Kostelní lavice farnosti Bouzov

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku designu a bydlení

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Kostelní lavice farnosti Bouzov

2007/2008

Jiří Faltýnek

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku designu a bydlení

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Kostelní lavice farnosti Bouzov Součástí práce je příloha – výkresová dokumentace

2007/2008

Jiří Faltýnek

Prohlášení : Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Kostelní lavice farnosti Bouzov“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 29.3.2008

........................................ podpis studenta

Poděkování: Poděkování patří všem, kdo se na této práci podíleli jakýmkoliv způsobem. Především bych rád poděkoval vedoucímu své bakalářské práce doc.Dr.Ing. Petru Bruneckému za ochotu, cenné rady, připomínky a trpělivost v průběhu vzniku této práce. Dále pak P. Mgr.Metoději Radomíru Hofmanovi,OT za vstřícnou pomoc a ochotu spolupracovat při získávání podkladů potřebných k zhotovení této bakalářské práce. Zvláštní poděkování pak patří mojí rodině za podporu a zázemí v průběhu studia.

Abstrakt: Jméno:

Jiří Faltýnek

Název práce: Kostelní lavice farnosti Bouzov Předmětem mé práce bylo zjištění celkového stavu kostelních lavic v římskokatolické farnosti Bouzov a přidružených farnostech ( Měrotín,Luká). U kostelních lavice jsem se zaměřil na popis současného stavu (opotřebení), dobu vzniku, ergonomii, technické řešení a konstrukci jednotlivých lavic. Klíčová slova: sedací nábytek, konstrukce, ergonomie, římskokatolická církev, historie

Abstract : Name:

Jiří Faltýnek

Title of work: Pew in the Bouzov’s chaperly

Key words: sitiing furniture, construction, ergonomics, Roman Catholic Church, history. My study is focused on total stage of the pew in the Roman Catholic Bouzov’s chaperly and Bouzov associated chaperlies; Měrotín a Luká. The description of the pew mainly contains: shabbiness, time of pews creation, ergonomics, technical solving and construction of pew.

Obsah 1. 2. 3.

4

5 6 7 8

Úvod: ........................................................................................................................ 1 Cíl práce.................................................................................................................... 2 Literární přehled ....................................................................................................... 3 3.1 Úvod................................................................................................................... 3 3.2 Sakrální stavby................................................................................................... 3 3.2.1 Obecně ..................................................................................................... 3 3.2.2 Křesťanské stavby.................................................................................... 4 3.2.3 Půdorysné řešení katolických kostelů...................................................... 4 3.3 Antropometrické a fyziologické předpoklady řešení sedacího nábytku ............ 6 3.3.1 Úvod.......................................................................................................... 6 3.3.2 Rozměry sedacího nábytku ....................................................................... 8 3.4 Konstrukční spoje a materiál ............................................................................ 12 3.4.1 Konstrukční spoje ................................................................................... 12 3.4.2 Materiál ................................................................................................... 16 Materiál a metodika ................................................................................................ 18 4.1 Oblast prováděného průzkumu ........................................................................ 18 4.2 Farní kostel sv. Gotharda na Bouzově ............................................................. 19 4.2.1 Doba vzniku lavic ................................................................................... 19 4.2.2 Popis technického řešení a konstrukce ................................................... 20 4.2.3 Popis současného stavu........................................................................... 24 4.2.4 Ergonomie............................................................................................... 24 4.3 Hřbitovní kaple sv. Maří Magdaleny na Bouzově............................................ 26 4.3.1 Doba vzniku lavic ................................................................................... 26 4.3.2 Popis technického řešení a konstrukce ................................................... 27 4.3.3 Popis současného stavu........................................................................... 30 4.3.4 Ergonomie............................................................................................... 30 4.4 Farní kostel sv. Jana Křtitele v Luké ................................................................ 33 4.4.1 Doba vzniku lavic ................................................................................... 33 4.4.2 Popis technického řešení a konstrukce ................................................... 34 4.4.3 Popis současného stavu........................................................................... 37 4.4.4 Ergonomie............................................................................................... 38 4.5 Farní kostel sv. Martina z Tourse v Měrotíně................................................... 39 4.5.1 Doba vzniku lavic ................................................................................... 39 4.5.2 Popis technického řešení a konstrukce ................................................... 40 4.5.3 Popis současného stavu........................................................................... 44 4.5.4 Ergonomie............................................................................................... 45 Diskuze ................................................................................................................... 47 Závěr ....................................................................................................................... 48 Summary................................................................................................................. 49 Seznam literatury .................................................................................................... 50

Murphyho zákon kostelních lavic: Kostelní lavice jsou většinou konstruovány tak, aby v nich nešlo pohodlně ani sedět ani klečet.

1. Úvod: Kostel je sakrální stavba, která slouží křesťanům k bohoslužbám. V České republice máme možnost obdivovat tyto svědky minulosti téměř na každém kroku. Od prostých románských rotund přes hrdě tyčící se špičaté věže a věžičky gotiky, nabubřelého baroka až po stavby moderní architektury. A v drtivé většině těchto křesťanských staveb se nacházejí kostelní lavice – sakrální nábytek. Tyto prvky vnitřního zařízení sakrálních staveb slouží všem návštěvníkům bez ohledu na pohlaví či věk a z toho plyne, že jsou navrhovány univerzálně. To ale neznamená,že jsou udělány správně. Největší podíl na tom nese doba vzniku lavic. Jako další faktor se nabízí nedokonalá znalost antropometrie člověka a na to navazující ergonomie nábytku. Vzhledem k tomu, že se v naší republice začali a začínají kostely opět stavět a nikde jsem se doposud v odborné literatuře nesetkal s konkrétním řešením lavic tak, aby vyhovovaly všem aspektům kladených na funkčnost a ergonomii tohoto nábytku, může tato práce pomoci odhalit nedostatky a chyby, které se u tohoto typu nábytku vyskytly, vzít si z nich poučení a vyvodit takové závěry, jenž budou tyto chyby eliminovat.

1

2.

Cíl práce

Cílem práce je podat souhrnné informace o kostelních lavicích ve farnostech Bouzov, Luká a Měrotín . Pod pojmem souhrnné informace budeme považovat : 1. 2. 3. 4. 5.

