Komunální volby 2010 na Prachaticku (případová studie)

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra ústavního práva a politologie

Diplomová práce

Komunální volby 2010 na Prachaticku (případová studie)

Bc. et Bc. Jana Benešová 2010/2011

„Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Komunální volby 2010 na Prachaticku zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.“

2

Anotace V této práci byly analyzovány volební výsledky komunálních voleb 2010 v okrese Prachatice nejprve za celé Prachaticko a následně v jednotlivých municipalitách, které vytvářejí obecní či městskou radu. V práci byly porovnány volební výsledky dosaţené v komunálních volbách 2002, 2006 a 2010 s cílem poskytnout čtenáři hlubší vhled do komunální politiky ve sledovaných obcích. Z tohoto důvodu se autorka věnuje rovněţ zachycení průběhu povolebního vyjednávání a utváření exekutivních koalic.

3

Klíčová slova Komunální politika, volby do obecních zastupitelstev, obec, rada obce, komunální volby, exekutivní koalice, minimální vítězná koalice, velká koalice, široká koalice, Prachaticko

4

Obsah: 1

Úvod ................................................................................................................................... 7 1.1 Cíl práce ............................................................................................................... 7 1.2 Metodologie ......................................................................................................... 8 1.3 Struktura práce ..................................................................................................... 8 2 Teoretické vymezení ......................................................................................................... 9 2.1 Komunální volby ................................................................................................. 9 2.2 Obec ................................................................................................................... 10 2.3 Městská či obecní rada ....................................................................................... 10 2.4 Teorie koalic v podmínkách komunální politiky ............................................... 10 2.4.1 Minimální vítězná koalice 11 2.4.2 Velká koalice 12 2.4.3 Široká koalice 12 2.4.4 Všeobecní koalice 12 3 Prachaticko ..................................................................................................................... 12 3.1 Shrnutí volebních výsledků ............................................................................... 13 4 Komunální volby 2010 ve vybraných municipalitách ................................................. 18 4.1 Vymezení zkoumaného vzorku obcí.................................................................. 18 4.2 Prachatice ........................................................................................................... 19 4.2.1 Volební aktéři 19 4.2.2 Volební výsledky 20 4.2.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 22 4.2.4 Tvorba povolební koalice 23 4.3 Vimperk ............................................................................................................. 24 4.3.1 Volební aktéři 25 4.3.2 Volební výsledky 25 4.3.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 26 4.3.4 Tvorba povolební koalice 28 4.4 Volary ................................................................................................................ 29 4.4.1 Volební aktéři 29 4.4.2 Volební výsledky 29 4.4.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 30 4.4.4 Tvorba povolební koalice 32 4.5 Netolice .............................................................................................................. 33 4.5.1 Volební aktéři 33 4.5.2 Volební výsledky 34 4.5.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 35 4.5.4 Tvorba povolební koalice 36 4.6 Vlachovo Březí .................................................................................................. 37 4.6.1 Volební aktéři 37 4.6.2 Volební výsledky 38 4.6.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 39 4.6.4 Tvorba povolební koalice 40 4.7 Zdíkov ................................................................................................................ 41 4.7.1 Volební aktéři 41 4.7.2 Volební výsledky 42 4.7.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 43 4.7.4 Tvorba povolební koalice 45 5

4.8 Vacov ................................................................................................................. 45 4.8.1 Volební aktéři 46 4.8.2 Volební výsledky 46 4.8.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 47 4.8.3.1 Tvorba povolební koalice 48 4.9 Husinec .............................................................................................................. 49 4.9.1 Volební aktéři 49 4.9.2 Volební výsledky 50 4.9.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 51 4.9.3.1 Tvorba povolební koalice 53 4.10 Stachy................................................................................................................. 54 4.10.1 Volební aktéři 54 4.10.2 Volební výsledky 55 4.10.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 55 4.10.4 Tvorba povolební koalice 58 5 Shrnutí vytvořených exekutivních koalic ..................................................................... 59 6 Závěr ................................................................................................................................ 63 7 Resume............................................................................................................................. 65 8 Seznam použitých pramenů a literatury ...................................................................... 67 9 Seznam zkratek politických subjektů ........................................................................... 71 10 Přílohy ............................................................................................................................. 72

6

1 Úvod Komunální politika a potaţmo komunální volby jsou jednou z opomíjených oblastí politologického výzkumu. Proto jsem zvolila problematiku komunálních voleb jako téma své diplomové práce. Oblast Prachaticka jsem zvolila zejména s ohledem na své bydliště (Čkyně na Prachaticku) a v souladu se skutečností, ţe se zde jiţ druhé volební období aktivně účastním komunální politiky. V této práci bych ráda vyuţila své vlastní zkušenosti z komunální politiky a zároveň vyuţila poznatky získané při zpracování bakalářské práce obhajované v rámci studia politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kdy jsem zpracovávala stejné téma pro komunální volby 2006. Z tohoto důvodu práce aspiruje poskytnout svému čtenáři hlubší vhled do komunální politiky v období komunálních voleb na Prachaticku, neţli pouze technické zpracování volebních výsledků. V rámci této diplomové práce se zároveň budu věnovat povolebnímu vyjednávání a ustavování radničních koalic, neboť se domnívám, ţe uzavřením volebních místností a zpracováním volebních výsledků komunální volby nekončí, jejich neméně důleţitou součástí je ustavení exekutivních koalic a obsazení konkrétních postů, které je jejich přirozeným vyústěním. Vzhledem k zadanému rozsahu práce bylo nutno zvolit filtrační kritérium, neboť věnovat se všem obcím na Prachaticku není v daném rozsahu práce uskutečnitelné. Jako filtrační kritérium byla zvolena skutečnost, zda obec či město vytvářejí obecní či městskou radu. Předmětem zpracování této případové studie tak budou pouze města a obce tvořící městskou či obecní radu.

1.1 Cíl práce Cílem této diplomové práce je analyzovat výsledky komunálních voleb 2010 na Prachaticku a poskytnout tak čtenáři náhled do fungování komunální politiky na Prachaticku. Práce rovněţ aspiruje na podání širší analýzy komunálních voleb ve zvolených municipalitách. Práce se bude věnovat volebním aktérům v jednotlivých municipalitách vstupujících do voleb 2006 a 2010 a dojde ke komparaci volebních výsledků roku 2010 a voleb 2006. Cílem práce je rovněţ zachytit průběh sestavování povolebních exekutivních koalic ve sledovaných municipalitách a odpovědět na otázku, který typ povolební koalice je na Prachaticku nejčastější. 7

1.2 Metodologie Základní metodou, z níţ vychází zpracování této diplomové práce, je případová studie vycházející z empiricko-analytického přístupu. Podkladem pro zpracování práce byly zejména prameny. Základní informace o výsledcích voleb jsou čerpány z dat veřejně dostupných na informačních serverech Českého statistického úřadu, tato data jsou v diplomové práci zpracována do přehledných výstupů a tabulek, které umoţňují postavit jednotlivé informace do vzájemných souvislostí. Dalším významným podkladem pro zpracování byly zápisy z ustavujících zastupitelstev ve vybraných obcích, rozhovory s představiteli samosprávy a zástupci obecních úřadů. Tato práce zároveň čerpá z informací obsaţených v bakalářské práci autorky, která se zabývala komunálními volbami v roce 2006 taktéţ na Prachaticku. Odborná literatura je podkladem pro první část diplomové práce, která se vypořádává se základními pojmy týkající se komunálních voleb a poskytuje tak rámec pro navazující analýzy volebních výsledků a výsledků povolebních vyjednávání o sloţení exekutivních koalic.

1.3 Struktura práce První část této práce má za úkol definovat teoretická východiska pro následné analýzy voleb do obecních zastupitelstev. Dojde k definování pojmu komunální volby, obec a obecní rada a pojmu exekutivní koalice. Teoretická část práce následně poskytne rámec pro praktickou studii komunálních voleb v konkrétních municipalitách. Druhá část práce se bude věnovat samotným komunálním volbám na Prachaticku, nejprve budou shrnuty volební výsledky za celé Prachaticko a následně dojde k analýze voleb v jednotlivých municipalitách, které tvoří radu, a tudíţ mají minimálně patnáctičlenné zastupitelstvo. V rámci volebních analýz bude pozornost mimojiné věnována komparaci volebních výsledků s předcházejícími komunálními volbami a povolebnímu vyjednávání na radnicích. V závěru práce bude zodpovězena otázka, který typ exekutivní koalice je na Prachaticku nejčastější.

8

2 Teoretické vymezení 2.1 Komunální volby Komunální volby jsou proces, na jehoţ podkladě dochází k ustavování obecních elit do zastupitelských orgánů obcí. Děje se tak na základě zákona 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí,1 který pro komunální volby stanovuje vyuţití systému poměrného zastoupení, otevřených kandidátních listin, pětiprocentní uzavírací klauzule a tzv. panašování.2 Od vzniku samostatné České republiky proběhly celkem patery komunální volby v letech: 1994, 1998, 2002, 2006 a 2010. Aktivním volebním právem ve volbách do zastupitelstev obcí disponují občané České republiky a zároveň také občané států Evropské unie s trvalým bydlištěm v dané obci, kteří nejpozději v druhý den voleb dosáhli věku osmnácti let. Území obce je pro komunální volby zpravidla tvořeno jedním volebním obvodem, nicméně zastupitelstvo obce s počtem obyvatel nad deset tisíc můţe stanovit, ţe těchto obvodů bude více. Volebního souboje se mohou v obecních volbách účastnit na rozdíl od voleb do krajských zastupitelstev a voleb do Poslanecké sněmovny ČR také nezávislí kandidáti a jejich sdruţení za podmínky včasného předloţení petice určitého počtu občanů daného volebního obvodu. Zákon dovoluje voliči udělit v komunálních volbách tolik hlasů, kolik zastupitelů má být zvoleno. Své hlasy můţe udělit jediné kandidátní listině, jednotlivým kandidátům, či tento postup kombinovat. K uděleným preferenčním hlasům je přihlíţeno v rámci kandidátní listiny přihlíţeno aţ v okamţiku, kdy kandidát získá více neţ 10 % průměru počtu hlasů příslušné kandidátní listiny. Pro postup do skrutinia byla zavedena omezující kvorum „ve výši 5 % získaných hlasů z celkového počtu hlasů, vyděleného počtem volených zastupitelů a vynásobeného počtem kandidátů, kandidujících za danou stranu, maximálně však počtem, rovným počtu volených zastupitelů.“ Při rozdělování mandátů je postupováno dle d´Hondtovi

metody, která v konečném důsledku do jisté míry

upřednostňuje větší strany před menšími. 3

1

Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů. 2 Panašování je nutné rozumět moţnost voliče zaškrtávat kandidáty napříč politickým spektrem. 3 Krejčí, O., Nová kniha o volbách. Praha: Professional publishing, 2006. s. 331.

9

2.2 Obec Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Dle dikce zákona se jedná o veřejnoprávní korporaci nadanou právem vlastnit majetek, samostatně s ním hospodařit a nést tak odpovědnost z právních vztahů uzavíraných vlastním jménem. Mimo samosprávnou oblast jsou svěřeny obci také úkoly v tzv. přenesené působnosti. 4

2.3 Městská či obecní rada § 99 zákona o obcích vymezuje obecní radu jako výkonný orgán obce, který se podílí na samostatné působnosti a ze své činnosti se zodpovídá zastupitelstvu obce. V přenesené působnosti rada můţe rozhodovat pouze za předpokladu, ţe je k tomuto zmocněna zákonem. Rada se skládá ze starosty, místostarosty a dalších členů rady, kteří jsou voleni zastupitelstvem obce, která má minimálně patnáctičlenné zastupitelstvo.5 Na tomto místě je nutné upozornit na skutečnost, ţe tam, kde rada není volena, její pravomoce vykonává starosta a místostarosta. Zákon stanoví, ţe rada má lichý počet, který nesmí přesáhnout jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. Dikce zákona poţaduje, aby rada byla nejméně však pětičlenná a nejvíce jedenáctičlenná. Zároveň je vhodné upozornit na skutečnost, ţe počet členů zastupitelstva je odvozen od počtu obyvatel v obci a konkrétní počet stanoví zastupitelstvo v rámci vymezeném zákonem o obcích před komunálními volbami.6

2.4 Teorie koalic v podmínkách komunální politiky Koalice analyzované v této práci jsou klasifikovány s ohledem na teorii W. H. Rikkera. V první řadě je nutné upozornit na skutečnost, ţe teorie koalic jako taková, byla sestavena pro oblast celostátní a nikoliv niţší komunální sféru. 7 Tato práce se opírá o klasifikaci koalic, kterou pro podmínky komunální politiky specifikuje ve své práci

4

Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších právních předpisů. Zákon o obcích odvozuje počet členů zastupitelstva od počtu obyvatel v obci. 6 Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších právních předpisů. 7 Balík, S. Typologie exekutivních koalic v českém prostředí. In: Cabada, L. Koalice a koaliční vztahy. Česká republika v evropském kontextu. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006. 5

10

Balík. Tento autor identifikuje čtyři typy koalic: minimální vítěznou koalici, velkou koalici, širokou koalici a všeobecní.8, Je nutné mít na paměti, ţe získat mandát v zastupitelstvu neznamená vţdy mít moţnost výrazně ovlivňovat chod obce. Tato politická síla nastupuje aţ v okamţiku, kdy je mandát v zastupitelském tělese propojen s přímým vlivem na exekutivu, kterou v případě obcí zastupuje starosta, místostarosta a případně další členové rady.9 Ustavení exekutivní koalice je tak logickým vyústěním komunálních voleb. Dle názorů některých autorů (Jüptner) se koalice utvářené na místní úrovni dají nazývat koalicemi v pravém slova smyslu pouze na úrovni největších měst. Zde je nutné upozornit na skutečnost, ţe koalici v pravém slova smyslu je nutné vnímat jako institucionalizované, smluvně podloţené, do jisté míry trvalé exekutivní uskupení. V kategorii středních měst je tak exekutivní koalice vnímána jako způsob ustavení rady bez hlubšího a trvalejšího zakotvení. V nejmenších obcích pak mají koalice neformální a neinstitucionalizovanou podobu zaloţenou na osobních vztazích jednotlivých politických aktérů.10

2.4.1 Minimální vítězná koalice Dle teorie W. H. Rikkera se jedná o koalici nutně splňující současně dvě podmínky. Prvou podmínku tvoří skutečnost, ţe jde o koalici tvořenou minimálně dvěma a více stranami, které v souhrnu mají většinu.11 Druhá podmínka reprezentuje fakt, ţe koalice neobsahuje ţádného nadbytečného člena, jehoţ hlasy by byli nezbytné pro vytvoření většiny. Pokud koalice přijde o jednoho člena, znamená to vţdy, ţe ztratí většinu.12

8

Balík, S. Modely exekutivních koalic na komunální úrovni. In: Dančák, B., Fiala, P.,Hloušek, V.: Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, 2005, s. 27. 9 Balík, S. Modely exekutivních koalic na komunální úrovni. In: Dančák, B., Fiala, P.,Hloušek, V.: Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, 2005, s. 26. 10 Jüptner, P. Komunální koalice a politické modely. Politologická revue, roč. X., č. 2, s. 81-101. 11 Teorie W.H. Rikkera je určena k pro posuzování koaličních vztahů v parlamentních tělesech. 12 Říchová, B. Přehled moderních politologických teorií. Empiricko-analytický přístup v soudobé politické vědě. Praha: Portál, 2000, 130.

11

2.4.2 Velká koalice O velkou koalici jde tehdy, pokud se na ní podílí minimálně jeden nadbytečný člen, jehoţ účast není pro dosaţení většiny nezbytná.13 Balík definuje velkou koalice jako „spojení alespoň dvou programově vzdálených sil, mimo něž (v opozici) zůstávají alespoň dva relevantní protivníci, a to v situaci, kdy je teoreticky možno uzavřít koalici menší, minimálně vítěznou“14

2.4.3 Široká koalice V rámci široké koalice dochází ke spojení téměř všech relevantních politických sil, přičemţ je z ideologických důvodů vynechána jedna strana. Balík tento typ koalice označuje rovněţ pojmem duhová koalice.15

2.4.4 Všeobecní koalice Jedná se o koalici, kde mají svůj podíl na obecní radě (exekutivě obce) všichni relevantní političtí partneři.

3 Prachaticko Okres Prachatice patří svou rozlohou mezi okresy, které mají v rámci Jihočeského kraje vyšší rozlohu. Zároveň však jde o okres nejméně lidnatý. V rámci administrativního členění je okres Prachatice sloţen ze dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností: Jedná se o obec s rozšířenou působností Prachatice a o obec s rozšířenou působností Vimperk. V okrese Prachatice nalezneme 65 obcí, přičemţ tři čtvrtiny z nich čítají méně neţ 500 obyvatel. Pro volební analýzy je zajímavým postřehem skutečnost, ţe ve čtyřech nejlidnatějších městech okresu ţije více neţ polovina celkového počtu

13

Říchová, B. Přehled moderních politologických teorií. Empiricko-analytický přístup v soudobé politické vědě. Praha: Portál, 2000, 133. 14 Balík, S. Modely exekutivních koalic na komunální úrovni. In: Dančák, B., Fiala, P.,Hloušek, V.: Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, 2005, s. 30. 15 Balík, S. Modely exekutivních koalic na komunální úrovni. In: Dančák, B., Fiala, P.,Hloušek, V.: Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Brno: Mezinárodní politologický ústav MU, 2005, s. 30.

