prožíváním“ života, odreagování se apod. (Hodaň, 1997).

51

2.6

Adolescence

2.6.1

Charakteristika adolescence Adolescence je specifické vývojové období v procesu celoživotního utváření

osobnosti, je přechodnou dobou mezi dětstvím a dospělostí. Termín adolescence je odvozen od latinského slova adolescence (dorůstat, dospívat, mohutnět). Někteří autoři jsou názoru, že dospívání se od dospělosti úplně oddělit nedá. Je velice obtížné najít jasná psychologická kritéria, podle kterých by adolescenti poznali, že překročili práh dospělosti (Macek, 2003). „Období dospívání je přechodnou dobou mezi dětstvím a dospělostí. Zahrnuje jednu dekádu života, od 10 do 20 let. V tomto období dochází ke komplexní proměně osobnosti ve všech oblastech: somatické, psychické i sociální“ (Vágnerová, 2005, 321). Rozdělení adolescentů na základě psychické stránky dospívání vidí Artlová (1994) takto. Dospívání časově rozděluje do tří velkých úseků: První úsek - pubescence/raná adolescence (asi 11 – 15 let). Druhý úsek - střední adolescence (15 – 17 let). Třetí úsek - pozdní adolescence (17 – věková hranice otevřená). Podle příznaků, které provázejí jednotlivá období, můžeme každou fázi pojmenovat následovně: První fáze - rozloučení s dětstvím. Druhá fáze - končení přestavby. Třetí fáze - vzkříšení z trosek. Vágnerová (2000) definuje období adolescence několika důležitými proměnami: První proměna - do období adolescence je lokalizován první pohlavní styk. Druhá proměna - období adolescence ohraničují dva sociální mezníky – ukončení povinné školní docházky, dovršení přípravného profesního období a nástup do zaměstnání.

52

Třetí proměna - adolescent dosahuje plnoletosti. Podle současného práva je člověk dospělý v 18 letech. Přechodné období adolescence má za úkol poskytnout mladému jedinci čas a možnost, aby dosáhl předpokladů stát se dospělým ve všech oblastech, v nichž to současná společnost vyžaduje. Právě v tom ovšem bývá jeden z problémů, protože tempo biologického, psychického a sociálního vývoje může být rozdílné. Adolescent často se svou identitou experimentuje, hledá vhodnou variantu, která by mu nejlépe vyhovovala, což lze považovat za užitečné, ale obtížné. Později už nebude možné jen zkoušet a měnit (Vágnerová, 1996). Dospívající jsou z úhlu pohledu ke škole, k požadavkům učitele i školním normám stále kritičtí. Nejsou ochotni akceptovat názory či rozhodnutí učitelů zcela automaticky a bez výhrad, bez ohledu na jejich obsah. Požadavek nediferencované konformity k autoritě učitele a generalizovaného usilování o dobrý výkon ve všech předmětech dospívající odmítají. Už nepřijímají formálně vymezenou a zcela bezvýhradnou podřízenost. Postoj k jednotlivým předmětům se liší podle toho, zda je baví nebo nebaví, zda jsou v nich úspěšní či neúspěšní a zda se jim zdají užitečné či zbytečné pro jejich budoucnost. Vývoj identity adolescenta se ke konci této vývojové fáze dokončuje. Dospívající dosahuje takové autonomie, která potvrzuje jedinečnost jeho osobnosti a je alespoň přibližně realistická. To znamená, že jak se hodnotí dospívající, podobným způsobem ho hodnotí i ostatní lidé. Taková identita dává dospívajícímu určitý řád tím, že mu odpovídá na otázku: „kdo jsem?“ (Vágnerová, 2005). Adolescence je někdy definována jako polygamní stadium sexuálního vývoje (Říčan 2004). V tomto období jde hlavně o experimentování s novou zkušeností, které se jedinec nemůže nasytit. Jde o získávání zkušeností s různými partnery a také o sebepoznávání. Pro trvalejší vztah nebývají adolescenti ještě zralí. Většina adolescentních lásek proto dlouho nevydrží. Trvalý vztah znamená zodpovědnost a nutnost. Také Bandura (1989) se zabývá myšlenkou, že velice důležitým posunem u adolescenta je silný vývoj sebereflexe a seberegulace, což je pro jeho budoucí život velice důležité. Jedinec je schopen reálně vnímat své chování i chování okolí a tyto poznatky vyhodnocovat.

53

V období dospívání je podle (Peška a Nečesané, 2009) důležité nastavit preventivní programy tak, aby posilovaly psychosociální dovednosti a učily formou zážitkových programů zvládat různé životní situace. Goodyear (2000) je též přesvědčen, že i v tomto období lze jedince pozitivně formovat, pokud se budeme chovat následovně: • buďte dobrým vzorem, • ukažte jim jak relaxovat bez léků, alkoholu a kouření, • pomozte mladým lidem, aby se naučili rozhodovat sami za sebe, • když mluvíte o tabáku, buďte uvolnění, přátelští a přirození, • vyhledejte příležitost mluvit o cigaretách se svými dětmi Tělesný vývoj v adolescenci směřuje především k výraznější pohlavní odlišnosti tělesných proporcí. Koncem tohoto období může jedinec dosáhnout vrcholu své tělesné krásy a tím také sociální přitažlivosti. Kult těla bývá v adolescenci právě pro svůj sociální význam pěstován. Adolescent se jím může až narcisticky zaobírat, srovnávat se s vrstevníky a porovnávat svůj vzhled. Pokud odpovídá uznávanému ideálu krásy, vytváří jedinci oporu vlastního sebevědomí. Pomáhá mu dosáhnout uspokojivé prestiže zejména ve vztahu k druhému pohlaví.

2.6.2

Sport a adolescence Adolescence je období, kdy vlastní tělo, jeho vzhledová a sociální atraktivita

jsou součástí identity jedince stejně, jako potřeba výkonu. Biologický vývoj předchází vývoj psychický. Adolescent je fyzicky i psychicky připraven podávat výkony na horní hranici svých možností a tuto hranici posunovat dál. Je schopen dlouhodobě pracovat na technice dokonalosti a pohybové struktury pohybu. Motorika doposud zaměřená na zdokonalování dovedností má nyní výkonové zaměření. Rozvoj vytrvalosti a vůle umožňuje cílenou dlouhodobou přípravu na limitní sportovní výkon. Tato zkušenost bývá transferována i do jiných oblastí života a často se dostává až do struktury osobnosti sportovce. Potřeba intenzivních autentických prožitků vysvětluje vysokou oblibu rizikových sportů a outdoorových sportovních aktivit spojených s řešením problémových úkolů (Slepička, Hošek, Hátlová, 2006).

54

Dovalil (2005) vidí toto období adolescence jako dorostový věk. Dle něho se vyznačuje

postupným

vyrovnáním

pubertálních

nesrovnalostí,

disproporcí

a

dokončováním růstu a vývoje. Zatímco v růstu a tělesném vývoji dochází ke změnám, vývoj hlavně ve společenském utváření pokračuje dál. Koncem období se pozvolna dovršuje tělesný vývoj. Projevuje se to v plném rozvoji a výkonnosti všech orgánu těla: srdce, plíce, svalů, zesílení kostí, šlach aj. Dosahuje se plné schopnosti logického usuzování, chápání i nejsložitějších pojmů, využívá se analýzy i syntézy. Člověk se dotváří jako osobnost a duševním vývojem se již příliš neliší od dospělých. Dorostový věk není bezproblémový. Dospívající již nejsou dětmi, ale také ne ještě zcela dospělými. Plný tělesný rozvoj v konci období předznamenává počátek let dosud nejvyšší pohybové výkonnosti. V souvislosti s povahou člověka vymezuje Bandura (1989) hlavně lidské schopnosti. Lidé nejsou ani hnáni výlučně vnitřními silami, ani automaticky tvarováni výlučně vnějším prostředím, ale přispívají v rámci recipročních vlivů k vlastní motivaci, chování a rozvoji. Na tom se podílejí základní lidské schopnosti. Tyto schopnosti jsou v individuálním vývoji bud kultivovány, nebo zůstávají nerozvinuté, a lidé se mezi sebou jejich konkrétní podobou liší.

55

3 CÍL A ÚLOHY PRÁCE Cílem práce je zmapovat situaci v oblasti kouření studentů vybraných středních škol v Brně. Pro konkretizaci hlavního cíle je nutné formulovat některé dílčí cíle.

3.1 Dílčí cíle 1. Zjistit jaké množství cigaret vykouří studenti vybraných středních škol. 2. Porovnat množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi chlapci a dívkami. 3. Porovnat množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity na střední škole se sportovním zaměřením. 4. Porovnat množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi 1. a 4. ročníkem na škole se všeobecným zaměřením. 5. Porovnat množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi třídami na školách se sportovním a všeobecným zaměřením. 6. Porovnat množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků (chlapci, dívky). 7. Porovnat množství vykouřených cigaret s rozsahem prováděné pohybové aktivity.

3.2 Výzkumné otázky 1. Jaké množství cigaret vykouří studenti vybraných středních škol? 2. Existuje rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi chlapci a dívkami? 3. Existuje rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity na střední škole se sportovním zaměřením? 4. Existuje rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi 1. a 4. ročníkem na škole se všeobecným zaměřením? 5. Existuje rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi třídami na školách se sportovním a všeobecným zaměřením? 56

6. Existuje rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků? 7. Existuje vztah mezi množstvím vykouřených cigaret a rozsahem prováděné pohybové aktivity?

3.3 Organizace výzkumu Zkoumanou skupinou byli studenti 1. a 4. ročníků dvou středních škol v Brně. Vlastní výzkum se uskutečnil v průběhu vyučování se souhlasem konkrétních středních škol. Použitou výzkumnou metodou byl dotazník. Dotazník můžeme považovat za nejpoužívanější výzkumnou techniku pro jeho nespornou výhodu poměrně snadno, rychle, ekonomicky a nenáročně získat informace od většího počtu respondentů (Čihovský, 2006). Respondenti měli na vyplnění dotazníku neomezený čas, dotazník byl anonymní.

3.4 Diagnostické metody 3.4.1 Metoda diagnostiky vykouřených cigaret Na diagnostiku vykouřených cigaret byl použit dotazník sledující množství spotřebovaných cigaret, který je modifikací Losiakova dotazníku konzumace alkoholu (Čech, 2001). V tomto dotazníku respondenti zaznamenávali na jednoduchou škálu počet vykouřených cigaret v jednotlivých dnech tzv. uplynulého a tzv. průměrného týdne. Respondenti následně zaznamenávají první asociaci, která je napadne při přečtení slov: Kouření je…, res. nikotin je…(Příloha 1.)

3.4.2

Metoda diagnostiky rozsahu prováděné pohybové aktivity Při diagnostice rozsahu vykonané pohybové aktivity byla použita modifikace

Losiakova dotazníku (Čech, 2001). Zkoumané osoby zaznamenávali čas věnovaný 57

pohybové aktivitě v každém dni v průběhu uplynulého týdne a v tzv. průměrném týdnu. Při zachycení preferencí sportovních aktivit respondenti zaznamenávali nejčastěji provozované druhy pohybových aktivit (Příloha 2).

3.5 Popis zkoumané populace K výzkumnému šetření byly vybrány dvě střední školy v Brně. Jedná se o Sportovní gymnázium Ludvíka Daňka Brno, Botanická 70, kde byl výzkum zaměřen na sportovní třídy. Je to střední škola s rozšířenou výukou tělesné výchovy. Druhou střední školou je Obchodní akademie a Vyšší odborná škola obchodní, Brno, Pionýrská 23, kde byl výzkum zaměřen na všeobecné třídy. Jednalo se o studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků uvedených středních škol. Celkový počet studentů byl 114 v rozložení 49 chlapců a 65 dívek. Pro přehlednost uvádím rozložení zkoumaného souboru (Tabulka 1). Tabulka 1. Počet studentů 1 ročníku a studentů 4 ročníku diagnostikované skupiny Respondenti Vybraná střední škola Obchodní akademie 1. ročník Obchodní akademie 4. ročník Sportovní gymnázium 1. ročník Sportovní gymnázium 4. ročník Celkem studentů Vysvětlivky:

Studenti (n)

Chlapci Dívky

Celkem

Typ výběru

28

13

15

28

Skupinový záměrný

30

9

21

30

Skupinový záměrný

29

13

16

29

Skupinový záměrný

27

14

13

27

Skupinový záměrný

114

49

65

114

Skupinový záměrný

Studenti celkem = počet studentů 1. ročníků a studentů 4. ročníků vybraných středních škol v školním roce 2012/2013. 58

Studenti středních škol jsou ve věku od 15-ti do 19-ti let. Jsou to dospívající jedinci, kteří musí za čtyři roky zvládnout velmi mnoho. Často se stěhují na internáty, blíže své střední škole. Pokud rodina i škola pomáhá a snaží se porozumět, lze předpokládat, že obdobím projde dospívající jedinec úspěšně. Volný čas je další oblast, které je důležité věnovat pozornost. Oblíbenou zábavou dospívající mládeže je sport. Zde cvičí svou odvahu a vybíjí si agresi. Opakem je volný čas trávený nevhodným způsobem, který vede k působení patologických jevů. Jedním z nich je kouření. Důvodem ke kouření je většinou vliv druhých lidí kolem a experimentování. Ve společnosti se záměrně pěstuje obraz mladého člověka, který kouří. Je zobrazen jako stoprocentně zdravý, silný, statný, odvážný, nezávislý, zcela volný. Podle Macka (2003) adolescent touží někam patřit, na něčem se podílet a něco s druhým sdílet. Výrazně se zvyšuje vliv vrstevníků. Vrstevníci postupně nahrazují rodinu i v oblasti uspokojování potřeb citové jistoty a bezpečí. Zde záleží na výchově a pevných základech z rodiny jedince.

