Příspěvek České republiky zpracovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) k veřejné konzultaci k Zelené knize – Integrovaný trh doručování balíků pro růst elektronického obchodu v EU Kontaktní osoba:
[email protected] Otázky: Regulační a institucionální rámec pro trh EU s doručováním balíků 1) Pro účely této zelené knihy je pojem „balík“ vymezen v nejširším smyslu a rozumí se jím veškeré zásilky s hmotností do 30 kg včetně. Jsou nějaké zvláštní prvky, jež podle vás mají zásadní relevanci pro kvalifikaci „balíku“ v souvislosti s ambicí dosáhnout integrovanějšího, výkonného trhu s doručováním balíků v EU?
Považujeme za velmi problematické vymezení pojmu „balík“ zejména ve vztahu k vymezení poštovních služeb, které tvoří součást široce chápaného trhu doručování balíků. Tato činnost z pohledu potřeb elektronických prodejců i spotřebitelů fakticky totožná, je realizována za různých podmínek pod různými obchodními názvy a v různých smluvních režimech. Jestliže by měl vzniknout skutečně integrovaný trh pro takovou činnost – službu, bylo by nutné ho podřídit jednotnému režimu včetně možnosti regulačních zásahů. V tuto chvíli je regulaci ex ante do jisté míry podřízen pouze trh poštovních služeb. 2) Je – a pokud ano, tak do jaké míry – stávající rámec překážkou vytvoření skutečně integrovaného evropského trhu s doručováním balíků, který by odpovídal potřebám a očekáváním elektronických prodejců, spotřebitelů i pracovníků v odvětví?
Stávající rámec uvedený v dokumentu není a nemůže být jednotně uplatněn na všechny služby doručování balíků. Zajištěno musí být pouze poskytování části poštovních služeb (tzv. univerzální služby podle poštovní směrnice) s tím, že ty zahrnují výhradně dodání balíků do 10 kg. Všechny ostatní služby jsou poskytovány zcela v komerčním režimu. I v dokumentu jsou uvedeny rozdíly při nakládání s poštovními (zejména univerzálními) a ostatními službami. 3) Jaké jsou tři největší problémy vyplývající z regulačního rámce? Co by se mohlo udělat, aby vám to pomohlo v krátkodobém a dlouhodobém horizontu těmto problémům čelit?
Při použitém definičním vymezení balíku a jeho doručování pro účel dokumentu je otázkou, zda by neměla být tato služba vyjmuta z rámce univerzální poštovní služby, protože je už v současné době poskytována v podstatě v poměrně silném konkurenčním prostředí spolu s ostatními službami doručování balíků. 4) Domníváte se, že existují mezery v právních předpisech nebo že je třeba dalších opatření/právních úprav? Pokud ano, upřesněte prosím.
Bylo by vhodné zvážit minimálně vymezení rozsahu univerzálních poštovních služeb tak, aby byla vzata v úvahu stávající situace na trhu a potřeby elektronického obchodu a spotřebitelů.
1
Otázky: Zlepšování zkušeností a komfortu spotřebitelů – větší transparentnost 5) Informace o doručovacích variantách a postupech a) Které informace by měly být přístupné spotřebitelům na internetových stránkách elektronických prodejců (jméno a kontaktní údaje provozovatele doručovacích služeb, cena doručení, čas a místo doručení, informace o vyřizování stížností, možnosti sledování a dohledávání, možnosti vrácení zboží)?
Domníváme se, že spotřebitelům by měly být transparentním způsobem dostupné všechny informace tak, jak je stanoveno obecnými právními předpisy na poli ochrany spotřebitele. V této souvislosti je nutné stanovit, kdo je povinným subjektem zveřejňujícím tyto informace. V případě poštovních služeb stanoví zákon v České republice jednoznačně, které informace musí být odesílateli (zde provozovateli internetového obchodu) dostupné před uzavřením poštovní smlouvy. Objednatelům této služby (uživatelům internetového obchodu) by měly být zprostředkovány zejména informace, jaký charakter má daná služba. Zveřejněné informace by měly mít jednoduchou a přehlednou formu a zahrnovat zejména: jméno provozovatele (včetně kontaktu a případně odkazu na jeho webové stránky), cenu za doručení, přibližnou dobu doručení a rozsah nároku na náhradu škody. Rozsah informací, které musí mít odběratel poštovních služeb v ČR k dispozici, je dán ustanovením českého zákona o poštovních službách. U ostatních služeb platí obecné právní normy. b) Co by, vzhledem k riziku zahlcení informacemi, bylo možno udělat, aby se spotřebitelům ve správný okamžik poskytly jasné, transparentní a srovnatelné informace o doručení?
