1. Teplice, Kostel sv. Bartoloměje 15. 6. 2011
Stavba luteránského kostela vznikla z podnětu a za podpory pruského krále Bedřicha Viléma IV., který byl v Teplicích častým hostem. On pravděpodobně doporučil F.A. Stülera jako vhodného architekta a údajně sám Stülerovi předložil několik skic možné podoby chrámu. Stüler kostel na jednom z nejvyšších pahorků v centru města pojal jako trojlodní neorománskou baziliku. Věž byla dokončena roku 1882 podle plánů Ludwiga Persia.
2. Slatiňany-Škrovád, Mlýn Skály 22. 6. 2011
Z historických pramenů je známo, že mlýn v uvedené lokalitě již v 16. století využíval k pohonu vodní síly, která poháněla čtyři mlýnská kola na vrchní vodu. Postupem času se však i mlynářské řemeslo přenášelo do větších lokalit, takže vznikly větší mlýny např. Janderov u Chrudimi a mlýn Winternicův v Pardubicích. Ve mlýně Skály docházelo postupně k modernizaci. Na přelomu 20. století bylo osazeno vodní dílo turbínou girardotovou - spirála a následně pak v roce 1909 francisovou turbínou, která po rekonstrukci v roce 1992 pracuje dodnes. Mlýn Skály je jedním z řady vodních děl na řece Chrudimce. Vodní nádrž Hamry, mlýn a Králova pila, hamr ve skanzenu Vysočina, vodní nádrže Seč I a Seč II, Padrťský mlýn, vodní nádrž Práčov.
3. Chrudim, Vodácké sdružení - Kačeři Chrudim 27. 6. 2011
Vodácké sdružení KAČERI Chrudim vzniklo v září 1994 sloučením dvou oddílů (Potápky a Vodního skauta) jako občanské sdružení se zaměřením na práci s dětmi a mládeží. Hlavní náplní naší činnosti je ježdění na vodu, od jednoduchých a pohodových splutí až po extrémní sjezdy divokých řek.
4. Rabštejnská Lhota-Rabštejn, Rabštejnek 28. 6. 2011
Rabštejn, nebo pro svoji malou velikost nazývaný také Rabštejnek, se nachází jihovýchodně od Chrudimi nedaleko stejnojmenné vsi. Jsou zde zříceniny nevelkého hrádku ze 14. století majitele Matyáše z Rabštejna. Po opuštění Bohuslavem Mazancem z Frymburka v roce 1585 se uvádí jako pustý. Po romantických přestavbách na počátku 19. století byl upraven a dostavěn palác se dvěma místnostmi.
5. Sobětuchy-Pouchobrady, Kostel Nejsvětější Trojice 28. 6. 2011
Kostel v Pouchobradech již počátkem 14. století a měl faru s farářem. Budova kostela byla původně dřevěná. V roce 1864 však to již byla stavba z cihel, kamene a vápna, vystavená v gotickém slohu. Pro odlov této keše je nutné mít svíčku a zapálit ji na hrobě, který je nejvíce opuštěný a neudržovaný. Uděláte tím dobrý skutek. Dobrý skutek udělal také ing. Ludvík Bálka (Cykloman), který nás na šachovém turnaji v Teplicích do hledání pokladů zasvětil. Proto také naše první zastavení (hledání uložené keše) bylo dne 15. 6. 2011 právě u kostela v Teplicích. Od té doby, za jeden a půl roku, jsme navštívili přes 1100 převážně velmi hezkých míst a jsme našemu učiteli s láskou. Tato prezentace je připomínkou našich cest. Pohodáři z Chrudimi a Slatiňan.
6. Chrudim, Bohumil Benoni 2. 7. 2011
25. 2. 1862 Chrudim - 10. 2. 1942 Bělá pod Bezdězem
Tato zahrada vpravo je v blízkosti Benoniho ulice v Chrudimi, hned u keše, dívám se na ni z okna Bohumil Benoni byl barytonista. Zpěv studoval u J. L. Lukeše. Již v jednadvaceti letech zpíval v Národním divadle Valentina v Gounodově Faustovi, ve třiadvaceti dokonce Telramunda v Lohengrinovi. Po odchodu J. Lva z Národního divadla se stal prvním barytonistou souboru. V Národním divadle působil v letech 1883 - 1912. Disponoval zvučným, a přitom měkkým hlasem velkého rozsahu; jeho repertoár se vyznačoval neobvyklou šíří. K nejvýznamnějším rolím patřil Eugen Oněgin, Jago (Otello), Figaro (Lazebník sevillský), Don Giovanni, Boris Godunov, Hans Sachs (Mistři pěvci norimberští), Holanďan (Bludný Holanďan), Hans Heiling, Přemysl (Libuše), Tausendmark (Braniboři v Čechách), Bohuš (Jakobín), Laminger (Psohlavci), také byl prvním Josefem ve Foerstrově Deboře. Vyučoval zpěv a psal články o dějinách zpěvu.
