Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 - 2014 Knihovny současnosti 2010 Seč 14.9.2010 Ústřední knihovnická rada
Klient říká: „V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem nebo z pohodlí domova bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získám bezplatně požadovanou kvalitní službu“
Anonym říká: Horší definici spokojeného klienta jste si už vybrat nemohli. Knihovny budou muset podle této logiky fungovat něco jako nonstopy, jenom aby klient nemohl říct slovo špatného ... S náklady na obstarání čehokoli si nebude klient dělat starost, to ať radši ze svého rozpočtu "solí" knihovna, protože by klient mohl být mrzutý. Všechny tyto koncepce jsou akorát snůškou krásných slovíček, které stejně naplní pramálo účastníků takže v
Hlavní témata … 1. Prosadit legislativní, finanční i metodickou podporu role knihoven jako přirozených center rozvoje občanských i jiných komunit a jejich kreativity. 2. Zpracovat metodiku ekonomických výzkumů ROI (Return-on investment) v knihovnách. 3. Vybudovat silný "portál" jako základní stavební kámen fungování systému, kde každá knihovna je rozhraním do celého systému. 4. Aktivně ovlivňovat konkrétní změny v legislativě (autorský zákon, ochrana osobních údajů, majetkoprávní uspořádání a financování, povinný výtisk, knihovní zákon, …). 5. Podporovat digitalizaci na jednotlivých úrovních NDK, regiony, oborové instituce, specializované projekty.
… Hlavní témata … 6. Koncepčně vyřešit dlouhodobou ochranu digitálních dokumentů. 7. Zabezpečit maximální zpřístupnění digitálních dokumentů. 8. Zajistit trvalé uchovávání tradičních knihovních fondů včetně metodik, standardů, nástrojů a financování. 9. Zabezpečit efektivní dostupnost EIZ pro podporu VaV po roce 2011. 10. Zabezpečit efektivní dostupnost EIZ pro širokou veřejnost. 11. Zpracovat koncepci celoživotního vzdělávání pro oblast knihovnictví s důrazem na požadavky praxe. 12. Optimalizovat strukturu grantových programů.
Proč nová koncepce rozvoje? RNDr. Tomáš Řehák Městská knihovna v Praze
Malá ubohá žabička…
Knihovna roku 2009
Výpůjčky v MKP 1891-2009 8 000 000
7 000 000
6 000 000
5 000 000
4 000 000
3 000 000
2 000 000
1 000 000
0 1900
1910
1920
1930
1940
1950
1960
1970
1980
1990
2000
V dalších letech budete využívat služeb MKP:
Zájem o MKP nemizí Celkem 96 % stávajících aktivních*) čtenářů očekává, že v budoucnu bude knihovnu užívat stejně nebo více než dosud *) Věk 17 a více let, 5 a více výpůjček v první polovině roku 2009
Jsme důležití pro život v hlavním městě Zhruba 80 000 lidí považuje Městskou knihovnu v Praze za nejdůležitější instituci městské kultury
Městská knihovna: pražská divadla: ZOO Praha: pražské galerie
55 % 20 % 11 % 5%
PIS, muzea, FOK, botanická zahrada, hvězdárna a planetárium 9%
Naši čtenáři jsou spokojeni… S našimi službami je:
46 % velmi spokojeno 46 % spíše spokojeno 7,5 % je považuje za průměrné 0,5 % je nespokojeno
Se službami MKP je spokojeno 92 % aktivních čtenářů
Rosteme! Naše adresné služby (vázané na průkaz) využilo: V roce 2007 147 tis. lidí V roce 2008 158 tis. lidí V roce 2009 168 tis. lidí Každý rok nárůst o 10 tis. !
Rosteme !!! Naše adresné služby (vázané na průkaz) využilo: V roce 2007 147 tis. lidí V roce 2008 158 tis. lidí V roce 2009 168 tis. lidí TO JE SUPER !!!
??? Naše adresné služby (vázané na průkaz) využilo: V roce 2007 147 tis. lidí V roce 2008 158 tis. lidí V roce 2009 168 tis. lidí 40 000 – 30 000 = 10 000 ???
Rosteme ??? Naše adresné služby (vázané na průkaz) využilo: V roce 2007 147 tis. lidí V roce 2008 158 tis. lidí V roce 2009 168 tis. lidí Každý rok ztrácíme 30 tis. čtenářů !!!
Tak jak to je? Celkem 96 % stávajících aktivních čtenářů očekává, že v budoucnu bude knihovnu užívat stejně nebo více než dosud Se službami MKP je spokojeno 92 % aktivních čtenářů Ale 20 % jich do roka skončí!
