Komu v současnosti slouží sedlčanská sauna?

Číslo 6/Ročník 25

12/2/2014

www.sedlcansky-kraj.cz

Komu v současnosti slouží sedlčanská sauna? SEDLČANY Již více než dva

měsíce není v provozu pro veřejnost sedlčanská sauna

obrátili na naši redakci. „Po povodních jsme byli informováni, že bude

a místní vyznavači saunování tak musí využívat buď svých domácích zařízení, nebo jsou nuceni se vydat na cestu do Dublovic. Příznivci tohoto stylu zdravého života a způsobu setkávání netrpělivě vyhlížejí dobu, kdy rekonstrukce sauny v Sedlčanech začne a mimo jiné se také s dotazem, uvedeným v titulku,

sauna uzavřená, což jsme všichni respektovali,“ uvedla za příznivce saunování Marie Bazalová ze Sedlčan. „V loňském roce na podzim se v místním tisku několikrát objevila zpráva o její rekonstrukci. Tuto informaci jsme vzali na vědomí, ale v říjnu několik nadšených saunařů zjistilo, že sauna povodní až tolik poškozená nebyla a že

Mediterra už neprovozuje laboratoř, pro pacienty nemocnice se prý nic nemění SEDLČANY Laboratoř klinic-

ké biochemie a hematologie provádí vyšetření biologického materiálu pro pacienty hospitalizované na odděleních sedlčanské nemocnice,

ale také pro pacienty praktických lékařů a ambulantních specialistů regionu. Zatímco dříve ji provozovala stejná společnost jako nemocnici – tedy Mediterra, od 31. prosince 2013 ji provozuje společnost Vidia Diagnostika. Zeptali jsme se provozního ředitele Nemocnice Sedlčany Romana Vanžury, zda bude mít změna provozovatele nějaký dopad na pacienty, popřípadě zaměstnance nemocnice. „Uvedená společnost garantuje rozsah, kvalitu i dobu zpracování výsledků minimálně ve stejném rozsahu, Pokračování na straně 2

je provozuschopná, ačkoliv v omezených podmínkách. Proto začali do sauny chodit.“ Podle slov Marie Bazalové po tomto zjištění rovněž ženy – saunařky projednaly s ředitelem SAS Pavlem Bednářem možnost návštěvy sauny a souhlasily s provizorním provozem. Dozvěděly se také, že se připravuje rekonstrukce, která se rozběhne po vypracování projektu. Ten by měl být hotov na jaře, samotná rekonstrukce bude zahájena v letních měsících a na podzim podle informací už bude sauna v plném provozu. Brzy po návštěvě ředitele vznikl také Klub přátel sauny a návštěvníci obdrželi průkazy s razítkem TJ Tatran. „Jaké však bylo naše překvapení, když po necelém měsíci se na dveřích areálu objevilo sdělení ředitele SAS,“ pokračuje Marie Pokračování na straně 2

Pro opařené dítě letěl vrtulník SEDLČANSKO V neděli 9.

února před 17. hodinou vyjížděla posádka záchranné zdravotnické služby ze Sedlčan k dítěti, které se opařilo horkým čajem. Dítě utrpělo opařeniny druhého stupně na dvaceti procentech těla. „Po ošetření a zajištění bylo vrtulníkem přepraveno do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady,“ dodala k zásahu mluvčí středočeských záchranářů Tereza Vojtová. V souvislosti s tímto a dalšími případy vyzvali nedávno Pokračování na straně 3

Cena 15 Kč

První sedlčanský supermarket je k pronájmu SEDLČANY Dva roky jste

mohli v supermarketu naproti Povltavským mlékárnám sehnat asijské zboží „všeho dr uhu“. Před Kačenkou tu byl Pramen, ještě před ním Edeka. Teď je prodejna, kterou koncem roku opustil poslední nájemce, opět nabízena k pronájmu. Plochu o rozloze 1 100 metrů čtverečních lze využít pro podnikatelské

(tedy z doby, kdy prostor sloužil jako supermarket) je zachovaná chladírna a mrazírna. K objektu patří i parkoviště pro osmdesát osobních automobilů. Realitní kancelář nabízí přízemní budovu k využití jako prodejna, sklad nebo dílna. O tom, zda prostory budou dobudoucna sloužit k podnikatelskému záměru a zda nová pro-

Bývalý supermarket je k pronájmu.

účely za 110 tisíc korun měsíčního nájemného. Z původního vybavení

vozovna rozšíří nabídku služeb ve městě, vás budeme informovat. -red-

2

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

Uspějí Petrovičtí v žádosti o dotaci? P E T R OV I C E U S E D LČ A N

V loňském roce odkoupila obec bývalou administrativní budovu družstva. V budoucnu by se z ní měl stát kulturní a společenský svatostánek obce a jejího okolí. Budoucí Obecní dům má kompletně zprac ov a n o u p r o j e k t ovo u dokument aci včetně rozpočtů. „Celkový rozpočet na stavbu je osm milionů čtyři sta devadesát jedna tisíc korun plus DPH. V současné době se zpracovává zadávací dokumentace pro výběrové řízení na zhotovitele stavby. Po vysoutěžení dodavatele budeme znát částku, za kterou je možné Obecní dům postavit,“ říká petrovický starosta Petr Štěpánek. Ten také předpokládá, že stavební práce by mohly být zahájeny na jaře, pravděpodobně v dubnu letošního roku. „Dokončení Obecního domu bude závislé na tom, zda se nám podaří získat dotaci. V ideálním případě by se vše dalo stihnout do konce roku 2014. Neobdržímeli dotaci, budeme muset stavbu rozložit na více let,“ vysvětluje starosta. Regionální operační program Střední Čechy otevřel koncem prosince loňského roku 83. kolo přijímání žádostí o dotaci pro oblast podpory Rozvoj venkova – volnočasové aktivity, ze kterého je možné hradit projekty, jako je petrovický Obecní dům. „Na svém posledním zasedání se zastupitelé usnesli na podání žádosti právě do tohoto programu, kdy při uspění je možné získat dotaci ve výši osmdesát pět procent uznatelných nákladů,“ dodal starosta Petrovic Petr Štěpánek. Jana Spálenková

Komu v současnosti slouží sedlčanská sauna? Dokončení ze strany 1

Bazalová. „Je v něm uvedeno, že pro značnou přebujelost a po poradě s právním zástupcem města a některými zastupiteli zakazuje od 1. prosince 2013 vstup do sauny. Toto sdělení, i když s podivem, jsme respektovali. O to více byli saunaři překvapeni, když počátkem ledna začali někteří návštěvníci utajeně do sauny opět chodit, dokonce s účastí zastupitele. Provoz je jakoby ilegální a pouze se o něm šeptá. Svítí se tam jen sporadicky, aby se o tom nevědělo.“ Skupina sedlčanských saunařů našla sice útočiště

v Dublovicích, ale přesto se živě zajímá o to, proč má podle jejího názoru do sauny v Sedlčanech někdo přístup a někdo ne. „Zajímá nás, proč byla sauna zavřená, když byla provozuschopná,“ říká Marie Bazalová. „Je toto zařízení pouze pro někoho? Nebo jsme si všichni rovni, ale někteří si jsou rovnější? Rádi bychom věděli, komu sedlčanská sauna slouží. Bereme ji nejenom jako preventivně ozdravnou záležitost, ale také jako záležitost společenskou. Je pro nás místem, kde se rádi scházíme.“ David Myslikovjan

Povodí čistí Sedlecký potok NEDRAHOVICE Správce vodního toku Sedlecký potok

ského roku. Cílem úprav, při nichž se dostala poblíž


Podaří se získat peníze na úpravu sportoviště? SEDLČANY Několik let usiluje TJ Tatran, ale i město, jemuž sportoviště patří,

to podána žádost o dotační peníze na zřízení víceúčelového hřiště s umělým

Hřiště Na Kačáku by mohlo dostat umělý povrch. Foto: Jiří Prášek

o vybudování umělého povrchu na hřišti „Na Kačáku“. Dosud podané žádosti o dotaci na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nebyly vyslyšeny. Teď ale svítá naděje, že by se sportoviště mohlo modernizace dočkat. „Začátkem roku jsme reagovali na výzvu vyhlášenou Regionálním operačním programem v oblasti investice do volnočasových aktivit. V nejbližší době bude pro-

travním povrchem v lokalitě Na Kačáku,“ řekl místostarosta Sedlčan Miroslav Hölzel. Přibližné náklady na vybudování víceúčelového hřiště jsou podle něho osm milionů korun a dotace by mohla pokrýt až pětaosmdesát procent uznatelných nákladů. Otázka st avby hř iště s umělým povrchem je zvláště pro fotbalový oddíl, především z hlediska péče o mládež, zcela zásadní. -js-

Zachraňovali plazy

Koryto potoka upravuje těžká technika. Foto: Čestmír Sosnovec

zahájilo díky poměrně příznivému počasí odstraňování škod, které vznikly při povodních v červnu loň-

Nedrahovic ke slovu těžká technika, je hlavně zajištění bezproblémové průtočnosti potoka. -red-

HRACHOV Že si s námi letošní

těchto druhů volně žijících

zima tak trochu hraje, mohou potvrdit pracovníci Záchranné stanice Ochrany fauny České republiky. Ve středu 29. ledna vyjížděli hned třikrát pro plazy, kteří byli ze svých zimních úkrytů vybagrováni při stavbách. „Jednalo se o užovku hladkou a dva slepýše. Nyní zimují v záchranné stanici v Hrachově spolu se samicí čolka velkého, která se zde již stihla zabydlet. Čolek velký patří mezi velmi silně ohrožené druhy,“ doplnila informaci Jitka Kocíková z Ochrany fauny ČR. Také podle ní nejsou záchrany

zvířat v zimním období zrovna obvyklé. -red-

Zachráněná užovka hladká

Mediterra už neprovozuje laboratoř, pro pacienty nemocnice se nic nemění Dokončení ze strany 1

jakou nám poskytovala laboratoř doposud, včetně závazku rozšiřovat spek-

trum výkonů v závislosti na vědeckém vývoji a legislativních změnách, a to minimálně na dobu dvacet let,“

říká Roman Vanžura. Podle jeho slov se se změnou provozovatele pro zaměstnance laboratoře ani paci-

enty nemocnice vůbec nic nemění, snad kromě hlavičky firmy na žádankách. Jana Spálenková

ZPRAVODAJSTVÍ


Zemřel Martin Lobkowicz, bývalý majitel vysokochlumeckého hradu

strana

Také leden byl teplotně nadnormální

nus 13,4 °C. Nejvyšší denRUDOLEC Ani v lednu neud ř íve n e o d mys l i t e l n ě deřily zdaleka takové mrazy, ní úhrn srážek meteorolog patřily. Restituční řízení jako v předchozích letech. zaznamenal 20. ledna, kdy krátce po svých pětaosm- neznamenala pouze navrá- Dokonce se dá říci, že pra- spadlo 7,8 milimetrů. Sníh desátých narozeninách cení rodinného majetku, vá zima do regionu jenom se sice přece jenom objezemřel Martin Maxmilian ale i závazky v podo- nesměle nahlédla a po něko- vil, a to dvaadvacátého, George Lobkowicz, otec bě zachování, ochrany lika dnech byla u konce ale v podstatě se jednalo o poprašek. Maximálně a rekonstrukce opětovně s dechem. „Leden byl také na Sedl- jej v Rudolci napadl jeden nabytých památkových objektů. Znovuzískáním čansku teplotně nadnormál- centimetr. Sněhový poprašek se držel až do prvních šestnácti zámků, starožitúnorových dní, kdy to ností a rozsáhlých pozemi na Sedlčansku vypadalo ků se rodina Lobkowicuž spíše jako na jaře. zů stala v devadesátých „ N ej v y š š í p r ů m ě r n á letech jedním z největších denní teplota byla u nás 6. vlastníků v zemi. Přesto se ledna a měla hodnotu plus v roce 1998 rozhodli vysoMartin Lobkowicz zemřel ve věku pětaosmdesáti let. 6,5 °C,“ připomněl Josef kochlumecký hrad prodat. Bulan. „Nejnižší průměrnou posledního z lobkowicz- Novým majitelem je Williteplotu jsem si zaznamenal kých majitelů panství Wil- amův bratranec, Riprand, pětadvacátého. V tento den Graf von und zu Arco-Zinliama Lobkowicze. bylo průměrně minus 8,1 Martin Lobkowicz byl neberg. °C. Pokud bychom srovnali „Pan Martin Lobkowicz Rudolecký meteorolog Josef synem československéletošní leden s loňským, loni ho velvyslance ve Velké byl výborný člověk, osob- Bulan se svými záznamy byla průměrná teplota minus Británii Maxmiliána Erví- nost, velice příjemný pán. o počasí v regionu na Lobkowicze. Většinu Měli jsme ho v úctě a vážnos- ní, ale zato srážkově byl pod 0,97 °C. Před rokem v ledživota prožil v zahraničí, ti. V kapli Lobkowiczkého normálem,“ uvedl rudolec- nu spadlo 72,1 mm srážek nejprve ve Velké Británii, paláce na Pražském hradě ký meteorolog Josef Bulan. a také byl mnohem větší pak v Americe. Martin budou zpřístupněny 12. a 14. „Situace zůstala bez větších mráz. Loňského šestadvacálistiny, (narozen v roce1928) se února kondolenční prakticky od začátku Autopotřeby Hanazměn Pítová HP Holub a Pítovátého ledna bylo minus 24 °C spolu se svým synem Wil- kde vyjádříme rodině sou- zimního období. Celostátní a při zemi 25,3 °C.“ Zcela největší lednový bychom se rádi dlouholetá liamem (narozeným v roce strast. Na jaře průměrná ledMALOOBCHOD - VELKOOBCHOD 1961) zhostil po roce 1989 sešli s Williamem Lobkowic- nová teplota má hodnotu mráz za dobu měření byl zaznamenán 24. ledna úkolu získat zpět rodinná zem a vyjádřili mu soustrast minus 2,4n.°C Kamýk Vlt. a my jsme panství a vydat se po sto- osobně,“ řekl starosta Vyso- letos v lednu měli průměr- 1942 v Chlumu u Třebopách rozsáhlých umělec- kého Chlumce František ně plus 1,04 °C. Průměr ně. Tehdy zde meteorolo-red- lednových srážek za dlou- gové naměřili minus 36,2 kých sbírek, které k nim Chlasták. há léta zpět je 41 milimetrů °C. Nejvyšší lednová tepa vVotice Rudolci jsme jich měli lota měla hodnotu 18,8 °C Dne 14. února 2014 uplynulo 40 let od úmrtí pana pouze pětadvacet.“ Nejvyš- a byla zaznamenána 29. ší teplotu prvního měsíce ledna v Ústí nad Labem. Josefa Dvořáka roku Josef Bulan naměřil Nejvyšší celostátní denní desátého a zaznamenal úhrn lednových srážek si hodnotu plus 12,4 °C. má hodnotu 87,6 mm a je výpravčího železniční Nejnižší teplota v Rudolci z 19. ledna 1947 z Morávstanice v Olbramovicích. byla naměřena 26. ledna, ky – Lůček v okrese Frýkdy zde bylo minus 11,8 dek – Místek. Vzpomínají manželka a dcery s rodinami. David Myslikovjan °C a při zemi dokonce miVYSOKÝ CHLUMEC/BOSTON V sobotu 4. ledna

