České vysoké učení technické v Praze Stavební fakulta Studentská vědecká odborná činnost Akademický rok 2015/2016
KONVERZE PŘÁDELNY VE SLANÉM INTERAKTIVNÍ MUZEM, START-UP
Jméno a příjmení:
Bc. Martin Štibor
5.ročník
Konzultant :
prof.Ing.arch. T. Šenberger Ing. J. Pustějovský, Ph.D doc.Ing.arch. M. Šourek prof.Ing. P. Hájek, CSc
Katedra:
K129 – Katedra architektury
A+S
Bc. MARTIN ŠTIBOR
13.9.1991 723 121 225
[email protected] (
[email protected]) s-tiba.deviantart.com
Anotace Projekt konverze přádelny ve Slaném je zaměřen na nové využití průmyslového objektu, který již neslouží svému účelu. Jedním z řešení je naplnit jej novou funkcí a zachovat tak objekt průmyslového dědictví dalším generacím. Práce slouží hlavně jako ukázka toho, že stavba, kterou na první pohled nečeká žádná budoucnost, může mít smysluplné využití se zachováním atmosféry a připomenout tak bohatou historii industriální doby. Součástí projektu je i urbanistické řešení celého průmyslového areálu přádelny, který vychází z analýz a rozborů lokality a města Slaný.
Klíčová slova Konverze, přádelna, průmyslové dědictví, browfields, urbanismus
Anotation This project about transformation of old spinning mill in Slaný is focused on new utilization of industry building, which is no more use for his purpose. One of the solution is to give to this building new function in industry sphere and keep it as an object of czech industry heritage for next generations. This work is mainly for a case of that building, which has no future in a first look, still can have a meaningfull usage together with keeping genius loci of this place and also for memory of wealth history of industrial era. Part of this project is focused also for urban solution of whole industry area of spinning mill, which is outgoing from analysis whose were made by city office of Slany.
Obsah:
1.
Úvod
1
2.
Náplň atelierové tvorby
3
3.
Historie a současný stav
3
4.
Fotodokumentace stávajícího stavu
6
6.
Analýzy a rozbory území
8
7.
Urbanistické řešení lokality
11
8.
Architektonické řešení vybraného objektu
14
9.
Konstrukční úvaha
19
10.
Fotografie modelů
22
11.
Zdroje
23
Úvod Konverze Jedná se o změnu funkce objektu případně areálu nebo oblasti, při úplném nebo částečném zachování jeho stavební podstaty. Předmětem konverze budov jsou většinou starší budovy, které ztratily své využití v současnosti. Konverzí takovýchto objektů pak dojde ke změně původního provozu. Tento proces doprovázejí stavební práce, které probíhají jak za účelem změny provozu, tak za účelem obnovy nebo výměny některých stavebních prvků a zvýšení životnosti stavby.
Brownfields Nový fenomén, jehož název je převzat do češtiny a v překladu znamená “hnědá pole”. Jedná se o opuštěné a chátrající oblasti (ne vždy průmyslového charakteru), uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a využití, často jsou nositeli ekologických zátěží a přinášející ekonomickou a fyzickou deprivaci svému okolí. Na druhé straně tvoří významný potenciál plošných rezerv rozvoje měst a pozůstatek průmyslu může tvořit pro investora přidanou hodnotu. České Ministerstvo životního prostředí brownfields definuje podle tří kritérií: Podle původu: opuštěné průmyslové, energetické, těžební, skladovací, zemědělské objekty, dopravní (např. železniční pozemky, přístavy a loděnice), vojenské budovy, degradované (vybydlené) části měst, zchátralé objekty s památkovou hodnotou (industriální památky 19. stol., barokní hospodářské objekty, kláštery, špitály apod.) Podle polohy: 1. zastavěné území měst – v centrální části města 2. zastavěné území měst - ve větší vzdálenosti od městských center 3. příměstské zóny 4. okrajové části malých obcí a vesnic 5. mimo urbanizované území Podle možnosti nového využití: 1. pozemky schopné nalézt nové využití v rámci tržních mechanismů (soukromý či veřejný developer, nebo spolupráce obou) 2. pozemky, pro které musí být nalezeno nové využití za asistence veřejných finančních prostředků (veřejný developer, nebo spolupráce veřejného a soukromého sektoru) 3. pozemky, pro které nové využití není možné nalézt a musí být rekultivovány
Brownfields v ČR V České republice jsou za brownfields považovány oblasti Ostravska a severních Čech a městské části Prahy, Brna, Ostravy a Zlína. 1
Brownfields vs. “zelená louka” - pro investory je samozřejmně praktičtější zakládat nové stavby či developerské projekty na tzv zelených loukách, jelikož nejsou kontaminována průmyslovou činností a výkup pozemků je mnohdy jednodušší. V neposlední řadě jsou finanční náklady které jsou pochopitelně menší při zakládání na zelených loukách.