Zeptali jsme se: Co může MKP udělat, abyste ji opět navštěvoval/a? Čtenářů „odcházejících“, tedy těch, kteří si alespoň jednou vypůjčili v roce 2007, v roce 2008 za celý rok ne, věk 17+ Celkem 713 respondentů (telefon a Internet)
Spokojený čtenář „Byl jsem se službami knihovny velmi spokojen, pouze jsem neměl v poslední době potřebu knihy si půjčovat. Jsem spokojen, nic nedělejte.“ … už více než rok nebyl v knihovně
Co může MKP udělat …? „Nic, to, že jsem si rok nic nepůjčila, neznamená, že nejsem s MKP spokojena.“ ... jen jsem v ní už více než rok nebyla…
Co může MKP udělat …? „Chyba není na straně MK, se službami jsem zcela spokojen.“ ... jen je už více než rok nevyužívám…
Co může MKP udělat …? „Asi nic, je to výborná služba.“ ... jen ji nějak nepotřebuji…
Objektivní důvody k „vyvanutí“ čtenářů Změna osobní situace – 1/3 Nedostatek času – 1/3 Místo pobytu – 1/4 Nespokojenost s fondem – 1/5 Raději knihy kupuje – 1/10 Chodí do jiných knihoven – 1/10 Půjčuje jim někdo jiný – 1/10
Co je pod povrchem? Důvodem není nechuť či zklamání Důvodem je málo důvodů pro návštěvu Velká konkurence a nutnost si vybírat
Konkurence Internet Soukromé datové sklady Mobilní elektronická zařízení (MP3, MP4, PDA, smartphones,…)
Internet 1.1.2000 248 000 000
1.1.2010 1 802 000 000
Nárůst za 10 let Více než 7x
Zdroj: http://www.internetworldstats.com
Internet – síť služeb
Internet: Naprostou většinu svých současných informačních potřeb mohou lidé prostřednictvím internetu (nějak) uspokojit: Kdykoliv Kdekoliv Zdarma nebo velmi levně Včetně transakčních nákladů
Disková kapacita za 1 USD 1990: 1 strana textu 2000: text 100 knih 2010: text 20 000 knih 2014: text půl milionu knih
Obr a trpaslík
Kapesní datové sklady:
Září 2006 2 760,- Kč 18 000 knih
Září 2010 2 656,- Kč 290 000 knih
Je tady e-kniha… 7 200 Kč Kapacita přes 70 000 knih Cca 9 000 stran na jedno nabití
E-book / E-shop 2 200 000 titulů 1 000 000 zdarma Pár dolarů Nulové transakční náklady Ihned
Obrat elektronických knih První polovina roku 2009: < 3 % obratu První polovina roku 2010: 8,5 % obratu (V roce 2014: cca 40 % obratu
iHned dle Asociace amerických nakladatelů; Simon & Schuster
Výpůjčky v MKP 1891-2009 8 000 000
7 000 000
6 000 000
5 000 000
4 000 000
3 000 000
2 000 000
1 000 000
0 1900
1910
1920
1930
1940
1950
1960
1970
1980
1990
2000
Knížky (beletrie a naučné)
Audio a periodika
Vyplatí se knihovna?
Vyplatí se knihovna víc, než …? Škola Nemocnice Čistička Dálnice Policie Hromadná doprava …?
Vyplatí se knihovna? Návratnost = benefit / náklady ROI = Return-On-Investment
Jakou hodnotu přináší daňovým poplatníkům? Kolik daňové poplatníky stojí?
Výsledky průzkumů v USA Florida, USA (2004): 6,5 : 1 Jihozápadní Ohio, USA (9 knihoven, 2005): 3,8 : 1 Jižní Karolína, USA (2005): 4,5 : 1 Suffolk County, NY, USA (2005): 3,9 : 1 Pensylvánie, USA (2006): 5,5 : 1 Carnegie Library of Pittsburgh (2006): 3 : 1 Port Jefferson Free Library, NY, USA (2006): 4,1 : 1 Návratnost amerických knihoven je přibližně 4 : 1, tedy společnost získá benefit v hodnotě přibližně 4 USD na každý investovaný dolar.
Kolik profituje veřejnost z knihovny? Metoda podmíněného hodnocení (contingent valuation method, CVM) Založena na konceptu hypotetického nebo tzv. podmíněného trhu Willingness-to-pay (WTP) – kolik by byl respondent ochoten za službu platit Willingness-to-accept-compensation (WTA) – kolik by přijal jako kompenzaci za ztrátu služby
Hledání nebližších tržně oceněných substitucí neplacené služby
Kolik stojí čtení? Průměrná cena knihy: 200 Kč Nejčastějším zdrojem je: Nákup - 54% • Knihkupectví, antikvariáty, levné knihy, stánky,supermarkety, dárky, …
Přátelé + domácí knihovnička – 27 % Knihovna – 20 %
Každá koupená kniha je přečtena jeden a půl krát
Hodnota výpůjčky Průměrná cena knihy je asi 200 Kč Je přečtena jeden a půl krát Cena jednoho přečtení je 130 Kč Hodnota absenční výpůjčky v knihovně je (velmi) zhruba 130 Kč
Jiný přístup Ekvivalentem výpůjčky je koupit – přečíst – prodat (antikvariát) Výkupní cena v antikvariátu je cca 1/3 ceny nové knihy Průměrná cena knihy je asi 200 Kč Hodnota absenční výpůjčky v knihovně je (velmi) zhruba 130 Kč
Náklady na půjčování Nákup a zpracování knihovního fondu Katalogizace? Jmenná? Věcná?
Práce zaměstnanců Půjčování, vracení, zařazování do regálů
Náklady na provozní prostory Nájmy, úklid, energie, … Jen část provozní plochy – čítárny,…
Část režijních nákladů
Městská knihovna v Praze Cena jedné absenční výpůjčky v knihovně --- 36,50 Kč Hodnota jedné absenční výpůjčky v knihovně --- 130 Kč Efektivita nákladů absenčních výpůjček v knihovně je (zhruba) v rozpětí 3:1 až 4:1, tedy benefit 3 až 4 Kč za každou vynaloženou 1 Kč
Kvalitativní benefit Na trhu je kniha dostupná několik týdnů až měsíců V knihovně několik (desítek) let Knihovna je často jediným místem, kde lze dokument získat
Nejsme jen půjčovna knih Informační a referenční služby Poskytování informací knihovníkem, prezenční dokumenty, elektronické databáze,…
Přístup k různým dokumentům Knihy, časopisy, CD, DVD, databáze, …
Přístup k výpočetní technice a internetu Vzdělávací a kulturní akce
Takže je to OK Návratnost 4:1 je velmi vysoká Můžeme být spokojeni
Zatím to bylo OK Návratnost 4:1 je velmi vysoká Můžeme být spokojeni Jak dlouho ještě?
