ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM KOSTEL SV. MIKULÁŠE

ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM KOSTEL SV. MIKULÁŠE

IV. ETAPA, ROK 2005 SDRUŽENÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE HORNÍ SLAVKOV a KRAJSKÉ MUZEUM KARLOVY

ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM KOSTEL SV. MIKULÁŠE IV. ETAPA, ROK 2005

ZADAVATEL: Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov REALIZACE: Vladislav Podracký - Key Art, mgr. Jiří Klsák Krajské muzeum Karlovy Vary PROJEKT: Dokumentace výzkumu v období 01.2005 - 11.2005 ZADÁNÍ: Zpracování obrazové a textové dokumentace včetně jejího administrativního zpracování se zaměřením na postižení rozsahu prováděných prací se zvláštním zřetelem použití získaného materiálu k odbornému publikování a zajištění obrazového materiálu pro mediální prezentaci archeologického výzkumu a s ním souvisejících aktivit. TECHNICKÉ ŘEŠENÍ: Dokumentace v elektronické podobě; formát RTF, PDF a JPEG; Image Size 3072x2048, 6,5 MPx; DVD Total File Size cca. 4,2 GB

© Vladislav Podracký - Key Art, 2005 - pokud není v materiálu uvedeno jinak. Pro instituce a firmy podporující re-

alizaci projektu v roce 2005 je dokumentace k dispozici v plném rozsahu v elektronické verzi zdarma, včetně možnosti bezplatného tiskového i elektronického publikování těchto materiálů při dodržení všech náležitostí vyplývajících ze zákona 121/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

HISTORIE KOSTELA SV. MIKULÁŠE A JEHO VÝZKUMU Lokalita archeologického výzkumu se nachází na pomezí katastrálních území Hrušková a Třídomí v

okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Rozprostírá se v horském sedle mezi vrcholy Krudum a Spálený vrch v nadmořské výšce v rozmezí od 650 do 700 metrů nad mořem.

Dle některých pramenů pochází název zdejší dominanty, hory Krudum, z keltských jazyků. Přitomnost to-

hoto etnika v oblasti však lze doložit nejblíže v okolí Žlutic, ačkoliv existují nepřímé doklady o keltské těžbě cínu v nižších partiích oblasti Slavkovského lesa. Tyto však nelze nijak vztahovat k lokalitě v okolí kostela sv. Mikuláše ani návzu uvedeného vrcholu.

Mnohem pravděpodobnější je, že s ohledem na vysokou polohu oblasti, bylo území až do doby vrcholného středověku člověkem využíváno jen velmi sporadicky, pravděpodobně za účelem lovu, později prospekce. Stabilní osídlení v této poloze pak bylo zřejmě vázáno na těžbu nerostného bohatství.

Za první písemnou informaci o dobývání rud v oblasti Slavkovského lesa je považována zpráva arabského kupce Ibrahim ibn Jakoba z 10. století 1/ , nicméně z té není zřetelné k jaké lokalitě se vztahuje. První

skutečně věrohodnou informací, kterou lze k tomuto území vztahovat tak je až kronika Bartholomea Angeli-

ca, která roku 1241 zmiňuje rýžoviště cínu v Krásně 2/, vzdušnou čarou vzdáleném zhruba sedm kilometrů vzdušnou čarou od zkoumané oblasti. Pravděpodobně počátkem 13. století pak údajně vzniká na vrcholových partiích Slavkovského lesa také zemědělská osada Seifertsgrün, předchůdce dnešního Horního Slavkova /3.

Samotný kostel sv. MIkuláše je poprvé písemně zmiňován v listině krále Václava I. z roku 1253, podle které panovník daroval zmíněnou stavbu spolu s ostatními kostely na Loketsku řádu Křižovníků s

červenou hvězdou. Tato listina je však známa pouze z citací ve starší literatuře 4/, v originále ani opisu se ji organizátorům výzkumu zatím nepodařilo dohledat.

S ohledem na výsledky výzkumu v předchozích etapách je vysoce pravděpodobné, že i vznik kostela sv.

Mikuláše je spojen s hornictvím 5/. Již před zahájením výzkumu na tuto souvislost upozorňovala regionální mytologie, na kterou se odvolávají již starší badatelé 6/. Fakticky však ke stavbě neexistují žádné písemné údaje. Dokonce není zmíněna ani v jednom ze svazků Urbáře loketského kraje z roku 1525 7/ který uvádí

úroční platy k jednotlivým svatým. Mezi nimi však sv. Mikuláš není. Což by svědčilo o možném záinku kostela, nebo přinejmenším jeho odsvěcení před tímto datem.