3

Pro opařené dítě letěl vrtulník Dokončení ze strany 1

středočeští a pražští záchranáři hlavně rodiče, aby byli na své děti opatrní. Prý téměř nemine den, kdy by nevyjížděli k dítěti popálenému čajem nebo horkou vodou. Tato zranění bývají přitom velice bolestivá, náročná na léčbu a málokdy se obejdou bez trvalých následků. Jana Spálenková

Žlutých kontejnerů už mají dostatek NEDRAHOVICE Obci se podařilo zdarma získat od společnosti Eko-kom pět velkých žlutých kontejnerů na třídění plastů. Ty byly rozděleny do osad. „Došlo tak k barevnému sladění sběru tříděného odpadu, kde jsme měli v kontejnerech trochu zmatek,“ říká starosta Nedrahovic Čestmír Sosnovec. Žluté kontejnery v jednotlivých osadách tedy budou sloužit výlučně ke sběru plastů. -red-

Sedlčany, Nádražní 99

Nové kontejnery na třídění plastů budou rozmístěny do osad. Foto: Čestmír Sosnovec

Zabezpečovací zařízení, kamerové systémy, přístupové systémy. E-mail: [email protected], tel.: 603 504 097 ČERNÁ KRONIKA BUČILY Do rekreační chaty se vloupal v období mezi 22. a 31. lednem neznámý zloděj. Z garáže si odnesl zahradní nářadí. Následně vnikl i do sousední chalupy, kde vzal travní sekačku, pilu a vrtačku. Škoda, která byla po nezvané návštěvě způsobena, činí 42 tisíc korun.

KŘEPENICE V katastru obce havaroval v pátek 31. ledna šestadvacetiletý řidič. Do jízdní dráhy mu vběhla srna. Tu srážka stála život. Škoda na automobilu je 50 tisíc korun. SEDLČANY V pátek 31. ledna navečer se odehrála nehoda v Sedlecké ulici. Sedmdesátiletý řidič

jedoucí po vedlejší komunikaci od Lidlu přehlédl auto značky Peugeot, které jelo po hlavní silnici. Nedal mu přednost a došlo k nárazu. Poté byl peugeot ještě odražen na vozidlo, které vyjíždělo od obchodního domu Billa. Škoda se vyšplhala na 110 tisíc korun.

SEDLČANY Ze tří vozidel zmizely o prvním únorovém víkendu registrační značky. Jedno auto stálo v Nádražní ulici, další v Havlíčkově ulici v Sedlčanech a poslední v Křepenicích. Vzniklá škoda je v celkové výši jeden tisíc korun. DOUBRAVICE Čtyřiadva-

cetiletý řidič jel v neděli 2. února od Sedlčan ve směru na Doubravice. Policisté jej zastavili a provedli u něho dechovou zkoušku. Přístroj ukázal hodnotu 0,16 promile alkoholu. Informace v této rubrice pocházejí ze svodek Policie ČR od příbramské policejní mluvčí Moniky Schindlové.

4

ZPRAVODAJSTVÍ

strana

Stovku oslaví v červenci ZVÍROTICE Před sto lety,

v březnu 1914, byl v osadě založen Sbor dobrovolných hasičů. Toto jubileum rozhodně nezůstane bez povšimnutí, hasiči ho plánují oslavit, a to 26. července. Za účely doplnění archivu historie obce,žádá

písemně zaznamenány. V souvislosti s plán o v a n o u o s l av o u b y měla být také dokončená rekonstrukce místní hasičské zbrojnice. Ta v loňském roce dostala novou střechu a podařilo se také opravit věž na sušení hadic. V letoš-

Zvírotičtí hasiči odpracovali loni při rekonstrukci hasičárny desítky brigádnických hodin. Foto: Dalibor Wittich

zvírotický hasičský výbor občany o zapůjčení dobových materiálů a fotografií, které mají souvislost s děním ve Zvíroticích v posledních sto letech. Vítané jsou i osobní vzpomínky a vyprávění, které by mohly být

ním roce požádal sbor o b e c D u b l ov i c e , p o d kterou Zvírotice spadají, o financování fasády a také rozšíření klubovny, kterou plánují využívat jako společenskou místnost. „Práci samotnou by chtěli provést stejně

jako v roce loňském, tedy svépomocí členů sboru a občanů a v součinnosti s místními živnostníky,“ přiblížil žádost zvírotických hasičů starosta obce Dublovice Otakar Jeřicha. Zastupitelé hasičům vyhověli a podle předběžných odhadů by hasičárna měla dostat novou fasádu za takřka tři sta tisíc korun už na jaře. Dalších padesát sedm tisíc korun bude z obecního rozpočtu uvolněno n a d o ko n č e n í o k r a j ů střechy. Dalších takřka tři sta dvacet tisíc korun „spolkne“ úprava interiéru klubovny a její rozšíření. „Počítáme ale s částkou nižší, a to právě díky brigádně odpracovaným hodinám členů sboru. Maximální letošní investice do zvírotické hasičárny by neměla přesáhnout pět set devadesát tisíc korun,“ doplnil Otakar Jeřicha. Jana Spálenková


Mladí hasiči se v Březnici neztratili POČEPICE/KOSOVA HORA/ BŘEZNICE V Kulturním domě

v Březnici se v sobotu 1. února konal druhý ročník zimní soutěže družstev mladých hasičů. Závodů se zúčastnila

starších žáků zase uhájily první místo děti z Počepic. Mladí hasiči museli prokázat své znalosti hned v několika disciplínách. Šlo o uzlovou štafetu, určování

Družstvo mladých hasičů z Počepic obsadilo 1. místo v kategorii starších žáků.

družstva z deseti sborů bývalého příbramského okresu. V kategorii mladších žáků si skvěle vedli hasiči z Kosovy Hory, kteří v konečném součtu bodů porazili své soupeře z Podlesí, Suchodola, Starého Rožmitálu a Rožmitálu pod Třemšínem a obsadili první místo. V kategorii

technických prostředků, hasicí přístroje, test paměti, hadicové kolo, topografické značky, zdravotní přípravu a štafetu jednic. Ceny a poháry předával dětem hejtman Středočeského kraje Josef Řihák a místostarosta Březnice Petr Procházka. -js-

S prací policistů je spokojeno devět lidí z deseti PŘÍBRAMSKO Stejně jako v l ete c h p ře d c h o z í c h uskutečnila Preventivně informační skupina Policie České republiky

spokojenost obyvatel, směřovaly jednotlivé otázky do oblasti bezpečnosti v místě bydliště a hodnocení práce policie.

Policisté působí preventivně na děti, zde při akci Zebra se za tebe nerozhlédne.

výzkum veřejného mínění, při němž se policisté dotazovali kolem dvou tisíc respondentů různého věku, pohlaví a sociálních skupin. Na Příbramsku oslovili příslušníci policie sto osmdesát lidí. Protože cílem výzkumu bylo zmapovat

Celkovou spokojenost s policií se ve Středočeském kraji vyjádřilo takřka 85 procent dotázaných. V Příbrami byl s policisty nespokojený pouze každý desátý. Na Příbramsku takřka 79 procent lidí odpovědělo, že se v místě svého bydliště cítí bezpečně. Nej-

více se obávají vloupání do bytu či domu. I další čísla hovoří pro policii na Př íbramsku pozitivně, takřka devadesát procent občanů si myslí, že pokud budou v místě bydliště potřebovat naléhavě pomoc od policie, že jim bude poskytnuta rychle a účinně. Co se týká dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu, odpovědělo na Příbramsku 62,8 % dotazovaných, že policie na tuto oblast činnosti dostatečně dohlíží.

Na Příbramsku slouží neúplatní policisté „Co se týká korupčního jednání, bylo zjištěno jedenáct požadavků policisty o úplatek, a to na Berounsku, Mělnicku, Rakovnicku a na Praze venkov - východ. Na Příbramsku nebyl za poslední tři roky od dotazovaných zaznamenán žádný případ korupce,“

říká příbramská policejní mluvčí Monika Schindlová. Jednání a chování policistů lze podle výsledků výzkumu považovat za velmi dobré. „Na Příbramsku byl podle dotazovaných policista při jednání vždy upravený, na 97,9 procent zdvořilý, v 95,7 procentech informovaný a na 93,6 procent ochotný. Nejvíce spokojeni byli občané, kteří jednali během posledního roku s policistou, s profesionálním př ístupem a s ochotou policistů pomoci a nejméně s rychlostí reakce na ohlášenou událost,“ doplňuje Monika Schindlová. Kladným hodnocením

činnosti policistů jsou bezesporu také děkovné dopisy, na Krajské ředitelství policie Středočeského kraje jich bylo loni zasláno přes tři sta. Nejčastěji občané, starostové a učitelé kladně hodnotili profesionální a vstřícný přístup a ochotu při řešení problémů. „Dvacítka dopisů směřovala i na policisty z Příbrami. Šlo o poděkování za pomoc při pátrání po pohřešovaných osobách, pomoc při povodních, za vypátrání pachatelů, za přenášky a také za překažení přípravy loupežného přepadení,“ u p ře s n i l a p ř í b r a m s k á policejní mluvčí Monika Schindlová. -red-

Děkujeme všem a zvláště členům sedlčanského Veterán klubu, kteří se přišli dne 31. ledna rozloučit s panem

Milošem Blažkem Rodina

Prodám byt 2+1 v Petrovicích, 3 n.p., os. vl., 60 m2, cena 490 000 Kč. Tel.: 602 478 997. 45/14 Prodám brambory, vajíčka, králíky a selata. Tel: 773 445 417. 46/14 Daruji hnědý psací stůl a světlý peřiňák. Tel: 721 781 957. 47/14 Pronajmu byt 2+1 v Sedlčanech. Tel: 737 746 385, 732 730 876. 48/14 Pronajmu garsonku v Sedlčanech. Tel: 721 622 662, 602 754 828. 49/14 Prodám jarní ječmen, tritikále, šrot. Vše 400 Kč/q. Tel: 604 704 753. 50/14 Prodám sečku s jetelákem, záběr 6m. Dále diskový podmítač BDT. Levně. Tel: 604 704 753. 51/14 Prodám zahrádku 194 m2 v chatové oblasti v Sedlčanech za mlékárnou, se zrekonstruovanou chatkou (14 m2). Tel: 603 830 715. 52/14 Prodám stavební parcelu ve Zvíroticích (900 m2), možnost připojení na kanalizaci a vodovod. Tel: 728 317 370, po 17. hodině. 53/14 Prodám pultový mrazák Zanussi, objem 260 l. Cena: 2 800 Kč, zánovní. Tel: 737 150 640. 54/14 Zdravotní sestra pohlídá vaše dítě, seniora. Tel. : 774 048 822 55/14

ŽIVOT

náhoda, nebo ZÁ MĚR

?

RA É I M E R P FILMU

PüED

PĢerostly Vám dluhy pĢes hlavu? Jste v platební neschopnosti?

NÁŠK

Y

Máme pro Vás Ĝešení! Tel.: 702 047 572 (odpoledne a veÿer)

seriózní jednání

PŘ EDNÁŠKY

Zveme vás do novď otevĢené cukrárny

PR EMIÉR A FILMU

Darwinovy tragické omyly Úterý 18. 2. / 18:00

PondĆlí 17. 2. / 18:00

Moudrost ukrytá v lidském tĆle StČeda 19. 2. / 18:00

ŽIVOT – náhoda, nebo ZÁ MĚR?

“Lidmilka”

KINO SEDLôANY / HavlíĄkova 514

Kosova Hora-námčstí Út-Pá 10-17/ So-Ne 13-17

M. L. ELEKTRO

Nabízíme þerstvé zákusky a chlebíþky elektromontážní práce z vlastní výrobny. hromosvody Sladké i slané dorty na objednávku, lahodné nápoje, mouþníky, elektronické zabezpečovací dČtský koutek a možnost poĜádání a kamerové rodinných oslav-tosystémy vše v pĜíjemném prostĜedí naší cukrárny. Pro inspiraci se podívejte na: www.dortydoma.estranky.cz

Holocaust a genocida ôtvrtek 20. 2. / 18:00

Po ukonĄení premiéry získá každý návštĆvník DVD s filmem jako dárek.

Ý!

y je VSTUP VOLN

Na film i pČednášk

ny.cz

R O Z VO Z J Í D E L

SpoleĄenské centrum CASD Komenského nám. 70, SEDLôANY PüEDNÁŠÍ: Mgr. Libor VotoĄek Absolvent MFF UK Praha

ca www.aktivitysedl

Organizuje Sbor Církve adventistč sedmého dne ŠtĆtkovice.

