KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA VSETÍN NA LÉTA 2009 AŢ 2011

PREVENCE KRIMINALITY VE VSETÍNĚ

KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA VSETÍN NA LÉTA 2009 AŢ 2011

Zpracovatelé: Komise prevence kriminality - předsedkyně doc. PhDr. PaedDr. Olga Krejčířová, Ph.d Odbor školství a kultury - vedoucí odboru Bc. Věra Goldová - vedoucí oddělení školství Ing. Jana Janovská - referent pro sport Mgr. Pavla Stachová Městská policie - ředitel Bc. Nikolaj Martinák Konzultant - manaţer prevence kriminality Ing. Jaromír Kudlík

Vsetín, srpen 2008 1

OBSAH ANALÝZA I.

ANALÝZA KRIMINALITY I.1 I.2 I.3 I.4 I.5 I.6 I.7 I.8 I.9

II.

II.6 II.7 II.8

str. 12 str. 13 str. 14

Obyvatelstvo ve městě Vsetín – základní údaje Struktura vzdělanostní úrovně obyvatelstva Nezaměstnanost Informace o národnostním sloţení obyvatelstva Informace o kumulaci sociálně a kulturně znevýhodněných skupin obyvatelstva Informace o charakteru osídlení Informace o dávkách sociální pomoci Údaje orgánů sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) a sociálních kurátorů odborů sociálních věcí

str. 15 str. 16 str. 16 str. 17 str. 19 str. 21 str. 26 str. 27

INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA PREVENCE KRIMINALITY III.1 III.2

III.3

III.4 III.5

IV.

str. 4 str. 5 str. 6 str. 7 str. 8 str. 9

SOCIÁLNĚ-DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA II.1 II.2 II.3 II.4 II.5

III.

Celková kriminalita – úroveň OO PČR Skladba kriminality Majetková kriminalita Krádeţe vloupáním Krádeţe prosté Struktura pachatelů Analýza kriminality – přepočet na území města Vsetín pro rok 2007 Popis situace, komentář Zpráva o činnosti a komentář k bezpečnostní situaci ve městě z pohledu Městské police Vsetín

Činnost samosprávy – odboru sociálních věcí, oddělení sociálně právní ochrany dětí, terénní sociální práce str. 29 Pedagogicko-psychologické poradny, kontaktní centra, azylové domy, domy dětí a mládeţe, stacionáře, komunitní centra, nízkoprahová centra str. 32 Aktivity nestátních neziskových a charitativních organizací, které působí v oblasti sociální prevence zaměřené na problémové a rizikové cílové skupiny str. 36 Informace o činnosti Probační a mediační sluţby str. 38 Stručný přehled nabídky zájmové a sportovní činnosti pro děti a dospělé, informace o školách a školních sportovních klubech str. 38

INFORMACE O SOCIOLOGICKÝCH VÝZKUMECH A ŠETŘENÍCH TÝKAJÍCÍCH SE PREVENCE KRIMINALITY, KTERÉ BYLY PROVEDENY NA ÚROVNI MĚSTA IV.1

Sociologický výzkum názorů občanů města Vsetín na problémy bezpečnosti – rok 1994

str. 40

2

IV.2 IV.3 IV.4

V.

Srovnávací výzkum názorů občanů města Vsetín na problémy bezpečnosti - rok 1996 str. 41 Analýza bezpečnostní situace města Vsetín - rok 2002 str. 43 Analýza bezpečnostní situace města Vsetín - rok 2004 str. 46

PŘEHLED PREVENTIVNÍCH PROJEKTŮ A VÝŠE FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VYNALOŢENÝCH NA JEJICH REALIZACE str. 49

KONCEPCE ÚVOD I.

VÝCHODISKA I.1 I.2 I.3 I.4 I.5 I.6 I.7 I.8

Analýza kriminality Sociálně-demografická analýza Institucionální analýza Analýza názorů a postojů občanů Analýza moţných zdrojů financování preventivních aktivit Doporučení expertů Zkušenosti města Vsetín s realizací preventivních aktivit v letech 1996-2007 Zahraniční zkušenosti města Vsetín s realizací preventivních aktivit

str. 52 str. 52 str. 53 str. 53 str. 53 str. 54 str. 54 str. 54

II.

STANOVENÍ PRIORIT

III.

STANOVENÍ HLAVNÍCH A DÍLČÍCH PROBLÉMŮ A NÁVRHY NA JEJICH ŘEŠENÍ

str. 55

Dlouhodobá rovina Krátkodobá rovina

str. 59 str. 62

IV.

ZPŮSOB VYHODNOCOVÁNÍ

str. 64

V.

AKTÉŘI A JEJICH ROLE

str. 65

V.1 V.2 V.3 V.4 V.5

VI.

Manaţer prevence kriminality Výkonné subjekty Spolupracující subjekty Forma zapojování do koncepce prevence kriminality města Způsob koordinace aktivit aktérů

DLOUHODOBÉ ŘEŠENÍ OBLASTI PREVENCE KRIMINALITY NA ÚROVNI MĚSTA

str. 67

ZÁVĚR

3

ANALÝZA

I. ANALÝZA KRIMINALITY

I.1 Celková kriminalita – úroveň OO PČR

Tabulka č. I./1 - Celková trestná činnost a index nápadu celkové TČ v letech 2005-2007

Počet zjištěných trestných činů Index na 10.000 obyvatel OO PČR Vsetín Index na 10.000 obyvatel město Vsetín

2005 747 213,4

2006 712 203,4

2007 728 211,0

238,0

227,7

231,0

Graf č. I./1

800 Počet zjištěných trestných činů

700 600 500

Index na 10.000 obyvatel OO PČR Vsetín

400 300 200

Index na 10.000 obyvatel město Vsetín

100 0 2005

2006

2007

Tabulka č.I./2 - Porovnání indexu nápadu celkové TČ za rok 2007

Index na 10.000 obyvatel

Město Vsetín 231,0

OO PČR Vsetín 211,0

Zlínský kraj 186,4

ČR 347,5

4

Graf č.I./2 Index nápadu celkové TČ na 10.000 obyvatel

400 300 200 100 0

Město Vsetín

OO PČR Vsetín

Zlínský kraj

ČR

Porovnání indexu nápadu celkové TČ s indexy ostatních OO PČR, v jejichţ působnosti se nachází města s počtem obyvatel nad 25 tisíc vyznívá pro OO PČR Vsetín pozitivně. Ze 47 sledovaných OO PČR má index nápadu celkové trestné činnosti větší 43 obvodních oddělení. Index nápadu celkové trestné činnosti města Vsetín byl v roce 2007 o 20 procent vyšší neţ index ve Zlínském kraji, coţ je ovlivněno především faktem, ţe Zlínský kraj je regionem s velkým podílem venkovského osídlení, přičemţ se kriminalita soustřeďuje především do větších sídel. Index celkového nápadu trestné činnosti města Vsetín v porovnání s indexem celé ČR je o cca 34 procent menší. Lze konstatovat, ţe v rámci celé ČR patří město Vsetín k lokalitám s podprůměrným počtem spáchaných trestných činů

I.2 Skladba kriminality Tabulka č. I./3 - Sloţení kriminality v teritoriu působnosti OO PČR Vsetín v letech 2005-2007

2005

Počet zjištěných trestných činů Majetková kriminalita Násilná + mravnostní kriminalita Ostatní kriminalita Zbývající kriminalita Hospodářská kriminalita

2006

abs. počet

% podíl

747 382 85 65 59 156

100,0 51,0 11,0 9,0 8,0 21,0

abs. počet 712 321 47 63 106 175

2007 % podíl 100,0 45,0 7,0 9,0 15,0 24,0

abs. počet 728 342 66 42 143 135

% podíl 100,0 47,0 9,0 6,0 20,0 18,0

Graf č. I./3

800 700

Počet zjištěných trestných činů

600

Majetková kriminalita

500

Násilná + mravnostní kriminalita

400

Ostatní kriminalita

300

Zbývající kriminalita

200 100

Hospodářská kriminalita

0 2005

2006

2007

5

Graf č. I./4 Procentuální podíl jednotlivých druhů trestné činnosti v roce 2007 Majetková kriminalita 18%

Násilná + mravnostní kriminalita

47%

Ostatní kriminalita

20%

Zbývající kriminalita 6%

9%

Hospodářská kriminalita

Graf č. I./5

Graf č. I./6 rok 2005

rok 2006

21%

24% 45%

8%

51% 15%

9%

11%

9%

7%

I.3 Majetková kriminalita Tabulka č. I./4 - Sloţení majetkové kriminality v letech 2005-2007

2005 abs. % počet podíl 382 100,0 86 23,0 271 70,0 25 7,0

Počet majetkových trest. činů Krádeţe vloupáním Krádeţe prosté Krádeţe ostatní

2006 abs. % počet podíl 321 100,0 87 27,0 203 63,0 31 10,0

2007 abs. % počet podíl 342 100,0 108 32,0 190 55,0 44 13,0

Graf č. I./7 400 350 300

Počet majetkových trest. činů

250

Krádeže vloupáním

200 Krádeže prosté

150 100

Krádeže ostatní

50 0 2005

2006

2007

6

Graf č. I./8 Procentuální podíl jednotlivých druhů majetkové trestné činnosti v roce 2007

13% 32% Krádeže vloupáním Krádeže prosté Krádeže ostatní 55%

Graf č. I./9

Graf č. I./10 rok 2005

7%

rok 2006

10%

23%

70%

27%

63%

I.4 Krádeţe vloupáním Tabulka č. I./5 - Sloţení krádeţí vloupáním v letech 2005 – 2007

2005 Krádeţe vloupáním Vloupání do obchodů Vloupání do restaurací Vloupání do bytů Vloupání do chat Vloupání do domů Vloupání do ostatních objektů

abs. počet 86 12 7 9 3 3 40

% podíl 100,0 14,0 8,1 10,5 3,5 3,5 46,5

2006 abs. počet 87 5 7 5 9 2 49

% podíl 100 5,7 8,0 5,7 10.3 2,3 56,3

2007 abs. počet 108 1 13 5 20 2 10

% podíl 100 0,9 12,0 4,6 18,5 1,9 9,2

Graf č. I./11

Vývoj počtu krádeží vloupáním v letech 2005-2007

150 100 50 0

2005

2006

2007

Graf č. I./12

7

Struktura krádeží vloupáním Vloupání do obchodů

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Vloupání do restaurací Vloupání do bytů Vloupání do chat Vloupání do domů 2005

2006

2007

Vloupání do ostatních objektů

I.5 Krádeţe prosté

Tabulka č. I./6 - Sloţení krádeţí prostých v letech 2005 – 2007

Krádeţe prosté Krádeţe kapesní Krádeţe motorových vozidel Krádeţe věcí z aut Krádeţe součástek z vozidel Krádeţe v bytech Krádeţe na jiných osobách Krádeţe v jiných objektech Krádeţe jízdních kol Krádeţe ostatní

2005 abs. % počet podíl 271 100,0 16 5,9 26 9,6 54 19,9 5 1,8 14 5,2 43 15,9 63 23,2 39 14,4 11 4,1

2006 abs. % počet podíl 203 100 8 3,9 15 7,3 37 18,2 9 4,4 12 5,9 31 15,3 51 25,1 31 15,3 9 4,4

2007 abs. % počet podíl 190 100 8 4,2 30 15,8 33 17,4 3 1,6 10 5,3 14 7,4 45 23,6 35 18,4 12 6,3

Graf č. I./13 Vývoj počtu krádeţí prostých v letech 2005-2007

300 250 200 150 100 50 0 2005

2006

2007

Graf č. I./14

8

Krádeže kapesní

Struktura krádeţí prostých Krádeže motorových vozidel 70

Krádeže věcí z aut

60 50

Krádeže součástek z vozidel

40

Krádeže v bytech

30

Krádeže na jiných osobách

20

Krádeže v jiných objektech

10 Krádeže jízdních kol 0 2005

2006

2007

Krádeže ostatní

I.6 Struktura pachatelů

Tabulka č. I./7 - Osoby stíhané za celkovou trestnou činnost v letech 2005 – 2007

2005 počet % 368 100,0 176 47,8 7 1,9 16 4,3

Počet stíhaných osob Recidivisté Děti 1 –14 let Mladiství 15-17 let

2006 počet % 398 100,0 196 49,2 11 2,8 19 4,8

2007 počet % 335 100,0 162 48,4 0 0 14 4,2

Graf č. I./15 Počty a struktura stíhaných osob v letech 2005 - 2007 CELKOVÁ TRESTNÁ ČINNOST 400 350 300

Celkový počet stíhaných osob

250 200

Recidivisté

150 100

Děti 1 – 14 let Mladiství 15 - 17 let

50 0 2005

2006

2007

Tabulka č. I./8 - Osoby stíhané za násilnou trestnou činnost v letech 2005 – 2007

9

2005 počet % 65 100,0 24 36,9 3 4,6 5 8,0


2006 počet % 38 100,0 20 52,6 1 2,6 1 2,6

2007 počet % 37 100,0 20 54,1 0 0 2 5,4

Graf č. I./16 Počty a struktura stíhaných osob v letech 2005 - 2007 NÁSILNÁ TRESTNÁ ČINNOST 70 Celkový počet stíhaných osob

60 50

Recidivisté

40 30

Děti 1 –14 let

20 Mladiství 15-17 let

10 0 2005

2006

2007

Tabulka č. I./9 - Osoby stíhané za majetkovou trestnou činnost v letech 2005 – 2007

2005 počet % 71 100,0 44 62,0 2 2,8 9 12,7


2006 počet % 85 100,0 46 54,1 5 5,9 11 13,0

2007 počet % 57 100,0 35 61,4 0 0 8 14,0

Graf č. I./17

Počty a struktura stíhaných osob v letech 2005 - 2007 MAJETKOVÁ TRESTNÁ ČINNOST 100 80

Počet stíhaných osob

60

Recidivisté

40

Děti 1 –14 let

20

Mladiství 15-17 let

0 2005

2006

2007

Tabulka č. I./10 - Srovnání struktury stíhaných osob za rok 2007

10

okres Vsetín Počet stíhaných osob Recidivisté Děti 1 –14 let Mladiství 15-17 let

počet 335 162 0 14

% 100,0 48,4 0 4,2

Jihomoravský kraj počet % 20641 100,0 8275 40,1 434 2,1 1040 5,0

Česká republika počet 127718 56773 2635 6322

% 100,0 44,5 2,1 4,9

Graf č. I./18 50 40 okres Vsetín

30

Jihomoravský kraj

20

Česká republika

10 0

Recidivisté

Děti 1 –14 let


Tabulka č. I./11 - Srovnání struktury stíhaných osob za rok 2007 – krádeţe vloupáním

okres Vsetín Počet stíhaných osob Recidivisté Děti 1 –14 let Mladiství 15-17 let

počet 14 9 0 3

% 100,0 64,2 0 21,4



% 100,0 50,8 7,5 13,3

Graf č. I./19

70 60 50 Recidivisté Děti 1 –14 let Mladiství 15-17 let

40 30 20 10 0

okres Vsetín

Jihomoravský kraj

Česká republika

11

Tabulka č. I./12 - Srovnání struktury stíhaných osob za rok 2007 – krádeţe prosté

okres Vsetín počet 37 27 0 4


% 100,0 73,0 0 10,8



% 100,0 62,9 2,8 7,5

Graf č. I./20 80 70 60 50

Recidivisté

40

Děti 1 –14 let

30


20 10 0

okres Vsetín

Jihomoravský kraj Česká republika

I.7 Analýza kriminality – přepočet na území města Vsetín pro rok 2007

Tabulka č. I./13 - Index nápadu trestné činnosti 2007 - přepočet na území města Vsetín

Celková trestná činnost Násilná + mravnostní trestná činnost Majetková trestná činnost Krádeţe vloupáním Krádeţe prosté

Město Vsetín 231,0 20,3 105,9 30,0 61,2

OO PČR Vsetín 211,0 18,9 97,8 30,9 54,3

Rozdíl + 20,0 + 1,4 + 8,1 - 0,9 + 6,9

Graf č. I./21

120 100 80 60 40 20 0

Město Vsetín OO PČR Vsetín Násilná + Majetková Krádeže Krádeže prosté mravnostní trestná činnost vloupáním trestná činnost

12

I.8 Popis situace, komentář Celková kriminalita : Na základě statistických výstupů lze konstatovat, ţe město Vsetín patří k lokalitám s podprůměrným nápadem trestné činnosti. Z vývojové řady počtu spáchaných trestných činů v letech 2005 – 2007 lze dovodit, ţe celková situace ve městě je stabilizovaná. Uvedený fakt lze přičítat tomu, ţe lokalita tradičně patří mezi území s niţším výskytem kriminality. Dalším faktorem, který se na uvedených výsledcích podílí, je dobrá preventivní činnost Policie České republiky a Městské policie Vsetín, přičemţ nelze opomenout fakt, ţe město Vsetín má dlouhodobou koncepci prevence kriminality a jednotlivé preventivní projekty zaměřené na různé cílové skupiny a problémy probíhají jiţ od roku 1993. Skladba kriminality : Z celkového počtu trestných činů v letech 2005-2007 tvořila cca 50 procent kriminalita majetková. Toto číslo se meziročně nevýznamně mění. V uvedeném období tvořila násilná kriminalita cca 10 procent všech spáchaných trestných činů. Závaţná trestná činnost jako jsou loupeţe a váţná ublíţení na zdraví se ve městě objevují jen sporadicky. Celková struktura trestné činnosti v letech 2005-2007 se tak mění jen statisticky nevýznamně. Majetková trestná činnost : V letech 2005-2007 dochází v oblasti majetkové kriminality ke strukturálnímu vývoji. Postupně klesá počet krádeţí prostých, ale narůstá počet krádeţí vloupáním. Od roku 2005 došlo k dvaceti procentnímu poklesu počtu spáchaných prostých krádeţí, ale deseti procentnímu nárůstu krádeţí vloupáním. Tento fakt lze vysvětlit například hypotézou o větší kvalifikovanosti pachatelů trestné činnost, kteří se zaměřují na neoprávněné získání předmětů vyšší ceny. Z krádeţe vloupáním jsou nejčastěji provedeny do tzv. ostatních objektů (v letech 2005 a 2006 cca 50 procent všech krádeţí vloupáním). V roce 2007 došlo k výraznému poklesu tohoto druhu trestné činnosti cca o 80 %. Pokles však zatím nelze věrohodně zdůvodnit. Postupný pokles počtu krádeţí prostých je jevem, který lze vysledovat z vývojové řady počtu spáchaných trestných činů v letech 2005-2007. Lze konstatovat, ţe tento pozitivní trend se prakticky týká všech druhů krádeţí prostých. Hypotéza vysvětlující pokles této trestné činnosti spočívá například ve faktu podílu recidivistů na krádeţích prostých. V letech 2005 a 2006 došlo ke zvýšenému počtu odsouzení recidivistů a jejich následnému výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, coţ se projevilo v dalším roce celkovým poklesem těchto krádeţí. Struktura pachatelů trestné činnosti : Struktura stíhaných pachatelů trestné činnosti na území OŘ PČR Vsetín (celková trestná činnost) odpovídá struktuře na úrovni Jihomoravského kraje i struktuře na úrovni celé ČR. Na teritoriu OŘ PČR Vsetín v letech 2005 – 2007 cca 50 procent stíhaných osob tvořili recidivisté. Z hlediska výskytu kriminality osob mladších 18-ti let, tak se tento podíl nevymyká z krajských ani celostátních dat. Návrhy na opatření ke zlepšení situace : Situace v rámci vývojových trendů počtu a struktury trestné činnosti je na území města stabilizovaná. Dlouhodobým cílem je tento stav udrţet. Jako vhodnými opatřeními se jeví další prohloubení a sladění činností mezi OO PČR Vsetín s Městskou policií Vsetín. Zejména se můţe jednat o další synchronizaci systémů hlídkové sluţby a propojení sluţeben OO PČR Vsetín a MP Vsetín v rámci městského kamerového a dohlíţecího systému, atd.. Dalšími opatřeními mohou být preventivní projekty zaměřené na jednotlivé cílové skupiny osob (např.pachatelé trestné činnosti nebo oběti).