Spokojený čtenář: „Byl jsem se službami knihovny velmi spokojen, pouze jsem neměl v poslední době potřebu knihy si půjčovat. Jsem spokojen, nic nedělejte.“
Spokojený čtenář: „Svět informací je čím dál tím složitější. Na každou otázku existuje tolik různých odpovědí – kdo se v tom má vyznat? A jak mohu vědět, kdo je skutečně nestranný a kdo se mi snaží jen něco podstrčit? Knihovníkům věřím, že jsou na mojí straně. Knihovnu mám rád a je pro mě důležitá. Pomáhá mi nejen na otázky odpovídat, ale pomáhá mi je klást. Nedostanu jen holou informaci. Dostanu ji vždy v nějakém novém a překvapivém
Knihovna roku 2009
Klient - služby RNDr. Tomáš Řehák Městská knihovna v Praze
SWOT analýza (doplněná) Vnější faktory Vnitřní faktory (neovlivnitelné (ovlivnitelné) ) Pozitivní skutečnosti
Silné stránky
Příležitosti
Negativní skutečnosti
Slabé stránky
Hrozby
SWOT – Silné stránky Volný vstup do většiny knihoven Dobrá dostupnost (hustá síť knihoven) Pozitivní vztah k uživatelům Aktivní vztah k profesi Rámcové mechanismy ke spolupráci (oborové brány, souborný katalog, vzdělávání,…) Zajištěná konektivita knihoven Motivační standardy VKIS Zapojení knihoven do digitalizace kulturního dědictví
SWOT – Slabé stránky Krátká a nevhodně rozložená provozní doba Propagace a marketing Malá flexibilita Nedostatečné sdílení služeb (MVS) Neexistence všeobecně prostupné registrace Souborný katalog není postaven jako služba koncovému uživateli Chybí lídři spolupráce Legislativních překážky při rozvoji služeb
SWOT – Hrozby Pokles zájmu o tradiční knihovní služby Lidé neumí efektivně využívat služby knihoven Konkurence volnočasových aktivit Rostoucí legislativní bariéry Autorský zákon, ZOOÚ, rozpočtová pravidla,…
Nedostatečné financování knihoven z veřejných zdrojů (krize veřejných rozpočtů) Konkurence komerčních poskytovatelů
SWOT – Příležitosti 1 Existující technologie pro moderní knihovní služby (SW, RFID,…) Dostupnost informačních technologií a komunikační infrastruktury v ČR Nové potřeby uživatelů Využití potenciálu spolupráce s dalšími subjekty z jiných resortů (meziresortně) Rostoucí zájem o nízkoprahové služby
Chceme: Dlouhodobě zvyšovat v populaci podíl lidí, Kteří knihovny využívají Kteří považují knihovny za důležité
Klient říká: „V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem nebo z pohodlí domova bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získám bezplatně požadovanou kvalitní službu“
Spokojený čtenář: „Byl jsem se službami knihovny velmi spokojen, pouze jsem neměl v poslední době potřebu knihy si půjčovat. Jsem spokojen, nic nedělejte.“
Spokojený čtenář: „Byl jsem se službami knihovny velmi spokojen, pouze jsem neměl v poslední době potřebu knihy si půjčovat…“
JSOU MÍSTA, KDE MUSÍME BÝT
JSOU MÍSTA, KDE CHCEME BÝT …
Chceme: Dlouhodobě zvyšovat v populaci podíl lidí, Kteří knihovny využívají Kteří považují knihovny za důležité
Knihovna jako místo, kde CHCEME být
Fyzicky Virtuálně Citově …
Klíčovým strategickým cílem v oblasti poskytování služeb je: Prosadit legislativní, finanční i metodickou podporu role knihoven jako přirozených center rozvoje občanských i jiných komunit a jejich kreativity.
Komunitní role knihovny Navazování a posilování vazeb mezi jednotlivými členy komunity Budování důvěry a spolupráce, vytváření partnerství I odborné knihovny mají komunitní roli Podpora kreativity není jen lepení koláží z listů Knihovny jako základní infrastruktura kreativního průmyslu
Knihovna jako „třetí místo“ The Great Good Place, Ray Oldenburg 1989 Domov – práce – třetí místo Otevřené, levné či zdarma, komfortní,… Hospoda, kavárna, klub, … Knihovna?
„Třetí místo“ je důležitou institucí občanské společnosti, rozvoj demokracie, občanské angažovanosti atd. Zdaleka se netýká jen veřejných
Kreativní průmysl / ekonomika Reklama Architektura Výtvarné umění a řemesla Design, móda Film, video, fotografie Software, počítačové hry, Internet Hudba Vizuální a scénické umění Publikování Televize a rozhlas
Kreativní průmysl / ekonomika V roce 1999 tvořil kreativní průmysl 4 % celosvětové ekonomické produkce V UK tvoří hodnota produkce kreativního průmyslu zhruba čtyřnásobek produkce zemědělství (včetně rybářství, lesnictví atd.) Veřejné knihovny mají potenciál páteřní infrastruktury kreativního průmyslu Analogicky – znalostní ekonomika (role akademických knihoven)
Klíčovým strategickým cílem v oblasti poskytování služeb je: Prosadit legislativní, finanční i metodickou podporu role knihoven jako přirozených center rozvoje občanských i jiných komunit a jejich kreativity.