3.6 Metoda vyhodnocení a interpretace dat 1. Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 1 budou uvedené základní popisné charakteristiky souboru (aritmetický průměr, medián, modus, rozptyl, rozložení četnosti - histogram) týkající se množství vykouřených cigaret. 2. Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 2 budou uvedené základní popisné charakteristiky souboru (aritmetický průměr, medián, modus, rozptyl, rozložení četnosti - histogram). Zároveň bude ověřena statistická hypotéza o existenci rozdílu mezi skupinami chlapců a dívek. Využit bude neparametrický Whitney-Mann test. Formulace statistické hypotézy: H0: neexistuje statisticky významný rozdíl mezi skupinami chlapců a dívek na hladině významnosti α = 0,05 H1: existuje statisticky významný rozdíl mezi skupinami chlapců a dívek na hladině významnosti α = 0,05

59

3. Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 3 budou uvedené základní popisné charakteristiky souboru (aritmetický průměr, medián, modus, rozptyl, rozložení četnosti - histogram). Zároveň bude ověřena statistická hypotéza o existenci rozdílu mezi sportovním 1. ročníkem a sportovním 4. ročníkem. Využit bude neparametrický Whitney-Mann test. Formulace statistické hypotézy: H0: neexistuje statisticky významný rozdíl mezi sportovním 1. ročníkem a sportovním 4. ročníkem na hladině významnosti α = 0,05 H1: existuje statisticky významný rozdíl mezi sportovním 1. ročníkem a sportovním 4. ročníkem na hladině významnosti α = 0,05 4. Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 4 budou uvedené základní popisné charakteristiky souboru (aritmetický průměr, medián, modus, rozptyl, rozložení četnosti - histogram). Zároveň bude ověřena statistická hypotéza o existenci rozdílu mezi všeobecným 1. ročníkem a všeobecným 4. ročníkem. Využit bude neparametrický Whitney-Mann test. Formulace statistické hypotézy: H0: neexistuje statisticky významný rozdíl mezi všeobecným 1. ročníkem a všeobecným 4. ročníkem na hladině významnosti α = 0,05 H1: existuje statisticky významný rozdíl mezi všeobecným 1. ročníkem a všeobecným 4. ročníkem na hladině významnosti α = 0,05 5. Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 5 budou uvedené základní popisné charakteristiky souboru (aritmetický průměr, medián, modus, rozptyl, rozložení četnosti - histogram). Zároveň bude ověřena statistická hypotéza o existenci rozdílu mezi sportovními třídami a všeobecnými třídami. Využit bude neparametrický Whitney-Mann test. Formulace statistické hypotézy: H0: neexistuje statisticky významný rozdíl mezi sportovními třídami a všeobecnými třídami na hladině významnosti α = 0,05

60

H1: existuje statisticky významný rozdíl mezi sportovními třídami a všeobecnými třídami na hladině významnosti α = 0,05 6. Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 6 budou uvedené základní popisné charakteristiky souboru (aritmetický průměr, medián, modus, rozptyl, rozložení četnosti - histogram). Zároveň bude ověřena statistická hypotéza o existenci rozdílu mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků. Využit bude neparametrický Whitney-Mann test. Formulace statistické hypotézy: H0: neexistuje statisticky významný rozdíl mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků na hladině významnosti α = 0,05 H1: existuje statisticky významný rozdíl mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků na hladině významnosti α = 0,05 7.

Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 7 bude spočítaný Spearmaův

koeficient pořadové korelace. Ověřovat budeme pouze věcnou významnost dle Chrásky (1993), který uvádí jako prakticky použitelnou závislost minimálně r = /40/. Tabulka 2. Interpretace velikosti korelačního koeficientu podle Chrásky (1993) Koeficient korelace

Interpretace

1

naprostá (funkční) závislost

1 - 0,9

velmi vysoká závislost

0,89 - 0,7

vysoká závislost

0,69 - 0,4

střední závislost

0,39 - 0,2

nízká závislost

0,19 – 0

nepoužitelná závislost

Veškeré výpočty a zpracování dat bylo provedeno v programech Microsoft Excel 2007 a v programu Statistika 6.0 Cz.

61

4 VÝSLEDKY A DISKUSE 4.1 Množství cigaret vykouřených studenty středních škol Pro získání odpovědi na výzkumnou otázku č. 1 budou uvedené základní popisné charakteristiky souboru (aritmetický průměr, medián, modus, rozptyl, rozložení četnosti - histogram) týkající se množství vykouřených cigaret. Obrázek 1. slouží k porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu u respondentů Obchodní akademie a Sportovního gymnázia. Ukazuje, že u studentů Obchodní akademie je větší počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu, než u studentů Sportovního gymnázia.

14 12

Počet vykouřených cigaret v průměrním týdnu

12,69

10

11,18 9,61

8 6 4 2 0 Obchodní akademie

Sportovní gymnázium

Všichni studenti

Vysvětlivky: Hodnoty jednotlivých sloupců uvádějí počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu. Obrázek 1. Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu

62

Histogram množství vykouřených cigaret 100 90 80

Absolutní četnost

70 60 50 40 30 20 10 0 151 - 160

141 - 150

131 - 140

121 - 130

111 - 120

101 - 110

91 - 100

81 - 90

71 - 78

61 - 70

51 - 60

41 - 50

31 - 40

21 - 30

11 - 20

0 - 10

Intervaly množství vykouřených cigaret

Vysvětlivky: Svislá osa označuje absolutní četnost, vodorovná interval množství vykouřených cigaret. Obrázek 2. Histogram četnosti (počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu) – chlapci i dívky Tabulka 1. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu

Vykouřené cigarety CH + D

Počet respondentů

Průměr

Medián

Modus

Rozptyl

Min.

Max.

Směrodatná odchylka

114

11,175

0

0

725,408

0

35

26,933

Vysvětlivky: Vykouřené cigarety CH + D = počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu dohromady; Min. = minimum; Max = maximum 63

4.1.1

Diskuse k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 1 Z prováděného šetření vyplývá, že průměrný týdenní počet vykouřených cigaret

na těchto středních školách činní na osobu 11,18 cigaret (bez rozdílu pohlaví). Přesněji, že student Obchodní akademie průměrně vykouří 12,69 cigaret v průměrném týdnu a student Sportovního gymnázia vykouří 9,61 cigaret v průměrném týdnu. Přibližně 1 bilión lidí ve světě kouří. Přes tři čtvrtiny z nich žije v zemích s nízkými či nižšími středními příjmy, ve kterých počty kuřáků stále rychle stoupají (Polez, Collishaw, Piha, 1994). Podle Králikové, (2004) začne po celém světě každý den kouřit 82 000 až 99 000 mladých lidí (80% z nich je ze zemí, kde průměrný roční příjem není ani 760 dolarů). Na celém světě (Králíková, 2004) nyní umírá vinou tabáku 3 miliony lidí ročně. Tento počet se neustále zvyšuje a nezmění – li se dramaticky současné trendy kuřáctví, bude to v roce 2020 už 10 milionů úmrtí za rok. V České republice umírá každoročně celkem asi 120 000 osob. Z toho skoro pětina, 22 000 osob, na nemoci způsobené kouřením. Cigarety zabíjejí polovinu svých celoživotních uživatelů. Různé země se nacházejí v různém stadiu tabákové epidemie, s třiceti - až čtyřicetiletým časovým odstupem mezi vrcholem prevalence kouření a následným vrcholem počtu úmrtí, které jsou způsobeny užíváním tabáku. Tabulka 2. Pořadí zemí v počtu vykouřených cigaret (Láchová, 2011) Pořadí

Země

Počet cigaret na osobu (denně)

1.

Řecko

3,017

2.

Slovinsko

2,537

3.

Ukrajina

2,526

4.

Bulharsko

2,437

5.

Česká Republika

2,368

6.

Rusko

2,319

7.

Španělsko

2,225

8.

Bosna a Hercegovina

2,145

9.

Arménie

2,083

10.

Litva

1,890

64

4.2 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi chlapci a dívkami V následující části práce uvádím statistickou charakteristiku zkoumaného souboru, porovnání chlapců a dívek. Tabulka 3. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret Počet Průměr respondentů Vykouřené cigarety D Vykouřené cigarety CH

Medián Modus

Rozptyl

Min.

Max. Směrodatná odchylka

65

14,703

0

0

1154,959

0

158

33,985

49

6,660

0

0

139,264

0

55

11,801

Vysvětlivky: Vykouřené cigarety – D = počet vykouřených cigaret u dívek v průměrném týdnu; Vykouřené cigarety – CH = počet vykouřených cigaret u chlapců v průměrném týdnu

Tabulka 4. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity

Pohybová aktivita D Pohybová aktivita CH

Počet respondentů

Průměr

Medián

Modus

Rozptyl

Min.

Max.

Směrodatná odchylka

65

9,516

6,5

5

63,531

0

35

7,971

49

9,920

8

7

52,234

0

32

7,227

Vysvětlivky: Pohybová aktivita – D = hodiny pohybové aktivity u dívek v průměrném týdnu; Pohybová aktivita – CH = hodiny pohybové aktivity u chlapců v průměrném týdnu

65

Průměrný počet vykouřených cigaret 16 14 14,70

12 10

8 6 4

6,66

2 0 Dívky

Chlapci

Obrázek 3. Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi chlapci a dívkami

Průměrný počet pohybové aktivity 10 9,9 9,8

9,92

9,7 9,6 9,5

9,52

9,4 9,3 Dívky

Chlapci

Obrázek 4. Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi chlapci a dívkami 66

Tabulka 5. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity u chlapců a dívek) Proměnná

Sčt poř. skup. 1

Sčt poř. skup. 2

Cigarety – počet v 2780,500 3774,500 průměrném týdnu Sport – hodiny v 3031,500 3523,500 průměrném týdnu 4.2.1

U

Z

p-hodn.

Z upravené

p-hodn.

1505,500 -0,536778 0,591421 -0,586047 0,557844

1443,500 0,890823 0,373025

0,892894 0,371915

Diskuse k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 2 Z výzkumného šetření vyplývá, že průměrné množství vykouřených cigaret za

týden je u chlapců 6,66 a u dívek 14,70. Podle Csémy a Chomynové (2007) je rostoucí počet kuřaček, který se v Česku týká i dívek nad 15 let, důsledkem rovnostářství za každou cenu. Můžeme tedy konstatovat, že ženy přebírají zvyky, které jim ničí zdraví, od mužů. Ženy podléhají kouření více, než muži. Podle Králíkové (2004), nabízí tabákové firmy k cigaretám kosmetickou taštičku, zrcátka s reklamou se štíhlou dívkou držící cigaretu – důkladně promyšlená kampaň. V České republice kouří 35% dospělé populace. Kouření způsobuje až 18 000 předčasných úmrtí za rok. Každý z těchto kuřáků ztrácí průměrně až 15 let života. Nejčastěji umírají kuřáci následkem nádorových nemocí (nádor na plících) a chorob srdečních. Ve studii ESPAD (Csémy, Chomynová, 2007) se ukázalo, že Česká republika je ke kouření velmi tolerantní a cigarety jsou široce dostupné i šestnáctiletým, ačkoliv pro ně jsou vzhledem k jejich věku tabákové výrobky „nelegální drogou“. Kuřáci v České republice v roce 2005: -

populace do 15 let: 29%

-

populace mezi 15 a 18 lety: 40 – 50% = převaha dívek

-

populace nad 18 let: 25% (Králíková, Kozák, 1997)

67

Tabulka 6. Kouření v České republice (Csémy, Chomynová, 2007)

Vysvětlivky: Výběrové šetření zahrnuje populaci ve věku 15–64 let Pravidelný kuřák = kuřák v současné době kouřící nejméně 1 cigaretu denně; Příležitostný kuřák = kuřák v současné době kouřící méně než 1 cigaretu denně; Bývalý kuřáci = bývalý kuřák, který v životě vykouřil více než 100 cigaret; Nekuřák se zkušeností = nekuřák, i když kdysi zkoušel kouřit; Nekuřáci = nikdy nekouřili Z obrázku 4. uvedeného výše je vztah mezi množstvím hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu u chlapců 9,92 hodin a u dívek 9,52 hodin. Již staří Řekové razili heslo, že sport a pohybová aktivita povznáší tělo i ducha. Od dob Řeků to poznalo mnoho generací, kterým fyzická aktivita přinášela uspokojení pro ducha a pro tělesnou schránku. Sport je důležitým faktorem. Významnou roli hraje zejména v době adolescence u chlapců. Sport je zde viděn jako nezbytná součást při dozrávání v dospělého jedince. U dívek nehraje sport tak významnou úlohu. Bylo zjištěno, že sport je v době dospívání důležitý k posílení sebedůvěry, soutěživosti a kladné odezvy okolí (Coakley, 2001). Přestože nedostatek pohybu nepociťujeme tak intenzivně jako nedostatek potravy či tekutin (hlad, žízeň), je pohybová činnost nepostradatelná pro správný vývoj a funkce lidských orgánů. Na podkladě výsledků Whitney-Mannova testu lze hodnotit, že neexistuje statisticky významný rozdíl v množství prováděné pohybové aktivitě mezi chlapci a dívkami na hladině významnosti p < 0,05.

