Kostelecké inspirování 2008

Kostelecké inspirování 2008

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

KOSTELECKÉ INSPIROVÁNÍ 2008 2. ročník konference 28.-29. listopadu 2008 Sborník abstraktů

Harabiš Filip & Suvorov Petr (Eds.)

Pořadatel konference: Katedra ekologie a životního prostředí, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol

ISBN 978-80-213-1871-7 2

Kostelecké inspirování 2008 Seznam příspěvků U

U

U

U

U

U

U

U

U

Vertikální stratifikace výletových otvorů tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo) .............................................. 5 U

Epizodní hydrologický model na povodí Modrava 2 ......................................................................................... 6 U

Digitální model povodí Modrava 2 ................................................................................................................... 7 U

Věková struktura smrčiny na Jezerní hoře, Šumava ........................................................................................... 8 U

Nový zámek v Kostelci nad Orlicí: Koncepční projekt rozvoje a využití zámeckého areálu ................................ 9 U

Vliv managementu na biodiverzitu drobných zemních savců na vlhkých loukách ............................................ 10 U

Jak se vyvíjí druhové složení rostlin na vlhkých loukách po jejich opuštění? ................................................... 11 U

Hledání krajinné identity v bývalém VVP Ralsko ........................................................................................... 12 U

Hodnocení mezních pásů na Bruntálsku na základě dendrologického šetření ................................................... 13 U

Prameništní komplexy v Šumavském předhůří jako počátek detritových řetězců povodí s výskytem perlorodky říční (Margaritifera margaritifera L.) ............................................................................................................. 14

U

U

U

U

U

U

U

U

U

U

U

U

Vliv geodat na hodnocení krajiny ................................................................................................................... 15 U

Hnízdní biologie sýce rousného (Aegolius funereus) v imisních oblastech Krušných hor .................................. 16 U

Výskyt “naturového“ druhu vážky Sympecma paedisca v ČR .......................................................................... 18 U

Biotransformace hmoty s využitím vybraných kroužkovců .............................................................................. 19 U

Hnízdní biologie a příbuzenská struktura populace sýce rousného v Krušných horách ..................................... 20 U

Systém nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady v Benešově ............................................. 21 U

Hnízdní ekologie pěnice slavíkové .................................................................................................................. 22 U

Invazní druhy - problémy a řešení ................................................................................................................... 23 U

Věková struktura v I. zóně NP Šumava „Trojmezná“ ...................................................................................... 24 U

Pozemková úprava v k.ú. Skytaly ................................................................................................................... 25 U

Vliv ekologického a konvenčního zemědělství na diverzitu a abundanci denních motýlů v oblasti Českého středohoří ....................................................................................................................................................... 26 U

U

Rozšírenie čeľade Branchiobdellidae (Annelida, Clitellata) na západnom a strednom Slovensku ...................... 27 U

U

U

U

U

Distribuce savčích predátorů ........................................................................................................................... 29 U

Charakteristika a oživení šumavských pramenišť s detailnějším zaměřením na rod hrachovky (Pisidium) ........ 30 U

U

U

Hraboší dny ................................................................................................................................................... 28

Vliv intenzity pastvy na travní porost .............................................................................................................. 31 U

Hostitelská specificita kůrovcovitých (Col., Curculionidae: Scolytinae) napadající temperátní listnáče ............ 32 U

U

Co se honí nezkušeným husám v hlavě, aneb kam létají housata bez rodičů? ................................................... 33 U

Hlasový repertoár nosorožce širokohubého severního (Ceratotherium simum cottoni) …………….….………..34 Návrh naučné stezsky NPR Sedlo (CHKO České středohoří)… ............................................................ 35 U

U

U

Význam ochranných pásem lesních maloplodých zvláště chráněných území .................................................... 36 U

Využití modelů transferové funkce pro předpovídání průtoků v reálném čase .................................................. 37 U

Rotácia vajec v hniezde vrabca poľného (Passer montanus). alebo „Išlo vajce na vandrovku“ ......................... 38

U

U

U

U

U

U

Mohou mechorosty sloužit herbivorům jako enemy-free space (prostor bez nepřátel)? ..................................... 39 U

Příbuzenská struktura populace sýce rousného (Aegolius funereus) ................................................................. 40 U

Fluktuace početnosti skokana štíhlého (Rana dalmatina) na Hornojiřetínské výsypce ...................................... 41 U

Landscape change and dynamics of gardens in Sokolov region ....................................................................... 42 U

Effect of agricultural fields management on diversity of plant and bird communities ....................................... 43 U

3


U

Ekologie a využití molekulární biologie u rodu Rumex se zaměřením na druhy R. obtusifolius a R. crispus ..... 44 U

U

Hnízdní predace a distribuce hýla rudého (Carpodacus erythrinus) ve Vltavském luhu na Šumavě……….........45 U

Časoprostorová aktivita sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných a v Jizerských horách ......................... 46

U

U

Osud těžbou narušených lokalit, aneb jak se ničí naděje naší krajiny ............................................................... 47 U

Využití historických dat o prostorové distribuci bekyně mnišky (Lymantria monacha L.) v oblasti Brd pro zhodnocení rizika gradací ............................................................................................................................... 48

U

U

U

U

U

Urbanizace a ztráta krajinné identity v Gironském regionu (Katalánsko) ......................................................... 49 U

Mizející biodiverzita saproxylického hmyzu nížinných lesů ............................................................................ 50 U

Analýza struktury přírodě blízkých lesních porostů v NPR Trčkov a PR Černý důl .......................................... 51 U

Polymorfní mikrosatelitní markery pro určování příbuzenských vztahů u antilopy losí (Taurotragus oryx) a antilopy Derbyho (Taurotragus derbianus) ..................................................................................................... 52 U

U

4


0B56B

Vertikální stratifikace výletových otvorů tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo)

Vertical stratification of emergence borings of longhorn beetle (Cerambyx cerdo) Jan Albert J. Katedra ekologie a ŽP, FŽP ČZU, Praha, [email protected]

Abstrakt Tesařík obrovský je reprezentantem ohrožené fauny nížinných lesů, je chráněn národní i evropskou legislativou. Jeho larvy se vyvíjejí ve dřevě dubů, dnes je vázán především na mohutné staré duby v otevřené krajině a řídké porosty říčních kaňonů. Do poloviny 20. století byl v ČR rozšířen všude v teplejších oblastech, dnes přežívá hlavně na jihu Moravy a v jižních Čechách. Jeho ústup byl způsoben změnami hospodaření, především převodem pařezin na vysokokmenné, pasečně obhospodařované porosty. Na svých posledních lokalitách je dnes ohrožen hlavně odstraňováním přestárlých stromů. Tesařík obrovský je považován za ekosystémového inženýra, tzn. že jeho přítomnost a aktivita vytváří vhodné podmínky pro výskyt dalších druhů xylofágního hmyzu. Data byla sbírána stromolezeckou metodou na Podskalské louce u Hluboké nad Vltavou. Kmeny stromů byly rozděleny na segmenty po 2m výšky a dle orientace ke světovým stranám (V, J, Z, S). Pro každý segment byly zaznamenány počet výletových otvorů, výška a míra oslunění. Sběr dat bude pokračovat na dalších lokalitách v ČR; hlavním cílem výzkumu je odhadnout, jak velkou část populace zachytí počítání výletových otvorů v části kmene dosažitelné ze země a zjistit hlavní parametry ovlivňující distribuci požerků tesaříka obrovského v rámci obsazeného kmene. Z předběžných výsledků (sběr dar stále probíhá) vyplývá, že tesařík obrovský: (i) Upřednostňuje nižší partie kmene (0-4m), (ii) osidluje plochy osluněné až v polostínu, ale vyhýbá zastíněným částem kmene. (iii) Přestože bylo nejvíce výletových otvorů nalezeno na segmentech orientovaných k jihu, a nejméně na segmentech orientovaných k severu, hraje orientace segmentu menší roli než oslunění kmene. Klíčová slova: Cerambyx cerdo, stratifikace, výletové otvory. Podpořeno grantem IGA ČZU 200842110009.

5


1B57B

Epizodní hydrologický model na povodí Modrava 2 The event based hydrological model of Modrava 2 50B106B

Aleš Balvín

KVHEM FŽP ČZU, [email protected], [email protected]

Abstrakt Tématem představené práce bylo použití dat digitálního modelu terénu pro modelování srážko-odtokové události epizodním modelem. Nosným tématem je propojení prostorových dat, získaných z analýzy digitálního modelu terénu s jednoduchým srážko–odtokovým modelem, který umožňuje simulovat odtok z povodí. Pro potřeby představené práce bylo provedeno geodetické měření terénu. Toto měření bylo zpracováno a vyhodnoceno. Na vyhodnocených datech byly následně vypočteny charakteristiky reprezentující prostorovou informaci o zájmovém území. Tento typ informace byl jedním z hlavních zdrojů vstupních informací, která byla využita pro modelování odtokového procesu z povodí. Obsahem práce bylo (1.) provedení a vyhodnocení geodetického měření, (2.) vytvoření čtvercové sítě digitálního modelu terénu, (3.) vytvoření jednoduchého epizodního model pro přípravu simulace srážko-odtokových událostí založený na digitálním modelu terénu, vyhodnocení vlivu terénních charakteristik na odtok z povodí, provedení simulace vybraných událostí a porovnání sady parametrů pro jednotlivé sražko-odtokové události a k tomuto účelu (4.) připravení softwarové aplikace. K dosažení cílů představené práce bylo použito programu Delphi 2005 a zpočátku Delfi 10 Lite v3.0, ve kterém byl naprogramován program M2, dále pak programů R 2.6.1, gnuplot, MS Excel a dalších. Klíčová slova: epizodní model, srážko-odtokové události, Modrava, Šumava, DEM

6


2B58B

Digitální model povodí Modrava 2

Digital terrain model of the basin Modrava 2 51B107B

Petr Bašta

FŽP ČZU Praha, Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6 – Suchdol, tel.: 224 382 134, [email protected]

Abstrakt Prezentovaný výzkum je zaměřen na podrobné zaměření topografie terénu a jeho vegetačního pokryvu, jež jsou vstupem pro následný proces interpolace terénních charakteristik zdejšího povodí a tvorby digitálního modelu terénu. Zaměření terénu bylo provedeno na povodí Modrava 2, jednom z experimentálních povodí Fakulty životního prostředí, které se nachází v centrální části Šumavy, 7 km jižně od Filipovy Hutě. K zaměření byly použity totální stanice Topcon GTS 12. Hustota podrobných tachymetrických bodů zaměřeného území závisela na aktuální topografii terénu, vzdálenost dvou bodů se pohybovala mezi 2 a 10 metry. Ke každému bodu byla přiřazena kategorie vegetačního pokryvu. Proces interpolace hydrologických charakteristik zkoumaného povodí byl založen na podrobné analýze problematiky digitálních modelů terénu, jejich struktur a interpolačních technik pro jejich generování. Na základě těchto analýz byl ze zaměřených dat prostřednictvím softwarového výpočetního doplňku R interpolován konzistentní digitální model morfologie terénu a jeho vegetačního pokryvu, a to v několika modifikacích využitelných pro hydrologické, geografické a další aplikace. K interpolaci terénu byly využity dvě metody – interpolace aritmetickým průměrem hodnot a interpolace váženým průměrem (IDW) hodnot zaměřených v blízkém okolí zájmové lokality. Výsledný model terénu sestává z pravidelně rozvržených sítí bodů o určitých hodnotách, přičemž jednotlivé body těmito hodnotami reprezentují danou terénní charakteristiku (nadmořskou výšku, sklonitost, směr povrchového odtoku, vegetační pokryv) v místě svého výskytu. Vzniká tak prostorově distribuovaný model terénních charakteristik povodí. Z modelu lze vyčíst mj. nadmořské výšky v zájmových lokalitách a sklonitost zdejšího terénu. Výška zaměřeného území se pohybuje v rozmezí 1188 m a 1330 m, průměrná sklonitost činí 19 %. Byl proveden detailní popis směrů povrchového odtoku vody ze zaměřeného území.Výstupy modelu ukazují, že přesnější model je poskytován interpolační technikou IDW a že vliv na výsledky má rovněž velikost rozlišení sítě bodů – podrobnější model vykazuje větší přesnost.

Klíčová slova: Digitální model terénu, digitální analýza terénu, terénní charakteristiky, interpolační techniky, prostorově distribuovaný model, sklonitost terénu, rozlišení sítě bodů.

7


3B59B

Věková struktura smrčiny na Jezerní hoře, Šumava

Age structure of the spruce forest at Jezerní Mountain, Bohemian Forest 52B108B

Vojtěch Čada

Fakulta životního prostředí ČZU, [email protected] H

Abstrakt Horské smrkové lesy skrývají ještě mnoho tajemství, pokud jde o jejich dynamiku. Vývojové procesy nebyly v minulosti v těchto lesích objektem podrobného studia, proto jsou naše současné znalosti založeny spíše na doměnkách a poznatcích ze současnosti. Na základě takových doměnek se například o většině lesích Šumavy traduje, že mají silně pozměněné druhové složení a že jsou výrazně stejnověké. Cílem této práce je přinést drobný vhled do minulého vývoje přirozeného lesního porostu smrku na Jezerní hoře (1343 m.n.m.) v severní části Šumavy (NPR Černé a Čertovo jezero) pomocí analýzy věkové struktury. Vrcholové partie NPR Černé a Čertovo jezero se nachází v 8. lesním vegetačním stupni. Zde byly subjektivně vybrány dvě čtvercové plochy o velikosti 50x50 metrů. Výběr byl směřován do míst rozvrácených vichřicí z ledna 2007. Na těchto plochách byly zaměřeny technologií Field Map všechny živé i mrtvé stromy (jako živé byly hodnoceny stromy živé v roce 2006, tzn. před zmíněnou vichřicí), byla změřena jejich tloušťka na pařezu a byly zařazeny do třídy rozkladu dle Groven et al. (2002). Následně byly přírůstovým nebozezem odebrány vývrty ze všech živých stromů. Tyto vývrty byly vysušeny, nalepeny do prkýnek, seříznuty žiletkou a poté byl počítán jejich věk. Na ploše 1 se nacházelo 492 živých a 464 mrtvých kmenů na ha, kruhová základna živých byla 51 m2/ha, mrtvých 30 m2/ha a celková 81 m2/ha. Na ploše 2 bylo zaměřeno 288 živých a 440 mrtvých kmenů na ha, kruhová základna živých byla 41 m2/ha, mrtvých 37 m2/ha a celková 78 m2/ha. Tloušťkové rozdělení a rozdělení tříd rozkladu indikují postupný rozpad porostu gradující až k vichřici z ledna 2007. Nejvíce stromů se nachází ve stupni rozkladu 2 a dále prudce klesá. Na pozadí tohoto rozdělení je vidět, že nejtlustější stromy se nacházejí ve stupni rozkladu 2 a postupně se snižujícím se stupněm rozkladu se snižuje i nejvíce zastoupená tloušťková třída. Na ploše 1 oproti ploše 2 daleko výrazněji dominuje stupeň rozkladu 2. Na ploše 1 se věk pohybuje v rozmezí 117 až 252 let. Výrazný vrchol je ve třídě kolem 135 let (128 ks/ha). Rozdělení je výrazně levostranně asymetrické. Na ploše 2 jsou stromy staré mezi 135 a 211 lety. Opět je zde výrazný vrchol ve třídě kolem 175 let (100 ks/ha) s podružným vrcholem kolem 155 let (44 ks/ha). Rozdělení je podobné normálnímu. Rozmístění stromů na ploše 1 se jeví náhodné až pravidelné, bez náznaků shlukovitého uspořádání ani ve třídách rozkladu ani podle věku. Až na jednu relativně malou porostní mezeru stromy umírají spíše jednotlivě. Rozmístění stromů na ploše 2 je též náhodné až pravidelné, nicméně zde již vznikají porostní mezery, stromy zde umírají ve skupinkách. Podle všech charakteristik je zřejmé, že plocha 2 je v pozdější fázi vývoje a byl již na začátku rozrůzňování porostu a výměny generací (Frelich 2002). Zdá se tedy, že oba analyzované porosty na Jezerní hoře vznikly po velice silném narušení před cca 150 lety (plocha 1) a před cca 200 lety (plocha 2). Je možné uvažovat různé kombinace přirozených narušení (vichřice 1770, 1830 a 1870) a těžby. I po takovémto silném narušení se ovšem byly schopné obnovit, dle mého názoru hlavně z přirozené obnovy, neboť vznikl relativně různověký porost s věkovým rozpětím cca 80 let. Došlo k postupnému zapojování porostní klenby a následně vylučování slabších jedinců (dynamika popsaná Frelichem 2002), nicméně následovalo další silné narušení, které opět vrátilo vývojový cyklus 8

Kostelecké inspirování 2008 na začátek. Dle mého názoru je situaci možné ovšem chápat také tak, že smrkové porosty v takto extrémních podmínkách nedokáží odrůstat v malých porostních mezerách, neboť potřebují ke své obnově dostatech světla, tepla apod., k čemuž pomáhají právě takováto silná narušení. I na takováto narušení jsou ovšem tyto ekosystémy adaptovány. Z tohoto vyplývá, že i přes částečné ovlivnění lesa člověkem vznikly relativně různověké porosty z větší části přirozenou obnovou a tedy, že kontinuita přírodního lesa je zachována. Struktura těchto porostů se podobá struktuře přirozených lesů řízených silnými narušeními známých ze světa (Lilja, Wallenius et Kuuluvaine2006, Svoboda 2007, Frelich 2002, Berg et al. 2005, Kulakowski et Bebi 2004 aj.) Klíčová slova:věková sruktura, smrk, dynamika, les, disturbance, vývoj

