Konference Radiokomunikace 2015

Slaboproudý obzor Roč. 71 (2015) Číslo 4

Zprávy a oznámení

Konference Radiokomunikace 2015 Letošní rok byl pro konferenci Radiokomunikace v dané podobě jubilejní. Pod zkušeným organizátorským zázemím firmy UNIT už po pětadvacáté nabídla konference odborné veřejnosti pečlivě sestavený výběr zajímavých a aktuálních témat z oblasti radiokomunikací a z oblastí technicky blízkých v podání renomovaných odborníků. Proběhla tradičně v Pardubicích, pod záštitou Ing. Mgr. Jaromíra Nováka, předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu. Termín byl dřívější než obvykle, 14. až 16. října 2015. Důvodem byla jiná velmi významná událost, rovněž se týkající radiokomunikací Světová radiokomunikační konference WRC 2015, která probíhala v Ženevě od začátku listopadu a na kterou byla vázána řada přednášejících i významných účastníků. Ale nepředbíhejme, příprava WRC 2015 v ČR byla tématem konference Radiokomunikace v minulém roce a o jejích závěrech a výsledcích se dozvíme v roce následujícím. Ani letos se program neodchýlil od osvědčeného schématu – první den byl věnován souvislostem stále aktuálního tématu broadcastingu akcelerujícímu dalším vývojem digitalizace, v druhém a třetím dni přecházelo těžiště programu z oblasti mobilních komunikací k podrobnějším aspektům aplikací a technologií. Celkem bylo na programu 27 příspěvků, několik informací partnerů konference a první i druhý den byly uzavřeny panelovou diskusí. Záměrem dalšího textu je především přiblížit odbornou stránku konference a její atmosféru.

Obr. 1.

Ing. Gregora zahajuje konferenci.

První den konference zahájil pan Ing. Pavel Gregora, předseda přípravného výboru, na minutu přesně, když ještě poslední příchozí těžko hledali místa v zaplněném sále. Jménem předsedy ČTÚ pak konferenci krátce pozdravil Ing. Petr Zeman a pan David Tomíška, jednatel UNIT s.r.o., udělil několik organizačních pokynů. Odborný program otevřela prvním příspěvkem Ing. Jaroslava Nováková (ČTÚ, vedoucí oddělení rozhlasového

17

a televizního vysílání). Byl věnován novinkám v oblasti plánování a využívání rádiových kmitočtů pro T-DAB a DVB. Autorka jím volně navázala na svůj příspěvek z minulého roku. Shrnula, co se událo ve druhé polovině roku 2014 a v roce 2015 a zaměřila se na základní informace o možnostech, jak zajistit maximální kmitočtový prostor pro budoucí udržitelnost terestrické televizní platformy, kdyby došlo k uvolnění kmitočtového pásma 700 MHz (tj. úseku rádiového spektra 694 až 970 MHz) pro mobilní službu. Ozřejmila, jak složité bude po technické stránce opuštění TV kanálů v pásmu 700 MHz ve prospěch LTE a přechod z DVB-T na DVB-T2. Její brilantní, hluboce zasvěcený a s nadhledem podaný příspěvek patřil pak k těm účastníky nejlépe hodnoceným. Na něj navázal Ing. Petr Zeman (ČTÚ) velice věcnou a přehlednou prezentací, věnovanou aktuálním trendům ve správě rádiového spektra jak v globálním měřítku, tak v kontextu politiky evropských zemí, která klade důraz na kompatibilitu technologií, harmonizaci používaných pásem a podmínek jejich užití. Uvedl, jak vývoj bezdrátové vysokorychlostní komunikace WBB (Wireless Broadband) jde cestou konvergence pevné a pohyblivé radiokomunikační služby, pro které se zpočátku odděleně formulované podmínky využívání rádiového spektra postupně sjednocují. Uvedl, jaká je situace v ČR, zda budou pokryty potřeby rádiového spektra pro WBB a zmínil související body agendy WRC 2015. V těchto souvislostech pokračoval i příspěvek o pozici ČR na WRC 2015 a perspektivách DVB-T/T2, který za autora Ing. Tomáše Šťastného (MPO) přednesl jeho kolega Ing. Vilém Veselý. Uvedl principy politického rozhodnutí obsažené v připravovaném dokumentu Dlouhodobá strategie udržitelného rozvoje zemského televizního vysílání, který se týká i přechodu současné technologické platformy na spektrálně efektivnější standard DVB-T2/HEVC.

Obr. 2.

Zaplněný konferenční sál.