Průmyslové dědictví Je tvořeno pozůstatky industriální kultury s určitou hodnotou stavby a strojního zařízení, místa těžby a místa výroby energií. Jsou to například doly, mosty, nádraží, dopravní infrastruktura, továrny, mlýny, vodárny, dělnické kolonie, hospody, technologie, bunkry, industriální architetura, litinové kce. Konkrétními příklady průmyslového děictví které jsou kriticky ohroženy jsou například: - Společenské ledárny v Braníku, Praha 4 - Důl Alexandr, Ostrava - Obchodní a ochranný přístav s překladištěm v Holešovicích, Praha - První mladoboleslavská továrna na škrob, syrob, a hroznový cukr, Mladá Boleslav III - Podolec - Klappenrothova manšestrová manufaktura, Šumperk a další...
Smysl konverze Pro někoho můžou být opuštěné, nebo již nefunkční objekty ošklivé, které nemají žádný smysl. Na jejich pozemcích může vyrůst nová “moderní” architektura. Podle mě jde o názor neodborné veřejnosti, pro které je moderní architektura skleněná “administračka” nebo novodobé bytové domy. Pro jiné to můžou být hodnotné, krásné objekty s možností nového využití. Zájem o technické památky v poslední době roste, ale bohužel hybí fianční prostředky pro jejich opravu či nové využití. S útlumem výroby po 90. letech navíc přibylo opušttěných a zandebaných objektů a areálů. Výhodou konverze je znovuoživení “mrtvé” stavby nebo areálu, který má svou histrickou, architektonickou, aj. hodnotu. Demolicí nenávratně zničíme část historie. Objekty které přežijí, mohou připomínat vyspělost a technickou zdatnost našich předků, připomínat jakým způsobem žili a jak se společnost vyvýjela v dobách nejen průmyslové revoluce ale i starších či mladších dob. Stejně jako se zachovávají sakrální stavby, které mají specifickou atmosféru, tak i průmyslové objekty mají jinou, vlastní specifickou atmosféru.
Urbex Rovněž relativně nový fenomén, kdy jde o dokumentování často nepřístupných míst. Urbexeři převážně vyhledávají opuštěná místa a jednou z ktegorií jsou průmyslové objekty a areály. Jsou vyhledávány právě pro svou atmosféru, historii a architekturu. Místa jsou pro ně velmi fotogenická a práv na fotografiích se snaží zachytit atmosféru místa. „Urbex je nový fenomén a to jen tak nepomine…Oni zachytí něco, co možná jednou zanikne. Pro historiky architektury to může být velmi cenná informace.“ - historik architektury Zdeněk Lukeš
2
Podle mě se tyto činnosti jako jsou architektura, konverze a urbex spolu dotýkají, proto jsem si dovolil toto téma zmínit, alespoň okrajově.
Náplň atelierové tvorby Principiální přístup – konverze, rekonstrukce budov či redevelopment lokality – nebyl předurčen: jeho stanovení na základě provedených analýz bylo tvůrčím úkolem studentů v první třetině/polovině semestru. Alternativy a rozhodování o nich se opíraly o rozpoznané bytostné fenomény místa, dochovaných substancí i uvažovaného budoucího účelu budov. Obdobně studenti nalezli i způsob využití a nové funkce areálu a budov: určujícím kritériem byla příhodnost a přiměřenost vzhledem ke komplexu kontextů sídla, místa, stavebních a krajinných struktur i jejich dějových linií minulých stejně jako budoucích; praktickým vodítkem úvah je hledisko fyzického veřejného prostoru jako platformy urbánní komunikace. Předmětem mého zájmu byla hlavní budova přádelny, urbanistické řešení areálu a přiřazení smysluplných funkcí částem pozemku a jednotlivým objektům, nacházejících se v areálu.