4B60B

Nový zámek v Kostelci nad Orlicí: Koncepční projekt rozvoje a využití zámeckého areálu

A manor house Nový zámek in Kostelec nad Orlicí: A conceptual project of a development and an exploatation of a mansion property 53B109B

Jaroslav Čermák

Katedra ekologie krajiny FŽP ČZU v Praze, Náměstí Smiřických 1, 281 63 Kostelec nad Černými lesy, [email protected] H

Abstrakt Diplomová práce obsahuje charakteristiku zájmového území, popis historického vývoje, rozbor současného stavu, návrhy nových funkcí stávajících objektů a částečně mapuje možnosti financování z fondů Evropské unie. Areál klasicistního Nového zámku byl do roku 1949 využíván jako sídlo rodiny Kinských, od roku 1949 v něm byl postupně zřízen Výzkumný ústav pro chov prasat, Inseminační stanice býků a zahradnictví, park byl trvale zpřístupněn veřejnosti. V tomto období došlo k devastaci celého areálu. Po roce 1992 byl zámek a k němu náležející objekty navrácen zpět rodině Kinských a do současné doby probíhá postupná rekonstrukce pro plné využití všech částí areálu s novými funkcemi – orientace na turistický ruch. Součástí návrhu nových funkcí je zřízení expozice a galerie v budově zámku, restaurační a kulturní zařízení v bývalém hospodářském dvoře, rekonstrukce zelinářské zahrady přístupné návštěvníkům, adaptace jednoho ze skleníků na „Motýlí dům“, vybudování penzionu a nového hospodářského dvora poskytujícího podmínky pro provoz agroturistiky. Okrajově se práce zabývá možností získání dotací z fondů EU a návazností na širší koncepci rozvoje regionu. Klíčová slova: zámecký areál, Nový zámek v Kostelci nad Orlicí, turistické využití, rekonstrukce, adaptace

9


5B61B

Vliv managementu na biodiverzitu drobných zemních savců na vlhkých loukách

Impact of management on the biodivezity of small terrestial mammals on wet meadows 54B110B

1 6B62B

Ondřej Cudlín1, Markéta Haisová2 , František Sedláček3

FŽP Česká Zemědělská Univerzita v Praze, +420 737 375307, [email protected] 2 ZF JCU v Českých Budějovicích 3 JCU PrF v Českých Budějovicích, ÚSBE AVČR H

7B63B

8B64B

Abstract Decrease of wet meadow is attended by extinction of rare population and endangered species of plants and animals. My research was focused on the impact management to biodiversity of small mammals on wet meadows with and without endangered species Dactylorhiza majalis. Small mammals were snaptrapped for three nights in the autumn on three localities (Černiš, Čakov, Milíkovice) near České Budějovice. On each locality one wet meadow with and second one without present of species D. majalis were selected. On each locality four rows of 25 snap traps were situated, two rows through orchid plots and two through plots without orchids. During period 2002 – 2004 were on meadows with D. majalis higher growth and more species of caught small mammals were found. There were following species: Microtus arvalis, M. agrestis, Apodemus sylvaticus, A. flavicollis, Sorex araneus, Clethrionomys glareolus, Neomys anomalus. On meadows without orchid species Microtus arvalis and A. sylvaticus dominated. Since 2005 observed meadows were mowed two times during year on localities Černiš and Milíkovice. Only locality Čakov was mowed only one time during 3 – 5 years. My results showed that more intensity management decreased the number of small mammal species on orchid meadows. Prevailing species M. arvalis, A. sylvaticus and rare species A. flavicollis a M. agrestis were occurring on orchid meadows. To increase the biodiversity of small mammals and population of D. majalis I suggest to mow wet meadows one time during one or two years in the first part of July. Keywords: small terrestrial mammals; wet meadow, Dactylorhiza majalis. Abstrakt Alarmující úbytek vlhkých luk je provázen zánikem celé řady populací organismů, včetně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ve svém příspěvku jsem se zaměřil na vliv managementu na biodiverzitu drobných savců na loukách s přítomností a bez přítomnosti ohroženého druhu prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Na konci vegetačního období (září – říjen) v letech 2002 až 2007 byl proveden v průběhu tří nocí odchyt drobných savců. Odchyt probíhal na 3 lokalitách (Černiš, Čakov, Milíkovice) do 20 km od Českých Budějovic. Na každé lokalitě byla vybrána vlhká louka s přítomností a druhá bez přítomnosti prstnatce májového. Na těchto lokalitách byly vytyčeny čtyři linie o celkové délce 500 m, vytvořené ze sta sklopných pastí. Dvě linie procházely přes místa s výskytem vstavačovitých rostlin, zbývající dvě přes louky bez přítomnosti vstavačovitých rostlin. Během odchytů v letech 2002 - 2004 byly na transektech s výskytem vstavačovitých rostlin odchyceny tyto druhy drobných savců: Microtus arvalis, M. agrestis, Apodemus sylvaticus, A. flavicollis, Sorex araneus, Clethrionomys glareolus, Neomys anomalus. Na transektech bez výskytu vstavačovitých převažoval Microtus arvalis a vyskytoval se i druh A. sylvaticus. Na loukách s přítomností vstavačovitých rostlin (Černiš a Milíkovice) byl ve srovnání s loukami bez vstavačovitých v letech 2002 - 2004 vyšší porost. Od roku 2005 došlo k pravidelnému kosení i 2x ročně, kromě vlhké louky na Čakově, která je kosena na jaře jednou za 3 – 5let. Na základě svých 10

Kostelecké inspirování 2008 výsledků se domnívám, že v důsledku intenzivního managementu se na obou lokalitách vyskytuje menší počet druhů a jedinců drobných savců než v letech 2002 – 2004, převažují druhy M. arvalis, A. sylvaticus a řídce se vyskytují druhy A. flavicollis a M. agrestis. Pro podporu biodiverzity drobných savců a populace prstnatce májového doporučuji kosení na začátku července jednou za 1 – 2 roky. Klíčová slova: drobní zemní savci, vlhké louky, prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).

9B65B

Jak se vyvíjí druhové složení rostlin na vlhkých loukách po jejich opuštění? Development of plant species composition of wet meadows after their abandonment Alena Drašnarová Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita, [email protected]

Abstrakt V současné době se mnohé v minulosti pravidelně obhospodařované louky nacházejí v různých fázích sukcese, protože byly ponechány ladem. Opuštění luk se projevuje změnami v množství biomasy a druhovém složení rostlin. Po skončení hospodaření dochází k nárůstu nadzemní biomasy rostlin. Typické je také hromadění odumřelých rostlin, které mění dostupnost světla, ovlivňuje vyklíčení semen, vodní a půdní podmínky stanoviště. Tyto změny mají vliv na druhovou skladbu a způsobují, že zvláště malé a krátkověké druhy mizí z opuštěných luk. Akumulace organického materiálu vede k urychlení mineralizace dusíku, to podporuje některé druhy, které se stávají dominantními (např. Molinia caerulea). Sukcese louky v les trvá okolo 250 let a můžeme ji rozdělit do třech fází. V první fázi se nemění druhové složení, ale zvyšuje se dominance některých druhů. V druhé fázi se vytváří komplex vysokých bylin a vrb a začínají se objevovat první stromové druhy. Ve třetí fázi vzniká vrbo-olšová mlazina nebo mladý lesík. Proces výměny druhů během sukcese závisí na jejich životní strategii, především na jejich růstové formě, způsobu rozmnožování a schopnosti tvořit polykormony a klonální formy. Studium sukcese má význam pro ochranu přírody, protože tyto poznatky mohou přispět k výběru správného managementu, který povede ke znovuobnovení druhově bohatých luk. Klíčová slova: ochrana přírody, sukcese, vlhké louky, životní strategie rostlin.

11


10B66B

Hledání krajinné identity v bývalém VVP Ralsko (Česká republika)

Searching for the landscape identity in the former Military Area Ralsko Barbora Engstová Katedra ekologie krajiny, FŽP ČZU v Praze, tel: +420 22438 3709, [email protected] H

Abstrakt Vojenský výcvikový prostor Ralsko se rozkládal v letech 1950-1991 na severu Čech, na rozhraní současného Libereckého a Středočeského kraje, mezi městy Bělá pod Bezdězem, Mimoň a Mnichovo Hradiště. Svojí rozlohou více jak 250 km2 se řadil mezi největší vojenské prostory ve Střední Evropě. Před vyhlášením vojenského újezdu se zde nalézala po staletí kultivovaná kulturní krajina, která se vzhledem k okolí vyznačovala vyšším podílem lesních porostů a poměrně méně vyvinutým průmyslem a které se, jakožto součásti Sudet, nevyhnuly známé demografické fluktuace 1. poloviny 20. století. Armáda převzala pod svou správu území s více než 20 fungujícími vesnicemi a s bývalým královským městem Kuřivody. Všechny obce byly odsouzeny k zániku. Domy byly rozebrány a použity jako stavební materiál, nebo byly prostě odstřeleny a srovnány se zemí, popř. posloužily jako cíl cvičných střeleb. Střelnice byly zřízeny právě na územích bývalých polí a travních porostů, zatímco lesy byly i nadále z převážné části hospodářsky využívány. Bývalé střelnice dnes představují atraktivní krajinný fenomén, ojedinělý v našich podmínkách. Svými spontánně vzniklými rozsáhlými travními porosty a porůznu dorůstajícími náletovými dřevinami působí takřka dojmem stepi. Především kvůli tomuto specifickému krajinnému rázu a kvůli stále ještě relativní odlehlosti se „Ralsko“ stává oblíbeným cílem především cyklo-turistů. Dá se zde však hovořit o krajinné identitě, když současný stav může být jen přechodným stadiem? Identita krajiny by měla mít spojitost s historií, sledovat kontinuum vývoje, odrážet probíhající procesy a zároveň si udržet vlastní charakter. Lze ho na „Ralsku“ nalézt? Podél cest, z nichž některé stále ještě kopírují původní silnice, lze najít jasně viditelné ruiny domů s často zachovalými sklepy, stále zde jde alespoň v náznacích číst rozložení vesnic a tam, kde nebyly vykáceny, stojí staré lípy, duby nebo javory v aleji vedoucí ke hřbitovu nebo vysazené na návsi u kapličky. Pod stromy i na mýtinách mezi ruinami se nacházejí zahradní kultivary přežívající desítek let bez péče člověka a konkurenčně úspěšné druhy v čele se Zlatobýlem kanadským (Solidago cannadensis) obsazují nová a vzdálenější stanoviště. Dalším úkazem jsou zde rostoucí travino-bylinná společenstva, která se bez jakýchkoli zásahů (pomineme-li pastvu vysoké zvěře) vyvíjí druhovým složením směrem k mezofilním trávníkům typu Arrhenaterion, který se jinak vyskytuje v okolní krajině na kosených loukách. Vodítkem ke znovunalezení krajinné identity by se měly stát nejen daleké horizonty s vulkanickými kopci v pozadí, staré stromy na místech zaniklých vesnic, zahradní kultivary nebo invazní rostliny šířící se ze zničených intravilánů, ale také posílená paměť místa, založená na studiu historických map a dokumentů. I když nelze navázat na historickou kontinuitu osídlení, nesmí se na ni zapomenout. Klíčová slova: identita krajiny, krajinný ráz, vojenský újezd

12


11B67B

Hodnocení mezních pásů na Bruntálsku na základě dendrologického šetření Dendrology research of medieval hedgerows on Bruntal area Jana Ešnerová1*, Jiří Kotaška1, Šárka Škvárová1, Kristina Molnárová2 1

ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, *e-mail: [email protected] 2 ČZU v Praze, Fakulta životního prostředí

Abstrakt V roce 2008 bylo na Bruntálsku (katastrální území Valštejn) provedeno základní dendrologické šetření v 5 mezních pásech. Hlavním cílem šetření bylo sledování vlivu stáří pásu na zastoupení dřevin a keřů, a to jak z hlediska počtu jednotlivých druhů, tak z hlediska jejich věkové a prostorové struktury. Byly sledovány 2 pásy, jejichž vznik byl na základě studia mapových podkladů datován na období před rokem 1830 a 3 pásy, které vznikly po roce 1830. V každém pásu byla provedena inventarizace dřevin včetně zjištění výčetního průměru jednotlivých stromových jedinců. U vybraných jedinců pak byly odebrány vývrty pro zjištění minimálního věku. Celkem bylo v zájmové oblasti pozorováno 9 druhů keřových taxonů a 14 druhů taxonů stromových. Nejvíce zastoupeným keřem byla růže šípková (Rosa canina) a nejvíce zastoupeným stromovým druhem byl javor klen (Acer pseudoplatanus). Nejvyšší průměrné výčetní tloušťky dosáhl rod jabloň (Malus sp.), dále pak javor mléč (Acer platanoides) a vrba jíva (Salix caprea). Významný vliv stáří pásu nebyl prokázán na žádnou ze sledovaných charakteristik. Je ovšem nutné podotknout, že tyto výsledky jsou zatím předběžné (výzkum bude probíhat i v příštím roce), a že na základě hodnocení 5 pásů nelze vyvozovat žádné obecně platné závěry. Klíčová slova Bruntálsko, mezní pás, dendrologické hodnocení Abstract The dendrology research of five medieval hedgerows within a pluzina near the town of Bruntal (Valstejn district) took place in 2008. Based on the map data two hedgerows were established before 1830 and three after 1830. The main aim of the research was to determinate the influence of hedgerow age on the distribution of tree and shrub species. The inventory including measures of breast-height diameters of trees were made in every hedgerow. The increment borer was used for determining the minimal age of selected individuals. In total, it was observed 9 species of shrubs and 14 tree species. The most frequent shrub was dog rose (Rosa canina) and the most frequent tree was sycamore (Acer pseudoplatanus). The highest mean breast-height diameters were observed for apple trees (Malus sp.), Norway maples (Acer platanoides) and sallow (Salix caprea). Our results did not show significant influence of hedgerow age on the assessed characteristics. But it is necessary to note that this was just a preliminary research. Thus it is not possible to make a general conclusion. The same kind of research will continue in 2009. Key words: Bruntal area, hedgerows, pluzinas, dendrology research Poděkování: Tento projekt vznikl za podpory grantu České zemědělské univerzity č. 20084202 „Krajinně ekologické funkce dochovaných mezních pásů středověkých plužin – podklady pro ochranu těchto historických krajinných struktur a pro plánování krajin s trvale udržitelným hospodařením“.

13


12B68B

Prameništní komplexy v Šumavském předhůří jako počátek detritových řetězců povodí s výskytem perlorodky říční (Margaritifera margaritifera L.) K. Fricová1,2, L. Kubíková1,2, O. Simon2 1

2

Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita, Kamýcká 129, 165 21, Praha 6 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. v.v.i., Podbabská 30, 160 62 Praha 6 – Dejvice

Abstrakt V oligotrofních povodích šumavského předhůří představují prameniště nutričně významný zdroj detritu pro ekosystémy s výskytem populací evropsky významného druhu - perlorodky říční. Prameniště hrají v procesech transformace rostlinné hmoty a jejím rozkladu na detrit v pramenných částech toků významnou roli. V celém povodí se nachází několik stovek až tisíců nezamrzavých pramenišť tří základních typů: helokrény, limnokrény i rheokrény, jakož i typy přechodné a komplexní. Zkoumáno bylo 83 pramenišť v lesním i bezlesém prostředí, nacházejících se v povodí Blanice a Zlatého potoka v nadmořské výšce 800-1000. Polovinu z nich tvořily helokrény - pramenné mokřady, jejichž prostředí je silně heterogenní. Z hlediska prostorového mají helokrénní prameniště mozaikovitou strukturu, takže v nich lze obvykle odlišit několik typů nepravidelně se střídajících mikrohabitatů. V podkladu pramenišť převažuje humolit, tvořící místy vrstvu hlubokou více než 1 m, písek a štěrk se objevuje méně. Výrazná je rovněž časová dynamika; v letním období je řada helokrénů souvisle pokryta porostem mokřadních rostlin, v zimě se objevuje více volné hladiny. Díky hloubkové stratifikaci se ve většině pramenišť vyskytuje i celá řada vertikálně rozmístěných mikrohabitatů s proudící i stojatou vodou a pestrou škálou substrátů se specifickými typy detritu. Heterogenita prostředí pramenišť v čase i prostoru ale také představuje vážný metodický problém při jejich popisu. Materiál, ze kterého může vznikat detrit, se do pramenišť dostává ze 3 hlavních allochtonních zdrojů – opadem z dřevin, drenováním z rhizosféry rostlin nad prameništěm prostřednictvím nor hlodavců a také přímo z vývěru společně s podzemní vodou, přitékající do prameniště. Poslední významný zdroj detritu je autochtonní produkce prameništních společenstev, zejména bakterií, řas a makrofyt. Vzájemný poměr těchto zdrojů se liší podle charakteru prameniště a okolní vegetace. Postavení různých typů pramenišť v detritových řetězcích je rozdílný – od drobných limnokrénů bez vegetace s dominantním allochtonním přísunem, až po rozsáhlejší luční helokrény s velkou primární produkcí mokřadní vegetace. U rheokrénů je doba zdržení organické hmoty velmi krátká a není zde dostatek času pro autochtonní vznik jemného detritu. Oproti tomu u helokrénů je doba zdržení rostlinného materiálu dlouhá, primární produkce může být významnější a i aktivní povrchy pro činnost mikrobiálních společenstev jsou rozsáhlé. U řady sledovaných helokrénů tak připadají v úvahu jako zdroj detritu všechny výše jmenované.

