Kostel sv. Havla do roku 1890

Kostel sv. Havla do roku 1890.

•

SVATÝ

HA VEL,

opal,

a farní jeho chrám

na

Starém

Městě Prahy.

Sepsal a zejména svým milým osadníkům věnuje

Karet L. Řehák,

Ttl. Dr

kanovník král. kollegiatní kapituly na Vyšehradě, rytíř BoUho Hrobu v Jerusalemě, arcib. kons. Tada, kněz jubilár , farář při témle chrámu.

Veškeren čistý výnos z tohoto spisu určen jest na doplněni zvonů kostel nich a jich elektrick ý pohon.

•

V PRAZE 1925. NAKLADATELSTVí

-

V. KOTRBA - KNIHKUPECTVÍ.

•

,

,

Uvod. V

poslednlch dobách často vyskytalo se ve veřejnosti jméno chrámu sv Havla v Praze. Vidyt konali tu roku 1922 00. Redemptoristé misie, a roku ná;ledujfclho jich obnovu. I by l prOběh slavnosti těch na venek stkvěl:9', každo­ denně jiným hodnostářem ozářený, a u vnitř mi . lostí Bolí polehnaný. Kaidé prvnl neděle v mě­ slci konává se tu pobožnost na počest Božského Srdce Páně, a na vyprošenl ducha kajicnosti hřlěnlkům, při které vždy některý dobrý kazatel "me chleba života hoj ným návětěvnlkům. I mám za to, když o tomto chrám n věru přepamátném, i mnohými uměleckými památkami proslaveném, i se ěiršl veřejnosti něco sdělím, nejednomu zbož­ nému čtenáři se zavděčlm. I pfedesflám napřed život sv. Havla, sepsaný na základě spisO ze ŠV:9'car vyžádaných i pou!i­ t:9'ch; a pak vypravuji d ěje i popis kostela i osady sv. Havla, a věello, có s památkami těmi souvisí. Kéž sv. Havel vyprosí u Boba hojného po­ !ehnánl k vytknutému cui! .

v

I. Zívot sv. Havla, opata. A)

S

v.

)

H a vel uče n n f k e m K o I u m b á n a.

s

v.

o pa t a

Ja ko při přemnohých jiných velkýc h mu� žleb bývá, že se málo dovfdáme o jejich útlém mládi. a že jako z temna vystupujfce pak jako jasné hvězdy obzor tohoto světa leskem i světlem svým naplňuji: tak se to má i o prvých dobác h pozemského žiti sv. Havla. S' bezpečnosti ale o něm vime, že se na rodIl při polovině šestého stoletf o d narozeni Páně; a sice v I r s k u, z ro­ dič6 netoliko v zácnýc h rodem, ale i křes tanským i ctnostmi z nameni tý ch . *) Pfivodnf jméno jeho bylo ,G a l l o ne nebo ,Gallan., jež teprve v osmém stoletf proměňováno bylo v l a ti n ské -G a I I u se, z něhož Č e ši si udělali ) H a v e l c. Ze H avel j e vi l záhy zna menité vlohy a ne obyčeJnou lásku k službám Božfm, odevzdali ho rodičové jeho na vychování a vzděláni tehdy pro­ slavenému klášteru v Be ll go ru (čili Baogoru), 1.

v

*) O životě sv. Havla zachoval se popis jeho od ne­ známého mnicha z nejstarší doby; jiný od Wallafrieda Strabo, básníka i řečníka z 9. stole ti ; znamenitý, snad nejspolehlivější životopis sepsaný r. 1870 od dra G. Meyera von Knonau na základě přesných studií histori­ ckých; jiný od P. Fridolina Segmiillera z roku 1914; jiný od Ludvika Donina, vydaný ve Vídni r. 1853 v jeho .Leben u. Thaten der Heiligen Gottes«. - Česky psané životopisy sv. Havla vydali: kanovník B. M. Kulda ve svém .Cí rkevním roku., a farát Fr. Eckert \' .Cirkví ví­ tězné. k 16. říjnu.

6

v Horním Irsku, v nynější m h rabství Ul sterském , kde tehdy pOsobili svati opatové, napřed Komo­ gelus, pak Kolumbán. Také bratr Havlllv obllbil sobě livot k U šternf, a zemřel pak jakožto opat kláštera v Lyre ve Francii. Jest to svatÝ' Oeikola. 2. Za vedeni j menovaných svatých mužfi či · nil Havel podivuhodné pokroky i v kfesfanské dokonalosti i ve všech vědomostech, vyni k aje mezi svými druhy i nadánlm i přičinlivosti i po­ korou a skromným chováním ; zejména osvoji l si i hl ubokou známost Pisma svaténo. Následuje svého milovaného mistra Kolumbána, rozhodl se později, jako on, věcf časných se odřfci, a po vzne šeně jšfch i věčných se snažiti. V stoupi l tedy do řehole ; a když osvědčil se v p o kořt>, posluš­ nosti i zapfránl sebe, byl uznán za h odna, aby vysvěcen byl i na kněze. K naléhánf mistra svého přijal tedy pokorně posvěceni na kněze. Právě tehdy rozhodl s� ale vy c hovate l Hav­ Idv Kolumbán, v následování svého Spasitele ve všem utvrzený, že uposlechne vnitřnfho hlasu, stále ho nutkajJcfho, aby světlo svaté viry roz­ svítil i vzdáleným národfim pohanským. a vyžádal si k dUu tomu svoleni svatého opata svého Kom o­ gela. Opat věc bedlivě uvažoval, a shledav ko­ nečně v rozhodnuti Kolumbánově vlili Bož f, do­ volil mu, družinu jeho opustiti, i dvanácte spo­ lečníkfi za prúvodčf si vybrati. Meti tě mi byl na prvém místě Havd. S požehnáním opatovým vy­ dali" s e tedy všichní na svou misionářskou cestu, asi kolem roku 590. 3. Vypluvše z pří stav u irského, dali se na vý­ chod, a přeplavili se do Britanie čili Anglie. Zemi tuto dále prošedše, přepluli rameno atlan­ tického oceanu, mezi Brit anií a" FrancU, zvané

7

kaoal la Manche, a přibyli do G a i I i e č i I i F r a n c i e. Tam odebrali se ku kr�lovskému dvoru burgundskému v Orleansu. Kdy! král seznal přlčiou j i c h příchodu, že chtěj I ve svém řeholním sdruženi sebe v cnostech utvrzovati, a símě dobrých naučeni v celém svém okoU rozsévati ; a když pozoroval j cnostný život jejich: ukázal se k nim plný ochoty i oběta­ vosti. I požAdal jich, aby se v územ( jeho volně usadili, a vhodné sob� mlsto tu přebýváni si vy., nalezli. Kolumbán vyhledal si pustinu v leslch a ho­ rAch vogeských, západně od nynější pevnosti Belfortu, kde bývala před časy blfže 'zřldel feky Saolle osada L u x o v i u m, jež v době stěhovAnf nArodO byla zničena a nynl sluje Luxeuil (Lyxely). Tam očistil KolumbAn se svými druhy místo ve starém zdivu pobolené tvrze od bujíclch křovin i stromO, a upravili si tam svatyni k úctě svatého Petra i pro sebe pflbytky, jež sestávaly zprvu to­ liko z b,!d, zrobených z větví a ratolesti. 4. Zivot v této pouAti vedl Kolumbán se svými druhy svrchovaně krutý, odřlkavý. Za po­ krm měli zprvu toliko divoké kollnky, rdzné by­ liny i kOru ze stromO. Avšak ponenáblu les pod jejich sekyrami lidI, pouAt nabývala veselejšího vzezfeol, a i obydU stávala se vbodnějšími. POda vzdělbaná a hojným potem zalévaná, počala plo­ diti obiU a zeleniny. Okolo( obyvatelé polodivl přicházeli i zdaleka podivovat [se počlnAnl těchto ciziDCO, napodobovali j ich, a navykli si po přl­ kladu jich i pOcty vzdělávati i jemněj§1 mravy si osvojovati, a šije své pod jbo Páně skláněti. Pod otcovským vedeolm KolumbAnovým rozhodovali se četní jeho učeDnici a! i pro život řeholnl, takfe ponenAblu užši družina jeho vzrostla

8

na dva tisfce hlav. I zffdil pro ně Kolumbán mimo jmenovaný klášter v LuxeuHu j e š tě jiný v Anegry a tfetf ve Fontaines (Fonténu), r ov něž v kra­ jinách divokých, dosud neobydlenýcb, a sestavil pro ně i přísná pravidla řeholní, jimiž je opat v dobro tě f lásce spravovati měJ. I rozšlřiJa se p ověst o svatém životu v těcbto klášteflch daleko široko; nebo dnem i noci ode· sl/ali tito mniši stfidavě modlitby i zpěvy k ne­ besfim; konali mlčky se vší pilnosti rOzneS i těžké úkony své pfi řemeslech i vzdělá ní pddy, nikoliv jako otroci, doháněni mrskadly, ale volně a ochotně, vedeni pflkladem Spasitele, jenž ne. přišel na svět, aby si, ač Pán pánd slouHti da l nýbrž aby sám sloužil lidem, a je pflkladem svým vzdělával. Odměnou na světě bylo jim vědomí, že činí dli Božl a shromažďují si zásluhy u Boha pro život záhrobní. Na požitcích pozemskýcll stačily jim chudobné pokrmy bez masa a vlna ; drsné r ouch o chránilo je pro ti zimě i n e p oč a sl ; tvrdé lůžko poskytovalo jim odpočinuli v noci. 5. Nový král T h e o d o r i ch (čili Tbeude­ rjch) radoval se z tohoto semeniště požehnáni ve své řlši, i sám pficházel častěji ku řeholním bra­ tffm, aby se od nich poučil a modlitbám j i ch se odporoučel. A Kolumbán, neohllžeje se na osobu nižádného smrtelnfka, použlval takovýchto pfne­ žitosti, že beze vši bázně lidské i králi vážně vytkl jeho chyby, zejména jeh o necudný život. Král maje velikou úctu k tomu svatémn muži, snesl pok á rán i t o jevil i litost a sllbil polepšenf. Avšak bába jeho Br u n h i Id a, jež za j eh ,) ne ­ zletilosti panovala, obávajlc se, že kdyby král zákonitou manželku do paláce královského uvedl, sama by od své vlády ustoupiti musela : sam a při­ měla ho k tomu, aby rad světcových ned bal a

,

,

prostopášnosti se odevzdával. A když i svatý bi­ skup D e s i d e r i u s u věci té při králi zakročil. ;/; návodů nestoudné a panovačné Brunhildy byl r. 607 ze země vypověztn, a r. 612 pak ukame­ nován. Proti takovéto bezuzdnosti a ukrutnosti pa­ novnfkd postavil se s obvyklou n.:ohrožeností Ko­ lumbán, a tak vzbudil i on zášl bohaprázdné té ženy. t
'\

,

10

ryšského, tehdy až ku Tuggenu sahajícfho; na­ čež i pohanOm posvátný háj zapálil. Tím vzbudil ale vztek a zášt těch zaslepencd, tak že při sahali mu smrt; a Kolumbánovi a ostatnfm druhdm jeho chystali p otupy, zttrání i vyhnáni ze země. 7. Seznávaje z toho Kolumbán, že námahy jeho v této krajině jsou bez užitku, odešel z nf a odebral se se svými tovaryši do krajiny při Je­ zeře Bodamském. Na ližnf straně j eze ra v A r b o n Ut V staré římské to osadě, nalezl kfesfanského kněze , jehož j méno bylo W i l l i m a r, jenž zpravoval nečetné křesfany, zbylé tam po ná­ tiscích při stěhováni národd z dob dřívějších. Tento kněz stal se upřímným rádcem přícho­ zích. I naznačil jim severovtchodnf část jezera Bodamského, kde by mohli pok leslé náboženstvf Kristovo opět vzkfísiti; a poradil, že by u roz­ valin staroffmského města B r e g e n z U, mohli za­ ložiti svou stanici misionářskou. I přeplavili se tedy tam, a nalezše tam opuštěnt kostellk, zasvě ­ cent sv. Aurelii panně, zřídili si při něm pfí­ bytky a založili i zahradu ; kdežto jezero p osky­ tovalo jim dosti ryb k obživě. V krajině této bydlelo lidf nemnoho v roz­ ptýlených dvorcích, jimž z náboženstvf křesfan­ ského, jež tu btvalo zavedeno, nezbylo zajisté mnoho, když si mohli do kostellka postaviti j tři modly, kovové a pozlacené! Aby tedy od svých p ověr byli opět odvráceni, k dllu tomu vyvolil Kolumbán Havla, jenž byl mocen i řeči latinské i jazyka tamnfho lidu. 8. I stalo se, že k jisté s I a v n o s t i k o­ st e l n f dostavila se hojnost lidu z okoU, ani ne tak pro slavnost, jako spfše aby poznali těch po­ divuhodntch cizincd, kteřf se byli uprostřed nich usadili. Pffležitosti té ujal se Havel a slovy pti-

11

vabnými a dAtklivýml napomlnal shromUděných, aby pošetilosti pohanských zanechali, a pfidržo­ vali se Boha pravého a pfedobro ti vébo jenž i Syna svébo j ednorozeného vydal aby člově· čenstvu pokleslému mobl opět otevffti bránu ne­ bes. Načež nicotné modly kamenem rozbil, a hodil do jezera. Kol u m b án pak ale zneuctěnou svatynku svěcenou vodou a modlitbami usmlři! i znova službě pravého Boha zasvětil, a pak ihned tak é n ejsvětěJ§f obět v nf vykonal. Tímto posvátný m borlenfm febolnfkO byli mnozi po hnuti ku pokánf a nápravě s vých ná· hledfi i mravd; jiní ale zůstali zatvrzelými, a plni zášti strojili horlivcfim krutou pomstu. I obtě­ žovali posly Hoži všemožným zpfisobem; kradli jim majetek jejich, ano i dva bratry zabili a nad to žalovali na ně u k raj s kého sudlho K u n z a, že prý jim vydatných lovfi poškozuji, a staré bohy i domácf obyčeje zatlačuji. ,

,

tr valo asi po tři ro ky, totiž až do Kolumbán se s vými bratry jako pilné včeličky pracovali a blahodárně v o hled u mravnfm i hmotném pro obyvatelstvo okoil Bre· genzu pOso bili Sice také Theudebert vedl život nemravn ý ; ale Kolumbána a jeho bratři nechával na pokoji, ač Kolombán beze vši bázně pohor­ šlivý život jeho mu vytýkal, a tresty Božlmi i zá· hubou mu vyhrožoval. Ba tomuto korunovanému hffšnfkovi radil, aby korunu složil a jako muž Bohu zasvěcený pokánl činil, hy hrozfcfm trestdm Božlm unikl. Začež dostalo se mu ovšem po­ směchi't �e strany dvofenfnll královských kteli pravili : Zádný král Fcankd nikdy ducbovnlkem se nestal . c I od v ěti l světec prorocky: . Nu, když 9.

Tak to roku 612, že

.

,

.

12

nebude kr�l chUti st�ti se duchovnlkem dobro­ volně, stane se jím násilně 1« A slova ta se také splnila. V bit�ě u Zlll­ pichu r. 6 1 2 svedené byl Theudebert od svéh o bratra Tbeodoricha přemožen, zajat, a ku radě své báby Brunhi1dy jako mnich ostříhán; ano brzo potom docela zavražděn. Takto stal se Theodorich pánem i na území bratra svého, při jezeře Bodamském . Z tobo se­ znali ovšem misionáři, že nebude b:e jim tu \ fce pOsobiti, zejména, že nepřátelé jich nynl s Um většl odvahou proti mm nastupovali a v é v o d a K u n z o jich i ze země vykázal. 10. Kolombán obrátil nynl zraky své k I t a­ I i i, kam jej to bylo dávno táhlo. DivoC! Longo­ bardi byli tehdy pány Horní Italie. Až dosud, přijavše bludného učeni arianského byli katollky krvavě pronásledovali ; ale nynl pOsobenlm ze­ jména královny Theodelindy a papeže Řehoře Velikého, naklonili se učer.1 Clrkve katolické I A jim ku pomoci chtěl přispěti Kolumbán s dru­ žinou svou. I odešel tedy do územf, jižně od Mi­ lána a tam založil klášter B obb i o, v němž i požehnený život svOj dokončil, a sice 21 . listo­ padu r. 6 1 5. Brzo potom, jak byl Kolumbán předpově­ děl, sešel i Tbeuderich bídnou smrti a synové jeho padli rukou vrdednou. Matka jeho, natro­ pivš( toli k zla, byla konečně odsouzena, k ohonu koně přivázána a tak do smrti usmýkána. B) S v. H a v el s á m m i s tr em.

1. Když se byl Kolumbán rozhodl odejlti do I

t a I i e, trápen byl Havel právě prudkou zimnici . I padl mis!ru svému k nohoum a prosil ho za •

13

promi nu U ze nemdže odejfti s sebou. Kolumb�n ale asi se domnlvaje, že Havla vice než zim ni ce zpět zadržuje nezřlzed přfchyln ost k těmto kra­ jinám, anebo že se mu znechut il o již častého st ěh o váni , řekl j e m u s výčitk ou : :tN echceš-1i tedy býti účastnlkem mých pracl, nebudeš vice sloužiti mše svaté, pokud j� živ b u d u Ic A tak tedy po· nechán jest Havel nadále vlastnímu dobrozd�nl, an dotud vésti se dával n áhledy a vůli mistra svého. Oddělil se ale Havel od Kolumbána za­ ji sté d le úmyslů prozřetelnosti Božl, aby se stal sám pože hná nlm pro kr aje, kde byl posud s Ko­ lumbánem pfisobil. Podobně jako pti dřlvějšlm putováni oddělili se i tentokráte tak� j i nl učenlci od Kol umbána , a založili kvetoucf obce křesťan­ ské nové. Nemocný Havel opuštěn byv, pře plavi l se pak po jezeru �pět do Arbonu, od ebral se ku knězi W i I I i m a r o v i, a toho prosil o přístleší a pomoc. Dobrý ten muž přijal h o s ochotou k sobě. vykázal mu přlbytek blíže svého kostela , a nafldil dvěma svým kler i kům, jichž jména b yla Magooald (čili M a g n u 8) a T h e o d o r, aby chorého Havla ošetřovali. Lásky plná péče těch to pak zpflsoblla, že Havel znenáhla docela ozdravěl. 2. K d yž se cftil Havel opět při plné sfIe, zatoužil zase po samotě, kde by Bohu n erušen ě sloužiti mohl. 1 ozn�mil svll; úmysl j áh novi H i 1t i b o I d o v i, jenž byl věrným pomocnlkem Wi­ lim arovi , svou dovednosti v lov e n i k opatřenI domácfmu valně přisplval , a ze svých pochdzek vukolnf kraj inu široko daleko zevrubně znal. K otázce Havla, zdali by kdesi na bllzku znal nějaké odlehlé mlsto, kde by úmyslu svého usk u tečniti mobl, odpověděl Hiltibold: . Z nám ta­ kf'vé ml sto. Test to sice drsná divoč ina ; ale dobře ,

­

14

vodou opatřená, při dvou potoc!cb, rybami oplý­ vajíclch, v udoU mezí dvěma horami se rozklá­ dajlcf. Ale v mlstech tě ch zdržuje se m nožstvf dravé zvěře; pobíbajf tam četnl medvědi, a cel4 hejna vlků i divokých kancO.« Avšak Havel ne­ ulekl se tohoto nběštf, ale řekl odhodlaně: Je-li Bab s námi, kdo bude moci býti proti nám? Ten, jenž bez urazu vyvedl Daniela z jámy l vové, jestit mocným dosti, aby i mne ucbránil drápO šelem. Doveď mne ta m I Načež Hiltibold odvětil: .Dobte. Tedy vydáme se na cestu do toho lesa; a doufám, že ten, jenž uvedl Tobiáše na cestu. pravou, učinf tak i nám.c •

c

Po svém již zpdsobu strávil Havel n4sle­ dujícf pak noc o bladu a na modlitbách. Potom rozloučil se přátelsky s WíIlimarem, a vydal se s Hiltiboldem na cestu do urostlého lesa. Hilti· bold vzal s sebou sice pokrmu a nápoje k ob­ čerstvenl; ale Havel projevil svou vdli, že ničeho nepožije, pokud by mu Bdb nedal poznati místa, kterého mu ku dalšlmu přebýváni byl ustanovil. Za dne přišli na mlsto, kde bylo stromovf profidlé, a kde divoká řlčka, S t e i n a c h zvaná, vrhá své proudy do skalnf rozsedliny, a menšf potok, zvaný S c b w a r z a c h, vlévá se d o Stein­ achu. Když se tu Havel rozhlédl, mfsto to se mu zalibilo; rozhodl se, že tu :zOstane. Když na to Hiltibold odešel, aby nějakých ryb nachytal a k jfdlu připravil, bledal si Havel osamělé mf­ stečko, by se tam pomodlil. I zakopl o kořeny stromu, a upadl do křovl i trnl. Hiltibold přispě­ cbal, aby mu povstáti pomobl; ale Havel odmf­ taje, tekl: .Nechej jen I Tuto bude mé o dpOči­ nuU n a v ě k y. Zde cbci přebývati; tut mlsto jež jsem si vyvolil. c 3.

15 Potom urobil z dvou prutO lfskových křil, vsadil ho do země, a na něm zavěsil scbránku se svatými ostatky, kterou stále nosil na hrdle ; a pak k zemi skloněn, prosil vroucně Boha, aby ml sto to ráčil ku své svaté službě milostivě přizpO­ sobiti. Načež oba p !>veče f ivše vzdali chválu Bohu, a ulehli k odpočinku, rOl!dělavše veliký oheň na o dstrašeni Aelem. 4. O t o m t o n o Č n f m o d p o č i n k u vy· pr avuje legenda ro ztomi l o u pflhodu, je! má vy­ značovati velikou moc tohoto světce nad neroz­ umnými tvory, a pamatuje i na pOvodni stav člověka v ráji, z něhož byl pro hřích sv d j vypuzen. Když totiž Havel i Hilt i b old byli ulehli k odpoči nku, Havel po nějaké chvfli v tichosti opět povstal , a pokleknu v před kffžkem, na němž byl schránku se svatými ostatky zavěsil j al se modliti; ale Hi 1 ti b od nespal a pfih Už el tomu, co se děje. I sestoupil s kopce veliký medvěd, a ch ysta l se sežrati z bytky Jejich od večeře. Kdyt si ho Havel b yl povšiml a zároveň zpoz orov al že plápol ohně, jenž měl zvěf od lažka jich odstra­ šovati, se umenšil, poručil m edvědovi : Ve j ménu Pána našeho ježfše Krista ti poroučfm, abys do­ nesl dřevo, a vhod i l je do obně, by znova vzplá­ polall« I odešel medvěd ihned, pfinesl velice mocný kus d ře va a položil ho na oheň. Za od· měnu dal mu Havel kus chleba, a pak mu znova velel: .. Ve jménu Pána našeho Ježlše Krista odejdi z tohoto údolll Hory i vrchy budtež tvým obydlf m ; ale zde v údol í nebudeš škoditi ani li. dem ani dobytku 1« N ačež medvěd loudal se od­ tud. Za pffčinou tou v y o b r a z u j e s e s v. H a­ vel v p r fl v o d u s m e d v ě d e m. Spatfiv to Hiltibold, podivil se velmi a se­ znáv aje z toho, že BOh jest s Havlem, když ,

,

,

•

16

i zvffata na poušti ho poslouchají, padl m u k no· houm, .-aby mu úctu svou prokázal; světec ale mu z pokory uložil, aby o přfhodě této ničeho ne­ zjevoval, pokud by nespatřil slávu Bož" I stal se Hiltibold pak svědkem i j iných příhod, kterak Havel moci Ježíše Krista osvobozoval zvolené mlsto od šelem, jedovatých hadd i rfizných pří. šer ďábelských . Potom prohlfželi Havel a jeho společnfk ko­ pec i údoJi, až našli mezi dvěma potoky les i roz­ milou plani nu, vhodnou, by na nf zřízena byla přiměřená p o u s t e v n a. Sv. Havel misto to za­ světil službě Bož! tffdenn( modlitbou a postem ; načež vrátil se ku nězi WIJlimarovi, aby m u za pohostinství poděkoval a se s ním rozloučil. 5. Když se Havel od WiI1imara na svou poušt vracel, přidali se k němu jeho klerikové, T h e o­ d o r a M a g n u s, kteli se byli ustanovili na tom, státi se učenníky Havlovými. I žili pak všichni pospalu podobně, jako před čtvrt stoletím žil Havel jakožto učennlk při Kolllmbánovi v Lyxdji. I jali se mýtiti les a pěstovati v potu háře ně­ které zeleniny a křoviny, jež by. jim pokrmu po­ skytovaly, pokud toho drsné podoebi a nevlídná pfida dovolovaly, stlfdajice tuhou práci s mo· dlitbami a pěnfm žalmd při hojném strádánf a se umrtvováni. O tomto podivuhodném životu roznášely se záhy zprávy do okolí mezi tamním obyvatelstvem. I zalfbil se tento tichý, m lčelivý i radostný život některým vážnějšfm muždm, takže připojili se k Havlovi a jeho druhfim . I vzrostla jebo družina 28 nedloubo na dvanácte bratři, jel Havel jako dobrotivý i zkušený mistr jal se s mnohou trpěli­ vosti j m frnostf vzdělávati tak, aby svýcb chyb

17 i

nedostatk6 odložili a v životě ctnostném Bohu sloužili. 6. I stalo se, když již druhý rok takto po­ spolu žili, že jednoho rána Havel uložil jahnovi Magnovi : ,. Uchystej dnes všecko ku slouženf mše svaté/« A když se Magnus tomu nařlzenf po­ divil, řekl mu Havel: .Této noci dosta/Q se mi zjeveni, že mllj učitel i duchovn' otec Kolumbán z tohoto světa odešel . Za duši jeho budu mši sv. tu obětovati, Od té pak doby Havel konal každodenně nej světějšf oběf, takže nemusel se svou brati v dny nedělnf a svátečnl pu�ovati obtf!oou cestou na mši sv. do Arbonu. Až posud byl se Havel obětovánf zdržoval, posluAen jsa zákazu odcháze. jfcfho do Italie duchovnfho otce svého Kolumbána. Na to poslal Havel jábna Magna do Bobbia, p6sobiště zesnulého světce, který odtud přivezl berlu Kolumbánovu se vzkazem jebo: .. Odkazem této berly sprošfuji droveň Havla uloženébo jemu pokánf. 7. Havel nepfisobil se svými druhy ještě dlouho blfže Arbonu, slovem i pffkladem vzdě­ lávaje celé své okoli, když došlo přlznivce jich, faráře WilIemara od vévody K u n z e vyzvánf, aby bez prodlévánf pfivedl Havla k němu do sídla jeho v U e b e r I i n g e n, na severním břehu jezera Bodamského, aby m odlitbou uzd, avil dceru jeho Fr i d e bu r g u, jež stfžena byla hroznou nemoci, jevfcl se ve zběsilosti i v hrozných kře­ člcb, které přičltali vlivu ďábla. Vállval a se po zemi, ústa maj l e za pěněná ; při zufenl jejfm sotva čtyfi lidé udržeti ji mohli od násilf. Pokorný služebnlk Božf k nalebánf Wille­ mara, aby žádosti té vyhověl, tekl: -Co mi Jest činiti s mocnými tohoto světa? i snažil se útěkem vyhnouti se žádosti této, snad i proto, že si přic

c

2

18

pomínal, jak teprve před nedlouhou dobou prbě týž ---... Kunzo (čili Gunzo) vykázal ho i s duchovním otcem jeho Kolumbánem z pOsobiště jeho u Bregenzu. Havel uchýlil se tedy ze svého místa hloub do hor, až přišel do lesa Sennwaldu, kde se ukryl u bohabojného jáhna Jana, jenž ho pak po celý týden ,vlldně hostil. Farář Willemar ale chtěje vévodovi vyhověti, pátral po skrýAi Havlově ; a když ho nalezl, nepřestal naň doléhati, aby žá· dosti vyhověl. Havel tedy, poradiv se v dlouhých modlitbách s Bohem, a pfipomfbaje si vděčnosti a laskavosti prosebníka, uvolil se konečně odebrati se s ním ke dvoru Kunzovu v Ueberlingenu, kde ho uvedli k ubohé dívce. Když k ni byl Havel uveden, odpočívala právě na kUně své matky, majíc oči zavřené a ústa ot�vřená, jako mrtvola. Havel poklekl při nf a vroucně se pomodlil. Pak povstal, požehnal Friburgu svatým křižem a položil ji ruce své na hlavu. V tu chvíli dfvka ozdravěla. K rozkazu Havlovu: ,. Velim ti ve jménu ]ežlše Krista, duchu nečistý, ať vyjdeš a odstoupfš od tohoto stvořeni BoUho!c ďábel dívku opustil. Načež Havel dívku povstavM odevzdal matce jejf. RozraJostněný vévoda chtěl se svatému muži tomu odvděčiti. I nabízel mu biskupstvf v K o s t­ n i c i při Bodamském jezeře, je! bylo tehdy úmr· tlm biskupa Gaudentia uprázdněné ; ale Havel odmítl. A j iné dary, jež mu byly věnovány, rozd a l ihned chudým. Uzdravená Frideburga, byvši před oDemocněnlm zasnoubena královskému princi Si· gibertovi, synu krále Theodoricha. odřekla se pak vší světské slávy, a zasvětila další Hvot sviij choti ještě vznešenějšímu, Kristu Pánu... životě řehol­ ním, odporučivši služebníka Božfho štědrosti královské.