Následoval příspěvek Ing. Dušana Líšky, který se tradičně věnuje novinkám v televizním vysílání, vývoji a perspektivám. Tentokrát převážnou část jeho prezentace představovalo shrnutí základních principů kanálového kódování digitální terestrické televize. Charakterizoval standard DVB-T2 a profil DVB-T2 Lite, popsal vývoj standardů DTT (Digital Terrestrial Television) ve světě, zmínil americký ATSC 1.0, japonský ISDB-T, čínský DTMB i standardy 2. generace DTT

18


(ATSC 2.0, ISDB-T2, DTMB 2). Jednalo se o velice názornou a srozumitelnou prezentaci uvedených standardů včetně jejich role a perspektiv využití. Po přestávce na kávu, kterou prakticky všichni účastníci využili k diskusím a prohlédnutí stánků vystavujících firem, byl dán prostor zástupcům dvou významných partnerů konference. Přednáška Ing. Karla Zýky, ředitele odboru techniky Českého rozhlasu (ČRo), pojednávala o standardu DAB v ČRo. Svou koncepci a strategii přechodu na terestriální digitální vysílání T-DAB představil ČRo na semináři v březnu tohoto roku. ČRo se dostává do pozice průkopníka digitálního vysílání rozhlasu v ČR, zkušební vysílání T-DAB+ ČRo zahájil od 6. srpna tohoto roku s parametry blízkými provoznímu vysílání v oblasti Prahy a středních Čech (pokryto 18 % populace ČR, výkon 20 kW provozují pro vysílání DAB 4 další vysílače v EU). Na grafech přednášející doložil plán na postupné pokrytí vysíláním DAB 50 % populace ČR a 80 % dálniční sítě do roku 2017 a prezentoval výsledky dvouměsíčního zkušebního provozu. Byla škoda, že se Ing. Zýka nemohl zúčastnit závěrečné panelové diskuse, která mohla dát prostor pro polemiku se zástupci ČTÚ ohledně možností překročení některých výkonových limitů. Pohled na nové horizonty terestrického digitálního vysílání rozvedl ve své prezentaci Ing. Marcel Procházka, ředitel pro regulaci a strategii Českých radiokomunikací (ČRa). Z pozice lídra na trhu broadcastingu u nás, ale i poskytovatele datových služeb a služeb cloudu doložil současnou situaci TV vysílání (sledovanost TV vzrostla za posledních 5 let o 23 minut denně). Co se týká nedostatku spektra pro mobilní operátory, poukázal na nevydražených 70 MHz při poslední aukci. ČRa má údaje, že momentálně je kapacita celoplošných multiplexů DVB-T vyčerpána a rýsuje se další ztráta frekvenčního spektra. Na geografických mapách pokrytí všech 4 multiplexů autor doložil její fatální dopad na sítě DVB-T s tím, že uvolnění pásma 700 MHz, při zachování objemu současné nabídky TV programů, je možné jedině přechodem na DVB-T2. Pro omezení dopadu na diváky i minimalizaci nákladů operátorů je pak nutno zajistit souběžné vysílání DVB-T a DVB-T2 a proces přechodu zahájit okamžitě. Dále Ing. Procházka rozvedl technické výhody architektury vysílacích sítí a efektivnější využívání spektra s určitým dopadem na regionalizaci vysílání. Druhou část svého vystoupení věnoval digitalizaci rozhlasového vysílání a zdůraznil, že ČRa jsou připraveny využít pro DAB své rozsáhlé zkušenosti i vysílací infrastrukturu. O problematice regionalizace v DVB-T2 na úrovni jednofrekvenčních sítí mluvil ve svém příspěvku Ing. Jakub Juhas (Digital Broadcasting). Popsal, jak DVB-T2 nabízí tvorbu široké škály obchodních modelů vytvářených pomocí technologie MPLP (Multiple Physical Layer Pipe), která umožňuje specifikaci robustnosti služeb, tj. umožňuje operátorům např. přenášet současně jak HD služby s menším pokrytím, tak SD služby s pokrytím vysokým, orientovat multiplex DVB-T2 na pevné antény i na pokojová a mobilní zařízení a že MPLP je rovněž dobrým nástrojem pro modely, ve kterých je do celonárodního multiplexu vložený regionální/místní TV obsah. V prezentaci byla názorně popsána struktura datových rámců a její využití při regionalizaci. Doplňkovým službám v televizním vysílání a HbbTV věnoval svůj příspěvek Ing. Karel Moulík, CSc. (Česká televize). Ilustroval historii těchto služeb přenášených