13

I.9 Zpráva o činnosti a komentář k bezpečnostní situaci ve městě z pohledu Městské policie Vsetín Zásadním zjištěným problémem města Vsetín je v letech 2005 – 2007 negativní trend ve vývoji počtu spáchaných přestupků, které souvisí s narušováním veřejného pořádku a občanského souţití přímo v ulicích města nebo na veřejných prostranstvích. Do statistických údajů nejsou zahrnuty přestupky v dopravě. Údaje o počtu přestupků a jejich struktuře byly získány z evidence OO PČR Vsetín a MP Vsetín. Tabulka č. I./14 – Vývoj počtu převládajících přestupků podle druhů

Celkový počet přestupků Přestupky proti veřejnému pořádku a občanskému souţití Přestupky proti majetku Ostatní přestupky

2005 1900 604

2006 2210 842

2007 2795 1154

924 372

784 584

719 922

Graf č. I./22 Celkový počet přestupků v letech 2005 2007

3000 2000 1000 0 2005

2006

2007

Na území města jsou stále více zjišťovány a páchány přestupky proti veřejnému pořádku (rušení nočního klidu, znečišťování veřejných prostranství, buzení veřejného pohoršení), přestupky proti pokojnému občanskému souţití, přestupky proti majetku (zejména drobné krádeţe či drobný vandalismus), ale také přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomániemi (podávání alkoholických nápojů mládeţi, podávání alkoholických nápojů osobám zjevně podnapilým, porušování omezení souvisejících se zákazem kouření, atd.). Graf č. I./23 Přestupky proti

Struktura zjištěných přestupků v veřejnému letech 2005 - 2007 pořádku a

občanskému soužití Přestupky proti majetku

1500 1000 500 0 2005

2006

2007

Ostatní přestupky

14

II. SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA VSETÍN

Město Vsetín tvoří 4 části – Vsetín, Horní Jasenka, Rokytnice a Semetín (3 katastrální území – na stejném katastrálním území leţí Vsetín a Semetín):

II.1 Obyvatelstvo ve městě Vsetín – základní údaje Pro vývoj počtu obyvatel v desetiletí 1996 – 2006 je charakteristické trvalé sniţování, které bylo způsobeno především nepříznivým vývojem migrace. I přes většinou kladný přirozený přírůstek obyvatel (s výjimkou let 1997, 2004 a 2006) byl úbytek způsobený stěhováním vyšší, a proto byl celkový přírůstek vţdy záporný. Tabulka č. II./1 Vývoj počtu obyvatel města Vsetín v letech 1996 aţ 2007

Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Stav obyvatel k 31. 12.

1996

2000

2005

2006

2007

18 15 33 30.856

15 -181 -166 29.556

10 -99 -89 28.261

-9 -177 -186 28.075

81 -193 -112 27.963

Zdroj: ČSÚ

Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 vyšlo najevo, ţe podíl rodáků je ve Vsetíně 55,1 %, coţ je ve Zlínském kraji po městě Zlín druhý nejniţší. K 31. 12. 2007 byl z celkového počtu obyvatel města Vsetín: - podíl muţů 13.350 osob, tj. 48 % - podíl ţen 14.613 osob, tj. 52 %.

15

Tabulka č. II./2 - Počet obyvatel města Vsetín podle věku

Celkem Obyvatelstvo

29.190

V tom ve věku 15 – 29 let 30 – 59 let 7.040 12.439

0 – 14 let 4.787

60 a více let 4.924

Zdroj: ČSÚ (dle SLBD v roce 2001)

K 31. 12. 2007 bydlelo ve Vsetíně 3.908 dětí do 14 let (tj. 14 % z celkového počtu obyvatel města Vsetín). Podíl chlapců ve věku do 14 let byl 1.980 (tj. 51 %) a dívek 1.929 (tj. 49 %). Podíl obyvatel v produktivním věku 15 – 64 let k 31. 12. 2007 byl pak 20.199 obyvatel, tj. 72 % z celkového počtu obyvatel bydlících ve Vsetíně, v tom muţů 9.869, tj. 49 % a ţen 10.330, tj. 51 %. Průměrný věk obyvatel města Vsetín se zvýšil z 38,1 let v roce 2001 na 40,1 let v roce 2006. Je to však stále nejniţší průměrný věk mezi okresními městy ve Zlínském kraji.

II.2 Struktura vzdělanostní úrovně obyvatelstva Tabulka č. II./3 - Obyvatelé města Vsetín nad 15 let věku podle stupně vzdělání

Obyvatelé podle vzdělání obyvatelé nad 15 let celkem v tom podle stupně vzdělání bez vzdělání základní vzdělání vyučení bez maturity střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

město Vsetín osob % 24.403 100,00 69 5.151 8.369 7.113 1.004 2.378 319

0,28 21,11 34,30 29,15 4,12 9,75 1,31

Česká republika osob % 8.575.198 100,00 37.932 1.975.109 3.255.400 2.134.917 296.254 762.459 113.127

0,44 23,03 37,96 24,90 3,45 8,89 1,32

Zdroj: ČSÚ (dle SLBD v roce 2001)

Ve vazbě na ostatní části analýzy (např. postupné zvyšování průměrného věku obyvatel města Vsetín, nízký podíl rodáků, nepříznivé saldo migrace v jednotlivých letech apod.) můţeme konstatovat, ţe s uvolněním dostupnosti maturity a vyšších stupňů vzdělání se zvyšuje podíl absolventů s tímto dosaţeným stupněm vzdělání v jednotlivých věkových skupinách. V důsledku nedostatečných pracovních příleţitostí však tito absolventi velmi často zůstávají v regionu svého studia. Jen méně početná skupina se silnou majetkovou nebo rodinnou vazbou na město se vrací a zůstává bydlet ve Vsetíně.

II.3 Nezaměstnanost Pozitivní je, ţe podíl ekonomicky aktivních obyvatel ve Vsetíně (51,8 %) je podle výsledků SLBD v roce 2001 o 1,6 % vyšší neţ celokrajský průměr (50,2 %). Tabulka č. II./4 - Ekonomická aktivita obyvatelstva ve Vsetíně k 31.12.2003

Počet obyvatel města celkem Počet obyvatel ekonomicky aktivních Podíl zaměstnaných z obyvatelstva celkem v % Podíl pracujících důchodců z obyvatelstva celkem v % Podíl nezaměstnaných z obyvatelstva celkem v % Počet obyvatel ekonomicky neaktivních Podíl nepracujících důchodců z obyvatelstva celkem v %

29 190 15 132 45,63 1,40 6,21 13 814 20,38

16

Podíl ekonomicky neaktivních ţáků, studentů a učňů z obyvatelstva celkem v % v zemědělství, lesnictví a rybolovu z ekonomicky aktivních v % v průmyslu z ekonomicky aktivních v % ve stavebnictví z ekonomicky aktivních v % v obchodu a opravách spotřeb.zboţí z ekonomicky aktivních v % Podíly pracujících v pohostinství a ubytování z ekonomicky aktivních v % v dopravě, poštách a telekomunikacích z ekonom. aktivních v % v peněţnictví a pojišťovnictví z ekonomicky aktivních v % ve veřejné správě, obraně, soc. zabezp. z ekonom. aktivních v % ve školství, zdravotnictví, veter.a sociální činnosti z ekonom.aktiv. v % Podíl vyjíţdějících celkem pracujících do denně mimo obec z vyjíţdějících do zaměstnání v % zaměstnání Vyjíţdějící ţáci a studenti do škol Podíl vyjíţdějících denně mimo obec z vyjíţdějících ţáků a studentů v % Podíl ekonomicky aktivních v postavení zaměstnanců z ekonomicky aktivních v % Podíl ekonomicky aktivních v postavení zaměstnavatelů z ekonomicky aktivních v % Podíl ekonomicky aktivních v postavení samostatně činných z ekonomicky aktivních v %

18,56 1,57 36,88 7,21 9,60 3,28 4,32 1,93 6,69 12,87 12 142 16,37 5 362 10,43 80,28 3,48 10,19

Problémem je mezi uchazeči o práci dlouhodobá nezaměstnanost a trvale vysoký podíl osob starších 50 let, který v letech 2002 – 2006 vzrostl z 16,4 % na 25 %. Stejně tak podíl uchazečů nezaměstnaných déle neţ 1 rok vzrostl ze 41 % na 43,2 %. Tabulka č. II./5 - Uchazeči o práci ve městě Vsetín podle věku, vzdělání a délky evidence

Rok Počet uchazečů Uchazeči o práci celkem z toho ve věku: 17 let a méně 18 – 24 let 50 let a více z toho podle vzdělání: základní vzdělání vyučení s maturitou z toho podle délky evidence: nad 6 měsíců nad 12 měsíců

2002

2003

2004

2005

2006

2.160

2.139

1.865

1.780

1.596

13 510 354

19 453 400

19 355 393

23 329 427

16 249 399

506 924 606

507 908 603

420 762 560

394 749 512

371 658 464

1.367 885

1.425 1.063

1.158 903

1.015 747

957 690

Zdroj: MPSV Graf č. II./1 - Uchazeči o práci ve městě Vsetín podle vzdělání v letech 2002 – 2006

17

Kdyţ shrneme základní vývojové trendy v nezaměstnanosti obyvatel města Vsetín, dojdeme k závěru, ţe příznivě se projevuje pokles počtu uchazečů o zaměstnání z 2.160 osob v roce 2002 na 1.596 osob v roce 2006. Podíl ţen ve struktuře nezaměstnaných se však neustále zvyšuje z 42,7 % roku 2002 na 47 % v roce 2006. Příznivý je naproti tomu vývoj počtu absolventů a mladistvých.

II.4 Informace o národnostním sloţení obyvatelstva Českou republiku můţeme zařadit k jednonárodnostním státům, neboť 94 % obyvatel se hlásí k české, moravské či slezské národnosti se společným jazykem, kulturou, historií apod. Tabulka č. II./6: Národnostní sloţení obyvatelstva v ČR a ve Vsetíně (v %)

Národnost Česká Moravská slovenská Ostatní: Poláci Němci Ukrajinci Vietnamci Slezané Romové Jiné

0,51 0,38 0,22 0,17 0,11 0,11 2,47

Česká republika

Město Vsetín

90,42 3,72 1,89 3,97

89,68 5,65 1,38 3,29 0,10 0,03 0,04 0,11 0,003 0,27 2,74

Zdroj: vypočítáno podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001

Češi: Bílá barva: 70 - 80 %, Světle oranţová: 80 – 90 %, Středně oranţová: 90 – 95 %, Sytě oranţová: 95 – 100 %.

18

Moravané: Bledě modrá barva: 2 - 5 %, Nebesky modrá: 5 - 10 %, Světle modrá: 10 - 20 %, Modrá: 20 - 30 %.

Z předchozích údajů vyplývá, ţe oproti průměru v České republice je ve městě Vsetín téměř 3 krát vyšší koncentrace romského obyvatelstva. Protoţe velké mnoţství romských obyvatel se hlásí k české národnosti, dá se předpokládat, ţe údaj o romské národnosti podle oficiálních výsledků SLBD z roku 2001 jsou pouze orientační a počty obyvatel, ţijících v romské komunitě je ve skutečnosti značně vyšší. Situace se zhoršuje vţdy výrazně vlivem návštěv rodin ve Vsetíně příslušníky z jiných zemí zejména v letních měsících.

II.5 Informace o kumulaci sociálně a kulturně znevýhodněných skupin obyvatelstva

Ve Vsetíně je jediné místo, kde došlo ke kumulaci obyvatel romského etnika, a tím je Poschla. Je to malé sídliště, které tvoří 2 domy z ţelezných kontejnerů (v kaţdém je 18 bytů) a 2 dětská hřiště s kolotoči, houpačkami, pískovištěm, prolézačkami. Není zde ţádný obchod, a to ani se základními potravinami. Celkem je zde 36 bytů (24 bytů dvoupokojových a 12 jednopokojových), v kaţdém je WC, koupelna, kuchyňský kout a předsíň. Tabulka č. II./7 - Přehled obsazenosti jednotlivých bytů na Poschle

2pokojové 1pokojové

10 3 x

9 1 x

8 5 x

7 4 x

Počet osob 6 7 2!

5 3 2

4 x 3

3 1 4

1 x 1

Nájemníci si doposud nezvykli na vytvoření pracovních návyků vedoucích k udrţování pořádku a provádění pravidelného úklidu. Problémem je udrţet čisté zdi, které jsou opakovaně po natření i po zvolení tmavší barvy brzy poté pomalované a ušpiněné zejména od jídla. I přesto, ţe budovy jsou vyrobeny systémem Antivandal, v důsledku najetí auta do zdi domu je ţelezná konstrukce zprohýbaná a vnitřní sádrokarton popraskaný a děravý.

19

V oblasti se vyskytují drobné krádeţe zejména pověšeného prádla, běţné je rušení nočního klidu (vyhrávání hudby do pozdních nočních hodin), objevují se tu rvačky, úvěrové podvody a další drobná trestná činnost. V lokalitě, vzdálené od centra města 2,5 km, není ţádný obchod ani se základními potravinami, neboť se nenašel dosud nikdo, kdo by měl odvahu ho zde provozovat. I romský podnikatel ze Zlína od tohoto záměru upustil, neboť se obával, ţe bude nucen dávat potraviny na dluh. Ve 36 bytech ţije celkem 215 romských obyvatel. Tabula č.II./8 - Přehled obyvatel lokality Poschla podle věku

Věk Počet Osob

Dospělí nad 18 let 92

Děti do 15 let do 6 let 6 – 15 let 55 55

Nezletilí 15 – 18 let 13

Pro 110 dětí, které plní povinnou školní docházku, provozuje Diakonie ČCE Vsetín:  „školičku“ pro děti od 3 do 6 let (předškolní věk): učí se základní návyky osobní hygieny a znalosti o světě, počítání, rozvíjení schopností (modelování, sportování apod.),  doučování pro ţáky základní školy a  volnočasové aktivity v klubovnách (hra na hudební nástroje, krouţky, promítání filmů aj.). Problém nastává po 18 h, kdy končí sluţba pracovníků Diakonie, neboť rodiče dětí nejsou ochotni ani schopni zajistit dětem smysluplný program. Situace se vyhrocuje v období školních prázdnin a zejména v letních měsících. Situaci zmírňuje pouze organizace pobytu v přírodě nebo letního tábora Diakonií či pastorem romského sboru Davidem Tulejem. Výrazně lepší situace v lokalitě pak nastala, kdyţ zde začal působit romský pastor. Lidé, kteří uvěřili v Pána Jeţíše, přestali podléhat gamblerství a řada z nich přestala i kouřit. Sníţil se i počet nočních opilců a obtěţování z jejich strany. 55 dětí ve věku do 15 let plní povinnou školní docházku převáţně v základní škole se speciálním školním vzdělávacím programem (dříve „zvláštní škola“). Do běţné základní školy chodí děti pouze ze 3 rodin na Poschle. Velmi problematická je i docházka dětí do školy. Mezi nejčastější skutečné důvody omluvení dítěte patří:  rodiče zaspali, nestihli vypravit dítě včas do školy a přestoţe mají auto, dítě zůstane doma,  v případě, ţe matka potřebuje cokoliv vyřídit na úřadě, na poště apod., zůstává nejstarší dcera doma hlídat mladší sourozence,  před termínem výplaty sociálních dávek matka nemá peníze na svačinu pro dítě nebo autobus do školy,  děti jsou nemocné, protoţe mají doma plíseň nebo  za deštivého počasí je neprůchodná cesta pod ţelezničním viaduktem. Tyto příčiny jsou však skryty omluvenkami lékařky, která přijíţdí na telefonické zavolání do bytu a na poţádání nařídí klid na lůţku, i kdyţ se jedná o účelovou omluvenku. Za pozornost stojí, ţe takto nemocné děti jsou zdravé jiţ odpoledne a v době školních prázdnin klesá nemocnost na minimum. Mezi Romy v lokalitě Poschla je vysoká nezaměstnanost. V současné době má trvalé zaměstnání pouze 9 osob, tj. 10 %. 90 % rodin ţije ze sociálních dávek. Je zde jeden velmi významný, demotivačně působící důvod, proč Romové aktivně nevyhledávají zaměstnání. Kdyţ si muţ v rodině našel práci, jeho ţena přišla o sociální podporu a v konečném součtu na tom byli finančně hůře neţ v době, kdy byli závislí na sociálních dávkách. Od ledna 2007 se situace změnila vlivem nového zákona o pomoci v hmotné nouzi, který zohledňuje skutečnost, zda lidé projevují aktivitu při hledání zaměstnání. Na základě zákona byly těm, kteří nechtěli pracovat, odebrány nebo sníţeny některé sociální dávky. Avšak jedná se o těţko řešitelnou situaci. Na úřadě práce je oddělení, které můţe zjednat nápravu u zaměstnavatele, který odmítá zaměstnat Roma. Pro vyhrocenost vztahů mezi romským obyvatelstvem a majoritní částí obyvatel města Vsetín však takový postup působí kontraproduktivně. Navíc v zaměstnání skutečně vydrţí pouze ti, kteří uţ mají nějakou pracovní zkušenost, zatímco ti, kteří byli po škole pouze v evidenci úřadu práce, si nedokáţí pracovní návyky udrţet. Takţe zaměstnání „na černo“ vyhledávají a vydrţí v něm pouze Romové, kteří skutečně potřebují výdělek např. z důvodu vysoké zadluţenosti.