Zjištění doby vzniku Popis technického řešení a konstrukce jednotlivých lavic Popis současného stavu (opotřebení a poškození lavic) Ergonomie lavic Zpracování výkresové dokumentace vybrané lavice

2

3

Literární přehled

3.1 Úvod – komentář církevního historika Tradice praví, že kostelní lavice byly vynalezeny a povinně zavedeny do kostelů již za dob prvotní církve, a to jako bezpečnostní opatření kvůli snížení úrazovosti při bohoslužbách. Stalo se tak poté, kdy při vyčerpávajícím kázání apoštola Pavla v Troadě jistý mladík usnul a vypadl z okna, takže ho svatý Pavel musel křísit z mrtvých. Ze strany vedení církve vzešla tehdy obava, že průměrný pan farář by si možná tak dobře neporadil, a tak byly zkonstruovány a plošně zavedeny první zoufale neanatomické kostelní lavice (zhruba takové, jaké je známe dnes). Pravděpodobnější varianta pozdějšího data přičítá vznik podoby dnešních lavic době vrcholného rozmachu španělské inkvizice v 16. století: Při emotivně náročných plamenných barokních kázáních a při nádherných mnohahodinových pompézních církevních bohoslužbách v latině dokázaly pouze ostré výčnělky lavic udržet prosté věřící v bdělém stavu a ve stále vzrůstajícím eschatologickém napětí. ( Malý, 2001)

3.2 Sakrální stavby 3.2.1 Obecně Objekty církevního, nebo vůbec náboženského směru,byly již od počátku dějin lidstva tak významnými stavbami,že jejich projektováním a realizací byli pověřováni nejlepší architekti a stavitelé. Málokdo by s určitou úctou a vážností neobdivoval tyto kamenné svědky minulosti. Tyto objekty jsou symbolem etických a morálních hodnot. Lidé ( věřící) zde mají možnost hledat duchovní a duševní potřeby. Je však známo z minulosti, že ne vždy byly tyto stavby centrem vznešených hodnot, ale v důsledku fanatizmu a moci se tu objevily i opačné rysy – nesnášenlivost vůči jinému názoru,pohrdání, mučení, zabíjení. Dnes však tyto stavby mají znovu za cíl zlepšit mezilidské vztahy a probudit v člověku touhu po Bohu. V naší zemi je to pro náboženské organizace, cíl dvojnásobný, protože v době před rokem1989 , byl tento záměr zprofanovaný a hodně odmítaný. Toto odmítnutí nemělo vliv jen na člověka jako takového, ale i na samotné projektování. V dávné minulosti byli architekti a stavitelé nábožensky založení lidé a tyto prostory pro ně nebyly cizí. Byl tu i nepsaný zákon, že v jakém náboženství ( kultuře ) žil, takové stavby vytvářel. Věděli, jak je stavba využívána a co je od prostoru požadováno. Měli tedy větší předpoklady pro vytvoření dobré sakrální stavby, než současní architekti, kteří většinou neví, co se v takovém prostředí děje a co se od ní žádá. Tento nedostatek se částečně odstraňuje odborným rozhledem architekta, studiem a poučením z minulosti. (Medřický 1999)

3

3.2.2 Křesťanské stavby Křesťanské stavby jsou u nás nejrozšířenější a mají na našem území dlouhou tradici. Tato tradice se však vztahuje spíše na katolické stavby, méně pak na stavby protestantské.Tyto stavby se začínají také více stavět po uvolnění náboženské svobody roku 1989. Před tímto rokem se také stavělo, ale domnívám se, že v průběhu posledních patnácti let je tato výstavba kvantitativně a snad i kvalitativně větší, než za stejné období před rokem 1989. Staví se hlavně kostely a kaple. Pod pojmem kostel si každý v naší zemi představí katolickou budovu, která je postavena v různém slohu a době. Není se ani čemu divit, vždyť taková stavba se vyskytuje pomalu v každé větší vesnici, i když rozdíly ve velikosti a kráse jsou velké. Církev dříve chtěla zdůraznit nicotnost člověka vůči Bohu. Tuto úzkost se snažila navodit nejen velkými rozměry, ale i ozdobami, použitým materiálem, barvou, malbou, viditelným oddělením prostoru kněžiště (presbytáře) od shromaždiště. (Medřický 1999) Dřív byl katolický kostel Božím domem výhradně jen pro „ služebníky Boží “ . Lid zůstával částečně venku před kostelem, v „ráji“. Později do kostela vstoupil i lid. Pro duchovní zbyl jen prostor kůru oddělený mříží s vysokým oltářem( sarkofágem s ostatky svatých). Ve velkém kostele byla vyhrazena duchovním také střední část dómu „srdce kostela“ (Neufert, 2000).

3.2.3 Půdorysné řešení katolických kostelů Každý kostel lze rozdělit na dvě hlavní části (Obr.1): 1. Hlavní chrámová loď (v zadní části se nachází kůr ) 2. Presbytář

Obr.1: Půdorys katolického kostela

Pozn.Šedě je vyznačeno umístění hlavní chrámové lodě v půdorysu chrámu. V tomto prostoru se nacházejí lavice pro účastníky bohoslužeb. 4

Hlavní chrámová loď je součást kostela, která je určená pro účastníky bohoslužeb. Zpravidla jsou v lodi umístěny lavice, v zadní části hlavní lodi bývá umístěna kruchta s varhanami. Od bočních lodí (pokud se jedná o vícelodní kostel) je hlavní loď zpravidla oddělena řadou sloupů či pilířů, tvořících arkádu. Kněžiště čili presbytář (z latinského presbyterium), někdy též chór, je část prostoru křesťanského kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím. Kůr (kruchta) je vyvýšené místo v kostele. Obyčejně se nachází v zadní části lodi v úrovni patra. Na kůru se obvykle nacházejí kostelní varhany a stojí zde zpěváci. Termínem loď se v architektuře označuje podlouhlý prostor zaklenutý klenbami. Pokud má prostor více lodí než jednu, bývají od sebe jednotlivé lodě zpravidla odděleny řadou sloupů či pilířů, tvořících arkádu. Podle umístění (a rozměrů) jednotlivých lodí mluvíme o hlavní a bočních lodích. Je-li hlavní loď vyšší než boční lodě a v horní části stěny (nad arkádami) jsou prolomena okna, nazýváme stavbu bazilikou a mluvíme o tzv. bazilikálním uspořádání. Pokud není hlavní loď vyšší o takový úsek zdiva, aby bylo možné (vzhledem k existenci krovů nad bočními loděmi) prolomit okna, mluvíme o nepravé bazilice. Pokud jsou všechny lodě stejně vysoké, mluvíme o síňovém uspořádání. Loď která je kolmá na ostatní lodě se nazývá příčná loď. Místo, kde se lodě protínají se nazývá prostě a jednoduše křížení. Termín „loď“ se v architektuře používá většinou pro sakrální prostory, například kostely, ovšem ne výhradně. Možné je například použití tohoto termínu i u jiných (většinou historických) staveb, například u masných krámů, pivovarů nebo rozsáhlých sklepů. Též se používá zcela běžně i u stanic metra. (http://cs.wikipedia.org)

5

3.3

Antropometrické a fyziologické předpoklady řešení sedacího nábytku

3.3.1 Úvod Sezení je jednou ze základních specificky lidských funkcí. Existuje od doby, kdy se člověk naučil vzpřímenému držení těla a chůzi a kdy si tímto způsobem uvolnil ruce pro širokou škálu činností. Sedací nábytek má umožnit a usnadnit různé pracovní činnosti. Jeho neméně důležitou funkcí je umožnění vydatného odpočinku. Hovoříme-li o lékařském pohledu na řešení problematiky zdravého sezení, nelze tento pojem ( zdravé sezení ) zjednodušit pouze na výskyt či absenci nemoci, ale musíme mít na paměti i tělesný, duševní i sociální komfort. K dlouhodobému pocitu komfortu při sezení můžeme dospět dvojím způsobem: a) Zmenšením nároku na spotřebu energie Vhodným podepřením těla. Toto opatření má však své hranice, protože i energeticky málo náročná statická svalová činnost, může být příčinou kumulace místní únavy, která potom navozuje i relativně rychlý nástup únavy celkové.

b) Možnost změny polohy Vyskytly a vyskytují se názory, že optimální sedací plochou je plocha, která tvarově kopíruje sedací části těla. Je pravdou, že usednutí do takové sedací plochy je provázeno výrazným pocitem komfortu. Po kratší nebo delší době sezení se však dostavuje pocit nekomfortního sezení a nutnost změnit polohu, což však při takto řešeném sedadle není možné. Z uvedených obou předpokladů vyplývají následující požadavky, které jsou doporučeny k uplatnění při návrhu sedacího nábytku: • • •

Sedadlo musí mít správnou výšku sezení, která bude zohledňovat variabilitu odpovídajícího antropometrického rozměru Podepřít lidské tělo tak, aby se zmenšilo na nejnižší možnou míru zatížení nervově svalového aparátu Lidské tělo musí být podepřeno tak, aby byl udržen přirozený sklon pánve a páteře

Při poloze vsedě dochází k částečnému nebo úplnému odlehčení nohou, k opření zad, paží a k podepření předloktí.