68

4.3 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity na střední škole se sportovním zaměřením Šetření proběhlo mezi sportovními 1. ročníky a 4. ročníky na Sportovním gymnázium v Brně. Šetření se zaměřilo zvlášť na chlapce a dívky.

4.3.1 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity na střední škole se sportovním zaměřením u chlapců

Tabulka 7. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret - Chlapci

Cigarety CH-1.roč. Sportovní Cigarety CH-4.roč. Sportovní

Počet respondentů

Průměr

Medián

Modus

Rozptyl

Min.

Max.

Směrodatná odchylka

13

5,769

0

0

81,716

0

29

9,040

14

3,429

0

0

33,816

0

19

5,815

Tabulka 8. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsahu prováděné pohybové aktivity - Chlapci

Poh.aktivita CH-1.roč. Sportovní Poh.aktivita CH-4.roč. Sportovní

Počet respondentů

Průměr

Medián

Modus

Rozptyl

Min.

Max.

Směrodatná odchylka

13

14,231

13

13

60,178

6

30

7,757

14

13,500

11,500

10

45,107

7

32

6,716

Vysvětlivky: Min. = minimum; Max. = maximum

69

Průměrný počet vykouřených cigaret - chlapci Sportovní třídy 7 6 5

5,77

4 3

3,43 2 1 0 Sportovní 1. ročník

Sportovní 4. ročník

Obrázek 5. Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi sportovním 1. ročníkem a sportovním 4. ročníkem – Chlapci

Pohybová aktivita - chlapci Sportovní třídy 14,4 14,2 14

14,23

13,8 13,6 13,4

13,50 13,2 13 Sportovní 1. ročník

Sportovní 4. ročník

Obrázek 6. Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi sportovním1. ročníkem a sportovním 4. ročníkem – Chlapci 70

Tabulka 9. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi sportovními třídami Chlapci) Proměnná

Sčt poř. skup. 1

Sčt poř. skup. 2

U

Z

p-hodn.

Z upravené

p-hodn.

Cigarety počet v 190,5000 187,5000 82,50000 0,388209 0,697861 0,448174 0,654028 průměrném týdnu Sport hodiny v 179,5000 198,5000 88,50000 -0,097052 0,922685 -0,097425 0,922389 průměrném týdnu

4.3.2 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity na střední škole se sportovním zaměřením u dívek Tabulka 10. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret - Dívky Počet Průměr respondentů Cigarety D-1.roč. Sportovní Cigarety D-4.roč. Sportovní

Medián

Modus

Rozptyl

Min.

Max.

Směrodatná odchylka

16

14,688

1,500

0

1097,090

0

130

33,122

13

13,861

0

0

1380,130

0

140

37,150

Tabulka 11. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity - Dívky

Poh.aktivita D-1.roč. Sportovní Poh.aktivita D-4.roč. Sportovní

Počet respondentů

Průměr

Medián

Modus

Rozptyl

Min.

Max.

Směrodatná odchylka

16

16,125

15,5

21

63,859

5

35

7,991

13

15,154

14

7

53,361

7

31

7,305

Vysvětlivky: Min. = minimum; Max. = maximum

71

Průměrný počet vykouřených cigaret - dívky Sportovní třídy 14,8 14,6

14,69

14,4 14,2 14 13,8

13,85 13,6 13,4 Sportovní 1. ročník

Sportovní 4. ročník

Obrázek 7. Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi sportovním 1. ročníkem a sportovním 4. ročníkem – Dívky

Pohybová aktivita - dívky Sportovní třídy 16,4 16,2 16 15,8

16,13

15,6 15,4 15,2 15

15,15

14,8 14,6 Sportovní 1. ročník

Sportovní 4. ročník

Obrázek 8. Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi sportovním 1. ročníkem a sportovním 4. ročníkem – Dívky 72

Tabulka 12. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi sportovními třídami Dívky) Proměnná

Sčt poř. skup. 1

Sčt poř. skup. 2

U

Z

p-hodn.

Z upravené

p-hodn.

Cigarety počet v 254,5000 180,5000 89,50000 0,613941 0,539255 0,661612 0,508220 průměrném týdnu Sport – hodiny v 246,0000 189,0000 98,00000 0,241191 0,809407 0,241817 0,808922 průměrném týdnu 4.3.3 Diskuse k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 3 Průměrný počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi sportovním 1. ročníkem a sportovním 4. ročníkem u chlapců je v 1. ročníku 5,77 cigaret a ve 4. ročníku 3,43 cigaret. U dívek je rozdíl v množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu 14,69 cigaret v 1. sportovním ročníku ku 13,96 cigaret v 4. sportovním ročníku. Porovnáním výsledných hodnot našeho šetření zjišťujeme, že u dívek a chlapců ve 4. ročníku množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu klesá. Dívky kouří v průměrném týdnu podstatně více cigaret než chlapci. Na podkladě výsledků Whitney-Mannova testu se neprokazuje statisticky významný rozdíl v množství vykouřených cigaret u dívek a chlapců na hladině významnosti p < 0,05. Experimentování s kouřením začíná v dětství, a to nejčastěji ve věku 10 až 14 let, a je ovlivněno sociálním prostředím, ale i nápodobou vzoru ze světa dospělých. Velký nárůst kouření je patrný u věkové skupiny 15letých (Csémy, Savinová, 2002). Zkušenosti s kouřením mají již 16 - letí studenti. Podle studie ESPAD (Csémy, Chomynová, 2007) se ukázalo, že denně kouří 27 % šestnáctiletých a je mezi nimi téměř 8 % silných kuřáků, kteří vykouří více než 11 cigaret denně.

73

Obrázek 9. Začínající kuřáci (Csémy, Chomynová, 2007) Studie ESPAD (Csémy, Chomynová, 2007) uvádí, že z řad studentů a žáků zkoušelo kouřit 78% dotazovaných. Podle této studie vyzkoušelo cigaretu 18% probandů a dál již nepokračovali v kouření. Ovšem 34% žáků kouřilo až 40x za život. Vysoká je dostupnost cigaret – 97 % dotázaných studentů hodnotí cigarety jako velmi nebo celkem snadno dostupné. Chlapci v 1. ročníku sportovních tříd sportují více, než chlapci ve 4. ročníku v poměru 14,23 : 13,50. Dívky v 1. ročníku sportovních tříd sportují více, než dívky ve 4. ročníku v poměru 16,13 : 15,15. Srovnáním výsledných hodnot našeho šetření zjišťujeme, že u dívek i chlapců ve 4. ročníku pohybová aktivita v průměrném týdnu klesá. Dívky se věnují v průměrném týdnu pohybové aktivitě více, než chlapci. Rozdíl v rozsahu prováděné pohybové aktivity u chlapců výsledků WhitneyMannova testu se ukazuje jako statisticky nevýznamný a ke stejnému výsledku jsme dospěli i u dívek.

74

4.4 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi 1. a 4. ročníkem na škole se všeobecným zaměřením Další sledovanou oblastí bylo šetření vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi všeobecnými třídami 1. ročníku a 4. ročníku na Obchodní akademii v Brně. Šetření se zaměřilo zvlášť na chlapce a dívky.

4.4.1 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi 1. a 4. ročníkem na škole se všeobecným zaměřením u chlapců

Tabulka 13. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret - Chlapci Počet Průměr Medián Modus respondentů Cigarety CH-1.roč. Nesportovní Cigarety CH-4.roč. Nesportovní

Rozptyl

Min.

Max. Směrodatná odchylka

13

9,923

0

0

194,840

0

17

13,959

9

9,875

3

0

306,359

0

55

17,503

Tabulka 14. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity - Chlapci Počet Průměr respondentů Poh.aktivita CH-1.roč. Nesportovní Poh.aktivita CH-4.roč. Nesportovní

Medián

Modus

Rozptyl

Min.

Max.

Směrodatná odchylka

13

5,615

4

3

19,160

0

17

4,232

9

4,750

5

7

3,688

1

7

1,920

Vysvětlivky: Min. = minimum; Max. = maximum

75

Průměrný počet vykouřených cigaret - chlapci Všeobecné třídy 9,93 9,92 9,91

9,92

9,9 9,89 9,88 9,87 9,86 9,85

9,88

9,84 9,83 Všeobecný 1. ročník

Všeobecný 4. ročník

Obrázek 10. Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi všeobecným 1. a 4. ročníkem – Chlapci

Pohybová aktivita - chlapci Všeobecné třídy 5,8 5,6 5,4

5,62

5,2 5 4,8 4,6

4,75

4,4 4,2 Všeobecný 1. ročník

Všeobecný 4. ročník

Obrázek 11. Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi všeobecným 1. a 4. ročníkem – Chlapci 76

Tabulka 15. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi všeobecnými třídami Chlapci) Proměnná

Sčt poř. skup. 1

Sčt poř. skup. 2

U

Z

p-hodn.

Cigarety počet v 167,5000 108,5000 62,50000 0,00 1,000000 průměrném týdnu Sport hodiny v 164,0000 112,0000 59,00000 -0,220479 0,825498 průměrném týdnu

Z upravené

p-hodn.

0,00 1,000000

-0,222076 0,824255

4.4.2 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi 1. a 4. ročníkem na škole se všeobecným zaměřením u dívek

Tabulka 16. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret - Dívky Počet Průměr Medián Modus respondentů Cigarety D-1.roč. Nesportovní Cigarety D-4.roč. Nesportovní

Rozptyl

Min.

Max. Směrodatná odchylka

15

10.400

6

0

160,107

0

41

12,653

21

17,619

0

0

1703,37

0

158

41,272

Tabulka 17. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity - Dívky Počet Průměr respondentů Poh.aktivita D-1.roč. Nesportovní Poh.aktivita D-4.roč. Nesportovní

Medián

Modus

Rozptyl

Min.

Max.

Směrodatná odchylka

15

4.400

3

3

12,507

0

14

3,537

21

4,381

4

5

6,426

0

13

2,535

Vysvětlivky: Min. = minimum; Max. = maximum 77

Průměrný počet vykouřených cigaret - dívky Všeobecné třídy 20 18 16

17,62

14 12 10

10,40

8 6 4 2 0

Všeobecný 1. ročník

Všeobecný 4. ročník

Obrázek 12. Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi všeobecným 1. a 4. ročníkem – Dívky

Pohybové aktivity - dívky Všeobecné třídy 4,405 4,4 4,395

4,40

4,39 4,385 4,38

4,38

4,375 4,37 Všeobecný 1. ročník

Všeobecný 4. ročník

Obrázek 13. Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi všeobecným 1. a 4. ročníkem – Dívky 78

Tabulka 18. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi všeobecnými třídami Dívky) Proměnná

Sčt poř. skup. 1

Sčt poř. skup. 2

Cigarety počet v 286,0000 344,0000 průměrném týdnu Sport hodiny v 233,5000 396,5000 průměrném týdnu

U

Z

p-hodn.

113,0000 1,128004 0,259319

Z upravené

p-hodn.

1,213535 0,224926

128,5000 -0,606092 0,544454 -0,613131 0,539790

4.4.3 Diskuse k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 4 Chlapci z všeobecného 1. ročníku vykouří v průměrném týdnu 9,92 cigaret a ve 4. ročníku o něco méně - 9,88 cigaret. U dívek nám výsledky šetření ukázaly markantnější rozdíl. A to 10,40 cigaret týdně z všeobecného 1. ročníku ku 17,62 cigaret ve 4. ročníku. Srovnáním výsledných hodnot našeho šetření zjišťujeme, že u chlapců ve 4. ročníku množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu klesá. U dívek naopak ve 4. ročníku množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu stoupá. Dívky kouří v průměrném týdnu podstatně více cigaret než chlapci. Na podkladě výsledků Whitney-Mannova testu se neprokazuje statisticky významný rozdíl v množství vykouřených cigaret u chlapců a dívek na hladině významnosti p < 0,05. Z výběrových studií o zdravotním stavu obyvatel/občanů ČR zaměřených na kouření, vyplývá, že denních kuřáků je mezi muži 30%. U žen jsou tyto čísla výrazně nižší, jedná se o 19,3% denních kuřáků. Příležitostných kuřáků je mezi muži 7,6% a mezi ženami 8,1%. Za bývalé denní kuřáky lze považovat 19,7% mužů a 13,5% žen. Ze všech respondentů uvedlo 42,7% mužů a 59,0% žen, že nikdy nekouřilo (Láchová, 2011). Csémy a Chamynová (2007) uvádí, že denně kouří 25% šestnáctiletých, z nichž je téměř 8% silných kuřáků (vykouří denně více, než 11 cigaret). Mezi chlapci bylo v roce 2007 téměř 24% denních kuřáků, u dívek bylo prevalence denního kouření poprvé vyšší než u chlapců (26,8%). V porovnání s rokem 2003 zaznamenáváme mírný 79

pokles denního kuřáctví z 27% na 25%. Procenta silných kuřáků se celkově změnila jen málo, u chlapců došlo k mírnému poklesu a u dívek k nárůstu. Procento denních kuřáků u šestnáctiletých v podstatě odpovídá výsledkům u dospělé populace. U silných kuřáků, tj. u zhruba 8% šestnáctiletých, jde patrně již o závislost na nikotinu. Tabulka 19. Převaha denních kuřáků ve věkové skupině 15 let v roce 1994, 1998 a 2002 (Csémy, Savinová, 2002) Rok Chlapci + dívky Chlapci Dívky

1994 8,8% 11,4% 6,2%

1998 13,3% 15,5% 11,3%

2002 21,6% 20,2% 22,9%

Pohybová aktivita v průměrném týdnu mezi všeobecným 1. ročníkem a všeobecným 4. ročníkem u chlapců je v 1. ročníku 5,62 hodin a ve 4. ročníku 4,75 hodin. Poměr rozsahu prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu je 4,40 hodin všeobecným 1. ročníku: (ku) 4,38 hodinám všeobecným 4. ročníku. Srovnáním výsledných hodnot našeho šetření zjišťujeme, že u dívek i chlapců ve 4. ročníku pohybová aktivita v průměrném týdnu klesá. Chlapci se věnují v průměrném týdnu pohybové aktivitě více, než dívky. Rozdíl v rozsahu prováděné pohybové aktivity u chlapců podle výsledků Whitney-Mannova testu se ukazuje jako statisticky nevýznamný a ke stejnému výsledku jsme dospěli i u dívek.