12

obyvatel Prachaticka.16 Administrativní členění okresu Prachatice nalezneme v příloze č.1. Na Prachaticku se v roce 2010 i v předchozích volbách 2006 volila patnácti a vícečlenná zastupitelstva v městech Prachatice, Vimperk, Netolice, Volary a v obcích Husinec, Vlachovo Březí, Stachy, Vacov a Zdíkov. Sedmnáctičlenné zastupitelstvo volili ve sledovaných komunálních volbách ve městě Vimperku a jedenadvacetičlenné zastupitelstvo pak bylo voleno v Prachaticích.

3.1 Shrnutí volebních výsledků V komunálních volbách 2010 se na Prachaticku volilo celkem 65 zastupitelstev. Z tohoto počtu byla volena v 61 případech zastupitelstva obecní a ve 4 případech městská. Volební účast dosáhla na Prachaticku 53,34 %, coţ mírně převyšuje volební účast v Jihočeském kraji, která dosáhla 51,43 %, i celorepublikovou volební účast, která dosáhla 48,50 %. Oproti komunálním volbám konaným v roce 2006 na Prachaticku došlo k nepatrnému nárůstu volební účasti (o jeden procentní bod). Na Prachaticku byla sestavena řada kandidátních listin jak parlamentních, tak neparlamentních stran i různých sdruţení nezávislých kandidátů. Největší počet kandidátních listin v jednotlivých obcích sestavily následující parlamentní politické strany: KSČM, ODS, ČSSD a TOP 09, které sestavily shodně po šestnácti kandidátních listinách. O jednu kandidátní listinu méně sestavilo KDU-ČSL. ČSSD registrovalo celkem deset kandidátních listin. V malých obcích většinou kandidovali nezávislí kandidáti či různá místní nezávislá sdruţení. Pokud v malých obcích kandidovaly politické strany, jednalo se v nejvíce případech o KSČM a KDU-ČSL. V rámci celého okresu Prachatice kandidovalo 902 nezávislých kandidátů (45 %). Druhý největší počet kandidátů delegovala parlamentní strana TOP 09, za níţ kandidovalo 171 osob (8 %). Třetí pozici v tomto ohledu zaujímá KDU-ČSL se 167 navrţenými kandidáty, těsně sledovaná ODS se 166 osobami ucházejícími se o mandát. KSČM navrhla celkem 157 osob. Ač KSČM v rámci Prachaticka sestavila v porovnání s ostatními politickými subjekty více kandidátních listin, v jejich rámci bylo navrhnuto

16

Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku. 2007. 55 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D.

13

méně osob. Tento fakt souvisí se s niţší ochotou občanů kandidovat za KSČM, coţ se odráţí v neúplných17 zaregistrovaných kandidátních listinách.18 Výraznou pozici hrály kandidátní listiny různých místních sdruţení nezávislých kandidátů a nezávislí kandidáti. V 19 ze 65 obcí byly sestaveny pouze kandidátní listiny nezávislých sdruţení a v dalších 10 obcích se o mandáty v zastupitelstvech ucházeli pouze nezávislí kandidáti. V součtu tedy dospějeme k 29 obcím, kde byly sestaveny kandidátní listiny nezávislých sdruţení, či kandidovali nezávislí kandidáti. Na tomto místě je vhodné upozornit na skutečnost, ţe se jednalo ve všech případech o obce do 500 obyvatel. Tento trend není ojedinělý a je moţné konstatovat, ţe podobná situace je i v ostatních okresech Jihočeského kraje. V případě obcí, kde se o hlasy voličů ucházeli pouze nezávislí kandidáti, je nutno zdůraznit, ţe šlo o velmi malé obce a počet kandidujících se téměř vţdy rovnal počtu rozdělovaných mandátů. V ostatních malých obcích doplňovaly nabídku nezávislých sdruţení nejčastěji KSČM, TOP 09 a KDU-ČSL. Nutno zdůraznit, ţe KSČM doplňovala spektrum nezávislých subjektů nejčastěji. Pokud jde o samotné sloţení kandidátních listin politických stran z hlediska počtu straníků a nestraníků na nich, je nutné konstatovat, ţe tradičně nejvíce členů nalezneme na kandidátních listinách KSČM (55 %) a ODS (46 %). Volební místnosti se otevřely 15. října 2010 a byly uzavřeny 16. října 2010 úderem 14. hodiny. Počet rozdělovaných mandátů v těchto komunálních volbách dosáhl 559. Z tohoto počtu získaly parlamentní strany 139 mandátů (24, 86 %) a ostatní 420 křesel v obecních či městských zastupitelstvech (75,14 %). 19 Následující tabulka č. 1 ilustruje volební výsledky jednotlivých stran a sdruţení v komunálních volbách 2010. Tabulka č. 2 se pak věnuje relaci mezi počtem kandidujících osob a počtem osob, které získali v komunálních volbách 2010 mandát.

17

Neúplná kandidátní listina je listina, která obsahuje menší počet kandidátů, neţ je počet mandátů v dotčeném zastupitelstvu obce. 18 Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12.2.2011 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: . 19 Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12.2.2011 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: .

14

Tabulka č. 1 Výsledky voleb do obecních a městských zastupitelstev za Prachaticko v roce 2010. Volební strana Volební Mandáty Mandáty výsledek v %

abs.

v%

SNK – místní sdruţení celkem

26,96

262

46,87

ODS

14,35

37

6,62

ČSSD

13,63

29

5,19

KSČM

8, 73

28

5,01

KDU-ČSL

8, 52

35

6,26

TOP 09

7,23

41

7,33

VPM

5,10

5

0,89

SNK – ED

4,38

12

2,15

HNHRM

2,58

6

1,07

SZ

1,59

0

0

Nezávislí kandidáti

1,57

70

12,52

VV

1,41

4

0,72

„STAROSTOVÉ A NEZ.“

1,28

23

4,11

MĚSTO LIDEM

0,99

2

0,36

SSO

0,65

1

0,18

Spojení demokraté - SN

0,32

1

0,18

SPO

0,29

2

0,36

SUVERENITA

0,21

0

0

KS

0,18

1

0,18 Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 2 Relace počtu kandidujících osob a počtu získaných mandátů Volební strana Počet Počet získaných kandidujících mandátů SNK – místní sdruţení celkem + nezávislí kandidáti

902

Procento úspěšnosti

332

37 %

TOP 09

171

41

24,5%

KDU-ČSL

167

35

21 % 15

ODS

166

37

22 %

KSČM

157

28

18 %

ČSSD

130

29

22 %

„STAROSTOVÉ A NEZ.“

63

23

36,5 % Zdroj: ČSÚ, výpočty autor

Za absolutního vítěze voleb můţeme označit v souhrnu různá místní sdruţení nezávislých kandidátů, která v souhrnu získala téměř 50 % hlasů a posílila tak fenomén nezávislosti v komunální politice. Pokud bychom počítali s téměř 13 % hlasů nezávislých kandidátů, byl by tento obecně známý jev ještě výraznější. Z politických stran se ve volební soutěţi umístila na prvním místě ODS s 14,35 %, těsně následovaná ČSSD s 13,63 % . Za ČSSD se s volebním výsledkem 8,73 % umístila KSČM. 20 V souladu s celorepublikovým trendem i na Prachaticku v komunálních volbách 2010 pozorujeme nárůst počtu získaných mandátů pro sdruţení nezávislých kandidátů a nezávislé kandidáty. Pokud pečlivěji prostudujeme volební výsledky, zjistíme, ţe nezávislí kandidáti dosáhli na Prachaticku volebního výsledku 1,57 %, avšak získali celých 70 mandátů (12,52 %). Strana zelených s lehce vyšším procentuelním výsledem nezískala ve volbách 2010 ani jediný mandát. Tato disproporce je způsobena skutečností, ţe nezávislí kandidáti kandidují samostatně zejména v malých obcích a často dochází ke skutečnosti, ţe souhrnný počet kandidátů do obecního zastupitelstva je stejný jako počet volených zastupitelů. Strana zelených se při rozdělování mandátů stejně jako ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR nedostala přes uzavírací klauzuli. Pokud budeme posuzovat úspěšnost kandidátů jednotlivých volebních subjektů, zjistíme, ţe nejúspěšnějšími jsou nezávislí kandidáti spolu s místními sdruţeními nezávislých kandidátů a sdruţení, která jsou veřejností jako nezávislá vnímána. Tuto skutečnost ilustruje tabulka č. 3 zabývající se relací mezi počtem kandidujících a počtem zvolených a potaţmo úspěšností kandidátů jednotlivých politických subjektů.

20

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12.2.2011 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: .

16

Tabulka č. 3 Volební výsledek ve volbách 2006 a 2010 Volební strana Volební výsledek v % Volební výsledek v % 2010

2006

SNK – místní sdruţení celkem

26,96

19,25

ODS

14,35

24,15

ČSSD

13,63

11,65

KSČM

8, 73

11,25

KDU-ČSL

8, 52

12,30

TOP 09

7,23

-

VPM

5,10

2,77

SNK-ED

4,38

9,06

HNHRM

2,58

1,97

SZ

1,59

1,33

Nezávislí kandidáti

1,57

1,28

VV

1,41

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 4 Zisk mandátů v komunitních volbách 2006 a porovnání s výsledkem 2010 Volební strana Mandáty Mandáty Mandáty abs. 2010 SNK

–

místní

sdruţení

abs. 2006

Rozdíl

262

258

+4

Nezávislí kandidáti

70

58

+ 12

KDU-ČSL

35

57

- 22

ČSSD

29

32

-3

KSČM

28

37

-9

SNK-ED

12

25

- 13

Nestraníci

-

29

-

VPM

5

3

+2

HNHRM

6

5

+1

SZ

0

0

-

celkem

Zdroj: ČSÚ, výpočty autor 17

Počet rozdělovaných mandátů: 567 (o 8 mandátů více neţ ve volbách 2010) Počet mandátů pro parlamentní strany: 225 (39,68 %) Počet mandátů ostatní: 342 (60,32 %) Pro komunální volby konané v roce 2010 je oproti předchozím volbám do obecních zastupitelstev typická značná ztráta parlamentních stran. Parlamentní politické strany, které obhajovaly své mandáty ve volbách 2010, přišly v součtu o 57 mandátů. Tato tendence je v souladu s celorepublikovým trendem, nicméně patnáctiprocentní ztráta v zastoupení parlamentních stran v obecních zastupitelstvech je minimálně zaráţející. Nejvyšší ztrátu v tomto ohledu zaznamenala ODS, která na Prachaticku v komunálních volbách 2010 ztratila 23 mandátů. Na tomto místě je vhodné zdůraznit, ţe ODS dosahovala v minulosti na území Prachaticka republikově nadprůměrných výsledků. Ztráta 22 mandátů na straně KDU-ČSL je zdůvodnitelná vznikem nové následnické strany TOP 09. ČSSD ztratila pouhé 3 zastupitele, avšak v této souvislosti je nutné upozornit na slabý volební výsledek v minulých komunálních volbách.

4 Komunální volby 2010 ve vybraných municipalitách 4.1 Vymezení zkoumaného vzorku obcí Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu této práce, pro analýzu komunálních voleb jsou relevantní obce/města, která vytvářejí radu obce či města nebo mají minimálně patnáctičlenné zastupitelstvo. Pojem rady obce/města je definován ve výše uvedených teoretických východiscích. Na základě tohoto kritéria byl vymezen vzorek zkoumaných obcí, který zahrnuje následující města: Prachatice, Vimperk, Volary, Netolice, Vlachovo Březí, Husinec a obce: Zdíkov, Vacov, Stachy.21 Zkoumaný vzorek tak zahrnuje devět municipalit, z nichţ je šest měst a tři obce. Obce jsou při analýze řazeny dle počtu obyvatel. Nutno upozornit na skutečnost, ţe vzorek zahrnuje obce od zhruba dvanácti set do dvanácti tisíc obyvatel.

21

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: .

18

4.2 Prachatice Město Prachatice je nejlidnatějším sídelním útvarem v okresu Prachatice. Jedná se o město s niţší mírou nezaměstnanosti a značným zastoupením průmyslové výroby.22 Prachatice jsou obcí s rozšířenou působností, která k datu 1. 1.2 010 eviduje dle údajů Českého statistického úřadu 11 587 obyvatel.23

4.2.1 Volební aktéři V Prachaticích se volilo stejně jako v minulých volebních obdobích celkem jedenadvacet zastupitelů. Pro komunální volby 2010 bylo registrováno celkem jedenáct kandidátních listin. Oproti volbám v roce 2006, kdy se o hlasy voličů ucházelo sedm kandidátních listin, došlo k nárůstu o čtyři kandidující subjekty. Vyššího počtu kandidujících subjektů bylo dosaţeno pouze v roce 1994, kdy se o hlasy voličů ucházelo dvanáct kandidátních listin. Na tomto místě je však nutné poznamenat, ţe v roce 1994 nebyly všechny kandidátní listiny úplné a celkový počet kandidátů do zastupitelstva se rovnal 132. V komunálních volbách 2010 kandidoval nejvyšší počet osob v historii komunální politiky města Prachatice. O hlasy voličů se ucházelo 221 osob. V Prachaticích byly sestaveny jako tradičně kandidátní listiny KDU-ČSL, SZ, ČSSD, KSČM, ODS, VPM, SNK-ED.

K těmto kandidátním listinám, které jsou

sestavovány v Prachaticích opakovaně, přibyly následující volební subjekty: VV, TOP 09, Suverenita a místní volební sdruţení Pro Prachatice. Všechny kandidátní listiny byly plně obsazené aţ na Suverenitu, která delegovala pouze jedenáct osob.24 Pokud se zaměříme na politickou příslušnost osob na jednotlivých kandidátních listinách, zjistíme, ţe nejvíce straníků delegovala ODS, na jejíţ listině nalezneme dvacet členů ODS. Tato situace je totoţná s kandidátní listinou, kterou představila ODS v minulých komunálních volbách. Druhou v pořadí je KSČM, která vyslala ucházet se o hlasy voličů celkem šestnáct svých členů, coţ je o čtyři straníky více neţ ve volbách 2006. Třetí místo patří KDU-ČSL s jedenácti straníky. Celkový počet nestraníků, 22

Charakteristika okresu Prachatice [online]. Úřad práce v Prachaticích [citováno 2010-03-30] Dostupné z: 23 Bilance počtu obyvatel ve městech České republiky [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: . 24 Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12.2.2011 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: .

19

respektive osob bez politické příslušnosti kandidujících v komunálních volbách 2010 byl 161, coţ odpovídá 73 % z celkového počtu kandidátů. Je zde patrný nárůst o téměř 8 procentních bodů oproti volbám do obecních zastupitelstev v roce 2006. 25 Z celkového počtu kandidátů bylo téměř 65 % muţů a nejčetnější věkovou kategorií byla skupina osob s věkem 60 a více let. Listinu s nejvyšším průměrným věkem představila ČSSD, jejíţ kandidáti dosahovali v průměru věku 59 let, těsně následovaná kandidátní listinou KSČM s průměrným věkem 57 let. Naopak nejniţším průměrným věkem kandidátů se mohli pochlubit VV s téměř 37 lety, coţ je téměř o deset let niţší průměr neţ u většiny ostatních kandidátních listin. Nejméně ţen na své kandidátní listině měla KSČM s 86 % muţů a ČSSD s 81 % muţů. Paradoxně nejvíce genderově nevyváţenou kandidátní listinu sestavila SUVERENITA, v jejímţ rámci se o hlasy voličů ucházelo 91 % ţen. Nutno však upozornit na fakt, ţe se jednalo o jedinou neúplnou kandidátní listinu s pouhými jedenácti osobami z jednadvaceti moţných.26

4.2.2 Volební výsledky 15. a 16. října 2010 se v Prachaticích volilo stejně jako při minulých volbách celkem v devíti okrscích a na volebních seznamech figurovalo 9 348 osob. Celkem došlo k vydání 4 502 obálek, z nichţ bylo 4 488 odevzdáno. V Prachaticích bylo celkem uděleno 86 203 hlasů. V roce 2010 dosáhla volební účast v největším městě v okrese Prachatice 48,16 %. V tomto ohledu se setkáváme s výraznějším nárůstem volební účasti oproti komunálním volbám 2006, kdy dosahovala 41,92 %. Nejúspěšnějším volebním subjektem se stala ČSSD, která získala 24,77 % hlasů a zajistila si tak šest mandátů v zastupitelstvu. Druhé místo v počtu hlasů získala ODS se 17,79 %, pro kterou po přepočtu znamenala čtyři zastupitelská křesla. Třetího nejlepšího výsledku dosáhlo místní sdruţení Pro Prachatice se ziskem čtyř mandátů. Po dvou mandátech získaly KSČM, TOP 09 a KDU-ČSL. Poslední mandát byl obsazen VPN.27 Více informací o volebním výsledku jednotlivých stran obsahuje tabulka č. 4.28

25

Tamtéţ Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12 .2. 2011 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: . 27 Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: . 28 Tamtéţ 26

20

Zastupitelstvo, které vzešlo z komunálních voleb 2010, má následující podobu: šest zástupců ČSSD, po čtyřech zastupitelích získala ODS a sdruţení Pro Prachatice, po dvou mandátech má KSČM, KDU-ČSL a TOP 09. Poslední křeslo do celkového počtu jedenadvaceti zastupitelů obsadila VPM.

