Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Poděbrady a okolí na roky

Komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Poděbrady a okolí na roky 2010 – 2015

1

Obsah Proces komunitního plánování sociálních služeb ............................................................................. 4 1.

PROCES KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ V PODĚBRADECH A OKOLÍ ...........................................4 1.1. Obecné informace - metodika tvorby plánu................................................................................4 1.2. Stručný harmonogram hlavních kroků zpracování Komunitního plánu sociálních služeb města Poděbrady a okolí ...........................................................................................................6 1.3. Popis jednotlivých cílových skupin..............................................................................................8 1.4. Pracovní skupiny...................................................................................................................... 15 1.5. Definice pojmů používaných v sociálních službách a plánování sociálních služeb ................ 18

Analytická část .................................................................................................................................... 29 2.

ZÁKLADNÍ SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE................................................................................ 29 2.1. Charakter města a okolí........................................................................................................... 29 2.2. Obyvatelstvo ............................................................................................................................ 30

3. DEMOGRAFICKÁ PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA MĚSTA PODĚBRADY (OBDOBÍ 2007 – 2030) ........................................................................................................................... 31 3.1. Cíl demografické prognózy ...................................................................................................... 31 3.2. Demografická prognóza města................................................................................................ 32 3.3. Souhrnná charakteristika očekávaného vývoje složek populační reprodukce ........................ 32 3.4. Vývoj celkového počtu obyvatel............................................................................................... 33 3.5. Změny věkové struktury........................................................................................................... 34 3.6. Závěrečná poznámka .............................................................................................................. 36 4. SWOT ANALÝZY SYSTÉMU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA PODĚBRADY A JEHO OKOLÍ ....................................................................................................................................................... 37 4.1. SWOT analýza zpracovaná Centrem pro komunitní práci střední Čechy............................... 38 4.2. SWOT analýza zpracovaná v rámci Strategického plánu města pro oblast sociálních a zdravotních služeb.................................................................................................................. 43 4.3. SWOT analýza - shrnutí .......................................................................................................... 45 5.

REALIZOVANÉ VÝZKUMY PŘÍJEMCŮ A POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH POTŘEB ............. 46 5.1. Senioři – kvantitativní výzkum ................................................................................................. 46 5.2. Osoby se zdravotním postižením – kvalitativní výzkum .......................................................... 49 5.3. Osoby se zdravotním postižením – kvantitativní výzkum ........................................................ 54 5.4. Děti a mládež – kvantitativní výzkum....................................................................................... 56 5.5. Rodiny s dětmi mladšími 18 let – kvantitativní výzkum ........................................................... 57 5.6. Osoby ohrožené sociálním vyloučením – kvalitativní výzkum................................................. 59

Návrhová část ...................................................................................................................................... 61 6.

SPECIFICKÉ CÍLE A NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ ........................................................................ 61 6.1. Společné specifické cíle a navrhovaná opatření pro všechny cílové skupiny......................... 61 6.2. Specifické cíle a navrhovaná opatření pro skupinu seniorů .................................................... 64 6.3. Specifické cíle a navrhovaná opatření pro skupinu zdravotně postižených............................ 66 6.4. Specifické cíle a navrhované opatření pro skupinu rodina, dětí a mládeže ............................ 68 6.5. Specifické cíle a navrhované opatření pro skupinu ohrožených sociálním vyloučením.......... 70

7.

POROVNÁNÍ KOMUNITNÍHO PLÁNU SE STRATEGICKÝM PLÁNEM ....................................... 72

2

Úvodní slovo

3

Proces komunitního plánování sociálních služeb 1.

PROCES KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ V PODĚBRADECH A OKOLÍ 1.1.

Obecné informace - metodika tvorby plánu

Metodiku do jisté míry stanoví zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů – spíše se však jedná o výčet typů subjektů, které mají být zapojeny do tvorby plánu rozvoje sociálních služeb. Není však stanovena míra a konkrétní způsob jejich zapojení. MPSV ČR nemá legislativní zmocnění pro vydání prováděcího předpisu pro tuto oblast. Jako výchozí je zpracovaná metodika plánování sociálních služeb. Tu lze pro plánování na místní úrovni beze zbytku použít. Komunitu lze definovat jako uskupení lidí, žijící v geograficky definované oblasti, mezi kterými existují vzájemné sociální vazby (příbuzenství, přátelství, známost, účast na společných aktivitách, apod.). Metoda komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) je jednou z metod, jak plánovat sociální služby v komunitách. Dokáže plánovat sociální služby tak, aby: 1. odpovídaly místním potřebám (místním specifikům, potřebám občanů); 2. byly poskytovány efektivně, tedy aby: a. byly podporovány pouze skutečně užitečné služby, b. prostředky (finanční, materiální a lidské zdroje) byly využívány účelně a cíleně, c. byly hledány nové zdroje pro zajištění potřebných sociálních služeb; 3. na plánování sociálních služeb participovali (nebo měli možnost participovat) všichni, kterých se to týká. Komunitního plánování sociálních služeb se účastní: 1. zadavatel – je zodpovědný za zajištění sociálních služeb na daném území, tj. obce případně kraje. Úkolem zadavatele je, aby svým občanům zajistil potřebné služby v co nejvyšší kvalitě a současně finančně dostupné; 2. poskytovatelé – subjekty, které poskytují a nabízejí sociální služby bez ohledu na zřizovatele. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet své zařízení a poskytovat kvalitní sociální služby v souladu se svým posláním a rozvojovým plánem; 3. uživatelé – osoby, kterým jsou poskytovány sociální služby z důvodu nepříznivé sociální situace, v níž se ocitly.

4

Zásady komunitního plánování sociálních služeb 1. potřeby, priority a směry rozvoje sociálních služeb musí mít být stanoveny lidmi, kteří v obci žijí; 2. veškeré činnosti na místní úrovni během přípravy i při naplňování plánu musí být provázány - zkvalitňování sociálních služeb musí být považováno za žádoucí a důležitou součást místní politiky; 3. priority a směry rozvoje sociálních služeb vycházejí z přesvědčení o jedinečnosti, hodnotě, vrozené důstojnosti a právu na sebeurčení každého uživatele sociálních služeb. Cíl komunitního plánování sociálních služeb 1. posilovat sociální soudržnost komunity; 2. podporovat sociální začleňování a jednotlivců i skupin.

předcházet

sociálnímu

vyloučení

Přínos komunitního plánování pro obec 1. zapojuje všechny účastníky systému sociálních služeb (uživatele, poskytovatele, zadavatele) do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb a zvyšuje tak podíl na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování, legitimizuje rozhodování řídících a zastupitelských orgánů a zvyšuje míru zapojení občanů do dění v obci; 2. podporuje dialog a spolupráci mezi obyvateli, zvyšuje pocit příslušnosti ke komunitě a umožňuje objevovat nové lidské i materiální stránky; 3. umožňuje obcím sdružovat stávající zdroje, zvyšuje efektivitu jejich využití, zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřuje jejich nabídku, zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám; 4. zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože je vynakládá jen na takové služby, které jsou potřebné. Výsledek komunitního plánování Výsledek komunitního plánování by měl být systém sociálních služeb na místní úrovni, který odpovídá místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje efektivní využívání vynakládaných finančních prostředků. Metoda komunitního plánování sociálních služeb má tyto výhody a pozitivní dopady: 1. rozvoj sociálních služeb v souladu s potřebami uživatelů; 2. vytvoření realizovatelné koncepce rozvoje sociálních služeb; 3. společné hledání nových finančních, materiálních a lidských pro zajištění sociálních služeb.

zdrojů

5

1.2. Stručný harmonogram hlavních kroků zpracování Komunitního plánu sociálních služeb města Poděbrady a okolí

Komunitní plán sociálních služeb města Poděbrad a okolí vznikl z iniciativy občanů a vedení města Poděbrady. TERMÍN 16.10. 2007

ČINNOST INFORMATIVNÍ SCHŮZKA KE KOMUNITNÍMU PLÁNOVÁNÍ • •

27.11.2007

INFORMATIVNÍ SCHŮZKA KE KOMUNITNÍMU PLÁNOVÁNÍ • •

28.8.2008

Ustanovení pracovních skupin Stanovení úkolů pro další období

JEDNÁNÍ č.1 PRACOVNÍ SKUPINY SENIOŘI • • • •

18. 9. 2008

Základní informování o způsobu komunitního plánování podala krajská metodička pí. Šafránková Monitorování politické podpory projektu a zájmů cílových skupin

Představení zúčastněných Představení definice komunitního plánování Představení každého účastníka a zodpovězení otázky: „Co očekáváte od komunitního plánování sociálních služeb?“ Shrnutí výsledků, další postup, termín dalšího setkání

JEDNÁNÍ č. 1 PRACOVNÍ SKUPINY OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM • • • • • •

Představení zúčastněných Metodika zpracování KPSS Průběh procesu zpracování KPSS města Poděbrady, harmonogram prací Smysl, činnosti, kompetence a pravidla jednání Pracovní skupiny (PS) Komunikační strategie, doplnění cílových skupin/osob, návrhy na způsoby informování, doprovodné akce Shrnutí výsledků, další postup, termín dalšího setkání

6

18. 9. 2008

JEDNÁNÍ č. 1 PRACOVNÍ SKUPINY RODINA, DĚTI, MLÁDEŽ A OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM • • • • • •

9. 10. 2008

30.10.2008 6.11.2008 6.11.2008 V průběhu roku 2009

10.12.2009 10.12.2009 10.12.2009

Představení zúčastněných Metodika zpracování KPSS Průběh procesu zpracování KPSS města Poděbrady, harmonogram prací Smysl, činnosti, kompetence a pravidla jednání Pracovní skupiny (PS) Komunikační strategie, doplnění cílových skupin/osob, návrhy na způsoby informování, doprovodné akce Shrnutí výsledků, další postup, termín dalšího setkání

KOORDINAČNÍ SCHŮZKA Účast: E. Třísková, J. Karbulková, J. Přibáň, Mgr. J. Jánská, PaedDr. K. Husová • E. Třísková seznámila přítomné s výsledky jednání Zastupitelstva města o prodloužení přípravy Komunitního plánu města Poděbrady a okolí do 31.12.2009 • Vedoucí PS prezentovali informace z jednání jednotlivých PS • J. Karbulková informovala o navázané spolupráci s Centrem pro komunitní plánování, konkrétně s paní Mgr. Martinou Macurovou, a dalším postupu při práci PS dle jejich návrhu • Projednání harmonogramu procesu KPSS – termíny jednání PS Senioři Výstup: SWOT analýza viz. kap. 2 PS Osoby se zdrav. post. Výstup: SWOT analýza viz. kap. 2 PS Rodina, D, M / Osoby ohrožené soc. vyloučením Výstup: SWOT analýza viz. kap. 2 Neformální schůzky poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb 1x měsíčně Dotazníková šetření PS Senioři Výstup: Strategické cíle a návrhová opatření PS Osoby se zdrav. post. Výstup: Strategické cíle a návrhová opatření PS Rodina, D, M / Osoby ohrožené soc. vyloučením Výstup: Strategické cíle a návrhová opatření

7

1.3.

Popis jednotlivých cílových skupin

1.3.1. Senioři Stáří je přirozenou fází lidského života. Někdy bývá rychlejší, jindy zase pomalejší. Každá živá buňka je naprogramovaná tak, že jednoho dne zestárne a zpomalí své procesy. Stáří a stárnutí nejsou pojmy totožné. Stárnutí je proces, jehož výsledkem je různý stupeň stáří. Lidé nestárnou stejně rychle – dokonce jednotlivé orgány nestárnou souběžně.. Proto je možné se setkat s četnými individuálními odchylkami. Rozeznáváme stáří: -

kalendářní – určeno podle věkových skupin, rané stáří ve věku 60-74 let, vlastní stáří od 75 let a více biologické – začíná mezi 70. - 80. rokem života (začátek projevů příznaků s onemocněním vyššího věku) demografické – nejčastěji se dolní hranicí pokládá věk 60 nebo 65 let

- psychické - sociální a další Je nutné poznamenat, že věk kalendářní nemusí odpovídat biologickému a vysoký věk kalendářní nemusí znamenat vysoký věk psychický či sociální. Senioři jako uživatelé sociálních služeb tvoří velmi nehomogenní skupinu, neboť senioři vyžadující jakoukoliv sociální službu v terénu či v zařízení mají zcela jiné požadavky vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, sociální situaci a věku, než senioři, věnující se ještě s plným nasazením volno-časovým aktivitám seniorů. S vyšším věkem se však objevují specifické zdravotní a sociální problémy. U starších lidí se zvyšuje výskyt chronických onemocnění. Odhaduje se, že ve věku nad 85 let není prakticky nikdo bez nějaké chronické nemoci. Nejzávažnějším důsledkem nemocnosti starých lidí je snížení jejich soběstačnosti a tím následně i snížení kvality jejich života. Vysoká nemocnost a její následky vedou k vysoké potřebě a spotřebě ambulantní i ústavní zdravotní i sociální péče a potřebě pomoci druhé osoby. Staré osoby, které nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám svého zdravotního stavu nebo svým životním podmínkám, můžeme považovat za rizikové. Světová zdravotnická organizace (WHO) vymezila několik skupin rizikových jedinců (a procentuální výskyt těchto faktorů u jedinců nad 60 let věku): 1. velmi staré osoby nad 80 let věku (12,4%) - (většina z nich vyžaduje intenzivní a zdravotní péči)

8

2. osaměle žijící jedinci (32,7%) - (jednočlenné domácnosti většinou ve staré zástavbě) 3. staré ženy, zejména osamělé a svobodné - (prostorově, emocionálně, bez kontaktů) 4. lidé umístění v ústavních zařízeních (7,1%) 5. izolovaní staří občané (1,8%) 6. bezdětní (16,0%) 7. lidé se závažným chorobami a vadami (11,1%) 8. páry, kdy jeden z partnerů (v některých případech oba) je vážně nemocen nebo handicapován (1,3%) a dále senioři v hmotné v nouzi, z důvodu nízkého příjmu U poměrně vysokého procenta osob nad 60 let věku dochází ke sdružování výše uvedených rizikových faktorů. Největšími problémy v životě starých osob se pak stávají jejich nesoběstačnost a osamělost. To může vést až ke vzniku závislosti starého člověka na okolí. Důsledky osamělosti lze zmírňovat udržováním společenských kontaktů, citlivým přístupem rodiny a veřejnosti a zajištěním potřebné pomoci. Podklad: • •

Střednědobý plán sociálních služeb 2008-2009 (Schváleno Středočeského kraje Usnesením č. 61-21/2007/ZK) Výsledky jednání KPSS PS Senioři dne 28.8.2008 Poděbrady

Zastupitelstvem

1.3.2. Osoby se zdravotním postižením Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je zdravotní postižení částečným nebo úplným omezením schopnosti vykonávat některou činnost či více činností. Je způsobeno poruchou nebo dysfunkcí orgánu. Pojem postižení zahrnuje fyzickou, mentální nebo smyslovou vadu, která může mít přechodný nebo trvalý charakter. Zdravotní postižení je významnou okolností, která ovlivňuje život jedince a klade na něho i na jeho okolí značné nároky. Zdravotní postižení sebou vedle zdravotních a duševních potíží přináší mnohdy i sociální handicap., jelikož brání vykonávat některé aktivity – což může vést až k sociálnímu vyloučení. Zdravotně postižení jsou bezesporu skupinou osob se specifickými potřebami. Skupina uživatelů sociálních služeb v pracovní skupině Osoby se zdravotním postižením, včetně mentálního postižení a duševního onemocnění tvoří velmi velkou nehomogenní skupinu, neboť osoby s různým druhem postižení mají zcela různé požadavky na sociální služby vzhledem ke svému druhu postižení či onemocnění. Cílem péče o občany se zdravotním postižením je nejen poskytovat potřebné zdravotní služby, sociální služby, příspěvek na péči, dávky, případně mimořádné