Stavba není uváděna ani na podrobných mapových podkladech vytvořených v rámci takzvaného Müllerova mapování v letech 1712-1722. O krátkou dobu později však v letech 1764-1768 a 1780 proběhlo I. vojenské mapování, takzvané Josefské. V jeho rámci je na pahorku zhruba jeden kilometr východně od obce Hrušková zahreslen soubor objektů z nespaliteného materiálu, bez bližších údajů 8/.

Blíže specifikováno jako zbytky kostela sv. Mikuláše (Rudera S. Nicolai) je tak místo až v roce 1801 na hraniční mapě loketského panství 9/. Na podkladech vzniklých v rámci II. vojenského mapování, tzv.

Františkovo, které proběhlo v letech 1819-1858 však jakýkoliv údaj o stavbě u vedeném místě zcela chybí. Počátkem 20. století je již kostel považován za zmizelý, pouze někteří badatelé se odvolávají ve vztahu k

lokalitě pod horou Krudum na pameť starců z okolních vesnic, jejichž dědové zde údajně ještě pamatovali kostel s vysokými okny.

Pahorek pokrytý lesním terén povrchově prozkoumali až v roce 1989 archeologové Jiří Klsák a Petr Hereit. Na základě poměrně nezřetelných povrchových projevů v terénu se však přiklonili spíš k variantě tvrze nebo jiné stavby světského charakteru s tím, že přesné určení nelze stanovit.

Koncem 90. let došlo k oblasti k rozsáhlým polomům, které téměř odkryly dosud zalesněnou oblast. Z

iniciativy poslance parlamentu Rudolfa Tomíčka a novináře Vladislava Podrackého tak byla v roce 2001 zahájena jednání mezi Krajském muzeem Karlovy Vary a Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov o

možnosti realizace záchranného archeologického výzkumu lokality, z důvodu plánovaného znovuzalesnění oblasti.

Výzkum byl zahájen za pomoci českých a německých studentů v roce 2002. Projekt byl financován ze

zdrojů zmíněných organizací, Česko-německého fondu budoucnosti, několika regionálních firem a správce zdejších lesních majetků. Během výzkumu došlo k poměrně překvapujícímu zjištění, že to, co se na první

pohled jevilo jako obdélníková stavba s vnitřními příčkami, jsou ve skutečnosti zbytky pozdně románského kostela. Terénní pojevy příček i údajných opevňovacích prvnků totiž ve skutečnosti byly dílem neznámých hledačů pokladů, kteří lokalitu rozkopali pravděpodobně v 18. až 20. století.

Výzkum odhalil půdorys budovy i fakt, že dobou vzniku koresponduje s kostelem sv. MIkuláše, byť přimý

důkaz o této skutečnosti není. Mnohem větším překvapením pak byl rozměr samotného objektu. Kostel má vnější rozměry 25 x 12 metrů, což je na dobu vzniku poměrně impozantní stavba.

Bohatá mytologie vážící se ke stavbě i její regionální význam byly jednou z příčin, proč byli již v průběhu

výzkumu organizátoři konfrontováni se zájmem veřejnosti i představiteli měst, obcí i regionu o její odkrytí a začlenění do systému památek v Karlovarského kraje.

V konečném rozhodnutí o odkrytí lokality sehrály hlavní roli tři skutečnosti. První byly objevivší se nájezdy

novodobých hledačů pokladů, tzv. detektorářů, v oblasti výzkumu. Druhou pak indicie na výskyt dosud ne-

známých historických báňských děl v bezprostřední blízkosti kostela a komunikačního systému s poměrně nízkou mírou stability.

Rozhodující roli pro pokračování výzkumu sehrál závazek vlastníka pozemků plně převzít odpovědnost i

náklady za následnou údržbu lokality po dokončení průzkumu a její konzervace. Po provizorní konzervaci

tak obě rganizace na jaře 2003 zahájili II. etapu výzkumu souběžně s nezbytným zajišťováním jednotlivých částí dochovaného zdiva.

V průběhu II. a III. etapy výzkumu se v letech 2003-4 podařilo plně odkrýt půdorys kostela jehož zdivo se v některých částech dochovalo až do výše dvou metrů. Během prací byl získán bohatý nálezový materiál ve formě keramiky, mincí i zbytků předmětů denní potřeby, který potvrdil několik zásadních faktů.

Prvním je, že stavba skutečně vznikla v polovině 13. století a zanikla nejpozději v druhé polovině 15. století a mohlo by se tedy skutečně jednat o kostel sv. MIkuláše. Výzkum dále dokázal, že objekt byl navštěvován i po tomto období, a to buď z důvodu setrvačnosti zvyků věřících, nebo z důvodu jiného využití.