Deset členů zvoleného zastupitelstva jsou

nestraníci a zbylých jedenáct je členem nějaké strany. Nejvíce straníků má v zastupitelstvu ODS (4 osoby), následovaná ČSSD (3 osoby) a KSČM a KDU-ČSL (shodně po 2 osobách). Oproti předchozím volbám v roce 2006 klesl počet členů politických stran v zastupitelstvu (o tři osoby), nicméně stále zůstal nadpoloviční. Oproti minulým volbám výrazně stoupl počet kandidátů bez politické příslušnosti. Situaci ještě zesiluje volební úspěch místního uskupení Pro Prachatice, které vneslo do zastupitelstva čtyři nestraníky. V zastupitelstvu je zastoupeno 16 muţů a 5 ţen a průměrný věk zastupitelstva dosahuje 47 let. Nejvíce zastupitelů je ve věkovém rozmezí 55 – 59 let. Nejstarším zastupitelem je 63letý, který kandidoval za ČSSD, a naopak nejmladším 28letý člen ČSSD. 29 Tabulka č. 5 Volební výsledky Prachatice Hlasy v %

Získané mandáty

ČSSD

24,77

6

ODS

17,79

4

Pro Prachatice

14,75

4

KSČM

9,78

2

TOP 09

7,99

2

KDU-ČSL

7,78

2

VPM

6,77

1

SZ

3,94

0

VV

3,35

0

SNK ED

2,44

0

SUVERENITA

0,66

0 Zdroj: ČSÚ

29

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-17]. Dostupné z: .

21

4.2.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 Do volebního souboje v roce 2010 vstupovalo od roku 1994 nejvíce navrhujících subjektů. Veškeré politické subjekty kandidující ve volbách 2006 opakovaně sestavily své kandidátní listiny i pro volby 2010 a volební nabídka byla doplněna o čtyři další subjekty (TOP 09, VV, SUVERENITA a nezávislé sdruţení Pro Prachatice). Celkový počet kandidujících osob stoupl ze 147 v roce 2006 na 221. Zároveň je v těchto volbách moţné vysledovat nejvyšší procento kandidujících osob bez politické příslušnosti, coţ do jisté míry souvisí se vstupem nového subjektu do sféry komunální politiky (sdruţení Pro Prachatice) a se skutečností, ţe nové parlamentní strany (VV, TOP 09) doposud nemají na Prachaticku etablovanou členskou základnu, tudíţ v jejich rámci kandidují převáţně nestraníci.30 Volby 2010 jsou typické prvním vítězstvím ČSSD v polistopadové historii Prachatic a neúspěchem ODS, která od roku 1994 získala nejmenší počet hlasů. ODS měla tradičně v Prachaticích silné postavení, tato exkluzivita v minulých letech byla do jisté míry spjata s osobou starosty Jana Bauera (současně poslanec ČR), který byl ve funkci celé tři volební období. Před komunálními volbami 2010 bylo veřejně deklarováno, ţe dosluhující starosta se nebude ucházet o funkci starosty ani místostarosty. V komunálních volbách 2010 kandiduje aţ na třetím místě. Lídrem kandidátky ODS byl dosluhující místostarosta. Poprvé v polistopadové historii zvítězila v souladu s celorepublikovým trendem ČSSD. Nicméně je vhodné upozornit na skutečnost, ţe volební výsledek ČSSD (24,76 %) je výrazně vyšší neţ celorepublikový průměr (19,68 %) a ještě výraznější, neţ průměr dosaţený v rámci Jihočeského kraje (15,06 %). Hlasový i mandátový zisk ČSSD od roku 2002 kontinuálně rostl. Tři mandáty získala ČSSD ve volbách v roce 2002, čtyři mandáty v roce 2006 a nakonec v roce 2010 získala celkem šest zastupitelských křesel.31 Za velký úspěch je moţné povaţovat čtyřmandátový zisk nově kandidujícího nezávislého sdruţení Pro Prachatice. Zajímavá je také skutečnost, ţe KDU-ČSL si i přes konkurenci nově vzniklé TOP 09 drţí stabilní volební výsledek i mandátový zisk. Ve

30

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z: . 31 Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-03-16]. Dostupné z: .

22

všech trojích volbách získala KDU-ČSL dva mandáty. Více informací o volebních výsledcích a počtech získaných mandátů ve sledovaných volbách obsahuje tabulka č. 5. S ohledem na konkrétní personální sloţení zastupitelstva je zajímavá skutečnost, ţe došlo k obměně velké části zastupitelů. Pouze jedenáct osob obhájilo svůj mandát. Zde lze spatřit rozdíl oproti volbám v roce 2006, kdy bylo nahrazeno pouze pět zastupitelů.32 Tabulka č. 6 Porovnání volebního výsledku a počtu získaných mandátů v komunálních volbách 2002, 2006 a 2010 Komunální volby Komunální volby Komunální volby 2010 2006 2002 Navrhující hlasy v mandáty hlasy v Mandáty hlasy v % Mandáty subjekt % % 24,77 18,58 14,31 ČSSD 6 4 3 ODS

17,79

4

36,9

9

29,63

7

Pro Prachatice

14,75

4

-

-

-

-

KSČM

9,78

2

13,31

3

11,32

3

TOP 09

7,99

2

-

-

-

-

KDU-ČSL

7,78

2

11,66

2

9,87

2

VPM

6,77

1

8,48

2

5,91

1

SZ

3,94

0

4,43

0

4,55

0

VV

3,35

0

-

-

-

-

SNK-ED 33

2,44

0

6,61

1

8,38

2

SUVERENITA

0,66

0

-

-

-

-

-

-

-

4,94 9,02 6,79

ODA US-DEU SNK-PM 34

-

0 2 1 Zdroj: ČSÚ

4.2.4 Tvorba povolební koalice Ve volebním období 2006 – 2010 byla rada města sedmičlenná. Pozici starosty i obou místostarostů drţela ODS, ostatní čtyři posty v radě patřily ODS, VPM, SNK-ED a KDU-ČSL. Z pohledu teorie koalic došlo v Prachaticích ve volebním období 2006 – 32

Tamtéţ Voleb 2002 se účastní jako SN. 34 SNK - Pro město Prachatice. 33

23

2010 k vytvoření široké koalice.35 Z ideologických důvodů zůstaly stranou KSČM a ČSSD, ač jejich volební výsledek byl druhý a třetí nejlepší.36 Sestavením široké koalice byl zachován trend, který byl nastartován v roce 2002. Po volbách 2002 a po volbách 2006 byla radniční koalice sestavena čtyřmi koaličními partnery. Po volbách 2010 došlo k sestavení koalice z pěti stran. Jak jiţ bylo řečeno, výše dosluhující starosta Jan Bauer se ve volebním období 2010 – 2014 neuchází o post starosty a na kandidátní listině zaujímá třetí pozici. Dosluhující místostarostka zvolená v komunálních volbách 2006 za ODS jiţ nekandiduje. Po komunálních volbách 2010 byla vyjednávací pozice oproti předchozím značně ztíţená. I přes výrazné vítězství ČSSD byla koalice sloţena zástupci ODS. Starostou byl na ustavujícím zastupitelstvu konaném 15. listopadu 2010 šestnácti hlasy zvolen bývalý místostarosta za ODS Martin Malý. Oproti předchozímu volebnímu období byl volen pouze jeden místostarosta, ač byl počet členů rady zachován. Starostenský post získala ODS, místostarostou byl zvolen zástupce místního sdruţení Pro Prachatice. Mezi ostatními členy rady jsou další dva zástupci sdruţení Pro Prachatice a po jednom zástupci mají ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Sloţení městské rady opět svědčí o široké koalici, kdy se zástupci všech stran účelově spojili, aby vyloučili vliv levice.37

4.3 Vimperk Město Vimperk je charakteristické svou příhraniční polohou (v blízkosti je hraniční přechod Stráţný). Jedná se o obec s rozšířenou působností, která k 1. 1. 2010 eviduje celkem 7 802 obyvatel38 (k 1. 1. 2011 je údaj o něco vyšší: 7 916).39

35

K vytvoření minimální koalice by ODS stačilo se dle volebních výsledků spojit s jedním koaličním partnerem. 36 Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku. 2007. 55. s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D. 37 Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Prachatice [online]. Prachatice:, vydáno 15. 11. 2010 [cit. 2011-03-01]. Dostupné z: . 38 Bilance počtu obyvatel ve městech České republiky [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: . 39 Město Vimperk [online]. Změněno 30. 03. 2011 [cit. 2011- 03-30]. Dostupné z:

24

4.3.1 Volební aktéři Ve Vimperku oproti komunálním volbám 2006 došlo k nárůstu kandidujících subjektů. V roce 2006 se o hlasy voličů ucházelo šest kandidátních listin. V roce 2010 jiţ bylo kandidátních listin osm. Všechny politické subjekty, aţ na uskupení Nestraníci, kandidující v komunálních volbách 2006 se opakovaně ucházeli o hlasy voličů i ve volbách pro následující volební období. Tradičními volebními subjekty jsou ve Vimperku ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a ODS a SNK-ED, které v politickém spektru Vimperské komunální politiky zaujímají velice výraznou roli. Doplněny byly o kandidátní listiny SSO (Strana svobodných občanů), SOS, SZ a VPM. Všem devíti navrhujícím subjektům se podařilo sestavit plné sedmnáctičlenné listiny. Celkem 108 osob z celkového počtu 153 bylo bez politické příslušnosti, coţ je přes 70 %. Největší počet členů politické strany nalezneme tradičně na kandidátní listině ODS (šestnáct ze sedmnácti moţných). O druhé místo v ohledu stranické příslušnosti se dělí KSČM a ČSSD. Vítězná strana z minulých voleb SNK-ED povolala na kandidátní listinu pouze dva členy své strany (jedním z nich byl shodou okolností dosluhující starosta). Průměrný věk kandidátních listin dosáhl ve Vimperku téměř 48 let s nejčetnější věkovou kategorií 60 a více let. Nejstarší kandidátní listinou, která zároveň obsahovala nejmenší počet ţen, představila KSČM, jejíţ průměrný věk dosáhl 60 let a bylo na ní přes 88 % muţů. Naopak nejmladší kandidáty představila SZ, jejíţ kandidátní listina dosáhla věkového průměru 36 let. Z pohledu genderové vyváţenosti byla nejúspěšnější VPM, která zaregistrovala kandidátní listinu se 47 % ţen.40

4.3.2 Volební výsledky Volební místnosti se otevřely ve Vimperku celkem v sedmi okrscích, kde na volebních seznamech figurovalo celkem 6 288 osob. V průběhu dvou volebních dnů bylo odevzdáno 2 410 obálek a uděleno 37 657 platných hlasů. Volební účast by se ve Vimperku dala kvalifikovat jako velice nízká, dosáhla pouhých 38 %, coţ je v polistopadové historii komunální politiky Vimperka nejméně. S ohledem na výši volební účasti je moţné vysledovat trend postupného poklesu. Vítězem voleb se stejně

40

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z: < http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=vimperk >.

25

jako v předchozím volebním období stali SNK-ED se ziskem téměř 24 % hlasů, které po přepočtu znamenaly zisk pěti mandátů. Druhé místo obsadila VPM s téměř 22 % hlasů a čtyřmi mandáty. Třetí pozice ve volebním klání patří ODS se 12 %. Hranici uzavírací klauzule se podařilo překročit ještě ČSSD a KDU-ČSL, které získaly shodně po dvou mandátech. Více informací o volebních výsledcích poskytuje tabulka č. 6. Zastupitelstvo vzešlé z komunálních voleb 2010 má následující podobu. Je zde zastoupeno třináct muţů a čtyři ţeny (coţ je o jednu ţenu více, neţ v předchozím volebním období). Průměrný věk zastupitelstva dosáhl 51 let. Celkem deset členů zastupitelstva je bez politické příslušnosti, po dvou členech mají ČSSD a SNK-ED a po jednom politickém příslušníkovi ODS, KSČM a KDU-ČSL. Nejmladším zastupitelem je 34letý podnikatel zvolený za ODS a nejstarším je 66letý důchodce zvolený za KSČM. Tabulka č. 7 Volební výsledky Vimperk Hlasy v %

Získané mandáty

SNK-ED

23,89

5

VPM

21,66

4

ODS

12,01

2

KSČM

11,90

2

ČSSD

11,76

2

KDU-ČSL

8,90

2

TOP 09

4,77

0

SZ

2,59

0

SOS

2,52

0 Zdroj: ČSÚ

4.3.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 Aţ do roku 2006 bylo patrné postupné sniţování kandidujících subjektů. Tento trend byl rokem 2010 zvrácen, neboť pro volby konané v tomto roce bylo zaregistrováno o dva politické subjekty více neţ v roce 2006. Vstupem nového kandidujícího subjektu VPM, který je na poli komunální politiky vnímán nezávisle a nenese s sebou stigma parlamentní politické strany, došlo k poklesu hlasů SNK-ED, KSČM a ODS. SNK-ED se stala jiţ potřetí v řadě vítězným 26

subjektem komunálních voleb, nicméně ve výsledku přišla o dva zastupitelské mandáty. Shodou okolností leaderem kandidátky VPM byl bývalý místostarosta zvolený za SOS. ODS, která po volbách 2002 i 2006 drţela tři mandáty v zastupitelstvu, obhájila pouze dva z nich. Stejná situace je patrná i u KSČM. V souladu s celorepublikovým trendem byla ve volbách 2010 posílena pozice ČSSD, která získala o mandát více neţ v předchozích volbách.41 Ve Vimperku z dlouhodobého hlediska nemají v komunálních volbách nově kandidující subjekty příliš velkou úspěšnost. Tento trend byl porušen vstupem uskupení VPM na pole vimperské komunální politiky. Úspěch nového subjektu svědčí o jisté nespokojenosti vimperského obyvatelstva se současným obsazením samosprávy města. Totéţ dokládá skutečnost nárůstu počtu kandidujících subjektů i poklesu volební účasti. S ohledem na volební účast je moţné konstatovat, ţe se v průběhu sledovaných volebních období kontinuálně sniţovala. V roce 2010 dosáhla 38 %, coţ je údaj výrazně se vzdalující od volební účasti Jihočeského kraje i celorepublikového údaje. Z celkového počtu zastupitelů obhájilo svůj post dvanáct ze sedmnácti osob. Tato skutečnost do jisté míry souvisí se vstupem nového politického subjektu VPM na scénu komunální politiky.42 Tabulka č. 8 Porovnání volebního výsledku a počtu získaných mandátů v komunálních volbách 2002, 2006 a 2010 Komunální volby Komunální volby Komunální volby 2010 2006 2002 Navrhující hlasy v mandáty hlasy v Mandáty hlasy v % Mandáty subjekt % % 23,89 36,49 27,64 SNK-ED 5 7 6 VPM

21,66

4

-

-

-

-

ODS

12,01

2

18,08

3

16,82

3

KSČM

11,90

2

15,62

3

17,25

3

ČSSD

11,76

2

7,72

1

10,26

2

KDU-ČSL

8,90

2

10,38

2

7,63

1

41

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z: < http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=vimperk >. 42 Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z: < http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=vimperk >.

27

TOP 09

4,77

0

-

-

-

-

SZ

2,59

0

-

-

-

-

SOS

2,52

0

6,79

1

9,10

1

-

5,19 -

0 -

7,40 3,86

1 0 Zdroj: ČSÚ

Nestraníci SN SŢJ

-

4.3.4 Tvorba povolební koalice V předchozím volebním období byla povolební koalice bezproblémově sestavena na prvním jednání zastupitelstva, neboť na funkci starosty a na volené funkce v radě nebyli navrţeni protikandidáti. Starostkou se stala Stanislava Chumanová (starostka ve volebním období 2002 – 2006 za SNK-ED), která však v průběhu volebního období zemřela a byla nahrazena Pavlem Dvořákem rovněţ za SNK-ED. Povolební koalice byla po volbách 2006 sestavena jako široká. Post starosty byl obsazen SNK-ED, místostarosta byl zvolen za SOS, SNK-ED získala ještě dva posty v radě a poslední post v pětičlenné radě obsadila ODS. Ve volebním období 2002 – 2006 byla situace obdobná, došlo k sestavení široké koalice, nicméně opačně orientované (se zastoupením nezávislých, KSČM a ČSSD).43 Vyjednávací situace po volbách 2010 nebyla vůbec jednoduchá, nicméně se podařilo na ustavujícím zastupitelstvu, které proběhlo 15. listopadu 2010, zvolit pětičlennou radu města. V tajné volbě byl starostou zvolen Bohumil Petrášek, dosluhující místostarosta, zvolený za VPM. Zde je vhodné upozornit na skutečnost, ţe v minulém volebním období byl do rady i zastupitelstva zvolen jako zástupce SOS. Post místostarosty získala druhá nejsilnější strana SNK-ED. Zbylé tři posty v radě byly rozděleny mezi zastupitele ODS, VPM a KDU-ČSL. Stranou sestavení povolební koalice zůstaly pouze KSČM a ČSSD, které byly ponechány z ideologických důvodů mimo koalici.44

43

Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku. 2007. 55. s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D. 44 Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Vimperk [online]. Vimperk:, vydáno 15. 11. 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z: .