80

4.5 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi třídami na školách se sportovním a všeobecným zaměřením Následující výzkumná otázka je zaměřena na vztah mezi sportovními třídami 1. ročníku a 4. ročníku na Sportovním gymnázium a všeobecnými třídami 1. ročníku a 4. ročníku na Obchodní akademii. Šetření se zaměřilo zvlášť na chlapce a dívky.

4.5.1 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi třídami na školách se sportovním a všeobecným zaměřením u chlapců

Tabulka 20. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret - Chlapci Počet Průměr Medián Modus respondentů Cigarety CH-1.a 4.roč. Sportovní Cigarety CH-1.a 4.roč. Nesportovní

Rozptyl

Min.

Max. Směrodatná odchylka

27

4,555

0

0

58,247

0

29

7,632

22

9,545

1

0

229,248

0

55

15,141

Tabulka 21. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity - Chlapci Počet Průměr respondentů Poh.aktivita CH-1.a4.roč Sportovní Poh.aktivita CH-1.a4.roč Nesportovní

Medián

Modus

Rozptyl

Min.

Max.

Směrodatná odchylka

27

13,852

12

7

52,497

6

32

7,246

22

5,364

5

7

12,959

0

17

3,599

Vysvětlivky: Min. = minimum; Max. = maximum 81

Průměrný počet vykouřených cigaret - chlapci 12

10

9,55

8

6

4

4,56 2

0 Sportovní 1. a 4. ročník

Všeobecný 1. a 4. ročník

Obrázek 14. Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi sportovními třídami a všeobecnými třídami – Chlapci

Pohybová aktivita - chlapci 16 14 12

13,85

10 8 6 4

5,36 2 0 Sportovní 1. a 4. ročník

Všeobecný 1. a 4. ročník

Obrázek 15. Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi sportovními třídami a všeobecnými třídami – Chlapci 82

Tabulka 22. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi sportovními a všeobecnými třídami - Chlapci) Proměnná

Sčt poř. skup. 1

Sčt poř. skup. 2

U

Z

Cigarety počet v 629,0000 646,0000 268,0000 průměrném týdnu Sport – hodin v 332,5000 942,5000 56,50000 průměrném týdnu

p-hodn.

Z upravené

p-hodn.

0,817540 0,413620 0,911497 0,362034

-4,93444 0,000001

-4,94979 0,000001

4.5.2 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi třídami na školách se sportovním a všeobecným zaměřením u dívek

Tabulka 23. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret - Dívky Počet Průměr Medián Modus respondentů Cigarety D-1.a 4.roč. Sportovní Cigarety D-1.a 4.roč. Nesportovní

Rozptyl

Min.

Max. Směrodatná odchylka

29

14,310

0

0

1224,15

0

140

34,988

36

14,611

0

0

1073,02

0

158

32,757

Tabulka 24. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity - Dívky Počet Průměr respondentů Poh.aktivita D-1.a4.roč Sportovní Poh.aktivita D-1.a4.roč. Nesportovní

Medián

Modus

Rozptyl

Min.

Max.

Směrodatná odchylka

29

15,690

14

7

59,386

5

35

7,706

36

4,388

4

5

8,960

0

14

2,993

Vysvětlivky: Min. = minimum; Max. = maximum 83

Průměrný počet vykouřených cigaret - dívky 14,65 14,6

14,61

14,55 14,5 14,45 14,4 14,35 14,3 14,25

14,31

14,2 14,15 Sportovní 1. a 4. ročník

Všeobecný 1. a 4. ročník

Obrázek 16. Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi sportovními třídami a všeobecnými třídami – Dívky

Pohybová aktivita - dívky 18 16 14

15,69

12 10 8 6 4

4,39

2 0 Sportovní 1. a 4. ročník

Všeobecný 1. a 4. ročník

Obrázek 17. Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi sportovními třídami a všeobecnými třídami – Dívky 84

Tabulka 25. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi sportovními a všeobecnými třídami - Dívky) Proměnná

Sčt poř. skup. 1

Sčt poř. skup. 2

Cigarety počet v 1165,000 915,0000 průměrném týdnu Sport hodiny v 681,5000 1398,500 průměrném týdnu

U

Z

p-hodn.

Z upravené

p-hodn.

480,0000 0,364137 0,715756 0,392053 0,695019

51,50000

-6,14312 0,000000 -6,15972 0,000000

4.5.3 Diskuse k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 5 Z výzkumu vyplývá, že chlapci ze sportovních tříd vykouří v průměrném týdnu 4,56 cigaret a chlapci z všeobecných tříd 9,55 cigaret. Chlapci všeobecných tříd tedy kouří bohužel více. U dívek jsem získala podobné výsledky. Dívky ze sportovních tříd vykouří v průměrném týdnu 14,31 cigaret týdně a z všeobecných třídách 14,61 cigaret. Opět tedy kouří studenti sportovních tříd méně cigaret. Na podkladě výsledků Whitney-Mannova testu se neprokazuje statisticky významný rozdíl v množství vykouřených cigaret u chlapců a dívek na hladině významnosti p < 0,05. Na základě těchto výsledků, můžeme usoudit, že příčinou vyšší průměrné spotřeby cigaret všeobecných tříd by mohlo být více volného času, který respondenti sportovních tříd věnují pohybové aktivitě. Kouření je naučené chování, fixované několik let. Riziku kouření jsou vystaveni mladiství a děti mnohem více, než dospělí.

85

Tabulka 26. Počet vykouřených cigaret na den – srovnání roku 2004 a 2005 (Hrubá, 2005)

Pohybová aktivita u chlapců ze sportovních tříd představuje v průměrném týdnu 13,85 hodin. Chlapci z všeobecných tříd v průměrném týdnu sportují 5,36 hodin. Pokusit se tedy předpokládat, že u chlapců ze sportovních tříd je množství pohybové aktivity v průměrném týdnu vyšší, než u chlapců z všeobecných tříd. Dívky sportovních tříd se pohybové aktivitě v průměrném týdnu věnují 15,69 hodin. Dívky z všeobecných tříd sportují 4,39 hodin v průměrném týdnu. Rozsah prováděné pohybové aktivity je tedy u dívek ze sportovních tříd vyšší, než u dívek z všeobecných tříd. Rozdíl v rozsahu prováděné pohybové aktivity u chlapců podle výsledků Whitney-Mannova testu se ukazuje jako statisticky významný a ke stejnému výsledku jsme dospěli i u dívek. Na základě těchto výsledků, můžeme usoudit, že chlapci i dívky ze sportovních tříd provozují v průměrném týdnu více pohybové aktivity a vykouří méně cigaret. U chlapců a dívek z všeobecných tříd můžeme konstatovat opačné výsledky, než u výsledků sportovních tříd. Všeobecné třídy spotřebují více cigaret v průměrném týdnu a v oblasti pohybové aktivity mají méně hodin. Pohybová aktivita je nedílnou součástí zdravého životního stylu a je považována za důležitou. V dnešní době se většina adolescentů a dospělých hýbe méně, než by měli a kolik je pro tělo zdravé.

86

4.6 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků U této výzkumné otázky bylo cílem zjistit vztah mezi studenty 1. ročníků a 4. ročníků na Sportovním gymnázium a Obchodní akademii. Šetření se zaměřilo zvlášť na chlapce a dívky.

Tabulka 27. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků) Proměnná

Sčt poř. skup. 1

Sčt poř. skup. 2

U

Z

p-hodn.

Z p-hodn. upravené

Cigarety počet v 3371,500 3183,500 1472,500 0,855876 0,392067 0,934434 0,350081 průměrném týdnu Sport hodiny v 3242,000 3313,000 1602,000 0,121863 0,903008 0,122146 0,902783 průměrném týdnu

4.6.1 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků u chlapců Tabulka 28. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret - Chlapci

Vykouřené cigaretyCH 1. ročníků Vykouřené cigaretyCH 4. ročníků

Počet respondentů

Průměr

Medián

Modus

Rozptyl

Min.

Max.

Směrodatná odchylka

26

7,846

0

0

142,592

0

46

11,941

23

5,609

0

0

136,934

0

55

11,702

87

Tabulka 29. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity - Chlapci Počet Průměr respondentů Pohybová aktivita-CH 1. ročníků Pohybová aktivita-CH 4. ročníků

Medián

Modus

Rozptyl

Min.

Max.

Směrodatná odchylka

26

9,923

8,5

9

58,225

0

30

7,630

23

10,174

8

7

46,143

3

32

6,792

Vysvětlivky: Min. = minimum; Max. = maximum

Průměrný počet vykouřených cigaret - chlapci 9 8 7

7,85 6 5

5,61

4 3 2 1 0 1. ročníky

4. ročníky

Obrázek 18. Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků – Chlapci

88

Pohybová aktivita - chlapci 10,2 10,15

10,17

10,1 10,05 10 9,95 9,9

9,92

9,85 9,8 9,75

1. ročníky

4. ročníky

Obrázek 19. Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků – Chlapci

Tabulka 30. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků - Chlapci) Proměnná

Sčt poř. skup. 1

Sčt poř. skup. 2

U

Z

p-hodn.

Cigarety počet v 706,0000 569,0000 293,0000 0,330909 0,740713 průměrném týdnu Sport – hodiny v 658,5000 616,5000 280,5000 -0,574225 0,565816 průměrném týdnu

89

Z upravené

p-hodn.

0,368939 0,712173

-0,576011 0,564608

4.6.2 Rozdíl v množství vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků u dívek Tabulka 31. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret - Dívky Počet Průměr respondentů Vykouřené cigarety-D 1. ročníků Vykouřené cigarety-D 4. ročníků

Medián Modus

Rozptyl

Min.

Max. Směrodatná odchylka

31

12,613

3

0

648,302

0

130

25,462

34

16,177

0

0

1583,145

0

55

39,789

Tabulka 32. Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity - Dívky Počet Průměr respondentů Pohybová aktivita-D 1. ročníků Pohybová aktivita-D 4. ročníků

Medián

Modus

Rozptyl

Min.

Max.

Směrodatná odchylka

31

10,452

7

3

73,344

1

28

8,564

34

8,500

5

5

51,774

3

32

7,196

Vysvětlivky: Min. = minimum; Max. = maximum

90

Průměrný počet vykouřených cigaret - dívky 18 16 14

16,18 12 10

12,61

8 6 4 2 0 1. ročníky

4. ročníky

Obrázek 20. Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků – Dívky

Pohybová aktivita - dívky 12

10

8

10,45 8,50

6

4

2

0 1. ročníky

4. ročníky

Obrázek 21. Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků – Dívky 91

Tabulka 33. Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků - Dívky) Proměnná

Sčt poř. skup. 1

Sčt poř. skup. 2

U

Z

Cigarety počet v 1014,500 1065,500 435,5000 0,964288 průměrném týdnu Sport hodiny v 979,5000 1100,500 470,5000 0,492259 průměrném týdnu

p-hodn.

Z upravené

p-hodn.

0,334902 1,038214 0,299171

0,622536 0,493589 0,621597

4.6.3 Diskuse k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 6 Otázka číslo 6. byla zaměřena na to, zda v průměrném týdnu kouří více studenti a studentky 1. nebo 4. ročníků, bez ohledu na to, zda navštěvují sportovní či všeobecnou střední školu. Z výzkumu vyplývá, že průměrná spotřeba cigaret za týden u chlapců v 1. ročníku je 7,85 cigaret a ve 4. ročníku 5,61 cigaret. Spotřeba tedy klesá. Naopak je tomu u dívek. Ty v 1. ročníku vykouří v průměrném týdnu 12,61 cigaret, ale ve 4. ročníku již 16,18 cigaret. Na podkladě výsledků Whitney-Mannova testu se neprokazuje statisticky významný rozdíl v množství vykouřených cigaret u chlapců a dívek na hladině významnosti p < 0,05. Liší se názory studentů na rizika kouření tabáku – za žádné nebo malé riziko považuje příležitostné kouření 80 % studentů (77 % chlapců a 82 % dívek), kouření jednoho a více balíčků cigaret považuje 67 % studentů (63 % chlapců a 70 % dívek) za velmi rizikové. Téměř tři čtvrtiny kuřáků deklarují zájem přestat kouřit (Csémy, Chomynová, 2007). Domnívám se, že každá střední škola se potýká s problémem kouření. Hledá se řešení, ale žádné není ideální (vyčlenit prostor pro kouření mimo školu), apod. Závislost na tabáku, potažmo cigaretách, je velkým celospolečenským problémem. Ačkoli je kampaň proti kouření celosvětovým trendem, kouřit začíná stále více osob.