19

•

8. I d a r o v a l k r á I H a v lo v i z v I Ut D i l i sti D o u c e l é o n o úz e m í, v němž se byl se svými druhy usadIl, a přidal Da vystavěni klá­ štera pro Dě, Da mlstě posavadn!ch bidných pou­ steven, dvě libry zlata a dvě hřivny stříbra. Mimo to nařld.1 poddaným v obvodu Arbonu, aby pou­ stevnikťlm těm byli nápomocnými při stavbě zvláštDí svatyně. Potom povolal Havel j á h na Ja n a, ho­ stitele svého, z jeho sldla v Grabsu Davždy k sobě, a vzdělával ho pilně v Plsmu svatém, prospěšen jsa jemu svou hlubokou učenosti. Tak uplynuly již tři roky od úmrU biskupa kostnického a vé­ voda KUDzo, nechtěje stolice jeho ještě déle ne­ chati Deobsazené, sezval r. 614 vdkolni biskupy, kněze a lid, a mezi těmi i poustevníka Havla s jeho jáhDem Janem, aby se uradili o volbě biskupa Dového. I byl jedncftnyslně vyvolen biskupem H a v e l. TeD ale odmitaje všech poct od lidí, vyvoleni za biskupa nepřijal, uváděje za d6vod ustanoveni papefe Celestina 1., že cizinec nemá býti vysvěcen na biskupstvl; a on že jest v zemi cizincem, jsa pOvodem svým Irčan. I navrhl na mistě sehe domo­ rodého jáhna svého Jana, že jest mužem vyučeným i ctnostným. I zvolen tedy za biskupa tento Jan, a byl pak i řádně od přítomných biskup6 na biskupa posvěcen. Pti té přlležitosti měl Havel k á z á n i před nesmírným zástupem lidi, jež se posud zachovalo a svědči o jeho v pravdě apoštolské horlivosti. Počal o neskonalém sli továni BoUm od stvořeni světa af do příchodu slfbeného Vykupitele; o pro· následováni téhol i Clrkve jeho; o budoucfm soudu Páně a vyzýval k upřímnému milováni Boha pastýře i lid slovy tolik dojemnými, že lidé *

20

hlasitě plakali a prohlašovali: »Duch svatý mluvil k dm ústy tohoto muže Tak vypravuje učený iil1otopisec jeho Walafrid Strabo. ••

S. Havel dle oDrazu z kláštera ve sv. Havlu (Scl. Gallen) ve Švýcarech.

Po této slavnosti vyžádal si Havel b isk u p ského požebnání od svého bývalého učenníka, a navrátil se do milé samoty své, nepfestávaje ale býti jemu upřímným rádcem a pomocníkem ve snahách apoštolských obtížného úřadu jeho. 9.

.

21

Opou štěl li pous tku SVOU, stalo se tak jen proto, aby vOkolnl obyvatele u vffe vyučoval a v do­ brých snabách a v c t nostném livotě utvrzoval. Navštěvoval i křesťany i pobany, ruše při těcbto zbytky pobansk é snadno, že všudy považován byl za muže svatébo i divotvorného. Roku 625 ze mřel o p a t L y x e I j s k Ý E u s t a s, žák KolumbánOv a spolu žák HavlOv i a Havel byl od tam nich bratři po u' dán aby se stal opatem jejich. Havel po sl y jej i ch p fi jal bra . trsky po několik dnO Jich u sebe podrle l i po­ bos ti l i ale o pat stvf, bohatě zařfleného, i dO· stojnosti jimi nabl zené rovněž nepřijal, jako byl dffve odmltl i biskupstvf, s pokojen jsa ve své chudobě. 10. V poslednfch dobách života svého Havel již zřfdka op ou ště l samotu svou, obfraje se my­ šle n kami na odchod svOje Kdyl si mu proto přítel jeho WllIimar stěžoval, že nynl tak málo poučeni i potěšenf od něho mfvá, a poládal ho o kázáni na bifzkou slavnost sv. Michala archanděla, far­ ni ho patrona v Arbonu Havel kázání mu při. slfbil, i také vykonal Bylo to ieho pos1ednf. Třetího dne, když od svého milého p fltele chtěl se navrátiti do své poustky, napadla ho zimnice, a v té u WiIlimare v Pánu zesnul roku 646 cine 1 6. října, kdy posud výroční památku jeho ko­ náme, maje věku svéh o devadesát p ět rokO. Tělo jeho pfeneseno bylo do k l áštera jeho kde je p f/tel a učennlk jeho Jan, biskup kostnický řá­ dem cfrkev nlm pohfbil. Záhy počal i pak k hrobu jeho pficházeti ne· šťastníci, ktell na pff mluvu sv. Havla dochbeli zázračného vyslyšeni. Ve spisu dra Mayera z Knonau (v 'vodu tohoto ži vo topi s u označeném) vypra vuje se t a kových vyslyšeni 87, od věroh od n ých svědkO -

,

,

,

.

,

,

22

vyUčenýcb, na dfikaz, �e Bfib chtěl oslaviti věrného svého Havla, a tak skrze něho i sebe. 1 1 . Z těch přfčin na místě chudinkých pou steven sv. Havla a bratfI jeho povstalo během časd slavné o p a t s t ví 3V. Ha v l a, čili . S a n k t G a l l e nc, v jehož kl ášernfm chrámu jest . h rob n f k a pIe s v. H a v I a', v které označeno j est ono mlsto, na němž světec pdvodně dfevěný svfij kffžek s ostatky svatých byl vztýčJ!. Opatstvf samo stalo se stfediskem vědě nf i uměnf, i seme­ ništěm četných světců. Z nepatrných začátkO, jako ze zrna horčičného, vyrostl právě mohutný kmen, jenž vydával hojného ovoce pro čest Božf i pro blaho a spásu ptemnohých pokolenf. Tepr ..e po vfce nežli tisíciletém pdsobenf byl strom tento r. 1798 rukou clrkvi Páně nepřátelskou podtat ; opátstvf bylo násilně potlačeno. Roku 1 823 bylo v bývalém opatstvf sv. Havla zřízeno b i s k u p s t v l, cl nádherně vybudovaný chrám klášterní stal se dllstojným chrámem stoličnlm. Jako i jinde povstávaly kolem klášteru, středů pracf nejrozmanitějšfch, křesťanské osady, sklá · dajlcí se ve svých počátcích z lidi, na klášteře závislých, tak bylo i při slavném opatstvl sv. Havla ve Švýcarech. Povstalo tam ponenáhlu m ě s t o, majfcf nynl asi 20.000 obyvatelfi, slynou cích ve· likými podniky prdmyslovými ; avšak pravým lá· kadlem pro cizince jest posud hlavně slavný klášter se svým nejbohatším pokladem středověké literatury. 12. R. 1354 zlskal ersaf a král náš Karel IV. ve slavném již kláštefe svatohavelském z tě:esných ostatků sv. Havla jeho hlavu, rámě i febro, a poslal je z Kostnice do Prahy. Rámě a žebro daroval velechrámu sv. Vita; a h l a v a s v ě t-

23

c o v a byla téhož roku dne 29. září zp ůsobem velice slavnostnfm odevzdána kostelu sv. Havla na Starém Městě pražském, a tu na hlavním 01láři u mfstěna aby na dále v patřIčné uctivosti chována byla. Avšak žel I v bouřích husitských byla odtud ztracena. ,

II. Chrám sv. Havla v Praze. A) H i s t o r i c k é z p r á v y o c h r á m a j eh o o k o I1.*)

u t o

m

1. K r á I V 6 cIa v 1., bra tr blahoslavené Anežky, jení panoval mezi roky 1230 si 1253, rodlřil staré podhi"adl prdšké na pravém břehu Vltavy o novou čtvrt, o tak zvané » n o v é m ě­ s t o P r a h y ; a zvětšenou takto Prahu pro větAf bezpečnost za vpádu TatarO na Moravu, ohradil zdl. O vystavěni této nové čtvrti zlskal si předni zásluhu královskÝ' mincmistr Erhart s p táte ly svýmI. Král Václav udělil al� měAtanOm této n ové čtvrti všechny svobody, jakých tehdy uživala i všechna ostatni města královsk6. Nová tato čtvrt Prahy osazena byla obyva­ teli německými a slula proto i » n ě m e c k é m ě s t o.c I zahrnovala územl nyoějšlho Ovocného trhu, Ulice ryt/fské Uhelného trhu a Ulice svato­ havelské. Ve čtvrti této povstal také nový fa r n i c h r á m, asi při roku 1233, jenž byl zasvěcen pac

,

*) Zprávy tyto čerpány jsou ze spisů: Děje P'i s i místopis Prahy od V. V. Tomka: Posvátná místa Prahy od Františka Eckertaj Kniha p amětí fary sv. Havla j Dě­ jepis kostela sv. Havla od Hammerschmieda; Palackého Dějiny národa českého; Kronika Frant. Rutha; Poselkyně starých pfiběhft českých od J. Beckovského i dle vlast­ ního šetření sp isovatele,

, .

24

m'tce s v. H a v I a ; tak asi k vOli pfebývajfcfm tu NěmcOm; a celA tato část Prahy DazýváDa i :tD o v ý m m ě s t e m o k o l o s v. H a v l a . « Po. dac( právo pti kostele vykoDával probošt kapi­ tuly svatovltské. Při kostele tomto, jakolto farDfm, byly ovšem i h ř b i t o v a ško l a, a sice po pravé straDě jeho ; a v sousedstvf jich byl trh na slanečky. F a r a stoji po rt\zném přestavovánf posud, a sice jest to č. d. 497-1 staré anebo Č. 29 Dové v ulici svatohavelské. Z fary bývala ondy chodba Dad ulicf, vedouci do kostela ; a sice scházelo se s nf po schodech do nyněJš( kaple sv. Křffe, jež bývala sakrystif. 2. Na prvé osadnfky svatohavelské pamatují n ě m e c k A i m é n a ze století třinActého rodin tu usadilých, jako Fridioger, Tafelrunde, Geunher, Pusch, Tausendmark, Wacinger, Glas, Hofner. Gold­ ner, Rechzer, Rosenbach, Rost a jiDá. Ale vy­ skytuji se tu již i jména česká, jako: RokycaDský. Junoš ; od :tKokott\«, »od Kamenec, Konr'd z Li­ toměřic. Ve stoletf pak 14. jména: Dědovec, Ječ­ mfnek. Peřina, Šéfpec, Starec, Sedl'lr. I ž i d o v s k A j m é D a se již v té neistar§f době trdnf toho nového či německého města okolo sv. Havla objevujf, jako: Pinkas, Samuel , Trostlin, jen! byl tu výběrčlm dani královských ode všech židt\. Veselo bylo na :tNovém trhu. u sv. Havla před kostelem zejména dne 2. červDa L. P. 1 297, kdy Václav II. dal se s velikou slbou koruno­ vati. Tu pak teklo vlno ze studně, kdežto hody korunovačnf konány byly na krAlovské louce na Smlchově. 3. V k o s t e l e s v. H a v I a bylo z počátku deset o I t á ffl, z nichž čtyry měly nadánl od bo-

25

hatých měšfand. Jeden z nich, na počest sv. Jana, miláčka a evangelisty Páně, postavili bratfl .. Ma­ těj a kněz Jan od Věžec; tak dle odkazu svého bratra Jeklfna, jenž při oltáři tom byl pohřben. S I u ž b y B o ž I při kostele sv. Havla ko­ nali ve 14. stole tf : farář, jeden kazatel německý, jeden kaplan a 9 oltářnlkO, ktell při většlch slav­ nostech faráři přisluhovali; čili celkem 12 kněžf. Kostel patřil tou dobou mezi č t y r y h I a v n I c h r á rr. y staroměstské; a fara čitá na byla tehdy mezi ty nejbohatšf, takže připadala někdy šlechti­ cúm, anebo vyměňována byla za kanovnictvf. 4. M e z i pie b á n y, jak se tehdy farář6m řlkalo, u sv. Havla pfisobivšlm, uvádl se ve 14. stoletl i s v. J a n N e p O m u c k ý, jenž moci apoštolské provise (čili opatřenf papežského) na­ stoupil tu úřad svOj po Václavu Tausendmarkovi, a pdsobj( zde od podzimu r. 1380 do 26. srpna 1390. maje ročnfho důchodu 28 k op grošfi. Náměstkem jeho byl tu knez Kuneš, když sv. Jan v letech 1383 až 1387 by l na učeni v Pa­ dově v Italii, kde r. 1386 byl i rektorem .ultra­ montanO čili universitnlch posluchača, kteřf tam za přič IDOU dalšlbo vzděláni byli přišli z krajin ua borami V řljnu stal se Jan doktorem práv v Padově a téhož roku dal se zapsati i na učení pražském, jak tehdy mnozl muži již dospělejšlho věku často činlvali. Na to byl sv. Janu doktorát padovský i v Praze nostriflkován čili za právo­ platný i v Praze uznán. *) Jan stal se i veřejným notářem, i cfsařským i afCIbiskupským. Četné povinnosti stavu svého konal velice věrně. Mimo jiné spořádal i zabez· c

•.

�) Srov z Dědictví sv. Jana v Praze: Eckert, Církev vítězná; dr. Stejskal, Sv. Jan Nep.

•

•

26

pečil také řádně veškerá nadání při chrámu svém farním, jak o tom svědčf k o s t e l n f i n v e n t á ř, rukou jeho r. 138 1 sepsaný, a nynf prý v uni­ versitnl knihovně chovaný. Pro věrnost a spolehlivost v plněnf přiká­ zaných m u úkonů postupoval Jan rychle v dů ­ stojnostech c'rkevnlch. Již r. 1 387 po svém ná­ vratu z Italie obdržel ku svému farnímu obročl i kanovnictvf při sousedním kolle giatním (nyní dominikánském) chrámu sv. Jiljl i a po roce zvolen byv kanovníkem slavné královské kolie­ giatní kapitoly na Vyšehradě, kde ztldiJ si svým nákladem dům, v němž pak i přebýval až do své smrti, kanovnictvf u sv. Jiljí prvé se zřeknuv. Roku 1389 ustanoven byl Jan Nepomucký generálním vikářem arcibiskupstvf pražského. Roku pak 1 390 zaměnil si se svolením arci biskupa Jana z Jenštejna svou f aru u ·sv. Havla za arcijáhenství, z něhož dobrovolně odcházel arcijáhen Linhart, znaven j 3a správou velice rozsáhlého tohoto územ!. S arci áhenstvím žateckým spojeno bylo i právo, že arcijáhen seděti směl v kOru velechrámu sv. Vita hned za kanovníky svatovítskými, s mitrou b'skupskou na hlavě, jako oni. V hodnostech t�chto byl pak Jan Nepomucký v předvečer svátku sv. B enedikta, čili 20. března 1 393 po hrozném umučení pro zachovávání ta­ jemství zpovědnlho z Karlova mostu do Vltavy uvržen i utopen, a pak neporušeným jazykem budoucím věkilm jakožto m učeDník od samého Boha označen. Slavnostnfho cfrkevnlho prohlášení za mučenníka svátostnl mlčenlivosti dostalo se Janu od papeže Benedikta XIII. dne 19. března 1 729. 5.

Nástupci sv. Jana při chrámu sv. Havla dlouho se ale nelfbilo. Roku 1393 odešel odtud

27 za oltáfnfka o sv. Maří Magdaleny v Kutné Hoře, kde mu byl mlsto učinil J a n z e S t f f b r a, jenz pak nastoupiv u sv. Havla, stal se později i ka­ novnfkem svatovltským, a posléze i kapitolnlm děkanem ve Staré Boleslavi, 6. Z oatatnfbo duchovenstva pfi kostele sv. Havla uvádr se jakožto s t f I d n f k Jan z .. roden ­ thalu mezi r. 1373 až 1 380 ; Jan ze Stffbra, ja­ kožto německý kazatel a oltáfnfk sv. mučennfka u sv. Mikuláše, jenž poz ději sám stal se tu fdráftm. S a k r y s t a n e m byl tou dobou J a k u b z Domažlic, kněz i také varhanlk ; pod jeho správou pfisobili P e t r, spolu správce Akoly roku 1 399, a s i u ž e b n I k Havel. O I t á f n f k y byli : a) Při oltáři sv. A n n y, který založil i na­ dánlm opatfil cihlář Jindřich, roku 1416 : Mistr A d a m, licenciat v právech. b) Při oltáři s v. A p o š t O I fi, jejž nadánlm opatřily měšťky, od roku 1 388 až 1 390 : P e t r z B y č i c, jenž pak zaměniv si místo s Drslavem z ChoJinic, kanovnlkem vratislavským, stal se kanovnlkem vratislavským. c) Pfi oltáfi B o ž f h o T ě I a, který založila roku 1 386 vdova Krystyna Bavorová, byl r. 1394 oltáfnlkem Mistr M a r t i n z Jihlavy ; po něm Mi�tr C t i b o r, jenž se později stal farářem V Cáslavi. d) Pfi oltáři s v. E r a z i m a byl oltUolkem od roku 1 395 až 1403 M i k u l á A K a r a s, jeož by l před t l m farářem v M ,nicích a spolu kanov­ nlkem mělnickým. Později vyměnil si mfsto své u sv. Havla s M i k u I á š e m, faráfem v Ho· řepnlku a spolu kanovnlkem mělnickým. Po ol­ táfotkovi Mikuláši oastoupil mlsto P e t r K o o ě-

28

p r u s, jenž byl také před tím farářem v Hofep­ Dlku, a od roku 1405 až 1415 farářem v Jllovém. e) Při oltáři s v. J a n a K ř t i t e l e a spolu s v. J a n a E v a n g e l i s t y, který nadánlm byl opatfil svatohavelský kněz L i n b a r t, by l roku 1392 oltáfnlkem M. M i k o I á š z J a v o r a, ba­ kalář v bohosloví a spolu kazatel. f) Při oltáři s v a t Ý c h p a n e n a m u č e n i c K a t e ř i n y a D o r o t y, jenž byl nazýván kapU farářovou, byl při roku 1405 oltátnlkem M. J i I , I z P r a b y, j enž před tlm byl faráfem v Chlumčanech. g) Při oltáři Z v ě s t o v á n i P a D n y M a r i e byl v letech 1389 až 1391 oltáfnlkem P e t r, jenž byl pře d tlm kanovnfkem v Brně, pak se stal farAfem ve Vrbicfch a kODečně kanovnlkem Da Vyšehradě. Po něm byl oltáfnlkem od r. 1391 do 1406 O I d ř i c h K a u č e k, bývalý kanovnl k vyše­ hradský, jenž se pOlději stal farářem v Radičevsi. h) Při oltáfi s v. a p o š t o 1 6 P á n ě S I m o D a a J u d y, při kterém z odkazu J akuba od Věže nad hrobem jeho hořl"la lampa dnem i Doci, byl oltáfofkem od roku 14 1 1 až 1414 M. B r i k c I z e Ž a t c e. i) Při oltáfi s v. V f t a a s v. p a t r O D tl č e s k Ý c b byl od roku 1401 až 1405 oltáfníkem J a n, syn Mikulá�e HekUka ; a p o něm bratr jeho M i k u l á š. 7. Pti kostele sv. Havla p6sobili ve 14. sto ­ let! ale i jinf ještě znamenitl m uži jakožto k a­ z a t e l é a k a r a t e l é p o k l e s l ý c h m r a v tl lidu. Tak zej ména K o D r á d W a I d h a u s e r, řeholník dle řádu sv. Augustina, od otce vlasti Karla IV. pro s vou výml uvnost roku 1358 do Prahy povolaný. Na kázáni jeho, německy ko-

29 naná, s bl b al o se tolik lidi, že jim kostel, ač pro­ str anný , nikterak n e p ost ačoval ; a proto musel Konrád často kázati venku, před k o st e l em, na náměstí. Mnozl pak p oznáva l i se v hřlších svých, a č in il i upřimné pokánf. Později však n ast al y Konrádovi mnohé nellnáze, jež si zpdsobil svým až pflkrým vystupo­

vá'n lm proti mnichOm žeb ra vý m Načež r. 1360 stal se faráfem pfl faře v Týně, a pak u sv. Havla vice nekázal. Ku žádosti ale mnohých student6, ktefl na jeho kázáni rádi chodIli, sepsal poz ději sbfrku svých fečl, kterou nazval . Postillou stu­ dent6 učeni pr ažské h oc . Roku 1 3704 k áz al u sv. Havla česky jiný horlivec d uch ovnl J a n M i l i é z K r o m ě ř l ! e, sám veliký ka j i c n lk, a roku 1404 i mistr J a n H u s v l a ti ně a sice ve výročnl p a mát k u úmrtf Ka rl a IV., k te rou u niversita slavlvala dne 5. pr os i n c e Když Hus později na bludné cesty odboči l kázánI proti němu r. 1412 u sv. Havla bývalý pf/tel jeho P á l e č, a v ys tři ha l lid, Husem po · štf va ný, pted zhoubnými bludy Jana Viklefa, kte­ rých byl sám dtlve n eprozfete lně zastával. Když pak z bludných učeni Vi k l e fo vý ch a ze stálého podpalováni lidu se s t ra n y Jana Husa vzp l a nul y hrozné bouře, vešel v neděli dne 1 3. dubna roku 1421 o polednách jakýsi bludař :. pikartskýc do kostela sv. Havla, zmocnil se svatok rádežně mon­ strance s Tělem Pán �, toto vrhl na zem a s rou­ hánlm po něm šlapal. N ačež byl zatčen, do mučlrny odveden, pak za město vyv l e če n a tam u p á l e n . O 100 let p o z děj i byl jiný bludař a rouhač, n o v o k ř t ě n e c T o m á š, dne 8. února 1526 před očima svých rodič6 a svébo bratra u kostela sv. Havla mečem sťat. .

,

,

.

,

30

Od r. 1 4 1 9 byli f a r á ř i u s v. H a v 1 a u t r a k v i s t é, i členové konsistoře kališnické čili pod oboj i A ti m ívali již jen po dvou ka­ planech, ktelf se tu často stffdali . Roku 1 436 byl farářem u sv. Ha v la M a r t i n L u p a Č, husitský biskup, před tím posel na sněmu basilejském, na němž bylo vyjednáváno o smffent pobloudilých Čechl'l s clrkvf. Papežštf legáti ale usilovali o to, aby byl Lupač od kostela sv. Havla vzdálen, podobně pak i Jan Rokycana od správy kostela týnskébo, poněvadž nebyli od ž ádnébo katolického biskupa právomoci apoštol· ské nabyli, ale toliko od lidu zvoleni byli. Roku 1447 přinesli poslo v é češti, přiš edši z Řfma, příznivé listy od papeže Mikuláše, právě zvoleného. I byla dne 8. května u sv. Havla slavná mše svatá zplvána, a konáno bylo proce sf i modlenf na t en úmysl, aby papež Cfrkvi šťastně vládl. Mistři universitnf čini li slavné pro m luvy o papeži a zpfván i chvalozp ěv »Te Deum lau damus«. Ale rok na to stěžovali si utrakvisté na sjezdu v Kutné Hoře purkmi strdm, že týnský farář J a n P a p o u š e k a tarář svatohavelský V á c l a v podhajf Tělo Páně toliko pod jednou zpi'Jsobou . Osadnici svatohavelštf na to s v ého fa­ ráře Václava vypud i vše zvolili si o své újmě farářem svého kněze Vikto rina Roku 1 504 světi l právě v Praze meškajícf biskup F i l i P d e V i I I a N u o v a, titulárnl bi­ s kup si donský, u s v. Havla kněze kal i šn l kdm . Roku 1 526 by l farářem u sv. Havla J e r o­ n Ý m, čle n konsistoře utrakvistické ; roku 1 529 k něz J a n, j enž byl obžalován, že chová př i sobě kaplana, p ostižené ho v bludech pi kartskýcb. Nejdéle v této době f a rářoval u BV. H �vl a a sice od r. 1 536 až do 155 4 kněz P a v e l B y d 8.

.

­

,

.

31 •

ž o v s k ý, muž nepokojný a bojovný. Jmenoval se vlastně Pavel Smetana a byl z Nového Byd­ žova . Týž sepsal sedm knížek českých, boboslo­ veckých, ovšem že duchem své strany. 9. Zatím liífilo se mezi kališníky pro nedo­ statek svěcených kněžf protestantstvf lutherské z Němec tou měrou, že r. 1609 o b n o v e n a b yl a k o n s i s t o ř j ej i c h i z ) u t h e r a n ů i z č e s k Ý c h b r a t ř f, proti nimž bojoval ještě farář kališnický, svatohavelský Adam Procházka. Posledním farářem nekatolickým u sv. Havla byl V i t J a k e š, jenž některé pro v tpouru na smrt odsouzené pány na staroměstské radnici na smrt připravoval ; načež byl dne 1 3. prosince r. 1 62 1 s ostatním i duchovními nekatolickými z Prahy vypovězen. TýŽ sepsal 18 knfžek, jež v Praze vydal. Dne 2 1 . června roku 1 62 1 byl staroměstský radní J a n K u t n a u e r pro velezrádu na trámu, z okna radnice vyčnívajlcím, oběšený v kostele sv. Havla pohřben, že tu byl osadnfkem . V době, kdy utrakvisté čili kališnici kostelem sv. Havla vládli, ztratila se z něho h I a v a s v. H a v I a, a s ni i jiné svaté ostatky. S t a t e k D a­ l o v, blíže hradu Šternberku, jenž kostelu patřil již od 14. stoletf, byl prodán, zašantročen ; v e s H r d l o v byla pcstoupena Jitímu Boti lovi z Mar­ tinic :za ročni plat ; a kostelu zbyla jen u s e d l o s t v D o l n í K r č i. Po vypuzení nekatolického faráře zfistal k o s t e l s v. H a v l a p o n ě j a k ý č a s o p u­ š t ě n, že se nedostávalo kněží katolických a če­ ských. Za tou příčinou zval cfsaf Ferdinand ll., chtěje po bitvě bělohorské katolické náboženstvf, dosud utiskované, v Čechách obnoviti, katolické duchovní z HorDlho Slezska i z Polska do Prahy

32 •

a do země české, aby tu pilsobi1i, poněvadž s ta­ kovtmi mohli se Ceši snáze srozuměti. Arci­ biskupové pak pražštl Jan Lobél a po něm kar­ dinál Arnošt Harracb pověfovali jich rádi du­ chovnf správou. lO. Tak se stalo, že když r. 1624 přibyl do Prahy na cestě ku svému generálovi v Řlmě polský kněz a obutý Karmelitán Z i k m u n d K d o v s k i, povolal ho arcibiskup Harracb k sobě a požádal ho, aby v Praze . se usadil, a se ve správu duchovní uvázal. Kd ovski té žádosti vy­ hověl a ujal se zatím duchovnf správy v pěti far­ ních osadách pražských : u sv. Martina, sv. Mi­ chaela, sv. Klíže, sv . Haštala a u sv. Havla. I konal služby Božf stffdavě v přlslušných farních chrá · mech a ž do roku 1 627. Tou dobou usiloval o to P. Kdovski, jako činili tehdy i řeholníci jiných fádli, z Prahy od protestantli vyplašených, aby svému řádu zfskal pražskou taru u sv. Havla, když nemohl zlskati vice kostel Panny Marie Sněžné, kde bývali dříve Karmelitáni, od dsaře Karla I V. tam usazeni, po­ něvadž kostel ten byli zatím osadili, a již i znova zffdili Františkáni. Snahy P. Kdovskiho koruno · vány byly výsledkem. když cfsař Ferdinand II. dne 27. dubna r. 1627 zvláštním listem fádně j emu vydal kostel i osadu sv. Havla i s usedlosti v Dolnl Krči a dovolil, aby si Karmelitané při $vatém Havlu mohli zřlditi i s v II j k I á š t e r. Kteréžto darováni také kardinál a arcibiskup Har­ rach dne 16. zátf 1627 mocf cfrkevní stvrdil. I ujali se tedy obuti Karmelitáni, počtem pěti hlav, z nichž byli tfi kněžf, a mezi těmi Zik­ m und Kdovski, odkazu sV'ého a zřídili si zatím skromný klášteflk ve farnl budově, postavené v uličce na severu kostela, v č. 497/2, (nové Č. 29),

•

33 jež byla ale ve lmi spustlá, že v nf od r. 1621 nikdo n e bydle l I žádali obec staroměstsk ou by jim prodala dva domky, totiž obecof kuchyni a jiný menši, .kotce c nazývaoý, v ně mž pekaři ch leby i žemle prodáva li, a jež stá ly u larnfho hřbitova, přímo podle kostela na jižní straně jeho, by si na těch místech řádný klášter zříditi mohli. Vyjednáváoí to protáhlo se až do rOHu 1 664, kóy Karmelitáni do m ky ty i s přináležejícími ulič­ kami obdrželi za 10.000 rýnských, z nic h ! ihned na hotovosti složili 6000 zlatých ; a ostatek vy­ kázali obci ph svých dlužnicích. Císař Leopold koupi tu stvrdil r. 1665. 1 1 . Místo na n o v Ý k l á š t e r tedy Karme­ litáni měli ; ale neměli peněz na vystavěni Jebo ! I obrátili se za pomoc ku císaři Leopoldovi I , které se jim i dostalo. Následkem toho začali dne 24. řrjna 167 1 kopati přfkop pro základoí káme n k u kláěteru, Jej! nazvali . klášterem sv. Leopolda - . Slavnostní položeni základnlho kamene stalo se na to dne 2 1 . listopadu Sám arcibiskup M :uouš Sobek z Bilenberka ho posvětil. P oložil ho cf­ satský purkrabí Martinic pod hoř e jšf zeď pozděj . šfho refektáře, kde také uložena byla měděná deska s erby císařskými a s pamětním nápisem . Klášter postaven do čtverce po východní straně kostela a na jihu Jeho tam, kde býval hřbitov, škola a zmíněné dva domky. Byl sice pojmenován klášterem sv. Leopolda, i na počest cfsaře ; ale lid p ra žsk ý uvykl $i nanývati bo . k I á š t � r e m s v. H a v l a. c Karmelitáni nepečovali ale toliko o vhodný klášter pro sebe, ný brž i o zvelebení d o m u B o ž f h o. Když jim byl r. 1627 odevzdán , byl ve stavu velice zaned baném Vystavěn byl pů­ vodně ve slohu gotbickém, v prdčeU s dvěma .