9

výhody, ale také pojatá v širším pojetí sociální práce zaměřená na zmírňování sociálních dopadů zdravotního postižení a odstraňování bariér, které osobám se zdravotním postižením ztěžují dosažení jejich občanských práv. Jejich integrace do společnosti předpokládá respektování specifických potřeb, vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením – a to ve všech aspektech občanského života. Z hlediska sociální pomoci lze následovně vymezit dle typu postižení: - osoby s mentálním postižením - osoby s tělesným postižením - osoby se smyslovým postižením (zrakové, sluchové) - osoby s duševním a psychickým postižením - osoby se zdravotním postižením - osoby s autismem - osoby s civilizačními chorobami Sociální služby pro tyto cílové skupiny je třeba řešit z pohledu jejich věku: děti, mládež, dospělí Osoby s duševním a psychickým postižením Cílovou skupinu tvoří lidé s duševním onemocněním (diagnostikovaným dle MKN10) a psychickým onemocněním, kteří nemohou dostatečně uspokojovat své bio-psychosociální potřeby z důvodu vzniku a trvání duševní nemoci, lidé (bez diagnózy duševní nemoci) s psychosociálními obtížemi a lidé v psychosociální krizi, tzn. lidé, kteří se ocitli v takové životní situaci, kdy jejich vlastní možnosti a schopnosti na řešení selhávají nebo jsou nedostatečné. Dle uvedené klasifikace zahrnujeme do skupiny osob s duševním onemocněním, osoby s touto diagnózou: -

organická duševní porucha, včetně symptomatické (demence, delirium) porucha vyvolaná účinkem psychoaktivních látek

-

schizofrenie, schizofrenní porucha a porucha s bludy porucha nálady (afektivní porucha) neurotická porucha, porucha vyvolaná stresem a somatoformní porucha behaviorální syndrom spojený s fyziologickými poruchami a somatickými faktory (např. poruchy příjmu jídla, neorganické poruchy spánku) porucha osobnosti a chování

-

Skupina osob s mentálním postižením zde zahrnuta není. Z poskytnutých podkladů obcí Středočeského kraje a z podkladů vytvořených na základě pohledů členů pracovní skupiny vyplynulo, že problematika této skupiny je odlišná a vyžaduje také odlišný přístup. Osoby s mentálním postižením Mentální retardace (mentální postižení) není nemoc, ale spíše stav, charakterizovaný celkovým snížením intelektových schopností, který vzniká v průběhu raného vývoje jedince a může být provázen poruchami adaptace, to je nižší schopnost orientovat se v životním prostředí. Mentální postižení se může také projevovat nerovnoměrným vývojem, omezenou sociální přizpůsobivostí, omezenými komunikačními schopnostmi. 10

Lidé s mentálním postižením jsou schopni i přes své zdravotní znevýhodnění nabývat potřebné dovednosti, užívat je v praktickém životě a učit se dalším dovednostem. Proto je nezbytně nutné nabídnout osobám s mentálním postižením širokou nabídku služeb, tak aby měli možnost rozvíjet se. Hledání optimálního programu pro občany s mentálním postižením musí být individuální, s přihlédnutím ke specifickým potřebám. Program by měl podporovat integraci osob s postižením do běžného života společnosti. Tento proces musí být vzájemný, prospěšný a přínosný pro všechny zúčastněné. Mimo rozšiřování vědomostí a dovedností především praktického života je důležitá pomoc, kterou můžeme charakterizovat jako „doprovázení životem“, tj. pomoc a podpora v situaci, kterou v danou chvíli nemohou zcela sami zvládnout. Osoby s jiným zdravotním postižením (se zrakovým, sluchovým, kombinovaným a tělesným, s civilizačním onemocněním) Osoby se zrakovým postižením Cílovou skupinu tvoří občané s těžkým zrakovým postižením a někdy také s kombinovaným postižením. Podle odborných odhadů představuje tato skupina cca 1,5% populace. Osoby se sluchovým postižením Cílovou skupinou jsou osoby se sluchovým postižením (neslyšící a nedoslýchaví). Sluchové postižení může být dědičné nebo získané (po závažném onemocnění, např. zápal mozkových blan, aj.), je podmíněné životním stylem a také životním prostředím. Většina sluchově postižených osob má kombinované postižení. Osoby se sluchovým postižením jsou většinou osobami zdravotně znevýhodněnými či pobírajícími invalidní důchod – částečný nebo plný. Zapojení do běžné společnosti je nesnadné a často vede ke stresu, psychické nestabilitě, podceňování vlastní osobnosti, aj. Osoby s kombinovaným a tělesným postižením Vytvoření přesné definice cílové skupiny je obtížné. Nelehké je zároveň určit přesný počet občanů, kteří spadají do níže uvedené skupiny. Neexistuje řádná, seriozní evidence těchto osob, o kterou by se dalo opřít. Cílovou skupinu, pro kterou je plán vytvářen, lze definovat následujícím způsobem: A. Občané jakéhokoliv věku s tělesným postižením mobilní a imobilní a s druhově vzniklými problémy. B. Občané jakéhokoliv věku, kteří mají kombinaci tělesného postižení (s mobilitou či mobilitou) s dalším postižením (poruchy smyslové, mentální, psychiatrické, autismus aj.), anebo občané s kombinací nejméně dvou handicapů uvedených v závorce a tato kombinace je natolik znevýhodňuje, že potřebují sociální služby. Občané s civilizačním onemocněním Cílová skupina „občané s civilizačním onemocněním“ zahrnuje velmi široký okruh uživatelů sociálních služeb. Jedná se převážně o osoby: kardiovaskulárním,

11

respiračním, poruchami látkové výměny, pohybového aparátu, neurologická onemocnění př. roztroušená skleróza, s následky po onkologickém onemocnění (po ablaci prsu a stomiky), Bechtěrevovou chorobou, rodiny s dětmi (0 – 18 let) a mládeže (18 – 26 let) s diagnózou Diabetes melitus I. Typu (cukrovka). Zastoupení má též skupina osob HIV pozitivních a nemocných AIDS (poskytovatel). Vesměs se jedná o osoby chronicky nemocné s poruchou autoimunitního systému, způsobenou dědičností, ale také životním prostředím. Většina ZP (80%) má kombinované postižení, s věkem, ale i mnohočetnými projevy dané choroby. Velká část osob této cílové skupiny žije v přímém ohrožení života, či s neustálými bolestmi, trpí chronickou nespavostí a je pod stálým psychickým tlakem. Lidé se vzdávají společenských i pracovních aktivit a strádají osaměním. Dlouho se vyrovnávají s diagnózou, rodinné vazby jsou často porušeny. U dětí je situace složitější v tom, že se o ně musí postarat rodiče (vzdělávání, kontroly u lékaře …). Onemocnění jsou v převážné části v současné době nevyléčitelné. Nejčastější projevy: poruchy hybnosti, vidění, trvalá únava, bolesti páteře, kloubů i svalových úponů, poruchy či omezení dýchání. Poruchy srdeční činnosti, postižení trávícího traktu, stres, dekompenzace diabetu, obtížné hojení ran, cévní komplikace, bolesti postižených orgánů či části těla. Podklad: • •

Střednědobý plán sociálních služeb 2008-2009 (Schváleno Zastupitelstvem Středočeského kraje Usnesením č. 61-21/2007/ZK) Výsledky jednání KPSS PS Osoby se zdravotním postižením ze dne 18. 9. 2008 Poděbrady

12

1.3.3 Rodina, děti a mládež Cílová skupina zahrnuje velmi široký okruh uživatelů sociálních služeb. Je možné říci, že cílová skupina zahrnuje velmi široký okruh uživatelů sociálních služeb. Je možné říci, že do této skupiny patří všechny rodiny s dětmi na území Středočeského kraje, včetně dětí a mládeže žijící mimo rodinu. Poskytovatelé sociálních služeb určených pro vydefinovanou cílovou skupinu zároveň poskytují i služby určené „mladým dospělým“, ve věku 18 – 26 let. Rodina je základní organická jednotka společnosti. Jde o skupinu dvou a více osob žijících spolu v jedné domácnosti, která je spojena manželskými, pokrevními či adoptivními svazky. Dítě: Základ právního postavení dítěte vychází ze Zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, který upravuje zásadní vztahy mezi rodiči a dětmi. Pro účely jednotlivých oblastí se dítě vymezuje odlišně např. pro účely Zákona o sociálně - právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. se dítětem rozumí nezletilá osoba, tj. osoba ve věku do 18 let nebo pro účely Zákona o státní sociální podpoře se za nezaopatřené dítě považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. roku věku za určitých podmínek, atd. Nezletilí: Dle § 8 Občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům), vzniká v plném rozsahu zletilostí, které se nabývá dovršením 18. roku věku. Z hlediska trestního a přestupkového práva je zletilostí dosaženo dovršením 15. roku věku. (V současné době se uvažuje o snížení věkové hranice pro trestní odpovědnost.) Mládež: Nejde o vymezenou kategorii právně. Jde o osoby od 18 do 26 let. Mladiství: Užívá se v trestním právu pro věkovou skupinu 15 až 18 let. Výše charakterizovaná cílová skupina je skupinou se zcela specifickými potřebami, které je nutné řešit specifickou sociální péčí. Budoucnost společnosti záleží především na tom, jakým způsobem bude zacházeno právě s nejmladší generací. Podklad: • •

Střednědobý plán sociálních služeb 2008-2009 (Schváleno Zastupitelstvem Středočeského kraje Usnesením č. 61-21/2007/ZK) Výsledky jednání KPSS PS Rodina, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením ze dne 18. 9. 2008 Poděbrady

13

1.3.4 Osoby ohrožené sociálním vyloučením Cílovou skupinu pracovní skupina definovala následujícím způsobem: Jde o poměrně širokou vnitřně strukturovanou skupinu osob, do které zahrnuje následující kategorie osob: -

-

osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody osoby proti kterým je vedeno trestní stíhání osoby ohrožené trestnou činností osoby, jejichž způsob života a životní návyky vedou ke konfliktu se společností o osoby bez přístřeší o osoby živící se prostitucí oběti násilí a trestných činů

-

osoby závislé na alkoholu či jiných návykových toxikomániích a závislostech (tuto cílovou skupinu řeší samostatně ustanovená pracovní skupina)

-

osoby žijící v sociálně vyloučených romských lokalitách osoby zletilé po ukončení ústavní výchovy (DD, diagnostické ústavy …) a pěstounské péče osoby žijící v náhradní rodinné / pěstounské péči a jejich rodiny osoby a rodiny ovlivněné okamžitou nebo dlouhodobou krizovou situací zákonný zástupce samoživitel osoby s mentálním postižením osoby s problémovou adaptací

Dále: -

dlouhodobě nezaměstnaní etnické menšiny skupina migrantů a uprchlíků

Podklad: • •

Střednědobý plán sociálních služeb 2008-2009 (Schváleno Zastupitelstvem Středočeského kraje Usnesením č. 61-21/2007/ZK) Výsledky jednání KPSS PS Rodina, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením ze dne 18. 9. 2008 Poděbrady

14

1.4.

Pracovní skupiny

Před zahájením procesu byly stanoveny tři cílové skupiny: • Rodina, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením • Osoby se zdravotním postižením • Senioři Pracovní skupiny pracovaly na stanovení návrhu prioritních oblastí, na jejich rozpracování do opatření a aktivit a případném vytipovávání realizátoru. V průběhu procesu, se jednání pracovních skupin účastnili tito členové: Rodina, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Jméno a příjmení Organizace Pracovní zařazení E. Třísková Vedení města ředitelka CSZS, 2. místostarostka Mgr. J. Strunzová OSVZ MěÚ vedoucí odb. sociálních věcí a zdravotnictví J. Rysová OSVZ MěÚ kurátor N. Serbusová OSVZ MěÚ OSPOD PaedDr. K. Husová Komise sociálně-právní předsedkyně komise ochrana dětí MěÚ Mgr.Z. Urbánková Poradna pro rodinu, ředitelka manželství a mezilidské vztahy G. Kaucká Občanská poradna zaměstnanec Nymburk, Poradenské centrum pro oběti násilí a trestných činů P. Plaček, DiS. K-centrum Nymburk jednatel o.s. Semiramis o.s. Mgr. L. Adamkovičová Rodina a dítě, o.s. člen rady o.s. Mateřské centrum Poděbrady Mgr. E. Píšová

DDM Symfonie

ředitelka

PhDr. A. Vaňátková

Pedagogicko psychologická poradna Nymburk Pedagogicko psychologická poradna Nymburk

ředitelka

Mgr. D. Marková

J. Karbulková

psycholog

Koordinátor jednání

15

Osoby se zdravotním postižením Jméno a příjmení Organizace E. Třísková Vedení města Mgr. J. Strunzová

OSVZ MěÚ

Mgr. M. Müllerová

OSVZ MěÚ

J. Přibáň

Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s. Diakonie ČCE Luxor Poděbrady OV STP Nymburk Domov Mladá, poskytovatel sociálních služeb Handicap centrum Srdce, o.p.s. Speciální domov mládeže SPMP Chotěšice Fokus Mladá Boleslav SPCCH Poděbrady Parkinson o.s. Roska o.s. Domov seniorů Luxor Nemocnice Městec Králové Koordinátor jednání

P. Pistor D. Šlemínová M. Nováková M. Müller P. Hněvsová Mgr. M. Šmíd V. Křičková, DiS. I. Tomková K. Kánská Mgr. J. Jánská M. Adamcová D. Voříšková J. Karbulková

Pracovní zařazení ředitelka CSZS, 2. místostarostka vedoucí odb. sociálních věcí a zdravotnictví odbor sociálních věcí dávky pro zdr. postižené zástupce ředitele ředitel střediska sociální pracovnice předsedkyně místní org. ředitel zaměstnanec manager vedoucí Nymburk předsedkyně o.s. předsedkyně o.s. rehabilitační pracovník geriatr

16

Senioři Jméno a příjmení E. Třísková

Organizace Vedení města

Mgr. J. Strunzová

OSVZ MěÚ

Mgr. M. Müllerová

OSVZ MěÚ

J. Přibáň

Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s. Svaz diabetiků Diakonie ČCE Svaz diabetiků

B. Major P. Pistor Ing. Jaroslava Kabelková CSc. H. Bacílková M. Sixtová M. Nováková D. Voříšková I. Tomková MUDr. I. Proxová Z. Waltersteinová Mgr. Jiří Hendrich M. Honzíková Mgr. Jaromír Novák J. Karbulková

ČČK klub Žižkovák OV STP Nymburk Nemocnice Městec Králové SPCCH Poděbrady Lékař Klub důchodců Domov Na Zámku, poskytovatel sociálních služeb Domov Rožďalovice, poskytovatel sociálních služeb Domov seniorů Luxor Koordinátor jednání

Pracovní zařazení ředitelka CSZS, 2. místostarostka vedoucí odb. sociálních věcí a zdravotnictví Odbor sociálních věcí dávky pro zdr. postižené zástupce ředitele člen místní skupiny ředitel střediska předsedkyně míst.org. člen neformální vedoucí předsedkyně místní org. sociální pracovník předsedkyně míst.org. předsedkyně míst.org. ředitel ředitelka ředitel

17

1.5. Definice pojmů používaných v sociálních službách a plánování sociálních služeb 1.5.1. Základní typy sociálních služeb Základní druhy sociálních služeb jsou: A) sociální poradenství B) služby sociální péče C) služby sociální prevence. Základní formy poskytování sociálních služeb: Sociální služby mohou být poskytovány formou ambulantní, terénní nebo pobytovou. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí.