v televizním signálu vedle obrazu a zvuku, počínaje teletextem v roce 1988, přes EPG v roce 2002 až po skryté titulkování u programů současných a spouštění aplikací HbbTV (Hybrid broadcast broadband Television). Hybridní televize umožňuje jak klasický tzv. „lineární“ příjem, tak příjem video-ondemand, příjem aplikací a jejich synchronizaci s vysílaným obsahem i obousměrnou komunikaci s poskytovatelem aplikací. Autor uvedl, že HbbTV představuje otevřenou platformu pro služby různých poskytovatelů s ošetřením důvěryhodnosti a ochrany podmíněného přístupu. Byl uveden vývoj standardu HbbTV a jeho implementace v ČT včetně popisu nabídky aplikací. Ing. Karel Mikuláštík (ČVUT FEL, katedra radioelektroniky) věnoval svůj příspěvek systému pro digitální rozhlasové vysílání DRM+ v kontextu roku 2015 a navázal jím na své příspěvky v minulých letech, které se zaměřovaly na technické parametry. Nyní analyzoval možnosti a význam systému DRM+ pro rozhlasovou digitalizaci obecně a situaci v ČR. DRM+ je podmnožinou standardu ETSI DRM a představuje možnost využívat kmitočty I., II. a III. pásma velmi krátkých vln. Zatím se u nás ví poměrně málo do hloubky o jeho možnostech. Ve své prezentaci poutavě doložil opodstatnění digitalizace rozhlasového vysílání VKVFM, kdy digitální vysílače pracují s řádově menšími výkony pro docílení stejného pokrytí, a vysílání umožňuje tvořit jednofrekvenční sítě vysílačů stejného multiplexu včetně možnosti přidružení různých doplňkových funkcí. Forma klasického vysílání provozně jednoduše pokryje stonásobně vyšší počet posluchačů než internetové streamování. Uvedl, že DRM+ vychází výhodně pro distribuci menšího počtu programů v rádiově složitějším geografickém prostředí resp. při nutnosti nižších vysílacích výkonů, že DRM+ může být specifickým partnerem systému T-DAB+ a že bez velkých investic je vhodný pro digitalizaci pásma VKV-FM, jak se již v některých zemích ukazuje. Doc. Ing. Jiří Masopust, CSc. (ZČU Plzeň) pak uvedl příspěvek, který byl věnován problematice a současným trendům společných televizních antén (STA). Zaměřil se na aktuální stav v ČR, na problémy s koexistencí systémů STA s mobilními komunikačními systémy, zejména s mohutným nástupem datových komunikací LTE i s připravovanou II. digitální dividendou, a uvedl zkušenosti s příjmem v nových standardech (DVB-T2, kódování HEVC). Uvedl podmínky STA, ke kterým dospěl vývoj za posledních 5 let, kterými je podmíněna současná topologie a technologie STA, a uvedl konkrétní příklady nastavení STA. Jako nové trendy figuruje u STA stálé zlepšování parametrů (šum, linearita, EMC), rozvody optickými vlákny, bezdrátovými technologiemi i strukturovanou kabeláží IP. Řešení koexistence s LTE se rýsuje v systémovém přístupu na straně STA i na straně operátorů LTE. O T-DAB z hlediska situace v Evropě i v ČR pak hovořil Ing. Tomáš Řapek (TELEKO s.r.o.). Komentoval pokrytí poskytované multiplexem TELEKO DAB. Zkušební vysílání DAB začalo v roce 2005 a provoz byl zahájen v roce 2011 s pokrytím 29 %, které bylo v roce 2012 rozšířeno na 50 % v pásmu L a v roce 2013 firma zahájila vysílání ve III. rozhlasovém pásmu. V současné době v multiplexu DAB poskytuje 15 programů. Popsal současnou situaci v Evropě, kde tržní prostředí pro DAB již v několika státech funguje (Norsko, Británie, Švýcarsko), v dalších státech proběhlo nebo se chystá udělení licencí a je stanoven horizont úplného



přechodu na digitální vysílání (digital switchover). Porovnal nároky na provoz celoplošné sítě FM (50 vysílačů) se sítí DAB (21 vysílačů), které ukazují, že i s ohledem na náklady je DAB výhodný i pro současná soukromá rádia.

Obr. 3.

Role radioamatérství v podání Ing. Petržílky.