,

.

a

34

věžemi a s vlžkou na střeše, a byl o třech lodlcb. Pomocí dobrodinc6 přestavovali Karmelitáni kostel po částkách, ale slobem italským. Protě:šf farnl d�m, jenž byl zprvu spolu klášterem, spojili s ko­ stelěm krytou chodbou, která přepínala obloukem uličku. I přicbázelo se ji ještě pfed 100 lety do kaple sv. Václava, jež byla na konci levé lodi, a odtud do sakristie, nynějšf kaple svatébo Křfže. Přestavovánf kostela těžkým slohem vlaš­ ským, jejž konal Vlach M a r t i n L o r a g h o, stálo mnobo peněz ; a proto museli Karmelitáni v dfle tom pro nedostatek několikrát ustati. Práce byla za p omocf almužen konečně r. 1738 přece dokonána, a dne 26. řljna tobo roku od světlcfbo biskupa pražského, hraběte Jana Š porka vysvěcena. Obživu pfi koste'e měli Karmelitáni z části ze svého dvora v Dolnf Krči, z části z al · mužen. 12. P r v n i m i o b Y v a t e I i kláštera svato­ havelského byli většinou Poláci, kteff tu brzo zdomácněli , a z nichž jmenovaný Zikmund Kdovski naučil se tak dobfe česky, že v češtině vydal i dva spisy. Podobně stali se českými spisovateli i Karmelitáni: Ambrož od sv. Ondřeje ; Leonard Komfnek; Robert od sv. Ludmily ; Vojtěch od sv. Tobiáše a ji nf. Poněvadž Karmelitáni svatobavelšti p řfslušeli do řeholní provincie napřed v Bavorách a později do Vidně, a představeni r6znýcb domd řeholních v provincii bývali vždy na tři léta voleni v ka­ pitole provinclálnf : stávalo se obyčejně, že před. staveným či převorem v Praze ustanoven byl N ě m e c ; a takový, maje býti spolu farářem , musel se teprve česky učiti ; a nežli se poněkud přiučil, ustoupil zase jinému I Byla to věc věru svízelná . Kázání bývala ale u sv. Havla přes to

35 ráno česká, před polednem však německá ; kře­ sťanská cvičeni odpoledne opět česká. Jinou potfž měli Karmelitáni s e ž i d o v s k ý m i v e te š n f k y, kteřl si kolem kostela boudy své stavěli a tu rdzné křiky i výtržnosti pOsobi1i ; ba mnohdy až do kostela vstupovali a neslušně se tam chovali. Také prO vody s nejsvětějšl Svátosti k u zaopatřováni nemocných mnohdy rouhavým jednánim zneuctili. A ještě j inou po tf! zpdsobil Karmelitándm m a g i s t r á t staroměstský, když dal velký starý dOm v Kotcích, stojici přlmo na západ ni straně před klášterem, upraviti v divadlo ! Marně se tomu bránili Karmelitané, u vádějlce za přičinu, že vstá­ vaji o pOl noci do k6ru, k de!to hudba a bluk vod\ i lidi pozdě do noci je ze spánku rušl. 1 3. K n ě ž s k é h o d i n k y konal i Karmeli. tané v kfiru na hudebni kruchtě za varhanami, kde jejich stolice z dubového dřeva uměle zro­ bené, dosud jsou zachovány. I bývalo v klášteře na 30 řebolnikfi, mezi nimiž bylo vice k něžl ; byli tu klerikové, kteřl studovali boboslovi ; novi­ cové i bratři laikové. Při klášteře vzniklo i d v o j e b r a t r s t v o a sice : . Škapulfře Matky Boži Karmelskéc a - sv. Josefa . , jež obě měla v kostele své oltáte i zvláštnf pobožnosti. R. 1757 zastihlo za střelby prušácké na Prahu několik kull i klášter sv. Havla, z nichž jedna byla na památku zazděna do zdi na ulici, kde se posud nacházf. 14. Dne 2. května r. 1 786 císař J o s e f II. beze vši ptičiny tento klášter svatohavelský zrušil a kostel i s farou podřídil náboženské matici. Statek v Krči a farni d6m v Praze byly prodány ; •

36 knihovna i li st iny klášternf byly přen eš e ny clo kni b ovny universitnf. Ale nelze jich tam vice nalézti ! Prvým farářem světským u činěn tu posavadnf K arm e li t á n P. Adolf Pon sch, jemuž byli za ko­ operatory při děleni jeho dva řebolnf bratři : P. Alán Pil l er a P. Juli an Dvořák, kteřl tu pak až do smrti své působili ; načež nadále byli k sv. Havlu ustanovováni pouz;e k něžl světštf. I upraveno jest pro ně obydli v bývalém k l ášteř e po severní ,

části jeho.

V ro z bo uřeném roku 1 848 měl v mfstnostech kláštera svatob avelského sídlo své . Svatováclavský v ý bor jenž měl vypracovati předlohy pro sněm. R. 1849 otevřena byla tu první reálka česká, řf­ z e n í m Josefa W e nz i ga : R. 1 8 1 5 měl tu knihtiskárnu František Jeřábek. Světskými faráři u sv. Havla byli : Po smrti P. Ado! fa Poniscbe (t 1791) Václav Laboda do r. 1 806 ; Vojtěch Zumpedor, 1 838 ; Igoac Stelzig do r. 1 855 j P e tr Merbaut do r. 1 883 ; Ft antišek So ukup do r. 1888 ; František Novotný do r. 1 894 ; Dr. Karel Vondruška do 5. ledna 1918 ; od 1. čer­ vence 1918 pOsobf tu spisovatel této knížky až - ! .

,

B)

P

(J

P

i s c b r á m u.

1. P o b l e d n a c h r á m sv. Havla naskytuje n ej p flz n ivěji ze soujll}ennébo n ám ěst! před ním,

se umfstěnébo po jeho jiho-západnl straně. Do náměstf toho vzhllžf prostra nné prOčel f s dvěma věžemi, nynf podoby cibulovité, kdežto původní stavba byla tvaru gothickébo. Do rek. visicf války světové byly v nich tři krásně zla· děné zvony ; nyní visf tam pouze d va a um íráček . Nad blavofmi vraty stkvf se tři pozlacené b věz­ ditky, pamatujfcf na působeni tu KarmelitanO,

37 kteli světlou budovu tuto byli nevhodně přesta­ věli. Ve štftu nalézá se pozlacený obraz Panny Marie Karmelské. Na hořeni limse stálo devět soch = sv. Havla, sv. Jana Nepomuckého, sv. Jo­ sefa a šesti světců ze řádu Karmelského, jež mu' sely býti z části snešeny, že byly sešlé. 2. V n i t l e k k o s t e l a, nynl následkem pře­ stavby pfitmělého, má tli lodě. Lod blavnl od­ dělena jest od pobočn{ch šesti mohutnými, čtyr­ hrannými pilíři ; a nad loděmi postranními jsou galerie. Kruchta jest rozsáhlá, a na ní nalézajl se za varhanami posud sedadla kůru KarmelitanO . Veliké okno do kůru toho jest dosud zabedněno, což má za následek, že do kostela vniká málo světla. Roku 1922 dostalo se ale ostelu z milo­ dard dobrodinců n á d h e r n é h o e I e k t r i c k é b o o s v ě t l o v á n I. Po jihovýchodn' straně pfilehá ku kostelu bývalý k I á š t e r, jenž jest majetkem kostela, a kromě obydlí kněžl a kostelnfkO jest pronajat na byty soukromnfkům. Kostel má 17 o I t á l ů sloh u· barokového. Pod galeriemi v hlavni lodi a na zdlch v kněžišti jest celkem o s m v e l i k Ý c h o b r a z ů, slušně malovaných od neznámých' mistrfi, pfedstavujfcfch výjevy ze života přeblahoslavené Panny Marie ; a sice počneme-li od kruchty na straně epištolnt : Narození jejl ; Obětováni ji v chrámu ; Zasnoubeni jl se sv. Josefem. Na straně evangelní : Zvěsto­ váni, Navštfvení a Očištovánl Panny Marie. V kně. žišti pak jest po straně evangelnl Nanebevzetf Panny Mari e ; a po straně epištolnl korunovace jl. Hned při vchodu do kostela jest po levé straně veliká socha sv. Jana Nepomuckého ; a po pravé sv. Františka Xaverského. Mimo to j est po

3i

kostele rozvěšeno čtrnáct pěkných obrazli křfžové cesty. Pod věžemi jsou zachované g o t h i c k é k ř i­ i o v é k l e n b y, j ež s gothicky sklenutým vcho­ dem z kněžiště do kaple sv. Křiže jsou jedinými zbytky po plivodnfm zř(zeni kostela ve slohu gothickém, kdežto vše ostatnf bylo při něm v ba­ roku přestavěno. Před věžemi, k postrannlm lodfm jsou př:stavěny malé. umělecky zamHžené k a p­ I i č k y, z nichž ona po pravici zasvěcena jest sv. Václavu ; a druhá, po levici, od vchodu, úctě sv. Antonlna Paduanského. 3. OltMe v pobočnf lodi p o s t r a n ě e v a n­ g e l n i jsou tyto : V kapličce před věži jest o I t á ř s v. A n t c· n f n a P a d u a n s k é h o, jenž mA po stranách sochy sv. Františka Serafl Dllkého a sv. Ivana pou · stevníka. Pod obrazem oltářním ale jest ještě obraz sv. Aloisia. Pti kapličce jest veliká cínová k f t i t e l n i c e z dob utrakvistických. Zhotovil ji dle zápisu kondř mistr Jan r. 1523. Cfnov� vfko k nt darovala r. 1641 Susana Rábová. Pod věži při zdi stoji prvý o l t á t M a t k Y B o ž f B o I e s t n é, s obrazem na plátně. Po stranách obrazu oltářnfho jsou sochy sv. Vero­ niky a sv. Maři M"Igdaleny. Antipendium jest zde na plátně vymalované. Podle oltáře jest sousošf Pieta ; a proti tomu na protějšfm pillři souso!f trn/m korunovaného Spasitele. Druhý oltU pti zdi plati ú c t ě s v. T e k l y, panny a mučennice . a má i menši obraz svatého proroka Eliáše, patrona tádu Karmelitán6 . Pořadtm za tfmto oltářem jest postrannf vý­ chod z kostela do ulice svatohavelské. A za tfmto východem jest při zdi chrámové třetf oltU, za­ svěcený úctě P a n n y M a r i e r li ž e n c o v é.

39

Kolem hlavního obrazu tohoto oltáře jsou v rámci sošky svatých českých patrond, a pak ještě sv. Jana Křtitele a sv. Josefa. Na mlstě svatostánku jest tu obraz korunovace Panny Marie. 4 . Proti těmto třem oltáfdm při zdi kostelnf. byly t f i o I t á ř e p ř i P i I í ř ( c h n a s t r a n ě e v a n g e l n f. Avšak že oltáře od prvých dvou pi1ifd v kostele, a sice oltář sv. V a v ř i n c e mu­ čennfka, a sv. J u d y, apoštola Páně, po zrušenf kláštera u sv. H avla , přelofeny byly do kostela sv. Ducha na Starém Městě, jest tuto na prvém piliři jen socha Matky Božf Karlovské a památnf tabule kostelní. Prvý oltář postaven jest tedy teprve u dru­ hého pilfře a zasvěcen jest památce s v. B a r­ b o r y, p a n n y a m u č e n n i c e. Na m(stě svato­ stánku jest obraz sv. o tti1i e, řeholn! panny. Po stranách jsou sochy svatých panen a mučenic : Kateřiny a Markéty. Na pilfti druhém zavěšen jest i drahocenný obraz sv. Tomáše Akvinského, učitele Cfrkve, vymalovaný na dřevě. Při třetfm piUři jest oltář s v. J a n a K ř t i­ t e l e. Nad oltéfn(m obrazem jest vyobrazenf sv. Ondřeje, apoštola Páně ; na mfstě svatostánku jest vyobrazení utaté hlavy sv. Jana Křtitele na mlse. Po stranách oltáře jsou sochy sv. apoštold Páně Petra a Pavla. Pti čtvrtém, polopilfři jest oltáf sv. p r 0r o k a E I i li š e. Na m1stě svatostánku jest obraz nejsv. Trojice. Po stranách oltáře jsou sochy sv. Leopolda a Karla Velikého. Uprostřed na oltáři stojf socha B o h k é h o S r d c e P á n ě, dno to mistra Frantiiika Buka. r. 1920 poffzené. Při soše této konává se od té doby každou prvnf neděli v měsfci o pOl 5. hod .

40

večerní slavná pobožn os t začínající přiměře ný m kázánlm. Sochu tu slavně posvět il dne 6. ledna 1920 světicí biskup dr. Podlaha. Postrannl tato loď zakončuje mistrnou že· leznou m ml opatřená k a p I e s v. K ř l ž e. V kapli jest na oltáři sou iošl : Krista Pána na křlži, pod n i m sochy Matky Božl, milá č ka Páně, a vzorné k aj ícnice Maří M a gda l eny. Celá skupina jest plná ži vot a i výra z u, ve dřevě vyřeza ná od proslulého mistra sochaře' J a n a F e r d i n a n d a B r o k o ff a, na něhož pamatuje také známá pa­ mátní deska, upevněná zevnitř na kostele » sv. Martina ve zdi. . Po straně ol tá ře jsou sochy dvou andělů, d r žíci ch nástroje urnuečnl Páně. Nad vchodem do kapl e j sou sochy jiných andě lťJ, uka­ z u jícic h ku vchodu do kaple a jako zvoudch k uctěn! Spasitele za nás u k ři žova n ého. V po­ svátném témdni bývá zde » BoH hrobe . V roz!ch kaple této uvnitř jsou sochy sva­ tých evaogelisti'J ; na stěnách visí obrazy Spa s i t ele a sv. Ondřeje, apoštola Jeho. Karmelitáni slouží· valí v kapli této slav nou mši svatou v dny Nale­ zen! a Po výšení svatého Křlže. Táž bý vala dllve sakristií, a vcházelo se do ni krytou chodbou nad ulici ze sta ré farní budovy. 5. Pod věží druhou, n a s t r a n ě e p i š t o l n í , tedy v pravo od vchodu do chrámu, j est v uměle zamřJžené kapličce prvý o l t á ř s v. V á c I a v a. Nad obrazem oltářnlm jes t relief Pa nny Marie Sta r obolesl a vské ; na místě s vatostánk u jest obraz Ma t ky Boži Brněnské , pro podivuhodná vyslyšení proseb pti něm, velice uctfvaný. Po s tranách ol­ táře jsou sochy sv. Ludmi ly a sv. Alžběty. Na stěně v kapličce visí obraz zázračného Spasitele chrudim skéh o. Pak jsou postupem pfi zdi kostela postranní oltáře i a sice oltář s v. Š e b e s t i a n a, ,

e

41

mučenníka . Nad hlavním obrazem jest socha sv. Michaela archanděla ; na místě svatostánku obraz sv. panny Rosalie. Po stranách jsou sochy sv. Prokopa a sv. Rocha. R. 191 1 postavena byla na oltář ten veliká socha P a n n y M a r i e I u r d s k é, zhotovená v Paříži, a posvěcená v samých Lurdech, jež nynl staršf, sešlý obra?: oltářnl zakrývá. R. 1923 oltář tento obdržel i slavné t: lektrické osvětleni. Druhý oltář při zdi chrámové na této straně věnován jest úctě s v. M á ř i M a g d a l e n y. N� stole oltářním jest pěknou pracl tyrolskou pro­ vp-dené sousošl » Pieta« . Na mfstě svatostánku j est obraz sv. Apoleny, panny a mučenn:ce. Za droto oltářem j est postrannl východ z kostela do chodby klášternl. Ttetf oltář při zdi na této straně za svěcen jest úctě s v. J o S 6 f a, pěstouna Páně. Po stranách sochy světcovy jsou ještě sochy sv. Joachyma, tchána jeho a sv. Jana Křtitele, předchddce pře­ svatého S chovanka Jeho. Svrchu pak jest socha panenské Snoubenky leho. V 17. stoletf konával o pti oltáři tomto pobo!nosti své bratrstvo sv. Josefa. 6. P r o t i t ě m t o p o s l e d n l m t t e m o l­ t á ř I m p ř i P i I f f i c b, loď postrannf od lodě hlavni odděluj/dcb, jsou tyto věci : Pti prvém pilfti, jenž byl oltáře svého zbaven, jest obraz s v. A n t o n I n a P a d u á n s k é h o s klek'tkem. N a druhém pilfři jest velkolepý křiž se sousoším, pomátka to na sv. missii. jež r. 1922 v chrámu tomto konána byla. Oltář při tomto pilíři zasvěcen j est památce s v . A n n y. Týž má po stranách sochy svatých panel) tehol­ nich : Scholastiky a Kráry. Na mlstě svatostánku jest obraz Panny Marie Pomocnice.

•

42

Při třetfm pilíři jest oltát s v. T e r e s i e, panny z řádu Karmelitán�, mající po stranách soch1 světcfi z téhož řádu. Nad obrazem oltářním jest obraz sv. Františka Serafínského ; a na místě svatostánku obraz hlavy Kristovy. Na tomže piiífi do postranní lodi chrámové visí umělecký obraz sv. J a n a N e p o m u c k é h o . Pii čtvrtém polopilfři, jest oltář téhož světce, bývalého faráte zdejšího. Po stranách obrazu ol­ tářního, kde p�vodně býval obraz; sv. Alberta, nyní v kap li Panny Marie Karmelské zavěše-ný , j sou sochy dvou papežfi z tádu Karmelitfl . N a místě svatostánku pii tomto oltáři jest sličný obraz blahozlavené Bohorodičky dle vzoru z Čen­ stochova v Polsku. Pled oltářem tf'!lto odpočlvá v hrobce šlechtic V o l t g a n g S e n k, jenž r . 1633 bojoval proti Turkt1m, tento oltát založi 1 a pti něm pohřben býti si vyžádal. Tuto p ostranní loď chrámovou zakončuj e velkolepě zamřížovaná, skvostná kaple s oltářem P a n n y M a r i e K a r m e l s ké, zflzená r. 1671, nákladem baronky A D n y z Ř f č a n, r o d e m K o l o v r a t o v é. Stěny potaženy jsou umělým mramorem ; na klenbě vymalováno jest na vápně Nanebevstoupení Páně. V kapli jest mezi svato­ stánkem a krásným obrazem oltářním ve skleněné, sličné skříni vosková soška pražského . Jezulátka . , od Karmelitánfl zvláště uctívaného. Při o'táři jest celkem šest pěkně řezaných soch světcfi, z řádu Karmelského a na zdi jest obraz sv. Alberta, jemuž Bohorodička podává Ježfška k Ubánf. Před vchodem do kaple té jsou dvě veiiká sousoší umělecké práce, pfedstavujfcf sv . Joachyma s dce­ ruAkou svou Marii ; a sv. Josefa se Schovancem svým Jež(škem. V kapli této mívalo arcibratrstvo sv. Akapullře své pobožnosti .

43 Po straně e vangelnl v kapli této jest hrobka s památnou tabuli slavného maUře K a r I a S k r é t y, zemřelého r. 1674, bývalého osadnlka i dobro­ dince svatohavelského. 7. V 1 0 d i c h r á m o v é h l a v n f padá do očl na oltáři uprostřed točených sloupd umfstěný veliký obraz, jejž maloval V á c I a v R e i D e r. Představuje na hoře Pannu Marii, před niž klečf Karmelitáni. Uprostřed jest patron chrámu, sv. Havel, jenž levici ukazuje vzhOru k nebi ; pravici ale kyne dold, kde kleči na j edné straně dsař Leopold I., za něhož klášter byl stavěn i s jeho pomoc.l ; a na druhé straně jsou synové jeho, po­ zdější cisařové Josef I. a Karel VI. Po stranách oltářnlho obrazu stojf sochy proroka Eiiáše a Elisea, v oděvu karmelitském. Nad obrazem oltářnlm jest ze dřeva vyřezané skupenl nejsvětějšt Trojice. Oltář tento zffzen byl r. 1696 z milodanl ovdovělé hraběnky F r a n t i š k y z lt o z d r a­ ž o v a, mal lře Karla S kréty, Alžběty Saxové a ji­ ných dobrodincd. Na stupních oltáře stojf dva veliké svfcny (serafíny) se znakem karmelitskýrn a s nápisem, že sem usazeny byly r. 1688, pře­ lité ze svlcnd staršfcb, pocházej! cích z r. 1530. V k n ě ž i š t i stojf oltář k r e d e n č n f. a na něm socha Matky Božf Pomocné s Jež/škem v ná­ ruči. U nohou jejich jest soška sv. Jana Nepo­ muckého uprostře d anděld. K a z a t e l n a v hlavni lodi ozdobena jest na řečništi řezbou, představujfcl Bohorodičku s J e. i{§kem j na střeše svrchu sochou sv. Havla, a nfže sochami čtyř evangelistu Páně. P r o s t ř e d k e m k o s t e l a rozestaveno jest 30 dubových lavic, bobatě vykládanými deskami vyzdobených, mimo pěkně vyřezávané lavice a klekátka v lodfch postranních .

44

P o d c e l Ý m k o s t e l e m jsou, nyn i již ne­ př istu pné k a t a k o m b y. č i li h robky vět š oou bez nápis&, anebo s nápisy již těžko čitel nými.·) V hrobkách tě c h odpočlvaji hlavně býv a l i tu ře­ holnici, ale i d ob rodin ci kostela i kláštera, z nichž n l !e jsou četná jména uvedena. Český nápis má v pravé lodi pohřební místo Dubských z Vitě­ novsi a na Pičíně j u hlavního oltáře rodina hrabat Kolovratll. 8. Za hlavnlm o l táře m jest vedle sakristie m e nší zimnl, nádherná s a k r i s t i e l e t n i, vkteré jsou posud skvostně vykládané skříně s ná­ činlm i l i ným i potft:bami k oste l nt mi , od Karmelitánll zřízenými i později doplňovanými. Na stropě této sakristie vyobrazena jest hora Karme l , a pod ni · p řl st av m o řský V menší sakristii jsou obrazy sv. Maří Mag­ daleny, ana slzami smáčl nohy Pána Ježlše ; pak obrazy Panny Marie s j ežfšk e m a bolestné Boho­ rodičky. B o h o s I u ž e b n á r o u c-h a byla po Kušenl kláštera po většině odtud odnesena ; po Karmeli­ tanech zbyl tu toliko jeden vzácný omat. ,

,

,

.

,

III. Popis farní osady sv. Havla. Farnost sv. Havla tvoří součást Starého Města ; i přls)ušl do ní následulfcí čísla po pisn á jeho domll : 354, 368-371 ; 378-417 ; 420-427 ; 432-434 ; 462 - 477 ; 485-526 ; 528-547 ; 569 ; 57 1 - 583 ; 953 ; 957 ; 962-968 ; 972 ; 973 ; 999 ; 1001 ; 1023 :- 1025 j 1047 ; 1062. Císla tato na ch ázejí se v uliclch Skořepce ; ve Svatomichalské, na Uhelném trhu; v ulicích Perlové, Ovocné čili nyní , 28. řljna«, Ryt ké, •

-) Srovnej níže IV .

45 na MOstku ; v ulicích Provaznické, na Pffkopech ; v ulicfch Havlfské, Ferd!nandově čili -Národnf - , Melantrichové, Kožné, Zelezoé, Svatohavelské a v Kotcích ; v ulici Kamzikově ; na Ovocném trhu, a v u lici Celetné. Za starých dob n e bý v al y domy člslovány jako nynl, ale byly rozličnými n á p i s y, o b r a z y, s o c h a m i n e b o p r fi p o v ě d f m i o z n a č o� v á n y. MO Jhé domy majl také velice zajfmavou minulost ; a proto v následujfcl stati pfipomlnám, co o kterém znamenilějšfho věděti se zamlouvá. I čiolm tak pořadem dle ul i c v nichž domy ku kostelu sv. Havla přifařené se nacházejl U v á G I !D Č I s I a p ř i fa f e n á t u č n Ý m p I s m e m a v zá. vorce i člsla nová, čil i orientačnf, ku snadnějšlmu vyhledáni v každé ulici zvláště zavedená. ,

A) U l i c e S k o ř e p k a a

S v a t o m i c h a l s k á.*)

( Čí sla domtl : 354, 420, 422, 423, 432, 434, 463.) 1 Ulice zvaná S k o l e p k a má své jméno dle kloboučnlka Vita Skořepy, jenž tu měl pfi r. 1530 dOm, stojlcl mezi domy �U K f I ž k u e s č/slem 419 a » U z I é K a č k � c s člslem 356. Tento ddm nazýván byl také - U Š p a m b e r k d e nebo �N ě m e č k o v s k ý c . B ý val prOchodnlm, měl pivovar, a patflval pozdějšlm u em ig rantu Janu Jakubu Ro:;enthalerovi. Vdova po něm Anna Marie, rodem z Bezděčl Hory, prodala dOm tento r. 1641 hraběti Jaroslavu Bofitovi z Martinic za *) Hlavním pramenem k následujícímu líčení byly mi : Objemný , třídílný spis profesora Františka Rutba, vydaný v Praze , nákladem Pavla Korbra, pod záhlavím -Kronika královské Prahy," dále Dějiny města Prahy od profesora V. V. Tomka..

