KONGRES PRAKTICKÉHO LÉKÁRENSTVÍ

praktické

LÉKÁRENSTVÍ KONGRES PRAKTICKÉHO LÉKÁRENSTVÍ REGIONÁLNÍ CENTRUM OLOMOUC 8. – 9. 6. 2007

www.praktickelekarenstvi.cz

2

KONGRES PRAKTICKÉHO LÉKÁRENSTVÍ

/

PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ

PROGRAM

PÁTEK, 8. 6. 2007 7.30

registrace

9.00–9:10

Slavnostní zahájení • PharmDr. Pavel Grodza

9.10–10.20

Pediatrie / garant MUDr. Pavel Frühauf, CSc. • Jak může farmaceut pozitivně ovlivnit zdravotní stav dětské populace aneb co doporučit z volně prodejných potravinových doplňků a kojenecké výživy – MUDr. Pavel Frühauf, CSc. – interaktivní přednáška • Úrazy v dětském věku – MUDr. Martin Sedlák – interaktivní přednáška

10.20–10.40

přestávka s občerstvením

11.40–12.10

Infektologie / garant PharmDr. Marie Zajícová • Respirační infekty – PharmDr. Marie Zajícová • Idiopatické střevní záněty – MUDr. Petr Huvar – interaktivní přednáška • Přehled antivirotik – MUDr. Hanuš Rozsypal, CSc. – interaktivní přednáška

12.10–13.20

oběd

13.20–13.30

Sympozium Pfizer, spol. s r. o. • Role farmaceutů v léčbě závislosti na nikotinu – MUDr. Iva Tomášková

13.30–15.30

Medicamenta nova / garant MUDr. Karel Urbánek, Ph.D. • Inhalační forma inzulinu (Exubera®) – MUDr. Zuzana Vlasáková • Ivabradin (Procoralan®) v léčbě chronické stabilní anginy pectoris – doc. MUDr. Milan Grundmann, CSc. – interaktivní přednáška • Sunitinib (Sutent®) pro léčbu gastrointestinálních stromálních tumorů – MUDr. Karel Ćwiertka, CSc. • Rimonabant (Acomplia®) v léčbě obezity – doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc. • Hydrát uhličitanu lanthanitého (Fosrenol®) – léčba hyperfosfatémie u pacientů s chronickým renálním selháním – MUDr. Jana Zahálková, Ph.D. • Sorafenib (Nexavar®) v léčbě metastatického karcinomu ledviny – prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D. – interaktivní přednáška

15.30–15.40

Sympozium Orling – spol. s r. o. • Studie Geladrink Forte a zacílení přípravku formy Orling spol. s. r. o. – PharmDr. Richard Richter, CSc.

15.40–16.00


16.00–17.30

Urologie / garant MUDr. Karel Mainer • Močová inkontinence – MUDr. Karel Mainer • Andrologie – farmakoterapie erektilní dysfunkce a pozdně nastupujícího hypogonadizmu – MUDr. Aleš Horák – interaktivní přednáška • Benigní hyperplázie prostaty (BHP) – diagnostika, terapie se zaměřením na farmakoterapii – MUDr. Petr Vališ

19.30

společenský večer

REGIONÁLNÍ CENTRUM OLOMOUC

/

8. – 9. ČERVNA 2007

3

PROGRAM

SOBOTA, 9. 6. 2007 9.00–10.00

Dermatologie I. / garant doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc. • Ekzém – dermatitida – doc. MUDr. Marie Viktorinová, CSc. • Aktuální kontaktní alergeny – doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc.

10.00–10.15

Sympozium Johnson & Johnson, s.r.o. • Zkušenosti s hydrokoloidní náplastí Compeed v terapii recidivujícího herpes simplex – MUDr. Ivana Obstová – interaktivní přednáška

10.15–10.35


10.35–11.35

Dermatologie II. / garant doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc. • Trichologie – MUDr. Helena Korandová, CSc. • Mykózy – MUDr. Jitka Dobešová

11.35–11.50

Sympozium Johnson & Johnson, s.r.o. • Intenzivní péče a regenerace suché kůže chodidel – MUDr. Ivana Obstová

11.50–13.00

oběd

13.00–14.30

Žilní onemocnění / garant doc. MUDr. Jiří Herman, Ph.D. • Bércový vřed – od etiologie k léčbě – MUDr. Dalibor Musil, Ph.D. – interaktivní přednáška • Ulcus cruris venosum pohledem chirurga – doc. MUDr. Jiří Herman, Ph.D. – interaktivní přednáška • Moderní postupy v diagnostice a léčbě hemoroidů – MUDr. Pavel Zbořil

14.30–14.40

přestávka

14.40–16.10

Léčba bolesti / garant MUDr. Marek Hakl, Ph.D. • Farmakologická léčba chronické nenádorové bolesti – MUDr. Marek Hakl, Ph.D. – interaktivní přednáška • Farmakoterapie nádorové bolesti – MUDr. Tomáš Gabrhelík, MUDr. Marek Pieran • Léčba onkologické bolesti v hospici – MUDr. Marie Goldmannová

POŘADATEL Česká farmaceutická společnost ČLS JEP, Sekce lékárenství, Solen, s.r.o. PREZIDENT KONGRESU PharmDr. Pavel Grodza předseda sekce Lékárenství ČFS

Olomouc

8. – 9. 6. 2007

Regionální centrum Olomouc (RCO) ÚČAST JE V RÁMCI KONTINUÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ OHODNOCENA 20 BODY PRO FARMACEUTY A 6 KREDITY PRO FARMACEUTICKÉ ASISTENTY

Suplementum časopisu: PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ Vydavatel: SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc Časopis praktické lékárenství vychází 6x ročně, Citační zkratka: Prakt. Lékáren. Registrace MK ČR pod číslem E 15880. ISSN 1801-2434, www.praktickelekarstvi.cz Časopis je excerpován do Bibliographia medica čechoslovaca

ORGANIZÁTOR: SOLEN, s.r.o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, kontaktní osoba: Ing. Karla Břečková, tel.: 582 397 457, mob.: 777 714 677, e-mail: [email protected], programové zajištění: Mgr. Monika Chovancová, tel.: 585 242 681, mob.: 777 577 425, e-mail: [email protected]

4


/


ABSTRAKTA

PEDIATRIE garant: MUDr. Pavel Frühauf, CSc. PÁTEK / 8. 6. 2007 / 9.10–10.20 hod.

Jak může farmaceut pozitivně ovlivnit zdravotní stav dětské populace aneb co doporučit z volně prodejných potravinových doplňků a kojenecké výživy MUDr. Pavel Frühauf, CSc. Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN Praha, Katedra pediatrie IPVZ, Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví 1. LF UK Optimální způsob výživy kojence do konce 6. měsíce je kojení bez dalších přídavků. Tímto způsobem je však živeno v ČR podle posledních publikací ÚZIS pouze 36 % kojenců. Zbylým je třeba nabídnout dříve či později náhradu mateřského mléka, tzv. počáteční formuli (zpravidla je označena číslem 1). Tzv. pokračovací formule (zpravidla označené číslem 2) se doporučuje podávat dětem starším šesti měsíců až po zavedení nemléčných porcí stravy, protože se nejedná o kompletní náhradu mateřského mléka. Rozhodnutí o zavedení nemléčné stravy dříve než po 6. měsíci věku má být přijato pouze na základě rady nezávislých osob kvalifikovaných v lékařství, výživě, farmacii nebo jiných odborníků odpovědných za péči

o matku a dítě v závislosti na individuálním růstu a rozvojových potřebách konkrétního kojence, jak je uvedeno ve Směrnici komise EU (2006/141/ES). Nemléčné porce stravy – příkrmy (masozeleninový, ovocnomléčný a cereální) by měly být zaváděny do výživy postupně, v závislosti na prospívání dítěte (nejdříve na konci 4. měsíce života a nejpozději na konci 6. měsíce života) vždy lžičkou. Poslední výzkumy ukazují, že oddalování podání lepku po prvním půlroce života nemá u dětí disponovaných k rozvoji celiakie protektivní efekt. Dostává-li dítě adekvátní množství mateřského mléka nebo formule, není nutné mu podávat v prvním půlroce života další tekutiny (čaje). Vzhledem k poznání, že optimální bakteriální flóra tlustého střeva má velký význam pro další imunologický vývoj novorozence a malého kojence, jsou do formulí přidávána prebiotika (oligosacharidy), nebo přímo probiotická bakteriální flóra. Reklama na počáteční kojeneckou výživu musí být omezena na publikace specializované na péči o malé děti a na vědecké publikace. Informace nesmějí vzbuzovat představu, že krmení z láhve je rovnocenné kojení. Vzorky nebo reklamní dárky nesmějí být poskytovány zdarma nebo za nízkou

cenu. Provádět by se neměla ani reklama v místě prodeje počáteční kojenecké výživy. Úrazy v dětském věku MUDr. Martin Sedlák Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje, pracoviště Kroměříž Interaktivní přednáška postihuje definici úrazu, společenskou závažnost úrazů – zvláště v dětském věku, teoretický model úrazu, z něj vycházející prevenci úrazů – primární, sekundární a terciální. Nové trendy v prevenci úrazů – komunitní působení, 3x V (výrobek, vzdělávání, vynucení), specifika dětského věku, vliv na vývoj organizmu. Dále pak rozděluje úrazy z hlediska působení na jednotlivé systémy – od úrazů banálních po polytraumata s nejtěžšími následky. Krátce jsou shrnuty zásady laické první pomoci u odřenin, zlomenin, krvácení, šoku, termických poškození, dopravních úrazů, otrav. Zmíněny jsou i možnosti analgetizace u dětí a vnímání bolesti u dětí.

poznámky


/

8. – 9. ČERVNA 2007

5

ABSTRAKTA

INFEKTOLOGIE garant: PharmDr. Marie Zajícová PÁTEK / 8. 6. 2007 / 11.40–12.10 hod.