Nabízíme dlouhodobě udržitelný příjem sedlcany_ZNZ_inz159x200.indd 2

Volejte 734 462 216

R e s t a u r a c e „ N a R Ĥ ž k u “ S e1/31/2014 d l þ10:07:02 a nAMy srdeþnČ zve na tradiþní

VepĢové hody polévky, ovar, jaternice, jelita, tlaþenky, uzené maso, sulc, paštiky a pikantní bok

D ř e v ě nTel./fax: é 317 b 834 r 320 i k(doe15 thod.)y

ZEOS s. r. o.

z t v r d é h o dSedlec ř eva - Prčice

EKOLOGICKÉ-EFEKTIVNÍ-EKONOMICKÉ

provede práce na zakázku i s montáží Vysoká výhřevnost, vynikají dlouhou dobou hoření typ RUF - 6 x 9 x 15 cm

Balení 10 kg, paleta 960 kg, slevy od 500 kg Vojkov - budova špejcharu, tel.: tel.: 604 250 944, 603 837 146

opravy všech motorových vozidel, traktorů, zemědělských strojů, prodej náhradních dílů Sportrelaxx centrum Monínec hledá nového kolegu na pozici prodej vodoinstalačního materiálu KUCHAŘ CHAŘ AŘ / KUCHAŘKA K Aa Ř kovářské ŘK A zámečnické práce (mříže, kování, schody) MÁTE? Á E?svářečské práce v ochranné atmosféře, řezání plazmou ÁT technických Lindeducha? technoplyn a propan butanu zájem prodej o zajímavou gastronomi? chuť pracovatplynů, na Monínci? týmového nějakou praxi? chuť pracovat a naučit se osvědčené recepty? už ně prodej motorových, převodových a hydraulických olejů zastřešení bazénů HLEDÁME HLED PRÁVĚ VÁS! - polykarbonát, ONDEX přístřešků, - polykarbonát Nástupvýroba možný k 1. 4. 2014 | více info na tel. 739markýz 393 543 nebo [email protected]

Pátek 21. 2. od 11 hod., po celý den do vyprodání zásob, prodej s sebou 100g / 13 Kþ Rezervace: 603 569 772; www.naruzkusedlcany.com / [email protected]

ZD Krásná Hora nad Vltavou, a. s. přidružená výroba v Petrovicích nabízí výhodný nákup baterie auto i moto

baterie auto i moto značky YUASA, FAAM, SZNAIDER oleje motorové oleje pro benzínové i naftové motory - syntetické i minerální motorové oleje pro dvoudobé motory a motorové pily, křovinořezy, sekačky převodovémaziva a hydraulické oleje v obalech i stáčené do vlastních nádob plastickákapaliny maziva na ložiska, čepy, pouzdra, řetězy hadice brzdové kapaliny kapaliny, směs do ostřikovačů, destilovanou vodu hadice hydraulické, vzduchové, palivové, horkovodní, olejové hadice na propan-butan, acetylen, kyslík, zahradní spirálové hadice na huštění pneumatik včetně měřáku rozvaděče hadice na na mycí agregáty typu WAP, KÄRCHER a podobně štípačky rychlospojky rozvaděče na štípačky štípačky, manometry, kulové ventily, mazací lisy koncovky rychlospojky, šroubení, spony, těsnění Al, Cu rychlospojky koncovky hydraulických a vzduchových hadic

Najdete nás v Petrovicích v areálu zemědělského družstva - přidružená výroba Najdete Petrovicích areálu zemědělského družstva - přidružená výroba Tel.: 318 nás 856v 219, e-mail: [email protected], www.hadicepetrovice.cz Tel.: 318 856 219, e-mail: [email protected], www.hadicepetrovice.cz

6

ZPRAVODAJSTVÍ

strana


Staré krajové odrůdy ovocných stromů rostou u Sedlce-Prčice JETŘICHOVICE Na dvou hek-

tarech louky založil v roce 2000 Svaz Ochránců přírody Vlašim (ČSOP Vlašim) sad krajových odrůd ovocných dřevin. V něm čeká na naroubování asi dvě stě podnoží jabloní a čtyřicet podnoží hrušní. „V našem kraji se nachází řada alejí, jejich pozůstatků a jednotlivě stojících ovocných stromů, které dosahují značného věku. Mnohé z nich jsou na pokraji zániku. Některé z těchto stromů mohou patřit mezi staré odrůdy, či dokonce krajové odrůdy. Bohužel v současné době není zmapován konkrétní výskyt jednotlivých odrůd. A kvůli již zmíněnému vysokému věku stromů hrozí jejich úhyn, nebo odstranění ze strany majitelů. To by znamenalo celkovou ztrátu některých starých a krajových odrůd ovocných stromů,“ říká Pavel Jakubův z Českého svazu Ochránců přírody Vlašim, který má „záchranný“ projekt na starosti.

Staré odrůdy mají co nabídnout „V obchodních domech lze dnes sice zakoupit na pohled krásná jablka, která jsou jedno jako druhé, ovšem po chuťové stránce jsou nevýrazná a často ani ne příliš chutná. Naopak u starých odrůd lze objevit velice výrazné a zvláštní chuťové kombinace. Dále se u dnes prodávaných odrůd užívá velké množství chemických prostředků, aby jablka byla vzhledově atraktivní a nedocházelo ke strupovitosti

plodů. U některých starých odrůd se můžeme setkat s přirozenou rezistencí proti strupovitosti a dalším chorobám, a proto není zapotřebí provádět chemické ošetření anebo ho provádět v menší míře. V dnešní době bohužel není reálné, aby se v obchodech dala koupit jablka starých odrůd, která sice nejsou dokonalá po vzhledové stránce, ale zato výborná a rozmanitá po stránce chuťové. Je ale možné vracet tyto odrůdy zpět do krajiny v podobě alejí a stromořadí podél cest,“ vysvětluje smysl záchrany starých odrůd ovocných stromů Pavel Jakubův.

několik jednotlivých odrůd,“ vysvětluje Pavel Jakubův. Jádroviny mají řádově stovky odrůd, a určit tak konkrétní odrůdu je nelehkým úkolem. Proto spolupracuje ČSOP Vlašim se sadaři, kteří odrůdy znají.

Našli i odrůdu z 19. století „Po úspěšném určení odrůdy jsou ze stromu odebrány rouby, které jsou naroubovány do sadu starých krajových odrůd, který se nachází jižně od obce Jetřichovice na Sedlecko-Prčicku. Sad v této lokalitě jsme založili ve spoluprá-

Mezi odrůdy, které Jakubův v alejích našel a narouboval je na stromy v Jetřichovicích, patří například Boikovo obrovské jablko, které pochází z Německa. Odrůda byla zaznamenaná už v roce 1828. Vzorky starých odrůd se již podařilo odebrat například i na Sedlecko-Prčicku. „Zaměřujeme se právě na tuto oblast, protože to byl významný ovocnářský kraj a je zde hodně zajímavých lokalit. Postupně bychom ale chtěli přesouvat oblast zájmu na Vlašimsko a Podblanicko, kde mapování provádíme

Určování je poměrně náročné „V roce 1999 začalo podrobné mapování a určování vzorků starých a krajových odrůd jabloní a hrušní na Podblanicku. Mapování spočívá v odebírání vzorků (plodů jádrovin) z již dříve vytipovaných sadů a stromořadí na bývalém okrese Benešov. U každého vzorku je zaznamenána poloha stromu a tím je zaručeno přesné zpětné dohledání pro případ odebrání roubů. Mapování starých odrůd je značně komplikované a to hned z několika důvodů. Jedním z nich je stáří a zanedbalý stav stromů, které plodí velice sporadicky a kvalita vzorků u takto zanedbaných stromů není příliš vysoká. Dále je poměrně obtížně určit konkrétní odrůdu. Každý rok je takto zmapováno několik desítek stromů a z tohoto počtu se podaří určit pouze

Připomínáme si pět let od úmrtí Marty Triebové a Heleny Toncarové Rodina

Roubování v Jetřichovickém sadu. Foto: Pavel Jakubův

ci s majitelem jetřichovického panství, který k tomuto účelu poskytl vhodné pozemky,“ odpovídá Pavel Jakubův na otázku, proč jsou ovocné stromy pěstovány právě na Sedlecko-Prčicku. „Každý určený, ale i neurčený zajímavý vzorek je naroubován na podnože. Celkem bylo zatím do sadu naroubováno přes tři desítky známých odrůd jádrovin a přes desítku odrůd, které dosud nebylo možné určit a bylo nutné provést jejich přenos.“

prozatím okrajově. Zmapovány máme lokality Střezimíř, Horní Dobřejov, Včelákova Lhota, Přestavlky, a také některá místa na Jistebnicku. V loňském roce se nám podařilo ve spolupráci se Stanislavem Bočkem zmapovat a zanést do databáze okolo 100 odrůd,“ dodává Pavel Jakubův. Pokud máte dojem, že máte na své zahradě starou krajovou odrůdu jabloně či hrušně, můžete se na Český svaz ochránců ve Vlašimi obrátit. -red-

Stadion by se letos mohl dočkat nového osvětlení Po montáži odvlhčovacího zařízení a jeho listopadovém uvedení do provozu chce vedení zimního stadionu za podpory města dál toto sportoviště zvelebovat. Ke snížení energetických nákladů by měla přispět výměna stávajícího osvětlení za nové. Stávající výbojkové osvětlení totiž pochází z roku 2004, kdy ledová plocha nebyla ještě zastřešená. „Bylo zažádáno o dotaci od společnosti ČEZ, ale tato dotace byla zamítnuta. Je podána žádost o dotaci na Středočeský kraj a pouze v případě přidělení této dotace se bude projekt realizovat,“ vysvětlil ředitel Sportovních areálů Sedlčany Pavel Bednář. Jeho slova dokládá žádost o dotační peníze ze zdrojů Fondu vzdělávání, sportu, volného času a primární prevence – podpora vzdělávacích, volnočasových a sportovních aktivit. Předpokládaná částka, za niž by mohlo být nové osvětlení pořízeno, je 1 milion 198 tisíc korun. „Původní osvětlení, které je nad ledovou plochou, nejenže dosluhuje, ale má i velkou spotřebu elektrické energie a také náklady na údržbu,“ řekl Bednář. V současné době svítí na zápasy Áčka 500 luxů, na Pohár a na tréninky oddílu 350 luxů, na veřejné bruslení je to o něco méně. V případě, že by žádost o dotaci byla úspěšná, výbojky by byly nahrazeny moderními zářivkami s možností plynulé regulace intenzity osvětlení. Přitom intenzita osvětlení ledové plochy by se zdvojnásobila a naopak spotřeba energie klesla na polovinu. Jana Spálenková

SEDLČANY

ZPRAVODAJSTVÍ


Corpus Bellatores láká do svých řad nové členy SEDLČANY Marka Kolského a Jiřího Bosáka spojuje Corpus Bellatores. Jde o skupinu historického šermu, občanské sdružení, založené v Sedlčanech v roce 2008. Latinský název skupiny lze přeložit jako Společenstvo válečníků. A opravdu, v dobových kostýmech a se zbraněmi jde z pánů docela strach. „V současné době je nás ve skupině šest mužů a jedna slečna a hledáme další zájemce o historický šerm, kteří by posílili naše řady,“ říká Marek Kolský, který se s Jiřím Bosákem seznámil přes divadlo. „První vystoupení měla naše skupina

rádi v začátcích poradíme s technikou boje. Rozhodně ale do našich řad nemíníme přijmout ty, kteří by si chtěli jen vybít přebytečnou energii, nebo si tímto způsobem řešit svoje komplexy. U šermu, jak ho děláme my, chceme ukázat lidem, že se jedná o evropské bojové umění, kde záleží na koordinaci pohybu a myšlenky. Chceme ukázat co možná nejvěrohodněji lidem, jak naši předci tehdy žili a bojovali. V nynější době skupina získala posilu, která nám umožňuje tyto myšlenky realizovat. Jedná se o člena skupiny, který provozuje historický šerm od roku 1986, a tedy má značné zkušenos-

Z vystoupení skupiny Corpus Bellatores. Foto: Martin Breda

v roce 2009 a to v rámci představení Počestné paničky pardubické v Kulturním domě Josefa Suka,“ vzpomíná na začátky skupiny Marek Kolský. Corpus Bellatores se vyprofilovala na období 15. století v Čechách. „Děláme ho se vším všudy, nejenže kopírujeme tehdejší styl boje, bojujeme zbraněmi, které tehdejší válečníci používali, ale snažíme se mít na sobě i tehdejší oděv a výzbroj,“ říká Jiří Bosák. Na 15. století prý volba padla proto, že bývá poněkud neprávem v evropských dějinách opomínáno, je zastíněno stoletou válkou. „Přitom jde o na události bohatou dobu, husitství, několik křížových výprav do Čech a volbu prvního českého husitského krále Jiřího z Poděbrad,“ vysvětluje Marek Kolský. Členové skupiny se scházejí každou neděli v deset hodin před sedlčanským kulturním domem. „Přijít se podívat může opravdu každý, jsme otevřená skupina. Zájemcům o historický šerm a dobu, kterou se zabýváme,

ti,“ konstatují shodně Kolský s Bosákem. Historický šerm přitom není rozhodně nenáročným koníčkem. Kostýmy a zbraně něco stojí. Zbraně si každý z bojovníků obstarává sám. Mezi základní vybavení patří helmice, rukavice, ale také obuv. „Bojujeme meči, štíty, bijáky, obouručními sekerami, dřevcovými zbraněmi, holemi a válečnými kladivy, zkrátka se všemi tehdy obvyklými zbraněmi,“ vypočítává Marek Kolský. Skupina Corpuss Bellatores je jedinou sedlčanskou šermířskou skupinou, a to poměrně mladou. Přesto už jste jejich vystoupení mohli několikrát vidět. Například na letošním Rybářském plesu, ale i v představení sedlčanských ochotníků Noc na Karlštejně a také na městských slavnostech Rosa. Pokud se o dobu 15. století zajímáte a rádi byste se stali členy skupiny Corpus Bellatores, zajděte v neděli kolem desáté ke kulturnímu domu. Jana Spálenková

strana

7

Podnikání „po rumunsku“ není více riskantní než „po česku“ VOJKOV Poprvé v roce 1972 navštívil Bohumír Krampera Rumunsko, a od té doby tam byl už nepočítaně, s manželkou Marií poprvé v roce 1985, pak se přidal i syn. Chodili po rumunských horách, poznávali zdejší přírodu, památky, ale i lidi. Velmi pěkné je i rumunské pobřeží Černého moře a pozoruhodná je delta Dunaje. Postupně se naučili rumunštinu a zamilovali si rumunskou kulturu. Proč by se tedy tímto svým koníčkem nemohli živit? „První komoditou, kterou jsem začal do Čech po revoluci dovážet, byl rumunský nábytek. Jde o velice kvalitní nábytek z tvrdého dřeva. V Rumunsku jsou totiž duby a buky hojněji zastoupeny než u nás v Čechách. V polovině devadesátých let se ale objevila velká konkurence – levný, nekvalitní nábytek dovážený z jiných zemí, proto jsem se začal orientovat také na dovoz keramického nádobí a porcelánu. Mimo továren na keramiku a porcelán jsou v některých oblastech vesnice s dlouhou tradicí ručně vyráběné keramiky, kde najdete hrnčířský kruh snad v každé rodině, každý výrobek je unikátní, ručně dělaný.“ I v distribuci a prodeji keramického nádobí je však u nás velká konkurence. „Hypermarkety prodávají levné čínské zboží a kvůli omezení parkování v centrech českých měst a krizi bylo v posledních dvou letech zavřeno mnoho obchodů na náměstích. S keramikou z části souvisí také dovoz ručně dělaných rumunských kachlí a stavba kachlových kamen, pecí a krbů podle přání zákazníků, kterou realizujeme prostřednictvím naší firmy. Námi postavená kachlová kamna a pece jsou po celé republice a několik jich je i v okolí Sedlčan.“ Kamarádi manžele Kramperovy často prosili, aby jim přivezli víno. A tak začalo podnikání s rumunským vínem. „To dovážíme ze světoznámé vinařské oblasti

