Kožní nemoci Existuje poměrně velké množství vnějších vlivů působících na pleť. Tyto okolnosti mohou způsobit bulky a modřiny a mohou se objevit jak na kůži, tak také pod jejím povrchem. V tomto článku se budu snažit popsat ty nejběžnější z nich, a to tyto: Kožní cysty, Angiom, Dermatofibrom, Epidermoidní cysty, Folikulitida, Keratoakantom, Keratóza, Lipomy, Fibromy-Neurofibrom
Kožní cysty Cysty jsou benigní (nezhoubné) uzavřené váčky kůže, které mohou být naplněny tekutinou, hnisem nebo nějakou jinou látkou. Cysty se běžně vyskytují na kůži a mohou se objevit takřka kdekoliv. Na omak jsou cítit jako malé hrášky. Cysty se objevují jako výsledek infekce, ucpání mazových žlázek nebo jako reakce na cizí těleso (např. náušnice, piercing apod….). Cysty obvykle nezpůsobují bolest, pokud se neprotrhnou a nejsou infikovány a zaníceny. Některé cysty zmizí samy od sebe bez jakékoliv léčby. Další potřebují vysušit-zavést drenáž.Ta zahrnuje propíchnutí/naříznutí cysty něčím ostrým a následný odtok tekutiny ven. Pokud je cysta zanícená, může být zapotřebí ošetření kortisony. Toto ošetření se provádí injekčně a cysta poté zpravidla ustoupí. V některých případech cysty na léčbu nereagují a je zapotřebí odstranit je chirurgicky.
Angiom Angiom je měkký, třešňově červený kožní hrbolek.Přestože se angiom obvykle objevuje na trupu, může se prakticky vyskytnout kdekoliv na těle. Příčiny výskytu nejsou známy, výrůstek se objevuje u lidí nad 40 let. Jsou to malé, jasně červené výrůstky, které jsou nezhoubné a bezproblémové. Velikost výrůstku může kolísat od velikosti špendlíkové hlavičky po víc než půl centimetru v průměru.
DERMATOFIBROMY jsou neškodné, kulaté, červenohnědé výrůstky, které se nejčastěji vyskytují na pažích a na nohou. Obsahují zjizvenou tkáň a na pohmat jsou to tvrdé bouličky. Příčiny vzniku dermatofibromů nejsou známy. Symptomy Dermatofibromu Červené, hnědé, nachové zabarvení kožního výrůstku. (Zabarvení se však v průběhu času může změnit.) Velikosti pilulky Citlivost, bolestivost a svědění; výrůstky však mohou být také zcela bezbolestné Po vyštípnutí se objeví důlek Léčba Dermatofibromu Ve většině případů není třeba léčit. Nicméně výrůstek lze odstranit chirurgicky nebo jej lze zploštit zmrazením tekutým dusíkem.
Epidermoidní cysta Epidermoidní cysta, jinak také mazová cysta, je benigní (nezhoubná) kožní cysta vytvořená z ucpané kožní žlázky. Nejčastěji tyto cysty vznikají v oblasti genitálií, na trupu a na zádech, ale mohou se objevit také jinde. Obecně mají tyto cysty kulatý vzhled. Na kůži je viditelná tmavá část cysty. Pokud se infikuje, zčervená. Pokud ji zmáčkneme, může z ní vytékat tvarohovitá tekutina. Léčba Epidermoidní cysty Aby byla léčba epidermodní cysty efektivní, vyžaduje se zpravidla úplné odstranění kožního míšku, ze kterého cysta vznikla. Pokud je tekutina pouze vytlačena ven, může se cysta znovu objevit. Lékař zpravidla umí odstranit cystu velmi malým řezem. Léčba antibiotiky se předepisuje, pokud je cysta infikovaná.
Folikulitida Folikulitida je vlastně zánět vlasového váčku. Může ji způsobit infekce vlasového váčku např. chemickým nebo fyzickým podrážděním (holení, tření se o oděv…). Typický výskyt je na obličeji, na stehnech a na pokožce hlavy. Folikulitida je běžnější u lidí trpících diabetes mellitus (cukrovka), obézních a také těch, kdo mají problémy s imunitním systémem. Symptomy Folikulitidy Poškození má vzhled rudého pupenu nebo pustule (neštovička) na kůži nebo ve vlasech. Štěp uprostřed postižení nemusí být vidět.
