KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA TÁBORA

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA TÁBORA 2011 – 2013

září 2011

město Tábor

Obsah 1

Co je komunitní plánování? ...........................................................................................................3 1.1 Základní pojmy........................................................................................................3 2 Komunitní plánování v Táboře ......................................................................................................5 2.1 Aktivity projektu .....................................................................................................5 2.2 Organizační struktura KPSS v Táboře .....................................................................7 2.3 Vyhodnocení KPSS v Táboře 2007 – 2009 ..............................................................9 3 Vybrané výstupy sociodemografické analýzy a dotazníkových šetření ......................................11 3.1 Základní sociodemografické údaje .......................................................................11 3.2 Mapování současného stavu sociálních služeb v Táboře .....................................14 3.3 Výsledky dotazníkových šetření ...........................................................................15 STRATEGICKÁ ČÁST ..............................................................................................................................20 4 Společná opatření........................................................................................................................21 5 Služby pro seniory........................................................................................................................34 5.1 Základní výstupy z analýz......................................................................................34 5.2 Přehled poskytovatelů..........................................................................................35 5.3 Vize .......................................................................................................................36 5.4 SWOT analýza .......................................................................................................37 5.5 Priority a opatření.................................................................................................38 6 Služby pro osoby se zdravotním postižením ...............................................................................52 6.1 Základní výstupy z analýz......................................................................................52 6.2 Přehled poskytovatelů..........................................................................................53 6.3 Vize .......................................................................................................................55 6.4 SWOT analýza .......................................................................................................55 6.5 Priority a opatření.................................................................................................57 7 Služby pro osoby v nepříznivé životní situaci ..............................................................................73 7.1 Základní výstupy z analýz......................................................................................73 7.2 Přehled poskytovatelů..........................................................................................74 7.3 Vize .......................................................................................................................75 7.4 SWOT analýza .......................................................................................................75 7.5 Priority a opatření.................................................................................................77 8 Služby pro děti, mládež a rodinu .................................................................................................83 8.1 Základní výstupy z analýz......................................................................................83 8.2 Přehled poskytovatelů..........................................................................................84 8.3 Vize .......................................................................................................................86 8.4 SWOT analýza .......................................................................................................86 8.5 Priority a opatření.................................................................................................88 9 Služby pro menšiny....................................................................................................................102 9.1 Základní výstupy z analýz....................................................................................102 9.2 Přehled poskytovatelů........................................................................................104 9.3 Vize .....................................................................................................................105 9.4 SWOT analýza .....................................................................................................105 9.5 Priority a opatření...............................................................................................107 10 Financování sociálních služeb....................................................................................................126 11 Realizace komunitního plánu ....................................................................................................132 12 Závěr ..........................................................................................................................................135 13 Seznamy, použité zkratky ..........................................................................................................136 Příloha - Statistické údaje, skupina děti, mládež a rodina.................................................................139 1

Vážení přátelé, občané města Tábora, ve svých rukou držíte text komunitního plánu sociálních služeb města Tábora na období let 2011 - 2013. Jedná se o aktualizaci prvního komunitního plánu, který vznikl v roce 2007 a představoval zahájení procesu komunitního plánování sociálních služeb v Táboře. Proč je vůbec důležité plánovat sociální služby a vytvářet komunitní plány? Nejde jenom o zbytečnou administrativu a pracovní zátěž odborníků, kteří by své síly jinak využili přímo ve prospěch klientů služeb? Má smysl zpracovávat rozsáhlý plán, když není možné plně garantovat jeho naplnění? Odpovědí na tyto otázky je: ano, komunitní plánování sociálních služeb smysl má, pokud se vytváří s jasným společným cílem a pokud je všem zúčastněným stranám srozumitelný jeho význam. Základní myšlenkou je totiž jednoznačné vymezení potřeb uživatelů služeb a možností poskytovatelů služeb. Z nich vytvořené priority nám potom mohou ukázat přímou cestu nejefektivnějšího řešení sociálních problémů, s nimiž se obyvatelé Tábora potýkají. Jde tedy o zpřehlednění a zjednodušení práce, nikoliv o práci nadbytečnou. Principem metody komunitního plánování sociálních služeb je tzv. „triáda“, tedy spolupráce poskytovatelů služeb (organizací), uživatelů služeb (klientů) a zadavatelů služeb (města Tábor), s dalším přispěním veřejnosti. Výsledný plán je tedy jistou dohodou o tom, co je třeba v Táboře změnit, vytvořit, zrušit nebo podpořit, aby byla zajištěna pomoc odpovídající potřebám obyvatel. Stejně jako v celé České republice i v Táboře se prohlubují některé sociální problémy, klesá možnost zajištění péče v rámci rodiny anebo komunity, populace stárne, zvětšují se sociální rozdíly, atd. Systém služeb je proto třeba neustále rozvíjet a předvídat i možné budoucí potřeby obyvatel. Význam měst a obcí jako zadavatelů služeb stále stoupá, občanům je třeba poskytovat jistotu, že v rámci jejich bydliště jim bude poskytnuta potřebná podpora a péče. Nemusí se stěhovat, obávat se o budoucnost, platit a hledat drahé služby. Město Tábor se k tomuto úkolu staví velmi zodpovědně, což dokazuje právě aktualizovaná podoba komunitního plánu sociálních služeb. Přeji si, aby v rámci jeho realizace bylo nalezeno potřebné porozumění a ocenění ze strany zástupců města, poskytovatelů a uživatelů služeb a veřejnosti. Věřím, že postupným naplňováním komunitního plánu bude občanům města Tábora zajištěna kvalitní pomoc a podpora v obtížných životních situacích. Ing. Olga Bastlová místostarostka města Tábora 2

1 Co je komunitní plánování? 1.1 Základní pojmy V rámci plánování sociálních služeb se používá řada pojmů vyplývajících ze zákona o sociálních službách1 a metodologie komunitního plánování sociálních služeb2. Tyto pojmy jsou v projektu a v textu komunitního plánu respektovány z důvodu jednotného terminologického porozumění. • Sociální služby: prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem služeb bývá mimo jiné podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu, rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život, a snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů. • Navazující/doplňkové služby: služby, které nejsou vymezeny zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ale také přispívají ke zvýšení kvality života občanů. Výčet těchto služeb není přesně ohraničen, ale mělo by jít zejména o služby, které doplňují síť služeb sociálních (může jít například o služby sociálně-právní ochrany, zdravotní, vzdělávací, volnočasové, odborné atd.) • Poskytovatelé sociálních služeb: poskytovatelé sociálních služeb jsou subjekty, které služby poskytují a nabízejí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem, příp. státem. Poskytovatelé vědí, jak služby fungují, a znají systémové i provozní záležitosti. Dokáží popsat stávající poptávku i předpokládané trendy a obecně se v celé problematice dobře orientují. Jejich přínos je proto v tomto ohledu nenahraditelný. • Uživatelé sociálních služeb: nejdůležitějšími účastníky komunitního plánování jsou uživatelé - klienti sociálních služeb. Uživateli rozumíme lidi v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří služby 1 2

Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Sociální služby (www.mpsv.cz)

3

využívají, kterým jsou určeny. Jejich pohled je v komunitním plánování sociálních služeb nepostradatelný, právě oni mohou vyjádřit svůj názor, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší a nejpotřebnější, a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb. • Zadavatelé sociálních služeb: zadavateli sociálních služeb rozumíme zejména obce a kraje. Zadavatelé jsou odpovědni za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Vstupují do procesu jako aktivní účastníci, zejména proto, že jsou garanty realizace výstupů komunitního plánování. Proto podpora komunitního plánování ze strany obce a jejích politických reprezentantů představuje nejzákladnější podmínku pro jeho uskutečňování. • Komunitní plánování sociálních služeb (KPSS): Posláním komunitního plánování je zajišťování dostupnosti sociálních služeb. Prakticky se jedná o zjištění stavu poskytování sociálních služeb v dané lokalitě a zároveň potřeb, které nejsou naplněny. Srovnáním těchto dvou základních parametrů a v souladu s množstvím finančních prostředků, které obec na sociální služby vynakládá, vzniká v procesu vzájemných konzultací komunitní plán, který je konsenzem mezi tím, co je možné, a tím, co bylo označeno jako potřebné či prioritní. Komunitní plánování představuje cyklický, spirálovitě se opakující proces. Slovo komunitní dává tušit, že celé plánování sociálních služeb probíhá za účasti komunity - v případě sociálních služeb se tedy jedná zejména o zástupce uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb, ale i další veřejnosti, jíž je téma sociálních služeb blízké. Komunitní plán se zpracovává na určité časové období (obvykle 3 roky) a je pravidelně aktualizován. • Zákon o sociálních službách: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje typy sociálních služeb, podmínky poskytování služeb a inspekce kvality služeb a podmínky poskytování příspěvku na péči. • Standardy kvality sociálních služeb: určují podmínky poskytování sociálních služeb s cílem garantovat kvalitu služeb pro jejich uživatele, vyrovnávat příležitosti uživatelů sociálních služeb ve společnosti a podporovat setrvání člověka nacházejícího se v nepříznivé životní situaci v jeho přirozeném prostředí a zachování jeho přirozených sociálních vazeb. Naplňování standardů kvality sociálních služeb je předmětem inspekce kvality sociálních služeb. 4

2 Komunitní plánování v Táboře První Komunitní plán sociálních služeb v Táboře na období 2007 – 2009 byl zpracován v letech 2006 a 2007 s podporou Společného regionálního operačního programu, grantového programu 3.2 na podporu sociální integrace v Jihočeském kraji. Pro pokračování plánu na další období využilo město Tábor opět podporu strukturálních fondů a státního rozpočtu, tentokrát Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. V rámci projektu „Aktualizace komunitního plánu sociálních služeb města Tábora“ byl zpracován Komunitní plán sociálních služeb města Tábora 2011 – 2013, který navazuje na Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje na období 2011 – 2013 a na Komunitní plán sociálních služeb ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Tábor 2011 – 2014. Komunitní plán sociálních služeb města Tábora 2011 – 2013 vychází z následujících podkladů: • Vyhodnocení realizace Komunitního plánu sociálních služeb v Táboře 2007 – 2009 • Sociodemografická analýza města Tábora • Analýza uživatelů sociálních služeb a veřejnosti • Analýza poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb • Souhrnná analýza dotazníkových šetření Principy komunitního plánování se kryjí s principy, na kterých je založeno genderové rozpočtování, tedy rovnost, odpovědnost, výkonnost a transparentnost. Proto byla řada z nich při tvorbě plánu aplikována. 2.1 Aktivity projektu Cílem aktualizace KPSS je vytvořit síť služeb, která bude ucelená, prostupná a bude pokrývat potřeby obyvatel města Tábora. Podporován bude zejména vznik služeb pro více cílových skupin a činnost subjektů poskytujících komplex služeb pro danou cílovou skupinu. Preferovány dále budou služby aktivizační, podporující zapojení a samostatnost klientů, služby terénního a ambulantního charakteru. Pojetí služeb pro účely projektu přesahuje vymezení sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Do plánování sociálních služeb jsou tak zahrnuty i tzv. navazující/doplňkové služby, např. zdravotnické, vzdělávací, volnočasové, bezpečnostní (policie), terapeutické, atd.

5

V rámci projektu byly realizovány tyto aktivity: 1. Obsazení personálních struktur srpen – září 2010 Byly obsazeny řídící pozice projektu, pozice vedoucích (viz následující kapitola) i členů pracovních skupin. Pracovní skupiny byly vytvořeny v návaznosti na typologii cílových skupin (skupina Děti, mládež a rodina, Senioři, Zdravotně postižení, Menšiny a Osoby v nepříznivé životní situaci). 2. Zhodnocení KPSS v Táboře 2007 – 2009 září – prosinec 2010 Vedoucím pracovních skupin byla předána metodika pro vyhodnocení původního komunitního plánu z hlediska kvality procesu tvorby plánu a z hlediska plnění v něm obsažených opatření. Podrobné výstupy z hodnocení předchozího komunitního plánu byly využity při tvorbě aktuálního plánu a při vymezení nových opatření. 3. Dotazníková šetření a sociodemografická analýza listopad 2010 – březen 2011 Dotazníková šetření byla na základě výběrového řízení realizována firmou REGIO projekt, s. r. o. Proběhlo dotazování v cílových skupinách poskytovatelé, uživatelé a zadavatelé sociálních služeb a veřejnost. Celkem bylo vyhodnoceno 626 dotazníků. Sociodemografická analýza následně shrnula dostupné údaje o demografických a sociálních podmínkách v Táboře. 4. Zpracování adresáře poskytovatelů sociálních služeb v Táboře duben – srpen 2011 Na základě analýzy poskytovatelů sociálních služeb bude vypracován adresář poskytovatelů sociálních služeb obsahující kontaktní údaje na poskytovatele a rozsah nabízených služeb. Adresář bude k dispozici v elektronické a listinné podobě. 5. Návrh opatření a zpracování KPSS v Táboře pro roky 2011 – 2013 březen – září 2011 Z výstupů získaných sociodemografickou analýzou a dotazníkovým šetřením zpracovaly pracovní skupiny SWOT analýzy, prioritní témata a konkrétní návrhy opatření pro oblasti sociálních služeb. Tyto návrhy byly v rámci připomínkového řízení v termínu 20. 6. – 15. 7. 2011 dále doplňovány a upravovány a výsledný text komunitního plánu byl předložen ke schválení Radou města a Zastupitelstvem města. 6. Mediální aktivity průběžně Komunitní plánování je založeno na základě komunikace tzv. triády (zadavatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb), vzájemná informovanost je proto klíčová. V rámci projektu jsou pravidelně uveřejňovány zprávy v Novinách Táborské radnice a na webu www.taborcz.eu. Dne 16.2. 2011 se uskutečnila prezentace poskytovatelů sociálních služeb v Malém sále Divadla Oskara Nedbala v Táboře. Dne 28. 6. 2011 proběhlo veřejné projednání návrhu komunitního plánu. 6

2.2 Organizační struktura KPSS v Táboře Do procesu komunitního plánování je zapojena celá řada subjektů. Tabulka níže obsahuje náplň jejich činnosti a následující diagram ukazuje provázanost jednotlivých složek. Tabulka 1 Organizační struktura KPSS

Subjekt

Činnost Rada města Tábora, resp. Zastupitelstvo města schvaluje Město Tábor znění Komunitního plánu sociálních služeb města Tábora 2011 – 2013 Koordinační skupina Koordinační funkce, schvalování hlavních výstupů (Komise RM pro komunitního plánování, funkci koordinační skupiny projektu komunitní zastává Komise pro komunitní plánování, trvale působící při plánování) Radě města Tábora Koordinace projektu, odpovědnost za výstupy, komunikace Manažer projektu se zástupci města, pracovně-právní vztahy, garant celého procesu Realizace aktivit, příprava jednání Koordinační skupiny, řízení pracovních skupin – příprava podkladů a tabulek pro výstupy, aktualizace webu, příprava článků do NTR, koordinace Koordinátor spolupráce s Koalicí poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb v Táboře, realizace veřejných setkání, vyhodnocování společných cílů KPSS, realizace šetření Zajištění souladu realizace s podmínkami programu, Administrátor monitorovací zprávy, komunikace s MPSV, zajištění publicity Stanovení pracovních skupin, vyhodnocení realizace KPSS, Partner projektu dotazníkové šetření, prezentace poskytovatelů soc. služeb veřejnosti Vyhodnocení realizace KPSS, spolupráce na dotazníkovém Vedoucí pracovních šetření, zpracování strategické části KPSS – výstupy za skupin skupinu, plnění výkazů práce Zpracování Adresáře poskytovatelů soc. služeb, příprava k tisku, sociodemografická analýza, souhrnné zpracování Dodavatelé dotazníků – analýza potřeb, zpracování a úpravy komunitního plánu dle připomínek a příprava k tisku

7

Obrázek 1 Organizační struktura projektu „Aktualizace komunitního plánu sociálních služeb města Tábora“

město Tábor – Rada města

Koordinační skupina – Komise RM pro komunitní plánování

Manažerka – Lucie Manková, vedoucí OSV města Tábor

Administrátorka – Tereza Musilová, OISF města Tábor

Zástupkyně partnera – Ivana Hašplová, Koalice poskyt. SZ sl.

Dodavatelé

Koordinátorka – Kristýna Jůzová Kotalová

PS Senioři – Alena Kubíková

PS Zdravotně postižení – Simona Severová

PS Děti, mládež, rodina – Miroslava Horecká *

PS Menšiny – Aneta Vomlelová

PS Nepřizpůsobiví – Hana Vojtěchová

8

Finanční manažerka – Dana Daňková, OF města Tábor

* do 31. 12. 2010 PS Děti, mládež, rodina – Kateřina Bláhová

Vedoucí pracovních skupin Skupina Senioři Děti, mládež a rodina Zdravotně postižení Menšiny Osoby v nepříznivé životní situaci

Vedoucí skupiny Mgr. Alena Kubíková, G-centrum Tábor PhDr. Miroslava Horecká (do 31. 12. 2010 Kateřina Bláhová) Bc. Simona Severová, DiS., Fokus Tábor Bc. Aneta Vomlelová, DiS., Cheiron T, o. p. s. Mgr. Hana Vojtěchová, Auritus

2.3 Vyhodnocení KPSS v Táboře 2007 – 2009 Vyhodnocení prvního táborského komunitního plánu (tj. Komunitního plánu sociálních služeb na období let 2007 – 2009) bylo součástí procesu zpracování aktualizovaného komunitního plánu. Cílem bylo především využít již nabyté zkušenosti z tvorby plánu a zvážit opakované uplatnění návrhů opatření a aktivit. V této souvislosti je třeba poznamenat, že první komunitní plán sociálních služeb vznikal v roce 2006 za zcela odlišných podmínek, než za jakých probíhá jeho aktualizace. Rozdíl je především v existenci zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, jímž byly definovány druhy sociálních služeb a podmínky jejich poskytování. Dále se jedná o postupně vytvářenou metodologii komunitního plánování sociálních služeb a příklady dobré praxe, které vyplynuly ze široké implementace této metody v posledních několika letech. Komunitní plán sociálních služeb na období 2007 – 2009 byl hodnocen ze dvou hledisek: 1. Hodnocení kvality zpracování plánu (hodnoceny byly jednotlivé kroky zpracování plánu, výstupy byly využity pro metodologii tvorby aktuálního plánu). 2. Vyhodnocení plnění jednotlivých opatření a aktivit (bylo zjištěno stanovisko poskytovatelů služeb a MÚ k míře naplnění jednotlivých opatření a aktivit). Z vyhodnocení realizace opatření a aktivit komunitního plánu sociálních služeb na období 2007 – 2009 lze shrnout následující poznatky: • Realizovat se podvedlo pouze část opatření, a to zejména vlastní aktivitou poskytovatelů služeb a MÚ. Opatření vyžadující složitější kroky (zpracování projektu, finanční náklady) byla realizována pouze částečně nebo vůbec realizována nebyla.

9

• V téměř všech případech neplněných opatření je uvedeno jako žádoucí v plnění pokračovat. Tato opatření byla zapracována do aktuálního komunitního plánu, a to buď přímo, nebo jako součást jiných opatření. • Společná opatření byla realizována částečně, a to například zajištěním pravidelné informovanosti občanů o sociálních službách, pořádáním veřejných setkání, atd. Dále byl zřízen rozvojový fond města, jehož prostředky jsou určeny na sociální a doplňkové služby. Proces zvyšování kvality sociálních služeb nebyl blíže specifikován. • V cílové skupině senioři byla realizována opatření týkající se udržení stávajících služeb, avšak opatření týkající se vzniku chybějících služeb (zřízení pobytového zařízení) naplněno nebylo. • Pokud jde o služby pro zdravotně postižené občany, nebylo plně realizováno žádné opatření, pouze došlo k částečnému zajištění aktivit v rámci vlastních zdrojů poskytovatelů služeb. • Opatření týkající se služeb pro osoby v nepříznivé životní situaci byla částečně naplněna pouze ve smyslu udržení stávajících služeb, nikoliv v jejich rozvoji nebo doplnění chybějících služeb. • Opatření týkající se dětí, mládeže a rodiny naplněna nebyla, došlo pouze k částečnému rozvoji terénní práce. • Služby pro menšiny a cizince byly realizovány pouze částečně, například pokud jde o zvyšování povědomí veřejnosti a zachování některých existujících služeb. Nicméně i tyto služby jsou nekoordinované a nekoncepční. Detailnější vyhodnocení jednotlivých opatření a aktivit KPSS na období 2007 – 2009 je uloženo na webových stránkách města www.taborcz.eu.

10

3 Vybrané výstupy sociodemografické analýzy a dotazníkových šetření 3.1 Základní sociodemografické údaje Sociální služby, zejména v oblasti cílové skupiny senioři a zdravotně postižení, bude velmi ovlivňovat demografický vývoj v Táboře. Vývoj v posledních 10 letech ani prognózy dalšího vývoje počtu a struktury obyvatel v Táboře, které jsou vypočítány z prognóz ČSÚ pro Jihočeský kraj, jsou velmi alarmující z hlediska stárnutí obyvatelstva i snižování počtu obyvatel Tábora. Tento vývoj bude těžko kompenzován migračním přírůstkem, který byl za posledních 8 let záporný. Graf níže ukazuje vývoj pohybu a struktury obyvatelstva v Táboře v posledních 10 letech. I když byl v minulých 6 letech dosažen přirozený přírůstek obyvatelstva (převažoval počet narozených nad zemřelými), tak úbytek obyvatel v důsledku stěhování byl vyšší. Graf 1 Přírůstek obyvatelstva v Táboře Přírůstek obyvatelstva v Táboře 100 50 0 -50

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-100 -150 -200 -250 -300 Přirozený přírůstek

Přírůstek stěhováním

Zdroj: ČSÚ, Demografická ročenka města Tábora

Jak ukazuje následující tabulka, výrazně se mění věková struktura obyvatel Tábora. Výrazně přibývá obyvatel v poproduktivním věku na úkor dětí. Děti tvořily v roce 2000 16,6 % a v roce 2009 již jen 13,4 % obyvatel Tábora. Naopak senioři starší 65 let tvořili v roce 2000 13 % a v roce 2009 15,1 %. Tento trend se bude v dalších letech zvýrazňovat. 11

Tabulka 2 Struktura obyvatel města Tábora

Ukazatel / rok Struktura obyvatel dle věku Předproduktivní věk (0 – 14)

2000

2001

2002

2003

2004

6 151

5 792

5 591

5 444

5 240

Produktivní věk (15-64) Poproduktivní věk (65+) Struktura obyvatel dle pohlaví Muži Ženy Počet obyvatel celkem

26 040 4 829

25 936 4 867

26 000 4 869

25 927 4 893

25 834 4 939

17 860 19 160 37 020

17 654 18 941 36 595

17 614 18 846 36 460

17 505 18 759 36 264

17 395 18 618 36 013

Ukazatel / rok

2005

2006

2007

2008

2009

Struktura obyvatel dle věku Předproduktivní věk (0 – 14) Produktivní věk (15-64) Poproduktivní věk (65+) Struktura obyvatel dle pohlaví Muži Ženy Počet obyvatel celkem

5 074

4 972

4 863

4 778

4 746

25 850 4 974

25 866 5 021

25 765 5 141

25 583 5 232

25 370 5 368

17 359 18 539 35 898

17 329 18 530 35 859

17 292 18 477 35 769

17 203 18 390 35 593

17 164 18 320 35 484

Zdroj: ČSÚ, Demografická ročenka města Tábora

Prognóza vývoje počtu a struktury obyvatel v Táboře je vytvořená na základě projekce obyvatelstva v Jihočeském kraji do roku 2065, kterou vypočítal Český statistický úřad. Tato projekce nebere v potaz vlivy migrace, zabývá se pouze přirozeným přírůstkem. Jak ukazují údaje o migraci v Táboře za posledních 8 let, úbytek stěhováním bude spíše tyto trendy zhoršovat. Trend stárnutí obyvatelstva a snižování celkového počtu obyvatel se bude v následujících letech ještě prohlubovat. Index stáří v následující tabulce ukazuje poměr obyvatel v poproduktivním věku vůči obyvatelům v předproduktivním věku. V roce 2060 by mělo být v Táboře seniorů třikrát více než dětí! Co se týká podílu těchto skupin na celkovém počtu obyvatel, v roce 2020 by mělo žít v Táboře 14,4 % dětí oproti 20,6 % seniorů, za dalších deset let to bude 12,6 % dětí oproti 24,5 % seniorů a v roce 2050 by měla žít v Táboře třetina seniorů nad 65 let a 12,4 % dětí do 14 let věku.

12

Tabulka 3 Prognóza vývoje počtu obyvatel Tábora podle věkových skupin

Obyvatelstvo podle věku V předproduktivním věku (0-14) V produktivním věku (15-64) V poproduktivním věku (65+) Index stáří Počet obyvatel celkem

2010 4746 25370 5368 113,1 35484

2015 4992 24197 6344 127,1 35568

2020 5100 23036 7309 143,3 35505

2025 4820 22343 8050 167,0 35264

2030 4394 21851 8540 194,4 34811

Obyvatelstvo podle věku V předproduktivním věku (0-14) V produktivním věku (15-64) V poproduktivním věku (65+) Index stáří Počet obyvatel celkem

2035 4041 21208 8951 221,5 34210

2040 3893 20004 9642 247,7 33555

2050 3979 17340 10747 270,1 32127

2060 3619 15840 10928 302,0 30442

2065 3374 15665 10366 307,2 29444

Zdroj: ČSÚ, projekce obyvatelstva

Graf 2 Vývoj struktury obyvatelstva v Táboře Prognóza vývoje počtu obyvatel Tábora podle věkových skupin (výpočet bez migrace) 12000 11000 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 2010

2015

2020

2025

2030

Předproduktivní (0-14)

2035

2040

2050

2060

2065

Poproduktivní (65+)

13

3.2 Mapování současného stavu sociálních služeb v Táboře Prostředkem ke zmapování současného stavu sociálních služeb v Táboře bylo několik druhů dotazníků zaměřených na základní účastníky komunitního plánování sociálních služeb, jimiž jsou: • poskytovatelé sociálních služeb na území města Tábora • zadavatel sociálních služeb – město Tábor • uživatelé služeb rozdělení do specifických skupin • veřejnost Poskytovatelé sociálních služeb na území města Tábora Dotazník byl zaměřen na informace o poskytovatelích sociálních služeb provozujících zařízení na území města Tábora; poskytované registrované a doplňkové sociální služby; počty a strukturu uživatelů jednotlivých služeb; finanční zdroje a potřeby a plány poskytovatelů. Do vyhodnocení byli zařazeni pouze poskytovatelé služeb, kteří v Táboře provozují zařízení či přímo poskytují služby. Tyto organizace lze podle typu poskytovaných služeb rozdělit do 3 základních skupin: Tabulka 4 Počet poskytovatelů sociálních služeb

Organizace Poskytovatelé registrovaných sociálních služeb Poskytovatelé služeb sociálního typu (neregistrované služby, služby nesociálního charakteru zaměřené na cílovou skupinu uživatelů) Ostatní - organizace státní správy a samosprávy

Počet 14 7 4

Zadavatel sociálních služeb Získané informace se týkaly zhodnocení kvality a kvantity sociálních služeb; identifikace potřeb a chybějících služeb; informace o realizovaných aktivitách v oblasti podpory sociálních služeb. Jediným zadavatelem sociálních služeb je město Tábor. Uživatelé sociálních služeb Uživatelé poskytli informace o současném využívání sociálních a doplňkových služeb a spokojenosti s nimi; potřebách, které stávající sociální služby nepokrývají a příčinách této situace; preferovaném způsobu zjišťování informací o sociálních službách v Táboře; návrzích na zlepšení různých oblastí života v Táboře a vybrané identifikační údaje. 14

Uživatelé sociálních služeb jsou pro potřeby komunitního plánování rozděleni do 5 specifických skupin podle převažující zastoupené skupiny uživatelů, navíc byly vytvořeny samostatné dotazníky pro rodiče a cizince. Dotazníkový průzkum byl od počátku koncipován jako výběrový, zaměřený na určité skupiny uživatelů. V tom spočívalo jedno interpretační omezení. Takto získané údaje nelze brát jako reprezentativní vzorek uživatelů sociálních služeb v jednotlivých skupinách, ale především jako vodítko k interpretaci dalších údajů o hodnocení sociálních služeb a potřebách uživatelů. Veřejnost Veřejnost měla k dispozici na 4 sběrných místech dotazníky zaměřené na oblasti, ve kterých postrádá pomoc či podporu a na preferovaný způsob zjišťování informací o sociálních službách v Táboře. K dotazníku byl připojen informační materiál o sociálních službách. Vzhledem k propagačně pojaté anketě pro veřejnost nebyl dán důraz na sběr většího počtu dotazníků. Celkem jich bylo vyhodnoceno 28. Tabulka 5 Počet vyhodnocených dotazníků

Skupina Rodiče Děti a mládež Romská menšina Cizinci – Ukrajinci a ostatní cizinci – Vietnamci Senioři Zdravotně postižení Osoby v nepříznivých životních situacích Celkem vyplněných dotazníků

Počet sebraných dotazníků 40 155 51 18 1 souhrnný dotazník za celou komunitu 148 141 72 626

3.3 Výsledky dotazníkových šetření Z dotazníkových šetření mezi poskytovateli, zadavateli, uživateli sociálních služeb a veřejností, vzešly výsledky použitelné jak pro jednotlivé cílové skupiny (viz následující kapitoly), tak výsledky zahrnující odpovědi všech šetřených skupin, ze kterých přinášíme stručný výtah. Plné verze jsou k dispozici na www.taborcz.eu, sekce Radnice/Sociální služby ve městě/Komunitní plánování.

15

Chybějící oblasti pomoci Uživatelé sociálních služeb mohli v průzkumu označit pomoc či podporu v nějaké oblasti, kterou by potřebovali a nedostává se jim, případně ji konkretizovat otevřenou odpovědí. Subjektivně nejspokojenější jsou senioři a zdravotně postižení, kteří potřebují pomoci nejméně. Může to souviset s uspokojením jejich potřeb, na které je v Táboře zaměřeno nejvíce registrovaných služeb (senioři 14, ZP 19). Naopak nejvíce pomoc postrádá Romská menšina a osoby v nepříznivých životních situacích. Následující tabulka ukazuje nejfrekventovanější oblasti, v nichž jednotlivé skupiny postrádají pomoc či podporu. Tabulka 6 Oblasti, ve kterých uživatelé postrádají pomoc či podporu Rodiče Oblast

Děti %

Romská menšina % Oblast

Oblast Hledání Práce 38 23 Práce práce Učení, Bydlení 30 17 Jiné (dluhy) vzdělávání Volný čas Dluhy, 23 (kde a jak ho 17 Ubytování hospodaření trávit) Doprovázení Volný čas Mezilidské 13 14 při jednání dětí vztahy na úřadech Rodina 10 Šikana 4 Vzdělávání Vzdělávání 10 Závislosti a učení dětí Závislosti

10

Šikana dítěte

8

Nepostrádá Nepostrádá 33 pomoc pomoc

3

Závislosti

Rodina, vztahy Sociálněprávní poradenství Nepostrádá 48 pomoc

Senioři % Oblast 75 Asistence 49 Přeprava 41 35 8 8

% 5 5

Zdravotně postižení Oblast

ONŽS %

Oblast

Práce

11 Ubytování

40

Vzdělávání

9 Práce

39

Zdraví

Sociálně-právní 38 7 poradenství (dluhy)

Doprovázení při jednání na úřadech Ubytování Sociálněprávní poradenství

7 Zdraví

11

6 Vzdělávání

7

5

Rodinné poradenství

6

53

Nepostrádá pomoc

17

8 8 4

Nepostrádá Nepostrádá 84 pomoc pomoc

Cizinci nejvíce postrádají sociálně-právní poradenství, konkrétně pracovníka na MěÚ, který by jim poskytl pomoc. Uživatelé sociálních služeb mají největší problémy spojené s prací a bydlením, což často přesahuje možnosti sociálních služeb. Z hlediska ubytovacích služeb mají nevyřešené potřeby osoby v nepříznivých sociálních situacích, zdravotně postižení

16

%

(chráněné bydlení) a senioři. Další požadovanou oblastí pomoci je sociálně-právní poradenství, zejména v souvislosti s dluhy. Preferovaný zdroj informací o sociálních službách Všechny skupiny uživatelů sociálních služeb odpovídaly na otázku, jaký způsob získání informací o sociálních službách je pro ně nejvhodnější. Preferovaným zdrojem informací o sociálních službách jsou nejčastěji organizace, jejichž služby již respondenti využívají (28 %), osobní návštěva městského úřadu (25 %) a organizace poskytující danou službu (11 %). Graf 3 Preferovaný zdroj informací o sociálních službách Preferovaný zdroj informací o sociálních službách 6% 1%

7% na městském úřadě nebo zvláštní lince telefonicky 7%

6%

na městském úřadě osobně 25% 8% 25%

na webových stránkách 8% od organizace poskytující danou službu 11% od organizace, jejíž služby už využívám 28% u lékaře 8% u příbuzných a přátel 6%

28%

8% 11%

z informačních letáků 6% jinde 1%

Ze srovnání s rokem 2006 vyplývá, že se výrazně zvýšila důvěra v organizace, jejíž služby respondenti využívají a v městský úřad na rozdíl od doktorů a rodiny. Zdravotně postižení nejvíce preferovali jako zdroj informací v roce 2006 doktory a přátele, v letošním roce to byly organizace, jejichž služeb využívají a Městský úřad v Táboře. Senioři v roce 2006 preferovali nejvíce rodinu, organizace jejichž služeb využívají a na třetím místě lékaře. V roce 2011 bylo pořadí organizace, lékař a městský úřad. Děti nejvíce preferují přátele oproti rodině v roce 2006, na druhém místě zůstává internet. U rodičů se preference nezměnily, na prvním místě je městský úřad a na druhém internet. Hodnocení života v Táboře Všichni uživatelé sociálních služeb zapojení do průzkumu se vyjadřovali k oblasti života v Táboře, která by se měla zlepšit a případně mohli doplnit konkrétní návrhy. Na otázku, v jaké oblasti by se měl život v Táboře zlepšit, odpověděli respondenti nejčastěji, že v oblasti pořádku (27 %), bezpečnosti (25 %) a bydlení (22 %). Vůbec nejčastěji ale uvedli, že v žádné z nabízených oblastí (29 %).

