Komplementizéry zda, zdali, -li, jestli v souvětí

MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav českého jazyka

Zuzana Pulcová

Komplementizéry zda, zdali, -li, jestli v souvětí Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: prof. PhDr. Petr Karlík, CSc.

Brno 2010

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

..................................................... Zuzana Pulcová

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své magisterské diplomové práce, panu profesoru Petru Karlíkovi, za trpělivost při konzultacích a za cenné rady a připomínky, které mi poskytl v průběhu přípravy a psaní mé práce. Bez jeho podpory bych práci dokončila jen stěží. Obrovský dík rovněž patří mé rodině a přátelům, kteří mi byli oporou po celou dobu mého studia.

Obsah 1. Úvod.............................................................................................................................. 6 2. Řešení problému v odborné literatuře........................................................................... 8 2.1. Resumé................................................................................................................. 34 3. Český národní korpus ................................................................................................. 36 3.1. Korpus jako zdroj jazykového materiálu ............................................................. 36 3.2. Metodika práce s ČNK ........................................................................................ 40 4. Analýza získaných dat ................................................................................................ 43 4.1. Pozice výrazů zda, zdali, jestli a -li v souvětných strukturách ............................ 43 4.1.1. Pozice výrazů zda, zdali a jestli ....................................................................43 4.1.2. Pozice výrazu -li ...........................................................................................49 4.2. Predikáty .............................................................................................................. 58 4.2.1. I. skupina: Predikáty vyžadující komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP....61 4.2.2. II. skupina: Predikáty vyžadující komplement typu že CP a umožňující komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP .......................................................67 4.2.3. III. skupina: Predikáty, které dovolují komplement typu že CP, komplement typu aby CP a komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP...........70 4.2.4. Modifikátory predikátů .................................................................................72 5. Závěr ........................................................................................................................... 76 Použitá literatura a elektronické zdroje .......................................................................... 77 Příloha: Predikáty vyžadující doplnění pouze zda/zdali/-li/jestli-komplementovou vedlejší větou .................................................................................................................. 79

5

1. Úvod Předkládaná diplomová práce je věnována analýze souvětných struktur obsahujících komplementizéry zda, zdali, -li a jestli. Bude se tedy zabývat strukturami, v nichž je vedlejší věta uvozená výrazem zda, zdali, -li, jestli „v typicky verbálním kontextu“, tedy strukturami, v nichž je komplementem slovesa s finitní morfologií, viz př. (1), nebo s infinitivní morfologií, viz př. (1)(a) anebo s infinitní morfologií a s auxiliárem, viz př. (1)(b): (1)

Otážu se,

(1)(a)

Musím se otázat, Rozhodl se otázat (se),

(1)(b)

Já jsem se otázal,

zda/zdali/jestli přijde.

Já bych se otázal, Petr byl otázán, Mimo zájem této práce jsou tedy struktury, v nichž je vedlejší věta uvozená výrazem zda, zdali, -li, jestli v jiném než „typicky verbálním kontextu“, tedy např. struktury, v nichž je komplementem deverbálních jmen, viz př. (2): (2)

Je otázka, zda/zdali/jestli přijde.

Úkolem práce je, obecně řečeno, představit analýzu struktur typu (1), jejímž cílem je porozumět tomu, jakým mechanismem je v těchto strukturách licencován spojovací výraz. Splnění tohoto úkolu nicméně předpokládá analýzu komplexnější, která reflektuje pokud možno všechny syntaktické a sémantické vlastnosti těchto souvětných struktur. Poznáme-li maximum vlastností těchto struktur, dá se očekávat, že z nich snáze odvodíme, které jsou pro licencování spojovacího prostředku relevantní. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části, ryze teoretické, představujeme ve stručném chronologickém přehledu hlavní přístupy českých lingvistů k dané problematice. Ve starších pracích se většinou jedná o pouhé zmínky v rámci popisu souvětí, ucelenější analýzu souvětných struktur obsahujících výrazy zda, zdali, -li a jestli nalezneme až v monografii Karla Svobody (1972) věnované souvětí spisovné

6

češtiny. Jednoznačně za nejpřínosnější pro účely naší práce se ukázala být analýza dvojice autorů Grepl – Karlík (1986), na kterou jsme i my v naší práci v mnohém navázali. První část uzavíráme souhrnem vlastností souvětných struktur obsahující výrazy zda, zdali, -li a jestli, které jsou pro naši další analýzu relevantní. Druhá část naší práce je založena na analýze dat z Českého národního korpusu. Nejprve stručně představíme Český národní korpus, charakterizujeme jednotlivé korpusy, s nimiž jsme v průběhu naší analýzy pracovali, a osvětlíme metodiku práce s Českým národním korpusem. Poté přistoupíme k samotné analýze dat. Pokusíme se zjistit, zda komplementizéry zda, zdali, -li a jestli vstupují do syntaxe jakožto jednotky se stejnou syntaktickou, sémantickou a fonologickou charakteristikou, nebo zda se nějak od sebe liší. Dále popíšeme, na jaké pozici v souvětné struktuře se výrazy zda, zdali, -li a jestli nachází a jakými specifickými vlastnostmi disponuje výraz -li. Vytvoříme seznam predikátů, které vyžadují nebo umožňují doplnění vedlejší komplementovou větou uvozenou spojovacími prostředky zda, zdali, -li a jestli, zjistíme, zda platí implikace typu „závislá otázka zjišťovací → závislá otázka doplňovací“, a popíšeme, k jakým změnám v důsledku modifikací uvnitř maticové věty dochází v závislé vedlejší větě.

7

2. Řešení problému v odborné literatuře Česká odborná literatura se komplementizéry zda, zdali, -li a jestli zabývá jen okrajově, většinou je jen registruje jakožto spojovací prostředky při popisu a rozboru souvětí s vedlejší větou, již uvozují. Proto mnoho informací o těchto strukturách, a to ani ryze deskriptivních, u nás nenajdeme. Za problematické se jeví už samotné určení slovního druhu zmiňovaných výrazů, což klasické gramatiky zajímá přednostně. Možnost, kterou nabízí klasická deskriptivní teorie gramatiky, je dvojí. Buď se na tyto výrazy pohlíží jako na výrazy, jejichž primární funkce je spojovací, pak se analyzují jakožto spojky (konjunkce). Protože věta, kterou uvozují, má status věty vedlejší, dodává se, že jde o spojky podřadicí, viz Šmilauer (1966), MČ III (1987), Grepl – Karlík (1986) aj. Pokud se vezme v úvahu, že tyto výrazy mohou být i ve větách samostatných (např. typu Jen jestli on to ví?), hodnotí se zpravidla jako částice (partikule), viz Trávníček (1951), Kopečný (1958), Bauer (1960) a další. Základní otázka je, zda takové rozlišení dává smysl, tj. zda to, že se tyto výrazy pokládají za spojky, predikuje jejich jiné syntaktické chování, než kdyby byly pokládány za částice. Takto si ovšem žádná česká práce otázku neklade, takže na ni nemůže dát ani odpověď. Charakteristiky výrazů zda, zdali, -li a jestli jsou proto velice vágní, bez nabídky kontroly, zda ta která analýza je adekvátní. V generativní gramatice se slova zda, zdali, -li a jestli označují jako komplementizéry (kromě -li), protože ve struktuře věty, ať „hlavní“, nebo „vedlejší“, zaujímají pozici C°, tedy hlavy „nejvyšší“ projekce, tj. věty. Tím se říká, že jsou to „funkční“ slova, která určují status projekce, jíž jsou hlavou, tedy věty. Je zajímavé, když se prizmatem toho, co o slovech zda, zdali, -li a jestli jakožto komplementizérech říká generativní gramatika, podíváme na charakteristiky těchto slov v české tradici, mající k dispozici slovnědruhové kategorie částic a spojek. Trávníček (1951: 1472) za partikule považuje takové výrazy, které nemají věcný význam, nýbrž pouze mluvnický, a jejichž charakteristickým znakem je schopnost uvozovat vedlejší věty a naznačovat jejich „ráz“. Neříká už ovšem, jak oba postulované rysy diagnostikovat. Výrazy zda, zdali, -li a jestli jsou podle Trávníčka částicemi obsahovými, neboť uvozují vedlejší věty obsahové (více viz níže).

8

Svoboda (1972: 65) vymezuje částice jako slova neohebná, která signalizují modálnost vět, jež uvozují. (Jestli je vlastnost „signalizovat modálnost věty“ identická nebo aspoň srovnatelná s Trávníčkovou vlastností „naznačovat ráz věty“, neumíme říct.) Podle Svobody jsou tedy výrazy zda, zdali, -li a jestli částice, které naznačují tázací, resp. žádací modálnost. Heslo Částice v Encyklopedickém slovníku češtiny (ESČ, 2002: 62) říká, že v české lingvistice jsou částice vnímány jako „zbytkový slovní druh“, do něhož se zahrnují nesklonná neohebná slova bez citoslovcí, předložek a spojek. Zahraniční lingvistika naopak někdy za partikule pokládá všechna nesklonná synsémantika, tzn. rovněž spojky, předložky, citoslovce a někdy i příslovce. Grepl – Karlík (1998: 43) označují výrazy zda, zdali, -li a jestli za spojky, neboť pomocí nich připojujeme kompletivní větu k větě maticové. Podle autorů se jedná o spojky, jimiž vyjadřujeme, že pravdivost propozice vyjadřované větou, kterou uvozují, je otevřená. (I taková charakteristika by se možná dala pokládat za instanci Trávníčkova „rázu vedlejší věty“.) Dále autoři dodávají, že se jedná o spojky vyjadřující rys „otevřenost pravdivosti propozice“ příznakově (bezpříznaková je spojka že) a že buď jsou tyto spojky vyžádány (selektovány) predikátem maticové věty, nebo se pomocí těchto spojek konkretizují sémantické rysy predikátu maticové věty. Rozumíme-li autorům dobře, chtějí říct, že v prvním případě je údaj o selekci spojky obsažen v lexikálním zápisu slovesa (ptát se, zda…), v případě druhém nikoli (oznámit, že…), a v syntaxi se tedy daná spojka objevuje jako výsledek nějaké syntaktické operace (schematicky: oznámit, že zda → oznámit, zda…). O jaký typ syntaktické operace v daném případě běží, autoři neříkají. Větné struktury s výrazy zda, zdali, -li a jestli bývají v odborné literatuře, jak už bylo řečeno výše, nejčastěji zmiňovány v rámci analýzy vedlejších vět. Trávníček (1951: 1472) mluví o slovech zda, zdali, -li a jestli jako o částicích obsahových, neboť uvozují vedlejší věty 1 obsahové, viz př. (1)(a) – (b). Ty jsou schopny vyjádřit vlastní obsah maticových vět, srov. rozdíl od vedlejších vět doplňovacích, jež obsah hlavních vět pouze doplňují, viz př. (2):

1

Trávníček, Bauer a další uplatňují třídění vedlejších vět podle významových vztahů. Vedlejší věty obsahové vyčleňuje již V. Ertl ve svém zpracování Gebauerovy Mluvnice české pro školy střední a ústavy učitelské II (1926: 93 – 96). Trávníček (1951: 686) rozděluje vedlejší věty podle „jejich myšlenkového úkonu v souvětí…“ na věty obsahové a doplňovací. Bauer (1965: 55) vedlejší věty dělí na obsahové, doplňovací vztažné a příslovečně určovací.

9

(1) (a) (b) (2)

Přeji si, aby bylo krásně Nevím, zda přijdu Když jsem se vracel, pršelo

Takové vymezení je ovšem zase nepřesné. Kdybychom si dovedli přesně představit, co Trávníček větami doplňovacími myslí, očekávali bychom, že se budou chovat jinak než věty obsahové. Kandidátem ukazujícím možnost syntaktického chování obou typů souvětných struktur, která vyplývá z jejich Trávníčkova vymezení (a asi taky z jejich označení), je nutnost obsahové věty u jistých sloves, viz př. (3) a potencionálnost doplňovacích vět u všech sloves, viz př. (4): (3)

Přeji si, aby bylo krásně × *Přeji si

(4)

Když jsem se vracel, pršelo × Pršelo

Podle toho, jaké by měly obsahové vedlejší věty „charakter“, kdyby došlo k jejich osamostatnění, rozděluje Trávníček (1951: 687 – 693) vedlejší věty obsahové na věty oznamovací, přací, rozkazovací, podmínkové a tázací. Částice zdali a zda (částice jestli viz níže) nejčastěji uvozují poslední jmenovanou skupinu, věty tázací, a to takové, které by byly jako samostatné věty otázkami zjišťovacími. Wh-fráze 2 (řečeno dnešní terminologií) jako kde, kdy, kam aj. a jako z jakého důvodu, kolika chlapcům aj. pak uvozují obsahové věty, které by jako samostatné věty byly otázkami doplňovacími. Rozumíme-li Trávníčkovi dobře, typ obsahové věty odvozuje na základě následující operace: (5)

Petr říkal, že přijde →

(6)

Petr říkal: „Přijd-u-/-e-“ 3

(7)

*Petr říkal: „Přijď“

Strukturu, která byla v př. (5) vedlejší větou, jsme osamostatnili. Vznikla větná konstrukce s přímou řečí, viz př. (6). Při transformaci původně vedlejší věty ve větu 2

Wh-fráze je fráze obsahující wh-slovo (wh-word), v angličtině začínají všechna tato slova shodně sekvencí wh-: who, what, where, when apod., v češtině pak hláskou k-: kdo, kam, kde, kdy apod. (někdy označovány jako k-slova), nebo hláskou j- (jak, jaký). 3 Prozatím nebudeme přihlížet k personálně-numerálním a temporálním rysům, které má sloveso ve větě vedlejší a ve větě hlavní, která je – podle daného modelu majícího licencovat spojku – jejím transformátem.

10

samostatnou jsme, a o to tu jde, neměli jinou možnost než tu, že samostatná věta je větou oznamovací. (Srov. př. (7), která by byla gramaticky správná, kdyby byla transformátem vedlejší věty s výrazem aby: Petr říkal, abych přišel.) Z toho Trávníček odvozuje, že vedlejší věta v př. (5) je obsahová věta oznamovací. Nyní se musíme přesvědčit, zda tato operace funguje i v případech obsahových vět tázacích: (8)

Petr se ptal, zda přijde →

(9)

Petr se ptal: „Přijde?“

(10)

Petr se ptal, kdy přijde →

(11)

Petr se ptal: „Kdy přijde?“

Ukazuje se, že v uvedených případech Trávníčkovo kritérium klasifikace obsahových vět platí. Nyní se podívejme na následující př. (12), v němž je jako v př. (10) vedlejší věta uvozena wh-slovem: (12)

Petr říkal, kdy přijde

(13) (a)

Petri říkal: *„ proi Přijdu?“

(b)

Petri říkal: *„Kdy proi přijdu?“

(c)

Petri říkal: *„Kdy proj přijde?“

(d)

Petri říkal: *„ proi přijdu“

(e)

Petri říkal: *„ proj přijde“

(f)

Petri říkal: „proj přijde v x hodin“

(g)

Petri říkal: „proi přijdu v x hodin“

Větnou konstrukci s vedlejší větou uvozenou wh-slovem kdy, viz př. (12), jsme se pokusili transformovat po vzoru předchozí věty. Zjistili jsme, že je nemožné z hlediska sémantického vložit do přímé řeči samostatnou větu s funkcí otázky, viz př. (13)(a) – (b). Věta (13)(c) je gramaticky správná, ale jen za podmínky, že subjekt maticové věty je koindexován a koreferenční s pro subjektem. Tato interpretace pak vynucuje reinterpretaci maticového slovesa říkat „oznamovat“ na „ptát se“. Naopak za gramaticky správnou lze považovat strukturu v př. (13)(f) nebo v př. (13)(g). Samostatné věty mají funkci oznamovací věty, přičemž v př. (13)(f) subjekt maticového slovesa a pro subjekt není koindexován, a tedy mezi nimi ani není 11

koreference, zatímco v př. (13)(g) jsou oba subjekty koindexovány, a tedy dochází – v dané syntaktické konfiguraci – ke koreferenci. Z tohoto pokusu vyplývá, že nemůžeme v daném případě (s výjimkou př. (13)(c) vyžadující reanalýzu) vedlejší větu uvozenou výrazem kdy osamostatnit ve všech případech (srov. kontrast mezi př. (10) a př. (12)) jakožto větu tázací. Trávníčkovu klasifikaci vedlejších vět, respektive princip této klasifikace, musíme proto považovat za nepřesný, a tedy nevyhovující, neboť nepostihuje všechny typy obsahových vět. Rovněž z něho nelze, když obrátíme směr transformace z „od obsahové věty k hlavní větě“ na „od hlavní věty k obsahové větě“ derivovat, jakým spojovacím prostředkem je obsahová věta uvozena. Vedle výše zmiňovaných výrazů uvádí Trávníček (1951: 695) částici jestli, která se rovněž vyskytuje v závislých zjišťovacích otázkách, viz př. (14)(a) – (d). Na rozdíl od jiných částic vyskytujících se v závislých otázkách zjišťovacích se nachází údajně pouze v hovorové češtině. (14) (a)

Ptal se, zda přijde

(b)

Ptal se, zdali přijde

(c)

Ptal se, přijde-li

(d)

Ptal se, jestli přijde

Dále Trávníček (1951: 695) registruje, že ojediněle se částice v závislé otázce „neklade“, viz př. (15) : (15)

Šel jaksi nerad, nevěděl, má či nemá

(16)

Šel jaksi nerad, nevěděl, zda má či nemá

(17)

*Šel jaksi nerad, nevěděl, má

(18)

Šel jaksi nerad, nevěděl, zda má

V př. (15) evidentně v povrchové syntaxi postrádáme spojku/částici typu zda, ačkoli ji interpretujeme v hloubkové syntaxi jako přítomnou; pravděpodobně na základě přítomnosti disjunktivní spojky/částice či, srov. kontrast př. (15) × př. (17), na jehož základě lze uvedenou hypotézu vyslovit. Trávníček (1951: 695) dále zmiňuje, že výraz zdali může být v samostatné větě rozšířen o částici s citovým zabarvením -pak. Mezi citové částice, tj. takové, které 12

naznačují citový ráz věty, řadí Trávníček (1951: 1473) i částici -li. Stejné chování očekáváme i u výrazu jestlipak (Trávníček tuto možnost nezmiňuje). V souvětí se, jak uvádí Trávníček, částice -pak eliduje a otázka pozbývá svou citovou intonaci a ztotožňuje se s otázkou „necitovou“, srov. př. (19) a př. (20): (19)

Zdalipak/jestlipak to víš?