Keratoakantom Jde o nezhoubný kožní nádor. Objeví se, když buňky ve vlasovém váčku nerostou normálně. Růst výrůstku očividně odstartuje menší poškození kůže, a to v oblasti, která utrpěla poškození slunečním zářením. Ultrafialové sluneční záření je jeden z největších rizikových faktorů umožňujících vznik keratoakantomu. Obvykle se objevuje na kůži poškozené slunečním zářením jako silný výrůstek. V centru je zrohovatělý. Nejčastěji se vyskytují u osob starších 60-ti let. Symptomy Keratoakantomu Jde o rychle rostoucí červenou bouli kopulovitého tvaru s jamkou uprostřed. Mohou narůst do extrémních velikostí, občas i 8 až 15 centimetrů v průměru. Léčba Keratoakantomu Keratoakantom se může odstranit pomocí: Kryoterapie (zmrazení pomocí tekutého dusíku) Kyretáž (vyříznutí, vyškrábnutí)
Keratóza
Keratóza svým vzhledem připomíná „husí kůži". Hrbolky se obyčejně objevují na horní části paží, mohou se však objevit také na tvářích, zádech a na hýždích. Přestože je keratóza velmi neatraktivní, je úplně neškodná. Symptomy keratózy Zdrojem kosmetických potíži jsou malé, tvrdé hrbolky. Ty jsou obvykle bílé nebo červené, nesvědí ani nebolí. Vzhled kůže je horší během zimních měsíců nebo kdykoliv je nízká vlhkost a kůže se vysuší. Léčba keratózy Přestože někdy jde o stav téměř trvalý, u drtivé většiny případů postupně zmizí do věku 30ti let. Léčba keratózy není nezbytná, záleží čistě na pacientovi, jak se k tomuto spíše kosmetickému problému postaví. Prvním krokem v léčbě by mělo být intenzivní zvlhčení. Na postižená místa se mohou použít krémy jako Acid Mantle Vaseline nebo Complex 15. Měly by se aplikovat na pokožku po každém koupání a poté ještě několikrát denně. Další léčba může zahrnovat: Léčivé krémy obsahující močovinu (Carmol-20) nebo alfa-hydroxi kyseliny (Aqua Glicolic) se aplikují dvakrát denně Dlouhé namáčení v horké vodě a následné tření pokožky hrubou žínkou nebo kartáčem
Lipomy Lipomy jsou subkutánní (podkožní) nádory či uzliny v měkké tkáni. Obvykle jsou pomalu rostoucí a benigní. Mají nepoddajnou konzistenci. Běžně vznikají na trupu, na ramenech, na krku, ale mohou se objevit i na jiných částech těla.
Lipomy vznikají buď jako skupinky nebo jako samostatné uzliny. Většinou mají méně než 5 cm v průměru a jsou bez příznaků, ale mohou výjimečně způsobovat bolest, a to v případě, že tlačí na nerv. Lipomy se neodstraňují, pokud ovšem nejde o kosmetickou záležitost nebo pokud neutlačují okolní tkáně. Obecně se lipomy neinfiltrují do okolních tkání, takže jsou velmi snadno odstranitelné pomocí excese (vyříznutí). Alternativou standardního vyříznutí je ruční vymačkání lipomu přes drobný řez. Tato technika je užitečná v oblastech s tenkou pokožkou, jako je např. obličej. Kosmetické operace se využívají u velkých lipomů, aby se předešlo zjizvení.
Neurofibrom Neurofibroma jsou měkké, kypré tumory (výrustky) vyskytující se na nebo pod kůží, ojediněle dokonce hluboko uvnitř těla. Jde o benigní (nezhoubné) nádory, které se vzácně mohou stát maligními (zhoubnými). Symptomy neurofibromů Symptomy se mění, záleží na přesné lokalitě a velikosti tumoru.
Při náhodném doteku v postiženém místě pocit „elektrického šoku" Neurologické problémy, pokud tumor zasahuje významnější motorické nebo smyslové nervy nebo pokud jsou nervy tumorem přitlačeny. Léčba neurofibromů Pokud tumor nezpůsobuje žádné problémy, léčba není nezbytná. Pokud ovšem ovlivňuje jakýmkoliv způsobem nervový systém, je vhodné jej chirurgicky odstranit. Ve většině případů je léčba úspěšná a potíže se už neobjeví.