6

Základní rozměry člověka ( Obr. 2)

Obr.2: Základní rozměry člověka

A. . . . . výška těla B. . . . . výška očí při stoji C. . . . . výška ramen D. . . . . výška lokte J. . . . . . šířka ramen L . . . . . šířka boků M . . . . výška těla nad sedadlem O . . . . . výška ramen nad sedadlem P . . . . . výška lokte nad sedadlem R . . . . . vzdálenost hýždě – kolena S . . . . . délka dolní části stehna

7

3.3.2 Rozměry sedacího nábytku Rozměry sedacího nábytku, které jsou důležité z hlediska dosažení dobré funkce, jsou: 1) Výška sedadla Základním antropometrickým rozměrem určujícím výšku sezení je výška bérce (část končetiny od kolene k nártu), který je při přímém sedu ohnut do pravého úhlu a chodidlo se opírá o podlahu. Lépe řečeno výšku určuje tzv. poptiteální výška ( výška dolního okraje stehna v podkolení při ohnuté noze v pravém úhlu ). K tomuto rozměru se připočítává výška podpatku obuvi ( nejčastěji cca. 25 mm). Při výšce sedadla nižší i vyšší dochází k nepohodlnému sezení (obr. 3 ). Nízké sedadlo, na němž je sezení v částečném předklonu, způsobuje tlačení stehen na břišní partie. Naopak při vyšším sedadle dochází k nežádoucímu stlačení podkoleních cév okrajem sedadla. Rozměrové normy a literární podklady uvádějí výšku sezení u židlí v rozpětí 42 -48 cm ( včetně naší normy ČSN 910620). Někteří autoři ( Floyd, Akerblom a další) uvádějí výšku o 2-3 cm nižší. Doporučuje se, aby se u židle univerzálnější, určené pro dlouhodobější sezení, vycházelo z tělesných rozměrů žen. To znamená, aby výška nepřesáhla 42-43 cm

Obr. 3: – Výška sedadla a její vliv na komfort sezení

8

2) Hloubka sedadla Hloubka sedadla by měla být volena tak, aby nedošlo při plném dosednutí ( při opření )ke stisknutí – stlačení cév a nervů v podkolení. Určujícím antropometrickým rozměrem je délka hýždě – bérce, od které se doporučuje odečíst 50 – 100 mm.Pro ženy se doporučuje hloubka 340 – 390 mm a pro muže 400- 490 mm. Při větší hloubce sedadla nedochází k opření – k využití opěradlové části a opět dochází k nekomfortnímu sezení (obr.4). 3) Šířka sedadla Určující hodnotou pro minimální šířku sedadla je vzdálenost hřebenů pánevních kostí s připočtením 100 – 150 mm na tloušťku podkoží a obleku. Protože se tento rozměr velmi blíží šířce ramen je možno vycházet při určování šířky sedadla z biakrominální ( vzdálenost nadpažkových hrbolků) hodnoty, popřípadě z šířky hýždí. Dalším určujícím faktorem je zajistit požadavek podpěry stehen i při jejich rozevření až do úhlu 60°. Šířku sedadla ovlivňují i výšky područek nebo boků.Rozhodující je šířka ve vzdálenosti cca 120 mm od opěradla ( měřeno v ose sedadla),(obr.4).

Obr. 4: – Rozměry hloubky a šířky sedadla

9

4) Tvar sedadla Tvar sedadla (obr.5) má umožňovat správné podepření stehen při kterékoliv pozici. Prohloubení – tvarování sedadla podle tvaru stehen s vyvýšením ve střední části ( v podélné ose sedadla ) je naprosto nevhodné a nejenom že nezlepšuje, ale při déletrvajícím sezení výrazně zhoršuje pocit komfortu sezení. Doporučuje se sedadlová plocha rovná nebo mírně prohnutá buď v jednom nebo druhém směru. Max. výška prohloubení má být cca ve vzdálenosti 120 mm od opěradla a to max. 25-40 mm. Důležité je zaoblení přední hrany sedadla. Svislá výška zaoblení se doporučuje max. 40 mm, délka zaoblení max. cca 60 mm. Poloměr zaoblení má být 40 – 120 mm. Sklon sedadla má být mírný dozadu ( směrem k opěradlu ). Mírný sklon dozadu zabraňuje klouzání těla dopředu. Úhel sklonu je závislý na typu sedacího nábytku:

• • • • •

Židle univerzální . . . . . . . . . . . . . . . . . 0-5° Židle pracovní . . . . . . . . . . . . . . . . . 0-5° Křeslo společenské. . . . . . . . . . . . . . . . 7-11° Křeslo odpočivné s nízkým opěr. . . . . .0-15° Křeslo odpočivné s vysokým opěr. . . . 15-25°

Pozn.: Poslední dvě odrážky platí u nábytku pro staré lidi, zde by se měly používat spodní hranice.

Obr. 5: Tvar sedadla

10

5) Opěradlo, bederní opěrka ( Obr.6 ) Dobře navržené opěradlo napomáhá rozložení váhy, snižuje tlaky a napětí na záda. Obyčejně poskytuje podepření bederní části a horní části zad. Opěradlo by mělo mít pro dlouhodobé sezení min. délku 420-450 mm, přičemž není nutné, aby dosahovalo až k sedadlu. Opěradlo pro kratší dobu užití může být nižší 280-330 mm, nazýváme ho často bederní opěradlo.

Obr. 6: Opěradlo,bederní opěrka

6) Prostor pro nohy ( Obr. 7) Důležitým požadavkem z hlediska komfortního sezení je takové konstrukční řešení židle, aby umožňovalo zasunutí nohou pod sedadlo do úhlu 60° (Brunecký, Švancara 1995).

Obr. 7: Prostor pro nohy

11

3.4

Konstrukční spoje a materiál

3.4.1 Konstrukční spoje Při provádění průzkumu kostelních lavic, jsem se setkal s následujícími typy konstrukčních spojů: • Polodrážka • Pero a drážka • Čep a dlab (rozpor) • Rámová konstrukce • Kolíkový spoj • Spojení pomocí vrutů 1.)

Polodrážka (Obr.8)

Patří mezi konstrukce, které se používají u nábytku vyráběného již před našim letopočtem (Egypt, Sýrie). Ve středověku se polodrážka objevila již v Románském slohu (10.-12.stol.). Polodrážku řadíme k základním a rozšiřujícím vazbám, které mohou být lepené nebo nelepené. U polodrážky rozlišujeme:

Obr. 8: Polodrážka

Výška polodrážky je polovina tl. prkna,hloubka se od ní může lišit. 2.)