20

II.6 Informace o charakteru osídlení

Ve struktuře domovního fondu převládají ve Vsetíně rodinné domy. Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 představují 71,4 % z celkového počtu trvale osídlených domů. Průměrné stáří domů je 38,16 roků, coţ je druhé nejniţší mezi městy Zlínského kraje. Tabulka č. II./9 - Trvale obydlené domy podle stáří podle SLDB z roku 2001

Domy celkem počet 2.134

Trvale obydlené domy celkem z toho období výstavby: do r. 1919 95 1920 - 1945 338 1946 - 1980 1 182 1981 - 1990 290 1991 - 2001 207

% 100 4,5 15,8 55,4 13,6 9,7

v tom: Bytové domy počet % 543 100

Rodinné domy počet % 1.524 100 85 261 785 202 174

5,6 17,1 51,5 13,3 11,4

0 67 370 84 22

0 12,3 68,1 15,5 4,1

ostatní počet % 67 100 10 10 27 4 11

14,9 14,9 40,3 6 16,4

Nejvíce domů je v části Vsetín (rodinných domů je 61,9 %, bytových domů 86,7 %), jejich stáří je však vysoké (u rodinných domů 39 let, u bytových domů 36,5 roku). V současné době nejsou ve Vsetíně obydlené lokality či objekty, které by bylo moţno označit za zdevastované nebo vybydlené. Ty objekty, které byly v tomto stavu, byly v minulých deseti letech zbourány (např. dům č.p. 960 na Jiráskově ulici nebo pavlačový dům u polikliniky) nebo, pokud to jejich stav dovoloval, opraveny a zmodernizovány (např. domy na ulici Tyršova, Sušilova). Urbanistické řešení města a plány dalšího rozvoje znázorňuje výstiţně přiloţená mapka po jednotlivých oblastech: V oblasti bydlení Převáţná část bytového fondu města se nachází v zástavbě bytových domů. Pouze necelá jedna pětina bytového fondu města je tvořena rodinnými domy. Svědčí to o bouřlivém období rozvoje města v letech, kdy řešení bytového problému mělo charakter soustředěné výstavby bytových domů. V posledním desetiletí vývoje města poklesly přírůstky nových bytů v bytových domech a převáţila výstavba rodinných domů. Tabulka č. II./10 - Charakteristika bytového fondu města Vsetína k 31.12.2003

Počet obyvatel města celkem Počet bytů celkem Podíl bytů v RD z celkového počtu bytů v % Trvale obydlené byty celkem podíl bytů v RD na celk.počtu trvale obydlených bytů v % podíl bytů ve vlastním domě z celk.počtu trvale obydl.bytů v % podíl bytů v osobním vlastnictví z celk.počtu trvale obydl. bytů v % podíl nájemních bytů z celk.počtu trvale obydlených bytů v % podíl bytů členů byt. druţstev z celk.počtu trvale obydl.bytů v % podíl bytů členů druţstev nájemců z celk.počtu obydl.bytů v % Průměrný počet osob na 1 byt Celková plocha v m2 na 1 byt Obytná plocha v m2 na 1 byt Průměrný počet obytných místností na 1 byt Byty podle kategorie podíl bytů I.kategorie z bytů v domech v % podíl bytů II.kategorie z bytů v domech v %

29 190 11 713 17,21 10 971 16,00 13,33 26,64 18,84 37,45 0 2,65 64,35 40,68 2,51 94,93 3,23

21

podíl bytů III.kategorie z bytů v domech v % podíl bytů IV.kategorie z bytů v domech v % Byty podle obyt.místností podíl bytů s 1 obytnou místností z bytů v domech v % podíl bytů se 2 pokoji z bytů v domech v % podíl bytů se 3 pokoji z bytů v domech v % podíl bytů se 4 pokoji z bytů v domech v % podíl bytů s 5 a více pokoji z bytů v domech v % Neobydlené byty celkem podíl neobydlených bytů v RD na celk.počtu neobydl. bytů v % neobydlené byty v trvale obydlených domech celkem podíl přechodně obydlených bytů z neobydlených bytů v % podíl bytů slouţících k rekreaci z neobydlených bytů v %

0,91 0,54 14,44 32,85 43,40 5,59 3,25 742 35,18 470 39,22 7,82

Dnes jiţ nejsou společenskopolitické podmínky pro výstavbu tzv. komplexní bytové výstavby a také prostorové a terénní podmínky odpovídají spíše rozvoji individuální formy bydlení. Nicméně i v dalším desetiletí je třeba počítat s moţností výstavby bytových domů - ovšem s vyšší estetickou a architektonickou kvalitou i s vyšším standardem vybavení bytů. Zájem investorů o výstavbu více-bytových nájemních domů vzroste s očekávaným uvolněním nájemného. Kvalita bytového fondu města je však velmi slušná, coţ je dáno mj. i nízkým stářím bytového fondu. Převáţnou část tvoří byty I. kategorie. Město však bude ve velmi blízké době čekat zásadní rekonstrukce značného podílu bytů. Pokud nebudou bytové domy v sídlištích v průběhu asi dvaceti let radikálně rekonstruovány, stanou se tyto části města tzv. “špatnou adresou“, tj. nepříliš vzhledným a ne zcela bezpečným místem města. Ze statistiky také vyplývá, ţe byty jsou poměrně malé (plošně i počtem obytných místností na 1 byt). Souvisí to s výrazným podílem bytů v panelových sídlištích. Vyšší podíl výstavby nových bytů v RD, je proto i z tohoto pohledu ţádoucí. Podíl bytů, které nejsou trvale obydleny je poměrně vysoký (cca 6,5 %). Překvapivě nízký je průměrný počet obyvatel na byt (obloţnost 2,65 osob). Příčinami mohou být malá velikost bytů, vysoký standard bydlení, relativně velká nabídka stávajících bytů vzhledem k poptávce bytů nebo se struktura nabízených bytů nekryje s poptávkou po daném typu bytů. V rámci územního plánování jsou posuzovány jednotlivé lokality pro výstavbu rodinných domů a bytových domů, které ještě nebyly vyčerpány. Lokality pro bydlení budou do roku 2018 doplňovány pro kapacity vycházející z předpokládaného vývoje počtu obyvatel (výhledový počet 32.500 obyvatel), a to a) ve variantě mírného rozvoje: min. 2015 nových bytů (cca 555 bytů v bytových domech a 1.460 bytů v rodinných domech) a b) ve variantě dynamického rozvoje: min. 2.840 nových bytů (cca 780 bytů v bytových domech a 2.060 bytů v rodinných domech). Plochy pro bydlení nebudou navrhovány v blízkosti ul. Dělnické (v prostoru výrobní zóny bývalého areálu MEZ) a v okolí ulic Pod Zakopaniců, ul. 4. května a ul. U Slévárny (ve výrobní zóně Kablovka – Okresní stavební podnik) a v areálu bývalé Zbrojovky Vsetín. V oblasti rekreace, sportu a zábavy Sportovní plochy budou v budoucnosti orientovány jiţně od stávajícího sportovního areálu mezi silnicí I/57 a Vsetínskou Bečvou. Sportovní zařízení menšího rozsahu mohou být lokalizovány i v blízkosti sportovního areálu Na Lapači, ve smíšených polyfunkčních zónách a v zónách bydlení. Dále budou vymezeny 3 – 4 lokality pro oplocená dětská hřiště a hřiště pro dospívající mládeţ s řízeným provozem, na nichţ bude zajištěn standard vyţadovaný předpisy EU. Ostatní dětská hřiště je záměr zrušit. V oblasti občanské a veřejné vybavenosti Jedná se o plochy a objekty jako je Městský úřad Vsetín, Policie ČR, Městská policie Vsetín, Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje, pracoviště finančního úřadu, úřadu práce apod. Objekty jsou stabilizované, v současné době není znám záměr na novou investici. Případné nové poţadavky

22

budou řešeny přístavbou či zakoupením a rekonstrukcí vhodného objektu v rámci zastavěného území města. V územním plánu nebude nová plocha pro veřejnou správu navrhována. Zařízení občanské vybavenosti musí být schopna na konci výhledového období obslouţit výhledový počet obyvatel cca 32.500 osob, skupinu dočasně přítomných (hosté, studenti, turisté, cca 300 – 500 osob). Zařízení vyšších druhů občanské vybavenosti pokryje potřeby ještě navíc skupiny obyvatel ze spádové oblasti (cca 68 tis. osob).

23

24

25

V oblasti průmyslové výroby a ostatních výrobních odvětví Největší tradiční výrobní zóny ve městě jsou:  Výrobní zóna „Zbrojovka“ – údolní poloha podél toku Jasenice.  Výrobní zóna „MEZ - Pozemní stavby - Kovošrot“ – severozápadní část města za sídlištěm Trávníky mezi ţelezniční tratí a Vsetínskou Bečvou. Výrobní aktivity zůstanou zachovány. Objekty, které se případně uvolní mohou být pronajaty nebo prodány jiným podnikatelským subjektům k výrobním činnostem.  Výrobní zóna „Kablovka - OSP“ – severozápadní část města mezi ulicemi Pod Zakopaniců, 4. května a Vsetínskou Bečvou. Výrobní aktivity zůstanou zachovány. Objekty, které se případně uvolní mohou být pronajaty nebo prodány jiným podnikatelským subjektům k výrobním činnostem. Do zóny však mohou stále výrazněji pronikat sluţby výrobního i nevýrobního charakteru a obchodní činnost. V lokalitě nebude posilována funkce bydlení, ale nebude účelné ji zcela vyloučit.  Výrobní zóna „Sklárny – centrální zdroj tepla“ – v Jasenickém údolí blízko středové části města. Výroba ve sklárnách byla ukončena, objekty demolovány, plocha byla převedena do smíšené zóny s vyuţitím pro výrobu, sklady, občanskou vybavenost, kulturu, sport a bydlení. CTZ zůstává. Tato klasifikace plochy bude respektována i v novém územním plánu města.  Výrobní zóna „Dřevařské závody“ – středová část města mezi sportovním areálem Na Lapači a ţelezničním nádraţím. Celá plocha blízko středu města byla jiţ převedena do smíšené zóny s vyuţitím pro výrobu v kombinaci s občanskou vybaveností.  Výrobní zóna „Bobrky - Woco“ – severozápadní část města, východně od ţelezniční trati, podél ulice 4.května. Menší stávající výrobní lokality jsou v údolí Jasenice, v Rokytnici a na Ohradě (ČSAD) a nebudou dále územně rozšiřovány.

II.7 Informace o dávkách sociální pomoci

Tabulka č. II./11 - Dávky pomoci v hmotné nouzi ve městě Vsetín

Počet příjemců dávek Porovnání 2006 2007 2006/2007 v% Opakované dávky celkem Jednorázové dávky

Výdaje v tis. Kč Porovnání 2006 2007 2006/2007 v%

2.863

1.281

44,74

59.188

25.145

42

1.987

451

22,70

3.876

1.067

28

Zdroj: výroční zpráva města Vsetín za rok 2007

Od 1. 1. 2007 došlo k zásadní legislativní změně systému pomoci občanům s nedostatečnými příjmy. V důsledku této změny výrazně poklesl počet příjemců dávek i výdaje na tyto dávky. Před 1. 1. 2007 byla sociálně potřebným občanům poskytována na doplnění příjmů jedna dávka sociální péče, která slouţila k pokrytí výdajů na výţivu a základní osobní potřeby i odůvodněných nákladů na bydlení. Od ledna 2007 jsou jako jednorázová pomoc ze systému pomoci v hmotné nouzi poskytovány dávky mimořádné okamţité pomoci. Potřeby občanů nacházejících se v hmotné nouzi jsou zajišťovány příspěvkem na ţivobytí a doplatkem na bydlení:

26

Příspěvek na ţivobytí: 1. počet rodin s nezaopatřenými dětmi - z toho matka samoţivitelka

85 51

2. počet samostatně ţijících osob - z toho muţi pod 30 let

141 9

Doplatek na bydlení: 1. počet rodin s nezaopatřenými dětmi - z toho matka samoţivitelka

40 23

2. počet samostatně ţijících osob - z toho muţi pod 30 let

62 4

Celkem příjemců dávek – PnŢ a DnB

369

Tabulka č. II./12 - Průměrný počet vyplacených dávek za měsíc v roce 2006 a 2007

Počet vyplacených dávek

Druh dávky přídavek na dítě sociální příplatek příspěvek na bydlení rodičovský příspěvek dávky pěstounské péče porodné pohřebné příspěvek na školní pomůcky celkem

rok 2006 29 535 4 762 3 926 4 368 280 118 118 94 43 201

rok 2007 28 335 3 880 1 972 4 772 307 129 113 84 39 592

Čerpání finančních prostředků v Kč rok 2006 rok 2007 186 673 942 174 034 334 69 931 011 71 483 143 37 003 155 22 084 234 192 163 714 402 312 419 11 671 755 15 112 643 21 381 190 28 490 550 7 085 000 6 750 000 1 128 000 1 008 000 527 037 767 721 275 323

Zdroj: vypočítáno z výroční zprávy Úřadu práce Vsetín za rok 2007

II.8 Údaje orgánů sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) a sociálních kurátorů odborů sociálních věcí

O celkové evidenci případů orgánu sociálně-právní ochrany dětí v roce 2007 vypovídá následující tabulka: Tabulka č. II./13 - Počty případů evidovaných orgánem sociálně-právní ochrany dětí

Rejstřík Om

Evidovaný počet případů rodin z předchozího roku 2437

Počet případů rodin zaevidovaných za sledovaný rok 223

Evidovaný počet případů ke konci roku 2429

Rejstřík Nom

0

123

123

z toho ţivých případů 938 0

Zdroj: údaje odboru sociálních věcí MěÚ Vsetín Pozn.: klienti evidovaní v rejstříku Om jsou vţdy trvale bydlící ve městě Vsetín, kteří se dopustili závaţného protiprávního či závadového jednání popř. záškoláctví. V rejstříku Nom jsou zařazeni klienti bydlící mimo Vsetín nebo ti, jejichţ činnost byla pouze méně závaţného rázu či jednorázového charakteru nebo byli předvolání pouze k výslechu.

V roce 2007 evidoval orgán sociálně-právní ochrany dětí ve městě Vsetín celkem 233 klientů kurátora pro mládeţ, z toho 153 z nich bylo mladistvých a 80 dětí v věku do 15 let.

27

Tabulka č. II./14 - Klienti řešení kurátorem pro mládeţ z důvodu:

trestné činnosti přestupků výchovných problémů

Celkem 53 52

dětí 17 x

66

28

z toho: z toho dívek mladistvých 3 36 x 52 5

z toho dívek 1 6

38

9

Zdroj: údaje odboru sociálních věcí MěÚ Vsetín

Pokud budeme sledovat rodinné zázemí klientů kurátorů pro mládeţ ve Vsetíně za rok 2007, zjistíme, ţe největší počet, tj. 139 klientů, pochází z úplných rodin, 87 z neúplných, 6 klientů ţije v rodině s druhem (druţkou) a pouze 1 případ je z nové rodiny. Tabulka č. II./15 - Evidenční údaje o skupině a struktuře osob v péči sociálních kurátorů za rok 2007

OSPOD ve městě Vsetín sleduje děti: v ústavní a ochranné výchově ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody o něţ ve věznici pečuje odsouzená nebo obviněná ţena v péči jiných fyzických osob neţ rodičů soudem nad jejichţ výchovou byl stanoven dohled obecním úřadem

Počet návštěv

Počet dětí k 31.12.

88 3 0 84 300

27 1 0 30 83

21

6

Zdroj: údaje odboru sociálních věcí MěÚ Vsetín

Týrání dítěte pečující osobou se zatím ve městě Vsetín nezdá být problémem, neboť za rok 2007 byl nahlášen jediný případ opakovaně fyzicky týraného dítěte ve věku od 6 do 15 let jeho matkou (oznamovatelem bylo samo dítě). Musíme mít však na zřeteli, ţe se jedná o případ hlášeny, a proto zjištěný. Těţko lze odhadnout, zda je to údaj dostatečně objektivní, či zda jsou ve městě dovedně maskované formy fyzického zneuţívání nebo týrání. Zde se budeme muset spolehnout na vývoj dalších let.

28

III. INSTITUCIONÁLNÍ ANALÝZA PREVENCE KRIMINALITY Cílem institucionální analýzy města Vsetín je ;provést vyhodnocení činnosti a aktivit jednotlivých subjektů, a to jak orgánů státní správy a samosprávy tak i neziskových organizací a dalších institucí působících v oblasti prevence sociálně patologických jevů.

III.1 Činnost samosprávy – odboru sociálních věcí, oddělení sociálně právní ochrany dětí, terénní sociální práce Odbor sociálních věcí Mimo hlavní náplň odboru sociálních věcí se jedná také o zabezpečování úkolů na úseku sociálně právní ochrany dětí a mládeţe, péče o zdravotně postiţené občany a o nepřizpůsobivé občany a výkon funkce protidrogového koordinátora. Oddělení sociálně právní ochrany dětí (dále jen SPOD) Povinností pracovníků sociálněprávní ochrany spočívají zejména v oblasti sledování dětí s nařízenou ústavní výchovou, v oblasti působení na rodiče dětí, v oblasti náhradní rodinné péče, v oblasti preventivní a poradenské činnosti, v oblasti domácího násilí. Oddělení terénní sociální práce Sociální práce terénních pracovníků se zaměřuje především na cílenou a systematickou práci s romskou populací. Jedná se zejména o tyto oblasti: oblast vzdělávání oblast bydlení oblast zdravotní peče a hygieny oblast volnočasových aktivit Zhodnocení činnosti odboru sociálních věcí 1.1 Oddělení sociálně právní ochrany dětí (dále jen SPOD) V rámci prevenční činnosti pořádají pracovnice SPOD přednášky z této oblasti, hlavně pro ţáky základních škol a studenty středních škol, ale také i pro rodiče a zájemce z řad občanů a odborné veřejnosti. V roce 2006 bylo např. uskutečněno 11 přednášek, kterých se zúčastnilo 269 posluchačů. V roce 2007 - pak bylo uskutečněno 10 přednášek, které si vyslechlo celkem 383 posluchačů. Ve spolupráci s Azylovým domem pro ţeny a matky s dětmi ve Vsetíně se oddělení podařilo uvést do ţivota projekt „Terénní asistenční sluţba pro rodiny s dětmi“, která je nabízena rodinám ohroţeným sociálním vyloučením. Pracovníci oddělení se účastní akcí Okresního ředitelství PČR Vsetín zaměřených na dodrţování zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, dále zaměřených na pátrání po hledaných, pohřešovaných osobách a svěřencích s nařízenou ústavní nebo uloţenou ochrannou výchovou, jeţ jsou na útěku, a na prevenci sociálně patologických jevů u mládeţe. Níţe uvádíme přehled činností a statistického srovnání na úseku sociálně právní ochrany dětí a mládeţe.

29

Tabulka č. III./1 – Statistický přehled činnosti oddělení SPOD

Rok Počet dětí vedených v evidenci Počet návštěv v rodinách Počet soudních jednání Počet jednání v jiných institucích (policie apod.) Počet návštěv dětí umístěných v ústavním zařízení Počet návštěv nezletilých dětí ve vazbě a ve výkonu trestu Počet návštěv v rodinách s nařízeným dohledem nad výchovou dětí Počet dětí s poruchami chování a s trestnou činností v dlouhodobé péči oddělení Počet podaných soudních návrhů na zbavení rodičovské zodpovědnosti Počet podaných soudních návrhů na vydání předběţného opatření podle § 76 a) OSŘ Počet dlouhodobě sledovaných dětí v pěst. péči

2005 3 498 5 123 875 439 55 5 324

2006 3 243 3 955 870 143 87 5 404

2007 3450 3453 799 128 78 4 256

189

192

190

0

3

4

5

7

6

62

58

59

1.2 Oddělení terénní sociální práce Oblast vzdělávání motivace ţáků 9. tříd k nástupu do SOU (4 ţáci nastoupili do SOŠ J. Sousedíka, 1 ţákyně nastoupila do OU Kelč, 1 ţákyně nastoupila do SOŠ obchodu a sluţeb, 3 ţáci nastoupili do OU Valašské Klobouky), spolupráce se školami při vyuţití dotace z programu Podpora romských ţáků středních škol doprovod ţáků ZŠ a MŠ Turkmenská při cestě autobusem MHD ze školy po přestěhování obyvatel z domu 1336 na Smetanově ulici na Poschlou spolupráce s rodiči při řešení pravidelné školní docházky Oblast bydlení řešení dluhů na nájemném a sluţbami spojenými s uţíváním bytu (ţádosti o splátkový kalendář, kontrola dodrţování úhrad splátek) pomoc bytovému úseku při zajišťování prodluţování nájemních smluv (Jiráskova 409 a Poschla 2082 a 2083) motivace klientů a kontrola dodrţování úklidu v domě a jeho okolí v lokalitě Smetanova č.p. 1336 (posléze Poschla 2082 a 2083) spolupráce s domovními důvěrníky, komunitní koordinátorkou, při zajišťování úprav a oprav na Poschle spolupráce s bytovým úsekem při přidělování bytů obyvatelům domu na Smetanově ulici 1336  pomoc při zajišťování stěhování obyvatel z domu na Smetanově ulici 1336 na Poschlou a do rodinných domků Oblast zdravotní péče a hygieny  zajištění doprovodu klientům, kteří se opakovaně nedostavují se svými dětmi na lékařské prohlídky, očkování, odborná vyšetření apod.  spolupráce s rodiči při zmírňování a odstraňování následků pedikulózy, poskytování čistících a dezinfekčních prostředků klientům v postiţených lokalitách  spolupráce se zdravotně sociálním pomocníkem Oblast volnočasových aktivit  spolupráce s NNO při organizaci volného času dětí o letních prázdninách  organizace návštěv městských lázní pro děti a mládeţ

30

Ostatní  účast na pravidelném setkání Pracovní skupiny pro spolupráci s Romy, která se stala součástí komunitního plánování  pomoc finančnímu odboru při vyhledávání dluţníků na poplatku za komunální odpad, sjednávání splátkových kalendářů, kontrola jejich dodrţování  pomoc při vyřizování dávek státní sociální podpory a dávek sociální péče Tabulka č. III./2 - Přehled poskytnutých sluţeb-počet kontaktů

Rok Řešení dluhů na nájemném, ţádosti o splátkový kalendář, kontrola plnění splátek, pomoc při údrţbě a opravách obydlí, úklid v okolí bydliště, pomoc při získávání ubytování, ţádosti o byt a prodlouţení náj. smluv Pomoc při vyřizování dávek sociální péče a státní sociální podpory

2005

2006

2007

2 662

3 541

6 147

377

657

643

Pomoc při zajištění pečovatelské sluţby

3

0

0

Pomoc při řešení nevpuštění, neobslouţení v restauracích apod.