Murfatlar, v nabídce je čtyřiadvacet vín. Jedná se o velice kvalitní vína oceňovaná na mezinárodních prestižních soutěžích, což málokdo ví. Rumunská vína se v našich obchodech prakticky nevyskytují. Většinu našich zákazníků tvoří vinotéky, hotely a odborníci na kvalitní vína z celé republiky, kterým víno zasíláme. Víno lze koupit i v Sedlčanech. Někteří zákazníci si pro víno jezdí přímo na špejchar do Vojkova, kde mohou u vína posedět v degustační místnosti nebo v klenutém kamenném sklepě.“ Obchodního ducha Kramperových potvrzuje i to, že začali s dovozem dřevěných briket. Ty jsou vyráběny z tvrdého dřeva, mají velkou výhřevnost a vynikají dlouhou dobou hoření. Dalším podnikatelským záměrům se manželé nebrání. „Zaznamenali jsme i poptávku po ekologické podestýlce pro koně, uvažovali jsme i o dovozu sýrů k vínu.“

Rumuni jsou veselé povahy Bohumír Krampera podniká od roku 1992, jeho manželka se k němu přidala o šest let později. „Tvoříme

mluvíte jeho jazykem a nepotřebujete tlumočníka. Je k vám srdečnější a otevřenější.“ Podnikání s rumunskými partnery prý není žádný risk, Rumuni jsou velice vstřícní a veselí. „Než se obchod dojedná, pije se káva a povídá se o životě. Za celé roky spolupráce se mi nestalo, že bych nedostal, co jsem si objednal, že by mě někdo ošidil, i když platím předem. Mnoho zakázek je získáváno na doporučení, přímluvu,“ vysvětluje Bohumír. Jsem také zakládajícím členem Česko-rumunské smíšené obchodní a průmyslové komory. Prorazit se zbožím dováženým z této země na náš trh není přitom vůbec lehké. „Zpočátku jsme se setkávali s předsudky lidí, že co je z Rumunska je nekvalitní, že je to země zaostalá, neprodukující. Opak je pravdou. Rumuni jsou, co se týče Evropy, v dnešní době docela významnými výrobci. Možná za ten negativní pohled Čechů může minulost Rumunska z období, kdy tam vládl komunistický diktátor Nicolae Causescu, který v zemi způsobil bídu a terorizoval obyvatelstvo. Pohled na Rumunsko je ovlivněn z velké části také neznalostí. Když jsem třeba

Bohumír Krampera (stojící) při degustaci ve vojkovském špejcharu.

spolu sehraný tým,“ shodují se manželé. „Zatímco žena v rumunštině lépe píše, já se kvůli své výřečnosti lépe domluvím. Mluvím totiž jako Rumuni – rychle a nahlas, a tak prý tolik nevadí, že zcela neovládám gramatiku,“ směje se Bohumír, který také přiznává, že znalost rumunštiny jim v obchodování s touto zemí mnohé ulehčila. „Obchodní partner na vás pohlíží jinak, když zjistí, že

známým vyprávěl, že jedu do Rumunska a navíc do hor, ptali se mě, co tam proboha budu dělat, vždyť mě přepadnou, okradou, zabijí… Naopak v Rumunsku se cítím velmi bezpečně, nikdo mi tam nikdy nic neudělal ani neukradl. Jezdím tam přes čtyřicet let a jsem stále živ a zdráv,“ dodává majitel vojkovského špejcharu a obchodník Bohumír Krampera. -js-

8

ZPRAVODAJSTVÍ

strana


DOPIS ČTENÁŘKY

O náhodě a naději Podělím se s vámi o příběh. Pro mě začal náhodou, v Sedlčanech, (přesněji v čekárně očního lékaře) posloucháním cizího rozhovoru. Nejsem nevychovaná, jen nešlo jinak. Znáte to. Uzavřený prostor čekárny a v něm dvě bavící se ženy. I když koukáte jinam a vlastně nechcete, tak poslouchat musíte. Navíc čekáte, nudíte se a jste ženská zvědavá. Zdravotní sestra se bavila s mladou ženou: Byli ve finále v Rakovníku, vyhráli druhé místo a mají reprezentovat v Evropě. To není zrovna běžné téma do čekárny, že? V těchto místnostech většinou lidé jen zadumaně mlčí, každý uzavřen do vlastního světa řeší to své. Občas někdo potká známého a výměnou za své informace, co rodina, práce, zahrádka, pes, dostane zpravodajství z jeho strany. Občas se zdrbne nepřítomný, často se radí politikům. Těm rádi radíme nejen v čekárnách, ale i doma, v práci, po hospodách. Často obecně a nevybíravě. Skoro všichni přece máme teoretická řešení na téměř všechny problémy světa. Ale většinou nikdo nic z toho neudělá, a tak to často vzdáváme bez boje: „Není čas a co já s tím? Copak něco zmůžu?“ Tohle ale byla jiná! Mé

duši převálcované negativními zprávami zdaleka i zblízka svitla naděje. A protože jsem nejen ženská zvědavá, ale i mluvná, tak mi to nedalo. Omluvila jsem se za poslouchání, jen abych se dozvěděla víc. Slovo dalo slovo, otázka střídala odpověď a já se začala dozvídat víc o Evropském parlamentu mládeže, diskusích a účasti studentů ze Sedlčan. S úžasem jsem poslouchala příběh o mladých lidech, kteří se rozhodli svůj volný čas věnovat přemýšlením a debatám na „dospělácká“ témata. V angličtině. A jsou tak dobří, že nejenže něco smysluplného vymyslí, ale i obhájí proti soupeřům. A teď nás (tím nemyslím jen město nebo snad kraj, tím myslím Českou republiku) mají reprezentovat na zasedání Evropského parlamentu mládeže v Rize. Gratuluju. Vyjadřuju obdiv a uznání: „Rozzářila jste mi den, až mě z toho oko skoro přestává bolet.“ (Stále sedím na očním). Konečně mám živoucí důkaz ze svého okolí, že nejsou všichni mladí lhostejní lenoši a budižkničemové, jak se o nich říká. „Kdy mají jet? A na jak dlouho?“ „No, pojedou snad v březnu. Když seženou peníze. Na letenky, ubytování a stravu potřebují přes

52 000 Kč.“ Tak, a je to tady. Zase starý známý problém. Konec pohádky! Vrátila jsem se do reality. No jasně, peníze! Ale kde brát? Sám má člověk málo… Tak jsem alespoň předala svou vizitku, slíbila jakousi pomoc a vklouzla do ordinace. Oko mě zase začalo bolet.

Novotným, studentem maturitního ročníku sedlčanského gymnázia. Vyprávěl mi, jak objevil Evropský parlament mládeže (EYP), který je dnes jednou z největších evropských základen pro politické debaty, setkání, vzdělávací práce a výměny názorů mezi mladými lid-

Z loňského zasedání Evropského parlamentu mládeže v Rakovníku. Foto: Lukáš Pavlík

Uběhl nějaký čas. Před Vánocemi mi studentka Táňa (ta povídavá z čekárny) zavolala. Přeje mi hezké svátky, bohatého Ježíška. I v předvánočním kalupu jsem si vzpomněla: „Jak se mají, jak to vypadá s penězi?“ Hnulo se ve mně svědomí: „Přece musím nějak to dobré v mladých podpořit. Navrhuji, že se sejdeme a něco vymyslíme. Táňa nemůže, tak pošle kolegu Michala. Stejně prý za všechno může on. V povánočním klidu byl čas na povídání. Tak jsem se seznámila s Michalem

mi v Evropě. V „lidštině“ a s nadsázkou: Je to rganizace pro mladé, kteří chtějí dělat něco navíc. Připravují se na kultivovaný slovní souboj o tématech, která zaměstnávají politiky v celé Evropě. Organizace pro mladé, kteří přemýšlejí o budoucnosti, není jim lhostejná a cítí se za ni odpovědní. A umí svůj názor obhájit. EYP tvoří síť šestatřiceti evropských sdružení a organizací, ve kterých jsou tisíce mladých lidí v aktivní činnosti. Dobrovolně. Celá síť pořádá asi dvě stě akcí ročně. Věděli

jste to? Já ne. Mladí a dobrovolníci. Že by ten svět ještě nebyl tak špatný? Vyprávěl mi, jak se před rokem vypravil na fórum do Litomyšle. Jak ho nadchla otevřenost, informovanost a zapálenost vrstevníků. I šíře témat: od řešení obezity, přes evropské vzdělávání a propojení ekonomiky Evropské unie a USA, po vize důchodových reforem v různých zemích. Jak se nechal nakazit. Jak sehnal tým spolubojovníků: Martin Hroch, Táňa Medveděva a Šimon Bilina. Společně se zúčastnili předkola v Praze. Z devětatřiceti týmů se dostali do užšího výběru na Národní konferenci v Rakovníku. Tam pak strávili čtyři dny. Hodnoceno bylo vše: práce ve skupině, hájení vlastních názorů i znalost jazyka. Umístili se jako druzí, ale pro mě jsou to jedničky. Teď mají tu čest prezentovat své dovednosti a znalosti v evropském měřítku. V mých očích mají povinnost reprezentovat. Aby ukázali, co v nich je. Město přislíbilo určitou finanční pomoc a i já cítím jako svou povinnost je v tom podpořit. Proto jsem i napsala tenhle článek o náhodě, jak se můžete dozvědět, že jsou mladí, kteří o budoucnosti přemýšlejí. Blanka Pacovská

Snoubenci berou vrchotojanovický zámek útokem VRCHOTOVY JANOVICE Hra-

dy, zámky a další romantické budovy si snoubenci stále častěji vybírají jako místa, kde vstoupí do svazku manželského. Nejinak je tomu i na zámku ve Vrchotových Janovicích, kam svatebčané poprvé zamířili v roce 2008. Nejčastěji si snoubenci vybírají zámeckou kapli, prostor u kamenného stolu Jana Nádherného na okraji louky v centru parku a prostor pod skupinou starých lip na louce v bezprostřední blízkosti zámku. Obřady proběhly už i na zámeckém nádvoří, na mostě nebo pod

některým z letitých stromů v krajinářském parku. V pří-

mohou svatebčané počítat s přenesením obřadu

Starosta Miroslav Synek oddává snoubence v zámeckém parku.

padě nepříznivého počasí

do zámecké kaple. Kapaci-

ta není velká – dvacet míst k sezení a dalších maximálně čtyřicet ke stání. Poté, co se snoubenci dohodnou se správcem zámku – Národním muzeem, čeká je jednání na matrice úřadu městyse. „Před lety jsme do roka oddávali průměrně čtyři páry, v loňském roce však nastal doslova boom, do svazku manželského u nás vstoupilo pětadvacet párů. Pro letošní rok (k 4. únoru) má svatbu u nás objednáno již jedenáct párů,“ říká starosta Vrchotových Janovic Miroslav Synek, který snoubence také většinou oddává. „Oddávat může

také pověřená zastupitelka, a jelikož v loňském roce se v letních měsících jednalo skoro o každý víkend, řekli jsme si, že by bylo dobré, aby oddával alespoň ještě jeden ze zastupitelů,“ říká. A proč je zámek mezi snoubenci v poslední době tak oblíbený? „Bezesporu jde o opravdu nádherné a romantické prostředí a roli hraje jistě i cena,“ podotýká Miroslav Synek. Podle aktuálně platného ceníku Národního muzea zaplatí za jednu hodinu pronájmu obřadního místa snoubenci dva tisíce sto korun bez DPH. Jana Spálenková

ZPRAVODAJSTVÍ


strana

Jak se daří mlynářům? Zeptali jsme se majitele Pejšova mlýna Jana Pejši SEDLČANY Město hermelí-

nů, doména nožířství, ale také místo, odkud pochází mouka prodávající se pod značkou Sedlčanská mouka. Zajímá vás, jak vzniká, jak se dostane ze mlýna do vašich domovů a jak se v dnešní

Mlynář Jan Pejša

době daří mlynářům, příslušníkům jednoho z nejstarších řemesel v Čechách? Zeptali jsme se na to Jana Pejši, majitele Pejšova mlýna v Potoční ulici. Historie mlýna na Lhotce se píše takřka čtyři sta padesát let. Posledních pět let je pod ní podepsán osmatřicetiletý Jan Pejša. V majetku jeho rodiny je mlýn sto dvacet let. Jan jde ve stopách předků. V třeboňském archivu je již roku 1441 zmínka o mlynáři Péssovi (Pejšovi) a roku 1454 o mlynáři Péšovi (Pejšovi) ze Sedlčan. „Rozhodně neplatí, že jsem mezi mlynáři nejmladší, i když v roce 2008, když jsem přebíral mlýn od pana Vodičky, který ho měl pronajatý, tomu možná tak bylo,“ říká Jan Pejša, kterého prý v mládí vůbec nenapadlo, že by se mohl stát mlynářem.

vůči svým předkům závazek. Dostal jsem od nich majetek a mým cílem ho bude předat další generaci,“ říká a dodává, že i z toho důvodu se dlouho rozhodoval před tím, než v roce 2009 prodal ruinu Panského mlýna. „Sloužil do roku 1992 jako sklad, potom už jen chátral. Oprava by byla finančně náročná, proto jsme se rozhodli, že soustředíme veškeré své aktivity do mlýna na Lhotce a Panský mlýn prodáme. Kupce jsme hledali dlouho, dokonce jsme uvažovali o demolici, ale nakonec jsme se dohodli a mlýn prodali.“

Na Lhotce pracuje jedenadvacet lidí „Při spouštění mlýna a jeho zastavování je větší odběr elektrické energie, proto pokud meleme, snaží-

pracuje šest lidí, z toho jeden vedoucí – stárek a dva mládkové jsou vyučení mlynáři. Další lidé jsou zaměstnáni v expedici a dopravě. Jan Pejša má na starosti strategická rozhodnutí, investice, nákup obilí a také kontakt se zákazníky, tedy především pekaři. „Před rokem a půl jsem na kontakt se zákazníky přibral ještě jednoho kolegu, a teď, když jsme na shánění obchodních kontaktů dva, je to snazší,“ pochvaluje si. Zároveň dodává, že v České republice je mezi mlýny a mlynáři velká konkurence. „V naší zemi je, co se produkce mouky týče, převis o pětadvacet procent. Jen v loňském roce se zavřely dva mlýny.“