Další cíle koncepce … Zpracovat standardy definující časové parametry dostupnosti knihovnických služeb
pro veřejnost pro sdílení služeb mezi knihovnami
Prosadit kritérium bezbariérovosti (ve všech významech) služeb knihoven jako kritérium hodnocení kvality služeb Formulovat a standardizovat nové typy knihovních služeb na míru Dopracovat standardy VKIS z hlediska prostoru a vybavení knihoven
… Další cíle koncepce
Zpracovat, financovat a vytěžovat šetření uživatelských potřeb na národní úrovni Zpracovat metodiku ekonomických výzkumů ROI v knihovnách Finančně zajistit podporu marketingových aktivit pro zkvalitnění centrálních i lokálních služeb systému knihoven Prosadit ukotvení principů poskytování služeb systému knihoven do veřejných koncepčních materiálů jiných resortů Zakotvit podporu zvyšování schopnosti efektivně užívat knihovny ve školských vzdělávacích programech a v koncepci celoživotního učení
Díky: Členům a spolupracovníkům ÚKR Členům pracovní skupiny Klient / Služby Kolegům z MKP Poskytovatelům informací Vám za pozornost
Procesy / Legislativa Ing. Martin Lhoták Knihovna Akademie věd ČR
Procesy / Legislativa Definice cíle do r 2014: Podpora silných centrálních služeb – možnost snadno a rychle získat cokoliv, odkudkoliv, kdekoliv
Procesy / Legislativa Dílčí cíle: Každá knihovna rozhraním do celého systému Silný portál – základní stavební kámen Sdílení uživatelských identit On-line platby za služby Centrální zpracování povinného výtisku Kvalitní přístup ke službám MVS Koordinovaný přístup k informačním d jů
Každá knihovna rozhraním do celého systému Vytvoření jednotného rozhraní s cílem zprostředkovat služby celého systému knihoven z každé knihovny Každá knihovna může být rozhraním do celého systému Každý knihovník by měl být frontmanem schopným poskytnout kompexní službu. Efektivnější poskytování služeb je podmíněno změnami Autorského
Silný portál – základní stavební kámen Zajištění přístupu do celého systému knihoven Centrální portál by měl být využíván jako: B2B – nástroj pro knihovny, díky kterému mohou poskytovat individuální služby klientům B2C – nástroj pro uživatele, který si chce poradit sám B2G(oogle) – nástroj pro sdílení (indexaci) obsahu globálními vyhledávacími nástroji
Silný portál – základní stavební kámen Centrální portál by měl zajišťovat: Vyhledávání dokumentů: Souborný katalog Digitální knihovny Registr digitalizace Externí elektronické zdroje (volné i placené) – využití nástrojů pro jejich integraci …
Silný portál – základní stavební kámen Zahrnuje všechny typu dokumentů dostupné v knihovnách v jakékoliv formě Fyzické dokumenty – různé typy Digitalizované dokumenty (vlastní fond) Komerční (placené) elektronické informační zdroje (databáze, e-knihy,…) E-born dokumenty (webarchiv, elektronický povinný výtisk, inst. repozitáře, …) Více důrazu na analytika (články, kapitoly,
Silný portál – základní stavební kámen Informace o dokumentech Bibliografické informace, obsahy, obálky Komunitní informace (web 2.0) – komentáře, hodnocení Citace (v ISO formátu), anotace, recenze Prolinkování do dalších systémů Posouzení relevance vzhledem k dotazu Ověření dostupnosti fyzického dokumentu
Silný portál – základní stavební kámen Informace o knihovnách
Nejbližší knihovny Otevírací doba Akce Knihovny podle specializace Ověření dostupnosti fyzického dokumentu Komunitní informace (web 2.0) komentáře, hodnocení
Silný portál – základní stavební kámen Další služby: Sledování témat (RSS, e-mail avízo,…) Kontextové odkazy • FRBR, věcně příbuzné tituly • Kontextová propagace ‐ filmy, koncerty, přednášky, výstavy,…
Nabídky prodejců (knihkupectví, antikvariáty, …) Možnost uživatelské katalogizace Vstupní bod pro všechny knihomoly
Sdílení uživatelských identit Umožnit sdílení identit Přenos primární registrace (registrující knihovna ručí za správnost údajů) Ochrana osobních údajů řešená Knihovním zákonem Společné průkazky (průkazy vydané knihovnou, elektronické OP, ISIC,…) Shibboleth a podobná řešení
Sdílení uživatelských identit Různé varianty propustnosti Sdílení jedné registrace (jedna knihovna je registrátorem, ostatní se dotazují) Převzetí (zkopírovaní) „cizí“ registrace Přenesení (přesun) „cizí“ registrace
On-line platby za služby Zajištění funkčního systému on-line plateb Mikroplatby (OpenCard, PayPal, PaySec) Případné vedení účtů čtenářů Vyrovnávání mezi knihovnami
Centrální zpracování povinného výtisku Zajištění rychlejšího zpracovaní PV Záznam musí být k dispozici v SK včas dokud je kniha uváděna na trh Kratší lhůta pro nakladatele (dnes je 30 dnů) a zlepšení vymahatelnosti zákona Lhůta pro zpracování „centrálním zpracovatelem PV“ stanovená zákonem
Centrální zpracování povinného výtisku E - PV Zavedení elektronického povinného výtisku a dojednání podmínek pro jeho příjem, plnotextové vyhledávaní a dodání Řešit webarchiv v rámci povinného výtisku - právo konzervační knihovny sklízet
Zajistit kvalitní přístup ke službám MVS MVS odkudkoliv, cokoliv, kamkoliv Dodání dokumentu fyzicky: • Doručení do nejbližší knihovny • Zaslání poštou domů
Dodání kopie dokumentu • Fyzické • Elektronické • Prostřednictvím pošty – knihovna pošle elektronicky, pošta doručí výtisk
Zajistit kvalitní přístup ke službám MVS MVS odkudkoliv, cokoliv, kamkoliv Služby nad elektronickými dokumenty obdobné jako nad fyzickými (jiné autorskoprávní aspekty) Zrychlení MVS služeb Zlevnění MVS služeb Podpora ISO ILL protokol 10160, 10161 (může přispět ke zrychlení a zlevnění)
Koordinovaný přístup k informačním zdrojům Efektivní využívaní prostředků na informační zdroje Optimalizace využití finančních prostředků a dostupnosti informačních zdrojů Nároky na mezirezortní spolupráci Klíčové zejména pro oblast VaVaI
Časový rámec Pro jednotlivé dílčí cíle je nutné stanovit časový rámec Služby zavedené plošně do roku 2014 Služby zavedené pilotně/částečně do roku 2014 a plošně do roku 2020 Služby cílené na období 2015-2020 a do roku 2014 připravované
Děkuji za pozornost! A děkuji všem kolegům za spolupráci při přípravě!