Zhoubné nádory jsou nejčastěji hlášeným nádorovým onemocněním, přesto však mají jen malý podíl na úmrtích na zhoubný nádor. Je to proto, že rostou pomalu a jsou většinou dobře léčitelné. Dva vůbec nejčastější typy kožních nádorů jsou bazocelulární karcinom a dlaždicobuněčný karcinom. Bazocelulární karcinomy (bazaliomy) jsou zřídka smrtelné, ale pokud se neléčí, mohou vytvořit znetvoření. Dlaždicobuněčné karcinomy jsou již nebezpečnější, přesto lze většinu z nich zcela vyléčit.
MELANOM -
NEJZHOUBNĚJŠÍ KOŽNÍ NÁDOR
Karcinom bezcelulární: nebolestivá hladká bulka, která pomalu roste, nejčastěji na obličeji, na uchu nebo na krku. Karcinom dlaždicobuněčný: bezbolestná červená bulka nebo skvrna, která může mít ztvrdlý nebo šupinatý povrch, na obličeji, uších, krku, rukou a pažích. Melanom: kdekoli na těle bezbolestná tmavá bulka nebo skvrna, mateřské znaménko nepravidelného tvaru a ohraničení, nebo bolest, která se nedá ztlumit. Tento nejvražednější typ kožní rakoviny roste rychleji než ostatní formy rakoviny kůže. Může se rychle rozšířit do jiných částí těla krevním nebo lymfatickým oběhem. . V dnešní době lidé na slunci tráví relativně málo času. Když se pak dostanou na sluníčko, mají tendenci se spálit, což zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže. Jiná teorie praví, že sluneční záření, které proniká na Zemi nyní, je mnohem škodlivější v důsledku poškození ozonové vrstvy v atmosféře. Melanom většinou vychází z pigmentových buňek. Zvýšené nebezpečí představují velká mateřská znaménka nebo nově vzniklá, velká neobvyklá znaménka, která se nazývají dysplastické névy. Včasné chirurgické odstranění melanomu má dobrou prognózu.
JAK SE LÉČÍ RAKOVINA KŮŽE? Odstranění nádoru laserem: Mnoho malých kožních nádorů se odstraňuje pomocí laseru, který využívá intenzivní světelný paprsek k odstranění nežádoucí tkáně. Léčení závisí na velikosti, typu, hloubce a umístění nádoru. U většiny lidí je nutné přistoupit k operaci - obvykle menšího rozsahu -, aby se nádor odstranil. Existuje několik druhů operací, kromě klasické operace skalpelem se používá kryochirurgie (zničení nemocné tkáně zmrazením), laserová operace (zničení tkáně laserovým světlem) a elektrokauterizace (zničení tkáně teplem). Některým pacientům s melanomem musejí být odstraněny lymfatické žlázy poblíž nádoru a rozsáhlé části kůže. Někdy následuje plastická operace. Ozařování
Nádorové buňky se ničí působením ionizujícího záření. Provádí se v případech, kdy chirurgický zákrok není možný.
CHEMOTERAPIE Pokročilé stádium melanomu se léčí obtížně. Pokusně se používá kombinace chemoterapeutik, interleukin-2, specifické protilátky proti určitým buňkám a další léky.
BIOLOGICKÁ TERAPIE Zaměřuje se na posílení přirozené ochrany organismu v boji proti nádoru. Využívá látku interferon, stimulující imunitní systém, a tumor nekrotizující faktor, získávaný z určitého typu buněk schopných usmrcovat nádorové buňky.