Respirační infekty PharmDr. Marie Zajícová Lékárna Slezské nemocnice Opava Respirační infekty tvoří významné procento v celosvětové mortalitě i morbiditě (až 10 %). Etiologie těchto onemocnění je obvykle virová, zvláště u dětí (90 – 95 %), a přesto jsou podávána antibiotika, někdy až v 75 % případů. Tato nedůslednost ve farmakoterapii je jedním z faktorů, který způsobuje narůstající rezistenci bakterií na antibiotika (ATB). Není to mnohdy jen chyba lékařů, ale také pacientů, kteří si předpis na ATB vynucují. Farmaceutické firmy přestávají mít zájem o tuto farmakoterapeutickou skupinu, protože vynaložené náklady na vývoj nového léku (ATB) se v praxi nestačí ani vrátit, protože „chytrá“ bakterie si najde jinou cestu, jak odolat novému ATB. Je zcela patrný přesun zájmu firem ke skupinám léčiv s jistější budoucností (antidiabetika, antipsychotika, antimigrenika atd.). Některé státy západní Evropy již ve svých národních guidelinech ATB léčby zareagovaly na tuto situaci (Švédsko, Nizozemí) a nejen zpřísnily indikce pro podávání ATB, ale také důsledně dbají na jejich dodržování. Výsledky se u nich projevily po několika letech, kdy se opět rezistence pomalu snižuje. Tato otázka je v ambulantní léčbě velmi citlivá zvláště ve skupině makrolidů, které mají být určitou rezervou pro pacienty alergické na peniciliny. Dalším problémem v respiračních infektech je nárůst výskytu tuberkulózy, zvláště v Jihovýchodní Asii a Africe (souvislost s HIV). V Evropě jsou problémem rezistentní formy tuberkulózy (MDR TBC), zvláště u sociálně predisponových osob s nízkou hygienou. Nezbytný je rovněž racionální způsob léčby pneumonie s přihlédnutím k jejímu původu. Diferenciální diagnostika vyžaduje nejen důkladné klinické vyšetření, ale má být podpořena i potvrzením laboratorním (CRP, sérologie atd.). Rizika ATB terapie zahrnují nejen rozvoj rezistence, ale také ovlivnění fyziologické mikroflóry makroorganizmu na sliznicích a v GIT, které pak obvykle prodlužuje dobu nemoci. Častým průvodcem ATB terapie je řada nežádoucích účinků a možnost interakcí s jinými léky nebo potravou. Z hlediska národního hospodářství je pak nutné přemýšlet o nákladech na zdravotní péči, zdali není někdy vynakládána zbytečně.

6

Doporučení pro správnou ATB terapii by tedy měla zahrnovat: podávat ATB racionálně, pouze na základě jasné indikace, ve správné dávce a s dodržením vhodné délky terapie. Nezbytné je přehodnocení přístupu k ATB terapii nejen v hlavách pacientů, ale také lékařů. Jedině tak nám bude tato skupina léčiv zachována i pro budoucí desetiletí. Idiopatické střevní záněty MUDr. Petr Huvar Gastroenterologická ambulance Kopřivnice Pojem „idiopatické záněty střeva“ zahrnuje různá zánětlivá onemocnění s překrývajícími se klinickými, patologickoanatomickými a epidemiologickými nálezy, ale bez definitivně vyřešené etiologie. Nejdůležitějšími nozologickými jednotkami je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Zánět je výsledkem kaskády dějů, které vznikly jako reakce na antigen. Antigen předkládaný enterocyty vyvolává zánětlivou odpověď. Velký vliv na rozvoj patogenetického procesu má nádory nekrotizující faktor, TNFalfa. V posledních letech je diskutován vliv střevní bakteriální flóry. U Crohnovy nemoci je patrný podstatný vzestup v posledních 60 letech zvláště ve vyspělých industriálních zemích. Sporadický výskyt v rozvojových zemích ukazuje na vliv civilizačních faktorů. Obecně je incidence asi 1,7 – 2 a prevalence 18 – 22. Postihuje rovnoměrně obě pohlaví, má dvouvrcholový výskyt s maximem mezi 15 – 22 a 50 – 80 rokem života. V ČR je incidence 3 – 5 a prevalence 10,4 – 42 s maximem v průmyslových oblastech 47. Idiopatická proktokolitida je onemocněním s téměř konstantní incidencí cca 5 – 8 a prevalencí do 50. Výskyt v zemích třetího světa je rovněž nízký. Mezi klasické projevy Crohnovy nemoci patří bolest břicha, dyspepsie, malabsorpce, malnutrice, průjmy, enterorhagie, tvorba píštělí zevních a vnitřních. Idiopathická proktokolitida se obvykle manifestuje průjmy s patologickou příměsí a tenezmy. Příznaky obou nemocí se často prolínají. Diagnostika obou nemocí je endoskopická a histologická, doplněná o laboratorní a rentgenologické zobrazovací metody. V léčbě obou nemocí se uplatňuje dieta, farmakoterapie a méně často chirurgické metody. Základním lékem zastoupeným prakticky ve všech schématech je nyní mesalazin, který je mož-

no použít v monoterapii lehkých a mírně závažných forem. Komplexní protizánětlivý účinek mesalazinu bývá u rezistentnějších forem vhodně doplněn imunosupresivně působícími steroidními hormony, které jsou nyní i ve formách místně působících, jako například budesonid. Mezi imunosupresivní léčiva řadíme i azathioprin a atypické antibiotikum cyklosporin A. Již několik let je u nás používána i biologická léčba protilátkami proti TNF. Velký boom nyní zažívají proboitika, která mají bránit kolonizaci zánětem postiženého střeva patogenní mikroflórou – clostridia, mycobakteria, plísně… Antibiotika mají významnou úlohu zvláště v obdobích relapsů. Nedílnou součástí je i podávání mikronutrientů a vitaminů. V indikovaných případech podáváme enterální výživu, nejčastěji formou „sippingu“. Parenterální výživa je vyhrazena pro těžké relapsy a po rozsáhlých resekcích tenkého střeva u Crohnovy nemoci. Přehled antivirotik MUDr. Hanuš Rozsypal, CSc. III. klinika infekčních a tropických nemocí 1. LF UK a FN Na Bulovce Praha Antivirotika jsou léky potlačující virovou infekci. Brání virové replikaci na buněčné úrovni (proto se označují jako virostatika). Přednáška podává přehled používaných systémových antivirotik – jejich spektrum účinku, indikace, základní informace o farmakokinetice, nežádoucích účincích a jejich klinickém použití. Antivirotika proti herpetickým virům zahrnují léky používané v léčbě infekcí vyvolaných herpes simplex virem a virem varicely a zosteru – aciclovir, valaciclovir a famciclovir – a léky používané k léčbě cytomegalovirové infekce – ganciclovir, valganciclovir, foscarnet, cidofovir a fomivirsen. Klasická protichřipková antivirotika amantadin a rimantadin byla nahrazena inhibitory neuraminidázy – zanamivirem a oseltamivirem. V posledních několika letech se zdokonalila léčba virových hepatitid B a C: v léčbě hepatitidy B, zejména chronické, se používá lamivudin a adefovir dipivoxil, přibude entecavir, základním antivirotikem v léčbě hepatitidy C je ribavirin. Antiretrovirotika (a jejich sofistikované podávání) od


/


ABSTRAKTA

poloviny 90. let 20. století významně zlepšila individuální prognózu HIV infikovaných a zasloužila se o příznivé trendy v nemocnosti a úmrtnosti na HIV infekci/AIDS. Nyní zahrnují více než 20 léků, které se řadí podle mechanizmu účinku a chemické struktury do pěti skupin. Jsou to nukleosidové inhibitory

reverzní transkriptázy – NRTI (zidovudin, didanosin, zalcitabin, lamivudin, emtricitabin, abacavir), nukleotidové inhibitory reverzní transkriptázy – NtRTI (tenofovir), nenukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy – NNRTI (nevirapin, efavirenz), inhibitory protinázy – PI (saquinavir, ritonavir, nelfinavir,

indinavir, lopinavir, atazanavir, tipranavir, amprenavir, fosamprenavir) a inhibitory fúze (enfuvirtid). Antivirotika jsou předmětem intenzivního výzkumu, řada sloučenin se dostala do klinického zkoušení a mnohé z nich obohatí dosavadní léčebné možnosti virových infekcí.

SYMPOZIUM PFIZER, SPOL. S R.O. PÁTEK / 8. 6. 2007 / 13.20–13.30 hod.