Pero a drážka (Obr. 9,10a,b)

Drážka: Je proti polodrážce spojení mladší, všeobecné použití až v gotice 13.-14. stol. Je to prvek rozšiřující a spojovací, může být lepený nebo nelepený. Pero: Je protiútvarem drážky-vzniká v gotice. - vlastní - vložené - jednostranné, což je obdoba polodrážky

12

U pera rozlišujeme: šířku,tloušťku(sílu), délku(l). Tyto rozměry v případě, že navazují na protiútvar, se volí následovně: Tl. pera- stejná jako šířka drážky. Šířka pera- je menší o technologickou mezeru, než je hloubka drážky, v případě průběžného pera je drážka ne celou délku dílce, u vloženého přiměřeně zkrácená.

Obr. 9: Drážka

Obr.10a: Pero-vlastní

Obr.10b: Pero-vložené

3.)

Čep a dlab,(rozpor) (Obr.11,12,13)

Čep: Konstrukční prvek podobný peru s tím rozdílem, že je jiný směr vláken Rozpor: Je protiútvarem při rohovém spojení pro čep . Jeho rozměry se řídí rozměry čepu. Jestliže se jedná o spojení v průběhu dílce vlysu, je protiútvarem dlab. Rozměry dlabu se řídí rovněž rozměry čepu.

13

Obr.12: Čep

Obr.11: Rozpor

Obr.13: Dlab

4.)

Rámová konstrukce (Obr.14)

Rámy jsou zpravidla nosné a výztužné konstrukční prvky. Rámové konstrukce vzniká v období gotiky, jako rozměrové stabilní prvek, který nahrazuje spárovku románského slohu. Až do doby objevení laťovky a překližky je to jediný spolehlivý plošný element. Stabilitu rozměru zajišťuje rám, do kterého je vložena výplň původně z masivu později KD. Základní dělení rámových konstrukcí: - krabicové - plošné

14

Základní části:

Obr.14: Rám

5.)

Kolíkový spoj (Obr.15)

V současné době patří k nejrozšířenějším nábytkovým spojům. Poprvé se principu kolíkového spoje použilo v gotice. Jeden z nejmladších konstrukčních spojů, který se začal hromadně používat s příchodem aglomerovaných materiálů. Nahrazuje původní spoj čepový, zubový, původně používaný u masivních mat. nebo konstrukčních desek na bázi masivu (SP, laťovka, překližka). U kolíků rozlišujeme délku a průměr, přičemž tyto rozměry se řídí dle spojovaných dílců a materiálu.

∅ 1/3 – 1/2 tl. X= ( t-5) x 2 + 10

Obr.15: Kolíkový spoj

15

6.)

Spojení pomocí vrutů

Základ spojů spočívá v předvrtání materiálu a v dotažení spojovaných částí vrutem nebo vruty. Vruty oproti šroubům mají na kónickém dříku závit s velkým stoupání, často samořezný závit. Hlavní části vrutů:

hlava dřík závit

Značení vrutů : např. 4 x 20 ČSN 01 1840 4 - průměr (tloušťka) vrutu 20 - délka vrutu ČSN - norma určující druh vrutu (stavební , kolářský,...)

3.4.2 Materiál Na všech zkoumaných objektech byl použit jako hlavní konstrukční materiál dub – spárovka. Pro výrobu podstavce (soklu) byl použit smrk. Dub-Quercus L. (Obr.16,17) Na našem území je nejvíce rozšířen dub letní (Quercus robur L.) a dub zimní (Quercus petraea/ Matusch./Liebl.),jejichž dřevo se z hlediska upotřebení nerozlišuje. Dubové dřevo má vylišeno jádro a běl, běl je úzká nažloutlá až světlehnědá,jádro světle až tmavohnědé. Dřevo s typickou kruhovitě pórovitou stavbou se zřetelnou hranicí mezi letokruhy i hranicí mezi jarním a letním dřevem. Pro velký obsah tříslovin patří k našim nejtrvanlivějším dřevinám. Dřevo je dobře opracovatelné, hůře se suší a obtížněji se impregnuje. Dubové dřevo se používá na vodní stavby, ke stavbě lodí, v nábytkářství, v řezbářství, soustružnictví, na rozmanité konstrukce, na parkety, prahy, schody, sloupy, atd.

Obr. 16: Dub-Quercus L.

Obr. 17: Dub-Quercus L.(Luká)

16

Smrk ztepilý-Picea abies (Obr.18,19) Smrk ztepilý má z jehličnanů největší plošné zastoupení-53,8%, porostní plocha je 1391 970 ha ( údaje platí pro rok 2002). Dřevo smrku je po poloměru kmene jednotně zbarveno, nemá vylišeno jádro a běl, u čerstvě skáceného dříví lze makroskopicky vylišit vyzrálé dřevo.Dřevo je žlutobílé až světle žlutohnědé; letokruhy jsou zřetelné s pozvolným přechodem mezi jarním a letním dřevem v rámci letokruhu. Patří k měkkým a lehkým dřevům. Je méně trvanlivé a odolné proti biotickým škůdcům, dobře se opracovává, suší,hůře se impregnuje. Smrkové dřevo patří mezi naše nejdůležitější užitkové dřevo. Používá se jako stavební a konstrukční dřevo pro nadzemní i podzemní stavby (stožáry, sloupy, střešní a mostní konstrukce, lešení, podlahovina, důlní dříví atd.), v nábytkářství (nábytek, dýhy, překližky, lišty). Cenné je lískovcové dřevo, které zvyšuje dekorační hodnotu smrkového dřeva.

Obr. 18: Smrk ztepilý-Picea abies

Obr. 19: Smrk ztepilý (Bouzov-sv.Gothard)

(www.gaertner-parkett.de/fichte1.jpg)

17

4

Materiál a metodika

4.1 Oblast prováděného průzkumu Pro svoji práci jsem vybral čtyři kostely v olomouckém okresu (Obr. 18) spadajících do děkanátu Konice. Jedná se o tyto objekty : Bouzov : − Farní kostel sv. Gotharda − Hřbitovní kaple sv. Maří Magdaleny Měrotín: − Farní kostel sv. Martina z Tourse Luká: − Farní kostel sv.Jana Křtitele

Obr. 18: Oblast průzkumu

18

4.2 Farní kostel sv. Gotharda na Bouzově Není známo kdy byl postaven tento kostel (Obr.19). Původně byl gotickou hradní kaplí s hrobkou hradních pánů. Chrám byl rozšířen asi začátkem 16. století. Zmínka o existenci dvou kostelů na Bouzově je z roku 1617. Nynější podoba se kostelu dostala v letech 1846 – 1847.

Obr. 19: Kostel sv. Gotharda

4.2.1 Doba vzniku lavic Původní lavice se nedochovaly.Stávající lavice (Obr. 20) byly do kostela dodány v letech 1869 – 1884. Bočnice lavic jsou chráněny Ústavem památkové péče.

