konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s

Potenciál úspor a zvyšování účinnosti v energetice v kontextu nových technologií

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

0

Energetické úspory jsou velkým tématem EU již deset let

Přehled evropské legislativy vztahující se k energetickým úsporám a zvyšování účinnosti v energetice:  Cíl 20-20-20 (z roku 2007) Legislativní opatření EU, která mají za cíl splnění tří klimatických a energetických cílů do roku 2020 -

20% snížení emisí skleníkových plynů v EU oproti roku 1990 Zvýšení podílu spotřeby energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na 20% v EU 20% úspora spotřeby energie v EU vzhledem k projekcím pro tento horizont z roku 2007

 EED směrnice (z roku 2012) Cíl v oblasti zvyšování energetické účinnosti (EE) je do roku 2020 pro členské státy nezávazný. Přesto je pomocí článku 7 EED nastaven i závazný cíl dosažení každoročních nových úspor ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům  Cíle 2030 (z roku 2014) Cílem je snížení spotřeby energie v EU o minimálně 27% vůči projekcím pro 2030 z roku 2007 (celoevropský cíl, zatím bez rozpadu na členské země) 1

Česká republika má do roku 2020 cíl uspořit 48 PJ v konečné spotřebě Cíl České republiky k roku 2020 při rovnoměrném rozložení úspor každý rok:

Celkové úspory za období 2014-2020

Nové úspory každý rok

48 PJ 13 TWh

191 PJ 53 TWh

6,8 PJ 1,9 TWh

2014

2

Kumulovaná úspora energie v roce 2020

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Energetické úspory pro splnění cíle 2020 mají v ČR dostatečný potenciál Průmysl Ostatní

Úspory v teple

 ČR má potenciál

? Dosažitelná úspora energie [PJ]

 Významnou část je

Úspory v elektřině

možné realizovat v průmyslu

Dosažitelná úspora energie [PJ]

Pozn.: pouze opatření s úsporou na koncové spotřebě elektřiny pro průmysl, služby, veřejný sektor a domácnosti. Průměrné hodnoty pro jednotlivá opatření. 3

Zdroj: interní studie

dosáhnout úspory na konečné spotřebě tak, aby splnila cíl 2020

Velká část potenciálu úspor v zateplení bytových domů již byla vyčerpána

[GJ]

4

Zdroj: ČEZ



Nelze očekávat další dramatický pokles spotřeby tepla způsobený především předchozími dotačními výzvami



V sektoru domácností lze předpokládat pokles spotřeby tepla o cca 8 až 10 % v následujících 5 až 7 letech v závislosti na dotačních programech



Velká část zateplovacího potenciálu v sektoru domácností již byla vyčerpána

Nejdříve je vhodné podpořit ty projekty, které potřebují nejméně dotací na uspořený GJ 2. Částečná potřeba dotace

3. Projekty s potřebou dotace

Průmysl Ostatní

rozptyl cen tepla

1. Projekty s minimální či žádnou potřebou dotace

Úspory v teple ?

Úspory v elektřině

Dosažitelná úspora energie [PJ]

Pozn.: Průměrné hodnoty. V rámci opatření existují projekty realizovatelné s nižšími či vyššími měrnými náklady. Některá úsporná opatření mohou šetřit kromě tepla a elektřiny i jiné typy energie. 5

Zdroj: interní studie

rozptyl cen elektřiny

Dosažitelná úspora energie [PJ]

 Nejdříve by měla být podporována opatření v průmyslu, jako nákladově nejvýhodnější a s nejmenší potřebou dotace

 Pro dosažení potenciálu úspor bude zapotřebí dostatečný objem dotací, až 100 mld. Kč

Realizace opatření musí být nákladově efektivní

 Investiční rozhodnutí o realizaci úsporného opatření závisí kromě investičních nákladů především na požadované návratnosti, cenách tepla, elektřiny či paliva a výši ostatních provozních nákladů.

 Národohospodářsky (z pohledu ekonomiky jako celku) je žádoucí, aby nejdříve byla realizována nákladově efektivní opatření.

 Míra podpory by měla být optimální, tj. aby na jednotku podpory dokázala vypákovat co nejvíce privátních zdrojů – plánované veřejné zdroje jsou omezené, neměli bychom je vyčerpat zbytečně brzy na neefektivní opatření

 Značný potenciál úspor je možné realizovat v průmyslu, proto by bylo žádoucí podporovat tato opatření na úkor prostého zateplování (kde je navíc značná část potenciálu již vyčerpána minulými opatřeními)

6

Rozdělení dotací zatím není zcela přesně nastaveno a je potřeba je připravit efektivně a včas  Nastavení podpůrných mechanismů vyžaduje citlivý přístup při nastavování jednotlivých programů a výzev vč. jisté míry flexibility – postup na úrovni státu je třeba koordinovat (podpora je kombinována z více zdrojů na různé typy opatření)