Historie a současný stav Původní přádelna W. Sandera byla v provozu od roku 1842 v sedmipotrové budově v Ouvalově ulicive Slaném (1). V roce 1874 továrnu koupila firma Basch a de Liser z Havru, která tu koncem 19. století zaměstnávala asi 350 dělníků a vyráběla ročně přes milion liber bavlněné příze. Koncem roku 1900 přádelna do základů vyhořela (2). Novou budovu postavil Honoré de Liser (1835 - 1914) v nedaleké “Malé Kvíci”. Projekt čtyřodlažní přádelny vypracovala roku 1902 specializovaná významná curyšská firma Séquin & Knobel, stavbu provedl slánský stavitel Václav Havránek (3). Přádelna je plochostropá a její patra jsou nesena ocelovou nýtovanou konstrukcí firmy Franz Zimmerman ze saského Werdau.
1
2 3
3
“Deliserovka” sestávala z pěti částí, které dnes tvoří jeden kompaktní celek. Dvě čtyřpodlažní výrobní haly rozděluje úzký trakt, zakončený na východní straně dominantou továrny - pětipodlažní schodišťovou věží s atiku připomínající cimbuří, v jejíž horní části se původně nacházel vodojem pro sprinklerový systém. Na západní straně navazují na přádelnu strojovna a kotelna se samostatně stojícím komínem. V areálu se nacházejí také vila majitele, obklopená parkem. V roce 1918 prodal syn Carol podnik se 20 000 instalovanými vřeteny firmě Ferdinand Přibyl a synové ze Slaného, která pak provozovala přádelnu jako svůj odštěpný závod až do znárodnění. Poté byla továrna začleněna do Sdružení bavlnářských závodů Praha, později do n. p. Benar v Benešově nad Ploučnicí. V devadesátých letech byla vrácena původním majitelům, kteří v roce 2002 přádelnu v ulici K. H. Borovskécho prodali. Textilní výroba zde byla ukončena v polovině 90. let 20. století. Současné využití areálu je marginální, pokud vůbec nějaké. Období znárodněného průmyslu, kdy byl objekt udržován jen utilitárními opravami v nezbytném rozsahu, i období po ukončení výroby se na objektech podepsalo řadou znehodnocujících zásahů. Částečné setření autentické podoby znamenala dílčí rekonstrukce objektu v polovině 90. let. Stylizované prvky původní zdobné fasády s bosáží v rozsahu prvních dvou podlaží a rastrová průmyslová okna se segmentovými oblouky jsou zahovány pouze a severní a západní (neopravené straně objektu. Jižní a východní průčelí znehodnotila nejen výměna oken za novodobá, ale i oprava fasády, na které bylo ponecháno pouze svislé členění pilastry.
4
Pohled na hlavní průčelí
Půdorys 1.NP
5
Řez prostorem transmise
Fotodokumentace Fotodokumentací zachycuji stávající stav, množství poruch a změn, které proběhly za dobu existence přádelny. Z množství pořízených fotografií pak bylo možné doplnit virtuální model jehož základy byly čerpány z historických výkresů původního stavu.
6
Fotodokumetace exterieru
Fotodokumetace interieru hlavní budovy a přilehlé kotelny 7
Analýzy a rozbory území V této kapitole jsme se zabýval tím, jaký je současný stav území a jaká by mohla být budoucnost. Hlavní výsledek analýzy a rozboru bylo vyřešení otázky jaký má lokalita potenciál? Čerpání informací probíhalo zkoumáním historických map, osobní prohlídkou lokality, zjišťování silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Hlavní témata kterými jsem se zabýval byly doprava, zóny lokality a možnosti rozvoje lokalit. Rozborem dopravy byla zjištěna její hustota, hlavní dopravní trasy, četnost MHD a dostupové vzdálenosti nejen nejbližšího okolí ale i okolních obcí. Zóny lokality slouží hlavně k označení oblastí nejbližšího okolí a především označení funkcí lokalit. Výsledkem rozboru lokalit je zjištění co dané místo postrádá za funkci, případně jakým způsobem může zóny propojit. Potenciál jaký lokalita nabízí, je především osobní názor vycházející z rozborů. Obecně by se dalo říci, že nyní je lokalita brána jako bariera a její nové řešení by určitě mělo okolní zóny propojit. Dále by měla obsahovat služby chybějící v okolí a především by měla být atraktivní a přitažlivá pro přilákání obyvatel nejen Slaného ale mnohem širší oblasti. Aby oblast generovala lidi, měla by nabízet budovy které nebudou monofunkčí, ale zajistí provoz v celém spektru dne i týdne včetně víkendů. Pro upřesnění uvedu příklad pouhé administrativy, která je obsazena pouze v hodinách pracovního dne. Naopak divadlo, kino atd. přitahuje lidi v odpoledních až večerních hodinách. Bytové jednotky mohou samozřejmně být obsazeny kdykoliv, nicméně samy o sobě jsou funkční pouze pro své obyvatele. Proto by lokalita měla obsahovat celé spektrum těchto funkcí s různou provozní dobou, aby bylo možné území naplno využívat.