Krize není pro mlynáře tak zlá Na krizi si Jan Pejša moc nestěžuje. „Pokud je

Prodej Panského mlýna dlouho rozmýšlel „Do té doby, než nám byl v restituci v roce 1991 mlýn navrácen, se o něm u nás doma nemluvilo. Mně bylo šestnáct let, dědovi jedenaosmdesát, proto se rozhodl mlýn pronajmout Josefu Vodičkovi.“ Aby se zorientoval v oboru, studoval Jan „mlynářské“ předměty na průmyslové potravinářsko-technologické škole. „Nějak podvědomě cítím

Dobová fotografie. Zdroj: Archiv rodiny Pejšovy

me se mlít bez přestávky několik dnů,“ vysvětluje Jan Pejša fungování rodinného podniku. Zaměstnává dvacet jedna lidí. „Snažím se, aby byla pro všechny práce,“ říká. Ve mlýně je schopen semlít 100 tun obílí za čtyřiadvacet hodin. V mlýnici

ve společnosti ekonomická krize, nebývá to pro mlynáře a pekaře tak zlé. V této době se totiž lidé vracejí k základním potravinám, mezi něž chléb bezesporu patří. Problém však bylo, že od roku 2012 do začátku loňského roku několikanásob-

ně stouply ceny obilí. Rádi bychom tyto ceny přenesli na pekaře a ti by je potom přenesli na obchodníky. Růst cen se však zastavil u nás, přenášet dál se nám je zatím nepodařilo. Dalším aspektem, který doléhá i na nás mlynáře, je zdražování cen pohonných hmot. Takže se snažíme moukou zásobovat hlavně zákazníky v okolí a nevozit ji přes půl republiky.“ Co se týče objemu výroby, ten prý v roce 2013 nebyl špatný, díky dobrým žním. Provoz mlýna ani nijak neovlivnily červnové povodně. „Mlýn mlel, když přišla velká voda. Zatopila nám ale čistírnu odpadních vod a studnu. Jinak povodně mlýn nepoškodily.“ V Sedlčanech se mele pšeničná mouka. „Žitnou nakupujeme v jiném mlýně, nemeleme ji, protože je snazší mlít jen z jednoho druhu obilí. Žitné mouky prodáme za měsíc asi 50 tun a kvůli tomuto relativně malému množství se nevyplatí mlýn zastavovat a čistit.“ Hlavním produktem je Sedlčanská mouka, při mletí vzniká také mouka krmná a otruby, v menším množství jedlé i krmné klíčky a zlomky pšenice, které se dají použít jako krmivo. Co se týče plánů do budoucna, chce Jan Pejša zachovat objem stávající výroby, nebo ho ještě navýšit. „Samozřejmě jsme závislí na poptávce trhu. Podle rčení ,Náš zákazník, náš pán‘ budeme pokračovat v dodávkách pekařům na míru, ale i v produkci balené kilové mouky. Rádi bychom zmodernizovali technologie tak, aby bylo mletí efektivnější a ze zrna jsme dostali co nejvíce jedlé mouky.“ A v čem je podle něho Sedlčanská mouka unikátní? „Hlavně proto, že pšenice pochází z oblasti Sedlčanska, od místních zemědělců. Pekaři si pochvalují její kvalitativní parametry a u hrubé mouky hlavně její příjemnou granulaci,“ uzavírá povídání mlynář Jan Pejša. -js-

9

Na Propojce odplouvají dál SEDLČANY Základní škola

Propojení se zapojila do projektu s názvem „Odplouváme dál“. Ten je financovaný z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu. Účelem projektu je rozvoj kariérového poradenství ve školách, včetn ě v y h l e d á vá n í ž á k ů ohrožených nesprávnou volbou povolání nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání a osvětové činnosti, směřující k žákům a výchovným poradcům škol, zaměřené na racionalizaci volby další vzdělávací dráhy žáků ve Středočeském kraji. „Díky projektu můžeme zdarma využívat počítačový program, který podle zájmů a předpokladů žáka dokáže vyhodnotit, která profese by se pro něho hodila. Snažíme se tak žáky nasměrovat správnou cestou při výběru střední školy, která by

Ředitel 2. ZŠ Propojení Jaroslav Nádvorník

je měla připravit na jejich budoucí povolání,“ vysvětluje ředitel 2. ZŠ Propojení Jaroslav Nádvorník. Kromě projektu na škole samozřejmě dál funguje výchovný poradce, který je schopen děti nejen vyslechnout, ale také jim pomoci, pokud při volbě střední školy tápou. Jana Spálenková

PORTRÉT

10 strana


„Oko je oknem do duše, ale i do těla,“ říká Marie Almásyová Pokud je člověk nemocný tak, že mu „klasická“ medicína nemůže pomoci, upíná se často jiným směrem. Někdo k víře, jiný k léčitelům, další k netradičním léčebným metodám. Právě s těmito lidmi, kteří hledají pomoc přirozenou léčbou, se Marie Almásyová setkává nejčastěji. Osmačtyřicetiletá rodačka ze Sedlčan po ukončení základní školní docházky vystudovala sedlčanské gymnázium, z toho důvodu, že ji nepřijali na vytouženou Střední pedagogickou školu v Berouně. „Tam tenkrát brali hlavně z protekce, byla to vyhledávaná škola a mnoho dívek toužilo stát se učitelkou mateřské školky“, říká Marie. Po čtyřech letech studia začala pracovat v Praze v oblasti zahraničního obchodu, avšak tako práce jí nepřinášela žádnou radost. Od mládí se Marie přikláněla k přírodnímu léčení.

Manžel a dcery jsou jí oporou Téměř celý život se Marie zajímala o bylinky a jejich zázračné účinky, přírodu a léčitelství. „Vždy mi připadalo neuvěřitelné, jak funguje léčení čistými přírodními prostředky. Více mě proto přitahovaly metody ,cibule, křen‘, které se osvědčily při léčení kašle, rýmy, bolení v krku a podobně. Tabletky jako penicilin, acylpirin jsem nevzala do úst, ani když mi je v krajní situaci chtěla maminka podstrčit.“ Ačkoli se považuje za člověka intuitivního, nechybí jí racionální uvažování. „Dospěla jsem k závěru, že kombinace klasické a přírodní medicíny je v některých případech tím nejlepším možným řešením. Současně jsem si uvědomila, že chci a musím pomáhat

lidem kolem sebe a že každá i negativní situace člověku poskytuje novou zkušenost, perspektivu, umožňuje mu posílit jeho odolnost a vůli se nevzdávat.“ Stále hledala cestičky, které by jí vyhovaly, nějakou práci, která by ji bavila, a tak po několika letech organizačních prací v ekonomii ji to vracelo k pomoci lidem, kteří jí neustále vstupovalyido cesty.

la, že je to to pravé, čím se chci zabývat, udělala jsem vše proto, abych všechna

se zabývá také analýzou kapky krve, frekvenční terapií, výživovým poradenstvím

Cesta k pomoci lidem vedla Marii oklikou „Mnoho lidí za mnou přicházelo s různými dotazy jak vyřešit ten či onen zdravotní problém a to mi poskytovalo další možnosti se stále rozvíjet, obklopovat se velmi zkušenými lidmi, kteří mně měli co předávat. Posouvalo mě to dál.“ Protože byla Marie postavena před velké životní zkoušky v rodině, mimo jiné vážné onemocnění jejího tatínka, dávalo jí to další impulsy k velkému posunu. „Nemohla jsem se smířit s tím, že tak silný a vitální člověk může za tak krátkou dobu odejít a začala jsem hledat příčiny všeho, co lékaři diagnostikovali. Nikdy se nezbavím přesvědčení, že kdybych tenkrát věděla o všech těchto metodách, které nyní praktikuji, mohla jsem svému tatínkovi pomoci. Utvrdilo mě to v rozhnutí pomáhat lidem a tím splatit tatínkovi jistý dluh,“ říká Marie. V posledních letech pročítala knihy o zdravé výživě, absolvovala různé kurzy např. reiki, reflexní terapie a přednášky na téma přírodní léčby. „Pak jsem konečně spatřila světlo na konci tunelu – metodu irisdiagnostika, někdy také označovanou za iridologii a Darkfield metodu, což je diagnostika z kapky krve, mě zcela pohltily. Protože jsem vědě-

aby o své tělo pečovali raději preventivně, nečekali, až přijde nějaký problém. Tělo je geniální a mohli bychom ho přirovnat k fungujícímu dobře seřízenému stroji. Každý stroj, který pracuje nepřetržitě, nikdo ho nepromazává, nedoplňuje kapalinu, je pak při velkém výkonu náchylný k rozbití. Auto také dáváme do servisu a tankujeme.“ Pokud už se tělo ,rozbije‘ , používá Marie Almásyová neinvazivní metodu léčby. „Spousty různých infekčních onemocnění je možné řešit v poradně pomocí plazmového generátoru. Učím lidi odkyselovat, odkovovat a odstraňovat škodlivé látky z těla a dělat pravidelně očistné kúry ve své pražské a sedlčanské poradně.“

Lidé stále doufají ve své uzdravení

potřebná studia zvládla na sto procent, až si otevřu svou vlastní poradnu zdraví,“ vysvětluje.

Léčit důsledky, nebo hledat příčinu onemocnění? Irisdiagnostika je známá několik tisíc let. Využívá toho, že oko je spolehlivý, geniální a přesný smyslový orgán, který má reflexní nervová zakončení spojená se všemi částmi těla. Tato metoda nehledá jen nemoci, ale hlavně jejich příčiny. „Pomocí fotoaparátu, kterým oko vyfotografuji, mikroskopu v temném poli, kde vidím živé buňky, poznám, který z orgánů je oslabený a co je potřeba řešit nejdříve. V oku se to totiž objeví mimojiné jako změna barvy, pigmentace. Trhlinky, takzvané laguny, zase určují dědičné dispozice nebo narušenou rovnováhu jednotlivých tělních soustav v organismu,“ říká Marie Almásyová. Kromě diagnostiky z oka

a léčivými pyramidami. „Všechny tyto metody spolu souvisí a jsou velice spolehlivé a na rozdíl od mnoha jiných vyšetření jsou bezbolestné.“ Nejedná se o žádné šamanství, jak si někteří lidé mohou myslet. Jde o vědecky podložené metody, které se v zahraničí již dlouho používají a vyučují se i na universitách. „Diagnóza z oka v mém případě není tedy nějaký dar, člověk se to prostě může naučit a díky tomu spatřovat souvislosti funkcí celého těla. Lékaře mám ve velké úctě, mnohdy pomohou . Všem svým klientům například říkám, že tyto vědecky podložené metody jsou vhodným doplňkem klasického vyšetření.“ Na druhou stranu si Marie myslí, že v naší společnosti zase po zhruba stovce let nastala doba, kdy se lidé začali více obracet k přírodě, ke znalostem a dovednostem našich předků. „Já sama žiji zdravě, nebo se o to alespoň snažím. Kladu všem na srdce,

„Jsem toho názoru, že pokud člověk skutečně chce, je velká pravděpodobnost jeho uzdravení. Často jsou však předchozími léčebnými neúspěchy natolik zklamaní, že už ničemu jinému mnohdy nevěří, a tak jim není pomoci. Mým cílem je naučit lidi pomocí těchto očistných metod, aby pochopili podstatu nemoci a uzdravení.“ Marie vykonává psychicky náročnou práci. „Tuto práci mám moc ráda, je zároveň i mým koníčkem. Lidé jsou různí, setkávám se i s takovými, kteří jsou i přes mnohdy děsivé diagnózy lékařů ochotni život žít a věří tomu, že existuje cesta k uzdravení. Pracuji s mnoha lidmi, kteří jsou vážně nemocní, lékaři jim dávají pár týdnů či měsíců do konce života, a přesto tito lidé chtějí bojovat, chtějí žít, nechtějí se smířit s beznadějnými prognózami. Proto pečujte o své zdraví a naslouchejte signálům svého těla a buďte trpěliví a pokorní. Zdraví není samozřejmost. Radujte se z každého okamžiku,“ dodává s úsměvem Marie. Jana Spálenková

KULTURA


strana

11

Akademie Avalone rozšiřuje seniorům obzory SEDLČANY S novou nabídkou oslovila obyvatele sedlčanského Domova pro seniory Ivana Čermáková z občanského sdružení Avalone. Ivana pochází z Libíně a krajské zařízení navštěvuje již třetím rokem. V lednu uspořádala dvě přednášky o astrologii s Ondřejem Habrem. V této činnosti hodlá pokračovat, a to pod názvem Akademie Avalone, jakési volnější obdoby Univerzity třetího věku. Proč jste se rozhodla rozšířit nabídku aktivit, které obyvatelé Domova mohou využít, právě o vzdělávací akademii? Vzdělání patří všem. Bez rozdílu věku. Je třeba umožnit i lidem, kteří jsou již odkázáni na pomoc druhých, se nadále vzdělávat a rozvíjet svého ducha, rozšiřovat své obzory. Je nesmírně důležité neustále zachovávat a rozvíjet své psychické, komunikativní, sociální a pohybové aktivity. Po celý lidský život. Je třeba stále zušlechťovat rozum, duši i tělo. Domov Sedlčany navštěvuji třetím rokem a mám tu čest se více

a více seznamovat s jeho klienty. I když jsou to lidé vyššího věku, stále zůstá-

do Sedlčan zajímavé lektory. Připravujeme díky tomu přednášky, diskuze,

Astrolog Ondřej Habr přednáší klientům Domova Sedlčany.

vají mladí na duši. Touží po tom, po čem touží každý zdravý mladý člověk. Po pohybu, po vzdělávání se, po nových poznatcích. Mnozí z nich si již nemohou sami číst, nikam dojít, proto mě napadlo vzdělávání přinést přímo k nim, a to formou zajímavých přednášek z různých oborů zařazených celistvě v jeden celek – Akademii. Klienti domova i paní ředitelka tento nápad nadšeně přijali a vedení Domova jej finančně zaštítilo. Tím mi bylo umožněno zvát

aktivity různého charakteru – osvětové, zájmové i pohybové. Není to tak trochu konkurence Městské knihovně Sedlčany, která otevřela Univerzitu třetího věku? Rozhodně ne. Přednášek Akademie se účastní klienti domova, lidé, kteří jsou ve většině případů imobilní, na invalidních vozíčcích, zcela odkázáni na pomoc druhých. Těch, kteří by se do městské knihovny nedostali. K tomu, aby se na před-