17

Tabulka 7 V jaké oblasti by se měl život v Táboře zlepšit

Oblast Pořádek Bezpečnost Bydlení

Doprava Zdravotnictví Sociální služby

Životní prostředí Kultura Sport Volnočasové aktivit (pro děti) Školství

Frekvence Vybrané příklady odpovědí (v %) 27 Úklid chodníků, psí výkaly Nebezpečné přechody, bezdomovci v parcích, 25 bezpečnost v noci, více strážníků Chráněné bydlení, řešení bydlení na tzv. „Fišlovce“, drahý nájem, omezení času 22 v azylovém domě jeden rok, v domě s pečovatelskou službou je více sociálních případů než starých a nemocných 20 Zvýšení frekvence MHD Docházka lékařů do DPS, dlouhé čekání u 16 lékařů Odlehčovací služba na víkend, větší kapacita domu pro seniory, pečovatelské služby, celoroční stacionář pro osoby s mentálním 14 postižením, poradna pro cizince, občanská poradna, řešení dluhů, služby o víkendech, úklidové služby pro seniory 13 10 Více akcí v pečovatelském domě 9

Jiná oblast Nic z výše uvedeného

7 5

Bezbariérovost, osobní asistenti, špatná komunikace s romskými dětmi

3 29

Problémy poskytovatelů sociálních služeb Financování služeb • Jednoznačně největším problémem poskytovatelů sociálních služeb v Táboře je financování služeb. Nevyhovující prostory • Všechny organizace sídlící v objektu CEPOS na Píseckém rozcestí (Oblastní spolek Českého červeného kříže Tábor, SONS Tábor, CZP Tábor) si stěžují na nevyhovující prostory, ve kterých sídlí. S nevyhovujícími prostory se potýká také noclehárna provozovaná G-centrem Tábor. 18

Neinformovanost veřejnosti • Na problémy s nedostatkem informací u veřejnosti/klientů upozorňuje Domácí péče Tereza. Využívání služeb klienty • G-centrum Tábor se potýká v jednotlivých službách s problémy týkajících se klientů: výrazný úbytek klientů spojený se snížením příspěvku na péči (pečovatelská služba, částečně denní stacionář), nepřizpůsobivost klientek (azylový dům pro matky s dětmi), nerovnoměrný zájem klientů o službu (odlehčovací služby). Zajímavým faktem je skutečnost, že na problémy se standardy sociálních služeb upozornilo pouze 1 zařízení. Chybějící služby a kapacity Všechny 3 základní skupiny respondentů průzkumu (veřejnost, poskytovatelé a zadavatel sociálních služeb) se shodují s různou mírou důležitosti na následujících službách, které v Táboře chybí nebo mají nedostatečné kapacity: • Ubytování pro ONŽS – nejpalčivější problém vnímaný širokou veřejností, kterým vadí pobyt osob bez domova ve veřejných parcích a prostorách. • Chráněné bydlení pro osoby se zdravotním postižením. • Rozšíření/výstavba nového domova pro seniory – tuto potřebu potvrzuje jednoznačně predikce demografického vývoje v Táboře. • Pobytové služby pro osoby trpící Alzheimerovou chorobou. • Celoroční pobyt pro zdravotně postižené + denní stacionář a respitní péče pro tuto cílovou skupinu. • Odlehčovací služby – stávající odlehčovací služby poskytované G-centrem Tábor mají problém s nerovnoměrným využíváním kapacity, a proto nedokáží v určitých chvílích uspokojit všechny zájemce. Tato skutečnost je reflektována jak uživateli, tak poskytovateli i zadavatelem sociálních služeb. • Sociálně právní poradenství/občanská poradna – uživatelé soc. služeb mají problémy zejména s dluhy. • Rozšíření pečovatelské služby – požadavky jsou zejména na rozšíření doby poskytovaných služeb (rozvoz obědů o víkendu, služby v odpoledních a nočních hodinách). Na druhou stranu se největší pečovatelská služba v Táboře potýká s úbytkem klientů v souvislosti se zmenšením příspěvku na péči. 19

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA TÁBORA 2011 – 2013

STRATEGICKÁ ČÁST

20

4 Společná opatření Priorita 1: Společná opatření • Opatření 1.1: Informovanost a poradenství o Aktivita 1.1.1: Zvýšení informovanosti o sociálních službách o Aktivita 1.1.2: Zajištění poradenství o Aktivita 1.1.3: Spolupráce • Opatření 1.2: Financování sociálních a doplňkových služeb o Aktivita 1.2.1: Iniciativa změny koncepce financování sociálních a doplňkových služeb o Aktivita 1.2.2: Vytvoření koncepce financování sociálních a doplňkových služeb v Táboře o Aktivita 1.2.3: Navýšení dotačních prostředků města Tábora na sociální a doplňkové služby • Opatření 1.3: Prevence sociálně nežádoucích jevů o Aktivita 1.3.1: Zajištění terénní práce a specializovaného poradenství v rizikových lokalitách o Aktivita 1.3.2: Eliminace rizikového prostředí • Opatření 1.4: Realizace komunitního pánu sociálních služeb o Aktivita 1.4.1: Vytvoření realizačních a kontrolních struktur, včetně finančního zajištění jejich činnosti o Aktivita 1.4.2: Realizace a kontrola realizace komunitního plánu

21

Priorita 1: Společná opatření Číslo a název opatření: Výchozí priorita: Stručný popis opatření:

Výstupy:

Kritéria naplnění opatření:

Aktivity vedoucí k naplnění opatření:

22

1.1 Informovanost a poradenství 1. Společná opatření V rámci přípravy komunitního plánu byly všemi pracovními skupinami shodně identifikovány nejvýznamnější potřeby občanů (zadavatelů, uživatelů a poskytovatelů služeb a veřejnosti). Jedná se o dostatečnou informovanost o sociálních a doplňkových službách jako podmínky čerpání těchto služeb, zajištění poradenství a podporu spolupráce. • Dostatečná informovanost veřejnosti o sociálních a doplňkových službách • Dostatečné povědomí veřejnosti o způsobu kontaktování a čerpání služeb (minimum „nezachycených“ klientů) • Zajištění poradenství v oblasti sociálních a doplňkových služeb (vznik občanské poradny) • Funkční spolupráce mezi organizacemi poskytujícími služby, a to včetně mezirezortní spolupráce • Funkční spolupráce mezi nestátním neziskovým sektorem, místní správou a samosprávou • Počet publikovaných informací o sociálních a doplňkových službách • Množství zodpovězených dotazů a podaných informací • Počet klientů a rozsah služeb poradenství 1.1.1 Zvýšení informovanosti o sociálních službách 1.1.2 Zajištění poradenství 1.1.3 Spolupráce

Číslo a název aktivity:

1.1.1 Zvýšení informovanosti o sociálních službách

Charakteristika aktivity:

Nedostatek informací o sociálních službách a podmínkách jejich poskytování (nároky uživatelů, příspěvek na péči atd.) jsou jednou z hlavních příčin nedostatečného využití služeb a prodlevy v řešení nepříznivé situace uživatelů. • Informovanost uživatelů služeb: uživatelé budou informováni zejména prostřednictvím poskytovatelů služeb, a to pomocí adresáře poskytovatelů sociálních a doplňkových služeb a vlastní praxe. Dalším zdrojem informací pro uživatele bude občanská poradna (viz aktivita 1.1.2) • Informovanost veřejnosti: veřejnost bude informována zejména prostřednictvím webových stránek (www.taborcz.eu), kde bude zveřejněn katalog poskytovatelů služeb a komunitní plán, a místního tisku (Noviny táborské radnice), v němž bude pravidelně

Časový harmonogram:

Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Obyvatelé města Tábora Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:




zveřejňována informace o některém typu služby a související kontaktní informace • Informovanost odborníků: cílená informovanost o nabídce služeb a identifikaci potřeb uživatelů služeb, poskytování informací o službách • Vzájemná informovanost poskytovatelů služeb: informovanost o místní situaci v oblasti sociálních a doplňkových služeb, podávání informací o navazujících službách, sdílení informací, prosazování společných zájmů (v rámci stávajících nebo nově vzniklých sdružení/skupin) 2011: distribuce adresáře sociálních služeb v písemné a elektronické podobě, informace o adresáři v místním tisku, distribuce informací odborníkům 2012 – 2013: průběžné informace o sociálních službách v místním tisku, aktualizace elektronického adresáře MÚ, poskytovatelé služeb Další odborníci 2012

2013

2014

2013

2014

35 500 2012

Bude hrazeno ze stávajících zdrojů projektu a MÚ. Zvýšení informovanosti občanů o sociálních a doplňkových službách, zvýšení přístupu k sociálním a doplňkovým službám.

1.1.2 Zajištění poradenství Občané v regionu Táborska nemají v současné době k dispozici cílené odborné občansko-právní poradenství a poradenství o sociálních a doplňkových službách. Za tímto účelem bude zřízena občanská poradna poskytující osobní, telefonické a on-line poradenství v Táboře nebo v některé obci Táborska. V rámci poradny bude zajišťováno přímé sociálněprávní poradenství a poradenství o sociálních službách (informace, kontakty), včetně dluhového poradenství, poradenství pro rodiny s dětmi, seniory, osoby ohrožené sociálně -nežádoucími jevy, zdravotně postižené osoby, příslušníky menšin, atd. Odborné poradenství bude poskytováno externími pracovníky v rozsahu, který vyplyne z poptávky uživatelů. Veřejnost a uživatelé služeb budou o zřízení nové služby informováni. 2011: zmapování potřebnosti (odhad počtu klientů, rozsah a četnost služeb), zmapování provozních možností zřízení poradny 2012 – 2013: zřízení a poskytování služby, informování široké veřejnosti o této službě 23

Realizátor: MÚ Tábor, poskytovatelé služeb Spolupráce: Počet uživatelů 2011/2012 2013 2014 služby Široká veřejnost 150-200 400 Předpokládané 2013 2014 2011/2012 finanční zdroje: CELKEM Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb Výstupy: Zajištění včasné informovanosti občanů o dostupných sociálních službách, poskytnutí odborného poradenství občanům, zvýšení kvality života občanů, zvýšení dostupnosti služeb občanům, snížení problémových situací v rodinách, snížení zadluženosti, snížení počtu exekucí. Číslo a název aktivity:


Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby:

1.1.3 Spolupráce Spolupráce mezi poskytovateli sociálních a doplňkových služeb navzájem, mezi poskytovateli služeb a zadavatelem služeb (městem Tábor), poskytovateli a státem/krajem, rezorty navzájem (zejména zdravotní a sociální oblast), mezi poskytovateli služeb a jejich uživateli, mezi poskytovateli služeb a odborníky, atd., je základním předpokladem vytvoření efektivní a kvalitní sítě služeb v Táboře. Spolupráce již na mnoha úrovních funguje (např. Koalice poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb, vzájemná spolupráce poskytovatelů podobné služby atd.), avšak na konkrétních situacích klientů nebo při jednání s orgány státní správy a samosprávy jsou stále znatelné nedostatky této spolupráce. Řešením je aktivní zapojování všech výše uvedených subjektů do spolupráce ad hoc i dlouhodobé. 2011: zmapování sítě služeb (poskytovatelů), odborníků, orgánů státní správy a samosprávy, vymezení možných forem spolupráce 2012 – 2013: spolupráce dlouhodobá, spolupráce ad hoc Poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb v Táboře MÚ Tábor, odborníci, uživatelé služeb, veřejnost 2011/2012

2013

2014

Všichni poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb v Táboře. Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

24

2011/2012

2013

Realizace aktivity v rámci stávající činnosti organizací. Zvýšení kvality služeb, podpora síťování služeb.

2014

Číslo a název opatření: Výchozí priorita: Stručný popis opatření:

Výstupy:



1.2 Financování sociálních a doplňkových služeb 1. Společná opatření Financování sociálních a zdravotních služeb je všemi poskytovateli shodně uváděno jako základní překážka udržitelnosti a rozvoje poskytování služeb. V případě sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. se jedná o dotační řízení MPSV a krajů, kde výše dotace odvisí jednak od celkového objemu dotačních prostředků přidělených jednotlivým krajům, jednak od dotačních priorit kraje. V případě doplňkových služeb závisí financování na rezortní příslušnosti a typu služby (úhrada uživatelů, státní rozpočet, dotace, soukromé zdroje atd.). Společným problémem financování služeb je dále jednoletý dotační systém, kdy je nutné každoročně žádat o dotaci i na dlouhodobě poskytovanou službu, finance nejsou poskytovány k začátku roku (zpoždění zpravidla 2 až 3 měsíce) a je nutné je vyúčtovat před koncem roku, organizace jsou tedy nuceny pravidelný provoz hradit z jiných zdrojů. Na místní úrovni se potom jedná o jasné vymezení koncepce podpory sociálních a doplňkových služeb. • Stabilizace financování sociálních služeb • Vazba financování sociálních služeb na komunitní plány sociálních služeb • Sjednocení financování mezirezortních služeb na úrovni kraje/obce • Vytvořená koncepce financování sociálních a doplňkových služeb na místní úrovni • Podíl finančního pokrytí činnosti organizací (objem financí) • Počet poskytovatelů služeb • Rozsah poskytovaných služeb • Soulad dotačních titulů státu, kraje a města s komunitním plánem • Efektivita financování služeb na úrovni města 1.2.1 Iniciativa změny koncepce financování sociálních a doplňkových služeb 1.2.2 Vytvoření koncepce financování sociálních a doplňkových služeb v Táboře 1.2.3 Navýšení dotačních prostředků města Tábora na sociální a doplňkové služby

25




Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby:

1.2.1 Iniciativa změny koncepce financování sociálních a doplňkových služeb Koncepce financování sociálních služeb je vymezena státem, přičemž ze zákona nejsou stanovovány priority dotačních programů (zaměření sociálních služeb atd.). Částečně lze za rámec financování považovat Střednědobé plány rozvoje sociálních služeb(SPRSS) vytvářené ze zákona kraji, ale v praxi není vymahatelný nárok na financování daného typu služby, i když vyplývá ze SPRSS (vždy je možné způsob přerozdělení dotací odůvodnit). Z hlediska obcí jako zadavatelů služeb a organizací poskytujících služby je poměrně obtížné přímo ovlivňovat koncepční otázky na úrovni státu. Nicméně je nutné poskytovat státu zpětnou vazbu z praktického výkonu sociálních služeb a ovlivňovat tak případné koncepční, metodické nebo legislativní změny. Zároveň je možné prosazovat zájmy společně (za dané území, typ služby apod.), například v rámci koalicí, asociací nebo jiných profesních spolkových organizací. V tomto směru je ale do jisté míry třeba ustoupit od prosazování vlastních zájmů a obav z konkurence. 2011: v rámci stávající nebo nově vzniklé zájmové skupiny poskytovatelů sociálních a doplňkových služeb definovat konkrétní problémy vyplývající ze současné státní koncepce sociálních služeb pro poskytování služeb v Táboře, vymezení možných zdrojů podpory (členství v profesních a zájmových organizacích, zástupci parlamentu ČR v regionu atd.) 2012 – 2013: prosazování zájmů poskytovatelů sociálních a doplňkových služeb v Táboře na pravidelné bázi a ad hoc v potřebných situacích Poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb, MěÚ JČK, MPSV 2011/2012

2013

2014

Všichni poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb. Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

26

2011/2012

2013

Realizace aktivity v rámci stávající činnosti organizací. Rozvoj finančního zajištění sociálních služeb.

2014





1.2.2 Vytvoření koncepce financování sociálních a doplňkových služeb v Táboře V Táboře jsou sociální a doplňkové služby financovány prostřednictvím dotací přerozdělovaných komisemi zřízenými při Radě města Tábora. Činnost komisí v dotační oblasti je ukotvena jednacími řády, které se navzájem liší. Podmínky poskytování dotací nejsou zcela jasně a otevřeně vymezeny. Není vytvořena koncepce města Tábora pro oblast financování a podpory sociálních služeb, která by tvořila rámec dotační politiky. Cílem finanční podpory ze strany města by mělo být dofinancování nákladů na služby, které jsou převážně hrazeny z dotací státu a kraje, a které jsou primárně určeny obyvatelům města Tábora 2011: provedení revize zdrojů, účelu, obsahu a rozsahu dotací poskytovaných prostřednictvím komisí Rady města Tábora, revize podmínek dotačního řízení 2012 – 2013: vytvoření jednotného návrhu dotační koncepce, schválení a realizace koncepce Poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb, MěÚ 2011/2012

2013

2014

Všichni poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb. Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:



2011/2012

2013

2014

Náklady na činnost pracovní skupiny (150 Kč/hod/pracovníka). Bude vymezeno v závislosti na složení pracovní skupiny. Rozvoj finančního zajištění sociálních služeb v Táboře, zvýšení efektivity financování služeb, zvýšení kvality služeb. 1.2.3 Navýšení dotačních prostředků města Tábora na sociální a doplňkové služby Sociální a většina doplňkových služeb je ze zákona financována především státními dotacemi na sociální služby, přerozdělovanými kraji. Kraje se na financování dále podílí prostřednictvím dílčích dotačních programů. Tento rámec by měl teoreticky vycházet ze Střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb, v praxi tomu tak ale není. Podíl měst by měl potom spočívat v dofinancování služeb poskytovaných vlastním občanům, případně v dofinancování překlenovacích období (mezi přiznáním a výplatou státní, resp. krajské dotace). Standardní model financování sociálních služeb je státní podíl max. 70%, krajský podíl 20% a podíl města 10%. Služby jsou obvykle dofinancovány dalšími zdroji (příspěvky klientů, nadace, fondy). Doplňkové služby jsou financovány s ohledem na svůj statut 27


(státní/krajské/příspěvkové/nestátní organizace) a rezortní příslušnost. Problémy spojené s kombinováním služeb (např. zdravotně-sociální péče) budou řešeny aktivitou 1.2.1. Dotační systém města Tábora bude podroben revizi, pokud jde o výši, zdroje a účel financování a bude navržena optimalizace systému vzhledem k výše uvedeným zásadám. Tyto kroky budou realizovány zároveň s aktivitou 1.2.2, čímž bude případné navyšování dotací zmírněno zvýšením efektivity jejich přerozdělení. 2011: provedení revize současného systému dotací sociálních a doplňkových služeb v Táboře 2012 – 2013: návrh optimalizace dotačního systému, realizace změn Poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb, MěÚ JČK, MPSV 2011/2012

2013

2014

Všichni poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:


28

2011/2012

2013

2014

Náklady na činnost pracovní skupiny (150 Kč/hod/pracovníka). Bude vymezeno v závislosti na složení pracovní skupiny. Rozvoj finančního zajištění sociálních služeb.

1.3 Prevence sociálně nežádoucích jevů 1. Společná opatření Prevence sociálně nežádoucích jevů se týká více cílových skupin uživatelů služeb v Táboře (děti, mládež a rodina, menšiny, osoby v nepříznivé životní situaci, aj.). Jedná se zároveň o celospolečenský jev, který ale může v některých cílových skupinách mít svá specifika. Drogy, alkoholismus a gamblerství jsou problémy, které se nevyhýbají ani Táboru a zasahují stále mladší skupiny obyvatel. Soustřeďují se mj. kolem vyloučených lokalit, non stop heren a barů, výjimkou není ani hlavní třída v Táboře. Uvedená negativa jsou spojena s pácháním trestné činnosti, přestupků, výtržnictví spojené hlavně se získáním finančních prostředků na nákup alkoholu, drog, či hraní na výherních hracích přístrojích nebo videoterminálech. Dopad všech tří jmenovaných negativ je známý – rozpad rodiny, zhoršení zdravotního stavu, zadluženost, rozpad osobnosti. Uvedená negativa zasahují všechny společenské vrstvy. Aktuální situace výskytu drog v Táboře: objevují se téměř všude

Výstupy:



(nádraží, bary, herny, školy) lze získat jakoukoliv drogu – marihuanu, ale i tzv.tvrdou, hlavně pervitin a to náhodně, nebo přes dealery. Alkoholismus: stále se zvyšující počet restauračních zařízení, nonstop barů, heren nabízejících jakýkoliv alkoholický nápoj, neexistuje vyhláška města o uzavírací hodině, represivní opatření, pokud by se ukázala jako vhodná (např. o zákazu požívání alkoholu na veřejnosti. Gambling: Zák. čís. 202/1990 o loteriích v § 17 odst.11 uvádí, že provozování nesmí být na školách, zařízení soc. a zdrav. péče atd., a v jejich sousedství v okruhu 100 metrů od těchto budov. Obec může svou vyhláškou stanovit vzdálenost od těchto budov. Město Tábor svou vyhláškou čís. 8/2004 o povolování VHP určilo vzdálenost 20 metrů. Provoz VHP (výherní hrací přístroje) povoluje Městský úřad Tábor na dobu kalendářního roku, videoterminály povoluje MF a to na dobu 3 až 10 let. Aktuálně probíhá změna legislativy v souvislosti s výrokem Ústavního soudu (posílení rozhodovací pravomoci obcí). Část výtěžku z automatů je příjmem obce, v roce 2010 se jednalo o 2 244 000,- Kč, v roce 2011 zatím 1 561 000,- Kč. Tyto částky se rozdělují do fondů (mládeže, sociálního) a grantů (TV, kultury, sociálního, životního prostředí) a jako dotace sportovních klubů. V roce 2011 je v provozu v Táboře 182 VHP a k 6.12.2010 je provozovaných 244 videoterminálů. Řešením negativních vlivů sociálně nežádoucích jevů může být cílená terénní práce, specializované poradenství a objektivní eliminace rizikového prostředí. • Snížení výskytu sociálně nežádoucích jevů • Zpracovaná, případně aktualizovaná strategie města Tábora k prevenci sociálně nežádoucích jevů, včetně specifické práce s příslušníky vyloučených lokalit a cizinci • Zvýšení rozsahu a intenzity terénní práce v ohrožených skupinách obyvatel (viz ohrožené cílové skupiny) • Zvýšení informovanosti obyvatel o rizicích spojených se sociálně nežádoucími jevy • Statistické sledování sociálně nežádoucích jevů • Počet terénních pracovníků a programů působících v prevenci sociálně nežádoucích jevů • Počet osvětových preventivních programů • Počet opatření města v prevenci, případně represi sociálně nežádoucích jevů 1.3.1 Zajištění terénní práce a specializovaného poradenství v rizikových lokalitách 1.3.2 Eliminace rizikového prostředí

29





1.3.1 Zajištění terénní práce a specializovaného poradenství v rizikových lokalitách Terénní sociální práce je realizována prostřednictvím terénních forem sociálních služeb. Jejím znakem je uskutečňování těchto služeb v přirozeném prostředí osob. Služby sociální prevence poskytované formou terénní práce napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob a překonání jejich nepříznivé sociální situace a chrání společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Terénní práce v rámci prevence sociálně nežádoucích jevů spočívá ve specifické informovanosti občanů týkající se rizik spojených se sociálně nežádoucími jevy (informovanost odpovídajícího obsahu a podání vzhledem k potřebám cílové skupiny) a v poskytování nebo zprostředkování poradenství (specificky týkající se sociálně nežádoucích jevů), případně dalších služeb (výměnný program, primárně preventivní programy pro děti a mládež, včetně menšin, nabídka volnočasových aktivit pro děti a mládež, včetně menšin, podpora nízkoprahových zařízení pro děti a mládež). 2011: zmapování rozsahu a obsahu potřebnosti terénní práce v rizikových lokalitách, zmapování možností zajištění terénních služeb v rámci stávajících organizací (poskytovatelů) 2012 – 2013: zajištění terénní práce v rizikových lokalitách MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb JČK, MPSV, Policie 2011/2012

2013

2014

2013

2014

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

30

2011/2012

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Zajištění terénní práce (poradenství, informovanost) prevence sociálně nežádoucích jevů v rizikových lokalitách.

v rámci


1.3.2 Eliminace rizikového prostředí


Mnohá města v ČR disponují městskými vyhláškami, které regulují výskyt nežádoucích jevů ve městě. Jedná se o vyhlášky, které stanoví veřejně přístupná místa, na kterých nesmí být provozovány výherní hrací přístroje, a vymezují plochy veřejných prostranství, na kterých je zakázaná konzumace alkoholických nápojů. Město Tábor disponuje pouze vyhláškou, která naopak přispívá k rozvoji nežádoucích jevů, a to vyhláškou č. 8/2004 o povolování výherních hracích přístrojů, která stanovuje okruh vzdáleností provozu VHP na 20 m od škol a dalších


Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Občané města Tábor Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: Poznámka:


Výstupy:

institucí vymezených v zákoně o loteriích, který je v tomto zákoně určen vzdáleností 100 m od těchto budov. Tento směr podporuje i aktuální stanovisko Ústavního soudu a probíhající legislativní změny. 2011: zmapování současné legislativní úpravy regulace nežádoucích jevů v Táboře (vyhlášky, finanční toky, podmínky), zmapování příkladů dobré praxe 2012 – 2013: vypracování návrhu úpravy (s ohledem na aktuální legislativní změny), realizace návrhu MěÚ Tábor občanské iniciativy, poskytovatelé služeb 2011/2012

2013

2014

2013

2014

35 500 2011/2012

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Existence závazných vyhlášek města regulující sociálně nežádoucí jevy ve společnosti s mnohými výraznými negativními dopady. Tato aktivita se vztahuje k více cílovým skupinám a k veřejnosti.

1.4 Realizace komunitního plánu sociálních služeb 1. Společná opatření Realizace komunitního plánu sociálních služeb (tedy naplnění navržených opatření a aktivit) je nejvýznamnější součástí plánu. Revizí komunitního plánu sociálních služeb v Táboře na období 2007 – 2009 bylo zjištěno, že realizace plánu nebyla ukotvena a plnění opatření a aktivit záviselo spíše na vůli jednotlivých aktérů, než na vymahatelném závazku. Bude proto navržen několikastupňový systém realizace a kontroly plnění komunitního plánu. Pro zvýšení přehlednosti realizace komunitního plánu byla jednotlivá opatření rozdělena na logicky sousledné kroky – aktivity, jejichž dílčí plnění bude podmínkou realizace každého opatření. • Jednoznačně vymezená a funkční struktura realizace a kontroly realizace komunitního plánu • Aktivní postoj představitelů města k realizaci komunitního plánu • Realizovaná opatření komunitního plánu

31

Kritéria naplnění opatření: Aktivity vedoucí k naplnění opatření: Číslo a název aktivity:



• Výstupy činnosti realizačních pracovních skupin • Výstupy činnosti kontrolních skupin • Počet naplněných opatření a aktivit 1.4.1 Vytvoření realizačních a kontrolních struktur, včetně finančního zajištění jejich činnosti 1.4.2 Realizace a kontrola realizace komunitního plánu 1.4.1 Vytvoření realizačních a kontrolních struktur, včetně finančního zajištění jejich činnosti Za účelem realizace komunitního plánu budou sestaveny pracovní skupiny zaměřené na realizaci jednotlivých opatření nebo skupin opatření v dané cílové skupině. V pracovních skupinách budou zastoupeni poskytovatelé, uživatelé a zadavatel služeb. Tyto pracovní skupiny mohou být částečně odvozeny z pracovních skupin, které byly vytvořeny v rámci přípravy komunitního plánu. Pracovními skupinami a veřejnou poptávkou budou navrženi a následně současným realizačním týmem komunitního plánu budou schváleni odborní garanti komunitního plánu, jeden za každou cílovou skupinu dle stávající struktury komunitního plánu. Kritériem výběru bude odbornost a orientace v systému služeb v Táboře i ČR. Osobou garanta realizace komunitního plánu bude místostarostka pro sociální záležitosti. Jmenování odborných garantů bude schváleno představiteli města. Činnost pracovních skupin a odborných garantů bude finančně ohodnocena. 2011: návrh a schválení personálního obsazení realizační a kontrolní struktury komunitního plánu 2012 – 2013: činnost realizačních a kontrolních skupin MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb Uživatelé služeb, další odborníci 2011/2012

2013

2014

Všichni uživatelé služeb a veřejnost v Táboře. Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

32

2011/2012

2013

2014

Minimální ohodnocení členů pracovních skupin 150 Kč/hod/pracovníka. Finanční zdroje budou vymezeny po personálním obsazení pracovních skupin (odvozeno od počtu členů skupin). Zajištění efektivní realizace a kontroly realizace komunitního plánu sociálních služeb v Táboře.


1.4.2 Realizace a kontrola realizace komunitního plánu

Pracovní skupiny (viz aktivita 1.4.1) zpracují podrobný harmonogram plnění přidělených opatření a aktivit. Realizace opatření a aktivit bude popsána v periodických zprávách (minimálně 4x za rok) předkládaných odborným garantům na jednotném formuláři. Odborní garanti budou tyto zprávy vyhodnocovat, zejména pokud jde o obsah a kvalitu plnění, případně příčiny neplnění. Odborní garanti budou dále předkládat Komisi RM pro komunitní plánování a garantovi komunitního plánu souhrnnou Charakteristika zprávu o plnění všech opatření a aktivit spadajících do jejich cílové skupiny, a to minimálně 2x za rok. aktivity: Garant komunitního plánu bude v intervalu minimálně 2x za rok předkládat zprávu o realizaci komunitního plánu Radě/Zastupitelstvu města. V rámci realizace opatření a aktivit budou dílčí zprávy nebo požadavky ke schválení předkládány Radě/Zastupitelstvu města průběžně. Veřejnost bude o průběhu realizace komunitního plánu informována pravidelnými zprávami v místním tisku a v záznamech z jednání Rady/Zastupitelstva města. Časový 2011: vytvoření podrobných časových harmonogramů, předložení dílčích harmonogram: zpráv realizace 2012 – 2013: realizace plánu, pravidelné předkládání zpráv o realizaci Realizátor: MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb Spolupráce: Uživatelé služeb, další odborníci Počet uživatelů 2011/2012 2013 2014 služby: Všichni uživatelé služeb a veřejnost v Táboře. Předpokládané finanční 2011/2012 2013 2014 zdroje: Minimální ohodnocení členů pracovních skupin 150 Kč/hod/pracovníka. CELKEM Bude vymezeno po personálním obsazení pracovních skupin (odvozeno od počtu členů skupin). Výstupy: Zajištění efektivní realizace a kontroly realizace komunitního plánu sociálních služeb v Táboře.