1.5.2. Základní typy zařízení (institucí) poskytujících sociální služby Sociální služby jsou poskytovány v následujících typech zařízení: (Bližší charakteristiku jednotlivých zařízení, soubor služeb, které poskytují, formu poskytování služeb a skupinu osob, pro které jsou služby jednotlivých zařízení určeny, uvádíme dále.) a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l)

centra denních služeb denní stacionáře týdenní stacionáře domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem chráněné bydlení azylové domy domy na půl cesty zařízení pro krizovou pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

18

m) n) o) p) q) r)

noclehárny terapeutické komunity sociální poradny sociálně terapeutické dílny centra sociálně rehabilitačních služeb pracoviště rané péče

1.5.3. Bližší charakteristika jednotlivých druhů sociálních služeb, resp. zařízení poskytujících sociální služby

A. Sociální poradenství Zahrnuje a) základní sociální poradenství b) odborné sociální poradenství Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí, zahrnuje též sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. Odborné sociální poradenství obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. B. Služby sociální péče Služby sociální péče pomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. a) Osobní asistence Osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje. Služba obsahuje zejména tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, pomoc při zajištění 19

stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. b) Pečovatelská služba Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. c) Tísňová péče Tísňová péče je terénní služba, kterou se poskytuje nepřetržitá distanční hlasová a elektronická komunikace s osobami vystaveným stálému vysokému riziku ohrožení zdraví nebo života v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí nebo zprostředkování neodkladné pomoci při krizové situaci, sociální poradenství, sociálně terapeutické činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv, ochráněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. d) Průvodcovské a předčitatelské služby Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní služby poskytované osobám, jejichž schopnosti jsou sníženy z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace, a pomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Služby mohou být poskytovány též jako součást jiných služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. e) Podpora samostatného bydlení Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. f) Odlehčovací služby Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní 20

osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování v případě pobytové služby, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. g) Centra denních služeb V centrech denních služeb se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. h) Denní stacionáře V denních stacionářích se poskytují služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. ch) Týdenní stacionáře V týdenních stacionářích se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro poskytnutí osobní hygieny, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí. i) Domovy pro osoby se zdravotním postižením V domovech pro osoby se zdravotním postižením se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, výchovné , vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

21

j) Domovy pro seniory V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytování ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu., zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. k) Domovy se zvláštním režimem V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, osobám s Alzheimerovou chorobou, osobám se stařeckou či jiným typem demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. l) Chráněné bydlení Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. m) Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Ve zdravotnických zařízeních ústavní péče se poskytují pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují ústavní zdravotní péči, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci jiné fyzické osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení ústavní péče do doby, než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních nebo ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

22

C. Služby sociální prevence Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou sociálním vyloučením potencionálně ohroženy z důvodu krizové sociální situace, nebo pro jejich životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. a) Raná péče Raná péče je terénní, popřípadě ambulantní služba poskytovaná dítěti a rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivé sociální situace. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. b) Telefonická krizová pomoc Služba telefonické krizové pomoci je terénní služba poskytovaná na přechodnou dobu osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami. Služba obsahuje tyto základní činnosti: telefonickou krizovou pomoc, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. c) Tlumočnické služby Tlumočnické služby jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované osobám s poruchami komunikace způsobenými především smyslovým postižením, které zamezuje běžné komunikaci s okolím bez pomoci jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. d) Azylové domy Azylové domy poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. e) Domy na půl cesty Domy na půl cesty poskytují pobytové služby zpravidla pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež, a pro osoby, které jsou propuštěny z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby. Způsob poskytování sociálních služeb v těchto zařízeních je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským

23

prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. f) Kontaktní centra Kontaktní centra jsou nízkoprahová zařízení poskytující ambulantní, popřípadě terénní služby osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Cílem služby je snižování sociálních a zdravotních rizik spojených se zneužíváním návykových látek. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. g) Krizová pomoc Krizová pomoc je terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami. Na základě rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí nebo zákazu vstupu do něj vydaného podle zvláštního právního předpisu 26), je osobě ohrožené násilným chováním vykázané osoby nabídnuta pomoc do 48 hodin od doručení opisu tohoto rozhodnutí. V tomto případě je součástí služby koordinace pomoci poskytované orgány veřejné správy a dalšími právnickými a fyzickými osobami osobě ohrožené útokem. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. h) Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová denní centra poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby pro osoby bez přístřeší. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

i) Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let věku ohroženým společensky nežádoucími jevy. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služba může být poskytována osobám anonymně. Služba obsahuje tyto základní činnosti: výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. j) Noclehárny Noclehárny poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí přenocování.

24

k) Služby následné péče Služby následné péče jsou terénní služby poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislých na návykových látkách, které absolvovaly ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují. Služba obsahuje tyto základní činnosti. Sociálně terapeutické činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. l) Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. Služba obsahuje tyto základní činnosti: výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. m) Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně aktivizační služby jsou ambulantní, popřípadě terénní služby poskytované osobám v důchodovém věku nebo osobám se zdravotním postižením ohroženým sociálním vyloučením. Služba obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. n) Sociálně terapeutické dílny Sociálně terapeutické dílny jsou ambulantní služby poskytované osobám se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, které nejsou z tohoto důvodu umístitelné na otevřeném ani chráněném trhu práce. Jejich účelem je dlouhodobá a pravidelná podpora zdokonalování pracovních návyků a dovedností prostřednictvím sociálně pracovní terapie. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. o) Terapeutické komunity Terapeutické komunity poskytují pobytové služby i na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které mají zájem o začlenění do běžného života. Služba obsahuje tyto základní činnosti: poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

25

p) Terénní programy Terénní programy jsou terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Služba může být osobám poskytována anonymně. Služba obsahuje tyto základní činnosti: zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. r)

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností,posilováním návyků a nácvikem výkonu běžných, pro samotný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potencionálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou terénních a ambulantních služeb, nebo formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb. Služba obsahuje tyto základní činnosti: nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Služba poskytována formou pobytových služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb obsahuje vedle výše jmenovaných základních činností následující služby: poskytnutí ubytování, poskytnutí stravy, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu. 1.5.4. Podmínky poskytování sociálních služeb Sociální služby lze poskytovat jen na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb. Toto oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci. O registraci rozhoduje krajský úřad příslušný podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby. V případě, že zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, rozhoduje o registraci toto ministerstvo. Podání písemné žádosti o registraci, bezúhonnost a odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby (podrobně viz zákon o sociálních službách), zajištění hygienických podmínek, jsou-li služby poskytovány v zařízení sociálních služeb, vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby, zajištění materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních služeb. Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních služeb, do kterého zapisuje poskytovatele sociálních služeb. Podmínkou registrace je mimo jiné dodržovat standardy kvality sociálních služeb. Tyto standardy mohou být průběžně kontrolovány tzv. inspektory kvality sociálních služeb. Dotace ze státního rozpočtu se poskytuje na zajištění poskytování sociálních služeb poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru. Dotace se poskytuje k financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb. Dotace ze státního rozpočtu je 26

poskytována prostřednictvím rozpočtu kraje. Dále podrobně viz zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 1.5.5 Pojmy plánování rozvoje sociálních služeb a)

Sociální službou se rozumí činnost nebo souhrn činností poskytující osobám pomoc v nepříznivé sociální situaci a ochranu před sociálním vyloučením s cílem umožnit jim zapojení se do běžného života společnosti a využívat obvyklým způsobem jiných systémů (např. bydlení, školství, zdravotnictví, služby zaměstnanosti atd).

b)

Nepříznivou sociální situací se rozumí taková situace, ve které osoba pro ztrátu soběstačnosti z důvodu věku, zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby nebo z jiných závažných důvodů, nebo jestliže její způsob života vede ke konfliktu se společností, není schopna dostatečně zabezpečovat a uspokojovat své životní potřeby a tyto potřeby nejsou ani jinak dostatečně zabezpečeny.

c)

Standardy kvality sociálních služeb se rozumí soubor kritérií, která umožňují rozpoznat úroveň kvality poskytovaných sociálních služeb v oblasti procedurální, personální a provozní.

d)

Uživatelem se rozumí osoba, které jsou poskytovány sociální služby z důvodu její nepříznivé sociální situace, služby na podporu integrace cizinců a na podporu rovnosti žen a mužů.

e)

Integrací cizinců se rozumí komplexní proces postupného začleňování cizinců do stávajících vazeb a struktur společnosti a podpora aktivního a samostatného života cizinců v ČR. Integrace je zaměřena kromě cizinců i na občany ČR s cílem zvýšit informovanost obou skupin a zkvalitnit rozvoj vztahů mezi komunitami.

f)

Poskytovatel sociálních služeb je subjekt, který služby poskytuje a nabízí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem.

g)

Zadavatel sociálních služeb je zejména obec a kraj. Zadavatel je odpovědný za zajištění sociálních služeb na příslušném území.

h)

Triáda/triangl je výraz, kterým je označování partnerství mezi uživatelem, poskytovatelem a zadavatelem sociálních služeb, resp. Trojice, kterou osobně tvoří.

i)

Řídící/koordinační skupina je skupina tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a dalšími zájemci o proces plánování rozvoje sociálních služeb, která je utvořena na samém začátku procesu. Řídící/koordinační skupina je zodpovědná za proces plánování rozvoje

27

sociálních služeb, činní zásadní rozhodnutí a řídí proces plánování rozvoje sociálních služeb. j)

Pracovní skupina je skupina tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a dalšími zájemci o proces plánování rozvoje sociálních služeb, která řeší konkrétní úkoly v rámci procesu plánování rozvoje sociálních služeb. Např. navrhuje a připomínkuje dílčí část plánu rozvoje sociálních služeb. I v rámci jedné priority může být vytvořeno více pracovních skupin pro konkrétní úkoly – návrh úkolů, řízení a kontrola uskutečňování, apod.

k)

Vize, poslání (hodnoty) – vysvětlují, proč vůbec plánování rozvoje sociálních služeb děláme a jaké hodnoty tím chceme naplnit, jejich obsahem je základní dohoda mezi účastníky plánování rozvoje sociálních služeb („základní listina“či „ústava“ plánování rozvoje sociálních služeb)

l)

Specifický cíl – vymezuje oblast/téma/problém jimiž se budeme zabývat nyní (a jiná zatím odložíme), základní směry, z nichž pak vyplynou konkrétní aktivity (úkoly).

m)

Navrhovaná patření – podrobněji rozvádějí jednotlivé specifické cíle, popisují způsoby, které povedou k naplnění vybraných specifických cílů.

n)

Aktivity – popisují, jaké konkrétní úkoly/projekty se v rámci priorit a opatření klademe, s určením zodpovědné osoby či organizace, finanční náročnosti a časového termínu. U každé aktivity je uvedena zodpovědná organizace, finanční náročnost a termín realizace. Konkrétní aktivity budou uvedeny v Akčním plánu města Poděbrady.

28

Analytická část 2.

ZÁKLADNÍ SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE

Sociálně demografická analýza je vstupním analytickým materiálem, který mapuje aktuální situaci ve městě jako podklad pro vypracování komunitního plánu sociálních služeb.

2.1.

Charakter města a okolí

2.1.1. Širší zázemí města Poděbrady je vymezeno jako obvod obce s rozšířenou působností (ORP) Poděbrady. Město Poděbrady k sobě váže celkem 34 obcí1, a to včetně subregionu Městec Králové. Vytvářejí tak mikroregion 1. stupně (Hampl, 2001). Na stejné řádovostní úrovni mají Poděbrady 5 sousedů (Nymburk, Kolín, Nový Bydžov, Jičín a Hradec Králové). V rámci mikroregionu 1. stupně Poděbrady přitahují subregion Městec Králové, což je jediná další obec se statutem města v mikroregionu s hodnotou komplexní velikosti2 (KV) 3,3 (2001), resp. 3,2 (1991), což ji v žebříčku měst v Česku řadí na 279. místo, Poděbrady zaujímají 104. místo. Mikroregion se vyznačuje tím, že jeho fyzicko-geografické vymezení prakticky není možné. Celá oblast je nížinatá, úrodná, jednotlivé okolní mikroregiony nejsou odděleny fyzicko-geografickými bariérami. Poděbradský region se od sousedních výrazně neodlišuje. Logické je proto výrazné dopravní, historické a nakonec i ekonomické propojení s Nymburkem i Kolínem, kde nalezneme i podobnou ekonomickou strukturu. V zájmové oblasti se odehrálo mezi městy Poděbrady a Nymburk mnohaleté soupeření o pozici správního střediska oblasti. V období let 1848–1960, po němž bylo se socialistickou ústavou zavedeno i nové administrativní členění, byly sídlem politického okresu Poděbrady. Od roku 1960 přešla, a to zejména z politických důvodů, spádová oblast Poděbrad pod nově vzniklý okres Nymburk.

2.1.2. Geografická poloha Základní charakteristikou každého území, mikroregion Poděbradska nevyjímaje, jsou geografické podmínky a poloha. Ty do značné míry předurčují historický, hospodářský a regionální vývoj a změny a prostorovou organizaci v rámci širších i vnitřních vztahů a vazeb. Město Poděbrady a jeho mikroregion se nacházejí 50 km od Prahy na východním okraji Středočeského kraje. Na jeho rozloze 348,58 km² žije 28 724 obyvatel (k 1.1.2005) s hustotou zalidnění 82,4 obyvatel na km2. Počet obyvatel se trvale snižuje a s ním i hustota zalidnění. V samotných Poděbradech žije téměř polovina obyvatelstva mikroregionu (45,9 %), což vypovídá o jednoznačném dominantním postavení jádra obvodu, přestože jeho lokalizace v rámci mikroregionu je velmi excentrická. Poděbrady mohou těžit z výhodné a příznivé fyzickogeografické a historicko-geografické polohy ve středním Polabí, která se projevila

29

v historickém vývoji regionu a města po stránce administrativně-správní, hospodářské, kulturní i dopravní. Význam polohy Poděbrad a jejich zázemí významně posiluje blízkost hlavního města Prahy, po tisíc let trvale hlavního a dominantního střediska celé země. Postavení Poděbrad v českém prostoru a vůči Praze umocňuje výhodná geodopravní poloha, a to především v silniční dopravě, protože leží na vysoce frekventované a exponované trase E67 mezi Prahou a Hradcem Králové (exponovanost tvoří velká města a hlavní osy, jež je spojují) v těsné blízkosti nově zprovozněného úseku dálnice D11. V menší míře to platí i pro dopravu železniční, i když hlavní koridor probíhá mimo vlastní město Poděbrady. Poděbrady jsou významným společenským centrem nejen ve Středočeském kraji, ale i v celorepublikovém měřítku. Kromě lázeňské historie a současnosti je to město s bohatým, rušným kulturním životem poskytující také řadu sportovních a rekreačních možností. Město je obklopeno lužními lesy a přírodními parky, ve městě je dostatek zeleně.

2.2.