Fondy Martin Svoboda Národní technická knihovna
Klient říká: „V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem nebo z pohodlí domova bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získám bezplatně požadovanou kvalitní službu“ Aha, a co mi služba poskytne? Kde brát? …
Fondy A - Tradiční knihovní fondy Zajistit trvalé uchovávání tradičních knihovních fondů včetně metodik, standardů, nástrojů a financování.
B - Digitalizace Podporovat digitalizaci na jednotlivých úrovních NDK, regiony, oborové instituce, specializované projekty. Koncepčně vyřešit dlouhodobou ochranu digitálních dokumentů. Zabezpečit maximální zpřístupnění digitálních dokumentů.
C – Elektronické informační zdroje Zabezpečit efektivní dostupnost EIZ pro podporu VaV po roce 2011. Zabezpečit efektivní dostupnost EIZ pro širokou
A - Tradiční knihovní fondy Zajistit trvalé uchovávání tradičních knihovních fondů včetně metodik, standardů, nástrojů a financování. 9 Tradiční fondy jsou základním prvkem systému knihoven a samy tvoří strukturovaný a hierarchizovaný systém s různými funkcemi, který se mění a vyvíjí. 9 Současný stav je neuspokojivý, systém fondů a činností zaměřených na jejich trvalé uchování negarantuje cíle definované zákonem (trvalé uchování).
Stáří opotřebení
Křehký novinový papír
Povodn ě
… a i naši milí klienti
SWOT – Silné stránky Poměrně rozsáhlé dochování knižních sbírek v našich knihovnách (absence destruktivních dopadů válečných konfliktů na našem území) Výstavba nových budov knihoven a depozitářů Uspokojivá úroveň bibliografické kontroly a evidence a slušná míra automatizace je dobrým základem pro další rozvoj oblasti trvalého uchovávání Poměrně vysoká míra spolupráce knihoven v ostatních oblastech A - Tradiční knihovní fondy
SWOT – Slabé stránky Trvalé uchovávání je neřízený, nekoordinovaný a nahodilý proces Neúčinná legislativa k PV se nevztahují standardy jako péče o prostředí, odkyselování, konzervace, bezpečnost, služby Neexistuje spolehlivý nástroj evidence knihovních sbírek Knihovny nemají dostatečné prostředky na akvizici, což vytváří tlak na povinné výtisky PV periodik neplní svůj účel, spíš funguje jako akviziční zdroj
Chybí dotační program – systém je knihovní A - Tradiční nekonsistentní fondy
SWOT – Příležitosti Uchování národního knižního dědictví v poměrně vysoké kompletnosti Racionalizace systému povinných výtisků Úspora finančních prostředků díky centralizovanému depozitnímu uchovávání málo žádané literatury A - Tradiční knihovní fondy
SWOT – Hrozby „Eroze“ národního knižního dědictví, snížení počtu dochovaných exemplářů v knihovnách, vyšší tlak na konzervační exempláře Zhoršení poskytovaných služeb Vyšší náklady na trvalé uchování
A - Tradiční knihovní fondy
Cíle Vytvořit organizační a finanční mechanismy pro trvalé uchování národního kulturního dědictví v oblasti knižní kultury. Vypracovat metodiky pro uchovávání dokumentů a konzervaci a restaurování novodobých dokumentů. Zpracovat analýzu a navrhnout dotační program pro akvizici knihovních sbírek Analyzovat efektivnost stávajícího systému PV a navrhnout jeho racionalizaci, zejména s ohledem na PV periodik Analyzovat ekonomický přínos systému depozitního ukládání málo využívané literatury a navrhnout racionální systém trvalého uchovávání. A - Tradiční knihovní fondy
B - Digitalizace B1 Podporovat digitalizaci na jednotlivých úrovních - NDK, regiony, oborové instituce, specializované projekty. B2 Koncepčně vyřešit dlouhodobou ochranu digitálních dokumentů. B3 Zabezpečit maximální zpřístupnění digitálních dokumentů.