Čtenáři se činí DUBLOVICE Dvakrát týdně,

v úterý a ve středu vždy mezi 14.a 18. hodinou navštěvují čtenáři místní knihovnu. Proto působí až neuvěřitelně počty výpůjček za uplynulý rok – čtenáři z Dublovic uskutečnili celkem 13 942, čtenáři z Líchov pak 620 výpůjček. „Zatímco z Líchov služby knihovny využívalo v loňském roce sedmnáct občanů, z Dublovic jich bylo sto osmdesát jedna,“ říká dublovický starosta Otakar Jeřicha. Knihovna v Dublovicích nabízí celkem 14 089 knih, další knihy jsou zapůjčené z knihovny Jana Drdy. V líchovské pobočce najdou čtenáři kolem 1 900 knih. V tomto počtu nejsou zahrnuty brožované knihy a časopisy. -red-

nášku většina z nich dostavila, je nutná spolupráce takřka všech pracovníků

3(ÿ8-7(269e='5$9Ì 1$8ÿÌ0(9É6-$.7Ď/2ÿ,67,72'72;,1ĩ 0ĎġÌ0(%$.7(5,(3$5$=,7<²3ġÌ6752-(0)&6$1 1É6/('1Ď/,.9,'8-(0(=É7Ďæ(3/$=029ë0*(1(5É725(0 ! "

# " # ! # # $ %$ & '( =-,67Ì0(9É067$925*É1ĩ9(9$ä(07Ď/(9,7$0Ì1<.7(5e97Ď/( &+<%Ì3ġÌ6752-(048$1780 ġ(äÌ0(3ġÌÿ,1<1(02&Ì5ĩ=1ë&+='5$9271Ì&+352%/e0ĩ3ġÌ52' 1Ì /eÿ%28 %(= &+(0,&.ë&+ 3ġÌ35$9.ĩ Ô35$928 675$9< 'ĩ6/('1267Ì 328æÌ9É0(',$*1267,&.e0(72'<,5,6',$*1267,.$ /' $1$/ë=$.$3.<.59(3202&Ì0,.526.238'$5.),(/' 325$'1$35$+$ 0DULH$OPiV\RYi)*+,.*./ 0*1,.23/456*7)2801*2/.6+904: 9:;.9+9:)+*0/82 .YďWQRYpKRYtWď]VWYt 3UDKD&KRGRY

325$'1$6('/ÿ$1< < 0DULH$OPiV\RYi+DQD.XEiWRYi ĢtMQDSDViçĀ 6HGOĀDQ\RNU3ĢtEUDP

WHO6HGOĀDQ\ ZZZLULVGLDJQRVLVF]

Domova. Mimo jiné jsme pro posluchače připravili zcela odlišná témata, než která nabízí Univerzita třetího věku v městské k n i h ov n ě . Ne s n a ž í m e se být konkurenty, naopak, jsme pro všechny formy spolupráce. Proto jsme nabídli našim klientům také možnost studia Univerzity třetího věku v m ě s t s k é k n i h ov n ě . A vítáme všechny zájemce o naše přednášky z řad veřejnosti. Jako první téma jste vybrala astrologii a pana astrologa Ondřeje Habra. Z jakého důvodu? Astrologie je velmi krásná věda. Její název pochází z řečtiny a lze jej přeložit také jako hvězdopravectví. Zabývá se zkoumáním předpokládaných souvislostí mezi děním na obloze, charakterizovaným zejména pohybem planet, Slunce, Měsíce a jeho vlivem na dění na Zemi, na člověka. Astrologie vznikala v dávných vyspělých civilizacích již ve 2. tisíciletí před naším letopočtem. Má nám tedy rozhodně co nabídnout. Ondřeje Habra pokládám za jednoho z nejlepších astrologů v ČR. Proto patří právě do Sedlčan, k našim seniorům. Při četbě jednoho článku mě zaujala jeho věta: „ Věřme aspoň potichu pro sebe v dobro světa a třeba i nenápadně pro něj pracujme. Rozsé-

vejme naději…“. Ondřej Habr je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Astrologii se věnuje dvacet let. To, co ho zajímá, co studuje a o čem vykládá, je lidská duše, její stavy a proměny, reakce na podněty a zákonitosti s tím spojené. V souvislosti s děním na obloze tvoří mimo jiné velmi přesné horoskopy. Své poznatky a vědomosti aktivně předává formou přednášek a seminářů v Praze, Brně, Hradci Králové a Liberci. A nyní i v Sedlčanech. Jak na přednášky reagovali klienti Domova? První lednové přednášky se zúčastnilo poměrně velké množství klientů – napočítali jsme čtyřicet dva posluchačů. Za všechny mohu zmínit reakci jedné z obyvatelek Domova – Jany Kopecké: „Na úvodní přednášce astrolog Ondřej Habr seznámil početné zájemce se základy astrologie a jednotlivými znameními zvěrokruhu. Přednáška trvala dvě hodiny a klobouk dolů, že charismatický přednášející jednoduše dokázal vyložit složité věci, zvláště oceňuji, že udržel svým výkladem pozornost posluchačů a vtipně komentoval dotazy. Celý nápad je fajn a dobrých nápadů není nikdy dost. Schůzky budou jednou za čtrnáct dní a uvidíme, co přinesou nejen naše setkávání, ale i nové postavení planet.“ Jaké další přednášky připravujete? Po sérii přednášek o astrologii bychom rádi zařadili přednášky cestovatelů, například o Indii, Koreji, Egyptě, přednášky přední české potápěčky o podmořském životě v mořích i oceánech, přednášky o výtvarném umění, dále o péči tělo i o duši – muzikoterapii a taneční terapii. Tyto přednášky jsou nejenom velmi poutavě vyprávěné, ale jsou spojené také s promítáním videí, s ukázkami fotografií. Jana Spálenková

KALENDÁŘ

12 strana DIVADLA Sedlčany – kult. dům 20. 2. Mandarínková izba Komedie plná francouzského espritu a šarmu nabízí zajímavé příběhy lidí ve vtipných, krátkých jednoaktovkách; 19:30

KONCERTY Sedlčany – kult. dům 25. 2. Roman Horký – Kamelot Folkový koncert; 19:30

KINA Sedlčany 13. 2. Rozbitý svět Film GB, drama; Silná, podmanivá a dojemná studie lásky v jejích mnoha formách – idealizované, neopětované, nechtěné a – nakonec – bezpodmínečné. Promítání Filmového klubu Sedlčany; 20:00 14. 2. Velký závod Film Francie, komedie; Francois Nouel je fanouškem Tour de France a chce si splnit svůj dětský sen – jet tento závod. Mládeži do 12 let nevhodné; 20:00 15. 2. Show! Film ČR, dokument; Michal Mertl založil dětskou pěveckou pětici 5Angels. Od počátku je jedinou stabilní členkou jeho dcera Nikola. Vydali se do nejvyšších pater českého šoubyznysu… Mládeži přístupné; 20:00 16. 2. Šmoulové 2 Film USA, komedie; V pokračování filmu vytvoří zlý čaroděj Gargamel pár nezbedných stvoření podobných Šmoulům a doufá, že s jejich pomocí získá všemocnou kouzelnou šmoulí esenci. Dětské představení; 15:00 21. 2. Husiti Film ČR, animovaná komedie; Co když se klíčová pasáž našich dějin odehrává jinak, než jak se učí děti v dějepisu? Mládeži přístupné; 18:00 22. 2. Líbánky Film ČR, intimní drama; Tereza a Radim vypadají jako ideální pár a stejně krásně se jeví i jejich svatební obřad a navazující hostina. To by ji však nesměl narušit tajemný

mladík, který se tváří jako ženichův přítel… Mládeži přístupné; 20:00 27. 2. Vtáčkovia, siroty, blázni Film ČR, drama; Příběh o lásce a bláznovství dvou kamarádů a jedné dívky, plný fikce a expresivních obrazů. Promítání Filmového klubu Sedlčany; 20:00 28. 2. Mafiánovi Film USA, akční, komedie, krimi; Bývalá mafiánská rodina je za příkladnou spolupráci se zákonem umístěna do programu na ochranu svědků. Mládeži do 12 let nevhodné; 20:00

Nechvalice – kult. dům 22. 2. Hasičský ples Hraje: Ešner band ; 20:00

VÝSTAVY Sedlčany – muzeum Historie Klučenic a jejich osad slovem i obrazem Výstava trvá do 21. března Sedlčany – kult. dům Toulání Výstava fotografky Drahoslavy Šmídové. Fotografie zachycují krásy České republiky.

PŘEDNÁŠKY Kosova Hora 15. 2. Hrdinové z říše Gaja Film USA, GB, D, komedie; Animovaný pohádkový příběh o vítězství dobra nad zlem. Mládeži přístupné; 18:00

ZÁBAVY – PLESY Červený Újezd – pohostinství 14. 2. III. Divadelní ples Divadelního spolku Oujezďáček Hraje Hošna band; 20:00 Sedlčany – kult. dům 14. 2. Ples SRPŠ – 2. ZŠ Propojení Hraje Ešner band; 20:00 15. 2. Ples Domovů Svatý Jan a Nalžovice Odpolední akce 22. 2. Šibřinky TJ Tatran 20:00 Krásná Hora – kult. dům 15. 2. Sportovní ples Prosenická Lhota – kult. dům 15. 2. Školní ples ZŠ Kosova Hora Hraje: Elizabeth; 20:00 Příčovy – Hospoda U Šimků 15. 2. Hasičký ples Hraje Repete; 20:00 Dublovice – jídelna 21. 2. Hasičský ples SDH Dublovice Hraje Ešner band; 20:00 Přestavlky – kult. dům 22. 2. Hasičský maškarní ples SDH Přestavlky Hraje Hošna band; 20:00

Sedlčany – knihovna 17. 2. Betonové sochy pohledem stavebního inženýra Přednáška Karla Třtíka; 10:00 19. 2. Myšlenkové mapy, pomocnice naší paměti Přednáška Aleny Budkové; 9:00 19. 2. Místo člověka v kosmu Třetí z promluv Josefa Muzikáře; 18:00 21. 2. Jižní Švédsko a Öland Přednáška Jindřicha Částky o zemi majáků, mostů a větrných mlýnů; 18:00 Sedlčany – muzeum 21. 2. 3D promítání Matěje Boháče – Himaláje Ladakh Projekce unikátních prostorových fotografií; 18:30

SPORT Prosenická Lhota – před hospodou 16. 2. Osmý závod Žabácké běžecké zimy 2014 Okruh Kolem dvanácti rybníků ; 9:45

OSTATNÍ Sedlčany – knihovna 12. 2. Hajánek; zdravé čtení na dobrou noc. Pravidelný středeční cyklus pro celé rodiny; 17:00 14. 2. Valentinská etiketa Formou scének, povídání a čtení si děti osvojí, jak se chovat na návštěvě, v divadle nebo v restauraci; 15:00


14. 2. Hrátky s papírem Výtvarná dílna pro děti; 16:00 19. 2. Hajánek 17:00 21. 2. Návštěva Pohádkové babičky nebo Pohádkového dědečka 15:00 26. 2. Pohádky o Dorotce Pořad pro rodiče a děti; 10:00 28. 2. Cestování s Pipi Dlouhou punčochou 15:00 28. 2. Ženy cestují Výtvarná dílna pro děti; 16:00 Sedlčany – modlitebna Evangelické církve metodistické 15. 2. Dětské odpoledne s divadlem Pohádka O Smolíčkovi, hraní a tvoření; 15:00 Sedlčany – kino a Společenské centrum CASD 17.2. Premiéra filmu Život – náhoda, nebo záměr? kino; 18:00 18.2. Darwinovy tragické omyly, přednáška, SC CASD 20:00 19. 2. Moudrost ukrytá v lidském těle, přednáška, SC CASD 20:00 20. 2. Holocaust a genocida, přednáška, SC CASD 20:00 Kosova Hora – restaurace Na Zámecké 15. 2. Karneval Pro děti od 14:00, pro dospělé od 19:00 Kvasejovice – restaurace Eden 15. 2. Dětský karneval 13:00 Kamýk nad Vltavou – kult. dům 15. 2. Veselý karneval Hudba, tanec, soutěž masek, občerstvení, výherní štěstíčka; 14:00 Sušetice – hasičská zbrojnice 16. 2. Dětský maškarní karneval 14:00 Přestavlky – kult. dům 23. 2. Dětský maškarní bál SDH Přestavlky 13:30

V Sedlčanech to bude žít SEDLČANY Městský úřad zveřejnil seznam dlouhodobě plánovaných kulturních, společenských a sportovních akcí. I letos se budete mít na co těšit, a to nejen díky oslavám 720 let města, 120 let muzea, 120 let železnice a dalších významných výročí. Do diáře si rozhodně nezapomeňte na první letošní půlrok poznamenat: 27. 3. – 27. 5. Sukovy Sedlčany – 50. ročník mezinárodního hudebního festivalu, připomínajícího skladatele Josefa Suka 12. 4. Finále hokejové soutěže O Pohár starosty města na zimním stadionu 3. 5. Pochod Sukovou stezkou – turistický pochod krajem hudebního skladatele Josefa Suka 23. a 24. 5. Koncerty vážné hudby na Červeném Hrádku v rytířském sále 25. 5. IX. Ročník otvírání cyklistické sezóny na Sedlčansku 1. 6. Rallycross ZSE a rallycrossové legendy na Sedlčanské kotlině 20 - 22. 6. Městské slavnosti Rosa – vzpomínka na údajné vítězství Sedlčanských nad Žižkou, oslava 720 let města Sedlčany 21. 6. Dračí lodě – Grand Prix Sedlčany 2014 – 4. ročník závodu dračích lodí na sedlčanské přehradě 21. 6. Dětský den v Kulturním domě Josefa Suka 21. 6. Hudební festival Pohoda fest – festival kapel z regionu – 3. ročník hudebního festivalu s přehlídkou mladých kapel z regionu, pořádaného na Sedlčanské kotlině 21. 6 – 14. 9. Výstava v Městském muzeu Sedlčany k 720 letům města, 120 letům muzea a železnice.