28

4.4 Volary Z pohledu okresu Prachatice je město Volary typické vyšší mírou nezaměstnanosti a značným zastoupením zemědělské výroby.45 Jedná se o obec s pověřeným obecním úřadem, která k 1. 1. 2010 eviduje 4 015 občanů.46

4.4.1 Volební aktéři V roce 2010 registrovalo pro volby do městského zastupitelstva ve Volarech své kandidátní listiny celkem pět subjektů, coţ je o jeden subjekt méně neţ ve volbách předchozích. Kandidátní listinu tradičně sestavily ODS, KSČM, ČSSD. Jiţ podruhé ve volarské historii komunální politiky sestavily kandidátní listinu KDU-ČSL a HNHRM. K těmto navrhujícím subjektům přistoupil nezávislý subjekt MĚSTO LIDEM. Všechny kandidátní listiny byly plně obsazeny a obsahovaly shodně po patnácti kandidátech. Celkový počet kandidátů vstupujících do komunálních voleb 2010 dosáhl 75, z kterých bylo 55 osob bez politické příslušnosti (75 %). Po devíti členech bylo obsaţeno na listinách ODS a KSČM a dva členy politické strany měli mezi s sebou kandidáti ČSSD. Průměrný věk všech kandidátů se přiblíţil 47 letům a procentní podíl muţů dostáhl k číslu 75. Nejstarší kandidátní listinu představila jako ve většině obcí Prachaticka KSČM s věkovým průměrem přes 54 let a nejčetnější věkovou kategorií 65 a více let. Nejmladšími kandidáty oslovilo voliče HNHRM s průměrným věkem 41 let, která drţí zároveň prvenství v nejvyšším počtu kandidátů ţenského pohlaví (40 %).47

4.4.2 Volební výsledky Ve volebních seznamech bylo zapsáno celkem 3 118 voličů, kteří ve dvou volebních okrscích odevzdali 1 470 obálek a udělili 20 095 hlasů. Volební účast tak dosáhla hranice 47,21 %. Největší podíl hlasů, stejně jako v minulých komunálních volbách, získalo HNHRM, které dosáhlo s 35,26 % na šest zastupitelských mandátů. 45

Zpráva Úřadu práce v Prachaticích o situaci na trhu práce za rok 2010 [online]. Úřad práce v Prachaticích, 2010 [citováno 2011-03-30]. Dostupné z: 46 Bilance počtu obyvatel ve městech České republiky [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: . 47 Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z: < http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=volary>.

29

Druhé místo obsadila KSČM, následovaná ČSSD se shodným ziskem třech mandátů. Bliţší informace o volebních výsledcích poskytuje tabulka č. 8. Do městského zastupitelstva, které čítá patnáct křesel, bylo zvoleno jedenáct osob bez politické příslušnosti, tři členové KSČM a jeden člen ČSSD. Do zastupitelstva se dostaly pouze tři ţeny a jeho průměrný věk přesáhl 47 let s nejčetnější věkovou skupinou 45 – 49 let, která zahrnuje šest nově zvolených zastupitelů.48 Tabulka č. 9 Volební výsledky Volary Hlasy v %

Získané mandáty

HNHRM

35,27

6

KSČM

20,38

3

ČSSD

19,51

3

MĚSTO LIDEM

13,45

2

ODS

11,39

1 Zdroj: ČSÚ

4.4.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 Počet navrhujících subjektů ve Volarech osciluje a počet registrovaných kandidátních listin se pohybuje od čtyř do šesti. V komunálních volbách 2002 byly sestaveny čtyři kandidátní listiny. Ve volbách 2006 vzrostl počet kandidujících subjektů na šest a následně v komunálních volbách 2010 poklesl o jeden politický subjekt. Své kandidátní listiny sestavují ve Volarech vţdy KSČM, ČSSD a ODS, od roku 2006 je nejsilnějším, komunálně politickým subjektem HNHRM. Oproti volbám 2006 ve volbách 2010 vzrostla voličská podpora HNHRM a díky němu získalo politické uskupení o dva mandáty navrch. Na tomto místě je vhodné poznamenat, ţe dosluhující starostka Martina Pospíšilová byla ve volbách 2006 zvolena právě z kandidátní listiny HNHRM a i pro volby 2010 byla její vůdčí osobností. KSČM stejně jako ČSSD dosahovaly ve dvojích předchozích volbách stabilních výsledků, tato situace se potvrdila i ve volbách do obecních zastupitelstev konaných v roce 2010. V minulých volbách dosahovala stability

48

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z: < http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=volary>.

30

výsledků i ODS, která se však ve volbách 2010 stala poraţenou stranou a neobhájila tak dva mandáty ze tří. Do jisté míry lze stavět do souvislostí subjekt MĚSTO LIDEM kandidující ve volbách 2010 a volební stranu SNK-ED ve volbách 2006, na jejichţ kandidátních listinách nalezneme řadu stejných osob. I volební výsledek těchto dvou subjektů je velice podobný. Obecně je moţné z dlouhodobého hlediska konstatovat, ţe ve Volarech jsou úspěšné nezávisle vnímané volební subjekty a levicové subjekty. Pokud jde o obsazení zastupitelských postů konkrétními osobami, je moţné konstatovat, ţe došlo k výrazné obměně. Z patnácti zastupitelů obhájilo svůj post pouze šest osob. Volbami došlo k nahrazení devíti zastupitelů, coţ odpovídá 60 %. Oproti předchozímu volebnímu období došlo ke sníţení zastoupení ţen v zastupitelstvu a ke zvýšení průměrného věku zastupitelů. Po volbách v roce 2006 získalo mandát celkem pět zástupců ţenského pohlaví. V roce 2010 se jejich počet sníţil na tři. Průměrný věk zastupitelů se po volbách 2010 zvedl ze 45 let na téměř 49 let.49 Tabulka č. 10 Porovnání volebního výsledku a počtu získaných mandátů v komunálních volbách 2002, 2006 a 2010 Komunální volby Komunální volby Komunální volby 2010 2006 2002 Navrhující hlasy v mandáty hlasy v Mandáty hlasy v % Mandáty subjekt % % 35,27 23,30 HNHRM 6 4 KSČM

20,38

3

19,46

3

27,26

4

ČSSD

19,51

3

21,48

3

21,15

3

13,45

2

-

-

-

-

11,39

1

18,67

3

22,30

3

SNK-ED 50

-

-

11,50

2

29,27

5

KDU-ČSL

-

-

9,27

0

-

-

MĚSTO LIDEM ODS

Zdroj: ČSÚ

49

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z: < http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=volary>. 50 Ve volbách 2002 kandidují jako SN.

31

4.4.4 Tvorba povolební koalice Rada je ve Volarech volena pětičlenná. Po volbách 2006 vypadá rada města následovně: starostkou byla zvolena Martina Pospíšilová za HNHRM; tento volební subjekt získal ještě jeden post v radě. Místostarostou byl zvolen zastupitel za ČSSD a zbylé dva posty v radě získala ODS. Zajímavá je skutečnost, ţe pro navrţené kandidáty hlasovali všichni přítomní zastupitelé. Tato skutečnost svědčí o vytvoření velké koalice, neboť HNHRM, ČSSD a ODS vládly v minulém volebním období s podporou všech ostatních subjektů v zastupitelstvu. Při srovnání s volebním obdobím 2002 – 2006 došlo ke změně typu radniční koalice, neboť v tomto volebním období fungovala ve Volarech tříčlenná, levicově zaměřená koalice (ČSSD, KSČM, SNK), kterou je nutno kvalifikovat jako širokou, neboť patrně z ideologických důvodů zůstala ODS bez postu v radě.51 Exekutivní koalice pro volební období 2010 – 2014 byla sestavena z HNHRM, které obhájilo dvanácti hlasy post starosty (Martina Pospíšilová). Dalším subjektem radniční koalice se stala ČSSD, která shodně jako v minulém volebním období získala díky čtrnácti hlasům zastupitelů funkci místostarosty. Zde jiţ podobnost s minulým volebním obdobím končí, neboť ODS nedosáhla dostatečně silného výsledku, aby se jí podařilo obhájit svůj post v radě. HNHRM získalo další dva posty radních a ČSSD jednoho radního. Díky tomuto rozloţení politických sil je moţné konstatovat, ţe HNHRM drţí nadpoloviční většinu hlasů v radě města Volary. Koalice byla vytvořena pouze dvoučlenná a co do formy minimální vítězná. Nicméně je moţné vysledovat podporu dalších stran. Stranou stojí ODS.52

51

Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku. 2007. 55. s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D. 52 Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Volary [online]. Volary:, vydáno 8. 11. 2010 [cit. 2011-03-6]. Dostupné z: .

32

4.5 Netolice Netolice jsou obcí s pověřeným obecním úřadem, kde bylo k 1. 1. 2010 evidováno 2 701 obyvatel.53 Jedná se o centrum netolického mikroregionu, který je typický malou rozlohou a vyšší hustotou osídlení oproti ostatním mikroregionům v Prachatickém okrese.54

4.5.1 Volební aktéři Pro komunální volby 2010 zaregistrovalo svou kandidátní listinu celkem šest subjektů. Tradičně se jednalo o ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Navíc přibyly další dva navrhující subjekty: v souladu s celorepublikovým vývojem registruje svou kandidátní listinu strana TOP 09 a spektrum navrhujících subjektů doplňuje místní sdruţení Nezávislí pro Netolice. Všechny z šesti kandidátních listin byly sestaveny jako patnáctičlenné, aţ na kandidátní listinu KSČM, která do voleb registrovala pouze sedm kandidátů. Celkový počet kandidátů se vyšplhal na 82, coţ je nejvyšší počet kandidujících osob v historii komunální politiky Netolic. Poměr stranických příslušníků vůči nezávislým kandidátům dosáhl v Netolicích 33 %. Nejvyšší počet členů politické strany bylo voličům představeno tradičně na kandidátní listině ODS (8 osob), v závěsu se 6 členy na listině KDU-ČSL. KSČM zaregistrovala 5 členů své strany, avšak stojí za to upozornit na fakt, ţe listina byla sestavena pouze sedmičlenná. Věk všech kandidátů se pohyboval v průměru okolo 44 let, přičemţ nejčetnější věkovou kategorií byla skupina osob s věkem od 35 do 39 let. Jako ve většině ostatních obcí nejstarší kandidátní listinu registrovalo KSČM (průměrný věk 57 let) a naopak nejmladšího průměrného věku dosáhlo volební uskupení Nezávislí pro Netolice (37 let). Nejstarším kandidátem ve volbách 2010 se stal 74letý důchodce z KDU-ČSL shodně s důchodcem na kandidátní listině ČSSD, naopak nejmladším uchazečem o hlasy voličů byla 19letá studentka ze středu kandidátů TOP 09.

53

Bilance počtu obyvatel ve městech České republiky [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: . 54 Charakteristika okresu Prachatice [online]. Úřad práce v Prachaticích [citováno 2010-03-30] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/dokumenty_stazeni/charakteristika.pdf

33

Počet ţen ucházejících se o hlasy voličů dosáhl 34 %, přičemţ nejvíce ţen představilo na své kandidátní listině KDU-ČSL, kde byl počet osob ţenského pohlaví dokonce nadpoloviční (9 ţen, 60 %). Z dlouhodobého hlediska je moţné vysledovat nárůst počtu kandidujících ţen a to zejména s ohledem na tradiční nízkou účast osob ţenského pohlaví v netolické komunální politice.55

4.5.2 Volební výsledky Voličské seznamy v Netolicích, kde se volilo celkem ve čtyřech okrscích, čítaly 2 106 osob. Z tohoto počtu jich k volebním urnám dorazilo 1054 (1050 odevzdaných obálek) a udělilo celkem 14 201 hlasů. Tyto údaje vypovídají o poměrně vysoké volební účasti dosáhnuvší 50, 01 %, která je pro Netolice v komunálních volbách tradiční. Volby do obecních zastupitelstev v Netolicích zvítězila ODS, z jejíhoţ středu je dlouholetý starosta Netolic Oldřich Petrášek. ODS je v Netolicích tradičně velice silná a toto její výsadní postavení lze do značné míry spojovat právě s osobou dosluhujícího starosty. ODS získala téměř 29 % hlasů, coţ je oproti republikovému výsledku této strany v komunálních volbách 2010 výrazně vzdálený údaj. Druhé místo zaujalo nové volební uskupení Nezávislí pro Netolice, které získalo 25 % hlasů. Třetí se umístila ČSSD s 26 %, čtvrtá KDU-ČSL s 10 %. Páté místo ve volebním klání patří TOP 09 a poslední KSČM. V zastupitelstvu pro volební období 2010 – 2014 má pět zástupců ODS, čtyři volební subjekty Nezávislí pro Netolice, po třech zástupcích ČSSD a po jednom všechny ostatní volební subjekty (KDU-ČSL, TOP 09, KSČM). Z pohledu politické příslušnosti jsou v zastupitelstvu města Netolice tři členové ODS a po jednom členovi z TOP 09 a KSČM, ostatních deset zastupitelů je bez politické příslušnosti. Průměrný věk zastupitelů přesáhl 44 let s nejčetnější věkovou kategorií 50 – 54 let. Z hlediska genderového sloţení je netolické zastupitelstvo velice vyváţené. V zastupitelstvu je sedm ţen a osm muţů.56

55

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: < http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=Netolice>. 56 Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: < http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=Netolice>.

34

Tabulka č. 11 Volební výsledky Netolice Hlasy v %

Získané mandáty

ODS

28,83

5

Nezávislí pro Netolice

24,70

4

ČSSD

23,03

3

KDU-ČSL

10,15

1

TOP 09

7,53

1

KSČM

5,76

1 Zdroj: ČSÚ

4.5.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 Z hlediska počtu navrhujících subjektů jsme se ve volbách 2010 setkali s jejich nárůstem. Mimo rok 1998, kdy bylo pro komunální volby registrováno pět kandidátních listin, dosahoval počet navrhujících subjektů stále stejného počtu. Kandidátní listiny v Netolicích tradičně staví ODS, ČSSD, KDU-ČSL a KSČM. Pro volby 2010 byla zaregistrována navíc kandidátní listina uskupení Nezávislí pro Netolice a TOP 09. V případě porovnání volebních výsledků dospějeme k závěru, ţe postavení ODS v Netolicích je poměrně silné a do jisté míry nezávislé na celorepublikové situaci. ODS od roku 1994 pravidelně ve volbách do obecních zastupitelstev vítězí, ač se stala vítězem ve volebním klání i po volbách 2010, je nutné upozornit na téměř desetiprocentní hlasovou ztrátu. Tuto skutečnost je moţné vysvětlovat spojením této strany s osobou dlouholetého starosty. Stejně tak stabilní výsledek můţeme v trojích minulých volbách vysledovat i u ČSSD. Nový kandidující subjekt Nezávislí pro Netolice byl ve volbách do obecních zastupitelstev 2010 velice úspěšný. Volební výsledek KDU-ČSL a TOP 09 se v součtu téměř rovná výsledku KDU-ČSL v minulých komunálních volbách. Tato skutečnost do jisté míry koresponduje s původem TOP 09. Své mandáty v zastupitelstvu po volbách 2010 neobhájilo osm z patnácti zastupitelů z předchozího volebního období (nutno však podotknout, ţe někteří jiţ znovu nekandidují). Oproti předchozímu volebnímu období došlo k výraznějšímu nárůstu počtu ţen v zastupitelstvu z původních čtyř na současných sedm osob ţenského pohlaví.57 57

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-03-15]. Dostupné z: < http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=Netolice>.