(20)

Ptal se, zdali/jestli to víš

Toto tvrzení však nemůžeme považovat za pravdivé, neboť, jak ukázala data z Českého národního korpusu 4 , není pravidlem, že v závislé větě se vždy částice -pak eliduje, viz př. (21). Je tedy otázka, jaký je rozdíl mezi př. (22)(a) – (c). Rodilí mluvčí všechny tři struktury považují za identické; výrazy zda, zdali a zdalipak (obdobně jestli a jestlipak) za ekvivalenty. Nálezy v ČNK pouze ukazují, že zmiňované výrazy jsou více zastoupeny v psaných korpusech nežli v mluvených. (21)

…když u nás třeba pršelo, ptávala se, zdalipak prší i zde? (SYN2005)

(22) (a)

Ptávala se, zda prší i zde

(b)

Ptávala se, zdali prší i zde

(c)

Ptávala se, zdalipak prší i zde

Trávníček (1951: 1379 – 1384) rovněž zmiňuje specifika užití slovesného času ve vedlejších větách obsahových. Rozlišuje (klasicky) dva druhy slovesných časů: čas základní a čas poměrný, tj. relativní. Základní čas se určuje „podle doby projevu, ze stanoviska mluvčího: přítomný je ten děj, který trvá za projevu (je současný s projevem), budoucí ten, který nastane po projevu (je následný k projevu), a minulý ten, který se stal před projevem (je předčasný k projevu)“ (Trávníček, 1951: 1375). Relativní čas se ve vedlejších větách obsahových „určuje se zřením k ději ve větě hlavní nebo řídící. V ní samé se klade čas základní“. Trávníček dále rozlišuje struktury, ve kterých se relativní čas shoduje s časem základním a kdy naopak mezi oběma dochází k neshodě.

4

Český národní korpus – dále jen ČNK.

13

Shoda nastává tehdy, jedná-li se: a) o současnost s přítomností (vyjádřeno prézentem nedokonavých sloves a přítomným kondicionálem, viz př. (23), b) o přítomnou předčasnost k přítomnosti, k minulosti (nejčastěji préteritem a minulým kondicionálem), viz př. (24)(a), nebo k budoucnosti (prézentem), viz př. (24)(b), c) o minulou předčasnost k budoucnosti (préteritem), viz př. (25), d) o budoucí následnost k přítomnosti, budoucnosti nebo k minulosti (vyjadřuje se futurem), viz př. (26): (23)

zdá se mi, že někdo jde // přeji si, aby bylo pěkně

(24) (a)

zdá se mi / zdálo se mi, že někdo přišel // přál bych si / přál jsem si, aby se to nebylo stalo

(b)

dovím se, co se děje

(25)

dovím se, zda se vrátil

(26)

nevím, zda přijde // dovím se, co se bude dít // vyprávěl, jak to udělá

Shoda mezi základním a relativním časem nenastává v ostatních případech, a to jedná-li se: a) o současnost s minulostí nebo s budoucností (vyjadřuje se prézentem, ojediněle futurem), viz př. (27), b) o předčasnost v budoucnosti (préteritem), viz př. (28) a c) následnost v minulosti (vyjadřuje se prézentem dokonavých a nedokonavých sloves a futurem), viz př. (29), (Trávníček, 1951: 1377 – 1383): (27)

zdálo se mi, že někdo jde // cítil, jak mu na čele vyvstává pot až uslyším, že někdo jde, otevru // jakmile napíšeš, že se vracíš, zařídím, oč jsi mě žádal

(28)

ukáže-li se, že se poměry změnily, napíši ti

(29)

byl těžce nemocen a myslilo se, že umře // čekalo se, že bude pršet

Jak ukazují data v př. (30)(a) – (c), existence relativních časů není z hlediska distribuce výrazu typu zda, zdali, -li a jestli relevantní, a tedy ji dále nebudeme reflektovat. (30) (a)

Ptal se, zda čte/četl/bude číst

(b)

Ptá se, zda čte/četl/bude číst

(c)

Bude se ptát, zda čte/četl/bude číst

14

Kopečný (1958: 290), na rozdíl od Trávníčka 5 , zmiňuje částice zda a -li, v hovorové češtině částici jestli, v souvislosti s nepřímou řečí, kde podle něho tyto výrazy zpravidla uvozují tázací věty zjišťovací. Autor rovněž registruje částici zdalipak a její hovorový ekvivalent částici jestlipak. Tyto výrazy mohou uvozovat zjišťovací otázky, viz př. (31), které Kopečný řadí k větám se sdělením výzvovým. Celou větnou konstrukci vnímá jako výzvu k „udání psychologického přísudku, respektive…k jeho potvrzení.“ (Kopečný: 1958: 266). To je ovšem zřejmý omyl, neboť v mnoha případech jestli(pak)/zdali(pak)-struktury jako sdělení výzvové neinterpretujeme, srov. kontrast př. (32), kdy je interpretace výzvová možná, s př. (33), v němž je interpretace výzvová nemožná. (31)

Zdalipak tu už byl listonoš (jestlipak…)?

(32)

Jestlipak bys mi půjčil slovník?

(33)

Jestlipak bude večer pršet?

Jiným problémem je pojem psychologický přísudek. O psychologickém přísudku hovoří Kopečný (ostatně v návaznosti na Trávníčka) tehdy, bere-li v potaz výchozí situaci vzniku věty, tzn. jak daná věta vzniká v promluvě mluvčího nebo přímo v okamžiku napsání, jedná-li se o psaný projev. Psychologický přísudek je „vždy zdůrazněn větným přízvukem a obyčejně vyznačen i slovosledem, tím že stojí na konci.“ (Kopečný: 1958: 153), srov. př. (34)(a) a (34)(b). Ve struktuře (34)(a) je psychologickým přísudkem výraz spí, který je zároveň i gramatickým přísudkem, naproti tomu v př. (34)(b) je psychologickým přísudkem gramatický podmět bratr. Z příkladů je jasné, že pojem psychologický přísudek míří do oblasti tzv. aktuálního členění a pro vymezení vět se zda, -li apod. není použitelný. (34) (a) (b)

Bratr spí Tam spí bratr

Bauer (1960: 153 – 154) ve své diachronně koncipované monografii věnované českému souvětí (pohled sledující vznik a vývoj souvětí uplatnil ovšem i při popisu 5

Trávníček (1951: 748) věty s nepřímou řečí považuje za souvětí podřadné, ve kterém právě ta část, která reprezentuje nepřímou řeč, tvoří vedlejší větu. Takové souvětí je pak ve své podstatě souvětí obsahové a nepřímo uvozená otázka je otázkou závislou.

15

synchronním v Bauer – Grepl (1972)) rovněž vychází z Trávníčka. Výrazy zda, zdali a -li označuje shodně s Trávníčkem za částice, které uvozují obsahové věty tázací zjišťovací, přičemž v obecné češtině zastává tuto funkci výraz jestli. K Trávníčkovu vymezení Bauer dodává, že částice zdali, zda a jejich starší varianty za, azda, zali se vyskytovaly „častěji v otázkách vyjadřujících nejistotu, rozvažování, někdy s odstínem přacím“ (Bauer, 1960: 153 – 154) na rozdíl od částice -li, která se vždy vyskytovala v reálných otázkách a po slovese v indikativu. To je možná vystižná charakteristika pro vývoj jazyka, v současné češtině ovšem neplatí. Diachronně orientovaný Bauer (1960: 179) uvádí, že s částicemi zdali, zda a -li se rovněž bylo možno setkat přímo v obsahových větách žádacích, ve kterých byly vždy doprovázeny kondicionálem, viz př. (35). Konstrukce s těmito částicemi zpravidla vyjadřovaly „…nesmělé, nejisté nebo zdvořilé přání…“ (Bauer: 1960: 179). (35)

hna toho dne mil třiceti, k nepřiteli pospiechaje, vždy sě toho domnievaje, zda by, to Darius zvěda, potkal jej v horách, přědjeda (Alexandreida)

Musíme ovšem dodat, že mnoho otázek můžeme, ve vhodných kontextech, interpretovat jednak jako otázku, nebo jako výzvu. To věděl již Kopečný (viz výše). Znamená to jen připustit, že syntaktická struktura X s kompozicionální interpretací x může být ve vhodných kontextech reinterpretována, takže vedle významu x může mít i význam y a ten je jako výsledek reinterpretace pak významem aktuálním. Dále Bauer (1960: 155) hovoří o užívání částice -li. Částice -li se klade vždy za výraz, který je jádrem (asi psychologický přísudek Kopečného?) zjišťovací otázky, tedy nejčastěji za sloveso, viz př. (36). Jelikož však Bauer ve své studii uplatňuje diachronní hledisko, dodává, že ve staré češtině tomu mohlo být i jinak. Částice -li se mohla nacházet za jménem, a to za substantivem, viz př. (37), nebo adjektivem, viz př. (38). Z př. (39) dále vidíme, že hostitelem výrazu -li může být i číslovka neurčitá: (36)

A chci se vás zeptat , vykládám-li si toto místo správně (SYN2005)

(37)

hrady-li jmá či zlé domy (Leg. o sv. Kateřině)

(38)

již vidíte páni, dobré-li jste rady (Kronika t.ř. Dalimila)

(39)

velikou-li jsme my pak škodu naší střelbou Turkům udělali a mnoho-li jsme jich postříleli, toho se věděti nemůže (V. Prefát z Vlkanova) 16

Je evidentní, že výraz -li vykazuje na rozdíl od jiných částic v daném souvětném typu specifické vlastnosti, což je dobře pozorovatelné na následujícím paradigmatu, viz př. (40)(a) – (d). Podrobnější analýzu postavení výrazu -li v daných souvětných strukturách provedeme na základě získaných dat z ČNK, viz kap. 4.1.2. (40) (a)

Ptal se, zda přijde

(b)

Ptal se, zdali přijde

(c)

Ptal se, jestli přijde

(d)

*Ptal se, li přijde

(e)

Ptal se, přijde-li

Bauer (1960: 155) se dále zmiňuje, opět z hlediska diachronního, o syntaktické pozici a poloze závislých otázek zjišťovacích. Nejčastěji zastávaly funkci předmětu, přívlastku nebo jinou, tu však Bauer blíže nespecifikuje. Co se týče umístnění v souvětné struktuře, mnohem častěji se vyskytovaly za větou řídící, viz př. (41), a pouze ojediněle stály před ní, viz př. (42): (41)

nepřátel se ostřiehajě, skóro-li vyniknú z hájě (Kronika t.ř. Dalimila)

(42)

a chtěl-li do Čech, jeho otáza (Kronika t.ř. Dalimila)

Ve své pozdější studii Souvětí s větami obsahovými navazuje Bauer (1965: 55 – 66) rovněž na Trávníčka, když zmiňuje pravidla, která se týkají užití času ve vedlejších větách obsahových. Na rozdíl od ostatních vedlejších vět, ve vedlejších větách obsahových se volí čas s ohledem na to, v jakém je časovém poměru k ději věty řídící. Pravidla jsou následující: 1) děj současný s dějem věty řídící se vyjadřujeme prézentem, 2) děj předčasný před dějem věty řídící se vyjadřuje préteritem a 3) děj následný po ději věty řídící se vyjadřuje futurem. Tato pravidla jsou ovšem jen rámcovým vymezením a nejsou ani zdaleka deskriptivně adekvátní (srov. přesnější popis u Panevové a Sgalla (1971) a u Panevové (1971)); protože časová charakteristika není pro distribuce spojovacích prostředků relevantní, necháme nálezy těchto autorů stranou. Šmilauer v Novočeské skladbě (1966: 23) hovoří o částicích zdali, zda, -li, jestlipak (lid.), zdaliž, zdalipak v kontextu vedlejších tázacích vět zjišťovacích. Novým pozorováním je, že částice zdali se vyskytuje i ve větách vedlejších účelových, kde

17

vyjadřuje nejistý účel (Šmilauer 1966: 319). Takové konstrukce jsou již podle autora poněkud zastaralé a používají se jen ojediněle (např. v umělecké literatuře), viz př. (43): (43)

Na všechny strany rozbíhají se poslové, zdaž by někde nalézt nebylo děvčete (Kopta, J.)

Nálezy v ČNK dokazují, že souvětné struktury s vedlejší větou účelovou uvozenou výrazem zda, zdali a jestli se i nadále v nové češtině vyskytují, viz př. (44): (44)

Žabákovi dřepícímu na leknínu o pár metrů dál se rozklepe hřbetní lalok , a tak udělá kvak-kvak a odskáče jinam, jestli by nenašel nějakou vstřícnou obojživelnici , která by se nechala obskočit (SYN2005)

Rozdíl mezi souvětnou strukturou s vedlejší větou účelovou uvozenou bezpříznakovou spojkou aby a strukturou se zda, zdali, -li nebo jestli je, jak uvádí Šmilauer, v uvedení míry jistoty, srov. př. (45)(a) a (45)(b). Souvětná struktura se zdali, viz př. (45)(b), vyjadřuje nejistý účel a od struktury (45)(a) se liší i tím, že sloveso ve vedlejší větě je modifikováno; je záporné a v kondicionálu. Šmilauerovu intuici nesdílíme, a proto ani nemůže přijmout jeho analýzu př. (45)(b), včetně distribuce kondicionálu a negace. (45) (a) (b)

Šel do obchodu, aby koupil víno Šel do obchodu, zdali by nekoupil víno

Šmilauer (1966: 397) dále uvádí, že výrazy zdali a zda se vyskytují v nepřímých otázkách a ve vztahu koordinace, přiřazování, několika stejných členů nebo vět. V tázacích větách, jež jsou ve vzájemném vztahu vylučovacím, a to především v otázkách nepřímých, se uplatňuje užití spojkových dvojic. V prvním členu výrazy zda, zdali, zdaž, -li; ve druhém členu pak či, čili, neb, nebo, anebo, viz př. (46). Šmilauer v tomto kontextu označuje výrazy zda, -li, jestli za spojky, neboť podle něj mají funkci spojovací, tj. spojují větné členy, popř. věty. Nevysvětluje však, proč je v jiném kontextu (srov. výše) označuje za částice.