Nad rolí radioamatérství v první čtvrtině 21. století se pak zamyslel Ing. Vladimír Petržílka z pozice zkušeného a zasvěceného radioamatéra, který dokáže s nadhledem podat současné problémy i poslání této technické disciplíny. Tu nelze v současné době chápat jako pouhý koníček, ale jako specifický přístup k životu, ve kterém se nejedná prioritně o zisk, ale o snahu vzdělávat se v technickém oboru, zdokonalovat se v něm, jít ke kořenům problému, snažit se o přiblížení k mistrovství. V přehledu pásem určených pro radioamatérský provoz zdůraznil význam úseku 1 až 10 GHz i pro radioastronomii, a ohrožení aplikací rostoucím rádiovým smogem. Souvislosti vedly k zamyšlení nad přidanou společenskou i ekonomickou hodnotou radioamatérství a to bylo cílem přednášejícího – včetně upozornění na schopnost probudit zájem mladých o technický obor, kdy radioamatérství nabízí řadu otázek, že je co objevovat a zkoumat. V dnešní společnosti, která není přesvědčivá ve svých cílech a vizích, je radioamatérství vzácné tím, že své směřování má. Většina přednášejících pak zasedala v diskusním panelu, který program prvního dne uzavíral. Profesionálně jej řídil pan prof. Ing. Václav Říčný, CSc. (UREL FEKT VUT Brno). Nesl se především v duchu otázek zásadních inovačních kroků, které v dohledném časovém horizontu stojí před digitálním, především TV vysíláním – souběžnost TV služeb s prostředím internetu, přechod na DVB-T2, uvolnění pásem pro mobilní služby. Výrazným zastáncem názoru, že přechod na nový standard TV se nesmí uspěchat, byl Ing. Líška se srovnáním, že na rozdíl od přechodu z analogové TV na digitální, který představoval pro diváky významný skok v kvalitě při únosných investicích do přijímačů/set-top boxů, DVB-T2 citelně kvalitu nezvyšuje a náklady na změnu technického vybavení budou pro většinu lidí neúnosně vysoké, navíc krátce po první digitalizaci. Cenu za vyklizení TV pásem pro LTE, po kterém je přechod na DVB-T2 nezbytný (požadované pokrytí i objem DVB-T2 zajistí ve zmenšeném rozsahu kmitočtů), tak zaplatí uživatelé. V diskusi výrazně zazněl názor nespěchat s přechodem na DVB-T2, že v dané situaci

19

není primární otázka ekonomická, ale dispozice a schopnosti uživatelů/spotřebitelů změnu přijmout obdobně jako u DVB-T. Program druhého dne moderoval Ing. Jan Kramosil a zahájil jej prof. Ing. Miroslav Husák, CSc. (FEL ČVUT) přednáškou věnovanou výkonovým strukturám pro radiokomunikační obvody. Uvedl ji vzpomínkou na prof. Helmara Franka, významnou osobnost naší vědy v oblasti polovodičů, který před měsícem ve věku 96 let zemřel. Následovala poutavě podaná prezentace, která i posluchače méně zasvěcené srozumitelně provedla danou problematikou. Trendy vývoje obvodů a součástek jsou zaměřené na snižování spotřeby, zvyšování zátěžového výkonu, na vyšší pracovní teploty, rozvádění ztrátového tepla a možnosti integrace. Rostou požadavky nových aplikací na zvyšování účinnosti i řízení napájení, což prezentace doložila vývojem sítí 5G očekávaném za 15 let, kdy půjde především o rychlost, spolehlivost a stabilitu připojení vysokorychlostních přenosů velkých objemů dat. V mikroelektronice převážně používaný křemík dosáhl meze svých fyzikálních možností a pozornost se obrací k jiným vhodným materiálům (např. struktury MEMS a HEMT, karbidy křemíku, grafen a diamant, který vykazuje vůbec nejlepší vlastnosti). Podrobněji byly rozvedeny konkrétní perspektivní struktury MOSFET, které jsou již prostorově velmi složité.

Obr. 4.

Doc. Chod předvádí řešení navigace pro nevidomé.

Následující přednáška doc. Ing. Jiřího Choda, CSc. (ČVUT FEL) byla věnována projektu, který řeší mobilní komunikaci a navigační centra pro navádění nevidomých. Rozvoj elektroniky a komunikačních technologií vytváří zázemí pro konstruování stále sofistikovanějších pomocných služeb. V daném případě se jednalo o určení polohy pomocí GSM/ GPS a informační technologie inteligentní mapy. První řešení bylo oceněno prestižní mezinárodní cenou nadace Via Bóna 2007, systém se osvědčil a je stále používán (přihlášeno 1450 nevidomých, viz http://navigace.sons.cz). Na FEL je nyní dokončována další generace systému umožňující indoor navigaci, začleňování dalších technologických prvků i služeb, rozšiřují se možnosti navigačního střediska, sofistikovaně je řešen základní interface nevidomého – hůlka. Komunikaci nevidomého s navigačním střediskem zajišťují mobilní sítě 2G/4G a připojení serverů je přes TCP/IP. Systém prošel


20

testováním a jeho operační nasazení se připravuje začátkem roku 2016. K seznámení, jak se systém ovládá a jak funguje, využila řada přítomných celou následující přestávku včetně zasvěceného výkladu pana docenta.