Zajímavostí je možnost, že kostel byl zřejmě již v době svého využíváni pro církevní účely vytápěn, což by byl ve své době skutečný unikát. Nasvědčují tomu nálezy keramický kachů z dvou různých fází, nicméně samotný pozůstatek zařízení nalezen nebyl. Důvodem je zřejmě i fakt velmi masivního narušení podlah kostela hledači pokladů.

Součásti nálezů je poměrně obsáhlé množství architektonických článků, které umožňují poměrně detailní představu o stavební podobě kostela a část z nich bude v následujícćih etapách využita při konzervaci

objektu. V interiéru i bezprostřední blízkosti kostela pak bylo odkryto několik pohřbů dospělých i dětí, dokládajících využivání stavby.

Za velmi významné lze pak hodnotit dva objevy související přímo se stavební kostrukcí objektu, jinak běžné pozdně románské konstrukce. Prvním bylo využití páleného vřídlovce (aragonitu) v maltě jako pojiva nahrazujícího vápno. To nasvědčuje rozvinutou báňskou činnost v oblasti dnešních Karlových Varů již počátkem 13. století a tím pádem napovídái i o skutečném důvodu vzniku tamního osídlení.

Druhým velmi významným objevem jsou nálezy křemenných žilníků a dalších nerostů v jinak uceleném

žulovém zdivu kostela. To může svědčit o probíhající těžební činnosti v okolí kostela již v době jeho vzniku, tedy před rokem 1253. Intenzivní hornickou činnost potvrdil i následný výzkum okolí. Během něho se

podařilo objevit rozsáhlý komplex důlních děl a jejich příslušenství, pocházející nejpozději z odbobí baroka, s největší pravděpodobností však v té době již druhotně přezmáhaných.

Nezodpovězena však zůstala otázka, co vedlo k zájmu středověkých obyvael regionu o osídlení této části Slavkovského lesa. Pro svou nadmořskou výšku i polohu v exponovaném horském průsmyku jde o místo poměrně nevhodné pro zemědělství, a stejně tak lze vyloučit lesnickou činnost.

Dimenzování kostela však napovídá poměrně rozsáhlému osídlení, pravděpodobně v souvislosti s hor-

nictvím. Dosud však není jasné, co bylo v okolí sv. Mikuláše těženo. Podle názoru báňských odborníků 10/ do oblasti již nedosahuje cíno-greisenové zdrudnění a tak se jako pravděpodobné jeví buď doprovodné nerosty z oblasti polodrahokamů, nebo jiných rud.

Objevené pozůstatky hald a sejpů obsahují enormně vysoké množství křemenného materiálu ve formě

jaspisů. Dále v menší míře sirníky železa, zkaolinizovanou žulu, oxidy manganu a ve velmi sporadické míře také sirníky mědi. Zcela zde naopak chybí ametyst, nerost velmi typický pro danou lokalitu a vyskytující se ve zdejším okolí ve vysoké kvalitě.

V předchozích obdobích proto byla vyslovena myšlenka, že zdejší doly sloužily těžbě polodrahokamů. Dle názoru pracovníků turnovského muzea a NM Praha, se kterými byla tato domněnka konzultována, však je nezbytné uvedenou teorii doložit odpovídajícími podklady, neboť ve 13. století byly možnosti odbytu této

suroviny poměrně omezené. Protože dosavadní práce zatím nemohly poskytnout v tomto směru uspokojivé vysvětlení, přesné určení a datace zdejších dolů bude předmětem činnosti v páté, a z hlediska plošného průzkumu poslední, etapě projektu.

Velmi důležitým faktem pro další osud stavby je i to, že byla kompletně geodeticky zakreslena a celý areál

kostela byl, včetně ochranného pásma v šířce ca 30 metrů administrativní cestou vyňat z lesního fondu a je nyní veden jako ostatní plochy. To umožňuje likvidaci náletové zeleně, která by mohla způsobit narušování již zrestautrovaného objektu.