8
y
ln
l eá
e ád
př
Ar
9
ny lp řá de l Ar eá
Potenciální rozvoj území
10
Urbanistické řešení Koncept řešení pozemku je založen především na propojení území skrz pozemek a zpřístupnění jej veřejnosti, neboť nyní je vnímán jako neprostupná bariera. Dobrá dostupnost z Prahy vedla k druhému hlavnímu bodu konceptu. Tím je vložení funkcí, které postrádá nejen nejbližší okolí stále se rozvíjejícího území Kvíčku, ale i funkce, které upoutají pozornost lidí z Prahy, Kladna, Mělníku a okolí. Okolí řešeného pozemku nabízí potenciální plochy pro kvalitní rozvoj území. Urbanistické řešení jsem volil jako kompromis, mezi doplněním zástavby a zkvalitněním parku spolu s koupalištěm a korytem potoka. Zástavba doplňuje uliční čáru (K.H.Borovského) a směrem od centra města graduje od nižších viladomů přes bytové domy až k hlavní budově přádelny. Je počítáno i s případným rozvojem občanské vybavenosti a administrativy za hlavní budovou přádelny. Hlavní veřejný prostor je koncipován jako industriální dvůr s komínem jako dominantou. Parter dvoru je podpořen pravidelnou výsadbou stromů a povrchová úprava je komponována z dlažby různých formátů.
Nadhledová skica urbanistického návrhu
11
Industriální dvůr je koncipován jako hlavní veřejný prostor, sloužící k setkávání lidí nebo pořádání společenskýh akcí. Je vymezen hlavní budovou přádelny s její kotelnou a budovami, které v současnosti jsou v žalostném stavu, ale v projektu je s nimi počítáno jako s částečnou obnovou s novou funkcí, případně nahrazení novostavbou na stejném pdoryse. Dále je prostror podpořen velkým schodištěm které jednak řeší teréní nerovnosti a současně může sloužit jako hlediště či jen místo k posezení. Na spodní fotografii je pohled ze střechy přádelny a křížkem je vyznačeno místo ze ktrého je vytvořena vizualizace dvora.
12
Situace
Viadukt
Koupaliště upravené na přírodní biotop
Torzo upraveno na místo pro rekreaci a odpočinek
Čistící Lávka kaskáda pro úpravu vody koupaliště
Rozvoj občanské vybavenosti a administrativy
Prostory k drobnému podnikání
Dílny
Lávka
UpPromenáravená da mezi koryta potokem potoka
Viladomy
Laboratoře
Restaurace
Bytové domy
Potenciální území pro rozvoj rekreace, sportu, parku...
Potenciální území pro rozvoj bydlení a drobné občasnké vybavenosti
13
Architektonické řešení
Koncept Budovu přádelny jsem rozdělil na dvě hlavní části. Interaktivní muzeum s přednáškovým sálem a pronajímatelné start-upové kaneláře s obchody a kavárnou v přízemí.
Interaktivní muzeum Start-up kanceláře Obchody
14
Interaktivní muzeum Interaktivní muzeum se vstupem do industriálního dvora, nabízí protor dočasné expozice v přízemí a stálých expozic v ostatních podlažích. Ve 3.-4. podlaží je navržen přednáškový sál. Prostor transmise jsem doplnil lávkami, připomínající původní rozmístění lávek pro obsluhu lanoviště. Lávky jsou propojeny schodišti a prostor slouží jako připomínka unikátního prostoru, ve kterém se nacházelo transmisní zařízení. Současně se v prostoru může odehrávat výstava. Přednáškový sál Skladovací Stálá expozice prostorToalety Dočasná expozice
Řez - A - Interaktivní muzeum
Komerční prostror Komerční prostor pro obchody a kavárnu je umístěn v přízemí se vstupem z ulice K.H.Borovského. Je určen pro veřejnost a současně je v něm umístěna recepce do kanceláří.