Lupénka (Psoriáza) Psorióza (ze slova "psora" - olupování, škrábání)
Psoriáza je časté, neinfekční, zánětlivé autoimunitní onemocnění, probíhající chronicky, s velkým sklonem k recidivám. V současnosti je lupénka považována za tzv. autoimunitní onemocnění Kožní projevy jsou na typických místech na těle - na loktech, kolenou, v bederní oblasti, na bércích, ve kštici, jedná se o ostře ohraničená, našupená ložiska, která nemají tendenci ke zhojení je nutná intenzivní místní léčba Lupénka může být i na jiných místech na těle, a to ve vlasaté části hlavy, nejčastěji ve vlasové hranici, na dlaních a ploskách, v tříslech, podpoží, pod prsy, na genitálu, na nehtech . II. PSORIASIS ERYTHRODERMICA Je těžká, vzácná forma ( 1 - 2 %), kdy je kůže celého těla červená, pokrytá šupinami, jsou přítomny celkové příznaky (horečka, bolesti kloubů apod.). III. PSORIASIS PUSTULOSA Je forma lupénky, při níž se na kůži tvoří neštovičky. Postižení je buď na dlaních a ploskách nebo na celém kožním povrchu. IV. PSORIASIS ARTHROPATHICA Je postižení kloubů, jež doprovází změny kožní. Nejčastěji se jedná o malé klouby rukou a nohou. Tyto kloubní změny nacházíme u 5 % - 8 % psoriatiků, při rozsáhlém postižení kůže lupénkou může však četnost vzrůst až na 40 - 45 % případů. Kloubní postižení u mužů i žen se vyskytuje stejně často, začíná plíživě, nejčastěji kolem 40 let věku.
V. PSORIATICKÉ POSTIŽENÍ VNITŘNÍCH ORGÁNŮ Připadá v úvahu u těžkých, generalizovaných forem lupénky, nejčastěji jde o postižení jater či ledvin. LÉČBA LUPÉNKY Lupénka je dnes vcelku dobře léčitelná, nikoliv však vyléčitelná - vrozená dispozice i při úplném klinickém zhojení zůstává a nelze proto zabránit recidivám. Možnosti terapie lupénky : místní terapie (včetně fototerapie) odstranění šupin z ložisek lupénky před použitím specifických léčiv - k tomu se využívá kyselina salicylová, močovina, aj. dehty (např. dehtová pasta), analoga vitaminu D3 (pro lehké a středně těžké formy lupénky - např. Psorcutan ung., Curatoderm ung.), retinoidy (pro lehké a středně těžké formy lupénky, např. Tazaroten gel), kortikosteroidy, mají řadu nežádoucích účinků, dnes se doporučují pouze krátkodobě ke zklidnění dráždivých projevů, ultrafialové záření (fototerapie) je metodou volby u chronické formy lupénky. V léčbě se používá buď ultrafialové záření B s úzkým pásmem (311 nebo 308 nm) nebo ultrafialové záření A v kombinaci s celkovým podáním tzv. psoralenů, jež zcitliví kůži k tomuto záření. Léčba UVB zářením s úzkým spektrem je možná přístrojem EXCILITE, unikátním přístrojem firmy Deka Lasers, který vyzařuje přesně 308 nm a najednou je možné ozářit až 526 cm2 nemocné kůže. Léčba se provádí 2-3 x týdně během prvního měsíce, poté jednou týdně. K úplnému zhojení ložisek lupénky stačí 1 - 15 ozáření, a to v závislosti na typu lupénky. balneoterapie - sprcha či koupel jsou vhodné před každým zevním ošetřením či ozařováním, koupele mohou být solné, dehtové, sirné, olejové, bylinné, otrubové, škrobové, aj.
Centrum fotonické medicíny (CFM) 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze bylo založeno před pěti lety. Je jediným pracovištěm tohoto typu ve střední Evropě a za krátkou dobu své existence dosáhlo na do té doby nedostupné metody v diagnostice a terapii nádorových onemocnění. V CFM pracují a zkušenosti si předávají lékaři několika odborností – dermatologové, stomatologové, otorinolaryngologové a odborníci na obličejovou a čelistní chirurgii. Za svou práci obdrželi v roce 2008 Cenu ministra zdravotnictví za medicínský výzkum. Vedoucím tohoto centra je doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc. Zejména pro nádory v oblasti hlavy a krku „Naše pracoviště rozvinulo nejmodernější metody terapie některých nádorových onemocnění, zejména hlavy, krku a kůže. Spolupracujeme jak s českými vysokými školami a Akademií věd ČR, tak s několika světovými univerzitami a pracovišti ve Velké Británii a USA,“ říká docent Šmucler. V posledních době je na tomto pracovišti centrem zájmu tzv. systémová fotodynamická terapie. Podle Romana Šmuclera jsme jedním z pěti států v Evropě, kde se tento typ terapie využívá. „Jako první jsme u nás zavedli systémovou fotodynamickou terapii v onkologii hlavy a krku. Při ní je pacientovi nitrožilně podána speciální látka Foscan, jejíž koncentrace je po třech dnech v nádorových tkáních vyšší. Po ozáření světlem – plošně nebo vláknem zavedeným do nádoru – dojde jednak k přesnému diagnostikování jeho rozsahu a následně k jeho odstranění; nádor se obvykle odloučí během pár týdnů a případné poranění se zhojí. Tato metoda je alternativou léčby obtížně identifikovatelného nádoru a složitého nebo neřešitelného chirurgického zákroku v případě, že je nádor rozsáhlý, neohraničený a pro chirurga nedostupný.