18

(46)

Ďas ví, jak se to stalo, zdali vlastní nemotorností nebo zlomyslností nějakého tanečníka, Doubenus se svalil (Jirásek, A.)

První studie, v níž nalezneme podrobnější, avšak stále ještě ani zdaleka dostačující pojednání o výrazech zdali, zda, -li a jestli, přesněji řečeno o jejich užití ve větných konstrukcích, je monografie Karla Svobody Souvětí spisovné češtiny (1972). Svoboda (1972: 154) v rámci klasifikace vedlejších vět hovoří o vedlejších větách částicových tázacích, které považuje asi v trávníčkovské tradici za nepřímé zjišťovací otázky. Právě ty jsou uvozeny ve spisovném jazyce částicí zda, -li, v hovorovém jazyku částicí jestli. Svoboda jako první (v české tradici, kterou sledujeme) uvádí, že výrazy -li a jestli lze částicí zda substituovat. Z toho vyplývá (kromě jiného), že uvedené výrazy jsou sémanticky ekvivalentní. Další podporu pro toto tvrzení by Svoboda našel, kdyby se ptal, zda mohou oba výrazy kookurovat, viz př. (47): (47)

*Petr se ptal, zda jestli přišel

Výraz zda je „specifickým prostředkem signalizujícím, že byla vyslovena otázka, resp. že se hledá nebo zná odpověď na otázku.“ (Svoboda, 1972: 154). Tím se liší vedlejší věty tázací např. od vedlejších vět žádacích. V žádacích větách nenalezneme žádný specifický prostředek, jenž by signalizoval přání. Výraz aby není pro Svobodu apriori výrazem žádacím, avšak vedlejší věta s aby rys přání či žádosti může v jistých konstrukcích a kontextech získat. Svoboda (1972: 154) uvádí, vycházeje z Trávníčka, že v částicových větách, obdobně jako v jiných nepřímých otázkách, se zpravidla užívá relativních časů, viz př. (48), výjimečně času základního, srov. př. (49): (48)

Víc než hodinu čekal Deburau po skončení představení, nepřijde-li přítel přece ještě za ním (Kožík, F.)

(49)

Než k němu zabočil ze silnice, pátravě se rozhlédl, zda nebyl sledován (Hendrych, M.)

Částicové věty tázací nezávisí pouze na predikátech majících význam ptát se či říkat, Svoboda (1972: 155) uvádí další výrazy, např. podívat se, vzhlédnout, čekat, 19

nedočkavost, obávat se, obava, starat se, jednat, váhat, rozhodnout, záležet, záviset, je důležité a další. Více se však klasifikací výrazů, které vyžadují či naopak nedovolují užití částic zda, zdali, -li a jestli, Svoboda nezabývá. Svoboda (1972: 155) registruje, že ve slovesech, jež mají význam sdělení, lze vynutit jejich sémantickou interpretaci jako sloves otázkových, zamění-li se částice že za částici zda, viz př. (50). O takové změně hovořil již Šmilauer (1966: 319), a to v kontextu vedlejších vět účelových uvozených spojkou aby, viz výše. (50)

Je pak snadné prohlásit, že ta či ona nemoc je nebo není zaviněna duševní zátěží × Je pak snadné prohlásit, zda ta či ona nemoc je nebo není zaviněna duševní zátěží

Po bezpředmětových slovesech (např. slovesa pohybu) lze rovněž užít otázku, zároveň tak ale vzniká dojem elipsy, neboť konstrukce neobsahuje výraz, kterým by se otázka kladla, viz př. (51): (51)

Div že jsme zas neběželi k řece, jestli ti nenapadla hloupost (Kožík, F.)

Svoboda dále upozorňuje, že u otázkových vět hraje podstatnou roli ta skutečnost, zdali je maticové sloveso v kladu nebo záporu. V rámci české tradice, kterou sledujeme, je Svoboda první, kdo si této souvislosti všímá. Tuto hypotézu demonstruje na slovese vědět a u výrazu být si jist. „Otázkové věty nemohou záviset na kladném oznamovacím slovese vědět, větou řídící (s vědět) se zde oznamuje realizace (nerealizace) děje věty závislé, proto že -/-→ zda“ (Svoboda, 1972: 155). Pokud je sloveso vědět oznamovací záporné nebo tázací (kladné i záporné), pak věta řídící v sobě zahrnuje rys nejistoty nebo nevědomosti a vedlejší větu lze pak pojímat jako otázkovou. V takovýchto případech můžeme užít obou částic že i zda. U výrazu být si jist pak podle Svobody (1972: 155) zcela závisí na užití kladu či záporu. Je-li řídící věta kladná, pak vždy musí následovat částice že, viz př. (52), je-li výraz v řídící větě v záporu, pak můžeme použít obě částice, že i zda, srov. př. (53) a př. (54): (52)

Jsem si jist, že přijde × Jsem si jist, *zda přijde 20

(53)

Nejsem se jist, že přijde

(54)

Nejsem si jist, zda přijde

Rozdíl mezi př. (53) a (54) je v rovině sémantické: zatímco v př. (53) je popisován reálny děj (mluvčí ví, že někdo má přijít, jen není jisté, že se tak opravdu stane), v př. (54) se jedná o děj hypotetický, nereálný (mluvčí neví, zda dotyčný přijde, ani neví, zdali to dotyčný vůbec zamýšlí). Svoboda (1972: 155) rovněž přichází s dalším pozorováním, když uvádí, že u některých sloves závisí selekce spojovacího výrazu na vidu. Je-li sloveso nedokonavé, pak lze užít obou částic, že i zda, viz př. (55). Zatímco u slovesa dokonavého je situace složitější. Je-li dokonavé sloveso kladné, je determinováno větou s že, viz př. (56), naopak je-li sloveso dokonavé záporné, pak můžeme použít i částici zda (jestli, -li), srov. př. (57): (55) (a)

Pozoroval, že otec přichází

(b)

Pozoroval, zda otec přichází

(56) (a)

Zpozoroval, že otec přichází

(b)

Zpozoroval, *zda otec přichází

(57) (a)

Nezpozoroval, že otec přichází

(b)

Nezpozoroval, zda otec přichází

Rozdíl mezi př. (55)(a) a (55)(b), př. (57)(a) a (57)(b) je totožný jako u př. (53) a (54). Věty obsahující výraz že, viz př. (55)(a) a (57)(a), popisují reálný děj (tzn. otec opravdu přichází, je někde na cestě), naopak větné konstrukce s výrazem zda, viz př. (55)(b) a (57)(b), referují o nereálném, hypotetickém ději (není vůbec jisté, zda otec přichází). V akademické Mluvnici češtiny I a II 6 (1986) nenacházíme žádné nové poznatky o výrazech zda, zdali, -li a jestli. Jelikož se MČ I (1986) zabývá především fonetikou, fonologií a slovotvorbou a MČ II (1986) tvaroslovím, je přirozené, že se autoři danému problému věnují zcela minimálně. Tyto výrazy řadí mezi „spojovací výrazy

6

Mluvnice češtiny I – dále jen MČ I; Mluvnice češtiny II – dále MČ II.

21

hypotaktické“, jež uvozují vedlejší věty obsahové, popř. účelové či podmínkové (MČ II, 1986: 226). Akademická Mluvnice češtiny III 7 , zabývající se syntaxí, hovoří o výrazech zda, zdali, -li a jestli v kontextu inkorporace jedné větné propozice do jiné větné propozice (MČ III, 1987: 502 – 520). Autoři dělí propozice na enunciativní, které jsou zpravidla realizovány podřazenou větou, tzv. větou obsahovou (více viz níže), a na popisně pojmenovací, jež mají většinou formu podřazené vztažné věty (ty jsou pro naši práci irelevantní). Spojky zda, zdali, -li a jestli uvozují spojkové obsahové věty tázací, a to závislé otázky zjišťovací. Zpravidla se u těchto spojek vyskytuje predikát (většinou trojvalenční) s významem „ptaní“: ptát se, vyptávat se, tázat se, dotazovat se, položit otázku aj. K těmto predikátorům lze rovněž přiřadit i slovesa s významem „komunikovat“: říci, oznámit, telefonovat, napsat aj., a to za podmínky, že dokáží implikovat význam otázky (MČ III, 1987: 512). Blíže však autoři avizované podmínky nespecifikují. Autoři dále registrují, že v těchto větách dochází k „neutralizaci kladu a záporu, podobně jako v skutečných otázkách“ (MČ III, 1987: 512), viz př. (58)(a) a (b): (58) (a) (b)

Ptal se, zda bude zítra pršet Ptal se, zda nebude zítra pršet

Toto zjištění je velmi závažné, a to hned z několika důvodů. Funkční gramatiku zajímá, zda struktury (58)(a) a (58)(b) jsou synonymní (což je obtížně v klasických modelech testovatelné, protože se v daném případě nelze opírat o pravdivostní podmínky, neboť komplementizér pravdivost propozice otevírá) a jestli mezi nimi neexistují nějaké rozdíly pragmatické (očekávání pravdivosti propozice kladné, nebo záporné, preferování pravdivosti propozice kladné, nebo záporné apod.). Daneš, Hlavsa a kol. (1981: 153) vnímají struktury s kladným slovesem a struktury se záporným slovesem za „v jistém smyslu synonymní“, přičemž obecně platí, že za bezpříznakovou se považuje struktura kladná. Autoři poukazují na tu skutečnost, že mluvčí si vybírá jednu z možné alternativy na základě své znalosti skutečnosti, respektive na základě svého předpokladu o stavu skutečnosti, srov. př. (59) a (60):

7

Mluvnice češtiny III – dále jen MČ III.

22

(59)

Ptal se, jestli byl Petr (opravdu) na tom včerejším koncertě

(60)

Ptal se, jestli Petr nebyl (náhodou/snad) na tom včerejším koncertě

Souvětnou strukturu, př. (59), interpretují autoři tak, že podavatel vychází z předpokladu, že Petr měl na koncertě být, není si ovšem jist, zda tomu tak opravdu bylo. Oproti tomu v př. (60) se vychází z předpokladu, že Petr neměl na koncertě být, ovšem podavatel se domnívá, že byl tento předpoklad porušen (Daneš, Hlavsa a kol., 1981). Z hlediska cílů naší práce lze zjištění, že ve vedlejší větě s komplementizérem typu zda dochází k neutralizaci kladu a záporu, využít k testování toho, zda do stejné kategorie jako zda patří i zdali, jestli a -li; je-li tomu tak, nahrazení zda uvedenými komplementizéry nebude mít vliv na neutralizaci kladu a záporu. Data (nemusíme je uvádět, neboť jsou triviální) to potvrzují. Autoři Skladby spisovné češtiny Miroslav Grepl a Petr Karlík (1986) se danou problematikou zabývají z hlediska cílů, které sledujeme, asi nejpodrobněji (v rámci tradiční mluvnice). Výrazy zda, zdali, -li a jestli analyzují jako složky struktur, jež jsou založeny na zapojování (inkorporaci) jedné větné propozice do jiné, přičemž rozlišují dva druhy zapojení: A) Jedna propozice, která „představuje povrchovou realizaci nějakého participantu implikovaného v sémantické struktuře predikátu jiné věty“ (Grepl – Karlík, 1986: 419), je zapojena do valenční pozice slovesného predikátu řídící věty, viz př. (61). Propozice však může záviset i na dějovém substantivu nebo infinitivu, popř. adjektivu, viz př. (62)(a) a (b). Tyto participanty označují autoři za participanty propoziční (Grepl – Karlík, 1986: 420). (61)

Přinutila ho k tomu, aby navrhl, že začne pravidelně běhat

(62) (a)

Váš návrh, abychom se výletu zúčastnili, s radostí přijímáme

(b)

Bylo nesnadné navrhnout mu, aby přestal kouřit

Jak je to u prací z okruhu české tradiční syntaxe běžné, autoři jsou nedůslední. Nejsou totiž adekvátní ani empiricky, neboť neuvádějí další morfosyntaktické formy maticové věty (např. Lékař navrhující mi, abych přestal kouřit,…) ani explanatorně,

23

protože nedávají žádné predikce, jestli jsou obsahové věty možné např. po činitelských jménech (př. ?Navrhovatel, abychom odešli, sám zůstal). Souvětné struktury, jejichž predikáty nebo nominalizované podoby predikátů vyžadují po stránce sémantické své doplnění, a to doplnění ve formě věty, nazývají Grepl – Karlík (1986: 420) tradičně souvětí s větou obsahovou. Obsahová věta specifikuje významový obsah predikátových výrazů nebo jejich nominalizovaných podob, a tím splňuje požadavek jejich sémantického nasycení. Věty jsou do sebe zapojovány hypotakticky, přičemž se zde využívá především podřadicích spojek. B) Druhým typem zapojování propozic jsou tzv. souvětí s větou determinující. Jedna věta tvoří významovou složku nějakého nominálního výrazu druhé věty. Do věty je začleněna jako součást jedné z nominálních skupin dané věty, viz př. (63): (63)

Ať tam jde ten, kdo má čas

Věty jsou do struktury zapojovány rovněž hypotakticky, avšak za základní spojovací prostředky se využívá podřadicích relativ. Jelikož jsou souvětné struktury druhého typu pro naše další zkoumání irelevantní, nebude se jimi zabývat. Nejprve se podíváme na obsahové věty obecně. U obsahových vět rozlišují autoři Skladby spisovné češtiny (1986: 420 – 428), zdali jsou k maticové větě připojeny asyndeticky (volně), anebo syndeticky (vázaně). V případě asyndetického spojení se obsahová věta do druhé věty nezačleňuje a uchovává si svou mluvnickou stavbu i komunikativní funkci, v podstatě se jedná o přímou řeč, viz př. (64): (64)

Otec mi vždycky říkal, drž se řemesla!

Uvozovací věty mohou být jak na začátku souvětí (interponovaná), tak i na jeho konci (postponovaná). Na tuto skutečnost upozornil již Bauer (viz výše). Velice často se v uvozovací větě vyskytují predikáty s významem mluvení (slovesa dicendi) nebo takové predikáty, které charakterizují chování, postoje či emocionální stavy mluvčího. V takových konstrukcích je predikát dicendi elidovaný, vždy jej lze na základě znalosti světa s větší či menší jistotou doplnit, viz př. (65)(a) a (b):

24

(65) (a) (b)

Vrátný se díval na hromotluka přezíravě: „Jste to pěkná rodinka!“ Vrátný se díval na hromotluka přezíravě a řekl: „Jste to pěkná rodinka!“

Obsahové věty se vyskytují i v útvarech s tzv. polopřímou řečí. Zde dochází k záměně gramatické osoby (místo první osoby se užívá osoby třetí) a vokativ je nahrazen nominativem. Rovněž často dochází k vypuštění uvozovací věty, což má za následek vynechání interpunkčních znamének typu dvojtečka a uvozovky. Obdobně jako u přímé řeči, věta si zachovává svou komunikativní funkci i emocionální zabarvení, viz př. (66): (66)

Už ve dveřích se otci omlouval: nechce obtěžovat, rád by se jen na něco zeptal, ještě že ho zastihl doma

Z výše zmíněných charakteristik vět asyndeticky zapojených vyplývá jejich obtížné zařazení mezi útvary souvětné. Jelikož nelze jednoznačně určit, zdali se jedná o souvětné struktury podřadné, ani souřadné, zpravidla jsou tyto struktury zařazovány mezi tzv. útvary nadvětné (Grepl – Karlík, 1986: 420 – 428). Při zapojení syndetickém je obsahová věta zapojena přímo do syntaktického celku jiné věty. S hlavní větou je ve vztahu hypotaktickém, a má tedy podobu vedlejší věty. Podle toho, který člen řídící struktury obsahová věta rozvíjí, vypozorovali (Grepl – Karlík, 1986: 422 – 423) některé její charakteristické vlastnosti (srov. s Bauerem, viz výše, který tuto problematiku pouze naznačil). Rozvíjí-li obsahová věta predikát řídící věty, je zpravidla v syntaktické pozici podmětu nebo předmětu, viz př. (67). Pokud specifikuje význam přechodníku, dějového adjektiva či infinitivu, je většinou předmětná, viz př. (68)(a) – (c). Odlišná situace nastane, specifikuje-li obsahová věta dějové substantivum. V takovém případě je obsahová věta označena za přívlastek neshodný, viz př. (69): (67)