Všechny informace by měly být dostupné způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby se zákazník ještě před konečným rozhodnutím o výběru poskytnuté služby mohl s podmínkami seznámit. V průběhu poskytování služby je zpravidla účelné využívat prostředky elektronické komunikace. 6) Informace o kvalitě/výkonnosti doručování a) Ukazatele výkonnosti se týkají například rychlosti doručení, zeměpisného pokrytí daného provozovatele doručovacích služeb, zpoždění, poškození či ztráty zboží. Jak lze tyto informace týkající se výkonnosti měřit a získávat? Vytvořila by se zveřejněním výsledků těchto ukazatelů výkonnosti přidaná hodnota pro spotřebitele? Je třeba vytvořit normy pro monitorování těchto ukazatelů kvality?
Povinnost zveřejňování takových ukazatelů je nově dána v ČR zákonem o poštovních službách pouze pro poskytovatele poštovních služeb, kterému je uložena povinnost poskytovat univerzální služby – držitel poštovní licence. Nelze tedy posoudit přidanou hodnotu. Nicméně pro ostatní poskytovatele obecných služeb doručování balíků podobná povinnost neexistuje.
1
b) Poskytly by značky kvality (např. osvědčení od odvětvového sdružení, že na doručovací postup daného provozovatele se lze spolehnout, neboť odpovídá požadavkům osvědčených postupů) účinnější způsob, jak zvýšit důvěru spotřebitelů?
Používání značek kvality, resp. systému pro jejich udělování, by mělo být ponecháno na svobodném rozhodnutí sdružení, které by případně vzniklo bez regulačního zásahu. c) Byla by certifikace ISO ohledně procesu kvality zaměřeného na účinné doručování vhodným nástrojem pro zvýšení důvěry spotřebitelů?
Viz odpověď na otázku 6 b) 7) Nezávislý dozor: Kdo by se měl ujmout hlavní úlohy při sledování výkonnosti: odvětvová organizace, nezávislý orgán, regulační orgán?
Sledováním výkonnosti by se měla primárně zabývat odvětvová organizace. Takto je nastavena praxe v oblasti poštovních služeb, kde regulační orgán sleduje dostupnost a kvalitu služeb poskytovaných v rámci univerzální služby. Regulátor musí monitorovat trh s ohledem na dostupnost a kvalitu ostatních poštovních služeb za účelem posouzení nutnosti ukládat v rámci univerzální služby povinnost zajistit službu dodání balíků. V oblasti jiných než poštovních služeb žádný regulátor není. Je tedy otázkou, zda lze vytvořit podobnou organizaci napříč relativně samostatnými trhy služeb, jejichž předmětem je realizace doručení balíků.
Otázky: Zlepšování spotřebitelských zkušeností a komfortu – lepší služby a více záruk 8) Možná nutnost a možný rozsah univerzální doručovací služby u balíků: a) Je třeba zavést novou povinnost univerzální služby s cílem řešit obecnou dostupnost, cenovou dostupnost a kvalitu služeb doručování balíků?
Domníváme se, že uložení povinnosti univerzální služby má smysl v těch segmentech trhu, kde neexistuje dostatečná konkureční nabídka, za což trh doručování balíků zejména v tomto širším pojetí nelze považovat. Z tohoto důvodu by uložení univerzální (balíkové) služby v širším rozsahu zřejmě znamenalo spíše zátěž jak pro jejího poskytovatele, tak i ostatní podnikatele zabývající se doručováním balíků v případě, že by na ně byla uvalena povinnost podílet na vzniklých čistých nákladech, a není jisté, že by přineslo žádoucí snížení cen pro spotřebitele. b) Pokud ano, jaké by mohly být hlavní znaky této „nové“ univerzální služby (co do úrovně služeb, komfortu a cenové dostupnosti)? c) Domníváte se, že by hlediska provozovatele doručovacích služeb byla, pokud jde o náklady/ziskovost, proveditelná univerzální (balíková) služba? Pokud ano, na jaké úrovni?