Metoda se osvědčuje i jako paliativní v případech, že celkový zdravotní stav pacienta neumožňuje radikální výkon. V určitých fázích nemoci také výrazně zlepšuje kvalitu života pacienta.“ Velmi úspěšná je fotodynamická léčba bazaliomů. Jsou to nádory kůže, které mohou ničit velké plochy pokožky a tím značně zkomplikovat život. Dříve se daly léčit pouze klasickými metodami, především chirurgickým vyříznutím s následným vznikem neestetických jizev. Pokud nádor není odstraněn včas, rozrůstá se do rozsáhlých strupovitých ploch, které často krvácejí. Topická fotodynamická terapie kožních novotvarů je u nás vyvíjena mnoho let. Jako jeden z prvních na světě s ní začal tým kolem profesora Milana Jirsy spolu s Dermatologickou klinikou 1. LF UK a VFN. Docent Šmucler doplnil fotodynamickou metodu odstraňování těchto velmi nepříjemných nádorů také o léčbu chirurgickými lasery. Při tomto moderním typu léčby rána téměř nekrvácí, výsledek je zřetelný a rychlejší než při chirurgickém zákroku a pacient může prakticky ihned odejít domů. Výhodou je, že nyní již lze léčit bazaliomy takřka libovolné velikosti a zkouší se i léčba dalších novotvarů. CFM se v celoevropském rámci výrazně zasloužilo o schválení této metody, a to díky významnému podílu na mnoha klinických studiích. Některé z nich se zabývají i včasnou detekcí zhoubných novotvarů. Centrum se významně podílelo na tom, že se laserová terapie stala u některých forem kožní rakoviny léčbou první volby. CFM nyní zahajuje novou studii ve spolupráci s americkými a evropskými univerzitami (New York, Harvard, Londýn) k ověření a rozpracování metody. Naše výsledky v roční studii co do úspěšnosti přesáhly 95 procent u nádorů nodulárních a byly stoprocentně úspěšné při léčení nádorů povrchových. Nadále nelze léčit novotvary invazivní či spinocelulární,“ konstatoval. Studie byla odbornou veřejností přijata se zájmem a bude publikována v některém z prestižních medicínských časopisů. Nový vesmír medicíny?
