Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů Regionalistika 2
Konkurenceschopnost území základní kontext
Faktory ekonomického rozvoje území a diferenciace rozvoje území (přirozené, umělé): změna jejich významu a postavení v čase Od standardizované velkovýroby k flexibilní výrobě s vysokou přidanou hodnotou Globalizace – lokalizace – atraktivita území Schopnost generovat a využívat inovace, kvalitu LZ a schopnosti ekonomických subjektů vzájemně spolupracovat způsobem přinášejícím dodatečnou přidanou hodnotu v území, VaV ◦ Role PS a VS 2
Základní terminologie
Konkurenceschopnost na úrovni firmy je dána její kapacitou realizovat takové aktivity, které zajistí nejlepší stav a dlouhodobý růst produktivity a schopností maximalizovat tak hodnotu firmy pro její vlastníky Schopnost proniknout na trhy a svými výrobky a službami se prosadit oproti konkurenci konkurenceschopnost je schopnost konkurovat, obstát v konkurenci, čelit jí, přežít její tlaky 3
Konkurenceschopnost v kontextu rozvoje regionů
Studie OECD, SB, MMF, EU: mezinárodní komparace Decentralizace řízení, autonomie územních samospráv – hodnocení ekonomiky na subnárodní úrovni Schopnost regionů (firem v regionech) vystavených vnější konkurenci dosahovat poměrně vysoký příjem a vysokou úroveň zaměstnanosti Jak jsou jednotlivé regiony (ve spolupráci s národní i lokální úrovní) schopné podpořit produktivní firmy, pracovní příležitosti … Základní hypotéza: dostatečné kompetence regionů (územní plánování, regionální plánování, ekonomické nástroje aj.) Podmínky pro pracovní příležitosti, firmy, Vav aj. 4
Teritoriální konkurenceschopnost
Konkurence obcí, regionů o podnikatelské prostředí, inovace, firmy, pracovní příležitosti Soutěž mezi ÚS při vytváření, získávání, udržení a podporování ekonomických subjektů schopnost místní ekonomiky přitáhnout firmy se stabilními nebo rostoucími podíly na trhu a současně schopnost této regionální ekonomiky zajistit stabilní nebo rostoucí životní standard participujících stran úspěšnost regionů a měst, se kterou mezi sebou vzájemně soutěží např. v oblasti podílů na exportních (národních či mezinárodních) trzích nebo v přilákání kapitálu a zaměstnanců na své území 5
Role regionů Město pro byznys Inovace v podnikání x inovace v nabídce služeb (měkké lokalizační faktory)- komparativní výhody vůči ostatním regionům
6
Faktory konkurenceschopnosti obcí, měst a regionů
Podnikatelské prostředí Nemovitostní politika Rozvoj a zvyšování kvality infrastruktury Finanční nástroje, dotace, slevy Komunikace s firmami x lobbing Podpora vzdělávání na všech úrovních studia Marketing území Profesionalizace VS (CAF, benchmarking, apod.) Partnerství Image a inovace v nabídce území
7
Konkurenceschopnost území Konkurenceschopný region, konkurenceschopná obec: • je atraktivní, má vysoce pozitivní interní i externí image (subjektivní faktor) • jehož občané jsou spokojení s kvalitou života a s regionem se identifikují • z kterého se exportuje • do kterého přicházejí investoři, kvalitní pracovní síly, turisté, studenti (aj. skupiny) • ve kterém se dynamicky rozvíjí podnikatelská aktivita jeho občanů a je dostatek pracovních míst • je jako harmonická mozaika tvořen specificky atraktivními obcemi, mikroregiony, městy a atraktivními městskými centry s vysokou úrovní urbanity
8
Inovace a konkurencechopnost • Kdo neinovuje je v dlouhodobé perspektivě obrazně „mrtev“ • Podniky inovují, aby vytvořily zisk • Aktéři rozvoje regionu inovují, aby zvýšili kvalitu života ve REGIONU ve kterém žijí (osobní individuální zájem, např. veřejná doprava, obnovitelné zdroje, podpora veřejného prostoru) • nepřímo pak své volební preference (politici řídící veřejný sektor) nebo zase zvýšili zisk (podnikatelé) • Inovace jsou kontextuální – záleží na kontextu: např. co je ve švýcarských městech s vysokou kvalitou života standardem již dlouhou dobu to je u nás budoucností a je to podmíněno schopností imitovat a učit se od druhých 26.2.2014