Obyvatelstvo

První osady vznikaly při nejfrekventovanějších brodech přes Labe, z nich se rozvinula obchodní a řemeslnická střediska (Poděbrady, Nymburk). Poděbrady se začaly ve středověku rozrůstat v podhradí poděbradského hradu a později zámku a roku 1472 byly povýšeny na město. Po reformě státní správy v roce 1848 se Poděbrady (podobně jako Nymburk) staly sídlem správy okresního hejtmanství (podkrajský úřad – samosprávný okres), který zahrnoval 2 soudní okresy: Poděbrady a Městec Králové. Roku 1868 byl k okresu Poděbrady přičleněn Nymburk a tento stav trval do roku 1960. Kontinuální nárůst počtu obyvatel kulminoval v roce 1930. V důsledku velké hospodářské krize a období 2. světové války následoval propad na úroveň přelomu století. Za 40 let socialistického období došlo od roku 1950 k rychlému a plynulému poklesu počtu obyvatel o 18 %. Tento trend se v transformačním období po roce 1989 nejprve zmírnil, na přelomu století se zastavil (byť na hodnotě nižší než v roce 1869) a v posledních letech se trend pomalu obrací a počet obyvatel začíná mírně růst. Ve dlouhodobém vývoji se počet obyvatel vlastních Poděbrad zvýšil 2,7 krát (z 5 tisíc na 13,5 tisíc.), zatímco v ostatním území mikroregionu došlo k poklesu o 36% (z 24 tisíc na 15,5 tisíc). Tato „urbanizace“ v rámci mikroregionu probíhala v návaznosti na vývoj a změny v tlivých sektorů a odvětví (zemědělství versus průmysl a služby). Přirozené nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva v mikroregionu Poděbrady se v období, kdy zemí patřilo k okresu Nymburk, mírně prohloubilo a znamenalo pokračující koncentraci obyvatelstva (Hampl, 2005). Tento vývoj byl do značné míry výsledkem asynchronního vývoje mezi městem Poděbrady (v roce 2001 46 % obyvatel mikroregionu) a zázemím (ostatně tak tomu bylo i u jiných regionů). Hlavním důvodem je zemědělský charakter mikroregionu, kdy v procesu změn sektorové struktury zeslábl „venkov“ (pokles primárního sektoru) a těžiště vývoje a změn se přesunulo do měst (sekundární sektor – průmysl resp. sektor služeb, a to zejména po roce 1989). Tento trend se poněkud změnil po roce 1989, kdy došlo k obratu ve vývoji zejména příměstských obcí (suburbanizace, přesun k bydlení v rodinných domcích atd.). Svědčí o tom mírný pokles dříve rostoucího podílu Poděbrad na počtu obyvatelstva do roku 2005. 30

Mikroregion Poděbrady se vyznačuje tím, že má ve Středočeském kraji nejvyšší průměrný věk obyvatel (41,3 let), obyvatelstvo v mikroregionu Poděbrady patří k nejstarším v celém Česku. Celkový přírůstek obyvatel v transformačním období v mikroregionu Poděbrady byl výrazně záporný (-3,0 na 1000 obyv.), způsobený hlavně výrazným přirozeným úbytkem (-4,3 na 1000 obyv.), zatímco migrační saldo bylo v mikroregionu Poděbrady za období let 1991- 2003 kladné (1,3 na 1000 obyvatel). Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel v mikroregionu Poděbrady míří ke zkvalitňování lidských zdrojů. Pozoruhodný a slibný je pokles počtu obyvatel bez maturity o 10 %(z 72,3 % na 62,4 %) a nárůst podílu obyvatel s maturitou o 3 %. Výrazným znakem pro rozvoj a úspěšnost regionu je podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí (přepočteno na populaci starší 15 let) a zejména schopnost udržet si tyto lidi v místě bydliště. Tato charakteristika nabývá na důležitosti zvláště v době, kdy za hlavní zdroj konkurenceschopnosti jsou považovány vědomosti, schopnost učit se a inovovat (Blažek, Uhlíř, 2002). Rozdíl v této schopnosti je klíčovým mechanismem regionální diferenciace. Vývojovým trendem v mikroregionu Poděbrady je kontinuální zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (a to hlavně u žen) z 5,7 % (1991) na 7,8 % (2004). Je nadprůměrný v kraji, jelikož v mikroregionu Poděbrady působí i vliv několika středních škol a jedné VOŠ v městě Poděbrady, kde nacházejí uplatnění vysokoškolsky vzdělaní lidé (profesoři). Nejvyšší podíly vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva v rámci mikroregionu Poděbrady jsou pochopitelně v Poděbradech a v obcích v jejich zázemí, zatímco směrem do periferních částí regionu se tento podíl snižuje. Jedním z nejdůležitějších ukazatelů úspěšnosti hospodářské transformace regionu je míra nezaměstnanosti. Mikroregion Poděbrady vykazoval v rámci Středočeského kraje, po nárůstu od roku 2002 (8,08 %), mírně nadprůměrnou hodnotu 8,85 % (2004). Zajímavějším ukazatelem však je počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo, ve kterém je mikroregion Poděbrady negativní. Je to zřejmě důsledkem najímání pracovních sil z celé republiky i ze zahraničí v blízkých velkých firmách (Škoda v Mladé Boleslavi, TPCA v Ovčárech aj.), zatímco místní obyvatelé tak přicházejí o potenciální pracovní místa.

3.

DEMOGRAFICKÁ PROGNÓZA VÝVOJE MĚSTA PODĚBRADY (OBDOBÍ 2007–2030) 1

3.1.

OBYVATELSTVA

Cíl demografické prognózy

Prognóza populačního vývoje města Poděbrady má za cíl přehledně zpracovat trendy populačního vývoje a závěry, které z nich vyplývají. Výchozí pohlavní a věková strukturu obyvatel města Poděbrady byla bezezbytku převzata z databáze Českého statistického úřadu. Ten pro účely této studie poskytl úplné struktury obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku. 1

B. BURCIN, T. KUČERA A Z. ČERMÁK: ANALÝZA A PROGNÓZA VÝVOJE OBYVATELSTVA MĚSTA PODĚBRADY

31

Prognostické závěry jsou specifickým druhem kvalifikovaných odhadů. Jako takové mají pravděpodobnostní charakter a jsou tedy zatíženy větší či menší mírou neurčitosti. S vědomím této skutečnosti musí být také interpretovány.

3.2.

Demografická prognóza města

Prognóza vývoje obyvatelstva ve správním území města Poděbrady byla zpracována pro dané území a jeho obyvatelstvo jako celek. Na výchozí pohlavně věkovou strukturu populace k 31.12.2006 byly v každém projekčním kroku souběžně aplikovány parametry zachycující očekávanou úroveň plodnosti, úmrtnosti a migrace. Celkem vznikly tři řady prognostických výpočtů zachycující očekávaný demografický vývoj obyvatelstva. Vzhledem k neurčitosti prognostických výsledků by totiž výslednou prognózu počtu a pohlavně věkové struktury obyvatel měly tvořit tři varianty perspektivního vývoje: střední, vysoká a nízká. Krajní dvě přitom kolem střední varianty vymezující oblast, v níž by se budoucí vývoj měl s vysokou pravděpodobností pohybovat. Nejdůležitější z těchto variant je střední varianta, která představuje v době sestavení prognózy nejpravděpodobnější trajektorii perspektivního vývoje. Vysoká a nízká varianta pak vymezují realistické rámce našeho očekávání s ohledem na míru neurčitosti výsledků daných střední variantou. Ty by neměly být dalším vývojem v žádném okamžiku období prognózy překročeny, respektive jejich překročení by mělo být jen málo pravděpodobné. Na tomto místě prezentovaná střední varianta souhrnné prognózy vznikla aplikací parametrů, které odpovídají středním variantám očekávaného vývoje všech tří složek demografické reprodukce (plodnosti, úmrtnosti a migrace) na výchozí věkovou strukturu obyvatelstva města Poděbrady. Vysoká a nízká varianta jsou založeny na analogické kombinaci vysokých, resp. nízkých variant dílčích prognóz. S ohledem na přehlednost základní prezentace výsledků jsou v textové části, s výjimkou údajů o vývoji celkového počtu obyvatel, publikovány pouze výsledky odpovídající střední variantě prognózy.

3.3. Souhrnná charakteristika populační reprodukce

očekávaného

vývoje

složek

Výsledné představy o perspektivním vývoji jednotlivých složek demografické reprodukce obyvatel města Poděbrady odpovídají prognózovaným hodnotám parametrů projekčního modelu tak, jak byly odhadnuty v rámci dílčích prognóz plodnosti, úmrtnosti a stěhování obyvatelstva. Rok nízká 2007 2010 2015 2020 2025 2030

1,29 1,35 1,35 1,35 1,36 1,37

Plodnost (úhrnná plodnost) střední vysoká 1,30 1,40 1,42 1,44 1,47 1,52

1,31 1,46 1,51 1,56 1,60 1,65 32

Rok

Úmrtnost (naděje dožití při narození) Muži nízká střední vysoká

2007 2010 2015 2020 2025 2030

74,62 75,22 76,25 77,29 78,21 79,05

Rok

Úmrtnost (naděje dožití při narození) Ženy nízká střední vysoká

2007 2010 2015 2020 2025 2030

80,71 81,28 82,23 83,11 83,91 84,61

Rok

75,17 75,94 77,24 78,47 79,64 80,70

81,20 81,91 83,08 84,16 85,15 86,03

75,78 76,72 78,23 79,59 80,89 82,04

81,75 82,60 83,94 85,16 86,26 87,20

Migrace (migrační saldo)

2007 2010 2015 2020 2025 2030

3.4.

nízká

střední

vysoká

53 10 –55 –44 –37 22

66 55 43 41 42 36

73 82 97 108 127 160

Vývoj celkového počtu obyvatel

Z výsledků prognózy vyplývá, že počet obyvatel města Poděbrady bude s největší pravděpodobností stagnovat, a to po celé období prognózy vymezené roky 2007 a 2030. Výsledné meziroční změny celkového počtu obyvatel by se měly převážně pohybovat v řádu jednotek až desítek osob. V nejpravděpodobnějším scénáři budoucího vývoje je nutné počítat se zvýšením početního stavu obyvatelstva asi o 350 osob, až k hranici 13,6 tisíc osob v roce 2020, tedy s růstem o necelá tři procenta za období příštích 10 až 15 let. Podle vysoké varianty vývoje však nelze vyloučit ani pokles či vzestup celkového počtu obyvatel. Vysokou variantu určuje souběh vyšší plodnosti, rychlejšího růstu naděje dožití a tedy nižší intenzity úmrtnosti, spolu s poměrně vysokými migračními zisky. Jejich společným působením by v příštích dvaceti letech mohl počet obyvatel města

33

Poděbrady dosáhnout hodnoty 15,0 tis. osob s tendencí k dalšímu dynamickému růstu. Zároveň však nelze vyloučit ani poměrně hluboký pokles počtu obyvatel – v horizontu prognózy o celé 2 tis. osob. Na budoucím vývoji celkového počtu obyvatel se budou podílet všechny složky populačního vývoje, avšak o tom, jaký bude výsledný charakter reprodukce, rozhodne sama migrace. Pouze dostatečné, v čase rostoucí migrační zisky totiž mohou zajistit růst celkového počtu obyvatel, a to proto, že vlastní reprodukční potenciál poděbradské populace vzhledem k jejímu poměrně intenzivnímu stárnutí a trvale nízké úrovni plodnosti (v porovnání s úrovní, která by mohla zajistit alespoň prostou reprodukci) je pro zajištění populačního růstu zcela nedostatečný. Podle žádné z variant totiž nemůžeme očekávat kladné přírůstky přirozenou měnou, tedy početní převahu narozených nad zemřelými. Rok nízká 13287 13286 12929 12392 11813 11213

2007 2010 2015 2020 2025 2030

3.5.

Celkový počet obyvatel střední 13308 13447 13568 13591 13553 13422

vysoká 13324 13564 14000 14450 14937 15509

Změny věkové struktury

V moderní době v souvislosti s intenzifikací lidských činností význam prostého počtu obyvatel ustoupil do pozadí a podstatně důležitější populační charakteristikou se stalo věkové složení obyvatelstva. Očekávaný vývoj věkové struktury obyvatelstva je do značné míry předurčován tvarem výchozí věkové struktury a především jejími nepravidelnostmi. V případě města Poděbrady, jehož obyvatelstvo se vyznačuje poněkud pravidelnějším rozložením obyvatel podle věku, než s jakým se v našich podmínkách obvykle setkáváme, můžeme počítat také s plynulejším vývojem věkové struktury. Základní tendence vývoje přitom budou shodné s vývojem populace Česka, tzn. že i obyvatelstvo Poděbrad bude stárnout, poměrně dynamicky poroste průměrný věk obyvatel a odpovídající vzestup zaznamenají i hodnoty dalších charakteristik věkové struktury. Věková struktura obyvatel Poděbrad je v současnosti výrazně starší než struktura obyvatel Česka, když průměrný věk činí 42,1 roku. To je hodnota o dva roky vyšší než hodnota celostátní. Z tohoto důvodu další stárnutí již nebude patrně tak dynamické jako v celostátním měřítku. Přesto by však podle našich předpokladů a očekávání měl průměrný věk obyvatel města Poděbrady koncem období prognózy dosahovat hodnot vyšších minimálně o 3,5 roku vyšších. Pokud by se však naplnil scénář vývoje odpovídající nízké variantě, bylo by v roce 2030 průměrnému občanovi Poděbrad více než 50 let (50,3 roku), což je z populačního hlediska stále ještě nesnadno představitelná hodnota. Z hlediska počtů obyvatel v jednotlivých věkových skupinách nastanou v období prognózy výraznější změny v první pětině věkové pyramidy, přibližně mezi 0. a 20. rokem věku. V tomto úseku se počet obyvatel nejprve kolem poloviny období prognózy zvýší v důsledku aktuálně vyšší porodnosti asi o jednu desetinu oproti současnému stavu, aby ve druhé polovině období opět 34

klesl na výchozí úroveň. Samotný podíl dětí ve věku do 15 let na celkovém počtu obyvatel města Poděbrad by mohl podle našich odhadů a propočtů v příštích deseti letech reálně vzrůst ze současných 12,8 % na hodnotu kolem 14,5 %, tedy téměř o dva procentní body, což ve výsledku představuje nárůst bezmála o 300 dětí všech věkových skupin. Počet dospělých obyvatel Poděbrad v mladším a středním věku svého maxima, obdobně jako v případě České republiky, již v nedávné době dosáhl a v perspektivě bude dále jen klesat. V příštím čtvrtstoletí tak počet osob ve věku ekonomické aktivity plynulým vývojem poklesne, a to s největší pravděpodobností asi o jednu dvanáctinu. Pokud by se však průběžně neposouvala hranice důchodového věku, byl by pokles počtu osob v produktivním věku citelnější. K nejvýraznějším a patrně také k nejdůležitějším změnám věkové struktury mimo jakoukoliv pochybnost dojde na jejím konci, resp. vrcholu. Přes věk 65 let, který dnes představuje hranici seniorského stavu, se budou postupně nasouvat poměrně velmi početné generace obyvatel narozených v období 2. světové války a obzvláště pak po ní, které vystřídají početně slabší generace narozených ve 30. letech 20. století. Nové generace seniorů budou navíc se vší pravděpodobností vystaveny podstatně příznivějším úmrtnostním poměrům než generace před nimi a do vyššího věku proto z nich bude přežívat podstatně více jedinců než dříve. Počet seniorů ve městě Poděbrady do roku 2030 velmi pravděpodobně vzroste ze současných přibližně 2,3 tisíc asi na 3,6 tisíc obyvatel, tj o více než polovinu. Současně osob v poproduktivním věku přibude za stejné období „jen“ necelá čtvrtina, neboť jim současný základ navyšují relativně velmi početné generace narozených na počátku 40. let a navíc s průběžně rostoucí hranicí důchodového věku se zužuje vymezení této věkové kategorie. Přesto v roce 2030 bude v poproduktivním věku přibližně každý třetí občan Poděbrad. Porovnání očekávaných věkových struktur se strukturou výchozí naznačilo, že změny podílu dětské i poproduktivní složky obyvatelstva v sobě skrývají některé poměrně složité strukturální změny, které jsou poplatné nepravidelnostem věkové struktury. Pro rozhodovací proces jsou přitom tyto vnitřní změny obvykle důležitější než změny početní velikosti či zastoupení celé široce pojaté věkové struktury. V případě dětské složky je například pro rozhodování o kapacitě předškolních a školních zařízení důležité, že v nejbližších přibližně pěti až osmi letech musíme v Poděbradech očekávat nezanedbatelné zvyšování počtu dětí ve věku 3–5 let a to na úroveň asi o čtvrtinu vyšší než koncem roku 2006. Přitom do roku 2030 by počet dětí ve věku, kdy mohou navštěvovat mateřskou školu, mohl reálně klesnout opět pod svou současnou velikostní úroveň. Dětí ve skupině 6–10 let, která v rozhodující míře vymezuje velikost kontingentu žáků prvního stupně základních škol, bude se značnou pravděpodobností také poměrně dynamicky přibývat, ale až po té, co v letošním roce dosáhne svého minima. Mezi lety 2016 až 2019 by měl jejich počet kulminovat na úrovni o 30 % vyšší ve srovnání se současností. Na rozdíl od dětí předškolního věku počet dětí ve věku 6–10 let pod svou současnou úroveň v horizontu prognózy patrně nesestoupí. Očekávaný poměrně výrazný vzestup počtu dětí na prvním stupni základních škol bude ještě v příštích přibližně pěti až šesti letech poněkud kompenzován vývojem počtu dětí věkem odpovídajících žákům druhého stupně základních škol (věková skupina 11– 14 let). Do roku 2010 by se totiž jejich počet v populaci města Poděbrady měl snížit o plných 10 % v porovnání s výchozím stavem z konce roku 2006. V dalším vývoji počtu dětí dotčené věkové skupiny dojde k vyrovnání úvodního poklesu, přičemž výchozího počtu dětí by mělo být opět dosaženo mezi lety 2014 a 2015. V následujícím deseti až dvanáctiletém období by pak jejich počet měl dynamicky růst, přičemž největší nároky na kapacitu základních škol by se měly projevit

35

právě mezi lety 2018 a 2022. V té době bude ve věku povinné školní docházky v Poděbradech přibližně 1,2 tis. dětí oproti současným 1,0 tis. dětí. Po roce 2020 patrně opět dojde k poklesu, a to přibližně na úroveň 1,1 tis. v roce 2030. Očekávané výkyvy ve vývoji počtu dětí ve věku povinné školní docházky jsou sice znatelné, nicméně nejsou tak výrazné jako v případě celého Česka a většiny jeho měst, což pro město Poděbrady znamená nemalou komparativní výhodu.