1/ Jan Kořan, Přehledné dějiny československého hornictvi, díl I. Praha 1955, str. 76

2/ Eduard Reyer, Zinn, eine geologisch-montanistisch-historische Monografie, Berlin 1881, str. 236

3/ Anton Gnirs, Topographie der historischen und Kunstdenkmale der politische Bezirk Elbogen, Prag 1927, str. 239, str. 241

4/ tamtéž, str. 56 pozn. 1

5/ Jiří Klsák, Nálezové zprávy k výzkumu z let 2002-2004, Krajské muzeum Karlovy Vary

6/ Souborně tuto mytologii poublkoval Josef Brtek, Pověsti svobodného královského horního města Horního Slavkova a jeho okolí, Okresní muzeum Sokolov 1994, str. 15-22 7/ Uložení SOA Žlutice

8/ I. vojenské mapování, Čechy, mapový list č. 84, Austrian State Archiv / Military Archiv Wien

9/ Anton Gnirs, Topographie der historischen und Kunstdenkmale der politische Bezirk Elbogen, Prag 1927, str. 239

10/ Ing. Pavel Beran, Krajské muzeum Sokolov, Ing. Jaroslav Jiskra PhD, Sokolovská uhelná, a.s.

IV. ETAPA VÝZKUMU 03.-12./2005 IV. etapa archeologického výzkumu kostela sv. Mikuláše navázala na předchozí ročníky a její detailní

popis bud uveden v nálezové zprávě Krajského muzea Karlovy Vary. Postup prací byl rozdělen do několika směrů, z nichž je většina obrazově popsána v následující části této přílohy. 1 - Dokončení archeologického výzkumu interiéru kostela 2 - Dokončení stavební konzervace odhaleného zdiva 3 - Archeologický výzkum bezprostředního okolí budovy 4 - Terénní průzkum širšího okolí kostela se zaměřením na sídelní stopy 5 - Geofyzikální průzkum báňských děl i okolí kostela 6 - Radarový průzkum objevených podzemních anomálií 7 - Dendrochronologický výzkum výztuží báňských děl 8 - Antropologický výzkum objevených kosterních pozůstatků 9 - Pylové rozbory 10 - Zpracování mapových podkladů oblasti 11 - Prezentace výzkumu 12 - Instalace informačního systému 13 - Přípravy prezentace výzkumu v roce 2006 a projetku Naučná stezka sv. Mikuláš Realizovány byly v průběhu roku všechny body s tím, že jejich přesné provedení určovaly jednotlivé skutečnosti odhalované během výzkumu. Vzhledem k tomu, že se oropti původním předpokladům

nepodařilo objevit původní pohřebiště kostela, nebyl realizován bod č. 9 pylové analýzy, které měly přinést více informací o tom, zda byla v době existence krajina v okolí kostela zemědělsky využívána či nikoliv. Tento bod proto zůstává otevřen a bude pravděpodobně přesunut do plánů na následující období.

Body týkající se přípravy dalších etap projektu jsou součásí stručného pojednání na závěr obrazové přílohy

za rok 2005. Seznam firem a institucí, které v uvedeném období podpořili je v plném rozsahu uveden uveden v závěru této obrazové přílohy.

SDRUŽENÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE HORNÍ SLAVKOV

ÚVOD Prioritou IV. etapy výzkumu, která odstartovala na jaře 2005, bylo

jednoznačně dokončení konzervace již odhaleného zdiva tak,

aby nedošlo k jeho rozpadání a následné destrukci.

Organizačně byla tato etapa,

stejně jako předchozí, zajišťována Krajským muzeem Karlovy Vary

zastoupeným archeologem mgr. Jiřím Klsákem a Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov, zas-

toupeným předsedou Vladislavem Podrackým.

Z hlediska archeologie pak byly práce soustředěny na úplný

průzkum interiéru stavby a její bezprostřední okolí. To obojí

mělo za cíl definitivně uzavřít

průzkum lokality samotné tak, aby bylo možné se v příštích letech soustředit na objasnění jejích vztahů s okolím.

Jak konzervační tak výzkumné prácě procházely během roku

poměrně složitým vývojem, jehož směr určovaly nově zjištěné

skutečnosti i výstupy z průběžně konaných odborných komisí.

2x stav lokality v říjnu 2005 SDRUŽENÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE HORNÍ SLAVKOV

VYMEZENÍ LOKALITY

Oblast výzkumu se nachází na pomezí kú Třídomí a Hrušková, okres Sokolov. Je ohraničena z jižní

strany severním svahem trojvrší Krudum v místu přechodu do Chrudimského lesa a Zeleného močálu. Severně pak oblastí Spálený vrch - Na kamenném. Východně zhruba kilometr před obcí Třídomí, západně je vymezen lokalitou V bucích pod Spáleným vrchem směrm k Hruškové.

Použité mapové podklady:

Český kartografický ústav, Picodas Praha, s.r.o. 2004 - Topografický mapa ČR 1:50 000 pro družicové nav. systémy Garmin

Datové zpracování pro potřeby výzkumu: Geodetická kancelář Sokolov, ing. Rudolf Tyller 2005 CentraStav, s.r.o. Horní Slavkov 2005

KONZERVACE ZDIVA Základní část konzervace zdiva byla provedena již během III.

etapy výzkumu v roce 2004. Ta

prošla náročnou zkouškou během následujících zimních měsíců.