46

zlatých k užfvánf pro kddého nejvyššfbo purkrabl pražského. 2. Ulice Skořepka, dřfve velice úzká, měla pfed awým nedáv ným přestavěnlm na své j i ž n f s t r a n ě t\Jliko tři domy a sice : Č. 355, jež r. 1579 kou pi l ldoboučnlk lakub Skořepa, a jež stoji posud v n á rož l ulice. Rfká se mu " v n e b i . , že v něm bydlely dvě sestry, které se ve snách V 16. stoletf slul diim tento vldávaly v nebi. -J e č m e n k o v s k ý«. R. 1637 koupi l ho Pavel Fiala za 200 k o p grošO m í šeňsk ých ; v 18. století patřil rodině Nejedlých. Druhý dům ve Skořepce, z Pernšteina sem se tá h nou cf měl č. 356, byl veliký, a slul . d fl m S a s k ý c . R. 1407 patfil pražské obci, Irterá si ho vyměnila za dům .U SteinicO ., bUže malost ranské věže, s vévodou sas kým Rudolfem III. ; a odtud dům tento jméno své obddel. Tletf ddm po jižnf straně Skořepky jest již náro ž ním do Uhelného trhu, a má člslo 420 (n. 1 0). Slul také » U t ř f z I a t Ý c h l v Oe nebo » U S k 0f e p ů - , a má posud zachovalé podloubf. Nejstar. ším majitelem jeho byl r. 1363 krejčf Kryštofor. V 15. stoletl byl tu pivovar .SkořepfJvc• R. 1641 koupi l ho nejvyššf purkrabf Jaroslav Bořita z Mar­ tinic, a spojil ho s domem Č. 356. Na domě tomto jest ze strany U belného trhu pamětnf deska, hlásajfcf, že tu r. 1787 bydlel pro. slavený mistr hudebnf M o z a r t u svého přltele, slavného virtuosa na klavfr Františka D u ška . Ve ville téhož .Bertramce- dokončil také operu svou Don J uan. Z tohoto bytu svého chodfval Mozart » na kulečnfk ke Šturmům« do č. 423 -1. 3. Na s e v e r n f s t r a n l Skořepky, směrem ku kostelu sv. Jiljí, jest nOvý, n áro žný pěkně vystavěný ddm od architekta Antonlna Wiehla, 300

,

,

,

47

majlcf č. 527. Vedle téhož vystupovalo daleko do předu Č. 354 (n. 3.), zvané U m r l č i h I a v a c , čil i d6m �U s m r t i«, v němž po ně jakou dobu přebýval proslavený malff P et r B r a D d I. S člslem tlmto sOllsedilo svou zadoi čásU Č. 423, kde jest nynl nový dOm bez loub! do Ubelného trhu, (majlci číslo Dové 2.) Před vysta· vě nlm tohoto domu býval zde známý pivovar »U Š tur m u či l i » U T r u b a č ti« , Debo i »U z I a t é r é v y c . Týž měl loubi a okéDka ve střeše, jež vzhlfžela jako dvě ztrDulé oči dol6 na Uhelný trh, pestfe kvě tinami zasypaDÝ. Pti počátku 15. století byl majitelem domu tohoto Jeroným Šrol, syn Ludvika Šrola, kožeš· nika, Ně mce. Že týž za boufi husitských r. 1420 z Prahy utekl, byl mu dfim zabaven. Ale syn jest stal se »horlivýme husitou ; nebo jakožto věrný vyznavač JaDa Husa, tvrdlclho, že Clrkev nemá miti statkO pozemských, zabavoval horlivě statky katolických duchovnfcb, ovšem ale, aby jimi obohatil sebe I V domě nynějšfm jest stálá výstava a tržnice výrobkfi femeslnýéh. Na rohu ulice Skořepky bylo č. 421 (nové 5.), v Dě mž bývala kavárna. V domě tomto bydleli slavný sochař J a D B r o k Q ff, i syn jeho Maxirnilian. Č. 422 (n. 7.) bylo již zcela na Uhelném trhu. R. 1356 {lattilo Fancovi z Berouna. Po:r:dě ji sloulo »U K o c o u r Oe. Nynf jest majetkem pensijnlho fondu českých žurna1ist6. 4. Odbočlme-li odtud Ba levo, jest tu u l i c e sv a t o-M i c h a l s k á, tak zvaná po zrušeDém, slavném chrámu sv. Michaela archanděla, k u kte­ rému se přícházf koncem ulice této, bohaté Da prOchody. �

c,

48 Z ulice této patři následuJícf domy do fa r­ nosti sv. Havla : Čislo 432 (n. 10.), dlouhý to dfim se dvěma dvory a se širokým schodIštěm, v němž jest prodej klavlrů Vincence MI ka. Jest to bývalý braběcf d ů m . C b o t k o v s k ý. či � U z l a t é h o m e l o u n U - . Znak visí pod balkoaem. DOm :.ad melone m « byl tu ji� r. 1422. Po velkém domě tom tikalo se ve stoleU osm náctém i ulici, v níž stál, . ulice Melounová«. Po bitvě bě lohorské byl dfim tento zabaven emigrantce D o r o t ě R a d n i c k é. V 18. stoletf byl m a jitelem jeho hrabě V á c l a v e b o t e k z C h o t­ k o v a a V o i n f n a . Synem jt:ho byl známý purkrabí pražský, na nějž pa m a tuj i ,C b o t k o v y s a d y c. Následujlci dva úzké domy Č. 433 (12) .D v ě Č e r n é h I a v y c , a č. 434 ( 14) :. U t f f b r a t f i c m aj i svá jména dle vyobrazení, z nichž prvým jest relief nad vchodem do krámu ; druhým obraz nad vchodem. Člslo toto sloul o tak jIž r. 1 41 1 , kdy ho držel soukennik Šimon Č o t r. Vedle člsla 434 jest známý pr Ochodni dům Teyffovský Č. 463 (16), známý podjménem T a u b e I. b a u s, čili vlastně Taiflshaus. jenž sahá odtud až do ulice Melantrichovy. (Viz niže H. Č. 463.) V :> ulici Melantrichově « ) .

B) U h (Čísla dornft :

e l n ý t r h.

4 14, 4 1 5, 416, 424, 425, 5 1 2 513.) ,

Ze Skotepky přicházf se směrem východním na trojhranné náměstf, jemuž se řiká ,. U h e l n Ý t r h . . Na tom stávala od nejstaršich dob až do devatenáctébo století k o vár na a bouda uhlftská, , k!eré prodával dřevěné uhli a smolu .správce

I

-

49

uhelného trhue, jemu! řikah . u h e l n t r y c h t á f Týž od vád ě l v 16. stoletf obci čtrnáct kop groš6 českých. Uhll bylo mu přiváženo od uhl ířO, kteří je pál i li v millffch v lesfch ; a sice př váž eli je ttik. 't do tébodne. Poněvad! až do 14. stoletf p rodáváno bylo uhli i na nyněj ším Kozfm ná­ městf řfkalo se uhelném u trhu na osadě sv. Havla také . N o v ý u h e l n ý t r h e . Později ffkal i témuž i . Z e l e n ý t r h e , nebo i .Z e l n ý t r h e, že tu prodádny byly zeleniny a zejména i zeli. Na U h elné m trhu bývaly i p o u l i č n i k u ­ c h y ň k y, při nichž scházeli se všelijacl lidé I Jest známo i o d r u. J a n u P a I a c k é m, synu na­ šeho dějepisce, že když rodi čové jeho nebyli v Praze, chodil tam pro I'cí na jfdlo, aby si mohl z ušetřeného penfze koupiti - kn ihy ! Uhelný trh jest čásU svatohavelského trh u, o který král Václav I . Staré Město Prahy roz· šl ř i l . I vycház l se z něho do ulic Perlové, Rytfřské, Svatohavelské i Svatomichalské. 2. Vyšedše ze S koře pky a davše se na levo, spatfime nejdffve číslo 424 (nové 3.), jež se st'val0 vlastně ze dvou domO, ! nichž starši měl podloubi . Ř íkalo se o něm .U t f i s t u p ň O . , n ebo . U t f I s c h f1 d k d . , nebo také . U F u k á č k O c . Dle ka­ várny ale, jež se v domě nachbela, a do které scbbivaly se tu obcbo duj l cf zelenáfky na kávu, ffkalo se tu také U s e s t e r k a fl č k o v Ý c h .. . Vedle domu tohoto jso u od r. 1883 š k o l n i b u d o v y u sv. Havla a u sv. Jiljl, stojfcl na mfstě pfivodn f ch tří domll ; a s i ce Č. 425 (n 4.). zvaného . U b f l é h o p š t r o s a« , ne bo U P š t r o s O(( ; č. 426, zvaného .U T o č n i c k ý c h ., jež času svého bylo majetkem mistra Daniela Adama z Veleslavína j a č 427, zvaného U z I a t é p o d k o v y' .

• .

i

•

.,

,

•

.

•

4

50 Č. 5 1 2 a 513 (n 5), sahajfcl z Uhelného trhu do ulice sv. Michaela, sJoulo , U B f l k de , a i U K o n v á ř I' k*) č. 526 (o 6.), zasahajfcf i do sv. Havelské ulice i do Kotců, majetek sklenáfské firmy Habichovy, sloulo "U P t á k dc nebo také . U z l a t é b o K ř í ž ec • V domu tomto začal r. 1719 vydávati Karel Rosenmtlller Doviny . Ú eský Posblion c . 3. Obrátíme-li se na j i h o v Ý c h o d n f s t r a D u Uhel ného trhu jsou tam domy : C. 414 (n. 9), jež sloulo , U t f f pere ; před tlm .U v l č l h o h r d l a - nebo .U v l č f b r d l Q - , že majitelem j eho byl r. 1 404 Jan Vlčlhrdlo, jeh ož potomek, úřednfk královský v Ungeltě, obdržel titul a erb z e V š e h r d C. 4 1 5 (n. 1 0), jež sluje .U T r n k dc . R. 1407 řikalo se t u U r u k o u., totiž tam na domě na· malovaných. R. 1658 ko upi l ddm ten Jan Vilém Trnka z Krčovic, ko rn ornl k zemskýc h desk o Nový, velkolepý dOm č. 417, stoji při koste e . s v. M a r t i n a v e z d i . tak zvaného, že stál při městských hradbách. KO,stel slul tak již r. 1 187, kdy k rá l Bedřich daroval Ujezd sv. Martina« kapitole vyšehradské. Vystavěnfm zdl kolem Starého Města rozřlznut byl tento újezd na část staroměstkou a část novoměstskou. Proto i pozdějšf Spálená ulice na Novém Městě patřila ku kostelu sv. M a rtina Kostel tento v sl i č ném slobu gothickém vysta­ věný, památ8ý jest i Um, že zde r. 1414 mistr Jan z Hradce návodem M. J a k o u b k a z e S t f f b r a poča l udělovati nejsvětějšl Svátost p o d o b o j I s P fi s o b o u Kostel ten r. 1678 vybořel a byl pak přestavěn R. 1718 pochován byl tu sl avný sochař Jan B r o k o ff, na něhož pamatuje •

,

c .

•

•

'

•

.

.

*) Srovnej niže

Ch .

51 pamětní deska zvenčl na kněžišti upevněná. R. 1 757 byl zde do rod inné hrobky pohlben pri­ m r městský, V e i v o d a. R. 1784 cfsař JosefH. kostel zrušil a faru přeložil k nejsv. Trojici na Spálené ulici, odkud řeholníky trinitáry vypudil. Později byly ve zrušeném chrámu tom sklady vlny i dUna zámečnická. Před padetáti lety byl v něm známý . Švertáskfiv obchod s lahůdkami. V novější době byl kostel restaurován a měl se státi museem historicktch památek husitsktch. Avhk skutečných shledáno jen asi tolik, jak pro­ slovil zesnulý městský konservator Jan Herain, že se daly snadno srovnati na dva stoly, ježto hu­ sité jen bořili, ale sami nestavěli, ani nevyráběli ! Kostel byl siee obnoven s velikým nákladem ; sloužt ale žel Bohu, opět snahám necfrkevním. 4. Od této památné budovy odloučen jest uličkou velikt prOchoďní dfim P I a t Ý z, majlel člslo 4 1 6 (o. l l), táhnoucf se od Ferdinandovy tffdy čiti nyol Národnf, až oa Uhelný trh. DOm tento rozhlášen býval před plll stoletím jakožto nej výnosoějšl v Praze, ježto prý vynášel každé bodiny čistý dukat ; což nynf ale vice oe­ platí, že vystavěny byly zat/m jiné, většf paláce a proto i vý oosněJšf. Jindy v těch mlstech hleděl vlastni dOm do Uhelného trhu ; a směrem ku městskému přlkopu byly jen dvory a zahrady. Když otec vlasti Karel I V. rozšIli! Staré Město i>rahy o Město Nové, a počal v tomto s velikým nákladem budovati krásná stavení ke cti a chvále Božl, počali i mnozf z pánO, z rytff­ stva i duchovenstva, pflkladem Um povzbuzeni stavěti nádherné budovy pro sebe i pro pfečetné pffchozl i pro cizozemce, do Prahy za dvorem Karlovým se táhnoucl. A tak také F r i d r i c h, I

•

52 k n f ž e b u r g u n d s k é, maje hojnost zlata a stříbra, s povolenfm královským rozkázal nejprvé z p d vodni kapličky sv. Martina od nedávDa te­ prvé ku hradbám staroměstským se tulfcf, velikou kapli čili kostel učiniti ; a koup· v při nf tři domy, kázal tu vystavěti jeden dOm ve l t ký, na zdi městsk é přilehajfcf, při něm vysokou věž, a z domu toh o pavlač do té kaple sv. Martina. R. 1405 byl majitelem domu toho sladovnik J a n B r a d a t Ý z e S t ř i b r a, a v bouřlivé době po smrti krále Václava IV., purkmistr pražský. I bývaly v domě jeho rozličné učené bádky uni. versitnfch místr O : Jan Bradatý padl ve vftězné bitvě Čech ii u UsU nad Labem dne 16. června r. 1426. Od vdovy j eho ko u p il dům tento bobatý sladovnfk Václav Holec z Květnice. Po rodu téhož byl majitelem rytíř M e l i c � a r R ó r z R 6 r o v a, jeden z osmi pAnů, kteří byli r . 1547 zvoleni ku zřfzeni odporu proti cfsaři a králi FerdinandovI 1., začež pak odsouzen byl ku ztrátě cti a statků. Dům jeho stal se potom majetkem měštan6 ža­ teckých. R. 1586 kou pil diim tento J a n P I a t e y s z P I a t t e n š t e i n a, rodilý ve Wi ttenbergu jenž byl zprvu písařem nejvyššlho kancléře Vratislava z Pernštejna, později radou při dvorské komoře české. R. 1585 povýšen byl od clsaře Rudolfa II. na šlechtictvf s titulem z Plattenšteinu ; r. 1605 pfijat byl mezi ryUfe, byv před tfm cfsařským rychtářem s tarom ěstský m A po tomto muži má dOm tento jméno své posud. R. 161 1 př i šel levý břeh v ltavský do ·moci Pasovských, kdežto na Starém Městě bylo vojsko stavovské. I sváděly obě strany časté boje spolu . Jednou k večeru vystfelil svévolně syn Jana Pla­ teyse, sekretáře české kanceláře, z ručnice a po,

.

53 ranil vojína stavovskébo. Poněvadž obyvatelé domu Plate y sd byli pro ho rl i vé vyznáváni katolické viry v nenávisti u n e k a toll k d , stal se mezi těmito ve­ l ik ý p o kři k. Načež vzbouřenci učinili útok na jich d d m, vše vyplenili a nábytek z dom u vyM­ zel i i roz b il i . Posléze přišedše do sklepd podzem­ nlcb, v nichž leželo množstvl piva a ječných várek, uzdravovali se t fm až do samé noci ; a provodivše opět zvdli svou po libosti své, n apo sled se rozešli do příbytkil svých . H orl i vý katollk Plateys ani násilnostmi od zemských direktord nedal se pohnouti, aby se proti korunovanému kr'li svému Ferdinandovi II. p ost avi l ; a proto měl býti popraven. Av§ak skonal n á h l u u smrti a byl pohřben v kostele sv. Jakuba bUže oltáře sv. Antonína. Nej st a r šf syn j e h o J a n A r n o š t, vystudovav v Ř/mě, byl knězem a kanovnlkem olomouckým. Pro veliké zásluhy v poUránl kaclřství byl tam jmenován i b isku p em ; ale zemřel prvé, nežli mohl úřadu své h o nastoupiti, r. 1637. Za něho byl r. 1626 dd m rodiny jeho z milosti cfsařské za v e j s a d n f v y z d v i ž e n , čili od dani osvo­ bozen, a dostal svobodnou hospodu. Před léty byla v prů jezdu domu Plateyse tabule s nápisem a vyobrazena ruka s mečem na znamenl zvlášt­ nlho práva pánd tohoto domu. Později pfenešena byla ta bul e ta do prvého poschodf. Tento vý­ sadní ddm Jan Arnošt Plateys odkázal závěti klášteru augustiniand bosáků u sv. Václava v Praze. R. 1673 koupil dOm Plateysd hrabě J a n z e Š t e r n b e r k u za 10.000 zl. a v rodině této ddm zOstal, až Marie Teresie ze Sternberku r. 1 749 provdala se za hraběte z Paaru a z Hartberka. Do doby Š ternb erkd mlval ddm tento do t f l d y F e r d i n a n d o v y čili nejnověji N á r o d n i . , to�

�

«

•

�

54

liko ze ď zahradnl ; hrabě Šternberk ale dal iednou v n oc i tuto zeď proraziti, a učinil si tu priichod, o nějž m ě l pak spor s ob cl. V tomto domě bývala při r. 1731 po věst ná š k o l a š e r m f ř s k á. Pozdějšl majitel Jakub Wim­ mer vystavěl na mlstě zahrad nové prúčelf do ttf d y Ferdi nandovy nynějšl » Národnf c . Od roku 1 8 1 3 jest Plateys majetkem r o d i n y r y t ( f e D a u b k a. ,

C) U l i c e P e r l o v á a O v o e n á. ( Čísla domů : 368 až 37 1, 4 1 2, 4 1 3, 953, 1001.) 1.

Z Uhel ného trhu do Ferdi n ando vy ttfdy jest spojení ulici Perlovou, jež dr u hdy končila :. ( o r t n o u k u P a n n ě M a r i i S n ě ž n éc . Pted tlm řlkalo se tu » U f o r t n y s v a t o h a v e l s k éc , j d o u c n a u l i c í S i r o k o uc , (nynl Jungman­ n ovou) . Původně měli v ulici této domky, a ty se zahrádkami, krejčl, ševci a tkadlci. Teprvé o d 16. stoletf usazovaly se tu lepši stavy. V naši době jest to ovšem ulice velice živá, c h ovajíc v sobě nejvfce krámii se ženskými klobouky i jinými ozdobami. 2. éfsló 4 1 2 (n. 1 .) po s e v e r n í s t r a n ě ulice zvané ,. d fi m S p i n e t !, k ýc, sloul0 r. 1400, U t ř l K I I č ů « . Dům tento táhl se pfivo dně po celé dél ce ulice až ku ,. F o r t n ě z a K l I č i c a ku přlkopu městskému, jenž odděloval Staré M ěsto o d Nového, a měl prúčelf na Uhelný trh. Domy které tam nyní stojf, vznikly na jeho mlstě. Nejsta ršf m majitelem d o mu tohotCl b yl Václav Kamaréř z rodu V e l ftova ; v 16. stole tf patřil suknokrajiřce Kateři ně Tatlrové. R. 1628 koupil ho Jan Skála ze Zhoře za 3000 ziatých rýnských. ,.

55 Do roku 1712 byl majitelem domu toho Jan Spi · netti, po němž on i j m én o své obdržel. 3. Po j í ž n f s t r a n ě ulice jest člslo 4 1 3 (nové 2.), jež má podloubl n a Uhelném trhu, a sochu Panny Marie pod střlškou na straně této. R. 1351 byl majitelem jeho konlř Marší k ; v 16. stoletf sldlili tu ř em eslní ci ; v 17. století Jan Maršálek, a krejčí Jeremiáš a Val entin Šind­ lerové ; v 1 8. století Jan Pornsheim. C. 367 (o. 4j sluje dle nápisu nade dveřmi �U z l a t é p a l m yc. R. 1593 b' I majitelem jeho krej čí Valentin Šindler. R. 1656 kou pil ho mallř Jan Vojtěch Ku l í k za 200 kop mfAeňských. Odm Č. 368 (nové 3.) » U k a m e n n é h I a v y byl r. 1409 majetkem stolaře H anuš e z Hofel ic a pak jiných ře mes) nlk ú . R. 1535 dOm koupil J i o dři ch z Bře zo vi c s choti s vou Dorotou ze Si­ chovic za 37 a pťJI k opy grošd českýcb. V 18. století m ěl i dOm ten Ant onl n Hufnagl, Teresie Re i sm ul l erová a J an Stein. Ddm Č. 369 (o. 5) - U s v . T r o i i c e c patřil v p ohnut ý ch dobách husitských J a n u B r a d a­ t é m u z e S t ř í b r a, m a j i t e l i P l a t ý s u i P o d v i n I za Libni, a purkmistru pražskému, j enž dne 16. června 1426, padl při sl avn ém vltěz' stvl Č,;chil v bitvě při Ustl nad Labem. V 16. stoletf byl tento dilm majetkem řady řemeslnlkil. Odm Č. 370 (0. 7.) známý . Š a m b o g n o v. s k ýe stojí již na mlstě bývalého přlkopu. V 16. století měl ceny i se zahradou 775 kop grošů českých. R. 1628 ko u pi l ho Jao Kašpar Prekl z Proksdorfu a na Kfemuci ; r. 1653 koupil ho appellačnl rada Jan Václav Bflek z Bflenberku. S i ro tci téhož prodali ho r. 1673 universitnímu profesoru Janu Kryštofovi S c h a m b o g e n o v i,

56 známému spisovateli právnickému, od něhož i jméno dostal-. Oflm Č. 371 (n. 9.) » n a r o h u u s a m é f o r t n ye měli v 1 6. stoletf Martin » od zlatých Křf!dc a krejčf Václav Dlask ; v 18. stoletf Vít Janovský a Krosser ové. Odm tento zasáhá i do u l i ce Ovocné čili .28. řfjna « . 4. Čfsl0 366 (n. 6.} sloulo . Z l a t á o h á ň k u . Ku konci 16. stoletf měl dam Jan Kobyš z By­ tešky, který ho prodal jakožto spáleniště za 105 kop krejčímu Šindlerovi je n ž ho znov a vystavěl a pak za 450 kop prodal. Čfslo 365 (nové 10), část to domu » U L e­ m o n d e , sloulo staršim jménem :tU F o r t n ye , která tu bývala V ulici, jmenovan é . p r o t i M a r i i S n ě ! n é". V 17. století patřilo to čislo Melicharu Steinhartovi z Kynheidu jemuž bylo roku 1621 zabaveno a prodáno za 4000 kop grošli českých. R. 1641 koupil je V o ) t ě c b H a d z P r o s e č e, jenž obdržel později přídomek z P e r 1s t e i n ae, a dal ulici této j méno. Býval to ddm právovárečný se zahradou, a byl známou hospodou . Pti b ouráni staršfbo domu toho r. 1 865 byla tu nalezena kašna, zrobená ze samých náhrob · nfch kamenů, jež s ná pisy i s pracl sochařskou obráceny byly dovnitř Jeden kámen byl z roku 1599 s nápisem českým a s postavou ženskou. Ka m eny ty dány byly do musea. Poch áze ly z pa­ mátného k o s t e l a B o ž í h o T ě I a, jenž býval n a nynějším Karlo vu náměstf, proti kostelu sv. Ignacia. Cfsař Karel IV. ká zal při něm ukazovati posvátné památky, jež by l v cizích zemfch shro­ máždil a do Prahy přivezl ; cfsař Josef ll. kázal r. 1 784 svatyni tuto jakožto ))zbytečnou e zrušiti, a pak byla měšfanu Václavu Liebrovi za 902 zlaté prodána, R. 1791 byla pak vandalsky ro�,

,

,

.

57 bourána, tak že po nf nezustalo tu ani památky. Jeden oltátnf kámen z nf, z červeného mramoru, nacházf se před hostincem, bUle kostela na Pankráci, a sloužl za st61 nálevn! I 5. Z ulice Perlové vycházejice, máme po levé ruce :t U I i c i O v o e n o u - , při jejfmž konci u Svatováclavského náměstl sedávaly o v o e n á f k y. Do farnosti sv. Havla patfl v ulice té toliko dva novějš! domy s člsly 953 (nové 3) a 1001 (n . 5 ) V nejnovějšf době nazvána ulice tato dle počátku české republiky )) U I i c e 28. ř I j n a «. D) R y t f f s k á u I i

c

e.

(Člsla domO : 405-4 1 1 ; 962-967) . 1 . Od Uhelného trhu táhne se směrem severo­ výcbodnfm iiiroká ulice, vedoucí k Ovocnému trhu, jež slu je nyní :t R y t f ř s k á u l i ce«. Druhdy nazývána byla :tV a j e č n ý t r h « . Jest to část bývalého � N o v é ho č i I i t a k é S v a t o v á c I a v­ s k é h 0 « t r l i š t ě c, jež založil teprve král Václav I. podle starši již části Starého Města*) asi r. 1232. R y tf f s k o u nazvána ulice tato na památku ryUlských slavnostf, jež zde konávány byly. Tak dne 2. června 1297 při korunovaci krále Václava II., jež konána byla s velikou okázalostf, překonávajlc svou nádherou všeliké podobné slavnosti u nás i v zemlch sousedních, teklo na tomto )) N o v é m t r h u« vlno ze studně, kdežto hody samotné ko­ nány byly na královské louce na levém břehu Vltavy, v mlstech bllže. n y nějšího města Smfchova. A dne 2. záři 1347 po korunovaci Karla IV. a chotí jeho Blanky, kterou vykonal u sv. Vita nový arcibiskup, A r n o š t z P a r d u b i c, odjel

*) Vh svrchu

II. A·

58 král i se všemi hosty svými, mezi nimi! bylo deset vévodO a pět biskupO, z Hradčan na toto tehdy prostranné tržiště, a ttl konána byla krá­ lovská hostina ve zvláště vystavěné dřevěné a krásné budově, vnitř i zevnitř potažené drahými sukny, hedváblm i zlatem prot kanými. Králi i královně posluhovali při stole zemštf pánové, sedlce na vystrojených konfch. Pti tom obvese­ lovaly shromážděnf hlučné hry ryUřské i jiné rOzné radovánky. Ba v místech těchto konány bývaly dle starÝ'ch letopisd rytftské zápasy čili turnaje ještě ve věku osmnáctém Po východni straně Ryttřské ulice, které se fikalo vdbec »z a K o t c i p o s t f f b a č s k ý m i c, nebo . p r o t i K o t c O m c , zachoval se starý ráz jeji pouze u tří domO, jež majl posud . podloubi e. Jindy byla tu loubl vesměs plná krámkO, a hluku i ruchu bylo tu po celÝ' den. Sice jsou tu prodavačky rOzného zbožl i p o krmii až posud ; ale tak, jak bývalo po dobu, pokud tu ještě vesměs p odl oubf bylo, nenl vice I 2. O bývalém tu životě vypravuje náš K:a­ Okolo i vnitř podloubf pa­ j e t á n T y l takto : nuje o d rannlch b odin veliký, hlučnÝ' život. Tu se smlouvá a prodává, volá, vadí a prosl smíše. nina nejrozmanitějšlch postav : Vykrmená driibež­ nice a hubené selky ; řemeslnice v klobouku a úřednice v prostém čepečku ; mladí hospodštf a staři hospodáři ; chátra obojlho pohlaví ; toulavf, prodavači i žebráci. To se m lhá, dere, tlači řadami rozestavených nOší, krosen a trakafii se živou i mrtvou drObeží, s vejci, tvarohem a máslem. . Zvláštnf a stálé denní figury v tomto straka­ tém množstvl jsou tak nazvané p e č e n á ř k y nebo p o I I v k á f k y - ženy to veliké diiležitosti ; •

e

59 nebot vedou péči o žaludek nejen všech proda­ vačO v tomto okoli : nýbrž poskytuji také úlevu hladovým, jižto přicházejl z končin vzdálených. Avšak jméno pečenáfky či po prabku prátlářky (od německého Braten, pečeně), ne ni pro tyto ženy do "ti významné, úkolu Jich jaksi dOstoJné, tim méně název polévkáfky ! Židné z nich ne­ podává totiž úplného obrazu jejich živnosti. Ta tu má v ohromném odrátovaném hrnci polévku s nudlemi ; ta tam se pyšni pekáčem, na tomto má nakrájené vepfoviny, ob den má také zajíce nebo husu ; jiná tu sedi s misou hráchu, lojem omaště­ ného a s kuthanem bramboru ; jiná vykládá $ma­ žené nožičky, osrdf, odpadky rozličného masa s hnědozelenou omáčkou ; Jiná zve k ošatce vdolk6 s povidly a syrečkem. Jinde viděti lze v hrnci ch jakousi temně zažloutlou tekutinu, kterou pro­ davačka na svou čest - dobrým kafem c natývá, a za dva krejcary nebo za groš nalévá do hrnéčk6. Kdo se u těchto kuchyni na ulici ještě nezastavil, nevl, jak člověk vypadá, když mu něco jak ná­ ležf, chutná I Tak bývalo ještě před padesáti lety, zejména pokud v těch mlstech nebyla vystavěna velkolepá, Hlodernl tržnice městská. 3. O jedné takové ženě, jež měla na pod­ lóubi tohoto kdysi ,. Vaječného trhu e malý krá· mek, a sloula - p a n i M a d l e n k a . , vypravuje se následujlcf : Jednou koupila od hokyně z JHového, kde bývaly zlaté doly, ku fata ; a když je kuchala, našla v nich i zlatý plsek, jež ona byla s potra· vou zároveň sezobala. Pani Madlenka prodala pak ten zlatý pisek známému zlatnlkovi. Od té doby potom kupovala od oné venkovanky z JHové všechna kuřata, a dohře ji za ně platila. Tak to trvalo po vice let, v nichž panl Madlenka stala e

60 se bohatou majitelkou domu, ale spolu i pyš nou a lakotnou. V domě jejIm nedostal žebrák almužny. I šla jednou po kamenném mostě a tam se · dl cf starý žebrák poprosil ji za Božl almužničku. Když al e ona ho hrubě o d mlt l a p řed po vědě l jf ž e brá k že ona sama bude k u stáru ž ebračkou »Já že budu žebračkou ?e osopila se na žebráka­ panl Madlenka ; njako tento prsten, který hodfm do Vltavy, nikdy vice. ke mně se nevrátf, tak ani b o b a t stvf mé m ne neopustf ; I vhodila skutečně zlatý prsten do řeky. Ale o nejbližšlch vánoclch našla kuchařka jej' zabozený prsten v koupené ry bě ! Panl Madlenka zbledla a hrozně se lekla, až i l e k nu tfm těžce onemocněla. I dána jest do ne­ mocnice. Zatlm dam jejl vyb ole l do zákla d a a ona pozbyla veškerého majetku. Posléze sedávala, žebrajíc na mostě na témže mlstě, kde jednou bezlftostně žebráka odbyla, jenž j l byl pak ponl­ ženi jejf předpověděl. 4. V e d le nárožnlho domu do Perlové ulice, jenž má čf slo 412 (no vé 2), z a čfnaji domy s pod­ loublm, jež majl vesměs značnou bloubk u . Č. 4 1 1 (n. 4) sloulo nU M a c h t a c a .U P a n n y M a r i ec ; r. 1416 :o U b a b e . Nejstaršlm majitelem téhož byl r. 1404 Petr Drobnice. V 1 6. sto l e tf drželi ho Zárubové z Hustilan, pak Štam­ pachové ze Štampachu. Roku 161 1 koupil ho A braham Anděl z Eogelsperku, jenž roku 1622 vyšel pro viru ze země, dům p roda v V o j t ě c h u H a d o v i z P r o s e č e. Roku . 1656 byl tu majitelem JUDr. Matěj Macbt. Cfsl o domu 410 (n. 6) sloulo :oB I l ý O r e l e nebo . U V o k ř f n O . ; v 15. stol e t f -U m l s y . Roku 1406 patřil ddm t e n opatu Skalickému ; roku 141 1 Zik m n ndovi z Jihlavy, jenž byl správ . ,

,

.

e

e

61 cem Uhelného trhu (�Ju dex carbonum c ). Roku 1429 držel ho krejčf Tomáš Ok ř/D Za vzpoury r oku 1618 mě l dfim Melichar St einh a rt jeož měl také tři ,vioice za Koňskou branou a j e dn u za branou Ujezdskou. Rok u 1651 koupil dfim te n sochař Jan Jiří P e n d I čili B e n d 1 za 800 kop mfšeňských. Tý! zhotovil sochu sv. Václava na sloupu u mostecké věže, k terá nyo! stoj! po straně epištol nf při křížovnickém koste le sv. Fréintiška ; i také s o c h a P a o n y M a r i e n a o á m ě s t f byla jeho dflem. C {slo domu 409 (nové 8), z v aného P l z e ň s k ý d O m e čili dOm :o U P l z e ň s k é M a t k y B o ž I « , měl v 15. stol etf Svach ze Slivence, uhll t. Roku 163 1 koupila ho obec p l ze ň ská za 1 100 kop ml še ňských . 5. Ve dle domu tohoto jest p a I á c m ě s t­ s k é t r ž n i c e, stojícl na místě č t y ř d o m O s ta rých s podloub!mi. Z těch é íslo 408 (0. 8), U t f ! z l a t ý c h k o r u n «, velice prostranná budova, z nej vě tšíc h na Starém Městě, p atř i lo roku 1 409 Petru Kamenci z Land­ škrouna. Roku 1 77 1 narodil se v něm vynálezce kamenotisku Alois S e n n e f e I d e r, jenž zemřel v M n ichově roku 1 834. P amě t n í deska na něho a bronzový medaillon s domu jsou ny nf u mfstě ny v prOjezdě tržnice. Číslo 407, . U č e r n é h o k o h o u t a «, d ržel roku 1404 zlatník Nanek. Před domem Um, jenž 1?ystřfdal mnoho maj etnfk O měl mallř K a r e 1 S k r é t a roku 1673 v noci souboj s nizozemským malftem Ondřejem Pierrem, jej! zabil. Na to u t ekl se do k lášt e ra na Zderaze. Strop z domu tohoto i znak domovní uschovány jsou v měst­ ském museu. .