0

1

2

276

374

387

45

212

60

123

132

62

13

21

121

20

3

5

Zajišťování pravidelné docházky dětí do ZŠ

563

91

6

Pomoc při řešení špatného prospěchu ve škole, doučování

109

27

148

Spolupráce se ZŠ, SpŠ, SOU při řešení vzniklých problémů

202

266

91

13

32

31

40

42

65

531

321

370

111

113

31

16

39

21

Řešení stíţností Organizování volného času, preventivní aktivity v oblasti prevence kriminality Spolupráce s romskými a proromskými občanskými sdruţeními, pomoc při získávání financí na jejich aktivity, poradenství ohledně projektů Pomoc v souvislosti se zneuţíváním drog a gamblerstvím Spolupráce s PPP, zajišťování návštěv či doprovodu

Řešení případů lichvy ve spolupráci s policií a jinými organizacemi, všechny úkony směřující k úhradě dluhu Tvorba pracovních míst a realizace kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů, jednání v zájmu klienta s ÚP, APZ, nabídka zaměstnání Pomoc při vytváření hygienických návyků, pomoc s hospodařením v domácnosti Spolupráce s lékaři, zdravotnická asistence Spolupráce na přímých kauzách klientů, kteří spáchali trestný čin či přestupek

Cílem města Vsetín je vytvářet sociální sluţby a programy tak, aby co nejlépe odpovídali na aktuální potřeby občanů. Na procesu plánování komunitních sluţeb se podílí mnoţství odborníků. Výsledkem jejich práce je Komunitní plán sociálních sluţeb a péče Vsetínska na období 2008 – 2010, který se zabývá v rámci pracovní skupiny Ohroţené skupiny a Rodina na základě důkladné SWOT analýzy i opatřeními s důrazem na prevenci na sekundární a terciální úrovni. Sekundární prevence je zaměřena

31

na rizikovou skupinu osob, u kterých je pravděpodobnost, ţe se stanou pachateli nebo oběťmi trestné činnosti, jsou dlouhodobě nezaměstnaní nebo jim hrozí sociální chudoba. Jedním z opatření Komunitního plánu je rozvoj odborného poradenství pro klienty skupin ohroţených drogou, alkoholem, sociálním vyloučením, apod..

III.2 Pedagogicko-psychologické poradny, kontaktní centra, azylové domy, domy dětí a mládeţe, stacionáře, komunitní centra, nízkoprahová centra 1. Pedagogicko-psychologická poradna Pedagogicko – psychologická poradna se podílí na prevenci sociálně – patologických jevů dětí a mládeţe přímo, a to prostřednictvím vyčleněného pracovníka – metodika prevence, který svou činnost vykonává ve dvou směrech – 1) metodicky vede školní metodiky prevence, tj. 60 pedagogických pracovníků základních a středních škol - konzultace MPP, sledování spec. vzdělávání metodiků, nabídky preventivních programů pro školy, zprostředkování informací školám od jiných institucí, apod., 2) podílí se na řešení potencionálních nebo aktuálních problémů výskytu poruchového chování u jednotlivců nebo celých školních tříd - konzultace příčin a řešení poruch chování ve škole ve spolupráci s psychologem, preventivní programy pro třídy – k šikaně, komunikaci ve třídě, závislostem/ , diagnostika vztahů ve třídě s narušenými sociálními vazbami a normami s následným intervenčním vstupem – ve školním roce 2006/2007 prošlo těmito aktivitami 1172 ţáků. Vedle toho v běţné poradenské činnosti jdou diagnosticky a reedukačně řešeny individuální případy poruch chování, kterých přibývá co do počtu i závaţnosti a které je nutno často řešit ve spolupráci s dalšími institucemi – SVP, OSPOD, vedení školy / ve školním roce řešeno 07/08 řešeno 92 takových případů/.

2. Kontaktní centrum Klíč AGARTA občanské sdruţení, Ohrada 1879, Vsetín Kontaktní centrum KLÍČ je zařízením, jehoţ činnost spočívá ponejvíce v poskytování sluţeb terciární protidrogové prevence. Provozuje svoji činnost od 15. 3. 1999 jako jediné zařízení svého druhu na Vsetínsku. Tato východní část ČR je zasaţena vysokou nezaměstnaností, která sebou přináší negativní vlivy v podobě frustrace, deprese… Jedním z projevů těchto psychických stavů je zvýšené procento uţívání legálních i nelegálních drog. Jako jediné nízkoprahové zařízení v celém, poměrně rozsáhlém, vsetínském regionu sehrává velmi důleţitou úlohu v síti zařízení zabývajících se prevencí drogových závislostí. Mezi hlavní cíle patří sniţování rizik spojených se zneuţíváním drog v rámci programu Harm Reduction, dále pak konkrétní práce s klientem zaměřená na motivaci ke změně ţivotního stylu a zlepšení jeho sociální situace. Dalším z cílů je mapování na drogové scéně ve Vsetíně a jeho okolí. Snahou zařízení je nabídnout uţivatelům drog a jejich blízkým standardní sluţby poskytované kontaktním centrem a terénním programem a přizpůsobit je konkrétním potřebám klientů v daném regionu. V roce 2005 sluţeb vyuţilo cca 250 aţ 300 klientů, v roce 2006 sluţeb K-centra vyuţilo 259 klientů.

3. Azylové domy Azylový dům pro matky s dětmi, o.p.s.  Azylový dům pro matky s dětmi Jedná se o organizaci, která pomáhá zvládnout krizové období lidem v nepříznivé sociální situaci. Jejím zakladatelem je město Vsetín. Má nepřetrţitý provoz a poskytuje následující sluţby: - moţnost okamţitého a bezplatného rozhovoru o problému s nabídkou dalšího řešení - krizové ubytování na dobu 14 dnů - dlouhodobější azylové pobyty

32

-

bezplatnou pomoc v sociálně-právních problémech schránku důvěry na internetu přímý kontakt na psychologa kontakt na jiná odborná pracoviště další sluţby dle domluvy a potřeb klienta nepřetrţitý provoz

 Linka důvěry Vsetín Jedná se o sociální sluţbu specifikovanou jako telefonická krizová pomoc, která je určena pro celou populaci. Je zajištěn nepřetrţitý provoz, zaručena anonymita a v případě potřeby je zprostředkováván kontakt na další odborná pracoviště.  Terénní asistenční sluţba v rodinách ohroţených sociálním vyloučením Jedná se o sociální sluţbu specifikovanou jako sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi. Sluţba určena rodinám s dětmi, ve kterých rodiče nejsou schopni vlastními silami zabezpečit bezpečné a harmonické výchovné prostředí je poskytována v místě bydliště rodiny v době pondělí – pátek 7.00 – 18.00 hodin. Sluţba spočívá v následujících činnostech:  zajištění školní docházky a pomoc při přípravě dětí na vyučování  pomoc při výchově a při motivaci dětí  pomoc a motivace rodičů při uplatnění na trhu práce, pomoc při řešení bytové situace  pomoc při sestavování rodinného rozpočtu, pomoc při zvládaní krizových finančních situací  zajištění základních hygienických návyků, zajištění zdravotnické péče  pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záleţitostí  další pomoc vyplývající z aktuální situace rodiny  Schránka důvěry na internetu (www.inext.cz/linka) Moţnost bezplatné konzultace problému prostřednictvím elektronické pošty, nabídka kontaktů na jiné pomáhající organizace, nabídka internetových odkazů související s problematikou. 

V rámci pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí vykonává Azylový dům pro ţeny a matky s dětmi následující činnosti: Pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů – zahrnuje individuální pomoc ubytovaným klientkám v azylovém domě, jedná se o pomoc při nácviku vedení domácnosti, péče o děti, plnění školních povinností dětí apod. Od listopadu 2006 je zajišťována terénní asistenční sluţba přímo v rodinách ohroţených sociálním vyloučením, která je zaměřena na pomoc při zajištění školní docházky a přípravy dětí na vyučování, pomoc při výchově a motivaci dětí, pomoc při sestavování rodinného rozpočtu, zajištění základních hygienických návyků, zajištění zdravotnické péče a dalších činností podle aktuální situace rodiny. Pořádání v rámci poradenské činnosti přednášek a kurzů zaměřených na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovu – zahrnuje realizaci besed pro ţáky druhého stupně tématicky zaměřených na domácí násilí, souţití v rodině, rodičovskou zodpovědnost, činnost azylových domů, krizových center a linek důvěry. 4. Stacionáře NADĚJE, POBOČKA VSETÍN, STŘEDISKO ROKYTNICE „ČEKANKA“ Denní stacionář poskytuje uţivatelům komplex sluţeb s cílem individuálního rozvoje kaţdého uţivatele. Mezi poskytované sluţby patří stravování, pracovní terapie, arteterapie, teatroterapie, hippoterapie, fyzioterapie včetně infrasauny, výchovné a vzdělávací programy, nácvik sociálních dovedností, pomoc při orientaci v běţné komunitě, sportovní aktivity, osobní asistence v bytech podporovaného bydlení, pravidelné poradenství a konzultace s psychologem.

33

5. Komunitní centra 5.1 Masarykova veřejná knihovna Vsetín Masarykova veřejná knihovna Vsetín propojuje tradiční knihovnické a informační sluţby s činnostmi komunitního centra. Projektové aktivity knihovny reagují na potřeby místní komunity. Cílem těchto aktivit je integrace znevýhodněných skupin obyvatelstva, sníţení jejich sociální izolace, pomoc při vstupu či návratu na trh práce, a to především prostřednictvím nabídky celoţivotního vzdělávání. Aktivity pro mládeţ jsou zaměřeny na prevenci sociálně patologických jevů. Knihovna vytváří interaktivní programy pro náctileté (Šikana, Vandalismus, Drogy, Dobrovolnictví, aj.) Nabízí znalosti, informace, celoţivotní vzdělávání, vzdělávací programy, rekvalifikační kurzy. Tradičními cílovými skupinami jsou děti a mládeţ, nezaměstnaní, maminky s malými dětmi, senioři. Knihovna klade důraz na mezigenerační vztahy. Je důvěryhodná instituce, vlídná a přitaţlivá, můţe vytvořit ideální prostor pro komunikaci a integraci ohroţených skupin do společnosti, rozvoj občanské společnosti a podporu partnerství místních iniciativ. Výhodou knihovny je civilní, neformální prostředí otevřené celé komunitě, propojující lidi různého věku, pohlaví, vzdělání, sociálního postavení. 5.2 Vzdělávací a komunitní centrum Integra Vsetín o. p. s., Rybníky 1628, Vsetín Vzdělávací a komunitní centrum Integra Vsetín (VKCI) je obecně prospěšná společnost, zaměřuje se také na vzdělávání a osvětu občanů dlouhodobě nezaměstnaných nebo občanů s ţádnou, či nízkou kvalifikací, tj. na občany ohroţené sociální exkluzí a zhoršeným přístupem na trh práce. Vzdělávací programy jsou zaměřeny zejména na výuku cizích jazyků, práce na PC, sociální a zdravotní informace a prevenci všeobecně. Posláním občanské poradny je poskytování kvalitních sluţeb, poskytování rad, informací a pomoci všem, kteří se na ně obrátí. V rámci činnosti VKCI je i komunitní práce v lokalitě Poschla, poradenství a pomoc romským rodinám. Organizace realizuje níţe uvedené projekty. 

Koordinační a informační centrum, Jiráskova 419

Projekt Koordinačního a informačního centra řeší otázky základních sociálních návyků, vzdělávání, motivace a volného času osob z cílových skupin. Součástí intervencí je také zařízení typu občanské poradny, kde pracovník za pomoci externích odborníků řeší problémy klientů. Důleţitou součástí všech aktivit projektu je získání důvěry v rámci cílových skupin tak, aby naše realizované činnosti aktivně vyhledávaly a nadále se vracely. V oblasti prevence sociálně patologických jevů se centrum snaţí cílovým skupinám nabídnout trávení volného času, ať jiţ motivačními rukodělnými kurzy (keramika, pletení košíků, sušené vazby apod.) tak i kulturně společenským programem pravidelně pořádaným kaţdou středu v měsíci. Součástí snahy o eliminaci sociálně patologických jevů jsou vícedenní vzdělávací kurzy vedoucí k poznání osobnosti a růstu zodpovědnosti a sebevědomí. 

Komplexní vzdělávání poskytovatelů sociálních sluţeb v systému Porýnsko informačního centra (KOVPIC)

Cílovou skupinou projektu KOVPIC byly poskytovatelé sociálních sluţeb a dobrovolníci pracující v sociálních sluţbách. Základní rovinu projektu tvořila pomoc při přípravě kompetentních pracovníků v systému poskytovatelů sluţeb formou vzdělávacích programů k osvojení klíčových kompetencí a uplatnění při tvořivé práci s uţivateli sluţeb s cílem zvyšování kvality jejich ţivota s vyuţitím alternativních a progresivních vzdělávacích forem.

34

5.3 ASOCIACE RODIČŮ A PŘÁTEL zdravotně postiţených dětí v ČR, Klub AuXilium - Centrum pro podporu a pomoc rodinám pečujícím o děti se specifickými potřebami Poradenské sluţby. Víkendové a týdenní psychorehabilitační pobyty s moţností vzdělávání, arteterapie, muzikoterapie, hippoterapie, rehabilitační cvičení s míči. Půjčovna kompenzačně – rehabilitačních pomůcek. Speciální výukové aktivity – portage - 9 - a výuka mentálně postiţených a autistických dětí prací na PC a komunikačními programy, osobní asistence dětí ve školských zařízeních. Respitní sluţby. 5.4 SLUNÍČKO - sdruţení pro podporu rodinného a mateřského centra Vsetín Rodinné a mateřské centrum Sluníčko je komunitní centrum, zaměřené svou činností především na podporu fungující rodiny a omezování sociálního vyloučení rodin s dětmi v těchto oblastech:  komunitní, integrační a společenskokulturní  vzdělávání a výchovy  sociální a terapeutické Komunitní prostředí vzniká na bázi vzájemné pomoci, důvěry, dělby práce, výměny znalostí, zkušeností a nápadů. Dochází k vzájemnému obohacování matek, dětí i ostatních členů rodin. Zájemcům nabízí např. cvičení rodičů s dětmi, tvořivý program pro děti i dospělé, jazykové kurzy, výuku základů práce s PC a internetem, přednášky a besedy z různých oblastí. 6. Nízkoprahové zařízení Občanské sdruţení NA CESTĚ, Palackého 138, Vsetín Občanské sdruţení NA CESTĚ bylo zaloţeno v roce 2000. Od data zaloţení aţ do roku 2004 organizovalo jednorázové akce za pomocí dobrovolných pracovníků. Od června roku 2004 provozuje nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ Centrum Archa.  Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ Centrum Archa. Cílovou skupinou Centra Archa jsou mladiství a mladí dospělí ve věku 15-26 let (především ti, kteří často rizikovým způsobem tráví volný čas nebo pocházejí ze sociálně-patologického prostředí). Cílem činnosti sdruţení je:  podchytit jednotlivce nebo některé skupiny mladých lidí ve městě a nejbliţším okolí  poskytnout bezpečný prostor bez násilí, alkoholu a drog  pomoci objevit a rozvinout moţnosti a schopnosti cílové skupiny  doprovázet a pomáhat v obtíţných ţivotních situacích Kromě samotného faktu, ţe prostřednictvím tohoto projektu funguje v našem městě klub, kam můţe cílová skupina docházet neorganizovaně, bez přihlášení a bezplatně, význam pro cílovou skupinu je také v tom, ţe mladí lidé mají moţnost pozitivně trávit volný čas. Mají příleţitost k neformálnímu vzdělávání prostřednictvím přednášek, besed a videoprojekcí a je jim poskytnuta rada i pomoc v případě, ţe ji potřebují.  Resocializační - probační program „K2“ - zdolej svou horu Resocializační-probační programu „K2“ pro mladistvé a mladé dospělé pachatele méně závaţných trestných činů, kteří mají zájem spolupodílet se na vlastní nápravě je určen pro mladistvé pachatele méně závaţné trestné činnosti (15 – 18 let), mladé dospělé pachatele (18 – 30 let), osoby mající rozsudek nebo rozhodnutí, které účast v programu ukládají, osoby s probačním dohledem, osoby v péči orgánu sociálně právní ochrany dětí, osoby mající trvalé bydliště ve Zlínském kraji a osoby ochotné spolupracovat. Jde o program sociálního výcviku, který slouţí k osvojení dovedností potřebných pro snadnější dorozumění s druhými lidmi nebo vrstevnickou skupinou.

35

III.3 Aktivity nestátních neziskových a charitativních organizací, které působí v oblasti sociální prevence zaměřené na problémové a rizikové cílové skupiny 1. Charitativní organizace Charitativní organizace uvádíme pouze ty nejvýznamnější.

1.1 Charita Vsetín  Osobní asistenční sluţba Osobní asistenční sluţba je komplex sluţeb, jejichţ cílem je pomoci osobám se zdravotním postiţením, chronickým onemocněním a osobám ve vysokém věku, aby mohly nadále vést běţný ţivot ve svém prostředí. Sluţba osobní asistence je určena všem věkovým skupinám za účelem zlepšení kvality ţivota.  Centrum pro romské matky a děti Centrum pro romské matky a děti nabízí sluţby, jejichţ cílem je integrace romských dětí a matek do plnohodnotného ţivota majoritní společnosti, vyhledávání a rozvoj jejich potenciálu, zvyšování schopností a dovedností a rozvoj osobnosti prostřednictvím výchovných, vzdělávacích a aktivizačních činností.  Charitní ošetřovatelská a pečovatelská sluţba Charitní ošetřovatelská sluţba je odborná zdravotní péče zaměřená převáţně na geriatrické pacienty, chronicky nemocné, s poruchami soběstačnosti a mobility, po úrazech, operacích a pro nemocné propuštěné z hospitalizace. Je poskytována kvalifikovanými zdravotními sestrami v domácím prostředí nemocného na základě ordinace praktického lékaře. Charitní pečovatelská sluţba je nedílnou součástí nabídky péče o seniory v jejich domácím prostředí. Sluţba je určena osobám se sníţenou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postiţení. Pečovatelská sluţba je poskytována vyškolenými pečovatelkami a je zaměřena především na péči o vlastní osobu, osobní hygienu, pomoc při zajištění stravy a péči o domácnost.  Denní stacionář pro seniory Je určen převáţně seniorům z města Vsetína a jeho blízkého okolí, kteří jsou částečně odkázáni na pomoc druhé osoby, mají omezenou schopnost sebeobsluhy, jsou osamoceni, trpí nedostatkem sociálních kontaktů a chtějí aktivně proţít své stáří. Cílem je podpora aktivního stárnutí, naplnění individuálních potřeb kaţdé osobnosti a posílení vědomí vlastní hodnoty, vytváření společenství, zajištění základních a vyšších potřeb, zprostředkování sociálních kontaktů, posílení soběstačnosti a samostatnosti.

1.2 Diakonie České církve evangelické – středisko ve Vsetíně, Palackého ul., Vsetín 

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ RUBIKON

V současné době Diakonie provozuje nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ RUBIKON, které je určeno pro děti a mládeţ ve věku 6 aţ 26 let a je provozováno v romské oblasti Poschle 988, Vsetín. Běţný program v RUBIKONU je obsahem a nabídkou přizpůsobený cílové skupině. Sestává z nabídky her (stolní tenis, stolní fotbal, šipky, různé stolní hry), výtvarných aktivit, poslechu hudby podle zájmu uţivatelů, společných písní, nácviku hudební produkce, maňáskového či hraného divadla, diskusí o aktuálních tématech a sportovních aktivit mimo prostory klubu (v tělocvičně či na hřišti). Pracovníci jej operativně přizpůsobují skupině i jednotlivci. V klubu jsou přítomni vţdy nejméně dva pracovníci, z toho jeden sociální pracovník a jeden kontaktní pracovník, nejčastěji ještě s dalším kontaktním pracovníkem nebo dobrovolníkem. Klub pořádá pro uţivatele také mimořádné akce, jako jsou společné jednodenní výlety, společné víkendy, pracovní brigády pro dorost, a také pořádá různé sportovní, kulturní a společenské aktivity spolu s dětmi a mládeţí většinové společnosti.

36

Terénní sociální práce spočívá v navazování kontaktů s rodinami dětí s cílem společného působení na chování dětí - uţivatelů sluţby a v kontaktech na děti a mládeţ v místech jejich spontánního pobytu. 