B1 - Digitalizace na různých úrovních
Obecní kroniky
B1 - Digitalizace na různých úrovních Almanachy spolků, pohyblivé obrázky
B2 Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů Bezpečná úložiště
B3 Maximální zpřístupnění digitálních dokumentů Pro koho? Už jsou – za chvíli budou mezi námi
SWOT – Silné stránky Knihovny v ČR obecně dodržují metodiky Knihovny v ČR běžně a rády bez problému kooperují Řešení typu Kramerius a jiná Open Source Znalosti metodiky Existující síťová infrastruktura Nadšení lidí B - Digitalizace
SWOT – Slabé stránky Marketing Podpora vlády Nedostatečná opora digitalizace a LTP v organizačních strukturách knihoven ani v jejich procesech Malé finanční prostředky Autorský zákon Nedocenění oborových zdrojů (digitalizace v knihovnách a institucích “mimo” Ministerstvo kultury) B - Digitalizace
SWOT – Příležitosti RegistrDigitalizace.cz Open source SW (Kramerius, Fedora, DSpace, CDS Invenio, XENA, RODA aj.) Kooperace s kraji, krajské projekty Masivní digitalizace Oborové nebo specializované projekty Trend využívání elektronických dokumentů (čtečky knih, smart phones apod.) B - Digitalizace
SWOT – Hrozby Krácení finanční podpory Odchod kvalifikovaných lidí a nemožnost sehnat/zaplatit nové Autorský zákon (nevhodná nebo žádná úprava) Ztráta dat Ztráta prestiže a vlivu knihoven (vs. komerční subjekty poskytující informace) B - Digitalizace
Cíle Masivní digitalizace – Národní digitální knihovna, regiony a oborově zaměřené instituce Rozvoj koordinačních projektů Programová podpora malých projektů Marketing existujících řešení (SW, metodiky, standardy, služby) Koncepční řešení dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů na národní (případně regionální) úrovni – jak digitalizovaných, tak „e-born“
B - Digitalizace
Maximální zpřístupnění digitálních
Národní digitální knihovna
Současný stav: Projekt schválen, teoreticky ve stavu realizace, prakticky „zmrazen“ čekáním na povolení MK ČR k podpisu smlouvy s vybranou právní kanceláří (od 15.7.2010!). Stojí i následující výběrová řízení, zkracuje se čas na digitalizaci, vznikají komplikace pro navazující krajské projekty. Co mohou české knihovny očekávat? Do roku 2014 26 mil. stran digitalizovaných dokumentů a 100 mil. stran webových dokumentů zpřístupněných v souladu s platnou legislativou, vybudování a zprovoznění důvěryhodného digitálního úložiště, zkušenosti, metodiku, standardy prověřené v praxi Vztah NDK a plánovaných aktivit Google (chystaná smlouva s NK ČR + aktivity ve Vídni): Google se soustředí na KNIHY ze 16., 17., 18. a 19. století. NK ČR má 19. století hotové (Norské fondy), v rámci NDK budou digitalizovány fondy z 19. století v MZK. NDK klade s ohledem na kontext Smart administration důraz na PERIODIKA, knihy 20. a 21. století, plakáty, mapy a atlasy. K duplicitám a nežádoucím překryvům tedy nedojde,
C – Elektronické informační zdroje
C1 Zabezpečit efektivní dostupnost EIZ pro podporu VaV po roce 2011 Zabezpečit českým výzkumným pracovníkům kontinuitu v získávání, zpřístupňování a poskytování informací prostřednictvím informačních zdrojů VaV (databází, periodik, elektronických i klasických dokumentů) s důrazem na jejich náležitou aktualizaci, …
C2 Zabezpečit efektivní dostupnost EIZ pro širokou veřejnost Umožnit širokému okruhu uživatelů všech typů knihoven rychlé a kvalitní získávání aktuálních
C1 - EIZ pro VaV po roce 2011 Když se to nepovede… From: Jiri Kropacek <
[email protected]> To: Alzbeta Kropackova
Subject: Mam se ... Date: Thu, 23 Nov 2012 11:57:57 +0800 Content-Type: text/plain; charset="ISO 8859-1" Ahoj rodino, doufam, ze se mate dobre a ze se zase chystate na lyzovacku. Tady je cim dal vic horko, ale jeste to jde vydrzet. Taky vam chci rict, ze na Vanoce neprijedu a asi ani na jare. Tady se totiž fantasticky studuje, v knihovne je vsecko, co potrebuju a ani tam nemusim chodit protože vsecky casopisy muzu cist i na koleji nebo v Learned Resources Centre. Je to smutny, ze nemuzu studovat doma v Brne, protoze tam proste nemuzu delat svoji specializaci – a vlastne ani zadnou jinou. Jestli to takhle pujde dal, nebude na ceskejch skolach pomalu nikdo studovat, vsichni budou v Australii jako ja, v Americe, nebo aspon v Nemecku. Zatím se mejte Jirka
C1 - EIZ pro VaV po roce 2011 Když se to nepovede …
SWOT – Silné stránky státem dotované (ve výši 75 až 100%) informační zajištění VVI v ČR srovnatelné se zahraničím s více než desetiletou kontinuitou rozvoj vědních oborů na VŠ a posílení VVI v ČR trvale narůstající využití na VŠ, v AV ČR a dalších veřejných výzkumných institucích doložitelné statistickými údaji zkušenosti se sdílením a společným využíváním EIZ konsorcionálním způsobem doložené zvýšení počtu publikací v impaktovaných periodikách rozšíření spektra zdrojů i pro širokou veřejnost
C1 – EIZ pro VaV
SWOT – Slabé stránky Plošné licence Příliš široký okruh příjemců (členy konsorcií i instituce bez přímé vazby na VVI) Slabé rozlišení EIZ podle určení (pro VVI x pro širokou veřejnost) Î špatný poměr cenavýkon Nejistý distribuční mechanismus dotací po roce 2011 O nástroje pro evaluaci výsledků VVI se soutěží Malé zapojení do aktivit Open Access C1 – EIZna pro VaV národní úrovni