14


13B69B

Vliv geodat na hodnocení krajiny

Effects of geodata characteristics on landscape pattern assessment Gdulová Kateřina*, Šímová Petra Katedra biotechnických úprav krajiny, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita, *[email protected]

Abstrakt Hlavním cílem projektu je analýza vztahů mezi tématickým rozlišením dat, prostorovou podrobností dat a zjištěnou strukturou krajiny. Příspěvek se zabývá charakteristikou a porovnáním geografických datových sad použitelných pro výpočet fragmentace krajiny dostupných pro celé území ČR. K výpočtům struktury krajiny jsou použity dvě vektorové geografické datové sady s rozdílnou tématickou a prostorovou podrobností a s různým původem. Sada Corine Land Cover (CLC) vznikla na základě interpretace družicových snímků, datová sada ArcČR500 na základě map pozemního mapování. Zásadní rozdíl mezi těmito daty je v přístupu k liniovým prvkům, což může ovlivnit výsledky výpočtů krajinných metrik. Pro dané sady byla počítána sada proměnných charakterizujících fragmentaci krajiny na území celé ČR. U analyzovaných dat dochází k poměrně obdobnému zastoupení jednotlivých tématických tříd, pouze v databázi ArcČR500 je výrazná diference ve vysokém zastoupení třídy plochy sídel. U sady CLC je patrná nedostatečná identifikace liniových prvků (komunikací a vodních toků), vypočtené charakteristiky fragmentace jsou nižší než pro druhou analyzovanou datovou sadu. V databázi ArcČR500 dochází k vysokému nárůstu délky okraje liniových prvků. S tímto jevem je spojena změna hodnot metrik indikujících fragmentaci krajiny. Klíčová slova: Corine Land Cover, ArcČR500, prostorové rozlišení, fragmentace, struktura krajiny, GIS

15


14B70B

Hnízdní biologie sýce rousného (Aegolius funereus) v imisních oblastech Krušných hor Nesting biology of Tengmalm's Owls (Aegolius funereus) i Krušné hory Jan Hanel Katedra ekologie FŽP, e-mail: 731106730, [email protected] H

Abstrakt V imisemi poškozené oblasti Krušných hor byla v letech 2006 až 2008 provedena studie hnízdní biologie sýce rousného (Aegolius funereus) a výsledky byly porovnány s velikostí potravní nabídky. V okolí Flájské přehrady, na ploše 70 km2, byly periodicky kontrolovány vyvěšené hnízdní budky (v roce 2006 115 budek a v letech 2007 a 2008 136 budek) a byl proveden odchyt hnízdících párů. Průměrně sýc rousný obsazoval 11 % vyvěšených hnízdních budek o průměrné hustotě 0,20 párů na km2. Na základě odchytů drobných zemních savců byla ve sledovaných letech zjištěna rozdílná potravní nabídka. Bylo zjištěno, že 62 % samců a pouze 17 % samic a 3,6 % mláďat je rezidentních, tedy věrných hnízdnímu místu. Téměř polovina (31,3 %) rezidentních samců hnízdí opakovaně ve stejné budce. Hlavními příčinami neúspěšných hnízdění v letech 2006 až 2008 bylo jednak opuštění hnízda rodiči (21,5 % opuštěných hnízd) a predace kunou lesní (16,7 % predovaných hnízd), přičemž i zde je patrný vliv potravní nabídky, protože v potravně silném roce nebyla opuštěna žádná snůška a predováno bylo pouze 9 % hnízd a v potravně slabých letech bylo opuštěno až 25 % hnízd a predováno 28,6 % hnízd. Klíčová slova:Hnízdní biologie, sýc rousný, věrnost hnízdnímu místu, úspěšnost hnízdění Abstract The nesting biology of Tengmalm's Owls (Aegolius funereus) in relation to food abundance was studied in Krušné hory in 70 km2 large area damaged by air pollution. The study is concerning years 2006, 2007 and 2008 and was based on periodical checking of artificial nestboxes (115 nest boxes in 2006 and 134 nest-boxes in years 2007 and 2008) and catching of breeding adults. Average use of offered nest-boxes by Tengmalm's Owls was 11 % and the density was 0,20 pairs / km2. The food abundance was investigated by trapping and the result showed that the food conditions were different in each year. Observed nest-site tenacity in males was 62 % but only 17 % of females and 3,6 % of nestlings showed nest-site tenacity. Nearly one half of resident males (31,3 %) used repeatedly the same nest-box. Two main causes of unsuccessful breeding were nest desertion (21,5 %) by breeding adults and predation (16,7 %) by pine martens (Martes martes). These factors were also influenced by food supply because in rich year no nests were deserted and only 9 % of nests were destroyed by pine marten, but in years with poor food supply were deserted 25 % nests and even 28,6 % were destroyed by pine martens. Key words: Nesting biology, Tengmalm's Owl, nest- site tenacity, breeding success

16


15B71B

Kvantitativní a kvalitativní vývoj sněhové pokrývky Quantitative and qualitative snow cover development Radka Hanková, Zbyněk Klose, Jirka Pavlásek FŽP ČZU Praha, Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6 – Suchdol, tel.: 224 382 134 [email protected] , [email protected] , [email protected] H

H

H

H

H

H

Abstrakt Prezentovaný výzkum sněhové pokrývky byl prováděn na povodí Modrava 2, jednom z experimentálních povodí Fakulty životního prostředí, které se nachází v centrální části Šumavy, cca 7 km jižně od Filipovy Hutě, v jedné z nejdeštivějších a nejméně znečištěných oblastí České Republiky. Toto povodí o rozloze 17 ha leží na hranicích s Bavorskem, jeho nejvyšším bodem je vrchol Malé Mokrůvky (1330 m n.m.). V místě uzávěrového profilu ve výšce 1197 m n.m. je monitorován průtok, teplota vzduchu, dešťové srážky a konduktivita vody v toku. Monitoring kvantitativních a kvalitativních parametrů sněhové pokrývky probíhal v týdenních intervalech po celou dobu přítomnosti sněhové pokrývky - od 19.11.2007 do 11.5.2008. Výzkum parametrů sněhu, jako je výška a hustota, resp. zásoba vody ve sněhu, a jeho chemického složení, byl prováděn jak napříč plochou povodí, tak na úrovni jednotlivých vrstev. Souvislá sněhová pokrývka ležela na povodí více než 168 dní. Průměrná výška byla 1,2 m. Maximální vodní hodnota sněhu, tj. výška vody, která by teoreticky vznikla kompletním roztáním sněhu, byla zaznamenána 23.3.08, a to 707 mm. Při ročních srážkových úhrnech kolem 1600 mm to znamená, že zásoba vody ve sněhu představovala v daný čas více než 40 % z celkového ročního úhrnu. I přes relativně malou rozlohu povodí byly zaznamenány výrazné rozdíly v distribuci sněhu, způsobené geomorfologií. Rozdíly způsobené elevací a orientací svahů činily až 30 %. Hustota jednotlivých vrstev sněhu byla v průběhu zimy a zrání sněhu velmi rozdílná a během sledovaného období se poměrně výrazně měnila, při nástupu jarního tání však už byla sněhová pokrývka téměř homogenní. Změna nastala při zvýšeném tání, kdy vlivem saturace vodou hustota spodních vrstev vzrostla až na 600 kg/m3. Chemismus sněhové pokrývky se vyvíjel obdobně – každá vrstva měla na počátku své vlastní chemické složení vyplývající z původu vzdušných mas, které přinesly příslušné srážky a během zimy se vrstvy svým složením více a více přibližovaly. Původ vzdušných mas byl vyšetřován pomocí modelu HYSPLIT. Byl zjištěn původ jednotlivých polutantů a převládající směry, ze kterých se tyto látky dostaly na povodí. Koncentrace veškerých rozpuštěných látek se během zimy snižovala (v celé pokrývce i v jednotlivých vrstvách), konečná hodnota se vždy ustálila mezi 3 – 4 mg/l. Ve sněhové pokrývce dominovaly především ionty NO3 -, dalšími relativně významně zastoupenými ionty byly NH4+, SO4-, Ca2+, Mg2+, Na2+ a K+. Pro pH sněhové pokrývky byly jednoznačně určující dusičnanové ionty. Složení vody ve vodních tocích ukázalo, že sněhotajná voda značně mění své složení při průchodu půdním prostředím.

Klíčová slova: sněhová pokrývka, chemismus sněhové pokrývky, distribuce sněhu, původ kontaminantů, sněhové vrstvy.

17


16B72B

Výskyt “naturového“ druhu vážky Sympecma paedisca v ČR

The occurence of the Natura 2000 protected Siberian winter damsel Sympecma paedisca (Odonata) in the Czech Republic Filip Harabiš KEŽP, FŽP, Česká zemědělská univerzita v Praze, [email protected]

Abstrakt The with Natura 2000 protected dragonfly species Sympecma paedisca (Brauer, 1877) become rare in consequence of habitat degradation and intensification of agricultural activities in the Western and Central Europe as well in the Czech Republic. This species has the Eurosiberian distribution and hibernates as adults. There is only regional occurrence of this species in the western part of the Czech Republic. According to the historical source of information we could assume that the populations persist there neat the city Karlovy Vary for at least 70 years. We have studied the distribution, habitat preference, stability and the population dynamics with the aim of effective protection of this endangered species. We have found that Sympecma paedisca is not the habitat specialist. The preferred biotopes were extensively managed ponds and also the biotopes with anthropogenic impact (fly-ash disposal sides and spoil banks). The shared features of the suitable biotopes are shallow water depth, rich water vegetation and wide littoral vegetation zone. Any of these microbiotopes acts as the shelter for the specific developmental stage of the life cycle. Recent findings however indicate that the habitat preferences could not explain the narrow distribution of this endangered species. One of the possible explanations of this problem could be the specific hibernation (as adults) or the long term absence of the intensive agricultural activities in the Western Bohemia in contrast to the other region of the Czech Republic. Keywords: Sympecma paedisca, dragonfly (Odonata), Natura 2000, habitat preferences, distribution Tato práce byla podpořena grantem IGA FŽP 200842110012

18


17B73B

Biotransformace hmoty s využitím vybraných kroužkovců 55B111B

Biotransformation of matter using selected types of annelidans Andrea Hlavová1, Ivan Landa1, Sergey Merzlov2

1

Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra ekolgie a životního prostředí 2 Bila Cerkva State Agrarian Univerzity, Agrarian Faculty, [email protected] , [email protected] H

H

H

Abstrakt V souvislosti s hledáním a rozpracováváním nových sanačních technologií zaměřených na biologickou transformaci biodegradovatelných látek skupiny pohonných hmot byly v rámci dlouhodobých pilotních pokusů a vlastího praktického využití mikroorgaismů Pseumonada putida sledovány lokálně zvýšené výskyty kroužkovců. Na ekologicky významnou souvislost mezi efektivní biotransformací některých typů znečištění, výskytem kroužkovců a v konečném efektu i zvýšením bonity půdy, upozornil již v roce 1978 ing. Jiří Stibral v souvislosti s odstraňováním starých ekologických zátěží. V současnosti se při výrobě vermikompostu průmyslově využívají při zpracování odpadů epigeické typy a to: Eisenia foetida (regionálně nejrozšířenější druh), Eudrulus eugeniae (výskyt hlavně v Nigerii, JAR) a Pezionyx excavatus, jejichž životní cyklus je velmi podrobně popsán.Výzkum je obecně zaměřen na a) posouzení faktorů (teplota, pH, Eh, přítomnost aditiv) ovlivňujících reakci organismu 1 , růst, kondici, početnosti populace a dynamiku morfologických změn, b) biokonverzi a stanovení optimálních podmínek, c) vliv na strukturu půdy, d) využití biomasy kroužkovců (chov kuřat, ryb, biopotravin a biopreparátů), e) technologie zneškodňování vybraných typů odpadů. Mezi hlavní vlastnosti vermikompostů oproti běžným kompostům patří vyšší podíl: a) organických látek (cca 45%), b) huminových kyselin (3,3 %) , c) fulvokyselin (2,3%), d) organických uhlovodíků (3,3%) a e) dusíku (3,2%). Jak vyplývá z mnoha pokusů (Německo, Ukrajina, USA), koprolit má pozitivní vliv na vývoj rostlin a jejich celkovou vitalitu, je využíván v mnoha zemích jako alternativní hnojivo v organickém zemědělství. F

F

Klíčová slova: Biokonverze, kroužkovci, sanační technologie, vermikompost Abstract By usage of remediation works aimed at biotransformation oil products and by practical using of microorganizms Pseumonada putida there were detected increased occurences of annelidans. In the year 1978 Jiří Stibral has already pointed out ecological significant connection between efective biotransformation of some types of pollution, annelidans occurences and in the final effect also increasing of soil bonity. Generally is the research aimed at a) evaluation of special factors (temeprature, pH, Eh, dope content) which can influence organism reaction, growth, condition, abundance and dynamics of morphological changes, b) bioconversion and optimal conditions assesment, c) impact on soil structure, d) use of biomass of worms (poultry breeding, fish breeding, bioproducts and biopreparates), e) technologies for utilization of household waste. In comparison with classical compost, the wormcompost has icreased share of: a) onorganic compounds (cca 45%), b) humin acids (3,3%), c) fulvo acids (2,3%), d) organic hydrocarbons (3,3%) a e) nitrogen (3,2%). Many tests (Germany, Ukraine, USA) shows the positive effect of worm-coprolith on growth and vitality of plants. Coprolith is in many countries used as an alternative fertilizer in organic farming. 18B74B

Key words: Bioconversion, annelidans, remediation technologies, wormcompost

19


Hnízdní biologie a příbuzenská struktura populace sýce rousného v Krušných horách Breeding biology and population structure of Aegolius funereus in Krušné mountain Hýlová A., Hanel J., Slámová P. ČZU Praha, FŽP, [email protected] H

Abstrakt Populace sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných horách je monitorována již od roku 2000. Tato studie na předchozí výzkum navazuje. Cílem je zhodnotit stav a vývoj populace pomocí sledování hnízdních ukazatelů na vybrané lokalitě. Stanovit stupeň fidelity samců a samic pomocí evidence jedinců odchycených v několika sezónách, popsat genetickou strukturu populace se zaměřením na příbuznost jedinců a paternitu pomocí analýzy DNA. Sledovaná lokalita se rozkládá na ploše 70 km2 v okolí přehrady Fláje, kde je umístěno 132 budek vhodných pro zahnízdění sledovaného druhu. Vyhodnocení úspěšnosti hnízdění bylo provedeno pomocí periodické kontroly hnízdních budek. V průběhu hnízdní sezóny byly zaznamenávány počty hnízdících párů na lokalitě, počty vajec a mláďat. Všichni jedinci byli pro účely evidence označeni kroužkem. Dále byl pro analýzu DNA u všech jedinců proveden odběr krevního vzorku z brachiální tepny. K analýze byly využity primery pro sedm lokusů, které pro sledovaný druh definoval Koopman v roce 2004. Analýza v laboratoři byla provedena pomocí mikrosatelitů za použití automatického sekvenátoru (ABI PRISM 3130). Výstupy z analýzy jsou v programu GeneMapper. V roce 2008 bylo na lokalitě zaznamenáno čtrnáct hnízdících párů. Úspěšnost hnízdění byla 50 %, úspěšnost vylétnutí mláďat u dokončených hnízdění 80,8 %. Intenzita predace kunou lesní byla 28,6 %. Vzorky krve byly v roce 2008 odebrány celkem u 40 jedinců, z toho 11 samic, 6 samců a 23 mláďat. Výsledky analýzy DNA potvrzují dosavadní studie o striktní monogamii samic sýce rousného (s výjimkou sekvenční polyandrie). Výsledky za období 2006, 2007 a 2008 naznačují, že genetická variabilita krušnohorské populace klesá. Více zgenotypovaných jedinců a intenzivní kroužkování v oblasti napomůže v budoucnu k přesnějším výsledkům a k lepšímu pochopení vztahů v populaci. Klíčová slova: Sýc rousný, Aegolius funereus, hnízdní biologie, populační struktura

20


19B75B

Systém nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady v Benešově

Waste treatment system of the biodegradeble municipal waste in Benešov Ondřej Chotovinský Faculty of Environmental Sciences (Landscape Ecology Laboratory),+420 608 062 632, [email protected]

Abstract The pressure has grown on the environment due to increasing economic crowth in the last few decades. It´s evident, that economic system are growing rapidly than damages of environment. The European society can´t decrease numbers of resources, which we are depleating. A great deal of reasons exist. For instance in Europe, building of infrastucture, new housing, complementarity of consumer goods and expansion of industry. Necessarily we have to separate relations between economic crowth and impacts on the environment. The European sociaty has got a few possibilities, how these problems to solve. At the first we need to more recycle and recuperation. Especially waste are suitable for recycling and also people produces a good deal sort of waste, such as biodegradeble municipal waste like type of biodegradeble waste. This type of waste contains a great potentional of energy use. So aim of the thesis is view to problems with the biodegradeble municipal waste in the Czech republic, actual in the town called Benešov. The thesis solves treatment of biodegradeble municipal waste principally orient on lawmaking (effective in the Czech republic) and possible biodegradeble municipal waste processing. Also the thesis maps waste management in the Benešov with actual problemes (such as disposal of waste, awareness of inhabitants) and it proposes the solution problems of waste management (Benešov). Key words: biodegradeble waste, biodegradeble municipal waste, biogas station, waste dump, treatment of waste, treatment of biodegradeble municipal waste, separate collection, separate material, methane, carbon dioxide, compost, waste composting, landfill gas, fermentation, waste recycling, combustion of waste, production of biodiesel, production of bioethanol, information, biodegradeble municipal waste processing.