KULTURA


strana

13

Anna Novotná ovládá znakový jazyk a interpretuje písně pro neslyšící SEDLČANY Anna Novotná

je studentkou sedlčanského gymnázia, bývalou tenistkou, zpěvačkou folkové kapely Třetí slunce a také hraje v divadle. Mezi její hlavní významné dovednosti patří znalost znakového jazyka a interpretace textu. Sedlčanská dívka vystupuje se skupinou Sign-Sing. Díky uměleckému tlumočení tohoto seskupení si i neslyšící lidé mohou koncert užít. Jak by tomu mohlo být i jinak, když motto skupiny zní „poslech i očima“. Jak by si mohl laik představit vaše vystoupení? Naše skupina Sign-Sing čítající pět děvčat obvykle vystupuje v Plzni. Jedná se o normální koncert, kde hraje hudba a v hledišti je přibližně devadesát procent slyšících. Zbylí návštěvníci jsou neslyšící. My obvykle stojíme na kraji pódia a interpretujeme text. Znakový jazyk má úplně jiný slovosled, gramatiku a nezná abstraktní pojmy. Proto

je nutné různé metafory, které český jazyk má, převést do znakového jazyka

a matice. Do budoucna máme dokonce připravenou i nějakou tvorbu ze

Anna Novotná interpretuje písně ve znakovém jazyce.

velmi pečlivě. Tlumočíme obvykle písně plzeňské kapely Burlesque. Z té známější tvorby se jedná o skupinu Mandrage, jako například píseň Šrouby

sedlčanské kapely Třetí slunce. Jak ses k této činnosti dostala? Asi v deváté třídě jsem to doma nadhodi-

la. Mamka mi našla kurz znakového jazyka a dala mi ho k narozeninám. Tlumočnice, která mě učila, si mě oblíbila a tak jsme ještě s dalšími čtyřmi kolegyněmi vytvořily skupinu. Patrně se jedná o velmi náročné vystoupení, připravuješ se před koncertem nějak speciálně? Zapomněla jsi někdy text? Ze začátku jsme jezdily na soustředění, kde jsme trénovaly. Hraji v divadle, což mi hodně pomáhá ve výrazu, vzhledem k tomu, že jde o umělecké znakování. Když se v průběhu koncertu zasekneme, tak na sebe s kolegyní koukáme, chvíli stojíme, ale rychle se zpět do dění zapojíme a jedeme dál. Jaké máš kulturní základy? Nepřemýšlela jsi o tom, že bys například ve znakovém jazyce přednášela zprávy v televizi? Zatím se to učím, ale chci v tom nadále pokra-

čovat a zdokonalovat se. Po maturitě, kterou absolvuji na jaře, bych chtěla jít studovat herectví nebo speciální pedagogiku zaměřenou na neslyšící. Jinak jsem dvanáct let chodila do dramatického oboru na Základní umělecké škole v Sedlčanech, díky čemuž jsem často vystupovala na veřejnosti. Dále jsem pod vedením Martiny Tomáškové, ke které nadále chodím na sólový zpěv, zpívala v pěveckém sboru Allegro Canto. Zaslechl jsem, že nerada zpíváš v cizím jazyce, je to pravda? Co si v soukromí ráda poslechneš? Je to pravda, protože čeština je nejkrásnější jazyk na světě, proto si ráda poslechnu tvorbu od Hapky a Horáčka nebo Anety Langerové. Přiznám se, že občas zpívám i v angličtině. To když mě kluci ze Třetího slunce přemluví. Mám ráda i francouzštinu, ale zpívat v tomto jazyce je nesmírně těžké a já to bohužel neumím. Jiří Prášek

Kapely Zakázaný Ovoce a Zlomená 14 vyprodaly klub SEDLČANY První únorový páteční večer se v sedl-

ce. Nejednalo se však o nějaké nelegální plody,

byla hlavním tahákem páteční vyprodané show.

Zakázaný Ovoce přilákalo do klubu desítky fanoušků. FOTO: Tomáš Pokorný

čanském klubu Pohoda objevilo Zakázaný Ovo-

nýbrž o název punk-rockové kapely z Říčan, která

Podle informací pořadatele Miroslava Šmar-

dy skupina plánuje hrací pauzu, takže pochopitelně z jeho strany panovala spokojenost, že si na svůj poslední koncert před přestávkou vybrala právě Sedlčany. I kapele Zakázaný Ovoce, kterou čeká nahrávání nového alba, se prý hrálo dobře. Páteční večer dále vystoupila skupina Zlomená 14. Ta jako jediná reprezentovala sedl-

čanské kapely. Dále zahrála kladenská kapela Vnitřní Faktor a vimperská skupina Nutno Dodat. V sedlčanském klubu Pohoda se v budoucnu podle Miroslava Šmardy budou nadále objevovat skupiny se zvučným jménem. Do Sedlčan se například chystají kapely Jaksi Taksi, Zoči Voči, Totální nasazení a Ektor & DJ Wich. -jp-

SPORT

14 strana


Lukáše Mošničku to vždy táhlo do brány SEDLČANY Fotbalový bran-

kář je jeden z nejdůležitějších hráčů týmu. Pokud mají hráči za sebou v bráně kvalitního gólmana, stoupá sebevědomí celého týmu. V Sedlčanech byla spousta kvalitních brankářů, kteří se i podívali do vyšších soutěží. Například Libor Bosák nebo Michal Fajfrlík. Lukáš Mošnička je v současnosti asi nejznámější sedlčanskou brankářskou osobností. S fotbalem začínal už v šesti letech. Prošel si všemi sedlčanskými mládežnickými celky a nyní je velkou oporou dospělého mužstva. Je znám hlavně tím, že patří mezi věrné hráče Tatranu a dodržuje životosprávu Byl jsi odmalička brankářem a chtěl si jím být? Pamatuji si, že v přípravce jsem chytal i hrál. Utkání jsem začínal v bráně, a když se prohrávalo, tak mě dali do útoku. Takhle jsem to střídal. Do brány mě to táhlo vždy, jen jednou jsem měl

kratší období, kdy mě to přestávalo bavit, a tak jsem se pokoušel hrát v poli. Dříve jsem to dělal tak, že za starší dorost jsem zápas odchytal a hned si šel za mladší zahrát do útoku. Mezi dospělými je to občas podobné, v áčku chytám a v béčku si jednou za čas zahraji. Měl jsi jako brankář speciální tréninky? Odli-

Lukáš Mošnička je také sběratelem karet fotbalových hráčů

šovaly se od přípravy hráčů? Od žákovské kategorie byly pod vedením Ládi Šacha speciální brankář-

ské tréninky. Sešli jsme se jednou nebo dvakrát týdně a trénovali sílu, dynamiku, odraz a mrštnost. Oproti klasickým tréninkům jsme kladli větší důraz na protahování a posilování. Mohli tam chodit všichni sedlčanští brankáři, ale obvykle se nás sešlo asi pět. Mně se teď v áčku věnuje Petr Matoušek, ale speciální tréninky tu už nejsou. Podle mě to tu trochu chybí, ale je to hlavně způsobené nedostatkem brankářů. Jak to tedy funguje u běžného hráčského tréninku? Těch prvních patnáct minut rozcvičky jdu klasicky s celým týmem. Poté mám půl hodinu, kdy hráči mají kondiční a hrací část. To jdu sám s Petrem Matouškem, kde se zaměřuji na speciální brankářské dovednosti. Poslední část tréninku je střelba na bránu. V Sedlčanech se hodně mluví o umělém trávníku. Ovlivnilo by to brankář-

skou přípravu? Byl by tu určitě větší prostor pro gólmany. Zejména v zimě se tu gólmani nemají zrovna dobře. S týmem teď v únoru budeme jezdit na umělé hřiště do Votic, což je určitě dobré. Avšak celý leden jsem byl nucený chodit běhat s hráči, protože nebyla možnost si tu někde zachytat a udělat speciální gólmanské cvičení. Mluvil jsi o tom, že tu chybí speciální zaměření na brankáře. Nepřemýšlel jsi, že by ses stal trenérem? Dříve jsem chodil do přípravky jednou týdně trénovat. Z časových důvodů jsem musel přestat. Mám vlastní fotbalové tréninky a ještě do toho hraji hokej. Chceme teď navázat spolupráci s mládeží spočívající v tom, že v áčku dostaneme rozpisy přípravek a na každý týden se nějaký hráč dospělého mužstva bude objevovat na trénincích přípravky. Je potřeba, aby byl mezi dospělými fotba-

listy a mládeží větší kontakt. V budoucnu bych se rád trenérem gólmanů stal, ale to asi až po skončení kariéry. Byl jsi vždy věrný Tatranu, neměl jsi ambice chytat vyšší soutěž? Ambice byly, dokonce mě jednu dobu chtěla Příbram, kde jsem byl měsíc na testech. Pan Černý si mě tam vyhlédl. Kdybych však odešel, tak by ve starším dorostu Tatranu neměl kdo chytat. V Příbrami jsem řekl, že bych tam odešel až po sezóně, protože bych nechtěl nechat kluky v Sedlčanech bez brankáře. Posléze to vyšumělo v zapomnění. Máš nějaký fotbalový vzor? Patří mezi ně Petr Čech a Gianluigi Buffon. Spousta novinářů se je snažilo srovnat. Každý vyčnívá v něčem jiném, a přesto jsou to jedni z nejlepších gólmanů světa. Jinak jsem si splnil sen, že jsem se s oběma vyfotil, což je mimo fotbal můj druhý koníček. -jp-

Pekelná atmosféra na stadionu. Čerti hájili neporazitelnost Čerti Křepenice – AHC Nový Knín 6:5 (1:1, 2:2, 3:2) Ačkoliv od zahájení 9. ročníku dlouhodobé soutěže amatérských hokejistů usilujících na zimním stadionu o Pohár starosty města uplynulo už pět měsíců, na led stále vyjíždí jeden tým, jenž ještě nepoznal hořkost porážky. Jedná se o křepenické Čerty, kteří navzdory svému pekelnému názvu patří společně s hokejisty Hrádku k nejméně trestaným týmům celé soutěže. V sobotu 8. února Křepenice v úloze suveréna třetí ligy nastoupily proti druhému týmu tabulky, kterým je AHC Nový Knín. A právě v tomto případě mohla narazit kosa na kámen, protože v základní B skupině soutěže byl k vidění velmi vyrov-

naný zápas jmenovaných týmů a nakonec Křepenice vyhrály jen těsně 2:1. Hodně vyrovnaný byl i tento mnohem důležitější mač a více příležitostí si zpočátku vytvářeli novoknínští hokejisté. Jejich hráč dokonce najížděl sám na brankáře, položil si jej na led, ale svůj bekhendový blafák nedotáhl do konce. V 6. min. při hře čtyři na čtyři Čerti doslova oblehli klec soupeře a Lubor Křížek tak trochu záhadně došťouchal puk za brankovou čáru – 1:0. Dvě a půl minuty před prvním klaksonem ale Křepenice chybovaly a hráč Nového Knína ranou z bezprostřední blízkosti, která prošla gólmanovi mezi betony, srovnal na 1:1. Hned ve 2. min. prostřední části hry vrátil vedení na křepenické hokejky

Jakub Kelco, ale ani tentokrát se dosavadní suverén třetí ligy dlouho neradoval, protože po dalších sed-

cem byl Vladislav Brož. Scénář zápasu se ale opakoval, Nový Knín potřetí vyrovnal a v úvodu závěrečné čás-

O pekelnou, ale fair atmosféru na zimním stadionu se starali fanoušci Křepenic, bubeníci Jiří Nouzecký (vlevo) a Jiří Čihák.

mi minutách už bylo zase vyrovnáno. Do konce druhé třetiny chybělo šest minut a Křepenice šly do vedení do třetice. Úspěšným střel-

ti hry se dostal dokonce do vedení. Hned vzápětí přidal pátý gól a s Čerty to nevypadalo dobře. V závěru mače se ale Křepenice

nadechly k mocnému náporu, po utěšené akci celé pětky zaznamenal kontaktní gól Jiří Čihák mladší a po chvíli při přesilovce obránce Milan Kodet přesnou střelou od modré „pod víko“ srovnal na 5:5. Když už se zdálo, že se oba soupeři rozejdou smírně, dal osmnáct vteřin před koncem rozhodující gól Lubor Křížek. Sestava Křepenic: David Otava – Robert Mlejnek, Richard Mlejnek, Petr Hořovský, Michal Šedivý, Milan Kodet, Pavel Pilousek, Lubor Křížek, Jakub Kelco, Vladislav Brož, Jiří Čihák. Trenér Petr Svoboda nám po utkání řekl: „Utkání z naší strany nebylo nijak líbivé, ale nakonec jsme to ubojovali. Rozhodlo naše větší štěstí v koncovce.“ David Myslikovjan

SPORT


Bémista rozhodl hokejové utkání Spartak Vlašim – Tatran Sedlčany 2:3 (0:0, 2:2, 0:1) VLAŠIM O uplynulém víkendu se střetl v devatenáctém kole krajské hokejové ligy juniorů sedlčanský Tatran s domácím mužstvem z Vlašimi. První třetina nenabíd-

la hokejovou krásu a ani žádnou branku. Ve druhé třetině se oba týmy předvedly a vstřelily shodně po dvou gólech. Za Tatran skóroval Šebek a Bednář. Ve třetí třetině vstřelil rozhodující branku Libor Bém zvaný Bémista, díky které si Sedlčany odvezly vítězství.

V dalším kolem přivítá Tatran na svém ledě soupeře z Kralup. Branky Sedlčan: Šebek, Bednář, Bém Sestava Sedlčan: Červený – Mašek, Čížek, J. Spilka, T. Spilka, Bém, Starý, Bednář, Piskáček, Šebek, Vlasák, Pospíšil -jp-

strana

15

SLIMKA má již dvě stálé taneční skupiny SEDLČANY Taneční klub SLIMKA má za sebou dva a půl roku činnosti. V první

SLIMKA čtyřiadvacet mladých tanečnic, které trénují dvakrát až třikrát týdně. Tre-

Vítězem běhu se stal Pavel Vlk NEDRAHOVICE Na

okruhu Kolem rybích sádek se startem a cílem před nedrahovickým obecním úřadem pokračovala 9. února Žabácká běžecká zima již sedmým kláním, Velkou cenou Kamenictví Brož a Musil. Na trati, o jejíž náročnost se stará nejen dlouhé stoupání od mostu přes Sedlecký potok do Úklidu, se odehrávaly dramatické souboje ve většině vypsaných kategorií a divizí. O úvod k nedělnímu běžeckému dopoledni se postaraly rámcové závody předškolních a školních dětí okolo rybníka na nedrahovické návsi, jejich vítězi se stali Petra Zapletalová, Martin a Miroslava Piátkovi (všichni z Jesenice). V hlavním závodě se o první vzrušení tradičně stará rychlostní prémie soutěže O cenu Restaurace Modrá hvězda Petrovice, která leží sedm set padesát metrů od jeho startu. Své sprintérské schopnosti demonstroval u rybích sádek opět Petr Bartoš (DABA 1961), který zvítězil před Matoušem Grambličkou (Buková u Příbramě) a Pav-

lem Vlkem (Toyota Dolák). Ve stoupání do Úklidu se již na čele objevili oba běžci, kteří bojují o prvenství v Energon Povltavské běžecké lize, když se k vedoucímu Vlkovi dotáhl Vojtěch Vacek (DA-BA 1961) a oba se postupně začali vzdalovat Bartošovi. O vítězství zkušenějšího třiadvacetiletého žežického běžce se rozhodlo až v závěrečném kilometru závodu dlouhého 10 400 metrů. Pavel Vlk proběhl cílem jako první v čase 41:23 minut s náskokem sedmadvaceti sekund před devatenáctiletým ješetickým Žabákem. Na třetím místě v divizi mužů do 39 let skončil sedlčanský Petr Bartoš (nar. 1980). Rovněž mezi muži ve věku do 59 let se o prvenství rozhodovalo až v závěrečných stovkách metrů a také v tomto případě byl úspěšnějším mladší běžec z vedoucí dvojice. Vítězný Petr Bloudek ze Štěchovic (nar. 1972) uběhl dva okruhy za 43:54 minut, když o 28 sekund porazil o 14 let staršího Josefa Vitáska (Buková u Příbramě). Na třetím místě skončil Pavel Vlk (Žeži-