Během nich se ukázala nutnost

při finálním spárování a úpravách koruny zdiva použít přímes ce-

mentu. Klasicke vápenné zdivo

bez omítky, která zřejmě pokrývala budovu, totiž nebylo schopno

Rekonstrukce hlavního oltáře

odolávat klimatickým podmínkám v lokalitě.

Kromě této změny probíhaly práce v roce 2005 v podstatě stejným

způsobem jako v předchozích obdobích. Byla provedena konzervace jádra zdiva přípravkem

Verfestiger, vyspraveny jednotlivé destrukce vápennou maltou, ve

finálním spárování pak s příměsí cementu.

Ačkoliv bylo v maximální míře

dbáno na zachování původního zdiva, v některých úsecích bylo nezbytné přistoupit k dozdění.

Použit byl výhradně materiál po-

cházející z destrukce a nové zdivo bylo v závěrečné fázi odděleno od původního červenou linkou

tak, aby nemohlo dojít k záměně původních a dostavěých částí

kostela. Konzervace zdiva byla

definitivně zakončena na podzim

2005 a měla by zajistit plnohodnotné zachování pozůstatků stavby na období dalších let.

Konzervace omítek druhá etapa SDRUŽENÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE HORNÍ SLAVKOV

Na cestě k památce

Konzervace odhaleného zdiva a její technologie byla řešena spolu s památkáři především s odůrazem na připravované jednání o získání statutu památky pro kostel sv. Mikuláše. Se zahájením řízení se předběžně počítá na druhou polovinu roku 2006.


Lopata a krumpáč

Veškeré výkopové práce jsou během archeologického výzkumu prováděny ručně. Strojní mechanizace by totiž mohla porušit jednotlivé situace a mohlo by tak dojít k nenávratné ztrátě některých informací o historii kostela. SDRUŽENÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE HORNÍ SLAVKOV

VÝZKUM INTERIÉRU Zatímco v předchozích etapách

byl archeologický výzkum interiéru jednou ze stěžejních částí, v roce 2005 šlo spíše o okrajový směr.

Důvodem byl fakt, že drtivá většina vnitřní části kostela byla prozkoumána již v předchozích letech.

Činnost se tak zaměřila především

Dokumentace kamenných prvků

na dokončení průzkumu hrobové

jámy severně od otláře, která byla odhalena již koncem předchozího roku.

Vedle drobných částí kosterních pozůstatků které nebyly dosud

vyzvednuty zde došlo především k nálezům keramiky, mincí a dalších věcí, které budou přesněji popsány v sekci nálezy. Práce tak s velkou

pravděpdoobností vyloučily

možnost, že by zbytky zdiva

nalezené v prostoru pod oltářní

Vrstvy historické navážky

menzou mohly být pozůstatkem

starší fáze kostela. Je tedy mnohem pravděpodobnější, že šlo o pozůstatek základu oltáře

uprostřed zásypu tvořeného hlí-

nou, pískem i zbytky stavebního materiálu.

Ostatní drobné části výzkumu interiéru probíhaly v letošním roce už pouze v souvislosti s

postupující konzervací zdiva. Zde byl sledován především výskyt

jiných typů stavebního materiálu a případná přítomnost biologického

Výzkum hrobu poblíž oltáře

materiálu tamtéž.


BEZPROSTŘEDNÍ OKOLÍ KOSTELA

Vedle konzervace budovy se letos stal jedním z hlavních směrů projektu výzkum

bezprostředního okolí kostela. Cílem bylo vyjasnění ne příliš

zřetelné infrastruktury budovy. Šlo především o existenci hřbitova,

jehož umístění vzhledem k terénu zůstávalo s otazníkem, stejně

jako komunikační systém kostela

Sonda v jižním svahu u kostela

a případná existence obslužných budov.

Ačkoliv v roce 2004 bylo ob-

jeveno u vnější zdi presbytáře rozsáhlé dětské pohřebiště,

následný průzkum přinesl poněkud překvapivá zjištění. Mimo jiné šlo o fakt, že v době mezi 13. až 15. století stál kostel na částečně

holém strmém skalním ostruhu. Což zcela vyloučilo možnost

pohřebiště v těsné blízkosti kos-

tela. Současná podoba terénu je tak pouze důsledkem destrukce stavby a vlivu lesa.

