Komplexita a turbulence
SA414 - přednáška č. 5
Komplexita: povaha / interakce (v) systému Sociální systémy, systémy lidských aktivit Kybernetika (2. řádu): člověk a znalos(i) Povaha znalosti - mentální modely jako vzory Externalizace znalostí – symboly a jazyk Znalosti a reprezentace Znalosti a (sémantická) informace Problémy a informační potřeba
TYPY SYSTÉMŮ (Checklandova taxonomie)
prvky nemají deterministickou povahu více současně působících vstupů perturbace - nezáměrné vstupy interakce systému v prostředí (s dalšími „systémy“)
působení zpětných vazeb – dynamická rovnováha (vnější / vnitřní & negativní / positivní)
Turbulence: Povaha / změny (chování) systému (prostředí) Chování komplexních systémů je nepředvídatelné
ČLOVĚK a (ko)EVOLUCE intencionální VĚDOMÍ:
• Přirozené systémy (hmotné, vč. organismů) • Navrhované systémy (technické) • Sociální systémy
intenconalita: rozpoznávání vzorů = vymezování entit se známým souborem vlastností, obvykle vázaných na jazyk; schopnost s nimi spojovat představy a očekávání, resp. adekvátním způsobem záměrně - racionálně jednat.
prvkem v nich je člověk – observer je nadán intencionálním vědomím, užívá jazyk komunikuje a interpretuje informaci (význam) jednání (interakce) je výsledkem poznání / znalosti
• Systémy lidských aktivit
Abstrakce:
Systémy, navrhované člověkem za určitým cílem Interagují v nich lidé a komunikuji / využívají informace
schopnost odhlížet od reality a uvažované entity označovat (reprezentovat) pomocí znaků a symbolů
Nonaka, Krogch, Takeuchi
Definice znalostí (poznatků)
upozorňují na tradiční (v evropské kultuře) pojetí znalosti jako
Znalost je organizovaná informace využitelná k řešení problémů. (Woolf, 1990)
absolutní (objektivní a univerzálně platné), statické, na člověku (non human) nezávislé entity, typicky presentované (explicitní) ve formě tvrzení formální logiky.
ZNALOST (též poznatek) je souhrn propojených informací, který vychází z obsahu, podmínek platnosti a vzta hů mezi několika informacemi a relevantních jednorázových nebo systematických percepcí a je jejich syntézou. Znalost má vyšší užitnou hodnotu pro člověka než pouhá informace a nemusí mít absolutní platnost.
We consider knowledge as a dynamic human process of justifying personal belief toward the ‘truth’. Znalost považujeme za dynamický lidský proces, ve kterém je osobní mínění / přesvědčení (belief) vysvětlována jako pravda / skutečnost.
(Kognitivní server UHK – http://cogn.uhk.cz)
5
KNOWLEDGE is justified true belief.
Znalost je přesvědčení (víra), kterou ospravedlňujeme jako správnou.
1
ČLOVĚK jakoPOZOROVATEL
ZNALOST a její METAFORY ZNALOST explicitní
POZOROVATEL:
individuální
sdílená
konceptuální informace:
je dána medializací informace
individuální znalost je-
a znalostí vložených do
dince, presentovaná po-
společně používaných modelů
mocí symbolů (jazyka)
a navr- hovaných systémů (vč.
znalost ( vědění) jedince
je ovlivněna řadou faktorů
organismus (fyzický systém), který přijímá informace z okolí (pozoruje – je v centru) a formuje svoje znalosti / jedinec v centru pozorování - empiricky (smysly) vnímá konkrétní/reálné situace
IS/ICT)
tacitní implicitní
formovaná v procesu učení
jako přístup k informacím
se - jde o vlastní zkušenost
pou- žívaná ICT dané instituce a normy
a znalosti ostatních lidí
Člověk (jako pozorovatel) navíc abstrahuje:
sociální
Formuje typické ‘stav’ (pattern) a označuje je symbolem (východ) a tak formuje své znalosti a Komunikuje je prostřednictvím jazyka
vztahy
IMPLICITNÍ & EXPLICITNÍ ZNALOST a sémantická / konceptuální informace
Implicitní znalost (knowing) je organizovaná
ČLOVĚK jakoPOZOROVATEL POZOROVATEL:
rozmanitost nervového systému (samo-organizace) a bývá (znalostní management) nazývána tacit (implicit) knowledge (skrytá znalost)
organismus (fyzický systém), který přijímá informace z okolí (pozoruje – je v centru) a formuje svoje znalosti / jedinec v centru
Její presentace navenek (tak, aby byla zjevná ostatním) je nazývána explicitní znalost (explivit knowledge) a je vyjadřovaná prostřednictvím symbolů (znaků/dat)
pozorování - empiricky (smysly) vnímá konkrétní/reálné situace
Jako taková je komunikována a znakové struktury (zpráva, texty) nesou (vyjadřují) sémantickou (konceptuální) informaci (presentovanou jazykem a v antropuickém pojetí zaměňovanou za informaci vůbec)
Formuje typické ‘stav’ (pattern) a označuje je symbolem (východ) a tak formuje své znalosti a Komunikuje je prostřednictvím jazyka
Organismus jako příjemce informace
Člověk (jako pozorovatel) navíc abstrahuje:
Tvarová psychologie:
FIGURA NA POZADÍ:
POZOROVATEL: VSTUP: podnět = informace ~ smysly rozlišované rozdíly OKOLNÍ PROSTŘEDÍ (reálný svět a v něm vymezená „figura“
přijímá z okolí informace, které podněcují jeho činnosti RECEPTOR
NERVOVÝ SYSTÉM, který u živočichů vstupnímu podnětu i informaci - přiřazuje
VÝZNAM EFEKTOR VÝSTUP: fyzické a mentální ČINNOSTI a take ŘEČ - INFORMACE presentovaná jazykem (data)
a) Dva tmavé obličeje (pozadí světlé) b) Světlý pohár na tmavém pozadí
2
Co vidíte? Co rozpoznáváte?