92

Hodnoty pohybové aktivity v průměrném týdnu jsou pro chlapce 1. ročníků 9,92 hodin. Chlapci 4. ročníků provádějí pohybovou aktivitu v průměrném týdnu 10,17 hodin. Z průzkumu vyplývá, že pohybová aktivita u chlapců 1. ročníků je nižší než u 4. ročníků. U dívek je pohybová aktivita v průměrném týdnu v 1. ročníků 10,45 hodin a ve 4. ročníků 8,50 hodin. Rozdíl v rozsahu prováděné pohybové aktivity u chlapců podle výsledků Whitney-Mannova testu se ukazuje jako statisticky nevýznamný a ke stejnému výsledku jsme dospěli i u dívek.

Obrázek 22. Postoj kuřáků k zanechání kouření (Hrubá, 2005)

93

4.7 Vztah mezi množstvím vykouřených cigaret a rozsahem prováděné pohybové aktivity Cílem výzkumné otázky bylo posoudit, zda množství vykouřených cigaret souvisí s rozsahem prováděné pohybové aktivity. Pro ověření závislosti byl použit Spearmanův koeficient pořadové korelace. Výpočtem se zjistila hodnota r = - 0,329390. Hodnoty korelace se pohybují v rozmezí absolutních hodnot 0 až 1. Čím více se výsledné korelace blíží 1, tím je vzájemná závislost vyšší, čím více se blíží 0, tím je vzájemná závislost nižší. Kladný výsledek značí, že vyšším, resp. nižším, hodnotám jednoho měřeného jevu, odpovídají vyšší, resp. nižší hodnoty druhého jevu. Pokud je koeficient korelace záporný, mezi srovnávanými jevy je negativní vztah, což znamená, že nízkým hodnotám jedné proměnné odpovídají vysoké hodnoty druhé proměnné a opačně. Ve výzkumech se obvykle pracuje s koeficienty korelace, jejichž absolutní hodnota dosahuje minimálně 0,40 (Chráska, 1993). Pro doplnění uvádím množství pohybové aktivity v průměrném týdnu u sledované skupiny.

Tabulka 34. Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu

Pohybová aktivita CH+D Pohybová aktivita CH Pohybová aktivita D

Počet respondentů

Průměr

Medián

Modus

Rozptyl

Min.

Max.

Směrodatná odchylka

114

9,693

7

7

58,616

0

35

7,616

49

9,920

8

7

52,234

0

32

7,227

65

9,516

6,5

5

63,531

0

35

7,971

Vysvětlivky: Min. = minimum; Max. = maximum

94

Pohybová aktivita 10 9,9 9,92

9,8 9,7 9,6

9,69

9,5 9,52

9,4 9,3 Chlapci + Dívky

Chlapci

Dívky

Obrázek 23. Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu

Vykouřené cigarety 16 14

14,70 12 10 11,18 8 6 6,66

4 2 0 Chlapci + Dívky

Chlapci

Obrázek 24. Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu

95

Dívky

4.7.1

Diskuse k dílčímu cíli a výzkumné otázce č. 7

Vzájemná závislost mezi rozsahem prováděné pohybové aktivity a počtem vykouřených cigaret vykázal podle Spearmanova koeficientu v Chráskově interpretaci nepoužitelnou závislost. Na základě vlastních statistických výsledků lze určit, že neexistuje vztah mezi množstvím vykouřených cigaret a počtem hodin prováděné pohybové aktivity u výzkumného souboru. Kouření je velice oblíbené mezi mladistvými a jeho obstarání obvykle nečiní žádný problém. Cigareta se stala běžnou formou zábavy a součástí života nejen dospělých, ale zejména mladistvých. V současnosti vyvíjí v České republice soustavnou sportovní činnost nebo tělovýchovnou činnost více a 20 000 lokálně působících klubů a jednot a více jak 150 sportovních svazů s celostátní působností. Důležitou roli v podpoře sportovních aktivit jako prostředku vyplňování volného času mládeže a jako prevence kriminality, užívání drog a společensky nežádoucích způsobů chování a jednání hraje práce Asociace školních sportovních klubů (Sekot, 2003). Pohybová aktivita vychází z pohybu samotného a pohybovou aktivitou se pohyb realizuje. Podle Hodaně (2000) je pohyb kulturním fenoménem a jeho vývoj jde ruku v ruce s vývojem myšlení a jazyka. Dále Hodaň uvádí, že tělesná cvičení jsou zaměřena na člověka a jejich předmětem je člověk, který je realizuje. A pomocí těchto cvičení, respektive pohybové aktivity, se rozvíjí fyzická, psychická i sociální podstata člověka. Běžně hovoříme o tom, že žijeme v „sedentary society“, tedy ve společnosti s převahou „sedavých zaměstnání“. Zejména pro mládež však sportovní pohybové aktivity nejsou jen prostředkem upevnění zdraví a rozvoje tělesné zdatnosti, nýbrž i koordinačním činitelem tělesného a duševního vývoje. Celý systém sportovní motivace mládeže by tak měl přispívat k získávání hluboce osobnostně zakořeněné potřeby pohybu v životě každého jedince (Sekot, 2003). Při analýze Csemy a Chomynové (2007) se ukázaly statisticky významné rozdíly ve způsobu trávení volného času mezi chlapci a děvčaty. Zatímco chlapci významně častěji tráví čas hraním počítačových her a aktivním sportem, dívky se častěji věnují nakupování a koníčkům. Z celkového počtu respondentů 5% nikdy nesportovalo.

96

Výh.aut. Koníčky Nák.cen. Dívky

Večírky

Chlapci

Četba Akt. sport Poč. hry 0

10

20

30

40

50

Vysvětlivky: Výh. aut = počítačové hry; Koníčky = hudební nástroje, kreslení; Nák. cent = nákupní centra, park, ulice; Večírky = diskotéky, kavárny; Četba = pro zábavu; Akt. sport = aktivní sport; Poč. hry = počítačové hry Obrázek 25. Způsob trávení volného času podle pohlaví v % (Csémy, Chomynová, 2007) Z uvedených výsledků v oblasti kouření je zřejmé, jaký pohled mají studenti na slovo kouření a nikotin. Většina si již uvědomuje jejich nebezpečí, ale někteří to neakceptují. Domnívají se, že zvládnou přestat s kouřením, pokud budou chtít. Nejvíce vyskytujících se odpovědí respondentů na položenou otázku kouření v dotazníku bylo….. Kouření je, nikotin je………… „Kouření je škodlivé“. „Kouření je slabost“. „Kouření je nezdravé“. „Kouření je zlozvyk“. „Kouření je špatné“. „Kouření je návykové“. 97

„Nikotin je závislost“. „Nikotin je návyková látka“. „Nikotin je hnus“. „Nikotin je droga“. „Nikotin je látka v cigaretě“. „Nikotin je svinstvo“. Nejvíce vyskytujících se odpovědí respondentů na položenou druhou otázku v dotazníku ohledně pohybové aktivity bylo…… Pro zimní období se nejčastěji vyskytovalo lyžování, bruslení, hokej, snowboarding, posilování a futsal. Pro letní období se nejčastěji vyskytovalo plavání, běhání, in-line brusle, fotbal, kolo a volejbal.

98

5

ZÁVĚR Problému kouření se věnuje mnohem méně pozornosti, než by si tato skutečnost

zasloužila. Protikuřáckou osvětu je třeba vést již v předškolním vzdělávání a dále pokračovat na všech typech a stupních škol. Kouření není nic, co bychom ke svému životu nutně potřebovali. Tvrzení, že kouření škodí našemu organismu, je všem známo. Přitom tabákové výrobky jsou propagovány všude kolem nás. Uskutečněný výzkum a výsledky splnily požadované cíle, které jsem si stanovila na začátku práce. Výsledky získané od vybrané populace poukazují na situaci na vybraných středních školách v Brně v oblasti kouření cigaret a v rozsahu prováděné pohybové aktivity. Vybranými středními školami v Brně byli Sportovní gymnázium (sportovní škola) a Obchodní akademie (všeobecná škola). Odpověďi na výzkumné otázky: 1. Z prováděného šetření vyplývá, že průměrný týdenní počet vykouřených cigaret na středních školách činní na osobu 11,18 cigaret (bez rozdílu pohlaví). Konkrétně, že studenti Obchodní akademie průměrně vykouří 12,69 cigaret v průměrném týdnu a studenti Sportovního gymnázia průměrně vykouří 9,61 cigaret v průměrném týdnu. 2. Rozdíl v počtu vykouřených cigaret v průměrném týdnu je u chlapců 6,66 a u dívek 14,70 cigaret. Dívky kouří v průměrném týdnu více cigaret, než chlapci. Rozdíl v množství vykouřených cigaret mezi chlapci a dívkami se ukázal jako statisticky nevýznamný na hladině významnosti p < 0,05. Množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu je u chlapců 9,92 hodin a u dívek 9,52 hodin. Při porovnání množství prováděné pohybové aktivity u chlapců a dívek se neprokázal statisticky významný rozdíl na hladině významnosti p < 0,05. 3. Získané hodnoty v počtu vykouřených cigaret u sportovního 1. ročníku a sportovního 4. ročníku u chlapců i dívek se ukázal jako statisticky nevýznamný na hladině významnosti p < 0,05. U chlapců i dívek ve srovnání 1. ročníku se 4. ročníkem množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu klesá. Rozsah prováděné pohybové aktivity u chlapců podle výsledků Whitney-Mannova testu se ukazuje jako statisticky

99

nevýznamné a ke stejnému výsledku jsme dospěli i u dívek. Pohybová aktivita v průměrném týdnu je u dívek v 1. ročníku i v 4. ročníku vyšší, než u chlapců. 4. U této výzkumné otázky se rozdíl v počtu vykouřených cigaret u všeobecného 1. ročníku a všeobecného 4. ročníku u chlapců i dívek ukázal jako statisticky nevýznamný na hladině významnosti p < 0,05. Chlapci vykouří v průměrném týdnu v 1. ročníku i ve 4. ročníku méně cigaret, než dívky. Rozsahu prováděné pohybové aktivity u chlapců podle výsledků Whitney-Mannova testu se ukazuje jako statisticky nevýznamné a ke stejnému výsledku jsme dospěli i u dívek. Srovnáním výsledných hodnot našeho šetření zjišťujeme, že u chlapců i dívek ve srovnání 1. ročníku se 4. ročníkem pohybová aktivita v průměrném týdnu klesá. 5. Na základě získaných údajů vyplývá, že chlapci i dívky ze sportovních tříd vykouří v průměrném týdnu méně cigaret, než chlapci a dívky z tříd všeobecných. U chlapců i dívek ze sportovních tříd je rozsah pohybové aktivity v průměrném týdnu vyšší, než u chlapců a dívek z všeobecných tříd. Při těchto výsledcích můžeme usoudit, že příčinou vyšší průměrné spotřeby cigaret u všeobecné třídy by mohlo být více volného času, který respondenti sportovních tříd věnují pohybové aktivitě. Rozdíl v rozsahu prováděné pohybové aktivity u chlapců podle výsledků Whitney-Mannova testu se ukazuje jako statisticky významný a ke stejnému výsledku jsme dospěli i u dívek. 6. Chlapci 1. ročníků vykouří průměrně více cigaret, než chlapci 4. ročníků. U dívek je výsledek opačný, dívky 1. ročníků vykouří v průměrném týdnu méně cigaret, než dívky 4. ročníků. Ze statistického hlediska je výsledek statisticky nevýznamný. V oblasti pohybové aktivity sportují více chlapci 4. ročníků a dívky 1. ročníků. 7. Vzájemná závislost mezi rozsahem prováděné pohybové aktivity a počtem vykouřených cigaret se ukázala jako nepoužitelná. Hodnoty korelace se pohybují v rozmezí absolutních hodnot 0 až 1. Čím více se výsledné korelace blíží 0, tím je vzájemná závislost nižší. Pro korelační koeficient v této závislosti je výsledná hodnota r = - 0,329390.