3.6.

Závěrečná poznámka

Přestože populační vývoj města Poděbrad bude v příštích zhruba dvou desetiletích z hlediska velikosti změn celkového počtu obyvatel relativně velmi poklidný, z pohledu vývoje věkové struktury tomu tak nebude. Také v tomto případě obyvatelstvo Poděbrad patrně nečekají takové zvraty, turbulence a rozsah a dynamika změn, jako většinu jiných lokálních a regionálních populací, celostátní nevyjímaje. Přesto budoucí vývoj obyvatelstva v Poděbradech povede k výrazným strukturálním změnám, které se odrazí v nezanedbatelném růstu nároků na kapacity mateřských a základních škol, a zejména pak požadavků na zajištění zdravotní péče a sociálních služeb. Většina z prognózovaných změn, jako například výrazný růst počtu i podílu seniorů v populaci, je přitom ve svých základních obrysech nevyhnutelná, přičemž nástup některých z nich je v současnosti již možné dokonce empiricky podchytit. Proto je načase začít promýšlet řešení potenciálních problémů, které tyto změny s sebou mohou přinést nebo přinesou a které se již relativně brzy s větší či menší intenzitou projeví v každodenním životě obyvatel města Poděbrady.

36

4.

SWOT ANALÝZY SYSTÉMU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA PODĚBRADY A JEHO OKOLÍ

Úvod SWOT analýza je nástroj, který nám umožňuje shrnout a stručně zaznamenat silné, slabé stránky, příležitostí a ohrožení systému sociálních služeb na daném území. • •

silné a slabé stránky jsou z pohledu SWOT analýzy ty skutečnosti, které lze přímo ovlivnit (např. typy služeb, způsob a formy jejich poskytování apod.) silné stránky je třeba i nadále podporovat, slabé stránky je třeba odstraňovat; příležitosti a ohrožení jsou ty, které vstupují z vnějšku a jsou jen těžko ovlivnitelné (např. legislativa, některé finanční zdroje apod.)

Výstupem kompletní analýzy SWOT je chování společnosti, která maximalizuje přednosti a příležitosti a minimalizuje své nedostatky a hrozby.

37

4.1. SWOT analýza zpracovaná ve spolupráci s Centrem pro komunitní práci střední Čechy2 1. Pracovní skupina Senioři3 SILNÉ STRÁNKY & služby „Centra sociálních služeb“ (6) & zpravodaj CSZS Poděbrady & nabídka volnočasových aktivit pro seniory (4) & podpora města Poděbrady – iniciativa obou místostarostek (4) & široká nabídky v oblasti stravování & informovanost a spolupráce mezi poskytovateli (3) & průběžné informování mezi členy zájmových sdružení, občanských sdružení a dalších (2) & vznik prostor v Centru volného času (2) & malá klubovna v „Domě s pečovatelskou službou“ – Tyršova ulice (2) & dobrovolnické zajištění chodu zájmových organizací (2) & spolupráce s Domem dětí a mládeže formou zapůjčení prostor (2) & nabídka hospicové péče v domácnostech (1) & nabídka aktivit Komunitního centra Luxor – např. cvičení paměti (-) & životní prostředí na území města Poděbrady (-) & nabídka aktivit Komunitního centra Luxor – např. cvičení paměti (-) & informační poradna pro osoby se zdravotním postižením (-)

SLABÉ STRÁNKY ' denní stacionář pro seniory a zdravotně postižené (5) ' kapacita odlehčovacích služeb – podpora pečující rodiny (5) ' systém rozdělování dotací města NNO (4) ' informační toky o nabídce a dostupnosti sociálních služeb ve spádových oblastech města Poděbrady (3) ' dostupnost veřejných služeb – existence místní dopravy v podobě nízkonákladové dopravy (3) ' bezbariérovost (3) ' zajištění zimního úklidu – údržba (3) ' nedostatečná záchytná síť sociálních služeb pro seniory mladší 65 let (2) ' spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb, kluby seniorů, zdravotnickými zařízeními – lékaři, psychologická podpora (2) ' kapacita a možnosti využívání rehabilitačního bazénu (2) ' personální zajištění volnočasových aktivit (1) ' plánování a koordinace termínů akcí neziskových organizací s akcemi pořádanými městem (1) ' současný rozsah nabídky půjčovny kompenzačních a zdravotnických pomůcek (1) ' informovanost lékařů o sociálních službách vzhledem k jejich

2

Tato SWOT analýza byla zpracovaná na jednání pracovních skupin (PS) ve městě Poděbrady, ve dnech 30.října 2008, 4. listopadu 2008 a 6.listopadu 2008 ve spolupráci s Centrem pro komunitní práci střední Čechy. Na jednotlivá jednání byli přizváni zástupci z řad poskytovatelů, uživatelů sociálních služeb a zástupci zadavatele města Poděbrady. V rámci jednání byla použita technika „brainstormingu“. 3 Použity preferenční hlasy.

38

vytíženosti (-) ' nabídka sociálních služeb pro sociálně nepřizpůsobivé seniory – ústavní služby pro závislé seniory (-) ' neexistence možnosti dobrovolnictví a možnosti stát se dobrovolníkem při zajištění sociálních služeb, z pohledu dobrovolnictví jak ho vnímá zákon o sociálních službách (-) ' autobusové nádraží ' chodníky ' doprava ' nedostatečná kapacita domova pro seniory (-) ' nabídka rehabilitace (-) ' nedostatečná infrastruktura města, vzhledem k výstavbě a stěhování nových obyvatel (-)

PŘÍLEŽITOSTI ) legislativa v nabídce sociálních služeb pro seniory mladších 65 let ) zachování současného systému financování ze strany Ministerstva zdravotnictví ) aktivní přístup a vstřícnost okolních obcí k problematice sociálních služeb ) finanční prostředky (fondy, granty, apod. ) - jiné než zdroje z rozpočtu města ) lektoři, přednášející působící v okolních městech - oblast zdravotnictví a zájmových služby ) spolupráce s poskytovateli sociálních služeb působících v okolí ) podpora výstavby nízkometrážních bytů ) výstavba domů se zvláštním určením – bývalé Domovy s pečovatelskou službou – dlouhodobý záměr

OHROŽENÍ * plánované změny současného systému financování ze strany Ministerstva zdravotnictví * nízká výstavba a nabídka nízkometrážních bytů v rámci současné výstavby (nerealizované městem) na území regionu

39

2. Pracovní skupina Rodina, děti, mládež4 SILNÉ STRÁNKY & mateřské centrum & DDM, (1500 dětí) & ZUŠ, sportovní oddíly – Junák, Skaut… & město financuje terénní programy pro uživatele drog, má zájem o tuto problematiku & počet dětských hřišť a sportovišť & řeší se problém bariérovosti & církve pracují s dětmi a mládeží & o.s. Přístav & podpora města, příspěvky pro NNO & podpora města pro vícečlenné rodiny & spolupráce soc. odboru a škol

4

SLABÉ STRÁNKY ' malá kapacita pro projektovou přípravu projektů zaměřených na podporu systému sociálních služeb, především na M.Ú ' finance ' kontaktní centra (jen v Nymburku), chybí komunitní centrum ' informovanost, chybí informační centrum ' nezájem přijmout pomoc, nepřizpůsobivost ' chybí nespecifikovaný streetwork ' nízkoprahový klub ' kapacita kontaktních center je nedostatečná ' poradenská zařízení pro rodiče i mladistvé (PPP) – STŘEDISKO VÝCHOVNÉ PÉČE ' léčebné programy pro matky s dětmi závislé na drogách ' azylový dům pro matky s dětmi, „Dům na půl cesty“ pro děti z DD, nápravných zařízení ' lidé bez domova – není důvod stavět azylový dům ' problém policie (státní) s aplikací zákona vykázání ze společné domácnosti ' lidé navracející se z výkonu trestu – nelze zhodnotit nemáme data ' stav dětských hřišť ' chybí komplexní sportoviště ' bariérovou města ' chybí dobrovolnické centrum

Zvýrazněné body byly konsenzem označeny za prioritní.

40

PŘÍLEŽITOSTI zvýšení preventivní práce s dětmi fondy EU a nadační příležitosti zřízení Střediska výchovné péče spolupráce s Nymburkem změny v legislativě zákon o soc. službách navýšení kapacit stávajících zařízení zaměstnání pro maminky s handicapovanými dětmi – změna mentality zaměstnavatelů ) dobrovolníci ) instruktoři, lektoři ) rozvoj lidských zdrojů v organizaci

) ) ) ) ) ) ) )

3.

OHROŽENÍ * zvýšení nezaměstnanosti – krach skláren * cizinci - závislost na drogách - umístění cizinecké policie - kriminalita - sezónní pracovníci, Ústavu jazykové přípravy UK * sdělovací prostředky – nebezpečí vzniku extrémistických skupin na základě mediálního obrazu společnosti * finance – na základě projektových peněz * Romové z městysů - Sadská, Dymokury, Nymburk, Libice, Pečky – vhodné odpracovat za účasti oblastí kde se problém vyskytuje

Pracovní skupina Osoby se zdravotním postižením5

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

& služeb pro mentálně postižené (6) & existence uceleného plošného pečovatelského systém v regionu (6) & variabilita v poskytování služeb (mentálně postižení nacházejí vždy službu přesně dle svých potřeb) (4) & dostupnost a dostatečná kapacita sociálních služeb pro všechny cílové skupiny (3) & geografická poloha (malé vzdálenosti mezi obcemi) (3) & vzájemná a vstřícná komunikace ze strany veřejné správy a NNO (2) & nastavené pravidla v grantových řízeních města Poděbrady (2) & komplexnost nabídky sociálních & angažovanost zapojených občanů (1) & existence Centra volného času v Poděbradech

' nedostatek financí – všeobecně (6) a) provozní b) investiční c) personální ' bariérovost všech veřejně přístupných prostranství a objektů (6) a)školství b) zdravotnictví c) městský úřad (veřejná správa) d) prostory poskytovatelů soc. služeb) ' chybí komplexní systém informovanosti o sociálních službách a účastnících v oblasti sociálních služeb (5) ' netransparentní využívání příspěvků na péči - kontrola ze strany MěÚ je slabá pro nedostatek pracovníků (3) ' zaměstnávání osob se zdravotním postižením – nabídka typu práce

5

Použity preferenční hlasy.

41

neodpovídající možnostem ZP (2) ' kapacita chráněného bydlení a denního stacionáře (2) ' nedostatek personálu v oblasti sociálních služeb a problém s jeho dalším vzděláváním (nedostatek financí) (1) ' chybí kvalifikovaný personál a jeho finanční ohodnocení je nedostatečné (1) ' dopravní obslužnost mimo město Poděbrady (málo spojů do některých vesnic) (1) ' financování systému poskytování pečovatelské služby (-) ' nedostatečná kapacita speciální školy ' neexistence systém integrace žáků v běžných ZŠ ' chybí zařízení pro osoby s psychiatrickou diagnózou PŘÍLEŽITOSTI ) využití informování o sociálních službách v rámci regionu všech potencionálních aktérů (poskytovatele, uživatele, podnikatele, NNO, občané) (8) ) smysluplné využívání příspěvků na péči (7) ) finanční prostředky ze strukturálních fondů EU (7) ) společenská podpora dobrovolnictví (společenské ocenění), jeho rozšíření a zkvalitnění ) možnost spolupráce v rámci regionu v oblasti využívání sociálních služeb, zvýšení efektivnosti jejich využívání (3) ) systémová podpora sociálních služeb v rámci regionu (2) ) využití donátorů (podnikatelů) k podpoře v oblasti sociálních služeb ) finanční prostředky z nadačních fondů (celostátních, regionálních, místních) ) vzájemné doplnění služeb, formou spolupráce v rámci regionu

OHROŽENÍ * netransparentnost rozdělování prostředků ze strukturálních fondů, administrativní náročnost (8) * některá rozhodnutí státní správy, na základě kterých jsou zrušeny, nebo nevytvořeny některé druhy služeb v regionu – i když poskytovatelé pociťují potřebu dané sociální služby (7) * společenské ocenění a ohodnocení personálu (5) * nerovnoprávný přístup ke státním (zřízené veřejnou správou) a nestátním organizacím (2) * nedostatek a kvalita profesionálního personálu (2) * finanční krize (2) * změna systému financování sociálních služeb * existence „neférových“ organizací, které mohou poškodit jméno/renomé těch „férových“

42

4.2. SWOT analýza zpracovaná v rámci Strategického plánu města pro oblast sociálních a zdravotních služeb6 Popis oblasti v rámci Strategického plánu města Poděbrady Zdravotní péče poskytují státní a soukromé zdravotnické subjekty a zařízení. Privátních je většina praktických lékařů, stomatologů a odborných lékařů pro děti a dospělé. Z vybraných statistických údajů zdravotnických služeb vyplývá, že v Poděbradech funguje 7 samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé, 4 ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, 11 stomatologických ordinací, 5 ordinací gynekologa, 25 ordinací lékaře specialisty a dalších 12 zařízení lékařské péče. V oblasti sociální služeb nabízejí Poděbrady denní stacionář pro seniory, handicapované, domov seniorů, domy s pečovatelskou službou, chráněné bydlení, chráněné dílny, terénní služby poskytované Centrem sociálních a zdravotních služeb Poděbrady, služby Mateřského centra Skřítek, práci v chráněné dílně Handicap centrum Srdce. Silné stránky oblasti (S) & široké spektrum poskytovatelů sociálních služeb & zvyšující se zájem MěÚ o sociální a zdravotní oblast & domácí péče - včetně zdravotní (CSS) & finanční podpora města pro stávající subjekty & chráněné dílny - zaměstnanost lidí se zdravotním postižením & speciální školství v Poděbradech & dobrá kvalita některých stávajících sociálních služeb & spádovost v regionu a dostupnost vůči větším městům & propojenost některých občanských sociálních sdružení a organizací & fungující mateřské centrum (matky na MD)

' ' ' '

Slabé stránky oblasti (W) chybí azylový dům s byty pro matky s dětmi malá angažovanost a povědomí o možnostech dobrovolnictví nedostatečná lékařská pohotovost (zubní!) nedostatečná kapacita chráněného bydlení

' chybí informační systém ' chybí chráněná dílna pro tělesně handicapované ' stárnoucí lékaři (hlavně obvodní) a jejich nahrazení ' nedostatečná kapacita domova seniorů ' problém handicapované mládeže opouštějící vzdělávací instituce ' chybí hospic ' chybí porodnice, případně alternativní porodnice (výhodná poloha města) ' chybí středisko výchovné péče pro ohrožené rodiny ' nepokrytí potřebného spektra sociálních a zdravotních služeb ' není komplexně řešena bezbariérovost

6

Tato SWOT analýza vznikla v průběhu setkávání pracovních skupin v období květen – červen 2008.

43

Příležitosti pro oblast (O) ) fondy, dotace ) propojení a vzájemná spolupráce mezi zájmovými organizacemi a ostatními sociálními a zdravotními službami ) nevyužité městské prostory ) angažovanost místostarostek ) zapojení veřejnosti - dobrovolnictví ) existence lázní a jejich léčebná zařízení, propojení lázní s oblastí sociálních a zdravotních služeb ) vzdělávání (kurzy apod.)