Role farmaceutů v léčbě závislosti na nikotinu MUDr. Iva Tomášková Fakultní nemocnice Brno Bohunice, Interní kardiologická klinika, Poradna pro odvykání kouření Kouření je v České republice příčinou zhruba každého šestého úmrtí. To je ročně 18 000 předčasných úmrtí ročně, 50 úmrtí denně. Kuřák umírá v průměru o 15 let dříve než nekuřák. Předpokládá se, že vzhledem k narůstajícímu počtu kuřáků se budou tato čísla zvyšovat. Většina kuřáků, až 80 % dospělé populace, si přeje přestat kouřit a asi 40 % z nich to každý rok zkusí. Pokud přestávají kouřit bez jakékoli pomoci, mají pravděpodobnost relapsu 98 %. Úspěšnost intenzivní péče v poradnách s pomocí náhradní nikotinové terapie se pohybuje mezi 20 – 25 %. Dostupná a účinná léčba závislosti na tabáku by měla zásadní dopad na morbiditu a mortalitu populace. Závislost na tabáku je psychosociální a drogová. Látkou, která je zodpovědná za drogovou závislost, je nikotin. Jeho vliv na mozek je silný a je zprostředkován především acetylcholin-nikotinovými (nAChR) receptory. Opakovaná expozice nikotinu vede ke zvýšení počtu funkčních nikotinových receptorů. Dostatečná koncentrace nikotinu v krvi způsobí aktivaci α4β2 a receptorů ve ventrální tegmentální aree dojde k náhlému vyplavení do dopaminových neuronů. Zakončení těchto neuronů jsou v nukleus accumbens. Tato stimulace dopaminových neuro-


/

nů způsobí zvýšené vyplavení extra-synaptického dopaminu v nukleus accumbens. Abstinenční syndrom se může projevit již za 4 – 6 hodin po poslední dávce nikotinu. Možnosti současné léčby závislosti na nikotinu jsou tři. Nejdéle užívaná je náhradní terapie nikotinem (NTN). Je volně prodejná v lékárnách. V současné době je u nás na trhu 5 forem (náplasti, žvýkačky, sublinguální tablety, inhalátor, pastilky). Substituční podávání nikotinu postupně snižuje pacientovu závislost na nikotinu zaměněním jedné formy nikotinu (cigaretový kouř) za bezpečnější formu NTN. Důležité je dodržování dávkování, užívat ji mohou i těhotné a mladiství do 18 let, kterým se nedaří přestat kouřit. Zdvojnásobuje úspěšnost léčby. Důležitý je vhodný výběr a dávkování jednotlivých forem. Lze je mezi sebou i kombinovat. Bupropion, v roce 1989 uveden v USA jako antidepresivum, náhodně byl objeven jeho vliv na kouření, neobsahuje nikotin. Snižuje abstinenční příznaky a antagonizuje funkci acetylcholin-nikotinových receptorů. Je vázaný na recept. Pacient jej plně hradí sám. Objevují se kontraindikace jako křečové stavy typu epilepsie. Větší riziko je i u pacientů s diagnózou bulimie či mentální anorexie. Je kontraindikováno současné používání inhibitorů monoaminooxidázy (IMAO). Další kontraindikací jsou pacienti s tumorem CNS v anamnéze nebo pacienti, kteří náhle přerušili užívání alkoholu či benzodiazepinu.

8. – 9. ČERVNA 2007

Bupropion lze kombinovat s nikotinem. Léčba bupropionem zdvojnásobuje úspěšnost léčby. Vareniclin je parciálním atomistou α4β2 receptorů. Naváže se na tyto receptory místo nikotinu a zabrání abstinenčním příznakům (agonistická aktivita, způsobí vyplavení dopaminu v nukleus accumbens). Má i antagonistický účinek. To znamená, pokud by si pacient znovu zapálil, cigareta mu neposkytne obvyklý pocit odměny. Receptory jsou již totiž obsazeny vareniclinem. Je prvním lékem vyvinutým pro léčbu závislosti na nikotinu, který neobsahuje nikotin. Úspěšnost ztrojnásobuje. Je vázaný na recept, pacient si jej hradí sám. Kontraindikace je těhotenství, kojení. Nedoporučuje se mladistvým do 18 let. Může ovlivnit působení jiných léků (teofylin, warfarin, inzulin). Z počátku léčby se může vyskytnout nauzea, které lze předejít užitím léku po jídle a zapitím dostatečným množstvím vody. Vlivem tlaku společnosti se bude zvyšovat i počet kuřáků, kteří se chtějí tohoto zlozvyku zbavit. Role farmaceutů je velmi významná. Jsou většinou mezi prvními, kteří mohou pacienta poučit, doporučit jim správnou terapii nebo předat seznam poraden či center zabývajících se léčbou této závislosti. Seznamy center a poraden jsou na www.clzt.cz, nebo www.odvykanikoureni.cz, www.dokurte.cz. K dispozici je také telefonní linka pro odvykání kouření 844 600 500, v pracovní dny od 12 – 20 hodin za místní hovorné z celé ČR.

7

ABSTRAKTA

MEDICAMENTA NOVA garant: MUDr. Karel Urbánek, Ph.D. PÁTEK / 8. 6. 2007 / 13.30–15.30 hod.

Inhalační forma inzulinu (Exubera®) MUDr. Zuzana Vlasáková Centrum diabetologie IKEM Praha Inzulin, jeden z hormonů produkovaných slinivkou břišní, bylo až dosud možné aplikovat pouze parenterální cestou. V současné době je již v některých státech na trhu nová aplikační forma – inhalační inzulin. Plicní parenchym je pro absorpci inzulinu výhodný z více důvodů – obrovský povrch plicních alveolů, permeabilní membrána z epiteliálních buněk, bohaté krevní zásobení, vysoká imunologická tolerabilita plic a malá lokální degradace hormonu. Inhalační inzuliny se vyznačují výhodnými farmakokinetickými vlastnostmi a účinkem se podobají krátkodobě působícím inzulinům. Jsou proto vhodné k podávání před hlavními jídly pro diabetiky 1. typu v intenzifikovaném režimu, u nichž však musí být doplněny dlouhodobě působícím inzulinem. Využijí se i v indikacích pro diabetiky 2. typu v monoterapii nebo v kombinaci s perorálními antidiabetiky. Bezpečnost podávání dětským pacientům s diabetem zatím nebyla potvrzena. Omezené zkušenosti jsou i u pacientů starších věkových kategorií. Při léčbě inhalačním inzulinem je nutné dodržovat kontraindikace, mezi které patří zejména hypersenzitivita na inzulin či pomocné látky v inhalační směsi, těhotenství, kojení a závažná plicní onemocnění. Prokáže-li se bezpečnost inhalačního inzulinu i po dlouhodobém užívání, přispěje tato neinvazivní cesta ke zlepšení kvality života diabetických pacientů. V České republice zatím inhalační inzulin není na trhu, neboť dosud neproběhlo kategorizační řízení. Ivabradin (Procoralan®) v léčbě chronické stabilní anginy pectoris doc. MUDr. Milan Grundmann, CSc. Ústav klinické farmakologie FN Ostrava a ZSF OU Ivabradin (PROCORALAN®) je zcela nové originální léčivo s bradykardizujícím účinkem, které rozšiřuje dosavadní paletu látek zpomalujících srdeční frekvenci, jako jsou beta-blokátory, verapamil, diltiazem. Bradykardizující účinek, způsobený selektivní inhibicí smíšeného If kanálu, předurčil tuto látku k terapii angíny pectoris, poněvadž snížením tepové frekvence se snižuje i spotřeba kyslíku. Ve srovnání s placebem ivabradin významně snižoval tepovou klidovou frekvenci o 14 pulzů/min, při záteži o 13 pulzů/min. Po 2 týdnech podávání byl významně

8

prodloužen čas k vyvolání angíny pectoris i poklesu ST-segmentu o 1 mm při zátěži. Po 2 – 3 měsících došlo k 4násobnému snížení frekvence anginózních záchvatů a snížené spotřebě krátce účinkujících nitrátů. Ivabradin prokázal vynikající kardiovaskulární tolerabilitu s velmi nízkou incidencí nežádoucích účinků podobnou placebu. Pouze v 1 procentu se vyskytly mírné vizuální problémy. Při srovnávacích studiích s beta-blokátory (atenolol 50 – 100 mg/den) ivabradin v dávkách 5 – 10 mg byl signifikantně lepší v celkové době tolerované zátěže, času do výskytu angíny pectoris i deprese ST-segmentu o 1 mm. Snížení tepové frekvence bylo obdobné u obou látek, ivabradin však neprokazoval žádný negativní inotropický účinek. Dalšími potencionálními indikacemi ivabradinu by mohly být akutní koronální syndromy, chronické srdeční selhání (systolické i diastolické), akutní srdeční selhání zejména v kombinaci s betamimetiky, i sekundární prevence, což vyžaduje dlouhodobou mortalitní studii. Sunitinib (Sutent®) pro léčbu gastrointestinálních stromálních tumorů MUDr. Karel Ćwiertka, Ph.D. Onkologická klinika, KOC FN a LF UP Olomouc Gastrointestinální stromální tumory (GIST) patří mezi nejčastější mezenchymální nádory zažívacího traktu. Pro tyto nádory je charakteristická exprese proteinu, který je produktem proto-onkogenu KIT. Asi 85 – 90 % GIST má mutaci genu KIT, která vede k aktivaci kinázové aktivity. Asi 5 % GIST má mutace PDGFRA, genu pro PDGFRα (platelet derived growth factor receptor). Mutace genů KIT a PDGFRA jsou zodpovědné za maligní fenotyp gastrointestinálních stromálních tumorů. Osud nemocných byl významným způsobem ovlivněn léčbou imatinib mesylátem. Nicméně asi 5 % nemocných je primárně rezistentních a u dalších 14 % dochází ke vzniku rezistence v průběhu léčby imatinibem. Sunitinib malát je perorálním inhibitorem celé řady receptorů s tyrozinkinázovou aktivitou. Jedná se o tyto proteiny: KIT, PDGFR α i β, všechny tři izoformy VEGFR (vascular endothelial growth factor receptor), Fms-podobnou tyrozinkinázu 3 (FLT-3) a RET. Byly prokázány jeho antiangiogenní a protinádorové účinky u různých nádorových linií.