1
d) Jaké by byly nejlepší nástroje pro zavedení takového pojetí (např. pokyny, revize poštovní směrnice; nový regulační nástroj s posílenými pravomocemi vnitrostátních regulačních orgánů)? 9) Zlepšování zkušeností spotřebitelů: a) Jak by bylo možno vzhledem ke stávajícímu souboru práv spotřebitelů co nejúčinněji řešit obavy a stížnosti spotřebitelů týkající se doručování?
Problematika informovanosti zákazníků a otázky řešení sporů jsou poměrně dostatečně řešeny v souladu s evropskou poštovní směrnicí. Jedná se však pouze o poštovní služby. Je tedy na zvážení, zda některé mechanismy nelze přenést i do ostatních segmentů, které poskytují služby doručování balíků. b) Máte obavy týkající se režimů odpovědnosti v případě ztracených nebo poškozených balíků? Co by se mohlo udělat s cílem zlepšit tuto situaci? c) Mohli by zástupci odvětví elektronického obchodu a provozovatelé doručovacích služeb přijít s aktivnějšími řešeními, jež by lépe odpovídala potřebám spotřebitelů? Jaké kroky lze rychle přijmout za účelem zlepšení situace v krátkodobém výhledu? Která řešení by mohla být zvažována ve střednědobém až dlouhodobém horizontu? Otázky: Nákladově efektivnější a konkurenceschopnější řešení v oblasti doručování – snižování nákladů
Problematika cenové regulace v plném rozsahu a s ní spojené analýzy nákladů byly zákonem předány sektorovému regulačnímu orgánu ČTÚ teprve od 1. ledna 2013. Vzhledem k absenci praktických zkušeností s touto oblastí se neuvádí žádné vyjádření. 10) Lze uvažovat o různých možnostech snižování nákladů: a) Existují vynikající příklady nebo osvědčené postupy pro alternativní doručovací řešení umožňující snížení nákladů? b) Existují výjimečné příklady osvědčených postupů ke zvýšení efektivity? c) Jaký druh technologie může nebo by mohl snížit náklady na doručení? d) Co by se mohlo udělat, podle Vašeho názoru, s cílem odstranit nebo zmírnit současná regulační omezení, aniž by se ohrozilo dosažení jejich cílů? Otázky: Konkurenceschopné, ale udržitelné ceny – udržitelnost a transparentnost cen
Bez detailní analýzy dlouhodobé nákladovosti/ziskovosti balíkových služeb jednotlivých poskytovatelů, kterou vzhledem k výše uvedenému nemá národní regulátor ČTÚ k dispozici, není možné učinit jakýkoliv závěr. 11) Udržitelnost sazeb: 1
a) Domníváte se, že současná úroveň sazeb účtovaných spotřebitelům za doručování do domu je ve střednědobém a dlouhodobém horizontu udržitelná? Pokud ne, co by se mělo udělat ke zmírnění tohoto problému? b) Měly by se skutečné náklady na doručení, které vznikly elektronickým prodejcům, učinit pro spotřebitele transparentnějšími? Pokud ano, proč? c) Měly by se skutečné náklady na doručení pro celou společnost učinit transparentnějšími? Pokud ano, proč? A jak?
Domníváme se, že spotřebitelé by měli mít jednoznačnou informaci o skutečné ceně za doručení, tedy informaci o tom, kolik stojí vlastní doručení a jaké náklady si účtuje prodejce na odeslání zásilky jako balné. Obecně jsou podmínky pro zveřejnění cen v České republice řešeny speciálním zákonem o cenách, který je v kompetenci Ministerstva financí. V oblasti cen poštovních služeb má držitel poštovní licence povinnost informovat o změnách cen regulátora.
Otázky: Konkurenceschopné, ale udržitelné ceny – konkurenčnější trhy doručovacích Služeb 12) Úroveň hospodářské soutěže na trzích doručovacích služeb: a) Na jakých trzích nebo v jakých segmentech trhu by mohla mít zásadní význam větší hospodářská soutěž? b) Zveřejňování cenových srovnání by spotřebitelům a malým a středním podnikům poskytlo větší transparentnost. Jak by to šlo udělat? Jaké by to mělo přednosti a nevýhody?