33

5 Služby pro seniory Cílová skupina seniorů není pro účely komunitního plánu vymezena věkovou hranicí ani jinými definicemi. Východiskem jsou potřeby vyplývající z vyššího věku a/nebo ze zdravotního stavu uživatelů služeb. Složení pracovní skupiny Mgr. Alena Kubíková, G-centrum Tábor (Středisko sociálních služeb, Odlehčovací služby, Noclehárny) Ing. Renata Kainráthová, G – centrum Tábor (pečovatelská služba a denní stacionář) Ivona Pikešová, Domácí péče Tereza Hana Musilová (Mgr. E. Štokingerová), MÚ Tábor Milena Filipová, uživatelka služeb 5.1 Základní výstupy z analýz V Táboře nyní žije 5 368 osob starších 65 let. Trend stárnutí obyvatelstva a snižování celkového počtu obyvatel se bude v následujících letech ještě prohlubovat. Přibývá osob v poproduktivním věku. V roce 2020 by v Táboře mělo žít 20,6 % seniorů, v roce 2050 už je to třetina seniorů nad 65 let. Jejich počet bude stoupat, což sebou přináší další nároky nejen v oblasti sociálních služeb na zabezpečení potřeb této populace. V souvislosti s tím je třeba zmínit, že ne všichni senioři potřebují sociální služby. Cílovou skupinou, na niž se sociální a zdravotní služby zaměřují, jsou senioři se sníženou soběstačností a senioři plně odkázáni na pomoc druhé osoby. Těmto seniorům jsou určeny sociální a zdravotní služby. Situaci ve vybavenosti města Tábor sociálními a zdravotními službami popisuje analýza poskytovatelů těchto služeb. Jak vyplývá z analýzy uživatelů sociálních služeb a veřejnosti, většina seniorů žádnou pomoc nepostrádá. Pokud je zmiňovaná nějaká chybějící služba, pak asistenční služba (doprovod k lékaři) – 5% respondentů. V předchozím KPSS byla jako nejvíce chybějící služba označován domov důchodců (23%) a rozvoz obědů v sobotu a v neděli (20%). V současném výzkumu byly tyto služby také jmenovány, ale v menší míře. Největším problémem poskytovatelů sociálních služeb v Táboře je získání finančních zdrojů. Jedním z důvodů je zejména pokles veřejných financí a nutnost zvýšené úhrady od uživatelů. Dalším problémem pro poskytovatele jsou nevyhovující prostory. Na ty si stěžují všechny organizace sídlící v objektu CEPOS na Píseckém rozcestí (ČCK, SONS, CZP,…). Chybí kapacita pro klienty s různými typy demencí, kteří nemohou být přijati do domovů pro seniory otevřeného typu. G-centrum Tábor je otevřené zařízení, které 34

pro potřeby těchto osob nevyhovuje architektonickým řešením, zajištěním bezpečnosti, ani potřebným personálním zajištěním – odbornost pracovníků dle specifik onemocnění. Problematické je využívání služeb v domech s pečovatelskou službou (DPS). Velká část obyvatel DPS nevyužívá sociální služby nabízené v DPS a byty jsou tak obsazeny jinou cílovou skupinou (nikoliv skutečně potřebnými), než pro kterou jsou určeny. Přestože jsou některé služby pro seniory nákladné, zejména pobytové služby (z důvodu odbornosti personálu, zdravotních pomůcek, atd.), je vzhledem k požadavku kvality péče a nárůstu počtu seniorů nutné hledat řešení. V Táboře je díky přehlednému prostředí možné služby vzájemně kombinovat a transformovat je dle měnících se potřeb klientů, Tím bude zvýšena efektivita a sníženy náklady na navýšení kapacity pobytových služeb. 5.2 Přehled poskytovatelů Organizace Registrované služby Centrum pro zdravotně postižené Jihočeského kraje, Pracoviště Tábor

Poskytované služby

Forma služby Otevírací doba

Kapacita

odborné sociální poradenství

ambulantní terénní

_

_

odborné sociální Domácí hospic Jordán, poradenství o.p.s odlehčovací služby sociálně terapeutická dílna Fokus Tábor sociální rehabilitace denní stacionář domov pro seniory odborné sociální G-centrum Tábor poradenství odlehčovací služby pečovatelská služba


Po, Pá 9-12, St 14-17

6-ambul., 2-terénní

terénní

Po-Pá 8-16

8

ambulantní

Po-Pá 8-16

25

ambulantní

Po-Pá 8-16

40

ambulantní

6:30-17:30

25

pobytová

nepřetržitě

143


Po-Pá 7-15:30

3

pobytová

nepřetržitě

10


7-15:30

420 35

Poradenské centrum při Svazu neslyšících a odborné sociální poradenství nedoslýchavých v ČR o.s. Sjednocená odborné sociální organizace poradenství nevidomých a slabozrakých ČR – sociálně Středisko integračních aktivizační služba aktivit a oblastní pro seniory a OZP odbočka SONS Tábor Sdružení postižené dítě o.s. Starokatolická farní obec Tábor, sociálněpastorační středisko Communio Neregistrované služby Domácí péče Tereza Nemocnice Tábor, a.s. SOANZ, o.s.

sociálně aktivizační služba pro seniory a OZP pečovatelská služba


Po, Čt, Pá 8-12, St 8-16, Út-terén

_


Po 7:30-11:30, Út 12-16 St 7:30-13:30



Út a St 14-16, Čt 30-ambul. a Pá 7:30-12, 30-terénní 12:30-16

Ambulantní

13-18, nácvik praktických úkonů dle dohody

23

Terénní

_

_

nepřetržitě

_

-

cca 10

služby pro rodinu a domácnost, doprovod k lékaři, zajištění léků, receptů a zdravotních pomůcek, nákupy přepravní služba, pochůzky

5.3 Vize Zajištění dostatečné nabídky služeb pro seniory a informovanost o těchto službách. Zajištění kvalitního, důstojného a aktivního života seniorů.

36

5.4 SWOT analýza Silné stránky • Existence fungujících služeb (terénních, ambulantních i pobytových) • Existence odborné personální základny • Pozitivní přístup města k péči o seniory

Příležitosti • Využití stávajících zařízení sociálních služeb k využití pro nové nebo potřebné formy péče • Možnosti využití tzv. sociálních lůžek (v nemocnicích) pro přechodnou péči • Zajištění pobytové péče systémem „unit care“ • Využití osobních asistentů nebo doprovázejících osob z řad dobrovolníků nebo praktikantů • Vytvoření koncepce dopravní služby, rozvoj poskytovatelů • Spolupráce s městem Tábor, Úřadem práce na zaměstnávání asistentů/průvodců

Slabé stránky • Systémové nepropojení zdravotních a sociálních služeb (finanční a administrativní náročnost, kombinace služeb) • Nekoncepčnost státu v sociální a zdravotní péči • Neexistují specializované pobytové formy péče pro osoby s demencí • Nepravidelnost čerpání některých služeb • Nízká informovanost veřejnosti a uživatelů služeb o službách • Nevyužívání některých služeb pro vysoké ceny (dohled, doprovod) Hrozby • Nedostatek financí • Nízká podpora terénních služeb ze strany kraje • Nárůst počtu seniorů (stárnutí populace) • Nárůst počtu klientů z nízkopříjmových skupin (neschopnost hradit i minimální péči) • Legislativní změny v oblasti sociálních služeb, zdravotnické péče • Zánik jediné existující dopravní služby • Nedostatečné využití příspěvku na péči, nedostatečnost příspěvku • Politická nestabilita – změnou vlády by mohly být odloženy potřebné reformy v sociální, zdravotní i důchodové oblasti

37

5.5 Priority a opatření Priorita 1: Zachování stávajících služeb pro seniory • Opatření 1.1: Zachování stávajících pobytových a terénních služeb pro seniory o Aktivita 1.1.1: Zachování stávajících pobytových služeb pro seniory o Aktivita 1.1.2: Zachování stávajících terénních služeb pro seniory Priorita 2: Rozvoj stávajících služeb pro seniory • Opatření 2.1: Rozvoj pobytových služeb pro seniory o Aktivita 2.1.1: Změna koncepce dlouhodobé péče o seniory o Aktivita 2.1.2: Zajištění krátkodobé péče, zajištění péče na dobu určitou o Aktivita 2.1.3: Zajištění pobytových služeb pro nízkopříjmové skupiny obyvatel • Opatření 2.2: Rozvoj terénních služeb pro seniory o Aktivita 2.2.1: Navýšení kapacity terénních odlehčovacích služeb (včetně dohledů) o Aktivita 2.2.2: Zajištění doprovázení o Aktivita 2.2.3: Zajištění dopravní obslužnosti Priorita 3: Vytvoření chybějících služeb pro seniory • Opatření 3.1: Zřízení multifunkčního centra sociálních a zdravotních služeb pro seniory o Aktivita 3.1.1: Zmapování poptávky po službách a nabídky materiálního, finančního a personálního zajištění centra o Aktivita 3.1.2: Zpracování projektu o Aktivita 3.1.3: Zřízení multifunkčního centra • Opatření 3.2: Zajištění pobytové péče o osoby s demencí o Aktivita 3.2.1: Zmapování potřebnosti služby o Aktivita 3.2.2: Zajištění pobytových služeb pro osoby s demencí

38

Priorita 1: Zachování stávajících služeb pro seniory Číslo a název opatření: Výchozí priorita: Stručný popis opatření:

Výstupy:

Kritéria naplnění opatření: Aktivity vedoucí k naplnění opatření:

1.1 Zachování stávajících pobytových a terénních služeb pro seniory 1. Zachování stávajících služeb pro seniory V Táboře jsou seniorům poskytovány služby pobytové, ambulantní i terénní. Rozsah služeb je potřebné zachovat. Tyto služby zajišťují adekvátní a odbornou péči s ohledem na individuální potřeby seniorů. Terénní a ambulantní služby umožňují seniorům zůstat v jejich přirozeném domácím prostředí. Senioři, u kterých je soběstačnost omezena či snížena natolik, že nejsou schopni se o sebe postarat ani za pomoci rodinných příslušníků nebo pomocí jiných služeb, pak mohou využít služby pobytové. Zachování stávajících služeb umožňuje zabezpečení základních životních potřeb seniorů. S ohledem na variabilitu potřeb občanů je nutné, aby záchytná síť, která prostřednictvím nabízených sociálních služeb je schopna umožnit klientovi setrvání po co nejdelší dobu v domácím prostředí, byla co nejhustší a odrážela skutečné potřeby obyvatel, které by zároveň utvářely i její nabídku. Problémem v oblasti služeb jsou finanční prostředky, přičemž bude nutné počítat s vícezdrojovými možnostmi financování. V rámci některých poskytovaných služeb je problémem jejich úzká vazba a propojení se službami z oblasti zdravotnictví, přičemž by bylo třeba podporovat prohlubování spolupráce poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb Z porovnání struktury obyvatel v Táboře a analýzy poskytovatelů sociálních služeb vyplývá, že nějakou sociální nebo zdravotní službu v roce 2010 využilo 84% seniorů. • • • •

Existence stávajících služeb (adresář poskytovatelů) Finanční, personální i materiální zajištění Analýza systému financování Realizace akcí pro veřejnost, propagační a informační materiály (event. Vytvoření kalendáře akcí pro veřejnost vždy na celý rok) • Počet klientů v jednotlivých typech služeb • Zastoupení typů služeb podle potřeb klientů 1.1.1 Zachování stávajících pobytových služeb pro seniory 1.1.2 Zachování stávajících terénních služeb pro seniory

39

Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby Senioři Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: Číslo a název aktivity:


Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Senioři Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: 40

1.1.1 Zachování stávajících pobytových služeb pro seniory Pobytové služby jsou určeny pro seniory, kteří mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, a péče rodiny nebo jiné sociální služby jsou pro ně již nedostačující. Pobytové služby v Táboře poskytuje G-centrum Tábor, středisko domov pro seniory a odlehčovací služby. 2011 – 2013: finanční, personální a materiální stabilizace služeb MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb pro seniory Odborníci, lékaři, JČK, MPSV 2013

2011/2012 267

Minimálně 267

2014 Minimálně 267

2013

2011/2012

2014

Roční náklady domova jsou 36 794 746,- Kč, roční náklady odlehčovací služby jsou 1 824 600,- Kč. Zajištění služeb pro seniory, zvýšení kvality života uživatelů služeb.

1.1.2 Zachování stávajících terénních služeb pro seniory Terénní služby poskytuje v Táboře 9 provozoven. Cílem terénních služeb je zajistit potřebnou péči o osoby se sníženou soběstačností v základních životních dovednostech v domácím prostředí. Terénní služby podporují začlenění seniorů do běžného života a zamezují sociálnímu vyloučení. Zájem seniorů o terénní služby dlouhodobě převyšuje možnosti a kapacitu poskytovatelů služeb. Cílem zůstává dosažení účelného a účinného vynakládání finančních prostředků na provoz terénních služeb, zachování a zkvalitnění tohoto druhu služeb pro seniory. 2011 – 2013: finanční, personální a materiální stabilizace služeb MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb pro seniory Odborníci, lékaři, JČK, MPSV, 2011/2012

2013

2825

Minimálně 2825 2011/2012

2014 Minimálně 2825

2013

2014

Roční náklady pečovatelské služby (13 417 664,- Kč), roční náklady Domácího hospice Jordán (cca 3 000 000,- Kč). Zajištění služeb pro seniory, zvýšení kvality života uživatelů služeb.

Priorita 2: Rozvoj stávajících služeb pro seniory Číslo a název opatření: Výchozí priorita: Stručný popis opatření:

Výstupy: Kritéria naplnění opatření: Aktivity vedoucí k naplnění opatření:

2.1 Rozvoj pobytových služeb pro seniory 2. Rozvoj stávajících služeb pro seniory Dlouhodobé pobytové služby v Táboře poskytuje pouze jeden poskytovatel – G-centrum Tábor, domov pro seniory. V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby seniorům se sníženou soběstačností zejména z důvodu věku, zdravotního stavu a dále seniorům, jejichž zdravotní stav vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby, přičemž jim tuto pomoc nemůže poskytnout vlastní rodina. Domov pro seniory poskytuje ubytování, stravování, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně. Součástí služeb jsou aktivizační programy a poradenství. Vzhledem ke stárnutí populace budou chybět kapacity pobytových služeb pro seniory. Dlouhodobá péče je mezirezortní disciplínou, chybí ale jasné stanovení hranic mezi zdravotní a sociální péčí. Počet žádostí o umístění v pobytových zařízeních je poměrně vysoký, ale ne všichni žadatelé pobyt a péči takovéhoto zařízení skutečně potřebují. Někteří zájemci o službu podávají žádost o umístění do těchto zařízení z preventivních důvodů, kdyby se zhoršil jejich zdravotní stav. Do domova pro seniory jsou často přijímaní lidé, kdy se řeší akutní potřeba zajištění potřebné péče po propuštění z nemocnice (resp. z oddělení následné péče). Situaci by řešil vznik nové sociální služby podle §52 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách „sociální služby ve zdravotnických zařízeních“. Tato služba poskytuje pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení do ústavní péče. Cílem zůstává dosažení účelného a účinného vynakládání finančních prostředků na provoz pobytových služeb, zachování a zkvalitnění tohoto druhu služeb pro seniory. Zajištění pobytových služeb „na míru“ (odpovídající potřebám) seniorům v Táboře. • Počet klientů služby • Poskytování odpovídajících služeb 2.1.1 Změna koncepce dlouhodobé péče o seniory 2.1.2 Zajištění krátkodobé péče, zajištění péče na dobu určitou 2.1.3 Zajištění pobytových služeb pro nízkopříjmové skupiny obyvatel

41





2.1.1 Změna koncepce dlouhodobé péče pro seniory Prioritou konceptu dlouhodobé péče v ČR je poskytování péče v domácím prostředí. Variantou takového druhu péče by mohla být úprava podmínek provozu domu s pečovatelskou službou v Táboře – Čekanicích. V bytech, které jsou v nájmu uživatelů, tedy v jejich přirozeném prostředí, je poskytována nepřetržitá péče. Uživatel si služby sjednává podle svých individuálních potřeb, žije si svým stylem života, který není nijak vázán na vnitřní řád, jako je to u pobytových zařízení. Po úpravě podmínek pro přidělování bytu, kdy by platnost dekretu byla časově omezena a vázána na skutečný objem využívané péče, je možno zabezpečit plnohodnotnou péči i pro osoby trvale upoutané na lůžko. Byty jsou vybaveny dorozumívacím zařízením, kdy je možnost přivolat personál. Rizikem je skutečnost, že by někteří zájemci o tuto službu nemuseli dosáhnout na úhradu služby. Na rozdíl od pobytových zařízení typu domov pro seniory, kdy i uživatel, který nemá dostatečné finanční prostředky, má nárok na poskytování potřebné péče, úhrada za poskytované služby je mu snížena a ještě má nárok na vyplacení kapesného ve výši 15% důchodu. 2011: zmapování potřebnosti, jednání se zřizovatelem ohledně statusu DPS, nastavení nových pravidel pro přidělování bytů do DPS, zmapování finančních nákladů 2011 – 2103: informovanost veřejnosti, zajištění služby MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb pro seniory Odborníci, lékaři, JČK, MPSV 2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

42

2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb. Nová koncepce udržitelného rozvoje pobytových služeb.


2.1.2 Zajištění krátkodobé péče, zajištění péče na dobu určitou


Služby na dobu určitou (odlehčovací služby, sociální lůžka) by zajistila péči o seniory, kteří potřebují pomoc druhé osoby a tuto pomoc není možné zajistit v domácím prostředí. Tyto služby by řešily situaci, kdy je potřeba zajištění péče pro rekonvalescenci, po propuštění ze zdravotnického zařízení. Po stabilizaci zdravotního stavu by se tito lidé mohli vrátit do domácího prostředí a popř. využívat terénní služby. V současné době je situace seniorů, kteří potřebují tuto péči, často


Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby

řešena odchodem z jejich domácího prostředí a umístěním v domovech pro seniory. Sociální služby ve zdravotnických zařízeních by mohly vzniknout při nemocnici Tábor v rámci úspory počtu akutních lůžek. Vliv na vznik nebo poskytování služby může mít zákon o dlouhodobé péči. Ošetřovatelská péče by mohla být zajišťována využitím stávajících služeb TEREZA a Sestry Tábor. Odlehčovací službu nabízí G-centrum Tábor s kapacitou 10 lůžek – 5 lůžek v domově pro seniory, 5 lůžek v DPS Čekanice. Pro navýšení kapacity odlehčovacích služeb by se daly využít prostory DPS Čekanice – tři byty v přízemí by byly využity pro zajištění odlehčovací služby pro 6 uživatelů. Se stávajícím počtem lůžek odlehčovací služby by tak mohla být poskytována péče jedenácti uživatelům. Muselo by dojít i k úpravě počtu a složení personálu (zajištění zdravotní péče, posílení personálního zajištění v mimopracovní dny) a rovněž ke změnám v zajištění stravování (večeře, obědy v mimopracovní dny). Efektivita provozu by byla svázána s využíváním péče i od ostatních obyvatel DPS, viz. Aktivita 2.1.1. Využití tří bytů pro odlehčovací službu by záleželo na jejich uvolnění stávajícími nájemci. 2011: zmapování potřebnosti (odhad počtu klientů), jednání se stávajícími poskytovateli, mapování možností vzniku služby s ohledem na legislativu (druh služby, forma, možnosti financování …), hledání vhodných prostor pro službu 2012 – 2013: zřízení a poskytování služby, informování veřejnosti o službě MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb pro seniory Odborníci, lékaři, JČK, MPSV 2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb. Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb. Náklady na lůžko v nemocnici (odd. následné péče) jsou cca 33 000,- Kč/měsíc, náklady na lůžko v domově pro seniory cca 24 000,- Kč/měsíc. Navýšení počtu lůžek odlehčovací služby, vznik nové služby tzv. sociální lůžka.

43




Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby

2.1.3 Zajištění pobytových služeb pro nízkopříjmové skupiny obyvatel Do budoucna bude přibývat osob v nízkopříjmové skupině obyvatel.Se zvyšujícím se věkem a zhoršujícím se zdravotním stavem budou potřebovat zajištění péče. Vznikne problém s úhradou péče, léků a dalších služeb. Na Městském úřadě v Táboře je v evidenci dávek hmotné nouze aktuálně 13 klientů, kteří mají vzhledem ke svému zdravotnímu stavu přiznanou invaliditu bez nároku na výplatu a jsou dopláceni dávkami v hmotné nouzi. Současná legislativa neumožňuje rozlišovat pobytová zařízení podle příjmu cílové skupiny. Zařízení s nižším standardem bydlení jsou rekonstruována na objekty vyšší kategorie, nebo rušena. Vhodné by bylo využití stávajících objektů, které nevyhovují současným vysoce nastaveným požadavkům, ale splňují požadavky kvalitní základní péče (vícelůžkové pokoje, centrální sociální zázemí apod.) s možností specializace na cílovou skupinu osob ohrožených sociálně nežádoucími jevy (závislost na alkoholu nebo jiných návykových látkách, problémy v přizpůsobení, atd.) Nabízejí se stávající zařízení např. domovy pro seniory, které by měly být zrušeny po výstavbě nového domova pro seniory v Bechyni (Tučapy, Budislav). Problémem je zajištění dostatečného počtu kvalifikovaného personálu a možný odmítavý přístup obyvatel dané lokality související s možnými průvodními jevy pobytu osob s nepřizpůsobivým chováním. 2011: zmapování potřebnosti (odhad počtu klientů) 2012 – 2013: jednání se stávajícími poskytovateli, mapování možností vzniku služby s ohledem na legislativu (druh služby, forma, možnosti financování, atp.), hledání vhodných prostor pro službu MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb pro seniory Odborníci, lékaři, JČK, MPSV 2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

44

2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb. Minimální příjem klienta (nedohledatelné příjmy) je 2020,- Kč, průměrná úhrada v domově pro seniory je 8 000,- Kč (dle vyhlášky až 9 900,- Kč). Zajištění pobytových služeb pro nízkopříjmové skupiny obyvatel.

Číslo a název opatření: Výchozí priorita: Stručný popis opatření

Výstupy:





2. 2 Rozvoj terénních služeb pro seniory 2. Rozvoj stávajících služeb pro seniory Terénní služby umožňují klientům žít plnohodnotným životem v domácím prostředí, ulehčují péči rodinným příslušníkům. Domácí prostředí pozitivně ovlivňuje psychiku seniorů, v případě nemoci urychluje proces uzdravení. Služby mohou být poskytovány buď jako pečovatelská služba (ve vymezeném čase v domácnosti klienta) nebo jako osobní asistence (bez časového omezení v přirozeném prostředí klienta). Terénní služby jsou často doplňkem péče poskytované rodinnými příslušníky, nebo osobami blízkými, tzv. sdílená péče. Zajištění terénních služeb v dostatečném rozsahu, umožnění klientům setrvat v přirozeném prostředí, zvýšení kvality života občanů, finanční efektivita. • Počet klientů služby • Poskytování odpovídajících služeb 2.2.1 Navýšení kapacity terénních odlehčovacích služeb (včetně dohledů) 2.2.2 Zajištění doprovázení 2.2.3 Zajištění dopravní obslužnosti

2.2.1 Navýšení kapacity terénních odlehčovacích služeb (vč. dohledů) Dohled zajišťují Sestry Tábor, ČČK, Tereza, Domácí Hospic Jordán (registrovaná služba). Pečovatelská služba nabízí svým klientům možnost krátkodobých dohledů jako fakultativní službu, neboť tento úkon není pro tento druh služby považován za základní a měla by jej zajišťovat osobní asistence. Zajištění vícehodinových dohledů je pro poskytovatele organizačně náročné (problém pracovní náplně pro zaměstnance, který dohled vykonává v době hospitalizace klienta, atd.) a pro klienta finančně náročné. Dohled je poskytován jako fakultativní služba, pokud bude v novele zákona o sociálních službách využití příspěvku na péči cílené, nebude možné tento úkon z příspěvku hradit. Zájemcům o vícehodinové dohledy jsou nabízeny kontakty na soukromé osoby, které absolvovaly kurs pro pracovníky v sociálních službách organizovaný Úřadem práce. 2011: zmapování potřebnosti (odhad počtu klientů), jednání se stávajícími poskytovateli, mapování možností navýšení kapacity služeb s ohledem na legislativu (druh služby, forma, možnosti financování, atp.) 2011 – 2013: zřízení a poskytování služby, informování veřejnosti o službě 45

Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Senioři Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: Číslo a název aktivity:



Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Senioři Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

46

MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb pro seniory Odborníci, lékaři, JČK, MPSV 2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb. 2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb. Dle zákona je max. cena úhrady za poskytování terénní služby 100,- Kč/hod, pokud úkon netrvá celou hodinu, poměrně se krátí. Dostatečná kapacita terénních služeb odpovídající potřebám klientů.

2.2.2 Zajištění doprovázení Klienti pečovatelské služby (PS) mají možnost domluvit si doprovod k lékaři, na úřady, nákupy i na procházky. PS podporuje co největší zapojení svých uživatelů ve využívání běžných zdrojů mj. i nižší sazbou za tento úkon, avšak využíván je minimálně. Domácí péče Tereza také nabízí doprovod, ale o tuto službu není zájem (finančně náročné pro klienty). Pro doprovody by bylo možné využít i dobrovolníky (klienti si ale často představují, že dobrovolníci budou zajišťovat i péči o domácnost). Pracovníci OSV MěÚ a PS dávají kontakty na pracovníky, kteří absolvovali kurz pro pracovníky v sociálních službách a jsou registrovaní na Úřadu práce, avšak nemohou se za tyto pracovníky zaručit, jedná se pouze o zprostředkování kontaktu. 2011: zmapování potřebnosti (odhad počtu klientů), zmapování možností dobrovolnického centra – počty dobrovolníků pro tuto činnost, 2012 – 2013: jednání se stávajícími poskytovateli, možnosti dobrovolnického centra a Úřadu práce, informovanost veřejnosti MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb pro seniory Odborníci, lékaři, JČK, MPSV, dobrovolnické centrum, Úřad práce 2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zmapování potřebnosti. 2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zmapování potřebnosti. Dle zákona je maximální cena úhrady za poskytování terénní služby 100,- Kč/hod, pokud úkon netrvá celou hodinu poměrně se krátí. Zajištění služby doprovázení podle potřeb klientů.

Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

2.2.3 Zajištění dopravní obslužnosti Dopravu pro zdravotně postižené a seniory v Táboře zajišťuje SOANZ. 2011 – 2014: finanční, personální a materiální stabilizace služby MěÚ Tábor, poskytovatel služby Ostatní poskytovatelé služby 2011/2012

2013

2014

3012

Minimálně 3012

Minimálně 3012

2011/2012

2013

2014

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Zajištění dopravní obslužnosti pro seniory.

Priorita 3: Vytvoření chybějících služeb pro seniory



3.1 Zřízení multifunkčního centra sociálních a zdravotních služeb pro seniory 3. Vytvoření chybějících služeb pro seniory Zřízení multifunkčního centra, které by nabízelo komplexní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. V současné době jsou tyto instituce poskytující sociální a zdravotní služby umístěny v různých částech obvodu města, často s problematickou dopravní a místní dostupností. Mnohé objekty jsou obtížně dostupné pro osoby s pohybovým hendikepem. Multifunkční centrum by nabízelo služby v oblasti poradenství, péče, aktivizace i rehabilitace. Zajištění komplexu služeb • Bezbariérový, místně dostupný objekt • Počet klientů služby • Poskytování odpovídajících služeb 3.1.1 Zmapování poptávky po službách a nabídky materiálního, finančního a personálního zajištění centra 3.1.2 Zpracování projektu 3.1.3 Zřízení multifunkčního centra

47



Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby senioři Finanční zdroje: CELKEM Výstupy: Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: 48

3.1.1 Zmapování poptávky po službách a nabídky materiálního, finančního a personálního zajištění centra Vytipovat vhodný objekt, který by byl dopravně dostupný MHD a bezbariérový, nebo vystavět objekt nový. V objektu by sídlilo středisko pečovatelské služby, občanská poradna, ČČK, SNN, SONS a další zájmové organizace, půjčovna kompenzačních pomůcek, zároveň by zde mohly být prostory pro klubovou činnost, přednáškový multifunkční sál, rehabilitace apod. Objekt by mohl sloužit i komerčním službám (ortopedická obuv, prodejna zdravotních pomůcek, prodejna zdravé výživy apod.). Z komunitního plánu vyplývá, že na nevyhovující prostory si stěžují všechny organizace sídlící v objektu CEPOS na Píseckém rozcestí (ČCK, SONS, CZP, atd.). Zřízením nového multifunkčního centra by bylo možné tento problém vyřešit. Nový objekt musí být vyhovující pro všechny poskytovatele služeb. 2011 – 2012: vytvoření pracovní skupiny, zmapování potřebnosti, vytipování vhodného objektu, mapování jiných možností (výstavba nového objektu), jednání s institucemi, které by měly zájem poskytovat služby v multifunkčním centru, finanční, personální a materiální analýza nároků na zřízení tohoto centra. MěÚ Tábor, poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb Odborníci, lékaři, JČK, MPSV 2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zmapování potřebnosti. 2011/2012 2013 2014 Bude odvozeno ze zmapování potřebnosti. Zmapovaná poptávka a nabídka na zřízení multifunkčního centra.

3.1.2 Zpracování projektu Jedním ze zdrojů zajištění finančních prostředků pro zřízení multifunkčního centra může být získání financí z dotačních titulů EU. Pro přípravu projektu by byla vytvořena pracovní skupina, která by na základě výběru nejvhodnější varianty řešení rozpracovala projekt, vyhledala nejvhodnější výzvu a podala projekt. 2011 –2012: vytvoření pracovní skupiny pro přípravu a sepsání projektu, využití zjištěných z aktivity 3.1.1 MěÚ Tábor, poskytovatelé sociálních, zdravotních a doplňkových služeb Odborníci, lékaři, JČK, MPSV

Počet uživatelů služby senioři Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity:

Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Senioři Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zmapování potřebnosti 2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zmapování potřebnost Zpracovaný projekt multifunkčního centra. 3.1.3 Zřízení multifunkčního centra sociálních a zdravotních služeb pro seniory Multifunkční centrum bude sloužit jako centrum sociálních a zdravotních služeb. Senioři si budou moci na jednom místě vyřídit potřebné záležitosti – od sjednání pečovatelské služby po poradenství. Multifunkční centrum umožní i užší spolupráci jednotlivých poskytovatelů a zvýšení informovanosti. Od 2013: zřízení a provoz centra, informovanost veřejnosti MěÚ Tábor, poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb Odborníci, lékaři, JČK, MPSV 2011/2012

2013

2014


2013

2014

Bude odvozeno ze zmapování potřebnosti Vznik a provoz multifunkčního centra,

49


Výstupy:

Kritéria naplnění opatření: Aktivity vedoucí k naplnění opatření: Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby:

3.2 Zajištění pobytové péče o osoby s demencí 3. Rozvoj chybějících služeb V Táboře v současné době neexistuje pobytová služba pro osoby s demencí. S ohledem na demografický vývoj, z kterého vyplývá zvyšující se věk obyvatel bude statisticky přibývat i osob s demencí. Těmto osobám není možné zajišťovat specifickou péči v rámci běžných domovů pro seniory. Odpovídající pobytové služby pro osoby s demencí by zajistily kvalitu života těchto osob a vedly k eliminaci jejich umístění do nevhodných nebo vzdálených pobytových zařízení. Pro zjištění péče o osoby žijící v domácím prostředí, po dobu, kdy jsou rodinní pečující v zaměstnání, je určen denní stacionář. Vytvoření důstojných podmínek pro osoby se sníženou soběstačností osobám se stařeckou, Alzheimerovou a jinými typy demencí, jejich situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby, uspokojení poptávky po tomto typu služby • Počet klientů služby • Poskytování odpovídající služby 3.2.1 Zmapování potřebnosti služby 3.2.2 Zajištění pobytových služeb pro osoby s demencí

3.2.1 Zmapování potřebnosti služby Data nejsou k dispozici, je třeba definovat cílovou skupinu a zjistit rozsah jejích potřeb. 2011: mapování potřebnosti MěÚ Tábor, poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb Odborníci, lékaři, JČK, MPSV 2011/2012

2013

2014

2013

2014


50

2011/2012

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Zmapovaná potřebnost pobytových služeb pro osoby s demencí.




Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Senioři Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

3.2.2 Zajištění pobytových služeb pro osoby s demencí Pro zajištění pobytových služeb pro osoby s demencí nelze využít stávající objekty (jsou otevřené, jinak koncipované). Žádný stávající objekt potřebám těchto osob nevyhovuje, přestavby by byly nákladné. Ideální pro poskytování rezidenční péče osobám s demencí je objekt, koncipovaný tak, aby péče mohla být poskytována tzv. systémem unit care, kdy jsou klienti soustředěni do malých komunit (domácností), které žijí aktivitami, jako v domácím prostředí. Stavebně jednotlivé domácnosti sestávají ze společenského centra tvořeného zónami obývacího pokoje, jídelny a kuchyňky, okolo kterého jsou pokoje. Klienti se zapojují do činností spojených s chodem domácnosti podle svých potřeb a schopností. 2011: vytvoření pracovní skupiny, mapování potřebnosti, stáže, vyhledání vhodných projektů 2012 – 2013: využití výsledků mapování poptávky a nabídky, zřízení služby MěÚ Tábor, poskytovatelé sociálních a doplňkových služeb Odborníci, lékaři, JČK, MPSV 2011/2012

2013

2014


2013

2014

Bude odvozeno ze zmapování potřebnosti. Náklady na lůžko s odbornou péčí jsou cca 39 400,- Kč. Zajištění pobytových služeb pro osoby s demencí.