Efektivita v léčbě GIST byla prokázána v randomizované klinické studii srovnávající sunitinib s placebem u nemocných, kteří netolerovali léčbu imatinibem nebo u nichž došlo v průběhu léčby imatinibem k progresi. Sunitinib byl podáván v 6týdenních cyklech – 4 týdny v dávce 50 mg následované dvoutýdenní přestávkou. Studie byla předčasně ukončena na základě plánované průběžné analýzy. Tato analýza, která hodnotila léčebné výsledky po zařazení 312 nemocných (207 léčených sunitinibem a 105 v rameni s placebem), prokázala signifikantní prodloužení doby do progrese v rameni se sunitinibem (medián 27,3 týdnů oproti 6,4 týdne v rameni s placebem). Studie dále mimo jiné prokázala, že efekt léčby nezávisí na předchozí dávce imatinibu. U deseti procent nemocných z kontrolního ramene, kterým po odslepení byl nasazen Sutent, došlo k parciální odpovědi. 1 V průběhu léčby dochází u 30 % nemocných ke změně zbarvení kůže (souvisí asi se žlutým zabarvením účinné látky), dále může dojít k depigmentaci kůže nebo vlasů a k projevům „hand-foot“ syndromu. Mezi nejčastější gastrointestinální nežádoucí účinky patří nauzea, průjem, stomatitida, dyspepsie a zvracení. Z dalších vedlejších účinků je třeba zmínit riziko krvácení, zhoršení hypertenze, mírné zvýšení rizika trombembolických příhod, neutropenii a trombocytopenii. Osud sunitinibu v těle je ovlivňován induktory a inhibitory CYP3A4. Sunitinib (Sutent ®) má v současné době registraci EMEA pro léčbu nemocných s GIST, kteří netolerují terapii imatinibem nebo tato léčba u nich selhává. Dále má registraci pro první linii léčby metastatického renálního karcinomu a pro druhou linii léčby po selhání předchozí imunoterapie interferonem a a/nebo interleukinem-2. V České republice je od 1. 4. 2007 kategorizován pro 2. linii léčby nemocných s GIST a s metastatickým renálním karcinomem. 1. Demetri GD, van Oosterom AT, Garrett CR et al. Efficacy and safety of sunitinib in patients with advanced gastrointestinal stromal tumour after failure of imatinib: a randomised controlled trial. Lancet 2006; 368: 1329–1338.

Rimonabant (Acomplia®) v léčbě obezity doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc.


/


ABSTRAKTA

Endokrinologický ústav, Centrum pro diagnostiku a léčbu obezity VFN Praha Obezita se stala na přelomu tisíciletí celosvětovou epidemií. V Česku je každý pátý dospělý jedinec obézní a více než polovina dospělé populace trpí obezitou nebo nadváhou. Nadváha a obezita je spojena s vyšším výskytem diabetu 2. typu, hypertenze, kardiovaskulárních chorob, dyslipidémie, degenerativních onemocnění kloubů a páteře a některých nádorů. Zvyšující se tělesná hmotnost zhoršuje kvalitu života a snižuje průměrnou délku života. Obezita se v posledních letech stala hned po kouření nejčastější příčinou úmrtí mezi faktory, kterým lze předcházet. Zvýšená kardiometabolická rizika manifestující se jako metabolický syndrom jsou spojena s útrobní (abdominální neboli viscerální) obezitou, u níž dochází k akumulaci tuku uvnitř břicha. Komplexní léčba obezity zahrnuje nízkoenergetickou dietu, zvýšenou pohybovou aktivitu, kognitivně behaviorální modifikaci životního stylu a farmakoterapii. Chirurgická léčba obezity je vyhrazena jen pro těžké formy obezity. V léčbě obezity a metabolického syndromu se v současnosti začaly používat blokátory kanabinoidních receptorů typu 1 (CB1). CB1 receptory se nacházejí nejen v centrálním nervovém systému (CNS), ale i v tukové tkáni, ve svalech, játrech a v gastrointestinálním traktu. Z toho vyplývá, že CB1 blokátory ovlivňují kardiometabolická rizika nejen působením na příjem potravy a hmotnostní pokles, ale i přímým působením na metabolizmus periferních tkání. V tukové tkáni vyvolává blokáda CB1 receptorů zvýšenou tvorbu hormonu adiponektinu, který zvyšuje oxidaci tuků a citlivost na inzulín. Rimonabant je prvním selektivním blokátorem CB1 receptorů, který navozuje pokles hmotnosti a intraabdominálního tuku a současně redukuje kardiometabolická rizika a napomáhá při odvykání kouření. Z více než poloviny lze příznivé metabolické působení rimonabantu přičíst jeho přímým účinkům v periferních tkáních. Účinnost rimonabantu v denní dávce 20 mg byla ověřena ve 4 rozsáhlých klinických studiích (RIO – Europe, RIO – North America, RIO – Lipids, RIO – Diabetes), do nichž bylo vzato přes 6600 pacientů s obezitou a nadváhou. Podávání rimonabantu zlepšuje lipidový profil, snižuje krevní tlak, navozuje pokles C reaktivního proteinu a lepší kontrolu glykémie u diabetiků. Po léčbě rimonabantem se významně snižuje prevalence metabolického


/

syndromu. Preparát je dobře tolerován a nejčastějším nežádoucím účinkem jeho podávání bývá pouze mírná nausea. Rimonabant poskytuje nový přístup k léčbě abdominální obezity a s ní spojených kardiometabolických rizik. Nicméně je třeba, aby se k léčbě obezity i z hlediska farmakoterapie přistupovalo stejně jako u ostatních komplexních onemocnění. Hydrát uhličitanu lanthanitého (Fosrenol®) – léčba hyperfosfatémie u pacientů s chronickým renálním selháním MUDr. Jana Zahálková, Ph.D. III. interní klinika FN a LF UP Olomouc Hyperfosfatémie (HF) je pravidelnou součástí systémové poruchy minerálového a kostního metabolizmu způsobené chronickým onemocněním ledvin, u dialyzovaných pacientů se vyskytuje až v 70 %. Neléčená HF zvyšuje Ca x P součin a parathormon, suprimuje tvorbu aktivního vitaminu D, vede k hyperplazii příštítných tělísek a tvorbě cévních a měkkotkáňových kalcifikací. Hladina sérových fosfátů > 2,10 mmol/l a Ca x P součin > 5,8 mmol2/l2 jsou u dialyzovaných pacientů spojeny s vyšší úmrtností. Restrikcí fosfátů v dietě ani konvenční dialýzou nelze udržet vyrovnanou bilanci fosfátů v organizmu, a proto je podávání fosfátových vazačů nezbytné. Dlouhodobé užívání tradičních vazačů vyrobených na bázi hliníku (aluminium hydroxid) a na bázi kalcia (kalcium karbonát, kalcium acetát) není i přes jejich vysokou účinnost v léčbě HF doporučováno pro výskyt průvodních komplikací (tkáňová toxicitakognitivní dysfunkce, osteomalacie, refrakterní anémie, zvýšená incidence hyperkalcemických epizod spojená s výskytem cévních kalcifikací a stoupající úmrtností). Do skupiny nově vzniklých přípravků vázajících fosfáty a neobsahujících kalcium ani aluminium se řadí sevelamer hydrochlorid a lanthan karbonát (hydrát uhličitanu lanthanitého). Lanthan karbonát váže fosfáty v celé šíři zažívacího traktu (pH 3 – 7) včetně kyselého prostředí žaludku (proti kalciovým vazačům účinným při pH 5,5-7). Jeho farmakokinetika je shodná u zdravých i dialyzovaných jedinců. Lanthan karbonát je nerozpustný, s nízkým potenciálem k akumulaci. Většina látky je vyloučena stolicí, jen malé procento, které se vstřebá v zaží-

8. – 9. ČERVNA 2007

vacím traktu, je eliminováno hepato-biliární cestou. Lanthan karbonát neprochází hemato-encefalickou bariérou, jeho depozita nebyla nalezena v srdci, kůži ani plicích. Dlouhodobé užívání sice vede k ukládání malého množství látky do kostí (po 4,5 letech léčby) a do jater (po 6 letech léčby), toxické orgánové účinky ale přitom nebyly prokázány. Výsledky preklinických a klinických studií ukazují, že lanthan karbonát snižuje efektivně sérové fosfáty a udržuje jejich hladinu dlouhodobě stabilní bez současného zvýšení sérového kalcia. Sorafenib (Nexavar ®) v léčbě metastatického karcinomu ledviny prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D. Klinika onkologie a radioterapie, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové Metastatický karcinom ledviny je onemocněním s velmi variabilním klinickým průběhem. Ač byly v léčbě tohoto onemocnění zkoušeny prakticky všechny dostupné cytotoxické léky, karcinom ledviny se ukázal jako onemocnění zcela rezistentní na cytotoxickou chemoterapii. U malé části nemocných (přibližně 15 %) lze dosáhnout objektivní odpovědi podáním cytokinů (interferonu-alfa a interleukinu-2), nicméně tato léčba je relativně toxická a doba trvání odpovědi je zpravidla omezená. Po selhání léčby cytokiny byla dosud u nemocných s metastatickým karcinomem ledviny možná pouze symptomatická léčba. Tato situace se radikálně změnila zavedením dvou multifunkčních inhibitorů tyrozinových kináz, sunitinibu a sorafenibu, v léčbě metastatického karcinomu ledviny po selhání cytokinů. Sorafenib je inhibitorem C-RAF, B-RAF, VEGFR-2, VEGFR-3, PDGFRβ, FLT3 a C-KIT. Registrace tohoto perorálního preparátu byla založena na výsledcích randomizované studie, ve které podání sorafenibu ve srovnání s placebem vedlo po selhání standardní léčby u nemocných s metastatickým karcinomem ledviny k významnému prodloužení doby bez progrese i celkového přežití. Tolerance léčby je zpravidla dobrá, i když se, podobně jako u jiných biologických preparátů, setkáváme s odlišným spektrem toxicity, než v případě cytotoxické chemoterapie (např. hypertense, proteinurie). Zavedení sorafenibu a sunitinibu znamená výrazný pokrok v léčbě tohoto dosud špatně ovlivnitelného nádorového onemocnění.