Start - up kanceláře Start - upy mají vstup z přízemí, který je provozně oddělen recepcí uzavřenou v boxu. Prostory jsou kocipovány jako kombinace open - space a buňěk kde na každém podlaží je umístěno vlastní copycentrum, kuchyňka a toalety. Ve 2. np je prostor doplněn o relax zónu. Jednotlivá podlaží jsou propojena átrii z důvodu kvalitnějšího osvětlení a oslunění a z důvodu cirkulace vzduchu Obchody Open space
Řez - B - Kanceláře, obchodní přízemí
Recepce
Buňky
15
Vstupní podlaží (1.NP) Vstup interaktivního muzea Schodiště v atriu do 2. NP Prostor transmise Věž se schodištěm
Vstup interaktivního muzea
Komunikační jádro Kavárna Uzavřený obchodní prostor Recepce ke start-up kancelářím Otevřený obchodní prostor
Lávky připomínající původní rozmístění lávek pro obsluhu lanoviště.
16
4. NP Administrativní zázemí muzea Výstavní prostor Přednáškový sál Malé atrium
Přednáškový sál
Komunikační jádro
Buňkové kanceláře Open space Ochoz / Galerie Schodiště 3.-4. NP
Prostor kanceláří s atriem 17
Kuchyňka
Open space Zasedací místnost Buňkové kanceláře
Prostor transmise
Copycentrum Komunikace
Přednáškový sál Skladovací prostor muzea
18
Konstrukční úvaha Konstrukční úvaha probíhala souběžně a architektonickým řešením a měla za úkol prověřit zda konkrétní návrh je reálný a najít jeho nejlepší řešení co se týče konstrukčního návrhu. Zavěšené boxy jsou bonusem k buňkovým kancelářím. Zkvalitňují osvětlení buňkové kanceláže a nabízejí jiný pohled od exterieru. Formu zavěšených boxů jsem zvolil proto, že fasáda na které jsou zavěšeny je velmi poškozena a dále z ní odbourávám nechtěné přístavky a stavebně odděluji budovu koteny od budovy přádelny, která se této fasády dotýká. Proto se nabízí možnost nově ztvárnit vrstvu fasády něším jedinečným a něčím co zkvalitní vnitřní prostředí a přitom esteticky doplní vnější obálku.
19
Rozkreslený koncept detailů zavěšení boxů
ocelové táhlo Ø 50
uložení na podložkách nášlapná vrstva podlahy OSB deska
I 300
I 150 C 300
ocelové táhlo Ø 50 nášlapná vrstva podlahy OSB deska
I 300 I 150
rozvody elektro
I 300 překlad
ocelové SDK podhled táhlo Ø 50
rozvody elektro
uložení na podložkách nášlapná vrstva podlahy OSB deska podbeI 300 tonování I 150
tepelná izolace OSB deska Plechová krytina
ocelové táhlo Ø 50 I 300 I 150 C 300
tepelná izolace OSB deska Plechová krytina
SDK podhled
ocelové táhlo Ø 50 nášlapná vrstva podlahy OSB deska
I 150 I 300
20
Úvaha technického zařízení budovy Vzduchotechnika je řešena jako viditelná, zavěšená pod stropem. Slouží současně jak pro výměnu vzduchu tak pro částečné vytápění a chlazení. Vytápění především kvůli kondenzaci na vnitřích stranách zdí je řešeno rozvody ve zdvojené podlaze, kde podél obvodových stěn jsou umístěny teplovodní systémy Rozvody elektra jsou rovněž umístěny ve zdvojené podlaze s možným vytažením na lícní strany zdí (Týká se především vypínačů či zásuvek).
21
Fotografie modelu přádelny a urbanistického řešení
22
Zdroje Obrázky:
vlastní fotografie školní podklady potřebné k práci
WWW:
maps.google.cz mapy.cz cuzk.cz meuslany.cz infoslany.cz architektura.klenot.cz
23