51

6 Služby pro osoby se zdravotním postižením Cílová skupina zdravotně postižených zahrnuje pro účely komunitního plánu všechny uživatele služeb pro osoby s postižením v Táboře. Jedná se tedy o osoby s tělesným, smyslovým, duševním i kombinovaným postižením, případně o další osoby s obdobnými potřebami. Síť služeb pro zdravotně postižené v Táboře je poměrně rozsáhlá. Jsou zde zastoupeny služby různého typu (poradenství, rehabilitace, pobytové služby atd.), služby komplexní (poskytující soubor služeb podle potřeb uživatele) a specificky zaměřené (např. poradenství pro sluchově postižené osoby). Pokryty jsou potřeby cílové skupiny od dětí po dospělé s různými typy postižení. Přesto je nutné stávající služby nadále podporovat a rozvíjet, protože potřeby klientů se průběžně proměňují. Zároveň je třeba rozvíjet odbornost poskytovatelů služeb a podmínky poskytování služeb (zázemí, materiální zabezpečení). Cílem je zajištění služeb „na míru“, tedy těch, které pokrývají aktuální potřeby uživatelů, ale zároveň umožňují jejich maximální aktivizaci. Příkladem je navrhovaný systém podpory bydlení nebo podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Složení pracovní skupiny Bc. Simona Severová, Dis., FOKUS Tábor Mgr. Romana Kunclová (Mgr. Irena Lintnerová), Kaňka, o.s. Kateřina Růžičková, Dis., I My – Společnost pro podporu lidí s postižením, o.s. Bc. Jan Mácha, FOKUS Tábor Bc. Jaroslava Danielová (Bc. Jana Svatošová), MÚ Tábor Ivana Entlicherová, Poradenské centrum při SNN v ČR, zástupkyně uživatelů Alena Doušová, Středisko pracovní rehabilitace Rybka, zástupkyně uživatelů

6.1 Základní výstupy z analýz Nezaměstnanost zdravotně postižených Osoby se zdravotním postižením patří mezi nejohroženější sociální skupiny z pohledu nezaměstnanosti. Zdravotní stav této skupiny uchazečů je bariérou v uplatnitelnosti na trhu práce obzvláště v regionu s vysokým zastoupením průmyslové výroby. Za poslední 3 roky dochází ke snižování podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu uchazečů z Tábora (téměř o 5 %). Jedním z vlivů je zvýšení počtu volných pracovních míst určených pro tuto skupinu (za okres Tábor došlo v roce 2010 téměř k dvojnásobnému meziročnímu růstu). V posledních třech letech se výrazně snížil podíl žen na nezaměstnanosti osob se ZP. 52

Tabulka 8 Nezaměstnanost osob se ZP

Počet uchazečů OZP celkem - z toho ženy % OZP z celkového počtu uchazečů o zaměstnání Celkový počet uchazečů

2008 195 113 18,24 1 069

2009 266 150 14,65 1 816

2010 261 148 13,27 1 967

Zdroj: ÚP v Táboře

Hodnocení sociálních služeb Průzkumu uživatelů sociálních služeb se zúčastnilo celkem 141 osob se zdravotním postižením. Nejčastěji využívanými službami jsou u nich aktivizační služby (28 %), denní stacionář (21 %), chráněné dílny (13 %) a sociální poradenství (13 %). Spokojenost s nejvíce využívanými sociálními službami je vysoká. Aktivizační služby a činnosti hodnotí všichni respondenti kladně, přibližně polovina nejlepší známkou (velmi spokojen/a). Také denní stacionář je hodnocen velmi pozitivně, i když zde 4 % respondentů byla nespokojena. Potenciál pro zlepšení vidí respondenti především v ceně služby (zmíněno 11x). 53 % respondentů žádnou podporu ani pomoc nepostrádá. 11 % postrádá pomoc či podporu v oblasti práce, 9 % v oblasti vzdělávání. 6.2 Přehled poskytovatelů Organizace Registrované služby Asociace pomáhající lidem s autismem Jižní Čechy, o.s. Centrum pro zdravotně postižené Jihočeského kraje, Pracoviště Tábor Domácí hospic Jordán, o.p.s

Fokus Tábor G-centrum Tábor


Forma služby

Otevírací doba

Kapacita

sociálně aktivizační služba pro seniory a OZP


_




_

_

odborné sociální poradenství odlehčovací služby sociálně terapeutická dílna sociální rehabilitace


Po, Pá 9-12, St 14-17


terénní

Po-Pá 8-16

8

ambulantní

Po-Pá 8-16

25

ambulantní

Po-Pá 8-16

40

odborné sociální

ambulantní

Po-Pá 7-15:30

3 53

poradenství odlehčovací služby pečovatelská služba Farní charita Tábor – Auritus Občanské sdružení volnočasových a terapeutických aktivit, Kaňka o.s. Denní a týdenní stacionář Klíček Poradenské centrum při Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR o.s. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR – Středisko integračních aktivit a oblastní odbočka SONS Tábor

Sdružení postižené dítě o.s.

kontaktní centrum denní stacionář osobní asistence

terénní pobytová ambulantní terénní ambulantní terénní ambulantní terénní

raná péče


denní stacionář

ambulantní

týdenní stacionář

pobytová



Nepřetržitě

10

7-15:30

420

_

_

Po-Pá 7-16 Po-Pá 7-18 ambul.: Po-St 8-18, terénní: Čt 8-14 5:45-17 od Po 5:45 do Pá 16:30 Po, Čt, Pá 812, St 8-16, Út-terén Po 7:3011:30, 12-16 Út, St 7:3013:30

45 25 32 27 23 _ 40ambul., 40terénní 30ambul., 30terénní





Út a St 14-16, Čt, Pá 7:3012, 12:30-16

ambulantní

13-18, nácvik praktických úkonů dle dohody

23

nepřetržitě

_

_

cca 10


Neregistrované služby Domácí péče Tereza Nemocnice Tábor, a.s. SOANZ, o.s.

54

služby pro rodinu a domácnost, doprovod k lékaři, zajištění léků, receptů a zdravot. Pomůcek, nákupy přepravní služba, drobné pochůzky v rámci přepravy (lékárna)

6.3 Vize V Táboře je zajištěna dostatečná síť služeb pro občany se zdravotním postižením, služby jsou návazné a průběžně a pravidelně je vyhodnocována jejich dostatečnost a efektivita. Sociální služby zajišťují příspěvkové organizace a nestátní neziskové organizace pro široké spektrum cílových skupin uživatelů. Každá z těchto organizací nabízí jiný typ služby. Komunitní plán vhodně doplňuje nabídku služeb v oblastech, které současná nabídka nepokrývá. 6.4 SWOT analýza Silné stránky • Existence fungujících organizací pro ZP poskytujících terénní, ambulantní a pobytové služby pro ZP • Integrace, aktivizace a podpora klientů v rámci podpory bydlení • Návaznost odlehčovacích služeb na ostatní služby pro ZP, předpokládaný zájem o službu • Výstavba veřejných budov a dopravních staveb s respektem k bezbariérovosti • Podpora města Tábora v bezplatném užívání objektů • Ochota pracovníků sociálního odboru ke spolupráci při řešení konkrétní kauzy • Město Tábor je druhé největší město JČK = silný hlas na úrovni JČK Příležitosti • Osamostatnění klientů s podporou sociální služby v rámci bydlení pro ZP • Zlepšení komunikace se smyslově postiženými klienty zavedením indukční smyčky, možnost aktivního zapojení do jednání na MÚ • Možnosti zlepšení mobility odstraňováním stavebních, technických a dopravních bariér

Slabé stránky • Nedostatek bytů vhodných/dostupných pro ZP • Nepravidelné využití odlehčovacích služeb • Neprovázanost sociálních a zdravotních služeb, příp. služeb zaměstnanosti • Nejasný systém i obsah dotačních titulů na úrovni města Tábora (neveřejná kritéria, nejasné zaměření, faktická nemožnost získat podporu na úhradu mezd…) • Neexistence dotační politiky na úrovni dalších obcí a měst regionu • Obsazení komisí vychází z politického zadání nikoliv na základě odbornosti • Nízká výše finančních prostředků rozdělovaných na sociální oblast Hrozby • Nedostatek financí na podporu bydlení ZP • Nedostatek financí na odstranění bariér • Sociální služby nebudou důležitou prioritou ve financování z městského rozpočtu – vyčlení se málo prostředků • Vysoká (neadekvátní) míra administrativní zátěže při čerpání dotací (např. evidovat každý telefonický 55

rozhovor v případě využití dotace na • Vytvořit provázaný systém telefony apod.) poskytovaných sociálních a • Finance budou distribuovány na místa, zdravotních služeb, popř. služeb zaměstnanosti kde jsou vidět na první pohled (domy, vybavení dílen atd.) • Propojit fungující služby napříč městy a obcemi celého ORP (Tábor, Sezimovo Ústí., Planá, Soběslav atd.) • Z nedostatku financí se zaměřit na terénní služby oproti pobytovým, které jsou provozně a investičně velmi drahé a navíc neintegrující (lepší 10 samostatných bytů na sídlišti než chráněné bydlení pro 10 lidí)

56

6.5 Priority a opatření Priorita 1: Zachování stávajících služeb pro zdravotně postižené • Opatření 1.1: Zachování stávajících služeb pro zdravotně postižené o Aktivita 1.1.1: Zachování stávajících pobytových služeb pro ZP o Aktivita 1.1.2: Zachování stávajících terénních a ambulantních služeb pro ZP Priorita 2: Rozvoj stávajících služeb pro ZP • Opatření 2.1: Rozvoj případového vedení (case management) o Aktivita 2.1.1: Vytvoření systému CM na regionální úrovni modelově pro jednu cílovou skupinu (např. lidé s duševní nemocí) o Aktivita 2.1.2: Vznik expertní skupiny řídící proces zavádění systému CM na úrovni města popř. celého ORP • Opatření 2.2: Podpora asistenčních a doprovodných služeb o Aktivita 2.2.1: Podpora osobní asistence pro osoby se ZP o Aktivita 2.2.2: Zajištění doprovodu zdravotně postižených o Aktivita 2.2.3: Zajištění přepravní služby pro zdravotně postižené • Opatření 2.3: Rozvoj odlehčovací služby o Aktivita 2.3.1: Zjištění poptávky po odlehčovacích službách a nabídky těchto služeb o Aktivita 2.3.2: Rozvoj terénní odlehčovací služby o Aktivita 2.3.3: Rozvoj pobytové odlehčovací služby Priorita 3: Podpora integrace ZP • Opatření 3.1: Podpora dostupnosti bydlení pro osoby se zdravotním postižením o Aktivita 3.1.1: Zjištění potřebnosti typologie a rozsahu bydlení pro osoby se ZP o Aktivita 3.1.2: Vytvoření koncepce podpory bydlení o Aktivita 3.1.3: Realizace koncepce • Opatření 3.2: Podpora rozvoje zaměstnávání osob se ZP o Aktivita 3.2.1: Vytvoření systému podpory zaměstnávání ZP o Aktivita 3.2.2: Vytvoření koncepce zaměstnávání z pozice zadavatele • Opatření 3.3: Odstraňování bariér o Aktivita 3.3.1: Odstraňování a prevence stavebně-technických a dopravních bariér o Aktivita 3.3.2: Odstraňování komunikačních bariér 57

Priorita 1: Zachování stávajících služeb pro zdravotně postižené






1.1 Zachování stávajících služeb pro zdravotně postižené 1. Zachování stávajících služeb pro zdravotně postižené Služby pro osoby se zdravotním postižením zahrnují celou řadu aktivit směřujících k podpoře soběstačnosti a aktivizaci uživatelů. Typologie služeb se odvíjí od individuálních potřeb klientů – od terénních a ambulantních služeb ke službám pobytovým, případně jejich kombinace. Cílem je zajištění takové sítě služeb, která by umožňovala komplexní práci s uživatelem na principu case managementu. Podmínkou zachování služeb je finanční, personální a materiální zabezpečení. Zachování stávající sítě služeb s možností jejího dalšího rozvoje. • Počet služeb pro osoby se zdravotním postižením • Počet klientů, počet žadatelů o službu 1.1.1 Zachování stávajících pobytových služeb pro zdravotně postižené 1.1.2 Zachování stávajících terénních a ambulantních služeb pro zdravotně postižené 1.1.1 Zachování stávajících pobytových služeb pro zdravotně postižené Stacionáře týdenní poskytují pobytové služby ve specializovaném zařízení seniorům, osobám se zdravotním postižením, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení a výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. V Táboře poskytuje výše uvedou službu Denní a týdenní stacionář Klíček. O rozvoj pobytových služeb je mezi uživateli služeb zájem. 2011: zmapování potřeb nabídky pobytových služeb 2012 – 2013: stabilizace služeb MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb JČK, MPSV 2011/2012

2013

2014

Rozpočet týdenního stacionáře v Denním a týdenním stacionáři Klíček pro rok 2011 činí 5 275 000,- Kč. 58

Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:




2011/2012

2013

2014

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Stabilizovaná síť pobytových služeb pro zdravotně postižené v Táboře. 1.1.2 Zachování stávajících terénních a ambulantních služeb pro zdravotně postižené Terénní a ambulantní služby pro zdravotně postižené tvoří významnou podmínku setrvání zdravotně postižených v jejich přirozeném prostředí, případně jejich re-integraci. Terénní a ambulantní služby pro zdravotně postižené v Táboře jsou zastoupeny mimo jiné organizací APLA Jižní Čechy, o.s., Denní a týdenní stacionář Klíček, Fokus Tábor a další. Jedná se o odborné sociální poradenství, sociální rehabilitaci, odlehčovací služby, atd. 2011 – 2013: stabilizace služeb MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb JČK, MPSV 2011/2012

2013

2014

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Kaňka o.s. poskytuje tyto služby 45 klientům, FOKUS Tábor poskytoval v rámci komunitního týmu v roce 2011 služby 48 klientům, službu sociálně-terapeutických dílen využívá v roce 2011 50 osob. Předpokládané finanční zdroje:

CELKEM

Výstupy:

2011/2012

2013

2014

Roční rozpočet Střediska rané péče pro Jihočeský region je 1 076 700,- Kč, roční náklady na ambulantní služby Sdružení postižené dítě byly v roce 2010 750 000,- Kč, rozpočet roku 2011 na provoz Poradenského centra Svazu neslyšících a nedoslýchavých ČR je 832 200,- Kč, rozpočet denního stacionáře v Denním a týdenním stacionáři Klíček na rok 2011 je 2 637 000,- Kč, rozpočet o.s. Kaňka pro rok 2011/2012 tvoří 7 150 000,- Kč, očekávaný rozpočet pro rok 2013 je 7 860 000,- Kč a pro rok 2014 je 8 500 000,- Kč, žádoucí rozpočet FOKUS Tábor pro práci komunitního týmu je 1 900 000,- Kč, pro sociálně-terapeutickou dílnu 1 500 000,- Kč. Stabilizovaná síť terénních a ambulantních služeb pro zdravotně postižené v Táboře.

59

Priorita 2: Rozvoj stávajících služeb pro zdravotně postižené Číslo a název opatření: Výchozí priorita: Stručný popis opatření:

Výstupy:



60

2.1 Rozvoj případového vedení (case management) 2. Rozvoj stávajících služeb pro zdravotně postižené Metoda případového vedení (case management – CM) je způsob práce vhodný zejména pro osoby s vážnými problémy ve více oblastech života najednou (např. zdraví, finance, práce, bydlení, vztahy) na jejichž řešení se podílí či je nutné do něj zapojit různé odborníky a služby (lékař, soc. odbor, jiná sociální služba, atd.), ale i další subjekty možné pomoci (zaměstnavatel, sousedé, rodina). Sociální pracovník CM kromě toho, že sám poskytuje podporu, také propojuje a zprostředkovává jednotlivé subjekty, čímž vytváří okolo klienta podpůrnou síť. Metoda CM může být využita v práci se zdravotně postiženými, seniory, dětmi a rodinami, menšinami, v rámci hospicové péče, apod. Zároveň se stává koordinátorem systému poskytované péče a pomoci. Tím napomáhá k jejímu efektivnímu využívání (nedochází k duplicitní péči) a také brání tomu, aby klient systémem pomoci propadl. Je klientův „průvodce a rádce“. Pracovníci samosprávy obvykle vzhledem ke své omezené pracovní a časové kapacitě a ke specifikům práce s některými cílovými skupinami nemohou tuto roli vykonávat. Dalším problémem je nejasná struktura a kompetence pracovníků soc. odboru po zavedení avizovaných změn zákonů, v rámci tzv. sociální reformy. • Organizace zajišťující CM dokáže na základě potřeb klienta aktivovat a koordinovat potřebné zdroje podpory a pomoci • Odborní pracovníci na nejrůznějších úrovních vědí o systému CM podpory a dokážou uživatele přesměrovat na organizaci zajišťující CM pro danou cílovou skupinu • Jsou definovány cílové skupiny, pro něž je tento způsob práce prospěšný, resp. kritéria pro zapojení klienta do CM podpory (osoby s duševním onemocněním + další cílové skupiny, např. osoby bez přístřeší, osoby ohrožené drogovou závislostí, ohrožené děti a rodiny atd.) • Je stanoveno, který poskytovatel (příp. úřad) plní roli CM pro danou cílovou skupinu • Existují základní pravidla multidisciplinární spolupráce • Se systémem je seznámena odborná veřejnost (praktičtí lékaři, poskytovatelé „navazujících“ služeb, policie, HZS, domácí péče aj.) • Pro danou cílovou skupinu existuje dostatečné spektrum navazujících služeb 2.1.1 Vytvoření systému CM na regionální úrovni modelově pro jednu cílovou skupinu (např. lidé s duševní nemocí) 2.1.2 Vznik expertní skupiny řídící proces zavádění systému CM na úrovni města popř. celého ORP

Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby:

2.1.1 Vytvoření systému CM na regionální úrovni modelově pro jednu cílovou skupinu (např. lidé s duševní nemocí) Na modelu pro jednu cílovou skupinu pilotně popsat průběh celého procesu, jednotlivé kroky, dobrou praxi, kritéria pro přijetí do koordinované péče a uvést i rizika, omyly při formování multidisciplinárního týmu a tvorby celého systému CM. 2011: vytipování cílové skupiny, zmapování existující dobré praxe 2012: zpracování modelového systému CM pro jedu cílovou skupinu Vybraný poskytovatel služeb MěÚ Tábor, lékaři specialisté, pracovníci ÚP, poskytovatelé sociálních služeb 2011/2012

2013

2014

2013

2014

Bude vymezeno v rámci této aktivity. Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:



Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce:

2011/2012

Bude vymezeno v rámci této aktivity. Odhadované náklady s ohledem na počet členů expertní skupiny cca 50 000,- Kč/rok, a dále konzultace externích odborníků. Zpracovaný modelový systém CM pro jednu cílovou skupinu zdravotně postižených. 2.1.2 Vznik expertní skupiny řídící proces zavádění systému CM na úrovni města popř. celého ORP Expertní skupina je složena ze zainteresovaných zástupců, tj. sociálního odboru, poskytovatelů sociálních služeb, lékařů specialistů, pracovníků ÚP, popř. dalších přizvaných odborníků. Úkolem expertní skupiny je zejména: o Zmapování stavu potřebnosti CM u jednotlivých cílových skupin o Vytipování, ověření vhodnosti a konečný výběr cíl. Skupiny o Výběr organizací, které by pro vybranou cíl. Skupinu poskytovaly CM a cíleně systém propracovávaly. o Zapracování výstupů z pilotního modelu – vytvoření obecných pravidel multidisciplinární spolupráce pro všechny cílové skupin o Vytvoření plánu implementace a implementace 2011: sestavení expertní skupiny 2012 – 2013: vytvoření strategie zavádění metody CM v Táboře, realizace strategického plánu v zavádění CM Poskytovatelé služeb MěÚ Tábor

61

Počet uživatelů služby:

2011/2012

2013

2014

2013

2014

Viz aktivita 2.1.1. Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:



62

2011/2012

Viz aktivita 2.1.1. Odhadované náklady s ohledem na počet členů expertní skupiny cca 50 000,- Kč/rok, cena školení CM je cca 3500,- Kč. Praktické využití metody CM ve vhodných případech.

2.2 Podpora asistenčních a doprovodných služeb 2. Rozvoj stávajících služeb pro zdravotně postižené Asistenční a doprovodné služby (v režimu sociálních nebo doplňkových služeb) jsou předpokladem setrvání osob se ZP (podle míry postižení) v jejich přirozeném prostředí. Zároveň mohou posilovat vlastní aktivitu uživatelů a být součástí rehabilitace. Některé služby (osobní asistence) jsou z hlediska poskytovatelů i uživatelů časově a finančně náročné, a další obtíže spočívají v časové nárazovosti služby (využité nepravidelně, např. víkendy, prázdniny, atd.). Doprovodné služby mohou být zčásti vykonávány laicky (běžné doprovody nevyžadující odborné znalosti), například ve spolupráci s dobrovolníky. Dostupné asistenční a doprovodné služby pro ZP v Táboře. • Počet doprovodných a asistenčních služeb • Počet klientů 2.2.1 Podpora osobní asistence pro osoby se ZP 2.2.2 Zajištění doprovodu zdravotně postižených 2.2.3 Zajištění přepravní služby pro zdravotně postižené





2.2.1 Podpora osobní asistence pro osoby se zdravotním postižením V Táboře poskytuje osobní asistenci několik organizací. Bude zjištěna potřebnost této služby (rozsah a obsah služeb, vymezení časového období čerpání služby), včetně poskytnutí relevantních informací o podmínkách poskytování služby. Za hlavní překážku čerpání služby ze strany uživatelů lze vedle nízké informovanosti považovat také cenu služby, bude proto vypracován návrh na dotační spoluúčast na úhradě služby. 2011: zjištění poptávky po rozsahu a obsahu osobní asistence, informační kampaň 2012 – 2013: optimalizace poskytování služby (rozvoj služeb současných poskytovatelů, popř. vznik nových poskytovatelů), zpracování koncepce dotační podpory služby, poskytování služby MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb pro ZP Uživatelé služeb, odborníci 2011/2012

2013

2014

2013

2014


2011/2012

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Zajištěné služby osobní asistence dle potřeb uživatelů služby.


2.2.2 Zajištění doprovodu zdravotně postižených


Pro zajištění doprovázení lze s cílem snížení ceny služby využít proškolené dobrovolníky. Otázkou je garance této služby, která nepodléhá režimu zákona, nicméně je řešitelná například formou zprostředkování kontaktu mezi zájemcem o doprovod a doprovázející osobou. V Táboře je možné využít spolupráce dobrovolnického centra při Farní charitě Tábor. Pro účely podpory dobrovolnických služeb bude zjištěna finanční podpora ze strany města, neboť se jedná o náhradu běžně financovaných pracovních sil v sociálních službách. Další možností je využití praktikantů působících v organizacích poskytujících služby pro ZP, např. ponechání kontaktů (po dohodě) a zprostředkování kontaktu v případě zájmu o doprovod ze strany uživatele služby. Bude zahájena také spolupráce s Úřadem práce – možnost využití nezaměstnaných osob v rámci dobrovolnictví nebo rekvalifikace (s případnou nástavbou rekvalifikace na pracovníka v sociálních službách).

63


2011: zjištění poptávky po službě doprovázení, zjištění možností využití kapacit dobrovolnického centra, praktikantů a spolupráce s ÚP 2012: realizace služby doprovázení MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb, dobrovolnické centrum, ÚP Uživatelé služeb, odborníci 2011/2012

2013

2014

2013

2014

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: Poznámka: Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: Poznámka:

64

2011/2012

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Zajištění služby doprovázení v Táboře. Aktivita bude řešena spolu s aktivitou zajištění doprovodu pro seniory.

2.2.3 Zajištění přepravní služby pro zdravotně postižené V Táboře funguje jedna organizace poskytující přepravní službu (SOANZ). V zájmu uživatelů služeb je zajistit udržitelnost této služby nebo zřídit službu jinou. Město Tábor bude jednat o stabilizaci podmínek poskytování služby SOANZ. Zároveň bude jako podklad pro jednání zmapována poptávka po této službě. 2011: jednání MěÚ a SOANZ, stabilizace služby, případně návrh na zřízení alternativní služby, zjištění potřebnosti služby 2012 – 2013: poskytování služby MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb, SOANZ Uživatelé služeb, odborníci 2011/2012

2013

2014

3012

Minimálně 3012

Minimálně 3012

2011/2012

2013

2014

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Zajištění přepravní služby v Táboře, zvýšení kvality života občanů, zvýšení mobility občanů. Aktivita bude řešena společně s aktivitou zajištění dopravní služby pro seniory.

Číslo a název opatření: Výchozí priority: Stručný popis opatření



2.3 Rozvoj odlehčovací služby 2. Rozvoj stávajících služeb pro zdravotně postižené Odlehčovací služby jsou určeny pečujícím osobám (např. péče o osobu blízkou se ZP, seniora, vyžadující nepřetržitou péči). Cílem je poskytnout pečujícím osobám odpočinek a čas na vyřízení vlastních záležitostí. Odlehčovací služby tak slouží jako posílení pečující osoby a jako prevence syndromu vyhoření, potažmo jako možnost setrvání klientů (osob, o něž je pečováno) v přirozeném prostředí. Odlehčovací služba je terénní nebo pobytová. Poskytování odlehčovací služby je ztíženo její časovou nepravidelností. Je třeba zmapovat poptávku po odlehčovacích službách (forma, obsah a rozsah služeb), zmapovat dostupnou nabídku této služby v Táboře (současní poskytovatelé služby nebo kapacity pro poskytování této služby) a podle zjištěné potřeby rozvíjet terénní nebo pobytové odlehčovací služby. Odlehčovací služby, které uživatelé služeb z Tábora využívají, jsou poměrně vzdálené a obtížně dosažitelné (domovy pro osoby se zdravotním postižením v Jihočeském a Středočeském kraji). Zajištění odlehčovacích služeb podle potřeb uživatelů. • Rozsah a obsah poskytovaných odlehčovacích služeb • Počet uživatelů služeb 2.3.1 Zjištění poptávky po odlehčovacích službách a nabídky těchto služeb 2.3.2 Rozvoj terénní odlehčovací služby 2.3.3 Rozvoj pobytové odlehčovací služby 2.3.1 Zjištění poptávky po odlehčovacích službách a nabídky těchto služeb Je třeba zjistit zájem o službu ze strany současných poskytovatelů služeb pro ZP – časový rozsah služeb, náplň a formu služeb. Dále by měl být zjištěn zájem o odlehčovací služby ze strany občanů, kteří nejsou aktuálně klienty služeb. Mezi poskytovateli služeb bude zjištěna možnost zajištění terénních nebo pobytových služeb. 2011: zjištění poptávky po službě a nabídky služeb Pracovní skupina (poskytovatelé služeb osobám ZP, MěÚ, uživatelé služeb) 2011/2012

2013

2014

Bude zjištěno v rámci této aktivity. 65

Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby:

2011/2012

2013

2014

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Zmapovaná poptávka a nabídka odlehčovacích služeb.

2.3.2 Rozvoj terénní odlehčovací služby Na základě zjištěné nabídky služeb budou identifikovány podmínky rozšíření stávajících služeb nebo zřízení nové služby a podíl města Tábora na financování této služby. Jediným registrovaným poskytovatelem této služby je Domácí hospic Jordán, dále je poskytována dalšími organizacemi jako doplňková služba. 2012-2013: rozšíření/zřízení služby Poskytovatelé služeb pro ZP, MěÚ 2011/2012

2013

2014

2013

2014

Viz aktivita 2.3.1. Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby:

2011/2012

Viz aktivita 2.3.1. Zajištěné terénní odlehčovací služby, zvýšení kvality života občanů.

2.3.3 Rozvoj pobytové odlehčovací služby Na základě zjištěné nabídky služeb budou zjištěny podmínky rozšíření stávajících služeb nebo zřízení nové služby a podíl města Tábora na financování této služby. 2012-2013: rozšíření/zřízení služby Poskytovatelé služeb pro ZP, MěÚ 2011/2012

2013

2014

2013

2014


66

2011/2012

Viz aktivita 2.3.1. Zajištění pobytové odlehčovací služby pro ZP, zvýšení kvality života občanů.

Priorita 3: Podpora integrace zdravotně postižených


Výstupy: Kritéria naplnění opatření: Aktivity vedoucí k naplnění opatření: Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram:

Realizátor: Spolupráce:

3.1 Podpora dostupnosti bydlení pro osoby se zdravotním postižením 3. Podpora integrace zdravotně postižených Podmínky bydlení zdravotně postižených občanů jsou jedním z rozhodujících kritérií volby mezi integrací nebo pobytem v ústavním zařízení. Forma bydlení se odvíjí od typu postižení – od běžného bydlení s technickými úpravami přes bezbariérové byty nebo domy k samostatnému bydlení s asistencí, domu s pečovatelskou službou, chráněnému bydlení nebo ústavní péči. V optimálním případě odpovídá forma bydlení potřebám uživatele a je možné různé formy bydlení prostupovat, pokud je to možné dosáhnout i plné integrace. Další charakteristikou bydlení ZP jsou více či méně omezené možnosti financování bydlení vyplývající z případného omezení pracovních schopností. Částečně může být pro tyto účely využit příspěvek na péči, avšak není řešením pro všechny typy klientů. Je proto třeba jednak vypracovat koncepci bydlení pro ZP, jednak v souladu s ní modifikovat bytovou politiku města. Zajištění vhodného typu chráněného bydlení pro různě potřebné skupiny klientů. • Počet klientů v jednotlivých typech chráněného bydlení • Počet klientů integrovaných mimo chráněné bydlení • Počet různých typů bydlení využitelných ZP 3.1.1 Zjištění potřebnosti typologie a rozsahu bydlení pro osoby se ZP 3.1.2 Vytvoření koncepce podpory bydlení 3.1.3 Realizace koncepce 3.1.1 Zjištění potřebnosti typologie a rozsahu bydlení pro osoby se zdravotním postižením Bude sestavena pracovní skupina ze zástupců poskytovatelů služeb pro ZP, bude vytvořena předběžná typologie bydlení pro ZP (v rámci i nad rámec sociálních služeb), bude proveden průzkum mezi uživateli služeb k aktuální potřebnosti bydlení a k prognóze potřebnosti. 2011: sestavení pracovní skupiny, vytvoření předběžné typologie bydlení pro ZP 2012: realizace průzkumu potřeb bydlení ZP (poskytovatelé a uživatelé služeb) Poskytovatelé služeb pro ZP, uživatelé služeb, MěÚ Tábor Vlastníci domů a bytů

67

Počet uživatelů služby: Uživatelé služeb Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:




2011/2012

2013

2014

2013

2014

Bude zjištěno v rámci této aktivity. 2011/2012

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Vytvořený přehled o aktuální a budoucí potřebě bydlení pro osoby se ZP.

3.1.2 Vytvoření koncepce podpory bydlení Na základě zjištěné potřebnosti (viz aktivita 3.1.1) bude pracovní skupinou složenou ze zástupců poskytovatelů a uživatelů služeb pro ZP, zástupců města a bytového fondu vytvořena koncepce podpory bydlení pro ZP, která bude obsahovat: • Typologii bydlení (podmínky bydlení a souvisejících služeb) • Potřebný rozsah bydlení (vč. možností využití stávajících prostor a výstavby nových prostor) • Zajištění práce s uživateli bydlení • Prognózu potřebnosti bydlení 2011: (aktivita 3.1.1) 2012: vytvoření koncepce Pracovní skupina (poskytovatelé a uživatelé služeb pro ZP, MěÚ Tábor, majitelé domů a bytů). Další odborníci 2011/2012

2013

2014

Aktivita nemá přímý vliv na cílovou skupinu. Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram: Realizátor: 68

2011/2012

2013

2014

Bude vymezeno v rámci této aktivity. Vytvořená koncepce podpory bydlení pro osoby se ZP. 3.1.3 Realizace koncepce podpory bydlení pro osoby se zdravotním postižením Přestavba/výstavba potřebných typů bydlení pro ZP, umístění uživatelů, zahájení poskytování služeb. 2012 – 2013: postupné vybudování systému bydlení pro ZP MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb pro ZP

Spolupráce: Počet uživatelů služby:

JČK, MPSV, soukromí investoři 2011/2012

2013

2014

2013

2014




2011/2012 Viz aktivita 3.1.1. Vytvořené typy bydlení pro ZP.

3.2 Podpora rozvoje zaměstnávání osob se zdravotním postižením 3. Podpora integrace zdravotně postižených Uplatnění zdravotně postižených osob na trhu práce přináší benefity pro obě strany – jsou součástí rehabilitace, integrace a nezávislosti zdravotně postižených a umožňují využití služeb kvalitních a stálých zaměstnanců. Možnosti zapojení na trh práce jsou různá, například chráněná pracoviště, služby Centra podporovaného zaměstnávání, sociální firmy, samostatná práce. Trh práce otevřený zdravotně postiženým s ohledem na jejich možnosti a potřeby, podpora ze strany města Tábora. • Počet ZP v různých formách zaměstnání • Politika zaměstnanosti města Tábora otevřená zaměstnávání ZP 3.2.1 Vytvoření systému podpory zaměstnávání ZP 3.2.2 Vytvoření koncepce zaměstnávání z pozice zadavatele


3.2.1 Vytvoření systému podpory zaměstnávání


Mezi formy zaměstnávání osob zdravotně postižených patří: chráněná pracoviště (vznikají po dohodě s ÚP, jsou to zaměstnavatelé s více jak 50% zaměstnaných OZP, aktuálně např. FOKUS, Rolnička, DITA…), dále sociální firmy (ideálně nižší podíl znevýhodněných okolo 30% = vyšší míra integrace, vyšší schopnost výnosů = nižší závislost na dotacích). Další součástí systému podpory zaměstnávání jsou Centra podpory zaměstnávání (poskytuje pracovní asistenci/ konzultaci přímo u zaměstnavatele na běžném trhu práce formou tzv. podporovaného zaměstnávání). Pracovní rehabilitace založená na smlouvě s ÚP systémově nefunguje, ÚP nemá finanční prostředky na její úhradu. V Táboře vznikne ze strany NNO zaměřených na práci se ZP propojený systém podpory zaměstnávání ZP. 69

Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Cílová skupina a počet uživatelů služby

2011: zmapování potřeby a nabídky podpory zaměstnávání 2012-2013: vytvoření systému podpory zaměstnávání Poskytovatelé služeb pro ZP, MěÚ, ÚP Zaměstnavatelé 2011/2012

2013

2014

2013

2014





2011/2012

Bude vymezeno v rámci této aktivity. Náklady na činnost expertní skupiny jsou odhadovány na min. 50 000,- Kč/rok. Současná cena školení pro konzultanty podporovaného zaměstnávání je 13 500 Kč (203 hodin). Fungující systém podpory zaměstnávání zdravotně postižených, uplatnění zdravotně postižených na trhu práce, zvýšení kvality života ZP. 3.2.2 Vytvoření koncepce podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením z pozice zadavatele Podíl města na systému podpory zaměstnávání zdravotně postižených je nezbytný (sociální odpovědnost, samo město jako zaměstnavatel, veřejné zakázky, podněty, motivace, komunikace s ÚP, komunikace se zaměstnavateli koordinace služeb). V tomto směru bude otevřena debata s MěÚ s cílem: • Účelově zaměřit díl veřejných zakázek (přidělované např. jako soutěž, kde se boduje zaměstnávání ZP, nebo se primárně posoudí nabídky CHPD/SF(ZP) a až pak ostatní). • Přímé vytváření vhodných míst pro OZP v rámci úřadu. • Vytvořit koncepci podpory zaměstnávání v rámci Městského úřadu a jím zřizovaných organizací, popř. nové dotační tituly.... 2011: vymezení formy a závaznosti jednání s MěÚ, zahájení jednání 2012 – 2013: pokračování vyjednávání, uplatnění navržených opatření MěÚ, poskytovatelé služeb pro ZP Zaměstnavatelé 2011/2012

2013

2014

2013

2014


70

2011/2012

Viz aktivita 3.2.1. Nastavená podpora zaměstnávání zdravotně postižených ze strany zadavatele (města Tábora).