pozornost zaměřená
na figuru v OKOLÍ (pozadí)
Vazba na POJMY a znalosti „starý muž“ Zkušenosti Nemoci…
NERVOVÝ SYSTÉM (poznání / znalost)
Leonardo da Vinci vědec malíř Mona Lisa … Louvre (Paříž)
i
Dům / domy
Základní role a koncepty jazyka
ROLE: kognitvní (poznávací) ~ mentální modely / znalosti komunikační ~ interakce / komunikace (sdílení) informací KONCEPTY Langue: Jazyk jako systém znaků (symbolů) a pravidel (syntaxe) pro jejich spojování do vyšších struktur, které dávají smysl (parole) - Formální přístup: lingvistika a informatika Parole: jazyk jako řeč - externalizace myšlenek význam informace, presentované prostřednictvím znakových struktur jazyky (langue): Závisí na individuální interpretaci významu informace
Lineární myšlení a/nebo cirkularita PROMLUVA (také řečový akt) je implicitní produkce ZNALOST i informace - ve formě dat (jazyka) spojuje mentální a fyzické aktivity
??
DATA
INTERPRETACE tj. přisuzování významu
? trojúhelník- znak zprostředkuje ZNAK (symbol) ZNAK (většinou) ZOBECŇUJE
aktivity, iniciované informací s významem :
fyzické mentální učení se (re)formování implicitní znalosti
smysluplná INFORMACE,
označuje typ entity, tj. celou třídu konkrétních (výskytů) entity, ale je ENTITA (typ) – jako obecný vzor také DENOTÁT
KONKRÉTNĚ INTERPRETOVÁN -
sdílený KONCEPT definovaný obsah také DESIGNÁT
konkrétní konkrétní aajedinečný jedinečnýVÝZNAM VÝZNAM konkrétní a jedinečný VÝZNAM konkrétní a jedinečný VÝZNAM konkrétní a jedinečný VÝZNAM
konkrétní výskyt(y) entity (konotát)
konkrétní a jedinečný VÝZNAM (konsignát)
3
Data a reprezentace
Reprezentace
REPREZENTACE (obecně): Zastoupení originálu -
OBECNĚ: Fyzický objekt, který zastupuje (odka- zuje na) jiný fyzický nebo virtuální objekt, (včetně vztahů mezi nimi)
fyzického či nebo virtuálního objektu - jiným fyzickým objektem, který na originál (a jeho vztahy odkazuje) .
(positivisticky laděná) KOGNITIVNÍ VĚDA: Nahrazení myšlení, mentálních stavů nebo kognitivních procesů matematickými modely, vztahy a strukturami
toho jak psát písmena… až po to, jak spojovat slova do vět…
REÁLNĚ: iniciování mentálních procesů, jejichž základem (jsou) je znalost(i) a mentální modely
Data jsou reprezentace faktů, pojmů nebo instrukcí ve formalizované podobě… Ta je dána tzv. „syntaxí“ (gramatikou) – od
Inicují lidské znalosti a - v aktuálním kontextu umožňují interpretovat význam presentované informace: Ovšem – reprezentace nezastupuje (nanahrazuje) skutečnost – pouze odkazuje k našemu uvažování o ní. Na interpretaci významu informace participuje (tacitní) znalost.
Obvyklé pojetí znalostí
Sjednocující teorie informace:
(umělá inteligence / informatika)
Informace jako vlastnost universa tj. rozmanitost hmoty a nebo energie
Deklarativní znalosti: charakterizují situaci / problém; jsou brány v potaz při návrhu datové základy
Procedurální znalosti: vystihují postup řešení problému a jsou základem používaných metod / algoritmů Takové znalosti 1) Jsou výsledkem tacitních (skutečných) znalostí lidí 2) Mají externalizovanou formu; akcentují syntaxi 3) Jsou vkládány do lidských produktů, vč. IS/ICT
Systemické pojetí informace In fact, what we mean by information - the elementary unit of information - is a difference which makes a difference... (Bateson 1973, p. 428) Informace je rozdíl, který opětovně plodí rozdíl (obecně význam vyplývá z interakce) Informace je rozdíl (rozmanitost), který(á) má význam (intencionalita – zaměřenost člověka, vyplývající z podstaty znalosti – dobré/špatné).