Dlouho jsem přemýšlela, zda ho tam mám poslat

(68) (a)

Odcházela slibujíc, že pozdravení vyřídí

(69)

(b)

Přišel nám navrhnout, abychom se šli koupat

(c)

Dolů po návsi běžel chlapec křičící, že u Vávrů hoří stodola Předsedův návrh, aby se schůze konaly v pátek, výbor schválil 25

U syndeticky zapojených vět hrají důležitou roli i spojovací výrazy, neboť právě ty uvozují obsahové věty a poskytují jim informaci o statusu věty (v jejich pojetí tedy o tom, zda by jako samostatná měla funkci otázky, přání, rozkazu, obavy atd.). Za základní spojovací výrazy, které uvozují závislé obsahové věty, považují Grepl – Karlík (1986: 424 – 425) spojky že, aby, zda, zdali, -li, (jestli), u závislých doplňovacích otázek funkci spojky zastávají původní tázací zájmena a příslovce, popř. i některé další spojovací prostředky typu když, jestliže, kdyby, jako s příslušnou formou kondicionálu. Forma obsahové věty však nezávisí pouze na hypotaktických spojkách, nýbrž celá gramatická výstavba často obsahuje specifické rysy, které činí souvětí s obsahovou větou specifickým. Autoři Sklady spisovné češtiny (Grepl – Karlík, 1986: 423 – 424) kladou syndeticky zapojené obsahové věty do kontrastu k větám asyndetickým, a demonstrují tak její specifika (viz níže). U syntakticky závislých vět dochází v důsledku jejich zapojení často ke změně slovesného způsobu, imperativ bývá nahrazen kondicionálem, srov. př. (70) a (71): (70)

Doktor mi radil, pijte heřmánek, ale já ho nemám rád (asyndetické zapojení)

(71)

Doktor mi radil, abych pil heřmánek, ale já ho nemám rád (syndetické zapojení)

V případech, kdy je děj vnímám jako možný nebo podmíněný, je užití kondicionálu vynuceno sémanticky, nikoli syntakticky, viz př. (72): (72)

Domníval se, že by už touto dobou mohli být doma

V některých případech hraje podstatnou roli i ta skutečnost, je-li predikát negovaný nebo má-li záporný smysl. V obsahové větě se spojkou že se užití kondicionálu zcela liší od výše zmiňovaných dvou případů. Kondicionál je zcela nahraditelný indikativem, ovšem při této náhradě je nutno nastavit hodnotu času slovesa vedlejší věty, srov. př. (73) a (73)(a): (73)

Nedomnívám se, že by tam pracovalo více než pět lidí

(73) (a)

Nedomnívám se, že tam pracovalo/pracuje více než pět lidí

26

V důsledku syntaktického zapojení obsahové věty do věty řídící dochází ke změně vnímání časové formy přísudkového slovesa zapojované věty. Připomeňme, že tuto skutečnost komentoval již Trávníček (1951: 1379 – 1384). Indikativ predikátu obsahové věty není orientován k okamžiku promluvy, ale zcela závisí na predikátu řídící věty. V souvětné struktuře jsou, jak už jsme několikrát registrovali u jiných autorů, časy, které nesou predikáty obsahových vět, vnímány jako relativní, tj. vyjadřují současnost, předčasnost nebo následnost děje obsahové věty k větě řídící. Současnost děje vedlejší věty s dějem věty řídící zpravidla vyjadřuje prézentní forma predikátu zapojené obsahové věty, viz př. (74). Předčasnost je vyjadřována formou préterita, viz př. (75) a následnost je signalizována formou futura predikátu obsahové věty, viz př. (76): (74)

Mrzelo ho (mrzí ho, bude ho mrzet), že Pavel hraje za Spartu

(75)

Mrzelo ho (mrzí ho, bude ho mrzet), že Pavel hrál za Spartu

(76)

Mrzelo ho (mrzí ho, bude ho mrzet), že Pavel bude hrát za Spartu

Na př. (76) můžeme dobře pozorovat, že ve vedlejší větě futurum nevyjadřuje, že děj nastane po okamžiku promluvy, nýbrž po okamžiku nastání děje maticové věty, kdežto v samostatné větě Pavel bude hrát za Spartu futurum vyjadřuje, že děj nastane po okamžiku promluvy. Při syntaktickém zapojování obsahové věty do věty řídící dochází k posouvání gramatické osoby. V souvětné struktuře se první osoba zpravidla mění na osobu třetí a rovněž dochází ke změně přivlastňovacích a osobních zájmen, která jsou vázána na postavu mluvčího. Obsahová věta, jež je vedlejší větou řídící věty, ztrácí svoji komunikativní funkci a často také své emocionální zabarvení, srov. př. (77) a př. (78): (77)

Jana namítala: „Vždyť mě tam nikdo nezná!“

(78)

Jana namítala, že ji tam nikdo nezná

Při vnitřní klasifikaci obsahových vět využívají autoři Skladby spisovné češtiny hlediska, které již dříve použil Trávníček (1951), mění jen terminologii. Obsahové věty dělí podle toho, „k jakému typu komunikativní funkce by obsahová věta patřila pronesena jako samostatná (nezávislá) výpověď v nějaké „prvotní“ komunikativní situaci, tj. jako „přímá řeč“.“ (Grepl – Karlík, 1986: 425). 27

Obsahové věty rozdělují podle „původní modální platnosti vedlejší věty jako věty hlavní“ do čtyř kategorií: věty oznamovací (Věděli, že loni cestovali po Slovensku) výzvové neboli rozkazovací (Poručil mi, abych odešel), přací (Přál si, abych přestal kouřit) a tázací (Ptal se mě, zda jsem měl spálu). Grepl – Karlík (1986: 426) rovněž rozdělují ze sémantického hlediska predikáty, které vyžadují obsahovou větu, do dvou významově diferenciovaných skupin. První skupinu tvoří slovesa „mluvení“ (verba dicendi) a obecněji slovesa přijímání, zpracovávání a předávání informace“: např. sdělit, oznámit, tvrdit, děkovat, přesvědčovat, slibovat, vyhrožovat, namítnout aj. Druhou skupinu tvoří slovesa, která charakterizují postoje mluvčího k obsahu či uskutečnění obsahové věty. Tuto skupinu dále člení na slovesa vyjadřující stupeň jistoty, hodnotící postoje, postoje emocionálně hodnotící, postoje žádoucnosti a záhodnosti, postoje zájmu, charakteristiku úsilí a postoje rozvažování a váhaní. Za zvláštní skupinu sloves považují slovesa smyslového vnímání. Výrazy zda, zdali, -li a v hovorové češtině výraz jestli uvozují podle autorů primárně obsahové věty tázací zjišťovací. Jsou to věty, které by měly v případě jejich osamocení funkci otázky zjišťovací (srov. stejný pohled a argumentaci už u Trávníčka, viz výše). Obdobně jako v osamocených zjišťovacích otázkách klad či zápor slovesa nemění celkový význam struktury (srov. MČ III), viz př. (79): (79)

Ptal se mě, zda jsem měl/neměl spálu

Vedle zjišťovacích tázacích vět rozlišují Grepl – Karlík (1986: 436 – 440) ještě závislé věty tázací doplňovací. Ty bývají uvozeny nejčastěji tázacími zájmeny a příslovci (kdo, co, který, jaký, čí, kde, kam, kudy, odkdy, dokdy, proč, nač, kolik, jak…) a nebo frázemi obsahující zájmeno (z jakého důvodu, pro kolik chlapců…) nebo tázací příslovce (jak dlouho, jak často…), které ve vedlejší větě ztrácejí svoji komunikativní funkci a stávají se spojovacím prostředkem. Srov. z toho vyplývající kontrast, viz př. (80) a (81): (80)

Kdo rozbil to okno? – Petr / *To je zajímavé

(81)

Otec se ptal, kdo rozbil to okno – *Petr / To je zajímavé

28

Oba dva druhy závislých vět tázacích, zjišťovací i doplňovací, jsou vázány na stejné predikátorové výrazy. Autoři Skladby spisovné češtiny (1986: 437 – 440) je dělí do pěti skupin: 1) predikáty popisující získávání informací řečovou činností: a) predikáty, které vždy vyžadují doplnění závislou otázkou: např. ptát se, zeptat se, vyptávat se, otázat se, dotazovat se, informovat se, zajímat se, je otázka, je otazník apod., viz př. (82): (82)

Zeptal jsem se jí dvorně, zda je vždy tak netrpělivě snáší; Dr. Kaserovi byl doručen dotaz, bude-li se FIFA zabývat otázkou rozšiřování počtu finalistů mistrovství světa

b) predikáty typu vzkázat, napsat, nabídnout, volat, křičet, telefonovat, pošeptat, zařvat aj. Vyskytují-li se v souvětné struktuře s vedlejší větou závislou tázací, dochází k modifikaci jejich významu, viz př. (83): (83)

Ondřej za ním volal (= ptal se, význam „dotazování se“), jsou-li Gamzovi v Nechlebách; Napsal mi, jestli jsem neměla něco s nějakým pánem Následuje-li po uvedených predikátech sloveso ve tvaru kondicionálu

nebo modální sloveso, pak by závislá otázka měla v případě jejího osamocení povahu nabídky či pobídky. V těchto případech často dochází k negaci predikátu, viz př. (84). Jelikož se v podstatě jedná o závislé věty výzvové, můžeme spojku zda nahradit spojkou aby, srov. př. (85): (84)

Navrhl mi, zda bych s ním nejela na lyže; Telefonoval mi, zda bych mu nemohl obstarat rezervní klíče

(85)

Navrhl mi, abych s ním jela na lyže; Telefonoval mi, abych mu obstaral rezervní klíče

29

c) tzv. slovesa mluvení (verba dicendi), predikáty typu říci, oznámit, vyjádřit se, informovat, povědět aj., lze doplnit závislou otázku pouze v případě, že jejich význam si uchová rys „získávání informace“, viz př. (86): (86)

Ale jen mi klidně řekni, jestli v tobě třeba nepřežívá nějaké psychické trauma

2) predikáty popisující získávání informací rozumovou činností: a) predikáty typu váhat, rozmýšlet se, rozpakovat se, rozvažovat, zamýšlet se, dumat, lámat si hlavu, vrtá mi hlavou a další vyžadující doplnění závislou otázkou deliberativní, tj. takovou otázkou, kterou mluvčí klade zároveň někomu i sám sobě a nebo jen sám sobě. Zpravidla vyjadřují pochybnosti či nejistotu ze strany mluvčího. V případě, kdy predikát obsahuje významový odstín nejistoty, v obsahové větě lze užít slovesa ve všech časech, viz př. (87). Má-li sloveso převažující rys nerozhodnosti, v obsahové větě se většinou užívá modálního slovesa mít v prézentním tvaru, srov. př. (88). V případě, že subjekt obou vět, věty řídící i věty závislé obsahové, je totožný, dochází k elipse modálního slovesa, viz př. (89): (87)

Ještě tenkrát jsem byl na vahách, zda je správné, když od ní odejdu; Váhal jsem, nebylo-li by snad přece jen lépe nechat všeho a zmizet

(88)

Rozvažuje, má-li se odvážit překročit nepsané zákony party; Vrtalo mu hlavou, kdo to mohl prozradit

(89)

Rozmýšlí se, kdy vyrukovat s požadavkem o nocleh

b) nedokonavé predikáty typu vzpomínat, přemýšlet, přemítat, uvažovat, posuzovat, zvažovat, rozhodovat se, usuzovat aj., viz př. (90). Poměrně často jsou tyto predikáty doplněny deliberativní závislou otázkou, viz př. (91). Dokonavé protějšky těchto predikátů se zpravidla vyskytují v souvětné struktuře s vedlejší větou uvozenou spojkou že, viz př. (92): (90)

My můžeme přemýšlet o tom, zda toto turné nebylo vlastně posledním varováním pro sport, který byl vždy chloubou naší tělovýchovy 30

(91)

A my jsme zvažovali, kam se máme schovat

(92)

Rozhodoval se, zda se má oženit × Rozhodl se, že se ožení

3) predikáty popisující získávání informací smyslovými vjemy: Jedná se o nedokonavá slovesa typu dívat se, sledovat, pozorovat, všímat si, prohlížet si, rozhlížet se, naslouchat, poslouchat, čichat aj., viz př. (93). Dokonavé protějšky vyžadují závislou vedlejší větu obsahovou, která je uvozena spojkou že a která vyjadřuje získání, tj. nabytí informace, srov. př. (94) (93)

Pozoroval, zda ho někdo sleduje/nesleduje

(94)

Zpozoroval, že ho někdo sleduje

4) predikáty popisující získávání informací činností: Opět se jedná o nedokonavá slovesa. Patří sem predikáty typu pátrat, ověřovat si, zkoušet, vyšetřovat, zkoumat, kontrolovat, zjišťovat, prověřovat aj., viz př. (95). Dokonavé protějšky vyžadují vedlejší větu obsahovou uvozenou spojkou že, viz př. (96). Následuje-li po řídící větě s dokonavým predikátem závislá otázka, je to za podmínky, že došlo k modifikaci děje věty řídící a nebo ke změně komunikativní funkce zjišťovací na komunikativní funkci výzvy, srov. př. (97): (95)

Zkoušel, zda by se šlo dostat do ložnice děvčat

(96)

Vyzkoušel, že by se šlo dostat do ložnice děvčat

(97)

Zjisti, kdo se nevrátil

5) Poslední skupinu tvoří predikáty vyjadřující strach, obavu nebo úlek. Jsou to slovesa typu bát se, obávat se, lekat se, hrozit se, strachovat se, polekat se, třást se, trápit se, mít strach aj. Všechny tyto predikáty lze doplnit vedlejší větou obsahovou se spojkou že, aby i zda. Dochází však k modifikaci jejich významu, viz př. (98) – (100) : (98)

Měl strach, že už bude pozdě

(99)

Měl strach, aby už nebylo pozdě

(100)

Měl strach, zda už není pozdě 31

Existují i další predikáty, které lze doplnit závislou obsahovou větou tázací, jejich roztřídění však autoři Skladby spisovné češtiny dále nespecifikují. Jedná se o predikáty typu záležet, záviset, jde o to apod., viz př. (101): (101)

Závisí to na tom, najdu-li ty věci

Ačkoli výrazy zda, zdali, -li, jestli uvozují především obsahové věty tázací, autoři Skladby spisovné češtiny uvádějí příklady, kdy se zmiňované komplementizéry vyskytují i v ostatních typech obsahových vedlejších vět (Grepl – Karlík, 1986: 428 – 445). Nejčastěji uvozují výrazy zda, zdali, -li obsahovou větu oznamovací. Je-li predikát v řídící větě ve významu vlastnění informace, např. vědět, tušit, pamatovat si, být samozřejmé, být jasné apod., spojovací výrazy zda, kdy, kde signalizují neúplnou, tzv. explicitní informaci, tzn. takovou informaci, „jejíž některá z hlediska mluvčího obsahově podstatná složka zůstane nevyjádřena (nazývá ji suplemendum) a její místo je „zablokováno“ nějakým výrazem kategoriální povahy („náměstkou“), naznačujícím jen zcela obecně, jakou sémantickou funkci v struktuře celé informace dané suplemendum má “ (Daneš, F., Hlavsa, Z. a kol., 1981: 157), viz př. (102) a (103): (102) (a)

Věděl jsem, že mě navštívíš v pátek

(b) Věděl jsem, kdy mě navštívíš (103) (a)

Věděl jsem, že mě navštíví Petr

(b) Věděl jsem, kdo mě navštíví Obdobná situace je i v souvětných strukturách s predikáty, které mají význam nabytí informace, např. na základě nějaké činnosti – dopátrat se, přijít na něco, ověřit, vypátrat, zkontrolovat aj., nebo s predikáty mající význam předávání informace, kam patří především tzv. verba dicendi. Pokud je vedlejší věta uvozena výrazem zdali, zda, kdo, kdy, struktura opět vyjadřuje neúplnou informaci, viz př. (104). Srov. s př. (105), kde vedlejší větu uvozuje spojka že a celá souvětná struktura má funkci oznámení. (104)

Zítra ti řeknu, zda si tě vezmu

(105)

Zítra ti řeknu, že si tě vezmu

32

Na rozdíl od struktur s wh-frází, které lze analyzovat jako výsledek pohybu do [Spec, C] a elize spojky (př. Věděl jsem, kdyi že mě navštívíš ti), jde ovšem o proces mající docílit, že ve skopu operátoru je otevření pravdivostní hodnoty propozice vyjadřované vedlejší větou, takže u nich nejde o pohyb, jen o inserci zda, -li atd. do domény C, asi přímo do hlavy C° v případě zda: (př. Věděl jsem, zda mě navštívíš zítra). Vyskytuje-li se v závislé oznamovací větě modální nebo hodnotící výraz, je možné jej elidovat, viz př. (106). Často má závislá oznamovací otázka coby samostatná výpověď povahu řečnické otázky, tj. výpovědi s neotázkovou funkcí, viz př. (107). Sloveso zde může být v kladu i v záporu. (106)

Ty dobře víš, zda je nutné ho pozvat / Ty dobře víš, zda ho pozvat

(107)

Pan vévoda však ví, (ne)přál-li jsem si krve (Copak jsem si přál krve?)