100

6 SOUHRN Není sporu o tom, že kouření jednoznačně škodí lidskému zdraví a rozhodně není pro člověka přirozené. Ale stává se bohužel stále více součástí společenského života studentů. Největší podíl na rozšíření kouření má to, že cigareta je povolená droga. Sice patří mezi návykové látky (nikotin) – ale legální. Účinek jejich konzumace se neprojevuje tak rychle a drasticky, ale následky jsou alarmující. Velice důležitá je prevence už v dětském věku, protože 80 % dospělých kuřáků začalo kouřit v dětství a dospívání. Na šíření kouření se podílí do značné míry skupiny vrstevníků a nesprávný příklad a vzor dospělých. Studenti často začnou kouřit se zvědavosti, neboť jsou tímto návykem doslova obklopeni. Přesto by již měli mít vytvořeny základní záporné postoje ke kouření, které je žádoucí posilovat dalšími informacemi. Důležitým faktorem, který musí v této oblasti působit, je utváření radosti ze života, vhodné sportovní aktivity a zájmy. Tabák jako rostlina si nese již od pradávna svou magickou přitažlivost. I přes rozšíření preventivních aktivit cigarety byly, jsou a budou součástí naší společnosti a nám nezbývá nic jiného, než se k tomuto problému postavit čelem a snažit se s ním co nejlépe vyrovnat. V kombinaci

s tabákovými

podnikateli,

kteří

disponují

astronomickými

finančními částkami, a osobami či organizacemi, ze kterých by mohl vzniknout nebezpečný protivník, je tabák téměř neporazitelný soupeř. Tento řetězec smrti se dá přerušit, jen pokud dokážeme chránit nastupující generaci před touto drogou. Uvědomit si kouření jako nemoc a děti jako nejvíce ohroženou věkovou skupinu. Cílem této práce bylo zmapovat problematiku kouření a množství pohybové aktivity u studentů vybraných středních škol v Brně. Tento cíl se podařilo splnit. Výzkum, který byl prováděn pomocí dotazníkového šetření, umožnil proniknout do sledované oblasti. Na základě výsledků této práce lze konstatovat, že spotřeba cigaret u studentů střední školy je poměrně vysoká. Fakt, že studentky kouří více než studenti je statisticky nevýznamný. Vzájemný vztah mezi pohybovou aktivitou a kouřením se nepodařilo prokázat. 101

Doufám, že informace obsažené v této diplomové práci pomohou lidem uvědomit si závažnost a problematiku kouření. Tyto získané informace lze aplikovat při šetření na jiných typech škol nebo jiných skupinách populace.

102

7 SUMMARY Smoking undoubtedly harms human health and is unnatural, although it is gradually becoming part of social life of students. The biggest part in this plays the fact it is a tolerated drug, legal even though it belongs to addictive substances. Their effect does not manifest fast or drastically, but the consequences are alarming. Prevention is important from the early age of the children as 80 % of adult smokers started smoking in their childhood and in adolescence. Peer pressure and wrong adult examples take part in the spread of smoking. Students often start smoking out of curiosity, because this tendency literally surrounds them. The students should already have basic negative attitudes towards smoking and it is vital to reinforce those attitudes with more information. Important factors that have influence in this area are life happiness, suitable sport activities, and hobbies. Tobacco has always been magically attractive. Despite the preventive attempts cigarettes are, were, and will be part of our society and we have to face this problem and try to cope with it the best way we can. Combined with tobacco businessmen who handle astronomical finances and with people or organizations that could become dangerous adversaries, tobacco is almost an unbeatable opponent. This chain of death can be broken only if we manage to protect the upcoming generations from this drug. One has to realise that smoking is an illness and that children are the most endangered age group.

The objective of this Thesis was to map out the problematic of smoking and the amount of physical activity of students from specific secondary schools in Brno. This objective was successfully met due to the questionnaire research that allowed us to enter the monitored area. Based on the results of this work one can state that the consumption of cigarettes of secondary school students is relatively high. The fact female students smoke more than male students is statistically insignificant. The mutual relationship between physical activity and smoking has not been proved.

103

I sincerely hope that the information included in this Diploma thesis can help people realize the gravity and the uprising issue of smoking. The information gained in this Thesis can be applied to inquiries at different types of schools or different social groups.

104

8 REFERENČNÍ SEZNAM Seznam použité literatury Artlová, M. (1994). Puberta je, když začínají s rodiči potíže. Praha: Portál.

Bandura, A., (1986). Social foundations of thought and action. A social cognitive theory. Engelwood Cliffs: Prentice Hall.

Bandura, A.,(1989). Human agency in social cognitive theory. In: American Psychologist. Bartlová E., (1997). Odvykání kouření. Praha: Státní zdravotní ústav. Bauman, L., Richer, R. (2001). Jak přežít pubertu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Berdichová, J. (1991). J. A. Komenský a tělesná kultura. Praha: Olympia.

Burns, E. (2007). The smoke of the gods: Social history of tabacco. Philadelphia: Temple university. Carr, A. (1991). Sbohem cigareto (nekuřákem snadno a rychle). Praha: Pragma.

Coakley, J. (2001). Sport in Society. New York: Mc Graw-Hill. Csémy, L., Chomynová, P. (2007). Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Praha: Úřad vlády české republiky. Csémý, L., Sovinová, H. (2002). Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. Praha: Státní zdravotnický ústav.

105

Čech, S. (2001). Zjišťování konzumace alkoholu u sportující adolescentní mládeže v různých sportovních odvětvích. Bakalářská práce, Univerzita Jihočeská, Pedagogická fakulta, České Budějovice. Čihovský, J. (2006). Sociologický výzkum. Olomouc: Univerzita Palackého. Dovalil, J. a kol. (2005). Výkon a trénink ve sportu. Praha: Olympia. Dušek, K., Janík, A., (1990). Drogy a společnost. Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství. Fischer, S., Škoda, J. (2009). Sociální patologie. Praha: Grada. Frömel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: Univerzita Palackého. Gallá, M. et al. (2005). European healthy school & drugs. Netherland – Nizozemí: Trimbos Instituut Utrecht. Ganeri, A. (2001). Drogy – od extáze k agonii. Praha: Amulet.

Gilman, S. L., Xun, Z. (2004). Smoke: A Global history of smoking. London: Reaktion books. Goodyear, P. (2000). Kids and Drugs. Australia – Austrálie: Allen & Unwin. Heller, J., Pecinová, O. (1996). Závislost známá neznámá. Praha: Grada Publishing. Hodaň, B. (1997). Úvod do teorie tělesné kultury. Olomouc: Univerzita Palackého. Hodaň, B. (2000). Tělesná kultura – sociokulturní fenomén: východiska a vztahy. Olomouc: Univerzita Palackého.

106

Hodaň, B. (2009). K problému filozofické kinantropologie. Olomouc: Univerzita Palackého. Hofbauer, B. (2004). Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál. Hrubá, D. (2002). Nikotin je tvrdá droga. Brno: Revue Universitas. Hrubá, D. (2005). Aby vaše dítě nekouřilo. Praha: Liga proti rakovině. Hrubá, D. a kol. (2001). Role sestry v prevenci a včasné diagnostice nádorových onemocnění. Brno: Masarykův onkologický ústav.

Hughes, J. (2003). Learning to smoke: Tabacco use in the West. London: Reaktion books. Hughes, J. (2007). Velká obrazová všeobecná encyklopedie. Praha: Svojtka &Co. Chráska, M. (1993). Základní výzkum v pedagogice. Olomouc: Univerzita Palackého. Illes, T. (1999). Děti a drogy. Praha: ISV nakladatelství. Janík, A., Dušek, K. (1990). Drogy a společnost. Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství. Jedlička, R., Koťa, J. (1998). Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: Karolinum. John, D. (1995). Jak přestat kouřit. Český Těšín: Dialog. Katriak, M. (1987). Sociológia fajčenia. Bratislava: Ústav zdravotnej výchovy. Kozák, J. (1993). Rizikové faktory kouření. Praha: KPK.

107

Králíková, E. (2004). Závislost na tabáku a možnosti léčby. Praha: Československá psychiatrie. Králíková, E., Kozák, T. J., (1997). Jak přestat kouřit. Praha: Maxdorf. Křivohlavý, J. (2001). Psychologie zdraví. Praha: Portál. Láchová, J. (2011). Kouření a vystavení tabákovému kouři. Praha: Ústav zdravotních informací a statistiky ČR. Macek, P. (2003). Adolescence. Praha: Portál.

Matt, G., Quintana, P. J., Hovell, M.F., Bernert, J.T., Song, S., Novianti, N., Juarez, T., Floro, J., Gehrman, C., Garcia, M., & Larson, S. (2004). Households contaminated by environmental tobacco smoke. Tob Control. Matoušek, O., Kroftová, A. (2003). Mládež a delikvence. Praha: Portál. Nešpor, K. (1994). Kouření, pití, drogy. Praha: Portál. Nešpor, K. (1995). Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech. Praha: Portál. Nešpor, K., Csemy, L. (1995). Alkohol, drogy a vaše děti: jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat, jak je zvládat. Praha: Sportpropag. Nešpor, K., Csémy, L. (1996). Léčba a prevence závislosti. Praha: Psychiatrické centrum Praha. Nešpor, K., Csémy, L., & Pernicová, H. (1999). Zásady efektivní primární prevence. Praha: Sportpropag. Nešpor, K., & Provazníková, H. (1999). Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. Praha: Státní statistický úřad. 108

Novák, F. A. (1981). Velký obrazový atlas rostlin. Praha: Artia. Novák, M. a kol. (1980). O kouření. Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství. Pešek, R., Nečesaná, K. (2009). Prevence užívání tabáku, alkoholu a jiných drog u dospívajících. Písek: Arkáda.

Polez, A., Collishaw, N., & Piha, T. (1994). Descriptive model of the cigarette epidemic in developed countries. Tobacco Control.: IPCRG (International Primary Care Respiratory Group). Presl, J. (1994). Drogová závislost (může být ohroženo i Vaše dítě). Praha: Maxdorf. Rážová, J. a kol. (2001). Metody a postupy v poradnách podpory zdraví. Praha: Státní zdravotní ústav. Říčan, P. (2004). Cesta životem. Praha: Porál. Sander L., G., Zhou, X. (2005). Příběh kouření. Praha: Dybbuk. Sekot, A. (2003). Sport a společnost. Brno: Paido. Schmidt, W. (1982). Mezinárodní terminologický slovník zdravotní výchovy. Praha: Ústav zdravotní výchovy. Skála, J., et at. (1987). Závislost na alkoholu a jiných drogách. Praha: Avicenum. Slavík, B. a kol. (2000). Květena ČR. Praha: Academia. Slepička, P., Hošek, V., & Hátlová, B. (2006). Psychologie sportu. Praha: Karolinum. Svobodová, A. (1987). Zdravotní výchova v prevenci kouření mládeže. Zdravotní výchova v rodině. Praha: Ústav zdravotní výchovy.

109

Svobodová, A. (1990). Mládež a kouření. Praha: Ústav zdravotní výchovy. Svobodová, A., Kozák, J. (1990). Mládež a kouření. Praha: Ústav zdravotní výchovy. Sue, C,, Sue, B. (2008). Radost kouření – Cigareta má láska. Brno: JOTA. Šimon, J. (2003). Tabakismus. Praha: ČLS JEP. Uchytil, P. (2001). Už nekouřím. Brno: Graphical. Vágnerová, M. (1996). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum. Vágnerová, M. (2000). Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál. Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Dětství a dospělost. Praha: Karolinum. Vašátková, I. (2011). Kouření může zabíjet. Praha: Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Višňovský, P., Bečková, I. (1998). Bludný kruh toxikománií. Hradec Králové: Ekonomická a informační agentura. Vondrka, J., (2004). Smrt jménem závislost. Praha: Portál.

Žaloudíková, I., Hrubá, D. (2008). Normální je nekouřit 3. díl. Brno: MSD, s.r.o.

110

Seznam použitých internetových zdrojů http://jakprestat.cz/test-zavislosti http://www.kurakovaplice.cz/koureni_cigaret/ http://www.nekurte.cz/akce/kniha.doc http://koureni.zdrave.cz///koureni.zdrave.cz/n.cz/historie.html http://www.dokurte.cz/?stranka=Fakta_o_tabaku&typ=clanky http://www.obrazky.cz/ http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3pcancl4.html http://pf.ujep.cz/files/CCV/opory/DPS_a_DVPP/prevence_socpat.pdf http://cigarety.info/povinne-napisy-na-cigaretovych-krabickach.html http://www.stop-koureni.cz/tabak-a-nikotin http://www.reknidrogamne.cz/ http://www.rostliny-semena.cz/cz/tabak-semena-virginsky-selsky-rostliny/tabak-selskynicotiana-rustica-semena-tropickych-a-subtropickych-rostlin/ http://www.thesun.co.uk/sol/homepage/news/money/1089371/OFT-probes-cost-ofcigarettes.html http://www.odvykani-koureni.cz/typologie-kuraku http://www.exnico.com/clanky/1 http://www.bezciga.cz/ http://koureni.zdrave.cz/

111

Seznam obrázků - syntéza poznatků Obrázek 1.

Co vše je v cigaretě

Obrázek 2.

Strukturní vzorec nikotinu

Obrázek 3.

Nicotiana tabacum, Tabák obecný (virginský) a Nicotiana rustica, Tabák selský, takzaný „machorka“

Obrázek 4.

Nicotiana rustica, Tabák selský – rostlina, list, květ, zralý tabák, klíčení tabáku

Obrázek 5.

Sušení tabáku

Obrázek 6.

Fermentace tabáku

Obrázek 7.

Strojově vyrobené cigarety

Obrázek 8.

Propagace kouření v dětských filmech: Pepek námořník, Jen počkej zajíci, Lucky Luke

Obrázek 9.

Grafické značky

Obrázek 10.