,

•

.

,

•

62

Zajfmavou jest pf/čina, pro kterou domu tomu fikali lIU č e r n é h o k o h o u t a Bydlel v něm totiž v 18. stoletf bohatý pán, o němž ffkali, že j est kouzelnlkem, a že si ho jednou odnese čert. Ob čas bylo viděti vyzáblého pána v černém oděvu, jenž přicházel bohatého pána toho navlUvit ; a z toho asi se tak soudilo na nedovolené styky jeho. Jednou ztratilo se tomu panu domácfmu stf/brné náčinf, a nebylo ani stopy po zloději. Poněvadž ale všecko v domě bývalo vždy dobře uzavřeno, usoudilJ se, že zlo­ dějem mohl býti toLko člověk domácf. Tajemný navštěvovatel majiteli domu poradil, kterak zlo­ děje vypátrati. Na základu té rady pozval pan domácí všechny obyvately domu svého na pátek večer. V pokoji, kde se sezvanf sešli. stál sh�l, černým suknem přikrytý, a uprostled na stole ležel černý kohout. Neznámý prohlásil, že nynl zloděje vypátrá. I poručil, aby jeden každý z přf· tomných po řadě přistoupil k e stolu a kohouta pohladil, ten fe zloděje prozradf, jakmile on se ho dotkne. Když pak byli všichn i stňl obešli a k o · houta pohladili, nařídil neznámý, aby všicbni po · zdvihli rukou svých proti světlu. Když se tak stalo, zahfměl pán na mladého sluhu : Ty jsi střlbro ukradl lc A sluha ohromený skutečně pak i hned ku krádeži se přiznal. Kohout byl totiž posypán sazemi. Nevinnf směle ho pohladili, a měli pak ruce černé ; vinn/k však bál se na ko· houta sáhnouti, a tak byl vyzrazen, že neměl •.

•

II

ruku začerněnou.

Onen pán vyzáblý, jenž bohatého domácfbo naV§těvoval, by! kouzelník, zvaný Filadelfja, 6 Č íslo 406 (nové 14) byl di'lm :t U H a · r a n t ů . , nebo :t U s v. Š e b e s t i a n a. , nebo :tU P r u n a r d . ; a od r. 1452 dle obrazu na domě

,

63

b e n i n k ac. Nejstarším majetníkem jeho byl roku 1404 Mikšík, písař zemských desk ; pak Václav Motyka. V 1 7 století byla majitelkou jeho K a t e ř i n a K u t n a u e r o v á z e S o n n e n š t e i n a, vdova po Janu Kutnauerovi, pro vzpouru oběše· ném r. 1621 z okna radnice staroměstské. DOm tento, roku 1761 po vpádu francouzském zpusto­ šený koupil řád Milosrdných bratří. Čís l o domu 405 sloulo již v 1 5 století .U z l a t éc nebo �U s t ř í b r n é h v ě z d y« . Roku 1357 byl jeho majitelem Menhart Vigolais ; roku 1483 konšel Tomášek jenž se posmíval těm " pod obojí a potom brzy zemfel j cof vykládáno mu bylo za trest od Boha. Roku 1 599 koupila dOm tento obec, aby šenk v domě t0!U neškodil jej! šenku v sousední rychtě. Roku 1604 koupil dOm Eustach Betengl z Neyenperka. Z rodu toho Kry . štof Betengl byl r. 1631 pro vzpouru odsouzen ku ztrátě všeho jmění k němuž patřila i panství Rychnov a Borohrádek, a zde tfi domy ; mimo tohoto domu totiž ještě nárožní ddm nad Mdst· kem po pravé ruce, a druhý nově vystavěný. Roku 1792 koupil tento právovarečaý dOm Leopold Seelinger. · Znamení domov ní staré té budovy chováno jest v m ěstském museu. Vypravuje se, že roku 1749 produkoval se v domě tom to ve velikém sále Ardacz z J erusa lema s jakýmsi automatem .čínským«, �jenž na veškeré otázky a řeči případnou odpově d dá ­ vati umět I hrnuli se tam lidé mladí i stafi. Když ale jakási hraběnka, které byl automat pro ­ rokoval, že se její manžel vráti z vojny zdráv, se ho otázala, zdali prorokuje z moci Božf nebo za pomoci dábla : dOm se náhle silnou ranou otřásl, a prorok zmizel. •

U

.

,

.

,

c ,

,

.

c.

Na mlstě domli 405 až 408 jest tedy m o­ d e r n f t r ž n i c e , vystavěná m ezi roky 1893 až 1896. dle piánO. pr(Jfesora Jindřicha Fialky, n á · kladem polovice miliono. zlatých. V prOjezdě j e ­ jfm jest již vzpomenutá deska ze staršlho domu čfslo 408 ; malby jsou od mistra Bartoňka. V po­ schodlch tržnice jsou kanceláfe jejf, pak i kance­ láře úřadfi bernfch i eletrotecbnických, a konečně i výzkumná stanice pro zkoumá nf vod a po­ travin. Proti tržnici v ulici Rytířské j sou dom y žádnou zviáštnosti nevYDil.> ajfcf, i bez názvů. Jsou tl) čf la 967 až 963. é fslo 962 sluje ale t a k é U d v o u č e r v e n Ý c h l v i'l c .·) •

E) N a M li s t k u. ( Čfsla domu : 378 -388; 404.) 1 . Pokračujlce ulici RytířSKOU směrem se­ vernlm, pficházlme k velmi živé ulici, jež od ulice Rytlřsk6 odbočuje na pravo, a vede k náměstf Svatováclavskému. Jest to ulice zvaDá . N a M O s t k u «. Jindy řlkalo se jf . U l i c e k m o s t­ k u .. , nebo . p o m o s t ě .. , poněvadž v t ěcbto mlstech býval skutečný most, vedoucf přes pff­ kop, kterým obehnáno bylo Staré město Prahy. Před pffkopem Um pak by la, při samé ny­ nějšl » U lici Provaznické .. , mezi č/sly 330 až 387 jedna ze třinácti staroměstských bran, zvaná » b r á n a S v a t o b a v e l s k á«, Ilad kterouž jakož i nad ostatn/mi branami vyplnala se vysoká věž na obraDu. Roku 1463 byla brána tato pfesta­ vována, a sloula proto i » N o v á b r li n a « . Ještě roku 1817 bylo j i lze viděti. .

.) Srov. níle

9.

65 V při kopu byla strouha, kterou tekla voda i deštod i ze řeky. Když voda v řece vystoupla, tekla touto !!trouhou kolem celých hradeb staro­ městských, vstupujfe do nf nad Prahou v mlstech asi nynějšfho Národnlho divadla, a vystupujfe z nf pod Prahou v mfstech asi při zakončeni E hAčiny, nynf �Revolučnl , třfdy, a tam nf ho vi3aciho želez ného mostu. V čas potřeby mohl se tento ptí· kop velmi snadno nap'lniti vodou, z feky pfité · kajfcf. Býval hluboký, s oboji strany zděmi ohra­ zený. Když se později od Karla IV. založené Nové Město, v polokruhu kolem Starého Města rozložené, se Starým Městem sloučilo, by I přlkop ten ponenáhlu zanedbáván i zasypán. A právě �U MOstko" kde nynl jest nejživěji, zdržovati se počaly -znamenitá bláta a neřesti, z vyhazovaných sem rOzných věci nečistých. V dobách husitských staly se, dle vypravo· váni kronikáře Hajka z Libočan, rihné pdtky mezi staroměstskými a novoměstskými měštany, v kterých NovoměstšU položivše houfnice a ta­ rasnice na krchove Panny Marie Sněžné, střlleli do města Starého. Staroměstštf pak vzali veliké dělo, a vytabše je na věž , vysokou i širokou, jež byla při »;:,taré rychtě«, odtud stffleli na Novoměstské, a sestřelili jim věž, velmi vysokou a výborným dUem sdělanou, v které visel veliký zvon , nákla­ dem cfsate Karla ulitý, a . Karelc nazývaný. 2. Roh ulice Rytifské a ulice -Na mOstkuc tvoři » S t a r á r y c h t a. , majlc! člslo 404 (nové 18 a 2). Jest to rozsáhiá budova, jež mivala mo­ hutnou věž, a zdi pomalované !lgraffity, předsta­ vujiclmi boje ktesfand s pohany za doby Draho­ miry, matky sv. Václava. Sgramty ty byly ale roku 1782 pti obnově domu zabileny. Ve skleplch byly tu dle zprávy z roku 1817 železné kruhy, 5

66 řetězy i klády z bý val ého zdejšfho !aláře. U vchodu do rychty býval latinský nápis oznamujfcf, !e dfim tento r. 1588 dal senát st a r o m ěs ts k ý opraviti pro potomstvo. Když roku 1 230 vyloučeno bylo Staré Město z moci úřada hradských, byl správcem jeho r y c h t ' ř, j enž za pomoci konšela a starších v obci záležitosti města řfdi ! . Týl mfval rychtu najatou za úřadovnu svou. Ve 14. stoletf měl v místech těchto dam rychtář Bořita, s y n D ě . poldův, jenž byl také m a , i telem statku Cbvala, a přftelem arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Roku 1 360 koupil d a m te n Dětřich, biskup Mi n de n ský , a daroval ho bratru svému ; proto řfkáno tu také » d d m M i n d e n s k ý c h - . D o m e m r y c h t á­ ř o v Ý m sluje teprve od roku 1404. Když pak se tu úřadovati přestalo, nazýván d6m u t a r o u r y c h t o u e , a šatlava v něm u t a r o u š a · t l a v o uc •

Roku 1 558 byla rychta přestavěna, a při nf upravena byla zmfněná vysoká věž, ve které zřfzeno bylo vězenf. V 16. stole tf bývala rychta výsadním mlstem n a p r o d e j p l á t n a a v f n p ř e s p o I n i c h. Byl tam ustanoven zv!Utnf m ě­ ř i č p l á t n a, n f t f a p ř f z e, jenž měl dechno zboži přivezené zvláště zaznamenati, a ve ve l k é m mazhauzu n e b o v okolf jeho, po zapraveni ptf­ padných poplatk ů, ku prodej i přikázati. Pro p ř e s p o I n i v I n a povolil tu clsař Ferdinand I. roku 1562 zřizeni obecního sklepu, aby v něm » vina v ci zich zemfch vyrostlá a vzácná pro po­ třebu chována by l a - o Šenk těch vfn pronajat býval, příkladně smlouvou z ro k u 1614 Janu Petráčkovi z Volkensteina, za nláštnfch podminek, a pod dozorem příse žn ého měř ič e.

67

Později bývala rychta pronajím ána ve všech svých mfstnostech i se všemi po!itky, jei vynálela, a tak i p@ čas jarmarkO i kromě nich. Tak roku 1689 za 1 800 zlatých. Koncem 17. stoletf bývala ve staré rychtě představen i kočujfcfch společno sti divadelnfch ; roku 1715 měl tu společnost pro · vazolezcO a gymnastik6 principál Zelvas. Roku 1 848 byla ve staré rychtě účtárna měst prabkých. Později měl tu místnosti s vé pěvecký spolek - Hlahol e . N ynf jest tu vrchnl ředitelstvf chudinstvf a referát humanitnf. Za cfsaře Josefa II. roku 1784 zruleny byly úřady rychtáffi i jiných úřadfi městských úplně ; a města pražsk1 spojena byla v jednu obec, . h l a v n f m ě s t o P r a b ae, je! má úřadovny v nynějAfch radnicícb , ve staré i nové. 3. Za starou rychtou jest číslo 382 (nové 4) dle reliefu v rohu zvané U S a m u e 1 a čili . U I s a k u. Jest to skrovný d6m bez dvora, z části vyčnfvalfcl do ulice. NejstarAfm jeho ma­ jitelem byl roku 1 363 MikuláA Mnich, čili bratr z Teplé. Číslo 381 (nové 6) sloulo - U d v o u b f l ý ch h o I u b i c«', a označodno bývalo druhdy jako!to � d fi m u b r á n y, k u d y s e j d e n a K o ň s k é n 1 m ě s t f, v p r a v oc • Později r. 1594 tu řlkali . U č e r n é h o r e j t h a r a c i �U H o l u b 6c po majiteli Antonínu H olu b ovi V 1 8. století měla d6m ten rodina Casati, z nfž Pavel povýAen byl r. 1774 na šlechtictvf. Člslo 380 (nové 8) sloulo . Z l a t j 1 0 ďe , drubdy U P i h a v Ý c b c po mydláři Matouši Pi­ havém. V těch mlstech byly prvé vedle mostu domky tfi, z nichž jeden měl uzdař Henrich. Když týl s jinými Němci z města utekl, koupil •

c

.

•

•

I

68 ho od obce Jan Smolař. Ve vedlejšlm domku, zvaném - N a p f f k o p ě - , usadil se roku 1429 holič Ondte; ; v tte tfm švec Ba rtoloměj. Clsla d om d 378 a 379 (nové 10) j sou nynt spoj ena v jedno, t vottct nárožl pti Ovocné ulici a proti Svatováclavskému náměstl, Sluje a V e­ l i k Ý K F Y š t O f- nebo »V e I i k ý ú I. dle re1ieiu ve svém §Utu. V 1 7. stoletJ měl ty d om y Eustach Betengel I Nayenperku, pAn na Rych nově a BCI ' rohr6dku, jenž byl roku 1604 koupil též veliký ddm č. 405 v Rytltské ulici a Č. 377 v Ovocné ulici ; roku pak 1614 tvrz a ves Chvaly. DO m č. 378 zdědila po synu Betenglovu Janovi novoměst­ ská kolie; Jesuitd ; roku 1660 h o koupil Martin Hendrich z Paradisu za 2600 zlatých rýnských. Čislo 388 (n. 3) tvol1 protěji! roh, a sloulo a U z l a t é b o j e d n o r o ž c e c . jen! iest i na ny­ něj�lm novém domě vyobrazen. Při přestavbě musel nový tento dOm ustoupiti do zadu, aby ulice mohla rozšitena býti. podobně i ako stalo se i s domem č. 387 (o. 9) zvaném - U k a s t r O • . Na této straně brAny býval v 1 5. stoleU kovář. pak měšečnlk , potom hřebenU . Na druhém rohu ulice Provaznické stoji starobylý dOm č. 3H6 (n. 7 a 1 1), zVlný - M o d r ý k o n f k . , obklopený vět�im domem č. 385 (n. 5), jenž se nazývi » U m ě s t 8 M o s k v y c . Cts. 386 patřilo roku 1419 zámečnfkovi Hanuši Dreigetovi. Když však s Němci z Prahy utekl, koupil bo od obce zámečntk Mikuláš ze Slaného ; po něm byl tu Ivec. Roku 1520 slul ten ddm . N a z á m k u - . Člslo 384 (nové 3). d ruh dy - U z 1 a t é h o k f f ! e - nebo dle znaku na domě - U z l a t é 1 0 p a t y « nazývaný, nem' dvoru, j sa pfistavěn ku větMmu d om u č. 403 (n. 22) v Rytffské ulici, od něho! byl odděle n roku 1417. V 15. stoletf

69 držel ho švec OAtfrAlek, pak túlaf čili botovitel to ul cO . CIslo 383 (no vé 1 a 20) jest nArolnl dllm. vzniklý tél o dprodej e m od velikého sousednlbo domu ě 403, a slul • U z I a t é b o j e l e n a c . R. 1415 kou pi la h o Anna Závadová, pro vda vš l se za Prokopa Ža teckého . Ten po ni p ak dědil i ddm i jméno jejl Závada. Pod jménem Z á v a d a byl roku 1420 členem poselstva, j e ž odešlo ku králi polskému, nabldnout m u korUDu čes kou . Roku 1713 byl tu v d o bě moru zallzen l a · zaret, a ku k onc i roku toho století byla tu lé. ká rn a , j a k o b y lo j iž i r. 1422.

F) N a P f I k o p e c h a P r o v a z n i c k á u I i č k a . (C'ala domO : 385 r 390- 393 ; 396 - 398 ; 999 ) 1 . Eleg an t n l ulice jež Dycl sluje » N a P f I. k o p e c he, nazývá se tak proto, le tudy, na r oz hra nl města Starého a N o véh o tábl se sk uteč ně pflkop podle hra dby, ve d ené od mostu v nynějšl ulici Revolučnl (Eliščině) až k N á ro d n(m u divadlu, a tak od doby, kdy král Václav I. po roce 1235 Staré Město obehnal mob u t no u zubovatou hradbou. Když byl o od Karla IV. v polokruhu kolem Starého Města zaloleno Město Nové, hradba staroměstská pozby la ovšem své dOležitosti proti n epflteU zevnějšlmu, ale bývala za to jevi'těm rOzných pdtek mezi mUfany z obou těchto měst, ne! spolu spojeny b yly v celek jeden. Pffkop tento býval k malé cti měst obou ; nebo sy pány bývaly do něho srnet l i rumy a roz� ličné ne či stoty takle na některých m late ch i I'vka pfes pffkop teD stala se zbytečnou. A mimo to skrývala se tu v nahromaděných a p o uat4Clh i roz­ ,

,

,

ličDá lUIB, tak Je tu bývalo v Doci nebezpečno.

70

Přetden byl tento pffkop u výcbodu z ny­ nějAf u l i c e H a v I f s k é, kde byla ve zdi hra­ debnf prolomena- fortna, a před fortnou byl za­ sypán. Také z nynějšf ulice . N a M ft s t k uc, jež byla branou uzavřena, vychllzelo se pfes pflkop po mostě, při něm! stály pfi sobě tfi' domky směrem k ulici Ovocné. . Na protějiif pak straně přlkopu, při straně novoměstské, stála proti hrad­ bám dlouhá fada dornfl rozmanité výstavnosti. K doplnění obrazu o přlkopu tom slušl ještě do­ dati, že na zdi staroměstské by l do pfflwpu zá­ chod vedle záchodu ! Roku 1760 byl tento přfkop zasypán a z a ­ rovnán, načež vysázeny byly na náspu tom Ifpy, a řlkalo. se tu pak V a l e j í c b c . Když pak a l e roku 1780 zasypán a vysázen byl i pflkop v ny­ nější tildě Ferdinandově čili "Národní c a tu se tIkalo . v n o v ý c h a l e j f c h�, nazývána ona starší část . A l e j e s t a r é- , a bývaly tu pak hlavni procházky měšťanfl. 2. Když jsme vyšli z Mdstku, byl po levé straně domek s číslem 389, jenž patfíval Ann ě Grohmannové, a nazýván byl U b f I é h o b e· r á n k a c . TýŽ táhl se od Příkopli až do ul ice Provaznické, jakož i následující domy Bl k ulici Havlfské. Po smrti majitelky čísla 389 postaven byl na místě jeho veliký moderní dflm, ale málo vzhledný. Ku farnosti sv. Havla patřf za číslem 389 čís lo 390 (n. 5), zvan6 U f A b y v k a I u ž i - , nebo V m o č á 1 e c , že tu ta ková neřest bývala; dále čls!o 391 (n. 7), zvané . U t f f a n d ě l d - ; číslo 39Z (n. 9), úzký domek, zvaný »U. b f 1 6 k o u I e . ; úzký domek člslo 393 (n. l l ), zvaný a rovně! . U z l a t é h o j e l l n k a . , nebo také .U C U k d •

•

•

•

•.

71

Roku 1608 byl tu starý ddm vypálen a spá­ l en iAt ě to koupil Pavel Cl žek za 100 kop groAO. Do domu tohoto jest vchod toliko z ulice Pro­ vaznické. Dále patří do osady sv. Havla na Příkopech již jen novějšl dOm s číslem 999 (n. 21j. 3. Vykroč/me -Ii z Pfl k opO do ulice Havířské. máme po levé straně úzkou u I i č k u P r o v a z­ n i c k o u, jež spojuje ulici » Na MOstku c s ulicí Havíř.;kou. V uličce Provaznické isou všechny domy hlavně zadnlmi částkami domd na Příkopě a domO v ulici Rytfřské ; a jen menšími částkami domd na Mdstku '" v ulici Hav/řské. Pokud nebylo ještě Nového Města, bývalo tu bllže hradeb staroměstských j eště prázdné m/sto přede zdl městskou, vhod né ku provozováni ře­ mesla provaznického. Když pak později postavtny tu byly domy, obdržela ulice mezi nimi učiněná j méno u l i c e P r o v a z n i c k é. Ve s tol e tí 1 5. až do 17. řikali tu také ,V Ž a b o v f e s k á c h c , poněvadž se sem ozývaly vtesky žab z blízkého hradn/ho ptlkopu.

Pojmenováni toto souvisí také s pojmeno­ váním domu čísla 390 na Ptl\
•.

• •

4. Jméno ,U l i c e H a v í ř s k á . vzniko odtud, že při r. 1 399 měl t u nárožnl dflm č. 580 (n. 2) znamenitý měšťan jménem H a n u š H a v i f, j enž byl tehdy konšelem, když se král Václav IV. vráti l z vě�ení ve Vidoi na Vyšehrad. Načež jdtě s jinými konšely ztrat i l hlavu . Dlim jeho stili se pak pustým, d ho král Václav dal zcela zbotiti,

72

tudy fortnu do zdi městské udělati, přikop před nf zasypati a srovDati. Proto řikalo se tu také V domě pro I o· Debo U p r fl l o m u m e D é me. e

»

»

domem Umto sousedi čislo 398 (D. 2), je! nazýváno byl
•

Čisla domu 394 a 395 majl do ulice Havlř· ské člslo nové 6, do ulice Prov a z Di cké člslo nové 14, a na Pflkopy č. 1 3. S člslem 398 sousedi čísl a 396 a 397, je! j s ou rovDěž v těchže ulicich spojena, majice nod člsla do ulice Haviřské nové 4, do ulice Provaz­ nické nové 13, a na rohu ulice Provaznické nápis

pod figurkami maiovanými Z d e s l o v e o d s t a r o d á v n a u S e d U . k O c ; ta k na památku, že člslo 397 patfilo po bitvě bělohurské AnDě Hajkové od Sedláků. Čisla 396 a 397 mlvaly chlévy a stodoly u PflkopO ještě při roku •

1405.

Provaznic);ou a došedše konct: ulice HavJ řské, pfichAzlme opět k u I i c i R y t i f s k é,*), a sice ku části jejf, jež se táhDe odtud zpět k MOstku. Jsou to bývalý Avšak opustivše ulici

*) Srovnej výš. D. /

73 G) M a s n ý t r b a K o t c e.

(Člsla domů : 399 ; 400 -403 ; 528 ; 530 -536 539 - 54 1 ; 962-967 ; 1023.) 1. Jsme v mlsteeh proti Stavovskému divadlu, kde ondy řl k a li . M a s n ý t r hc čili také :tF r a i m a r k (t)c . Jméno to vzniklo odtud, že roku 1376 naří dil clsat Karel IV., aby tu každý mohl i mimo řeznick é krámy sv obo dn ě prodávati každou sobotu maso. Krámky toh oto sobotnlho m a sného trhu táhly se od člsla 576 (na O vec n é m trhu nové Č. 10) až ke kostelu sv. Havla. Mimo to byly tu i t r h s I a n e č k ů čili rybní ; k o t c e c h l e b o v é ; a sedávaly tu také sv l č n i c e Boudy masné byly odtud odklizeny teprvé r. 1739. Také tu tikali . H u s í t r h c , že tu stávaly vozy s husami, z kraje sem před neděli dováže� nýmí ; anebo také , N á m ě s t i š k o l n i c (Iudi forum), protože tu bylo vždy vídati mnoho stu­ dentů, přicházejfcfch t udy do tři ko l l ejl anebo odchbejlcfch z nich. 2. J est tu čfsl o 399, jež má člslo do Rytltské ulice (nové 30), do ulice Provaznick é (nové 11) . a znak opadané stflbrné r\'lže ; pročež í » U s t ř l­ b r n é r fl ž ec sluje již roku 1486. Roku 1445 byl dfim tento prodán za 48 kop grošfi. R. 149 1 koupil ho týnský farář Jlra Ještě s několik a pfá­ tely ze sblrek pro b i s k u p a A u g u s t i n a S a n k t u a r i i s k é h o, jen� světlval kněze utra­ kvistů m čiJi kalíšnfkflm. Člslo 400 ( o o vé 28, do Prova z ni cké ulice člslo 9 no v é), patffei rodině Zdekauerfl, nazýváno .U z l a t é h o o k o u n a - ; roku 1419 . U č e r. n é b o o r l a c . Roku 1405 p at ři l dům tento Janu, lé k a ř i krále V á c la va IV. Rok u 1610 prod á n byl za 1250 kop grošd. ,

•

74 Čisto 401 (nové 26, do ulice Provaznické n. slou lo , U t o b o l k y ' ; r. l460 ,. V T a š k Oc . 16. stole tf pa třil dňm t e nto Hrobčickým

7) V z Hrobčic, z nichž posledni Jan Jáchym byl ka­ novnfkem u sv. Vita, a zemřel r. 1778. R 1 78 1 koupil dOm tento od hraběte Jana ze Š ternberku radní František Fis c h er jenž zachránil staroměst­ ský orloj, kdy� měl býti prodán do starého železa ! Číslo 402 (n. 2 4 do ulice Provaznické n. 5) má na sobě znakem zlaté kolo . Proto sloulo j i ž roku 1429 . U z l a t é h o k o l a c ; roku pa k 1 5 1 7 .U p O t k o l a «. Ro ku 1480 byl ma itelem tohoto domu MartlD, purkmistr a horli vý pflvrženec utra ­ kvistů. Za to byl s jinými v Ku tn é Hoře zrádně jat, pak na Kfivoklátu vězněn, a později vypo ­ vězen. Avšak po nějakém čase se v rátil a by l roku 1484 i konšelem. Roku 1591 vyženU dOm tento Alb r e ch t H a b e r v e š I, jemuž se tu narodil syn Bedřich, osobni lékaf zimnlbo krále Bedřicha a spisovatel. 3. Vedle nárožniho domu do ulice na M Ostk u člslo 383 jest rozsáhlejšf dOm ještě v ulici Ry­ tlfské, majlcl čislo 403 (nové 22) se širokou pěti­ patrovou věž', jejlž poslednl tři poschodl pflstupna jsou ale toliko z půdy domu a nejsou obydlena. Řlka lo se tam ,.N a z á m k u c , nebo také .M o­ d r Ý s 1 o u p c . V zadnl části domu tohoto, do ul i ce Provaznické (člslo nové 22) bý va l pi vovar Roku 1409 zabil bakalář Henz\fn Gundacker jakéhosi jinocha, a choval si h l a v u jebo u sebe v nádobě, jež byla tu n alezena Byl za to po čty­ fech dnech sfat. Roku 1424 patřil dOm tento Jfrovi z Domažl ic, pročež i D o m a ž l i c k ý m ,

-

,

,

.

.