7. Svoboda nad Úpou, Fliegenpilz 5. 7. 2011
Název cache je odvozen od německého názvu přístřešku (česky muchomůrka), který je na konci vycházkové aleje vedoucí z Janských Lázní. Trocha historie: V dobách Marie Terezie zde stávala šibenice. Na konci 19. stol. vystavěna pohodlná cesta krytá alejí pro návštěvníky Janských Lázní i Svobody nad Úpou a Maršova I.
Horské město Svoboda nad Úpou leží 516 m n. m. ve východní části Krkonoš v údolí Úpy a Janského potoka na úbočí Rýchorského hřbetu. Pro svoji polohu a rozvoj se stává ze Svobody nad Úpou stále vyhledávanější místo. Procházky Vás zavedou do blízkých Janských Lázní s lanovkou na Černou horu nebo na Rýchory.
8. Nasavrky-Libáň, Hrad Strádov 7. 7. 2011
Jeden ze stovky neznámých českých hradů. Tento se nachází v okrese Chrudim, přímo v CHKO Železné hory a navíc v přírodní rezervaci Strádovské peklo, tudíž je tam přístup značně omezen. Leží na ostrohu nad řekou Chrudimkou. Hrad byl založen někdy v první polovině 14. století, tehdy měl ještě patřit králi. Strádov byl součástí panství, do kterého patřily i nedaleké Nasavrky, proto má dějiny téměř totožné.
9. Nasavrky, Vlčice v Pekle 7. 7. 2011
Mlýn Peklo byl (stejně jako všechny osamělé mlýny) rejdištěm všelijakých pekelníků. V noci se ve mlýně i venku ozývaly podivné zvuky. Mlynářovi se zdálo, že slyší vlčí vytí a že i spatřil, jak vlk obchází stavení. Mlýnu se proto každý vyhýbal, nikdo zde nechtěl pomáhat a nakonec ani mlynář na noc v mlýně nezůstával. Až jednou se ve mlýně objevil urostlý krajánek a sháněl práci. Mlynář mu práci slíbil, ale také mu pověděl o nočních rejdech čertů a vlčím vytí. Krajánek se ale nezalekl. Večer odešel mlynář k dceři na Libáň a krajánek zůstal ve mlýně přes noc sám. Když se ráno mlynář do mlýna vrátil, byl překvapen. Ve světnici spatřil rozesmátého krajánka a vedle něj krásnou dívku, která mu právě chystala snídani. "Tohle je Majdalenka a snad nebudete proti tomu, aby zůstala ve mlýně se mnou", řekl krajánek a vyprávěl, co se v noci stalo. "Do půlnoci byl klid, ala pak se ozvalo vlčí vytí a ve mlýně se ocitla vlčice. Schoval jsem se za pytle s moukou, přemýšlel, jak ji skolit a přitom si zašeptal - kůži dolů. Vtom kůže ze zvířete spadla a místo vlčice tu stála krásná dívka. Do vlčí kůže ji prý zaklela macecha. Děkovala mi za vysvobození a zavedla mě i k dutému stromu, kde se přes den ukrývala." Aby mlynář příběhu uvěřil, ukázal mu krajánek vlčí kůži, která se sušila na mlýnském kole. Krajánek pak žadonil: "Tohle je teď moje nevěsta, že nás necháte v mlýně oba, pane otče. Majdalenka se umí v práci ohánět, nemusíte se ničeho bát". Mlynář si pomyslel: "Jak to můžeš vědět, když jsi ji před chvílí vysvobodil?" Ale neřekl nic a poskytl oběma domov i práci. Od té doby bylo ve mlýně veselo. Krajánek se stal stárkem a pracovitá Majdalenka naplnila mlýn svým zpěvem. V noci už byl ve mlýně i jeho okolí klid. Brzy se rozkřiklo, že ve mlýně žije hezká paní a lidé se přestali mlýnu vyhýbat. Když někdy přišla ve mlýně řeč na zakletou vlčici, šeptal stárek své ženě: "Skolit vlka, stáhnou z něj kůži a přitom zajistit bydlení pro svou nevěstu, to se hned tak nepovede". "Zvládl jsi to skvěle, a to za jedinou noc v Pekle" odpověděla mu šeptem Majdalenka… Napsáno podle knihy: Jan Stejskal - Pověsti a příběhy z Chrudimska a Nasavrcka. Do Pekla se můžete dostat několika cestami. Po celoročně přístupné veřejné cestě přes oboru z Práčova (u hřbitova lze zaparkovat) nebo od Křižanovic. Můžete sem také odbočit z Keltské stezky. Nejhezčí je procházka po cestě podle Chrudimky od hradu Strádova, ale pouze v době, když je obora přístupná pro veřejnost (1.2. - 31.3. a 1.7. - 31.8.). Pokud půjdete z Práčova v době, kdy je obora přístupná, za vstupem do obory zahnete doleva po cestě dolů k Chrudimce a podle ní dojdete až do Pekla. Cesta je sice delší, ale stojí za to. Kromě cesty z Nasavrk je to nejlepší přístupová cesta na kole. Keš jsme našli v dutém stromě, díky vlčici.