Ohrožení oblasti (T) * nastavení systému financování * stárnoucí populace (prům. věk 45 let) * věkové složení (obvodních) lékařů * současný životní styl (výkon, úspěch, rychlé tempo) * smluvní vztahy lékařů se zdravotními pojišťovnami * nedostatečná kontrola využívání sociálních dávek (příspěvek na péči) - zákon č. 108/2006 Sb. * chybějící lidské zdroje (kvalifikovaný personál) * dostupnost návykových látek

44

4.3.

SWOT analýza - shrnutí

Na základě komparace obou SWOT analýz jsme pro každou skupinu vydefinovali nejdůležitější znaky: Silné stránky sociálních služeb v regionu Poděbradska & Široká nabídka sociálních služeb pro všechny cílové skupiny & Dobrá kvalita stávajících sociálních služeb & Podpora města Slabé stránky sociálních služeb v regionu Poděbradska Chybí ucelený systém informovanosti o sociálních službách Chybějící sociální služba: středisko výchovné péče Chybějící sociální služba: azylový dům pro matky s dětmi Nedostatečná kapacita odlehčovacích služeb Nedostatečná kapacita podporovaného samostatného bydlení Nedostatečná kapacita denního stacionáře pro osoby zdravotně postižené a seniory ' Nedostatečná úroveň bezbariérovosti města

' ' ' ' ' '

Příležitosti sociálních služeb v regionu Poděbradska ) Fondy, dotace Ohrožení sociálních služeb v regionu Poděbradska * Financování sociálních služeb

45

5.

REALIZOVANÉ VÝZKUMY PŘÍJEMCŮ A POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH POTŘEB V ROCE 2009 5.1.

Senioři7 – kvantitativní výzkum

5.1.1. Základní informace o cílové skupině Do výzkumu byli zahrnuti uživatelé sociálních služeb pro seniory v Poděbradech a okolí. 5.1.2. Informace o výzkumu Použitá metodika: kombinace osobního dotazování a vyplňování standardizovaných dotazníků samotnými klienty. Velikost vzorku: 432 respondentů (uživatelů sociálních služeb). Dotazování proběhlo v průběhu roku 2009. Zařízení poskytující sociální služby Dům seniorů Luxor Dům seniorů Rožďalovice CZCS o.p. Diakonie Českobratrské církve evangelické – dům seniorů Diakonie Českobratrské církve evangelické – denní stacionář Diakonie Českobratrské církve evangelické – týdenní stacionář Dům s pečovatelskou službou - Číněves Dům s pečovatelskou službou - Kněžice Dům s pečovatelskou službou – Lysá nad Labem Dům s pečovatelskou službou – Městec Králové Dům s pečovatelskou službou – Milovice, Mírová Dům s pečovatelskou službou – Milovice, Příčná Dům s pečovatelskou službou – Nymburk, Panorama Dům s pečovatelskou službou – Nymburk, Purkyňova Dům s pečovatelskou službou – Poděbrady, Budovcova Dům s pečovatelskou službou – Poděbrady, Krátká Dům s pečovatelskou službou – Poděbrady, Tyršova Dům s pečovatelskou službou - Sadská CELKEM

7

Počet uskutečněných rozhovorů 36 86 170 14 10 4 4 13 12 13 3 4 6 14 19 10 14 8 432

BLANKA DONÁTOVÁ: ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY V OKRESE NYMBURK

46

5.1.3. Hlavní zjištění a doporučení Hlavní zjištění V regionu Poděbradska mají sociální služby pro seniory poměrně vysoké zastoupení. Jsou zde seniorům poskytovány sociální služby ve všech formách, tedy od ambulantních, terénních až po pobytové. Nalezneme zde sociální služby zahrnující komplexní péči, ale i sociální služby, které se snaží o to, aby senioři zůstávali co nejdelší dobu ve svém přirozeném prostředí. K tomu přispívá především pečovatelská služba, dále denní stacionáře, týdenní stacionáře a odlehčovací služby. V okrese Nymburk se nacházejí 4 domovy seniorů. Klienti těchto domovů deklarují vysokou míru spokojenosti s nabízenými službami. Pokud se objevily během šetření problémy, jednalo se o problémy souvisejími především s budovami, v kterých se domovy nacházejí. Dva z nich jsou umístěny v komplexech bývalého zámku a právě zde se potýkají poskytovatelé s problémem nevyhovujících prostor, jejichž úpravu komplikuje historie objektu a tedy i postoj památkového ústavu k možným úpravám. V těchto budovách jsou nevhodně řešeny velikosti pokojů, není zvláštností najít pokoje i se šesty klienty. Například v domově seniorů v Rožďalovicích, který se s tímto problémem potýká, se danou situaci snaží řešit například používáním clon, které napomáhají k vyššímu soukromí pro klienty. Domov seniorů v Libici nad Cidlinou, jehož zřizovatelem je Diakonie Českobratrské církve evangelické je naproti tomu vyhovující. Jedná se o zrekonstruovanou budovu bývalé školy, tudíž místnosti byly co nejvíce přizpůsobeny kvalitnímu životu seniorů. Domov seniorů Luxor se svým vzhledem a umístěním liší od ostatních domovů. V první řadě je umístěn v centru Poděbrad, přičemž ostatní domovy se nacházejí buď na malém městě, nebo v odlehlejší části města. Vzhled domova působí daleko lepším vizuálním dojmem než domovy ostatní. Domy s pečovatelskou službou mají v okrese poměrně vysoké zastoupení a také i mezi

klienty

těchto

zařízení

jsme

zaznamenali

zanedbatelný

podíl

těch

nespokojených. Spokojeni se službami jsou i klienti denních a týdenních stacionářů v tomto regionu.

47

Doporučení Během šetření se objevilo několik klientů domovů pro seniory či klientů využivajících pečovatelskou službu, kteří by měli zájem ještě o další služby. Jednalo se však pouze o výjimečné případy, návrhy byly různé a ryze individuální. A především, tyto návrhy neodrážely míru celkové spokojenosti daného klienta. V dané souvislosti bychom tedy zmínili pouze zájem seniorů o rozšíření nabídky odlehčovacích služeb poskytovaných pečovatelskou službou. Zajímavé je, že ani ti, kteří v dotazníkovém šetření vyjádřili jistou míru nespokojenosti s poskytovanými službami, nenavrhovali konkrétní návrhy na rozšíření sociálních služeb. Proto jsme došli k závěru, že by se poskytovatelé měli zaměřit především na zkvalitnění stávajících služeb než na další rozšiřování svého portfolia nabízených sociálních služeb.

48

5.2.

Osoby se zdravotním postižením – kvalitativní výzkum

5.2.1. Základní informace o cílové skupině Zdravotní postižení je částečným nebo úplným omezením schopnosti vykonávat některou činnost či více činností. Pojem postižení zahrnuje fyzickou, mentální nebo smyslovou vadu, která může mít přechodný nebo trvalý charakter. Zdravotní postižení ovlivňuje jedince, klade značné nároky nejen na jedince samotného, ale i na jeho okolí. Sociální služby pro tyto cílové skupiny je třeba řešit nejen v rámci jednotlivých druhů postižení, ale i s ohledem na jejich věk. Zdravotně postižení jsou velmi specifickou a nehomogenní skupinou obyvatel. Počet osob se zdravotním handicapem v rámci Poděbrad I. stupeň II. stupeň III. stupeň

108 obyvatel 332 obyvatel 135 obyvatel

Celkem

575 obyvatel – více jak 4 % obyvatel Poděbrad

5.2.2. Informace o výzkumu Poznatky shrnují výsledky z 8 individuálních hloubkových rozhovorů se zástupci poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb pro osoby s tělesním či mentálním postižením. Do šetření byli začleněni uživatelé sociálních služeb či zástupci těchto institucí: – sociálního odboru MěÚ Poděbrady – speciální školy Poděbrady – speciální školy Nymburk – speciální škola a dětský domov Nymburk – Domova seniorů „Luxor“ Poděbrady – rodiče dítěte s postižením – žena s roztroušenou sklerózou – zástupci „parkinsoniků“ – Rozhovory proběhly v týdnu od 30.11. do 4.12.2009. Za účelem formulace potřeb sociálních služeb je vhodné tuto skupinu členit na z hlediska věku – tedy na děti a mládež a dospělé jedince.

49

5.2.3. DĚTI A MLÁDEŽ – hlavní zjištění a doporučení Hlavní zjištění Využívané sociální služby v Poděbradech a okolí Speciální škola Poděbrady (pro děti ve věku od 5-ti do 18-ti let; kapacita 100 žáků) Handicap centrum Srdce: – denní stacionář (15 klienti ve věku 17 – 43 let) – chráněná dílna (20 osob, primárně osoby s mentálním postižením) – podpora samostatného bydlení (byty na Ostende, 8 bytů, 9 klientů) Týdenní stacionář Chotěšice (praktická škola) (klienti od 16ti let, 30 klientů) Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s. (asistenční služby, pečovatelské služby) Sociální odbor MěÚ Poděbrady (dávky, příspěvky, poradenství) Využívané sociální služby mimo Poděbrady a okolí Volno o.s., Kolín (odlehčovací péče) Centrum pro všechny o.s., Nymburk: (odlehčovací péče, integrační aktivity apod.) Dětské centrum Paprsek, Praha (raná péče, poradenství) Národní rada zdravotně postižených, Praha (poradenství) Středisko respitní péče, Český Brod (odlehčovací péče) Zmiňované problémy Chybějící sociální služby – raná péče – předškolní zařízení pro děti s handicapem – denní stacionáře pro handicapované s omezenou schopností sebeobsluhy – odlehčovací péče pobytová – podpora samostatného bydlení

50

Nedostačující sociální služby – podporované samostatné bydlení (kapacitní omezení) Pracovnice sociálního odboru MěÚ – mají ucelený přehled o financích, dávkách – chybí očekávaná proaktivita v rámci poradenství Lékařská péče – ordinace lékařů nemají bezbariérové vstupy – nefungující zdroj informací (o soc. službách, kontaktů na soc. služby) – ordinace roztroušené v rámci celého města Obchod se zdravotnickými potřebami – nevyhovující zásobování – nevyhovující otevírací doba – nevyhovující prostory pro občany s handicapem Školy – pro děti s pohybovým handicapem chybí bezbariérová školní budova v rámci ZŠ Prezentace CSZP o.p.s. - přetrvávající vnímání služby jako služby „pro seniory“ Doporučení Podpůrné skupiny rodičů (zajistit odlehčovací péči) – předávání zkušeností, informací (v regionu zastoupí Středisko rané péče, případně sociální poradenství) - prvotní aktivita „shora“ (ze strany např. sociálního odboru MěÚ) Navýšit kapacitu podporovaného samostatného bydlení Zbudování týdenního (denního) stacionáře pro handicapované (mladé lidi bez schopnosti sebeobsluhy) Zbudování centra pro odlehčovací služby Bezbariérové řešení vybrané ZŠ Sociální odbor MěÚ Poděbrady – navázat spolupráci s NRTP – cílené informování klientů Zvýšení úrovně obecné informovanosti – katalog sociálních služeb – letáky poskytovatelů sociálních služeb do ordinací lékařů – kontakty (formou vizitek) na pracovnice sociálního odboru MěÚ Poděbrady v ordinacích lékařů – aktivní přístup sociálních pracovníků / pracovnic

51

– zvýšit úroveň www stránek MěÚ Poděbrady Komunikace CSZS o.p.s. – komunikovat jako službu pro všechny věkové skupiny 5.2.4. DOSPĚLÍ – hlavní zjištění a doporučení Hlavní zjištění Využívané sociální služby v Poděbradech a okolí Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady o.p.s. (asistenční služby, pečovatelské služby) Sociální odbor MěÚ Poděbrady (poradenství) Komunitní centrum (klubové setkávání, poradenství) Domov seniorů Luxor Domy s pečovatelskou službou Denní stacionář Kluk (OSZP o.p.s.) Odlehčovací služba Sány (OSZP o.p.s.) Chybějící sociální služby (případně nedostatečná kapacita stávajících) Podporované samostatné bydlení (kapacitní omezení) Denní stacionáře Týdenní stacionáře Odlehčovací služby Pečovatelská služba – 24 hodin Doprava poskytovaná v rámci pečovatelské služby – např. svoz zájemců o aktivity nabízené seniorům Jídelna pro seniory – alternativa donášky obědů – místo setkávání – strava uzpůsobená dané věkové skupině

52

Pracovnice sociálního odboru MěÚ – mají přehled o pouze financích, dávkách – klienti by očekávali zvýšenou proaktivitu Lékařská péče – ordinace lékařů nemají bezbariérové vstupy – dlouhé čekací lhůty, málo lékařů – nedostatečný přehled o nabídce sociálních služeb – chybí poliklinika (ordinace lékařů na jednom místě) Město není bezbariérové – instituce – ordinace lékařů – obchody Špatná dopravní dostupnost okrajových částí města Nedostatečná kapacita Domova seniorů Luxor (70 klientů, 170 nevyhověných žádostí) Domy s pečovatelskou službou – povědomí o nedostatečné kapacitě x minimum nevyhověných žádostí Centrum sociálních a pečovatelských služeb Poděbrady – spojitost s péčí o seniory Doporučení Zvýšit kapacitu: – zařízení nabízejících odlehčovací služby – denního stacionáře Zbudovat týdenní stacionář Nadále rozšiřovat služby CZSS o.p.s. Poděbrady – např. 24 hodinová péče (dohled) – vybavení na svoz klientů Sociální odbor MěÚ Poděbrady – navázat spolupráci s NRTP – cílené informování klientů Zvýšení úrovně obecné informovanosti – katalog sociálních služeb – letáky poskytovatelů sociálních služeb do ordinací lékařů – kontakty (formou vizitek) na pracovnice sociálního odboru MěÚ Poděbrady v ordinacích lékařů – aktivní přístup sociálních pracovníků/pracovnic – zvýšit úroveň www stránek MěÚ Poděbrady

53

5.3.

Osoby se zdravotním postižením – kvantitativní výzkum

5.3.1. Základní informace o cílové skupině Zdravotní postižení je částečným nebo úplným omezením schopnosti vykonávat některou činnost či více činností. Pojem postižení zahrnuje fyzickou, mentální nebo smyslovou vadu, která může mít přechodný nebo trvalý charakter. Zdravotní postižení ovlivňuje jedince, klade značné nároky nejen na jedince samotného, ale i na jeho okolí. Sociální služby pro tyto cílové skupiny je třeba řešit nejen v rámci jednotlivých druhů postižení, ale i s ohledem na jejich věk: děti, mládež, dospělí. Zdravotně postižení jsou velmi specifickou a nehomogenní skupinou obyvatel. Počet osob se zdravotním handicapem v rámci Poděbrad I. stupeň II. stupeň III. stupeň

108 obyvatel 332 obyvatel 135 obyvatel

Celkem

575 obyvatel – více jak 4 % obyvatel Poděbrad

5.3.2. Informace o výzkumu Použitá metodika: osobní dotazování Velikost vzorku: 48 respondentů (uživatelů sociálních služeb) Dotazování proběhlo v týdnu od 30.11. do 4.12.2009. 5.3.3. Hlavní zjištění a doporučení

Hlavní zjištění Nejčastěji využívané služby Pečovatelská služba Speciální pedagogické centrum Chráněné dílny Podporované samostatné bydlení Asistenční služby

54

Odlehčovací péče Nejčastěji zmiňované požadavky Podporované samostatné bydlení Stacionáře pro handicapované Zařízení odlehčovací péče Vnímané problémy Nedostatečná bezbariérovost města Nefunguje systém svépomocných skupin Preferované zdroje informací Pracovníci MěÚ Poskytovatelé sociálních služeb Lékaři Katalog sociálních služeb Doporučení Navyšovat počet chráněných bytů, kapacitu stacionářů. Zajistit možnost odlehčovací péče pro pečující. Podpořit vznik svépomocných skupin. Realizovat projekty podporující bezbariérovost města. Zajistit informování o sociálních službách zacílené na tuto skupinu obyvatel především prostřednictvím pracovníků MěÚ, lékařů a poskytovatelů sociálních služeb. Vydat a aktualizovat katalog sociálních služeb.