Komunitní centrum pro příslušníky romské menšiny MOZAIKA

Komunitní centrum pro příslušníky romské menšiny ve Vsetíně – dnes MOZAIKA – sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi, která se zaměřuje zejména na práci s předškolními a školními dětmi a jejich rodiči (převáţně matkami). MOZAIKA poskytuje sociální sluţby členům romské komunity ve Vsetíně, zejména v lokalitě Poschla (cca 220 osob), kde je největší koncentrace Romů v rámci Zlínského kraje. V dopoledních hodinách slouţí centrum pro předškolní děti a jejich rodiče (převáţně maminky), s cílem připravit co největší počet dětí na vstup do základní školy s normálním vyučovacím programem. V podvečerních hodinách slouţí centrum pro dospělé členy komunity, kterým nabízí programy podle jejich zájmu, jako jsou setkávání zájmových skupin, neformální setkávání, vzdělávací a osvětové programy, sportovní aktivity.



Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ romského etnika ROMAklub

ROMAklub je nízkoprahové zařízení určeno dětem a mládeţi romského etnika ohroţeným sociálněpatologickými jevy ve věku 7 – 18 let. Zařízení nabízí prostor pro řešení osobních problémů uţivatelů směřující k jejich sociální rehabilitaci a integraci.

1.3 ELIM, křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii, organizační jednotka Vsetín  Azylový dům pro bezdomovce - muţe - noclehárna, 12 lůţek – poskytnutí noclehu a večeře - azylový dům, 30 lůţek – pro muţe v tíţivé ţivotní situaci, se snahou situaci řešit a chutí spolupracovat - sociální poradenství – informace o formách pomoci, vyuţití dostupných zdrojů, zprostředkování kontaktu s okolním prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatnění práv, duchovní poradenství, vzdělávací a osvětová činnost - dům na ½ cesty - 2 lůţka – samostatné bydlení pro muţe s kladným přístupem k vlastní resocializaci z doby pobytu v azylovém domě  Agentura podporovaného zaměstnávání Sociální rehabilitace pro lidi se zdravotním postiţením nebo sociálním vyloučením. Informační servis a zprostředkování sluţeb, poradenská činnost, doprovázení do zaměstnání a při jednání se zaměstnavatelem. Nácvik dovedností potřebných k úředním úkonům.

2. Ostatní neziskové organizace Ve městě Vsetín působí v oblasti sociálních sluţeb celá řada neziskových organizací a církevních organizací. Velká většina má ve svém statutu také činnosti související s prevencí, a to jak přímou činnost jako jsou např. aktivity s romskou menšinou či nepřizpůsobivými občany, tak také cílené nabídky na vyuţívání volného času dětí a mládeţe. Z tohoto důvodu níţe uvádíme pouze ty organizace, které se zaměřují cíleně na prevenci. Seznam neziskových organizací je zveřejněn na webových stránkách města Vsetín.

37

III.4 Informace o činnosti Probační a mediační sluţby

Probační a mediační sluţba, pobočka Mostecká 303, 755 01 Vsetín, je jedním se 78 středisek, které působí v jednotlivých soudních okresech. Usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. Probační a mediační sluţba ČR představuje novou instituci na poli trestní politiky, vychází ze součinnosti dvou profesí – sociální práce a práva, zejména trestního. Vyváţeným propojením obou se vytváří nová multidisciplinární profese v systému trestní justice. Provádí mediace a probace v trestním řízení.

III.5 Stručný přehled nabídky zájmové a sportovní činnosti pro děti a dospělé, informace o školách a školních sportovních klubech 1. Alcedo – středisko volného času Hlavní oblasti činnosti Alceda: 1.1 Pravidelné zájmové aktivity – krouţky, kluby a kurzy sportovní, výtvarné, pohybové, taneční, hudební. 1.2 Příleţitostné akce a akce pro veřejnost – Den dětí, Den Země, akce k valašským tradicím, kulturní akce. 1.3 Výukové programy – pobytové programy, terénní programy, denní programy zaměřené na osobnostně sociální výchovu, ekologickou výchovu, outdoorové aktivity. 1.4 Prázdninová a táborová činnost – pobytové a příměstské tábory. KLUB – otevřený prostor nejen pro náctileté. Přístup na internet, nealko bar, hudební akce – koncerty, diskotéky, fotbálek, kulečník, stolní tenis. Místo pro setkávání mladých lidí v bezpečném prostředí pod dohledem pedagogického pracovníka. Klienti jsou zapojováni do akcí pro veřejnost, motivováni k organizaci vlastních aktivit. Zkušebny pro kapely – pronájem prostor a vybavení pro muzikanty. Nahrávací studio – moţnost nahrát si CD. Dětský parlament – zapojování dětí a mládeţe do projektů a akcí ve městě. Komunikace s vedením Města Vsetín. 2. Ostatní neziskové organizace Město Vsetín je zřizovatelem 9 mateřských a 6 základních škol. Ve městě funguje jedna soukromá mateřská škola a ZŠ Integra, jejímţ zřizovatelem je zájmové sdruţení tří právnických osob v čele s městem Vsetín. Tato školní zařízení jsou velmi dobře vybavena pro sportovní i zájmovou činnost dětí. U všech základních škol pracují školní kluby a druţiny, sportovní a herní plochy jsou vybaveny moderním mobiliářem. Mimo školská zařízení nabízí volnočasové aktivity celá široká škála neziskových organizací. Z toho je třicet devět kulturních organizací, padesát sportovních organizací a mnoho dalších neziskových organizací, které se zabývají volnočasovými aktivitami. Bliţší informace jsou uvedeny na webových stránkách města.

38

Pro sportovní vyţití jsou ve městě vybudována a udrţována tato sportoviště:  Školní sportovní plochy a dětská hřiště 21  Hřiště u mateřských škol 10  Sídlištní centrální dětská hřiště a sportovní plochy 4 (Sychrov, Ohrada, Rokytnice, Luh)  Pískoviště a malá dětská hřiště s různými lezeckými a hracími prvky na území města (většina ploch v okruhu dostupnosti 200 m) 150 Pro školy jsou organizovány pořady prevence kriminality a sociálně patologických jevů, např. na téma šikana, sexuální výchova u nejmladších, boj proti kouření a jiných toxikomaniích (pořad pro MŠ „Koza nekouří“, výchovné koncerty P. Nováka („Jak jsme přišli na svět“ – sexuální výchova pro nejmenší), besedy s tematickou gamblerství („Besedy o gamblerství“ – lektorem je bývalý gambler).

39

IV. INFORMACE O SOCIOLOGICKÝCH VÝZKUMECH A ŠETŘENÍCH TÝKAJÍCÍCH SE PREVENCE KRIMINALITY, KTERÉ BYLY PROVEDENY NA ÚROVNI MĚSTA

IV.1 Sociologický výzkum názorů občanů města Vsetína na problémy bezpečnosti rok 1994 První sociologický výzkum názorů občanů města Vsetína na problémy bezpečnosti byl proveden v červenci 1994. Zpracovateli byli pedagogové z Univerzity Palackého Olomouc PhDr. Milan Schneider a PhDr. Hana Likešová. Při terénním šetření, které bylo provedeno formou řízeného rozhovoru bylo získáno 602 řádně vyplněných formulářů. 1. Závěry jednotlivých šetření 1.1 Názory na příčiny vzrůstu kriminality Podle názorů účastníků výzkumu má vsetínský nárůst kriminality více příčin. Podle mnoţství jednotlivých odpovědí je pořadí těchto příčin následující. Tabulka č. IV./1

Poř.č.

Příčina vzrůstu kriminality

Odpovědi v %

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Nedostatečně přísné zákony Vzrůstající nezaměstnanost Brutální filmy v televizi Početně slabá policie Fungování mafií cizinců Jiné okolnosti počet Romů ve Vsetíně špatná výchova mládeţe zejména ze strany rodičů špatné fungování policie malé tresty za zločiny velká volnost mládeţe, uvolnění morálky

67,1 62,6 48,3 40,9 24,2 17,6

*Většina dotázaných uvedla více příčin nárůstu kriminality. Pouze ve dvou případech uvedli respondenti za příčinu nárůstu kriminálních činů drogy a alkohol.

1.2 Nebezpečná místa ve městě Tabulka č. IV./2

Poř.č.

Specifikace nebezpečných míst

Odpovědi v %

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Park Podchody Nádraţí Bytový dům „Rafanda“ Okolí Bečvy Sídliště s Romy Restaurace „U Marka“ Okolí zimního stadionu Sídliště „Stará kolonie“ Jiná místa Celkem

56,7 18,3 8,8 6,3 3,0 2,3 1,8 0,8 0,7 1,3 100

*Většina dotázaných uvedla více příčin pocitu ohroţení bezpečnosti, tabulka uvádí součin všech uvedených odpovědí.

40

1.3 Pocity ohroţení osobní bezpečnosti Tabulka č. IV./3

Poř.č.

Pocity ohroţení bezpečnosti

Odpovědi v %

1. 2. 3. 4. 5.

Pocit ohroţení se týká osobní bezpečnosti Pocit ohroţení se týká majetku Pocit ohroţení se týká majetku i osobní bezpečnosti Ohroţení bezpečnosti vlastních dětí Ohroţení se týká ještě něčeho jiného (bez specifikace)

25,2 22,1 24,9 27,1 2,8

*Většina dotázaných uvedla více příčin pocitu ohroţení bezpečnosti.

2. Stručné shrnující závěry Názory občanů Vsetína na problematiku bezpečnosti lze stručně shrnout takto: A.

B.

C.

D.

E.

F. G.

H.

Téměř dvě třetiny dotázaných zastávají názor, ţe bezpečnost občanů v České republice je v současné době zajišťována hůře neţ dříve. Počet zastánců tohoto názoru stoupá s věkem (ve skupině do 20 let 42,9 % odpovědí, ve skupině nad 61 let jiţ 73,9 % zastánců tohoto názoru). O tom, ţe kriminalita stoupá i ve Vsetíně je zcela přesvědčena více neţ polovina dotázaných (54,4 %). K tomuto názoru se ještě více či méně přiklání dalších 32 % respondentů. Příčiny vzrůstu kriminality jsou spatřovány především v nedostatečně přísných zákonech (67,1 % odpovědí) a ve vzrůstající nezaměstnanosti (62,6 %). Za vcelku příznivý signál lze povaţovat zjištění, ţe drogy jako příčina růstu kriminality nejsou ve vědomí naprosté většiny obyvatel brány v úvahu a dá se tedy předpokládat, ţe v tomto směru akutní nebezpečí Vsetínu nehrozí. Svou osobní bezpečnost nepovaţuje rostoucí kriminalitou za ohroţenou 58,6 % občanů. Ohroţení osobní bezpečnosti v širším smyslu (včetně ohroţení vlastních dětí) však jiţ nepociťuje pouze 46,5 dotázaných. Opačně – v prvním případě se cítí ohroţeno 35,7 % dotázaných, ve druhém jiţ 53,5 %. Za nejkritičtější období dne z hlediska bezpečnosti jsou povaţovány večerní a noční hodiny (53,8 respondentů). Názor, ţe nebezpečí hrozí občanům v kteroukoliv denní dobu zastává 15,6 % dotázaných. Za nejnebezpečnější místo ve městě je povaţován park (56,7 % odpovědí). Dále jsou to podchody (18,3 %) a nádraţí (8,8 %). Prostředky, kterými by se zamezilo růstu kriminality, vidí většina účastníků výzkumu v zákonech tvrdě postihujících zločiny (83,5 %), v posílení pravomocí policie (67,6 %) a ve zvýšení počtu policistů (52 %). Téměř polovina občanů se domnívá (46,7 %), ţe by město mělo věnovat více prostředků ze svého rozpočtu na zajištění bezpečnosti občanů.

IV.2 Srovnávací výzkum názorů občanů města Vsetína na problémy bezpečnosti rok 1996 Srovnávací sociologický výzkum názorů občanů města Vsetína na problémy bezpečnosti byl proveden v listopadu a prosince roku 1996. Zpracovateli byli opět pedagogové z Univerzity Palackého Olomouc PhDr. Milan Schneider, PhDr. Jitka Skopalová a Dr. PhDr. Dana Sýkorová. Při terénním šetření bylo získáno celkem 645 řádně vyplněných formulářů. Výzkumný soubor tedy představuje 2,8 % z celkového počtu dospělých občanů města Vsetína.

41

1. Závěry vybraných šetření Cílem tohoto výzkumného šetření bylo zmapování vnímání bezpečnosti občanů města Vsetína v roce 1996 a uvést srovnání jejich názorů z výzkumu roku 1994. 1.1. Moţnosti zamezení kriminality Tabulka č. IV./4

Poř. č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.a)

7.b)

Moţnosti zamezení kriminality Zákony umoţňující tvrdší postihy Vzrůstající nezaměstnanost Brutální filmy v televizi Posílení pravomoci policie ČR Posílení pravomoci městské policie Fungování mafií cizinců Jiné okolnosti  počet Romů ve Vsetíně  špatná výchova mládeţe zejména ze strany rodičů  špatné fungování policie  malé tresty za zločiny  velká volnost mládeţe, uvolnění morálky Jiné okolnosti  zvýšení počtu policistů  lepší výchova mládeţe

Odpovědi v % rok 1994 62,6 48,3 40,9

Odpovědi v % rok 1996 91,2

78,1 61,4

24,2 17,6

11,3

*Většina dotázaných uvedla více příčin nárůstu kriminality.


Poř. č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Specifikace nebezpečných míst Park Podchody Nádraţí a jeho okolí Bytový dům „Rafanda“ Okolí Bečvy Sídliště s Romy Restaurace „U Marka“ Okolí zimního stadionu Sídliště „Stará kolonie“ Kaštanová alej u Bečvy Postranní neosvětlené uličky Okolí Kulturního domu Svárov Okolí heren Jiná místa Celkem

Odpovědi v % rok 1994 56,7 18,3 8,8 6,3 3,0 2,3 1,8 0,8 0,7

1,3 100

Odpovědi v % rok 1996 45,6 6,3 8,6

6,0

4,7 6,9 4,7 1,0 1,9 14,3 100


42

1.3 Specifikace pocitu ohroţení Tabulka č. IV./6

Poř. č. 1. 2. 3. 4. 5.

Specifikace pocitu ohroţení bezpečnosti Pocit ohroţení se týká osobní bezpečnosti Pocit ohroţení se týká majetku Pocit ohroţení se týká majetku i osobní bezpečnosti Ohroţení bezpečnosti vlastních dětí Ohroţení se týká ještě něčeho jiného (bez specifikace)

Odpovědi v % rok 1994 25,2 22,1 24,9

Odpovědi v % rok 1996 44,7 51,3 45,3

27,1 2,8

44,2 6,8

*Většina dotázaných uvedla více příčin pocitu ohroţení bezpečnosti. 2. Stručné shrnující závěry Kriminalita je problémem obecně lidským a podle způsobů jejího řešení lze usuzovat na sociálně kulturní úroveň občanů, funkčnost státu a jeho institucí. Prevence kriminality představuje významnou metodu zabezpečování lidských práv a svobod. V této souvislosti se jeví jako nutné: 2.1. Aktivizovat účast veřejnosti na prevenci kriminality pomocí aktivit různých institucí, spolků, občanských hnutí, církví apod. 2.2. Iniciovat realizaci cílených kriminologických výzkumů. 2.3. Iniciovat a podporovat činnost poradenských sluţeb, zejména v oblasti pedagogickopsychologické, zaměstnávání, výchovy k rodičovství, alkoholové a nealkoholové závislosti apod. 2.4. Věnovat přitom pozornost i řešení problematiky zaměstnanosti mladistvých a absolventů škol. 2.5. Realizovat programy účinné situační prevence vycházející z dokonalého poznání problematiky. 2.6. Zajištění náleţité informovanosti veřejnosti. 2.7. Zapojovat regionální masmédia do preventivních aktivit. 2.8. Podporovat vznik regionálních a místních rad prevence kriminality apod. Při rozpracování otázek boje se sociálně patologickými jevy je nezbytné současné a vzájemně navazující zkoumání těchto jevů z hlediska právního a z hlediska sociologického.

IV.3 Analýza bezpečnostní situace města Vsetín rok 2002 Analýza bezpečnostní situace města Vsetín byla zpracována počátkem roku 2002. Její součástí v části II. jsou výsledky sociologického průzkumu s názvem „Vnímání pocitu bezpečnosti občany města Vsetína“. Průzkum byl opět proveden pedagogy Univerzity Palackého Olomouc. Terénním šetřením bylo získáno 579 dotazníků. Anketiéři byly při výběru respondentů omezeni pohlavím dotazovaných, a to tak, ţe se vţdy jednalo o jednu ţenu a jednoho muţe z kaţdé věkové skupiny. Cíl sociologické studie byl poloţen ve dvou rovinách: a) rovina teoretická – analyzovat situaci ve Vsetíně z hlediska percepce pocitu bezpečí a zmapovat vývoj a strukturu kriminality v tomto regionu (část I.) b) rovina praktická – podloţit teoretickou část interpretací výsledků sociologického šetření – odhalit názory obyvatel na nebezpečná místa ve Vsetíně, zjistit jejich osobní zkušenosti s negativními jevy a zpracovat návrhy občanů na preventivní opatření (část II.)

43

1. Závěry vybraných šetření 1.2 Nebezpečná místa ve městě Tabulka č. IV./7

Poř.č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.

Specifikace nebezpečných míst Všude, kdekoliv Nádraţí – vlakové i autobusové Centrum střed Park Restaurace a okolí Sychrov Sídliště Pavlačové domy Dískotéky Okrajové části, odlehlé části Luh Rafanda Parkoviště Tyršova ulice Smetanova ulice Ohrada Tmavá zákoutí (neosvětlená místa) Trávníky Před MěÚ Náměstí Lapač Obchody Rybníky Okolo nemocnice - pavlačák Trţnice Na samotě Semetín Jiná odpověď Celkem

Odpovědi 597 500 266 221 199 143 113 106 98 80 64 61 56 55 54 47 46 32 28 27 25 25 22 21 18 17 14 461 3 396


1.3 Pocity ohroţení osobní bezpečnosti V tomto šetření u kaţdého příslušného jevu uváděl dotázaný subjektivně pociťovaný stupeň ohroţení, a to v rozmezí číslic 1 aţ 5. Jednička přitom znamenala, ţe daným druhem trestné činnosti se respondent cítí být nejméně ohroţen, aţ po pětku, představující velké ohroţení. Tabulka č. IV./8

Poř.č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Pocity ohroţení bezpečnosti Vandalismus Krádeţe jízdních kol Pokreslování zdí Podávání alkoholu mladistvým Hráčství na automatech Vloupání do automobilů Výroba a distribuce nealkoholových drog

Odpovědi průměr 4,01 3,77 3,73 3,67 3,41 3,40 3,40

44

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.