35

Tabulka č. 12 Porovnání volebního výsledku a počtu získaných mandátů v komunálních volbách 2002, 2006 a 2010 Komunální volby Komunální volby Komunální volby 2010 2006 2002 Navrhující hlasy v mandáty hlasy v Mandáty hlasy v % Mandáty subjekt % % 28,83 37,97 34,96 ODS 5 6 5 -

-

-

-

3

25,95

4

23,62

4

10,15

1

18,67

3

19,67

3

TOP 09

7,53

1

-

-

-

-

KSČM

5,7658

1

17,37

2

21,73

3

Nezávislí pro

24,70

4

ČSSD

23,03

KDU-ČSL

Netolice

Zdroj: ČSÚ

4.5.4 Tvorba povolební koalice Po volbách 2006 byla na netolické radnici sestavena koalice ODS a KDU-ČSL, která byla pokračováním radniční koalice z minulého volebního období. V opozici byly ponechány ČSSD a KSČM. V tomto volebním období tak byla z pohledu formy vytvořena minimální vítězná koalice, kdy se jiţ počtvrté stal starostou Oldřich Petrášek (ODS). ODS získala i post místostarosty a jeden další post v radě, zbylí dva radní byli zvoleni ze středu zastupitelů za KDU-ČSL. Tato koalice by se dala nazvat pokračováním ideově blízké minimální vítězné koalice ODS a KDU-ČSL z volebního období 2002 – 2006.59 Vyjednávací pozice byla po volbách 2010 vzhledem k volebním výsledkům o něco sloţitější, nicméně na ustavujícím zastupitelstvu konaném 24. listopadu došlo ke zvolení pětičlenné rady. Na rozdíl od předchozího volebního období bylo po hlasování přistoupeno k tajnému hlasování. Post starosty se podařilo obhájit Oldřichu Petráškovi za ODS (osm hlasů z patnácti moţných). Místostarostenské křeslo obsadil jediný kandidát za TOP 09. Ostatní posty v radě získali zastupitelé zvolení za ODS. ODS tak drţí většinu v radě. Byla vytvořena dvoučlenná koalice ODS a TOP 09 s podporou KDU-ČSL. 58

KSČM nesestavila plnou kandidátní listinu a jejich podíl platných hlasů dosáhl 12,34 %. Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku. 2007. 55. s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D. 59

36

Veřejně je hovořeno o trojkoalici ODS, KDU-ČSL a TOP 09 (zmínka i v zápise z ustavujícího zastupitelstva), nicméně je nutné upozornit na skutečnost, ţe tato koalice nedisponuje v zastupitelstvu dostatečným počtem hlasů. Trojkoalice má k dispozici sedm hlasů, ale k nutnosti zvolení členů rady je nutno hlasů osm. Tuto situaci vyřešila tajná volba. V tomto případě je koalici moţno povaţovat z hlediska formy do jisté míry za minimální vítěznou.60

4.6 Vlachovo Březí Ve městě Vlachovo Březí je evidováno dle údajů Českého statistického úřadu k 1. 1. 2010 celkem 1 726 obyvatel.61 Dle administrativního členění spadá Vlachovo Březí pod obec s rozšířenou působností Prachatice.62

4.6.1 Volební aktéři Pro komunální volby 2010 byly přihlášeny čtyři kandidátní listiny (jeden subjekt byl nezávislý kandidát). Jako tradičně sestavovala ve Vlachově Březí kandidátní listinu KDU-ČSL, z jejíhoţ středu byl dosluhující starosta. Spektrum subjektů kandidujících do obecního zastupitelstva bylo doplněno listinou TOP 09 a místním nezávislým subjektem Vlachovo Březí a samostatným nezávislým kandidátem Janem Horákem. Počet kandidátů vstupujících do voleb 2010 byl 46. Všem navrhujícím subjektům se podařilo sestavit plné patnáctičlenné kandidátní listiny. Z hlediska politické příslušnosti bylo 40 osob bez politické příslušnosti (87 %), čtyři členové KDU-ČSL a po jednom z TOP 09 a ODS. ODS nesestavila kandidátní listinu, nicméně jeden člen této strany byl pro volby zaregistrován na kandidátní listině nezávislého subjektu Vlachovo Březí. 76 % z kandidátů pro volby 2010 bylo muţského pohlaví a bylo dosaţeno průměrného věku téměř 45 let. Nejčetnější věkovou kategorií byla mezi kandidáty 60

Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Netolice [online]. Netolice:, vydáno 24. 11. 2010 [cit. 2011-03-8]. Dostupné z: . 61 Bilance počtu obyvatel ve městech České republiky [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: . 62 Charakteristika okresu Prachatice [online]. Úřad práce v Prachaticích [citováno 2010-03-30] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/dokumenty_stazeni/charakteristika.pdf

37

skupina 45 – 49 let. Pokud pomineme nezávislého kandidáta Jana Horáka, kterému bylo 60 let, nejstarší kandidátní listinu představila KDU-ČSL s průměrným věkem téměř 54 let. Nejmladšími byli kandidáti TOP-09 s věkovým průměrem 39 let, kteří měli zároveň ve svém středu nejvyšší počet ţen (6 osob).63

4.6.2 Volební výsledky Volební místnost byla ve Vlachově Březí otevřena jediná, kde bylo na volebních seznamech zaznamenáno 1 330 osob. K volební urně dorazilo 708 osob, které odevzdaly celkem 9 381 hlasů. Volební účast dosáhla v komunálních volbách 2010 53,36 %. Vítězem se stal místní nezávislý subjekt Vlachovo Březí se ziskem 44 % hlasů, coţ po přepočtu znamenalo sedm mandátů z patnácti moţných. Na druhém místě skončila stejně jako v minulých volbách KDU-ČSL s 32 % a ziskem pěti mandátů. Třetí pozice patří TOP 09 (20 %), která získala 3 mandáty. Nezávislý kandidát Jan Horák se se svým hlasovým ziskem nepřehoupl přes uzavírací klauzuli, ač získal pátý nejvyšší počet absolutních hlasů. Do zastupitelstva se dostaly tři osoby ţenského pohlaví, coţ je o dvě ţeny více neţ v minulém volebním období. Z hlediska politické příslušnosti do zastupitelstva ve volebním období 2010 – 2014 zasednou pouze dva členové KDU-ČSL (jedním je dosluhující starosta). Nízké zastoupení osob s politickou příslušností v zastupitelstvu je ve Vlachově Březí opakovaným jevem. Věkový průměr nově zvolených zastupitelů dosáhl 46 let s nejčetnější věkovou kategorií 50 – 54 let. Nejstarším zastupitelem je dosluhující starosta za KDU-ČSL s věkem 55 let. Nejmladším naopak 34 letý ţivnostník a 34 letý učitel.64

63

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-11]. Dostupné z: . 64 Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-11]. Dostupné z: .

38

Tabulka č. 13 Volební výsledky Vlachovo Březí Platné hlasy v %

Získané mandáty

Vlachovo Březí

44,10

7

KDU-ČSL

32,36

5

TOP-09

19,72

3

Jan Horák – nezávislý kandidát

3,78

Zdroj: ČSÚ

4.6.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 Z hlediska počtu navrhujících subjektů lze konstatovat, ţe ve Vlachově Březí se stabilně o hlasy voličů ucházejí pravidelně tři kandidátní listiny. Pro komunální volby v roce 2010 byla nabídka doplněna o Jana Horáka, nezávislého kandidáta, který byl v předcházejícím volebním období zastupitelem za sdruţení Nestraníci. Jediným subjektem, který se stabilně podílí na utváření komunální politiky ve Vlachově Březí je KDU-ČSL, z jejíhoţ středu pochází dlouholetý starosta Petr Kubašta. KDU-ČSL dosahuje v komunálních volbách ve Vlachově Březí velice stabilních volebních výsledků. Kandidátní listinu ODS sestavenou ve volbách 2002 u 2006 nahradila kandidátní listina jiného parlamentního politického subjektu TOP 09, které se však nepodařilo zaujmout takové procento voličů jako v minulosti ODS. Levicové politické subjekty nejsou stabilní součástí komunální politiky ve Vlachově Březí. Trend silného kandidujícího nezávislého subjektu byl nastartován ve volbách 2006 a ve volbách 2010 došlo ještě k jeho umocnění. Z patnáctičlenného zastupitelstva obhájilo své mandáty deset osob. Mezi nové tváře v zastupitelstvu patří zejména tři zástupci TOP 09. Do zastupitelstva vstoupilo oproti roku 2006 o dvě ţeny více. V zastupitelstvu zasednou po volbách 2010 tři ţeny. Volební účast se ve sledované municipalitě pohybuje v komunálních volbách dlouhodobě okolo 50 %. Ve volbách 2002 dosáhl 53 %, v roce 2006 poklesla volební účast na 50 %, aby v komunálních volbách 2010 opět dosáhla 53 %. Z hlediska věkového

39

sloţení je zastupitelstvo vzešlé z voleb 2010 velice podobné zastupitelstvu po volbách 2006. Zastupitelé dosáhli shodně průměrného věku 46 let.65 Tabulka č. 14 Porovnání volebního výsledku a počtu získaných mandátů v komunálních volbách 2002, 2006 a 2010 Komunální volby Komunální volby Komunální volby 2010 2006 2002 Navrhující hlasy v mandáty hlasy v Mandáty hlasy v Mandáty subjekt % % % 44,10 42,09 Vlachovo Březí 66 7 6 KDU-ČSL

32,36

5

30,78

5

41,16

5

TOP 09

19,72

3

-

-

-

-

Jan Horák, NK

3,78

-

-

-

-

-

ODS

-

-

27,12

4

55,10

9

KSČM

-

-

-

-

18,62

0

Zdroj: ČSÚ

4.6.4 Tvorba povolební koalice Po komunálních volbách 2002 byl starostou zvolen Petr Kubašta za KDU-ČSL a ostatní místa byla obsazena osobami zvolenými za ODS. V tomto případě šlo o ideově blízkou, širokou exekutivní koalici, neboť v koalici jsou zastoupeny všechny strany, které získaly ve volbách 2002 mandát. Pro vytvoření radniční koalice po volbách 2006 se ve Vlachově Březí spojilo sdruţení Nestraníci a KDU-ČSL. Je moţné konstatovat, ţe byla vytvořena minimální vítězná dvoučlenná koalice. Starostou byl zvolen Petr Kubašta za KDU-ČSL a ostatní místa v radě zaujali zastupitelé zvolení za Nestraníky.67 Pro volební období 2010 – 2014 byla sestavena volební koalice z nezávislého subjektu Vlachovo Březí a TOP 09. Starostou byl zvolen Lubomír Dragoun, zvolený za

65

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-11]. Dostupné z: . 66 V komunálních volbách 2006 se účastní voleb pod názvem Nestraníci. Kandidátní listiny Vlachovo Březí a Nestraníci jsou z velké části obsazeny stejnými osobami. 67 Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku. 2007. 55. s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D.

40

subjekt Vlachovo Březí, který nahradil dlouholetého starostu Petra Kubaštu z KDU-ČSL. Místostarostenský post i ostatní křesla v radě byla obsazena rovněţ zastupiteli zvolenými za nezávislé sdruţení Vlachovo Březí. Dle zápisu z ustavujícího zastupitelstva lze vysledovat, ţe rada byla zvolena za podpory zastupitelů za TOP 09. Shodou okolností jde o první volební období, kdy nebude v radě zastoupena KDU-ČSL. S ohledem na typ radniční koalice je moţné konstatovat, ţe byla vytvořena dvoučlenná minimální vítězná koalice volebního subjektu Vlachovo Březí a TOP 09.68

4.7 Zdíkov Obec Zdíkov spadá z hlediska administrativního členění pod obec s rozšířenou působností Vimperk.69

4.7.1 Volební aktéři Ve Zdíkově bylo stejně jako v předchozích komunálních volbách patnáctičlenné zastupitelstvo. Z hlediska navrhujících subjektů je moţné konstatovat, ţe na politické scéně obce Zdíkov v komunálních volbách 2010 objevily dvě parlamentní politické strany (ODS a KSČM) a řada nezávislých navrhujících subjektů. Svou kandidátní listinu představili Hasiči Zdíkov SNK, Sdruţení nezávislých kandidátů a Sdruţení nezávislých kandidátů – Karla Matyse. Všem navrhujícím subjektům se podařilo registrovat plně obsazené patnáctičlenné kandidátní listiny s výjimkou KSČM, která měla kandidátní listinu sedmičlennou. Pokud se zaměříme na politickou příslušnost kandidátů, zjistíme, ţe 88 % bylo bez politické příslušnosti, coţ odpovídá vysokému počtu nezávislých navrhujících subjektů. Mezi kandidáty byli pouze čtyři členové ODS a stejný počet příslušníků své strany bylo registrováno na kandidátní listině KSČM. Z pohledu věkové struktury kandidátů je vhodné upozornit na velice nízký průměrný věk, který dosáhl 39 let. Nejčetnější věkovou kategorií mezi kandidáty do zdíkovského zastupitelstva je 30 – 34 let (21 z 67 kandidátů). Tato skutečnost svědčí o

68

Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Vlachovo Březí [online]. Vlachovo Březí: vydáno 10. 11. 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z: . 69 Charakteristika okresu Prachatice [online]. Úřad práce v Prachaticích [citováno 2010-03-30] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/dokumenty_stazeni/charakteristika.pdf

41

zájmu mladé generace na účasti a řešení problémů v oblasti komunální politiky řešené municipality. Nejmladší kandidátní listinu představilo SNK Karla Matyse, kde dosáhl průměrný věk kandidátů 34 let. Nejstaršími byli kandidáti KSČM s průměrným věkem 47 let, který je však v kontextu okresu Prachatice i s ohledem na navrhující stranu poměrně nízký. O zastupitelská křesla se ucházelo v přepočtu 31 % osob ţenského pohlaví. Nejvyšší počet ţen mělo ve svém středu Sdruţení nezávislých kandidátů, v jehoţ rámci kandidovalo 11 ţen.70

4.7.2 Volební výsledky Volební místnosti se otevřely v pěti volebních okrscích, kde bylo na volebních seznamech dohromady zapsáno 1 406 osob, z nichţ k volbám dorazilo 779 voličů, kteří udělili v součtu 9 737 hlasů. Volební účast ve Zdíkově dosáhla 55,41 %, coţ je o něco vyšší údaj neţ je průměrná volební účast na Prachaticku i v Jihočeském kraji. Vítězem ve volebním klání se stali Hasiči Zdíkov SNK, kteří získali téměř 36 % a pět zastupitelských křesel. Stejného mandátového zisku dosáhlo i Sdruţení nezávislých kandidátů, ač procento jimi získaných hlasů bylo o 6 % niţší, neţ u Hasičů Zdíkov SNK. Třetí pozice v počtu získaných hlasů náleţí ODS s 13%, v těsném závěsu s nezávislým sdruţením SNK Karla Matyse s 12 %. Oba politické subjekty získaly shodně po dvou zastupitelských mandátech. Poslední se umístila KSČM, jejíţ neúplná kandidátní listina získala 9 % a jeden mandát. V zastupitelstvu po volbách 2010 zasedne pět zástupců Hasičů, pět osob za SNK, po dvou mandátech získala ODS a SNK Karla Matyse a poslední mandát připadl KSČM. Mezi zastupiteli z hlediska politické příslušnosti nalezneme dva členy ODS a jednoho člena KSČM. Věkový průměr zastupitelů dosáhl 49 let. Do zastupitelstva zasednou tři ţeny, coţ je o jednu osobu ţenského pohlaví více neţ po předchozích volbách.71

70

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=zd%EDkov 71 Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=zd%EDkov

42

Tabulka č. 15 Volební výsledky Zdíkov Hlasy v %

Získané mandáty

Hasiči Zdíkov SNK

35,87

5

SNK

29,96

5

ODS

13,14

2

SNK Karla Matyse

12,03

2

KSČM

9,01

1 Zdroj: ČSÚ

4.7.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 Ve Zdíkově lze od roku 1998 sledovat postupný nárůst navrhujících subjektů. Z parlamentních politických stran se tradičně politického ţivota ve Zdíkově účastní ODS a KSČM, které s narůstajícím počtem volebních subjektů, ucházejících se o hlasy voličů, postupně ve Zdíkově ztrácejí voličskou podporu. Ve zdíkovské komunálně politické sféře je od roku 2002 tradičně značně silná pozice nezávislých navrhujících subjektů. Této skutečnosti odpovídá i vysoký počet registrovaných kandidátních listin nezávislých subjektů pro volby 2002, 2006 i 2010. Jediným nezávislým navrhujícím subjektem, který registroval kandidátní listinu pro volby ve všech třech sledovaných obdobích, je Sdruţení nezávislých kandidátů, které dosahuje velice vyrovnaných volebních výsledků. Ve volbách 2002 i 2010 se můţe pochlubit pětimandátovým ziskem a ve volbách 2006 ziskem čtyř zastupitelských křesel. Niţší hlasový i mandátový zisk SNK ve volbách 2006 je moţné přičítat historicky nejvyššímu počtu navrhujících subjektů, v němţ nalezneme mimo SNK další tři nezávislé politické subjekty. Druhým nezávislým subjektem, který opakovaně sestavil kandidátní listinu pro komunální volby, jsou Hasiči Zdíkov SNK, jeţ si oproti minulým volbám polepšili o téměř tři procentní body a získali tak o mandát navíc. Tuto skutečnost si lze spojit i s osobou dosluhujícího starosty Zdeňka Kantoříka, který byl ve volebním období 2006 – 2010 starostou právě za Hasiče Zdíkov.72 Neúspěšný nezávislý kandidát Karel Matys ucházející se o hlasy voličů v komunálních volbách 2006 sestavil pro volby

72

Pro komunální volby 2010 byl do názvu kandidátní listiny doplněn dodatek SNK.