55

5.4.

Děti a mládež – kvantitativní výzkum

5.4.1. Základní informace o cílové skupině Do výzkumu byli zahrnuti mladí lidé, obyvatelé Poděbrad, ve věku 15 – 26 let. 5.4.2. Informace o výzkumu Použitá metodika: osobní dotazování Velikost vzorku: 42 respondentů Dotazování proběhlo v týdnu od 30.11. do 4.12.2009. Struktura vzorku Pohlaví Muži Ženy Věk 15 – 18 let 19 – 25 let Socioekonomická pozice Studenti Pracující Pracující studenti

Počet

%

21 21

50 50

27 15

64 36

32 2 6

78 7 15

5.4.3. Hlavní zjištění a doporučení Hlavní zjištění Poděbradská mládež nepociťuje zásadní problémy v oblasti sociálních služeb. Našli by se však i tací, kteří nabízené volnočasové aktivity hodnotí jako drahé, pro ně nedostupné. Doporučení Zvýšení kvality a dostupnosti poradenství (především v pedagogicko psychologické oblasti). Zbudování nízkoprahového zařízení pro děti a mládež.

56

5.5.

Rodiny s dětmi mladšími 18 let – kvantitativní výzkum

5.5.1. Základní informace o cílové skupině Do výzkumu byli zahrnuti rodiče dětí do 18 let. 5.5.2. Informace o výzkumu Použitá metodika: osobní dotazování Velikost vzorku: 106 respondentů (rodiče dětí mladšími 18-ti let) Dotazování proběhlo v týdnu od 30.11. do 4.12.2009. Struktura vzorku Pohlaví Muži Ženy Věk do 30-ti let 31 – 40 let nad 41 let Vzdělání Základní Středoškolské Vysokoškolské Počet dětí 1 2 3 4 a více

Počet

%

28 78

26 74

17 47 43

16 44 40

3 67 34

3 63 32

32 60 10 3

30 57 10 3

5.5.3. Hlavní zjištění a doporučení Hlavní zjištění Nejčastěji využívané sociální služby: – logopedie (nejedná se o registrovanou sociální službu) – mateřské centrum (nejedná se o registrovanou sociální službu) – pedagogicko psychologická poradna (20%) Ve zvyklostech využívání sociálních služeb jsme nezaznamenali významné psychické ani sociální bariéry. Pokud se rodiče rozhodnou danou službu nevyužít, je to především z dopravních,

57

finančních či časových důvodů. Nedostatek v nabídce sociálních služeb pro děti a mládež pociťuje jedna čtvrtina mladých rodin. Nejčastěji se jedná o službu pedagogicko psychologické poradny. Doporučení Zajistit přístupné poradenství – pedagogicko psychologické poradenství – poradenství v oblasti mezilidských vztahů (manželská a předmanželská poradna) – poradenství v oblasti šikany a násilí Zajistit nabídku mimoškolních aktivit dětem ze sociálně slabších vrstev. Zajistit dostatečnou prezentaci poskytovatelů sociálních služeb prostřednictvím internetu.

58

5.6.

Osoby ohrožené sociálním vyloučením – kvalitativní výzkum

5.6.1. Základní informace o cílové skupině Cílová skupina zahrnuje velmi široký okruh uživatelů sociálních služeb. Do dané skupiny patří dospělí jedinci, rodiny s dětmi, děti a mládež včetně dětí a mládeže žijící mimo rodinu. 5.6.2. Informace o výzkumu Poznatky shrnují výsledky z 8 individuálních hloubkových rozhovorů se zástupci poskytovatelů sociálních služeb pro děti a mládež s důrazem na osoby ohrožené sociálním vyloučením (tedy se zaměřením na sociálně patologické jevy). Do šetření byli začleněni zástupci těchto institucí: – oddělení péče o dítě sociálního odboru MěÚ Poděbrady (sociální pracovník, sociální kurátor) – občanská poradna Nymburk – speciální škola a dětský domov Nymburk – městská policie Poděbrady – policie ČR oddělení Poděbrady – Semiramis o.s. – pedagogicko-psychologická poradna Nymburk Rozhovory proběhly v týdnu od 30.11. do 4.12.2009.

5.6.3. Hlavní zjištění a doporučení Hlavní zjištění Nedostatečná nabídka sociálních služeb zaměřených na děti a mládež ohrožené sociálním vyloučením. Neúplný program rámci primární prevence sociálně patologických jevů.– Problematika v oblasti poradenství, nedostatečná nabídka volnočasových aktivit pro děti a mládež ze sociálně slabších vrstev. Minimální nabídka sociálních služeb v rámci sekundární prevence. – Sekundární prevence sociálně patologických jevů zajištěna pouze sociálními pracovníky MěÚ. – Absence poradenství, volnočasových aktivit zacílených na ohroženou skupinu dětí a mládeže (nízkoprahového zařízení). – Není nabízeno sociální bydlení.

59

Neúplný program rámci terciární prevence sociálně – Absence etopedické poradny. – Absence střediska výchovné péče pro děti a mládež. – Azylový dům.

patologických

jevů.

Doporučení Zajistit přístupné poradenství – výchovné poradenství (etoped) – poradenství v oblasti mezilidských vztahů (mediátor). Rozšířit volnočasové aktivity pro děti a mládež ze sociálně slabších vrstev. Podpora nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. Zajistit nabídku sociálního bydlení (azylový dům, dům „Na půl cesty“). Zbudovat střediska výchovné péče pro děti a mládež.

60

Návrhová část 6.

SPECIFICKÉ CÍLE A NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ 6.1. Společné specifické cíle a navrhovaná opatření pro všechny cílové skupiny

Specifický cíl A1./1 Zkvalitnění a zvýšení v oblasti sociálních služeb

Priority

Indikátor

***

Splněno - Nesplněno Počet setkání jednotlivých skupin

informovanosti

Navrhované opatření A1.1. Zajištění efektivní výměny informací mezi poskytovateli sociálních služeb - Setkání 2 x ročně dle cílových skupin. - Na setkání zvát zástupce občanských sdružení, podpůrných skupin, lékařů, církví (v případě dětí a mládeže zástupce Policie ČR a Městské policie Poděbrady). - Aktivizátor – pracovník OSVZ MěÚ Poděbrady (koordinátor sociálních služeb). Navrhované opatření A1.2. Zapojení škol, školských zařízení a lékařů do systému toku informací o sociálních službách - Distribuce „katalogu poskytovatelů“. - Komunikace s lékaři a distribuce informačních nástěnek do ordinací. Navrhované opatření A1.3. Vytvoření a distribuce „Katalogu poskytovatelů sociálních služeb v Poděbradech a okolí“ - Distribuční místa: poskytovatelé sociálních služeb, ordinace lékařů, OSVZ MěÚ Poděbrady, Infocentrum, Městská knihovna, školy a školská zařízení, MÚ v okolních obcích, Policie ČR, Městská Policie Poděbrady, Úřad práce Nymburk, Okresní soud Nymburk. - Aktualizace katalogu 1x za 2 roky.

Splněno - Nesplněno

Splněno - Nesplněno

61

Specifický cíl A1./2 Zkvalitnění a zvýšení v oblasti sociálních služeb

Priority

Indikátor

***

Splněno - Nesplněno

informovanosti

Navrhované opatření A1.4. Vytvoření sekce „sociální služby“ na www stránkách města Poděbrady a tuto sekci pravidelně aktualizovat Navrhované opatření A1.5. Vytvoření a distribuce mapy „bezbariérových tras městem“ Navrhované opatření A1.6. Rozšířit informaci o možnosti využívání veřejných toalet na nádraží ČD - Navázat komunikaci na toto téma s ČD. Navrhované opatření A1.7. Komunikovat o celé šíři nabídky poskytovatelů sociálních služeb - Služby CZSS o.p. služby jako služby nejen pro seniory. - Informování o specifických službách CZSS Poděbrady o.p. (např. možnost využití terénní hospicové péče). - Zajistit informovanost o možnosti vypůjčování kompenzačních pomůcek v CZSS Poděbrady o.p. a Diakonii Českobratrské církve evangelické (případně i v jiných organizacích). - Zajistit informování o volných kapacitách ve stacionářích Diakonie Českobratrské církve evangelické. Navrhované opatření A1.8. Zřízení pravidelné rubriky o sociálních službách v rámci Poděbradských novin Navrhované opatření A1.10. Zvýšit proaktivitu zaměstnanců OSVZ MěÚ Poděbrady - Zvýšit míru proaktivního přístupu ke klientům. - Ve vztahu ke komunitnímu plánování sociálních služeb je nutná účast zástupců OSVZ MěÚ Poděbrady na schůzkách všech pracovních skupin. - Vznik pracovního místa v rámci OSVZ MěÚ Poděbrady „Koordinátor sociálních služeb“ (vhodné pro osobu s ZTP).

Splněno - Nesplněno

Splněno - Nesplněno

Splněno - Nesplněno

*

Splněno - Nesplněno

***

Splněno - Nesplněno

62

Specifický cíl A2. Zvyšovat bezbariérovost města Navrhované opatření A2.1. Zajištění bezbariérovosti všech typů zdravotních zařízení - Zřídit výtah v poliklinice. Navrhované opatření A2.2. Zřídit službu „Mobilní úřad“ Navrhované opatření A2.3. Spolupracovat s veřejnými dopravci v dané oblasti - Prověřovat možnosti bezbariérové veřejné dopravy. - Navyšovat podíl bezbariérových autobusů. Navrhované opatření A2.4. Zvyšovat počet obchodů s bezbariérovým přístupem - Podporovat realizaci těchto úprav. - Nabídka bezúročné půjčky na stavební úpravy. Navrhované opatření A2.5. Rozšířit počet bezbariérových veřejných sociálních zařízení Navrhované opatření 2.6. Zbudovat bezbariérovou základní školu - Výtah v budově ZŠ T.G.M. Navrhované opatření 2.7. Realizace bezbariérových úprav chodníků

Priority Indikátor

* *

Splněno - Nesplněno

Splněno - Nesplněno Splněno - Nesplněno

Splněno Počet realizací

-

Nesplněno dokončených

Splněno - Nesplněno

*

Splněno - Nesplněno

***

Splněno - Nesplněno

63

6.2.

Specifické cíle a navrhovaná opatření pro skupinu seniorů

Specifický cíl B1. Zkvalitnění a rozšiřování sociálních služeb pro seniory

Priority Indikátor stávajících

Navrhované opatření B1.1. Rozšíření kapacity pobytových zařízení pro seniory v rámci Poděbradska - Rozšíření kapacity Domova seniorů Luxor. Navrhované opatření B1.2. Zvýšení úrovně kvality ubytování v Domově seniorů Luxor - Max. 2 lůžka na pokoji. - Kvalita sociálních zařízení. Navrhované opatření B1.3. Rozšíření terénní péči pečovatelské služby - 24 hodinová péče. Navrhované opatření B1.4. Podpora stávajících stacionářů

*

Splněno – Nesplněno Počet nových míst

*

Splněno – Nesplněno

***

Splněno - Nesplněno

***

Splněno - Nesplněno

Navrhované opatření B1.5. Monitorování využití „Centra volného času“ a případné potřeby většího sálu jako místa pro setkávání zájmových sdružení seniorů

Splněno - Nesplněno

Specifický cíl B2. Priority Indikátor Zbudování domova se zvláštním režimem (pro cílovou skupinu s psychiatrickou diagnózou nebo pro závislé na návykových látkách).

*

Navrhované opatření B2.1. Přestavba stávajícího Domova seniorů Rožďalovice a jeho transformace na zařízení tohoto typu Navrhované opatření B2.2. Proškolení personálu pro zařízení s tímto specifickým režimem

Splněno - Nesplněno

Splněno - Nesplněno

Specifický cíl B3. Priority Indikátor Zajistit dopravně dostupnou lékařskou péči pro seniory Navrhované opatření B3.1 Zvýšit počet ordinací geriatrů

**

Splněno – Nesplněno Počet ordinací geriatrů

64

Specifický cíl B4. Podporovat soužití generací

Priority Indikátor

*

Navrhované opatření B4.1 Podporovat současné a budoucí projekty v této oblasti

Specifický cíl B5. Podporovat zdravé stravování seniorů

Splněno – Nesplněno Počet realizovaných projektů Priority Indikátor

Navrhované opatření B5.1. Podpora vzniku vývařovny pro seniory (s ohledem na diety – neslané, dia, žlučník apod.) Navrhované opatření B5.2. Osvěta v této oblasti

Splněno – Nesplněno

Splněno – Nesplněno Počet realizovaných projektů

Priority Indikátor Specifický cíl B6. Podpora dopravních služeb přizpůsobených seniorům

**

Navrhované opatření B6.1. Podpora dopravních služeb pro individuální potřebu seniorů

Splněno – Nesplněno

Specifický cíl B7. Priority Indikátor Podpora využívání signalizačního systému pro seniory Navrhované opatření B7.1. Ověření možností a nabídek v této oblasti

Splněno – Nesplněno

65

6.3. Specifické cíle a navrhovaná opatření pro skupinu zdravotně postižených Specifický cíl C1. Zkvalitnění a rozšiřování stávajících služeb Navrhované opatření C1.1. Podpora respitní péče pro zdravotně postižené - Podpora terénních odlehčovacích služeb (minimálně udržení současné kapacity lůžek a jejich zkvalitnění). Navrhované opatření C1.2. Podpora zvyšování kapacity stávajících stacionářů Navrhované opatření C1.3. Zvyšovat kapacitu podporovaného samostatného bydlení (o 20 nových lůžek) Navrhované opatření C1.4. Podpora chráněné dílny pro handicapované

Priority Indikátor

Splněno – Nesplněno

*** * *

Splněno – Nesplněno Počet nových lůžek Splněno – Nesplněno Počet nových lůžek Splněno – Nesplněno

Specifický cíl C2. Priority Indikátor Zbudování stacionáře pro zdravotně postižené bez schopnosti sebeobsluhy Navrhované opatření C2.1. Začlenit toto zařízení do nově zřízeného multifunkčního domu v bývalém hotelu Paříž

Splněno – Nesplněno

Priority Indikátor Specifický cíl C3. Podpora vzniku služby psychologického poradenství pro zdravotně postižené a jejich rodiny Navrhované opatření C3.1. Podpora dané služby

**

Splněno – Nesplněno

66

Specifický cíl C4. Priority Indikátor Podpora integrace zdravotně postižených do společnosti Navrhované opatření C4.1. Podpora vybraných MŠ, škol a školských zařízení - Podpora služby osobní asistence do škol a školských zařízení. Navrhované opatření C4.4. Vytváření pracovních míst pro zdravotně handicapované - Vytvoření registru zájemců o práci s řad zdravotně postižených. - Podpora pracovních míst pro imobilní občany a vyšší pracovní kvalifikací.

**

Splněno – Nesplněno Počet osobních asistentů ve školách a školských zařízení

***

Splněno – Nesplněno Počet nově vytvořených míst

Specifický cíl C5. Priority Indikátor Podpora vzniku a činnosti podpůrných skupin Navrhované opatření C5.1. Zvýšit informovanost o činnosti podpůrných skupin - Informace začlenit do informačního portálu města.