10. České Lhotice, Rozhledna BOIKA 7. 7. 2011
Tato klasická geocache je umístěna nedaleko rozhledny BOIKA v Železných horách. Místo u Nasavrk je zajímavé nejen rozhlednou s krásným výhledem do kraje, ale také blízkostí keltského opidda z přelomu 2. a 3. století před n.l., které postavili naši předkové, kteří na toto území přišli 400 let př.n.l. www.rozhlednyunas.
11. Chrudim, Vodojem U Václava 8. 7. 2011
V roce 1913 byl v Chrudimi dostavěn věžový vodojem u Václava. Původní zdroj vody v obci Kočí a vodovod pro Chrudim byly využívány do konce r. 1993 a podzemní voda se čerpala také do tohoto vodojemu. Z tohoto původního vodovodu jsou v některých ulicích ve středu města dosud v provozu cca sto let staré litinové vodovodní řády. Po provedené expertíze bylo rozhodnuto o opravě nadzemní části vodojemu. Ta proběhla v roce 2008. Převzato z: http://www.vakcr.cz a http://vodarny.mistecko.info/Chrudim/Chrudim.html
12. Chrudim, Pobřežní ulice 9. 7. 2011
Pobřežní ulice v Chrudimi byla v roce 2009 zrekonstruována a byl jí dán nový architektonický nádech
13. Chrudim, Divadlo Karla Pippicha 11. 7. 2011
Jednou z předních a výstavních památek Chrudimi je Divadlo Karla Pippicha. JUDr. Karel Pippich se narodil jako první dítě manželů Pippichových 21. dubna 1849 na zámku Zlonice u Slaného. Základní vzdělání získal v Chrudimi, gymnázium absolvoval v Praze na Novém Městě (v Chrudimi bylo gymnázium založeno až roku 1863). Práva vystudoval na právnické fakultě Univerzity Karlovy (1867 - 1871), na rozdíl od otce získal také doktorát. Sedmiletou soudní praxi nutnou pro výkon advokacie vykonal u okresního a krajského soudu v Jičíně a vrchního zemského soudu v Praze, od roku 1874 pracoval v kanceláři svého otce, aby ji po jeho smrti v roce 1889 převzal. Karel zdědil po otci nejen povolání, ale také lásku k hudbě, divadlu a kultuře vůbec. V průběhu svého života se také věnoval sokolské činnosti. Jako uznání za jeho práci byla sokolská východočeská župa nazvána Pippichovou. Vedle sokolské činnosti se Dr. Pippich staral o chrudimské divadlo, byl dramatickým spisovatelem, hudebníkem a příležitostným básníkem. V Chrudimi také působil jako advokát. Na jeho počest bylo po něm pojmenováno chrudimské divadlo. Díky mnoha dochovaným pramenům a vzpomínkám současníků nemusíme v případě Karla Pippicha zůstávat u základních životopisných dat, nýbrž si můžeme vytvořit představu také o jeho povaze. Vyvstává před námi jako činorodý, rozšafný, organizátorským talentem nadaný a za své přesvědčení bojující člověk. Karel Pippich se ještě 19. března 1921 aktivně účastnil jednání okresního zastupitelstva, poté však následoval překvapivý a rychlý konec. Zemřel 29. března 1921 ve věku 71 let na zápal plic. Je pohřben s dalšími členy své rodiny na hřbitově při kostelu sv. Kříže.
14. Slatiňany, Návrší Vrchlického 13. 7. 2011
Návrší Vrchlického vytváří seskupení několika skalisek pod východním zalesněným svahem Hůry. Nachází se v třešňovém sadu nad městem Slatiňany. Bylo to oblíbené místo odpočinku básníka Jaroslava Vrchlického, který ve Slatiňanech pobýval na letním bytě v letech 1890 - 1909. Dne 2. května 1926 byla na skalce osazena plaketa od O. Španiela s podobiznou básníka a celé návrší bylo po něm pojmenováno.