43

2010 kandidátní listinu s příhodným názvem SNK Karla Matyse. Na závěr je moţné konstatovat, ţe ač se názvy nezávislých navrhujících subjektů v průběhu jednotlivých voleb mění, jde povětšinou o stejné osoby či rodinné příslušníky. Z dlouhodobého hlediska je důleţité upozornit na poměrně nízký průměrný věk kandidátů do zastupitelstva. Tuto skutečnost lze vysledovat i ve dvojích předchozích volbách do zastupitelstva obce Zdíkov. Oproti volebnímu období 2006 – 2010 se po komunálních volbách 2010 změnila třetina zastupitelů. Zastupitelský post obhájilo deset z patnácti zastupitelů. Vzrostl počet straníků v zastupitelstvu oproti jednomu členovi politické strany po volbách v roce 2006 na tři po volbách 2010 (2 členové ODS, 1 člen KSČM). V zastupitelstvu se také zvýšil počet ţen (o jednu osobu).73 Tabulka č. 16 Porovnání volebního výsledku a počtu získaných mandátů v komunálních volbách 2002, 2006 a 2010 Komunální volby Komunální volby Komunální volby 2010 2006 2002 Navrhující hlasy v mandáty hlasy v Mandáty hlasy v Mandáty subjekt % % % 23,10 Hasiči Zdíkov 4 35,87 5 SNK SNK

29,96

5

26,84

4

31,36

5

ODS

13,14

2

25,06

4

41,37

6

12,03

2

9,01

1

15,88

1

25,42

4

-

-

9,67

1

-

-

-

-

7,88

1

-

-

1,84

0

SNK

Karla

Matyse KSČM Obč. sdr 74 SNK 2

75

NK Karel Matys

-

-

-

-

-

-

-

Zdroj: ČSÚ

73

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12.2.2011 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=zd%EDkov 74 Občanské sdruţení Zdíkov – tady jsme doma 75 Sdruţení nezávislých kandidátů 2

44

4.7.4 Tvorba povolební koalice Po volbách 2002 byla sestavena tříčlenná exekutivní koalice ODS, SKN a KSČM, v které starostenský i místostarostenský post drţela ODS. Koalice byla sestavena jako velká, neboť v radě získaly post všechny politické subjekty v zastupitelstvu. Po volbách 2006 se situace změnila i s ohledem na skutečnost, ţe dlouholetý starosta Jan Petrů (za ODS) jiţ nekandiduje. Post starosty získal Zdeněk Kantořík zvolený za Hasiče Zdíkov, post místostarosty získalo spolu s dalším postem v radě SNK. Ostatní křesla v pětičlenné radě připadla ODS. Vše tedy nasvědčuje skutečnosti, ţe po volbách 2006 byla vytvořena široká koalice ze zástupců Hasiči Zdíkov, SNK a ODS, neboť pro minimální vítěznou koalici by bylo dostačující spojení dvou dotčených stran.76 Po volbách 2010 starostou byl opět zvolen Zdeněk Kantořík za Hasiče Zdíkov SNK. Místostarostenský post obsadila zastupitelka za SNK. Ostatní tři křesla v radě obsadili Hasiči Zdíkov, SNK a ODS. Sloţení rady je tedy následující: dva zástupci Hasičů Zdíkov, dva zástupci SNK a jeden ODS. Na tomto místě je nutné poukázat na skutečnost, ţe rada byla vytvořena s podporou KSČM. Nutno však zdůraznit, ţe se nejedná o koalici ve formálním slova smyslu. Spolu s KSČM se exekutivní koalice opírá o třináctimandátovou většinu.77 V opozici zůstali pouze zastupitelé za SNK – Karla Matyse, a tudíţ lze usuzovat, ţe se z pohledu typologie exekutivních koalic jedná o koalici širokou, neboť je patrná snaha o vyloučení zástupců SNK – Karla Matyse z podílu na exekutivní koalici obce Zdíkov.

4.8 Vacov Obec Vacov spadá z hlediska administrativního členění pod obec s rozšířenou působností Vimperk.78 Ke konci roku 2006 zde ţilo 1 332 obyvatel. Z hlediska komunálně politického stojí za to upozornit na skutečnost, ţe je tvořen ze čtrnácti částí (Vacov a třináct dalších osad).79

76

Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku. 2007. 55. s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D. 77 Rozhovor se Zdeňkem Kantoříkem, starostou obce Zdíkov, 30. 3. 2011. 78 Charakteristika okresu Prachatice [online]. Úřad práce v Prachaticích [citováno 2010-03-30] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/dokumenty_stazeni/charakteristika.pdf 79 Město Vacov [online]. Změněno 28. 03. 2011 [cit. 2011- 03-30]. Dostupné z: .

45

4.8.1 Volební aktéři Stejně jako v předchozích volbách registrovalo své kandidátní listiny pět navrhujících subjektů. Většinou se jednalo o politické subjekty s celorepublikovou působností (ODS, KSČM, TOP 09, KDU-ČSL). Tyto subjekty byly doplněny o jeden nezávislý navrhující subjekt, kterým bylo SNK. Všechny kandidátní listiny byly úplné, patnáctičlenné. O hlasy voličů se ucházelo celkem 75 osob s průměrným věkem téměř 49 let. Ve svém středu měli dvacet ţen (20,7 %). Nejstarší byla kandidátní listina KSČM (62 let), naopak nejmladší listina TOP 09 (40 let). Nejvíce ţen vyslala do volebního souboje KDU-ČSL, která registrovala listinu s 9 ţenami (60 %). Z pohledu politické příslušnosti se mezi kandidáty nacházelo 10 členů KSČM, 3 členové ODS a jeden TOP 09, zbylých 61 osob (81 %) bylo bez politické příslušnosti.80

4.8.2 Volební výsledky V sedmi volebních okrscích bylo na volebních seznamech zapsáno 1 135 osob, z nichţ dorazilo k volebním urnám 722 osob a udělilo celkem 10 014 hlasů. Volební účast byla ve Vacově tradičně vysoká a dosáhla úrovně 63,61 %. Nejvyšší počet hlasů získala stejně jako v minulých volebních obdobích ODS s výrazným výsledkem přesahujícím 44 %, coţ po přepočtu znamenalo zisk sedmi mandátů. Druhou v pořadí byla KSČM, těsně následovaná SNK. Obě politická uskupení dosáhla přes 17 % hlasů a získala po třech mandátech. Předposledního volebního výsledku dosáhla TOP 09 a nejméně hlasů si na své konto připsala KDU-ČSL. Obě strany získaly shodně po jednom mandátu. V zastupitelstvu zasedne ve volebním období 2010 – 2014 pouze jediná ţena. Z hlediska politické příslušnosti pak budou v zastupitelstvu rozhodovat tři členové KSČM a dva členové ODS. Průměrný věk zastupitelů přesáhl 50 let, přičemţ nejčetnější věkovou kategorií mezi zvolenými zastupiteli byla skupina osob 55 – 59 let.

80

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=Vacov.

46

Tabulka č. 17 Volební výsledky Vacov Hlasy v %

Získané mandáty

ODS

44,28

7

KSČM

17,87

3

SNK

17,85

3

TOP 09

11,67

1

KDU-ČSL

8,33

1 Zdroj: ČSÚ

4.8.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 Stejně jako v minulém volebním období bylo sestaveno pět kandidátních listin. Tradičními navrhujícími subjekty jsou ve Vacově ODS, KSČM, KDU-ČSL a SNK. Nezávislý navrhující subjekt (Nezávislí pro všechny spoluobčany), který se o hlasy voličů ucházel ve volbách 2006, byl nahrazen kandidátní listinou parlamentní strany TOP 09. O volební účasti v komunálních volbách ve Vacově lze konstatovat, ţe je nadprůměrná. Vţdy se pohybuje přes 60 %. Ve volbách 2006 i ve volbách 2010 přesáhla 63 %. Při porovnání volebních výsledků v jednotlivých volebních rocích zjistíme, ţe ODS dosahuje velice výrazných, republikově vysoce nadprůměrných výsledků. Tato tendence je nejvíce patrná ve volbách 2006 a 2010. ODS v těchto dvojích volbách vítězí a ve volbách 2002 získává po KSČM druhý nejvyšší počet hlasů. Úspěšnost ODS zejména pak v komunálních volbách 2006 a 2010 lze přičíst spokojenosti občanů s politikou dlouholetého starosty Miroslava Roučky (ODS). Poměrně stabilní výsledek lze vysledovat v porovnání let 2006 a 2010 i u KSČM. Nutno však upozornit na výrazný zisk hlasů (27 %) a celkové vítězství KSČM v komunálních volbách 2002. Podobně stabilní výsledky vykazují SNK a KDU-ČSL. Při posouzení volebních výsledků je moţné konstatovat, ţe sféra komunální politiky je ve Vacově poměrně stabilní a nedochází v ní k výrazným výkyvům v hlasování voličů. Oproti volebnímu období 2006

47

se v zastupitelstvu změnilo celkem pět osob. Ostatních deset členů zastupitelstva v roce 2010 obhájilo své mandáty.81 Tabulka č. 18 Porovnání volebního výsledku a počtu získaných mandátů v komunálních volbách 2002, 2006 a 2010 Komunální volby Komunální volby Komunální volby 2010 2006 2002 Navrhující hlasy v mandáty hlasy v Mandáty hlasy v Mandáty subjekt % % % 44,28 45,03 23,54 ODS 7 8 4 KSČM

17,87

3

15,67

2

27,36

5

SNK

17,85

3

21,69

3

21,84

3

TOP 09

11,67

1

-

-

-

-

KDU-ČSL

8,33

1

10,00

1

10,06

1

Nezávislí 82

-

-

9,48

1

-

-

SNK Hasiči 83

-

-

-

-

9,75

1

ČSSD

-

-

-

-

13,93

1

Zdroj: ČSÚ

4.8.3.1 Tvorba povolební koalice Ve volebním období 2002 – 2006 byla ve Vacově sestavena koalice ODS, ČSSD a SNK. Starostou byl v tomto období zvolen Miroslav Roučka (ODS) a místostarostenský post získala ČSSD.84 Z hlediska formy je tuto koalici moţné kvalifikovat jako širokou, neboť se spojily subjekty, které jsou si ideologicky blízké, za účelem vyloučení KSČM na podílu na exekutivní moci. Situace po volbách 2006 byla odlišná, neboť ODS získala nadpoloviční většinu mandátů a mohla vládnout bez účasti jiné strany. Nicméně byla vytvořena opět široká koalice (ODS, KDU-ČSL, SNK), která z ideologických důvodů vyloučila KSČM. Mimo radu rovněţ zůstalo uskupení Nezávislí pro všechny spoluobčany, které disponovalo 81

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12.2.2011 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=Vacov. 82 Nezávislí pro všechny spoluobčany 83 SNK Hasiči obce Vacov 84 Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku. 2007. 55. s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D.

48

jedním zastupitelským mandátem, nicméně je moţná vysledovat podporu vzniklé koalice ze strany tohoto subjektu. Pro volební období 2006 – 2010 byla sestavena rada následujícím způsobem. Starostou byl zvolen Miroslav Roučka za ODS, místostarostenský post připadl KDUČSL. Další dva posty v radě získala ODS a poslední místo v radě zaujalo SNK. Je moţné vysledovat pokračování koalice z předchozího volebního období. Nyní se jedná o velkou koalici, neboť k vytvoření minimální vítězné by ODS stačil jeden koaliční partner.85

4.9 Husinec Město Husinec spadá dle administrativního členění do obvodu obce s rozšířenou působností Prachatice. Z hlediska zaměstnanosti patří k významným lokalitám v rámci okresu.86 Dle údajů Českého statistického úřadu měl Husinec 1. 1. 2010 1397 obyvatel.87

4.9.1 Volební aktéři Situace ve volbách 2010 byla vzhledem k vysokému počtu navrhujících subjektů velice zajímavá, do značné míry nepřehledná a vyhrocená. Pro komunální volby 2010 v Husinci registrovalo své kandidátní listiny celkem dvanáct navrhujících subjektů. Z tradičních navrhujících subjektů se ucházela o hlasy voličů ODS, ČSSD a KDU-ČSL. Ostatní kandidátní listiny registrovaly především různé nezávislé subjekty, jejichţ úplný výčet nalezneme v tabulce č. 19. Devět z těchto kandidátních listin bylo plně obsazeno a tři sestavily listiny neúplné (ODS sedmičlennou, Česká strana nezávislých podnikatelů pro město Husinec dvanáctičlennou a Mladí pro Husinec osmičlennou). Za příčinu velkého mnoţství kandidujících nezávislých subjektů by bylo do značné míry moţné povaţovat vyhrocení situace mezi opozicí (ODS a VPM) a dosluhující koalicí, ve spojení s událostmi těsně před komunálními volbami.

85

Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Vacov [online]. Vacov:, vydáno 5. 11. 2010 [cit. 2011-01-10]. Dostupné z: . 86 Charakteristika okresu Prachatice [online]. Úřad práce v Prachaticích [citováno 2010-03-30] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/dokumenty_stazeni/charakteristika.pdf 87 Bilance počtu obyvatel ve městech České republiky [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: .

49

Celkový počet kandidátů v této obci s 1300 obyvateli dosáhl 162 osob. Přičemţ v seznamech voličů bylo zapsáno 1093 osob. Lze tedy konstatovat, ţe 15 % osob zapsaných na voličských seznamech kandidovalo do zastupitelstva. Na jednotlivých kandidátních listinách je moţné vysledovat řadu příbuzenských vztahů. Nejpatrnější je na kandidátní listině České strany nezávislých podnikatelů pro město Husinec, kde nalezneme pět osob stejného jména. Na této skutečnosti není vhledem k vysokému počtu kandidátů do zastupitelstva nic zaráţejícího. Mezi kandidáty bylo 59 ţen (36 %) a průměrný věk kandidátů dosáhl 43 let. Nejmladší kandidátní listinu registrovalo uskupení Mladí pro Husinec, jejichţ průměrný věk dosáhl 24 let. Kandidáti měli ve svém středu sedm členů ČSSD, jednoho člena ODS a jednoho člena Konzervativní strany. 95 % osob bylo bez politické příslušnosti.88

4.9.2 Volební výsledky Tabulka č. 19 Volební výsledky Husinec Hlasy v %

Získané mandáty

TOP 09

16,55

3

SNK pro město Husinec 2010

15,88

3

Spojení demokraté – Sdruž. nez.

9,96

1

ODS

9,25

1

SNK ZMĚNA pro město Husinec

8,94

1

Česká str.n.podn. pro město Husinec

7,85

1

ČSSD

7,39

1

KDU-ČSL

5,70

1

Konzervativní strana

5,50

1

„STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ“

5,38

1

Strana pro podporu spor. a živ. a OP

5,22

1

Mladí pro Husinec

2,36

0 Zdroj: ČSÚ

88

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-14]. .

50

4.9.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 Oproti komunálním volbám 2006 došlo ke značnému nárůstu navrhujících subjektů. Tuto skutečnost je moţné dávat do souvislostí s aférami kolem financování rekonstrukce Husova domu, které se objevily nedlouho před registrací kandidátních listin pro komunální volby.89 Nicméně je nutné mít na paměti, ţe v průběhu volebního období 2006 – 2010 byla na husinecké radnici poměrně vyhrocená situace exekutivní koalicí a opozicí. Oproti volbám 2006 se počet kandidátních listin zdvojnásobil a ve srovnání s volbami 2002 se dokonce zčtyřnásobil. Nabídka navrhujících subjektů se rozrostla zejména o řadu nezávislých kandidátních listin. Většina nezávislých navrhujících subjektů objevujících se ve volbách 2006 sestavila kandidátní listinu i pro volby 2010, ač se změněným názvem. Tuto skutečnost lze vysledovat vzhledem k řadě stejných osob na výše uvedených kandidátních listinách. Pokud jde o volební účast ve sledovaných komunálních volbách, je moţné konstatovat, ţe je v této municipalitě poměrně stabilní, s tendencí ke slabému růstu. V roce 2002 dosáhla 59,24 %, pro volby 2006 stoupla na 61,41 % a tento nárůst pokračoval ve volbách 2010, kdy dosáhla 61,76 %. Růstovou tendenci lze vysledovat i s ohledem na procento kandidujících ţen. Z úvodních 8,88 % ţen v roce 2002 stoupla na 36,42 % v roce 2010. V zastupitelstvu zvoleném ve volbách 2010 došlo k obměně výrazné většiny zastupitelů. Z obsazení zastupitelstva konkrétními osobami je patrné, ţe svůj mandát obhájilo pouze sedm z patnácti zastupitelů. Nutno však podotknout, ţe obměna zastupitelstva po volbách 2006 proběhla ve stejném duchu. Rovněţ došlo k obměně osmi osob.90

89

Flašár, R. Rozhádaný Husinec povedou dva bývalí starostové Friedberger a Tesárek. Idnes[online]. České Budějovice: MF Dnes, vydáno 24. 11. 2010 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z: . ISSN 1210-1168. 90 Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-14]. .