9

ABSTRAKTA

SYMPOZIUM ORLING – SPOL. S R.O. PÁTEK / 8. 6. 2007 / 15.30–15.40 hod.

Studie Geladrink Forte a zacílení přípravků firmy Orling – spol. s r.o. PharmDr. Richard Richter, CSc. monitoring klinických studií, Třebechovice pod Orebem Klinická studie sledující efekt podávání složeného přípravku Geladrink Forte u pacientů s osteoartrózou kolenních kloubů II. a III. stupně dle kritérií Kellgrena-Lawrence byla prováděna podle zásad správné klinické praxe. Jednalo se o dvojitě slepou, randomizovanou, multicentrickou a placebem kontrolovanou studii s podáváním přípravku po dobu 90ti dnů u pacientů dispenzarizovaných v pěti ambulancích specialisty – revmatologa po celé ČR. Do studie bylo zahrnuto celkem 150 pacientů, rozdělených do tří skupin s medikací: Geladrink Forte, kolagenní hydrolyzát a placebo. Z velkého množství parametrů, které byly sledovány, lze např. uvést o 40% nižší spotřebu záchranné medikace (použit paracetamol

jako analgetikum) u pacientů, kteří užívali Geladrink Forte. U nich také bylo zaznamenáno vyšší procento respondentů vykazujících zlepšení příznaků osteoartrózy, a to jak z pohledu pacienta, tak i z pohledu lékaře. Statisticky významné snížení intenzity bolesti při chůzi na dvaceti metrech vykazovali pacienti užívající Geladrink Forte po dobu 90-ti dnů při srovnání s kontrolní (placebo) skupinou. Zajímavostí je také statisticky významný pokles hodnot močového pyridinolinu a deoxypyridinolinu po devadesátidenním užívání Geladrinku Forte. Pokles těchto biochemických parametrů, naznačuje, že došlo k zastavení odbourávání kolagenních tkání v organizmu (tzn. také chrupavkových tkání). Závěrem lze konstatovat, že složený přípravek Geladrink Forte je účinný v léčbě bolestivé osteoartrózy kolenních kloubů. Geladrink Forte se svým komplexním ovlivněním metabolizmu chrupavky doporučuje u pacientů a artrózou, resp. osteoartrózou kloubů. Další příprav-

ky firmy Orling – spol. s r. o. se svým složením zaměřují na ovlivnění akutních bolestivých stavů pohybového aparátu, jako jsou akutní exacerbace chronických onemocnění pohybového aparátu, otoky z přetížení, záněty nebo vyvrknuté kotníky (Geladrink Fast), a nebo pro dlouhodobé podávání a pročištění organizmu (Geladrink Artrodiet). Tříměsíční kůra Geladrink Fast – Geladrink Forte – Geladrink Artrodiet zopakovaná 1-2x ročně komplexně pečuje o postižený pohybový aparát. Calcidrink s vysokým obsahem kolagenních peptidů, organicky vázaným vápníkem, vitaminem D3, vitaminem C a dalšími minerály a vitaminy je určen k suplementaci těchto důležitých látek u pacientů s osteopénií, osteoporózou nebo jako zdroj velmi dobře vstřebatelného vápníku pro aktivně sportující mladistvé.

poznámky

10


/


ABSTRAKTA

UROLOGIE garant: MUDr. Karel Mainer PÁTEK / 8. 6. 2007 / 16.00–17.30 hod.

Močová inkontinence MUDr. Karel Mainer, privátní urologická ambulance, Vsetín Močová inkontinence (MI) – stav nedobrovolného úniku moči, který působí hygienické nebo sociální problémy. Odhadem trpí MI v ČR více jak 500 000 žen. Rozdělení: stresová MI, urgentní MI (sy hyperaktivního detruzoru – OAB), reflexní, inkontinence z přetékání (častá je kombinace urgentní a stresové inkontinence). Diagnostika: anamnéza – okolnosti úniku moči, noční močení, nutnost používání pomůcek, operace v malé pánvi, systémová onemocnění, medikace. Močový diář, klinické vyšetření, testy na inkontinenci, vyšetření močového sedimentu a kultivace, sonografické vyšetření močových cest, endoskopické vyšetření, uroflowmetrie, případně komplexní urodynamické vyšetření. Stresová inkontinence (SI): únik moči při zvýšení intraabdominálního tlaku, nedochází ke kontrakci měchýře. Diagnostický postup viz výše, nutné stanovení případné urgentní složky. Terapie SI: pesary, fyzioterapie (efektivní u kooperujících pacientek), farmakoterapie (duloxetin) zatím nepřinesla spolehlivé výsledky, operace páskového typu (TVT – tension free vaginal tape, TOT transobturator tape), jsou miniinvazivní, krátká doba hospitalizace, mohou být komplikace, vysoká efektivita v případě kvalitní diagnostiky a zkušeného operatéra. Urgentní inkotinence (OAB – overactive bladder): nechtěný únik při náhlém, silném a nekontrolovatelném nucení, které je následkem kontrakce měchýře. Diagnostický postup viz výše. Terapie OAB: bladder drill, farmakoterapie, hormon. terapie u žen, elektrostimulace, operace. Farmakoterapie: anticholinergika (oxybutinin, propiverin, tolterodin, trospium chloartum, solifenacin) – vedlejší účinky, nutno „natitrovat“ optimální dávku.Další farmaka: blokátory kalciových kanálů, sympatomimetika, tricyklická antidepresiva, blokátory fosfodiesterázy, hormonální substituce estrogeny při deficitu. Parenetrální farmakotrapie. Elektrostimulace, botulotoxin. Operační terapie OAB představuje složité výkony, které vyřazují močový měchýř – tzv. močové derivace (například konstrukce nového měchýře ze střevních segmentů).


/

MI je závažný symptom s nesmírným dopadem na zdravotní a psychický stav pacienta. Moderní terapie je založena především na správné diagnostice s převažujícím podílem konzervativní léčby. Operační terapie musí být podložena pečlivou indikací. Andrologie – farmakoterapie erektilní dysfunkce a pozdně nastupujícího hypogonadizmu MUDr. Aleš Horák ANDROPHARM s.r.o., urologicko-andrologická ambulance, Ostrava – Poruba Nejčastěji řešenými andrologickými problémy dospělého věku je erektilní dysfunkce (ED) a pozdě nastupující hypogonadizmus (LOH). ED definujeme jako trvalou neschopnost dosažení a udržení erekce dostatečné k uskutečnění pohlavního styku. ED není nemoc, jedná se o příznak celé řady mnohdy závažných onemocnění cévního, nervového, hormálního systému, většinou spolu s psychogenní nadstavbou. Terapie ED by měla probíhat až na základě komplexního vyšetření. Farmakologickou terapii ED lze rozdělit na perorální, injekční intrakavernózní a alternativní aplikaci farmak. Doménou perorální terapie ED jsou inhibitory PDE-5 (VIAGRA®, CIALIS®, LEVITRA®). Inhibitory PDE-5 se vyznačují vysokou účinností a dobrou tolerancí s minimem nežádoucích účinků. Agonista D1/D2 receptoru v hypotalamu apomorfin (UPRIMA®) byl pro minimální efekt na ED stažen z trhu. Hydrochlorid trazodonu (TRITTICO AC®) patří mezi SARI, kde kromě příznivého efektu na erekci je i účiněk antidepresivní, zejména u psychogenně podmíněných ED. AFRODOR 2000® je lék obsahující kromě sedativa acercabromalu extrakt z Aspidosperma quebracho-blanco. Preparáty obsahující testosteron jsou indikovány jen v případě laboratorně prokázaného deficitu. Druhou volbu ve farmakologické terapii ED představují intrakavernózní aplikace vazoaktivních látek. Dříve používaný papaverin a fentolamin nejsou pro velké riziko priapizmu a vzniku fibróz doporučeny. Intrakavernózně lze aplikovat pouze alprostadil (KARON®, CAVERJECT®). Alternativně lze vazoaktivní látky podat intrauretrálně (MUSE®). Pro terapii ED je na trhu celá řada doplňků stravy (DS) obsahující stopové prvky, vitaminy, amino-

8. – 9. ČERVNA 2007

kyseliny a extrakty z rostlin (Corynanthe yohimbe, Epimedium sagittatum, Tribulus terrestris, Ginko biloba, Lepidium meyenii, Panax ginseng). Mnohé DS neobsahují deklarované množství účinných látek a je zde také nepoměr mezi cenou a účinkem. Navíc některé mohou být i zdraví škodlivé, jako extrakt z Lytta vesicatoria nebo amylnitrit, který patří mezi tzv. poppers. Pozdně nastupující hypogonadizmus (Late Onset Hypogonadism – LOH) je analogem ženského klimaktéria. Na rozdíl od žen je pokles hormonálních hladin u muže pozvolný. Deficit testosteronu se projevuje příznaky v sexualitě, psychice, chování, vazomotorice a tělesné konstitucí. Substituce testosteronem (TRT) je indikována jen v případě klinické symptomatologie a laboratorně prokázaných nízkých hladin testosteronu. Existuje calé řada forem podání testosteronu (perorální, intramuskulární, transdermální, subdermální, bukální). V ČR jsou registrovánými vhodnými preparáty k TRT pouze UNDESTOR® tbl. a SUSTANON® inj., NEBIDO® inj k intramuskulárnímu podání. TRT vyžaduje pečlivé sledování pacienta urologem-andrologem pro riziko současného výskytu karcinomu prostaty. Benigní hyperplázie prostaty (BHP) - diagnostika, terapie se zaměřením na farmakoterapii MUDr. Petr Vališ Urologické oddělení FN Ostrava - Poruba Benigní hyperplázie prostaty, nemaligní zvětšení prostaty, může způsobovat obstrukční a iritativní příznaky dolních močových cest – lower urinary tract symptoms (LUTS). Toto onemocnění je časté u stárnoucích mužů. Léčba BHP prodělala v posledních patnácti až dvaceti letech velký pokrok, hlavně v oblasti farmakoterapie. Nejúčinnějšími preparáty jsou selektivní alfa-blokátory a blokátory 5-alfa reduktázy. Mírnější obtíže LUTS je možno zmírnit preparáty s rostlinnými výtažky z trpasličí palmy – Serenoa repens a africké švestky – Pygeum africanum - a další. V této prezentaci jsou souhrně podány informace o diagnostice, komplikacích a možných způsobech terapie BHP se zaměřením na farmakoterapii.