Obr. 5.

O telematice pro chytrá města přednáší prof. Svítek.

Obr. 6.

Druhý den přednáší doc. Žalud, moderuje Ing. Kramosil.

Obr. 7.

Z přednášky prof. Wilferta o bezkabelové optické komunikaci.

S příspěvkem věnovaným telematickým systémům pro chytrá města vystoupil prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek, dr.


h. c. (ČVUT FD). Jeho přednáška podala pilotní pohled, že pod Smart Cities (SC) se rozumí rozhraní propojující společnost na všech jejích úrovních s infrastrukturami obecně. Projekty/aplikace SC nelze tedy řešit jako dílčí, ale musí se počítat s jejich integrací. Důležitou roli pak hraje standardizace sběru dat, která umožňuje systémy provázat. Významný nástroj představuje modelování, již široce používané pro dopravu a energetiku. Jsou realizovány aplikace pro sledování reálného počasí čidly na vozidlech, mapování koncentrace/rozložení mobilů na určitém teritoriu. Nebezpečné situace jako výron plynu, havárie vody, průběh demonstrací lze modelovat – města jsou velmi zranitelný systém. Následující přednáška pana doc. Ing. Václava Žaluda, CSc. byla připravena na základě velkého zájmu posluchačů na minulých letech a poskytla praktickou představu o návrhu moderního rádiového komunikačního digitálního systému. Výklad obsahoval kroky návrhu, pro každý bylo uvedeno konkrétní zadání, pak výpočet/řešení a rozbor/závěry. Tak mohli posluchači sledovat např. určení oblasti vzdáleného pole pro vysílací anténu, výpočet normované kapacity ideálního rádiového kanálu, určení Shannonovy kapacity reálného pozemního rádiového kanálu a kapacity GSM kanálu, výpočet spektrální účinnosti rádiového kanálu, výpočet šumového čísla systému napáječ – přijímač, stanovení základních parametrů digitalizovaného signálu barevné televize. Závěrem pan docent zopakoval kánon svých vystoupení v minulých letech – pokud pochopíme Shannonovo schéma, pochopíme vše o digitální TV, mobilní komunikaci apod., kdy není jako základní řešena otázka výkonu, ale kanálové kódování. Celý sál napříč všemi zastoupenými generacemi přednášku napjatě poslouchal a Ing. Kramosil vyjádřil po skončení dojmy všech slovy „tohle by se dalo poslouchat pořád …“. Program pak pokračoval přednáškou prof. Ing. Otakara Wilferta, CSc. (VUT Brno), která se týkala nových trendů v oblasti bezkabelové optické komunikace, tj. komunikace pomocí optických vln šířících se v kosmickém, atmosférickém nebo vodním prostředí. Vývoj této komunikace nyní ve světě výrazně akceleruje. Příspěvek byl zaměřen především na datové a testovací spoje. Podal celkový přehled této rozsáhlé a rozmanité problematiky, uvedl nové trendy, jaký je současný stav trhu, jak se vyvíjí a jaké jsou požadavky uživatelů na tuto technologii: vysoká přenosová rychlost (přes 10 Gbps), vysoká dostupnost (99,999 %) a dosah 3 – 5 km, jejichž uspokojování nutně vede ke kompromisům. Na pracovišti autora vyvinuli a testují hybridní spoj s optickým kanálem 1550 nm a rádiovým kanálem 122 GHz (kombinace výhod obou typů představuje nový trend a velice silnou oblast aplikací) a dokončují výzkum plně fotonických transceiverů. Druhá neodolatelná přednáška doc. Žaluda pojednávala o pokrocích ve vývoji mobilních systémů 5. generace, pro kterou se již řadu let vyvíjí koncepce nové doplňkové přístupové technologie přesto, že není zpětně slučitelná s LTE. O systému 5G se předpokládá, že se k hlavnímu slovu dostane kolem roku 2020, ale vývoj jeho předchůdců – sítí 2G, 3G a 4G, nicméně bude do té doby dále pokračovat a uplatní se (LTE-B umí celoplošně ošetřit aplikace bezpečnostní služby, pozemní televize, senzorové sítě s komunikací M2M; koncová zařízení mohou být smartphony, tablety, laptopy i stolní počítače). Síť 5G představuje ale komplexní řešení rádiového přístupu, které vyhoví stále vyšším nárokům mobilní komunikace. Byla předestřena předpokládaná evoluce systému LTE v nejbližších letech.