21


20B76B

Hnízdní ekologie pěnice slavíkové Breeding ecology of Garden Warbler Isakova V. A. Česka Zemědělská Univerzita KPL,[email protected]

Abstract A complex of studies on the nesting ecology of the Garden Warbler was done in Russian Karelia at the northern border of the warbler’s European distribution, and in the South Western region of the Czech Republic. In Karelia study plots were chosen in the nature reserve Kivach. Plots in the Czech Republic were in the Zheleznorudsko and Klatovsko districts. Those represented the different habitats of the Garden Warbler. Throughout all study territories the distribution of the warbler was not unqual. The species has shown a preference for mixed and deciduous tree stands, whilst the nests rarely were found above the shrub plant level. In the climatic conditions of a Karelian spring and summer with specific features of plant phenology and forest structure the Garden Warbler shows plasticity and variability in plant preference and often choose young spruce for nests’ placing or grass cover instead of leaf-bushes. In the Czech Republic the warblers come to nesting territories more than half a month earlier than in Karelia, while plants there are already foliated and birds occupy mostly bushes and grasses, rarely coniferous plants. About half of the species’ nests were depredated during the nesting season in both study regions. Nests in the edge areas suffered from higher predation than those inside the habitat, because the predators could be attracted by a higher food supply around the edges, or use those edges as travel corridors. The Garden Warblers could quickly lay second clutch to replace a lost one, that's why they productively use all the northern short summer season in Karelia, but have a longer nesting season in the Czech Republic. Key words: Garden Warbler, nesting success, nests’ placing Abstrakt Na téma hnízdní ekologie pěnice slavíkové byl v Ruské Karélii sepsán soubor studií, na tomto území se nalézá severní hranice areálu rozšíření pěnice slavíkové v Evropě. Pozorování bylo dále rozšířeno o oblast jihozápadu Čech. Na území Karélie byly vybrány výzkumné plochy v Přírodní rezervaci Kivač. V Čechách byly vybrány plochy v okolí měst Klatov a Železné Rudy. Plochy byly vybrány tak, aby pokrývaly rozdílné stanoviště pěnice slavíkové. Stanoviště výskytu pěnice slavíkové se vyskytují nerovnoměrně, kdy bylo zjištěna preference smíšených a listnatých porostů, kdy svá hnízda zřídka umisťují nad úroveň keřového patra. Klimatické podmínky Karelie přinášejí specifický fenologický vývoj rostlin a strukturu lesa. Na tyto změny reaguje pěnice slavíková tvárností a různorodostí výběru hnízdních stanovišť, kdy k hnízdění často užívá mladých smrků, nebo travnatých ploch namísto listnatých keřů. V Čechách pěnice slavíkové přicházejí na hnízdní teritoria o více než půl měsíce dříve než v Karelii. Pokud jsou již dřeviny olistěny, pěnice slavíkové si raději staví svá hnízda na keřích, listnatých stromech a v trávě, než-li na jehličnanech. Na obou zkoumaných plochách bylo okolo poloviny hnízd pěnice slavíkové predováno během hnízdní sezony. Hnízda na okraji porostu jsou více napadána než ta uvnitř, což by mohlo být způsobeno větší oblibou predátorů pro vyšší potravní nabídku či jako frekventovanější stezka. Pěnice slavíkové mohou rychle snést druhou snůšku namísto ztracené první, což jim umožňuje produktivně využít krátkou severskou sezonu v Karelii, ale mají delší hnízdní sezonu v České republice. Klíčová slova: pěnice slavíkova, úspěch hnízdění , umístění hnízd H

H

H

H

22


21B77B

Invazní druhy - problémy a řešení Invasion species - problems and solving Jiří Jakl

Katedra dendrologie a šlechtění lesních dřevin, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze, e-mail [email protected] H

Abstrakt Při řešení problémů s invazními druhy je nutno zdůrazňovat důvody pro řešení, stanovit strategii, zamyslet se nad pomíjením invazí, nad nutností čistých ekonomický výdajů, nutností řešit i problémy na pomezí vlastního oboru (viz např. příroda a zahrady). Příspěvek přibližuje i obecnější pojetí "Beskydského postupu" a vymezení "invazních seznamů". Důvody pro řešení problémů s invazními druhy se nabízí hospodářské (nové plevele, škůdci, znehodnocení turistických oblastí, změny půdních vlastností, vodohospodářských poměrů), zdravotní (alergie) a ochrany přírody (úbytek biodiverzity, znehodnocení či vytlačování původních společenstev a druhů). Invaze proto nejsou jen vědeckou problematikou. Strategie řešení nežádoucích invazí by se měla opírat o různé formy územní a mezioborové koordinace a spolupráce: 1) Prevence se může týkat opatření v dopravě (proti šíření diaspor, převoz půdy či vody z vodních ploch, úpravy okolí komunikací), s regulací trhu (omezení nabídky nebezpečných druhů, informace o problematičnosti druhů při jejich prodeji). 2) Osvěta je druhem prevence zlepšující povědomí o problému invazí a jejich předcházení. K osvětě lze využít vzdělávací systém, média (plošná stejně jako regionální), veřejné akce (doplnění výstav, veřejných přednášek ap.) či tištěné letáčky. 3) Přímé potlačování nežádoucích invazních druhů okamžité řešení brání zbytečnému zvětšení problémů. Nutné je i vymezení druhů podle priorit jejich potlačení či jen opatření proti jejich šíření dle okolností (např. jen v blízkosti vodních toků, na horních částech toků, ve skalních městech). Důležitá je rovněž presentace známých metod účinné likvidace invazních druhů v přírodě v obecných informačních materiálech (u některých druhů zkušenosti s potlačováním i chybí). Podrobněji je rozebrána otázka využití invazních druhů financující jejich potírání (naráží na základní problém zamezení přechodu možného využití potíraných druhů v přírodě v pěstování nežádoucích druhů v přírodě, potažmo mizení cenné přírody). Opačný přístup klade důraz na rozvahu regionálních úředníků (namísto obecného vymezení druhů podle priorit), odsunutí celorepublikové koncepce o několik let či vůbec nepotřebnosti opatření a zásahů proti invazním druhům ("zvykání na změny vegetace"). Naopak mohou invaze odebírat pozornost od důležitějších problémů ochrany přírody, být potírány i neproblematické druhy, používána přehnaná množství herbicidů a být agresivita v přírodě. "Beskydský postup" je druhem likvidace využívající zpětného toku živin s herbicidem neporušenými vodivými pletivy do vytrvávajících podzemích orgánů rostlin. Pojem je presentován zejména v souvislosti s likvidací křídlatek, žádoucí se ale zdá zobecnění pojmu i na likvidaci dalších vytrvalých a dvouletých druhů, ovšem s přihlédnutím k významnější možnosti rozmnožování rostlin semeny (odstranění květenství, včasné kosení ap.). "Invazní seznamy", či dříve navržený pojem "černé listiny", by měly být výčty nežádoucích invazních druhů z hlediska ochrany přírody (obvykle též i z hlediska hospodářského či ochrany zdraví). Vlastní navržený koncept rozlišuje druhy nejvyšší priority (I1 - s nutnými zásahy i v případě plošných porostů), druhy zvláštního zřetele (I2 - prevence zamezení šíření do přírody a likvidace vznikajících lokálních ohnisek) a doplňkovou kategorii druhů hodných zřetele či jen potenciálně problematických (I3 - zbývající známé invazní druhy). Klíčová slova: strategie proti invazím, pomíjení invazí, využití invazních druhů, invaze a zahrady, Beskydský postup, invazní seznamy

23


22B78B

Věková struktura v I. zóně NP Šumava „Trojmezná“ Age structure in I. zone NP Šumava “Trojmezná” Pavel Janda, Martin Starý, Miroslav Svoboda, Radek Bače

Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, kontakt: [email protected]

Abstrakt Přirozená lesní společenstva střední Evropy jsou silně ovlivněna lidskou činností a jen malé zbytky lesů zůstaly relativně nedotčeny, tyto porosty slouží jako učebnice přírodních procesů. Jeden takový příklad přírodního lesa můžeme nalézt v I. zóně „Trojmezná“ v NP Šumava, kde byly dříve založeny dvě jednohektarové trvalé výzkumné plochy (dále jen TVP1 a TVP2) a na těchto plochách proběhl odběr 314 vzorků pro věkovou analýzu. V tomto příspěvku bychom chtěli prezentovat předběžné výsledky věkové struktury porostů na obou TVP, která se vyznačuje velkým rozsahem (1 – 300 let). Téměř všechny věkové stupně v daném rozsahu byly zastoupeny na obou TVP, avšak jedinec nalezený na TVP1 o věku 454 let se jednoznačně vymyká. Podle věkové struktury bylo zjištěno, že tamní porosty se obnovují pozvolna a dlouhou dobu na ploše řádově hektarů. Na TVP1 bylo stromové patro v nižším stadiu rozpadu, což se projevilo v nízkém zastoupení mladé generace, na TVP2 je porost v pokročilejší fázi rozpadu a tak zde již můžeme pozorovat četnější zastoupení jedinců od 1 roku do 90 let. Nejčetnější výskyt věkových stupňů a také základ porostů je rozložen v intervalu 90 - 280 let, v tomto intervalu se nalézá několik lokálních maxim, která jsou zvýrazněna na TVP1, díky nižšímu stupni rozpadu porostu. Prostorové rozmístění stromů s ohledem na jejich věk nám vypovídá o shlukovitém vzoru rozmístění na obou TVP. Shlukovité rozmístění nese zajímavý trend, kdy přibližně stejně staré stromy mohou dorůstat zcela odlišných dimenzí. Byly nalezeni potlačení jedinci, kteří dokázaly růst přes sto let v relativním zástinu hlavního korunového patra. Vytvořila dvojice přibližně stejně starých jedinců, kdy jeden dorostl polovičních rozměrů. Je však stále otázkou jak relativně jemná struktura porostu mohla vzniknout, jestli byla vytvořena maloplošně řízenou dynamikou lesa, či pouhým pomalým obnovováním porostu po velkoplošném narušení.

Klíčová slova: smrk ztepilý, přírodní les, věková struktura Tato práce vznikla za podpory projektu IGA FLD 200843120016

24


23B79B

Pozemková úprava v k.ú. Skytaly

Land consolidation in the Skytaly cadaster Helena Justová Katedra ekologie krajiny FŽP ČZU v Praze, +420 604 335 176, [email protected] , [email protected] H

H

H

H

Abstrakt Diplomová práce má charakter projektu. Navrhuje plán společných zařízení (PSZ), zpřístupnění a nové uspořádání pozemků pro konkrétní statek. Metodika vycházela z platného metodického postupu a zákonných předpisů. Výsledky byly zpracovány do textové a grafické podoby. Katastrální území se nachází v Ústeckém kraji, okrese Louny, ve správním obvodu Podbořany a je částí města Vroutek. Řešené pozemky jsou vedeny na LV č. 37, statek ke kterému pozemky patří na LV č. 97. Při vypracovávání PSZ se vycházelo z terénních průzkumů a přistupovalo se k němu ze tří pohledů: protierozního, krajinářsko-historického a ekologického. Ke každému byl navržen grafický generel a výsledkem bylo jejich propojení a vznik konečného návrhu PSZ, za předpokladu nalezení kompromisů mezi dílčími generely, bylo-li zapotřebí. Jednoduchá pozemková úprava se týkala 26 parcel o rozloze 12,62 ha. Nové uspořádání je do dvou parcel, přičemž byla dodržena dvě zákonná hlediska: výměra a vzdálenost. Třetí hledisko, cena byla překročena o 5 %, vůči zákonné toleranci, v neprospěch vlastníka, který však souhlasil s dohodou o vyrovnání. Klíčová slova: Skytaly, kostra/plán společných zařízení, protierozní opatření, krajinářskohistorické analýzy, ÚSES, jednoduchá pozemková úprava.

25


24B80B

Vliv ekologického a konvenčního zemědělství na diverzitu a abundanci denních motýlů v oblasti Českého středohoří

Influence of conventional and ecological agriculture upon biodiverzity and abundance of butterflies in České středohoří Zuzana Kárová KEK FŽP ČZU, +420 603 83 58 92, [email protected] H

Abstrakt Úkolem této práce bylo posoudit, jaký vliv mají na diverzitu a abundanci denních motýlů různý krajinný management v oblasti Českého středohoří a sousedních území., jak by mohly změny stávajícího managementu pomoci při ochraně motýlí fauny a optimalizaci životních podmínek. Výsledky výzkumu prokazují, že ekologický zemědělský management má na motýlí faunu pozitivní vliv. Klíčová slova: Motýli, ochrana, krajinný management, diverzita a abundance, ekologický zemědělský management Abstract The topic of this thesis deals with effects of different farming management (ecological and conventional) on diversity and abundance of butterfly fauna in České středohoří and neighbouring areas. It shows that ecological management is more friendly to endangered species of butterflies. Keywords: Butterflies, conservation, landscape management, diversity and abudance, management of organic agriculture

26


25B81B

Rozšírenie čeľade Branchiobdellidae (Annelida, Clitellata) na západnom a strednom Slovensku

The Spread of the family Branchiobdellidae (Annelida, Clitellata) in west and middle Slovakia Viera Kilmajerová Katedra zoológie PriF UK, Bratislava, [email protected]

Abstract During the research of crayfish, scientists do not pay attention to species from family Branchiobdellidae, which are living on their bodies. Along with distribution of crayfish, the distribution of the Branchiobdellids was investigated. The research was carried out in the rivers of west and middle parts of Slovakia in 2007 and 2008. Individuals were collected by pincette and then stored in vessels filling alcohol. Specimens from each part of the body were stored separately because every species prefers specific part of crayfish´s body. Branchhiobdellids were found on the noble crayfish (Astacus astacus) from these sites: Tuhársky stream (Stará Halič), sinistral tributary of the water reservoir Málinec (Šťavica), stream Ľuboreč (Ľuboreč), stream Krtíšok (Dolina, Modrý Kameň), stream Vydrica (Bratislava-Železná studnička), Kostolný stream (Pernek), Rohožnícky stream (Rohožník nad Baďurou), Sološnícky stream (Sološnica). Branchhiobdellids were found on the stone crayfish (Austropotamobius torrentium) from these sites: stream Vydrica (Bratislava-Železná studnička) and stream Javorinka (Kuchyňa). They were found most frequently on carapace and claws (the number was higher than 40) and less frequently on antennae and abdomen. Scarcely they were found on gonopods. The largest number of Branchhiobdellids was collected from noble crayfish, in the stream Krtíšok (town Modrý Kameň, part Dolina). Also the largest number of crayfish was collected from this site. Keywords: Branchiobdellidae, Astacus astacus, Austropotamobius torrentium Abstrakt Pri výskume rakov sa väčšinou zabúda na druhy z čeľade Branchiobdellidae žijúce na ich tele. Spolu s rozšírením rakov bolo zisťované rozšírenie čeľade Branchiobdellidae. Výskum prebiehal vo vodných tokoch západného a stredného Slovenska v rokoch 2007 a 2008. Jedince boli odoberané pomocou pinzety a následne vložené do nádob s liehom. Odobrané vzorky z jednotlivých častí tela boli uložené separátne, z dôvodu preferencie určitých častí tela raka jednotlivými druhmi. Zástupcovia čeľade Branchiobdellidae boli zistení na rakoch riečnych (Astacus astacus) na lokalitách: Tuhársky potok (Stará Halič), ľavostranný prítok vodnej nádrže Málinec (Šťavica), potok Ľuboreč (Ľuboreč), potok Krtíšok (Dolina, Modrý Kameň), potok Vydrica (Bratislava-Železná studnička), Kostolný potok (Pernek), Rohožnícky potok (Rohožník nad Baďurou), Sološnícky potok (Sološnica). Odber z rakov skalných (Austropotamobius torrentium) bol uskutočnený na lokalitách: potok Vydrica (BratislavaŽelezná studnička) a potok Javorinka (Kuchyňa). Najčastejšie sa vyskytovali na karapaxe a klepetách, kde ich počet niekedy presahoval až 40 kusov. Menej sa vyskytli na anténach a abdomene. Odobrané boli aj z oblasti gonopodov. Najväčší počet jedincov bol získaný z rakov riečnych žijúcich v potoku Krtíšok (mesto Modrý Kameň, časť Dolina). Tu bol odchytený aj najväčší počet rakov. Kľúčové slová: Branchiobdellidae, Astacus astacus, Austropotamobius torrentium 27