 Přípravu programů a následně výzev je nicméně třeba urychlit, aby došlo k jejich realizaci a nastartování reálných opatření včas, aby dokázaly naplnit cíl, ke kterému se ČR zavázala

 Metodika sledování a vykazování úspor by měla být jednotná, jednoduchá a současně taková, aby dokázala podchytit všechny efekty úspor, které v ČR nastanou

7

ČEZ je aktivní v oblasti úspor energie a zvyšování účinnosti v energetice  Energetické úspory ve vlastních provozech  úspory v jaderných a uhelných elektrárnách  zvyšování účinnosti v jaderných, uhelných a vodních elektrárnách  Nabídka úsporných opatření zákazníkům: - Instalace kogeneračních jednotek - Výměna stávajícího osvětlení za efektivnější - Optimalizace energetického hospodářství a využití odpadního tepla (EPC -

projekty) Pilotní projekty v elektromobilitě Pilotní testování chytrých termostatů (Smart Home) Pilotní testování instalace a provozu solárních panelů pro domácnosti

 Analýzy, studie a projekty v oblastech efektivního využívání nových technologií (OZE, skladování energie, smart metering) a studie možností dosažení evropských energetických cílů

8

Příklady realizovaných a připravovaných úsporných projektů Oblast

Lokalita a opatření

 Jaderná elektrárna Dukovany  Využití projektových rezerv Jaderné elektrárny

Realizovaná akce

 Navýšení výkonu EDU  o 62,4 MWe

 Jaderná elektrárna Temelín  Navýšení roční výroby ETE  Využití projektových rezerv  celkem o 1.4 TWh  Výměna NT dílů turbogenerátorů  Výměna separátoru a přihřívače páry  Výstavba pracoviště použitého jaderného paliva a zkrácení odstávek

Uhelné elektrárny

 Elektrárna Tušimice II  Komplexní obnova bloků 4x200 MWe  Elekrárna Prunéřov II  Komplexní obnova bloků 3x250 MWe  Elektrárna Ledvice  Výstavba nadkritického bloku 660 MWe

Vodní elektrárny

 Elektrárna Lipno  Plán navýšení účinnosti o 3 %  GO a navýšení účinnosti turbogenerátoru  navýšení roční výroby o cca 1900 MWh  Elektrárna Kamýk  Plán navýšení účinnosti o 5.5 %  GO a navýšení účinnosti turbogenerátoru  navýšení roční výroby o cca 950 MWh  Elektrárna Slapy  Plán navýšení účinnosti o 5 %  GO a navýšení účinnosti turbogenerátoru  navýšení roční výroby o cca 5500 MWh

9

GO = generální oprava, NT= nízkotlaký díl

 Navýšení účinnosti o 6 p.b.  úspora 15 % paliva na MWh elektřiny  Plán navýšení účinnosti o 6 p.b.  snížení emisí CO2 o 17 % na MWh el.  Plán navýšení účinnosti o 11 p.b.  účinnost 42.5 % namísto 31.9 %

Příklady realizovaných úsporných projektů

Projekt

Rudolfinum

Vítkovice Steel

Rehabilitační ústav Kladruby

10

Opatření

Realizovaná úspora

 EPC projekt. Rekonstrukce klimatizace a  Úspora 30% ročních nákladů za vzduchotechniky, výměna 2 chladicích jednotek, energie (největší úspora na teple z nichž 1 nyní funguje jako tepelné čerpadlo. (53%) a elektřině (36%). Zateplení stropu a modernizace osvětlení.  Projekt v oblasti průmyslového osvětlení. Obnova osvětlení vnitřního a venkovního prostoru.

 Roční úspora 61% nákladů za spotřebu elektřiny a další úspory plynou ze snížení nákladů na servis a údržbu osvětlení.

 Rekonstrukce kotelny a instalace kogenerační jednotky (KGJ). Úspora díky spojení výroby elektřiny a tepla s až 90% účinností, snížení nákladů na palivo a snížení množství zplodin.

 KGJ pokryje 42% celkové spotřeby tepla a slouží jako záložní zdroj, který zajistí dostatek elektřiny i v případě odstávek dodávky ze sítě.

Shrnutí

 ČR má potenciál s pomocí dotačních stimulů splnit svůj cíl úspor 48 PJ k roku 2020.  Pro splnění cíle je zapotřebí podporovat nejdříve dotačně efektivní opatření a až následně nákladově náročnější projekty s menším přínosem úspor.

 Rozdělení dotací zatím není zcela přesně nastaveno a je potřeba je připravit efektivně a včas.

 Cíl 2030 je ještě o řád ambicióznější a jeho splnění bude vyžadovat významné úsilí a obzvlášť citlivé nastavení podpor. Do roku 2030 při přijetí úsporného cíle by pro ČR znamenalo nutnost dodatečných cca 200 PJ úspor. Proto je nezbytné vypracovat dlouhodobě udržitelné systémové řešení, které je národohospodářsky efektivní a již nyní by měla ČR komunikovat směrem k EU o reálných možnostech splnění cíle a nezbytnosti další finančních stimulů.

11