Zde je možné použít analogické řešení z oblasti elektronických komunikací, případně jiných trhů jako např. trh s pojištěním, povinným ručením apod., kdy existuje celá řada komerčních i nekomerčních subjektů, které provádí cenová srovnání a ta zveřejňují. V sektoru elektronických komunikací má v České republice regulátor zákonem danou povinnost sledování vývoje. Regulátor provádí cenové srovnání a jeho výsledky zveřejňuje. Výhodou je pro spotřebitele zdarma veřejně dostupný nezávislý přehled cen. Nevýhodou je zátěž pro regulátora, spojená se zpracováním cenových přehledů. I v poštovním sektoru má regulátor zákonem danou povinnost sledovat vývoj cen poštovních služeb v rámci univerzální služby. 13) Dozor a regulace: Regulační opatření ex ante (například povinnosti týkající se transparentnosti, povinnosti poskytovat přístup k doručovacím sítím a povinnost nákladově orientovaných sazeb atd.), která budou uložena provozovatelům doručovacích služeb s významnou tržní silou, mohou vést ke konkurenčnějším trhům. a) Které relevantní trhy by bylo třeba v tomto ohledu vzít v potaz?
1
b) Jaké jsou zvláštnosti přeshraničních operací, které by mohly ospravedlnit nutné náklady? Upřesněte prosím.
Celní řízení u zásilek zaslaných ze zemí mimo EU, kdy může dopravce plnit roli celního deklaranta a tyto služby zahrnout do ceny za přepravu. Pokud se jedná o přepravce, který nemá v zemi určení zastoupení a doručení v zemi určení zajišťuje na základě obchodní smlouvy, je výše jím nabízené ceny do značné míry závislá na velkoobchodních cenách přepravců v cílové zemi. c) Měl by mít regulační orgán více informací o údajích analytického účetnictví provozovatelů v zájmu lepšího posouzení nákladové a cenové struktury u balíčků a balíků?
Regulační orgán potřebuje mít k dispocizi detailní informace z analytického účetnictví u těch podnikatelů, kterým byla uložena povinnost nákladové orientace cen. Pokud by takováto povinnost uložena nebyla, je požadavek na detailní informace z analytického účetnitví neodůvodněnou zátěží daného podnikatele. d) Měly by regulační orgány nebo orgány pro hospodářskou soutěž hrát aktivnější úlohu v dozoru nad vnitrostátními trhy či nad dotyčnými segmenty trhů?
Zřejmě se jedná v případě tržních segmentů o možnost využití analogie s relevantními trhy v sektoru elektronických komunikací. Tam je ovšem vymezen celý trh poměrně jednoznačně a z tohoto trhu jsou identifikovány pouze ty části – tzv. relevantní trhy, u nichž lze očekávat bez zásahu ex ante soutěžní problém. S ohledem na šíři definice doručování balíků je otázkou, zda je taková služba vhodná pro regulační zásah ex ante, protože se jedná o poměrně složité vymezení trhu. Problémem pro uplatnění regulace ex ante je skutečnost, že doručovací služby jsou poskytovány na různých trzích. V případě poštovních služeb poštovní směrnice umožňuje uložit povinnost přístupu do sítě. V případě doručování balíků v rámci jiných služeb neexistuje speciální odvětvový regulátor, který by daná opatření mohl ukládat. Možnost uložit takovou povinnost by musela být zavedena i pro ostatní segmenty trhu, které dosud žádné zvláštní právní úpravě nepodléhají. Působnost orgánů pro ochranu hospodářské soutěže nemůže být žádným způsobem omezena. Otázky: Konkurenceschopné, ale udržitelné ceny – konkurenceschopnější ceny za přeshraniční doručovací služby 14) Jak lze zajistit konkurenceschopnější a transparentnější přeshraniční sazby? a) Mělo by být ponecháno na tržních sílách, aby vytvořily úrovně sazeb a úrovně transparentnosti, které vyžadují elektroničtí prodejci a spotřebitelé?