Slovesné predikáty s významem vlastnění informace mohou být doplněny i závislou větou tázací. V souvětné struktuře, jež má funkci otázky, může být obsahová věta uvozena spojkou že, viz př. (108), nebo výrazy zda, kdy, kdo, srov. př. (109). Rozdíl mezi oběma strukturami je v rovině sémantické. V př. (108) se jedná o závislou větu oznamovací. Mluvčí si je vědom platnosti obsahu vedlejší věty a pouze zjišťuje, zdali to ví i adresát. Zatímco v př. (109) jde o závislou větu tázací, neboť mluvčí neví, zda je obsah vedlejší věty pravdivý či nikoli. (108)

Víš už, že dostaneš odměnu?

(109)

Víš už, zda dostaneš odměnu?

Spojky zda, zdali, -li mohou uvozovat i vedlejší závislé věty výzvové. Jedná se o souvětné struktury, které mají v řídící větě predikáty typu žádat, prosit, vyzvat, vybídnou apod. V obsahové větě se zpravidla vyskytuje sloveso v záporu a často i modální sloveso moci. V těchto konstrukcích nelze obsah závislé věty považovat za informaci neúplnou, struktura vyjadřuje skromnou prosbu, viz př. (110): (110)

O půl třetí přišla za mnou Albína a prosila mě, zda bych jí nemohl přistavit žebřík

33

2.1. Resumé Souvětným strukturám s komplementizéry zda, zdali, -li a jestli je v české gramatografii a gramatologii vyhrazeno velice málo prostoru. Zpravidla bývají zmiňovány v rámci analýzy vedlejších vět, a to vedlejších vět obsahových tázacích jako výrazy uvozující tzv. závislou otázku zjišťovací, nebo jako náměstka uvozující obsahovou větu oznamovací. Na základě prostudované odborné literatury můžeme shrnout ty jejich vlastnosti, které jsou pro naši plánovanou analýzu relevantní: ƒ

Výrazy zda, zdali, -li a jestli jsou sémanticky ekvivalentní, tzn. lze je substituovat salva veritate (viz výše Svoboda).

ƒ

Výraz -li má oproti zbývajícím výrazům zda, zdali a jestli specifické vlastnosti, je klitikou (viz výše).

ƒ

Existuje skupina predikátů, které vyžadují nebo umožňují doplnění závislou větou tázací uvozenou výrazy zda, zdali, -li a jestli, a skupina predikátů, která tyto výrazy zakazuje, viz př. (111):

(111) (a)

Ptal se, zda přijde × *Ptal se, že přijde × *Ptal se, aby přišel

(b) Říkal, zda přijde × Říkal, že přijde × Říkal, aby přišel (c)

ƒ

*Poručil, zda přijde × *Poručil, že přijde × Poručil, aby přišel

Ve vedlejší větě, jejíž maticový predikát selektuje spojku že, může být spojka že nahrazena výrazem typu zda v důsledku modifikací uvnitř maticové věty, buď přímo realizované ve struktuře slovesa, nebo v jeho syntaktickém okolí, viz př. (112):

(112) ƒ

Zjistil, že × Zjišťoval, zda × Chtěl zjistit, zda

Ve vedlejší větě, jejíž maticový predikát selektuje spojku že nebo aby, může být

bez

intervence

z maticové

věty

místo

těchto

spojek

užito

výrazu typu zda, jímž se signalizuje neúplnost explicitní informace co do pravdivosti propozice vedlejší větou vyjadřované (viz výše).

34

Cílem naší práce bude na základě korpusových nálezů předložit možné cesty analýzy souvětných struktur s výrazy zda, zdali, -li a jestli, přičemž se změříme na objasnění následujících tvrzení: ƒ

Víme, že výraz -li má v souvětných strukturách specifické chování. Naším cílem bude popsat postavení výrazů zda, zdali, jestli a -li a vyhledat v korpusu, které slovnědruhové kategorie mohou být hostitelem výrazu -li.

ƒ

Autoři Grepl – Karlík (1986) vytvořili seznam sloves, která umožňují doplnění obsahovou větou uvozenou výrazy zda, zdali, -li a jestli. Naším cílem bude ověřit, zdali jejich seznam je exhaustivní. Pokud ne, pokusíme se na základě korpusu takový seznam vytvořit.

ƒ

Zjistit, zda platí implikace typu: závislá otázka zjišťovací → závislá otázka doplňovací a naopak: závislá otázka doplňovací → závislá otázka zjišťovací.

ƒ

Víme, že existují slovesa, která mohou být doplněna závislou zjišťovací otázkou tehdy, jsou-li nějak modifikována. Naším cílem bude zjistit, zda jsou slovesa citlivá vůči a) vidu, b) negaci, c) modální modifikaci nebo d) imperativu.

35

3. Český národní korpus Jelikož je naše analýza souvětných struktur obsahujících komplementizéry zda, zdali, -li a jestli založena především na datech Českého národního korpusu (dále ČNK), věnujeme popisu ČNK samostatnou kapitolu. Náš cíl přitom je dát čtenáři k dispozici takové informace, které mu umožní verifikaci výchozích dat, a tedy i kontrolu spolehlivosti empirického východiska práce (což je zase předpokladem pro kontrolovatelnost analytické a generalizační části práce). Charakterizujeme jednotlivé subkorpusy, se kterými jsme pracovali, popíšeme jejich složení a odůvodníme, proč jsme si je vybrali jako zdroj jazykového materiálu. Rovněž objasníme systém naší práce s ČNK a s korpusovým manažerem Bonito 8 , objasníme tvorbu a úpravu dotazů i následné vyhodnocování nalezených dokladů. U čtenářů předpokládáme alespoň základní znalost terminologie ČNK.

3.1. Korpus jako zdroj jazykového materiálu 9 ČNK je kontinuální projekt odrážející celosvětový trend v lingvistice, který se zaměřuje na získávání informací o všech jazykových charakteristikách přirozeného jazyka. Na webových stránkách ČNK se můžeme dočíst, že korpus je soubor počítačově uložených textů (v případě mluveného jazyka – přepisů záznamů mluvy), který slouží k jazykovému výzkumu, tzn. k poznání obecnějších jazykových pravidel a zákonitostí. V současné době se ČNK dělí podle lingvistického kritéria na korpusy synchronní a diachronní. Jelikož jsme v naší práci analyzovali stav současné češtiny, využili jsme pouze korpusy synchronní. Synchronní část ČNK (viz tab. 1) představuje současné české texty upravené pro vyhledávání korpusovým manažerem Bonito. Tato část korpusu obsahuje přes 100 miliónů slovních tvarů. Protože v současné době technické prostředky neumožňují pracovat se všemi složkami najednou, dělí se synchronní část ČNK na korpusy (tradičně 8

Odkazujeme na Manuál korpusového manažeru Bonito [online]. Ústav českého národního korpusu FF UK, 2005 [cit. 10. srpna 2008]. Dostupný z WWW: . 9 Informace v této části jsou převzaty z webových stránek Českého národního korpusu [online] c2004 [cit. 2009-04-23]. Dostupné z .

36

bývají označovány jako subkorpusy) psané a mluvené. Právě z obou jmenovaných typů korpusů jsme získávali jazyková data, a proto je představíme detailněji a pokusíme se postihnout jejich možnosti i omezení.

Korpusy psaného jazyka (synchronní) korpus

velikost (počet slov)

lemmatizace

morfologické značky

charakteristika korpusu

SYN2006PUB

300 mil.

ANO

ANO

korpus publicistických textů z let 1989 2004

SYN2005

100 mil.

ANO

ANO

žánrově vyvážený korpus, převažují texty z let 2000 - 2004

SYN2000

100 mil.

ANO

ANO

žánrově vyvážený korpus, převažují texty z let 1989 - 1999

FSC2000

100 mil.

ANO

NE

upravený SYN2000, referenční zdroj Frekvenčního slovníku češtiny

KSK-DOPISY

800.000

NE

NE

přepisy ručně psané korespondence z let 1990 - 2004

ORWELL

80.000

ANO

ANO

ručně označkovaný korpus Orwellova románu "1984"

Korpusy mluveného jazyka (synchronní) korpus

velikost (počet slov)

lemmatizace

morfologické značky

ORAL2008

1 mil

NE

NE

sociolingvisticky vyvážený neformální mluvené češtiny

1 mil.

NE

NE

korpus neformální mluvené češtiny

PMK

675.000

NE

NE

Pražský mluvený korpus

BMK

490.000

NE

NE

Brněnský mluvený korpus

ORAL2006

charakteristika korpusu korpus

Tab. 1: Dostupné korpusy 10

10

Tabulka je převzata z webových stránek Českého národního korpusu[online] c2004 [cit. 2009-04-23]. Dostupné z .

37

Z psaných subkorpusů jsme vyhledávali nejvíce v korpusech SYN2005, SYN2000, ojediněle jsme využili i korpusy KSK-DOPISY a SYN2006PUB. Z mluvených subkorpusů jsme používali Pražský mluvený korpus a Brněnský mluvený korpus. Korpusy SYN2000 a SYN2005 reflektují stav současné psané češtiny. Každý obsahuje 100 milionů textových slov (tzv. tokens), přičemž všechna slova jsou lematizována a morfologicky označkována. Atribut lemma umožňuje požadované slovo zobrazit jak v jeho základním, tj. slovníkovém, tvaru, tak i v ostatních deklinovaných či konjugovaných tvarech. Morfologická značka vyjadřuje gramatické kategorie daného slova. Korpus SYN2000 je složen z 60 % z textů publicistiky, z 25 % z textů odborné literatury a z 15 % z beletristických textů. Do korpusu jsou zařazeny převážně texty, které vznikly v letech 1990 – 1999, ale najdeme zde i významná díla české literatury, jež vznikla před rokem 1990 (např. Krakatit Karla Čapka, Zbabělci Josefa Škvoreckého aj.). Pro tyto starší texty platí pravidlo, že jejich autor musí být narozený po roce 1880. Korpus SYN2005 je mladší a liší se od svého předchůdce především v zastoupení jednotlivých oblastí psaných textů. Publicistika je zde zastoupena z 33 %, odborná literatura z 27 % a beletrie z 40 %, přičemž veškeré texty pocházejí z let 1990 – 2004. Texty z odborné literatury a beletrie vznikaly v časového rozmezí 1990 – 2004, ale stejně jako v SYN2000 i zde mohou být zařazeny texty starší. Publicistické texty jsou z let 2000 – 2004 a každý rok má, co se týče počtu slov, stejné zastoupení. Z uvedené charakteristiky korpusu SYN2005 vyplývá, že autoři se snažili vytvořit korpus, který by byl žánrově vyvážený, viz obr. 1.

100% 80% Odborná l. Beletrie Publicistika

60% 40% 20% 0% SYN2000

SYN2005

Obr. 1: Porovnání složení korpusů SYN2000 a SYN2005

38

Ojediněle jsme pro potřeby naší analýzy využívali i korpusy SYN2006PUB a KSK-DOPISY. Korpus SYN2006PUB je synchronní korpus psané publicistiky o rozsahu 300 milionů textových slov. Obsahuje výhradně publicistické texty od listopadu 1989 do konce roku 2004. Stejné období pokrývají i korpusy SYN2000 a SYN2005, v žádném z nich se však nevyskytuje text, který byl již jednou do některého z předchozích korpusů zařazený. Nevýhodou korpusu SYN2006PUB je jeho nevyvážené složení. Zastoupení jednotlivých titulů a roků jejich vydání i výběr použitých zdrojů jsou neuspořádané, což přispívá k tomu, že tento korpus nemůžeme považovat za dostatečně reprezentativní. Korpus KSK-DOPISY (korpus soukromé korespondence) obsahuje elektronické přepisy 2000 dopisů z let 1990 – 2004. Přepsané texty jsou opatřeny sociologickými údaji (pohlaví, věk a vzdělání) jednotlivých autorů i adresátů dopisů. Dále je zaznamenáno i teritoriální nářeční zázemí pisatelů dopisů. Ačkoli jsou data z tohoto korpusu využitelná především v oblasti lexikologie a lexikografie, pro naši práci byla přínosem především proto, že reprezentují stav obecné češtiny. Je evidentní, že charakter hledaných souvětných konstrukcí s komplementizéry zda, zdali, -li a především s výrazem jestli bude vyžadovat i prozkoumání mluvených korpusů, neboť právě ty reprezentují nejméně reglementovanou podobu češtiny. Právě proto jsme jako doplňující zdroj využili i obou mluvených korpusů. Pražský mluvený korpus (dále PMK) je prvním korpusem autentické mluvené češtiny z oblasti Prahy a jejího okolí. Obsahuje přepis 304 anonymních nahrávek (k nahrávkám jsou přiřazeny sociolingvistické informace o mluvčích) z let 1988 – 1996 s 675 000 slovy. Rozhovory jsou rozčleněny na formální a neformální; formální rozhovor je monolog vytvářený sledem odpovědí na otázky nahrávajícího, neformální rozhovor je potom dialog na předem nezadané téma mluvčích. Nepřipravenost dialogů zaručuje spontánnost jazykového jednání. Autoři projektu PMK dále uvádějí, že se jedná o přepisy tematicky neomezovaných rozhovorů a že PMK má do jisté míry celonárodní povahu, neboť v Praze se střetávají lidé z celého území České republiky. Brněnský mluvený korpus (dále BMK), korpus mluvené češtiny z oblasti Moravy, se v metodice pořizování a přepisování dialogu shoduje s PMK. BMK obsahuje přepis 250 nahrávek (asi 490 000 slov) tematicky nespecializovaných rozhovorů, jež pocházejí z let 1994 – 1999.

39

Pro potřeby naší analýzy jsme využívali, jak už bylo řečeno výše, jako základní zdroj dat korpus SYN2005, který je svým složením nejvyváženější a nejlépe reprezentuje stav současné češtiny. Ostatní korpusy nám sloužili především pro ověření a doplnění získaných dokladů.