Obr. 20: Lavice (sv.Gothard)

19

4.2.2 Popis technického řešení a konstrukce 4.2.2.1 Půdorysné uspořádání (Obr.21) Jelikož jsou lavice umístěny v prostoru hlavní chrámové lodě, měříme rozměry pouze v této části kostela.

Obr. 21 Půdorys lavic

20

Neufert uvádí pro takto řešený půdorys lavic rozměry, jenž jsou patrné z obr. 22

Obr. 22 Půdorys lavic (Neufert)

Z daného vyplívá, že půdorysné řešení nevyhovuje. Ať už se jedná o málo místa kolem obvodových zdí, což má za následek špatnou dostupnost do lavic, tak i šířka mezi dvěma bloky lavic není z cela v pořádku, i když zde se k dané hranici pomalu přibližujeme. Počet lavic: 45 ks Kapacita lavic (počet míst k sezení): Pro výpočet kapacity lavic zavedeme vzorec: kapacita lavic ≅

délka sedáku × ks lavic 550

kapacita lavic ≅

2430 × 45 550

kapacita lavic ≅ 198

Kapacita lavic dosahuje přibližně 198 míst k sezení. Povrchová úprava: Lavice jsou pravděpodobně povrchově ošetřeny olejovým nátěrem. Pozn.: Jelikož nebylo možno brát vzorky z lavic, určení je založeno na době vzniku lavic po konzultaci s doc. Ing. Danielou Tesařovou, Ph.D. Všechny lavice jsou vybaveny trubkovým topením, které je opatřeno plechovým krytem. Je umístěn pod sedákem viz obr. 23

Obr. 23 Topení -kryt

21

4.2.2.2 Konstrukce Pozn.Jelikož nebyla zachována žádná výkresová dokumentace ze které by se dalo vycházet , zakládá se popis konstrukce z pořízené fotodokumentace a ze získaných poznámek z jednotlivých míst. Může se stát, že některé věci budou posouzeni neobjektivně, čemuž se ovšem nedalo předejít. (Platí pro všechny objekty).

Celý komplex se skládá: • •

podstavec (sokl) jednotlivé lavice

• • • • • •

2x bočnice sedák opěradlo klekátko vrchní pult podpěra sedáku

• • •

rám podlaha krycí lišty

Lavice se skládá:

Podstavec :

Konstrukce podstavce: Rám z masivního dubu. Rohové spojení na čep a dlab. Na vnitřní straně rámu je vytvořena polodrážka za účelem uchycení podlahy. Podlaha se skládá ze smrkových prken o různé šířce. Celý rám je vyztužen podélnými vlysy ve třech řadách. Konstrukce lavic: Všechny části lavice jsou vyrobeny z dubové spárovky. Bočnice (obr.24) jsou začepovány do obvodového rámu a opatřeny krycí lištou (obr.25). přichycenou pomocí vrutů. Kromě dvou bočnic zajišťuje stabilitu sedáku podpěra umístěná uprostřed (obr.24). Bočnice mají z vnější strany řezbu (obr.25)

Obr. 24 Bočnice, podpěra

Obr. 25 Krycí lišta

22

Obr. 26 Řezba

Sedák je vložen do drážek vytvořených na vnitřních stranách bočnic (obr.27) a ze spodní strany uprostřed opatřen dlabem pro podpěru. Na zadní straně je po celé délce drážka sloužící k upevnění opěradla. Opěradlo je vloženo do drážek v bočnicích a do drážky v sedáku. Opěradlo slouží jako nosný prvek, stejně jako bočnice, pro pult. S pultem je spojeno na pero a drážku (obr.28) Obr. 27Spoj sedáku a bočnice

Obr. 28 Spojení opěradla s pultem

Pult sloužící k fixaci opěradla viz.výše a především k odlákání kancionálů (modlitební knížky),apod. S bočnicemi je spojen pomocí dř. kolíků (obr. 29a,b).Na těchto obrázcích si lze povšimnout také lišt, které mají především dekorativní funkci. Pult má na straně k sedícím nákližek zabraňující spadnutí liturgických potřeb.

Obr. 29a Spojení pultu s bočnicí

Obr. 29b Ozdobné lišty

Klekátko (obr. 30) je vyrobeno ze smrku. S bočnicemi není přímo spojeno.Na bočnice jsou přidělány desky, které kopírují sklon klekátka a na ně je klekátko přichyceno pomocí hřebíků. Uprostřed klekátka je vzpěra sloužící k stabilitě,ale svoji funkci dobře neplní.

Obr. 30 Klekátko

23

4.2.3

Popis současného stavu

V dnešní době je na celém komplexu poškozena především podlaha a klekátka. Dále pak bočnice a pult. Příčinou poškození u podlahy a klekátek je napadení dřevokazným hmyzem (pravděpodobně červotoč proužkovaný Amonium punctatum ) (obr.31a,b) a mechanická abraze. Hlavním důvodem tohoto poškození je nevhodně zvolený materiál (SM). Pult je rovněž napaden dřevokazným hmyzem (obr.32). U některých bočnic chybí ozdobné lišty (obr.29b).

Obr. 31a Napadení klekátka

4.2.4

Obr. 31b Napadení klekátka

Obr. 32 Poškození pultu

Ergonomie

Rozměry lavic (Obr. 33): Pozn. Tento nákres nezachycuje konkrétní tvar lavic a jejich konstrukci. Slouží jako podklad k zakreslení hlavních rozměrů. Toto platí pro všechny zkoumané objekty

Obr. 33 Rozměry lavic

24

Ergonomické požadavky na lavice jsou znázorněny na obr. 34 ( Nábytek,člověk,bydlení). V tabulce č.1 je souhrnný přehled základních rozměrů ovlivňujících komfort sezení. Tab.1. Ergonomie lavic – Bouzov sv.Gothard Předepsané

Skutečné

rozměry

rozměry

[mm]

[mm]

Výška

420

Šířka (na 1 osobu)

550

486 2430

Části lavice

Sedací plocha

Hloubka Sklon Zaoblení Výška

Opěradlo

∢ mezi opěradlem a sedákem

Prostor pro nohy

(4 osoby)

380 0-3° r = 40-120 360

275 0°

95°

90°

350

viz.str. 18

Obr. 34 Ergonomie lavic (Člověk,nábytek,bydlení, 1977)

25

vyhovuje

nevyhovuje

4.3 Hřbitovní kaple sv. Maří Magdaleny na Bouzově Jedná se o původní farní kostel (obr.35). Není známo kdy kostel vznikl, neboť se nedochovaly žádné písemné doklady.První písemná zmínka je v Zemských deskách v roce 1380. Původní sloh ve kterém byl kostel vystaven byl románský. Následovala přestavby do gotiky, což dokazuje z té doby zachovalý presbytář.

Obr. 35 Hřbitovní kaple sv. Maří Magdaleny

4.3.1 Doba vzniku lavic Původní lavice se nedochovaly. Nynější lavice byly do kaple dodány v roce 1993 (obr.36).

Obr. 36 Lavice (sv. Maří)

26

4.3.2 Popis technického řešení a konstrukce 4.3.2.1

Půdorysné uspořádání (Obr.37)

Obr. 37 Půdorysné uspořádání

Při srovnání s obr.22 docházíme k zjištění že půdorysné řešení není optimální. Průchozí šířka je 2,46m ( Neufert uvádí 1,8m) což je v pořádku, ale kolem zdí je pouze 0,35m ( Neufert uvádí 1,2m).