Vloupání do sklepů Pomluva Nesnášenlivost a agrese vůči lidem jiné národnosti Vloupání do garáţí Vykradení chaty Krádeţe aut Vloupání do bytů, domů Vloupání do obchodů, restaurací Úmyslné ublíţení na zdraví Oloupení na ulice, kapesní krádeţ Sexuální obtěţování Přepadení na ulici Znásilnění Vydírání Činnost organizovaných skupin Vraţdy Prostituce

3,38 3,30 3,28 3,13 3,11 3,03 2,90 2,87 2,67 2,60 2,54 2,47 2,36 2,29 2,15 2,14 2,10

2. Stručné shrnující závěry Výzkumu, který proběhl v prosinci 2001 a v lednu 2002, se zúčastnilo celkem 579 občanů Vsetína. Ve výzkumném souboru byla mírná převaha muţů nad ţenami, z věkových skupin měli nejčetnější zastoupení 15-18 letí, nejmenší osoby nad 50 let. Třetina dotazovaných získala maximálně středoškolské vzdělání s maturitou, poměrně silně byla obsazena i kategorie vyučených a osob se základním vzděláním (přes 20%). Vyrovnané zastoupení ve výzkumném souboru měly osoby vdané/ţenaté a svobodné (přibliţně po 2/5). Nejvíce respondentů pocházelo z řad studentů a učňů (27,3%), naopak ţeny na mateřské dovolené a nezaměstnaní tvořili jen nepatrné procento. 2/3 dotázaných bydlely v bytech (ať uţ druţstevních, nájemních či v osobním vlastnictví), zbytek -1/3 v rodinných domech. Více jak 3/5 respondentů se domnívají, ţe ve Vsetíně existují místa, kterým je lépe se vyhnout. Častěji zastávají tento názor ţeny neţ muţi. Mezi nebezpečné lokality zařazovali dotazovaní ponejvíce: nádraţí, centrum města, park, restaurace a okolí, Sychrov, sídliště a pavlačové domy. Tento výčet více méně odpovídá i místům, kde by nejméně rádi bydleli (Sychrov, Rafanda, střed města, pavlačové domy...). Je překvapující, ţe centrum a Sychrov se téţ umístily na předních místech ţebříčku oblíbených lokalit k bydlení z hlediska pocitu bezpečí. Je však nutno dodat, ţe je v abs. četnostech předčily Luh, Ohrada a Rybníky. Restaurace a jejich okolí jsou nejčastěji spojovány s ublíţením na zdraví, rvačkami a výtrţnictvím. Nádraţí pak s trestnými činy přepadení na ulici, sexuálním obtěţováním a se vším, co souvisí s nealkoholovými drogami. Kapesních krádeţí a okradení na ulici se Vsetínští obávají zejména v centru města, vykradení či krádeţe automobilu pak na Sychrově. Bytové krádeţe byly nejčastěji uváděny v souvislosti se sídlišti a obavy ze sociálně závadových osob s pavlačovými domy. Pro úplnost bychom chtěli dodat, ţe jsme v tomto shrnutí záměrně neuváděli univerzální odpověď „všude, kdekoliv“, přestoţe dosáhla nejvyšší absolutní četnosti. Domníváme se totiţ, ţe z hlediska řešení problémů či preventivních opatření nemá velkou hodnotu. Mezi trestné činy, s nimiţ měli respondenti nejvíce osobních zkušeností patří: vandalismus (63,6% z dotázaných), krádeţ jízdního kola (55,6%), rasismus (42,5%) a vykradení sklepa, kůlny (40,0%). Obyvatelé Vsetína byli nejčastěji svědky vandalismu, projevů rasismu a úmyslného ublíţení na zdraví, sami se stali nejčastěji obětmi krádeţe jízdního kola, vykradení sklepa, kůlny, vykradení automobilu a oloupení na ulici. Obojí zkušenost získali nejvíce s nabídnutím nealkoholové drogy, vandalismem či krádeţí jízdního kola. Téměř čtvrtina obětí vandalismu pochází z věkové skupiny 40-49 letých. Tatáţ věková kategorie patří k nejčastějším obětem rasismu (27,3%) a krádeţe automobilu (30,6%).

45

Mladí lidé ve věku 15-18 let jsou nejvíce poškozeni krádeţí jízdního kola (23,2% z obětí), vykradením sklepa (21,7%) a auta (spolu s 30-39 letými zaujímají po 1/5 z celkového počtu obětí tohoto trestného činu). Celkem nepřekvapuje, ţe téţ dominují jako oběti (37,9%), svědci (40,9%) či osoby s obojí zkušeností (37,1%) v souvislostech s drogovou problematikou. V četnosti je následuje věková skupina 19-29 letých. V závorkách jsou uvedena procenta z celkového počtu obětí, svědků a obojích. 15-18 letá mládeţ se také stala nejčastější obětí ublíţení na zdraví (36,4%) a přepadení na ulici (46,7% z celkového počtu obětí). Z násilných trestných činů bychom ještě zmínili vydírání, kde v roli oběti figurovalo 28% osob ve věku 30-39 let. Téměř 2/3 obětí sexuálního obtěţování byly ţeny, 31% z obětí náleţelo do věkové kategorie 19-29 letých. Zmiňovaná věková skupina je téţ nejčastější obětí vykradení garáţe spolu s lidmi staršími 60 let (po 21,4%). 30,8% zastoupení na celkovém počtu obětí vykradení chat mají osoby nad 60 let. Ty se také staly častěji svědky kapesních krádeţí. Z výsledků šetření vyvozujeme, ţe by měla být pozornost soustředěna především na vlakové a autobusové nádraţí, park, centrum města, sídliště (zejména Sychrov) a okolí pavlačových domů a restaurací. V souvislosti s kumulací trestných činů do okolí restaurací bychom se mohli inspirovat projekty ve Velké Británii a řešit situaci zónovým uzavíráním těchto zařízení.

IV.4 Analýza bezpečnostní situace města Vsetín rok 2004 Výzkum byl prováděn jiţ po čtvrté (1994, 1997, 2001, 2004)a byl realizován na objednávku Města Vsetín. Hlavním cílem výzkumu bylo identifikovat názory občanů na bezpečnostní situaci ve městě Vsetíně v roce 2004. Primárně se sice jedná o výzkum percepce bezpečnosti ve Vsetíně, dalším záměrem šetření však bylo postihnout i širší dimenzi faktorů sociální povahy, jejichţ poznání je logickým východiskem následných úvah zadavatele výzkumu o podobě preventivní činnosti. Baterie otázek byly zadavatelem specifikovány: následujících 8 skupin:        

otázky v dotazníku byly rozděleny do

Citová vazba občanů k městu Vnímání pocitu bezpečnosti dotázanými občany Vsetína Nebezpečná místa ve Vsetíně Osobní zkušenost respondentů s trestnou činností Názor na skupiny páchající trestnou činnost Hodnocení programů prevence Moţnosti kulturního a sportovního vyţití ve Vsetíně (In) tolerance občanů Vsetína

1. Závěry vybraných šetření 1.1 Pocity ohroţení osobní bezpečnosti Na otázku „Představují pro obyvatele Vsetína a jejich majetek, eventuálně pro pořádek a klid ve městě některé negativní jevy určité nebezpečí? Přesněji řečeno: čím konkrétně a v jaké míře mohou být těmito jevy ohroţeni“ odpovídali občané města Vsetín následovně:

46

Tabulka č. IV./9

Pořadí v roce 2004 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.

Pořadí v roce 2001 1. 3. 4. 2.

5. 10. 6. 7. 8. 12. 9. 11. 13. 14. 15. 17. 19. 16. 18. 20. 21. 22. 24. 23.

Negativní jev Vandalismus Pokreslování zdí Podávání alkoholu mladistvým Krádeţe jízdních kol Rvačky a výtrţnictví Rychlé jízdy autem ve městě Hráčství na automatech Nesnášenlivost a agrese vůči lidem jiné národnosti Rušení nočního klidu Vloupání do automobilů Nevšímavost občanů k negativním jevům v jejich okolí Výroba a distribuce nealkoholových drog Vloupání do sklepů Vykradení chaty Pomluva, uráţka Vloupání do garáţí Krádeţe aut Vloupání do bytů, domů Vloupání do obchodů, restaurací Oloupení na ulici, kapesní krádeţe Přepadení na ulici Úmyslné ublíţení na zdraví Sexuální obtěţování Znásilnění Vydírání Činnost organizovaných zločineckých skupin(„mafií“) Prostituce Vraţdy

Průměr 4,2668 4,2488 4,0526 3,7428 3,6930 3.6722 3,5215 3,4952 3,3976 3,3842 3,3837 3,3038 3,2297 3,1860 3,0938 3,0072 2,9928 2,9447 2,7554 2,7494 2,7184 2,5385 2,3981 2,2350 2,1899 1,9424 1,9078 1,7990


Pořadí Pořadí Místa, kde by dotazovaní z hlediska pocitu bezpečí 2004 2001 bydleli nejméně rádi 1. 4. pavlačové domy u polikliniky 2. 2. Rafanda 3. 13. Smetanova ulice 4. 8. Tyršova ulice 5. 3. centrum, střed 6. 10. okrajové části města 7. 1. Sychrov 8. Hrbová 9. Ohrada 10. 7. Luh 11. 6. Rokytnice 12. 9. Trávníky 13. 11. Rybníky 14. blízko policejní stanice 15. vilová čtvrť (ulice rodinných domků) 16. jiná odpověď

Odpovědi 298 194 145 137 137 128 121 114 105 99 94 92 89 84 58 18

47

1.3 Náměty občanů ke zvýšení bezpečnosti ve Vsetíně Zpracovatelé zjišťovali „Jaká opatření by bylo nutno udělat ke zlepšení bezpečnosti obyvatel?“ V níţe uvedené tabulce je obyvateli Vsetína vyjádřen návrh moţných opatření pro zlepšení bezpečnosti ve městě. Tabulka č. IV./11

1. 2. 3. 4 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Opatření pro zlepšení bezpečnosti obyvatel

V%

Více policistů v ulicích, pěší hlídky policie. Důraz na okrajové části města a nebezpečná místa. Monitorování veřejných prostranství kamerami. Zlepšení veřejného osvětlení. Větší pravomoci policie. Větší podporu zařízením pro volný čas mládeţe. Zavádění programů na prevenci kriminality. Sloučení státní a městské policie. Lepší informovanost občanů o předcházení kriminalitě. Lepší materiální zabezpečení policie. Zavedení nouzových hlásičů. Jiná opatření.

21,2 19,9 13,1 12,3 8,5 7,4 4,9 3,4 3,3 2,9 1,9 1,2

2. Stručné shrnující závěry Výše uvedené skutečnosti umoţňují zaměřit se konkrétně na jednotlivé skupiny obyvatelstva ve Vsetíně, s cílem nalézt uzlové body, v nichţ by se jiţ dříve uvedené (zpráva z výzkumu v roce 2001/2002) obecně formulované principy prevence měly transformovat v cílené, systematické působení na poměrně úzce vymezené sociální skupiny (mladiství; sociálně znevýhodnění; závislí na návykových látkách, etnické skupiny, apod.). Cílem výzkumu bylo poznání názorů na bezpečnostní situaci obyvatel města Vsetína a na tomto základě pak formulace příslušných sociotechnických námětů a doporučení. Problémem je však jejich aplikovatelnost v kaţdodenní praxi. Bylo by jistě jednoduché poţadovat zkvalitnění výchovy v rodinách, ve školách, pořádání preventivních osvětových kurzů, aj. To vše má jistě svůj význam a je nutné všechny tyto aktivity podporovat. Problémem je však nedostatečná koordinace mezi jednotlivými „partnery“, působícími na poli „boje s kriminalitou a jinými negativními jevy“, a to jak na úrovni centrálních ministerských orgánů (vnitra, spravedlnosti, školství, zdravotnictví, práce a sociálních věcí), ale i na úrovni „první linie“, tj. mezi policisty, učiteli, rodičovskou veřejností, sociálními pracovníky apod. Výzkum opět přinesl výsledky, které ukazují na nezbytnost systematického a koordinovaného působení na všechny skupiny obyvatelstva všemi prostředky, kterými nejen státní správa disponuje. Podrobné informace (analýza zde zveřejněných dat z hlediska pohlaví, věku, dosaţeného vzdělání, bydliště a rodinného stavu respondentů) budou dále zpracovávány a srovnávány s výzkumy ve Vsetíně jeţ realizovanými v předcházejících letech a v letošním roce budou předloţeny opět městskému úřadu. Bude totiţ nejvíce záleţet na těch pracovnících, kteří jsou pověřeni sledováním problematiky kriminality ve Vsetíně a tím, jaká opatření přijmou k řešení situace. Moţností je více, v ţádném případě by se však neměly omezit pouze na represivní působení (viz četné náměty dotázaných obyvatel Vsetína vzhledem k Rómům). Pro začátek by patrně stačilo důsledné provádění kontrol dodrţování platných zákonů; další krok by měl směřovat k podpoře aktivního vyuţívání volného času mládeţe (klubů, zájmových institucí, apod.). Výsledky výzkumu by bylo dobré zpracovat do připravovaných aktivit v oblasti prevence. Pro zlepšení bezpečnosti obyvatel kladly důraz všechny věkové kategorie na zlepšení veřejného osvětlení. 73,5% všech dotazovaných klade důraz na zavádění programů na prevenci kriminality a 73,1% respondentů povaţuje za velmi důleţité monitorování veřejných prostranství kamerami.

48

V. PŘEHLED PREVENTIVNÍCH PROJEKTŮ A VÝŠE FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VYNALOŢENÝCH NA JEJICH REALIZACI Město Vsetín – dne 1. dubna 1994 byl vyhlášen Projekt prevence kriminality ve Vsetíně, který byl aktivní reakcí na Vsetínskou výzvu, která se obracela na všechna města v České republice s poţadavkem řešení problematiky bezpečnostní situace a prevence sociálně patologických jevů. Výzva se setkala s velkým ohlasem a odstartovala systémové řešení prevence kriminality na místní úrovni. V této souvislosti je ale na místě připomenou, ţe nás ve Vsetíně naplňuje uspokojením, ţe jsme v koncipování komise prevence a obsahu její práce byli první.

1. Komise prevence kriminality Základní a výchozí úkol komise prevence kriminality (dále jen komise) spočíval v zaměřenosti na všechny skupiny obyvatelstva ve městě a odvíjel se od prevenčních aktivit směrovaných k dětem a mládeţi jako nejrizikovější skupině z hlediska ohroţení sociálně patologickými jevy. Vyhlášení Projektu prevence kriminality bylo opřeno o širokou základnu dílčích projektů, které zahrnovaly všechny skupiny obyvatelstva a jejich plnění bylo rozvrţeno v krátkodobých a dlouhodobých časových horizontech na základě úkolů, které si komise stanovila. Významným krokem bylo navázání spolupráce s Katedrou speciální pedagogiky PdF UP v Olomouci, jejíţ vedoucí prof. Libuše Ludíková, CSc. (dnešní děkanka fakulty) zaštiťuje naši součinnost s dalšími odborníky na prevenci. Není pochyb o tom, ţe prevence musí být primárně zaměřena na mládeţ. S tímto vědomím zpracovávala komise ve spolupráci se školami celou řadu projektů, jejíţ úspěšnost při realizaci byla bezesporná a pomohla zajistit tradici jednotlivých akcí. Jedná se o aktivity školních klubů, interakční programy pro jednotlivé školy, realizace zájmových aktivit ve volném čase, kdy pomoc komise prevence spočívala především v dotační politice na základě úspěšných rezortních grantů. V souladu s programem Ministerstva vnitra realizovala komise několik projektů na podporu probační a mediační sluţby. Můţeme konstatovat, ţe tato činnost se rozvinula v pozitivním hodnocení všech zainteresovaných subjektů v této problematice. Občané Vsetína se mohli s prací komise seznamovat pravidelně na stránkách regionálního tisku, ale také v konkrétní podobě dvou informačních broţur, které obdrţela kaţdá domácnost ve Vsetíně. Informační broţury byly komisí zpracovány s cílem pomoci občanům v orientaci v problematice, která je východiskem pro prevenci kriminality. Propagací práce komise se staly i mezinárodní konference, které se staly tradicí a jsou i výrazem jedinečnosti takovéto akce, kterou komise prevence pořádá. 1.1 Zhodnocení činnosti komise prevence kriminality Hlavní činnost komise prevence kriminality za období let 1996 aţ 2007 zobrazuje níţe uvedená tabulka, která ve členění odboru prevence kriminality MV ČR, ukazuje počet realizovaných projektů cíleně zaměřených na prevenci kriminality a jejich finanční náklady. Tabulka č. V./1 – přehled realizovaných aktivit v oblasti prevence za období let 1996 - 2007

Název aktivity 1. 2. 3. 4. 5.

Semináře a vzdělávací aktivity – obligatorní poloţky Situační prevence Sociální prevence – krizová a poradenská zařízení – nízkoprahová zařízení Sociální prevence – krizová a poradenská zařízení – streetwork Sociální prevence – sportovní aktivity – sportovní areály

Celkové náklady 224.886,2.450.107,-

Podíl města Počet Vsetín v Kč aktivit 9.886,4 312.107,3

555.581,-

118.581,-

2

152.600,-

29.700,-

2

2.155.330,-

824.699,-

3

49

Sociální prevence – sportovní aktivity – sportovní plácky 7. Sociální prevence – vzdělávací aktivity – profesní 8. Sociální prevence – vzdělávací aktivity Sociální prevence – zájmové aktivity – dlouhodobé 9. pobyty Sociální prevence – zájmové aktivity – jednorázové 10. akce 11. Sociální prevence – zájmové aktivity – klubové 12. Sociální prevence – zájmové aktivity – umělecké 13. Informace pro občany – analýzy 14. Konferenční činnost Celkem 6.

115.000,-

0,-

1

106.100,572.091,-

33.100,109.091,-

3 5

330.000,-

55.000,-

1

299.200,-

18.200,-

3

630.760,879.800,90.800,286.581,8.848.836,-

272.760,116.800,90.800,261.581,2.252.305,-

4 4 2 9 46

Podrobný přehled o realizovaných projektech lze získat na webových stránkách města. Zde jsou jednotlivé projekty popsány včetně nákladů na jejich realizaci.

50

KONCEPCE

ÚVOD Usnesením vlády ČR č.1150/2007 byla přijata Strategie prevence kriminality na léta 2009 aţ 2011. Jedním z hlavních úkolů Strategie pro obce nad 25 tisíc obyvatel, které mají statut obce s rozšířenou působností, je „vytvořit komplexní přístup k prevenci kriminality s cílem ochránit lokální komunity před kriminalitou, posílit pocit bezpečí občanů, sníţit majetkovou a násilnou kriminalitu, eliminovat kriminálně rizikové sociálně patologické jevy na základě kooperace všech institucí, která na místní úrovni působí a integraci PČR do preventivních aktivit města“. Jednou z hlavních priorit tohoto období je zavedení SVI – Systém Včasné Intervence – s posláním pozitivní změny situace – chování dítěte pomocí rychlé, adekvátní a efektivní reakce všech institucí, do jejichţ působnosti spadá péče o rizikové, ohroţené a delikventní děti. V obecné rovině se prevence kriminality chápe jako komplex opatření sociální prevence, situační prevence včetně informací směrem k veřejnosti o moţnostech ochrany před trestnou činností a pomoci obětem trestných činů. Jejím cílem je omezení samotné kriminality a jejich následků, aktivizace činností směřujících k minimalizaci přestupků a závadového chování jedinců i skupin, které trestné činnosti předchází. Prevence kriminality úzce souvisí s prevencí sociálně patologických jevů, k nimţ patří např. nejrůznější formy závislosti. Základ a nosný prvek celého systému prevence představuje nespecifická primární prevence (např. volno-časové aktivity určené nejširším vrstvám dětí a mládeţe umoţňující harmonický rozvoj osobnosti jednotlivce – existovaly by i za absence sociálně patologických jevů). Specifická primární prevence je pak realizována v rámci podpůrných programů pro rizikové skupiny dětí a mládeţe se specifickými vzdělávacími potřebami. Sociální prevence je zaměřena na modifikování chování potencionálního pachatele trestné činnosti. Představuje aktivity ovlivňující proces socializace a sociální integrace jedince a aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek, které jsou hlavními příčinami páchání trestné činnosti. Situační prevence je zaloţena na organizačních, technických a reţimových opatřeních, která se snaţí kriminogenní podmínky minimalizovat. Důleţitou součástí je informování veřejnosti o moţnostech ochrany před trestnou činností. Prevence viktimnosti je zaloţena na konceptech bezpečného chování diferencovaného s ohledem na různé kriminální situace a psychickou připravenost ohroţených osob. V praxi se jedná o skupinové a individuální právní a psychologické poradenství, trénink obranných strategií a propagaci moţností ochrany před trestnou činností. Preventivní aktivity se vzájemně doplňují a prolínají v sociálních a situačních přístupech. Primární prevence je necíleně orientována na celou společnost, její instituce a občany. Spočívá v optimalizaci ţivotních podmínek, v péči o náleţité fungování všech sociálních aktivit, které vedou ke vhodné socializaci jedinců a pozitivnímu rozvoji společnosti. Sekundární prevence je cíleně orientovaná na jednotlivce a skupiny kriminálně rizikové, zaměřuje se na ochranu materiálních hodnot, které jsou nejčastěji objektem zájmů delikventů. Terciální prevence představuje resocializační opatření pro jedince, kteří spáchali trestný čin, a zaměřuje se na osoby, které se staly obětí trestného činu.