3.2. Metodika práce s ČNK Dříve než přistoupíme k popisu metodiky naší práce s ČNK, musíme upozornit, že cílem této kapitoly není podrobná analýza získaných dokladů, ani popis námi zkoumaného jazykového jevu. Proto zde neuvádíme konkrétní dotazy, se kterými jsme v průběhu našeho zkoumání pracovali (ty uvedeme až v kapitole následující), ale pouze popíšeme systém práce s ČNK při zkoumání souvětných struktur s výrazy zda, zdali, -li a jestli, a to na obecné úrovni. Při výzkumu jazykových jevů, jenž se opírá o data z korpusu, můžeme uplatnit tři různé metody. První přístup využívá korpus pouze jako zdroj jazykových dokladů, pomocí nichž badatel ověřuje svá předchozí tvrzení. Při druhém jazykovědec naopak nejdříve podrobí korpusová data analýze a teprve poté popisuje daný jazykový jev. Třetí pak libovolně kombinuje předchozí dva postupy. V naší práci jsme využívali třetího přístupu, neboť ne vždy nám literatura poskytla dostatek tvrzení, ke kterým bychom pouze „dohledali“ příslušné jazykové doklady, a tak jsme byli velice často nuceni vytvořit na základě korpusové analýzy vlastní popis jazykového jevu. Při zkoumání souvětných struktur s výrazy zda, zdali, -li a jestli jsme využívali nejvíce synchronní korpus SYN2005 a SYN2000 (o jednotlivých korpusech více viz kap. 3.1), ve kterých jsme vyhledávali jazyková data pomocí programu Bonito. Vyhledávání jsme prováděli zadáním dané struktury do dotazovacího řádku, pokud se jednalo o dotaz skládající se z jednoho konkrétního výrazu, nebo vytvořením grafického vzorce. Při vytváření grafického dotazu jsme dále pracovali s atributy (vyjma mluvených korpusů, jež s atributy nepracují), a to zejména s lemmatem (vyhledá všechny tvary hledaného slova) a tagem (tj. vyhledávání podle morfologických značek). Na webových stránkách manuálu Bonito se můžeme dočíst, že lemmatizaci a morfologickou analýzu provádí automaticky speciální počítačové programy, a proto její úspěšnost, či chceme-li správnost, nemůže být stoprocentní (v současné době se pohybuje údajně okolo 94 %,

40

tj. zhruba každé 16. slovo je označeno špatně 11 ). Tuto nepřesnost jsme samozřejmě vzali na vědomí, a pokud to analýza vyžadovala nebo nám to množství nálezů umožňovalo, nalezené doklady jsme podrobili kontrole v podobě ručního třídění. Na tomto místě bychom rádi zmínili studii K. Olivy a D. „Johanky“ Doležalové O korpusu jako o zdroji jazykových dat (2004), v níž autoři upozorňují na jiné zajímavé problémy, které bychom rovněž měli při práci s korpusem vzít v potaz. Autoři registrují, že korpusy obsahují i určité jevy, které nejsou v souladu s jazykovým systémem (langue), a zároveň, že korpusy neobsahují jazykové konstrukce, které jsou v langue možné, avšak v reálných textech (parole) se z různých (např. ze stylistických) důvodů nevyskytují. Autoři docházejí k názoru, že nemůžeme adekvátnost nebo neadekvátnost nějaké konstrukce posuzovat jen podle toho, zda se v korpusu vyskytuje či nikoli, a tedy ani korpus sám o sobě nemůže být považován za jediný zdroj jazykových dat pro gramatický výzkum. To je závěr zcela intuitivní, ale velkou váhu má, když je i odvozen na základě jazykovědné analýzy a argumentačně podpořen jazykovými daty. Další otázka se týká reprezentativnosti korpusu. Autoři však nemají na mysli reprezentativnost ve smyslu vyváženosti složení zdrojů korpusu. Pro potřeby gramatického výzkumu požadují pokud možno kompletní zastoupení množiny jednotek (slov, slovních tvarů, kolokací a idiomů, syntaktických konstrukcí, stylistických obratů…) a pokud možno nulový výskyt jednotek, které do daného jazyka nepatří. Naši práci s korpusem a analýzu jazykových dat můžeme rozdělit do dvou fází. V první fázi jsme se snažili získat co možná nejvíce jazykového materiálu, se kterým bychom mohli později pracovat. Vyhledávané struktury jsme tedy nijak blíže nespecifikovali a ani ručně netřídili, což by bylo stejně i vzhledem k velkému počtu nálezů téměř nemožné (např. při hledání souvětné struktury, v níž je maticová věta doplněna zda-komplementovou vedlejší větou, byl počet nálezů 10 579). V druhé fázi naší práce s korpusem jsme se zaměřili na vyhledávání konkrétních jevů, které jsme potřebovali pro potvrzení nebo vyvrácení našich hypotéz. Vytvářeli jsme již konkrétní, mnohdy složitě strukturované dotazy, které jsme podle potřeby třídili pomocí pozitivních či negativních filtrů, nebo jsme je třídili ručně. Doklady nalezené 11

Informace jsou převzaty z webových stránek Českého národního korpusu[online] c2004 [cit. 2009-1110]. Dostupné z .

41

v ČNK jsme dále porovnávali s příklady, které jsme získali z odborné literatury, ale i z dalších zdrojů (internet, reálná komunikace). Pokud jsme v ČNK nenašli strukturu, kterou český rodilý mluvčí pokládá za gramaticky správnou, nebo aspoň jednoznačně neodmítá pro gramatickou nesprávnost (jak jsme uvedli výše, korpus nemusí obsahovat všechny možné konstrukce, dodejme teď, že může naopak obsahovat konstrukce evidentně gramaticky chybné, např. když se do něho dostane jazykovědná studie obsahující jako důkaz teorie struktury defektní, tj. s *), vytvořili jsme si vlastní konstrukci, jejíž ne/gramatičnost jsme ověřovali dotazníkem, který jsme předložili vybrané skupině rodilých mluvčích 12 .

12

Účastníkům výzkumu, tzn. rodilým mluvčím ve věku 14 – 60 let, byly předloženy souvětné struktury obsahující námi zkoumány jev. Ti podle své jazykové intuice posuzovali gramatičnost struktur, přičemž měli na výběr hodnocení: určitě gramaticky správný (bez označení), ne zcela jistě gramaticky správný (?) a určitě gramaticky defektní (*).

42

4. Analýza získaných dat V hlavní části naší práce přinášíme analýzu souvětných struktur s výrazy zda, zdali, -li a jestli, která spočívá v potvrzení, vyvrácení či doplnění hypotéz získaných z odborné literatury (viz kap. 2). Jelikož odborná literatura nepřináší vždy deskriptivně adekvátní popis námi sledovaných konstrukcí, naší ambicí bude přispět do diskuze vlastními poznatky, které vznikaly v průběhu našeho zkoumání na základě analýzy získaných dat. Jednotlivá tvrzení doplňujeme vždy příkladovými větami, jejichž funkce je pouze ilustrační, a tedy netvoří vyčerpávající přehled konstrukcí daného typu. Uvedené doklady z ČNK neupravujeme a uvádíme jejich kontextové okolí (je přednastaveno v korpusu), dále uvádíme podobu zadávaného dotazu a zdroj (korpus a jeho typ, internetová diskuze apod.). Není-li zdroj uveden, jedná se o příklad z odborné literatury nebo příklad, který jsme vytvořili na základě vlastního jazykového povědomí.

4.1. Pozice výrazů zda, zdali, jestli a -li v souvětných strukturách 4.1.1. Pozice výrazů zda, zdali a jestli Rozbor dat získaných z ČNK ukazuje, že výrazy zda, zdali a jestli, uvozují-li vedlejší větu obsahovou, se nachází vždy na první pozici, a to jak v případě, kdy je vedlejší věta postponovaná, tj. následuje za větou maticovou, viz př. (1) – (15), interponovaná, tzn. je vložena do maticové věty, tj. typ Petr se zeptal, zda bude zítra doma, Pavla – zde však nemáme žádné doklady z ČNK (jedná se asi o strukturu silně kontextově zapojenou v mluveném projevu, soudě tak na základě naší jazykové intuice), tak i v případě, kdy je vedlejší věta anteponována, tj. předchází větě maticové, viz př. (16) – (27). Struktura: Snom – PREDvf – zda+SENT Korpus: syn2005 Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 10579

43

(1)

čtvrtsekundy

dokázal

tým

rešeršérů

zodpovědět

veškeré

fundamentální filozofické otázky bytí . < Věděli , zda> předmět existuje , i když se na něj zrovna nedíváme ( odpověď zní ano ) , zda existuje Bůh (SYN2005) (2)

veskrze negativní vyjádření celkových zhodnocení fyzických i duševních kvalit , je třeba si < ujasnit , zda> je tento výraz pro lidi trpící následky nějakého postižení ještě relevantní . Nestal se (SYN2005)

(3)

vám , " odvětil superintendent nepříjemným tónem . Geoffrey se co možná nejsrozumitelněji < otázal , zda> by mu tedy nechtěl vysvětlit , proč se mu asi (SYN2005)

(4)

pane Turku , pokud by to mělo pokračovat , obávám se , že bych byl nucen velice pečlivě < zvážit , zda> ministerstvo dopravy má i nadále zastávat vůči automobilovému průmyslu svou dosavadní preferenční (SYN2005)

(5)

straně zvláštně lepkavou . Zásah do hlavy šel tak , že půlka tváře byla neporušená . Lucco < uvažoval , zda> fotka post mortem by mohla milosrdně vyhladit tu půlku , co je v pořádku , a poodhrnul z (SYN2005)

Struktura: Snom – PREDvf – zdali+SENT Korpus: syn2005 Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [word="zdali"]) Velikost: 540 (6)

Krátce před čtvrtou se ozvalo to pravé zazvonění . Solidně znějící mužský hlas se mě opatrně < zeptal , zdali> se dovolal správné . Ujistil jsem ho , že má - li zájem strávit hezké chvíle ve dvou v diskrétním (SYN2005)

(7)

nechtěl , film událostí mi běžel před očima , analyzoval jsem každý počin svůj i jejich , < zkoumal , zdali> bylo moudré to či ono , vzpomínal jsem na minulost a snoval plány do budoucnosti . . . až (SYN2005)

44

(8)

jestli je to její zvyk , nebo projev nervozity . " Ne . Oča . Čaj . Než odejdeš , mohla bys mi < říct , zdali> se v posledních letech objevil v téhle vesnici někdo nový ? Snažím se najít devítiletou (SYN2005)

(9)

zvládneš tuhle lekci , pozoruj jiné samuraje , jak mají zavázaný pás . Tohle pozorování tě < poučí , zdali> je ten člověk zběhlý v podstatě umění meče , nebo zdali se svými meči jen chvástá . " Pod (SYN2005)

(10)

cítím , že mám šanci na tomto malém kousku Jamata obnovit soulad Neznám důvod nesouladu a < nevím , zdali> se mi podaří napravit ho , ale , má paní , chtěl bych se o to pokusit . Jestli se mi to (SYN2005)

Struktura: Snom – PREDvf – jestli +SENT Korpus: syn2005 Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [word="jestli"]) Velikost: 12018 (11)

stále se ohlížel . Uprostřed tábořiště byl strom , na který mýválek kousek vylezl a teď se < díval , jestli> to myslím vážně . Teprve když jsem ho zatahal za ocásek , rozmyslel si to a hupky pěkně (SYN2005)

(12)

zlomyslně poukazovat , že s holkou sotvakdy promluvil a celá je mu šuma fuk . Jako šílený začal < zvažovat , jestli> nemá přidat další , tentokrát hranatou závorku s nějakou prostou , leč srdečnou větičkou i (SYN2005)

(13)

necítí . Míjel drsně vyhlížející mladíky obklopené hejnem fotoreportérů , kteří ty spratky < přemlouvali , jestli> by nemohli tu a tam hodit nějakou tou cihlou . Prošel kolem zástupce náčelníka londýnského (SYN2005)

(14)

Uvědomoval si , že tohle parádně zazdil . Vytáhl tedy z minibaru skotskou , a zrovna když začal < přemítat , jestli> se nemá svléknout a trochu ručně relaxovat , ozvalo se zaklepání na dveře . Tak přece se (SYN2005)

45

(15)

jsem s ním velice spokojený , " odpověděl Digby . " Neptal jsem se vás na vaše pocity , chci < vědět , jestli> jste připravený , " štěkl Ingmar Bresslaw . " Doufám , že jste do textu nevrtal . Přečtete (SYN2005)

Struktura: Zda+SENT– Snom – PREDvf Korpus: syn 2005 Dotaz : “Zda” Velikost: 1152 (16)

žena postupně kladla , když se svlékala . Budíček na nočním stolku se zastavil ve 2.34 . < Zda> to bylo ráno nebo odpoledne , to se zjistit nedalo . Na stěnách nevisel žádný obraz a všechny (SYN2005)

(17)

zavolal : " Bratr Cadfael z opatství , paní ! Cynric říkal , že mě potřebujete kvůli děcku . " < Zda> mu uvítání zajistilo jeho , anebo Cynrikovo jméno , to nebylo jasné , ale uvnitř se okamžitě (SYN2005)

(18)

se tahle záležitost bude vyvíjet tak , jak jsem to vykoumal , ten případ teprve začíná . < Zda> to tak bude , či nebude , to ovšem nevím . " " Vy jste úplný blázen , Donalde , anebo máte (SYN2005)

(19)

ještě v jiné úloze - jako " mluvčí chudých a trpících , bojující proti utlačovatelům " . < Zda> mu opravdu záleželo na osudu chudých a utlačovaných , to věděl jedině on sám . Tak či onak (SYN2005)

(20)

sousední Gillovy farmy odkoupení jeho statku za skvělou cenu , hnal ho Wincott Gill brokovnicí . < Zda> je to pravda nebo ne , to se patrně nedozvíme , ale Gillovi si své pozemky ponechali . Dlouhé (SYN2005)

Struktura: Zdali+SENT – Snom – PREDvf Korpus: syn2005 Dotaz: "Zdali" Velikost: 87

46

(21)

k němu už dlouho nemluvily , protože ho opustily , jako se stěhuje duše z hříšného těla . < Zdali> to dokáže , neměl zdání . Seřazoval si myšlenky . Rozbíhaly se , jako kdyby jim nebyl dost (SYN2005)

(22)

uprostřed tmy matčina lůna . Proto veškeré tvary a podoby světa vnímáme prostřednictvím fosfenů . < Zdali> je něco krásné nebo ošklivé , zjistím , až když to porovnám se vzorem fosfenu . Celá estetika (SYN2005)

(23)

jak se dosud neznámá budoucnost mění v nesmazatelnou minulost , stává se risk jistotou . < Zdali> takhle uvnitř přemýšlíme všichni , už je jiná otázka . Člověk se nemůže zbavit instinktivního (SYN2005)

(24)

nerozumím se mu vyrovnalo . Pouhý jejich zvuk v něm vyvolával dobrou náladu . Natož obsah . < Zdali> mu dobrá nálada vydrží , nevěděl . A nerozuměl jí . " Já se mám tak , že si nemám ani na (SYN2005)

(25)

mladý učitel Fischer , roztomilá osobnost , jemuž jsem po letech v Pacově osobně poděkoval . < Zdali> jsem sobotáles odváděl , již nepamatuji , ale to pamatuji , že když bylo odbyto slabikování (SYN2005)

Struktura: Jestli +SENT– Snom – PREDvf Korpus: syn2005 Dotaz: "Jestli" Velikost: 9564 13 (26)

se jmenoval De Soto . Když se o tom doslechla Muriel Chessová , vypadala celá postrašená . < Jestli> to opravdu byl Degarmo , dá se to snadno zjistit . Ten druhý důvod je , že v Chessově chatě (SYN2005)

13

Uvedený počet nálezů v sobě zahrnuje především ty struktury, ve kterých výraz jestli uvozuje vedlejší větu podmínkovou. Program Bonito neumožňuje tyto struktury eliminovat jinak než ručním tříděním, a to je, vzhledem k vysokému počtu nálezů, úkol časově velmi náročný, proto zde uvádíme celkový počet nalezených dokladů.