27

Počet lavic: 14 ks Kapacita lavic: kapacita lavic ≅


kapacita lavic ≅

2400 × 14 550


Kapacita lavic dosahuje přibližně 61 míst k sezení.

Povrchová úprava: Jako nátěrový systém zde byla zřejmě zvolena polyuretanová nátěrová hmota. Lavice nejsou vybaveny topením, jelikož tyto prostory jsou využívány jen příležitostně ( pohřby, pouť,atd.)

4.3.2.2

Konstrukce



• • • • • • •

bočnice (2x) sedák opěradlo (6 desek) klekátko vrchní pult podpěra sedáku (3x) police

• • •

rám podlaha krycí lišty

Lavice se skládá:

Podstavec :

28

Konstrukce podstavce: Rám z masivního dubu. Rohové spojení na pokos. Podlaha (obr.38) je vyrobena ze smrkových prken vzájemně spojených na pero a drážku. Podlaha neleží přímo na dlažbě,ale nesou ji podlažní trámky. Celou podlahu drží pohromadě obvodový rám.

Obr. 38 Podlaha

Konstrukce lavic: Většina částí lavic je vyrobena z dubové spárovky. Část klekátka je vyrobena ze smrku. Bočnice - jsou u těchto lavic specifické-tvar,funkce (obr.39). S obvodovým rámem drží pohromadě pomocí čepu a dlabu případně dřevěných kolíků. Na bočnice jsou pomocí vrutů namontovány podpěry sedáku. Bočnice mají především zpevňující funkci.

Obr. 39 Bočnice

Podpěra sedáku - plní několik funkcí. Je nosným prvkem pro samotný sedák (3 na jednu lavici). Slouží k připevnění opěradla,poličky a horního pultu (obr.40).Je součástí konstrukce klekátka.

Obr. 40 Podpěr sedáku

29

Sedák je přichycen na podpěrách sedáku. Opěradlo-funkci opěradla zastává 6 desek ve třech řadách po třech obr. 41. Jsou ukotveny na podpěrách sedáku pomocí dř. kolíků a lepidla.

Obr. 41 Opěradlo

Police-není průběžná. Skládá se ze dvou desek. Ty jsou vloženy v horní části mezi podpěry sedáku obr.42 do nichž jsou začepovány. Proti vylomení z dlabu či nežádoucímu prověšení jsou v místě spojení s podpěrou sedáku pomocné nosné lišty,které prodlužují stykové plochy a tím zvyšují pevnost tohoto spojení.

Obr. 42 Police

Pult- je vytvořen ze dvou částí. Hlavní deska (samotný pult) a lišta . Pult je spojen s podpěrami sedáku dř. kolíky. Lišta je na pult uchycena pomocí vrutů. Z estetických důvodů jsou místa spojení zatmeleny. Klekátko- deska zastávající tuto funkci je usazena v spodní části podpěry sedáku obr.43. Stejně jako lišta, která je s těmito prvky spojena pomocí vrutů. Lišta s klekátkem drží pohromadě pomocí dvou závěsů obr.44. Tím je docíleno odklápění klekátka (víc prostoru pro nohy,snazší úklid).

Obr. 43 Usazení klekátka

Obr. 44 Závěs

30

4.3.3 Popis současného stavu Lavice nemají žádné vážnější poškození. Je to dáno tím,že jsou v kapli poměrně krátkou dobu (1993) a také proto, že se tato sakrální stavba je využívána jen zřídka. I přesto však můžeme pozorovat menší poškození podlahy (mechanická abraze) viz obr.38

4.3.4 Ergonomie Rozměry lavic (Obr. 45.):

Obr. 45 Rozměry lavic

31

Tab.2.: Ergonomie lavic-Bouzov sv. Maří Předepsané

Skutečné

rozměry

rozměry

[mm]

[mm]

Výška

420


550

460 2400

Části lavice

Sedací plocha


Opěradlo


Prostor pro nohy

viz.str. 18

(4 osoby)

380 0-3° r = 40-120 360

355 0°

95°

95°

440

vyhovuje

nevyhovuje

Výška sedáku je brána od úrovně podlahy,proto nevyhovuje. Byla-li by brána od úrovně klekátka pak by vyhovovala. S hlediska komfortu sezení toto řešení vyhovuje. Pult je dostatečně široký, takže se na něj vejde kancionál tak, aby neobtěžoval a netlačil do zad člověka sedícího před námi (nebere v potaz přední lavice).

32

4.4 Farní kostel sv. Jana Křtitele v Luké

Obr. 46 Farní kostel Luká

Farní kostel byl postaven v roce 1732, majitelem panství Antonem Winklerem z Winklersbergu, na místě, kde stával kostel starý o němž není nic známo. Věž byla postavena roku 1792 (obr.46).

4.4.1 Doba vzniku lavic Původní lavice nebyly dochovány. Současné lavice (obr.47) byly do kostela dodány v roce 1962.

Obr. 47 Lavice (Luká)

33

4.4.2 Popis technického řešení a konstrukce 4.4.2.1 Půdorysné uspořádání (Obr.48)

Obr. 48 Půdorysné uspořádání

Při srovnání s obr.22 zjišťujeme že půdorysné řešení není optimální. Průchozí šířka je 2,4m ( Neufert uvádí 1,8m) což je v pořádku, ale kolem zdí je pouze 0,76m ( Neufert uvádí 1,2m) a to jen ze strany od presbytáře, případně od bočního vchodu.

34

Počet lavic: 15 ks Kapacita lavic: kapacita lavic ≅


kapacita lavic ≅

2940 × 15 550


Kapacita lavic dosahuje přibližně 80 míst k sezení.

Povrchová úprava: Na těchto lavicích byla pravděpodobně použita syntetická nátěrová hmota. Pro klekátko a podlahu byla použita šedá pigmentová barva. Lavice jsou vybaveny elektrickými topnými tělesy (obr.49) o rozměrech 520x300x40 mm. V každé lavici jsou čtyři topná tělesa.

Obr. 48 Topné těleso (Luká)

4.4.2.2 Konstrukce Celý komplex se skládá: • •


• • • • • • •

bočnice (2x) sedák opěradlo klekátko vrchní pult podpěra sedáku police

• •

rám podlaha

Lavice se skládá:

Podstavec :

35

Konstrukce podstavce: Rám z masivního dubu. Rohové spojení na pokos (obr 49). Podlaha (obr.50) je vyrobena ze smrkových prken vzájemně spojených na pero a drážku. Podlaha neleží přímo na dlažbě,ale nesou ji podlažní trámky. Celou podlahu drží pohromadě obvodový rám. Podlahová prkna jsou do obvodového rámu uložena na polodrážku a zajištěny hřebíky.

Obr. 49 Rohové spojení rámu

Obr. 50 Podlaha

Konstrukce lavic: Lavice jsou vyrobeny z dubové spárovky. Na klekátko byl použit smrk. Bočnice-slouží pro uchycení sedáku,opěradla i pultu. Do obvodového rámu jsou začepovány.