15. Slatiňany, Vánoční cache 13. 7. 2011
Zasněženou krajinou plnou vánoční atmosféry jsme se vydali, tak jako každý rok, na procházku do lesa. Šli jsme pomalu a užívali chvil, které máme v celém roce nejraději. Mrzlo, až praštělo, ale to nás neodradilo, abychom došli až na místo nedaleko lesní restaurace Monako. Šli jsme nahoru do kopce s náručí plnou ozdob a pamlsků pro lesní ptáčky. Ať mají také Vánoce. Našli jsme malý stromek a jali se ho zdobit. A protože pod každý stromeček patří alespoň malý dáreček, jeden jsme zde ukryli. Sice nemůžeme slíbit, že při jeho hledání bude mrznout a padat sníh, věříme ale, že cesta za touto Vánoční keší Vám udělá alespoň trochu radost.
16. Slatiňany, Traktorka 14. 7. 2011
Traktor Zetor a mírový traktor ze Severní Koreje, poznáte který je který?
Historie Státní traktorové stanice ve Slatiňanech je opsaná z kroniky města. Na konci roku 1948 byla ustanovena v obci Strojní traktorová stanice (STS) a bylo započato s výstavbou budov a provozních zařízení. Protože tato traktorová stanice bude mít působnost pro celé Chrudimsko, byly budovány rozsáhlé montážní haly, správní budova, sociální zařízení, dílny a sklady náhradních dílů. Vybudován i vodovod s kanalizací a provedly se bezprašné úpravy všech komunikací a dvoru uvnitř podniku. Začalo se i s výkupem a vyvlastňováním zemědělských strojů. K 1. lednu 1955 zavedla stanice chozrašcot a to ve všech 11. střediscích. STS Slatiňany státní podnik trval do konce r. 1993. Bylo předloženo 130 restitučních nároků a ke konci roku byla vyrovnána jen 1/3 požadovaných restituentů. Zatím jsou rozprodány stroje a podnik je částečně privatizován.
17. Slatiňany, Dobrá voda 14. 7. 2011
Dobrá voda je název českého sedmidílného seriálu z roku 1982 z dostihového prostředí. Jeho autory jsou Jiří Hubač a režisér František Filip. Seriál se natáčel hlavně ve Slatiňanech v hřebčíně, kam Vás zavede keš. Také v Chrudimi, kde v některých dílech můžete vidět hotel Bohemia, Masarykovo náměstí a Wiesnerův dům, dále Heřmanův Městec, Kochánovické rybníky, Dubenec u Příbrami, Písek, Kladruby a Pardubické závodiště.
18. Chrudim-Presy, Grand Canyon, úvoz do Vlčnova 15. 7. 2011
Keška je ukryta nedaleko Chrudimi na zkratce z Presů do Vlčnova. Někdo místo zná, a kdo ne, může si udělat procházku nebo malý cyklovýlet na úvoz, který má připomínat kaňon v USA. Já byl tam i tady a nepřipomíná mi to ale vůbec nic. Raději přidám pohled od kešky na Slatiňany a Tři Bubny.
19. Chrast – Chrašice 16. 7. 2011
Chrašice jsou částí obce Chrast. V této lokalitě je koncentrováno několik staveb a přírodních zajímavostí, které stojí za povšimnutí. V rámci na jaře 2009 otevřené Naučné stezky Chrastecka zde vzniklo zastavení číslo 2 a zároveň byla otevřena stylová středověká Krčma U Jonáše.
20. Letecké neštěstí u Lipiny 17. 7. 2011
Tato cache je věnována Milanu Václavíkovi (rozhlasovému moderátorovi, pilotovi a kamarádovi) a jeho spolucestující, kteří 7. 12. 2003 tragicky zahynuli při letecké nehodě u vesnice Lipina. V neděli 7. prosince 2003 se u Lipiny na Chrudimsku zřítil sportovní letoun Z142. V troskách zahynuli oba členové posádky. Jednomotorový stroj začal po pádu hořet. Požár museli zlikvidovat hasiči. "Letadlo zcela shořelo," sdělila iDNES Vendula Horáková, mluvčí krajského Hasičského záchranného sboru v Pardubicích, podle níž u nehody zasahovala chrudimská jednotka. Letoun Zlín 142 se zřítil u místa pojmenovaného Lipina, které leží zhruba deset kilometrů od Chrudimi. Místní lidé se dohadují, že osmadvacetiletý zkušený pilot ukazoval své společnici chalupu svých rodičů v Pohořalce. "Kroužil nízko, bylo krásně, myslela jsem si, že chtějí fotit.“