Vztah úrovně tělesné kultury a společnosti

Zdroj obrázků - syntéza poznatků Obrázek 1.

http://www.kurakovaplice.cz/koureni_cigaret/zajimavosti-astatistiky/co-obsahuje-cigaretovy-kour-dym/5-chemicke-slozenicigaretoveho-koure-co-obsahuje-kour-z-cigaret.html

Obrázek 2.

http://wmda.mobi/cs/Nikotin, http://dugi.xf.cz/Chemie/Nikotin.html

Obrázek 3.

http://tabak.webz.cz/popis.php

Obrázek 4.

http://www.rostliny-semena.cz/cz/tabak-semena-virginsky-selskyrostliny/tabak-selsky-nicotiana-rustica-semena-tropickych-asubtropickych-rostlin/

Obrázek 5.

http://semena-rostliny.cz/cs/article/24-sklizen-a-zpracovani-vlastnihotabaku

Obrázek 6.

http://semena-rostliny.cz/cs/article/24-sklizen-a-zpracovani-vlastnihotabaku

Obrázek 7.

http://www.obrazky.cz/?q=cigaret&fulltext&from=199 http://www.obrazky.cz/?q=cigaret&fulltext&from=361

Obrázek 8.

http://www.obrazky.cz/

Obrázek 9.

http://e-safetyshop.eu

Obrázek 10.

Hodaň, B. (1997) 112

Seznam obrázků – výsledky a diskuse Obrázek 1.

Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu

Obrázek 2.

Histogram četnosti (počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu) – chlapci i dívky

Obrázek 3.

Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi chlapci a dívkami

Obrázek 4.

Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi chlapci a dívkami

Obrázek 5.

Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi sportovním 1. ročníkem a sportovním 4. ročníkem - chlapci

Obrázek 6.

Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi sportovním 1. ročníkem a sportovním 4. ročníku - chlapci

Obrázek 7.

Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi sportovním 1. ročníkem a sportovním 4. ročníkem - dívky

Obrázek 8.

Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi sportovním 1. ročníkem a sportovním 4. ročníkem - dívky

Obrázek 9.

Začínající kuřáci (Csémy, Chomynová, 2007)

Obrázek 10.

Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi všeobecným 1. a 4. ročníkem - chlapci

Obrázek 11.

Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi všeobecným 1. a 4. ročníkem - chlapci

Obrázek 12.

Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi všeobecným 1. a 4. ročníkem - dívky

Obrázek 13.

Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi všeobecným 1. a 4. ročníkem – dívky

Obrázek 14.

Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi sportovními třídami a všeobecnými třídami – chlapci

Obrázek 15.

Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi sportovními třídami a všeobecnými třídami - chlapci

Obrázek 16.

Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi sportovními třídami a všeobecnými třídami – dívky

113

Obrázek 17.

Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi sportovními třídami a všeobecnými třídami - dívky

Obrázek 18.

Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků – chlapci

Obrázek 19.

Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků - chlapci

Obrázek 20.

Porovnání množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků – dívky

Obrázek 21.

Porovnání množství hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků - dívky

Obrázek 22.

Postoj kuřáků k zanechání kouření (Hrubá, 2005)

Obrázek 23.

Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu

Obrázek 24.

Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu

Obrázek 25.

Způsob trávení volného času podle pohlaví v % (Csémy, Chomynová, 2007)

114

Seznam tabulek – výsledky a diskuse Tabulky 1.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret v průměrném týdnu

Tabulka 2.

Pořadí zemí v počtu vykouřených cigaret (Láchová, 20011)

Tabulka 3.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret

Tabulka 4.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity

Tabulka 5.

Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity u chlapců a dívek)

Tabulka 6.

Kouření v České republice (Csémy, Chomynová 2007)

Tabulka 7.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret - chlapci

Tabulka 8.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity - chlapci

Tabulka 9.

Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi sportovními třídami - chlapci)

Tabulka 10.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret - dívky

Tabulka 11.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity - dívky

Tabulka 12.

Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi sportovními třídami - dívky)

Tabulka 13.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret - chlapci

Tabulka 14.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity – chlapci

115

Tabulka 15.

Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi všeobecnými třídami - chlapci)

Tabulka 16.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret - dívky

Tabulka 17.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity - dívky

Tabulka 18.

Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi všeobecnými třídami - dívky)

Tabulka 19.

Prevalence denních kuřáků ve věkové skupině 15 let v roce 1994, 1998 a 2002 (Csémy, Savinová, 2002)

Tabulka 20.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret - chlapci

Tabulka 21.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity - chlapci

Tabulka 22.

Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi sportovními a všeobecnými třídami - chlapci)

Tabulka 23.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret – dívky

Tabulka 24.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity - dívky

Tabulka 25.

Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi sportovními a všeobecnými třídami - dívky)

Tabulka 26.

Počet vykouřených cigaret na den – srovnání roku 2004 a 2005 (Hrubá, 2005)

Tabulka 27.

Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků)

Tabulka 28.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret – chlapci

116

Tabulka 29.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity - chlapci

Tabulka 30.

Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků - chlapci)

Tabulka 31.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na množství vykouřených cigaret - dívky

Tabulka 32.

Základní popisné charakteristiky sledovaného souboru na rozsah prováděné pohybové aktivity - dívky

Tabulka 33.

Výsledné charakteristiky Whitney-Mannova testu (porovnání množství vykouřených cigaret a rozsah prováděné pohybové aktivity mezi studenty 1. ročníků a studenty 4. ročníků - dívky)

Tabulka 34.

Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu

117

9 PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1.

Dotazník zjišťující počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu

Příloha 2.

Dotazník

zjišťující

počet

hodin

prováděné

pohybové

aktivity

v průměrném týdnu Příloha 3.

Histogram početnosti porovnávaných skupin

Příloha 4.

Tabulka hodnot vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity studentů středních škol

Příloha 5.

Fotodokumentace – OA a VOŠ obchodní, Brno, Pionýrská 23 Fotodokumentace – Sportovní gymnázium Ludvíka Daňka, Brno, Botanická

Příloha 6.

Fagerströmův test nikotinové závislosti

Příloha 7.

Následky kouření

Příloha 8.

Plíce a srdce kuřáka a nekuřáka

Příloha 9.

Porovnání kouře z marihuany a z tabáku

Příloha 10.

Síť nekuřáckých restaurací v Brně – městská část Brno střed

Příloha 11.

Druhy tabákových výrobků

Příloha 12.

Databáze sportovišť v Brně

Příloha 13.

Přehled sportu v Brně

118

Příloha 1. Dotazník zjišťující počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu Kolik cigaret jste vykouřili v průběhu minulého týdne? Doporučujeme začít s počítáním cigaret zpětně od včerejšího dne, tedy např. pokud je dnes čtvrtek začněte při vyplňováním středou, pak úterý, pondělí….

neděle

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..cigaret

sobota

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..cigaret

pátek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..cigaret

čtvrtek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..cigaret

středa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak….….cigaret

úterý

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..cigaret

pondělí

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..cigaret

Kolik cigaret vykouříte obvykle v „průměrném týdnu“?

neděle

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..cigaret

sobota

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..cigaret

pátek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..cigaret

čtvrtek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..cigaret

středa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak….….cigaret

úterý

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..cigaret

pondělí

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..cigaret

---------------------------------------------------------------------------------------------------------Doplňte prosím první asociaci (myšlenku), která Vás napadne: Kouření je………………………………………………………………………………… Nikotin je………………………………………………………………………………….

119

Příloha 2. Dotazník zjišťující počet hodin prováděné pohybové aktivity v průměrném týdnu Kolik hodin jste „sportovali“ v průběhu minulého týdne? Doporučujeme začít s počítáním hodin sportovní aktivity zpětně od včerejšího dne, tedy např. pokud je dnes čtvrtek začněte při vyplňování středou, pak úterý, pondělí….

neděle

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..hodin

sobota

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..hodin

pátek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..hodin

čtvrtek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..hodin

středa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak….….hodin

úterý

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..hodin

pondělí

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..hodin

Kolik hodin „sportujete“ obvykle v průměrném“ týdnu?

neděle

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..hodin

sobota

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..hodin

pátek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..hodin

čtvrtek

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..hodin

středa

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak….….hodin

úterý

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..hodin

pondělí

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10,

více, tak……..hodin

---------------------------------------------------------------------------------------------------------Doplňte prosím první asociaci (myšlenku), která Vás napadne: Jakou (jaké) sportovní aktivity nejčastěji provádíte v zimě……………………………… Jakou (jaké) sportovní aktivity nejčastěji provádíte v létě…………………………….….

120

Příloha 3. Histogram početnosti porovnávaných skupin

Absolutní četnost

Histogram - chlapci 50 40 30 20 10 0

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – Chlapci

Absolutní četnost

Histogram - dívky 60 50 40 30 20 10 0

151-160

141-150

131-140

121-130

111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – Dívky

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročník 25 20 15 10 5 0 121-130

111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – sportovní třída

121

12 10 8 6 4 2 0 21-30

11-20

0-10

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročník

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – sportovní třída Chlapci

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročník 15 10 5 0 121-130

111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – sportovní třída Dívky

Histogram - 4. ročník Absolutní četnost

25 20 15 10 5 0 131-140

121-130

111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – sportovní třída

122

Absolutní četnost

Histogram - 4. ročník 14 12 10 8 6 4 2 0 11-20

0-10 Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – sportovní třída Chlapci

Absolutní četnost

Histogram - 4. ročník 12 10 8 6 4 2 0 131-140

121-130

111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – sportovní třída Dívky

Histogram - 1. ročník Absolutní četnost

20 15 10 5 0 41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – všeobecná třída

123

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročník 10 8 6 4 2 0 41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – všeobecná třída Chlapci

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročník 12 10 8 6 4 2 0 41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – všeobecná třída Dívky

Absolutní četnost

Histogram - 4. ročník 30 25 20 15 10 5 0 151-160

141-150

131-140

121-130

111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – všeobecná třída

124

Absolutní četnost

Histogram - 4. ročník 8 6 4 2 0 11-20

0-10 Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – všeobecná třída Chlapci

20 15 10 5 0 141-150

131-140

121-130

111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Absolutní četnost

Histogram - 4. ročník

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – všeobecná třída Dívky

Absolutní četnost

Histogrem - sportovní třídy 50 40 30 20 10 0 131-140

121-130

111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – sportovní třídy (1. a 4. ročník)

125

Absolutní hodnota

Histogram - sportovní třídy chlapci 25 20 15 10 5 0 21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – sportovní třídy Chlapci (1. a 4. ročník)

25 20 15 10 5 0

131-140

121-130

111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Absolutní četnost

Histogram - sportovní třídy dívky

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – sportovní třídy Dívky (1. a 4. ročník)

Absolutní četnost

Histogram - všeobecné třídy 50 40 30 20 10 0 151-160

141-150

131-140

121-130

111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – všeobecné třídy (1. a 4. ročník) 126

Histogram - všeobecné třídy chlapci Absolutní četnost

20 15 10 5 0 51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – všeobecné třídy Chlapci (1. a 4. ročník)

2,5 2 1,5 1 0,5 0 111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Absolutní četnost

Histogram - všeobecné třídy dívky

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – všeobecné třídy Dívky (1. a 4. ročník)

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročníky 50 40 30 20 10 0 121-130

111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – 1. ročníky

127

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročníky 20 15 10 5 0 41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – 1. ročníky Chlapci

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročníky 25 20 15 10 5 0 121-130

111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – 1. ročníky Dívky

Absolutní četnost

Histogram - 4. ročníky 50 40 30 20 10 0 151-160

141-150

131-140

121-130

111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – 4. ročníky

128

Absolutní četnost

Histogram - 4. ročníky 20 15 10 5 0 21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – 4. ročníky Chlapci

Absolutní černost

Histogram - 4. ročníky 30 25 20 15 10 5 0 151-160

141-150

131-140

121-130

111-120

101-110

91-100

81-90

71-80

61-70

51-60

41-50

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet vykouřených cigaret v průměrném týdnu – 4. ročníky Dívky

Absolutní četnost

Histogram - chlapci 35 30 25 20 15 10 5 0

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – Chlapci

129

Histogram - dívky Absolutní četnost

50 40 30 20 10 0

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – Dívky

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročník 12 10 8 6 4 2 0 31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – sportovní třída

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročník 8 6 4 2 0 21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – sportovní třída Chlapci

130

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročník 8 6 4 2 0 31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – sportovní třída Dívky

Absolutní četnost

Histogram - 4. ročník 14 12 10 8 6 4 2 0 31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – sportovní třída

Absolutní četnost

Histogram - 4. ročník 8 6 4 2 0 31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – sportovní třída Chlapci 131

Absolutní četnost

Histogram - 4. ročník 7 6 5 4 3 2 1 0 31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – sportovní třída Dívky

Histogram - 1. ročník Absolutní četnost

30 25 20 15 10 5 0 11-20

0-10 Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – všeobecná třída

Histogram - 1. ročník

10 5 0 11-20

0-10

Absolutní četnost

15

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – všeobecná třída Chlapci 132

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročník 15 10 5 0 11-20

0-10 Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – všeobecná třída Dívky

Absolutní četnost

Histogram - 4. ročník 35 30 25 20 15 10 5 0 11-20

0-10 Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – všeobecná třída

Histogram - 4. ročník Absolutní četnost

10 8 6 4 2 0

0-10 Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – všeobecná třída Chlapci 133

Absolutní četnost

Histogram - 4. ročník 25 20 15 10 5 0 11-20

0-10 Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – všeobecná třída Dívky