Sedák- je začepován do bočnic. Se sedákem je spojeno opěradlo. Podpěra sedáku-nachází se uprostřed sedáku. Vzájemně drží pomocí vrutů. Opěradlo-tvoří rám (obr.51a,b). Rám je vyroben ze čtyř vlysů. Vyztužení pomocí dvou příček.Výplň rámu tvoří překližka odýhovaná dubovou dýhou. Opěradlo je spojeno se sedákem, bočnicemi a pultem pravděpodobně na kolíky nebo na vložené pero.

Obr. 51a Opěradlo (vnitřní pohled)

Obr. 51b Opěradlo (vnější pohled)

36

Pult-se skládá ze dvou částí. První je vodorovná a spojená s opěradlem, druhá má určitý sklon a navazuje na vodorovnou část. Obě jsou spojeny s bočnicemi pomocí dlabu (obr. 52a). Do pultu je vyfrézována drážka za účelem vsazení lišty (obr. 52b).

Obr. 52a Pult

Obr. 52b Detail uchycení pultu a lišty

Police-je vsazena do drážek v bočnicích. Uprostřed je podepřena podpěrou. Ta je našroubována do příčky rámu tvořící opěradlo. Police je rovněž uchycenou pomocí vrutů do podpěry. Klekátko-je spojeno s bočními plochami bočnic (obr. 53) pomocí vrutů. Klekátku zajišťují stabilitu dvě podpěry.

4.4.3 Popis současného stavu Vzhledem k tomu že lavice jsou staré 46 let není míra opotřebení velká. Poškození se týká vrchního pultu, opěradla, klekátka a podlahy. Vrchní pult je napaden dřevokazným hmyzem pravděpodobně červotoč proužkovaný (Amonium punctatum) (obr.54) . Opěradlo, klekátko a podlaha jsou poškozeny mechanicky-poškozená povrchová úprava (obr. 50,55)

Obr. 53 Klekátko

Obr. 54 Poškození dřevokazným hmyzem

37

Obr. 55 Poškození opěradla

4.4.4 Ergonomie Rozměry lavic (Obr. 56):

Obr. 56 Rozměry lavic (Luká)

Tab.3. Ergonomie lavic – Luká Předepsané

Skutečné

rozměry

rozměry

[mm]

[mm]

Výška

420

515


550

Části lavice

Sedací plocha


Opěradlo

(5 osob)

380 0-3° r = 40-120 360

335 0°

95°

90°


Prostor pro nohy

2940

viz.str. 18

38

440

vyhovuje

nevyhovuje

4.5 Farní kostel sv.Martina z Tourse v Měrotíně

Obr. 57 Kostel sv. Martina z Tourse (Měrotín)

O založení kostela neexistují spolehlivé zprávy, první potvrzená zmínka o něm je v zemských deskách z roku 1481. V letech 1618 až 1619 dal Bernard ze Zástřizl kostel přestavět a tento nabyl v podstatě dnešní renesanční podoby, zvýrazněné předloženými arkádami s balustrádou. Kostel sv. Martina (obr.57) s ohradní zídkou tvoří výraznou a typickou krajinnou dominantu, která navíc nese bohaté znaky a prvky renesančního pojetí, výjimečného a ojedinělého v celé široké oblasti. Celek je kulturní památkou a podléhá státní památkové ochraně.

4.5.1 Doba vzniku lavic Z původních lavic se dochovala pouze jedna tzv. stella- chórová lavice pro kanovníky (nepoužívá se) (obr.59). Ostatní lavice byly pořízeny v roce 1994 (obr.58).

Obr. 58 Lavice (Měrotín)

Obr. 59 Původní lavice

39

4.5.2 Popis technického řešení a konstrukce 4.5.2.1 Půdorysné uspořádání (Obr.60)

Obr. 60 Půdorysné uspořádání (Měrotín)

Jak je vidět na obr. 60, rozestavění lavic je atypické. Přední blok lavic (šířka 2040mm) : - průchozí šířka 1800mm je zcela v normě -vzdálenost 310mm od zdí je nedostatečná Zadní blok lavic (šířka 1480mm): - místo mezi zdí a lavicemi je zcela nedostatečné -průchozí šířka kolem sloupů 550mm je nevyhovující

40

Počet lavic: 24 ks Z toho 10 lavic o délce 1940 mm a 14 lavic o délce 1380 mm. Proto budeme počítat kapacitu lavic pro tyto dva druhy lavic zvlášť. Kapacita lavic: kapacita lavic ≅


kapacita lavic ≅

1940 × 10 550


Kapacita pro lavice dosahuje přibližně 35 míst k sezení.

kapacita lavic ≅


kapacita lavic ≅

1380 × 14 550


Kapacita pro lavice dosahuje přibližně 35míst k sezení. Celková kapacita dosahuje 70 míst k sezení.

Povrchová úprava: Na těchto lavicích byla pravděpodobně použita polyuretanová nátěrová hmota. Lavice jsou vybaveny trubkovým elektrickým topením (obr.61), které je umístěno pod klekátkem.

Obr. 61 Topení

41

4.5.2.2

Konstrukce



• • • • • • •

bočnice (2x) sedák opěradlo klekátko vrchní pult podpěra sedáku police (2x)

• •

rám podlaha

Lavice :

Podstavec :

Konstrukce podstavce: Podstavec se skládá z obvodového rámu (DB) a podlahy (DB). Obvodový rám je rohově spojen na tupo pomocí dř. kolíků. Na vnitřní straně obvodového rámu je vyfrézována polodrážka pro uchycení prken tvořících podlahu. Dubová prkna, různé šířky, jsou vsazena do polodrážky a zafixována pomocí vrutů (obr.62).

Obr. 62 Spojení podlahy s obvodovým rámem

Konstrukce lavice: Lavice jsou celé včetně klekátka vyrobeny z dubové spárovky. Bočnice-nejsou spojeny přímo s podlahou respektive s obvodovým rámem jako u předešlých objektů, ale jsou slepeny s hranolkem, a až ten je spojen s rámem (obr.63). Spojení mezi těmito dvěma prvky by mohlo být pomocí čepu a dlabu.

Obr. 63 Spojení bočnice s podlahou

42

Sedák,podpěra sedáku-je tvořen deskou, která je vložena do drážky v bočnicích (obr.64). Na vnitřních stranách bočnic a u podpěry sedáku z obou stran, jsou podpěrové lišty. Slouží k eliminaci průhybusedáku. Stabilitu sedáku dále zajišťuje podpěra sedáku umístěna uprostřed (obr.65). S podlahou je spojena stejně jako bočnice.

Obr. 64 Spojení sedáku s bočnicí

Obr. 65 Podpěra sedáku

Opěradlo-je tvořeno dvěma částmi. Deska spojená se sedákem a s ním svírající pravý úhel a na ní napojená širší deska tvořící sklon opěradla (obr.66). Obě desky jsou spojeny s bočnicemi (dř.kolíky). Na této desce jsou nevhodně umístěny háčky, jelikož neumožňují řádné zavěšení (klobouk,deštník…) z důvodu umístění police viz. obr. 65. Police-se skládá ze dvou desek,které jsou vloženy mezi bočnice. Podepření polic zajišťují podpěrové lišty spojené s bočnicemi pomocí vrutů. Pult- je udělán ze dvou prvků. Samotný pult a na něj přichycena lišta (obr.67). Pult je spojen s bočnicemi a opěradlem zřejmě pomocí dř. kolíků. Klekátko-je vyrobeno z jedné desky. Jako nosný prvek slouží bočnice a podpěra sedáku.Na kraji a ve středu opatřeno výřezy pro uchycení závěsů. Z přední boční plochy klekátka je přichycen prvek sloužící k zachycení klekátka ve svislé poloze. Protikus je namontován na bočnicích (obr.68).