informace
Tom Stonier: vše (celý vesmír) je tvořen látkou a/nebo energií, která je formována (rozmanitá)
energie
hmota
INFORMACE o (týkající se) systému (jazykem presentují lidé pomocí) přijímaná ze systému (živé rozlišuje rozmanitost prostředí) v systému (specifikuje jeho rozmanitost / formu)
Sémiotické pojetí informace (otázky využití znaků – interpretace / reprezentace ) technici a inženýři (hardware)
inženýři – tvůrci příjemci informační & znalostní manažeři IS/IT (software) administrativa manažeři
(lidská) INFORMACE (iniciuje lidské činnosti) Tyto signály reprezentují Pragmatika: zprávám jsou (kód + syntaxe) pomocí znaků a přiřazovány hodnoty a sku/symbolů – (přirozený) jazyk ZPRÁVY tečný (konkrétní) význam DATA vhodně zvolené (diskrétní) SIGNÁLY fyzikální svět
Sémantika: znakům, slovům a větám je přiřazován obsah
Syntaxe: pravidla, která stanovují formu zápisu dat formální doména svět lidského poznání mentální procesy & interpretace (znalosti, hodnoty)
4
Entita/objekt: abstrakce a realita
Komunikace Komunikaci informace se nelze omezit na přenos zpráv!
informace
capta
individuální a aktuálně vytvářená Z NALO ST
data
formování znalosti
DATA individuální a aktuálně vytvářená ZNALOST
CAPTA výběr
INFORMACE
interpretace
ENTITA (objekt) je (a) cokoliv v našem okolí, co považujeme za natolik důležité, abychom tomu věnovali zvláštní pozornost a (b) opatřili jsme to jménem. Třída = Typ entity (množina) je abstrakce (generalizující) koresponduje množině reálných prvků Instance = výskyt entity (prvek) je konkrétní a jedinečný (reálný) prvek takto vymezené množiny. Podobně - obecné úvahy o systému a/nebo problému musí být vztaženy ke konkrétnímu (aktuálnímu) stavu (stavu)
Třída a/nebo typ entity korespondují mentálním modelům a/nebo (implicitním) znalostem o nich, které jsou spojeny se souborem vlastností…
Kvalita a kvantita
Modelování
Kvalita je vymezena souborem vlastností, které vymezuje celou přisuzujeme celé množině prvků stejných (podstatných) vlastností – atributů (viz. akcidence), která je pak označena slovem přirozeného jazyky Je vázána na kulturně sdílené znalosti - nezaměňujme s identitou systému (jako objektu – systému ‘per se’)
Kvantita je či ‘hodnota’ uvažovaných atributů, vázaná na diskrétní ‘úrovně’, vymezené na tzv. škále a tak či onak vázaných na (kulturně sdílené) znalosti. Nemusí být nutně vyjádřená čísly (viz. ‘barva očí’); v případě, že lze tyto ‘hodnoty’ srovávat můžeme mluvit o ‘měření’ a číselných hodnotách
reálný & konkrétní OBJEKT
MENTÁLNÍ MODEL uvažovaný jako systém
individuální ZNALOST(I) Weltanschauung &
explicitní MODEL (systému)
ŘÍZENÍ
Informační potřeba je nedostatek znalostí, souvisejících s porozuměním problému a schopností jej řešit Vyplývá z aktuální znalosti, kterou je třeba změnit (vylepšit) na základě nově získaných informací, resp. jejich významu, který je interpretován díky (aktuální znalosti) Informační potřeba je omezována zjednodušeným chápáním problému, bez jejich skutečného porozumění, což je typické pro komplexní systémy a tedy pro málo a špatně strukturované problémy
5
(různá)
pojetí informační potřeby
• Individuální: pojetí a řešení každodenních problémů • Skupinové: problém odvození z individuál. znalostí • Profesní: jsou vztahovány k profesním problémům Společné: individuální znalosti, resp. mentální modely Podvědomé (nerozpoznané) – potíže řešit problém Vědomé, ale nejasné – je třeba další analýza Artikulované – jsou vyjádřené pomocí jazyka a vedou k definici informační potřeby a/nebo k formulování informačních požadavků (vč. dotazů )
Aspekty informační potřeby Implicitní znalost člověka, která umožňuje / vyplývá z porozumění problému je to nejen otázka znalostí, ale i vědomí jejich omezení – (1) jednak individuální znalosti a (2) jednak znalosti oproti skutečnosti
Povaha problému, respektive systému, ve kterém se problém objevuje – viz. klesající schopnost predikce v komplexních systémech (opětovně potíže málo a špatně strukturovaných problémů)
Metody zjišťování informačních potřeb • • • • • • • •
Rozhovor (individuální, skupinový, ...) Dotazník Pozorování Média Dostupné zdroje (podnik, knihovna, web…) Vlastní studium a analýza Citační analýza Knihovní statistiky
7.12.2007
Přednáška pro kombinované navazující studium INSK
33
6