51

Tabulka č. 20 Porovnání volebního výsledku a počtu získaných mandátů v komunálních volbách 2002, 2006 a 2010 Komunální volby Komunální volby Komunální volby 2010 2006 2002 Navrhující hlasy v mandáty hlasy v Mandáty hlasy v Mandáty subjekt % % % 16,55 3 TOP 09 SNK pro město Husinec 2010

15,88

3

Spojení demokraté –

9,96

1

9,25

1

8,94

1

16,54 91

3

-

-

-

-

-

-

3

44,99

7

-

-

-

-

13,6793

2

-

-

Sdruž. nez. ODS SNK ZMĚNA pro město Husinec Česká str.n.podn.

21,27

7,85

1

ČSSD

7,39

1

11,95

2

16,06

2

KDU-ČSL

5,70

1

27,3

4

38,94

6

KS

5,50

1

-

-

-

-

5,38

1

-

-

-

-

5,22

1

-

-

-

-

2,36

0

-

-

-

-

-

-

1

-

-

pro Husinec

92

„STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ“ Sdr. pro podporu spor. a živ.a OP94 Mladí Husinec VPM

pro

14,27

Zdroj: ČSÚ

91

V roce 2006 kandiduje SNK pro město Husinec 2010 pod hlavičkou SNK. Česká strana nezávislých podnikatelů pro město Husinec 93 Ve volbách 2006 nalezneme velkou část kandidátů na kandidátní listině SNK za Husinec. 94 Sdruţení pro podporu sportu, ţivnostníků a ochrany přírody 92

52

4.9.3.1 Tvorba povolební koalice Ve volbách 2002 byla situace vzhledem k nízkému počtu navrhujících stran poměrně jednoduchá a přehledná. Byla vytvořena všeobecní koalice KDU-ČSL, ČSSD a ODS, kde starosta byl zvolen za KDU-ČSL a místostarosta za ČSSD. Po volbách 2006, kdy vzrostl počet subjektů v zastupitelstvu, byla sestavena koalice

z KDU-ČSL

(starosta

Robert

Klesner,

jeden

post

radního),

SNK

(místostarostenský post), SNK za Husinec a ČSSD. Koalice obsahuje nadbytečného člena a tak není moţné ji kvalifikovat jako minimální vítěznou. Vzhledem k situaci, ţe v opozici zůstává pouze ODS a VPM, u nichţ lze vysledovat i vzhledem k vyjádření jejich zástupců personální propojenost, je nutné koalici kvalifikovat jako širokou.95 Po volbách 2010 byla pozice starosty obsazena zástupcem TOP 09 (Ludvikem Friedbergrem), místostarosta byl zvolen za ODS, jednoho člena rady získala ČSSD a zbylými dvěma radními byli zástupci nezávislých subjektů. Nutné je upozornit na skutečnost, ţe vytvořená exekutivní koalice nedosahuje většiny v zastupitelstvu a disponuje pouze sedmi mandáty v zastupitelstvu.96 Husinec tak pro příští volební období povedou dva bývalí starostové. Ludvík Friedberger, který byl starostou v letech 1998 – 2006, a Petr Tesárek, který byl ve vedení město od 1990 – 1998.97 Dle vyjádření zástupců samosprávy koalice formálně uzavřena nebyla a pro konkrétní otázky se bude získávat většina ad hoc. Nicméně koalice by se s určitými rezervami dala povaţovat nejblíţe typu velké koalice, neboť pro volbu starosty a ustavení dalších exekutivních funkcí v městské radě se spojily veškeré politické síly s vyloučením SNK – pro město Husinec (tři mandáty v zastupitelstvu), SNK ZMĚNA pro město Husinec (jeden mandát v zastupitelstvu) a České strany nezávislých podnikatelů pro město Husinec, kteří měli jinou představu o osobě starosty.

95

Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku. 2007. 55. s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D. 96 Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Husinec [online]. Husinec, vydáno 22. 11. 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z: . 97 Flašár, R.: Rozhádaný Husinec povedou dva bývalí starostové Friedberger a Tesárek. Idnes[online]. České Budějovice: MF Dnes, vydáno 24.11.2010 [cit. 2011-04-06]. Dostupné z: . ISSN 1210-1168.

53

4.10 Stachy Obec Stachy spadá dle administrativního členění pod obec s rozšířenou působností Vimperk.98 Z hlediska hospodářství jsou Stachy díky poloze na okraji chráněné krajinné oblasti Šumava zejména rekreační oblastí. Počet obyvatel dosáhl dle oficiálních informací obce počtu 1203.99

4.10.1 Volební aktéři Pro komunální volby 2010 registrovalo své kandidátní listiny celkem sedm subjektů. Z politických stran s celorepublikovou působností se volebního klání účastnilo KDU-ČSL a KSČM. Ostatních pět navrhujících subjektů mělo charakter místních nezávislých sdruţení. Opakovaně předloţil kandidátní listinu nezávislý subjekt Nezávislá strana za rozvoj Stašska. Ostatními nezávislými navrhujícími subjekty byly: Sdruţení pro změnu a kulturní klub KRÁLOVÁK, Stašská rozvojová strana a Sdruţení přátel sportu a hasičů. Všechny navrhující subjekty registrovaly plné patnáctičlenné kandidátní listiny. Celkový počet kandidátů dosáhl počtu 105 osob. Mezi těmito kandidáty je zastoupeno 30 ţen (28,6 %) a jejich průměrný věk dosáhl 47 let. Mezi osobami ucházejícími se o zastupitelská křesla byla nejčetnější věková kategorie 60 a více let. Nejstaršími byli kandidáti KSČM, kteří dosáhli průměrného věku 54 let, naopak nejmladší kandidáty registrovalo místní nezávislé sdruţení Stašská rozvojová strana. Nejvíce ţen mělo ve svém středu Sdruţení pro změnu a kulturní klub KRÁLOVÁK, které registrovalo celkem osm osob ţenského pohlaví. Z pohledu stranické příslušnosti je moţné konstatovat, ţe téměř 90 % kandidátů bylo bez politické příslušnosti. Šest kandidátů bylo členy KSČM, čtyři byli členové KDU-ČSL a jeden byl z ČSSD.100

98

Charakteristika okresu Prachatice [online]. Úřad práce v Prachaticích [citováno 2010-03-30] Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/dokumenty_stazeni/charakteristika.pdf 99 Obec Stachy [online]. Změněno 30. 01. 2010 [cit. 2011- 03-30]. Dostupné z: . 100 Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-14]. < http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=stachy >.

54

4.10.2 Volební výsledky Ve čtyřech okrscích bylo na Staších zapsáno ve voličských seznamech celkem 965 občanů, z nichţ k volebním urnám dorazilo 605 osob a udělilo v součtu 8 435 hlasů. Volební účast na Staších dosáhla hladiny 62,69 %. Ve volebním klání se na prvním místě umístilo nezávislé sdruţení Stachy občanům, které získalo 18 % hlasů a tři mandáty. Druhá pozice patří Nezávislé straně za rozvoj Stašska, těsně následované Sdruţením pro změnu a kulturní klub KRÁLOVÁK, které získali shodně po dvou mandátech. Po dvou mandátech získaly rovněţ následující subjekty: Stašská rozvojová strana, KSČM, KDU-ČSL. Nejhoršího volebního výsledku dosáhlo Sdruţení přátel sportu a hasičů. V zastupitelstvu, které dosáhlo průměrného věku téměř 47 let, zasednou po volbách 2010 pouze dvě ţeny. Z pohledu stranické příslušnosti obsadí zastupitelská křesla třináct osob bez politické příslušnosti, jeden člen KDU-ČSL a jeden člen ČSSD.101 Tabulka č. 21 Volební výsledky Stachy Hlasy v %

Získané mandáty

Stachy občanům

18,36

3

Nez.str. za rozvoj Stašska 102

16,63

2

Sdr.pro zm.a kult.kl.KRÁLOVÁK 103

16,16

2

Stašská rozvojová strana

14,43

2

KSČM

12,62

2

KDU-ČSL

11,51

2

Sdružení přátel sportu a hasičů

10,25

1 Zdroj: ČSÚ

4.10.3 Porovnání s komunálními volbami 2006 a 2002 Počet navrhujících subjektů ve volbách 2006 a 2010 je totoţný (sedm kandidátních listin). V roce 2002 byl o jednu kandidátní listinu vyšší. Jedinými 101

Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z: < http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=stachy >. 102 Nezávislá strana za rozvoj Stašska 103 Sdruţení pro změnu a kulturní klub KRÁLOVÁK

55

politickými stranami s celorepublikovou působností, které se účastnily všech sledovaných voleb, jsou KSČM a KDU-ČSL. Pro volby 2002 sestavila kandidátní listinu ještě ČSSD, nicméně nepřekročila uzavírací klauzuli a skončila bez mandátového zisku. Na Staších jsou tradičně silné nezávislé subjekty. Jediným stabilním nezávislým navrhujícím subjektem je Nezávislá strana za rozvoj Stašska, která vyslala své kandidáty do volebního souboje ve volbách 2002

104

, 2006 i ve volbách 2010. Ostatní nezávislé

subjekty se vyznačují značnou fluktuací kandidujících osob a změnami v názvech navrhujících subjektů. Po bliţším prozkoumání zjistíme, ţe ve všech sledovaných volbách registruje kandidátní listinu subjekt zastupující hasiče. Ve volbách 2006 a 2010 se pak objevuje subjekt zastupující sportovce. Počet osob ucházejících se o zastupitelská křesla je poměrně stabilní. Mimo volby 2006, kdy bylo registrováno o jednu kandidátní listinu více, dosáhl celkového počtu 105 osob. I počet kandidujících ţen je na Staších poměrně stabilní, většinou dosahuje 33 %, pro volby 2010 však poklesl na 29 %. Průměrný věk kandidátů se postupně zvyšuje. K největšímu zvýšení došlo ve volbách 2010, kdy oproti minulým komunálním volbám stoupl průměrný věk o více neţ pět let. Volební účast ve sledovaných volbách postupně klesala. Od téměř 67 % ve volbách 2002, přes 63,7 % ve volbách 2006, aţ po 62,69 %. Tato skutečnost je v souladu s celorepublikovým trendem, nicméně je moţné konstatovat, ţe i přes pokles je volební účast

v komunálních volbách na

Staších

nadprůměrná,

a

to

jak z pohledu

celorepublikového, jihočeského i z pohledu okresu Prachatice. Při porovnání obsazení zastupitelských postů konkrétními osobami zjistíme, ţe své zastupitelské mandáty obhájilo osm osob. Stejně jako ve volbách 2006 došlo k obměně sedmi zastupitelů.105

104

Komunálních voleb 2002 se účastní jako Sdruţení nezávislých kandidátů – Stachy občanům, nicméně z obsazení kandidátní listiny konkrétními osobami lze vysledovat, ţe se jedná o totoţný subjekt. 105 Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-14]. Dostupné z: < http://volby.cz/pls/kv2010/kv111?xjazyk=CZ&xid=1&xobecnaz=stachy >.

56

Tabulka č. 22 Porovnání volebního výsledku a počtu získaných mandátů v komunálních volbách 2002, 2006 a 2010 Komunální volby Komunální volby Komunální volby 2010 2006 2002 Navrhující subjekt hlasy mandáty hlasy v Mandáty hlasy v Mandáty v% % % 18,36 Stachy občanům 3 Nez.str. za rozvoj 16,63 2 22,11 26,83 4 5 Stašska 106 Sdr.pro zm.a

16,16

2

-

-

-

-

14,43

2

-

-

-

-

KSČM

12,62

2

10,91

2

10,19

3

KDU-ČSL

11,51

2

11,31

2

9,09

1

10,25

1

-

-

-

-

-

-

14,82

2

-

-

-

-

14,59

2

-

-

-

-

11,50

2

-

-

-

-

8,10

1

5,29

0

-

-

-

-

1,37 0 13,71 2 11,16 2 10,19 1 8,04 1 Zdroj: ČSÚ

kult.kl.KRÁLOVÁK Stašská

rozvojová

strana

Sdružení přátel sportu a hasičů Pro rozvoj obce Stachy Sdruţení pro změnu a zvýšení úrovně Nezávislé sdruţení přátel sportu Nezávislé sdruţení dobrovolných hasičů Stachy 107 ČSSD SNK – Stachy 2002 SNK 1. SNK Stachy 108 SNK Stachy

106

Komunálních voleb 2002 se účastní jako Sdruţení nezávislých kandidátů – Stachy občanům, přičemţ po těchto volbách získává post starosty Petr Šebelík. 107 Ve volbách 2002 kandiduje jako Sdruţení nezávislých kandidátů „Hasiči I“. 108 Ve volbách 2002 se drţitelem jediného mandátu stává p. Princ, po volbách 2006 zvolený starostou za nezávislé sdruţení Pro rozvoj obce Stachy.

57

4.10.4 Tvorba povolební koalice Po volbách v roce 2002 došlo k vytvoření koalice ze třech subjektů. Dva z těchto subjektů byly nezávislé (SNK a SNK – Stachy občanům

109

) a třetím koaličním

partnerem se stala KSČM. Starostou se stal Petr Šebelík za nezávislý subjekt SNK – Stachy občanům. Koalici je moţné kvalifikovat z hlediska formy jako velkou. Po volbách 2006 byl starostou zvolen Stanislav Princ za nezávislý subjekt Pro rozvoj obce Stachy. Po jednom místě v radě získala KSČM a KDU-ČSL. Zbylé dva posty radních připadly nezávislým subjektům. Koalice byla sestavena způsobem, aby byl vyloučen podíl na moci strany s nejlepším volebním výsledkem (Nezávislá strana za rozvoj Stašska). Mimo radu zůstalo jiţ pouze Nezávislé sdruţení dobrovolných hasičů Stachy, které ve volbách získalo jediný post a místo v radě na ně jiţ „nezbylo“. Tyto skutečnosti dokládají, ţe z hlediska formy došlo k vytvoření pětičlenné široké koalice.110 Tvorba exekutivní koalice po volbách 2010 proběhla v podobném duchu. Starostou byl zvolen Petr Šebelík (starosta ve volebním období 2002 – 2006) za volební uskupení Stachy občanům. Místostarostou se stal muţ zvolený ze středu Stašské rozvojové strany. Stašská rozvojová strana získala ještě jeden post radního. Ostatní dva posty v radě si rozdělily KDU-ČSL a Nezávislá strana za rozvoj Stašska. V tomto případě však byla sestavena minimální vítězná koalice, neboť v radě není zastoupen ţádný nadbytečný člen.111

109

Voleb 2006 se účastní jako Nezávislá strana za rozvoj Stašska, nicméně vzhledem k obsazení kandidátní listiny konkrétními osobami lze konstatovat, ţe se jedná o totoţný subjekt. 110 Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku. 2007. 55. s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D. 111 Obec Stachy: obecní úřad [online]. Změněno 15. 02. 2010 [cit. 2011- 02-15]. Dostupné z: .

58

5 Shrnutí vytvořených exekutivních koalic Jak jiţ bylo zmíněno, na utváření koalice na úrovni komunální politiky mají do značné míry vliv osobní vztahy komunálních politiků.112 Stejnou zkušenost můţe potvrdit autorka této diplomové práce. Vzhledem ke zkoumanému vzorku lze za koalici v pravém slova smyslu (tedy uzavřenou s formálním základem pro celé volební období) povaţovat koalici ve městech Prachatice, Vimperk, Volary a Netolice. Ostatní municipality vytvářejí koalice pro volbu rady a shodují se na zásadních otázkách, zejména na rozdělení exekutivních kompetencí, nicméně v případě konkrétních otázek se utváří většina ad hoc. Určit typ exekutivní koalice v některých případech nebylo vůbec jednoduché a to zejména s ohledem na nejednoznačné a neformální vztahy mezi členy zastupitelstva. Tato situace byla nejvýraznější v Husinci, kde došlo vzhledem k předvolebním událostem k vyhrocení situace, díky níţ se do zastupitelstva dostalo velké mnoţství subjektů, a osobní vztahy převládly nad politickými. Z pohledu utváření exekutivních koalic po komunálních volbách 2010 je moţné konstatovat, ţe v okrese Prachatice bylo uzavřeno nejvíce minimálních vítězných koalic, které Rikker povaţuje za jediné racionální ustavení exekutivních pozic. Na ostatní typy exekutivních koalic pohlíţí jako na deviantní.113 V okrese Prachatice jsou také poměrně časté široké koalice. Po komunálních volbách 2010 byly uzavřeny tři široké koalice (z devíti moţných), kdy ve dvou případech tyto exekutivní koalice svědčily o vyhraněném postoji vůči levici a za jejich příčinu by se daly povaţovat ideologické rozdíly. V případě třetí municipality, kde byla uzavřena široká koalice, by se autorka při zjišťování příčiny uzavření široké koalice přiklonila spíše k osobním vztahům mezi aktéry zdíkovské komunálně politické sféry. Ve zbývajících municipalitách (Vacov, Husinec) došlo k ustavení velké koalice. Nicméně je nutné upozornit na skutečnost, ţe koalice v Husinci byla utvořena pouze pro volby městské rady a pro kaţdou další otázku bude většina sestavována ad hoc. Oproti situaci po komunálních volbách v roce 2006, kdy bylo ustaveno nejvíce širokých koalic (v šesti obcích), došlo po volbách 2010 v prachatickém okrese ke zvýšení

112

Jüptner, P. Komunální koalice a politické modely. Politologická revue. roč. X., č. 2, 81-101. Říchová, B. Přehled moderních politologických teorií. Empiricko-analytický přístup v soudobé politické vědě. Praha: Portál, 2000, s. 304. 113

59

počtu minimálních vítězných a velkých koalic. V roce 2006 byla celkem v šesti obcích ustavena široká koalice, ve dvou případech byla vytvořena minimální vítězná koalice a v jedné municipalitě došlo k ustavení typu velké koalice.114 Z dlouhodobého pohledu je moţné konstatovat, ţe stabilní exekutivní koalice jsou vytvářeny zejména v obcích, kde je etablována politická strana s celorepublikovou působností s nezanedbatelnou voličskou podporou. Zde se jedná zejména o města Prachatice, Vimperk a Netolice, kde je zároveň moţné vysledovat tendenci zachování podoby exekutivní koalice. Bliţší údaje o radničních koalicích vytvořených po komunálních volbách 2006 a 2010 poskytuje tabulka č. 23.