26B82B

Hraboší dny

Days with field-mouses Michal Knapp Fakulta životního prostředí ČZU v Praze, [email protected]

Abstrakt Jedním z necílových organismů, které nám napadali do zemních pastí během experimentu sledujícího vliv velkých disturbancí (sklizně a orby) na migraci střevlíkovitých brouků (Coleoptera: Carabidae) v zemědělské krajině, byli hraboši polní. Aby nebyly jejich životy položeny nadarmo, rozhodl jsem se tato “hraboší” data využít alespoň k testování a vymýšlení zobecněného lineárního modelu, jehož obdoba bude součástí statistického zpracování finálních “brouččích” dat. Jako vysvětlující proměnné by mohly fungovat: typ pasti (migrace do pole/migrace z pole/kontrola disturbovaná/kontrola nedisturbovaná), typ biotopu sousedícího se sledovaným polem, termín sběru vzorku vzhledem k termínu disturbance, teplota cca 2 cm nad povrchem půdy. Klíčová slova: Meditace nad GLM, disturbance, migrace, hraboš polní (Microtus arvalis) Abstract During the field experiment focused on the effect of large-scale disturbances (harvest and tillage) on the migration of ground beetles (Coleoptera: Carabidae) within the agricultural landscape we also caught “a few” fieldmouses (Microtus arvalis). It was caused by the use of non-selective method of pitfall-trapping. For not to waste their lives I decided to use this data to test GLM which could be further used for analyses of final dataset. There are several factors which can act as explanatory variables in such a model: position of the trap, type of the habitat neighbouring with the experimental field, time related to the time of disturbance, temperature 2 cm above ground. Key words: Meditation on GLM, disturbance, migration, fieldmouse (Microtus arvalis)

28


27B83B

Distribuce savčích predátorů Distribution of mammal predators

KOUBOVÁ M.1 ([email protected]), MRŠTNÝ L.1 ([email protected]), WONKE O. 1 ([email protected]), ŠÁLEK ME.1 ([email protected]), KREISINGER J.3 ([email protected]), ŠÁLEK M. 5,6 ([email protected]), ALBRECHT T. 3,4 ([email protected]), SVOBODOVÁ J. 1,2 ([email protected]) (1)

Katedra ekologie, FŽP ČZU, Praha, (2) Oddělení populační biologie, ÚBO AV ČR, (3) Katedra zoologie, PřF UK, Praha, (4) Oddělení ekologie ptáků, ÚBO AV ČR, (5) Katedra zoologie, PřF JČU, České Budějovice, (6) Ústav systémové biologie a ekologie, v.v.i., AV ČR, České Budějovice

Abstrakt Fragmentace prostředí podněcuje rozsáhlé změny ve struktuře společenstev a může mít zásadní vliv na dynamiku populací. K doprovodným jevům krajinné fragmentace patří ekotonální efekt, který se projevuje zvýšenou diverzitou organismů a následně i zvýšeným rizikem predace v důsledku soustředění predátorů na biotopovém rozhraní. V podmínkách, kde vymizeli velcí predátoři, patří středně velcí savci k hlavním predátorům ptačích a savčích společenstev, přesto se o jejich distribuci ve fragmentované krajině ví velmi málo. Na území Píseckých hor byla studována distribuce středně velkých predátorů a jejich kořisti (drobných savců) pomocí čichavcích stanic, respektive sklapovacích pastí na celém kontinuu mezi zemědělskou krajinou a lesem. Největší množství stop predátorů bylo zaznamenáno podél lučních okrajů a liniových prvků v otevřené krajině. Podél lesních okrajů bylo odchyceno nejvíce drobných savců, naopak nejméně podél nejnavštěvovanějších koridorů. Z toho usuzujeme, že na Písecku okraje liniových prvků v otevřené krajině fungují jako cestovní koridory a zvýšená aktivita predátorů podél lesního okraje je podmíněna hledáním kořisti v tomto biotopu, do kterého pronikají z otevřené krajiny podél koridorů. Riziko predace bylo rovněž studováno pomocí pokusu s umělými hnízdy. Návštěvnost čichacích stanic však nekorelovala s mírou hnízdní predace. Nesrovnalosti mohou být způsobeny odlišným složením společenstva hnízdních predátorů .

Klíčová slova: ekotonální efekt, čichací stanice, hnízdní predace, drobní savci

29


28B84B

Charakteristika a oživení šumavských pramenišť s detailnějším zaměřením na rod hrachovky (Pisidium)

Characteristics and biocenosis of the Bohemian Forest´s spring areas focused on the pea clams (Pisidium) Lucie Kubíková Katedra ekologie a životního prostředí, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita, Kamýcká 129, 165 21, Praha 6; [email protected] Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, Podbabská 36, 160 62, Praha 6

Abstrakt Zatímco oživení jiných vodních ekosystémů bylo již věnováno mnoho pozornosti, výzkum pramenišť jako ekosystému je zejména v České republice zatím v počátcích. K vyplnění této mezery je zejména nutné provést studie složení a struktury prameništních společenstev. Podrobný výzkum pramenišť může ukázat mino jiné i nové druhy nebo dokonce rody. Prameniště jsou oligotrofní ekosystémy, vytvářející jedinečné prostředí pro výskyt mnoha živočichů. Díky mozaikovité struktuře, tvořené množstvím různých mikrohabitatů, jsou prameniště charakteristická vysokou biologickou rozmanitostí a populační hustotou. Malá rozloha a izolovanost pramenišť z nich vytváří jedny z nejvíce ohrožených částí evropské přírody. Za účelem studia složení fauny bezobratlých v trvalých prameništích v povodí řeky Blanice a Zlatého potoka byly odebrány vzorky makrozoobentosu z 83 vybraných pramenišť. Odběr vzorků proběhl v zimním období, neboť v tomto období lze trvalá prameniště nejlépe identifikovat. Současně byl proveden odběr vzorků detritu a vody pro stanovení fyzikálněchemických parametrů. Počty jedinců byly v jednotlivých vzorcích velmi variabilní, pohybovaly se od 6 do 533 jedinců. Poměrně výrazné rozdíly byly rovněž v zastoupení jednotlivých taxonomických skupin. Celkem bylo odebráno cca 16 000 jedinců. Významně zastoupenou skupinou v prameništích, zejména pak v helokrénech, jsou hrachovky, které tvořily druhou nejpočetnější skupinu organismů. Jedná se o drobné mlže, jejichž ekologické nároky nejsou dosud uspokojivě známy, a proto byla hrachovkám v následujícím příspěvku věnována větší pozornost. Klíčová slova: bentos, hrachovky (Pisidium), parametry pramenišť, prameniště, Šumava Keywords: benthos, pea clams (Pisidium), parametres of springs, spring areas, Bohemian Forest

30


29B85B

Vliv intenzity pastvy na travní porost

Effect of granzing intensity on sward structure Ludvíková V.1 & Pavlů V.1, 2 1

Fakulta životního prostředí, ČZU, Praha, [email protected] 2 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.., Výzkumná stanice Liberec, [email protected] H

H

Abstrakt Selektivita spásání způsobuje změny v prostorové struktuře travního porostu, ovlivňuje jeho heterogenitu a diverzitu. Naším cílem bylo zjistit, jak různá intenzita pastvy skotu ovlivňuje heterogenitu a diverzitu paseného travního porostu. Studie je součástí dlouhodobého pastevního experimentu založeného v roce 1998 v Jizerských horách (Oldřichov v Hájích). Sběr dat probíhal v letech 2003, 2004, 2006 a 2007 na intenzivně (IG) a extenzivně (EG) spásaném travním porostu. V obou studovaných variantách byly založeny trvalé transekty (40 m) ve dvou znáhodněných blocích s dvojím opakováním. Na transektech byla každý 1m zaznamenávána pokryvnost jednotlivých druhů rostlin (%) a výška porostu (cm). Pro měření výšky porostu bylo použito talířové měřidlo (Rising plate meter). V závislosti na výšce porostu byly diferencovány následující 3 kategorie plošek: i) opakovaně spásané plošky (int): 0-5 cm, ii) středně spasené plošky (mod): 5,5-10 cm, iii) nespásané plošky (ext): nad 10,5 cm. Ve variantě IG jednoznačně převažovaly int plošky ( X = 51,9 %), ext plošek bylo naopak průkazně málo ( X = 9,1 %). Naopak ve variantě EG bylo zastoupení int plošek jen X = 6,6 % a téměř stejně mod a ext plošek ( X = 44,6 % a X = 48,8 %). V průběhu vegetační sezóny celkově výška porostu vždy klesala v obou variantách. Vliv intenzity pastvy na druhovou diverzitu porostu (počet druhů) nebyl statisticky průkazný (p = 0,067). Druhové zastoupení jednotlivých výškových kategorií porostu se ovšem lišilo. V int ploškách převažoval především mech, Trifolium repens, Veronica serpyllifolia, druhy vyskytující se v ext ploškách byly vyšší byliny např. Heracleum sphondylium, Urtica dioica, Galium album. Trávy s nejvyšší abundancí (Agrostis capillaris a Festuca rubra) byly na výšce porostu nezávislé a vyskytovaly se ve všech výškových kategoriích. Klíčová slova: pastva skotu, stabilita plošek, výška travního porostu

31


30B86B

Hostitelská specificita kůrovcovitých (Col., Curculionidae: Scolytinae) napadající temperátní listnáče

Host specificity of bark beetles (Col., Curculionidae: Scolytinae) infesting temperate broad-leaf trees Kateřina Nováková Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích - Přírodovědecká fakulta, [email protected] H

Abstrakt Byly studovány hostitelské preference kůrovcovitých asociovaných s jedenácti temperátními listnatými dřevinami. Konkrétními cíli projektu bylo kvantitativně popsat spektrum živných dřevin temperátních kůrovcovitých s ohledem na fylogenezi hostitelů a potravní strategie kůrovců (xylomycetofágní druhy živící se především mycéliem symbiotických hub vs. floemofágní, tj. lýkožraví kůrovci). Studovaní hostitelé byli vybíráni tak, aby bylo dosaženo hierarchie příbuznosti – dva a více druhy téhož rodu, jeden druh téže čeledi a jeden vzdáleně příbuzný druh. Do pokusu byly zahrnuty následující dřeviny: Alnus glutinosa, Carpinus betulus, Malus domestica, Prunus avium, P. mahaleb, Quercus cerris, Q. petraea, Q. robur, Q. rubra, Tilia cordata, Ulmus laevis, U. minor. Vybrané stromy (průměr kmene 20-30cm) byly usmrceny metodou kroužkování a ponechány na lokalitě k napadení kůrovci. Následoval odběr standardně velkých částí kmene a srovnatelného množství silnějších větví a větviček z každého jedince, převoz materiálu do laboratorních podmínek a odchov kůrovcovitých. V průběhu čtyř sezón bylo odchováno 54619 jedinců 16ti druhů, zaznamenáno bylo 49 asociací „druh kůrovce“-„druh rostliny“. Většinu druhů i jedinců představovali floemofágní kůrovci, tři odchované xylomycetofágní druhy tvořili jen 5,8% jedinců. Hostitelská specificita kůrovcovitých temperátních listnáčů je zcela zásadně ovlivněná potravní strategií - liší se mezi floemofágními a xylomycetofágními druhy. Floemofágové využívají malý počet blízce příbuzných hostitelů. Výrazně preferovaný je nejčastěji jeden rod dřevin, případní další hostitelé jsou osidlováni jen vzácně. Xylomycetofágové mají hostitelů více a/nebo vzdáleně příbuzných, i zde jsou však někteří hostitelé využíváni výrazně méně než jiní. Složení společenstva floemofágních kůrovců je výrazně ovlivněné fylogenetickým postavením dřeviny. Nejdůležitější taxonomickou hladinou omezující jídelníček floemofágů je rod. Mezi příbuzností hostitelů a podobností jejich kůrovčích faun existuje průkazná negativní korelace. U xylomycetofágních druhů průkazná korelace zjištěna nebyla. Část hostitele má průkazný, ale slabý vliv na složení kůrovčího společenstva. Preferenci pro konkrétní část vykazují jen některé druhy. Jako možné vysvětlení se nabízí mezidruhová kompetice.

Klíčová slova: host specificity, phloeophagy, xylomycetophagy, host-plant phylogeny

32


31B87B

Co se honí nezkušeným husám v hlavě, aneb kam létají housata bez rodičů?

What have inexperienced geese in thein mind, where does goslings fly without parents? Podhrazský M. Katedra zoologie, PřF UK, Praha, [email protected]

Abstrakt Husa velká (Anser anser) je druh, který na podzim odlétá na zimoviště pohromadě v rodinách. Ke konci zimy se vrací na hnízdiště, ve většině případů opět celá rodina pohromadě. Předpokládá se, že se mladé husy učí tahovou cestu od svých rodičů. V České republice máme 6 hnízdních populací husy velké. Tři z nich jsou přirozené, jedna je částečně založená uměle a dvě jsou zcela založené uměle. Z kroužkovacích dat víme, že jihomoravské a většina jihočeských hus létá do zimoviště Východní tahovou cestou a část jihočeských hus létá Atlantickou tahovou cestou. Do roku 2004 byly veškeré aktivity spojené s kroužkováním či límcováním zaměřené výhradně na přirozené populace husy. Nic podrobného se na uměle založených populacích, které mají rostoucí trend, neprovádělo a tím pádem chyběly jakékoliv informace o šíření, migraci, přeletech … V roce 2005 jsme se poprvé pustili, ve spolupráci s Podkrušnohorským zooparkem, do značení hus v uměle založené populaci. Od roku 2005 do roku 2008 bylo na Chomutovsku označeno krčními límci 36 ptáků. Podkrušnohorský zoopark chová husy od roku 1979. Původ chovaných ptáků je z hendikepovaných jedinců z jižních Čech. Původně byly všechny husy křídlované, čímž jim bylo znemožněno opouštění zooparku. V roce 1985, kdy byl zoopark nasycen husami, se ustoupilo od křídlování a ptáci mohli zoopark opouštět. O tři roky později zaznamenali Bejček se Šťastným první hnízdění husy velké v severozápadních Čechách na lokalitě u Mariánských Radčic a téhož roku byl poprvé pozorován přílet rodiny hus do zooparku, která vyhnízdila mimo něj. Počet hnízdních párů v severozápadních Čechách narůstal, v roce 2008 byl odhadnut na 21 – 24 párů. Roku 1997 bylo prokázáno první hnízdění na Lenešickém rybníku, o rok později to bylo na Vinařském rybníku. Od roku 2001 se datuje hnízdění hus na Údlických a Droužkovických propadlinách, ovšem s velkou pravděpodobností se nebude jednat o první hnízdění (starší data chybějí) a v roce 2006 zahnízdily husy poprvé na rybníku Koleje u Chabařovic. Za centrum šíření je považován Podkrušnohorský zoopark, který složí pro husy též jako zimoviště, v zimě 07/08 zde zimovalo až 150 hus velkých. Pomocí límcování se povedlo prokázat provázanost mezi zooparkem a hnízdišti na Droužkovických a Údlických propadlinách a hnízdištěm u Mariánských Radčic. Též se povedlo zjistit, že většina starých ptáků je stálá. Dále jsme zjistili, že mladí ptáci se drží pohromadě v rodině od vyhnízdění, přes zimu až do února – dubna, poté ze severozápadních Čech mizí. Většina námi označených ptáků byla zastižena v Německu (Berlín, Drážďany a Mnichov), ale máme hlášení až z jihu Švédska. Projekt se v roce 2007 rozšířil o pokus založení umělé populace husy velké na Českolipsku. V roce 2007 byla vypuštěna 4 housata a v roce 2008 to bylo 5 housat. Housata byla označena límci a byla později zastižena v Čechách (Náchod, Lednice), v Německu (Berlín a Drážďany), v Polsku (Slonsk) a v jižním Švédsku. Klíčová slova: husa velká, migrace, nepůvodní populace, reintrodukce Projekt byl podpořen Severočeskými doly a. s., Podkrušnohorským zooparkem v Chomutově a grantem VaV MŽP ČR SP/2d3/109/07 „Dlouhodobé změny početnosti a distribuce vodních ptáků v České republice ve vztahu ke změnám klimatu a životního prostředí“.