Splněno – Nesplněno

Specifický cíl C6. Priority Indikátor Podpora využívání signalizačního systému pro zdravotně postižené Navrhované opatření C6.1. Ověření možností a nabídek v této oblasti Specifický cíl C7. Zajistit dopravní handicapované

*

Splněno – Nesplněno

Priority Indikátor služby

pro

zdravotně

Navrhované opatření C7.1. Podpora dopravních služeb pro individuální potřebu osob zdravotně postižených Navrhované opatření C7.2. Podporovat zavádění nízkopodlažních autobusů v rámci MHD

*

Splněno – Nesplněno Splněno – Nesplněno

67

Specifický cíl C8. Priority Indikátor Zřízení zařízení pro osoby s psychiatrickou diagnózou Navrhované opatření C8.1. Podpora transformace Domova seniorů Rožďalovice na domov se zvláštním režimem Specifický cíl C9. Podpora pracovníků v sociálních službách

Splněno – Nesplněno

Priority Indikátor

Navrhované opatření C9.1. Na dané téma komunikovat s poskytovateli, případně zřizovateli, sociálních služeb Navrhované opatření C9.2. Zvyšovat společenskou prestiž pracovníků v sociálních službách

Splněno – Nesplněno Splněno – Nesplněno

Specifický cíl C10. Priority Indikátor Podpora volnočasových aktivit postižené mládeže Navrhované opatření C10.1. Ověření možností, podpora stávajících a budoucích aktivit

Splněno – Nesplněno

6.4. Specifické cíle a navrhované opatření pro skupinu rodina, dětí a mládeže Specifický cíl D1. Priority Indikátor Zbudovat stálé pracoviště s kvalifikovaným dětským psychologem

***

Navrhované opatření D1.1. Zmapovat ochotu platit za danou službu Navrhované opatření D1.2. Zmapovat možnost využití vhodných prostorů Navrhované opatření D1.3. Zmapovat možnosti financování této poradny Navrhované opatření D1.4. Zmapovat možnosti spolupráce s psychiatrem Specifický cíl D2. Podporovat vznik školních klubů

Splněno – Nesplněno Splněno – Nesplněno Splněno – Nesplněno Splněno – Nesplněno Priority Indikátor Splněno – Nesplněno

*

68

Specifický cíl D3. Priority Indikátor Zbudování neformálního volnočasového zařízení pro děti a mládež v lokalitě Žižkova

**

Navrhované opatření D3.1. Navázat kontakt s o.s. Prostor v Kolíně a o.s. Občasně Poděbrady, případně s dalšími organizacemi Navrhované opatření D3.2. Začlenit toto zařízení do nově zřízeného multifunkčního domu v bývalém hotelu Paříž formou terapeutické dílny Navrhované opatření D3.3. Podpora terapeutické dílny v rámci nízkoprahového klubu pro děti a mládež Specifický cíl D4. Zřízení ambulantního střediska výchovné péče

Splněno – Nesplněno

Splněno – Nesplněno

Splněno – Nesplněno

Priority Indikátor a

pobytového

Navrhované opatření D4.1. Zmapovat možnosti realizace tohoto projektu Navrhované opatření D4.2. Navázat spolupráci s SVP Help Me Brno, případně s jinou podobnou organizací Navrhované opatření D4.3. Začlenit toto zařízení do nově zřízeného multifunkčního domu v bývalém hotelu Paříž

*** Splněno – Nesplněno Splněno – Nesplněno Splněno – Nesplněno

Priority Indikátor Specifický cíl D5. Zřízení Informačního centra pro děti a mládež Navrhované opatření D5.1. Zmapovat možnosti DDM, Městské knihovny, případně začlenit toto zařízení do nově zřízeného multifunkčního domu v bývalém hotelu Paříž

Splněno – Nesplněno

Specifický cíl D6. Priority Indikátor Iniciovat občasné přizvání poskytovatelů Splněno – Nesplněno sociálních služeb pro mládež do komise sociálně právní ochrany dětí

69

6.5. Specifické cíle a navrhované ohrožených sociálním vyloučením

Specifický cíl E1. Na základě potřeby pohotovostního bytu

Priority obnovit

status

opatření

pro

skupinu

Indikátor

*

Navrhované opatření E1.1. Mapovat potřeby Navrhované opatření E1.2. Byt začlenit do nově zřízeného multifunkčního domu v bývalém hotelu Paříž

Splněno – Nesplněno Splněno – Nesplněno

Specifický cíl E2. Priority Podporovat zřízení střediska výchovné péče

Indikátor Splněno – Nesplněno

Specifický cíl E3. Zbudovat stálé s kvalifikovaným psychiatrem

Indikátor

***

Priority pracoviště

***

Navrhované opatření E3.1. Oslovit zdravotní pojišťovny Navrhované opatření E3.2. Zmapovat možnost zbudovat tuto ordinaci v rámci SVP

Splněno – Nesplněno Splněno – Nesplněno

Specifický cíl E4. Priority Podporovat startovací byty pro mládež z DD

Indikátor

*

Navrhované opatření E4.1. Z bytového fondu města vyčlenit jeden byt jednou za 1 – 2 roky Specifický cíl E5. Monitorovat nabídku „streetových služeb“ Navrhované opatření E5.1. Zhodnotit jejich potencionální přínos pro město v práci „streetwork“ Navrhované opatření E5.2. Zhodnotit jeho potencionální přínos pro město v rámci budování nízkoprahového klubu pro mládež

Splněno – Nesplněno

Priority

Indikátor

Splněno – Nesplněno

Splněno – Nesplněno

70

Specifický cíl E6. Priority Podpora vzniku občanské poradny (včetně poradny pro oběti násilí, poradny pro mezilidské vztahy)

Indikátor

**

Navrhované opatření E6.1. Toto zařízení začlenit toto zařízení do nově zřízeného multifunkčního domu v bývalém hotelu Paříž

Splněno – Nesplněno

71

7.

POROVNÁNÍ PLÁNEM

KOMUNITNÍHO

PLÁNU

SE

STRATEGICKÝM

Specifické cíle Strategického plánu školství

Specifické cíle Komunitního plánu

2.6.1 Zřídit středisko výchovné péče

Specifický cíl D4. Zřízení ambulantního a pobytového střediska výchovné péče

2.7.1 Udržet, případně rozšířit nabídku smysluplných aktivit pro využívání volného času pro různé věkové kategorie a kvalitní vedení aktivit

2.7.4 V rámci činnosti DDM prohlubovat práci s mládeží v rámci prevence sociálně patologických jevů – např. art festivaly, hudební festivaly, rozvoj Programu pro mládež Cena vévody z Edinburghu a další a vybavit DDM potřebným zařízením (např. horolezecké stěna uvnitř objektu) 2.8.6 Poskytovat a aktualizovat informace o nabídce škol a školních zařízení do městského informačního systému

Specifický cíl E2. Podporovat zřízení střediska výchovné péče Specifický cíl D2. Podporovat vznik školních klubů Specifický cíl D3. Zbudování neformálního volnočasového zařízení pro děti a mládež v lokalitě Žižkova Specifický cíl C10. Ověření možností volnočasových aktivit postižené mládeže Specifický cíl C10. Ověření možností volnočasových aktivit postižené mládeže

Specifický cíl D5. Zřízení Informačního centra pro děti a mládež

72

Specifické cíle Strategického plánu - pro sociální oblast 3.1.1 Zajistit kvalitní, dostupnou a dostatečně kapacitní rezidenční péči

Specifické cíle Komunitního plánu Specifický cíl B1. Zkvalitnění a rozšiřování stávajících sociálních služeb pro seniory Specifický cíl B2. Zbudování domova režimem

se

zvláštním

Specifický cíl C1. Zkvalitnění a rozšiřování stávajících služeb pro handicapované

3.1.2 Zajistit kvalitní, dostupnou a dostatečně kapacitní respitní péči (denní i pobytové stacionáře, pro všechny věkové skupiny)

Specifický cíl C8. Zřízení zařízení pro osoby s psychiatrickou diagnózou Specifický cíl B1. Zkvalitnění a rozšiřování stávajících sociálních služeb pro seniory Specifický cíl C1. Zkvalitnění a rozšiřování stávajících služeb pro handicapované Specifický cíl C2. Zbudování stacionáře pro zdravotně postižené bez schopnosti sebebsluhy

3.1.3 Zajistit provoz funkčního Mateřského centra 3.1.4 Zajistit azylové bydlení pro potřebné osoby

Specifický cíl E1. Na základě potřeby obnovit status pohotovostního bytu 3.1.5 Udržet kvalitu a stabilizovat funkční Specifický cíl B1. terénní sociální a zdravotní služby pro osoby Zkvalitnění a rozšiřování stávajících v domácím prostředí sociálních služeb pro seniory

3.1.6 Zajistit a rozšířit kapacitu chráněného bydlení 3.1.7 Zajistit a rozšířit sociálně terapeutické dílny

Specifický cíl C1. Zkvalitnění a rozšiřování stávajících služeb pro handicapované Specifický cíl C1. Zkvalitnění a rozšiřování stávajících služeb pro handicapované Specifický cíl D3. Zbudování neformálního volnočasového zařízení pro děti a mládež v lokalitě Žižkova

73

Specifické cíle Strategického plánu - zdravotní služby 3.2.1 Zajistit pohotovostní služby - zubař, praktický lékař, pediatr, včetně dopravní pohotovostní zdravotní služby 3.2.2 Vytvořit plán pro zajištění dobré dostupnosti praktických lékařů na území města Poděbrady včetně motivačního systému a naplňovat jej 3.2.3 Zajistit rovnoměrně rozmístěnou síť lékáren odpovídající síti praktických lékařů 3.2.4 Vytvořit plán pro zajištění dostatečné sítě odborných kvalitních lékařů na území města Poděbrady včetně motivačního systému a naplňovat jej

3.2.5 Zajistit efektivní objednací systém 3.2.6 Podílet se na zajištění kvalitních porodnických služeb ve spolupráci s městy v dostupné vzdálenosti a zajistit informovanost o těchto službách pro obyvatele Poděbrad 3.2.7 Vybudovat hospic a příslušné služby 3.2.8 Zajistit centrální monitoring pro seniory, handicapované a další potřebné

Specifické cíle Komunitního plánu Specifický cíl B3. Zajistit dopravně dostupnou lékařskou péči pro seniory Specifický cíl B3. Zajistit dopravně dostupnou lékařskou péči pro seniory Specifický cíl B3. Zajistit dopravně dostupnou lékařskou péči pro seniory Specifický cíl B3. Zajistit dopravně dostupnou lékařskou péči pro seniory Specifický cíl E3. Zbudovat stálé pracoviště s kvalifikovaným psychiatrem

Specifický cíl B1. Zkvalitnění a rozšiřování stávajících sociálních služeb pro seniory Specifický cíl B7. Podpora využívání signalizačního systému pro seniory Specifický cíl C6. Podpora využívání signalizačního systému pro zdravotně postižené

74

Specifické cíle Strategického plánu - prevence 3.3.1 Zajistit aktivní spolupráci mezi poskytovateli sociálních a zdravotních služeb a ÚP a pracovními agenturami a využívat nezaměstnané registrované na ÚP pro péči v oblasti sociálních a zdravotních služeb

3.3.4 Zajistit efektivní a cílenou osvětovou činnost a využívat relevantních kampaní (např. Den srdce), akcí a projektů (např. Zdravé Lázně) k široké propagaci zdravého životního stylu 3.3.3 Zajistit funkční a dostupný poradenský systém

Specifické cíle Komunitního plánu Specifický cíl A1. Zkvalitnění a zvýšení informovanosti v oblasti sociálních služeb Specifický cíl D6. Iniciovat občasné přizvání poskytovatelů sociálních služeb pro mládež do komise sociálně právní ochrany dětí Specifický cíl B5. Podporovat zdravé stravování seniorů

Specifický cíl A1. Zkvalitnění a zvýšení informovanosti v oblasti sociálních služeb Specifický cíl C5. Podpora vzniku a činnosti podpůrných skupin Specifický cíl C3. Podpora vzniku služby psychologického poradenství pro zdravotně postižené a jejich rodiny Specifický cíl D1. Zbudovat stálé pracoviště s kvalifikovaným dětským psychologem Specifický cíl D5. Zřízení Informačního centra pro děti a mládež

3.3.4 Zajistit terénní pracovníky pro problémové skupiny obyvatel 3.3.5 Zřídit nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

Specifický cíl E6. Podpora vzniku občanské poradny (včetně poradny pro oběti násilí, poradny pro mezilidské vztahy) Specifický cíl E5. Monitorovat nabídku „streetových služeb“ Specifický cíl D3. Zbudování neformálního volnočasového zařízení pro děti a mládež v lokalitě Žižkova Specifický cíl E5. Monitorovat nabídku „streetových služeb“

75

Specifické cíle Strategického plánu - prevence 3.3.6 Využívat a rozšířit možnosti alternativních trestů 3.3.7 Umožňovat integraci osob ohrožených sociálním vyloučením

Specifické cíle Komunitního plánu

Specifický cíl B4. Podporovat soužití generací Specifický cíl B6. Podpora dopravních přizpůsobených seniorům

služeb

Specifický cíl C4. Podpora integrace postižených do společnosti

zdravotně

Specifický cíl C5. Podpora vzniku a činnosti podpůrných skupin Specifický cíl C7. Zajistit dopravní služby pro zdravotně handicapované Specifický cíl E4. Podporovat startovací byty pro mládež z DD

76

Specifické cíle Strategického plánu spolupráce mezi sociálními a zdravotnickými službami

Specifické cíle Komunitního plánu

3.4.1 Pravidelně poskytovat informace o nabízených sociálních a zdravotních službách do centrálního informačního systému provozovaného Městem 3.4.2 Zajistit pokračování procesu komunitního plánování sociálních služeb a posílit spolupráci s odborníky ze zdravotnictví v rámci tohoto procesu 3.4.3 Zajistit a zvýšit počet dobrovolníků aktivně pracujících v oblasti sociálních a zdravotních služeb 3.4.3 Zajistit a zvýšit finanční podporu sociálních a zdravotních služeb ze strany sponzorů 3.4.5 Nastavit transparentní systém slev na kulturu a sportovní akce pro seniory, handicapované a uživatele nízkoprahových zařízení 3.4.6 Zajistit potřebnou odbornost pracovníků v sociálních službách a zdravotních službách

Specifický cíl A1. Zkvalitnění a zvýšení informovanosti v oblasti sociálních služeb Specifický cíl A1. Zkvalitnění a zvýšení informovanosti v oblasti sociálních služeb

Specifický cíl B1. Zkvalitnění a rozšiřování stávajících sociálních služeb pro seniory Specifický cíl C9. Podpora pracovníků v sociálních službách

3.4.7 Nastavit spolupráci pro využívání grantů a dalších externích zdrojů 3.4.8 Zajistit centrální signalizační systém pro potřeby akutní pomoci pro seniory, handicapované a další potřebné cílové skupiny

Specifický cíl B7. Podpora využívání signalizačního systému pro seniory Specifický cíl C6. Podpora využívání signalizačního systému pro zdravotně postižené

Specifické cíle Strategického plánu infrastruktura

Specifické cíle Komunitního plánu

5.1.3 Zajistit bezbariérovost stávajících i nových veřejných budov

Specifický cíl A2. Zvyšovat bezbariérovost města

77

Specifické cíle Strategického plánu – volnočasové aktivity

Specifické cíle Komunitního plánu

6.3.5 Podporovat zajímavé volnočasové aktivity především pro mládež jako prevenci kriminality a dalších sociálně patologických jevů

Specifický cíl D2. Podporovat vznik školních klubů

Specifické cíle Strategického plánu – veřejná hromadná doprava

Specifické cíle Komunitního plánu

Specifický cíl D3. Zbudování neformálního volnočasového zařízení pro děti a mládež v lokalitě Žižkova

8.1.2 Zachovat a rozšířit četnost, dostupnost Specifický cíl B6. a hustotu spojů Podpora dopravních přizpůsobených seniorům

služeb

Specifický cíl C7. Zajistit dopravní služby pro zdravotně handicapované 8.1.3 Vybudovat bezbariérový společný Specifický cíl B6. terminál hromadné osobní dopravy Podpora dopravních služeb v Poděbradech (vlakové a autobusové přizpůsobených seniorům nádraží) s dostatečným množstvím parkovacích míst a dokonalým informačním Specifický cíl C7. systémem + Bike α Ride (B+R) Zajistit dopravní služby pro zdravotně handicapované 8.1.4 Řešit malokapacitní veřejnou dopravu Specifický cíl B6. Podpora dopravních služeb přizpůsobených seniorům Specifický cíl C7. Zajistit dopravní služby pro zdravotně handicapované Specifické cíle Strategického plánu – cyklistická a pěší doprava

Specifické cíle Komunitního plánu

8.4.3 Zvyšovat bezbariérovost města

Specifický cíl A2. Zvyšovat bezbariérovost města

78