11

ABSTRAKTA

DERMATOLOGIE I. garant: doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc. SOBOTA / 9. 6. 2007 / 9.00–10.00 hod.

Ekzém – dermatitida doc. MUDr. M. Viktorinová, CSc. Klinika chorob kožních a pohlavních FN a LF UP Olomouc Onemocnění ze skupiny ekzém – dermatitida patří k nejčastějším kožním chorobám. Společným znakem jsou projevy kožního zánětu – dermatitidy – s hlavními změnami v epidermis a horním koriu, které jsou vyvolány nejrůznějšími zevními a vnitřními faktory neinfekční etiologie. U nás a ve střední Evropě je tendence nazývat klinické jednotky, u nichž se v patogenezi uplatňují mechanizmy imunologické přecitlivělosti jako „ekzém“ (kontaktní alergický, atopický), ostatní jako dermatitida, např. iritační, seboroická. V současnosti se doporučuje používat jen název „dermatitida“. Klinický obraz akutních projevů může zahrnovat svědění, zarudnutí, otok, papuly, vezikuly i mokvání, při chronickém průběhu zhrubění kůže (lichenifikaci), olupování a bolestivé ragády. V přednášce bude stručně uveden klinický obraz a diagnostika nejčastěji se vyskytujících projevů a podrobněji jejich léčba. Atopická dermatitida je svědivé chronické recidivující onemocnění se zvýšenou citlivostí kůže a sliznic k různým faktorům zevního prostředí a často s pozitivní osobní nebo rodinnou anamnézou atopických chorob. Je charakterizována proměnlivým klinickým obrazem v různém věkovém období: kojeneckém (eczema infantile), dětském (eczema flexuratum) a dospělém (neurodermitis disseminata). V akutním stadiu se používají k zevní léčbě vysýchavé obklady nebo koupele, Polysan se slunečnicovým olejem, kortikosteroidní externa (KE) ve formě lotia nebo krému, z novějších léků lokální imunosupresiva pimecrolimus nebo takrolimus. Na chronické projevy se doporučují olejové koupele, KE jen při akutní exacerbaci, deriváty dehtu (ichtamol, pix lithantracis), při xeróze přípravky s ureou a emoliencia. Celková léčba: antihistaminika – cetirizin, ketotifen aj. Seboroická dermatitida je chronická dermatóza charakterizována erytémem a šupinami. Je vázaná na seboroickou predilekci, v patogenezi se uplatňuje pomnožení lipofilních kvasinek rodu Mallasezia, predisponujícím faktorem je zvýše-

12

ná aktivita mazových žláz podmíněná hormonálně. Má odlišný vzhled v kojeneckém a dospělém věku. Mezi klasické antiseboroika patří keratolytika (resorcin, síra, kyselina salicylová), deriváty dehtu a KE. V současnosti se používají především lokální antimykotika ve formě šamponů – bifonazol, cyklopiroxolamin, ketokonazol, terbinafin aj. Při výraznějším erytému krátkodobě KE ve formě lotia nebo kombinované přípravky, např. Imacort crm. Na šupinatá nezánětlivá ložiska je vhodný olej s kyselinou salicylovou a sírou. Mikrobiální ekzém vzniká druhotně na kůži nějakým způsobem poškozené, v okolí chronických pyodermií, bércových vředů apod. Příčinou je senzibilizace na mikrobiální antigeny, průběh je chronický s častými akutními exacerbacemi. K léčbě jsou vhodná KE spolu s protimikrobiálními složkami, např. přípravky Imacort, Triamcinolon E, Pimafucort, Belogent. Mezi zvláštní klinické formy patří dermatitida solární, fotoalergická, varikózní, dyshidrotická a nummulární. Pro numulární dermatitidu je typická nesnášenlivost mastných extern. Kontaktní iritační dermatitida vzniká poškozením kůže chemickými nebo fyzikálními dráždidly (např. organická rozpouštědla, vápno, saponáty, prací, úklidové a dezinfekční prostředky), proto je lokalizována především na rukou, předloktí a v obličeji. Ke vzniku přispívá podceňování ochranných pracovních pomůcek. Kontaktní alergická dermatitida vzniká v důsledku přecitlivělosti především na chemické látky ze zevního prostředí. Pro stanovení diagnózy je důležitá anamnéza a epikutánní kožní testy. Léčba akutních a chronických projevů je podobná léčbě atopické dermatitidy. Aktuální kontaktní alergeny doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc. I. dermatovenerologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Nejvýznamnějším kontaktním alergenem je v evropských zemích nikl, frekvence senzibilizace se pohybuje u ekzematiků od 8,2 – 20,9 %. Frekvence senzibilizace na chrom klesá.

Aktuální zůstává kontaktní přecitlivělost na látky přírodní povahy – fragrance, Peru balzám, propolis, éterické oleje a rostlinné extrakty. Mezi látkami přírodní povahy vzniká často pravá či nepravá skupinová přecitlivělost pro obsah identických či chemicky podobných obsahových součástí. Kontaktní ekzém vyvolaný zevně aplikovanými léčivy náleží k jejich nežádoucím účinkům. Může být vyvolán látkami účinnými nebo pomocnými, případně parfémy. Z látek účinných mohou senzibilizovat antibiotika, nejčastěji aminoglykosidová, zvláště neomycin, s možností skupinové přecitlivělosti s dalšími z této skupiny (gentamycin, bacitracin a další). Makrolidy (erytromycin) a linkosamidy (klindamycin) mají senzibilizační potenciál nižší. Z amfenikolů může vést k senzibilizaci chloramfenikol. Sulfonamidy vyvolávaly kontaktní ekzém spíše v minulých letech. Častěji senzibilizují preparáty obsahující cloroxin (Endiaron pst, Triamcinolon E ung). Z lokálních anestetik senzibilizují nejčastěji anestetika esterového typu (prokain, benzokain). Z antimykotik se nejčastěji uplatňují aminoalkány, ostatní zřídka. Z nesteroidních antiflogistik je nejvýznamnějším alergenem ketoprofen, bufexamac a piroxicam, v dřívějších letech kebuzon. Ketoprofen vyvolává často reakce fotoalergické. V rámci skupinové přecitlivělosti je možnost vzniku senzibilizace na další látky obsahující ve svém strukturálním vzorci molekulu benzofenonu. Z kortikosteroidních sloučenin vede k senzibilizaci nejčastěji budesonid a prednikarbát. Následně je možnost vzniku i systémových reakcí. Z látek pomocných vyvolávají kontaktní přecitlivělost nejčastěji alcoholes adipis lanae a parabeny, řidčeji se uplatňují ostatní. Součástí některých farmaceutických přípravků jsou také éterické oleje, rostlinné extrakty a parfémy, na což je třeba pomýšlet zvláště při vyšetřování pacientů s chronickým ekzémem. Spektrum léků vyvolávajících kontaktní přecitlivělost je ovlivněno terapeutickými zvyklostmi a mění se v průběhu času v souvislosti se zaváděním nových terapeutických postupů. Diagnostika kontaktní přecitlivělosti na obsahové součásti dermatologických extern je možná epikutánními testy.


/


ABSTRAKTA

SYMPOZIUM JOHNSON & JOHNSON, S.R.O. SOBOTA / 9. 6. 2007 / 10.00–10.15 hod.

Zkušenosti s hydrokoloidní náplastí Compeed v terapii recidivujícího herpes simplex MUDr. Ivana Obstová Dermatovenerologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha

Přednáška prezentuje první zkušenosti s moderním krycím materiálem v terapii herpes simplex. Hydrokoloidní náplast představuje po již známé lokální a celkové antivirotické terapii alternativní přístup v péči při hojení drobných ran včetně ložisek herpes simplex. Celkem bylo sledováno 50 pacientů

léčených tímto krycím materiálem. Pacienty je hydrokoloidní náplast dobře tolerována a průběh hojení je pacientem i lékařem hodnocen kladně.

DERMATOLOGIE II. garant: doc. MUDr. Eliška Dastychová, CSc. SOBOTA / 9. 6. 2007 / 10.35–11.35 hod.