SWOT – Příležitosti EIZ jako součást projektů podle 130/2002 Sb. Ustanovení konsorcií na základě společenské objednávky (odděleně pro zdroje pro VVI a širokou veřejnost) Vyčlenění prostředků na citační databáze pro evaluaci odpovídající metodice hodnocení VVI (WoK, SCOPUS) Vytvoření silného centra (nejlépe právnické osoby) jako platformy pro konsorcionální zpřístupnění EIZ a zapojení do iniciativy C1 – EIZ pro VaV Open Access
SWOT – Hrozby Změna zákona 130/2002 Sb. - ukončení dotačních programů po roce 2011 bez „náhrady“ – roztříštění stávajícího systému pokrytí EIZ VVI Přerušení kontinuity v dostupnosti EIZ vůbec / do nastartování jiného způsobu financování, ztráta licenčních výhod, ztráta kontaktu se světovou vědou Ohrožení informačního zajištění české vědy C1 – EIZ pro VaV
Cíle Definice jádra informační infra VVI Analýzy distribučního mechanismu podpory informační infrastruktury definice jádra EIZ pro VVI v jednotlivých vědních oborech účinnosti podpory informační infrastruktury na VVI
Koordinace konsorcií v ČR - vytvoření silného licenčního centra C1 – EIZ pro VaV
Určení způsobu financování základních á t jů l i ý l dků VVI
C2 - EIZ pro širokou veřejnost 9 Britští lékaři po opuštění university ztratí přístup k více než 50% informačních zdrojů, které měli, když studovali 9 Veřejnost nemá podporu všestranného rozvoje 9 Dojednatelná cena může být nízká 8 Jazyková bariéra 8 Dovednost vyhledávat ve složitých databázích
SWOT – Silné stránky Existence zdrojů Poptávka
SWOT – Slabé stránky Malá nabídka, zahraniční EIZ pouze v několika málo knihovnách Slabá/neexistující programová podpora Chybí analýzy vlivu případné podpory C2 – EIZ pro veřejnost
SWOT – Příležitosti Podpora celoživotního vzdělávání a zájmových činností Podpora rovných příležitostí Bezbariérovost on-line přístupu
SWOT – Hrozby Prohlubování vzdělanostních rozdílů ve společnosti Prohlubování rozdílů mezi regiony C2 – EIZ pro veřejnost
Cíle Umožnit širokému okruhu uživatelů všech typů knihoven rychlé a kvalitní získávání aktuálních informací z ekonomiky, politiky a kultury. Podpora vzdělávání a sebevzdělávání všech skupin obyvatel. Zpřístupnění českých dokumenty, které nejsou předmětem trvalého uchovávání v dané knihovně. Analýza oblastí podpory Určení dotačních zdrojů
C2 – EIZ pro veřejnost
Děkuji Členům ÚKR, Členům pracovní skupiny Fondy a podskupin Tradiční knihovní fondy, Digitalizace, Elektronické informační zdroje,
Kolegyním a kolegům za podporu a pomoc, Vám za pozornost
Nobelovu cenu pro otce Webu
Tima Berners-Lee!
Lidé (pracovníci, lidské zdroje) Mgr. Zlata Houšková Národní knihovna ČR
Instituce Počet obyvatel Počet knihoven Do 500 2 765 501 až 1000 1 204 1001 až 3000 874 3001 až 5000 178 5001 až10000 151 10001 až 20000 72 20001 až 40000 39 40001 ‐ 36 Celkem 5 319
Lidé Generační výměna Vzdělání managementu (i personálu) v jiném oboru Měnící se profilace škol Nepružnost a strnulost managementu Přetrvávající problémy v interní, externí i meziinstitucionální komunikaci Nízká prestiž profese (i v rámci ní samé)
Základní teze: V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně, rychle obsloužen příjemným,
kvalifikovaným, očividně motivovaným personálem nebo z
pohodlí domova, bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získávám bezplatně požadovanou službu v dobré kvalitě.
Silné stránky eStabilita povolání/zaměstnání eVztah k profesi eZkušenosti eGender eSilné osobnosti v oboru eProfesní spolek eFiremní kultura (???) eExistence oborového vzdělání
dStandardizované akreditované RKK dRozvíjející se elearning dÚroveň vzdělání (SŠ+) dZájem o další vzdělávání dSpolečenská prestiž (slušní, vzdělaní) dMožnost seberealizace v širokém spektru
Slabé stránky eRigidita, neochota dAbsence kariérních řádů/principů ke změně dNízká efektivita eNemotivující výkonů stabilita zaměstnání dNízká úroveň personálního řízení eNevyrovnaná kvalifikační úroveňdNízké (profesní) sebevědomí eNevyrovnaná výkonnost dNízká společenská prestiž (finance) eVysoký věkový průměr dNízké mzdy (podhodnocení) eGender
Příležitosti eKrize jako příležitost dAbsolventi oborového (?) vzdělání eRozvoj ICT eSoudržnost komunitydZměny v oboru školství (spolek) (infogramotnost) eMezinárodní dKoncepce CŽV v spolupráce oboru eFiremní kultura dDefinice standardů eKomunitní role dSystém akreditací (knihoven) eRozvoj e-learningu
Hrozby eNedostatek financí eNepříznivé pracovní podmínky eZměny v legislativě (?) eDemografický vývoj (stárnutí) eOtevírání nůžek expert – masa eNedostatek intraoborové komunikace a
dNeschopnost využít rozvoje ICT dNezájem veřejnosti o služby knihoven dOdchod silných osobností dRozpad oborového vzdělání dNeprosazení žádoucích změn
Strategie 1. Změnit platové předpisy (zvýšit platy…) motivovaný+P
2. Zpracovat koncepci CŽV pro oblast knihovnictví s důrazem na požadavky praxe kvalifikovaný 3. Zavést systém akreditovaného CŽV (kurzů a certifikovaných zkoušek) kvalifikovaný
4. Doplnit (strukturovat) kartotéku typových pozic profese knihovník motivovaný+P
5. Prosazovat řízení lidských zdrojů v knihovnách na moderních principech systém viz ostatní+P
Zpracovat koncepci CŽV pro oblast knihovnictví s důrazem na požadavky praxe