•

se nazýval.

c

75 4. P o c e l é z á p a d n f s t r a n ě u I i c e R y ­

t i f s k é rozkládá se ona část Starého Města, kterou byl okrál Václav I. k němu připojil, a jež obsabuje prostranstvj od Uhelného trhu až k ulici Celetné, na němž nachází se nynl s t a v o v s k é d i v a d I o, klášterls kostelem sv. H a v I a, a řada domO. zvaných v K o t c f c h. Jest to bývalé sfdlo německých osadnfkO, a později hlavnf tepna ži­ vota pražského. jen� po vystavěnf tu divadla pře­ stěhoval se na Přfkopy, na náměstf Svatováclavské a do třfdy Ferdinandovy. 5. D i v a d I o n ě m e c k é č. d. 540 jest v mfstech, kde bývalo ondy t r ž i š t ě m I Ý n­ s k Ý c h k a m e n O. Zffzeno bylo v letech 1781 až 1783 nákladem asi 100 000 zlatých od PUI ­ krablho hraběte Nosticze Rienecka. Roku 1799 bylo odkoupeno od stad českých, a odtud na­ zýváno d i v a d l e m s t a v o v s k ý m. Roku 1890 byla budova ta po osudném vyhořenf divadla na Okružnf třfdě ve Vfdni pro bezpečnost diváků opatřena zvenčf pavlačemi. Divadlo toto zastiňuje slavnou památku otce vlasti Karla IV. - K a r o I i n u m čili kollej Kar­ lovu, budovu universitof. 5. U n i v e r s i t a p r a ž s k á Č. d. 541 zalo žena byla roku 1348 a roku 1360 ve svém zřlzenf dovrAena tak, ž e profesoři i studenti tvofili pro sebe jakousi samostatnou obec. Prvnl kollegium jich bylo r. 1 366 v domě žida Lazara za kostelem sv. Mikulá§e na Starém Městě. Roku 1 383 král Václav ddm židOv vyměnil za dOm peněžnfka Johna Rotleva, ten nádherně přestavěl, věžemi opatřil a daroval Í1stavu otce svého Karla, Karo­ linum ho nazvav. N a budově byl překrásný arkýř potud zachovaný, a v něm melnf kaple. R. 1881

76 byl arkýř od stavitele velechrámu Josefa

Mock r a

opraven.

Tu bydllvalo pOvodně 12 profesorO, z nich! kddý měl jeden pokojfk s komorou, a jídelnu měli společnou. Mimo to byly tu učebny, a v jednom dvoře i věze nf pro provinilé studenty, jemuž lOk ft r n f k e tikali. Kollej tato stala se pak místem nejen nejvy� . šlbo učeni, ale i rflznýcb závalných hádek i roz­ hodnuU, z historie známých. Když Němci za dob mistra Jana Husa nemohli nadvlády v Praze udržeti, vystěhovalo se jich z Prahy mistra, ba­ kalMO i studentÍl prý až na 5000. Roku 1654 byla universita Karlova s vysokým učenfm cfsafe Ferdinanda II. sloučena, a sluje od té doby K a r I o·F e r d i n a n d s k á . 6. Po západní straně divadla i Karolina, od. . dělený ulicf Železnou, jest bývalý k I á ě t e r K a r m e I i t á n O s k o s t e l e m s v. H a v 1 a, Č. d. 539. Na západ od těchto budov úzkou i krátkou uličkou od nich oddělena jest nádherná b u d o v a m ě s t s k é s P o ř i t e l n y Č. d. 536. 7. Proti paláci městské spořitelny, opět dále na západ, oddělená od téže ulici Melantrichovou, jest skupina domO, jíž se fíká v K o t C f c b. Sku. pinou domO těchto problbá ulička úzká, rovno. běžná s ulicf Rytfřskou a Svatohavelskou, sice dosti tmavá, ale velice živá prodejem věci nejroz· manitějšfcb, k čeUluž poukazuje již i jméno jei' ; nebo slovo - Kotce« znamená tolik co budky či krámy. V kraji řlkajf truhlfkOm na chov kráUkO také kotce. POvodnf k o t c e s o u k e D n f k O a p o s U f­ h a č O bývaly na Staroměstském náměsU, před východnf stranou radnice, a byly některé z ka. mene, jiné ze dleva. Aby tam bylo zfskáDO vke

•

•

77 mista, byly kotce před radnici roku 1362 strženy a na mlstě ji c h vystavěny byly kotce nové, po­ fádnějšf ; a ty na volném trhu před kostelem sv. Havla, a sice po čt em jednoho sta, jež měly mlti vesměs stejnou šiřku, délku i výš ku I byly pak před kostelem sv. Havl a k o t c e m e n li f, na mfstě kterých postavena jest nyoi městská spořitelna ; a k o t c e v ě t š I, kde nyni jest ulička, zvaná ) V ko tcfch c a kde před tfm byl trh na p o třeby ze dřeva. V k otcfc b menlifch i větiilch bývaly krámky ve dvou řadách, s krytým podloublm v přfzemf. Nad krámy pod krovem byla jeAtě chodba po celé délce kotcO j a na tuto chodbu vystupovalo se točitými schody, jimž řlkali š n e k y. Později na mfstě těch krámd vystavěno bylo dlouhé staveni s krytou chodbou uvnitř, a s hdry osvětlenou. Po obou stranách byly pak k o t c e p l á t e n f k O, k o ! e š n f k d, a l e h I a v n ě s o u· k e n n f k ll. V budově kotcll jeiitě r. 1 595 uloženy byly kusy velikého praku, kterého prý u!fval při oble­ háni hradeb prdských Jan ŽIžka ; cisař Rudolf II. ale nakázal, aby odveveDY byly na hrad. Staré kotce mivaly, jako i Jiné domy v městě, na mlstě nynf obvyklých člsel štlty i názvy. Tak byly tu kotce - U b f l é h o m e d v ě d a - , .U s t r a k c » U r a k a c , :t U b e r á n k a c, . U k r á l e D a­ v i d a c a jiné. 8. U kotcO· většfch byla střecha nad chodbou uvnitř až do roku 1795, pak byla stržena ; kdežto v kotcfch menšfch purkmistr Prandt zřldil již roku 1737 nákladem 15.000 zlatých d i v a d I o či . obecnf operuc, v které konány pak hry v řeči německé, i talskě i an gli cké ; r. 177 1 teprve i v řeči české. Při divadle byla i vefejná b e r n I, ovlem .

,

,

78 jen pro pAny, ryUle a vy§§1 dilstojniky. Nájemce divadla i herny platfval taxu na nalezinec. Hrbalo se tu až do ro k u 1782, kdy p ovstal o zmfněné divadlo stavovské na Ovocném trhu. Zde pak byly krámky a skladiště bllzkého divadla, a ž r. 1890 koupila kotce ty m ě s t s k á s p o l i t e 1 n a za 364.282 zlatých. Ta budovy staré rozbo u ra l a a na jich mlstě vyb ud o va l a nynějšf svilj pal'c ná­ kladem 1.200.000 korun. Týž má člslo popisné 536, které mlvulo staré tu divadlo, a zaujlmá spolu mlsta starých čl sel 537 a 538, kde se tikalo .U b f l é h o l u b i c e .:. 9. Ci sla domO, jež s a ba jl do ul ice Rytffské i do Ko tcft a s ice 532 a 533 vzni kl a po roce 1 795, když stržena byla stlt:cha s koted Č lslo 534 (o. 14) zdědil roku 1771 Jan Winter, Ci k o­ kaffeefabrikantc , jenž je r. 1787 přestavěl. Č isl a 535, 963 až 967. a 1023 n evyni kajl ničím zvléšt­ nim a j so u novějšlbo pilvodu. Čisto 962 s luj e . U d v o u č e r v e n ý c h I v de , Člslo 530 (n. 6) .B i I Ý o r e 1 « couvl z ulice do zadu ; rovněž j čislo 531 (n. 8) Dria nc o urt de Paris ; čIsto 528 (o. 2) stoj i na mfstě býva­ lého kot ce .. U r u k yc. Roku 1781 prodáno byl o za 1400 zlatých. V to m to i v o kol nf ch domecb b ýval i hlavně postfihači a s(\ukennfci. ,

,

.

.

�

-

(

H) M e l a n t r i c b o v a

Čisla

a

K a Ž D á u l i c e.

462 -469 ; 47 1-475 ; 477 ; 486 ; 491 ; 499 ; 504 ; 972 ; 1024.)

domti :

1. U lice Melantrichova vede mezi Koťci a městskou spofitelnou až na Staroměstské náměstf. Jest celkem úzká, žid, ma lebná, a ústí prot i staroměstské radnici. kde o b a do my rohové jsou

79 •

dvěma oblouky. Ve 14. st ol e t f sloula ulice t a -J u n o š o v a c p o Ja nu J u n ošovi je nl měli dů m člslo 504 - U r y t é v ě ž e e , nynl .U M r á z fl V 15. vě ku sloula ulice ta K u n Š o v a po Kunšovl z Bělovic, j e n ž by l vůdcem TáboritO, pak p r v n l m, hejtmanem Sirotkfl, a vy znam e nal se v bitvě u UsU nad Labem r. 1426 V 17. stoletf pak n a z ýván a ulice ta S i r­ k o v o u ( n a místě SIrovou), že t a m byla prodá . dávána sira. Jméno M e l a n t r i c h o v a ob d ržela ulice ta ·po prosl ul é m knihtiskaři Melantrichovi, jenž tu b y d le l . 2. Pficházlme-li do ní o d ulice S vat o ha ve l ské jest po levé straně s ta ro dá vn ý dům, majlcl číslo 504 a sluje - u M r á z Oe. Týž má tři stfechy bez štftfl, p od l o ub í klenbu v prfij ezdu asi z 1 5. sto­ letí, a je st m aj etke m asi 16 pánů. Kolem r. 1400 byl m aji te l e m domu tohoto per k m i s tr hor vinič­ ných a znamenitÝ' k onšel Ja n P yte l či Pytl f k ; a proto se i domu j e ho fikalo :o d Ů m P y t I f · k o v li k ýe. Vnučka téhož Pytlfka provdala se za Jana Mráze z M ilešovky, načež zfistaI dům p o delši d obu v drž e n i r o d iny Mrá zovy ; a odtud

sp o Je ny

,

c.

,

,

jméno toho domu dosud trvá. V 16. století byla v domě tom po dlouhou dobu knihtiskárna a vydávány tu i _ Pofádné Noviny. . V k rá mích t oh o t o domu obchodovali nově pokřtěni židé ; ale časem i přese vAech ny z á k a z y usazovali s e v o bch od ec h těch i židé ne­ pokřtěnI. P a m á t ný dům ten padne prÝ' co nej­ dřlve, aby ustoupil palácovité bankovnf n o vo ­ sta vb ě. Č í s lo 469 (n ové 3) zvané -U b i I é h o k o­ z I ac a číslo 468 (nové 5) zv ané - U V i š I n O e , vzniklá odprodejem o d člsla 504, za hrn uj i jen skrovné pl ocb y .

80 "

Člslo 469 zajlmavé jest svou klenbou v krámě, spočIvajlclm na jediném pilfti. Koupil je r. 1652 za 750 rý nských šenkýř Václav Sock (český Kozel), od něhož dfim obdržel svfi) náz ev :o U k o z l ac. Člslo 468 má své jméno od P a v I a V y š f n a, m l y n U e, jenž byl m ajetnlkem jeho v 17. stoletf. Týž jsa roku 1648 purkmistrem, dodával ze svého potřebné dřívi ku sděláni srub'Ď, zásek, palisad i lešen� na obranu města ; dodával i zbraně měst­ ským brancfim ; ano súčastnil se i sám s čeledi svou obraDY města proti Švédfim. Cisař Fer­ dinand III. povýšil ho pro tyto zásluhy jeho do stavu šlt!chtického, s erbem i titulem z K I a I e n­ b u r k u. Pted nim byla v tomto domě knih­ tiskbna Dačických, kteři svými spisy katollky zlehčovali. Člsl o 467 (nové 7) slul o U t t í d i v o k Ý ch h u s č i k a c h e n c ; čls!o 466 (nové 9) U z I a­ U č e rv e n é b o v I č k a ; t é h o I v a « či člslo 465 (nové l l) . U p ě t i k o r u n c. Č lslo 465 jest mohutný, vysoký dOm s ve­ likým štltem uprostřed a s dvěma AUty menlíimi po stranách. Na pěkném pnlčelf jeho jest pět ve­ likých korun. Dfim tento sl u l »U pěti korunc již pti r oce 1 400, kdy tu byla prodávána m edovina u Šimo n a Jl Plzně. R. 1402 propíje li v medárně této jaclsi zloději část své krádeže. Roku 1470 koupil dOm tento Prokop z Kutné Hory, učený profesor universitní, jenž se pak stal kanclélem staromě stským před pověstným Janem Paškem z Vratu. Roku 1 514 byl ma itelem domu tohoto konšel Havel, jenž pro vyzrazeni tajemstvi z listu svědčfc{mu králi polskému, byl uvězněn a pak stat. Tělo jeho odnesli pak rasové ku pohlbu do špitálu sv. Pavla za branou Pollčskou. •

•

:o

c

,

,

81

Číslo 464 (nové 1 3) . U M o d r é 1 0 d i e krči se v ko utě ku �Islu předešlému. V 17. sto­ letf patři lo 2ároveň s člslem 467 rod i n ě Hou. senkd. lutherand a odp6rcd císaře Ferdinanda II. Člslo 463 (nové 15), órubdy U s v a t t c h t ř l k r á I de llsztvané, je st nynl známějšf pod jm é ne m • T a i b I ů v d ů mc (Tajb lhau s) . Jest to dflm prOcbodnl z ulice Me l antricho v y do ulice sv. Michaela. Má do obou u li c pěkná prflčelf a v nádvořl renesančnl sloupovi z počát ku 1 7. 8tO­ l etl. Nyní j est majetkem nadace mlyoáře Antonlna Novotného pro studenty a pro chudé. Nejstaršfm majitelem domu tohoto byl roku 1360 bohatý Jan Rost ; roku 1523 byl majitelem jeho Daniel Rouš, purkrtlistr sta roměsts ký i a po tom bohatý kupec z Vratislavi M i k u I á š T ey t e l, po němž dům ten má pos u d pozměně né jméno své. Syn tébo! Mikuláše Teyf'a Jan pOjčoval pe­ nlze i komoře královské a byl r. 1591 po vtšen do stavu rytfřského s přidomkem Z Z e i I· b e r k Ue čili z Cey l perk u . Po smrti jeho vedla vdova po něm Esthera, dcera to bohat é ho Tomáše z Hebenstre tu, f ivot nad mlru stk věl ý ; i z i m n l k r á I B e d ř i c h btval u sličné vdovy té hostem. Syn jejl Tom á š byl pa k od zimnlho krále ještě s jinými t ř i ceti čty řmi po korunovaci jeho na .rytfře sv. VáclavI C pa­ sodo. Avbk kdy! Ferdinand II. vetřel ce Bedřicha z Čech vy pudi l a vlády v zemi se ujal, byl Tomáš Teufel z Cey l pe rku o d cfsaře pro to své pfátelstvf k Bedřich ovi roku 1624 tě!ce pokutován. I kdy! ujel ze země, uloženo bylo matce jeho Estbeře, a by pokutu zaň zapravila a� jl samé j iž p řed tlm všecko jejl zbožl hedvábné a mnoho vě ci o d zlata, stffbra i klenotO o d cfsafských byl o zabráno. Děti jej' Tom'š, Kateřina a Dorota ještě po smrti jej ' •

,

•

,

6

82

žádaly, aby jim ulolená pokuta 2000 kop mfšeň­ ských grošO byla prominuta. Později koupil tento dOm, v a l ně prodlufený, František Danil z PayerO za 5500 zlatých rýn­ ských, přistavěl pak na něm třeli poschodf a zřldil mu nynějšf prOčelf. S domem tlmto sousedi č. 971 , budova to zrušenébo kláštera sv. Micbala, jenž mi nad vcho­ dem vypouklý obraz tébož svatébo bojovnfka Bo­ žibo, který byl roku 1903 při opravodnf budovy této oestře pomalován. C lslo 4 62 (nov é 19) jest po levé straně po ­ slednlm domem v ulici Melantricbově, a tvoři již roh do ná měst i Staroměstkého. Vystavěno jest ve sličném slobu renensačnim a má v nárožl pěknou soch u sv. Jose fa. Ve 14. stoleti řikali dómu tomuto » U v o 1k a « , nebo , U v o l U, že majitelem jeho byl J - n Kbelský, zvaný Ochs (vOl) proto, že si dal na dOm ten namalovati vola. Koncem 1 6. stoleU měl dOm tento 16kárnlk Jan Šm�rtos, z Ryzntbalu ; a proto řlkali mu také .D O m S v e r t o § o v s k ý . ; . lékárna jeho byla později nazývána .U b f l é b o I v a c. 3. Vraclme-Ji se zpět do ulice Melantrichovy. k východni ieji straně, jest tam Č slo 477 (nové 18), jež bývalo prOchodDlm do ulice KOŽDé, a sloulo . U z l a t é k o n v i c e -, Má znak domovní v prOčelf nad vraty a pffzemek prast a rý . CIslo 476 (nové 16) sloulo .U s t ř f b r D é k o n v i c e c , a bývalo rovněž domem prOchodnfm do ulice Kožnf, kde k němu náležf zajlmavá bý­ valA kovárna se liro kým dymnfkem. R. 1424 koupil dOm tento Jan od Konvi c ; roku 1577 železolk Va lentfn Kircbmayer. Z tébož .

_

•

83 byl Jan K i rchma y er prim'torew staroměstským pii roku 1620. Z i m o f k r A . B e d f i c h pfeno · eova. u něho, kdy! byl dne 8. listopadu 1620 bitvu na Bllé Hofe prohrál, načež druhého doe z Prahy zbaběle utl kal , Čfslo 475 (nové 14) jest n'rožni dam U d v o u z l a t ý c h m e d v ě d fi c, kteti jsou vytesány nad portálem. R. 1716 tfkalo se tu proto i c elé uličce ,U z l a t é h o m e d v ě d a c . DOm tento patřf me�i nejstarši v Pra ze ; ale pfekrásný port'l jeho, ve slohu renf'sančnfm pro­ vedený. pocbbf teprvé ze 16. stoletf. Ve staro ­ bylém nádvotf má loggie se sloupy toskánskými i jonskými. Tfetf poscbodf na domě tom bylo pfistavěno po z děj i asi ku konci 17, stoletf. Pod domem tfm jsou prý i veliké chodby podzemnf Roku 1405 byl maj itele m domu tohoto Mi · kuláš Bohunek jenž tu m�1 v zadu sladovnu, stojlci proti domu s čís l em 499. j emuž se tfkalo U č e r n 6 r a ž e c .•) V druhé polovici 17. sto , leti byl m aji telem domu čislo 475 Jan Karel Kirch mayer zemský fysik, jenž prý se dal po­ tfebovat od nepffte le pti vp'du Sasa do Cech r. 1634 ; začež pak byl odsouzen ku zt rátě VŠt:ho jměnl. Protějšf rohový dOm do Melantrichovy ulice má čfsto 473 ( nov é 12) a slul :t U z I a t é h o r u m p ' I u c ' I byl tak nazýdn v 1 7. stoletf po majiteli svém Afexandru Rumpálovi, Ve IItoletf patnáctém tfkalo se tam "U z á p a s n i k 0-, nrbo , U š e r m f f a c , kteréžto jméno vzniklo ze jména Petra Širmera (šermfte). jenž dOm t ento r. 1409 koupil . •

,

,

•

,

.

•

)

Srov. nífe Ch. *

• .

84

Na rohu ulice Melantrichovy jest obraz Panny Marie, a bývala v těch mlstech asi lékárna »U zIaté studny Cfslo 471 (n. 8). nazývané � U č e r v e n é h o s r d c ec nebo » U M e l a n t r i c h O . , jest roku 1893 nově vystavěné, a jest domem prochodnfm. Starý ddm vystupoval daleko do ulice ; nový musel proto velice ustoupiti. Pamětnf deska Me· lantrichova zasazena byla na novém domě v e dvoře. Bývalý krásný portál do domu starého rozbil se pti ptestavbě na mnoho kusO, a byl uložen v městském museu. Při roku 1424 sloul tento starý dd m »U v e I b I o u d d e . Roku 1563 koupil ho slavný hnihtiskaf J i f f M e l a n t r i c b, j ent sem pfestě­ hoval svdj závod z Malé Strany, z domu »U spla­ vlod .. , a ddm tento z části přestavěl i vyzdobil. Roku 1576 měl Jitl Melantrich za společnlka své knihtiskárny proslulého muže D a o i e I a A d a m a z V e l e s I a v I n a, jehož syn Samuel Adam z Velellavfna, zvaný též Melantrich, uprchl po bitvě na Bllé Hoře ze země, obávaje se následkd pro své účastenstvf na revoluci proti clsati a králi Ferdinandovi II. I prohlášen byl nálezem soudnlm za psance, a jméno jeho pfibito bylo na Aibenici. Načež ddm jeho koupila Judita Bylinová za 3000 kop grošd mfšeňskýcb, a tiskárnu jeho zlskali ]esuité. Na zadnl části domu člslo 471 stoji nynf ddm nový s čfslem 474 (oové 4) . U t ř e c h d u h e , v ulici Kožné. Ale na památku, že se tu flkbalo » U v e I b I o u d d e , dán jest na portAl jeho IIIn ak dvou vell9loudO. Za domem tfmto jest prO chod z ulice Me­ lantrichovy, novým domem, U v e l b I o u d 6 .. ; •.

•

a prO chod domem U O s t r II t o k ft e přímo do ulice Svatohavelsk6. POUZfI sem hledl d O m později vzniklý s č'slem 972 (nové 1 2) v Kožní ulici, zvaný Z e l e n Ý 1 e s e , jen! jest p'rOchodn(m do domu s číslem 49 1 (n. 16) v ulei Železné ; a třetf pouze zde jeAtě vzniklý dOm s čfslem 1024 (nové 14) v ulici Kolnf U S P i r k O c , kde jest kavárna. Ná pi s na tomto Ověma komin fkOm domě i obraz svědči Ulička Kožn( d o k teré vestavěny jsou zadnf části domO ulice �elantrichovy, NáměsU Staro­ městského a ulice Zelezné, končí zajímavým prft­ chodem v čísle 486 (nové 6) *) 4. Clslo 472 (nové 10) v ulici Melantrichově sloulo v 1 5 . stoletf - U z l a t é s v i n ě c. R. 1 527 byl majitelem jeho konAel Jan Slivka � Veletic, odpOrce často jmenovaného PaAka z Vratu. Týž byl nevinně uvězněn pro domnělou křivou obža­ lobu, a pak i muče n, že prt chtěl protivniky své v obci povražditi ! ..

•

..

..

Ch)

e .

U I i c e S v a t o h a v e l s k á.

(Č(sla domA :

494 - 499 ; . 500 ; 503 i 521 i 522 ; 525 ; 526.)

5 1 1 - 519 ;

Vstoupíme-li do ulice Svo toha v elské od U h e l n é h o t r h u, jsou po levé s traně tato člsla domA : člslo 512 (nové 1 , do Uhel ného trhu č. 5 n.) . To sloulo .U B f I k Oc, a bý valo majetkem Le­ andra Rypla ! Ruppachu, jenž byl dne 2 1 června 162 1 před radnici pro vzpouru proti korunova­ nému králi Ferdinan�ovi II. s1at. Vdova po něm 1.

*) Viz nffe J.

86

stala se k a t ol i čk() u a d6m p održel a. Později pro ­ _ v da l a se z n o va 1.\ lana z End6. Člslo 513 (nové 2 do ulice sv. Micbala) tvoři s č"llem 5 1 2 ro h do ulice sv. M,chala a sluj e c U k o n v a ř il Č ,slo 5 1 1 (nové 3) " A z I a t é v A h ye táh n e se z ulice Svatohavelské al do u l i ce sv. Mi c ha l a podobně jako i n6s1edujlcf dvě čf s la . Na domě tomto jest obra z a n děl a , s dbou v ruce, st oj f c fh o na ďá blu, s n á pise m německým. V" Itltu mA dOm t e n sochu Boh or o dičk y Z r. 1690. V 1 7 . stoletf by l m aj i t e l em domu t o b ot o Zikmund Krop'č z K rym l o v a věrný kat ol l k jemuž roku 1 622 dal dceru svou za manželk u F i I i P F a b r i c I u s Platter z R o s e nfeldu, d v o r nf sekretář ; týž, Jenž při počátku revo lu c e . č e s ký ch stavil proti cfsaři a krAli Ferdinandu II. byl s M a r t i n i c e m a S l a­ v a t o n vyhozen s hradu do J el enl ho př l kop u , aniž by by l i úrazu došli. Cfslo 510 (nové 5) jest dam pra ch o d n f jenž nynf ale sluje r. 1 418 s l u l .U B r u n c v l k a :t U L i b u Š e f . V d o m ě tom jest do ulice sv. Michala k av á r n a :t K a I ! f o r n i e f . K u konci 15. st o l e t f drželi dfim tento páni z ROle ; a proto tu také tikali .M a I Ý d tl m R o ž m b e r S k ý o , Jest to p ě k n á renesančnl budova, jejfž loubf a stavebnf části ve dvoře u k a zuj f posud znaky čistého slo b u •.

,

,

,

,

o,

gothického. � Čfs l o 509 (n. 7) sl o u l o v 16. stoletf . 8 I e j­ b o r o v stk Ý m e , a s i c e po majiteli svém Šlejbo . rovi z Tisové. Nynf se tu ffká " U F i e d l e r a c . nebo i " U č e s k é k o r u n Y ' . O h rom ný starý prOjezd j e st z polovice vyzděn a upraven na krámy, j ak o jest to i l e c k de s jinde v Praze. Č{s'o 508 (nové 9) sluje . U R a d n i c k ý c h •. , dle bývalých jeho majiteld, nebo i • U p á v a c .

•

R7 Roku 1513 koupil ddm ten za 325 kop J a n P a § e k z V r a t u. Týž byl z pnu kantorem při venkovské AkoIe ; od r. 1493 byl mistrem svo· bodných umění při universitě pražské I byl vý­ mluvným řečníkem a práv zemských dobře zna ­ lým. Č asto říkával, že - městská práva mají vo ­ skový nos, který mdleme ohnouti na stranu, na kterou koli chce m e , Bohatě se ož e niv opustil universitu a stal se kancléřem staroměstským, pak kon!iele m a konečně i vel mocným prima sem spo­ jených měst, Starého i Nového, o kt�réžto spo­ jeni . pro větA! ochranu « měl hlavní zásluhu. Protivnlkem Paškovým byl J a n H I a v s a z L i b o s I a v ě, jenž r. 1 525 byl od krále Lud­ vika mlsto Paška uř.iněn primas em. Ale Pašek . zmocnil se již po roce měst opět a odpOrce své znamenité měAtany z nich vypověděl. Spojil se také s admini;Jtratorem ka l išn i kO H a v l e m C a­ h e r o u, a se Z d ě n k e m L v e m z R o z m i­ t á l u proti lutberant'1m. Když r. 1 526 nastoupil trdn císař a král Ferd,nand I pronásledoval Palek protivníky své tlm kru těji, a dal některé z nich docela i upáliti, aby se králi zaU bil. Te nto ale, prohlédnuv úmysly Paškovy, spojení měst pra l­ ských zruli!, Jmenoval opět �onlely, a Pdka po­ minuv, na čas ho i z Prahy vypověděl. PaAek umřel r. 1 533, a ddm tento koupil Sixt z Otters · dorfu, kancléř staroměstský, za 400 kop českých gro§d. V 1 7. stole tí byla v držení domu toho rodina Radnických, po níž se tu posu d jméno udrželo. ti slo 507 (nové 1 1 ) - U T e p l ý c h « nebo . U m o d r é h o l v a c či také . U z e l e n é s e d ­ m i č k ye se nazý valo V rozbrojích mezi městy a pány o tři hlasy na sněmu zemském a o vý­ hradnlm právu k vařeni pi v a ku konci vlády krále .

«

,

,

I

.

,

88 Vladislava II. lbydlel zde konšel Jan Žatecký z Weikrsdorfu, jen� maje býti pro ' zrAdu jat, z města utekl. Proto tikali domu tom u to i »Z r á d n t d fl m e . Za pozdějllho smlru ale Žatecký se do m ěsta vráti l, a stal se mluvčlm měst, odsouzených pro vzpouru proti králi Ferdi­ nandu I roku 1 547. CIslo 505 (nové 13) U č e r n é h I a v y . , nebo U z I a t é r O ž e c , jež jest na domě, takto ,.

•

se

JmenuJe. •

•

Cl:.lo 504 (nové 1 5) jest na rohu ulice Me ­ lantrichovy .) l eho� roh protějšf má člslo 502 (n. 19) a sluje ,. U l i š k yc . nebo » K n s k o l a c nebo také -ll fo r t n y... Tak nazý-v4no bylo ji� roku 1 442. V mlstech těchto bývala p o d I o u b I, u ndi ch pfedkfl velice oblfbená, jak je byli pti svý-ch vá· l ečný-ch výpravách v m�stech severnl Italie se­ znali. NyDf jsou podloubf ta zastavena. Stávalo tu člslo 503. Byl to veliký dam, jemuž bylo ročnlm platem povinno pět jiných doma, že st'ly na dffvějšfm jeho městišti. Nej­ starAlm jeho m ajitelem byl Bartoloměj PilluDg, pak Pešek z téhož rodu, lenž s Jakubem Steklicem zaloiil lIkotce c na tdišti sv. H avla. V pozdějšlclJ dobách byl dam ten ozdoben sgrafity, a náldel ku pověstnému )) t a n d I m a r k u . , kde židé před svými stánky a krémy stojice . na kupce dotlravě pokřikovali, j e chytali, škubali, k sobě vši moci zatahovali, a pak je svým brebencovénlm omamo-. vali, až si některou málocennou nebo i nčvhodnou věc za cenu přehnanou od nich koupili. Začež roku 1 848 dne 2. května shrnuly se do tand l ­ marku podrážděné žeDY, pobořily t u židflm všechDY ,

-

.) Stov. svrchu

H.