33


Hlasový repertoár nosorožce širokohubého severního (Ceratotherium simum cottoni) The vocal repertoire in northern white rhinoceros (Ceratotherium simum cottoni) 1, 2

Richard Policht, Kristina Tomášová, 3 Dana Holečková, 2 Daniel Frynta 1

Institute of Tropics and Subtropics, Czech University of Life Sciences Prague; 2 Department of Zoology, Charles University, Prague; 3 Zoo Dvůr Králové, [email protected] H

Abstract Despite its large size and wide distribution in the past, surprisingly, the Northern white rhino Ceratotherium simum cottoni (Lydekker, 1908) has remained as an almost unstudied African mammal. This situation is really alarming in face of the current extinction of this animal. During the years 2003-2005, the last wild population of northern white rhinos in Garamba National Park in Democratic Republic of Congo was decimated and only four individuals are known to survive. The rhinoceros is practically extinct subspecies of the white rhino in the wild. At the time of the study only eight individuals including one hybrid female were present at ZOO Dvur Kralove and three at San Diego Wild Animal Park. The northern form is clearly separated from the southern one by an almost 2000 km gap between their distinct ranges, as well as by an independent evolutionary history. Most probably, the herd kept in this zoo provides the last opportunity to record social behaviour of the Northern white rhino. Pioneering bioacoustic studies in Black rhino and Sumatran rhino have recently opened previously nearly unexplored field of rhino research. Until now, only verbal description of white rhino acoustic repertoire has been described. White rhinos of both subspecies exhibit pronounced sociality and remarkable preference of open habitats. As these characters are unique among extant rhino species, we can expect the emergence of exclusive behavioural adaptations to these conditions. We studied the last reproducing herd kept in ZOO Dvur Kralove to describe its vocal repertoire. The calls produced by eight individuals were recorded and analysed as concerned both sound properties and behavioural contexts in which they were emitted. We distinguished 11 calls belonging to four categories: (1) tonal harmonic sounds; (2) puffing sounds; (3) growling sounds; and (4) repetitive sounds. We found an apparent similarity between acoustic parameters of homologous calls recorded in both white rhino subspecies. As no quantitative comparative data concerning vocalisation frequency across rhino species are available, we refer to our long-term experience with three rhino species kept in ZOO Dvur Kralove in fully comparable conditions. The comparison leads us to the tentative conclusion, that sound production and communication is obviously more expressed in white rhino than in black rhino. It seems reasonable to expect that a clear tendency to sociality reported repeatedly in white rhinos may enhance the use of acoustic communication channel in these animals. Our results clearly support this hypothesis. We confirmed that the repertoire of white rhino calls is much larger than that reported in other rhino species. We tentatively interpret this finding as an adaptation to increased sociality. Four calls reach infrasound range; nevertheless, they are probably not used for communication by distance. This is obvious in the case of grouch call, which contains the highest infrasound component. There are, however, other candidates for such a communication function – the repetitive sounds as pant, which are not known in other rhino species. We hypothesise that the repetitions may enhance the audibility in open habitats, which are typical of white rhinos.

Key words: rhinoceros, acoustic signals, vocal repertoire, social behaviour, white rhino

34


32B88B

Návrh naučné stezsky NPR Sedlo (CHKO České středohoří)

Instructional Foothpath Proposition through Sedlo National Reserve (PLA České středohoří) Hana Pomahačová Katedra ekologie krajiny FŽP ČZU v Praze, Náměstí Smiřických 1, 281 63 Kostelec nad Černými lesy, [email protected]

Abstrakt Cílem práce bylo vytvoření návrhu naučné stezky v Národní přírodní rezervaci Sedlo v CHKO České středohoří. Sedlo je mohutný tefritový hřeben s příkrými svahy a sutěmi, stabilizovanými lesnatými porosty pralesovitého charakteru. V porostu převládá Acer pseudoplatanus, Acer platanoides a Quercus spp. Na skalách orientovaných k jihu roste významná teplomilná květena a vyskytuje se zde několik chráněných druhů rostlin (např. Aster alpinus, Lilium martagon, Lunaria rediviva, Aurinia saxatilis, Dactylorhyza fuchsii). Přítomnost několika historicky uváděných druhů (např. Iris aphylla, Melampyrum cristatum, Dactylorhyza maculata, Hieracium schmidtii, Bupleurum longifolium) se ale během botanického průzkumu z let 2004-2005 nepodařilo prokázat. Fauna Sedla má lesní ráz se zastoupením několika lesních druhů (např. Glaucidium passerinum, Pernis apivorus, Apatura ilia, Papilio machaon). Historicky je zde uváděn výskyt Rosalia alpina a Gampsocleis glabra. Trasa navržené naučné stezky vede po stávajícím turistickém značení a je na ní navrženo celkem čtrnáct zastávek z oblasti botaniky, lesnictví, geologie, zoologie a historie. Práce obsahuje návrhy průvodcovských textů a grafické zpracování informačních tabulí. Klíčová slova: naučná stezka, turistika, národní přírodní rezervace, České středohoří

35


33B89B

Význam ochranných pásem lesních maloplodých zvláště chráněných území The importace of buffer zones in small-scale protected areas Kateřina Rebrošová Ústav tvorby a ochrany krajiny, LDF, MZLU v Brně, +420 545 134, [email protected]

Abstrakt Mnozí autoři se shodují na tom, že termín nárazníkové zóny (buffer zones) v problematice územní ochrany přírody, se začal šiřeji používat od roku 1970, kdy byl zahájen projekt MAB (Man and the Biosphere). Wells a Brandon (1992) poukazují na velký význam analyzovat definici ochranného pásma. Shodují se na tom, že současné definice ochranných pásem (dále jen OP) jsou nekonzistentní a přehlížejí praktické potíže, což brání jejich zavádění (In Martino 2001). Nejčastěji citovaná definice OP: Vnější území národního parku nebo podobně chráněného území, kde jsou omezení vztažena na šetrné využívání zdrojů nebo kde je zvláštními opatřeními směřováno k posílení hodnot území (Sayer 1991 in Martino 2001; in Rustagi 2005). Prioritou OP by měla být ochrana chráněného území, sekundární funkcí OP je šetrné využívání obnovitelných zdrojů místními lidmi (Wells & Brandon, 1993 in Martino 2001, in Rustagi 2005). V ČR je OP zvláště chráněných území zakotveno zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcím předpisem – vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. Zde OP mohou být zřizována z důvodu nutnosti zabezpečit zvláště chráněné území před rušivými vlivy z okolí. Podle Pekárka (1995 in Hníková 2006) je vůbec smyslem ustanovování ochranných pásem zmírnění negativních vnějších vlivů na vlastní předmět ochrany. Území OP tedy obvykle nemají zvýšenou přírodovědnou či estetickou hodnotu a neobsahují ekosystémy významné pro určitou geografickou oblast či jiné zvláště hodnotné části přírody v takovém rozsahu, jako vlastní zvláště chráněné území. OP není součástí chráněného území, a proto nemá stejný právní režim a nepožívá jeho ochrany. Na místě je třeba vyjmenovat některé ekologické přínosy OP pro ekosystém chráněného území a pro fungování územní ochrany přídody vůbec. Jeden z prvních přínosů OP je možnost snížení okrajového efektu – mikroprostředí uprostřed nepatrné plošky lesa a uprostřed rozsáhlého lesního komplexu se nápadně liší. Dalším důvodem proč vytvářet OP je zvětšení plochy chráněného území - přírodní les nemůže udržet konstantní strukturu na malých plochách, protože na dílčích ploškách probíhají cyklicky a asynchronně vznik a odrůstání jedinců, kulminace a pokles růstu, odumírání a zánik jedinců (Míchal & Petříček et al. 1999). OP může tvořit i biokoridory – velmi zajímavým přístupem při řízení systémů přírodních rezervací se zdá propojování izolovaných chráněných území do jednoho velkého systému za pomoci biokoridorů (habitat corridors), pásů chráněných pozemků spojujících jednotlivé rezervace (Simberlogg et al. 1992, Rosenberg et al. 1997, in Primack, Kindlmann, Jersáková 2001). OP mohou snižovat vliv rostlinných invazí – negativní působení invazních druhů se projevuje především obsazováním stanovišť, ze kterých je vytlačována původní vegetace, tedy dopad, který některé invaze mají (Pyšek in Vačkář et al. 2005). OP může podpořit výskyt metapopulací - Barzetti (1993 In Martino 2001) uvádí, že ochranná pásma jsou důležitá pro zachování druhů s vysokou schopností pohybu a orientace. 34B90B

Klíčová slova: ochranné pásmo, okrajový efekt, invazní druhy, biokoridory, chráněná území

36


35B91B

36B92B

Využití modelů transferové funkce pro předpovídání průtoků v reálném čase

Application of Transfer function models for discharge prediction in real time Jana Ředinová Česká zemědělská univerzita v Praze,+420 224382145, [email protected] H

Abstrakt Práce je zaměřena na předpovídání průtoků na malých povodích na krátkou dobu dopředu, které by bylo využitelné pro varovné účely. Pro předpovídání průtoků v reálném čase byly testovány modely založené na datech ( black-box modely). Konkrétně se jednalo o autoregresní modely s vnějšími proměnnými, modely s parametry měnícími se v čase (state dependent parameter) a modely transferové funkce s konstantními parametry. Všechny modely jsou součástí softwarového balíku Captain Toolbox. Přestože jsou modely založeny na matematických funkcích, je snaha výsledky fyzikálně interpretovat. Pro kalibraci modelů byla použita hydrologická data z experimentálních povodí ČHMÚ Smědava I a Smědava II z let 2004 - 2007. Modely byly vybírány a kalibrovány zvlášť pro zimní a zvlášť pro letní období. Předpovědi byly dělány na několik hodin dopředu a výsledky hodnoceny více objektivními kriterii. Modely dávají dobré výsledky, zvláště pokud je využit updating pomocí Kalmanova filtru. Klíčová slova: Captain toolbox, Ttansfer functon, předpovídání průtoků v reálném čase, malé povodí

37


37B93B

Rotácia vajec v hniezde vrabca poľného (Passer montanus). alebo „Išlo vajce na vandrovku“

Tree Sparrow (Passer montanus) egg circulation. or “An egg went wandering” Juraj Šalát, Zlatica Országhová Katedra Zoológie, Prírodovedecká fakulta UK, Mlynská dolina B-1, 842 15 Bratislava, [email protected]

Abstrakt Pravidelné otáčanie vajec v hniezdach vtákov je pre správny vývin vtáčaťa nesmierne dôležité. Zabezpečuje udržanie embrya približne v prostriedku vajíčka a ovplyvňuje aj dýchanie a vylučovanie. Inkubujúce vtáky vajíčka pravidelne otáčajú a premiestňujú. Tento pohyb musia zohľadňovať aj veľkokapacitné liahne používané pri masovom odchove hydiny, kde sa okrem presne stanovenej teploty a vlhkosti prísne dodržiava aj pravidelné naklápanie vajec v dvojhodinových intervaloch. Monitorovaniu miestnej populácie vrabca poľného (Passer montanus montanus, L. 1758) v NPR Jurský Šúr pri Bratislave venuje tým vedcov katedry Zoológie zvýšenú pozornosť od roku 1995. Počas hniezdnej sezóny 2008 sme sa okrem iných parametrov hniezdenia rozhodli sledovať aj pohyb vajíčok v kotlinke počas inkubácie. Vrabec poľný je hlavne dutinový hniezdič. Vyhľadáva prírodné dutiny, ale obsadzuje aj škáry, medzery a iné vhodné miesta v budovách. V prípade nedostatku stromových dutín využíva aj zemné nory, stohy, štrbiny v skalách a hniezda iných vtákov. Zriedkavo si buduje aj voľné hniezda v korunách stromov. Využívanie silne antropogénnych území vrabcom domovým sa prejavuje nie len jeho prítomnosťou v okolí budov, ale tiež prenikaním do vnútorných priestorov. Jednotlivé populácie sa naučili prežiť ako v otvorených, tak aj v uzatvorených priestoroch ako napríklad železničné a letiskové nádražia, haly a pod. Druh hniezdi v oblasti od 36°N po 55°30´N od apríla do polovice septembra. Veľkosť znášky sa pohybuje od 1 do 10 vajec. V oblasti strednej Európy sa priemer veľkosti znášky pohybuje okolo 5 vajíčok. Väčšina párov v strednej Európe, 65 – 97 %, hniezdi dvakrát do roka, 25 % trikrát a výnimočne aj štyri krát. Znášku zahrievajú obaja rodičia a trvá 11 – 14 dní. Na kŕmení potomstva sa taktiež podieľajú obaja rodičia, no kým inkubácia bola zväčša zabezpečovaná samicou (70 %), na kŕmení sa väčšou mierou podieľa samec. Kŕmenie a rast mláďat trvá v európskych podmienkach 12 – 18 dní, v priemere 15. Vajíčka populácie vrabca poľného hniezdiacej v búdkach na výskumnej ploche v jelšovom lese NPR Jurský Šúr boli sledované v pravidelných 24-hodinových intervaloch počas celej doby inkubácie. Pre porovnanie sme v 1 vyhradený deň sledovali aj pohyb vajíčok v hodinových intervaloch. Na základe získaných materiálov sme zistili, že vtáky všetky vajíčka v hniezde pravidelne premiestňovali. A to pravdepodobne zakaždým, ako na ne zasadli. V rámci predbežných výsledkov, ktoré predkladáme v tomto príspevku, sme v pohybe vajíčok nepotvrdili žiadnu pravidelnosť či zákonitosť. A to ako počas celodenného sledovania, tak ani v priebehu inkubácie ako celku Kľúčové slová: rotácia, vajce, Passer montanus, Jurský Šúr Práca bola podporená grantom KEGA 3/6235/08 a UK/213/2008

38


38B94B

Mohou mechorosty sloužit herbivorům jako enemy-free space (prostor bez nepřátel)? Can herbivores use mosses as enemy-free space? Šipoš J. 1 & Drozd P. 2

1

Katedra ekologie a životního prostředí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, tř. Svobody 26, 771 46, Olomouc, [email protected] 2 Katedra biologie a ekologie, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, Chittussiho 10, 710 00, Ostrava, [email protected]

Abstrakt Distribuce organismů v přírodě není náhodná. Tato skutečnost je v současnosti vysvětlována dvěma hlavními teoriemi: 1) top-down effect (organizmy jsou dominantně ovlivňovány abundanci predátora) 2) bottom-up effect (organizmy jsou nejsilněji ovlivněny množstvím a kvalitou potravy). Na rozmístění herbivorů by pak podle teorie enemy-free space (prostor bez nepřátel) měla mít největší vliv predace. Kořist reaguje na přítomnost predátora změnou místa a času, do kterého bude soustředit svoji aktivitu. Z teorie enemy-free space vyplývá, že organizmy se budou pravděpodobněji vyskytovat na místech, kde je nejmenší riziko predace. Abychom mohli zjistit enemy-free space musíme stanovit, které faktory mají dominantní vliv na pravděpodobnost napadení. Vědci zjišťující existenci enemy-free space a) “měřením absolutního predačního tlaku“ (srovnávání abundance herbivorů mezi místy s volným přístupem predátorů a místy kde predátoři přístup neměli) b) “měřením relativního predačního tlaku“ (srovnávání množství napadené návnady v předem vybraných habitatech). Dosavadní výsledky ukazují na rozdíl v pravděpodobnosti napadení v různých patrech lesa (vertikálních, horizontálních), dosud ale nebylo do experimentů zahrnuto mechové patro. Hlavním cílem naší práce bylo porovnat míru napadení mezi mechovým zápojem a ostatními zvolenými mikrohabitaty. Pro daný výzkum bylo vybráno stanoviště v CHKO beskydy oblast Podolánky s nadmořskou výškou kolem 700 m.n.m.. Predační tlak byl měřen jako míra napadení návnady za určitý časový úsek v daném místě. Jako návnada byla zvolena larva mouchy Callifora vicina, která byla napichována v počtu 20 jedinců pomocí entomologických špendlíků na náhodně zvolená místa. Po uplynutí doby 30 min. byl vyhodnocen počet napadených návnad a určeni predátoři. Jako základní hypotézu jsme zvolili, že největší pravděpodobnost napadení bude na zemi a nejmenší v mechovém zápoji. Vycházeli jsme při tom z předchozích výzkumů probíhajících v temperátních ekosystémech, které jako nejrizikovější místo pro výskyt herbivora uvádějí zem. Průkazný vliv na napadení jsme zjistili pro teplotu, mikrohabitat (druh mechu, zem, kmen), hustotu a plochu mechového zápoje a u některých interakcí. Průkazně největší predace byla naměřena uvnitř polštářů rodu Polytrichum a nejmenší na povrchu polštářů. Klíčová slova: Predační tlak, mechorosty, enemy-free space, Polytrichum Výzkum byl podporován z grantu GA ČR 206/07/0811

39


39B95B

Příbuzenská struktura populace sýce rousného (Aegolius funereus) P. Slámová ČZU Praha, FŽP, Kamýcká 1176, Praha 6 Suchdol, 165 21, [email protected] H

Abstrakt Jedním z klíčových faktorů, které výrazně ovlivňují dynamiku a genetickou strukturu populace je disperze, která je vlastní všem organismům. Dobrá schopnost šíření snižuje riziko konkurence rodičů a jejich potomků, kteří by zůstali věrní svému rodišti (filopatrie), a také snižuje riziko příbuzenského křížení (inbreeding). Naopak omezená disperze jedinců může vést k inbreedingu, tím i ke snížení genetické variability a fixaci škodlivých recesivních alel v populaci. Získané vzorky byly analyzovány na 7 mikrosatelitových lokusech. Dosavadní výsledky naznačují, že genetická diverzita jedinců z Krušných hor klesá a za poslední dva roky studie se koeficient inbreedingu vychýlil z Hardy-Weinbergovy rovnováhy. Jednou z možných příčin poklesu heterozygotnosti může být právě omezená disperze jedinců, čemuž by nasvědčoval i relativně vysoký počet rezidentních jedinců ve studované oblasti. Snižování heterozygotnosti může být způsobeno i počtem získaných vzorků během jednotlivých let. Výsledky z programu Structure 2.2.3. naznačují, že by mezi populacemi Žďárských vrchů, Jizerských hor a Krušných hor mohla existovat genetická struktura. Tato studie navazuje na dosavadní výsledky a mezi její cíle patří zejména porovnání genetické diverzity jednotlivých lokalit České republiky, stanovení genetické struktury populací a analyzovat příbuzenskou strukturu populace.