eProvést Analýzu mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR 2010/2011; porovnat s analýzami z předchozích let, zejména z r. 2003/2004 eProvést analýzu nabídky stávajících oborových formálních studijních programů všech úrovní a jejich porovnání s potřebami a poptávkou eProvést analýzu nabídky stávajících oborových studijních programů neformálního vzdělávání a jejich
Zpracovat koncepci CŽV pro oblast knihovnictví s důrazem na požadavky praxe
eZpracovat koncepci evaluace programů neformálního CŽV pro oblast knihovnictví včetně formulace motivačních faktorů ePostupně připravovat standardy kurzů face-to-face vzdělávání a koncepci oborového e-learningu eZpracovat doporučení pro knihovny ČR v oblasti CŽV pracovníků knihoven
Zavést systém akreditovaného CŽV (kurzů a certifikovaných zkoušek)
eDefinovat proces akreditace včetně evaluace na MK ČR; eVybrat a jmenovat akreditační komisi ePostupně akreditovat připravené specializační a inovační kurzy na MK ČR eSjednotit úroveň stávajících rekvalifikačních kurzů, vytvořit standardy pro certifikovanou zkoušku absolventa
Zavést systém akreditovaného CŽV
(kurzů a certifikovaných zkoušek)
ePodpořit tvorbu a sdílení studijní informační podpory eVytvořit pilotní sítě školicích pracovišť pro jednotlivé specializační kursy a podpořit jejich vytvoření, akreditace a pořádání eVytvořit standard požadavků certifikovaných zkoušek pro pracovní pozice v knihovnictví eSladit kurzy s požadavky Katalogu prací (kapitola 2.3.1 Knihovník) a KTP
Prosazovat řízení lidských zdrojů v knihovnách na moderních principech eProsadit zavedení koncepce CŽV do praxe knihoven ePropagovat akreditované kurzy CŽV pro zvyšování kvalifikace pracovníků knihoven v ČR eZpracovat návrh vzorového kariérního řádu a další vzorové materiály (popisy pracovních míst, standardy vzdělání pro jednotlivé pracovní pozice v knihovnách, postupy adaptačních procesů v knihovnách ad.)
Prosazovat řízení lidských zdrojů v knihovnách na moderních principech eOrganizovat (povinné?) systematické vzdělávání v oblasti personálního managementu pro vedoucí pracovníky knihoven
Doplnit (strukturovat) kartotéku typových pozic (KTP) profese knihovník e Specifikovat nové pracovní pozice a event. přepracovat popis stávajících s přihlédnutím k aktuálním výstupům koncepce CŽV pro oblast knihovnictví e Na základě analýzy u vybraných knihoven různých typů a velikostí provést specifikaci požadavků na nové pracovní pozice e Nově strukturovat kartotéku typových pozic, zejména rozšířit o nově definované pozice v oblasti knihovnictví, a to meziresortně e Změnit katalog prací s využitím definování nových pracovních pozic, které budou vycházet z KTP, a na tomto základě změnit i platové zařazení (viz cíl 1) e Využít aplikovaných a aplikovatelných poznatků a
zkušeností se zaváděním KTP v rámci EU
Díky týmu eH. Bouzková eŠ. Kašpárková eZ. Kloučková eR. Římanová eJ. Štěrbová dR. Papík
Financování PhDr. Vít Richter Národní knihovna ČR
Jak bude nová koncepce financována? Peníze budou Peněz bude málo Musíme se především spolehnout sami na sebe Musíme peníze umět získat Musíme peníze rozumě utratit Musíme prokázat jejich efektivnost
Mohou nám pomoci dotační programy
Priorita Zpracovat metodiku ekonomických výzkumů ROI v knihovnách
Co je ROI? ROI - Return on Investment: měření návratnosti investic Knihovnické jsou převážně bezplatné Kolik stojí knihovna a její služby? Jaký je přínos služeb? Lze přínos služeb měřit v penězích?
Proč potřebujeme vědět, kolik stojí knihovny? Internet – digitalizace: zpochybňování významu knihoven jako veřejné služby
Rozhodování o použití veřejných prostředků Tlak na hospodárnost, transparentnost, účelnost Vyplatí se investovat do knihovny? Jaká je návratnost této investice?
Priorita
Optimalizovat strukturu grantových programů
Roční objem dotačních programů: téměř 500 mil. Kč
Vznik nových dotačních programů?
Optimalizovat strukturu grantových programů Zajistit prioritní finanční podporu hlavních (změnových) projektů – centrální služby Podpora inovativních projektů Neposkytovat dotace na běžnou obnovu starých zařízení
Motivace, provázání s plněním standardů Dotaci dostanu tehdy, jestliže splňuji určité podmínky • Spolupráce s SK ČR, rozsah provozní doby,
Dotaci dostanu na to, abych mohl splnit stanovené podmínky • OPAC na webu, veřejný internet
Dotaci dostanu tehdy, jestliže se zaváži ke splnění určitých podmínek • Po realizaci projektu rozšířím provozní dobu knihovny
Optimalizovat strukturu grantových programů Měřitelnost cílů a kontrola jejich plnění Víceleté financování větších projektů Kofinancování – sdružování finančních prostředků Problém předfinancování Udržitelnost – jak zajistit financování po ukončení rozvojového projektu
Dílčí cíle Vytvořit dlouhodobě predikovatelná pravidla financování z veřejných zdrojů. Intenzivněji využívat dobrovolníky a systém veřejně prospěšných prací.
Co od nás žádá nová koncepce? Samozřejmou věc Provozovat lépe svou vlastní knihovnu Poskytovat služby, které jsou našim návštěvníkům užitečné
Co by mělo být nové? Využití potenciálu systému knihoven Důraz na spolupráci Nabídnout svým uživatelům nové služby • Které poskytuje někdo jiný • Které vznikají na bázi spolupráce
Nutnost investovat do spolupráce