Dramatický souboj o prvenství v divizi žáků na trati dlouhé 5 200 metrů svedli dvanáctiletí chlapci ze Sedlčan a Olbramovic, Lukáš Novotný (Tatran Sedlčany, na čele) a Matěj Jelenecký (DA-BA 1961). Foto: Ivana Hrdinková

ce), otec absolutního vítěze nedrahovického běhu. Jeden okruh, tedy 5 200 metrů, měli před sebou sportovci patřící do kategorie B, což jsou žáci do 14 let, ženy od 15 let a senioři od 60 let. Na této trati se opět prosadili ti nejmladší. Souboj dvanáctiletých chlapců rozhodlo ostré klesání do Kamenice necelé dva kilometry před cílem. V něm utekl olbramovický cyklista Matěj Jelenecký (DA-BA 1961) Lukáši Novotnému a páskou proběhl jako první v čase 23:43 minut. V divizi žen zvítězila Jana Bloudková (Štěchovice), která dosáhla času 26:43 minut. Dvaašedesátiletý Rudolf Bartoš ze Sedlčan vyhrál divizi seniorů (32:12 minut) a jeho dcera Miroslava Zapletalová (oba DA-BA 1961) z Jesenice obsadila druhé místo mezi ženami. Nejkratší trať čekala na nejmladší účastníky hlavního závodu, žáky do deseti let, jejichž úkolem bylo uběhnout 1 500 metrů. V tomto případě o pořadí rozhodlo klesání k obrátce, v němž si rozhodující náskok vybojovala Lucie Bloudková (Štěchovice) a udržela jej až do cíle. Jím proběhla v čase 7:57 minut, několik sekund před rychle se přibližujícími soupeřkami, z nichž byla rychlejší její sestra Veronika. Třetí místo patřilo Markétě Piátkové (DA-BA 1961) z Jesenice. Seriál zimních vytrvalostních běhů, jehož organizátorem je Povltavský sportovní klub DA-BA, bude pokračovat v neděli 16. února na okruhu Kolem dvanácti rybníků v okolí Prosenické Lhoty. -db-

Klub SLIMKA čítá čtyřiadvacet tanečnic.

skupině dívek nesoucí název Frikulíni (5 – 8 let) zůstalo sedm původních členek a přibylo k nim šest nových. Nejmladší tanečnice Monika Barcalová v prosinci oslavila teprve páté narozeniny. Její nízký věk však vůbec nemá žádný vliv na celkový taneční dojem skupiny. Na podzim loňského roku však vzniklo druhé seskupení, které si říká Crazy dolls (9 – 12 let). V této skupině dívek je jedenáct členek, z toho pět nováčků a šest dívek, jenž dříve působily ve Frikulínech. Současně má

nérka a zakladatelka klubu SLIMKA Gabriela Květová připravila všem tanečnicím na podzim novou sestavu. Dívky zaznamenaly velký úspěch na nedávném hokejovém plese v Křepenicích. Návštěvníci této kulturní události ocenili velký pokrok tanečnic, jenž je od zrodu klubu patrný. Od března se budou pravidelně obě skupiny zúčastňovat několika soutěží. Gabriela Květová chce stejně jako minulý rok v závodech se svými svěřenkyněmi okupovat nejvyšší příčky. -jp-

Hokejovému nováčkovi z Vršovic se daří SEDLČANY Kolotoč zápasů amatérských hokejistů se nezastavil ani v prvním únorovém týdnu. Ve druhé části pohárové soutěže si již delší dobu hájí své pozice vedoucí týmy první, druhé a třetí ligy. V lize čtvrté se začátkem měsíce dostal na první místo tým Stará garda Štětkovice B. V poslední době se daří nováčkovi z Vršovic, který je ve druhé lize doslova na dostřel prvnímu místu. Výsledky – 1. liga: Rožmitál – Daleké Dušníky 5:4. 2. liga: Olbramovice – STROS 2:5, Domino – Drásov 5:2, Solopysky – Vršovice 1:2. 3. liga: Kosova Hora – Rovina 3:5, Medvědi – Kosova Hora 2:3, AHC Nový Knín – Křepenice 5:6, Miličín – Dublovice

4:5, Rovina – Čerti Votice 4:1. V první lize stále dominují v tabulce Zvírotice a v lize druhé na vedoucí votický Sportovní klub neustále dotírá pohárový nováček, tým Vršovic. Vedení ve třetí lize si hlídají Křepenice, které mají před druhým Novým Knínem náskok již sedmi bodů. Ve čtvrté lize je už týden na první příčce štětkovické „béčko“. Další program: Středa 12. 2. Rožmitál – Štětkovice (18.30), Daleké Dušníky – Kňovice (20.25). Pátek 14. 2. Drásov – Solopysky (18.30), STROS – Domino (20.25). Sobota 15. 2. SK Votice – Olbramovice (16.30), Kosova Hora – Čerti Votice (18.25), Dublovice – Rovina (20.20). -dav-

PUBLICISTIKA

16 strana


KO M E N TÁ Ř

Ú VA H A

„Plazové“, „hadové“ a další havěť

Co pro mě znamená být Češkou?

Mám strach z hadů. Přiznám se bez mučení. Ve třetí třídě jsem v prvouce dostala svoji první pětku. Paní učitelka nevzala moje vysvětlování, že když vidím cokoli plazivého, beru nohy na ramena a nestačím si to prohlédnout, tedy natož určit druh, v potaz a za neschopnost rozeznat slepýše od zmije a zmiji od užovky mi uštědřila kouli i s poznámkou. Zatímco maminka kroutila hlavou nechápavě, tatínek s ní naopak chápavě pokyvoval. Holt odpor k plazům je u nás v rodině dědičný. Při výletech do pražské zoo jsem odmítala chodit do terárií a psům pro granule jdu jen tam, kde vím, že nemají za sklem tyhle podivně odpudivé tvory. Jakmile běží v televizi dokument o plazech, okamžitě

přepínám. Prostě jakmile to nemá nožičky, nesmí mi to do baráku, i kdyby to bylo jen na obrázku. Korunu tomu nasadila situace, ke které došlo při jednom z výletů do Prahy. Po dlouhé době jsem přespávala u kamarádky v garsonce. Neumíte si představit to zděšení, když mi ustlala pod teráriem, v nímž si hověl Arnošt, jinak prý zcela neškodný hroznýš královský. Had jako by vycítil moji úzkost, celou noc oka nezamhouřil a stále na mě koukal. Proto bych nemohla pracovat v Ochraně fauny. Už při pohledu na fotografii ruky Jitky Kocíkové, omotanou dle jejích slov „velice hodnou užovkou hladkou“ na straně 2 tohoto vydání Sedlčanského kraje, je mi do breku. -js-

Č e c hy. K r á s n é m í s t o na Zemi. Máme tady hory i nížiny a spoustu řek vlnících se v meandrech a čekajících na vodáky, rybáře i romantiky. Kromě přírodních míst máme i mnohá místa vytvořená lidmi, která stojí za to vidět. Pohled na Prahu z Petřínské rozhledny je překrásný! A takových míst máme po naší vlasti rozeseto bezpočet. Ne nadarmo se o nás říká, že máme zlaté ručičky. A nejen rukama umíme dělat zázraky, pokud chceme! Podívejme se do dějin. Vždyť takové osobnosti, jako byl Jan Amos Komenský či Tomáš Garrigue Masaryk a mnoho dalších měli jako svůj mateřský jazyk češtinu. Naší barvitou češtinu, kterou se sice nedorozumíme ve světě, ale je tak bohatá, že ji každý může použít trochu jinak.

I když si mnozí z nás stěžují na to, že se jinde na světě mají lidé lépe, dobře si uvědomujeme, že jsou i místa na naší planetě, kde se tak dobře nemají. Sužují je války a nemoci, nemají co jíst, děti jsou negramotné, lidé se dožívají nízkého věku. Nás netrápí velká zemětřesení, nehrozí nám tsunami ani tornáda. I nejbližší činná sopka je v dostatečné vzdálenosti. A že jsou občas povodně? Je to smutné pro ty, kteří byli vyplaveni, ale vždy se z toho dokážeme poučit a ty další už nemají tak ničivé následky. A možná také proto jsme národem s celkem negativním pohledem na svět. Nejsme denně ohrožení na zdraví či na životě, a tak si hledáme zástupné terče, do kterých bychom se mohli trefovat. Vadí nám

politické hašteření, oslabená měna, ale i to, že sousedovi plodí jabloňka víc než nám. A já si říkám: „Kde je ta pospolitost, která nás spojovala, když přivezli naši hokejoví hoši zlato z Nagana? Kde je ta společná snaha svrhnout po dlouhých letech komunistický režim?“ Pojďme se mít zase rádi a opravdu přiložit ruku k dílu, aby tady, na tom kousku světa, který náš národ obývá, bylo hezky! Nezáleží na tom, kde žijeme, ale kým jsme. A já jsem hrdá na to, že jsem Češkou! Že můžu používat náš jazyk, zpívat naši hymnu, objevovat krásu naší přírody i měst a venkova. A také se těším, že se zase jednou, třeba již velmi brzy, setkáme na Staroměstském náměstí s našimi „zlatými hochy“. Olga Hadáčková

GLOSA

Polozapomenuté výročí našeho jazyka Je to již osmaosmdesát let, co byl 3. února 1926 oficiálně uznán československý jazyk jako státní. Od té doby se hodně změnil. Jak by také ne, když toho prožil tolik, co by vystačilo na nespočet životů. Načichl germanismy, anglicismy, pohltil do sebe slova všech nejnovějších odvětví. Zastaralá slova nahradila nová. Neříkáme

sedlák, hospodář, ale farmář, obchodník je spíše dealer než cokoliv jiného. Umělci, používají čmáranice a symboly neznámých významů graffiti nejsou jen hanobitelé zdí, ale stávají se uznávanými street-arteři, prý glosují naši dobu. Jen jejich umění docení a pochopí až další generace, jak tomu bývalo odjakživa. Nejrůznější kouty naší

země zažily i spoustu svých odlišností. Někde například jezdily tramvaje, jinde jen samé šaliny. Na začátku července jsme se jako malí kluci mohli udávit lívanci se žahourem, chodívali jsme na houby, občas i sbírat babky a pocestničky. A když v zimě přišel mráz, až praštělo, byl to samec k pohledání. V televizi běží telenovely,

o nichž před pár lety nebylo ani zdání, ale které dnes hltá nejméně půlka národa. Většina teenagerů zase deletuje, svět si snaží nacpat do svých virtuálních hranic. Tajný obdiv sklízejí hackeři, kteří se dokážou nabourat, kam si jen vzpomenou, třeba i do našich peněženek. Vzpomínáte si na pana Exupér yho, když jeho Malý princ pospíchal,

šel pomalu ke studánce? Dnes se lidé ženou, když to malinko přeženu, pro coca-colu a pro hamburgery. Ani u toho moc nenamluví, dělají se jim boule za ušima. Zeptejte se jich, zda jim vůbec chutnalo. Odvětí: „Bylo to super!“ Jen málokdo si povzdechne, jak ten náš krásný a bohatý jazyk dostal zase jednou na frak. Vladimír Stibor

FEJETON

Na život s metrosexuálem musí ženská „mít koule“ Když mi před deseti lety kluk, který se mi líbil, na druhém rande radil, ať používám o tón světlejší make-up a nehty si piluji do špičky, protože je to v módě, měla jsem tušit, že s tímhle přítelem zřejmě pod stan nikdy nevyrazím a do práce na zahradě se také moc nepohrne. „Víš, měl bych špínu za nehty, trpím na to, a to i když používám pracovní rukavice,“ vysvětloval mi, když jsme na návštěvě u rodičů vozili dřevo, respektive já nakládala, já vozila, já sklá-

dala. Asi po čtrnácti dnech to nevydržel a navrhl mi společnou návštěvu kosmetičky. „Ty chodíš na kosmetiku?,“ divila jsem se upřímně, protože tenkrát mi bylo osmnáct a pod pojmem kosmetika jsem rozuměla tak maximálně nanesení řasenky a lesku na rty. „Já k Markétě chodím už dva roky,“ tvrdil mi pyšně můj tehdy čerstvě plnoletý chlapec, přičemž neopomněl dodat, že bych s ním mohla chodit i do solárka. Vše vyvrcholilo návště-

vou jedné taneční zábavy, kdy do mého nápadníka kdosi omylem drknul a on si trochu polil značkové tričko colou. Na toaletě nejenže strávil snad hodinu a odmítal vylézt, dokud skvrna plně neuschne, ale také sedě na záchodové míse přemítal, zda by nedošlo k zaprání fleku, pokud bych mu potřísněnou část látky přímo na místě přemáchla v umyvadle. (Že by si skvrnu mýdlem vyčistil sám, nepřicházelo v úva-

hu – „Vždyť víš, jak citlivou mám pokožku rukou!“) Po této zkušenosti jsme se rozešli. Nelitovala jsem

nikdy. Na život s metrosexuálem totiž musíte „mít koule“. A ty já vážně nevlastním. Jana Spálenková

Týdeník vychází ve středu, uzávěrka v pondělí v 11 hodin Šéfredaktorka: Jana Spálenková, tel.: 774 414 225 ([email protected]) Redaktoři: David Myslikovjan (společnost, kultura, sport), tel.: 721 784 743 ([email protected]); Jiří Prášek (sport, kultura), tel.: 604 655 852 ([email protected]); Inzerce: Radka Novotná, tel.: 774 822 213 ([email protected]) Adresa redakce: Havlíčkova 514, 264 01 Sedlčany Návštěvní hodiny v redakci: pondělí až pátek 8 - 12 hodin Korektura: Jana Stejskalová. Sazba: redakce. Tisk: Van druck Sedlčany. Vydavatel: Zdeněk Kolář. Registrační číslo: MK ČR E 11724. Internet: www.sedlcansky-kraj.cz

Komu v současnosti slouží sedlčanská sauna?

Recommend Documents