89 •

krámky, a jich samých tolik zastrašily, že se oni po celý c h pět dn� neopovUili obchodovati. Druhdy směli mf ti židé v tandlmarku krámky toliko tři, ktell měli své vlastnf d omy. Proto také židi domy své rádi dělili, a b y t a k b y l o - u s e d­ l Ý c h e v I c e. Podobně dělo se také v Josefově čili v bývalém židovském městě pražském, kde měly pffkladně domy : Č. 30 majitt>l� 38 ; Č. 44 - 1 8 ; i'!. 54- 1 7 ; Č. 83-21 ; Č. 1 50.30 a tak dále. Čfslo 501 , nyn! rozbořené, sloulo v 1 6. sto­ letl » U b a b « nebo také » U s v. Jiři c . V nepo­ kojfch k u konci vlády Václava I V. měl zde dva domy bývalý konšel Čeněk. kra ječ suken, jenž byl roku 1 443 na radnici stat. V 17. stoletf měl dOm tento P a v e l K o t· n a u e r ze S o n n e n š t e i n a, j menovec onoho, jenž r. 1621 pro vzpouru odsouzen byl ku ztrátě hrdla, cti a všech statkO. Tomuto se ale podařilo útěkem se spasiti. I byl dán d o klatby zemské, a jméno jeho přibito bylo na šibeniCi. Potom i dOm jeho byl prodán za 4000 zlatých. V 18. stoletl byl jeho majitelem hrabě František P a c ht a. N ový dOm člslo 500 (nové 23), zvaný -U O s t e r š t o k u c, nebo i -U z á v o j e - , jest prOchodním do ulice Kožné. N a šUtu má nlpis tento : » Závoj drahý svOj dala s obětavosti pánu Rotlevov!, by přinesl štěstí. Hned na Hoře Ku tné dále doloval, velikého s e tlm bohatstv! doděla1. « Nápis tento týká se následujlc! pověsti : Za dob otce vlasti Karla IV. žil v Praze bohatý mě· Atan Jan Rotlev. Týt. měl vice ' domO, zahrady i vinice. Když se vbk pustil d o dolováni, přišel při tom o vlecko své jměnl. Když m u věřitelé byli vetlkeren statek jebo uchvátili, a on měl jití do podruž! : ponoukal ho duch podnikavosti, aby své štěstí zkusil ještě jednou dolováním ve zlatých

90 dolech v Jll o vé m . Avliak odkud měl k t om u t o novému p od n ik u ?

vdti penfze

Kdy! si tak je d n o u dlouho hlavu marně lá. m al, pfiAla k němu ma nželka j eho, a vidouc ho tol k zamyšleného a ustaraného, t b al a : se h o soustrastně, čim se tolik tr ápl ? A když to zvě· děla, Usni jebo obměkčenA , odešla do komory, kde m ěla zachovanou j e d in k ou drahocennou věc, která jf byla ještě z l e pš i doby zbyla, přinesla j i svému manželi, aby ji zpeněžil, a s v ýt ě ž k em jelitě j e d no u Atěstl své zkusil. Byl t o přeskvostný její závoj č i l i Alojfl. Rotlev nabfdky s radosti př ij at . Když pak ráno přicházel do zfskaného dolu, s pa t ři l t am m y š, která mu o dnášela poslednl kus loje, uchys tan éh o ku svfcení v kahanu. I mrštil po m yš i kladivem, a to urazilo kus kamene, pod nfmž spat ři l lesknouti se žU u z l a t a . I sledoval ji, a vytěžil z nf pak 300.000 uhe rskýc h zlatých. Nače! ko u p i l si z výtěžku toho o p ět domy, zahrady, v i n i c e i tvrze s dvory. Z nej­ většiho pak domu jeho zffzena byla za doby krále Václava I V. p am át ná kollej Karlova. Jiná pověst vypravuje, že ji! za časll krále Vád a va I. přinesl hor nf k, j ménem S 1 0 i g e r, králi kus zlata, těžký deset hřiven j a ž e Rotlev jakýsi měl Da tom zlatě p o d l l . Když p ak se na to za· pomělo, proč dťJm Rotlevllv, jen! slou l vždy S I o i f ř o v Ý m , tak se nazývá, !e lidé pfibásnili s i tuto pověst dle j m éna . šl oj f řc , tehdy užfvaného, a ku jménu onoho hornlk a se nesoucfho.

DOm tento měl vždy značnou cenu. R. 1627 koupil ho za 6000 zl a tých rýnských František O s t e r š t o k z Astfeldu, jenž zOstav pfi stavov­ ské re vol uc i roku 1 6 1 8 cfsaři Ferdinandovi II. věrným, byl p a k ryc ht áře m staroměstským, a nabyl

91

i vioic za městem i s t at kli v kraji. Témuž patřil tak é dfi m � U prstenu« v ul i ci Týnské. Císlo 499 (nové 25), prvé za bývalým po d­ l oub l m bylo ji! ro k u 1365 prOchodnlm domem, jakým jest až posud. Sluje � K o ž o i c e c ne bo » K o Ž o Ý d � mc že v n ěm židé mlvali s klady koží ; sluje také . U z l a t é k o t v y. , jež jest na něm připevněna oa o zdo bné mřlži b a l k o n u z ro k u 186 1 . DOm ten má tti d vo rky, jež jsou vesměs přikryty sk l en ěnými střechami. Říkají tu také � B a z a r« i při ro k u 1451 tikalo se tu také U Č e r n é z a h r á d k y c i a dl e domu toho, j en ž patfi l rovněž svrchu j menov an ému Rotl evov i na. zvána byl a i zad n l ulička za ním » U 1 i c í K o ž n o u c. Číslo 498 (nové 27) n a zý ván o by lo . D fl m S v l č n i k o v s k ý c , nebo také . U z e l e n é h o k f I ž ec. J e st to část bývalé fary 8vatohavel�ké. R. 1648 d al odtud p r i m U o r T u r e k z a bojO proti Š védOm, Hradčan i Malé Strany již se zmo c­ nivěfm, vydati stfelivo a 500 ruč ni c na obranu města stude n tO m , v se t ni n u se s ra z i vší m, a súčastnil se i sám s čel e d i SVOll obrany. Číslo 497 ( oové :l9) jest bývalá fara' svato­ havelská ze 14. stoletf, za doby sv. J ana Nepom. Na domě tom jest poslld viděti tti hvězdy se znaky KarmelitánO, k tefl tu v 17. století bydleli i a obraz sv. Havla, nynl zakrytý obchodnl firmou. Z domu t o h o to chodilo se ještě pře d sto lety chodbou nad ulici do k oste l a, podobně jako to jest posud v ulici Týnské do kostela týn ské h o. Č(slo 496 (nové 3 1 ) jest dfim nov ý , ' zvaný U t f I h V ě z d " jež má nad vchodem. R. 1427 sloul . U K o r á b O c , a byl te h dy maj i tel e m jeho Mareš z Anglie. ,

•

,

a

92 CIslo 495 bývalo rohovým domem do ulice Železné a mlvalo podloubí ; za nim pak bylo čislo 494. Nyn( jest tu na mfstě obou veliký dOm nový (s člslem n ovým 22), zvaný U G o I i A i e . . Jméno to má jako dědičné po domu starém, jen! roku 1654 patřil knihtiska fi Urbanu G oliáši Na domě nynějšlm mimo to viděti lze sochu obra GoliáAe, z bible známého. Ů(slo 495 sloulo roku 1427 , U k o z 1 O., a v 17. stoletf také U z l a t é h o z á b r a d l l « . Roku 1528 bydlel v něm Němec Jill Flašner, jenž ještě s jiným Němcem, Václavem Paslfem, velebili od . padlého mnicha i kněze Martina Luthera pro jeho smělé vystupováni proti cf rkvi katolické, a mluvili rouhavě o obřadech j ej ich i o světcfch jejich. Primátor Jan Pašek z Vratu dal je ods o udi ti na smrt a pak pozvolna upáliti 2. Vrátfme-li se ul l e f Svatohavelskou na vý. chodnl stranu jejl pominuvše kostel, přicházlme nejprve k budově Městské spotitelny, vystavěné na mlstě bývalého divadla v Kotclch. Překročiv ie ulici Melantrichovou na přič, stojlme při řadě domO, jež jsou vesměs krátké, bez dvorkO, plné krám6, zadem obrácené do ulice V K otclc b Prvý dam z ni ch čisto 514 (nové 20) má nápis U H I a v a . ; čisto 515 (nové 1 8) jest . é e r n Ý k f I že j člslo 516 (nové 16) jest starý dOm U t f l s t r o m e č k a c ; člslo 5 1 7 (nové 14) jest dle znaku na domě . Č e r v e n ý o r e le ; člslo 518 (nové 12) jest veliký dOm ,U l s i d o r Oc, či cc U s t u d á n k y . nebo také �U s t u d n i č k y ; čisto 519 (nové 10) jest dle nápisu i obrázku nade dveřmi . Z l a t ý a n d ě l . ; člslo 521 (nové 8) jest dOKl pr6chodnf, dle lDaku Dad okny U t f f m o · d r Ý c h k o u I I. ; člslo 522 (nové 6) jest dle znaku na domě . U z 1 a t é h o k f I ž ee j člsl o � •

.

.

.

,

•.

•

•

.

-

•

93

(n. 4) j e st dle obrazu na něm ,U n e i s v . T r o­ j i c ee a sluje také po bývalém m aj i teli � U K o p I e r s t e i n ft . ; čl slo 526 (00176 2) sl u je . U p t A k li . nebo také .U k o n v a f de a jest rožnlm domem do Uhelného trhu. Jest v něm veliký zá·

vod sklenáfd Habich6.

1) U I i c e Ž e l e z n á a K a m z I k o v a. (Člsla doma ; 485 - 493 ; 539 ; 542 i 545-547.) 1. U 1 i c e Ž e l e z n á spoj uj e osadu svato­ havelskou s náměstfm Staroměstským. Jest veli ce li v,, plnA obchod6 od pradbna. Dtlve t i kal i jl �U l í c e ž e l e z n i c k ác po obc hod ech se železem, je! tu byly Ji! ve 14. stoletJ. Vstouplme· li do ulice Z ele z oé od ul ic e Ry­ tlfské, j e st po lev é straně člslo 539 (nové 26), bývalý to klášter Karmelitá nft, jehož prličell obráceno jest proti universitnf budově, Karolinu (člslo 541 ) ; a p roti bývalému stavovskému čili německé mu d ivadl u (člslo 540) i a vymezeno v prvém i druhém poschodt svém pro faru svato· havelskou. Pfekročide na pflč ulici Svatohavelskou, máme po levé straně rohový dflm » U G o I i U ec (čl!llo 494) a vedle člslo 493 ( nové 20) jež sluje Č e r n ý o r e l e . R. 1407 flkalo se tu . U r u k ye , potom U k f 1 ž k u Clslo 492 (0. 18) jest ,. Č e r n ý m e d v ě de . R. 1 426 ffkalo se tu - U č e r n ý c h m e d v ě d Oc. R. 1673 byl dOm tento prodán za 2000 z l a tých . Člslo 491 (oové 16) sloulo ve 14. staletí "Č e r v e n ý j e l f n e kc. Roku 1560 prodán byl dOm tento za 800 kop grošli če ských ; r. 1 595 již za 1 500 kop českých. Člslo 485 (nové 4) sluje . U b f l é b o Ir o· D l k a Drži telé jeho, nejprve obyčejně femeslnlci, .

•

•.

c

•

94 zDám I jsou již od r. 1359. Roku 1555 prodán byl dam tento za 250 kop českých, r. 1600 za 500 kop českých. Člslo 433, zvané . U z l a té h o v e l b l o u d a « , j est rožni dOm do náměstl Staroměstského a patff nynl známému hodiaáři H e i n z o v i, jenl spra­ vuje orloj na staroměstské radnici. Oslo 486 (nové 6) sloulo již ve 14. sto l etl . U z e l e n é b o t ye. Roku 1 589 byl dam tento prodán za 400 kop, r. 1 664 za 600 zlatých. črslo 487 (nové 8) sahi až do ulice Kol ni, jako i �fslo 486. Dflve sloulo U t f f I v 6 " , nynf .Z I a t ý m e d v ě d e . Roku 1623 prodán byl dAm tento za 2000 kop groěO českých ; r. 1654 koupil ho knibtiskaf Goliáš za 1700 zlatých. Později bý­ vala v domě tomto lékárna. Člslo 488 (nové 10) jmenuje se -Z I a t Ý p š t r o se, dle m ajitele svého Pštrosa z r. 1 540 ; druhdy nazýdno bylo C e r v e n á r O ž e e . Roku 1 666 prodán byl dOm tento za 2650 zlatých ; Číslo 489 (nové 12) je st nazýv i no U s v. J a n a K f t i t e l ee ; druhdy nazýdno bylo . U r o ž n ě Jest to malý jen dAm. Člslo 490 (nové 14) sluje . B l l ý o r e l . ; dřfve nazýváno .U č e r v e n é r 6 ž e « nebo .U é. 490 p á v a , i také . U Š v i h o v s k ý c h l est v novějšl době přestavěno a muselo z ulice do zadu ustoupiti. 2. Proti člsl u 483 jest druhý Dárožnl dOm do dměstf Staroměstského s člslem 548. Jest to dlouhý d6m, jenž v zadu obeplná ještě jiné dva domy, patficl do osady sv. Havla, a sice č. 547 (nové 3), zvané -(Z I a t á) k o r u n a u h e r s k á c , a č lslo 546 (nové 5) nazývané , U ž I u t Ý c b dvefl •

•

•

•.

•.

.

• .

95

DOm s člslem 548 slu l od 15. stolet f :t Z l a t ý j e d n o r o I e C e ; V 18. stoletf :tB I I Ý k O n f­ č e ke. Na domě jest obraz Boborodičky ; v prň­ jezdu překrásná klenba z roku 1496 od mistra Matěje Rejska. R. 1403 prodán byl dflm tento za ' 600 kop grošli českých. Roku 1412 byli před domem tfmto sťati tli busitštf mládenci, ktelf byli kazatele v kostelích veřejně topili. Jan Hus pro hlásil je ale za mučennfky, a pochoval v betlem· ské kapli. Roku 1491 koupili týnský farU Jiřl a svatohavelský faráf Jakub ještě s jinými tento dam pro k ališni ck ébo biskupa A u g u s t i n a L u ­ c i a n a S a n k t u a r i j s k é b o, jenl tu pak bydlel až do své smrti, jel h o zastibl a r. 1493 ; načež po chován byl v týnském chrámu Páně, na něbož posud pamatuje gotbický baldachýn vyvedený Matějem Rej skem, se zavfracfm oltátem, nevhodně postaveným oři pilíři proti kazatelně. Čfslo 547 (nové 3), jež se k čislu 548 připo­ juje, sloulo r. 1364 :t U č e r v e n ý c h d v e ř fc . R. 1563 prodáno bylo lékárnfkovi Augustinov i za 75 kop {!rošfl českýcb. Člslo 546 (nové 5) prodáno bylo roku 1499 za 125 kop ; r. 1534 za 300 kop českých Čfslo 545 (nové 7) 8 f I Ý v I ke a čisto 544 (nové 9) :t Z 1 a t Ý b r o z e n c sabajf až do ulice K amzfkové a tvořf spolu jeden celek. Roku 1592 prodány byly spolu za 300 kop grošů českých. Roku 1 774 byla v nicb knihti skárna 3. V u 1 i č c e K a m z f k o v é, jež jest za Ka rolinem a z které jsou do ulice Celetné tli průchodnf domy (s čfsly 553, 556 a 557), j est č. 542 (nové 4) zvané :t U b f l é b o k a m z f ka - , bUle zadnlch vrat koleje Karlovy, kde se roku 1400 ti kalo i U t f I p a n e n e . Roku 1572 by l dOm tento odhadnut na 2000 kop grošI} mlšeň­

,

.

:t

,

.

,

:t

96 ských, ač .v něm hambtlky a pddy i schody se be rou a páU, zdi se bOfl, a nešlechetnosti se pro­ vozuji Ulička Kamzfkova sloula také e U I i c e P I a­ j e r o v ae podle rodiny boh4tého majitele domu č. 556, jež ve 14. stoletf držela i známý dOm Richterdv, p rdchodn ý z Malého náměstf do ulice Svatomichalské, i tvu Hrad š tk o u Hosti vic . Všechny domy v uličce této majf své pfedof částky do ulic sousednich, až na číslo 543 (nové 6), zvané U Č e r v e n é h o p á v a . , jež s čislem 542 (o. 4) pfifafeoo je st ku kostelu sv. Havla. .•

i

•

K) O v o c o Ý t r h a u I i c e H a v f f 8 k á. (Čfsta domů : 569 ; 57 1- 573 ; 580 ; 582 ; 583 ; 957 ; 973 ; 1025.)

1 . Vedle Karolioa jsou tfi průchodni domy z O vocného trhu do ulice Celetoé. Z fady domO po této straně Ovocného trhu patfi do farnosti sv. Havla : Člslo 572 (0. 1 1), zvané .U b f l é h o v ě n c e « . Pfi r. 141 1 flkalo se tu U z v o o 6 e nebo také .U č e r v e n ý c h z v o n ůe . Čislo &71 (nové 1 3) zvané . U S t i c h d e . V 15. stoleti fl kalo se t u . U č e r n é h o k r ­ k a v c e « později .. U m e d v ě d a, a n h u d e n a c i t a r u e tak dle obrazu na domě ; a posledof ddm čislo 569 (n. 2 1), zvané . U M a t k y B o ž i č e r n ée , nebo také . U z l a t é r O t e c . V 18. stoletf byl majitelem tohoto domu hrabě Jan Václav Paradis, oejborlivěj§i pffvrženec bavorského krále Karla VIL, jenž se dal v pro­ sinci roku 1741 za českébo krále korunovati oproti •

_

,

I

,

97 cfsařovně Marii Terezii. Když ale cfsařovna do­ stala nad svými protivnfky vrch, byl Paradis zatčen, pak uvězněn, nejprvé v Bílé věži a později v pur­ krabstvf na hradě pražském. Když byl propuštěn, odstěhoval se do Bavor. V nejnovějšf době zffzen na mfstě tohoto domu starého velkolepý obchodnl diim, majícf cenu milionovou. 2. Na protější straně Ovocného trhu, proti číslu 569, jest rozsáhlá b u d o v a z e m s k é h o s o u d u, majfcf člslo 587. Ma itelem domu tohoto byl za krále Václava IV. H a n e k, k r á l o v s k ý k a n c I é ř. Když tento roku 1409 zemřel, připadl dOm jeho králi, jenž bydlel tu na bUzku, totiž v »Královu dvoru -, a užlval i tohoto domu ku potřebě dvorské. Později bydleli tu duchovnlci táborštf, a konali tu i bohoslužby po způsobu svém, totiž bez orn3tO. Když konečně roku 1436 bratr Václava I V. S i gmu nd přijat byl za nástupce jeho, v tomto domě se zatfm ubytoval. R. 1467 konal zde sněm král llřl z Poděbrad ; a po smrti jeho přebývala zde vdova po něm, Johanna. R. 1680 ztízena tu byla mincovna. Budova nynějšf vystavěna byla roku 1759 za m in c m istra hraběte Františka Pachty. Později bývalo zde vojenské generál nf velitelstv/, jež po bouřfch, roku 1 848 se strhnuvšfch, přeloženo bylo na Malou Stranu . Vedle toho domu, jejž po bývalém majiteli nazývali » H a n k o v s k ý m d o m e m . , byl od r. 1403 dOm mistrl! universitních národa českého, zvaný » K o I I e j n á r o d a č e s k é b O c , nebo . K o I I e j č e s k á - . Zde chována byla i k nihovna universit%�� A kde jest poslednf část této budovy (vedle . Bazaru. ), byla » K o I I e j k r á l o v n y H e d v i k y . čili »K o l l e j p r o s t u d e n t y L i ­ te v s k é Kolleje tyto, jakož i ostatnf přiřkl clsař Ferdinad II. po svém vftězstvf nad odbojnými •.

7

98 stavy roku 1620 na Bílé Hofe fádu JesuitO k úěe10m vzdělávaclm. Člslo 573 (nové 1 6). zvané 'O B a z a re, prO­ chodné, spojujfcl Ovocný trh s Pflkopy, zflzeno bylo v nynější svou podobu roku 1 878. Jindy K o I I e j k r á 1 e V á c I a v ac čili bývala tu .. K o l l e j c f s a ř s k ác , zalofeoa r. 1 380 od krále Václava IV. pro mistry svobodných uměnf, jak to posud hlásá pamětní deska, zasazená v prvém prOchodu. V domě tomto bydlel od r. 1604 až do 1607 slavný hvězdář J a n K e p i e r, .. cfsařský math e · matikc, maje ročnlho platu 500 zlatých. I měl tu na dřevěné věžičce v zahradě svou pozorovacl stanici čili observatoř. Týž odstěhoval se po smrti svého příznivce cfsaře Rtldolfa ll., jehož byl po­ slednlm přftele m a těŠ' telem, do Vncu. R. 1622 byl tento dOm s ostatnlmi kollejemi odevzdán JesuitOm k účelfim vzdělávacfm. V 18. století byl majitelem tohoto domu Jakub Veith, j ehož syn A n t o n f n V e i t h znám jest pro svOj S 1 a v .f 1), který zffdil u Liběchova, blífe Mělnfku. R. 1872 koupil dOm tento velko· obchodník A 1 0 i s O I i v a za 375 000 zlatých. R1 901 věnovali ho manželé Olivovi i se zahradou při Příkop'ech na udržováni vychovatelny, r. 1 896 od nich u Rlčan založené, a dle nich i pojmenované. V této vychovatelně bývá přes 100 děti opuště. ných nebo zanedbaných v řádné občany od­ chováno. V pořadf tom dále jest člslo 574 (nové 14), zvané , U č e r n é h o o r l a c čil i .. P a f f ž s k á u l i č k a c , jež jest rovněž prfichodem z Ovocného trhu na Přlkopy, ale značně užšlm a méně upra­ veným, nežli jest ,Banrc v č. 573. Roku 1479 řlkali zde U s v. J e r o n ý m a c• R. 1794 koupila ..

..

99

dům tento i se zahrádkou za 8000 zlatých Anna Pope!ová. Clslo 575 (n. 12) táhne se z Ovocného trhu až na Pffkopy. Dffve byl v mlstech těch letohrad. Dům tento sluje dle znaku na něm -U č e r v e­ n é h o s r d c e" ; v 15. stoletf slou1 U z I a t é h O k o n i č k a' . Byd!el i zemřel v něm roku 1674 slavný mallf K a r e I S k r e t a, jenž pohřben jest u sv. Havla v kapli Panny Marie Karmelské. Ůlslo 576 (nové tO) zove se ,. P o z d r a v e n i a n d ě l s k é, ; r. 1407 říkalo se tu . U m e č e. , později :.U z l a t é t o č e n i c ec. Roku 1612 by l tento dům prodán za 3500 kop grošO míšeňských. Člslo 577 (nové 8) sluje dle obrazu n a domě . U d v o u z l a t ý c h k l i č ůc nebo také . U z e ­ l e n é h o s t r o m u c . V 1 5. stoleU řlkalo se tu �U z e l e n ý c h o k e n , . Člslo 578 (n 6) sluje . U d v o u s l o u p ů c ; při r. 1427 říkalo se tu .U v o zO., později )) U t f i Č e r n Ý c h k o So' . R. 1466 daroval tento dům král Jiři z Poděbrad knižeti Olešnickému Kon­ radovi. Později koupil ho primas J a k u p F i k a r z V r a t u, či - Od kose , jenž byl roku 1547 pro vzpouru, proti cfsaři Ferdinandovi I. zdviženou, na náměstí hradčanském popraven, jsa stár 70 roků . Roku 1626 byl dům tento prodán za 1550 kop grošů českých. I bývala při něm i pěkná zahrada s letobradem a východ na Příkopy, podobně jako bylo i při čisle 575. Posud má pěknou klenbu v pnljezdě. Roku 1789 koupil ho Jan Josef hrabě Thun. Číslo 579 (nové 4), druhdy nazývané ,. U V r a b c ůc, patři nyní hraběti K o l o v r a t u­ K r a k o v s k é m u. Dům tento vyni ká Aířkou i portálem i ohromným prfij ezdem. Na městlšti jeho bývaly jindy domy dva. Blilší k náro!nimu •

•

1 00

člslu 580 (nové 2) sloul kolem roku 1400 :tU h r o z n ti«. R . 1 618 měl týž dfim Eliáš Rozýn z ]avornlku, jenž za stavovského odboje ze země utekl ; ale jméno jeho bylo přibito na ši b eni ci a dfim j eh o prodán byl r. 1 625 za 2000 kop ml­ šeňských grošfi. Druh ý menši dům, na jehož mlstě stoji č/slo 579, slou l 'tU b f l é h o m e d v ě d a . , a patřil při roku 1440 Janu ] ešno vi jenž pro účastenstvl na spiknuti byl sťat na prahu domu svého. Nynějšl č. 579 4rásně vystavěl mfstodržitel cfsařský ] a n N o v o b r a cl s k Ý z K o l o v r a t, r. 1661 povýšený do stavu hraběcfbo. R. 1 697 pti­ koupil F r a n t i š e k N o v o h r a d s k ý ddrn ve· dlejšf, a spojil s tímto v dfim j eden. A i tento ddm měl zahradu, sahaj/cf až na Přfkopy, kde r. 1 884 vystavěn byl dfim no vý s clslem 1047 (n. 17). V zahradě tohoto domu bý vala i vinice. V té zachovala se posud socha Herkulova od Bro' koffa, jež stoji nynl v zahrádce známé r e s t a u · r a c e P i s k á č k o 11 y. 3. Na počest hraběte F r a n t i š k a K o l o· v r a t a L i b š t e i n s k é h o, zakladatele zemského musea, purkrabí pražského a předsedy zemské vlády muže ušlechtilého a o povznešenf národa českého usilujlclho, byly nynějšf Ptfkc.py ve sto ­ leti minulém nazývány T f í d a K o l o v r a­ t o v ac nebo - K o l o v r a t s k ác . Z této třídy patři do farol osady sv. Havla toliko ty no vějšl domy, jež vystavěny jsou na zad nIch částech domd, pattfclcll do Ovocného trh sou to : člslo 583 (nové 15), zvané . M o d r ý r a k « � v němž jest kavárna :t C e n t r a lc ; člslo 597 (nové 27), v němž j est veliký .Ba· zar-, a jebož majitelem jest vychovatelna manžela ,

,

,

..

101 Olivových , jak bylo uvedeno při člsle 573 ; ko· nečně člslo 1025 (nové 19). Dodati sluš', !e také jedno člslo z F e r d i· n a n d o v y (nYD' N h o d n í) t f , d Y patřf d o osady sv. Havla, a sice č. 913 (n. 41). 4. Vracfme-li se z Přfkopfi u l i c f H a v f f· s k o u ·) zpět k O v o c n é m u t r h u, isou v této ulici Havfřské ku sv. Havlu pMařena čísla (mimo již uvedená 396, 397 a 398) ještě čfslo 581 (nové 3), zvané . U z e l e n é h o s t o l u e ; čfslo 582 (nové 5), zvané , U K o n o p k yc, jež je staršfm domkem ; a koneř-ně číslo 580 (nové 2), zvané ,U m o d r é h o h r o z n u c. Dflm tento vystavěn byl roku 1901, a má na sobě znamenf modrého hroznu. Starý dllm, stojfcf na tomto mfstě, sloul r. 1 425 U M o j ž f š e c . Týž byl r. 1623 prodán za 3000 zlatých rýnských. V 1 8. stoletf říkali tu U z I a t é h o h r o z n u a bývala v tom domě proslulá vinárna, později kavárna. Chodilo se tam po divadle, napřed z onoho z Kotcfch, po vystavěnf divadla stavovského roku 1783 pak odtud, a sice . přímo z divadla krytou chodbou. Č asem svým býval tam dennlm hostem i slavný hudebnf skla­ datel M o z a r t, jenž tu i na rychlo skládal části své opery ,Don Juan « . Býval tu i proslulý skla­ datel opery . Čarostřel ec « W e b e r, svého času kapelnlk pražského divadla. Bývali tu i P a I a c k ý, R i e g e r a jiní znamenití muži naši. Ještě roku 1848 byla prostranná » k a f f r n a u m o d r é h o h r o z n u z nejstadfch a nejhlučnějšlch v Praze ' Tak se časy měDI - a my v nich ' ,

•

c,

c

.

) Srovnej také svrchu m.

Fl.