51

I. VÝCHODISKA Koncepce prevence kriminality ve Vsetíně na léta 2009 – 2011 je navrţena na základě syntézy analytických studií, doporučení expertů a zkušeností s realizací preventivních aktivit. Jejím záměrem je vytvořit bezpečnou obec, která bude svým občanům poskytovat ochranu a pocit bezpečí, a tím posilovat jejich důvěru ve veřejnou správu. Pro její zpracování jsme vycházeli:

A. Z dostupných koncepčních a přehledových materiálů jako jsou zejména koncepční materiály města Vsetín, Zlínského kraje i dokumentů národního charakteru:       

Komunitní plán sociálních sluţeb a péče Vsetínska na období 2008 – 2010. Vsetín 2008. Koncepce rozvoje města Vsetín pro léta 2007 – 2013. Vsetín 2007. Koncepce prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeţe na období 2006 – 2008 ve Zlínském kraji. Zlín 2005. Koncepce prevence kriminality ve Zlínském kraji na léta 2009 – 2011. Zlín 2008. Metodický pokyn MŠMT k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, ţáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j.: 20 006/2007-51. Praha 2007. Národní strategie protidrogové politiky. Praha 2004. Strategie prevence kriminality na léta 2008-2011, schválena usnesením vlády ČR č.1150/2007. Praha 2007.

B. Z vlastních zpracovaných analytických studií, z doporučení komise prevence kriminality dále z dlouholetých zkušeností města s realizací prevenčních aktivit a ze zahraničních zkušeností: 1. Analýza kriminality Analýzou kriminality na území města bylo zjištěno ţe Vsetín patří mezi města se stabilizovaným stavem kriminality. Dle srovnání 47 největších měst, které za rok 2006 provedlo Ministerstvo vnitra ČR v roce 2007, Vsetín představuje v porovnání s jinými lokalitami město s velmi nízkou rizikovostí výskytu trestné činnosti. V letech 2005 aţ 2007 byl absolutní počet spáchaných trestných činů stabilizovaný a pohyboval se mezi cca 700 aţ cca 750 trestnými činy. Z toho cca 50 procent představuje majetková trestná činnost, která se tak jeví největším konkrétním problémem ve městě. Pozitivním jevem je, ţe násilná a mravnostní kriminalita představuje maximálně jednu desetinu trestné činnosti, přičemţ objasněnost těchto společensky nebezpečných činů proti zdraví a lidské integritě se pohybuje mezi 60 aţ 70 procenty. Z hlediska moţného preventivního působení a aplikace preventivních programů se jako vhodnou oblastí jeví předcházení majetkové trestné činnosti, a to zejména krádeţím prostým, které tvoří cca 60 procent všech majetkových trestných činů. Další druhy majetkové kriminality jsou rozvrstveny stejnoměrně. 2. Sociálně-demografická analýza Sociálně-demografická analýza ukazuje na méně příznivé trendy ve vztahu k moţnému vzniku kriminální a jiné závadné činnosti mezi obyvatelstvem. Míra nezaměstnanosti ve Vsetíně k 31. 12. 2007 byla vyšší (7,14 %) neţ je průměr v České republice (6 %). Roste počet uchazečů o zaměstnání s dobou nezaměstnanosti delší neţ jeden rok a je trvale vysoký počet nezaměstnaných nad 50 let. Specifikem je 90% nezaměstnanost romského obyvatelstva a nulové vyuţití volného času jejich dětí a mladistvích, kteří se nedokáţí sami zaměstnat a volný čas tráví většinou pácháním nerůznějších

52

závadných činností aţ po trestnou činnost. Ve Vsetíně je přitom více jak dvojnásobná koncentrace romského obyvatelstva (0,27 % z počtu obyvatel města Vsetín) oproti průměru v České republice (0,11 % z celkového počtu obyvatelstva). Za pozornost stojí skutečnost, ţe naprostá většina klientů kurátorů pro mládeţ ve Vsetíně tvoří v poslední době děti a mladiství z úplných rodin (139 v roce 2007) a „pouze“ 87 z rodin neúplných. Ústup péče rodiny o výchovu a naplnění volného času dětí a mládeţe můţe poloţit základy zvyšování problémového chování nedospělých a následně i dospělých jedinců. O to větší význam má proto skutečnost, ţe mnohaletou důslednou koncepční preventivní činností v oblasti kriminality a sociálně-patologických jevů samosprávných orgánů, policejních sloţek, škol, neziskových organizací a dalších spolupracujících institucí se ve městě Vsetín daří předcházet výrazně negativně působícím skutečnostem. Znamená to, ţe v současnosti se ve městě nenacházejí zóny se zdevastovanými nebo „vybydlenými“ objekty. Kapacity obytných domů i objektů občanské vybavenosti, rekreace, sportu a zábavy jsou v územním plánu nastaveny na očekávaný vývoj počtu obyvatel včetně dočasně přítomných osob. 3. Institucionální analýza Ve městě pracuje celá řada organizací, a to jak organizací zřizovaných státní správou či samosprávou, tak zejména velké mnoţství neziskových organizací. Prostřednictvím grantového systému i přímých dotací jim město Vsetín vytváří velmi dobré podmínky pro jejich činnost. Lze konstatovat, ţe neziskové organizace zasahují do všech oblastí prevenčního působení. Jsou zde zastoupeny organizace zabývající se volno-časovými aktivitami, sportovní činností i kulturně společenskou oblastí – tedy zabývající se primární prevencí. Na území města působí hodně sociálních organizací a jejich činnost je velmi pestrá, od provozování komunitních center, azylových domů, stacionářů, aţ po organizace cíleně se zabývajícími prací se seniory či prací se skupinami osob ohroţených sociální exkluzí, zejména pak romskou menšinou.

4. Analýzy názorů a postojů občanů Město Vsetín realizovalo v období let 1994 aţ 2004 celkem čtyři analýzy týkající se posouzení názorové hladiny obyvatel na bezpečnostní situaci ve městě. V názorech občanů se při posuzování moţného nebezpečí na předních místech stále drţí vandalismus, krádeţe jízdních kol, pokreslování zdí, podávání alkoholu mladistvým a hráčství na automatech. Nově se lidé cítí ohroţení rvačkami a výtrţnictvím, rychlými jízdami aut ve městě, rušením nočního klidu a nevšímavostí občanů k negativním jevům v jejich okolí. Záměrem města je realizovat vstupní výzkum percepce obyvatel na bezpečnostní situace v roce 2008 a v roce 2011, aby bylo moţné srovnat, jaký vliv bude mít na názorovou hladinu obyvatel realizace závěrů uvedených v této koncepci. 5. Analýza moţných zdrojů financování preventivních aktivit Zkušenosti ukazují, ţe při realizaci preventivních akcí je velmi výhodné více zdrojové financování a propojování jednotlivých dotačních titulů i přímých dotací. Hlavní moţné zdroje financování jsou:  dotační programy rezortů jednotlivých ministerstev – MV, MŠMT, MPSV případně další  dotační tituly vyhlašované Zlínským krajem  grantový systém města Vsetína  přímé finanční dotace schvalované v rámci kompetencí Zastupitelstva města Vsetín a Rady města Vsetín  aktivity podnikatelských subjektů - pojišťoven, firem zabezpečovací techniky, které působí na podněcování občanů k vyuţívání technického zabezpečení majetku

53

Koncepce prevence kriminality ve městě Vsetín se opírá o základní faktor nenárokovatelnosti financování preventivních aktivit. Z toho důvodu má ve svém dlouhodobém preventivním plánu vyhledávat a stanovit jasné zdroje financování aktivit tak, aby byly v souladu nejen s akčním plánem preventivních aktivit, ale i s plány města Vsetín a Zlínského kraje. Základním kritériem je průhlednost dotačních titulů opírajících se o plán, účelnost a efektivnost. Primárním zdrojem financování aktivit je vymezení stálé roční rozpočtové kapitoly ve finančním plánu města. Získané částky jsou podkladem pro podporu preventivních aktivit vyplývajících z plánu prevence kriminality organizací v působnosti města Vsetín a zajištění podpory konference k prevenci kriminality, která patří k tradičním dlouholetým aktivitám Komise prevence kriminality ve Vsetíně. Dalším zdrojem je grantová politika. Zapojení preventivního plánu do řešení grantů je z hlediska lokalizace v rovině Zlínského kraje a resortů. 6. Doporučení expertů Komise prevence kriminality města Vsetín je ve svém sloţení zárukou kvality její práce, protoţe profesní zaměření jednotlivých členů pokrývá oblasti, které jsou významné pro řešení nejen situační prevence kriminality, ale i prevence z hlediska primárnosti, sekundárnosti i terciálnosti. Kaţdý člen komise je schopen vytvořit při své práci pracovní skupinu, která můţe aktuálně řešit problematiku prevence kriminality ve městě Vsetín. Významným faktorem expertní podpory je spolupráce s vědeckými a odbornými pracovišti. Těţiště expertní činnosti je ve spolupráci s univerzitou Palackého v Olomouci, především s Katedrou speciální pedagogiky Pedagogické fakulty UP. Členové této katedry se podílí na realizaci jednotlivých plánovaných aktivit, tvoří poradní orgán komise prevence kriminality a jsou i realizátory jednotlivých aktivit. Členem komise je i zástupce policie, který zajišťuje kontakt komise s aktuálním stavem a poznatky policie z pozice kriminality a vytyčuje moţné roviny řešení, které vyplývají z kompetencí Komise prevence kriminality. Zastoupení experta z jurisdikce dává moţnosti řešení otázek v rovině podpory probační a mediační sluţby. 7. Zkušenosti města Vsetín s realizací preventivních aktivit v letech 1996 - 2007 Aktivity města Vsetín v oblasti prevenčního působení plně navazují na analýzy názorů obyvatel na bezpečnostní situaci ve městě. V rámci situační prevence byl vybudován městský kamerový dohlíţecí systém včetně jeho rozšiřování a modernizace. Pro sníţení krádeţí jízdních kol byly instalovány bezpečnostní stojany pro jízdní kola. V rámci sociální prevence došlo ke zřízení střediska psychosociální pomoci, ze kterého je dnes obecně prospěšná společnost Azylový dům pro matky s dětmi. Také byl realizován projekt Skate park na Lapači a rekonstrukce dopravního hřiště,v rámci vzdělávacích aktivit byla opět realizována celá řada projektů v preventivně osvětové činnosti, a to u všech věkových skupin obyvatel. 8. Zahraniční zkušenosti města Vsetín s realizací preventivních aktivit Bez opory o zahraniční zkušenosti by nemohla Komise prevence kriminality plnit i některé akční úkoly. Významným zdrojem zahraničních zkušeností je spolupráce s partnerskými městy na Slovensku a spolupráce s Mikroregionem Bielé Karpaty. Členové komise se zapojují do jejich aktivit a zkušenosti jsou přenášeny do jednání komise a jejích plánovaných výstupů. Důleţitým spolupracovníkem komise je vědecké pracoviště Výzkumného ústavu péče o dítě (VÚDPaP) v Bratislavě. Oddělení prevence sociálně patologických jevů dlouhodobě spolupracuje a své zkušenosti konfrontuje s naší komisí a prezentuje je především na konferencích na státní i mezinárodní úrovni.

54

II. STANOVENÍ PRIORIT

Město Vsetín je v zatíţenosti obvodů PČR trestnou činností, tj. počtem trestných činů přepočteným na 1 000 obyvatel v rámci kraje na pátém místě, za Valašským Meziříčím, Otrokovicemi, Zlínem a Kroměříţí. Kromě zatíţeností trestnou činností je Vsetín místem, kde se kombinuje faktor vyšší nezaměstnanosti a chudoby (posuzováno podle vyplacených sociálních dávek). Charakteristickým znakem struktury pachatelů (podle komentářů PČR) je i rostoucí podíl organizovaných skupin z řad romské minority. Významný podíl na páchání trestných činů má alkohol. V poslední době také dochází k nárůstu počtu obětí z řad seniorů, dalším problémem je vzrůstající násilí mezi dětmi a mládeţí.

Hlavními cíli pro další léta jsou:     

udrţení stávajících a doplnění chybějících sluţeb v síti aktivit prevence kriminality šíření úspěšných metodik, postupů a příkladů dobré praxe v prevenci kriminality všem zainteresovaným odborníkům koordinace činnosti souvisejících s problematikou prevence kriminality uvnitř obecní samosprávy spolu s činností NNO rozšíření informovanosti široké veřejnosti o problematice prevence kriminality zvýšení bezpečnosti v lokalitách zatíţených vyšší mírou kriminality

Pro naplnění těchto základních cílů je třeba pokračovat v zapojování obce do národního systému prevence kriminality, vyuţívat finanční podporu státu a kraje k aktivnější roli obce jako koordinátora a iniciátora aktivit ve své lokální působnosti a doplnit chybějící aktivity v oblasti prevence kriminality zaměřené na cílové skupiny:  Pachatelé (mládeţ, mladí dospělí)  Oběti (zejména šikany, násilné trestné činnosti, domácího násilí)  Rizikové osoby (potencionální pachatelé nebo oběti)

Systémová a organizační opatření Ve městě Vsetín působí a úspěšně pracuje velké mnoţství specializovaných vzdělávacích a poradenských institucí. Pro další rozvoj prevenční politiky je třeba vyuţít jejich odborný potenciál a dále rozvíjet jejich stávající spolupráci s městem Vsetín a Komisí prevence kriminality. Tato skutečnost uvozuje úzkou spolupráci se všemi organizacemi v působnosti města Vsetín a zaměřuje se na široké spektrum celé populace spočívající v dimenzi školního věku, dospělosti a stáří. Jejím obsahem je speciální důraz na práci se seniory a tvorba preventivních aktivit odpovídající potřebám této cílové skupiny. K naplnění potřebných cílů prevence kriminality bude slouţit pravidelná evaluace, zejména evaluace ex ante, která napomáhá při zajištění maximální věcnosti a promyšlenosti stanovených postupů. Poskytuje prvotní závěry o správnosti poloţených otázek, o relevantnosti navrţených strategií a úkolů a zároveň poskytuje nezbytné podklady pro monitoring aktuální situace. Do metodiky řízení v systému spolupracujících organizací se výrazně promítnou zkušenosti a odbornost členů Komise prevence kriminality. Lépe se tak můţe vyuţít moţnosti jejich členů při tvorbě analýz a jejich začlenění do systému tvorby preventivních a minimálních preventivních programů.

55

Prezentace činností Komise prevence kriminality je strukturálně pojata do několika celků: - zapojení akcí prevence kriminality do komunitního plánování - tradice mezinárodních konferencí prevence kriminality, kterou pořádá město Vsetín - pravidelná účast na akcích týkajících se preventivních aktivit v rámci organizací spádově náleţejících do oblasti působení města Vsetín - účast na konferencích národních i zahraničních a prezentace výsledku komise - vyuţití tradic aktivit pro výměnu zkušeností a poradenské činnosti, které jsou v kompetenci členů i širšího spolupracujícího týmu komise prevence kriminality Komise prevence kriminality spolupracuje s odbornými týmy, které svou kompetentností při řešení projektů napomáhají systémové práci komise a stanoví výstupy reliabilní pro preventivní působení v celém širokém spektru cílových skupin, které lokalizuje prevence kriminality města Vsetín. Tato spolupráce je zárukou kvality verifikace, neboť odborná pracoviště jsou schopna jak statisticky vyhodnocovat jednotlivé výsledky, tak i doplňovat závěry a návrhy na opatření tak, aby byla respektována nejen specifika regionu, ale i kompetence Komise prevence kriminality města Vsetín. Vedle vlastního projektování Komise prevence vyuţívá i příleţitost pro posílení kvality ţivota občanů města, tím je schopna přijímat i náměty obyvatel města, respektovat plány organizací, především škol a tyto v rámci projektování preventivních aktivit podporovat. Základním faktorem je jasné vytýčení cílových skupin prevence kriminality ve Vsetíně. Osoby ohroţené sociální exkluzí patří k primárním skupinám, které jsou předmětem všech stupňů prevence, a právě této eliminaci exkluze napomáhá velmi výrazně preventivní působení. Komise prevence kriminality v městě Vsetín tuto situaci mapuje od počátku svého působení a vychází z dlouhodobých zkušeností a získávání nových poznatků. Zařazení preventivních aktivit do systému grantové politiky města Vsetín vyplývá z těsné spolupráce grantové komise s Komisí prevence kriminality. Preventivní aktivity jsou pravidelně řešeny v přípravě projektových fiší na straně jedné, na straně druhé jsou v projektech dotýkajících se sociální oblasti respektovány preventivní faktory a cíle, které se objevují v koncepci prevence města Vsetín.

Kompetenční opatření Zastupitelstvo města Vsetín v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích na svém zasedání v červnu 2008 vydalo obecně závaznou vyhlášku č. 5/2008 O zákazu poţívání alkoholických nápojů na veřejných prostranstvích. Cílem této vyhlášky v rámci zabezpečení místních záleţitostí veřejného pořádku je vymezit některá místa veřejného prostranství, na kterých se zakazuje konzumovat alkoholické nápoje a tím vytvořit opatření směřující k ochraně veřejného pořádku a dobrých mravů zejména u dětí a mladistvých. Zákaz se vztahuje především na plochy dětských hřišť a sportovišť, okolí škol, autobusové zastávky a prostranství před nákupními středisky, kde je zaznamenávám vyšší počet kriminální činnosti. Městský kamerový dohlíţecí systém slouţí při dohledu v místních záleţitostech veřejného pořádku a k předcházení pouliční trestné činnosti a přestupků. Na dispečerském pracovišti městského kamerového dohlíţecího systému je zaveden nepřetrţitý provoz zajištěný stráţníky Městské policie Vsetín. Provozování MKDS je v souladu se zákonem ČNR zákonem č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Činnosti městské policie je postavena na principech „community policing“, tedy policejní práci orientované na sluţbu veřejnosti. Městská policie pokračuje v úspěšné spolupráci s Policií České republiky, orgány města Vsetín, mnoha neziskovými organizacemi, výrobními společnostmi i fyzickými osobami. Mimo činností přímo spjatých s ochranou místních záleţitostí veřejného pořádku provádí i preventivní aktivity zaměřené na předcházení patologickým jevům. To vše je motivováno

56

snahou „přiblíţit se lidem“ tak, aby městská policie byla vnímána jako organizace, která mimo represivní úlohy plní také úlohu veřejné sluţby. Součástí preventivních opatření, které jsou v kompetenci města Vsetín ve spolupráci s městskou policií, je pořádání různých akcí zaměřených na situační primární i sekundárné prevenci. Pořádají se besedy se ţáky, tematicky zaměřené akce (Den bez úrazů, Den s policií, Měření přesnosti tachometrů preventivní akce uspořádaná společně s Policií ČR DI Vsetín pro majitele motorových vozidel v souvislosti se zavedením bodového systému při hodnocení dopravních přestupků), výcvikové tábory (výcvik lanových technik, výcvik slaňování, výcvik záchrany tonoucího). Je důleţité aktivní zapojení Městské policie Vsetín do městem řízeného systému komunitního plánování, a to zejména v oblastech práce s rizikovými a ohroţenými skupinami a práce s etnickými menšinami. Ředitel Městské policie Vsetín se stal členem a podílí se na činnosti komise zabývající se etnickými menšinami a komise pro práci s rizikovými a ohroţenými skupinami. Činnost v komisi pro etnické menšiny je velmi přínosná, protoţe se podařilo navázat pozitivní vztahy mezi městskou policií, neziskovými organizacemi a členy romského etnika. Stanovené cíle a priority vycházejí ze SWOT analýzy:

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

- systémové a organizační priority představované komisí prevence kriminality města Vsetín - funkční systém prevence kriminality - kvalitní síť sociálních sluţeb a sluţeb sociální prevence - tvorba projektů prevence kriminality na základě spolupráce s odbornými týmy - plánování rozvoje sociálních sluţeb - podpora integrační politiky a inkluze, osob ohroţených sociální exkluzí - respektování regionálních specifik a potřeb zařazení preventivních aktivit do systému grantové politiky města Vsetín

- koordinace spolupráce v systému širokého spektra pracovišť - omezenost moţnosti specifikace analýz vzhledem k evaluaci výstupů - řešení inkluzivní problematiky ve směru intaktní populace – osoby ohroţené sociální exkluzí. - nedostatečná informovanost veřejnosti o prevenci kriminality ( ochraně občanů) - nedostatek finančních prostředků na preventivní projekty - omezená moţnost samosprávy při rozdělování dotací na prevenci

PŘÍLEŢITOSTI - vyuţití odborného potenciálu specializovaných vzdělávacích a poradenských institucí - širší zapojení organizací do systému tvorby preventivních programů a minimálních preventivních programů - dostatečné zázemí pro zajištění poradenské činnosti v oblasti prevence kriminality posílení kompetencí při spolupráci města s dalším subjekty zabývajícími se bezpečnostní situací legislativní akty kraje a obce upravující místní podmínky bezpečnosti a veřejného pořádku - vytvoření systému zaměřeného na komplexnost při poradenství v oblasti prevence kriminality - rozšíření vzdělávacích programů pro pracovníky působící v oblasti prevence

OHROŢENÍ - nedostatečné zakotvení prevence kriminality v legislativě ČR - negativní postoj společnosti k určité skupině lidí - nízká úroveň spolupráce a koordinace činnosti všech subjektů participujících v oblasti rozvoje lidských zdrojů - rizikový jedinci představovaní především osobami ohroţenými sociální exkluzí v postavení potenciálních pachatelů nebo obětí - dlouhodobě vysoká míra nezaměstnanosti osob ohroţených sociální exkluzí v regionu - územní rozloţení trestní činnosti - rostoucí dysfunkce rodin a nedostatečná výchova směřující k rizikovému chování

57

Z předcházejících informací o systémových opatřeních s jasně vymezenými kompetencemi města Vsetín a z uvedené SWOT analýzy vyplynuly následující priority:

Priorita 1 v rámci systémových a organizačních zabezpečení iniciovat a podporovat projekty prevence kriminality zaměřené na vytýčené cílové skupiny obyvatel

Priorita 2 realizovat systém zaměřený na komplexní poradenství v oblasti kriminality s vyuţitím informačních nástrojů k preventivnímu působení na veřejnost

Priorita 3 podporovat aktivity sociální prevence podle zákona o sociálních sluţbách včetně podpory volno-časových aktivit dětí a mládeţe

58

III. STANOVENÍ HLAVNÍCH A DÍLČÍCH PROBLÉMŮ A JEJICH ŘEŠENÍ Z hlediska časové dimenze jsou problémy a jejich řešení koncipovány ve dvou rovinách. Jedná se o rovinu dlouhodobosti a rovinu krátkodobosti.