Zároveň byla vyloučena i možnost teras nebo komunikačního sys-

tému na svahu u jižní strany kos-

tela. Jediným pozitivním nálezem zde byla masivní navážka, která byla poměrně bohatá na nálezy různého typu.

Na druhou stranu výzkum

bezprostředního okoli kostela

přinesl velké množství nálezů

upřesňující život stavby v průběhu staletí.


Vyměřování sondy u hlavního vstupu

Řada cenných nálezů

Výzkum exteriéru kostela byl velmi bohatý na mincovní nálezy a keramiku. Část z nich spatří veřejnost již během výstavy která proběhne v Krajském muzeu Karlovy Vary na podzim roku 2006.


7

10 22

9

17

8

5

4

9

2 3

11

1 11

12 19

21

21

6

18

16 13 20

14

15

ZAKRESLENÉ BODY:

1 - Kostel sv. Mikuláše 2 - Kanál neznámého původu a určení 3 - Jiné utvary 4 - Sklípky 5 - Pravdědpodobné sklípy 6 - Lomové práce mladšího původu 7 - Lomové práce barokní případně starší 8 - Kruhový úvar - historický palpost? 9 - Palebná postavení novodobá 10 - “Sejpy” 11 - Lomové práce blíže neurčené 12 - Tzv. žentourová jáma a důlní propady 13 - Štola a odvodňovací kanál 14 - Štola a odvodňovací kanál č. 2 15 - Halda a jiné blíže neurčené ‘tuvary 16 - Výkopové práce neznámého původu 17 - Pomník 18 - Historická úvozová cesta 19 - Geodetické značky, historické 20 - Kamenné prvky, blíže neidentifikovatelné 21 - Propady a jiné pozůstatky báňské činnosti 22 - Lomové a jiné práce mladšího původu

VÝZKUM ŠIRŠÍ OBLASTI

Stále nezodpovězená zůstává otázka komu vlastně kostel sloužil. Ačkoliv je vysoká pravdědpoobnost, že šlo o kostel hornický, letošní výzkum okolí přinesl nečekaně velké množství otazníků. Především

proto, že pozůstatky lidské činnosti jsou v oblasti tak rozsáhlé, že takřka vylučují existenci soliterního kostela. I proto byla hlavní část prací soustředně na nalezení sídelního zázemí.

Jednotlivé nálezy byly zaměřeny v systému WGS, který byly přepočtení do kartografických souřadnic

JTSK a zaneseny do mapových podkladů, které budou sloužit pro další výzkumné práce. Na předložené zjednodušené mapě jsou šrafovaně vyznačeny lomové práce, rozdílné šrafování patří různým časovým fázím, kam pravděpodobně lze tyto práce zařadit.

l Vrchol hory Krudum SDRUŽENÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE HORNÍ SLAVKOV

HISTORICKÁ MAPOVÁNÍ

V oblasti kostela sv. Mikuláše

probíhalo v minulosti hned několik mapování, stejně jako v dalších částech České republiky. Není

známo, že by se danou oblastí

nějak zabýval Pavel Aretin z Eh-

renfeldu, nebo starší autoři. Obec

Hrušková je prokazatelně uvedena na mapě Jana Kryštofa Müllera z roku 1723, která je také první podrobnou mapou Čech.

Samotný kostel sv. Mikuláše je,

avšak bez názvu i dalších údajů

vyznačen na mapě z takzvaného I. vojenského mapování, které na příkaz císařovny Marie Terezie proběhlo v letech 1763-1787.

Kostel je zde označen jako objekt

Mezníky a trigonometrické body

V okolí kostela sv. Mikuláše lze dosud nalézt desítky mezníků a dalších číslovaných bodů, které sloužily při vyměřování krajiny během takzvaného Františkovo vojenského mapování, a během pozdějšího 3. vojenského mapování z let 18701883.

z nespalitelného materiálu, které však mohou být stejně tak stav-

bou, jako její zříceninou. Mnohem pravděpodobnější je však druhá varianta.

V letech 1809-1869 totiž proběhlo

v oblasti takzvané Františkovo vo-

jenské mapování, kdy bylo poprvé použito triangulační sítě. V lesích v okolí kostela se dosud zacho-

valy číslované mezníky pocházející z tohoto měření. Na mapách

vzniklých během Františkova ma-

l

pování však kostel již nikde není zakreslen. Z toho lze usuzovat,

že v daném období stavba téměř, nebo již zcela zmizela v terénu.


DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ V OKOLÍ KOSTELA Jednou z priorit výzkumu bylo

podrobnější zmapování dobývání nerostného bohatství v okolí kostela.