Histogram - sportovní třídy Absolutní četnost

25 20 15 10 5 0 31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – sportovní třídy (1. a 4. ročník)

Absolutní četnost

Histogram - sportovní třídy chlapci 12 10 8 6 4 2 0 31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – sportovní třídy Chlapci (1. a 4. ročník) 134

Histogram - sportovní třídy dívky

10 5 0 31-40

21-30

11-20

0-10

Absolutní četnost

15

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – sportovní třídy Dívky (1. a 4. ročník)

Absolutní četnost

Histogram - všeobecné třídy 60 50 40 30 20 10 0

11-20

0-10 Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – všeobecné třídy (1. a 4. ročník)

Absolutní četnost

Histogram - všeobecné třídy chlapci 25 20 15 10 5 0

11-20

0-10 Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – všeobecné třídy Chlapci (1. a 4. ročník) 135

Abnsolutní četnost

Histogram - všeobecné třídy dívky 40 30 20 10 0

11-20

0-10 Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – všeobecné třídy Dívky (1. a 4. ročník)

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročníky 40 35 30 25 20 15 10 5 0 31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – 1. ročníky

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročníky 20 15 10 5 0 21-30

11-20

0-10

Interval mhodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – 1. ročníky Chlapci

136

Absolutní četnost

Histogram - 1. ročníky 20 15 10 5 0 31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – první ročníky Dívky

Absolutní četnost

Histogram - 4. ročníky 40 30 20 10 0 31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – 4. ročníky

Histogram - 4. ročníky

10 5 0 31-40

21-30

11-20

0-10

Aabsolutní četnost

15

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – 4. ročníky Chlapci

137

Absolutní četnost

Histogram - 4. ročníky 30 25 20 15 10 5 0

31-40

21-30

11-20

0-10

Interval hodnot znaku

Histogram početnosti: Počet hodin pohybové aktivity v průměrném týdnu – čtvrté ročníky Dívky

138

Příloha 4. Tabulka hodnot vykouřených cigaret a rozsahu prováděné pohybové aktivity studentů středních škol

Cigarety - počet v průměrném týdnu

Sport - hodiny v průměrném týdnu

Pohlaví (0 muži, 1 ženy)

7 12 0 0 0 0 0 28 24 46 12 0 0 41 7 30 0 0 4 18 6 27 0 0 15 8 0 0 55 6 0 7 2 0 0 11 0 6

9 3 8 2 5 4 4 3 3 0 7 2 10 0 10 2 6 3 7 2 5 2 3 3 1 4 14 17 4 3 6 7 7 7 5 5 1 5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

139

Škola

Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 1. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník

„Pokračování tabulky“ Cigarety - počet v průměrném týdnu

Sport - hodiny v průměrném týdnu

Pohlaví (0 muži, 1 ženy)

0 0 1 42 0 0 120 10 0 0 158 1 0 0 0 0 0 32 0 0 0 0 0 0 0 10 29 0 21 0 8 0 7 5 0 0 2 60 1 0 4

5 8 13 0 4 4 4 3 4 2 5 3 2 5 4 2 5 3 5 6 28 24 13 15 6 9 7 10 7 14 30 13 9 10 17 9 28 7 12 21 21

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1

140

Škola

Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Obchodní akademie – 4. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník

„Pokračování tabulky“ Cigarety - počet v průměrném týdnu

Sport - hodiny v průměrném týdnu

Pohlaví (0 muži, 1 ženy)

3 0 130 15 0 0 0 15 0 0 0 0 19 0 4 0 4 0 0 7 14 0 0 0 0 4 5 0 0 0 0 0 140 3 28

6 5 21 20 14 35 13 19 10 12 25 13 10 7 8 11 14 15 7 14 11 32 24 7 12 7 10 11 14 14 25 31 17 18 7

1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

141

Škola

Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 1. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium - 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník Sportovní gymnázium – 4. ročník

Příloha 5. Fotodokumentace - OA a VOŠ obchodní, Brno, Pionýrská 23

142

Fotodokumentace – Sportovní gymnázium Ludvíka Daňka, Brno, Botanická 70

143

Příloha 6. Fagerströmův test nikotinové závislosti Fagerströmův test nikotinové závislosti 1. Jak brzy po probuzení si zapálíte první cigaretu? a) do 5 minut 3 body b) za 6–30 minut 2 body c) za 31–60 minut 1 bod d) po 60 minutách 0 bodů 2. Je pro vás obtížné nekouřit tam, kde je kouření zakázáno? a) ano 1 bod b) ne 0 bodů 3. Které cigarety byste se nejméně rád vzdal? a) první ráno 1 bod b) kterékoli jiné 0 bodů 4. Kolik cigaret denně kouříte? a) 1–10 0 bodů b) 11–20 1 bod c) 21–30 2 body d) 31 a více 3 body 5. Kouříte víc během dopoledne? a) ano 1 bod b) ne 0 bodů 6. Kouříte i během nemoci, když musíte ležet v posteli? a) ano 1 bod b) ne 0 bodů

144

Vyhodnocení testu: Velmi nízká nebo žádná závislost (0–2 bodů) Vaše závislost na nikotinu je buď žádná, nebo velmi nízká. Abstinenční příznaky jsou zatím velmi slabé a vyskytují se zřídka. Přestaňte kouřit, dokud se vaše závislost nezvýší! Nízká závislost (3–4 bodů z 10) Vaše závislost na nikotinu je stále ještě poměrně nízká, avšak začínáte již čelit některým abstinenčním příznakům. Tento stupeň závislosti je hraniční pro relativní snadnost odvykání. Začněte tedy odvykat, neboť později to již bude jen těžší. Prozatím byste měli vystačit se slabou náhradní nikotinovou léčbou. Střední závislost (5 bodů z 10) Jste závislí na nikotinu. Běžně se u vás objevují abstinenční příznaky. Začněte ihned s odvykací kúrou, neboť na tomto stupni již reálně hrozí vznik zdravotních problémů způsobených kouřením. Pro odvykání vám poslouží silnější náhradní nikotinová léčba. Zkuste to, dokud není pozdě. Vysoká závislost (6–7 bodů z 10) Vaše závislost na nikotinu je vysoká. Kouření přestáváte mít pod vlastní kontrolou. Kromě častých abstinenčních příznaků máte vysoké riziko vzniku onemocnění souvisejících s kouřením. Pravděpodobnost úspěšného odvykání je bohužel poměrně nízká. Budete k němu pravděpodobně potřebovat silnou náhradní nikotinovou léčbu. Mějte tedy silnou vůli a pokuste se začít odvykat ještě dnes. Velmi vysoká závislost (8–10 bodů z 10) Jste velmi vysoce závislí na nikotinu. Nad kouřením nemáte kontrolu, ono má pod kontrolou vás. Čelíte velmi vysokému riziku vzniku onemocnění souvusejících s kouřením. Pravděpodobnost úspěšného odvykání je velmi nízká, neboť máte nepříjemné abstinenční příznaky. Hrozí vám úzkosti, deprese a sklony k alkoholu. K odvykání proto potřebujete nejsilnější náhradní nikotinovou léčbu a odbornou pomoc. Nevzdávejte se a zkuste ihned začít odvykat.

145

Příloha 7. Následky kouření

146

Příloha 8. Plíce a srdce kuřáka a nekuřáka

Plíce nekuřáka

Plíce nekuřáka

Srdce nekuřáka

Plíce kuřáka

Plíce kuřáka s nádorem

Srdce kuřáka

147

Plíce dlouholetého kuřáka

Plíce s nádorem a srdce u kuřáka

Příloha 9. Porovnání kouře z marihuany a z tabáku Tabul ka : Marihuana a Tabák - Cigaretová analýza tradičního kouře A. Cigarety (85mm) Jednotk y

Marihuana

Tabák

Průměrná hmotnost

mg

1115

1110

Vlhkost

%

10.3

11.1

Průměrná rychlost spalování

mg.s - 1

0.88

0.80

Průměrn ý poč et inhalací

-

10.7

11.1

Jednotk y

Marihuana

Tabák

B. Složení primárního proudu kouře I. Plynná fáze Oxid uhelnat ý

%

3.99

4.58

mg

17.6

20.2

%

8.27

9.38

mg

57.3

65.0

Čpavek

µg

228

199

HCN

µg

532

498

Cyanogen (CN) 2

µg

19

20

Oxid uhličitý

Is opren

µg

83

310

Ac etald eh yd

µg

1200

980 578

Ac eton

µg

443

Akrolein

µg

92

85

Ac etonitri leb enzen

µg

132

123

Benzen

µg

76

67

Tolu en

µg

112

108

Vinyl chlorid

ng

5.4

12.4

Dimeth ylnitrosamin

ng

75

84

Methyleth ylnitrosamin

ng

27

30

pH třetí vdech

pH

6.56

6.14

pH pátý vd ech

pH

6.57

6.15

pH sedm ý vdech

pH

6.58

6.14

pH devát ý vdech

pH

6.56

6.10

pH desát ý vd ech

pH

6.58

6.02

II. Pevné částice

Jednotk y

Marihuana

Tabák

Pevné částice c elkem

mg

22.7

39.0

Fenol

µg

76.8

138.5 24

o-kres ol

µg

17.9

m- a p-kres ol

µg

54.4

65

Dimeth ylfenol

µg

6.8

14.4

Kat echol

µg

188

328

Delta -9-THC

µg

820

-

Kanabinol

µg

400

-

Kanabindiol

µg

190

-

Nikotin

µg

-

2850 390

N-nitros onornikotin

ng

-

Naftalen

µg

3.0

1.2

1-meth ylnaftalen

µg

6.1

3.65

2-meth ylnaftalen

µg

3.6

1.4

Benzantracen

ng

75

43

Benzp yren

ng

31

21.1

148

Příloha 10. Síť nekuřáckých restaurací v Brně – městská část Brno střed Vybrané jsem pouze některé nekuřácké restaurace v Brně střed. Jinak v Brně se nekuřáckých restaurací nachází mnohem více. Název restaurace

Město

Městská část

Restaurant Černý Medvěd

Brno

Brno-střed

Nekuřácká restaurace Baker St. 24

Brno

Brno-střed

Jedna Báseň

Brno

Brno-střed

Pod Radničním Kolem

Brno

Brno-střed

PUXpub

Brno

Brno-střed

Hospůdka U Šošona

Brno

Brno-město

Bylinkarna Naturalis

Brno

Brno-střed

Restaurace Napoleon

Brno

Brno-střed

Amigos

Brno

Brno-střed

Café - Restaurant Scala

Brno

Brno-střed

Bakala Café

Brno

Brno-střed

Jižní přístav

Brno

Brno-střed

U Zlaté konve

Brno

Brno-střed

LEPORELO plus, s.r.o.

Brno

Brno-střed

FANTAZIE cukrárna a kavárna

Brno

Brno-střed

Fondue Cafe

Brno

Brno-střed

U Kormidla

Brno

Brno-střed

149

Příloha 11. Druhy tabákových výrobků Cigaretové obaly současné doby

Cigaretové obaly z období První republiky (1918 – 1939)

150

Příloha 12. Databáze sportovišť v Brně 

Hřiště a stadiony pro fotbal



Hřiště pro házenou



Hřiště pro basketbal



Hřiště pro volejbal



Hřiště pro tenis



Hřiště pro ragby



Hřiště pro golf



Hřiště pro minigolf



Jízdárny otevřené



Dráhy a stadiony pro lehkou atletiku



Dráhy a stadiony pro cyklistiku



Tělocvičny a sportovní haly univerzální



Tělocvičny a sportovní haly pro tenis



Tělocvičny a sportovní haly pro stolní tenis



Tělocvičny a sportovní haly pro gymnastiku



Kuželny



Tělocvičny pro úpolové sporty



Tělocvičny a sportovní haly specializované



Plavecké bazény otevřené



Plavecké bazény kryté



Zimní stadiony uměle chlazené otevřené



Zimní stadiony uměle chlazené kryté



Loděnice pro veslování



Loděnice pro kanoistiku



Loděnice pro jachting



Posilovny



Sauny



Squashová centra



Střelnice



Hřiště a stadiony specializované

151

Příloha 13. Přehled sportu v Brně 

Aerobic



Lukostřelba



Akrobatický Rock and Roll



Lyžování



Americký fotbal



Metaná



Atletika



Minigolf



Badminton



Moderní gymnastika



Baseball



Házená



Basketball



Nohejbal



Biatlon



Orientační běh



Billiard



Plavecké sporty



Box



Pozemní hokej



Curling



Psí spřežení



Cyklistika



Radiový orientační běh



ČUBU - full kontakt



Rugby



ČUBU - goru-ryu



Softbal



ČUBU - Muay-thai



Sportovní gymnastika



ČUBU - sebeobrana a ostatní



Squash



Floorball



Stolní hokej



Fotbal



Stolní tenis



Golf



Střelectví



Házená



Šachy



Hokejbal



Šipky moderní i klasické



Horolezectví



Taekwon-do



Jachting



Tenis



Jezdectví



Triatlon



Jóga



Turistika



Judo



Veslování



Kanoistika



Vodní lyžování



Karate



Vodní motorismus



Kolečkové brusle



Vodní pólo



Korfbal



Volejbal



Krasobruslení



Vzpírání



Kulturistika



Zápas



Kuželky



Lední hokej

152