Dlouhodobá rovina Obsah dlouhodobé roviny reaguje na definované obecné problémy a priority. Jejich řešení je dlouhodobé a dotýká se v horizontu trvání celé koncepce aţ do roku 2011, v některých ukazatelích přesahuje aţ do dalšího období. Tuto dlouhodobost podporují i normy prevence kriminality, geografický informační systém města a městský kamerový dohlíţecí systém. Velmi vhodným řešením se z dlouhodobého hlediska zdá postupné zavádění - normy prevence kriminality, vytvořené na půdě evropské organizace pro normalizaci CEN (Comité Européen de Normalisation). Normy zpracovává technická komise CEN/TC 325, kde je Česká republika aktivně zastoupena ve dvou ze čtyř pracovních skupin, WG 3 a WG 4, a to firmou F.S.C. Bezpečnostní poradenství a.s. Významným partnerem je odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. V současné době zpracovala TC 325 čtyři normy, z nichţ tři jsou přeloţeny do češtiny, čtvrtá se překládá a bude vydána koncem tohoto roku. Normy se zabývají různými kriminogenními faktory a způsoby, jak jejich vliv vyloučit nebo alespoň v maximální moţné míře omezit. GIS vytváří účinný nástroj pro efektivní práci městského úřadu, policejních sborů, záchranné sluţby a hasičů. Na základě katastrální mapy ochraňuje a propojuje grafické a negrafické informace. Cílem různých projektů řešících geografický informační systém města (GIS) je vytvořit ucelený a výkonný geograficky orientovaný informační systém, který poskytne městu účinný nástroj. Pro analytickou práci v oblasti prevence kriminality jsou prioritní především data Policie ČR a městské policie, zejména trestná a přestupková činnost a dopravní nehodovost. GIS je velkým pomocníkem pro práci obou policií ve městě. A to jak po stránce preventivní, tak i po stránce represivní. Slouţí k okamţitému úkolování hlídek, vyhodnocování trestné a přestupkové činnosti, vyhledávání závadových lokalit a v neposlední řadě i pro sledování průjezdnosti vozovek a míst se zvýšenou nehodovostí. Všechna data týkající se prevence kriminality se zobrazují na mapě, kterou poskytuje GIS města. Data jsou průběţné aktualizována. Informační systém také poskytuje veškerá další potřebná data, zejména registr evidence nemovitostí, evidence městského nemovitého majetku, registr budov a objektů, drátový model komunikací atd. Zobrazení jednotlivých druhů trestné činnosti a její intenzity vede k vytipování jednotlivých ohnisek této činnosti a v důsledku ke zvýšené pozornosti věnované těmto lokalitám ze strany obou policií. Na základě dlouhodobého sledování vývoje kriminality pak budou optimalizovány pochůzkové trasy jednotlivých hlídek, ale i efektivněji rozmístěny kamery v případě realizace kamerového systému.

Specifikace jednotlivých dlouhodobých úkolů 1. Organizační zabezpečení prevence kriminality Návrhy řešení zahrnují: nástroje a podmínky pro dosaţení cílů gesce za jejich plnění

analytická data, evaluační zprávy, data plnění odpovědnosti z jednání manaţer prevence kriminality

59

2009/2011

termíny plnění forma očekávaných výstupů pouţité metody a postupy popis konkrétních aktivit zajištění financování

jednání komise, zápisy z jednání komise jednání komise 1x za měsíc – minimálně 10 zápisů jednání komise bez financování

2. Iniciace aktivit tvorby projektu prevence kriminality Návrhy řešení zahrnují: nástroje a podmínky pro dosaţení cílů gesce za jejich plnění

analytická data, evaluační zprávy, data plnění odpovědnosti z jednání manaţer prevence kriminality 2009/2011


společné porady řízené rozhovory, work-shopy, ankety minimálně 3 zápisy z porad celkem bez financování

3. Podpora koncepce prevence sociálně patologických jevů v systému školních preventivních strategií a protidrogové prevence a spolupráce při realizaci dotačních programů integrace romské komunity Návrhy řešení zahrnují: nástroje a podmínky pro dosaţení cílů gesce za jejich plnění

jednání ve spolupráci s MP a PČR, s odborem školství a kultury, odborem sociálních věcí, protidrogovým koordinátorem a školami manaţer prevence kriminality 2009/2011


zápisy z jednání prezentace, ankety, analýzy minimálně 3 zápisy z porad celkem rozpočet města – prevence kriminality

4. Prevence kriminality v systému ochrany seniorů Návrhy řešení zahrnují: nástroje a podmínky pro dosaţení cílů gesce za jejich plnění termíny plnění forma očekávaných výstupů pouţité metody a postupy popis konkrétních aktivit zajištění financování

jednání ve spolupráci MP, s policií ČR, odborem školství, odborem sociálních věcí manaţer prevence kriminality 2009/2011 zápisy z jednání prezentace, ankety, analýzy minimálně 3 zápisy z porad celkem dotační politika MV, rozpočet města

60

5. Realizace systému zaměřeného na komplexnost poradenství v oblasti prevence kriminality Návrhy řešení zahrnují: nástroje a podmínky pro dosaţení cílů

řízený rozhovor jako sociologická metoda manaţer prevence kriminality, předseda komise prevence kriminality 2009/2011

gesce za jejich plnění termíny plnění

zpracovaný materiál respektující časovou dimenzi, lokalizaci a kompetenci analýzy, prezentace

forma očekávaných výstupů pouţité metody a postupy

vypracování sjednocujícího materiálu

popis konkrétních aktivit zajištění financování

rozpočet města – prevence kriminality

6. Vyuţití informačních nástrojů k preventivnímu informačnímu působení na veřejnost Návrhy řešení zahrnují: nástroje a podmínky pro dosaţení cílů

spolupráce s public-relation města Vsetín manaţer prevence kriminality

gesce za jejich plnění

2009/2011

termíny plnění

informační produkty

forma očekávaných výstupů

metoda získávání dat a jejich prezentace v rámci informačních technologií minimálně 8 tiskových produktu ročně

pouţité metody a postupy popis konkrétních aktivit zajištění financování

dotační politika MV, rozpočet města

7. Podpora volno-časových aktivit Návrhy řešení zahrnují: nástroje a podmínky pro dosaţení cílů gesce za jejich plnění termíny plnění forma očekávaných výstupů pouţité metody a postupy popis konkrétních aktivit zajištění financování

konzultace s odborem školství, odborem sociálních věcí a neziskovými organizacemi manaţer prevence kriminality 2009/2011 produkty volno-časových aktivit, out-doorových aktivity plánování, ověřování a analýzy minimálně 10 produktů za celé období dotační politika MV, rozpočet města

61

Krátkodobá rovina Krátkodobé cíle lze řešit pomocí Akčního plánu prevence kriminality, který aktuálně reaguje na potřeby a problémy ţivota v obci.

1. Vytvoření koncepce systému zaměřeného na komplexnost při poradenství v oblasti prevence kriminality Návrhy řešení zahrnují: nástroje a podmínky pro dosaţení cílů

spolupracující subjekty a PdF UP Olomouc


komise prevence kriminality

termíny plnění

2009/2010

forma očekávaných výstupů pouţité metody a postupy popis konkrétních aktivit zajištění financování

samostatný program respektující poţadovaná specifika ve formě metodického materiálu sběr dat, analýza a syntéza údajů zpracován materiálu, seznámení s jeho obsahem a distribuce odpovědným subjektům grantový systém města Vsetína

2. Tvorba analýzy názorové hladiny obyvatel města Návrhy řešení zahrnují: nástroje a podmínky pro dosaţení cílů gesce za jejich plnění termíny plnění forma očekávaných výstupů pouţité metody a postupy popis konkrétních aktivit zajištění financování

spolupráce se subjekty zajišťujícími tazatele, spolupracující subjekty a PdF UP Olomouc komise prevence 2009 a 2011 ucelený analytický materiál řízený rozhovor, výběr stratifikovaného vzorku zpracování analýzy na základě jednotné statistické metodiky dotační politika MV, rozpočet města

3. Podpora aktivity sociální prevence dle zákona o sociálních sluţbách (resocializační programy pro mladistvé a mladé pachatele t.č. a jejich rodiny, programy pro oběti t.č.) Návrhy řešení zahrnují: nástroje a podmínky pro dosaţení cílů

konzultace s odborem sociálních věcí, SPKP


komise prevence kriminality

termíny plnění

2009/2011


podpořený projekt výběr projektu a analýza projektu výběr nejméně pěti projektů ročně grantový systém

62

4. Podpora aktivity situační prevence a informování veřejnosti v oblastech se zvýšeným nápadem trestné činnosti Návrhy řešení zahrnují: nástroje a podmínky pro dosaţení cílů

konzultace MP, s odborem sociálních věcí


MP

termíny plnění

2009/2011


podpořený projekt výběr projektu a analýza projektu výběr minimálně jednoho projektu ročně dotační politika MV, rozpočet města

5. Podpora aktivity zaměřené na poradenskou a vzdělávací činnost v oblasti prevence kriminality zaměřenou na seniory Návrhy řešení zahrnují: nástroje a podmínky pro dosaţení cílů gesce za jejich plnění

spolupráce se sociálním odborem a s neziskovými organizacemi komise prevence kriminality 2009/2011


vzdělávací aktivity, informační prezentace, zabezpečovací technika vzdělávací aktivity, work-shop, besedy, metodika vyuţívání zabezpečovací techniky v souladu s metodami minimálně 3 aktivity za sledovanou časovou dimenzi dotační politika MV, rozpočet města

6. Realizace mezinárodní konference prevence kriminality Návrhy řešení zahrnují: nástroje a podmínky pro dosaţení cílů gesce za jejich plnění termíny plnění forma očekávaných výstupů pouţité metody a postupy popis konkrétních aktivit zajištění financování

spolupráce se subjekty, navázání konferencí komise prevence kriminality

na

tradici

2009/2011, 3 konference v časovém horizontu prezentace, sborník plénum, work-shopy, besedy přípravná fáze, realizační fáze, výstupová fáze konferenční poplatek, rozpočet města

63

IV. ZPŮSOB VYHODNOCOVÁNÍ Pro způsob vyhodnocování jsou stanoveny indikátory úspěšnosti, které respektují jak naplňování priorit a cílů koncepce, tak i vyhodnocení úspěšnosti z hlediska dané časové dimenze.

Indikátor č. 1 - Počet podpořených projektů V systému počtu podpořených projektů půjde o sledování projektů, které jsou vytýčené jak v dlouhodobém plánu, tak především v akčním plánu představovaným krátkodobými úkoly. Jde o podchycení závazného minimálního počtu podpořených projektů a jejich statistického vyměření a sledování v časovém horizontu.

Indikátor č. 2 - Počet podpořených organizací V systému počtu podpořených organizací půjde o sledování účasti subjektů, které jsou sledované v dlouhodobém plánu, tak především v akčním plánu představovaným krátkodobými úkoly. Jde o podchycení závazného minimálního počtu podpořených subjektů a jejich statistického vyměření a sledování v časovém horizontu.

Indikátor č. 3 - Počet vytvořených produktů V systému počtu vytvořených produktů půjde o sledování počtu produktů, které jsou vytýčené jak v dlouhodobém plánu, tak především v akčním plánu představovaným krátkodobými úkoly. Jde o podchycení závazného minimálního počtu vytvořených produktů a jejich statistického vyměření a sledování v časové dimenzi.

Kritériem úspěšnosti indikátorů bude vícestupňová kontrola plnění:   

Prvním stupněm bude zhodnocení výsledků při přípravě na poradu komise prevence Druhý stupeň bude představován kontrolou při jednání komise prevence a bude zaznamenán v rámci zápisu z jednání komise prevence¨ Třetí stupeň představuje těţiště v kontrole plnění indikátorů a spočívá v pravidelném předkládání zpráv Radě města Vsetína.

64

V. AKTÉŘI A JEJICH ROLE

1. Manaţer prevence kriminality Manaţer prevence kriminality je hlavní koordinátor činnosti nejen komise, ale především Koncepce prevence kriminality a je zodpovědným subjektem za plnění úkolů. Z hlediska jeho profilace patří k významným osobám, které zajišťují kontakt s Radou města Vsetín a Zastupitelstvem města Vsetín. Koordinuje a usměrňuje všechny subjekty působící v oblasti prevence kriminality na území obce, spolupracuje se zástupci samosprávy, Policií ČR. Připravuje podklady pro jednání Rady a Zastupitelstva města. Zajišťuje činnost odborných a pracovních skupin pro prevenci kriminality a iniciuje medializaci preventivních aktivit v kraji.

2. Výkonné subjekty Jejich kompetence jsou dány vymezením v prioritách Koncepce prevence kriminality a jsou přestavované primárně komisí prevence kriminality, která svým sloţením zajišťuje spolupráci s dalším subjekty, které mohou vytvářet pomocné pracovní skupiny. Tato spolupráce je zaměřena do roviny zákonné, kde se opírá o legislativní normy, které jsou v systému koncepce primárním ukazatelem a jsou zahrnuty do dlouhodobých úkolů. V rámci komise prevence je toto kritérium zajišťováno z hlediska členství zástupce v komisi. Druhým kritériem je spolupráce se subjekty výkonnými, kdy jeden ze členů komise je zástupce Městské policie, tím se stává koordinátorem spolupráce s Policií ČR. Do výkonného kritéria mohou být zařazeni i další členové komise, kteří zahrnují jak oblast vzdělávací, tak oblast koordinační v rovině sociálně patologických jevů.

3. Spolupracující subjekty Spolupracující subjekty tvoří podporu všech aktivit a záruku jejich efektivního plnění. Patří sem:  odbor sociální věcí a všechny subjekty, které má ve své kompetenci, kde těţiště spolupráce je v kurátorní činnosti a v terénních pracovnících  odbor školství a kultury spolupráce je zaměřena hlavně na školská, výchovně vzdělávací a sportovní zařízení v působnosti odboru představovaná managementem těchto zařízení a školními preventivy  Společnost pro komunitní práci o. p. s., která zajišťuje administraci grantového a dotačního systému, spolupracuje a eviduje organizace neziskového sektoru působícího na území města Vsetín  neziskové organizace působící v katastru města Vsetín, které mají v obsahu své práce primární, sekundární i terciální prevenci

65

4. Forma zapojování do koncepce prevence kriminality města Zapojení všech jmenovaných subjektů má své konkrétní místo v dlouhodobém plánu, tak i v plánu krátkodobých aktivit, kde jsou formy jejich práce konkrétně vymezeny v kontextu jednotlivých aktivit.

5. Způsob koordinace aktivit aktérů Způsob koordinace je dán nejen prioritami, ale především úkoly, které vyplývají z plánů danými koncepcí prevence kriminality. Hlavním koordinátorem většiny aktivit je Komise prevence kriminality, která je zodpovědná za prezentaci výsledků, za zapojení subjektů na úrovni městské, při přesahu i na úrovni krajské aţ celostátní. Tato lokalizace je dána především realizací konference, která tento přesah opisuje a která slouţí především k prezentaci daných výsledků ze strany všech spolupracujících subjektů.

66

VI. DLOUHODOBÉ ŘEŠENÍ OBLASTI PREVENCE KRIMINALITY NA ÚROVNI MĚSTA Koncepce prevence kriminality města Vsetín pro období 2009 - 2011 stanoví základní postup daný časovým rozmezím. Koncepci nelze brát jako dogmatické schéma, jde o koncepci ve vnitřních plánech otevřenou, ale zadaný plán respektující. Tento respekt sleduje i moţné návaznosti v dalším časovém období. Činnost Komise prevence kriminality a Koncepce prevence kriminality ve městě Vsetín má svou dlouhodobou tradici a některé aktivity jsou v širší veřejnosti přijímány jako aktivity tradiční a sledují i dopad, který má nadregionální aţ celostátní charakter. Město Vsetín bude nadále v těchto tradicích pokračovat, bude činnost koordinovat a podporovat. Nelze stanovit přesné metody další práce, ale je moţné předpokládat, ţe koordinace činnosti napomůţe zvýšení efektivnosti práce, která bude mít dopad na kvalitu ţivota občanů města Vsetín. Bez koncepce v krátkodobém i dlouhodobém horizontu nelze pracovat a nelze dosahovat dobrých výsledků; koncepční materiály vytvořené na základě práce Komise prevence kriminality, činnosti manaţera prevence kriminality a spolupráce s ostatními subjekty budou i v dalších letech patřit k metodologicky primárním pracovním materiálům. Bez finanční podpory nelze vytýčené aktivity realizovat, také nelze všechny činnosti směrovat jen na dotace státu či kraje, ale je potřeba vycházet i z dotací města Vsetín. Lze předpokládat, ţe finanční podpora některých aktivit bude mít svou významnost nejen faktickou, ale hlavně motivační, kterou se město Vsetín můţe prezentovat u svých občanů.

ZÁVĚR Koncepce prevence kriminality města Vsetín na období 2009 – 2011 vychází z aktuálního stavu zjištěného na základě několika analýz. Koncepce navazuje na téměř patnáctiletou činnost města Vsetín v problematice prevence kriminality. Obecným cílem Koncepce je předcházet vzniku kriminality a sniţovat její výskyt eliminacemi rizikových sociálně neţádoucích jevů, sniţování kriminality a omezování příleţitostí k páchání trestné činnost. Specifickým cílem je zajistit funkční systém prevence kriminality na místní úrovni v rámci koordinace participujících subjektů, vytvoření systému kvalitních, efektivních a finančně zabezpečených preventivních programů – projekty sociální a situační prevence a aktivity zaměřené na informovanost veřejnosti.

67

KONCEPCE PREVENCE KRIMINALITY MĚSTA VSETÍN NA LÉTA 2009 AŢ 2011

Recommend Documents