Postupně se ukázalo, že tyto

práce byly mnohem většího ro-

zsahu, než se původně očekávalo. Vedle hlubinných dolů v oblasti

jsou hektary ploch se zřetelnými

Nezpracovaný skalní blok nedaleko kostela

stopami po lomovém dobývání kamene.

Podle dosavadních poznatků zde tyto práce probíhaly v několika

obdobích, a to zřejmě v baroku a

starší době. To se týká jak důlních děl, tak kamenolomů.

Zatim co hlubinnou těžbu by

měly důkladněji osvětlit práce v

následujícich letech, u lomového dobývání kamene je vysoce

pravděpodobné, že byla určeno

pro stavební výrobu a drobné kamenické práce.

Tomu nasvědčuje například v mi-

nulosti objevený polotovar kamen-

ného koryta, i nověji zaznamenané rozpracované polotovary, velmi výrazně připomínající stavební prvky.

Z hlediska archeologického jsou však dosud zkoumaná lomová pracoviště nálezově sterilní.

Odlomený blok se stopami po klínech SDRUŽENÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE HORNÍ SLAVKOV

Na ploše několika kilometrů

Důlní a lomové práce v okolí kostela jsou z hlediska plochy velmi rozsáhlé a byly v provozu hned v několika různých historických obdobích. Na snímku archeologická sonda v jednom z údajných sejpů.


Tajemný kanál

Jednou z věcí, na kterou se dosud nepodařilo najít uspokojivou odpověď je existence několik set metrů dlouhého kanálu vedoucího od kostela severním směrem. Dnes slouží jako hranice katastrů Hruškové a Třídomí. SDRUŽENÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE HORNÍ SLAVKOV

MAPOVÁNÍ V RÁMCI VÝZKUMU Součástí výyzkumu bylo v roce 2005 mapováni pozůstatků lidské činnosti v okolí kostela. K

přesnému zaměření objevených

stop byl použit družicový poziční systém GPS.

Mezi nálezy byly stopy lidské

Palebné postavení

činnosti z různých historick-

ých období. Zhruba lze říci: od

středověku po současnost. Vedle prací souvisejících s dobýváním

nerostných surovin šlo především o dosud blíže neidentifikovatelný kanál vedoucí od kostela zhruba

severním směrem. Jeho účel ani dataci zatím neodhalilo ani po-

suzení báňskými odborníky, ani

archeologický sondážní výzkum.

Poměrně vekou měrou se v okolí kostela vyskytují také palebná

postavení, která jsou ve většině

Pozůstatky sklípku

případů zřejmě pozůstatkem

vojenského újezdu, který zde

existoval v 50. letech minulého

století. V jednom případě by mohlo jít zřejmě i o palebné nebo strážní postavení staršího data.

Množství těchto nálezů ukazuje

na velký rozsah lidské činnosti na

celkem malém území a zřejmě povede k výraznému přehodnocení názoru na vývoj této části re-

gionu. Pro přesnou interpretaci

objevených stop však bude ještě

nutné provést jejich bližší odborné

Sonda v “příkopu”

posouzení.


NEDESTRUKTIVNÍ METODY Kvůli obrovskému plošnému

rozsahu i z důvodu specifičnosti některćh prací byly v roce 2005 poprvé v případě kostela sv.

Mikuláše plošně nasazeny nedestruktivní metody výzkumu.

V době zpracování této zprávy

však byly k dispozici pouze výsledky průzkumu formou odporového měření, radarového průzkumu,

Měření pomocí metody DEMP

dendrochronologie a chemických rozborů vody. Výsledky fosfá-

tových analýz, které jsou důležité pro identifikaci sídelních celků

budou k dispozici až počátkem roku 2006.

Nejzajímavější v tomto ohledu

byl především radarový, elektromagnetický a multielektrodový

průzkum okolí báňských děl, který přinesl poměrně zajímavé výsled-

ky, byť na interpretaci některých z nich jsou rozdílné názory. Jde předevšíím o to, zda

naměřené anomálie pod povrchem země lze považovat za dosud ne-

známá hlubinná báňská díla, nebo za přírodní jevy.

Za zajímavost lze považovat i

fakt, že rozbor vod vyvěrajících ze Zeleného močálu a vod ze severního svahu Krudumu vyloučil, že

by mohlo jít o vody důlní. Ačkoliv právě do těchto oblastí byla

badateli v minulosti umísťována historická hlubinná těžba.