Trichologie MUDr. Helena Korandová, CSc. privátní dermatologická ambulance, Olomouc Úvodem přednášky budou podány základní teoretické poznatky z oboru trichologie (typy vlasů, cyklus vlasového růstu, základní fyziologie i patologie apod.). Tyto znalosti jsou nezbytné pro pochopení probírané problematiky. Dále bude následovat část klinická, pojednávající o onemocnění vlasů a ovlasené kůži. Tato část bude doplněna názornou fotodokumentací. S ohledem na rozsáhlost tematiky, která přesahuje rámec této přednášky, bude další pozornost věnována zejména dvěma nejčastějším typům defluvií: alopecia areata a alopecia androgenetica (FAGA, ženský typ a MAGA, mužský typ). Tato problematika bude také doplněna příslušnými schématy a dokladována klinickými příklady. Podrobněji bude u těchto dvou nejčastějších trichologických postižení zaměřena pozornost na nejnovější poznatky o etiopatogenezi, se kterými úzce souvisí moderní farmakoterapie. Vzhledem k tomu, že přednáška je určena pro cílovou skupinu lékárníků, bude zevrubně probírána právě tato tematika. Formou přehledných tabulek budou posluchači seznámeni s moderní léčbou alopecia androgenetica (zejména ženské formy). Pozornost bude věnována i terapii alopecia areata. Celá přednáška bude doplněna i přehledem volně prodejných produktů bez lékařského předpisu, které se mohou, většinou jako podpůrné prostředky,


/

uplatnit v ovlivnění průběhu některých trichologických postižení. Mykózy MUDr. Jitka Dobešová Klinika chorob kožních a pohlavních FN a LF UP Olomouc Houbová onemocnění kůže jsou častou diagnózou nejen v dermatologických ambulancích, ale i u praktických lékařů a pediatrů. Jejich incidence celosvětově stoupá zejména v určitých věkových skupinách (jsou to vyšší věkové skupiny, ale naopak i mladý věk). Houby nejsou tak invazivní jako bakterie, většina z nich musí využít defektu v imunitním systému hostitele. Pro vznik onemocnění, intenzitu zánětu a jeho průběh má také zásadní význam kromě druhu houby i vnímavost jedince. Podle toho, jakou cestou a od jakého zdroje se infekce ke člověku přenáší, rozdělujeme plísně na antropofilní, zoofilní a geofilní. Plísně antropofilní vyvolávají většinou mírný chronický zánět, přenáší se od člověka na člověka, geofilní vyvolávají rovněž mírný zánět (přenos z půdy na člověka) a zoofilní, které se naopak vyznačují akutním silným zánětem a zdrojem je nemocné zvíře. Z hlediska klinické praxe dělíme dermatomykózy na povrchové (Pityriasis versicolor) a vlastní dermatomykózy, postihující kůži, vlasy a nehty (vyznačují se afinitou ke keratinu) a onemocnění způsobená kvasinkami. Praktické dělení dermatomykóz je dle lokalizace (Tinea capitis, bar-

8. – 9. ČERVNA 2007

bae, superficialis, inquinalis, interdigitalis, plantaris et palmaris, unquium). Nejčastějším původcem je rod Trichophyton, Microsporum a Epidermophyton, u kvasinek Candida albicans. K léčbě houbových nemocí používáme antimykotika, která inhibují růst plísní a kvasinek (fungistatický účinek) nebo způsobují jejich uhynutí (fungicidní účinek). Rozhodující je pro volbu léku klinická diagnóza podpořená kultivací, rozsah onemocnění, trvání onemocnění, lokalizace a celkový stav organizmu. Podle léčebného dosahu dělíme antimykotika na lokální (místní) a systémová pro celkové podávání. Podle mechanizmu účinku rozlišujeme antimykotika specifická (zasahují obyčejně na přesně definovaném místě metabolizmu kvasinek a plísní) a nespecifická, která mají obecný fungistatický event. současně i bakteriostatický účinek, protože denaturují bílkoviny, ovlivňují permeabilitu buněčné membrány a případně vedou ke změně pH. Specifická antimykotika zasahují buď vazbou na ergosteroly v membráně hub (polyenová) nebo inhibují biosyntézu ergosterolu v buněčné membráně (azoly) nebo inhibují skvalenepoxiodázu (allylaminová antimykotika). Léčba musí být vždy komplexní a musí zahrnovat i odstranění příčin predispozice, obnovení fyziologické flory spolu s hygienickými opatřeními. Vyžaduje důslednost, soustavnost, dostatečně dlouhou dobu léčby, střídání antimykotik, edukaci pacienta a úzkou spolupráci s praktickými lékaři.

13

ABSTRAKTA

SYMPOZIUM JOHNSON & JOHNSON, S.R.O. SOBOTA / 9. 6. 2007 / 11.35–11.50 hod.

Intenzivní péče a regenerace suché kůže chodidel MUDr. Ivana Obstová Dermatovenerologická klinika 3. LF UK a FNKV Praha

V této přednášce jsou zmíněny příčiny suché a popraskané kůže chodidel a zdravotní komplikace z tohoto stavu vyplývající. Jsou uvedeny způsoby ovlivnění rozpraskané kůže zevními externy se

zaměřením na intenzivně regenerující krém na nohy Neutrogena, který je nově uveden na náš trh.

poznámky

14


/


ABSTRAKTA

ŽILNÍ ONEMOCNĚNÍ garant: doc. MUDr. Jiří Herman, Ph.D. SOBOTA / 9. 6. 2007 / 13.00–14.40 hod.

Bércový vřed – od etiologie k léčbě MUDr. Dalibor Musil, Ph.D. Interní a cévní ambulance, Ústav patologické fyziologie LF UP Olomouc Termín žilní nedostatečnost označuje neschopnost žilně-svalové pumpy dolních končetin odčerpat zpět k srdci všechnu do končetin přiváděnou krev. Příčinou je reflux, obstrukce nebo jejich kombinace. Pokud žilní nedostatečnost vzniká v důsledku primárního (vrozeného) onemocnění žilní stěny a chlopní (oslabení, méněcennost), mluvíme o primární žilní nedostatečnosti. Když je příčinou refluxu a obstrukce trombóza nebo traumatické poškození žíly, jedná se o sekundární žilní nedostatečnost. U pacientů s žilní nedostatečností dochází k hromadění krve v dolních končetinách a k vzestupu žilního tlaku (žilní hypertenze). Vlivem žilní hypertenze se podkožní žíly dilatují, stávající se vinutými a dobře viditelnými, objevují se varixy. Zvýšený žilní tlak se přenáší také do kapilárního řečiště, vzniká kapilární hypertenze, která je příčinou poruchy výživy kůže a podkoží, usnadňuje rozvoj infekce a tkáňové nekrózy, projevující se zejména žilním bércovým vředem. V západních státech se výskyt otevřeného žilního vředu u osob starších 18 let odhaduje na 0,3 %. Výskyt vyhojeného vředu je 2 – 4krát vyšší. Celkový výskyt aktivního a vyhojeného vředu tedy činí asi 1 %. Cílem léčby žilní nedostatečnosti je eliminovat nebo alespoň snížit žilní hypertenzi. Léčbu lze rozdělit na konzervativní a chirurgickou. Konzervativní léčbou jsou režimová a dietní opatření, elevace a komprese dolních končetin, celková a lokální farmakoterapie. U obézních pacientů nesmíme zapomenout na redukci tělesné hmotnosti. Pouze chirurgická léčba řeší kauzální hemodynamickou poruchu – reflux. Spektrum léčby žilních bércových vředů zahrnuje fyzioterapii, kompresivní léčbu, operaci, lokální a celkovou farmakoterapii. Fyzioterapie představuje intenzivní trénink chůzí, zlepšování pohyblivosti kloubů, polohování


/

dolních končetin (co nejčastější elevace), manuální lymfatickou drenáž a intermitentní pneumatickou kompresi. Účinná kompresivní terapie (tlak nad kotníkem alespoň 35 mm Hg) je základním kamenem léčby bércových vředů žilního původu. Chirurgické výkony a skleroterapie ovlivňují hojení vředu pouze nepřímo, zlepšením žilní drenáže dolní končetiny. Lokální terapie má za cíl podpořit hojení. Nekrotická tkáň musí být vždy odstraněna. K vyčištění vředů se doporučuje sterilní fyziologický roztok. Celková farmakoterapie zatím sehrává pouze pomocnou úlohu. Důraz je kladen na lokální a kompresivní léčbu doplněnou režimovými opatřeními. Ulcus cruris venosum pohledem chirurga doc. MUDr. Jiří Herman, Ph.D. II. chirurgická klinika FN a LF UP Olomouc Chronická venózní insuficience (CVI) postihuje přibližně 10 – 20 % světové populace. Zásadní význam pro její rozvoj má reflux, zejména v oblasti safenofemorální a safenopopliteální junkce. Rovněž tak ve vv. perforantes může být tok krve obrácený, tj. z hlubokého do povrchového žilního systému. Spojkové žíly bývají proto často při terapii pokročilých stadií CVI přerušovány, jejich role v patogeneze CVI však není zcela objasněna. V terapii CVI stojí na prvním místě léčba chirurgická, a to jak povrchového, tak spojkového žilního systému. Po vyčerpání možností chirurgické léčby nebo jako její doplněk se uplatňuje léčba medikamentózní, kompresivní sklerotizace a léčba kompresivní. Jsou probírány jednotlivé terapeutické postupy. Moderní postupy v diagnostice a léčbě hemoroidů MUDr. Pavel Zbořil I. chirurgická klinika FN a LF UP Olomouc

8. – 9. ČERVNA 2007

Hemoroidální nemoc se vyskytuje u více jak 50 % lidí, o něco více u mužů než u žen. Zejména u mužů je toto onemocnění časté již v mladším věku (třetí dekáda života). U žen se toto onemocnění manifestuje často v průběhu těhotenství. Jedná se varikózně rozšířený vnitřní hemoroidální plexus, případně v kombinaci s rozšířením zevního hemoroidálního plexu. Hemoroidy jsou většinou asymptomatické, k lékaři pacient přichází až s komplikacemi. Léčba hemoroidů: Konzervativní léčba je indikována u méně pokročilých stadií hemoroidů. Nevede zpravidla k vyléčení, ale ke zpomalení průběhu onemocnění. Základem léčby je: - péče o pravidelnou stolici - změkčení stolice – ovoce, kompoty, nedráždivá strava - zvýšená perianální hygiena – sprchovat konečník i několikrát denně (ne mýdlem!!) - laxantiva při zácpě (Duphalac, Lactulosa, Psylium...) - čípky (Prednison-Papaverinové čípky, Factu supp.) - masti (Aviril H, Factu, Mastu, Dobexyl) - léky – venotonika (Cyclo3forte, Detralex, Ginkorfort, Hemodin). Chirurgická léčba je indikována u pokročilých nebo symptomatických hemoroidů. V dnešní době, díky novým přístrojům, máme možnost léčit hemoroidy ambulantně nebo provést operaci v celkové anestezii. Vzhledem k tomu, existuje mnoho metod léčby hemoroidů, je třeba vždy pečlivě zvážit indikaci k danému typu výkonu s cílem maximálního prospěchu pro nemocného.