Krátkou prezentací pak zpestřil program konference Ing. Vladimír Filip za Českou telekomunikační infrastrukturu CETIN, který představil pohled této společnosti na aktuální vývoj v telekomunikacích. Reagoval na skutečnost, že nástup strojů ve všech sférách společnosti je nezadržitelný a že směřuje ke Gb přenosům. Autor uvedl, že pro poptávku po videoslužbách neexistuje strop a žádané objemy je nutno dopravit k divákům – spotřebitelům. Rozvíjejí se přístupové cesty jak pevné tak mobilní, roste zároveň objem dat generovaný a spotřebovávaný stroji a je nutno najít technická řešení, která by tomu vyhověla. To si CETIN uvědomuje a plánuje sítě pro vzestup, který předpokládají dříve, než se většinou očekává.

Obr. 8.

21

vstoupí v platnost 13. června 2016, přičemž přechodné období pro zařízení již uvedená na trh potrvá do 13. června 2017. Autoři uvedli, že na tvorbě, vyjednávání a konečné podobě směrnice se podíleli i zástupci Česka. Přednáškou o novinkách ve všeobecných oprávněních pak Ing. Jiří Macek pokračoval a popsal změny, ke kterým došlo v posledních letech. Uvedl, že tendence k využívání rádiových kmitočtů na základě všeobecných oprávnění (VO) odpovídá, oproti klasickému využívání spektra na základě individuálních oprávnění, evropskému i světovému trendu souběžně s prodejem a obchodovatelností spektra. VO jsou v ČR vydávány Českým telekomunikačním úřadem a umožňují využívání rádiových kmitočtů a provoz zařízení, aniž je nutno žádat o individuální oprávnění a za využívání spektra platit. Přednášející přítomné přehledně seznámil s konkrétními VO a jejich uskutečněnými i připravovanými změnami. Řada změn byla provedena ve významném VO na zařízení krátkého dosahu a další úpravy se připravují ještě v tomto roce.

Prezentace Ing. Filipa z firmy CETIN.

Obr. 10. Příprava prezentace (Ing. Macek, Ing. Šebek, Ing. Kramosil).

Obr. 9.

U stánků CETIN a AFRO-BOHEMIA.

Ing. Jiří Macek (ČTÚ) a Ing. František Šebek, CSc. (Český metrologický institut) pak uvedli prezentaci nových pravidel pro rádiová zařízení, ve smyslu směrnice RED (jedná se o novou Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh), která ruší předchozí směrnici 1999/5/ES o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (směrnice R&TTE), která platila 15 let. Směrnice RED

Obr. 11. Diskusní panel druhého dne (zleva Ing. Macek, doc. Chod, doc. Žalud, doc. Masopust).

Závěr druhého dne patřil panelové diskusi. V panelu zasedli Ing. Macek, doc. Chod a doc. Žalud a role moderátora se zasvěceně ujal doc. Masopust, který mohl uplatnit svůj transparentní přehled nad tématy daného dne včetně doplnění komentářů k řadě otázek. Přesto, že sál již nebyl plný jako během přednášek, padla řada zajímavých dotazů i odpovědí