40


40B96B

Fluktuace početnosti skokana štíhlého (Rana dalmatina) na Hornojiřetínské výsypce

Abundance fluctuation of Agile frog, Rana dalmatina, in the Hornojiřetínská spoil bank Milič Solský, Jana Doležalová, Jiří Vojar KE FŽP ČZU v Praze, [email protected] mailto:[email protected] H

HH

Abstrakt Populační dynamika obojživelníků odráží změny vnějších podmínek prostředí a vnitřních demografických procesů. Dlouhodobý monitoring populací je nezbytný pro stanovení trendů početností i rozpoznání vlivu člověka od kolísání přirozených. V prostředí antropogenně vzniklých ploch se početnost mění také v průběhu sukcese. Dlouhodobé studie v post-těžební krajině umožňují zhodnocení dopadu lidské činnosti, návrh vhodných rekultivací i následného managementu. V letech 2005 až 2008 byla na 151 vodních plochách Hornojiřetínské výsypky sledována početnost snůšek skokana štíhlého. Ačkoliv se počet obsazených a neobsazených vodních ploch v průběhu let nelišil, výrazně kolísala jak celková početnost skokana na výsypce (2005 až 2008: 1006, 529, 848, 1995), tak na jednotlivých jezírcích. Mnohem méně se početní změny projevovaly u jezírek v blízkosti zdroje osídlování (lužní porosty toku Loupnice při severozápadním okraji výsypky), kde byl navíc průměrný počet snůšek mnohem vyšší než v jiných částech výsypky. Spolu s početními změnami byly zjištěny také rozdíly v biotopových preferencích druhu. Počet nakladených snůšek byl stabilně ovlivněn vzdáleností od zdroje osídlování výsypky. Je tomu tak i po více než 50ti letech sukcesního vývoje Hornojiřetínské výsypky s desítkami vodních ploch vhodných pro rozmnožování. Výsypka je tedy vhodným reprodukčním biotopem, pravděpodobně však neposkytuje vhodné podmínky pro hibernaci alespoň části populace. Pro účinnou ochranu skokana štíhlého to znamená, že je nutné chránit nejen výsypku, ale i její okolí a zajistit propojení obou biotopů. Klíčová slova: fluktuace početnosti, výsypky, rekultivace, skokan štíhlý, Rana dalmatina

41


41B97B

Krajinné změny a dynamika vývoje zahrad na Sokolovsku v období 1842 – 2010 Landscape change and dynamics of gardens in Sokolov region during 1842 – 2010 Caroline Stařecká

Katedra ekologie krajiny FŽP ČZU v Praze, Náměstí Smiřických 1, 281 63 Kostelec nad Černými lesy, [email protected] H

Abstrakt Cílem disertační práce bude detailní analýza a hodnocení změn krajiny s využitím starých map, historických leteckých snímků a dalších archívních podkladů. Práce bude příspěvkem k právě vytvářené metodice využití výsledků sledováni změn v krajině v rámci obnovy post – těžební krajiny. Vedle současných mapových podkladů budou použity dostupné archivní materiály, a to hlavně staré katastrální mapy, historické letecké snímky, statistická data a fotodokumentace. Práce si všímá dvou typů území, a to krajiny narušené povrchovou těžbou a krajiny neporušené, bezprostředně navazující na poškozené oblasti (referenční území). Kromě výsledků analýzy krajinných změn bude výstupem rekonstrukční mapa historické krajiny postižené těžbou a časová typologie těžbou nezasažené krajiny z hlediska stáří jednotlivých složek. Materiál by se rozhodně neměl stát dogmatem, na jehož základě bychom diktovali budoucí podobu krajiny, ale měl by sloužit spíše pro inspiraci, jako jeden z mnoha možných způsobů směřování jejího budoucího rozvoje. Výsledky práce by se měly stát základem pro vytvoření metodiky využití výsledků sledování změn pro takto postižené krajiny i v jiných lokalitách. Konkrétnější rozbor bude směřován na dynamiku vývoje zahrad na vybraných lokalitách, pro které existují historické podklady. Ideálem by mělo být propojení území po těžbě s okolní krajinou, provázání plánů revitalizace s plánovacími dokumentacemi jiných forem krajinného plánování (územní plánování, lesní hospodářské plánování, pozemkové úpravy atd.) Klíčová slova: Analýza a hodnocení změn krajiny, krajina postižená těžbou, dynamika vývoje zahrad, typologie těžbou nezasažené krajiny, rekultivace.

42


42B98B

Effect of agricultural fields management on diversity of plant and bird communities Vliv způsobu hospodaření na diverzitu bylinných a ptačích společenstev v zemědělské krajině Štefanová M.1, Šálek M.2 Katedra ekologie, ČZU, Kamýcká 1176, CZ-165 21 Praha 6, e-mail: (1) [email protected] (2) [email protected] H

H

H

Abstract Fertilizers and pesticides in farming perform to increse of crop yields. Their negative influence on agroecosystem was recorded during the 20. Century, when herbicides of different chemical structure and selectivity have been introduced in agricultural practice and, application of fertilizers grew up, together with a complete reconstruction of crop rotation schemes associated with extensive plot consolidation. Preliminary results of my PhD study from Mezná (Soběslav region, southern Bohemia) (Štefanová 2006: Sborník z konference Kostelecké inspirování, supported the hypothesis of positive effect of provident field management on on plant and bird communities inhabiting agricultural landscapes. The aim of this consequent project was to extend the study areas, improve the design of monitoring plots to reduce dependence of study sites and enhance general validity of results obtained in 2006. The core topic was to compare the differences in the structure of weed and bird communities in dependence on agricutural practices, i. e. fertilization by industrial fertilizers vs. moderate application of homestead fertilizers (dung) within two habitat types, fields and meadows. The study was conducted in two localities, at Mezná Village (Tábor district) and at Zruč nad Sázavou in 2008. Birds were recorded using standard point method three times a year on 64 pairs of counting points (first point in distance 50 m from field edge, second in the fields centre 250 m far from the first point). Phytocoenological samples (plots 5x5 m) and habitat description were carried out in the surroundings of all points in July 2008. In total, we recorded 33 birds species and 148 plants species in Mezna and 30 birds species and 115 plants species in Zruc. Preliminary results are consistent with the results obtained in 2006. The species diversity was dependent on farming practice regardless of point position at the edge or in the centre of the fields. Key words: bird communities, plant communities, thrifty and conventional farming, agroecosystem, biodiversity, farming management. Abstrakt Hnojiva a ochranné prostředky se v zemědělské činnosti uplatňují především v zájmu zvyšování výnosů. Jejich negativní vliv na agroekosystém byl zaznamenán teprve v průběhu 20. století, kdy se v zemědělských postupech začaly stále častěji uplatňovat herbicidy různého chemického složení a selektivity, vzrůstaly dávky hnojiv a došlo k zásadní přestavbě osevních postupů spolu se scelováním pozemků. Výsledky předchozí studie provedené v roce 2006 na Mezensku podpořily hypotézu pozitivního vlivu šetrného hospodaření na plevelná a ptačí společenstva (Štefanová 2006, Sborník z konference Kostelecké inspirování). Cílem tohoto navazujícího projektu bylo rozšířit studijní území o další lokalitu, upravit design studijních ploch v zájmu zvýšení jejich vzájemné nezávislosti a posílit tak závěr o obecnější platnosti poznatku z r. 2006. Úkolem bylo porovnat rozdíly ve struktuře plevelných a ptačích společenstev v závislosti na stylu hospodaření, tj. hnojení průmyslovými hnojivy versus střídmá aplikace výhradně statkových hnojiv v rámci dvou typů stanovišť, polí a luk. Studie byla provedena v roce 2008 na dvou 43

Kostelecké inspirování 2008 lokalitách, a to v okolí obce Mezná na Táborsku a v okolí Zruče nad Sázavou (Mezensko a Zručsko). Ptáci byli zaznamenáváni standardní bodovou metodou ve třech termínech na 64 dvojicích bodů (jeden 50 m od okraje plochy, druhý ve středu plochy 250 m od předchozího bodu). V červnu bylo provedeno fytocenologické snímkování (5x5 m) v okolí všech bodů s následným popisem biotopových charakteristik. Celkem bylo zaznamenáno 33 druhů ptáků a 148 druhů rostlin na Mezensku a 30 druhů ptáků a 115 druhů rostlin na Zručsku. Předběžné výsledky podporují výsledky z roku 2006. Diverzita společenstev závisela na způsobu hospodaření bez ohledu na pozici bodu při okraji nebo uvnitř plochy. Klíčová slova: ptačí společenstva, fytocenologický snímek, šetrné a konvenční hospodaření, agroekosystém, biodiversita.

43B99B

Ekologie a využití molekulární biologie u rodu Rumex se zaměřením na druhy R. obtusifolius a R. crispus

Ecology and applied molecular biology within genus Rumex with focus on R.obtusifolius and R.crispus L. Strnad ČZU, FŽP, +420 241950377 , [email protected]

Abstrakt Výchozí poznatky se opírají o práce provedené v rámci taxonomie a ekologie rodu Rumex. Předmětem studie bude problém hybridizace R.obtusifolius a R.crispus; jejich ekologie i v závislosti na dosavadní systematice druhů a výskyt polyploidie. Základní otázkou je tedy vztah genotyp vs. fenotyp. K řešení bude také použita analýza průtokovou cytometrií. Jako materiál bude sloužit kolekce semen populací sbírana na různých místech České republiky. I z těchto výsledků bude možné navrhnout další směr ekologických studií; jednou z reflektovaných je konkurenceschopnost a využití živin u obou jmenovaných druhů. Klíčová slova: cytometrie, polyploidie, šťovík

44


Hnízdní predace a distribuce hýla rudého (Carpodacus erythrinus) ve Vltavském luhu na Šumavě Nest predation and distribution of the Scarlet Rosefinch (Carpodacus erythrinus) in Vltavský luh, Šumava Petr Suvorov katedra ekologie FŽP ČZU Praha, vzdělávací a výchovné oddělení Zoo Praha, +420604-924-214, [email protected]

Abstrakt Soudobé studie stále častěji prokazují negativní vliv antropogenní fragmentace krajiny na ptačí společenstva. Dělení habitatů na malé okrsky vytváří soubor izolovaných ostrůvků, což má za následek nárůst míry heterogenity krajiny. Následné zvyšování množství zdrojů (jedná se např. o větší množství potravy, vyšší počet hnízdních míst atp.) může do fragmentované krajiny atrahovat hnízdící ptáky. Stejný faktor ale může přitahovat z okolí i hnízdní predátory generalisty, což může vyústit v lokálně zvýšenou míru hnízdní predace. Ptáci se tak nevědomě dostávají do slepé uličky tzv. ekologické pasti. Vyšší míra hnízdní predace na hranici dvou sousedících habitatů vede k tzv. okrajovému efektu na hnízdní predaci. U některých druhů ptáků bylo prokázáno aktivní vyhýbání se okrajovým biotopům (edge-sensitive species) a v závislosti na rozložení zdrojů monopolizace dobrých interních teritorií staršími samci (despotic distribution model). Cílem této studie bylo porovnat míru hnízdní predace umělých zemních a křovinných hnízd, početnost hnízdních predátorů (Corvidae) a samců hýla rudého v okrajovém a interním biotopu a určit, jestli tyto parametry spolu vzájemně korelují. Dále testovat, jestli změna hnízdní predace od vnitřku jednoho biotopu do vnitřku druhého odpovídá modelu rozložení zdrojů Riese a Siska a v neposlední řadě určit, jestli počty mladých a starých samců hýlů jsou v souladu s hypotézou despotic distribution model. Okrajový efekt na zemních hnízdech byl statisticky významný na přechodu lesa a mokřadu v roce 2005 a na křovinných hnízdech na přechodu louky a mokřadu v roce 2006. Výsledek odpovídá modelu vyšší atraktivity okrajového biotopu pro skupinu živočichů, která hnízda predovala. Okrajový efekt na denzitu hnízdních predátorů se projevil na přechodu mokřadu a lesa v roce 2005, avšak opačně. Změna počtu mladých a starých samců hýla rudého stejně jako celková změna jejich počtu se na přechodu biotopů neprojevila jako statisticky významná. Hýl rudý je okrajovým biotopem pravděpodobně neovlivněn nebo se populace ve Vltavském luhu ocitla v ekologické pasti a ještě na to nestačila zareagovat. Míra hnízdní predace umělých zemních hnízd neměla vztah k početnosti hnízdních predátorů ani samců hýla rudého. Je možné, že umělá hnízda byla predovaná jinou skupinou hnízdních predátorů než reálná hnízda hýla rudého. Klíčová slova: Hýl rudý, fragmentace, predátor – generalista, hnízdní predace, okrajový efekt.

45


Časoprostorová aktivita sýce rousného (Aegolius funereus) v Krušných a v Jizerských horách Spatio-temporal activity of Tengmalm’s Owl (Aegolius funereus) in Krušné and Jizerské hory mountains Václav Tomášek, Marek Kouba Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí, Katedra ekologie a životního prostředí, Kamýcká 129, 165 21 Praha Suchdol, , +420604253938, +420721254182 [email protected] , [email protected] H

H

H

Abstrakt Během hnízdního období v roce 2008 bylo metodou VHF telemetrie sledováno celkem 6 samců sýce rousného (Aegolius funereus). Výzkum byl prováděn v okolí přehrady Souše v Jizerských horách a v Loučenské části Krušných hor. Jedná se o oblasti silně postižené imisní kalamitou z konce 70. let minulého století, kdy byla zničena většina porostů nad hranicí 500 metrů n. m.. Vzhledem k nedostatku starých doupných stromů bylo proto vyvěšeno asi 500 dřevěných budek vhodných pro zahnízdění sýce. Telemetrie byla prováděna pomocí radiových přijímačů AOR 8000 a Yupiter, spojených s trojdílnou yagi anténu. Lokalizace během noci byla odhadována triangulací a v průběhu dne pak metodou „homing in“, dohledáním odpočívajícího samce. Každý jedinec vybavený vysílačkou byl sledován po dobu 5nocí. Rozloha nočních okrsků byla zpracována metodou minimálních konvexních polygonů a metodou kernelovských odhadů. Velikosti odpočinkových okrsků byly vypočítány metodou konvexních polygonů. Ve většině případů lovil sýc v rozvolněných mladých porostech smrku pichlavého a smrku ztepilého. K odpočinku si pak vybíral spíše adultní porosty smrku ztepilého – 83% záznamů, které nebyly zničeny imisní kalamitou. U jednoho samce se však objevila úzká vazba k mladým porostům buku lesního, ve kterých pravidelně odpočíval. Výsledné velikosti lovných okrsků byly větší než velikosti odpočinkových okrsků. Největší lovný okrsek měl rozlohu 348 hektarů a průměrná velikost všech nočních okrsků byla 272 ha se směrodatnou odchylkou 73,9 ha. Keywords: Aegolius funereus, telemetry, home range, diurnal roosting, roosting heights, habitat selection

46


44B100B

Osud těžbou narušených lokalit, aneb jak se ničí naděje naší krajiny Post-mining sites as chance of cultural landscape Robert Tropek

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity a Entomologický ústav Biologického centra AVČR, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice, [email protected]

Abstrakt Těžba nerostných surovin je nepřehlédnutelným antropogenním zásahem do krajiny. Stanoviště, jejichž vznik je s těžbou nevyhnutelně spjat (lomy, výsypky, pískovny a další), jsou proto v centru pozornosti ochranářů i vědců zabývajících se ochranou biodiverzity již od doby, kdy tyto obory vznikly. V poslední době se však jejich vnímání odbornou veřejností radikálně změnilo. Ve světle nových poznatků se ukazuje, že post-těžební stanoviště nejsou jizvami krajiny, které je nutno beze zbytku odstraňovat, ale poměrně paradoxně její novou šancí. Těžbou totiž za příhodných podmínek vzniká heterogenní mozaika biotopů, které z dnešní, člověkem ochuzené, krajiny rychle mizí. Významná jsou zejména raně sukcesní stadia typu skalní stepi a lesostepi, suťových svahů apod., ve kterých bývá díky charakteru substrátu sukcese blokována řadu let. Právě tyto typy biotopů jsou změnami tlaku člověka na krajinu postiženy nejvíce a jejich mizení z běžné krajiny je nejmarkantnější. Lomy, pískovny, výsypky a další pozůstatky po těžbě jsou tak v kulturní krajině významným útočištěm pro ochranářsky významné druhy rostlin i živočichů. Jedním z klíčových faktorů, které ochranářský význam posttěžebních stanovišť přímo ovlivňují je způsob jejich rekultivace. Proti sobě tu totiž často stojí dvě diametrálně odlišné metody. Na jedné straně jde o tradiční technické rekultivace sestávající z modelování terénu, zavezení substrátem, vysetí travní směsi a vysázení dřevin, často dokonce nepůvodních. Tímto způsobem však vzniká monotónní biotop bez prakticky žádného významu pro ohrožené organismy. Naopak levnou a přitom velmi efektivní alternativou je ponechání lokality spontánní, případně usměrňované samovolné sukcesi. Právě spontánně se vyvíjející těžbou narušená stanoviště jsou kolonizována celou řadou ohrožených druhů a v některých případech jim tak poskytují jedno z posledních útočišť. Přestože v odborných kruzích tato změna úhlu pohledu na osud opuštěných těžebních prostor silně převládá, do české praxe se jí zatím nedaří ve větší míře prosadit. Klíčová slova: těžební prostory, postindustriální stanoviště, ochrana přírody, refugium biodiverzity, rekultivace, spontánní sukcese