Výstupy: Kritéria naplnění opatření: Aktivity vedoucí k naplnění opaření: Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby:

3.3 Odstraňování bariér 3. Podpora integrace zdravotně postižených Bariéry stavební, technické, dopravní nebo komunikační jsou překážkou úspěšné integrace občanů se ZP. Jedná se o bariéry stávající a možné nově vzniklé. V rámci minulého projektu komunitního plánování a dalších aktivit byla vytvořena mapa bariér v Táboře, která bude využita v rámci této aktivity. Odstranění bariér, zvýšení mobility občanů. • Počet míst, kde byly odstraněny bariéry • Podíl nových staveb bez bariér • Počet komunikačních zařízení na veřejných místech 3.3.1 Odstraňování a prevence stavebně-technických a dopravních bariér 3.3.2 Odstraňování komunikačních bariér 3.3.1 Odstraňování a prevence stavebně-technických a dopravních bariér Bude aktualizována mapa bariér v Táboře, zpracování plánu odstranění bariér a zapracování podmínky bezbariérové úpravy plánovaných veřejných staveb (např. zapojení uživatelů služeb). 2011: aktualizace mapy bariér 2012 – 2013: realizace odstranění bariér a zapracování podmínek bezbariérovosti do stavebních plánů MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb pro ZP Stavební firmy, investoři 2011/2012

2013

2014

2013

2014


2011/2012

Bude vymezeno po aktualizaci mapy bariér. Zvýšení mobility občanů, zvýšení kvality života občanů.

71




3.3.2 Odstraňování komunikačních bariér Na většině veřejných míst v Táboře chybí komunikační zařízení pro občany neslyšící nebo sluchově postižené. Komunikační zařízení se podařilo zabudovat do divadelního sálu. Je třeba vybudovat komunikační zařízení na vybraných místech městského úřadu, zejména v kancelářích odboru sociálních věcí. Zařízení může být dodáno místní neziskovou organizací (SNN). 2011-2012: zavedení komunikačního zařízení do kanceláří OSV MěÚ Tábor (podle možnosti finančního rozpočtu MěÚ) MěÚ Tábor, SNN 2011/2012

2013

2014

2013

2014


72

2011/2012

Bude vymezeno v rámci této aktivity. Cena indukční smyčky s vestavěným mikrofonem je 6 062,- Kč, s vestavěným i externím mikrofonem 6 900,- Kč. Cena indukční smyčky pro větší prostory (sály, sestavená na míru) je cca 15 000 – 40 000,- Kč. Zlepšení komunikace neslyšících, zvýšení kvality života občanů.

7 Služby pro osoby v nepříznivé životní situaci Složení pracovní skupiny Mgr. Hana Vojtěchová, Auritus Tábor Mgr. Jana Hrdličková, MÚ Tábor Mgr. Julie Bláhová, PPP Tábor Markéta Blažková, Dis., G-centrum Tábor (ubytovna pro muže) Uživatel služeb (rodič klienta v poradenském procesu, anonymní zprostředkovaný kontakt) 7.1 Základní výstupy z analýz Cílová skupina Osoby v obtížných životních situacích (dále ONŽS), které dlouhodobě nezvládají své problémy a svým chováním výrazně ohrožují sebe a své sociální okolí, ke zvládání své situace potřebují odbornou pomoc. Jedná se o dlouhodobě nezaměstnané, lidi bez přístřeší a problémové uživatele návykových látek a jejich blízké sociální okolí. Popis situace V současné době jsou služby poskytované cílové skupině zajišťovány v několika rovinách. Z hlediska koordinační a řídící je činnost zajištěna protidrogovou koordinátorkou města Tábora, která je zároveň členkou Komise pro prevenci kriminality města Tábor a Krajské protidrogové koordinační skupiny. Dále v Pedagogicko-psychologické poradně pracuje metodička sociálně nežádoucích jevů, která úzce spolupracuje se všemi preventisty na jednotlivých školách a koordinuje programy primární prevence. Přímou práci s cílovou skupinou pak zajišťují 3 registrované sociální služby: Noclehárna (35 klientů v roce 2010), Azylový dům pro ženy a matky s dětmi (39 žen + 55 dětí v roce 2010) a Auritus – centrum pro lidi ohrožené drogou – registrovaná služba Kontaktní centrum (230 klientů v roce 2010, celkem 6 programů – terénní program, kontaktní centrum, poradenské centrum, resocializační programy, primární prevence a galerie s informačním centrem). Další služby jsou poskytovány v neregistrovaných službách – Český červený kříž – ošacovací a humanitární středisko (v roce 2010 1 787 kontaktů, počet klientů neregistrují), dále Communio – skupina Anonymní alkoholici (počet klientů neregistrován). S cílovou populací dále pracují Odbor sociálních věcí města Tábor, Úřad práce, zdravotnictví – především AT poradna, Policie ČR i Městská policie, Pedagogickopsychologická poradna. 73

Odhad počtu cílové populace V registrovaných službách využilo služeb v roce 2010 celkem 304 klientů (+ 55 dětí), v neregistrovaných odhadem dalších 300- 400 klientů. Někteří klienti jsou samozřejmě shodní v různých programech, odhadem můžeme ale hovořit o minimálně 500 osobách, které spadají do cílové populace této pracovní skupiny. Tabulka 9 Oblasti, ve kterých uživatelé postrádají pomoc či podporu

Oblast

% 40 39 38 11 7 6 17

Ubytování Práce Sociálně-právní poradenství (dluhy) Zdraví Vzdělávání Rodinné poradenství Nepostrádá pomoc Zdroj: Dotazníkové šetření uživatelů služeb

7.2 Přehled poskytovatelů Organizace Registrované služby Starokatolická farní obec Tábor, sociálně-pastorační středisko Communio Tábor

G-centrum Tábor

Farní charita Tábor – Auritus


Forma služby

pečovatelská služba

terénní

_

_

azylový dům pro ženy a matky s dětmi

pobytová

nepřetržitě

59

noclehárna

ambulantní

kontaktní centrum

Otevírací doba

Po-Ne 17-7:30 Po-Pá 9-17, Út, ambulantní Čt, Pá do 20 terénní specializované programy

Kapacita

8

12

Neregistrované služby Oblastní spolek Českého červeného kříže Tábor

74

ošacovací a humanitární středisko-sběr a výdej okamžité materiální pomoci sociálně potřebným, nezdravotnické služby

_

-_

7.3 Vize Dostatečná, kvalitní a dostupná (místně i finančně) síť odborných služeb. Dostatečná informovanost – vhodným způsobem, odlišná pro různé cílové populace – klienty, veřejnost, instituce, zdravotnictví, spolupracující organizace – vytvořená informační strategie. Zajištění kvalitního a důstojného a aktivního života pro klienty s důrazem na jejich spoluodpovědnost, s podporou vlastního podílu na aktivitě a možností volby. Dostatečná a dlouhodobá podpora poskytovatelů služeb a jejich vzájemná spolupráce. 7.4 SWOT analýza Silné stránky • Fungující zařízení - Auritus, ČČK, Anonymní alkoholici • Možnost čerpání financí z ESF • Poskytovatelé sociálních služeb v drogové oblasti - erudovaný personál – stabilita poskytovatelů • Rozšířená kapacity noclehárny • Spokojenost klientů s poskytovanými službami • Stabilní a vzdělaná personální základna v poskytovaných službách. • Systém certifikací standardů kvality drogových služeb - záruka kvality • Využívanost poskytovaných služeb klienty

Slabé stránky • Financování - jednoleté, zpožděné, nejisté - není žádná právní záruka, způsobující nejistotu nejen u poskytovatelů ale i příjemců služeb. • Chybí azylový dům pro muže - nejlépe strukturované služby - od noclehárny, přes ubytovnu a chráněné pracovní dílny pro motivované klienty • Chybí právní a dluhové poradenství zdarma (občanská poradna) • Chybí silný, informovaný a spolehlivý garant celé oblasti (na národní úrovni) roztříštěné, vzájemně málo respektované kompetence obcí, kraje, státu • Nárůst nesmyslné administrativy • Nedostupnost investičních zdrojů pro poskytovatele • Nízký statut NNO a zejména drogových služeb v pohledu většinové veřejnosti • Omezená možnost nalézt práci • Omezené možnosti bydlení pro klienty • Přesahy ve službách poskytovatelů drogových služeb jsou nedostatečně koncepčně zajištěny • Silná závislost financování na politické reprezentaci kraje a státu. • Sladěnost (resp. nulová sladěnost) dotačních politik na všech úrovních. 75

Příležitosti • Další vzdělávání a zlepšování informovanosti odborníků • Možnost čerpání financí z ESF • Navýšení dotací města v sociální oblasti • Pozitivní ovlivnění postojů politické veřejnosti, např. prostřednictvím tohoto plánu, přizváním politiků atd. • Pravidelný a rozšířený prostor pro setkávání odborníků. • Rozvoj spolupráce mezi zdravotnickým a sociálním systémem v této oblasti (např. zlepšení prostupnosti klientů, poskytování části soc.služeb zdrav.zařízeními). • Strategické informování široké veřejnosti o smyslu poskytovaných služeb prezentace služeb jako odborné pomoci. • Vytvoření podmínek pro vznik azylového domu pro muže (se strukturovaným programem) • Vytvoření stabilního a odpovídajícího financování sociálních služeb (jasná a přijatelná pravidla)

76

Obtížná koordinace v této oblasti, malý vzájemný respekt u jednotlivých zadavatelů • Spolupráce sociálního a zdravotního systému (slabá prostupnost)- zhoršený přístup klientů k lékům • Udržitelnost kvalifikovaných personálních zdrojů ve službách (finanční ohodnocení, pracovní vytížení, vyhoření, profesionální rozvoj) Hrozby • Existenční zakotvení všech zařízení je velmi slabé. • Komplikovaný vztah mezi kompetencemi státu a samospráv • Nárůst sociálních problémů, dluhů, zdrav. komplikací • Nekoncepční změny ve financování z veřejných zdrojů. • Nespokojenost veřejnosti - při omezených službách jsou problémové skupiny "víc vidět" • Nezájem o spolupráci sociálního a zdravotního systému • Odliv personálních zdrojů v důsledku nevýhodných finančních podmínek a související ohrožení dostupnosti a odbornosti poskytovaných služeb • Odmítavý postoj veřejnosti k tomuto typu služeb • Potenciál nárůstu sociálních problémů souvisejících s dopady finančních krizí na veřejné finance (včetně dopadů na poskytovatele) • Příprava změn v systému financování převod z centrální úrovně na kraje • Služby pro tuto cílovou skupinu budou stále v nevýhodě k ostatním službám – hrozbou je jejich útlum • Závislost existence zařízení na postoji politické reprezentace města, kraje a státu

7.5 Priority a opatření Priorita1: Zachování stávajících služeb pro ONŽS • Opatření 1.1: Zachování stávajících pobytových a terénních služeb pro ONŽS o Aktivita 1.1.1: Zachování pobytových služeb pro ONŽS o Aktivita 1.1.2: Zachování terénních a ambulantních služeb pro ONŽS Priorita 2: Zajištění nezbytných chybějících služeb • Opatření 2.1: Zřízení azylového domu pro muže se strukturovaným programem o Aktivita 2.1.1: Zmapování poptávky po službě a nabídky personálního, finančního a materiálního zajištění služby o Aktivita 2.1.2: Zpracování projektu o Aktivita 2.1.3: Zřízení a provoz azylového domu • Opatření 2.2: Zřízení bezplatné poradny pro řešení dluhové problematiky o Viz Společná opatření, aktivita 1.1.2 Zajištění poradenství

77

Priorita 1: Zachování stávajících služeb pro ONŽS Číslo a název opatření: Výchozí priorita: Stručný popis opatření:

Výstupy:

Kritéria naplnění opatření: Aktivity vedoucí k naplnění opatření: Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: 78

1.1 Zachování stávajících pobytových a terénních služeb pro ONŽS 1. Zachování stávajících služeb pro ONŽS Přímou práci s cílovou skupinou zajišťují 3 registrované sociální služby: Noclehárna (35 klientů v roce 2010), Azylový dům pro ženy a matky s dětmi (39 žen + 55 dětí v roce 2010) a Auritus – centrum pro lidi ohrožené drogou – registrovaná služba Kontaktní centrum (230 klientů v roce 2010, celkem 6 programů – terénní program, kontaktní centrum, poradenské centrum, resocializační programy, primární prevence a galerie s informačním centrem). Další služby jsou poskytovány v neregistrovaných službách – Český červený kříž – ošacovací a humanitární středisko (v roce 2010 1 787 kontaktů, počet klientů neregistrují), dále Communio – skupina Anonymní alkoholici (počet klientů neregistrován). S cílovou populací dále pracují Odbor sociálních věcí města Tábor, Úřad práce, zdravotnictví – především AT poradna, Policie ČR i Městská policie, Pedagogicko-psychologická poradna. • Existence stávajících služeb (katalog poskytovatelů) • Finanční, personální i materiální zajištění • Analýza systému financování • Realizace akcí pro veřejnost, propagační a informační materiály (event. vytvoření kalendáře akcí pro veřejnost vždy na celý rok) • Počet klientů v jednotlivých typech služeb • Zastoupení typů služeb podle potřeb klientů 1.1.1 Zachování stávajících pobytových služeb pro ONŽS 1.1.2 Zachování stávajících terénních a ambulantních služeb pro ONŽS

1.1.1 Zachování stávajících pobytových služeb pro ONŽS Pobytové služby v současné době zajišťuje G-centrum svými dvěma sociálními službami – Noclehárna a Azylový dům pro ženy a matky s dětmi. 2011 – 2013: finanční, personální a materiální stabilizace služeb MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb Odborníci, lékaři, JČK, MPSV


2011/2012

2013

2014

2013

2014

139 klientů (2010) Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: Číslo a název aktivity:



2011/2012

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Roční rozpočet AD pro matky s dětmi byl 5 500 000,- Kč (včetně stavebních úprav). Roční rozpočet noclehárny činil 370 000,- Kč, aktuálně je očekáván nárůst spojený s růstem mzdových nákladů. Zajištění pobytových služeb pro ONŽS, zvýšení kvality života klientů. 1.1.2 Zachování stávajících terénních a ambulantních služeb pro ONŽS Ambulantní služby pro klienty této cílové populace jsou zajišťovány jednou registrovanou sociální službou – kontaktní centrum Auritus. V rámci centra Auritus využívají problémoví uživatelé drog další doplňkové služby – terénní program, resocializační programy, poradenské centrum. Další doplňkové služby nabízejí ambulantní formou tyto organizace: Český červený kříž – ošacovací a humanitární středisko, dále Communio – skupina Anonymní alkoholici. 2011 – 2013: finanční, personální a materiální stabilizace služeb MěÚ Tábor – G- centrum, Farní charita Tábor, ČČK, Communio Odborníci, lékaři, JČK, MPSV, RVKPP, APSS ČR, PMS, Úřad práce, A.N.O. 2011/2012

2013

2014

2013

2014

230 (+ neregistrovaná klienti ČČK a AA). Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

2011/2012

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Roční náklady na projekt Auritu činí 2 800 000,- Kč, včetně resocializačních programů aktuálně hrazených z fondů EU. Zajištění terénních a ambulantních služeb pro ONŽS, zvýšení kvality života uživatelů služeb.

79

Priorita 2: Zajištění nezbytných chybějících služeb


Výstupy:



80

2.1 Zřízení azylového domu pro muže se strukturovaným programem 2. Zajištění nezbytných chybějících služeb pro ONŽS V současné době mají lidé bez domova možnost využít služeb tzv. noclehárny (8 míst), provozní doba omezena 17-7,30 hod, pobyt není pod kontrolou, klienti mohou pouze přespat s možností využití sociál. zařízení, není poskytována žádná denní návazná služba – není řešena otázka klientů pracujících na směny. Služba omezena na dobu 3 měsíců. Navrhujeme: pro nemotivované klienty zajištění podmínek pro přežití – ohřívárna, noclehárna. Pro motivované ubytovna s pevným režimem, návazné programy umožňující klientům získat dovednosti vedoucí k návratu na trh práce a mezi běžnou populaci – pracovní programy, nácviky sociálních dovedností pro vyhledávání práce, atd. • Plně fungující, strukturované a navazující služby pro problémové lidi bez domova. • Cíle rozdílné podle nabízených služeb – noclehárna – zajištění bazálních potřeb – nezmrznout, přespat, umýt se, další návazné služby – získat sociální dovednosti vedoucí k postupnému začlení na trh práce a mezi běžnou populaci – postupovat po drobných, splnitelných cílech – dodržení pravidel, hygieny, legální výdělek, nácvik pracovních dovedností, nácvik dovedností vedoucích k získání práce, vyhledání práce, udržení práce atd. • Počet klientů • Počet kontaktů • Počet poskytnutých služeb • Škála nabízených služeb • Naplnění cílů jednotlivých služeb podle stanovených kritérií • Obsazenost programů – lůžkodny • Naplnění odborných standard • Úspěšné inspekční šetření 2.1.1 Zmapování poptávky po službě a nabídky personálního, finančního a materiálního zajištění služby 2.1.2 Zpracování projektu 2.1.3 Zřízení a provoz AD




2.1.1 Zmapování poptávky po službě a nabídky personálního, finančního a materiálního zajištění služby Proběhlo mapování potřebnosti mezi uživateli i poskytovateli služeb – tato potřeba vzešla již z minulého KP. Dalšími nezbytnými kroky k naplnění této aktivity je ustanovení pracovní skupiny, zjištění situace obdobných zařízení v republice - stáže, vyhodnocení potřebných programů pro řešení situace v Táboře, sepsání základních vizí projektu, vyhledání vhodných prostor, personální a finanční zabezpečení. 2011: Sestavení pracovní skupiny – říjen, stáže, vhodné prostory – do prosince, vyhledání vhodných finančních zdrojů – do prosince 2012: žádosti, registrace služby Město Tábor Úřad práce, Farní charita, Český červený kříž, Policie ČR, PMS, exekutoři 2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb (odhad 50-60 osob/rok). Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

Poznámka:

2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb. • Nalezení vhodných prostor • Zaregistrování sociální služby • Stanovení rozsahu poskytovaných služeb • Zajištění personálního obsazení Pracovní skupina doporučuje navázat na stávající registrované služby – noclehárna a azylový dům pro matky s dětmi, služby rozšířit, více strukturovat, využít prostor přiléhajících k azylovému domu pro matky s dětmi (cesta nejmenšího odporu – v minulém období všechny vytipované prostory selhaly na odporu okolí, zde již problémová služba zavedena, jen by se rozšířila a strukturovala). Doporučujeme zaměřit se i na návrat klientů z výkonu trestu a jejich podporu (pokud nemají své sociální zázemí a rodinu).

81


2.1.2 Zpracování projektu Podrobné zpracování projektu včetně všech manuálů a doporučených postupů tak, aby služba mohla být zaregistrována jako sociální a naplnila všechny požadované standardy. do 30.9.2012: podání projektu na MPSV Město Tábor Úřad práce, Farní charita, Český červený kříž, Policie ČR, PMS, koalice poskytovatelů sociálních služeb 2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb. Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:



Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby

2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb. Zpracovaný projekt a podaná žádost o dotaci na MPSV (případně v rámci dotací EU).

2.1.3 Zřízení a provoz azylového domu Realizace služby azylového domu pro muže se strukturovaným programem, který zajistí základní životní potřeby pro přežití nemotivovaných klientů a zároveň nabízí další nadstavbové aktivity pro motivované klienty – brigáda, chráněné dílny, např. při dodržování jasných pravidel možnost celodenního ubytování s možností vařit si atd. Částečný provoz nutný již v roce 2012 – pro zřízení registrace a získání dalších finančních prostředků, plný provoz pak od počátku roku 2013 Město Tábor Úřad práce, Farní charita, Český červený kříž, Policie ČR, PMS, exekutoři 2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: 82

2011/2012

2013

2014

Bude odvozeno ze zjištěného rozsahu služeb. Odhad ročních nákladů tvoří cca 3 500 000 – 4 500 000,- Kč. Odhad stavebních nákladů bude určen vzhledem k výběru nových/stávajících prostor. Plně fungující azylový dům pro muže se strukturovaným programem.

8 Služby pro děti, mládež a rodinu Složení pracovní skupiny PhDr. Miroslava Horecká (do 31.12.2010 Kateřina Bláhová) Bc. Aneta Vomlelová, Dis., Cheiron T, o.p.s. PhDr. Václav Pavlík, ICM Tábor, zástupce uživatelů Mgr. Josef Musil, DDM Tábor, zástupce uživatelů Mgr. Hana Koukalová, zástupkyně uživatelů Bc. Petr Kundrát, MÚ Tábor 8.1 Základní výstupy z analýz Cílová skupina U cílové skupiny Děti, mládež a rodina nelze zcela jednoznačně vymezit dimenzi sociální potřeby, tak jako u ostatních cílových skupin využívajících sociální služby. Jako členové pracovní skupiny, kteří jsme se podíleli na vypracování opatření pro tuto oblast, a současně zástupci různých institucí a organizací pracujících na různých úrovních s dětmi, mládeží a rodinami, jsme se shodli zahrnout do této cílové skupiny veškeré děti a mládež a všechny rodiny jako takové. Jsme si jisti, že vývojové období dospívání je za současných společenských podmínek všeobecně natolik rizikovým obdobím, že je třeba mu věnovat patřičnou pozornost. Stejně tak se to týká i instituce rodiny, která je v posledních desetiletích ohrožená dysfunkcí a rozpadem více než kdykoli předtím. Na základě tohoto vnímání ve většině navrhovaných opatření nerozlišujeme příliš rizikové či ohrožené děti a mládež a rodiny od těch ostatních. Popis situace Z toho, jak všeobecně vnímáme obecná rizika u této cílové skupiny, nám v první řadě vyvstává otázka prevence jakýchkoli nežádoucích jevů. V rámci našich navrhovaných opatření je toto zásadní a základní, protože preventivní opatření či případná včasná intervence jsou nejenom nejvíce účinným a efektivním řešením, jsou ale také řešením nejlevnějším. Vhledem k naší cílové skupině není většina navrhovaných opatření z oblasti sociálních služeb, v této cílové skupině vnímáme jako důležité větší provázanost různých jednotlivých služeb, ať už se týkají oblasti školství či vzdělávání, informovanosti, příležitostných pracovních možností, možností trávení volného času atd. Právě oblast volného času je velmi významná v prevenci nežádoucích jevů, byla to také jedna z oblastí, která byla často zmiňována respondenty v dotazníkovém průzkumu. Konkrétní údaje týkající se nabídky a poptávky po trávení volného času jsou uvedeny v příloze. 83

Ačkoli jsme tuto cílovou skupinu koncipovali jako velmi širokou, nelze přehlédnout, že v této šíři je skupina, která není jen v potencionálním ohrožení, ale v ohrožení reálném. Problematika ohrožených, týraných a zneužívaných dětí a domácího násilí má své místo i v Táboře, bohužel je tato oblast stejně tak nedostatečně podchycena a organizačně a odborně zajištěna, jako oblasti výše zmíněné. Této problematice věnujeme též náležitou pozornost. Vymezení základních negativních jevů u skupiny dětí a mládeže Rizikové chování3 dětí je definováno jako takové vzorce chování, v jejichž důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných (včetně vzdělávacích) a dalších rizik pro jedince nebo společnost. Míra rizika je v přímém vztahu k věku, k sociální a profesní příslušnosti a k přechodnosti nebo stálosti deficitu v chování jednotlivce. Za rizikové chování je považováno agresivní chování, závislostní chování, prekriminální chování, sexuální rizikové chování, poruchy přijmu potravy, rasismus a xenofobie, sekty, rizikové sporty a rizikové chování v dopravě. Výzkum v základních školách v Táboře zjišťoval výskyt rizikového chování u dětí v posledních ročnících základních škol. Situaci ukazují tabulky uvedené v příloze. V kriminalitě dospívajících jde převážně o majetkové trestné činy, v menší míře již také násilné trestné činy a mravnostní delikty. Charakteristickým rysem zločinnosti mládeže je činnost ve skupinách. Motivem bývá často touha po vzrušení a zábavě, snaha zahnat nudu, emocionální důvody či vidina snadného zisku. V Táboře neexistuje evidence přestupků dětí a mladistvých. Od ledna 2011 dochází mezi Městskou policií v Táboře a oddělením sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu v Táboře k předávání informací o nezletilých, se kterými bylo vedeno řízení o přestupku. Tato dohoda ale není dojednána též s Policií ČR, nejsou tedy k dispozici relevantní údaje o přestupcích dětí a mládeže. Dostupné statistické údaje týkající se přestupků a kriminální činnosti jsou uvedeny v příloze. 8.2 Přehled poskytovatelů Organizace


Forma služby

Otevírací doba

Kapacita


ambul. Po 812, 12:3016:30, terénní Út-Pá 8-12, 12:30-16:30

250

Registrované služby Fond ohrožených dětí, Pobočka Tábor

sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi

3 MIOVSKÝ, M; ZAPLETALOVÁ, J. Centrum adiktologie. Rizikové chování. [online]. 28.2.2006 [cit. 2011-05-02]. Dostupné z: http://www.adiktologie.cz/articles/cz/70/154/Rizikove-chovani.html.

84

Cheiron T, o.p.s.

Občanské sdružení volnočasových a terapeutických aktivit, Kaňka o.s.

Sdružení postižené dítě o.s.

nízkoprahové zařízení pro děti a mládež denní stacionář osobní asistence

ambulantní terénní ambulantní terénní

raná péče



ambulantní

14-19, některé 52-ambul. aktivity i mimo 300otevírací hodiny terénní Po-Pá 7-16 45 Po-Pá 7-18 Ambul.: Po-St 818, terénní: Čt 8-14 13:00-18:00, nácvik praktických úkonů dle dohody

25 32

23

Neregistrované služby Domácí péče Tereza Nemocnice Tábor, a.s.

Informační centrum pro mládež Tábor o.s.

1. Kiwajunior Klub Tábor ARPZPD v ČR, o.s., KLUB NADĚJE

Rodičovské centrum Radost

služby pro rodinu a domácnost, doprovod k lékaři, zajištění receptů od obvodního lékaře, zajištění léků a zdravotních pomůcek z lékárny, nákupy informačně poradenské služby dětem, mládeži, pracovníkům s mládeží - základní sociální poradenství, služby sociální prevence, výchovné a vzdělávací činnosti volnočasové aktivity sdružování rodin se ZP dětmi, volnočasové aktivity pro děti i rodiče, rodičovská poradna

program na podporu rodiny

nepřetržitě

Po, Út, Čt 9:00-16:00, St, Pá 9:00-14:00

Po-Pá 9:0017:00, 7:0018:30-2x týdně+ nepravidelné přednášky, besedy, tvořivé dílny i v So

85

8.3 Vize V Táboře jsou zajištěny služby pro děti, mládež a rodiny dostatečné rozsahem i kvalitou. Služby jsou vzájemně provázané a podporují kvalitní práci s dětmi a mládeží a zachování funkční rodiny.

8.4 SWOT analýza Silné stránky • Existence NZDM (Cheiron T) • Sportovní areály na SNL – využití přirozeného místa pro kontakty • Existence organizací zajišťujících kvalitní specifickou primární prevenci a sekundární prevenci rizikového chování • Dostatečná síť organizací zajišťující organizované volnočasové aktivity • Není objektivní překážka poskytovatelů volnočasových aktivit, aby sociálně vyloučení navštěvovaly jejich akce • Existence Dobrovolnického centra (Farní charita) • Zkušenosti organizací (ICM, DDM) s mezinárodním dobrovolnictvím • Benefit pro dobrovolníky (praxe, smysluplné trávení volného času) • Město Tábor je místem s relativně nízkým výskytem kriminality, příhodná struktura obyvatelstva, malá průmyslová zóna • Existence strážníků – okrskářů MěPo • Možnost dobré spolupráce s úřadem práce při zajištění brigád

86

Slabé stránky • Cheiron T kapacitně nezvládá – potřeba finanční jistoty pro rozjezd dalších aktivit • Malá iniciativa a aktivita škol v oblasti prevence rizikového chování • Malá spolupráce s ostatními organizacemi • Malá informovanost o možnostech, co lze využít, jaké projekty jsou k dispozici • Neodbornost či neschopnost/ nezájem získávat peníze • Nedostatečné možnosti pro neorganizované trávení volného času v některých konkrétních částech města (Staré a Nové město) pro různé věkové kategorie dětí a mládeže • Nedostatečné klubové nízkoprahové možnosti • Nedostatek informovanosti (možnost vycestovat jako dobrovolník) • Chybí odborná koordinace aktivit • Nejsou zmapovány a podchyceny problematické okruhy • Neexistuje kvalitní koncepční materiál prevence kriminality • Orientace zvláště na situační prevenci, sociální prevence je podceňována a opomíjena • Komise pro bezpečnost a prevenci kriminality RM je složena z politických zástupců, nikoli odborníků na problematiku • Nejsou příležitosti k práci pro mládež

Příležitosti • Využití budov v majetku města (školy, zařízení soc. služeb, komerční budovy) na klubovny • Využití dotací MV ČR na sociální prevenci (materiální vybavení kluboven) • Využití dobrovolníků • Využití státních a evropských finančních zdrojů na preventivní projekty, na vzdělávání učitelů • Pomoc MěÚ (odbor ISF) se psaním žádostí o dotace • Regulační vyhláška – omezení VHP v centru města • Monitoring příležitostí – informovanost škol – zajistí zřizovatel (město) • Využití městských objektů – školy a školní sportoviště • Důraz na sportovní hřiště a plácky v návrzích na revitalizace městských částí • Zajištění informovanosti o nabízených volnočasových aktivitách různých organizací • Personální zajištění, smlouva s dozorující osobou – schopni zajistit z DDM • Podchycení studentů středních škol pro dobrovolnictví či spolupráci v rámci peer programů • Využití stávajících odborníků k řešení situace • Vytvoření strategického materiálu s uvedením priorit a způsobů k jejich řešení • Využití příkladů dobré praxe a ostatních měst • Zajištění koordinace kvalifikovaným pracovníkem • Využití zájmu studentů o brigády na jednorázové akce města (úklid, péče o zeleň, parky atd.) • Koncepce využití brigádnických činností, • Jednání s ředitelem ÚP • Zápočet do praxe

Hrozby • Nezájem mladých o nabízenou pomoc • Finanční nejistota • Odpor (obavy) místních obyvatel • Částečný nezájem vedení škol o aktivní spolupráci, aktivita z donucení • Nezájem dětí a mládeže (trávení volného času doma) • Nezájem rodičů (monitoring dětí v domácím prostředí) • Nedostatek, nezájem dobrovolníků • Vytvořená struktura nebude mít žádnou váhu • Nezájem studentů či jiných brigádníků o nabízenou práci

87

8.5 Priority a opatření Priorita 1: Zachování stávajících služeb pro děti, mládež a rodinu • Opatření 1.1: Zachování stávajících služeb pro děti, mládež a rodinu o Aktivita 1.1.1: Zachování stávajících služeb pro děti, mládež a rodinu o Aktivita 1.1.2: Zachování stávajících služeb prevence Priorita 2: Rozvoj stávajících služeb • Opatření 2.1: Rozvoj služeb prevence sociálně nežádoucích jevů o Aktivita 2.1.1: Spolupráce v rámci prevence sociálně nežádoucích jevů a kriminality o Aktivita 2.1.2: Rozšíření nabídky neorganizovaných volnočasových aktivit o Aktivita 2.1.3: Zvyšování povědomí dětí a mládeže (resp. veřejnosti) o možnostech trávení volného času a prevenci sociálně nežádoucích jevů • Opatření 2.2: Podpora vytváření pracovních příležitostí a dobrovolnictví pro mládež o Aktivita 2.2.1: Podpora vytváření vhodných pracovních příležitostí pro mládež (brigády, praxe, zaměstnání při studiu) o Aktivita 2.2.2: Podpora dobrovolnictví dětí a mládeže Priorita 3: Zřízení nových služeb • Opatření 3.1: Zřízení centra služeb pro ohrožené děti a rodiny o Aktivita 3.1.1: Zmapování potřebnosti služeb, možností materiálního, finančního a personálního zajištění služeb o Aktivita 3.1.2: Příprava projektové dokumentace o Aktivita 3.1.3: Zřízení multifunkčního centra, rozvoj dalších služeb • Opatření 3.2: Zřízení Střediska výchovné péče o Aktivita 3.2.1: Zmapování potřebnosti služby, možností materiálního, finančního a personálního zajištění služby o Aktivita 3.2.2: Příprava projektové dokumentace o Aktivita 3.2.3: Zřízení a provoz Střediska výchovné péče

88

Priorita 1: Zachování stávajících služeb pro děti, mládež a rodinu Číslo a název opatření: Výchozí priorita: Stručný popis opatření:

Výstupy: Kritéria naplnění opatření:


1.1 Zachování stávajících služeb pro děti, mládež a rodinu 1. Zachování stávajících služeb pro děti, mládež a rodinu V České republice jsou sociální služby vnímány v užším pojetí svého významu. V zemích Evropské unie mají oproti ČR sociální služby zpravidla širší pojetí, jsou pojímány jako služby poskytované státem veřejnosti a kromě vlastních sociálních služeb zahrnují také např. oblast školství, péče o děti, zdravotnictví, bydlení a zaměstnanost, atd. Důraz je kladen na to, aby jednotlivé služby byly dostupné každému občanovi podle jeho individuální situace, a jejich poskytování je chápáno jako záruka práv jednotlivých občanů. Ve skupině Děti, mládež a rodina se držíme více širšího vymezení sociálních služeb. Smyslem existence služeb by měla primárně být podpora zdravé rodiny, pomoc při slaďování pracovního a rodinného života, ale také prevence na všech úrovních (tedy v oblasti primární prevence vytváření podmínek pro zdravý životní styl a trávení volného času, vhodná vzdělávací a sociální politika města atd., v oblasti sekundární prevence podchycení rizikových jedinců a rodin a specifická práce s nimi a v oblasti terciární prevence pomoc rodinám a jedincům s rozvinutými problémy). Síť služeb podle potřeb uživatelů • Výskyt sociálně nežádoucích jevů, ohrožených rodin, kriminality • Vytvořený systém vzájemné informovanosti mezi jednotlivými participujícími subjekty a systém včasné intervence 1.1.1 Zachování stávajících služeb pro děti, mládež a rodinu 1.1.2 Zachování stávajících služeb prevence


1.1.1 Zachování stávajících služeb pro děti, mládež a rodinu


Služby pro skupinu dětí, mládeže a rodiny v Táboře jsou převážně typu doplňkových služeb (Pedagogicko-psychologická poradna, zdravotnické služby včetně psychologicko – psychiatrické péče, služby a poradenství poskytované školami (výchovný poradce, metodik prevence atd.)). Je zde dostatek organizací, které zajišťují organizované volnočasové aktivity. Službami registrovanými podle zákona o sociálních službách v Táboře jsou: nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, azylový dům pro matky 89

Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Všechny rodiny a děti a mládež žijící v Táboře Finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

90

s dětmi, sociálně-aktivizační služba pro rodiny s dětmi, a dále služby specifické – raná péče, denní a týdenní stacionář, sociální rehabilitace, odborné poradenství. Problémem v provozu služeb je překryv služeb, který je ale pro klienty žádoucí - služby jsou kombinací sociálních služeb, pedagogiky, psychologie atd., mají různé finanční zdroje, normy kvality. Podmínkou zachování stávajících služeb je jejich finanční, materiální a personální stabilizace. 2011: zmapování efektivity stávajících služeb, případné vytvoření strategie rozvoje, identifikace překážek zachování služeb 2012 – 2013: stabilizace a zachování stávajících služeb MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb JČK, MPSV, MV, MŠMT, odborníci 2011/2012

2013

2014

Bude vymezeno v rámci této aktivity.