9
Image oblasti
Rozhodování soukromého sektoru: lidské zdroje, kvalita infrastruktury, komunikace, atraktivita prostředí, daňová pravidla, administrativní zatížení – přesvědčení, že příslušné území je atraktivní a nabízí něco nového co jinde není (kvalitní školy pro děti manažerů, nadstandardní služby v hotelích, dostupnost parkovacích míst apod.) 26.2.2014
10
11
Index regionální konkurenceschopnosti
Hustota výskytu firem (počet firem na obyv.) podíl znalostně založených/fungujících podniků celková ekonomická participace (tj. míra ekonomické aktivity Průměrné mzdy Míra nezaměstnanosti PZI
12
13
Úkoly pro regiony Smysl řešení konkurenceschopnosti na úrovni regionů ? Přínosy vnějších / vnitřních stimulů v podpoře konkurenceschopnosti ? Jaké propojení existuje mezi regionální konkurenceschopností a regionální ekonomickou prosperitou?
14
Posilování regionální konkurenceschopnosti
Podpora LZ
◦ Vzdělávání, vzdělávací systém ! ◦ Podpora motivace ke vzdělávání ◦ aktivní vzorce jednání, redukce obyvatel k pasivitě
tendencí
Rozvoj „místního kulturního prostředí“ , psychologické aspekty LZ, rozšiřování určitých ekonomických vzorců chování jako základ konkurenceschopnosti Vhodné nastavení podpůrných nástrojů rozvoje LZ s ohledem na psychologické aspekty
15
ZAMĚSTNANOST
Růst nezaměstnanosti ve vybraných regionech, dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost vybraných sociálních skupin (problémové regiony, 50+, absolventi škol…) Dopad nadnárodních trendů do problematiky zaměstnanosti (globální trh, mobilita kapitálu, propojenost) Státní politika zaměstnanosti, detašovaná pracoviště ÚP Celoživotní vzdělávání dle místních potřeb Od memorování k výcviku kompetencí Role krajů, obcí a měst? Veřejná služba 16
VaV
Konkurenční výhoda levné pracovní síly, přírodních zdrojů x kvalita, technologický pokrok (nejlevnější pracovní síla – RZ) ◦ Kvalita – atraktivita na straně poptávky ◦ Inovace – nové výrobky a služby, nabídka
Nutnost aplikace a posilování nových znalostí: vazba mezi podniky a VaV Inovační potenciál regionů: konkurenceschopný region Absorbční kapacita obyvatel přijímat technologie Důraz EU po roce 2014 – problém pro příhraničí a málo urbanizované lokality, nemetropolitní, periferní regiony 17
Regionální inovační potenciál
schopnost regionu za daných okolností efektivně využívat vlastní vnitřní zdroje, flexibilně reagovat na vnější rozvojové podněty, vytvářet a rozvíjet aktivity s vyšší přidanou hodnotou, a tím nabývat nových, hierarchicky vyšších kvalit.
18
19
20
Role pro regiony
Přibližovat akademický svět Vav a praxi, rozvoj spolupráce v oblasti Vav Podpora vědeckovýzkumných základen v území, technologická centra, klustery Podpora vědeckovýzkumných institucí Nejen finance, ale i organizace vztahů Podpora regionálně perspektivních Poradenské služby, vzdělávací a školicí programy, vhodného materiální zázemí oborů, služby pro inovace Kreativní ekonomika – tvůrčí prostředí Start-upy, podpora začínajícím podnikatelům 21
klastr Geografická blízkost firem, které se pohybují v příbuzných oborech Konkurence i spolupráce Provázaná odvětví průmyslu, CR aj. Sdílení specializované infrastruktury, LZ a dalších služeb Sítě vzájemně závislých firem a institucí produkujících znalosti, přemosťujících institucí a zákazníků propojených do výrobního řetězce (OECD)
22
23
24