47


45B101B

Využití historických dat o prostorové distribuci bekyně mnišky (Lymantria monacha L.) v oblasti Brd pro zhodnocení rizika gradací

Utilization of historical data on Lymantria monacha (L.) spatial distribution in Brdy territory for outbreak risk assessment Uhlíková Hana Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze, e-mail: [email protected]

Abstrakt Cílem projektu je zmapovat historické gradace bekyně mnišky v oblasti Brd. Analyzovat konkrétní lokality, na kterých došlo v historii k přemnožení – najít faktory ovlivňující riziko přemnožení pomocí lineární regrese (vztah mezi přemnoženími a n. m. v., expozice atd.). Za pomoci GIS-ových analýz vytvořit pravděpodobnostní model rizikových gradačních porostů, jehož výstupem bude mapa znázorňující rizikové gradační porosty v oblasti Brd. Klíčová slova: Lymantria monacha, historické gradace, rizikové porosty, GIS-ové analýzy Abstract This project is focussed on mapping of historical outbreaks of Lymantria monacha in the territory of the Brdy. The main goals of this project are to analyse the reasons and to find the factors which infulence outbreaks in selected areas. The main applied method has been linear regression (relation between outbreaks and altitude, exposition etc.) and the analysing tools are GIS Probability Model of risk outbreak stands. The visualisation of GIS analyses will be done via maps with the probable outbreak areas in the territory of Brdy. Keywords: Lymantria monacha, historical outbreaks, risk outbreak stands, GIS analyses

48


46B102B

Urbanizace a ztráta krajinné identity v Gironském regionu (Katalánsko)

Urbanization and the lost of landscape identity in Girona's region (Catalonia) Juli Valdunciel Coll Universitat de Girona, +34 972 418117, [email protected]

Abstrakt Předkládaný příspěvek se zabývá změnami v kulturní krajině Katalánska způsobených rozvojem roztroušené zástavby (urban sprawl) v uplynulých třiceti letech. Po fázi industrializace a urbanizace, jejíž počátky se datují na konec 19. století a která odstartovala růst uvnitř městských sídel, se od 70. let 20. století stáváme svědky opačného procesu, totiž zastavování volné půdy rozvolněnou zástavbou s nízkou hustotou osídlení. Stejně jako na většině míst ve Středozemí, i v gironském regionu je tento proces posilován zejména výstavbou tzv. druhých rezidencí a rozvojem turismu. Rozsáhlá území, která zůstávala po staletí ukotvena v teritoriálních strukturách formovaných ekologickými a kulturními vztahy, se v důsledku zmíněného fenoménu pod silným tlakem přeměňují a vykazují známky degradace krajiny a ztráty vlastní identity. Tento jev můžeme empiricky typizovat jako vztah, který lze stanovit mezi intenzitou urbanizace a jejím obyvatelstvem v určité sídelní oblasti. Z tohoto předpokladu vyplývá, že více než třetina sídel v gironském regionu byla ovlivněna nadměrnou zástavbou, převážně obytnou výstavbou o nízké hustotě obyvatel a komerčními polygony. Nejvíce je takto postižené okolí měst v přímořské zemědělské krajině a podél pobřeží a také údolí a svahy vysokých hor (kvůli zimnímu turismu). Ačkoli se během uplynulé doby plánování staveb řídilo místními regulemi, byla opomíjena hlediska většího územního a krajinného měřítka. Rozptýlenost zástavby má negativní dopad na ekologické funkce přírodních systémů a nízká hustota osídlení způsobuje zvyšující se záběr půdy. Ztráta krajinné identity má čím dál tím důležitější vliv na nehmotné hodnoty, jako je kvalita života nebo možné využití krajinného potenciálu pro turismus. Nezbývá než doufat, že implementace nových územních plánů a připravovaný zákon o Katalánské krajině (Llei de Paisatge de Catalunya) dovolí tento problém usměrnit. Klíčová slova: urbanizace, krajinná identita, Katalánsko, krajinné plánování

49


47B103B

Mizející biodiverzita saproxylického hmyzu nížinných lesů Declining biodiversity of saproxylic insects in lowland forests Štěpán Vodka, Lukáš Čížek

Přírodovědecká fakulta JU v ČB a Entomologický ústav AVČR,+420 777291127, [email protected]

Abstrakt Mrtvé a rozpadající se dřevo hostí tisíce druhů organismů, především hmyzu a hub. Tyto saproxylické organismy tak představují jednu z nejvýznamnějších složek lesní biodiverzity. I přes neustále se zvyšující rozlohu lesů a upřímnou snahu ochranářů i lesníků o ochranu lesní diverzity, dochází stále k jejímu ochuzování. Hlavní příčinou je změna lesního hospodaření a zapojení lesních porostů během minulého století. Velcí býložravci (tarpan, pratur, zubr aj.), kteří společně s dalšími disturbančními událostmi (např. požáry) kdysi udržovali rozvolěnou mozaikovitou krajinu postupně vymizeli. Následné tradiční hospodaření (např. výmladkové lesy, lesní pastva aj.), které zastalo jejich funkci, se dnes ve střední Evropě vyskytuje jen zřídka. Namísto vysoce heterogenních lesních rezervací s odpovídajícím managementem, jsou prosazovány bezzásahové rezervace, které způsobují postupné zapojování lesů a vytlačování světlomilný rostlinných a živočišných druhů. V našem výzkumu jsme se zaměřili na habitatovou preferenci saproxylického hmyzu. Na jaře 2004 bylo rozmístěno 17 dubových návnad (1 návnada cca 20 kg čerstvě mrtvého dřeva - letorosty až větve o průměru 20 cm) do těchto stanovišť: koruna a podrost uvnitř stinného interiéru lesa, koruna a podrost na osluněném okraji lesa a louka se solitérními stromy. Na konci sezóny byly návnady sundány, zabaleny do mušího pletiva a následující tři sezóny z nich byl vybírán vylíhlý hmyz. Na stejných stanovištích byl v roce 2006 instalováno 40 letových pastí. Vychováno a chyceno bylo 8736 jedinců 292 druhů z 38 čeledí saproxylického hmyzu a jejich predátorů. Mnohorozměrná analýza (RDA) ukázala jako nejdůležitější faktor ovlivňující složení xylofágního společenstva oslunění stanoviště. Zatímco oslunění dokázalo vyvětlit 30% variability v datech, vertikální rozmístění návnad vysvětlilo méně než 10%. Lokální množství mrtvé dřevní hmoty nemělo žádný vliv. Podobně akumulační křivky ukazují nejvyšší nárůst diverzity na solitérních stromech a na okraji lesa. Vysoká preference saproxylického hmyzu k osluněným stanovištím ukazuje na nutnost prosvětlovacích zásahů do lesních porostů. Pouhé zvyšování mrtvé dřevní hmoty v porostu a bezzásahové hospodaření v nížinných lesích není nejlepším prostředkem k zabránění vymírání lesní biodiverzity. Obnovení tradičních managementů, jako je pařezinové hospodaření či lesní pastva, ale též ponechávání dostatečného množství výstavků při obhospodařování produkčních lesů je nezbytnou podmínkou pro zlepšení soudobého stavu. Klíčová slova: Saproxylický hmyz, biodiverzita, nížinné lesy

50


48B104B

Analýza struktury přírodě blízkých lesních porostů v NPR Trčkov a PR Černý důl

Analysis of stand structure in close-to-nature forest in Conservation Area Trčkov and Černý důl Lenka Zajíčková, Radek Šolc Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, [email protected] , [email protected]

Abstract Close-to-nature forests of temperate zones are globally declining where commercial forestry dominates. Because of this foresters are losing the opportunities to study the varieties of different natural processes in close-to-nature forest stands. The major task of this project was to establish four stable research plots TVP1, TVP2, TVP3 and TVP4 to study the static appearance with in the dynamics of forest stand development and the impact of browsing on natural regeneration. Using the technology Field-Map we examined the spatial distribution and abundance of trees with dbh > 4 cm, natural regeneration dbh < 4 cm and structural diversity of major tree species Picea abies, Abies alba, Fagus sylvatica and Acer pseudoplatanus in Trčkov NPR and Černý důl PR in the Orlické mountains. The light conditions were estimated according to the crown cover percentage. Microsite preferences and substrate favourability were considered as one of the main influences on regeneration processes with in the light conditions. We expected the Picea abies seedlings to colonize lighter gaps with high amount of woody debris. Fagus sylvatica seedlings preferred according to our expectations the shadier gaps with foliage cover. We also took into account the preferences of Picea abies to settle the downed trees ‘nurse logs’ as a strategy to cope with the competition of shrub vegetation and other tree species. The preferences of Picea abies to settle the downed trees weren’t statistically proved. This preferences are better to see in higher elevations. Keywords: spatial stand structure, natural regeneration, microsite preferences, browsing impact, close-to-nature forest, the Orlické mountains

51


49B105B

Polymorfní mikrosatelitní markery pro určování příbuzenských vztahů u antilopy losí (Taurotragus oryx) a antilopy Derbyho (Taurotragus derbianus)

Polymorphic microsatellite markers for kinship determination in Common eland (Taurotragus oryx) and Giant eland (Taurotragus derbianus) Hana Zemanová ITS, Česká zemědělská univerzita v Praze, [email protected], tel. 604 689 399

Markéta Antonínová ITS, Česká zemědělská univerzita v Praze, [email protected]

Josef Bryja Ústav biologie obratlovců AV ČR Brno

Natália Martínková Ústav biologie obratlovců AV ČR Brno

Abstrakt Antilopy rodu Taurotragus patří mezi největší antilopy na světě. Jejich počet ve volné přírodě klesá, zejména u antilopy Derbyho (Taurotragus derbianus derbianus) v Senegalu. Několik jedinců obou druhů je chováno v zajetí – antilopy Derbyho jsou chovány pouze v polozajetí v Senegalu, antilopy losí jsou chovány na farmovém chovu České zemědělské univerzity v Praze. U populací chovaných v zajetí je nutné znát příbuzenské vztahy, zejména kvůli prevenci příbuzenské plemenitby (inbreedingu). Tyto vztahy jsou založeny na přímém pozorování mateřského chování zvířat a pro jejich ověření jsme testovali možnost použití genetických markerů. Byla použita metoda cross-amplifikace s markery původně vyvinutými pro jiné příbuzné druhy. DNA byla izolována ze vzorků krve nebo tkání pomocí DNeasy Blood and Tissue kit od Qiagenu a dále amplifikována pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) za použití mikrosatelitních markerů od turovitých (skotu, ovcí a koz) a gazely Grantovy, které byly vyhledány v odborných článcích. Polymerázová řetězová reakce probíhala v 20µl reakční směsi obsahující 1µl DNA, 2µl primeru, 0,4µl směsi deoxynukleotidtrifosfátů (dNTP), 2µl MgCl2, 2µl PCR pufru a 0,16µl Taq polymerázy, a doplněné do celkového objemu 12,44µl ddH2O. Podmínky PCR byly převzaty z odborných článků v nichž byly vyhledány primery. PCR byla prováděna několikrát s různými podmínkami, za účelem nalezení těch nejoptimálnějších.Úspěšnost amplifikace byla ověřena elektroforézou na 1%ním agarózovém gelu a případný polymorfismus byl zjištěn pomocí elektroforézy na 3%ním agarózovém gelu. Čtyřicet čtyři mikrosatelitních markerů bylo testováno na 22 antilopách losích a 33 antilopách Derbyho pro zjištění polymorfismu a možné použitelnosti pro určování příbuznosti.. Bylo nalezeno deset polymorfních markerů u antilopy losí a šest u antilopy Derbyho. Tyto markery mohou být použity pro určování příbuzenských vztahů, jejich polymorfismus bude v budoucnu ověřen ještě sekvenací. Výzkum byl podpořen grantem IAA 6093404 Akademie věd České republiky. Klíčová slova: Mikrosatelity, příbuznost, cross-amplifikace, Bovidae, Taurotragus

52

Kostelecké inspirování 2008 Abstract The antelopes of the genus Taurotragus are the largest antelopes in the world. Their number in the wild decreases especially these of Giant eland’s (Taurotragus derbianus derbianus) in Senegal. Some individuals of both species are bred in captivity – the Giant elands are bred only in semi-captivity in Senegal, the Common elands are bred (besides) in the farm breeding of Czech University of Life Sciences Prague. In populations held in captivity is necessary to know the kinship relations especially because of inbreeding prevention. These relationships are usually based on direct observations of animals´ maternal behaviour and for confirmation of these we looked for the possibility to use genetic markers. We used the method of crossamplification with markers originally developed for other relative species. DNA was isolated from blood or tissue samples by DNeasy Blood and Tissue kit by Qiagen, and then amplified by polymerase chain reaction (PCR) using the microsatellite markers from bovids (cattle, sheep and goats) and Grant’s gazelle, which were searched out in the scientific articles. The polymerase chain reaction was conducted in 20µl reaction mixture containing 1µl of DNA, 2µl of the primer, 0,4µl of the mixture of dNTPs, 2µl of MgCl2, 2µl of PCR buffer and 0,16µl of Taq polymerase, replenished to the total volume with 12,44µl ddH2O. The PCR conditions were adopted from the scientific articles, the same way as the primers. PCR was conducted several times with various conditions, in order to find the most optimal conditions. The success of the amplification was verified by electrophoresis on 1% agarose gel and the possible polymorphism was found out by electrophoresis on 3% agarose gel. Forty-four polymorphic microsatellite markers were tested on 22 Common elands and 33 Giant elands for the polymorphism detection and applicability in kinship determination. There were found ten polymorphic markers in the Common eland and six in the Giant eland. These markers could be used for determination of kinship relations, in the future their polymorphism will be verified by sequencing. The research was supported by the grant IAA 6093404 of the Academy of Sciences of the Czech Republic. Key words: Microsatellites, kinship, cross-amplification, Bovidae, Taurotragus

53


Seznam účastníků Albert Jan Balvín Aleš Bašta Petr Bejček Vladimír Cudlín Ondřej Čada Vojtěch Čermák Jaroslav Černý Martin Čížek Oldřich David Vojtěch Doležalová Jana Douda Jan Drašnarová Alena Engstová Barbora Ešnerová Jana Frank Daniel Fricová Kamila Gdulová Kateřina Hanel Jan Hanková Radka Harabiš Filip Havránek Jan Hlavová Andrea Hýlová Alena Chotovinský Ondřej Isakova Viktoriya Alexandrovna Jakl Jiří Janda Pavel Jandová Kateřina Ježek Miloš Justová Helena Kárová Zuzana Kilmajerová Viera Knapp Michal Kouba Marek Koubová Martina Kubíková Lucie Ludvíková Vendula Motáňová Zuzana Nováková Kateřina Podhrazský Michal Podskalská Hanka Policht Richard Pomahačová Hana Předotová Martina Rebrošová Kateřina Růžička Jan Ředinová Jana Slámová Petra Solský Milič

FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU MU Brno PřF JČU Humanitas FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

FŽP ČZU FLD ČZU IVP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU PřF UPOL FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU FLD ČZU FLD ČZU BÚAV FLD ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU PřF Univ. Kom. FŽP ČZU ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU PřF JČU PřF UK FŽP ČZU

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

PřF UK FŽP ČZU UPOL LDF MZLU Brno FŽP ČZU FŽP ČZU ČZU FŽP ČZU

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] H

54

Kostelecké inspirování 2008 Stařecká Caroline Strnad Lukáš Suvorov Petr Svobodová Jana Šalát Juraj Šálek Miroslav Šebková Kamila Šipoš Jan Šímová Petra Škripko Jozef Šťastný Karel Štefanová Martina Tichánek Filip Tomášek Václav Tropek Robert Uhlíková Hana Valdunciel Coll Juli Vodka Štěpán Vojar Jiří Zajíčková Lenka Zasadil Petr Zemanová Hanka

FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU PřF Univ. Kom. FŽP ČZU FŽP ČZU

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

UPOL FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU Humanitas FŽP ČZU PřF JČU FLD ČZU Univ.de Girona PřF JČU FŽP ČZU FŽP ČZU FŽP ČZU ITSZ ČZU

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

55


Kostelecké inspirování, sborník abstraktů 2. ročníku konference 28.-29. listopadu 2008 Editoři: Harabiš Filip & Suvorov Petr Vydavatel: Česká zemědělská univerzita v Praze Určeno pro účastníky konference Povoleno děkanátem FŽP Tisk: Reprografické studio PEF ČZU v Praze Náklad: 80 výtisků Počet stran: 55 Doporučená cena: 70 Kč Vydání: první Rok vydání: 2008 Vydáno jako neperiodická účelová publikace Za jazykovou úpravu a obsah příspěvků jsou odpovědni jejich autoři ISBN 978-80-213-1871-7

56

Kostelecké inspirování 2008

Recommend Documents