114

Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku. 2007. 55. s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D., náleţitě revidováno.

60

Tabulka č. 23 Porovnání typů exekutivních koalic: U subjektu koalice je zvýrazněn politický aktér, který získal post starosty. Municipalita Subjekty koalice Typ koalice Subjekty koalice Typ koalice 2010 Prachatice

2010

ODS,

Pro široká

Prachatice,

TOP proti

09, KDU-ČSL Vimperk

HNHRM, ČSSD

2006

ODS,

SNK-ED, široká

KSČM, KDU-ČSL, VPM

ČSSD proti

proti

KSČM,

ČSSD

VPM, SNK-ED, široká ODS, KDU-ČSL

Volary

2006

SNK-ED,

ODS, široká

KSČM, SOS + podpora proti

ČSSD

KDU-ČSL

minimální

HNHRM, ODS, velká

vítězná

ČSSD

KSČM,

ČSSD

s podporou ostatních Netolice

ODS, KDU-ČSL, minimální TOP 09

ODS, KDU-ČSL

minimální vítězná

minimální vítězná

vítězná s podporou

Vlachovo

Vlachovo Březí, minimální

KDU-ČSL,

Březí

TOP 09

vítězná

Nestraníci

Zdíkov

NK celkem, ODS

široká

NK

proti

SNK

–

celkem, široká

– ODS

Karla Matyse Vacov Husinec Stachy

ODS, KDU-ČSL, velká

ODS, KDU-ČSL, široká

SNK

SNK

TOP 09, ODS, velká

KDU-ČSL, NK – široká

NK - celkem

celkem, ČSSD

NK

NK

–

celkem, minimální

KDU-ČSL

vítězná

proti KSČM

–

proti ODS a VPM

celkem, široká

KDU-ČSL, KSČM

Zdroj: Určení typu exekutivní koalice – Autor, subjekty koalice – zápisy z ustavujících zastupitelstev.

61

Typy exekutivních koalic na Prachaticku v dlouhodobých souvislostech zobrazuje tabulka číslo 24. Graficky je zde znázorněn výskyt jednotlivých typů exekutivních koalic v čase v jednotlivých municipalitách. Do jisté míry lze v jednotlivých obcích vysledovat tendenci opakovat typ exekutivní koalice, který byl ustaven v minulých volebních obdobích. Z pohledu dlouhodobého lze tedy konstatovat, ţe nejčastější jsou v okrese Prachatice sestavovány široké koalice, kterých bylo od roku 2002 sestaveno třináct. Druhé nejčastěji ustavované koalice jsou minimální vítězné. Tabulka č. 24 Porovnání typů exekutivních koalic vytvořených po volbách v letech 2002, 2006 a 2010. Municipalita Typ koalice Typ koalice Typ koalice 2010

2006

2002

Prachatice

široká

široká

široká

Vimperk

široká

široká

široká

Volary

minimální vítězná

velká

široká

Netolice

minimální vítězná minimální vítězná

minimální vítězná

s podporou Vlachovo Březí

minimální vítězná

minimální vítězná

široká

Zdíkov

široká

široká

velká

Vacov

velká

široká

široká

Husinec

velká

široká

všeobecní

Stachy

minimální vítězná

široká

velká

62

6 Závěr V této práci byly analyzovány volební výsledky v okrese Prachatice nejprve za celé Prachaticko a následně v jednotlivých municipalitách, které vytvářejí obecní či městskou radu. V úvodu práce došlo k teoretickému vymezení zkoumané problematiky, jeţ poskytlo rámec pro samotnou analýzu a stalo se opěrným bodem zejména při kategorizaci povolebních exekutivních koalic. Následně byl čtenáři poskytnut stručný popis základních charakteristik okresu Prachatice, jeţ jsou relevantní pro volební analýzy. Vzhledem k zadanému rozsahu práce bylo nutné zvolit filtrační kritérium. Pro účely této práce byla vybrána skutečnost, zda obec/město vytváří radu. V takto sestaveném vzorku jsou zahrnuta města: Prachatice, Vimperk, Volary, Netolice, Husinec, Vlachovo Březí a obce Zdíkov, Vacov a Stachy. Tento vzorek zahrnuje město s téměř dvanácti tisíci obyvateli, ale také obec s dvanácti sty obyvateli. V následující části diplomové práce došlo k rozboru komunálně politické situace v municipalitách zahrnutých ve výzkumném vzorku. V úvodu analýzy komunálních voleb jednotlivých samosprávních jednotek je uvedena stručná charakteristika města či obce, následně je pozornost věnována volebním aktérům v komunálních volbách 2010 a volebním výsledkům, které jsou pro přehlednost zpracovány do tabulek. Vzhledem ke skutečnosti, ţe tato práce by ráda poskytla případnému čtenáři hlubší pohled do komunální politiky jednotlivých obcí a měst na Prachaticku, autorka porovnává volební výsledky dosaţené v komunálních volbách 2006 a 2010 včetně obsazení zastupitelských postů konkrétními osobami. Do porovnání volebních výsledků jsou okrajově zapojeny i volební výsledky z roku 2002, aby byl ucelen přehled vývoje komunálně politické sféry ve sledovaných obcích a městech. V úvodu této práce byla poloţena výzkumná otázka, který typ exekutivní koalice je na Prachaticku nejčastější. Z tohoto důvodu se autorka v práci věnovala povolebním vyjednáváním po volbách 2002, 2006 a 2010 a z dlouhodobého hlediska došla k závěru, ţe nejčastěji jsou na Prachaticku ustavovány koalice široké. Na tomto místě je však nutné zdůraznit, ţe po komunálních volbách konaných v roce 2010 bylo ustaveno nejvíce minimálních vítězných koalic, které Rikker povaţuje za jediné racionální uspořádání. V okrese Prachatice byly ve sledovaných devíti municipalitách sestaveny celkem čtyři minimální vítězné koalice. Tři radniční koalice byly sestaveny jako široké a dvě bylo nutné kvalifikovat jako velké koalice. 63

Nutné je rovněţ poukázat na skutečnost, ţe z politických stran se při sestavování povolebních koalic stala nejúspěšnější ODS, která se podílela na sestavení šesti exekutivních koalic (z devíti sledovaných). V pěti radách je zastoupena KDU-ČSL a ve čtyřech radách TOP 09. I z pohledu získaných starostenských postů v rámci sledovaného vzorku municipalit byla ODS z politických stran nejúspěšnější, neboť z řad jejích zastupitelů byli zvoleni tři starostové. Zde je vhodné upozornit na skutečnost, ţe ve sledovaných municipalitách ODS vyhrála ve dvou městech. Jeden starostenský post získala TOP 09 a ostatní byly obsazeny více či méně nezávisle vnímanými subjekty.

64

7 Resume In this thesis was analysed election results on district Prachatice. First of all was analysed results of whole district Prachatice. Afterwards was analysed resulds of separete municipalities, which create community council. At the begining of this work I have theoretical deliminated issues which are related to the topic of the resarch. The theoretical delimination provide framework for analyse itself and gives support mailny to categorize executive afterelectione alliances. After that was provided brief decription of basic charakteristic of district Prachatice, which are relevant for election analyses. With consideration to a schedulled range of this thessis was necessary to choose selecton criteria. In the case of the dissertation was choosen the criteria whether the municipalities of district Prachatice created community council. In the analytical sample, which was created on the base of the creteria, are included towns: Prachatice, Vimperk, Volary, Netolice, Husinec, Vlachovo Březí and

villages (municipal corporations): Zdíkov,

Vacov a Stachy. It insludes as towns with more that twelve thousand peopte as villages with twetve hundered residents. In the second part was studied the situation of communal policy in the municipalities which are included in the analytical sample. At the begginig of the analyses of comunal election of the particular municipality is short introduction of charakteristic of town or village. Aftewards we pay attention to subjects of the communal policy area in the term of communal election 2010 and election results, which are set down in chart. With regard to the fact, that this thesis aspire to gives to contingent reader a deeper viewpoint to the communal policy situation of particular towns and villages in district Prachatice, the autor compare election results of the communal election which was held in 2006 and 2010 including particular persones which got representatives mandates. The thesis confront also election results 2002 to give reader comprehensive characterization of political system development in towns and villages which this work aimed at. In the introduction of the dissertatin was given a research target, to find out which type of executive coalition in most offen in Prachatice district. Because od this fact, autor studied after-election negotiatin in 2002, 2006 and 2010 and from the long-term perspective find out, that most offen are constitute a broad coalition. On this place is necessary to puctuate the fact, that after election in year 2010 was constituted most 65

minimal vinner colition, which Rikker called the only reasonably arrangemet. There are four minimal winnig coalitin constituted after communal electionin in 2010 (in the sample in a nine municipalities). Three executive coalition are constituted as broad coalitin and two coalitin are great ones. Is necessery to put the emphasis on the fact that the most succsesful political party in the proces of formation excecutive coalition in ODS, which participate on formation of six after-electional executionl coalition (from nine in the analytical sample). In the five community councels is represented KDU-ČSL and in four executive coalitions we find the party TOP-09. From the point of view of gained mandates of chiev magistrate, it must have been said that the party ODS was the most succesfull, because they gained three mandates of chiev magistrate. One mandate of chiev magistrate gained political party TOP 09 and another mandates of chiev magistrate (in five municipalities) was taken by independent acknowledge subjects.

66

8 Seznam použitých pramenů a literatury 1. Balík, S. Komunální politika: volby, aktéři, strategie. Případová studie okresu Šumperk od roku 1999. Brno: Fakulta sociálních studií MU, 2004. 2. Balík, S. Modely exekutivních koalic na komunální úrovni. In: Dančák, B., Fiala, P.,Hloušek, V.

Evropeizace. Nové téma politologického výzkumu. Brno:

Mezinárodní politologický ústav MU, 2005. 3. Balík, S. Komunální volby v České republice v roce 2002. Brno: MPÚ MU, 2003. 4. Balík, S. Typologie exekutivních koalic v českém prostředí. In: Cabada, L. Koalice a koaliční vztahy. Česká republika v evropském kontextu. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006. 5. Balík, S. Metodologie výzkumu komunální politiky. In Fiala, P., Strmistka M. eds. Víceúrovňové vládnutí. Teorie, přístupy, metody. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 6. Benešová, J. Komunální volby 2006 na Prachaticku. 2007. 55. s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Stanislav Balík Ph.D., náleţitě revidováno. 7. Hudák, J., Jüptner, P., Svoboda, J. Komunální politické systémy. Praha: Desktop Publishing UK FF, 2003. 8. Jüptner, P. Komunální koalice a politické modely. Politologická revue. roč. X., č. 2, 81 – 101. 9. Krejčí, O., Nová kniha o volbách. Praha: Professional publishing, 2006. s. 331. 10. Říchová, B. Přehled moderních politologických teorií. Empiricko-analytický přístup v soudobé politické vědě. Praha: Portál, 2000. Elektronické zdroje: 11. Český statistický úřad – volební server [online]. Změněno 12. 2. 2011 [cit. 2011-02-15]. Dostupné z: < http://www.volby.cz/ >. 12. Bilance počtu obyvatel ve městech České republiky [online]. Český statistický úřad, 2010 [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: .

13. Flašár, R. Rozhádaný Husinec povedou dva bývalí starostové Friedberger a Tesárek. Idnes[online]. České Budějovice: MF Dnes, vydáno 24. 11. 2010 [cit. 67

2011-04-06]. Dostupné z: . ISSN 1210-1168. 14. Charakteristika okresu Prachatice [online]. Úřad práce v Prachaticích [citováno 2010-03-30] Dostupné z http://portal.mpsv.cz/sz/local/pt_info/dokumenty_stazeni/charakteristika.pdf 15. Zpráva Úřadu práce v Prachaticích o situaci na trhu práce za rok 2010 [online]. Úřad práce v Prachaticích, 2010 [citováno 2011-03-30]. Dostupné z: Právní předpisy: 16. Zákon 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů. 17. Zákon 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších právních předpisů. Zápisy z ustavujících zastupitelstev: 18. Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Prachatice [online]. Prachatice:, vydáno 15. 11. 2010 [cit. 2011-03-01]. Dostupné z: < http://mesto.prachatice.cz/n_mu_zast_zapisy_detail.html?A=1&D=2010-1115&TextVersion= >. 19. Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Vimperk [online]. Vimperk: vydáno 15. 11. 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z: . 20. Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Volary [online]. Volary: vydáno 8. 11. 2010 [cit. 2011-03-6]. Dostupné z: . 21. Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Netolice [online]. Netolice: vydáno 24. 11. 2010 [cit. 2011-03-8]. Dostupné z: .

68

22. Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva města Vlachovo Březí [online]. Vlachovo Březí: vydáno 10. 11. 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z: . 23. Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Vacov [online]. Vacov, vydáno 5. 11. 2010 [cit. 2011-01-10]. Dostupné z: . 25. Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Stachy [online]. Stachy: vydáno 22. 11. 2010 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z: . Rozhovory s představiteli obcí 26. Rozhovor Zdeňkem Kantoříkem, starostou obce Zdíkov, 30. 3. 2011 Webové stránky jednotlivých obcí 27. Město Vimperk: o městě Vimperk [online]. Změněno 30. 03. 2011 [cit. 2011- 0330]. Dostupné z: . 28. Obec Stachy: obecní úřad [online]. Změněno 15. 02. 2010 [cit. 2011- 02-15]. Dostupné z: . 29. Obec Stachy: základní informace [online]. Změněno 30. 01. 2010 [cit. 2011- 0330]. Dostupné z: . 30. Obec Vacov: základní informace [online]. Změněno 28. 03. 2011 [cit. 2011- 0330]. Dostupné z: . Další necitované webové stránky obcí 31. Netolice, http://www.netolice.cz 32. Prachatice, http://www.mesto.prachatice.cz 33. Prachaticko, http://www.prachatice.cz 34. Stachy, http://sumavanet.cz/stachy 69

35. Vacov, http://www.vacov.cz 36. Vimperk, http://www.mestovimpek.cz 37. Vimperk, http://www.vimperk.cz 38. Vlachovo Březí, http://www.vlachovobrezi.cz 39. Volary, http://www.mestovolary.cz 40. Zdíkov, http://www.zdikov.cz

70

9 Seznam zkratek politických subjektů ČSSD

Česká strana sociálně demokratická

HNHRM

Hnutí za harmonický rozvoj obcí a měst

KDU-ČSL

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová

KS

Konzervativní strana

KSČM

Komunistická strana Čech a Moravy

NEZ

NEZÁVISLÍ

NK

Nezávislí kandidáti

ODA

Občanská demokratická aliance

ODS

Občanská demokratická strana

SN

Sdruţení nezávislých

SNK-ED

SNK Evropští demokraté

SNK

SNK sdruţení nezávislých

SOS

Strana pro otevřenou společnost

SZ

Strana zelených

SPO

Strana práv občanů – ZEMANOVCI

Spojení demokraté – SN

Spojení demokraté – Sdruţení nezávislých

SSO

Strana svobodných občanů

SUVERENITA

Suverenita – blok Jany Bobošíkové, strana zdravého rozumu

SŢJ

Strana za ţivotní jistoty

TOP 09

TOP 09

US-DEU

Unie svobody – demokratická Unie

VPM

Volba pro město

VV

Věci veřejné

71

10 Přílohy Příloha č. 1: Administrativní členění okresu Prachatice (zdroj: www.czso.cz)

72