2011/2012 2013 2014 Bude vymezeno v rámci této aktivity. Rozpočet Cheiron T, o.p.s. pro rok 2012 je 4.800.000 Kč. Zajištění služeb pro děti, mládež a rodiny v Táboře.


1.1.2 Zachování stávajících služeb prevence


Preventivní aktivity je možné chápat na třech úrovních, primární, sekundární a terciární prevence. Primární aktivity lze vnímat jako obecné vytváření podmínek pro zdravý životní styl a smysluplné trávení volného času. V této oblasti jsou nejdůležitějšími subjekty, kromě rodiny na prvním místě, zejména školské instituce a různé nestátní organizace věnující se volnočasovým aktivitám dětí. Sekundární prevence se zaměřuje na rizikové jedince či skupiny, které lze vymezit podle věku, druhu ohrožení, oblasti, ve které žijí atd. Jejím smyslem včasné zachycení negativních jevů a zabránění jejich prohlubování a šíření. Terciární prevence se pak snaží zabránit opakování již vzniklých nežádoucích jevů. Ke komplexní péči o tuto (a obecně jakoukoli) cílovou skupinu patří existence všech těchto úrovní prevence a preventivních opatření. Je tedy v zájmu města podporovat veškeré služby sociální prevence.

Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Všechny rodiny a děti a mládež žijící v Táboře Finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

2011: zmapování efektivity stávajících služeb, případné vytvoření strategie rozvoje, identifikace překážek zachování služeb 2012 – 2013: stabilizace a zachování stávajících služeb MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb JČK, MPSV, MV, MŠMT, odborníci 2011/2012

2013

2014

Bude vymezeno v rámci této aktivity.

2011/2012 2013 Bude vymezeno v rámci této aktivity. Zajištění preventivních služeb pro děti, mládež a rodinu.

2014

Priorita 2: Rozvoj stávajících služeb


2.1 Rozvoj služeb prevence sociálně nežádoucích jevů 2. Rozvoj stávajících služeb Sociálně nežádoucí jevy jsou nejproblematičtější a nejnebezpečnější rovinou sociálních odchylek, tedy jednání, které se neslučuje se společenskou normou. Jsou to jevy, které mají největší negativní důsledky. Jedná se zejména o kriminalitu, zneužívání psychoaktivních látek, xenofobii a rasismus, šikanu, patologické hráčství atd. V souvislosti s dětmi se v posledních letech hovoří o tzv. rizikovém chování, za které se považuje takový způsob chování, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost. Za rizikové chování u dětí a mládeže je považováno např. agresivní chování, závislostní chování, prekriminální chování, rizikové chování v dopravě atd. Výraznými rizikovými faktory pro rozvoj sociálně nežádoucích jevů jsou vedle individuálních charakteristik zejména sociální faktory, mezi kterými je nejvýznamnějším faktorem zejména nefunkční rodina a omezené možnosti či nezájem k smysluplnému trávení volného času. Z pohledu na tuto problematiku se jeví jako zásadní preventivní opatření systematická práce s ohroženými a nefunkčními rodinami a podpora a rozvoj finančně nenáročných a v okolí bydliště dostupných možností trávení volného času. 91

Výstupy:






Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Všichni obyvatelé města Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

92

Ochrana dětí a mládeže ohrožených sociálně nežádoucích jevy a rizikovým chováním, vytvoření systému (sítě) prevence sociálně nežádoucích jevů a rizikového chování. • Počet dětí a mládeže evidovaných MěÚ a policií • Fungující systém včasné intervence • Počet dětí a mládeže využívajících služby prevence sociálně nežádoucích jevů • Výskyt sociálně nežádoucích jevů v Táboře 2.1.1 Spolupráce v rámci prevence sociálně nežádoucích jevů a kriminality 2.1.2 Rozšíření nabídky neorganizovaných volnočasových aktivit 2.1.3 Zvyšování povědomí dětí a mládeže (resp. veřejnosti) o možnostech trávení volného času a prevenci soc. nežádoucích jevů 2.1.1 Spolupráce v rámci prevence sociálně nežádoucích jevů a kriminality Efektivita opatření sociální prevence a prevence kriminality závisí do značné míry na tom, jak se podaří provázat opatření jednotlivých orgánů státní správy, samosprávy a nevládních organizací a jednotlivců na místní úrovni při realizaci konkrétních preventivních programů. Pro zajištění tohoto provázáni je nezbytná odborná koordinace všech zúčastněných subjektů a jejich aktivit. Tato koordinace by měla být vykonávána kvalifikovaným odborníkem v oblasti sociální prevence za spoluúčasti dalších odborníků sdružených v odborné poradní skupině. 2011: zřízení koordinační skupiny prevence soc. nežádoucích jevů a kriminality sestavené na základě odbornosti zástupců všech subjektů podílejících se na prevenci soc. nežádoucích jevů a kriminality 2012 - 2013: zpracování koncepce prevence soc. nežádoucích jevů a kriminality, realizace koncepce MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb Další odborníci 2011/2012

2013

2014

2011/2012

2013

2014

35 500

Ohodnocení členů koordinační skupiny dle odbornosti, minimálně 150 Kč hod/pracovník. Celkové náklady budou vymezeny v rámci této aktivity. Odborná koordinace preventivních aktivit, vytvoření strategie a koncepčních materiálů v oblasti prevence sociálně nežádoucích jevů a prevence kriminality.



Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby

2.1.2 Rozšíření nabídky neorganizovaných volnočasových aktivit Trávení volného času lze rozdělit na organizované, tj. děti či mládež tráví volný čas nějakou organizovanou aktivitou pod dozorem dospělé osoby (sportovní oddíly, zájmové kroužky atd.), a neorganizované, tj. děti a mládež vyplňují volný čas svobodně na základě aktuálního zájmu, potřeby a možností. Neorganizované trávení volného času je z psychologického hlediska velmi významné pro rozvoj osobnosti dětí, jejich fantazie a tvůrčích schopností. Tato oblast je také velmi významným preventivním opatřením rizikových jevů a rizikového chování u dětí a mládeže. Nabídka organizovaných volnočasových aktivit je ve městě poměrně široká a dostačující, ne pro všechny jsou ale tyto aktivity dostupné, a to minimálně ze dvou důvodů. Prvním důvodem je finanční náročnost těchto aktivit, a to zejména pro sociálně slabší rodiny s více dětmi. Druhým důvodem je skutečnost, že organizované činnosti poskytují nabídku sportovně, jazykově či umělecky nadaným dětem, velká část dětí je však v těchto oblastech průměrná či podprůměrná a těžko se do takovýchto aktivit zapojí. Dalšími důvody může být špatná dostupnost z místa bydliště na konkrétní kroužek, nemožnost rodičů tyto aktivity skloubit s pracovní činností atd. I z tohoto důvodu mají možnosti neorganizovaného trávení volného času v blízkosti domova dětí velký význam. Ve městě jsou lokality, které nenabízí prakticky žádné možnosti k trávení volného času dětí v různých věkových kategoriích (Staré město, Nové město atd.) Tuto oblast je nutné řešit mj. v rámci urbanistických návrhů na revitalizace městských částí. Kromě toho se jeví jako vhodné využívat školní objekty a školní hřiště, které jsou v majetku města, i v době po skončení vyučování, se zajištěním vhodného neformálního dozoru. Tento dozor může být realizován buď formou dobrovolnictví, například z řad rodičovské veřejnosti, formou zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti (dotace ministerstva vnitra České republiky na programy prevence kriminality) nebo zajištěny organizacemi, které pracují s dětmi a mládeží. 2011: vypracování seznamu prostor a objektů vhodných k využívání, vypracování pravidla tohoto využívání 2012 - 2013: realizace nabídky aktivit MěÚ Tábor, příspěvkové organizace zřizované městem, poskytovatelé služeb MV ČR, další místně působící organizace 2011/2012

2013

2014 93

Děti a mládež v Táboře Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:



Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby Děti a mládež v Táboře Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

94

cca 5 448 dětí do 18 let (odhad z průměru celostátních údajů) 2011/2012

2013

2014

Bude vymezeno v rámci této aktivity. Zajištění možností k trávení volného času ve všech městských lokalitách různým věkovým kategoriím dětí a mládeže. 2.1.3 Zvyšování povědomí dětí a mládeže (resp. veřejnosti) o možnostech trávení volného času a prevenci soc. nežádoucích jevů Problematika informovanosti je i v současné době uživateli a poskytovateli služeb, ale také médií nadále vnímána jako jeden z prioritních problémů. Chybí vzájemná informovanost a komunikace jak mezi jednotlivými subjekty, tak informovanost mezi subjekty a cílovou skupinou. Město by mělo hledat možnosti a vytvořit prostor, na kterém by mohlo docházet k předávání informací pro děti a mládež. Vhodné pro oslovení mladé generace je využití tématicky zaměřených letáčků či jiných nosičů distribuovaných ve školách či organizacích pracujících s mládeží. 2011: zmapování možností distribuce a sdílení informací 2011 – 2013: informování dětí a mládeže MěÚ Tábor, školy, organizace pracující s mládeží MV ČR (dotace na preventivně informační materiály) 2011/2012

2013

2014

2011/2012

2013

2014

5 448

Bude vymezeno v rámci této aktivity. Všechny děti a mládež budou vědět, kde či od koho získají informace ohledně možností trávení volného času či řešení problematiky sociálně nežádoucích jevů.


Výstupy : Kritéria naplnění opatření: Aktivity vedoucí k naplnění opatření: Číslo a název aktivity:


Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Mládež od 15 do 18 let

2.2 Podpora vytváření pracovních příležitostí a dobrovolnictví pro mládež 2. Rozvoj stávajících služeb Z dotazníků cílové skupiny vyplynul výrazný nedostatek příležitostí sezónních i celoročních pracovních příležitostí či brigád. Tento deficit způsobuje nejenom „rozladěnost“ mládeže z nemožnosti získání finančních prostředků, studenti tak ale také přicházejí o možnosti zápočtu pracovní praxe, který pak potřebují pro úřad práce v případě, že neseženou po ukončení studia zaměstnání a musí se zaregistrovat na úřadu práce. Město by mohlo využít zájmu studentů o brigády na jednorázové akce města (úklid, péče o zeleň, parky atd.) Město by mohlo být iniciátorem a prostředníkem mezi Úřadem práce v Táboře a Technickými službami k vytvoření nabídek pracovních příležitostí, event. s G-centrem k podpoře dobrovolnictví v sociálních službách. Zajištění možnosti studentům k získání pracovních možností a zkušeností. • Počet mladých lidí zapojených do vhodných pracovních aktivit • Počet dětí a mladých lidí zapojených do národních a mezinárodních projektů dobrovolnictví 2.2.1 Podpora vytváření vhodných pracovních příležitostí pro mládež (brigády, praxe, zaměstnání při studiu) 2.2.2 Podpora dobrovolnictví dětí a mládeže 2.2.1 Podpora vytváření vhodných pracovních příležitostí pro mládež (brigády, praxe, zaměstnání při studiu) Město představuje iniciátora a mediátora v jednání mezi městskými společnostmi (Technické služby, TZMT, G – centrum atd.), Úřadem práce v Táboře a mládeží, která hledá pracovní příležitosti. Město svým přístupem přispívá nejen ke spokojenosti mladých, ale také k jejich snazšímu a plynulejšímu zapojení na trhu práce po absolvování studia a k získání potřebné praxe. 2011: jednání s jednotlivými společnostmi, s Úřadem práce v Táboře 2012 - 2013: realizace – informování o pracovních možnostech a příležitostech, spolupráce se středními školami MěÚ Tábor Městské společnosti (TST, TZMT, G – centrum atd.), Úřad práce v Táboře, střední školy v Táboře 2011/2012

2013

2014

Cca 1 066

95





Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Mládež od 15 do 18 let Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

96

2011/2012

2013

2014

Bude vymezeno v rámci této aktivity. Absolventi středních škol nebudou znevýhodněni na trhu práce absencí pracovní praxe.

2.2.2 Podpora dobrovolnictví dětí a mládeže „Dobrovolnictví není oběť, ale přirozený projev občanské zralosti. Přináší konkrétní pomoc tomu, kdo ji potřebuje, ale zároveň poskytuje dobrovolníkovi pocit smysluplnosti, je zdrojem nových zkušeností a dovedností a obohacením v mezilidských vztazích.“ V rámci nabízených pracovních možností je vhodné nabídnout mládeži i dobrovolnictví, které může mladým lidem pomoci jednak získat nové zkušenosti, může je také ovlivnit v přemýšlení o volbě vhodného zaměstnání, stejně tak jako nabídnout možnost aktivně se zapojit do různých činností občanského a komunitního života. V současném pojetí skýtá dobrovolnictví i jiné výhody, než zmíněné výše, v rámci dobrovolnických programů je možné vycestovat do zahraničí, absolvovat kurz cizího jazyka (např. pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí) atd. 2011: zpracování možností a oblastí dobrovolnické práce 1. pol. 2012: oslovení studentů středních škol s nabídkou možností dobrovolnictví 2. pol. 2012 - 2013: realizace MěÚ Tábor, Farní charita Tábor ICM, DDM, střední školy, další organizace 2011/2012

2013

2014

2011/2012

2013

2014

Cca 1 066

Bude vymezeno v rámci této aktivity. Realizace dětí a mladých lidí v dobrovolnických programech, navýšení personálních zdrojů pomoci, smysluplné trávení volného času.

Priorita 3: Zřízení nových služeb

Číslo a název opatření: Výchozí priority: Stručný popis opatření:





3.1 Zřízení centra služeb pro ohrožené děti a rodiny 3. Zřízení nových služeb Cílem práce s ohroženým dítětem a rodinou je prevence selhání základních funkcí rodiny, rozpadu rodiny a sociálně nežádoucích jevů v rodině. V České republice dlouhodobě stoupá počet týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí, rodičovských sporů a trestných činů, jejichž oběti jsou nezletilé děti. Je nutné s rodinou pracovat systematicky kombinací sociálních služeb, sociálně-právní ochrany dětí, psychologie, pedagogiky, práva apod. Pro podporu rodiny je třeba zajistit služby terénní, ambulantní (včetně krizové pomoci) a pobytové. V Táboře zcela chybí specifické sociální služby pro tuto skupinu, nejsou zde žádná zařízení pro ohroženou rodinu, poradenství a krizovou péči – není zde vytvořena síť služeb, klienti vypadávají. Soustředění služeb do multifunkčního centra umožní efektivní koordinaci služeb a snížení administrativních a provozních nákladů. Zajištění dostupných odborných služeb pro ohrožené dítě a rodinu. • Počet ohrožených dětí (evidence orgánu sociálně-právní ochrany dětí) • Počet dětí a rodin využívajících odbornou pomoc • Počet dostupných služeb pro ohrožené děti a rodiny 3.1.1 Zmapování potřebnosti služeb, možností materiálního finančního a personálního zajištění služeb 3.1.2 Zpracování projektu 3.1.3 Zřízení a provoz zařízení, rozvoj dalších služeb 3.1.1 Zmapování potřebnosti služeb, možností materiálního, finančního a personálního zajištění služeb V Táboře neexistují odborné služby pro ohrožené rodiny s dětmi (krizová pomoc, odborné poradenství, pobytová zařízení), rodiny jsou odkazovány na vzdálenější a časově nedostupnější služby v krajském městě, využití služeb je tak limitováno sníženou motivací rodiny k využití služeb. Centrum služeb pro ohrožené děti a rodiny bude multifunkčním zařízením, které propojí různé typy služeb (sociální služby, doplňkové služby, jiné odborné služby, vzdělávání). Nabídka služeb bude proto odvozena od potřeb ohrožených dětí a rodin zjištěných analýzou práce příslušných institucí (MěÚ, policie, PMS, odborníci, lékaři, školy) a cíleným dotazováním ohrožených dětí a rodin. 97

Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Ohrožené děti Ohrožené rodiny Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:



Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Ohrožené děti Ohrožené rodiny 98

Dále budou zmapovány možnosti materiálního zajištění služeb (dostupné budovy v majetku města, investice do rekonstrukce, stavby), finančního zajištění služeb (dotace sociálních služeb, dotace na výkon sociálně-právní ochrany dětí, dotační programy na ochranu ohrožených dětí a rodin, úhrady klientů atd.) a personálního zajištění služeb (využití místních odborných zdrojů, externí spolupráce). 2011 – červen 2012: zmapování potřebnosti služeb a zdrojů pomoci, zmapování příkladů dobré praxe MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb, odborníci Odborníci, policie 2011/2012

2013

2014

2013

2014

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Bude zjištěno v rámci této aktivity. 2011/2012

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Analýza potřebnosti služeb pro ohrožené děti a rodiny, analýza zdrojů materiálního, finančního a personálního zajištění služeb.

3.1.2 Zpracování projektu zařízení Bude vypracována projektová dokumentace zařízení (stavba/rekonstrukce), podmínky provozu zařízení (požadavky na obsah a rozsah odbornosti personálu, podmínky personálních závazků, rozsah služeb, forma služeb) a udržitelnosti poskytování služeb. Principem poskytování služeb bude případová práce s dítětem a rodinou. Odborná pomoc bude zajišťována externími pracovníky, rodiny budou procházet službami podle vývoje své situace. Součástí služeb bude vzdělávání pro uživatele a poskytovatele služeb. Služby budou poskytovány v úzké spolupráci s MěÚ Tábor, dalšími státními orgány a poskytovateli služeb. Preferována bude záštita zařízení městem Tábor. 2012: příprava projektové dokumentace Pracovní skupina, zpracovatel projektové dokumentace MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb, odborníci 2011/2012 Viz aktivita 3.1.1 Viz aktivita 3.1.1

2013

2014


Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Ohrožené děti Ohrožené rodiny Finanční zdroje: CELKEM Výstupy:


2011/2012

2013

2014

Viz aktivita 3.1.1. Zpracovaný projekt zřízení a provozu centra služeb pro ohrožené děti a rodiny.

3.1.3 Zřízení a provoz multifunkčního centra, rozvoj dalších služeb Pracovní skupina zpracuje plán zahájení provozu zařízení, postupně budou realizovány jednotlivé kroky plánu. 2013 – 2014: zahájení provozu zařízení MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb, odborníci JČK, MPSV, MZ, MV, nadace a fondy, soukromí investoři 2011/2012

2013

Viz aktivita 3.1.1. Viz aktivita 3.1.1 2011/2012 2013 Viz aktivita 3.1.1. Zahájený a pokračující projekt, poskytování služeb.

2014

2014

3.2 Zřízení Střediska výchovné péče 3. Zřízení nových služeb Střediska výchovné péče poskytují všestrannou preventivně výchovnou péči dětem a mládeži s negativními jevy chování, pokud nejsou důvody pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy ve speciálních výchovných zařízeních. Tato pracoviště poskytují ambulantní a poradenské služby pro děti a mládež ocitající se v obtížných životních situacích, které je ohrožují a poškozují a které za daných okolností nejsou schopni sami řešit. Cílem činnosti SVP je zachytit první signály problémů či potíží v procesu psychického vývoje jedince, poskytnout mu radu nebo systematickou péči a tím předejít vážným problémům, jakými jsou kriminalita, toxikomanie, psychické poruchy aj. V Jihočeském kraji jsou pouze dvě Střediska výchovné péče, a to v Českých Budějovicích a ve Strakonicích. V případě problémového chování dětí je obtížné doporučit dlouhodobou ambulantní péči v poměrně vzdálených městech. 99




Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Děti s poruchami chování Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

100

Zajištění dostupných odborných služeb pro děti s poruchou chování a s rizikovým chováním. • Snížení výskytu problémového a rizikového chování u dětí • Spolupráce škol s SVP 3.2.1 Zmapování potřebnosti služeb, možností materiálního, finančního a personálního zajištění služeb 3.2.2 Příprava projektové dokumentace 3.2.3 Zřízení a provoz zařízení SVP 3.2.1 Zmapování potřebnosti služby, možností materiálního, finančního a personálního zajištění služby V Táboře neexistují odborné speciálně pedagogické služby pro děti s poruchami chování, je zde pouze možnost ambulantní v rámci pedagogicko psychologické poradny či dětské psychiatrické ambulance. Tato zařízení nejsou kapacitně schopna poskytnout veškerou potřebou péči, nehledě na skutečnost, že psychiatrická péče je stigmatizující, proto se jí pochopitelně mnoho rodičů s problémovými dětmi brání. Středisko výchovné péče je školské zařízení, což usnadňuje komunikaci mezi školou, SVP a rodinou. V současné době jsou klienti odkazováni na vzdálenější a časově hůře dostupné služby v krajském městě, využití služeb je tak limitováno sníženou motivací rodiny k využití služeb. Středisko výchovné péče bude zařízením poskytující služby podle zákona, vyhlášek a metodických pokynů vztahující se k činnosti středisek výchovné péče. V rámci této aktivity budou zmapovány možnosti zřízení, materiálního zajištění služeb, finančního zajištění služeb (financování ze státního rozpočtu) a personálního zajištění služeb (využití místních odborných zdrojů, externí spolupráce). 2011 – červen 2012: zmapování potřebnosti služeb a zdrojů pomoci Pracovní skupina, MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb Odborníci, policie 2011/2012

2013

2014

2013

2014

Bude zjištěno v rámci této aktivity. 2011/2012

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Analýza potřebnosti Střediska výchovné péče, možností zřízení a zdrojů materiálního, finančního a personálního zajištění služby.

Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby Děti s poruchami chování Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Děti s poruchami chování Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

3.2.2 Příprava projektové dokumentace Bude vypracována projektová dokumentace zařízení (stavba/rekonstrukce), podmínky provozu zařízení (požadavky na obsah a rozsah odbornosti personálu podle požadavků MŠMT. 2012: příprava projektové dokumentace Pracovní skupina, zpracovatel projektové dokumentace MěÚ Tábor, MŠMT 2011/2012

2013

2014

2013

2014

Viz aktivita 3.2.1 2011/2012

Viz aktivita 3.2.1. Zpracovaný projekt zřízení a provozu Střediska výchovné péče.

3.2.3 Zřízení a provoz Střediska výchovné péče Pracovní skupina zpracuje plán zahájení provozu zařízení, postupně budou realizovány jednotlivé kroky plánu. 2013 – 2014: zahájení provozu zařízení MěÚ Tábor, MŠMT, odborníci JČK, nadace a fondy, soukromí investoři 2011/2012

2013

2014

2013

2014

Viz aktivita 3.2.1. 2011/2012

Viz aktivita 3.2.1. Zahájený a pokračující projekt, poskytování služeb.

101

9 Služby pro menšiny Složení pracovní skupiny Bc. Aneta Vomlelová, Dis., Cheiron T, o.p.s. Věra Velková, Dis., 1. Kiwajunior Klub Tábor Bc. Jiří Zenkl, Fond ohrožených dětí Andrea Vachromějeva, zástupkyně uživatelů Marcela Bikárová, zástupkyně uživatelů Mgr. Silvie Kováčová, MÚ Tábor 9.1 Základní výstupy z analýz Cílová skupina menšin a cizinců byla pro účely tvorby komunitního plánu řešena společně, neboť v mnoha ohledech se obě skupiny potýkají s podobnými problémy a využívají služby obdobného charakteru. Stejně tak opatření a aktivity navržené v tomto komunitním plánu jsou platné pro uživatele služeb z řad cizinců i menšin. Pro účely komunitního plánu sociálních služeb jsou užívány pojmy „cizinci“ a „menšiny“, přestože přesně nevymezují dané cílové skupiny. V případě cizinců jde především o skupinu osob s přistěhovaleckým původem, v případě menšin jsou míněni Romové. Cílová skupina menšin v Táboře žije částečně v podmínkách sociálně vyloučené lokality. Situace cizinců a menšin v Táboře se nijak výrazně neliší od celkové situace České republiky. Výhodou je poměrně malé území a tím i nízký počet uživatelů služeb z těchto skupin, což umožňuje práci v přehledném prostředí. Pokud jde o cizince, v Táboře žije nejpočetnější skupina obyvatel původem z Ukrajiny, dále skupina obyvatel původem z Vietnamu, z Ruska, z Kazachstánu, z Moldávie a z Mongolska. Žije zde i několik rodin z Angoly. Příslušníci všech skupin cizinců mimo EU mají na území ČR povolený pobyt - dlouhodobý nebo trvalý. Menší skupina cizinců pracuje na pracovní vízum. Podíl cizinců, kteří dostávají občanství ČR k celkové skupině přistěhovalců se rovná 1:50 až 1:100. Migrační politika státu dovoluje cizincům přistěhovat své rodiny s dětmi. Cizinci s dětmi žijí v ČR vzhledem k počtu osamělých v poměru 1:4. Děti cizinců již mají výborné výsledky školního vzdělání, rychle se integrují, čím dávají stimul i pro své rodiče k integraci a důstojnému začlenění do společnosti. Většina romských rodin, které žijí v Táboře, pochází ze Slovenska, v menší míře Maďarska či Rumunska. Většina z nich má českou nebo slovenskou národnost, v menší míře maďarskou nebo rumunskou. Děti, které se narodí v České republice mají již automaticky národnost českou. Dle kvalifikovaného odhadu žije v Táboře cca 102

500 Romů, z toho cca 1/5 žije v sociálně vyloučené oblasti v domě v Lužnické ulici č.p. 1586 (tzv. „Fišlovce“). Mnoho rodin je odloučeno od svých příbuzných, kteří žijí z velké většiny na Slovensku. Děti, které nechodí do mateřské školy, mají problémy při nástupu do první třídy. Nedostatečné vzdělání je jedním z mnoha problémů, se kterými se romská komunita potýká. S tím pak souvisí také velká nezaměstnanost a celková zadluženost rodin. Tyto problémy je třeba řešit komplexně – např. metodou komunitní práce. Na začátku roku 2011 vzniklo romské občanské sdružení JEKHETANE Tábor, které si dalo za cíl aktivizovat táborskou romskou komunitu, zlepšovat její život i budoucnost romských dětí, s ohledem na rozvíjení romské kultury a posílení romské identity. V Táboře nejsou zaznamenány výraznější problémy související s cizinci nebo menšinami, a to především z důvodu poměrně rozsáhlé nabídky služeb. Většina poskytovaných služeb je službami navazujícími, tj. nejsou to služby registrované podle zákona o sociálních službách. Tyto služby jsou zajišťovány převážně církvemi. Dále jde o služby, které nejsou primárně zaměřeny na cizince nebo menšiny, tyto cílové skupiny ale tvoří většinu jejich uživatelů. Registrovanou službu zajišťuje Cheiron T, o.p.s., a to provoz nízkoprahového zařízení pro děti a mládež (mimo to poskytuje menšinám i jiné služby) a G-centrum Tábor, a to provoz Azylového domu pro ženy a matky s dětmi a Noclehárny pro muže. Dále jde o 1. Kiwajunior Klub Tábor, Český červený kříž, MěÚ Tábor, ÚP Tábor a další. Z dotazníkového šetření jednoznačně vyplývá, že existence těchto služeb napomáhá cizincům a menšinám při řešení jejich každodenních i jednorázových obtížných situací, zvyšuje motivaci k integraci, ale zároveň napomáhá zachovat si identitu, aniž by vznikala uzavřená „ghetta“. Rovněž u majoritní společnosti se díky společenskokulturním aktivitám poskytovatelů soc. a doplňkových služeb zvyšuje povědomí o životě a specifikách menšin a prohlubuje se tak vzájemný vztah majority a menšin, což napomáhá překonávání předsudků na principech rovnosti, vzájemné úcty a reálné participace. Rovněž na pozitivní rozvoj multikulturního soužití v Táboře má vliv komunitní práce (včetně práce uvnitř a mezi jednotlivými menšinami) a práce s majoritní společností. Tato metoda se v Táboře uplatnila již v roce 1995, kdy byl Tábor jako jedna z mála lokalit ČR vybrán pro realizaci evropských projektů v sociální oblasti a v roce 1997 zde bylo v rámci programu Phare pod hlavičkou Cheiron T, o.p.s. otevřeno Komunitní centrum pro děti a mládež Cheiron T. Komunitní práce vede k efektivnímu využití lidských i jiných zdrojů v komunitě. Tato metoda usiluje o aktivizaci členů komunity za účelem komplexního řešení sociálních problémů v místech, kde lidé žijí a kde problémy vznikají a zároveň vede komunitu k převzetí života do svých vlastních rukou. V rámci komunitní práce je důraz kladen na účinnou komunikaci členů komunity, zástupců místní samosprávy, odborníků (např. komunitních pracovníků) a 103

dalších zainteresovaných subjektů, kteří často proces změny iniciují a zároveň nabízejí podporu v tomto dlouhodobém procesu, ve kterém se jednotlivé kroky nedají uspěchat, ale které následně na to vedou k trvalejším a kvalitnějším cílům. 9.2 Přehled poskytovatelů Organizace


Forma služby

Otevírací doba

Kapacita

Registrované služby Cheiron T, o.p.s.

G-centrum Tábor

nízkoprahové zařízení pro děti a mládež azylový dům pro ženy a matky s dětmi noclehárna

Ambulantní terénní

14-19, některé 52-ambul. aktivity i mimo 300otevírací hodiny terénní

Pobytová

nepřetržitě

59

Ambulantní

Po-Ne 17-7:30

8

Po 8-12,13-16 St 8-12, 13-17 Pá 8-12

Ambulant ní 250/měsíc

Neregistrované služby Cheiron T, o.p.s.