15

ABSTRAKTA

LÉČBA BOLESTI garant: MUDr. Marek Hakl, Ph.D. SOBOTA / 9. 6. 2007 / 14.40–16.10 hod.

Farmakologická léčba chronické nenádorové bolesti MUDr. Marek Hakl, PhD. Centrum léčby bolesti při ARK Brno V současné době je základní strategie léčby bolesti založena na „Třístupňovém žebříčku léčby bolesti“ publikovaným Světovou zdravotnickou organizací (WHO, 1986). Přestože při svém vzniku byl určen pro léčbu bolesti nádorového původu, v krátké době byl bezezbytku přejat jako doporučení pro léčbu bolesti bez rozdílu jejího původu, tedy i pro bolest původu nenádorového. Určujícím faktorem pro zvolení adekvátního stupně léčby bolesti je tedy zejména její intenzita, nikoliv její původ. Cílem léčby bolesti není dosažení bezbolestnosti za každou cenu, ale snížení bolesti na snesitelnou míru, zajištění klidného spánku, zvýšení samoobslužnosti nebo třeba umožnění účinnější rehabilitace. Analgetika I. stupně žebříčku WHO (neopioidní analgetika) Mezi analgetika prvního stupně je řazena především strukturálně nesourodá skupina nesteroidních antirevmatik vykazující vedle analgetického i antiflogistický účinek. Dále do této skupiny řdíme paracetamol a metamizol. Analgetika II. stupně žebříčku WHO (slabé opioidy) Mezi slabé opioidní analgetika ředíme tramadol a kodein. Na trhu jsou k dispozici ve formách s rychlým i retardovaným účinkem. Výhodné je jejich podání v kombinaci s neopioidními analgetiky a koanalgetiky. Analgetika III. stupně analgetického žebříčku WHO (silné opioidy) Pro léčbu bolesti silnými opioidy platí jasně daná pravidla jejich nasazování, navyšování, rotace a vysazování. Vždy je výhodná kombinace s neopioidními analgetiky a adjuvantími koanalgetiky. Koanalgetika Mezi nejčastěji používaná adjuvancia patří antidepresiva, antiepileptika a antikonvulziva používaná zejména při léčbě neuropatické bolesti. Správně nastavená léčba bolesti přináší pacientovi dostatečnou úlevu od bolesti, která však není vykoupená výraznými nežádoucími účinky nebo vysokým potenciálním rizikem poškození organizmu.

16

Farmakoterapie nádorové bolesti MUDr. Marek Pieran, MUDr. Tomáš Gabrhelík Klinika anestezie a resuscitace FN Olomouc Každá bolest má pro pacienta akutní a „maligní“ charakter bez ohledu na to, zda je vázána na nádorové onemocnění nebo není. Základní principy léčby bolesti jsou u obou typů stejné! Liší se léčba základního onemocnění a prognóza onemocnění. V léčbě nenádorové bolesti je důležitým faktorem vzájemný poměr rizika a prospěchu z léčby ve snaze neovlivnit kvalitu života. Naopak v léčbě nádorové bolesti není rozhodujícím hlediskem toxicita léčiv nebo jejich návykovost. Při terapii nádorové bolesti je základním vodítkem analgetický žebříček WHO a Metodické pokyny, analgetikum je nasazováno dle intenzity bolesti, v případě potřeby se nasadí vhodné koanalgetikum – adjuvans ke snížení spotřeby analgetika a vyšší efektivitě terapie, u trvalé bolesti se analgetika podávají v pravidelných intervalech tzn. „dle hodin“ a ne „dle potřeby“, velikost dávky je přísně individuální, dosahujeme ji titrací – cíl dosáhnout dobrou úlevu při snesitelných NÚ, musíme myslet na profylaxi a léčbu nežádoucích účinků, analgetika se snažíme podávat co nejméně invazivním způsobem – přednost p.o. a transdermálních forem. Kromě bolesti je nutno řešit (farmakologicky) i další symptomy onkologického onemocnění (např. deprese, úzkost…). Léčba onkologické bolesti v hospici MUDr. Marie Goldmannová Hospic svatého Štěpána v Litoměřicích a Domácí hospic Cesta domů v Praze Příspěvek se zabývá specifickým přístupem k zvládání bolesti u nevyléčitelně nemocných, jejichž choroba (nejčastěji malignita) progreduje. Veškeré možnosti kauzální léčby jsou vyčerpány, nebo je jejich další podání kontraindikováno či nemocným odmítnuto.Horizont dalšího života je zřetelně ohraničen, a to spíše týdny než měsíci. Nejpozději v tomto momentě by se měl nemocného ujmout paliativní tým, který se odlišuje nejméně dvěma kvalitami: svým složením a svými prioritami. Jedná se vždy o multidisciplinární tým, který je složen z lékaře – algeziologa, adekvátně vzdělaných zdravotních sester, psychologa, sociálního a rehabilitačního pracovníka, eventuálně dalších odborníků

– konziliářů. Jedině intenzivní týmová práce může být totiž efektivní a úspěšná. Vzhledem k celostnímu přístupu k nemocnému a k respektování jeho autonomie může být paliativní tým doplněn například spirituálním pracovníkem, když se ozřejmí, že bolest u konkrétního nemocného má transcendentní příčiny či konsekvence. Podle mnoha výzkumů a studií je pro laickou veřejnost pojem „rakovina“ prakticky synonymem pro výrazy „bolest“ a „smrt“. Vjem „maligní bolesti“, v těchto případech nezvládnuté bolesti u umírajícího nemocného, je tedy augmentován nejen samotným pacientem, nýbrž stejně silně i jeho blízkými. Nemocný se více bojí bolestivého umírání, než samotného faktu smrti. Vzhledem k významu bolesti a jejím důsledkům přestává být bolest pouze příznakem a stává se často hlavní diagnózou. Prioritou ošetřujícího týmu tedy není uzdravit, nýbrž zbavit pacienta bolesti, zachovat jeho lidskou důstojnost, doprovodit ho až do konce života a neopustit jej. Většina lékařů je profesionálně připravena a trénována k jinému přístupu: z dílčích symptomů skládat syndromy, z nich diagnózy. Léčit kauzálně, na základě znalostí etiopatogeneze choroby. Být uvážlivý v tlumení izolované bolesti, aby se nepřekryla její diagnostická cena. Cílem léčby je vždy uzdravení. „Úmrtí nemocného je prohra lékaře“(!). Z předchozích vět je zřejmé, že algeziolog a jeho tým (tedy paliativní tým) má v současném zdravotnickém systému svoje specifické, ale důležité postavení. V ideálním případě by každé lůžkové zařízení mělo mít k disposici paliativce – konzultanta nebo (větší nemocnice) oddělení paliativní péče. V České republice však specializované paliativní týmy vznikaly většinou mimo dosavadní zdravotnická zařízení, nejčastěji při formování hospicových lůžek. Proto také lékařská veřejnost často nerozlišuje termíny „paliativní“ a „hospicový‘. S určitým zjednodušením lze říci, že termín „paliativní“ je nadřazený, vyjadřující specifitu lékařské péče. Termín „hospicový“ naznačuje, kde je adekvátní paliativní péče poskytována.


/


POZNÁMKY


/

8. – 9. ČERVNA 2007

17

POZNÁMKY

18


/



/

8. – 9. ČERVNA 2007

REGISTRACE

2

3

4

1

5

GRAND RESTAURANT (v suterénu budovy)

1

BUFET

6 7 8

FOYER

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

WC

výtahy

SERVIER s.r.o. ORLING - spol. s r.o. Ústí nad Orlicí Pfizer, spol. s r.o. SANDOZ s.r.o. 0 AURA Medical s.r.o.

1

2

3

4

5 m

APETIT RESTAURANT vyhlídková restaurace (18 patro)

Johnson & Johnson, s.r.o. Dr. Müller Pharma s.r.o. Medicom Internacional s.r.o. ALTERMED CORPORATION a.s. AGS - Sport s.r.o. Europlant s.r.o. TEVA Pharmaceuticals CR, s.r.o.

VÝSTAVNÍ PLOCHA

9 10 11

12

13

J eremenkova 40b

12


ORIENTAČNÍ PLÁNEK

19

POŘADATELÉ DĚKUJÍ UVEDENÝM FIRMÁM ZA SPOLUÚČAST NA FINANČNÍM ZAJIŠTĚNÍ KONGRESU

SPONZOŘI AGS - Sport s.r.o. ALTERMED CORPORATION a.s. AURA Medical s.r.o. BIOVIT IMPEX CO.ČR, s.r.o. Dr. Müller Pharma s.r.o. Europlant s.r.o. Ferring-Léčiva, a.s. Jaroslav Čemus Johnson & Johnson, s.r.o. Medicom International s.r.o. ORLING - spol. s r.o. Ústí nad Orlicí Pfizer, spol. s r.o. SANDOZ s.r.o. SERVIER s.r.o. TEVA Pharmaceuticals CR, s.r.o.

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

20


/


KONGRES PRAKTICKÉHO LÉKÁRENSTVÍ

Recommend Documents