Obr. 66 Opěradlo

Obr. 67 Pult s lištou

43

Obr. 68 Zajišťovací prvek

4.5.3 Popis současného stavu Lavice nevykazují téměř žádné známky opotřebení. Je zde přítomna pouze mechanická abraze- klekátko (obr.69), opěradlo (obr.70), podlaha (obr.71).

Obr. 69 Klekátko

Obr. 70 Opěradlo

Obr. 71 Podlaha

44

4.5.4 Ergonomie Rozměry lavic (obr.72):

Obr. 72 Rozměry lavic (Měrotín)

45

Tab.4a. Ergonomie lavic – Měrotín Předepsané

Skutečné

rozměry

rozměry

[mm]

[mm]

Výška

420

440


550

Části lavice

Sedací plocha

380 0-3° r = 40-120 360

360 0°

95°

90°(95°)

Předepsané

Skutečné

vyhovuje

rozměry

rozměry

[mm]

[mm]

Výška

420

440


550

Hloubka Zaoblení Výška


Prostor pro nohy

nevyhovuje

Sklon

Opěradlo

vyhovuje

1940 (4 osob)

380

viz.str. 18

Tab.4b. Ergonomie lavic – Měrotín

Části lavice

Sedací plocha


Opěradlo

(3 osob)

380 0-3° r = 40-120 360

360 0°

95°

90°(95°)


Prostor pro nohy

1380

viz.str. 18

46

380

nevyhovuje

5

Diskuze

Tato práce měla za úkol podat souhrnné informace o kostelních lavicích nacházejících se ve čtyřech sakrálních objektech na bouzovsku spadajících pod konický děkanát. Jelikož tato práce je průzkumného charakteru a literatury, s kterou by se dalo porovnávat není mnoho, budou v diskuzi interpretována pouze zjištěná data. V žádném z objektů se nedochovaly původní lavice. Nejstarší lavice jsou v kostele sv.Gotharda na Bouzově z let 1869 – 1884 (neorokoko), následují lavice v Luké 1962, pak lavice v hřbitovní kapli u sv.Maří Magdaleny na Bouzově 1993 a nejmladší v chrámě sv. Martina z Tourse v Měrotíně 1994. Půdorysné uspořádání u všech lavic je nevyhovující z hlediska špatného přístupu do lavic od bočních zdí. To znamená, že přístup je možný pouze prostorem mezi dvěma komplexi lavic (středem). Jelikož nebyla k dispozici žádná technická dokumentace k tomuto sakrálnímu nábytku, je část zabývající se konstrukcí do jisté míry neobjektivní. Jako podklad pro tuto část práce sloužila pořízená fotodokumentace a odborná konzultace. U všech lavic byla použita jako hlavní materiál dubová spárovka. U konstrukce podlahy se nejčastěji vyskytoval smrk. Konstrukce jednotlivých lavic se od sebe moc neliší. Komplex lavic se skládá ze dvou hlavních částí: podstavec a samotná lavice. Podstavec je složen z obvodového rámu a podlahy. Lavice je složena z těchto dílů: bočnice, sedák, opěradlo, pult, klekátko a police. Mezi konstrukčními spoji převládá čep a dlab, kolíkový spoj, spojení pomocí vrutů. U podlahy pak pero a drážka případně polodrážka. Míra opotřebení se projevuje s postupem času. Či-li v nejhorším stavu se nacházejí lavice na Bouzově u sv.Gotharda a téměř bez poškození jsou lavice v Měrotíně. Nejčastějším prvkem poškození je napadení dřevokazným hmyzem (pravděpodobně červotočem proužkovaným Amonium punctatum ) a mechanická abraze. Ta se projevuje v místech nejčastějšího styku člověka s lavicí a sice na podlaze, klekátku a opěradle. Sedák je ve většině kostelech opatřen jistým typem podušky, čímž je sedák chráněn proti tomuto typu poškození. Poslední část práce se zaměřovala na ergonomické řešení tohoto typu sedacího nábytku. Ani jedna ze zkoumaných lavic nevyhovuje všemi svými rozměry požadovaným hodnotám. Mezi rozměry lavic, které jsou v souladu s požadovanými hodnotami patří: u sedací plochy její šířka, sklon a zaoblení na přední boční ploše sedáku; u opěradla je to úhel který svírá se sedákem. Jako neergonomické se u všech lavic jeví: výška a hloubka sedací plochy a výška opěradla. Prostor pro nohy je ve všech lavicích dostačující.

47

6

Závěr

Původní lavice se nedochovaly ani v jednom ze zkoumaných objektů.. Nejstarší lavice jsou na Bouzově v kostele sv.Gotharda z roku 1869 – 1884 (neorokoko). Nejmladší v Měrotíně v kostele sv.Martina z Tourse vyrobeny v roce 1994. Nejčastější konstrukční spoje jsou čep a dlab, spojení pomocí dřevěných kolíků, spojení pomocí vrutů a u konstrukce podlahy pak polodrážka (spojení mezi obvodovým rámem a podlahovými prkny) . Mezi poškozením lavic dominuje napadení dřevokazným hmyzem a mechanická abraze. Z hlediska ergonomie žádná z lavic nevyhovuje všem požadavkům kladených na tento typ sedacího nábytku.

48

7

Summary

Nowadays we do not find the original pew in the Bouzov’s chaperly. The oldest pew we can find in The St. Gothard Church in Bouzov from the years 1869 – 1884. The newest pew is in the St. Martin from Tourse Church in Měrotín, which was constructed in 1994. Most freguently used construction joints are the tenon and the mortice, the timber dowel point, the wood screw and the construction of floor contains the fillister, it meens the point between the peripheral frame and battens. Most freguent cause of the damane is the attack by the wormhole and the mechanical abrasion. In light of ergonomics anyone pew fully satisfy standard for sitiing furniture.

49

8

Seznam literatury

NEUFERT, E,. 2000. Navrhování staveb: Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2 vyd. Praha: Consultinvest,. 618s. ISBN 80-901486-6-2. BRUNECKÝ, P-ŠVANCARA, F., 1995.Interiér-člověk a nábytek. 1. vyd. Brno:MZLU,. 280s. ISBN 80-7157-157-1. KITTRICHOVÁ, E-DLABAL, S., 1977. Nábytek, člověk,bydlení: základy navrhování nábytku a zařizování bytových interiérů. 1. vyd. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury: Čs. Středisko výstavby a architektury,. 177s. MEDŘICKÝ, R., 1999. Závěrečná práce: Sakrální křesťanské stavby po roce 1989. Brno:MZLU,. 98s. ŽENOŽIČKA, J., a kolektiv, 2006. Bouzovsko, krajina & lidé, obec Bouzov, 192s. KRONIKA FARNOSTI LUKÁ WIKIPEDIA otevřená encyklopedie [online] citováno 6. března 2007 Dostupné na World Wide Web:

50

Kostelní lavice farnosti Bouzov

Recommend Documents