47

(27)

most a silnici . Pokud byl ten mladík před necelou půlhodinou v chatě nemůže být daleko . < Jestli> zabil nebo ne , to je zatím otevřená otázka , ale nejdřív ho potřebujeme chytit a bezpečněi (SYN2005)

Z uvedených příkladů můžeme vypozorovat, že klitiky následují vždy po výrazech zda, zdali a jestli, a to buď bezprostředně, viz př. (14), nebo až po nějaké další frázi, viz př. (5). Při koordinaci dvou vedlejších vět se výrazy zda, zdali a jestli v druhé větě nacházejí bezprostředně za spojovacím výrazem, viz př. (28) – (33), přičemž jak ukazuje př. (33), výrazy můžeme libovolně kombinovat. Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [word="zda"] []{1,13} [word="zda"]) ([tag="V.*"] [word=","] [word="zdali"] []{1,13} [word="zdali"]) ([tag="V.*"] [word=","] [word="jestli"] []{1,13} [word="jestli"]) ([tag="V.*"] [word=","] [word="zda"] []{1,13} [word="jestli"]) (28)

pan doktor nemá co pít ! " Zazvonil telefon , meziměstská , a dentista Páv z Jilemnice se < pídil , zda opravdu pořádá Hubertus líbací večírky a zda> skutečně na to najal břišní tanečnici , " Něco na ten způsob , pane doktore , " povídá Volráb (SYN2005)

(29)

Jak může vědět , zda jeho slova nebo lekce udělené životem k něčemu prospějí , jak může < vědět , zda se v Ciaranově ubité mysli pohnula jiskřička lítosti , nebo zda> dokáže soucítit pořád jen sám se sebou ? Pocítil náhlou únavu . Pohlédl na Hugha s poněkud (SYN2005)

(30)

obraz Jihu . " To si nemyslím . Vyprávěl jsem jenom , co mi pár lidí řeklo a co jsem viděl . < Nevím , zdali to byli typičtí představitelé ani zdali> se z toho dá vyvodit nějaký závěr . Ale přece jenom vím , že je to rozrušená oblast a národ (SYN2005)

(31)

Natovi neřekla , není třeba . Všechno může fungovat jako předtím . Což nechce . Nedokáže < odhadnout , zdali se z toho bude radovat , zdali> si bude zoufat , nebo jestli bude mít vztek ; když vezme potaz jeho city k jeho dvěma ratolestem (SYN2005)

48

(32)

Měla takové tušeni , že ví , co se tam nahoře děje , a proto se dal do poklusu . Otázkou < zůstává , jestli jí to řekne na rovinu anebo jestli> si to nechá pro sebe , protože si myslí , že by ji jen vystrašil . Dveře do reaktorové haly (SYN2005)

(33)

zase jednou na pracovní , a nabídl k čaji zákusky , s chutí se do nich pustila , až jsem se < polekal , zda u ní nepropukla bulimie a jestli> nějaký drobeček zbude i pro mě . Zbyl . Dali jsme se do díla . Zeptal jsem se Marie na anglický (SYN2005)

Tvrdíme, že mezi výrazy zda, zdali, jestli není žádný strukturní rozdíl. Toto tvrzení opíráme jednak o empirická data (všechny výrazy obsazují tutéž syntaktickou pozici ve vedlejší větě (viz nálezy v ČNK), jednak o už uvedený test citlivosti komplementizéru na neutralizaci kladu a záporu (viz kap. 2), jednak o intuici při sémantické interpretaci struktur s těmito výrazy: ve stejné syntaktické pozici jsou vzájemně nahraditelné salva veritate. Otázkou zůstává, zdali je mezi těmito výrazy nějaký rozdíl stylistický. To se dá zjistit na základě analýzy dat z korpusu, pokud se bude sledovat, zda výskyt toho kterého spojovacího výrazu je nějak statisticky významněji asociován s určitým typem textu. Vlastní výzkum by ovšem přesáhl časové možnosti této práce.

4.1.2. Pozice výrazu -li Z odborné literatury víme, že výraz -li má specifické vlastnosti. Na rozdíl od výše zmiňovaných výrazů zda, zdali a jestli je výraz -li klitika (příklonka), což předurčuje některé jeho vlastnosti: nachází se vždy v tzv. postiniciální pozici, což je pozice za první syntaktickou frází. To dosvědčují i vyhledávky v ČNK (respektive absence jazykových nálezů se strukturou jinou než s -li v postiniciální pozici v ČNK). Z analýzy nálezů z ČNK můžeme odhalit, k jakým dalším výrazům se -li může přiklánět. Zde je nutné říci, že výraz -li bývá tradičně ve školních mluvnicích řazen mezi hypotaktické spojovací výrazy podmínkové, tedy takové, které vyjadřují, že vedlejší věta je v podmínkovém vztahu k větě hlavní. Takové konstrukce nejsou však v centru našeho zájmu, proto struktury s vedlejší větou podmínkovou budou pro naše další zkoumání irelevantní. Nyní se podíváme, které slovnědruhové kategorie mohou být hostitelem výrazu -li:

49

Výraz -li může být podle nálezů z ČNK připojen z hlediska slovnědruhového k slovesu (nejvíce zastoupená možnost), viz níže. Slovesa rozdělujeme na slovesa lexikální (plnovýznamová) a slovesa funkční (pomocná). Korpus: syn2005 Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [tag="V.*"] [word="-"] [word="li"]) Velikost: 4376 (34)

člověk se stará co sehnat a nikdo se moc < neptá , je - li> už lovecká sezóna . Myslivecké úřady se na to dívají shovívavě . Zvěře i ryb je dost , (SYN2005)

(35)

vyběhla laň . Ale byla sama . A zatím co jsem < dumal , je - li> to tentýž kus , který jsem tu už párkrát viděl , odpověď přišla sama . Viděl jsem , že tak (SYN2005)

(36)

bohatě za to ! Jak všichni myslivci dobře < vědí , jde - li> člověk za velkou trofejí , častěji to spíš nevyjde než opačně . Samozřejmě , že je možné (SYN2005)

(37)

vody blízko břehu . Ale teď nikdo z nás < nevěděl , jsme - li> na sever , či na jih od přístavu . Mysleli jsme , že spíš na sever , a tak jsme vyrazili (SYN2005)

(38)

jsem měl zřetelný dojem , že se Meluzín < rozmýšlí , má - li> se mi s něčím svěřit nebo ne . Po té zmínce se najednou rozhodl , že svoji záležitost " (SYN2005)

(39)

teď se objevila druhá možnost : co když < váhal , má - li> nebo nemá zavolat na gestapo ? A proč nezavolal ? Ta otázka se mi vracela s neodbytností (SYN2005)

(40)

jsem vešel jakoby nic . Nenápadně jsem se < díval , neprochází - li> se tam nenápadný pán . Procházel se tam . Jenomže nebyl nenápadný . Měl myslivecký klobouki (SYN2005)

Z výše uvedených nálezů lze vyčíst, že hostitelem -li může být plnovýznamové sloveso. Klasickým příkladem je sloveso být; jako lexikální je hostitelem -li, jako auxiliár nikoli, viz př. (41) × (42):

50

Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [lemma="být"] [word="-"] [word="li"]) Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [tag="V.*"] [word="-"] [word="li"]) (41)

člověk se stará co sehnat a nikdo se moc < neptá , je - li> už lovecká sezóna . Myslivecké úřady se na to dívají shovívavě . Zvěře i ryb je dost , (SYN2005)

(42)

snad týden , snad měsíc . Ale bylo možno se vytáhnout z odpovědnosti , protože naděje tolik < nevážila , hodili - li> jste ji na misku vah , protože to byla naděje cizího , neznámého člověka , jeho , soukromá (SYN2005)

Sloveso být se jako lexikální sloveso chová coby klasická kopula, viz př. (43), coby futurální auxiliár, viz př. (44), coby součást pasivní konstrukce, viz př. (45), přirozeně pak coby „zástupné“ sloveso, viz př. (46), a coby existenciální sloveso, viz př. (47): Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [lemma="být"] [word="-"] [word="li"]) (43)

četnici obrátili strnulé tělo na záda a začali mu přivazovat dole nohy ke kůlu . Jovan přitom < zkoumal , je - li> muž živ , a pozorně si prohlížel obličej , který mu najednou připadal opuchlý , širší a (SYN2005) × *…Jovan přitom zkoumal, živ-li muž je, a pozorně…

(44)

na sebe . Vzácná paní byla v Praze , moc toho přivezla , ale nic neukázala . Když jsem se < zeptal , budu - li mít> ty , filajové ' , řekla jen : , Leda bys bláznil ! ' A tak asi Zdeňa taky nebude mít šléf (SYN2005) × *…Když jsem se zeptal, mít-li budu ty fialové…

(45)

poznámku trochu utlumila , zeptala se Frída na plat . " Teprve po měsíční zkušební lhůtě se < uváží , bude - li vyplácen> nějaký plat , " řekl učitel . " To je ale pro nás kruté , " řekla Frída . " Máme se vzít (SYN2005) × *…Teprve po měsíční zkušební lhůtě se uváží, vyplácen-li bude nějaký plat…

(46)

zvěře a jezera plná ryb . Když je lednice prázdná , člověk se stará co sehnat a nikdo se moc < neptá , je - li> už lovecká sezóna . Myslivecké úřady se na to dívají shovívavě . Zvěře i ryb je dost , a 51

(SYN2005) × *…nikdo se moc neptá, už-li je lovecká sezóna… / *…nikdo se už neptá, lovecká-li je už sezóna… (47)

někoho je a pro někoho není . Všecko záleží na člověku . Dokud budou lidi žít , dotud budou < přemýšlet , je - li> Bůh nebo není . " " A jestli je , Avďaji , kde je ? " " V nás , v našich myšlenkách , v (SYN2000) × *…dotud budou přemýšlet, Bůh-li je nebo není…

Obdobná situace je i u kondicionálu minulého a pasivního přechodníku. Ačkoliv v tomto případě nemáme k dispozici nálezy z ČNK, soudíme tak na základě dotazníků, jež jsme předložili rodilým mluvčím. Výsledky ukazují, že v kondicionálu minulém mluvčí považují za gramaticky správné, je-li hostitelem -li pomocné sloveso být, ostatní varianty shodně vnímají za gramaticky defektní, viz př. (48)(a) – (c). V případě pasivního přechodníku, viz př. (49), obě varianty považovali respondenti za negramatické (důvodem je asi archaičnost slovesných tvarů), přičemž se více přikláněli k variantě první, tj. př. (49)(a). (48) (a)

Petr zjišťoval, byla-li by Eva přišla

(b)

* Petr zjišťoval, byla by-li Eva přišla

(c)

* Petr zjišťoval, přišla-li by byla Eva

(49) (a)

?Petr se ptal, jsa-li povolán

(b)

* Petr se ptal, jsa povolán-li

Rovněž slovesa modální a fázová se chovají jako plnovýznamová, tzn. skládá-li se predikát z modálního/fázového slovesa a ze slovesa plnovýznamového v infinitivu, pak hostitelem -li je modální sloveso, viz př. (50) – (54), nebo fázové sloveso, viz př. (55) a (56): Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [lemma="moci"] [word="-"] [word="li"]) ([tag="V.*"] [word=","] [lemma="chtít"] [word="-"] [word="li"]) ([tag="V.*"] [word=","] [lemma="umět"] [word="-"] [word="li"]) ([tag="V.*"] [word=","] [lemma="muset"] [word="-"] [word="li"]) ([tag="V.*"] [word=","] [lemma="smět"] [word="-"] [word="li"])

52

(50)

nutno , co je třeba , co by bylo neuvážené a co je v rozporu se zájmy dětí . Je ochoten to i < poradit , může - li> to posloužit jeho vlastnímu cíli . " Určitě nebudu manželovi nic ani vyčítat ani ho vyhánět (SYN2005) × *…je ochoten i poradit, posloužit-li to může jeho vlastnímu cíli…

(51)

před nimi stanul Madog a řekl asi tolik , že se možná schyluje k bouřce , a tak by se měli < rozhodnout , chtějí - li> raději zůstat , kde jsou , nebo okamžitě nastoupit do loďky a co nejrychleji se po proudu (SYN2005) × *…a tak by se měli rozhodnout, zůstat-li raději chtějí…

(52)

Nikdo mi to neřekl , " pravil tiše . " Uhodl jsem . Byla to dobrá trefa ,že , mademoiselle ? < Víte , neumíte - li> hádat , nemá cenu být detektivem . " Dívka kráčela několik minut potichu vedle něj . Pak (SYN2005) × *…Víte, hádat-li neumíte, nemá cenu…

(53)

otráven lidskou zbabělostí ; bylo to hrozně nechutné . Víte , že mám rád lidi , a mne hrozně < zraňuje , musím - li> jimi opovrhovat . Jsem dnes opravdu nešťastný ; prosím Vás , má holčičko , která jste na (SYN2005) × *…a mne hrozně zraňuje, opovrhovat-li jimi musím…

(54)

ženu zpátky na pevninu ? Blížily se čluny . Loď znehybněla mezi moly . Jedna rybářská bárka < požádala , smí - li> projet . Muž však byl zraněný . Musí ho tu nechat . Naložili ho do špináglu . . . Ženy na (SYN2005) × *…Jedna rybářská bárka požádala, projet-li smí…

Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [lemma="začít"] [word="-"] [word="li"]) ([tag="V.*"] [word=","] [lemma="přestat"] [word="-"] [word="li"]) (55)

naši vojáci . Odzbrojením jim ji vezmeme . Ovlivní to i miliony dělníků v Německu . A co se < stane , začne - li> šest milionů těchto dělníků sypat písek do německých strojů ? Proto musím co nejdůrazněji (SYN2005) × *…A co se stane, sypat-li začne šest miliónů těchto dělníků…

53

(56)

láskou . Miluje ho jako obraz dobrého člověka , poctivé duše . Jako bílého anděla . Nechci < vědět , přestal - li> bych ji kdy milovat , to teď nemá význam . Ani zda Věra mne . Její nepřítomnost , to , že (SYN2005) × *…Nechci vědět, milovat-li bych ji přestal kdy…/ *…Nechci vědět, bych-li milovat ji kdy přestal…

Vyskytne-li se kombinace modálního a fázového slovesa, pak se výraz -li váže k modálnímu slovesu (viz př. (57)), neboť zpravidla modální sloveso stojí před fázovým a fázové před plnovýznamovým a výraz -li, jak už bylo řešeno výše, se vždy nachází v tzv. postiniciální pozici. Dotaz:

([lemma="chtít"]

[word="-"]

[word="li"]

[]{1,2}

[lemma="začít"]

[tag="V.*"]) (57)

až k Schopenhauerovi a Nietzschemu . V Rusku měla obrovský vliv , kterému Malevič nemohl < ujít , chtěl - li vůbec začít> filozofovat . Tzv . aktuální argumentace k teorii bezpředmětnosti poskytla filozofie přírodních (SYN2000) × *…V Rusku měla obrovský vliv, kterému Malevič nemohl ujít, začít-li vůbec chtěl filozofovat…

U dalších složených tvarů slovesa, u indikativu préterita, viz př. (58) – (60), a kondicionálu, viz př. (61) – (63), je hostitelem -li plnovýznamové sloveso (ve tvaru participia) a sloveso být je funkčním auxiliárem. Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [tag="V.*"] [word="-"] [word="li"] [lemma="být"]) (58)

bych si vzpomněla . " " Francouze ? " " Neptejte se , odpovězte ! Toho , koho určím . Chci < vědět , mluvil - li jste> teď vážně . " Tak soustředěně a netrpělivě čekala na odpověď , že mi z toho bylo až divně (SYN2005) × *…Chci vědět, jste-li mluvil vážně…

(59)

Její prsty se mi probíraly ve vlasech . < Nevím , cítil - li> jsem tehdy takové blaho jako teď , kdy vzpomínám . Polena v plotně

54

popraskávala . Někdy (SYN2005) × *…Nevím, jsem-li cítil tehdy takové blaho… (60)

alternativy bytí a jim podobné nesmyslnosti . < Nevím , slyšel - li> jste někdy o podobném ; zde u nás bývalo podobných chýr jako naseto . Všichni jejich proroci (SYN2005) × *…Nevím, jste-li slyšel někdy o podobném…

(61)

bys dopadl s každou zle . A neženit se - < nevím , dokázal - li> bys to . Jednak by tě ženské nenechaly na pokoji , a jednak by sis třeba sám myslil , žes (SYN2005) × *…nevím, bys-li to dokázal…

(62)

na tom už tolik nezáleží . Ona sama ovšem < neví , zvolila - li> by si ‚ještě teď úděl Mariin , ale ona už nemá co volit . Ví , že se rozcházejí se sestrou (SYN2005) × *…neví, by-li zvolila si ještě teď úděl Mariin…

(63)

se bude vdávat , hned po žních . Měl jsem < vyzkoumat , šel - li> bys jí za družbu . Ona tě potom taky pozve , ale teď se stydí , dokud nic nevíš . " Byl (SYN2005) × *…Měl jsem vyzkoumat, bys-li šel jí za družbu…

Za archaické nebo dokonce za negramatické považovali dotazovaní rodilí mluvčí tvary, kdy v préteritu ve 2. osobě singuláru je hostitelem sufixu -s (zkrácená, hovorová podoba pomocného slovesa být) výraz -li, viz př. (64)(a), tak i druhou možnou variantu, tj. tvary, kdy je v préteritu ve 2. osobě singuláru je sufix -s připojen přímo k plnovýznamovému slovesu, viz př. (64)(b). Za zmínku jistě stojí, že většina dotazovaných rodilých mluvčí upřednostňovala, byla-li jim poskytnuta možnost volby, druhou variantu., tj. př. (64)(b). (64) (a)

Petr se ptal, věděl-li jsi o té nehodě → *Petr se ptal, věděl-lis o té nehodě

(b)