Komunitní práce Práce s romskými rodinami a dětmi předškolního věku

1. Kiwajunior Klub Tábor

volnočasové aktivity

Asociace pro integraci Římskokatolická farnost Tábor JEKHETANE Tábor Česká pravoslavná filantropie, pobočka Tábor – občanské sdružení Svatého Mikuláše Český červený kříž

104

poradenství pro cizince, volnočasové aktivity, vzdělávací akce duchovní služby, podpora Vietnamské menšiny volnočasové aktivity duchovní služby, vzdělávací aktivity, poradenské služby pro cizince ošacovací a humanitární středisko

9.3 Vize Město Tábor je multikulturním městem, které podporuje všechny skupiny obyvatel včetně menšin a cizinců. Je snahou pomocí komunitní práce při zachování vlastní identity umožnit menšinám co největší integraci do majoritní společnosti a na principu rovnosti a participace je motivovat k vlastní aktivitě, čímž dochází k většímu pochopení a sblížení s majoritní společností a eliminaci nežádoucích vztahů jako je xenofobie a projevy rasismu. 9.4 SWOT analýza Romská menšina Silné stránky • Existence komunitního centra • Existence rekvalifikačních kurzů • Existence komunitní práce • Existence organizací

Slabé stránky • Nízké vzdělání/ kvalifikace • Absence pracovních návyků • Předsudky zaměstnavatelů • Sociální exkluze • Sezónní práce • Nízká informovanost – finanční a daňové poradenství • Úroveň bydlení, okolí tzv. „Fišlovky“ (hřiště) – lavičky, pískoviště, atd., prostředí za domem, před domem (značky) • Větší ohrožení sociálně nežádoucími jevy Příležitosti Hrozby • Vyšší informovanost (poskytovatelů i • Sociální exkluze uživatelů) • Vliv rodiny – nedostatek • Komunitní práce (dlouhodobá) podnětů, schází motivace • Spolupráce ÚP + NNO (obnovitelná místa) • Malý zájem ze strany veřejnosti • Přiblížit rekvalifikační kurzy potřebám • Dopad státní legislativy na uživatelů na trhu práce pracovní místa (DLUHY!) + ekonomická krize • Vzdělávání pedagogů, úředníků, dětí ve školách (programy) • Nárůst lichvy • Osobní asistenti na školách • Distribuce drog - Zavlečení drog do komunity • Finanční a daňové poradenství – občanská poradna • Nepochopení smyslu sociální práce s dopadem na spolupráci, • Komunikace a spolupráce subjektů (Policie, finance, dlouhodobá práce Město, Soud, NNO,…) (nutnost dlouhodobosti – roční • Poradenství – občanská nastavení projektů) • SON – právníci – důchodci 105

• Bytes • Zapojení komunity s Bytesem a technickými službami, městem • Rozvoj terénní práce + doprovod na úřady – všechny sociálně nežádoucí jevy • Regulační vyhláška, omezení heren, nonstopů - město

• Chybí dlouhodobé financování nedostatečná finanční podpora

Cizinci Silné stránky • Kurzy ČJ pro cizince (hrazené kurzy – jazyková škola – vysvědčení – následně státní jazyk.zkouška; centrum pro integraci cizinců zdarma – pouze osvědčení) • Existence organizací

Příležitosti • Zvýšená informovanost (tisk a distribuce letáků, web, součinnost města, ÚP a Asociace pro integrace cizinců + Svaz vietnamců ČR + Svaz ukrajinců ČR + další) • Podporování národnostní identity (uvnitř) Socio-kulturní vzdělávání (oboustranné vzájemné minorita majoritě, majorita minoritě – jak to v ČR funguje, atd.) • Specifické vzdělávání pedagogů, úředníků, dětí ve školách (programy) • Finanční a daňové poradenství • Komunikace a spolupráce subjektů (město, policie, soud, NNO, …) • Občanská poradna, poradenství • Poradenství – doprovod (bydlení) • SON – právníci – důchodci • Bytes • Rozvoj terénní práce + doprovod na úřady – všechny sociálně nežádoucí jevy • Regulační vyhláška, omezení heren, nonstopů - město 106

Slabé stránky • Nízká informovanost ohledně nostrifikace • Neznalost jazyka • Nízká/ omezená nabídka na trhu práce • Nízká informovanost – finanční a daňové poradenství • Nízká informovanost bydlení (souvisí i s neznalostí jazyka) Hrozby • Rušení pracovních míst (nekvalifikovaných) • Malý zájem ze strany veřejnosti • Dopad státní legislativy + ekonomické krize na pracovní místa; nárůst lichvy – dluhy • Výroba a distribuce drog • Nepochopení smyslu sociální práce - s dopadem na spolupráci, finance, dlouhodobá práce (nutnost dlouhodobosti – roční nastavení projektů) • Chybí dlouhodobé financování – nedostatečná finanční podpora

9.5 Priority a opatření Priorita 1: Zachování stávajících služeb • Opatření 1.1: Zachování stávajících služeb pro menšiny a cizince o Aktivita 1.1.1: Zachování stávajících služeb pro příslušníky romské menšiny o Aktivita 1.1.2: Zachování stávajících služeb pro cizince Priorita 2: Rozvoj stávajících služeb • Opatření 2.1 Podpora a rozvoj terénní práce o Aktivita 2.1.1 Podpora a rozvoj terénní práce s romskou menšinou o Aktivita 2.1.2 Rozvoj terénní práce s cizinci o Aktivita 2.1.3 Zajištění doprovázení (jednání na úřadech, prosazování práv a zájmů) • Opatření 2.2 Podpora vzdělávání a uplatnění na trhu práce o Aktivita 2.2.1 Podpora uplatnění se na trhu práce o Aktivita 2.2.2 Zvýšení spolupráce s ÚP

informovanosti

o

možnostech

nostrifikace,

• Opatření 2.3 Podpora udržitelného bydlení (Romská menšina) o Aktivita 2.3.1 Řešení udržitelnosti bydlení o Aktivita 2.3.2 Zvýšení kvality bydlení ve vybraných lokalitách • Opatření 2.4 Boj s předsudky a sociální exkluzí o Aktivita 2.4.1 Podpora oboustranné informovanosti (ve vztahu minorita – majorita) o Aktivita 2.4.2 Prezentace, kulturně vzdělávací akce o Aktivita 2.4.3 Prosazování zájmů („politická participace“) Priorita 3 Vytvoření chybějících služeb • Opatření 3.1: Podpora a rozvoj komunitní práce o Aktivita 3.1.1 Podpora a rozvoj komunitní práce

107

Priorita 1: Zachování stávajících služeb Číslo a název opatření: Výchozí priorita: Stručný popis opatření:


108

1.1 Zachování stávajících služeb pro menšiny a cizince 1. Zachování stávajících služeb V současné době existuje v Táboře několik organizací a institucí, které poskytují své služby menšinám a cizincům žijícím na území Tábora. Jsou poskytovány jak registrované sociální služby, tak i doplňkové služby, konkrétně:sociálně-právní poradenství a navazující služby (doprovázení, tlumočení, zprostředkování bezplatného právního poradenství, kontakty na další organizace zabývající se problematikou menšin a cizinců), konzultace a pomoc ve složitých životních situacích, ubytování, vzdělávací kurzy, volnočasové aktivity (kroužky, tvůrčí dílny, Nedělní škola), terénní práce, podpora rodiny (včetně pomoci s přípravou na vyučování a sociálně-kulturních a výchovných záležitostí), komunitní práce (možnost setkávání se svou komunitou a komunikace v rodném jazyce, oslava svátků, dodržování tradic a zvyků, možnost „jen tak se vypovídat“ o svých problémech, seznamování s českými reáliemi a historií – přednášky, besedy, exkurze, výlety, poutě, dětské tábory, duchovní podpora, možnost zapůjčení cizojazyčné literatury, CD, DVD), apod., služby stát. orgánů (ÚP, MÚ Tábor, ŽÚ, FÚ, CP ČR, aj.) Stávající situace v oblasti poskytování sociálních služeb pro menšiny zahrnuje sice většinu preferovaných a žádoucích, jak registrovaných, tak i doplňkových sociálních služeb, avšak jejich poskytování je poněkud roztříštěné, neprovázané, nekomplexní a nevyrovnané pro jednotlivé menšiny. Stále tak zůstává hodně potenciálních klientů, jejichž potřeby v soc. ohledu zůstávají neuspokojeny nebo jen částečně uspokojeny. Důvodem je i malé, nestabilní a nejisté (včetně výhledového) finanční zabezpečení tohoto typu služeb. Podmínkou zachování služeb je vytvoření jejich koncepce a síťování. Fungující flexibilní síť služeb pro cílovou skupinu cizinců a menšin. • Počet služeb pro cizince a menšiny • Míra provázanosti (návaznosti a propojenosti) služeb • Počet uživatelů služeb 1.1.1 Zachování stávajících služeb pro příslušníky romské menšiny 1.1.2 Zachování stávajících služeb pro cizince



Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Romové Předpokládané finanční zdroje: CELKEM

Výstupy:

1.1.1 Zachování stávajících služeb pro příslušníky romské menšiny Příslušníkům romské menšiny jsou v Táboře poskytovány služby nestátních organizací (mimo jiné Cheiron T, o.p.s., 1. Kiwajunior Klub Tábor, Český červený kříž, aj.), G-centra Tábor a MěÚ, jedná se o terénní služby (poradenství, volnočasové aktivity), ambulantní služby (výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí) a pobytové služby (poskytnutí ubytování, pobytové služby na přechodnou dobu), dále: - podpora vzdělávání (doučování dětí a mladých lidí, příprava na zkoušky a reparáty, motivace do dalšího studia), - volnočasové aktivity k rozvoji osobnosti dětí a mladých lidí (tvůrčí dílny – dřevodílna, tiffany, keramická a výtvarná dílna, taneční a hudební dílna, atd.), - sociálně-právní poradenství, - pomoc při hledání brigád a zaměstnání, - podpora rodiny (včetně poradenství, volnočasových, kulturních a sportovních aktivit), - komunitní práce vedoucí k aktivizaci romské menšiny, - zachování vlastní identity (podpora tradiční romské kultury, zachovávání tradic a zvyků), - socio-kulturní vzdělávání (multikulturní programy pro děti na základních školách,vzdělávací festivaly, přednášky a debaty pro majoritu i minoritu). Dále se na práci s Romy podílí Městská policie, Bytes Tábor s.r.o., atd. 2011: vytvoření přehledu zajištění jednotlivými službami, vymezení chybějících služeb a podmínek jejich doplnění 2012 – 2013: stabilizace sítě služeb Poskytovatelé služeb pro menšiny, MěÚ Tábor Městská policie, JČK, MPSV, Úřad vlády, další rezorty, další organizace 2011/2012 2013 2014 500

600 2011/2012

700 2013

2014

Rozpočet Cheiron T, o.p.s. pro rok 2012 je 4.800.000 Kč. Roční rozpočet 1. Kiwajunior Klub Tábor je 100.000 Kč. Roční rozpočet Ošacovacího a humanitárního střediska ČČK je 220.000 Kč. Roční rozpočet AD pro matky s dětmi byl 5 500 000,- Kč (včetně stavebních úprav). Roční rozpočet noclehárny činil 370 000,- Kč, aktuálně je očekáván nárůst spojený s růstem mzdových nákladů. Síť služeb odpovídající potřebám cílové skupiny.

109




Počet uživatelů služby: Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: Poznámka:

110

1.1.2 Zachování stávajících služeb pro cizince Poskytovateli služeb jsou mimo jiné Asociace pro integraci, Římskokatolická farnost Tábor – Klokoty, pravoslavná církevní obec – Česká pravoslavná filantropie, Integrační centrum České Budějovice. Podpora zachování stávajících soc. a doplňkových služeb, navázání na tento stav a rozvoj služeb. Důraz je kladen na oblast: - vzdělávání (především ČJ, PC, cizí jazyk), - podpory rodiny (včetně volnočasových, kulturních a sportovních aktivit), - zachování vlastní identity (včetně znalosti „původního“ mateřského jazyka, zachovávání tradic a zvyků) cizinců, současně s motivací k integraci, - odpovídající uplatnění na trhu práce (včetně nostrifikace vzdělání ze země původu), - podpory při hledání ubytování, - rozšíření sociálně-právního poradenství, interkulturního vzdělávání (včetně majoritní společnosti), - komunitní, vnitrokomunitní a mezikomunitní prací na principech rovnosti, reálné-uskutečňované-fungující participace při uplatňování flexibilní migrační politiky. 2011: zpracování popisu sítě služeb a jejich síťování, vymezení chybějících služeb 2012 – 2013: stabilizace a síťování služeb Poskytovatelé služeb, MěÚ Poslanci za Město Tábor, knihovna Tábor, a další kulturní, vzdělávací a sportovní zařízení, jazykové školy, podnikatelská a výrobní sféra Táborska 2011/2012

2013

2014

200

450

800

2011/2012

2013

2014

Rozpočet Asociace pro integraci, o.s. pro rok 2012 je 350.000 Kč. Rozpočet České pravoslavné filantropie, pobočky Tábor – občanského sdružení Svatého Mikuláše pro rok 2012 je 18.000,- Kč. Stabilizovaná síť služeb odpovídající potřebám cílové skupiny. Sociálních a doplňkových služeb využívají cizinci nejen přímo z města Tábora, ale i z okolí.

Priorita 2: Rozvoj stávajících služeb


Výstupy:


2.1 Podpora a rozvoj terénní práce 2. Rozvoj stávajících služeb Příslušníci menšin se každodenně potýkají s řadou problémů pramenící zvláště z jejich nízkého sociálního postavení ve společnosti, z neznalosti způsobu řešení svých problémů, případně ze snížené orientace ve společenském prostředí. Řada z nich nedokáže své problémy včas a efektivně řešit a v důsledku tohoto dochází k jejich sociální exkluzi. Terénní práce (TP) je jedním z nástrojů, který může včas a efektivně pomoci při řešení nepříznivých životních situací. Díky TP lze každodenní problémy klientů řešit intenzivněji a individuálněji a rovněž přispívá k časnému odhalení problémů a zmírnění jejich dopadů. Klientům nabízí asistenci a současně motivaci k samostatnosti. S ohledem na současný a budoucí stav jsou podpora a další rozvoj terénní práce nezbytné (práce na úřadech je limitována množstvím klientů a dostupností). Specifika TP s cizinci spočívají v tom, že v průběhu integrování cizinců stále existuje určitá míra sociální a společenské odtažitostí. TP dává možnost rozšířit klientům své obzory, rozvíjet jejich schopností a získat cenné životní zkušenosti. Proto je stabilním podpůrným systémem pro cizince na úrovni města . Zajištění terénní práce s Romy minimálně dvěma terénními pracovníky na MěÚ a dalšími z řad NNO. Zajištění terénní práce s cizinci jedním terénním pracovníkem. • Poměr klientů a terénních pracovníků • Podíl služeb zajišťovaných terénními pracovníky 2.1.1 Podpora a rozvoj terénní práce s romskou menšinou 2.1.2 Rozvoj terénní práce s cizinci 2.1.3 Zajištění doprovázení (jednání na úřadech, prosazování práv a zájmů)


2.1.1 Podpora a rozvoj terénní práce (TP) s romskou menšinou


Cílem je podpora a rozvoj TP, jež realizuje město Tábor a NNO (Cheiron T, o.p.s.). Činnost TP u obou institucí je důležitá, má však rozdílné postavení. Samotná klientela je z určité části sice společná, ovšem systém vyhledávání klientů a částečně řešení některých problémů je rozdílné. TP města má přístup do sociálního systému úřadu (jinak nepřístupných údajů) a může získat potřebné informace o klientech 111


Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Děti a rodiny Romové Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

112

z jednotlivých oddělení (OSPOD, soc. prevence, hmotné nouze, zdravotně postižených) a tím je aktivně vyhledat a odbornou pomocí předejít vzniku či prohlubování případných problémů. Zvláště má ve spolupráci s jednotlivými odděleními odboru sociálních věcí oporu v možnostech vymáhání zákonných norem a tím předcházet sociálně nežádoucím jevům u cílové skupiny. Podpora a rozvoj TP působících na městě – podávání žádostí o možné dotace, zajištění odpovídajícího vzdělávání a supervize (město Tábor zaměstnává 2 TP, jednoho od dubna 2005 a druhého od května 2008, od roku 2010 je zaměstnává na dobu neurčitou, resp. druhého od 7/2010, o dotaci na činnost TP město pravidelně žádá Radu vlády ČR pro záležitosti romské komunity, za podmínky min. 30% finanční spoluúčasti, TP zajišťují pomoc při řešení problematiky v oblastech nezaměstnanosti, vzdělání, dluhů na nájemném a energii, docházky do MŠ a ZŠ, doučování, zadluženosti, nepořádku v domech a jejich okolí, toxikomanie a pomoc při řešení dalších problémů). Podpora a rozvoj TP působící u Cheiron T, o.p.s. - podávání žádostí o možné dotace, zajištění odpovídajícího vzdělání a supervize (podpora terénních služeb, včetně NZDM, není v současné době prioritou podpory JČK a MPSV, finanční podpora je proto hlavní překážkou rozvoje terénních služeb na úrovni NNO). 2011: zmapování potřebnosti terénních služeb (rozsah a obsah služeb), zmapování možností (výhledu) financování terénních služeb 2012 – 2013: účast v dotačním řízení na činnost TP, průběžné vyhodnocování činnosti TP za jednotlivá období Město Tábor, poskytovatelé služeb (Cheiron T, o.p.s.) ÚP, JČK, Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity, školní zařízení, PMS, církve, další NNO 2011/2012

2013

2014

2011/2012

2013

2014

160 150-200

Město Tábor má rozpočet na terénní práci (2 terénní pracovnice) pro rok 2011 - 441.350 Kč. Na projekt Doprovázení romské rodiny (terénní práce s romskými rodinami, doprovázení na úřady, komunitní práce) potřebuje Cheiron T, o.p.s. pro rok 2012 - 200.000 Kč. Zajištění včasné pomoci při řešení každodenní nepříznivé životní situace u cílové skupiny vedoucí k omezení jejich exkluze.

Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram:


2.1.2 Zajištění a rozvoj terénní práce s cizinci Terénní práce s cizinci je přínosem z hlediska vyhledávání možných uživatelů služeb (potřebných klientů), kdy mohou cizinci (zejména na počátku pobytu v ČR) mít omezený přístup ke službám z důvodu snížené orientace v prostředí, apod. Terénní práce s cizinci v Táboře je zajišťována NNO ve spolupráci s představiteli skupin cizinců. 2011: zmapování nabídky a poptávky po terénních službách (obsah, rozsah, forma služeb), zmapování návaznosti služeb, zmapování finančních zdrojů 2012 – 2013: rozvoj terénních služeb, finanční stabilizace Poskytovatelé služeb MěÚ, JČK, MPSV, MV 2011/2012 80

Předpokládané finanční zdroje:

CELKEM

Výstupy: Číslo a název aktivity: Charakteristika aktivity: Časový harmonogram:

Realizátor: Spolupráce:

2013 150

2011/2012

2014 180

2013

2014

Asociace pro integraci, o.s. potřebuje v optimálním případě na terénní práci, zajišťovanou brigádníky (DPP) 75.000 Kč na rok (při 30 hodinách za měsíc). Česká pravoslavná filantropie, pobočka Tábor – občanské sdružení Svatého Mikuláše potřebuje v optimálním případě na terénní práci 5.000,- Kč. Zajištění terénních služeb pro cizince.

2.1.3 Zajištění doprovázení Potřeba doprovázení příslušníků cílové skupiny (menšiny i cizinci) vyplynula z analýzy potřeb uživatelů služeb. Jedná se zejména o doprovázení při jednání na úřadech, atd. Doprovázení může být zajišťováno profesionálními službami nebo proškolenými laiky, nevýhodou poskytování této služby je její nepravidelnost. 2011: zmapování nabídky a poptávky po službě doprovázení (obsah a rozsah služeb) 2012 – 2013: zajištění služby stávajícími poskytovateli (řešení finančního zajištění, včetně možného příspěvku uživatele), využití dobrovolníků Poskytovatelé služeb, MěÚ

113


2011/2012

2013

2014

2013

2014

Bude vymezeno v rámci této aktivity. Předpokládané finanční zdroje:

CELKEM

Výstupy:




114

2011/2012

Město Tábor má rozpočet na terénní práci (2 terénní pracovnice) pro rok 2011 - 441.350 Kč. Na projekt Doprovázení romské rodiny (terénní práce s romskými rodinami, doprovázení na úřady, komunitní práce) potřebuje Cheiron T, o.p.s. pro rok 2012 - 200.000 Kč. Asociace pro integraci, o.s. potřebuje v optimálním případě na terénní práci, zajišťovanou brigádníky (DPP) 75.000 Kč na rok (při 30 hodinách za měsíc). Česká pravoslavná filantropie, pobočka Tábor – občanské sdružení Svatého Mikuláše potřebuje v optimálním případě na terénní práci 5.000,- Kč. Zajištění doprovázení pro příslušníky menšin a cizince

2.2 Podpora vzdělávání a uplatnění na trhu práce 2. Rozvoj stávajících služeb Romové a cizinci patří k ohroženým skupinám na trhu práce. Vyšší vzdělanostní úroveň je klíčová pro proces emancipace menšin a otevírá jim prostor pro plnohodnotné podílení se na občanském životě. Podpora vzdělávání a uplatnění se na trhu práce je proto nezbytná. Zvýšení počtu kvalifikovaných klientů a následné širší uplatnění na trhu práce. • Počet příslušníků cílové skupiny - účastníků vzdělávání • Počet příslušníků cílové skupiny s adekvátním uplatnění na trhu práce • Počet příslušníků cílové skupiny využívajících formálních služeb zprostředkování práce • Zvýšení počtu klientů, kteří si nostrifikují doklady o svém vzdělání, využijí vzdělávacích kurzů a najdou odpovídající uplatnění na trhu práce. • Zvýšení motivace k integraci. 2.2.1 Podpora uplatnění se na trhu práce 2.2.2 Zvýšení informovanosti o možnostech nostrifikace, spolupráce s ÚP



Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby: Romové Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

2.2.1 Podpora uplatnění se na trhu práce (Romská menšina) K uplatnění příslušníků menšin na trhu práce je potřeba zvyšování jejich kvalifikace a podpory vytváření pracovních návyků. Dále pak potlačení existence diskriminace na trhu práce. K naplnění cíle mohou pomoci následující aktivity: - podporovat vzdělávání romských dětí, spolupráce s rodiči, školami, NNO (Cheiron T) a PPP (již v raném věku se rozhoduje o životě a budoucím uplatnění dítěte), - navázat na pravidelnou spolupráci s úřadem práce za účelem zaměstnávání osob těžce umístitelných na trhu práce, a tím získat přehled o dostupných rekvalifikačních kurzech, o zaměstnání pro tyto osoby a volných pracovních místech, - zajistit umístění mladistvých, kteří nepokračují ve studiu po ukončení ZŠ a dlouhodobě nezaměstnaných do rekvalifikačních kurzů ÚP, - zapojování do projektů ÚP se zaměřením na uchazeče o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle jak 5 měsíců, kterým je při zprostředkování práce věnována zvýšená péče, jejichž hlavním přínosem je zejména udržení a obnovení základních pracovních návyků uvedené skupiny a jejich motivace k práci prostřednictvím získání finančních prostředků z pracovní činnosti, nikoliv ze sociálních podpor nebo podpor v nezaměstnanosti, - poradenství, osobní asistence v oblasti zaměstnanosti (vyjednávání s možnými zaměstnavateli). 2011: navázání spolupráce s ÚP, zaměstnavateli 2012 – 2013: realizace podpory zapojení příslušníků cílové skupiny na trh práce, podíl na projektech ÚP Poskytovatelé služeb, MěÚ ÚP, další subjekty kompetentní v dané problematice 2011/2012

2013

2014

2013

2014

100 – 150 (odhad) 2011/2012

Bude zjištěno v rámci této aktivity. Snížení počtu nezaměstnaných, zvýšení počtu příslušníků cílové skupiny na trhu práce.

115




2.2.2 Zvýšení informovanosti o možnostech nostrifikace, spolupráce s ÚP Malá informovanost ve vzdělávání vede k tomu, že cizinci hůře nacházejí uplatnění na trhu práce, odpovídající jejich vzdělání a schopnostem. Důsledkem je demotivace k integraci a rozvoj sociálně nežádoucích jevů. V rámci aktivity budou realizovány vzdělávací kurzy (jazykové, počítačové kurzy, kurzy podporující národnostní - etnickou identitu cizinců, rekvalifikační kurzy). 2011: příprava vzdělávacích kurzů, informační kampaň k nostrifikacím 2012 – 2013: realizace vzdělávání a kampaní Poskytovatelé služeb (Asociace pro integraci, o.s.), MěÚ, Zastupitelstvo Ukrajiny, Moldávie, Ruské federace a Kazachstánu v České republice (Praha, Karlovy Vary, Brno)


2011/2012 50

Předpokládané finanční zdroje: MPSV Jihočeský kraj Obec Příspěvky klientů ostatní CELKEM Výstupy:


116

2013 30

2011/2012

2014 30

2013

20 000 0 0 20 000 10 000 0 0 10 000 10 000 50 000 20 000 Informovanost o možnostech sebevzdělávání, uplatnění na trhu práce.

2014 0 0 10 000 10 000 nostrifikace a

2.3 Podpora udržitelného bydlení (Romská menšina) 2. Rozvoj stávajících služeb Možnosti bydlení pro občany v nepříznivé sociální situaci v Táboře jsou různého typu, podle platebních možností a potřeb uživatelů. Jedná se o tzv. byty pro neplatiče nájemného v domě v Lužnické ulici 1586 (tzv. „Fišlovka“). Na Zavadilské čp. 2840 působí ubytovna pro muže v počtu osmi lůžek, která slouží pouze na noční přespání. Poplatek je 50,- Kč za noc, platí buď ubytovaný, nebo odbor sociálních věcí. Azylový dům pro ženy a matky s dětmi ve Vídeňské 2761 stojí 3.000,Kč na měsíc pro matku a jedno dítě. Přednost mají ženy z Tábora, při

Výstupy:



neobsazenosti mají možnost ubytování i z jiných lokalit. Azylový dům Fondu ohrožených dětí v Jeníčkově Lhotě v současné době ubytuje i kompletní rodinu, na níž dopadla sociální exkluze. Hlavním problémem zajištění bydlení pro osoby v nepříznivé sociální situaci je nastavení podmínek platby nájemného a služeb, zejména pokud jde o dlouhodobě neplatící nájemníky. Východiskem je jasně stanovená bytová politika města, spolupráce mezi městem, NNO, vlastníky nemovitostí a nájemníky a možnost individuálního přístupu k nájemníkům. • Zajištění různých typů bydlení s ohledem na možnosti a potřeby nájemníků • Snížení počtu dlouhodobých neplatičů nájemného • Vytvoření prosociální bytové strategie města • Zvyšování právního vědomí obyvatel Lužnické 1586 (v sociálních věcech, nájemních apod.) • Zvyšování participace klientů • Větší kooperace NNO a odboru soc. služeb, předávání informací • Uplatnění pozitivního příkladu ve Fišlovce (např. při plnění všech povinností (nájem, náklady), možnost získání jiného bytu 2.3.1 Řešení udržitelnosti bydlení 2.3.2 Zvýšení kvality bydlení ve vybraných lokalitách


2.3.1 Řešení udržitelnosti bydlení (dluhy, sociální bydlení, Bytes...)


Pro všechny nájemníky městských bytů v Táboře platí stejná pravidla a podmínky. Neplacení nájmu je jedna z možností ukončení nájmu z bytu dle nájemní smlouvy. Město Tábor v současné době přísně postupuje u neplatičů vzhledem ke zvyšujícímu se dluhu vůči městu. Při výpovědi z nájmu, kde běží minimálně tříměsíční lhůta má město povinnost zajistit přístřeší, což může být ubytovna. Při opakovaných výpovědích se jako poslední místo se nabízí Lužnická 1586 /Fišlovka/, která je zatím jediná sociálně vyloučená lokalita ve městě obývaná převážně romskými rodinami. Zde je v letošním roce podáno celkem 18 výpovědí z nájmu, což spolu s působením firmy Bytes a určitého poradce v nájemních věcech způsobilo, že se nepatrně zlepšila platební morálka nájemníků. Smlouvy jsou také u notorických neplatičů uzavírány na dobu určitou. Řešením udržitelnosti bydlení mohou být vytvořená pravidla spolupodílu obyvatel Fišlovky na údržbě a rozvoji bydlení (pravidla navázaná na typ bydlení, platná pro všechny nájemníky), dále vytvořený motivační mechanizmus udržení bydlení (výhody pro 117


Realizátor: Spolupráce: Cílová skupina a počet uživatelů služby

nedlužníky, možnosti výměny bydlení, atd.) a nastavení systému spolupráce mezi obyvateli, NNO, MěÚ a vlastníkem domu. Aktivita nájemníků by měla být ideálně posílena formou komunitní práce. 2011: nastavení spolupráce v rámci stálé pracovní skupiny (MěÚ, NNO, vlastníci nemovitostí, nájemníci, případně policie a další subjekty), detailní zmapování potřeb a možností jednotlivých nájemníků (rodin) v nepříznivé sociální situaci 2012: vytvoření návrhu motivační strategie, systému prostupného bydlení, prosociální bytové strategie města 2012 – 2013: realizace strategií MěÚ Tábor, NNO (poskytovatelé služeb), vlastníci nemovitostí, nájemníci Policie, další organizace 2011/2012

2013

2014

2013

2014

Cca 100 – 120 (30 rodin) Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

118

2011/2012

Náklady na realizaci strategií budou vymezeny v rámci této aktivity. Zpracovaná strategie udržitelného bydlení pro osoby v nepříznivé životní situaci. Zajištění bydlení, zvýšení kvality života občanů.


2.3.2 Zvýšení kvality bydlení ve vybraných lokalitách (Fišlovka)


Otázka zvýšení kvality bydlení ve vybrané lokalitě, v tomto případě v Lužnické 1586. Cheiron T, o.p.s. realizoval v roce 2009/2010 projekt Operace: Vyjasnění, který se mimo jiné zabýval komunitními aktivitami pro romskou menšinu žijící v této lokalitě. Místní romská komunita si vytyčila při společném setkání i se zástupci města několik priorit, na kterých chce společně pracovat a zvýšení kvality bydlení na Fišlovce je jednou z nich. Další aktivitou bylo založení romského občanského sdružení JEKHETANE Tábor, které si naplňování této aktivity vzalo za svůj závazek a spolupracuje na něm stále i s Cheiron T, o.p.s. Při zapojení Cheironu T, streetworkerů a pracovníků odboru sociálních služeb, spolu s Bytesem vznikla akce, která má za cíl nejen zlepšit životní prostředí v této vyloučené lokalitě, ale hlavně snížit zadluženost jednotlivých nájemníků, zabránit sociální exkluzi, poradit v dluhové otázce. Jedná se o dlouhodobý proces změny. Romové v roce 2010 upravili okolí Fišlovky, vyklidili sklepy, půdu, Bytes opravil sklepní okna, pokračoval v opravách jednotlivých poschodí, v současné době jsou kompletně hotová dvě poschodí. Každá bytová

Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby Finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

jednotka v nově opraveném poschodí má svou toaletu (mimo byt) a vodoměr. Rovněž došlo k oplocení zadní části budovy, kde vznikl plot mezi skalou a Fišlovkou, aby se zabránilo zranění od padajících kamenů. V letošním roce je největší akcí pod patronací Bytesu Tábor oprava hlavní chodby.Oprava je prováděna samotnými nájemníky, firma Bytes dodává materiál a provádí kontrolu provedené práce. Tím, že opravu provádějí sami nájemníci, zvýší se jejich vlastní pocit odpovědnosti za kvalitu vlastního bydlení. Ve Fišlovce se ustanovil domovník, který dohlíží na další problémy v domě, jako černý odběr elektrické energie, venčení psů, apod. Další motivačním mechanizmem obyvatel Fišlovky by byla kompletace sportovního hřiště, které je nedaleko, tedy dokončením oplocení, dodání laviček a basketbalového koše. Tím, by se zlepšila i bezpečnost místních obyvatel, kteří se scházejí hned naproti hlavnímu vchodu a hrozí nebezpečí vzhledem k hustému automobilovému provozu kolem Fišlovky. Zde se nabízí možnost umístění dopravních značek před a za Fišlovkou upozorňujících na dětské hřiště a snížení rychlosti projíždějících automobilů. 2011: zpracování strategie zvýšení kvality bydlení (pracovní skupina viz aktivita 2.3.1) 2012 – 2013: realizace strategie MěÚ Tábor, NNO (poskytovatelé služeb), vlastníci nemovitostí , nájemníci Policie, další organizace 2011/2012

2013

2014

Odhad 40 – 50 rodin 2011/2012 2013 2014 Bude vymezeno v rámci této aktivity. Zajištění trvale udržitelného zvyšování kvality bydlení, zvýšení kvality života obyvatel.

119


120

2.4 Boj s předsudky a sociální exkluzí 2. Rozvoj stávajících služeb Jedním z důvodů sociální exkluze je také zkreslený pohled majoritní společnosti na minoritu, který často vychází z předsudků, které jsou v naší společnosti oboustranně zakořeněny. Ty pak jednu negativní zkušenost přenášejí na celou minoritu, což v některých případech podporují i média. To pak zabraňuje v individuálním pohledu na jednotlivce a přenášením kolektivní viny na minoritu, což má za důsledek negativní vymezení se majority i minority vůči sobě. S tím souvisí šikana (na školách, úřadech, v zaměstnání), diskriminace (ve vzdělání, na úřadech, v zaměstnání, atd.), kriminální činnost a jiné. S těmito předsudky se setkávají již děti v mateřských a základních školách a to převážně pohledem svých rodičů, v některých případech také pedagogů. Děti již od útlého věku rozpoznávají odlišnosti a často se k nim negativně vymezují. V tomto směru je velice důležitá reflexe rodiče či pedagoga, který odlišnost dítěti vysvětlí a podpoří jeho zájem o poznání toho druhého na úrovni jeho vlastností a chování. Jelikož však rodiče či pedagogové sami vnímají minoritu již od základu negativně, je potřeba se zaměřit nejen na zvýšení informovanosti u dětí, ale také u rodičů a pedagogů. Multikulturní programy pro děti v mateřských, základních a středních školách (uzpůsobené dle věku) jsou důležitým nástrojem k boření předsudků, hledání společného dialogu mezi majoritou a minoritou a k eliminaci rasismu a xenofobie ve společnosti. Tyto programy v prvé řadě kladou dětem a mládeži otázku – „kdo je můj soused“. Tedy kdo bydlí vedle mě, kdo se mnou chodí do školy, z čeho lze usuzovat na jeho povahu, jeho zájmy, jeho rodinu. S tím souvisí také informovanost o tom, kdo je minorita, odkud pochází, jaká je její historická zkušenost, její zvyky a tradice, s jakými problémy se musí potýkat, atd. Důležitým aspektem je zde tolerance odlišností, aktivní zájem o objektivní informace a prostor pro dialog. V roce 2010 realizovala Cheiron T, o.p.s., tyto bloky na téma multikulturality na prvním stupni základních škol. S tím souvisí samozřejmě informovanost oboustranná – tedy také minority, která se seznámí s fungováním majoritní společnosti, jejími zvyky a tradicemi, jejími možnostmi a zákony. Vzdělávání pedagogů v oblasti multikulturality má velký význam pro předcházení rasismu a xenofobie ve společnosti, jelikož jejich pohled výrazným způsobem formuje pohled dětí a mladých lidí. Zároveň může napomoci k efektivnějšímu vzdělání těchto dětí a mladých lidí na školách a zvýšit jejich participaci ve společnosti. Vzdělání zaměstnavatelů, zástupců úřadů – důležité pro komunikaci a odbourání předsudků ve společnosti.