22


na ně, z nichž některé vyústily v diskusi a výměnu názorů. K řešení pokrytí při použití malých buněk mobilních systémů se vyjádřil doc. Žalud a zmínil řešení např. pomocí heterogenní struktury sítě, možnosti hromadného handoveru a využívání principů pevných spojů ve strukturách integrujících různě velké buňky. Řada dotazů souvisela se změnami ve schvalování zařízení a směřovala na Ing. Macka (např. aktualizování softwaru v zařízeních, využívání širokopásmového přenosu dat v pásmech 60 GHz, implementace Rozhodnutí EK v ČR a zohlednění místní situace). Další směřovaly na doc. Choda a týkaly se spolehlivosti a provozu asistivních systémů. Proběhla diskuse porovnávající mobilní broadcastingové služby a klasické „lineární“ vysílání včetně ekonomiky provozu. Třetí den konference představil robustně pojaté příspěvky v podání exklusivních autorů a snad i tato nabídka způsobila, že v rovnoměrně zaplněném sále soustředěně naslouchalo až do konce přes 80 přítomných. V titulu první přednášky Ing. Jana Šedivého (ČVUT FEL) byl vysoce aktuální pojem: Mobile Cloud Computing (MCC). Autor, za kterým stojí letitá praxe jak v oblasti telekomunikací, tak v IT u špičkových zahraničních firem, přednesl principiální rysy a souvislosti tohoto tématu s nadhledem a srozumitelně pro dané profesní auditorium, výklad provázel řadou aktuálních diagramů a grafů, které konstatované skutečnosti dokládaly – enormně narůstá počet komunikujících zařízení zvyšujících mobilní datový tok, počínaje osobními pomůckami, vybavením domácnosti a např. připojení všech aut na internet je reálné v dohledné době. Datová centra však nabízejí přístup k enormnímu objemu informací dostupných kdykoliv, kdekoliv a prostřednictvím škály nejrůznějších zařízení. MCC představuje sofistikované řešení (nová centralizovaná koncepce přístupové sítě, Cloud-RAN, antény s vybavením Remote Radio Head, propojení s jednotkami základního pásma soustředěnými do centra), které to umožní a je otevřené i očekávaným budoucím požadavkům – jedná se o systém, který je elastický, nabízí ekonomicky výhodný provoz s vysokou spolehlivostí s výkonem i prakticky neomezenou kapacitou. Svou prezentaci uzavřel Ing. Šedivý myšlenkou indického premiéra J. P. Nehrua „Politika i náboženství zastaraly a nadešel čas vědy a spirituality.“ Trendům v anténní technice se věnoval pan prof. Ing. Miloš Mazánek, CSc. (ČVUT FEL), který na začátku své přednášky, představující odborně poměrně náročné téma, uvedl anténu jako specifický prvek radiokomunikační soustavy, jehož úlohou je řešit jak impedanční, tak směrové vlastnosti, na což navazují současné požadavky kladené na konstrukci antény – především syntetizovat anténu požadovaných vlastností, miniaturizovat ji a zvýšit její vyzařovací účinnost. K dispozici pro to jsou nové materiálové struktury, softwarové metody, nové pohledy na numerické modelování a rychlý hardware realizující výpočty. Vyvstává otázka, zda je nutno znát fyzikální podstatu jevů nebo prostřednictvím výpočetních nástrojů postupovat systémem pokus – omyl. Přednášející pak podrobněji přiblížil použití zmíněných prostředků s tím, že se očekává, že řada nových postupů naváže na řešení již známá z optiky. Ing. Petr Ondráček, CSc. (ČVUT FEL) svou prezentaci věnoval současnosti a budoucnosti systémů využívajících malé družice. Upozornil v něm na otázky, které jsou zásadní pro rozvoj technologie malých družic a které byly i náplní celosvětového sympozia a workshopu radiokomunikačního sektoru Mezinárodní telekomunikační unie (ITU-R) o regulaci


komunikačních systémů s malými družicemi, které proběhlo v březnu tohoto roku v Praze a na jehož organizaci se významně podílela katedra telekomunikační techniky ČVUT FEL. Malé družice se staly atraktivním segmentem telekomunikačního trhu (využití např. pro studium atmosféry, relativistické fyziky, sledování klimatických jevů a povrchu Země, testování komunikace, testování vlivu kosmu na materiály, testy internetové komunikace, slouží jako kalibrační objekty). Na druhé straně přednášející upozornil na slabé stránky (omezenou životnost, náklady na pozemský segment, nejistoty v oblasti regulace - licencování a koordinace v ITU).

Obr. 12. Mobile Cloud Computing v podání Ing. Šedivého.

Obr. 13. O vývoji v anténní technice přednáší prof. Mazánek.

Problematikou, která byla na konferenci uvedena poprvé, se zabýval příspěvek Ing. Dalibora Šalanského (LUMA Plus



s. r. o.) a jeho kolegy Jana Hájka (DEHN+SÖHNE GmbH Co. KG.). Ten pojednával o správných postupech při řešení ochrany před bleskem pro anténní systémy. Posluchači zažili vysoce profesionálně podanou a názornou přednášku, na divadelní úrovni režie ve strhujícím podání obou autorů. Výklad uvedl bleskový proud jako hlavní zdroj škod, proti kterému ochrana vychází z principu vyrovnávání potenciálů. Chování blesků bylo názorně popsáno na modelech, prostorových znázorněních i fotografiích. Byla uvedena řada příkladů a nejčastějších chyb, ke kterým při konstrukci ochranné jímací soustavy dochází a byly shrnuty zásady, které je nezbytné dodržovat. Během výkladu si posluchači mohli prohlédnout konkrétní součástky, ukázky zemnících vodičů a jímacích tyčí, které přednášející nechali kolovat.