102 IV. O katakombách chrámu. 1.

Pod celým kostelem sv. Havla jsou h r o b k y, po vě tšině bez nápisa, anebo s nápisy ji! milo čitelnými, fe nohy lidské po celá staletf jich ušlapbaly. Před málo l éty byly hrobky ty úředně prohlédnuty, a že nebylo v nich nalezeno nic zvláštnfho, byly z azděny a nepřístupným i učiněny. V hrobkách těch očekávajl svého bu­ douclbo vzkřlš enl hlavně bývali tu řeholnici, ale pak i dobrodinci tohoto kostela a kláštera. Nápis český má v pravé lodi pohřebnf mlsto Dubských z V f těnovs i a na Pičíně ; a při hlavnfm oltáři rodina hrabat Kolovratfi. 2. M a t r i k y z e m ř e l ý c h osady sv. Havla podbajl o tom zprávy, že tu zemřelo až do zru­ šeni kláštera r. 1786 celkem 186 šlechticd, kteříf, a! na některé nel1?nohé výjimky, byli v k t'stele sv. Havla anebo aspoň na přiléba;fclm ku kostelu tomu hřbitovu i pohřbeni. I uvádlm tuto aspoň některé známějšího j ména: Dne 12. záři 1 660 zemřelý Matěj Jiřl ry tlř z Brettenfeldu pohřben byl při oltáři Panny Marie; 19. prosince 1 667 t Jan Bernard z Bleisteinu pohřben u oltáře sv. Maff Magdaleny; 1 3. března 1668 t Jan Jindřich Prosskovský z Hohensteinu po evaDgelnf straně hlavnfho oltáře ; 29. dubna 1668 t Jan ' Bernard Vavřinec Po· poský z Schar fenber gu při oltáři Panny Marie; 4. února 1675 t Anna Sternbergov', rodem Lorková, v hrobce u nové sakristie ; 1 2. března 1 675 t Pán z GaUa při ultáři sv. Maři Magdaleny ; 20. března 1677 t Jan Ferdinand ze Stra kovic při oltáři Panny Marie ; .

103 1, 2. února 1 686 t Ludm ila Sedlčanská ze Scharfenbergu při oltáři sv. Kříže ; 8. srpna 1686 t Arnošt Hrachovský hrabě z Kolovratfi převežen ku pohřbu do kostela sv. Michaela, u hlavn'ho oltáře ; 1 2. února 1686 t Jan Vojtěch, svobodný pán z Jery u oltáfe Panny Mari e ; 27. února 1 690 t František Josef hrabě Predan při oltáři Panny Marie ; 1 4. srpna 1 695 t August hrabě Kolovrat při hlavn'm oltáři ; 16. ledna 1 696 t František Karel hrabě z Bredavy při oltáři Panny Marie ; 20. řfjna 1698 t Jan Václav rytU Dubský z Wittenavy pti oltáfi sv. Josefa ; 6. záři 1 704 t Jif' František baron Hrachov­ ský při ol táli sv. Š ebastiana ; , 15 zář' 1705 t Marie Anežka z Bubna, a 1 . listopadu 1 705 Josef z Bubna; 25. �ervence 1706 t Jan Arnošt z Wolfsbergu po straně evangelní hlavn'ho oltáře ; 23. března 1710 t Ferdinand; Frank z Franken · steinu, a 29. března 1 710 t Václav František z Podolu při oltáři Panny Marie ; 20. dubna 1 7 1 1 t Josef Rudolf hrabě z Lis­ savy, odvezen ku pohtbu do kostela Paulan6 na Starém Městě ; 20. t'jna 171 2 t hraběnka de Clari, rodem Harandtová, při oltáři Panny Marie ; 4. února 1715 t František hrabě Kolovrat odvezen ku pohlbu u S I7 . J i lj ' ; 19. �ervence 1 7 1 8 t Anna Františka baronka Harandtová, hraběnka ze Scbonfeldu ; 20. ledna 1723 t Barbora Polyxena hraběnka z Bredavy, a 26. února 1724 i- Lucie hraběnk a ljubekov' při oltáfi Panny Marie ; ,

1 04 29. července 1729 t �edřich Leopold Kote­ Iiantzki baron z Kotalic a Rlhovic při oltáři Pa nny Marie i 7. července 1731 t Max. · Josefa hraběnka Colloredo, rodem Herzanová, přenesena k pohřbu do kostela sv lilji. ; 9. záři 1 732 t Johanna Emerentiana hraběnka 17. řljna 1 734 t Johanna Emerentiana z Klen y ; braběnka Gallas z Haindorfu ; 27. prosince 1 736 t FrantIšek hrabě 'Milesimo převezen ku pohřbeni v Týně ; 1 . května 1 740 t Maria Anna hraběnka z Klena v y rodem Ubelli de Siezburg, při oltáři sv. Antonína ; 2. 6rpna 1 742 t Marie Anna baronka z Le­ debouru ; a 4. ' srpna 1 742 t Jan baron z Lede­ bouru při oltáři sv. Vojtěcha ; 20. srpna 1 745 t Rebeka hraběnka z Koko­ tova, rodem z Bubna, převezena k pohřbu II Panny Marie Sněžné ; 30. prosince 1 747 t Maria Josefa hraběnka Martinicová ze Smečna ; 1 0. července 1 749 t Karel Vořikovský z Kundratic ; 16. dubna 1 750 t F i l i p hrabě ze Š terobergu pti oltáři sv. Eliáše ; 2 . února 1 751 t Anna Juliana hraběnka z Veršovec odvezena do Kýšperku ; 1 1 . března 1 754 t Maria Jos. hrab. z Bredavy ; 2. května 1754 t Maria Anna bar. Kotzová, rodem Bukovská z H usteřan pti oltáři sv. Ktlže ; 5. dubna 1760 t Ludmila Eugenie M asanová ze Slavětlna pti oltáti sv. Antonlna ; 1 3. dubna 1760 t Maria Johana hra běnka Dohalská, rodem Straková z Nedbalic, převezena k pohřbeni u sv. Jakuba ; ,

,

1 05

prosince 1 760 t Václav baron z VyšInu při oltáři sv. Tekly ; 1 8. února 1 767 t Amad. Sebastian hrabě z Michny a Wentzenavy převezen ku pohřbeni k HyberDdm ; 24. února 1 770 t Kateřina Masanova z;e Slavětfna ; 1 0. července 1 774 t Josefa Martina baronka Feyglová z Feyg1feldu při oltáři sv. Václava ; ' 1 4. května 1779 t Kateřina hraběnka Gotzová, rodem z Bredavy, p�evezena k Hyberndm ; 1 . řijna 178 1 t Cesia v Gotthard hrabě Schaff· gotsch odvezen ku pohřbeni ve Slezsku ; l l . ledna 1 782 t Nepomucena hraběnka de GQtz, rodem Haugwitz, při oltáři .sv. Ktiže ; 9. záři 1 783 t Josef Otto baron z Ottenfeldu při oltáři sv. Josefa ; 26. listopadu 1 783 t Josefa hraběnka Oppers­ dorfová, rodem baronka de Burmann, při oltáři Panny Marie. Poslednlm při oltáři sv. Vojtěcha v kostele sv. Havla pohřben byl 24. prositlce 1784 zemřelý František Josef du Lois. 3. Od zrušeni kláštera i hřbitova u sv. Havla, od r. 1 786 a ž n a n y n ě j š f d o b u z e m ř e l o n a o s a d ě s v. H a v I a celkem 192 šlecht i cd, mezi nimiž uvedeni buďtež zejména následujícf, jména zDámějšlbo : 9. řljna 1 786 Františka z Wiederspergu ; 27. řljDa 1786 Jan baron z ToUhofu ; 1 0. ledna 1 787 Vilém Josef hrabě Nostitz. Rhinek ; 4. prosince 1 788 Barbora baronka ze Scběnowltz ; 29. září 1790 Josef hrabě Mllesimo ; 26. března 1 791 Mar. baron z Říčan ; 4.

•

106 2. května 1 792 Alžběta Werbeck de Chateau ; 1 9. ledna 1 793 Krystyna baronka de Katz ; 8. května 1 796 Jan Norbert hrabě P6tting ; 1 . ledna 1 797 Karel Rudolf rytlf z Rodlu ; 24. ledna 1 798 Alex. baron Liitzov ; 4. května 1 800 Josef baron z Ebenloťlhlu ; 6. dubna 1802 Paulina hraběnka de Stře-

metzky;

února 1803 Josef baroa Kotz de Dobrsch ; května 1 803 Emanuel hrabě de Wiežnlk ; listopadu 1 808 Antonln baron Kotz ; záři 1 80� Filipina Lexa z Aehrenthalu, rodem baronka Schirndingová ; 12. fljna 1 809 AJoisia Lťxa z Aehrenthalu ; 1 1 . března 1 8 1 2 Františka hraběnka Mayrini ; 1 4. února 1 8 1 3 Apolena hraběnka Raě(nová z Riesenburgu ; 5. fljna 1 8 1 3 Marie baronka de Battaglia; 1 9. listopadu 1 8 1 3 Jan hrabě Thun z Cboltic ; 3 1 . prosince 1 8 1 3 Petr rytlf Wjedersperg ; 24. prosince 1 8 1 5 Markýsa Kojous-Clasine, rozená hraběnka La ·Tour ; 1 9. května 1 8 1 6 Rosalia Lexa , rytffka z Aehrenthalu ; 1 6. července 1816 Eleonora hraběnha Thu­ nová ; 10. srpna 1 8 1 7 Žofie hraběnka Koniglov' ; 8. prosince 1 8 1 9 Jan Václav Obitetzky baron z Obitezu ; 24. ledna 1 823 Anna Čechov' z Cechenherzu ; 28. dubna 1 824 Kašpar hrabě Konigl ; 6. záll 1 824 Fraotiěka hraběnka Radeck' ; 1 2. března 1 827 Marie Čechov' z Čechenherzu ; 16. listopadu 1 827 Emanuel hrabě Michna ; 1 6. ll. 29. 1 8.

_

-

1�

ffjna 1 828 Františka Vořechovsk6 z Kundratic ; 23. ledna 1832 František hrabě Molinari j 16. února 1832 Marie Čechová z Č echenherzu ; 19. února 1 83 2 Václav hrabě Spork j 2 1 . října 1 832 František hrabě Deym j 4. března 1 840 Jan hrabě Stubick j 27. června 1 840 Teresie hraběnka ThunHohensteinová j 10. prosince 1 841 Leopold hrabě Spork j 7. dubna 1 845 Leopolda hraběnka Sporková. ; 26. dubna 1 859 Arnoštka Kotzová de Dobrsch ; 14. prosince 1 862 Aloisie baronka Kotzovi ; 1 4. prosince 1863 Karla baronka Wieders pergová; l l . listopadu 1 868 Otmar hrabě Meraviglia ­ Krinetti j 26. června 1 872 Jan hrabě Kolovrat-Krakovský ; 9. května 1 875 Eduard rytíř Daubek ; l l . října 1879 Eleonora ryti řka z Daubku ; 23. ffjna 1 889 Karel Eduard rytlř Zdekauer ; 7. prosince 1 9 1 2 Eduard rytlř Daubek, majitel panstyi a v Praze Platýzu ; 7. fljna 1 922 Gabriela baronka Zdekauerová. 28.

V. Do památníku. A) R a d y k a t o J i k O. 1. Blaze rodině, v které všichni členové za vedeni přirozeného viidce, Citce svého, přičiňují se na čest i blaho pozemské i záhrobnl l Blaze i faraf osadě, v které osadnici sdružuji se kolem o t C e s y é h o d u c h o V n i h o, aby mu v panujfcfch

108 těžkých dobách n á p o m o c n Ý m i byli, by na výsost odpovědný ú ř a d s v 6 j mohl snáze pro čest Božl i jejich vlastni blaho konati. Takovýmto náboženským sdruženfm ffká se - R a d a k a t o · l f k 6c. Kéž b y při každém farnfm chrámu byly rady takové zřlzeny, a pod vrchním dozorem biskupa co nejvic,; církev svou podporovaly I 2. U č e 1 e m R a d y k a t o I I k II t e d y j est: 1 . Chrániti náboženské zájmy katoUk6, pe­ čovati o nábofenské uvědomění jejich, starati se o povzneseni náboženského života v rodinách, v soukromém i veřejném životě, míti péči o řád­ nou náboženskou výchovu děti, ve srozumění se svým duchovnlm pastýřem I 2. Pečovati o hmotné prostředky k udržováni chrámil a nábofenských potřeb. 3. Oqebírati, podporovati a šlřiti náboženský tisk a čeliti protináboženským akcfm ve farnosti. Při těchto snahách o jiné mají býti 3. ž i v o t n Ý m i z á s a d a m i v § e c h u p ři mn ýc h katolfk6: a) Chci si sv. víru katolickou až do své smrti zachovati, dle nf vždy žfti, ji chrániti, veřejně ji vyznávati a jiné, zvláště své svěřence k ni vychovávati. b) Chci každoročně v době velikonoční a ad­ ventnf sv. zpověď vykonati a ku stolu Páně při­ stoupiti. c) Chci každé neděle a svátek celé mši sv. pobožně přítomen býti a i odpoledni pobožnosti se súčastniti. d) Chci kázáni a náboženských cvičeni, ve­ řejných prfivodfi náboženských a zvláštnfch po­ božnost( se pilně účastniti.

- .

1 09

c) Chci naše katolické noviny odbirati a čisti, náš tisk všemožně podpOl ovati , a šifiti a proti­ náboženského tisku se varovati. f) Chci všech veřej ných projev6 katolického života se co nejvice účastniti. g) Chci dle možnosti na náboženské potřeby své sv. viry ptispivati. h) Chci proti útok6m na naše sv. .náboženstvl se vši rozhodnosti se brániti. ch) Chci se o to starati, aby mládež v kato­ lické vlře byla řádně vychovávána . i) Chci o to všemožně pracovati, aby pravá nábožnost v rodině se zachovávala, a náboženské zvyky v ni se udržovaly. j) Chci o to pracovati, aby manželský sva· zek za svatý a nerozlučný by I pokládán. k) Chci jako občan svobodného státu k tom u všemožně pracovati, abych viře a sv. clrkvi k n á ­ ležitému vlivu a právu v životě veřejném, spole­ čenském, zákonodárném a státnlm pomáhal. B) P o b o ž n o s t i n a p o č e s t s v. H a v l a. 1 . L i t a n i e n a d e n s v. H a v l a, o p a t a. (K soukromé pobožnosti dle vzoru khUtera svatohavelského ve Švýcarech.)

Pane, smiluj se nad námi I Kriste, smiluj se nad námi! Pane, smiluj se nad námi I Kriste, uslyš nás ! Kriste, vyslyš nás I Otče s nebes, Bože, smiluj se nad námi I Synu, Vykupiteli světa, Bože, smiluj se nad námi ! Duše svatý. Bože, smiluj se nad námi I S.atá Trojice, jeden Bože, smiluj se nad nám i ! Svatá Maria, oroduj za Dásl

1 10

Svatá Boží Rodičko, 1 Svatá PanDO panen, Svatý Havle, opate, Svatý Havle, muži dle Srdce Páně, Svatý Havle, přlklade pokory, Svatý Havle, vzore poslušnosti, Svatý Havle, zrcadlo čistoty, I ... o Svatý Havle, mHovnfče chudoby, o Svatý Havle, předobraze bázně Bož/, Cl. e Svatý Havle, apoštole svaté víry, Svatý Havle, oslavo řádu kněžského, Svatý Havle, ozdobo stavu řeholního, Svatý Havle, kazateli evangelia, Svatý Havle, hrdino lásky k bližnímu, Svatý Havle, pohrdateli marnou slávou a chválou, Svatý Havle, ochranče utiskovaných, Svatý Havle, dobrodinče lidu, Svatý Havle, přfmluvčf u trflDu Božfho, odpust nám, Pan e I Milostiv nám buď uslyš nás, Panel Milostiv nám buď Ode všeho zlého, Od všelikého bfíchu, Od pochybováni u vffe i od nevěry, 4iI '< lIJ Od vlažnosti i lhostejnosti u vífe, < o Od nelásky i tvrdosti srdce, C" o Od slabosti i bázně lidí, C. Od zanedbáváni slova Božlho, Od přestupovánf přikázání Božfcb, Od nevěrnosti oproti Orkvi Páně, Od netrpělivosti v utrpenlcb i ve zkouškách, Od nedbalosti v konáni našich povin- DOStl, Od nekajicnosti při smrti, Od věčného zahynuti, vysvoboď Db, Pan e I .... .

\

-

-

1 11 My hflšDíci - Tě prosíme, uslyš Dás ! Abys Dám ochraDY i pffmluvu sv:! Havla popřáti ráčil - Tě prosíme, uslyš nás ! Abys Dás v pravé vlfe udržeti i upevDiti ráčil - Tě prosíme, uslyš Dás ' Abys Dás v DábožeDské horlivosti a v kfe­ sťaDském životě posilovati ráčil - Tě proslme, uslyš nás ! Abys Dás vrouc( láskou k Bohu i k bližDímu roznlti ti ráčil - Tě prosfme, uslyš Dás I Abys nás spasitdDou bázDI od hfichu od­ strašiti ráčil - Tě prosíme, uslyš Dás I Abys nám v souženfch trpělivosti a o devzda Tě proslme, Dosti do vflle Tvé uštědfiti ráčil uslyš Dás ! Abys Dárod Dáš i vlast naši těžkých pohrom uchrániti ráčil - Tě proslme, uslyš nás ! Abys pohoršeni a svňdnictvf ke zlému od Dás odstraDiti ráčil - Tě proslme, uslyš Dásl Abys bloudldm i hřlšným cestu ku pokání USDadniti ráčIl - Tě proslme, uslyš nás ! Abys v Církvi své hojných i hodDých pastýfd dušl vzbuditi ráčil - Tě prosíme, uslyš Dás ! Abys královstvf své v Dás i vdkol Dás upev­ niti ráčil - Tě proslme, uslyš nás I Abys Dás jedDou do společnosti svých svatých přátel v Debeslch uvésti ráčil - Tě prosíme, uslyš Dás ! Beránku Božl, který sDlmáš hfíchy světa, odpust Dám, PaDel BeráDku Božl, který sDlmáš hffchy světa uslyš Dás, Pane ! BeráDku Boží, který sDfmáš hffchy světa, smiluj se Dad námi I Kriste, uslyš Dás ! Kriste, vyslyš nás I Pane, smiluj se Dad Dámi ! ·

-

,

1 12 Kriste, smiluj se nad námi ! Pane, smiluj se nad námi ! O tče náš

•

.

.

•

2. P f s e ň o s v. H a v I u, o p a t u. (Z

kancionálu svatojanského

č. 600.)

1.

Svatý Havle, opate, velký sluho Božf, synu vlasti bohaté na nebeské zbožf I Slyš ve vlasti nad hvězdné naše vroucf pěn!. jež zaznívá toho dne k tvému oslaveni . 2. V �emi cizf švýcarské, klesl jsi v hrob tmavý, v lůno země mateřské, jež jest plno slávy ; slávou hrobu jsi t y sám, jsout tvé pozůstatky dražšl oněm dědinám nad pozemské statky. 3. Svatá láska 17 srdci tvém k Bohu , k spáse d uší zvítězila v boji ctném, jak to na ni slušf ; apoštolská horlivost unášI tě z vlasti, bys pohanům vštfpil ctnost, krotil jejich strasti. 4. Ani moře široké, jeho nebezpečf, nehody ni všeliké nezaplašl péči, jižto o čest Božl máš, lesy cestu klestě, již o spásu dušf dbáš, svatý blahozvěste! 5. Vyučuješ moudrosti, rozmftaje bludy, uděluješ milosti, ačkoliv jsa chudý ; ničfš chrámy pohanské a jich podlé modly, stavfš chrámy křestanské, v nichž se m nožstvf modU. 6. Pověst o tvé svatosti z pustin tvých vycházl, a i k světské výsosti rychlým krokem vcbázf. Dfistojnosti vznešené se ti navrhuje, smýšlenf ponlžené je pak odstrkuje.

113 7. Tak v své trváš pokoře k nejvyšlmu stUl, v klášterDlch zdlcb oboře poklid z tebe zátl, v němž zajisté pfedchuť máš věčné oné slasti. jlito Dynl požíváš tam v nadhvězdné vlasti. 8. Pomoc s hůry vypros nám, mocný sluho Boli! by nás nezavedl klam zkvětlého zde hloží ; duši svou ať vždy péči máme, o chrám Božl v lásce Bož,. v pokoře všickni ať skonáme I -

-

R

Oroduj za nás svatý příml uv čl náš, Havle ! 11 Abychom b o d nými učiněni byli zasllbení Kristových. M o d I i t b a. Prosíme Tě, ó Pane I aby nám přímluva sv. Havla opata pomoci Tvé zjednala tak. abychom pro orodovánf jeho obdrželi, čeho pro svou vlastni nehodDost dosfci nezasluhujeme. Pro Ježfše Krista, Pána našeho. Amen. C) P o ř á d e k s l u ž e b B o ž í c h v P r a z e.

u

s v. H a v l a

V d n y v š e d n i jest farní mše svatá s hrou na varbany, se z pěvem lidovým a se svátostným požehnánlm, vždy o 7. hodině rannl. Obyčejně bývá přede mší svatou faro I tichá mše svatá o půl 7. hodině rannl. Odpoltdnl pob ož nost jest O pill 5. hodině. V dny nedělní a v zasv ěcené svátk y jest f�rní mše svatá s exhortou a se svátostným poleb nánfm o p O l 8. hodině. O 10. hodině jest kázání, a po něm zpívaná mAe svatá se svátost ným polehnánfm. Odpolední pobožnost s prfi· 8

1 14

vc dem varhan o půl 5. hod ině. Na prvnf neděli v měsfci začíná tato o dpo le dni pobožnost k ázá­ nim ; načei následujf sl avno stnf litanie a zpěv y na p o č e s t B o ž s k é h o S r d c e P á n ě a na vy­ pro�e nf ducha kajícnosti hfíšnfkt'tm. N a s I a v n o s t P o u t n f a j i n é m i m o­ ř á d n é s I a v n o s t i bývá prohlášen pořá de k

kazatelny i ve veřejných listech, a bývá l aké oznámen na tabuli ko ste lnf.

s

D o d a t e k. Rukopis této k níž ky měl jsem uc hys taný ji! r. 1919, ale čekal jsem s uveřejněnfm proto, že jsem se domníval : Tisk bude snad později levnějšl, a proto bu d e i k nlžk a tato levnějšf. Očekáváni m é se nesplnilo. Abych přece nezOstal milým svým o sa d n fld1m i jiným přátel O m dlužn'kem, když dnfl mých s n ad již je n na málo jest, vy­ dávám k nlžk u nynl. A j a k o do plně k ku dějinám k ostela sv. Havla, mé správě svěřeného, přičiňuji z doby poslednl ještě nás le dujfcf Roku 1922 k o nal i tu svaté missie tři Re · d emptoristé od sv. Kajetána v Praze. Zač�tek byl dne 4. března a konec dne 14. března. Učasten­ stvl bylo den co den většf, zejména pii večernfch pob ožn ostec h jež vykonány byly denně in ponti­ ficalibus od nejdOstojnějšfch b o d nos táffl vždy věrné kapitoly kathedrálnf, papežského pre lát a z Vyše­ hradu, opata strahovského, infulovaného převora maltánského. Neočekávaný rozru ch v celém oko li zpOsobi\o zej mé n a procesf s missionárnfm křižem, jež ulicemi ko l e m kostela vedl p. t. generál a velmistr kffžovniků. Roku následujfcfho konána o d 28. ledna do 4. února obnova této missie $ pe m enšlm \Íčastcgstv!m � e s tejnou osl�vQ,! .

,

1 15

kterou zakončil sAm nejddstojnější arcipastýf slavnostním zasvěcením celé farní osady svato' havelské Božskému Srdci Páně. Mimo slavnosti v kostele konané, vyzdoben b yl kostel sám o bě ta vosti četných dobrodinc6 přemnohými věcmi, během poslednfcb let nákladem vice než 60.000 korun . Tak pořízeno nádherné elektrické osvětlení kostela, pořízen e lektrický pohon měchu u varhan, zpět získán zvonec do sanktusnlku, a znova zavěšen ve věži největšl zvon, » sv. Havel «, jehož byli vojáci již demon ­ tovali, ale pro jeho stáři vrátit museli, ježto ulit jest H! r. 1506. Cehož ale posud kostel postrádá, jest zvon střednf, jenž by s největšfm a s nejmenším v řádný soulad uveden býti měl. Vojáci ho ve vál ce za­ brali, ale obnos složený musel býti uložen v ne­ šťastných válečných pdjčkách, nyol bezcenných . A náboženská matice, pro k terou veškeré zbožl KarmelitánO u sv. Havla ocl císaře Josefa ll. bylo z a­ bráno, zdráhá se křivdu kostelu učínénou napravit i. Proto snad m ě, s arému muži, nebude nikd o za zlé mlti, když se dávám vlastně - na žebrotu, když ne pro sebe, tož pru svOj farnl kostel, jemuž jinak křivdy o dči ni t i nemuhu. Náklad na nový zvon a na elektický pohon zvonli kostelních vObec má dle výoočtu povolaného znalce býti vy šš f 30 000 korun. Na ubraženl t oboto obnosu spolu sloužiti má i či stý výnos této knfžky vedle milodart'i dobrých kfestanských du§{o Většf dobrodince 2aplši do památní knihy farnl osady.' Všecbny ale dobrodince za píše zajisté do kn i by života Bah sám, pro jebož většl če s t vie to se �ěje. Dr. Karel L. Ř e h á 1(,

O BSAH. Strana Úvod

•

.

.

•

.

.

.

.

.

.

. .

.

.

.

.

.

.

·

.

2

.

I. Ž i v o t s v. H a v l a, o p a t a . Al Sv. Havel učenníkem sv. Kolumbana B) Sv. Havel sám mistrem II.

.

•

•

•

i .

o farnosti sv. Havla .

.

.

•

•

•

•

•

.

.

.

.

.

.

.

.

·

•

.

.

.

.

.

.

•

O k a ta k o mbác h c h r á mo

Katakomby chrámové

V.

.

.

.

•

.

.

•

•

.

.

.

·

•

.

v .

.

45 48 54 57 64 69 73 78 85 93 96

Ý c h. .

.

.

·

102

D o p a m á t D í k u. •

.

•

•

. . A) Rady katolikd . B) Pobožnosti na počest sv. Hav la . Cl Po"dek služeb Božích u IV. Havla v Praze . . . Dodatek .

•

.

•

.

.

•

•

.

.

•

•

23 36

P o p i s fa r n í o s a d y sv. H a v l a.

A) Skořepka a ulice sv. Michaela Bl Uhelný trh . . . . . . C) Ulice Perlová a Ovocná . . . Dl Rytířská ulice . . . . . E) Na Mdstku . . Fl Na Příkopě a ulička Provaznická . . G) Masný trh a Kotce . . H) Melantrichova a )Kofná ulice . Cbl Svatohavelllká u Ice (býv . • Zelený trh . ) I) Železná a Kamzíkova '.Ilice . . . . . . . K) Ovocný trh a ulice Havířská

IV.

4 12

•

C h r á m s v. H a v l a v P r a z e .

A) Historické zprávy o chrámu B) Popis chrámu sv. Havla III.

.

.

•

.

•

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

•

•

.

.

•

.

.

.

•

•

.

·

·

.

107 . ] 09 . 113 1 14 ·

.

•

•

·

. ,.,...... e nf .. ir k l t o l l c k f c h k D l h k ll p e c t v f c h Jae dO. DfIIeda)k:t .. . ..." YJtiiIiD6 bad CJri.... o.tlJak' tla kÚDI , ...i bo ve .Vlutic v Prase : A ) Z ob o nr hlatorfeké apologie : 1. kel IV., &ak1 kdl btotfk. JifI . Pob6bnd. ěe."t kra kalilDOr. � ,.... . b\l8itatv. pro vadflaDo,t v Ceclt4cb : ., feJd dllcb6 ple d Balem. b) Revoluce Ikne c) Owoce reYOluce tel. 4

.. �

1. ..

,.

K.yaa. ..

pr.otptll Jq 14 . . � I cp Jo !ilb � SedJtlk Petr Chelt!ickj. Pator JUl AlDos KomeDlkj al IíOi i al ra.".. Kde jest reformace ? Obifrú att clit Kde jest refonDace ? Odpovtcf lluOpiaa .H_. K�1uf aevtldomoat ei a ctivOlt ? Odpowld ,BIJ.. Co ÚID

•

_ Ie SlODIC.

obraa6 .refOJ1lla tor6 I refou.ce.. SldkoYi _ Jebo aaljaetl aaitemoriao.

lG. Je "

blt:orá :r�

ll. 1lartia1l � - lacb l D. btetmatorc II. Luth er - jlkoIto dIetatk. l� Lath....yf v Ce c bf cb II po bltvu _ BR' Bore. 14. Pfftl1lll lnt�q'M_( pfed". pfeil katDlic:tftllit l tf.: Cl btoUk, a I1ItIleital f 16. o bloallll af ....k61D ... • PoiIImav(. i7. Jo f.obeUu., U'CI"bJBka p PnIiIkt. .J. ,Me- �� � Kavaf, "'niógQ' T. J • •• P. AIbert �. rytff . DIoIlh6 v.l. T. J. 10, oll JI,- brobafi abo da ell.6o � � AJKaaa bto'" k iJclIl- .. orle.... plOd ... . PtrC6aa Clrkft bto6d.