Ano. Existující relativně silná konkurence by měla tyto otázky vyřešit. b) Přispělo by více regulačního dozoru k dosažení udržitelných cen pro spotřebitele?
1
Domníváme se, že spíše ne. Trh s balíky lze považovat za v posledních letech silně se rozvíjející a zásahy regulátora by mohly mít spíše negativní dopad. c) Domníváte se, že používání určitého druhu cenového stropu za přeshraniční doručení u balíčků a balíků sestávajících z jediného kusu by bylo proveditelnou a účinnou možností, jak vyřešit potřeby elektronických prodejců a spotřebitelů? Jaký by byl dopad takového cenového stropu na tržní nabídku a na hospodářskou soutěž?
Považujeme za vhodné ponechat tvorbu cen na tržních silách. Otázky: Zlepšení interoperability – investice do technologií
S ohledem na naše kompetence se neuvádí k dané problematice žádná doporučení. 15) Míra nutných investic: a) Do jaké míry lze na mikroúrovni i makroúrovni vyhodnotit přibližné náklady na obecný systém sledování a dohledávání balíků? Jaké by byly nejrelevantnější parametry, které je třeba brát v úvahu? b) Jaké konkrétní pilotní projekty pro doručování produktů elektronického obchodu by mohly být podporovány, zejména v rámci obecnějších programů zaměřených na podporu investic do informačních a komunikačních technologií? Otázky: Zlepšení interoperability – posílená partnerství
S ohledem na naše kompetence se neuvádí k dané problematice žádná doporučení. 16) Partnerství a spolupráce: a) Mohla by lepší spolupráce mezi elektronickými prodejci a provozovateli doručovacích služeb zvýšit interoperabilitu operací? Pokud ano, co konkrétně by mohli prodejci a provozovatelé učinit k vytváření nových či zlepšování stávajících partnerství? b) Měly by být společně rozvíjeny pohotovostní kapacity ke zvládání období špiček? Pokud ano, jak to lze udělat? c) Potřebovali byste služby zprostředkovatelů a externích poskytovatelů logistických služeb? Jak se mohou tyto nové nebo stávající služby rozvíjet, více vstupovat v obecnou známost a více se zviditelňovat? Otázky: Zlepšení interoperability – propojení
S ohledem na naše kompetence se neuvádí k dané problematice žádná doporučení. 17) Lepší propojení: a) Mohly by logistické platformy pro skupiny provozovatelů lépe odpovídat potřebám elektronických prodejců? Pokud ano, jak? 1
b) Mohla by odvětvová pracovní skupina přispět k podpoře inovací a ke zvyšování využívání nových technologií pro vyšší úroveň propojení? Pokud ano, jak? c) Měly by se zlepšit postupy používané pro vracení zboží (tuzemské i přeshraniční)? Pokud ano, jak? d) Jsou požadavky na interoperabilitu a podpora nových technologií obtížně udržitelné pro malé a střední podniky působící v doručovacím řetězci? Jaká opatření by mohla pomoci zmírnit takové potíže? e) Jaká jsou (případná) tři hlavní opatření, která by mohla zlepšit přeshraniční interoperabilitu uvnitř EU při pohybu zboží objednaného online? Co by bylo možno udělat pro zlepšení situace v krátkodobém horizontu, jaké iniciativy by bylo možné přijmout ve střednědobém až dlouhodobém horizontu? A co je třeba učinit pro zlepšení interoperability na mezinárodní úrovni? Otázky: Správa veřejných záležitostí 18) Existují oblasti, jimiž by se mohly účinně zabývat podniky z odvětví v zájmu vyřešení problémů označených v této zelené knize? Jak by bylo možno toto podpořit? Jak zapojit sdružení elektronického obchodu i sdružení doručovacího odvětví?
V současné době vnímáme jako problém neexistenci koordinace a úzké spolupráce stávajících platforem a organizací s tím, že není dostatečně provázaná ani aktivita organizací poskytovatelů služeb a např. regulátorů v těch oblastech, kde je nutné sjednotit postupy, např. definiční vymezení pojmů, podmínek pro poskytování služeb a vzájemné spolupráce apod. Do jisté míry omezující je i skutečnost, že oblast poštovních služeb je upravena zvláštní směrnicí.
1