„Velkou budoucnost díky našim výzkumům vidím právě ve využívání frakčních laserů a rollerů pro podávání látek transdermálním způsobem,“ doplňuje Roman Šmucler. „Jde o přípravky, které dosud musejí být podávány ve formě tablet nebo injekcí. Typickou látkou, se kterou ve spolupráci s americkými kolegy experimentujeme, je inzulin. Vytváříme pacientovi mikrootvory v kůži a – zatím experimentálně – jej přes ni vtíráme. Podobně mohou fungovat i kosmetické látky. Prozatím nejčerstvější novinkou ve stadiu výzkumu je využívání kmenových buněk pacienta, které aplikujeme uvedenými způsoby a snažíme se tak odstraňovat velké jizevnaté rány, například po popáleninách. Možná by toto vstřebávání látek mikrootvory mohlo mít v budoucnu význam třeba v preventivní onkologii nebo i jinde, ale na to bude ještě třeba řady farmakologických studií Uvedu příklad – musíme zjistit, jak mnoho nebo spíš málo léčivé látky se přes kůži vstřebá. Je to elegantní metoda, ale musíme zjistit a zajistit správné dávkování. Skutečností je, že se v této oblasti otvírá Pandořina skříňka, nový vesmír medicíny…“ Co brzdí vstup nové metody do širší praxe? Centrum fotonické medicíny má v tuto chvíli nedostatek odborníků, ale zároveň velký zájem naučit používání těchto metod lékaře po celé republice. Pořádá proto školení, kterých se paradoxně účastní více stážistů z ciziny než z Česka. „Kosmetických laserových center je u nás více než třeba v sousedním Rakousku, naopak léčebné lasery se u nás tolik nevyužívají. Veškeré školicí akce pořádáme zdarma,“ vyzývá lékaře docent Šmucler . „Nic netajíme. Laserovou medicínu učíme jak mediky, tak lékaře v rámci postgraduálního studia. Naším cílem je zavést tento typ medicíny do běžné praxe.“
Princip fotodynamické terapie Jedná se o diagnostickou a léčebnou metodu založenou na aplikaci fotosenzitivní látky, která se selektivně hromadí v nádorových buňkách. Takto „označené“ buňky jsou po ozáření světlem určitého spektra kompletně usmrceny. Fotosenzibilizátor (světlocitlivá látka) se aplikuje buď ve formě krému při místním podání, nebo intravenózně. Pro diagnostiku se používá speciální modré světlo, které odhalí polohu, velikost a tvar nádoru. Léčebně se aplikuje speciální záření, nejčastěji pomocí laserových diod. Na ně lze napojit optická vlákna, která se vpichem zavedou do postižené tkáně – pro kvalitnější osvícení a následnou likvidaci nádoru; po různě dlouhé době ozáření (podle typu nádoru) dojde k poškození nádorových buněk a k jejich smrti včetně destrukce cévního systému, který nádorové buňky vyživoval. Tato metoda se s úspěchem zkouší nejen v dermatologii, chirurgii hlavy a krku a ve spolupracujících oborech, ale i při nádorových onemocněních jícnu, hltanu a hrtanu, plic, prsu, jater, močového měchýře, a dokonce i mozku. Prozatím se nejčastěji používá na léčení kožních nádorů a lézí, například na aktinickou keratózu a bazaliomy. Úspěšně se s její pomocí odstraňují virové bradavice nebo vyhlazují jizvy.
Většinu zákroků hradí pojišťovny Léčba v pražském CFM je u většiny pacientů hrazena zdravotními pojišťovnami, stoprocentně v případech onemocnění jakýmkoli typem nádoru, který je touto metodou léčitelný. Lékaři v Olomouci nádor zničili pomocí laseru V olomoucké fakultní nemocnici lékaři tento týden použili unikátní laserovou metodu léčby rakoviny hrtanu. V Česku na ni došlo celkově teprve podruhé, tentokrát ji provedl tým špičkových lékařů v čele s uznávaným odborníkem Romanem Šmuclerem.
Pacient, kterému lékaři v Olomouci pomohli, se špatnou diagnózu o svém zdravotním stavu od lékaře poprvé dozvěděl před deseti lety.
Kvůli nádoru na hrtanu hrozilo, že bude už navždy němý. Radiochemoterapie sice zabrala, ale jen na chvíli a rakovina se opět vrátila. V poslední době už jen šeptal. Pacient se v této fázi musel rozhodnout: buď si nechá hrtan vzít, a tím nenávratně přijde o hlas, nebo vyzkouší ve Fakultní nemocnici Olomouc unikátní operaci, při níž nádor rozbijí laserem. Vybral si to druhé.
Unikátní zákrok takzvanou fotodynamickou terapií v Olomouci provedl tým špičkových odborníků, v jehož čele stojí Roman Šmucler a Mathias von Beckerath ze Švédska. To, co se odehrávalo v olomoucké nemocnici, předvedli lékaři v České republice při léčbě tohoto onemocnění teprve podruhé v historii. Celá operace je proto podle přednosty Otolaryngologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Ivo Stárka mnohem šetrnější než jiné používané postupy. "Výhodou je navíc i nízká toxicita, postup tak lze na rozdíl od chemoterapie či radioterapie v krátké době opakovat," dodal Stárek.
Zákrok vyjde na zhruba 150 tisíc korun, pojišťovny ho zatím nehradí.