Výstupy:






• Zahrnout prosazování zájmu minorit do politického programu a celkové koncepce města (využití programů stávajících politických stran) • Organizace „kulatých stolů“, kde by se kromě úředníků, pedagogů, zástupců minority a NNO, jiných odborníků, setkávali také zástupci města z jednotlivých politických stran • Dostatečná informovanost příslušníků majority (veřejnost, veřejní představitelé), minority (o postojích majority), pedagogů, žáků, odborníků • Počet osob ze všech cílových skupin účastných na vzdělávacích programech • Počet společných setkání (kulatých stolů) • Koncepce města 2.4.1 Podpora oboustranné informovanosti (ve vztahu minorita – majorita) 2.4.2 Prezentace, kulturně vzdělávací akce 2.4.3 Prosazování zájmů („politická participace“) 2.4.1 Podpora oboustranné informovanosti (ve vztahu minorita – majorita) Prostředkem vzájemné informovanosti minority a majority mohou být následující aktivity: • Dny otevřených dveří organizací zajišťují sociální služby v oblasti práce s menšinami, cizinci. • Pravidelná veřejná setkání majority a minority. • Mediální partnerství s lokálními médii a vzájemné informování majority a minority. • Společné festivaly, besedy, veřejná vystoupení minorit před majoritní společností. • Primárně preventivní programy pro děti, aby vnímaly minoritní děti jako součást běžného života. • Katalog poskytovatelů sociálních a doprovodných služeb. • Systematické vzdělávání pedagogů, žáků základních a středních škol, představitelů státní správy a samosprávy (blokové programy na prvním stupni ZŠ na téma multikulturality – ve smyslu poznávání „kdo je můj soused“, přijímání odlišností, vzájemná tolerance a komunikace, práce se strachem a předsudky, práce s mediálním obrazem, otázka zkušenosti). 2011: zmapování současného stavu informovanosti 2012: zpracování strategie informování směrem ke všem cílovým skupinám 2013: realizace strategie MěÚ Tábor, poskytovatelé služeb (NNO) Školy, úřady, PPP 121

Počet uživatelů služby Obyvatelé města Tábora Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:




Realizátor: Spolupráce: 122

2011/2012

2013

2014

2011/2012

2013

2014

35 500

Bude vymezeno v rámci této aktivity. Proškolení všech zapojených subjektů, porozumění mezi minoritou a majoritou.

zvýšení

vzájemného

2.4.2 Prezentace, kulturně vzdělávací akce Prezentace kultury cizinců a příslušníků menšin je prostředkem zvýšení vzájemného porozumění mezi příslušníky majority a minority. V Táboře jsou v současnosti mimo jiné realizovány tyto akce: 1. Kulturní akce: • Festival romské kultury KEREKATE – V KRUHU • Taneční soutěž Somnakuňi čercheň (Zlatá hvězda) • Romský talent – soutěž zpěváků a hudebních kapel • Den uzavřených dveří v Cheironu • Taneční soubor Čiriklore – veřejná vystoupení • Romské hudební kapely – koncerty • Oslavy pravoslavných svátků 2. Kulturně vzdělávací akce: • Týdny proti rasismu a xenofobii – festival • Romaňi luma – romský svět – přednášky na romské téma • Diskuze, debaty, filmové projekce, kulaté stoly • Jeden svět – festival dokumentárních filmů o lidských právech • Životaumění – festival • Cyklus přednášek „Setkání s pohádkami Světa“ Stávající aktivity je žádoucí nejen zachovat, ale také dále rozvíjet, jejich efektivita je průběžně prokazatelná. Mimoto se mění podmínky (velikost komunity, nově přistěhovalí cizinci, atd.) a společenský postoj k minoritám, je proto nutné rozšiřovat obsah a rozsah kulturně prezentačních akcí. 2011: navázání spolupráce realizátorů kulturně prezentačních akcí, vyhodnocení stávajících akcí 2012: vytvoření plánu akcí, navázání spolupráce s městem Táborem (organizační a finanční podpora) 2013: realizace akcí Poskytovatelé služeb (NNO), MěÚ


2011/2012 4000/4200

Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy: Číslo a název aktivity:



Realizátor: Spolupráce: Počet uživatelů služby Cizinci (trvalý/přechodný pobyt) Romové Předpokládané finanční zdroje: CELKEM Výstupy:

2011/2012

2013 4400

2014 4600

2013

2014

Náklady na výše zmiňované kulturní a kulturně vzdělávací akce činí cca 350.000 Kč. Rozvoj kulturně-prezentačních akcí menšin a cizinců v Táboře.

2.4.3 Prosazování zájmů („politická participace“) Součástí integrace cizinců a příslušníků menšin je jejich participace na veřejném rozhodování. Právo se aktivně se podílet na politickém životě (volby, aktivní a pasivní účast na rozhodování, atd.) se liší podle právního postavení zástupců cílové skupiny, avšak tito by měli být o svých právech a povinnostech kvalifikovaně informováni (např. možnost kandidovat do zastupitelstva nebo se účastnit jednání zastupitelstva atd.). Další rovinou politické participace je vlastní rozhodování v rámci komunity a prosazování společných zájmů. 2011: vytvoření informačně – vzdělávacího programu (školení, materiály) o možnostech politické participace cizinců a menšin 2012 – 2013: vzdělávání v rámci stávajících aktivit MěÚ a NNO, zvláštní vzdělávací akce MěÚ, poskytovatelé služeb (NNO) 2011/2012

2013

2014

2013

2014

805/718 (okres Tábor) 500 (odhad) 2011/2012

Bude vymezeno v rámci této aktivity. Zvýšení povědomí příslušníků menšin a cizinců o možnostech politické participace na úrovni města (kraje, státu) a komunity.

123

Priorita 3: Vytvoření chybějících služeb


Výstupy:

Kritéria naplnění opatření: Aktivity vedoucí k naplnění opatření: 124

3.1 Podpora a rozvoj komunitní práce 3. Vytvoření chybějících služeb Příslušníci menšin a cizinců potřebují získat důvěru a kompetence k tomu, aby sami rozhodovali o svých krocích a zároveň přijali zodpovědnost za důsledky z toho vyplývající. Komunitní práce vede komunitu k převzetí zodpovědnosti za svůj vlastní život. Komunitní práce je dlouhodobá, nese výsledky až v dlouholetém působení – k tomu je nutná podpora, koncepce. V sociálních službách definovaných zákonem č. 108/2006 Sb., o soc. službách, komunitní centra chybí. Komunitní práce je ale velmi účinná metoda pro řešení problémů týkající se více občanů – komunity. Je to metoda směřující k vyvolání a podporování změny v rámci místního společenství. Důležitá je spolupráce všech stran – sektor veřejný, podnikatelský a komunita (mostem je buď komunitní pracovník anebo komunitní centrum). Pro rozvoj komunitní práce je v podmínkách Tábora možné zaujmout dva postupy: - Rozvoj stávající praxe komunitní práce (vychází z projektu realizovaného za podpory Cheiron T, o.p.s., který vznikl jako komunitní centrum v r. 1997) - Přenos dobré praxe komunitní práce do dalších lokalit (skupin obyvatel) Zapojení Romů do řešení otázek bydlení, zaměstnání, vzdělávání, financí, kvality prostředí, kultury, atd., konkrétně: • vlastní činností zlepšit úroveň bydlení na Fišlovce a v jejím okolí (opravy, pravidelné úklidy, pískoviště v parku), • pravidelně platit nájem – po té jednat s Bytesem o zřízení sprchových koutů a toalet + vodoměrů ke každému bytu zvlášť, • podpora romských dětí a mládeže – taneční soubor Čiriklore, romský fotbalový tým, • podpora romské kultury (festival romské kultury Kerekate, taneční soutěž Somnakuňi čercheň, hudební soutěž Romský talent, Den dětí atd.) • Počet Romů zapojených do společných aktivit • Počet komunitních projektů • Počet spolupracujících organizací 3.1.1 Podpora a rozvoj komunitní práce



3.1.1 Podpora a rozvoj komunitní práce V lednu 2011 vzniklo romské občanské sdružení JEKHETANE Tábor, které si dalo za cíl společně zlepšit kvalitu bydlení v domě čp. Lužnická 1586. Důležitá je v tomto ohledu podpora ze strany NNO, která zprostředkovává také dialog mezi komunitou, úřady města a veřejností. Budou-li se lidé z Fišlovky podílet na rekonstrukci společných prostor, budou také více dohlížet na jejich zachování. Mnohé rodiny žijí s vědomím, že se jejich situace již nemůže nijak zlepšit a nevyvíjí proto žádnou aktivitu, která by tomu mohla napomoci. Což má za následek i negativní povědomí o této lokalitě ze strany majoritní společnosti. 2011: rozvoj stávajícího projektu, vymezení metodiky dobré praxe 2012-2013: rozvoj komunitní práce Poskytovatelé služeb, uživatelé služeb MěÚ, další subjekty zapojené do podpůrné sítě

Časový harmonogram: Realizátor: Spolupráce: Cílová skupina a počet 2011/2012 2013 uživatelů služby Bude vymezeno v rámci této aktivity. Předpokládané 2011/2012 2013 finanční zdroje: CELKEM Bude vymezeno v rámci této aktivity. Výstupy: Podpora a rozvoj komunitní práce v Táboře.

2014

2014

125

10 Financování sociálních služeb Finanční zajištění sociálních a navazujících služeb je základní podmínkou jejich poskytování, avšak zároveň může být i překážkou jejich realizace. Poskytování sociálních služeb a sociální práce obecně je postaveno na vztahu důvěry mezi tím, kdo službu poskytuje, a tím, kdo ji využívá. Klientům v nepříznivé životní situaci je nutné zajistit dlouhodobou podporu a není možné službu náhle ukončit pouze z důvodu nepřidělené nebo snížené dotace. Pozitivní sociální klima souvisí s ekonomickým a kulturním rozvojem celé společnosti, ovlivňuje výskyt sociálně nežádoucích jevů, migraci, atd. Jde v první řadě o úkol státu, který tak naplňuje základní lidská práva. Protože sociální oblast je poměrně „drahá“ (některé formy služeb jsou nákladné a jejich efektivita je zřejmá až v dlouhodobém horizontu), bývá obtížné obhájit požadavky na provoz a rozvoj služeb. Část sociálních služeb může být poskytována na bázi dobrovolnosti (ve smyslu pomoci bez nároku na odměnu, bez ohledu na statut dobrovolníka), pokud má ale klientům být zajištěna profesionální udržitelná podpora, je třeba ji dostatečně personálně a materiálně zabezpečit. Na druhé straně je také legitimní i požadavek transparentního financování organizací. Základní zdroje financování sociálních služeb: • Stát – zajišťuje financování sociálních služeb formou dotací (primárně MPSV), vytváří obecný rámec priorit služeb, realizuje kontrolní a metodickou činnost. Podíl státu na financování služeb tvoří obvykle maximálně 70%. • Kraj – na základě požadavků jednotlivých organizací vytváří souhrnný požadavek na dotaci MPSV, přerozděluje přidělené dotace, vytváří Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Podíl kraje na financování služeb tvoří cca 20%. • Obec (město) – poskytuje cílené dotace v rámci vlastních finančních možností. Podíl města na financování služeb by měl tvořit cca 10% nákladů. • Příspěvky klientů – jejich rozsah a výše je daná zákonem, je řešeno efektivní využívání příspěvku. • Nadace, nadační fondy, soukromé zdroje (sponzoři, individuální dárci), sbírky – nedílná součást financování služeb, nejedná se však o garantované zdroje.

126

V kontextu financování sociálních služeb je třeba uvést následující: • Poskytování a financování služeb je vymezeno poměrně přísnými podmínkami, finance jsou účelově vázány a je složité pružně reagovat na měnící se potřeby klientů (například když potřeby klienta zahrnují i potřeby jeho rodiny, není možné poskytovat službu nad rámec vymezení dotace). • Primární odpovědnost za financování sociálních služeb nese stát, ale zcela chybí rámec, který by určoval základní dotační priority. Koncepcí státu je postupný přenos odpovědnosti za financování služeb na nižší správní úroveň (kraje), avšak současná praxe ukazuje nepřipravenost takového kroku (nedostatečné odborné a personální zajištění, možný střet zájmů při financování vlastních zařízení atd.) • Role kraje v dotačním systému sociálních služeb je nejasná, kraji náleží významná odpovědnost, ale chybí dostatečné kontrolní mechanizmy a výše zmíněný rámec, od kterého by se odvíjelo rozhodování o dotacích pro jednotlivé organizace. Kraj má možnost modifikovat dle vlastního rozhodnutí jak souhrnný požadavek na MPSV, tak následné přidělení získaných financí. Teoreticky je přitom vázán Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb, který zpracovává ze zákona, v praxi ale tato vazba není garantována. • Dotace na realizaci sociálních služeb jsou poskytovány zpravidla v ročním intervalu, což vede k trvalé finanční nejistotě organizací. Ta je překážkou jak dlouhodobé práce s klienty, tak i vytváření koncepce rozvoje služeb. Navíc dochází k určitému zpoždění výplaty roční dotace (finance jsou na účet organizace připsány např. až v březnu kalendářního roku) a v předstihu před koncem roku (např. do 30. listopadu, u některých dotací a grantů i do 31. října kalendářního roku) je třeba přidělené finance vyúčtovat. Dochází tak ke vzniku „slepých“ období ve finančním zajištění organizace. • Finance na jednotlivé součásti podpory potřebných občanů jsou děleny dle příslušných rezortů (sociální oblast, zdravotní oblast, prevence, školství a volný čas, ústavní péče atd.). Je velmi složité zajistit klientům komplexní, ucelenou péči, a to z důvodu administrativních, účetních a provozních překážek. • Potřeby klientů a tedy i potřeba rozvoje služeb jsou proměnlivé, není ale možné flexibilně čerpat prostředky na provoz různých typů služeb. Mimo povinnosti vyplývající z registrace služeb je třeba zohlednit aktuální možnosti dotační politiky státu/kraje. Tím se služby přizpůsobují možnostem poskytovatelů a ne potřebám klientů. • Chybí koncepce finanční podpory služeb ze strany města. Dotace na jednotlivé oblasti sociálních služeb nejsou jednotně přidělovány, nejsou jasně vymezeny podmínky žádostí o dotace, vymezena cílová skupina atd. 127

Financování navazujících služeb Záleží na druhu služby, jejím statutu a zřizovateli – např. jedná-li se o školu, soukromého odborného lékaře, volnočasové zařízení pro děti a mládež, probační a mediační službu, atd. Některé z těchto služeb jsou financovány přímo ze zákona státem, jiné formou státních nebo krajských příspěvků, z příspěvků klientů, apod. Základní problém spočívá ve výše zmíněné omezené možnosti kombinace služeb sociálních a doplňkových, resp. administrativní a účetní náročnost takové kombinace. Pro účely komunitního plánování sociálních služeb bylo jako jeden z cílů vymezeno síťování služeb, tedy zajištění dostatečného komplexu služeb pro jejich uživatele tak, aby efektivita čerpané služby nebyla ohrožena absencí služby navazující. V rámci všech služeb zahrnutých do komunitního plánu sociálních služeb proto bude jasně vymezena síť služeb doplňkových a bude průběžně řešeno případné ohrožení vyplývající z jejich nedostatečného financování (obdobným mechanizmem jako v případě sociálních služeb, viz Společné opatření 1.2). Tabulka 10 Přehled zdrojů financování sociálních a doplňkových služeb (k r. 2011)

Zdroj dotace (grantu)

MPSV ČR

Účel dotace (grantu, příspěvku)

Poskytování a provozování sociálních služeb

RADA VLÁDY Projekty zaměřující se na PRO protidrogovou politiku KOORDINACI PROTIDROGOVÉ POLITIKY ČR MV ČR Dobrovolnická služba

128

Termín čerpání dotace (grantu, příspěvku) 1.1 – 31.12. příslušného kalendářního roku 1.1 – 31.12. příslušného kalendářního roku 1.1 – 31.12. příslušného kalendářního roku

Způsob užití

krytí provozních a osobních nákladů u poskytovaných sociálních služeb krytí provozních a osobních nákladů projektů

pojištění dobrovolníků, výpisy z rejstříku trestů, výdaje související s výběrem, výcvikem a supervizí dobrovolníků, mzdové náklady

MZ ČR

MŠMT ČR

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

Program „Vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením“: Podpora vzniku dobrovolnických center a rozvoje dobrovolnických aktivit Programy státní podpory práce s dětmi a mládeží pro NNO na léta 2011-2015

1.1 – 31.12. kalendářního roku

1.1 – 31.12. příslušného kalendářního roku Podpora terénních sociálních 1.1. – 30.11. služeb: Osobní asistence, raná příslušného péče, sociální rehabilitace, kalendářního průvodcovské a předčitatelské roku služby, pečovatelská služba 1.1. – 30.11. Podpora služeb příslušného nedefinovaných v zákoně kalendářního č. 108/2006 Sb., o soc. službách: Příspěvek na provoz roku mateřských center, podpora dobrovolnické činnosti v pobytových zařízeních soc. služeb, podpora svépomocných aktivit zdrav. postižených a seniorů, podpora procesu integrace osob v nepříznivé sociální situaci Podpora minimální sítě 1.1 – 31.12. protidrogových služeb na příslušného území JčK: Podpora kalendářního kontaktních center roku Podpora a rozvoj protidrogové 1.1 – 31.12. politiky JčK v roce 2011: příslušného Specifická primární kalendářního protidrogová prevence, roku programy harm reduction,

koordinátora dobrovolníků krytí provozních a osobních nákladů projektů

krytí provozních a osobních nákladů projektů krytí provozních a osobních nákladů u poskytovaných sociálních služeb krytí provozních a osobních nákladů projektů

krytí provozních a osobních nákladů projektů krytí provozních a osobních nákladů projektů

129

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj

Město Tábor

Město Tábor

Město Tábor

130

substituční léčba, doléčování (mimo kontaktních a poradenských center) Krajský program prevence kriminality JčK v roce 2011: Cílové skupiny projektů: potencionální oběti trestné činnosti, oběti trestné činnosti, rizikové skupiny osob, pachatelé, subjekty působící v oblasti prevence kriminality Jihočeské krajské programy podpory práce s dětmi a mládeží pro rok 2011: Podpora pravidelné činnosti a zájmového vzdělávání, podpora akcí zaměřených na neorganizované děti a mládež Podpora sociálního začleňování osob ohrožených sociálním vyloučením na území JčK: Podpora osob a rodin v dlouhodobé či akutní krizi, podpora komplexních programů pro azylanty Fond sociální města Tábora: podpora činnosti spolků a sdružení, které na území města Tábora poskytují nebo organizují sociální služby Účelový fond protidrogové prevence města Tábora: Podpora protidrogových aktivit spolků, sdružení a základních škol na území města Tábora Rozvojový fond sociálních služeb města Tábora: Podpora organizací registrovaných

1.1 – 31.12. příslušného kalendářního roku

krytí provozních a osobních nákladů projektů, u osobních nákladů pouze DPČ DPP


krytí provozních a osobních nákladů projektů (akcí)


krytí provozních a osobních nákladů projektů

1.1. – 30.11. příslušného kalendářního roku

Krytí provozních nákladů projektů



1.1. – 30.11. příslušného kalendářního


Město Tábor

Nadace a Nadační fondy

v souladu s § 79 zákona č. 108/2006 Sb., o soc. službách, poskytujících služby na území města Tábora Fond pro menšiny, cizince a uprchlíky: Podpora činnosti NNO, které se zabývají problematikou menšin, cizinců a uprchlíků Jedná se o negarantovaný zdroj

Sponzoři

Jedná se o negarantovaný zdroj

Individuální dárci


Veřejné sbírky


roku



Dle aktuální metodiky (pravidel) pro poskytování grantů

Financování jednorázových akcí, pořízení vybavení, nákup rehabilitačních, didaktických pomůcek Krytí provozních nákladů, financování jednorázových akcí, nákup rehabilitačních, didaktických pomůcek Krytí provozních nákladů, financování jednorázových akcí, nákup rehabilitačních, didaktických pomůcek Krytí provozních nákladů, financování jednorázových akcí, nákup rehabilitačních, didaktických pomůcek 131

11 Realizace komunitního plánu Realizace komunitního plánu sociálních služeb Realizace komunitního plánu sociálních služeb je podstatou komunitního plánování. Samotný proces tvorby komunitního plánu směřuje k vymezení potřeb uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů služeb, k určení priorit a způsobu naplnění těchto potřeb. Návrh realizace komunitního plánu by neměl přinášet další zátěž pro realizátory, ale naopak by měl usnadnit a zpřehlednit kroky, které by bylo třeba tak jako tak ve prospěch klientů učinit. Nezbytnou součástí realizace komunitního plánu je kontrola a monitoring naplňování opatření a aktivit. Kontrola plnění komunitního plánu je odpovědností zadavatele sociálních služeb (představitelů města), který odpovídá za sociální blaho občanů a podílí se na financování služeb. Zároveň je třeba zajistit odbornou supervizi naplňování plánu, což je úkolem poskytovatelů sociálních služeb. Monitoring naplňování komunitního plánu je realizováno formou monitorovacích zpráv v rámci udržitelnosti projektu. Realizační a kontrolní struktura naplňování komunitního plánu • Realizační týmy: pracovní skupiny vzniklé k vybraným opatřením/aktivitám/skupinám opatření, jejichž náplní se zabývají v rámci poskytovaných služeb. Pracovní skupiny budou fungovat dlouhodobě, je možné je průběžně personálně proměňovat s ohledem na fázi plnění opatření a také pro účely podobných opatření. V pracovních skupinách budou zastoupeni poskytovatelé, uživatelé a zadavatel služeb. Pro každé opatření nebo aktivitu bude ve skupině stanovena jedna odpovědná osoba (vedoucí skupiny). Pracovní skupiny budou prostřednictvím vedoucích pracovních skupin odpovědné za plnění opatření a aktivit odborným garantům pro danou oblast. Je možné využít stávající struktury pracovních skupin, které se podílely na tvorbě komunitního plánu. Práce členů realizačních týmů bude finančně ohodnocena. • Odborní garanti: budou určeni na základě své odbornosti pro garanci plnění opatření komunitního plánu v rámci určité cílové skupiny (dle struktury komunitního plánu). Budou monitorovat a supervidovat naplňování opatření v dané oblasti a budou koordinovat činnost realizačních týmů. Odborní garanti budou předkládat pravidelné zprávy o plnění komunitního plánu Komisi Rady města pro komunitní plánování a garantovi komunitního plánování. Činnost odborných garantů bude finančně ohodnocena. • Garant komunitního plánování: osoba odpovědná za realizaci komunitního plánu jako celku, soulad plnění se sociální, rozvojovou a dalšími politikami města, uplatňování finančních požadavků a návrhy na případné změny komunitního 132

plánu. Garantem komunitního plánování je místostarostka/místostarosta města pro sociální záležitosti. Garant předkládá zprávy o plnění komunitního plánu Radě/Zastupitelstvu města.

Obrázek 2 Organizační schéma realizace KPSS

133

Průběh realizace komunitního plánu • Realizační týmy zpracují v rámci časového plánu jednotlivých aktivit podrobný harmonogram realizace, pro související aktivity bude harmonogram propojený. • Realizační týmy zpracují podrobný rozpočet realizace opatření a aktivit, celkový rozpočet realizace komunitního plánu bude prostřednictvím odborných garantů a garanta komunitního plánování předložen Radě/Zastupitelstvu města. • V pravidelném intervalu (minimálně 4x za rok) zpracuje realizační tým zprávu o plnění přidělených opatření a aktivit, tuto zprávu předloží odbornému garantovi. • Dílčí zprávy o plnění jednotlivých aktivit/opatření, podklady pro rozhodnutí, atd., budou organizačním strukturám města předkládány průběžně. • Odborní garanti budou supervidovat a kontrolovat plnění všech opatření náležejících do dané cílové skupiny. O plnění všech opatření za danou skupinu bude odborný garant zpracovávat zprávu, kterou bude minimálně 2x do roka předkládat garantovi komunitního plánování a Komisi Rady města Tábora pro komunitní plánování. Zpráva bude zpracována na jednotném formuláři a bude poskytnuta realizačním týmům k připomínkám. • Garant komunitního plánování bude minimálně 2x do roka předkládat Radě/Zastupitelstvu města souhrnnou zprávu o realizaci komunitního plánování. Informování veřejnosti O všech aktivitách v rámci komunitního plánování bude informována veřejnost formou zpráv v místním tisku a formou záznamů z jednání Rady/Zastupitelstva města.

134

12 Závěr Komunitní plán sociálních služeb v Táboře na období 2011 – 2013 byl zpracován ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb, uživateli sociálních služeb a zástupci zadavatele (města Tábora). Tito odborníci se na tvorbě plánu podíleli buď přímo, členstvím v pěti pracovních skupinách nebo nepřímo v rámci připomínkové sítě. Nedílnou roli sehrála také veřejnost, která k výsledné podobě plánu přispěla podnětnými připomínkami. Byl tedy naplněn základní požadavek metody komunitního plánování – zapojení všech aktérů v komunitě, kterých se sociální služby dotýkají. Komunitní plán obsahuje celkem 30 opatření, dále rozdělených na více než 70 aktivit. Jsou téměř u všech cílových skupin rozdělena na priority zachování stávajících služeb, rozvoj stávajících služeb a doplnění služeb chybějících. Společná opatření, která se týkají všech cílových skupin (tj. všech potřebných obyvatel Tábora), jsou zaměřena na informovanost o sociálních a navazujících službách, poradenství, vzájemnou spolupráci, finanční podporu služeb a podmínky realizace komunitního plánu. Realizace komunitního plánu bude tedy vyžadovat intenzivní a koordinovanou práci odborníků na jednotlivé oblasti sociálních služeb. V podmínkách Tábora to znamená zapojení všech poskytovatelů služeb významné části uživatelů. Nemělo by se ale jednat o práci „navíc“, pouze o usnadnění spolupráce při naplňování potřeb uživatelů služeb. Neméně významná je i role zástupců města Tábora, kteří v roli zadavatele sociálních služeb mají zásadní vliv na realizaci komunitního plánu, zejména pokud jde o schvalování přijatých opatření a finanční podporu. Výsledkem by měla být především spokojenost všech obyvatel Tábora. Tímto bychom rádi poděkovali všem, kdo se na zpracování komunitního plánu sociálních služeb podíleli. Všechny úkoly byly splněny v souladu s harmonogramem tvorby plánu a práce byly velmi intenzivní. Ve všech případech se podařilo dosáhnout shody o výsledné podobě opatření a aktivit. Věříme zároveň, že stejně úspěšně bude probíhat i následná, nejvýznamnější fáze, kterou je realizace komunitního plánu. realizační tým

135

13 Seznamy, použité zkratky AA AD APSS ČR CEPOS CZP CP ČR ČSÚ DD DD DDM DPC DPL DPS DS ESF EU FÚ JČK KP KPSS MMR MPSV MŠ MÚ (MěÚ) MV MZd NNO NTR NZDM OF OISF ONŽS OP LZZ ORP OSPOD OSV OÚ OZP 136

anonymní alkoholici azylový dům Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Centrum služeb pro zdravotně postižené Centrum pro zdravotně postižené Jihočeského kraje, Pracoviště Tábor Cizinecká policie ČR Český statistický úřad dětský domov domov důchodců Dům dětí a mládeže dům na půl cesty dětská psychiatrická léčebna dům s pečovatelskou službou domov pro seniory Evropský sociální fond Evropská unie finanční úřad Jihočeský kraj komunitní plán komunitní plán sociálních služeb Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí mateřská škola městský úřad Ministerstvo vnitra Ministerstvo zdravotnictví nestátní nezisková organizace Noviny táborské radnice nízkoprahové zařízení pro děti a mládež odbor financí odbor investic a strukturálních fondů osoby v nepříznivé životní situaci Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost obec s rozšířenou působností orgán sociálně-právní ochrany dětí odbor sociálních věcí obecní úřad osoby se zdravotním postižením

PMS Probačně mediační služba PPP pedagogicko-psychologická poradna PS pečovatelská služba PS pracovní skupina RM rada města SON Sdružení na ochranu nájemníků SONS Tábor Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR – Středisko integračních aktivit a oblastní odbočka SONS Tábor SNL Sídliště nad Lužnicí SNN Poradenské centrum při Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR o.s. SPRSS Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb SS sociální služba/y SVP Středisko výchovné péče TP terénní práce TST Technické služby Tábor TZMT Tělovýchovná zařízení města Tábora ÚP úřad práce VHP výherní hrací přístroje ZP zdravotní postižení ZŠ základní škola ŽÚ živnostenský úřad

137

Použité tabulky Tabulka 1 Organizační struktura KPSS ........................................................................ 7 Tabulka 2 Struktura obyvatel města Tábora ..............................................................12 Tabulka 3 Prognóza vývoje počtu obyvatel Tábora podle věkových skupin ................13 Tabulka 4 Počet poskytovatelů sociálních služeb .......................................................14 Tabulka 5 Počet vyhodnocených dotazníků................................................................15 Tabulka 6 Oblasti, ve kterých uživatelé postrádají pomoc či podporu ........................16 Tabulka 7 V jaké oblasti by se měl život v Táboře zlepšit............................................18 Tabulka 8 Nezaměstnanost osob se ZP ......................................................................53 Tabulka 9 Oblasti, ve kterých uživatelé postrádají pomoc či podporu ........................74 Tabulka 10 Přehled zdrojů financování sociálních a doplňkových služeb (k r. 2011) .128

Grafy Graf 1 Přírůstek obyvatelstva v Táboře.........................................................................11 Graf 2 Vývoj struktury obyvatelstva v Táboře ..............................................................13 Graf 3 Preferovaný zdroj informací o sociálních službách............................................17

Obrázky Obrázek 1 Organizační struktura projektu „Aktualizace komunitního plánu sociálních služeb města Tábora“ .................................................................................................. 8 Obrázek 2 Organizační schéma realizace KPSS ........................................................133

138

Příloha - Statistické údaje, skupina děti, mládež a rodina Tabulka č. 1: Možnosti trávení volného času v okolí bydliště v % Možnosti Hřiště, sportovní areál Další jiné sportovní možnosti Žádné možnosti

Celkem 50,7 27,5 16,2

Dívky 50,8 27,7 16,9

Chlapci 50,6 27,3 15,6

Tabulka č. 2: Jaké možnosti trávení volného času v okolí bydliště chybí Chybějící možnosti Hřiště Zařízení pro specifické sporty Nabídka kurzů a kroužků Kina, kluby

Celkem 14,1 23,9 2,1 5,6

Dívky 16,9 23,1 1,5 7,7

Chlapci 11,7 24,7 2,6 3,9

Dívky 18,5 26,1 36,9 18,5

Chlapci 19,5 31,2 36,4 13,0

Dívky 33,8 63,1 13,8 4,6 0

Chlapci 37,7 61,0 18,2 6,5 5,2

Tabulka č. 3: Zkušenost s rizikovým chováním Zkušenost s rizikovým chováním Nikdy jsem nic nezkusil/a Zkusil/a jsem jednou Zkusil/a jsem opakovaně Pravidelně to provozuji

Celkem 19,0 28,9 36,6 15,5

Tabulka č. 4: Nejčastější formy rizikového chování Formy rizikového chování Alkohol Cigarety Marihuana Drogy Hrací automaty

Celkem 35,9 62,0 16,2 5,6 2,8

139

Tabulka č. 5: Trestná činnost u dětí a mladistvých v Táboře v letech 2009 a 2010 Typ trestné činnosti Úmyslné ublížení na zdraví Loupež Porušování domovní svobody Krádež vloupáním do obchodů Krádež vloupáním do bytu Krádež vloupáním do škol Krádež vloupáním do kiosků Krádež vloupáním do ostatních objektů Krádež motor. vozidla jednostopého Krádež motorového vozidla dvoustopého Krádež věcí z automobilů Krádež součástek z motorových vozidel Krádež v bytech Krádež v jiných objektech Krádež prostá Poškozování cizí věci Zatajení věci Sprejerství Podílnictví Šíření poplašné zprávy Nedovolená výroba a držení psych. Látek Zpronevěra Padělání a pozměňování peněz Celkem Celkem spácháno mládeží

2009 do 15 let 15-18 let 1 1 3 1 1 1 1

Zdroj: Policejní prezídium ČR, OOP Tábor PČR

140

2010 do 15 let 15-18 let 1 1

1

2 2

3

1 1

1 1 1 2 1

1 1 2

1 1 4 1

2

1 1 1 1 18

4 22

1 17

6 23

Tabulka č. 6: Počet mladistvých pachatelů TČ a přestupků v celkové populaci mladistvých v letech 2005, 2007, 2009 a 2010 Celkový počet obyvatel v Táboře Počet obyvatel ve věku 15 – 18 let4 Počet mladistvých pachatelů TČ v Táboře Procentuelní zastoupení pachatelů TČ v populaci mladistvých v Táboře (v %)

2005 35 806 1 364 16 1,17

2007 35 435 1 311 16 1,22

2009 34 991 1 190 18 1,51

2010 34 737 1 066 17 1,59

Zdroj: ČSÚ, evidence obyvatel MěÚ Tábor

Tabulka č. 7: Přestupky u dětí a mladistvých v roce 2011: leden – duben Požívání alkoholu Kouření Krádeže Celkem

Děti do 15 let 9 2 6 17

Mladiství 15 – 18 let 32 5 6 43

Celkem 41 7 12 60

Zdroj: Městská policie Tábor, OSPOD Tábor

Tabulka č. 8: Přestupky krádeží u dětí a mladistvých v roce 2010 Krádeže

Děti do 15 let 11

Mladiství 15 – 18 let 18

Celkem 29

Zdroj: Městská policie Tábor

4 Tento údaj byl vypočten z průměrného procentuálního zastoupení 15 – 17letých obyvatel k celkovému počtu obyvatel v letech 2005, 2007, 2009 a 2010.

141

142

Projekt „AKTUALIZACE KOMUNITNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA TÁBORA“, registrační číslo CZ.1.04/3.1.03/45.00090, je plně podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR.

vydalo město Tábor v září 2011

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA TÁBORA

Recommend Documents