Obr. 14. Začíná vystoupení o ochraně antén před blesky (Ing. Hájek, Ing. Šalanský, Ing. Gregora).

Obr. 15. Nad součástkami Ing. Nováková).

ochrany

před

bleskem

(Ing.

Udatný,

Program posledního dne pak uzavírala vysoce odborná a přitom srozumitelně a přitažlivě podaná přednáška Ing. Karla Fliegela, Ph. D. (ČVUT FEL) o současném vývoji obrazových kompresních metod (z důvodů časových dispozic autora přesunutá z prvního dne). Obsahovala přehledný popis vlastností standardů, které jsou v současné době

23

nejrozšířenější, a předpokládaný vývoj v této oblasti v nejbližší budoucnosti. Výklad zmínil aktivity dvou nejvýznamnějších standardizačních skupin JPEG a MPEG. Byly popsány a porovnány dva standardy - velmi rozšířený H264/AVC (Advanced Video Coding) a nejnovější vysoce účinné rozšíření H265/HEVC (High Efficiency Video Coding). Ukazuje se, že nabídka a zájem o digitální video roste rychleji než propustnost sítí a důsledkem je nutnost hledání nových standardů - přibližně desetiletý vývoj je vždy dán požadavkem na redukci bitového toku o 50% při zachování kvality (1994 – MPEG2, 2003 – AVC, 2013-HEVC, další je očekáván kolem roku 2020). V posledních letech je konference Radiokomunikace vnímána jako nejvýznamnější setkání odborné veřejnosti daného zaměření v ČR. Tento rok o jejím konání s předstihem informovala řada tištěných i elektronických médií, bylo též možno se účastnit jen vybraných dní, skupiny účastníků měly slevu, volný byl vstup pro studenty doktorandského studia. Pro konferenci byl zřízen samostatný web www.konferadio.cz s průběžně aktualizovanými informacemi, kde je k dispozici program včetně přednesených prezentací. Počet účastníků během všech tří dní překonal ročníky minulé. Generálním partnerem konference byla firma Digital Broadcasting, hlavními partnery České radiokomunikace a CETIN a dalšími partnery firmy TELEKO, RADOM, Tesla Hloubětín a.s., Igniscon, INSIA, KVANTUM ENERGY, IN-EL a město Pardubice. Hlavní mediální partneři byli Český rozhlas a TV Relax Pohoda, další mediální partneři pak časopisy Sdělovací technika, Slaboproudý obzor, Telekomunikace, ELEKTRO, Elektroinstalatér, web DigiZone.cz a portál televizního vysílání Digitální Televize.cz. Během konference byly k dispozici stánky CETIN, RADOM, AFRO-BOHEMIA, RadioTeleInvestment RTI a PZK International Cooperations. Z hlediska programu měla velká část prezentovaných příspěvků tutoriální charakter. Ve sborníku jsou velice kvalitně zpracovány a prezentace samy se často z časových a režijních důvodů citlivě zaměřily na rozvedení určité nosné části tématu. Bohužel se neuskutečnila atraktivní přednáška Co je nového v technice radiolokátorů pana plk. doc. Ing. Libora Dražana, CSc. (Univerzita obrany), která je ale uvedena ve sborníku, a je šance, že tato oblast bude prezentována v některém dalším roce. Ukazuje se jako opodstatněné vracet se k určitým tématům vzhledem k rychlému vývoji, který v nich probíhá, i uvést pokračování slibně otevřeného tématu. Objevují se též náměty nové – například byla letos poprvé uvedena bezkabelová optická komunikace, která se stala oblastí velice atraktivní a lze očekávat, že bude patřit k těm, se kterými se setkáme i v dalších letech. Přípravný výbor konference pečlivě zváží odborné i organizační hodnocení, které účastníci uváděli na anketních lístcích, a případné náměty v maximální míře využije pro program konference příští. Současný překotný vývoj zasahuje i obor radiokomunikací, kde se rovněž rozevírají nůžky mezi děním na špičce aplikovaného vývoje/výzkumu a zázemím odborné veřejnosti, pro kterou se konference Radiokomunikace bude nadále snažit toto dění atraktivním způsobem zprostředkovat. Ing. Olga Müllerová, CSc. Ing. Richard Ryvola

Konference Radiokomunikace 2015

Recommend Documents