Odběr vzorků vody k rozboru SDRUŽENÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE HORNÍ SLAVKOV

Jde hlavně o čas

Stále chybí nezvratný důkaz o těžbě nerostných surovin pod Krudumem v době, kdy zde vznikl kostel sv. Mikuláše. Ten je v legendách regionu dáván do souvislosti právě s hornictvím. Spolehlivě je doložené pouze baroko, nicméně nepřímé důkazy svědčí i starší dataci. Na snímku odběr vzorků z výdřevy štoly pro dendrochrnologii.


NÁLEZY, OBJEVY, ODHALENÍ...

Mezi nálezy archeologického výzkumu v roce 2005 patří především keramika všeho druhu a stáří. Od zlomků gotických hrnců, před goticko-renesanční kachle až k baroku. Vzhledem k tomu, že se

nepodařilo objevit předpokládaný hřbitov, byl v jarních měsících pouze dokončen výzkum hrobové jámy u hlavního oltáře, další kosterní nálezy jsou pak již jen zlomkové. Oproti předchozím letům byla IV.

etapa bohatá na mincovní nálezy. Převážně šlo o drobné peníze rozstroušené kolem bývalé přístupové cesty ke sv. Mikuláši. Nálezy, včetně objevených architektonických prvků, byly konzultovány v rámci

archeologických komisí a budou během roku 2006 zpracovány, zakonzervovány a postupně připraveny k veřejné prezentaci.

Sledovaný všemi

O výzkumu kostela sv. Mikuláše informovala v roce 2005 téměř všechna média v České republice. Je také hojně po celý rok navštěvován lidmi z regionu i zahraničními turisty. SDRUŽENÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE HORNÍ SLAVKOV

PREZENTACE V ROCE 2005

Vedle odborných tiskovin a

přednášek byl i v roce 2005

výzkum kostela sv. Mikuláše široce veřejně prezentován.

Kromě regionálních stanic o něm s výjimkou TV Nova informovaly

všechny celostátní televize. Dále

z tištěných médií celostátní deniky

Natáčení reportáže TV Prima

MF Dnes, Lidové Noviny a Právo,

ve všech případech opakovaně ve

své celostátní části. Z regionálních pak Deníky Bohemia, Týdeník

Sokolovska. Z rozhlasových stanic

byl projekt prezentován především na ČRo a to jak Plzeň, tak celostátní Radiožurnál, nebo v rámci zahraničního vysílání ČRo. Ze zahraničních periodik se pak

výzkum objevil také na stránkách

saského deníku Freie Presse. Dle souhrnu získaného ze zpravo-

dajství ČTK tak šlo i letos o jeden

Dny evropského kulturního dědictví

z mediálně nejsledovanějších

projektů svého druhu v České republice.

Dále byl výzkum již tradičně

prezentován v rámci Dnů ev-

ropského kulturního dědictví, při přednáškách uspořádaných pro Klub českých turistů, Klub za

krásné Karlovarsko a prezentaci v Krajským muzeu Sokolov. V závěru roku také při slavnostní bohoslužbě celebrované

křižovnickým velmistrem Jiřím Kopejskem OCr.

Slavnostní bohoslužba SDRUŽENÍ DĚTÍ A MLÁDEŽE HORNÍ SLAVKOV

VÝZKUM V ROCE 2006 V případě, že se podaří zajistit odpovídající finanční krytí projektu, počítají hlavní organizátoři vyzkumu Krajské muzeum Karlovy Vary a Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov s tím, že bude zaměřen na následující oblasti:

1 - Dokončení stavebních prací na kostele - vstupní portál 2 - Nalezení původní vesnice a pohřebiště 3 - Datace báňských děl a lomových prací 4 - Pokračování v povrchovém mapování okolí lokality 5 - Geofyzikální průzkum báňských děl i okolí kostela - pokračování 6 - Zpracování nálezů a příprava výstavy ke kostelu - podzim 2006 7 - Zahájení prací na přípravě publikace k výzkumu - realizace podzim 2007 8 - Rozšiřování informačního systému na lokalitě 13 - Přípravy prezentace výzkumu v roce 2006 a projetku Naučná stezka sv. Mikuláš Tento plán je pouze orientační. Některé body se mohou dle aktuální situace na nalezišti, nebo v závislosti na objemu finančních prostředků měnit.

HLAVNÍ PARTNEŘI PROJEKTU

Sokolovská uhelná právní nástupce, a.s. Karlovarský kraj ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM KOSTELA SV. MIKULÁŠE DÁLE PODPOŘILI:

Nadace Georgia Agricoly Město Sokolov Loketské městské lesy, s.r.o. Prefa-Beton-Cheb, s.r.o. KMK Granit, s.r.o. Vodohospodářská společnost Sokolov, s.r.o.

ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM KOSTEL SV. MIKULÁŠE

Recommend Documents