Petr se ptal, věděl-li jsi o té nehodě → ?Petr se ptal, věděls-li o té nehodě

Rovněž absence nálezů těchto tvarů v ČNK, a to jak v korpusech SYN2005, SYN2000, tak i v mluvených korpusech PMK a BMK (jedinými doklady, jež se nám 55

podařilo získat, jsou nálezy získané z internetového vyhledavače, viz př. (65) a (66)), poukazuje na fakt, že tyto tvary se v současné češtině nevyskytují. Zdali se jedná o archaismus, nemůžeme s určitostí říct, neboť situaci ve staré češtině nikdo nekomentuje. (65)

Věděl-lis tehdáž, že jsi měl se naroditi, a počet dnů tvých jak veliký býti má? (Kniha Jobova 38)

(66)

Ono kdybys možná dotyčný zavýrovaný soubor (věděls-li, který to je) poslal Alwilu na analýzu…(internetová diskuze)

Data z ČNK potvrzují, že hostitelem výrazu -li je plnovýznamové sloveso, viz př. (67), a potvrzují tak predikce plynoucí z toho, že -li je klitika. (67) (a)

Zkoumal, přišel-li jsem

(b)

*Zkoumal, -li jsem přišel

(c)

*Zkoumal, jsem-li přišel

(d)

*Zkoumal, -li jsem zdráv

(e)

Zkoumal, jsem-li zdráv

Tato data ukazují také syntaktickou konfiguraci, která umožňovala aglutinaci -li k tvaru 3. os. sg. jest (jakožto tvaru slovesa být maximálně bezpříznakovému), tedy kontext pro vznik komplementizéru jestli: (67) (b') (e')

*Zkoumal, jest-li přišel Zkoumal, jest-li zdráv → Zkoumal, jestli jsem/jsi/je//budu//byl zdráv

Tento kontrast vede k hypotéze, že kontext pro vznik komplementizéru jestli tvoří lexikální auxiliár. To odpovídá diachronii, viz Bauer (1960: 155). Poučný je taky jeho příklad s funkčním auxiliárem, potvrzující platnost př. (67)(b) ve staré češtině: učinil-li jest, jakož jemu byl kázal, viz Bauer (1960: 154). Dále nás zajímalo, zda je možné, aby hostitelem -li byl jiný výraz než tvořící součást predikátu (při zachování druhé pozice klitiky), jak to ukazuje př. (68)(a), a zda

56

v takovém případě je pořadí klitik pevné, nebo volné, tzn. jestli je možná jen konfigurace typu (68)(a), nebo jen (68)(b), nebo zda jsou možné obě varianty. (68) (a)

?Zkoumal, já-li jsem přišel

(b)

?Zkoumal, já jsem-li přišel

Na naši otázku se ovšem nepodařilo nalézt odpověď, neboť takové struktury se v ČNK nevyskytují. Dotazovaní rodilí mluvčí je považovali za gramaticky defektní, popř. za archaické. Nálezy v ČNK ukazují, že je možné výraz -li přiklonit i k substantivu, viz př. (69), či adjektivu, viz př. (70). Zcela ojediněle jsou hostitelem -li i jiné slovní druhy; číslovka neurčitá, viz př. (70) nebo příslovce, viz př. (72), přičemž všechny zmiňované případy jsou archaické a vyskytují se především v umělecké literatuře. Korpus: syn2005 Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [tag="N.*"] [word="-"] [word="li"]) Velikost: 3 (69)

si Míša přehodil přes hlavu pytel a práskaje bičem , hajza hó , shání voly k salaši . Ani < nepoznáš , zvíře - li> to , keř nebo balvan ; ale moudré psisko je Čuvaj , sám oběhne stádo a žene voly , jen zvonění (SYN2005)

Korpus: syn2005 Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [tag="A.*"] [word="-"] [word="li"]) Velikost: 5 (70)

může - li to s bezpečností býti , nám některou pěknou Turkyni okázal , abychom také věděti < mohli , pěkné - li> v Turcích ženské pohlaví jest , " napsal později Středoevropan , dychtivý poznat všechny (SYN2005)

57

Korpus: syn2005 Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [tag="C.*"] [word="-"] [word="li"]) Velikost: 1 (71)

sami . Dal jsem Vám od dr . Poláka poslat honorář za otištění Vaší básně o Taussigovi ; ale < nevím , mnoho - li> Vám čeští židé poslali . Pište nám brzo , tentokrát jste dlouho nepsal . Pozdravujte ode (SYN2005)

Korpus: syn2005 Dotaz: ([tag="V.*"] [word=","] [tag="D.*"] [word="-"] [word="li"]) Velikost: 10 (72)

objevil svobodný muž , začal být považován za možného nápadníka . Byl pozván znovu , pak se už < čekalo , brzy - li> se vyjádří . Honba na ženicha duchaplným rozhovorům o umění , politice , či dokonce filozofii (SYN2005)

Při pozorování toho, jaké jiné výrazy než verbální mohou být hostitelem klitiky -li, se logicky vnucuje tato otázka: Jak je možné, že -li aglutinovalo k zda (a vytvořilo tak komplementizér zdali), když -li klitizovalo jen k slovům autosémantickým? Vlastně by se – soudě tak na základě dat z Bauera (1960: 154) potvrzených naší analýzou -li – ani neměla vyskytnout syntaktická konfigurace, která by funkčně licencovala kookurenci zda a -li. Synchronní analýza v teoretickém rámci, který má tato práce k dispozici, k tomu nedává žádné vysvětlení, diachronní popis Bauerův existenci zdali jen registruje, ale nic o jejím vzniku neříká, byť je to evidentně struktura bimorfematická.

4.2. Predikáty Grepl – Karlík (1986) vytvořili seznam predikátů, které umožňují/vyžadují doplnění vedlejší větou obsahovou, jež je uvozena výrazy zda, zdali, jestli a -li. Predikáty rozdělili do pěti skupin: (a) popisující získávání informací řečovou činností

58

(např. ptát se, dotazovat se, informovat se aj.), (b) popisující získávání informací rozumovou činností (např. rozmýšlet se, vzpomínat, rozhodovat se aj.), (c) popisující získávání informací smyslovými vjemy (např. dívat se, prohlížet si, čichat aj.), (d) popisující získávání informací činností (např. pátrat, zkoumat, kontrolovat aj.) a (e) vyjadřující strach, obavu nebo úlek (např. bát se, lekat se, hrozit se a další), více viz kap. 2. Naší ambicí bude tento seznam doplnit o další predikáty, přičemž se přidržíme rozdělení, které Grepl – Karlík nabídli (lepší vnitřní klasifikaci se nám nepodařilo zkonstruovat), s tím rozdílem, že predikáty dále rozdělíme do tří skupin. K tomuto třídění jsme dospěli jako k výsledku naší snahy, aby se naše analýza opírala o formální kritéria, která jsou spolehlivější než kritéria sémantická. Grepl – Karlík jsou si možná vědomi, že jejich klasifikace je subjektivní, jsouc založena na tzv. věcněsémantické hodnotě predikátů (à la Šmilauer), protože v následující Skladbě češtiny z r. 1998 už takovou klasifikace nemají. Naše kritérium je dobře kontrolovatelné. Všímáme si toho, jakou spojkou může nebo musí být komplementová věta uvozena. Podle toho rozlišujeme: 1) Predikáty vyžadující jen komplement typu zda/zdali/jestli/-li CP (a tedy i whkomplement): (73) (a)

Zeptal se, zda přijde

(a')

Zeptal se, kdy přijde

(b)

*Zeptal se, že přijde

(c)

*Zeptal se, aby přijde

2) Predikáty, které vyžadují komplement typu že CP a umožňují komplement typu zda/zdali/jestli/-li CP, přičemž zda je suplementem, který otvírá pravdivost propozice komplementové věty; taková struktura tedy podle Daneše – Hlavsy (1987, 157 – 161) vyjadřuje explicitní informaci neúplnou: (74) (a)

Věděl, že Petr přijde

(b)

Věděl, zda Petr přijde

(b')

Věděl, kdy přijde

(c)

*Věděl, aby Petr přišel

59

Rozdíl mezi selektovaným zda-komplementem a neselektovaným, jen suplementovým zda-komplementem se manifestuje očekávaně; ukážeme ho na wh-komplementu, kde je zřetelnější, viz př. (75) a (76): (75) (a) (b) (76) (a) (b)

Zeptal se, kdy přijde *Zeptal se, že přijde v neděli Věděl, kdy přijde Věděl, že přijde v neděli

3) Predikáty, které dovolují komplement typu že CP, komplement typu aby CP i komplement typu zda/zdali/jestli/-li CP. Jsou to zřejmě predikáty s velmi obecným významem, který je specifikován až významem spojky: (77) (a)

Vzkázal, že přijde

(= oznámil, že)

(b)

Vzkázal, zda přijde

(= tázal se, zda)

(c)

Vzkázal, aby přišel

(= přikázal, aby)

Tato analýza predikuje, že struktura (77)(b) by měla být dvojznačná: Jednak by měl komplementizér zda/zdali/jestli/-li specifikovat význam maticové slovesa ve smyslu (= tázal se, zda), jednak by měl otvírat pravdivost propozice vyjadřované komplementovou větou, tedy mít stejnou funkci suplementu, jakou má v př. (74)(b). Data v př. (77') dávají důvod hypotéze, že interpretace závisí na koreferenci subjektů věty maticové a věty komplementové: jsou-li koreferentní, vynucuje to čtení zda jako suplementu otvírajícího pravdivost propozice, nejsou-li koreferentní, dovoluje to čtení jako suplement, tak jako modifikátor významu maticového slovesa: (77') (a)

proi Vzkázal, zda proi přijde

(b)

proi Vzkázal, zda proj přijde

Poznámka: Predikáty vyžadující jen komplement typu aby CP, nebo komplement typu že + modální sloveso CP, komplementizér zda/zdali/jestli/-li ani že bez modálního slovesa nepřipouštějí: (78) (a)

Poručil Pavlovi, aby se omluvil 60

(a')

Poručil Pavlovi, že se má omluvit

(b)

*Poručil Pavlovi, že se omluví

(c)

*Poručil Pavlovi, zda se omluví

Důležité je, že tyto predikáty umožňují pomocí wh-suplementů vyjádřit propozici

jakožto

explicitní

informaci

neúplnou,

neumožňují

však

pomocí

zda-suplementu otevřít pravdivost propozice, viz př. (78'): (78') (a)

Poručil Pavlovi, že se má omluvit Iloně

(b)

Poručil Pavlovi, komu se má omluvit

(b')

*Poručil Pavlovi, zda se má omluvit Iloně

4.2.1. I. skupina: Predikáty vyžadující komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP Do první skupiny sloves jsme zařadili takové predikáty, které vyžadují doplnění pouze zda, zdali, jestli a -li-komplementovou vedlejší větou. Seznam predikátů, který předkládáme níže (viz tab. 2), jsme vytvořili na základě dat z ČNK. Jelikož korpus obsahuje nejen struktury gramaticky správné, ale i struktury gramaticky defektní (viz kap. 3.2), řídili jsme se při klasifikaci predikátů naší jazykovou intuicí. Z toho přirozeně vyplývá, že námi předložený seznam predikátů nelze považovat za jediný možný. V úvahu jsme vzali i tu skutečnost, že predikátů, které lze doplnit obsahovou vedlejší větou uvozenou výrazem typu zda, existuje široká škála a jejich hodnocení není vždy zcela jednoznačné, tzn. že některé predikáty hodnotí na základě své jazykové kompetence různí rodilí mluvčí různě. Takové problematické predikáty, tj. u kterých nemůže jednoznačně říct, zda vyžadují doplnění pouze zda, zdali, jestli a -li-komplementovou vedlejší větou, označujeme v tabulce horním indexem (př. analyzovat*).

61

Predikáty vyjadřující získávání informací řečovou činností

Predikáty vyjadřující získávání informací rozumovou činností

Predikáty vyjadřující získávání informací smyslovými vjemy

Predikáty vyjadřující získávání informací nespecifikovanou činností

informovat se

analyzovat*

bystřit

dovolovat se

ptát se (optat se, poptat se, přeptat se, vyptávat se)

meditovat* (ve významu přemýšlet)

čichat

hledat* (prohledávat)

radit se*

rozpakovat se

naslouchat*

pátrat

rokovat *

studovat*

obhlížet

pídit

tázat se (otázat se, dotázat se)

váhat*

ohlížet se

porovnávat*

vyslýchat

ochutnávat

proměřit*

vyzvídat

omakávat

přezkušovat

zajímat se

pokukovat, vykukovat

slídit

poohlížet se

šetřit (ve významu vyšetřovat)

poslouchat*

šťourat

prohlížet se/ prohlížet

volit

rozhlížet se

vyčkávat

vyhlížet

záviset

zeptat se (pozeptat se)

Tab. 2: Predikáty vyžadující komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP Nálezy v ČNK ukazují, že všechny výše uvedené predikáty selektují ve všech morfologických tvarech a ve všech syntaktických okolích komplement typu zda CP, srov. př. (79) – (87). Komplement typu zda CP mohou selektovat i deriváty některých

62

predikátů, viz př. (88), kdy je substantivum odvozeno od predikátu tázat se, nebo př. (89), kdy substantivum je odvozeno od predikátu informovat se. To znamená, že selekci komplementu typu zda CP interpretujeme jako lexikální. Lexikalistické varianty gramatiky by tedy musely mít u lexikálního zápisu těchto sloves informaci o syntaxi tuto: _ zda/wh-slovo CP. (79)

slovo vy , pane Masene ? " " Dům patří tady panu Brentovi , " odpověděl jsem . " Já se ale < ptám , zda> jste organizátorem téhle skupiny . " " Za daného stavu věcí ano , " řekl jsem . " Dobrá (SYN2005)

(80)

básník Edwin Muir , Skot , který zemřel v roce 1959 . Nepříliš vzdělaní lidé se ho občas < ptají , zda> je oním básníkem , čímž myslí Edwina . Jednou se Ed nějaké ženě přiznal , že oním básníkem (SYN2005)

(81)

červnového rána ( ze všeho na světě radost ) . Stopoval náklaďák za náklaďákem a všech se < ptal , zda> nejedou do Čech . " A kam bys tam chtěl ? " zeptal se ho konečně řidič rozhrkané stařičké (SYN2005)

(82)

nespokojenost ve společnosti je mnohem větší , než pořad ukázal . Někteří pisatelé se také < ptali , zda> je možné , aby ti , kteří minulé chyby způsobili , nyní organizovali jejich demontáž . Divadelní (SYN2005)

(83)

prožívání degraduje na prožívání neautentické , imitované , virtuální Nicméně i zde je třeba se < ptát , zda> nás člověk postmoderny bezděky neupamatovává na zúženost a hranice našeho exaktního vnímání (SYN2005)

(84)

je nepřetržité vědomí . . . Je to nelidské . . . Je to nelidské z lásky . . . Člověk se už < neptá , zda> to potrvá . . . Má to štědrý sloh rubáše ve zkratce , rubáše , který by byl jenom v šortkách (SYN2005)

(85)

jakékoli a tedy i k dnešku ? A jestliže víme , že každý překlad je již interpretací , musíme se < ptát , zda> jsou schopni Francouzi , Angličani , Rusové , Češi porozumět Kantovu textu , jestliže jej (SYN2005)

63

(86)

zástupcem hybridů mezi moderními lidmi a neandrtálci . Genetický důkaz Mnozí odborníci se začali < ptát , zda> je něco takového možné . V Evropě žili neandrtálci v drsných podmínkách dob ledových , když (SYN2005)

(87)

surrealista Doubek se Táničce drze nahnul přes rameno a demiurgovu báseň si přečetl , aniž by se < zeptal , zda> může . " Magor je to , magor , " zvolal pateticky a ušklíbl se . " Co si to dovolujete ? (SYN2005)

(88) (a)

praví , že smrt byla způsobena arzenikem , a to musíte přijmout jako fakt . Zůstává pouze < otázka , zda> byl arzenik obžalovanou podán záměrně s vražedným úmyslem . Zesnulý Filip Boyes byl , (SYN2005)

(b)

a potvrdily se tím první zprávy po uvedení montaynu na trh . A opět sejí v mysli vynořila < otázka , zda> se neunáhlila , když z vlastního popudu odešla od firmy . Ale v mimořádný den se těmito (SYN2005)

(89) (a)

logistickém zásobování vojsk v Dolním Sasku . Cílem je zefektivnit a zlevnit zásobování a získat < informace , zda> by bylo možné a účelné rozšířit tento způsob na celou spolkovou armádu. Dokončení příště (SYN2005)

(b)

vyžaduje - jako ostatní formy campingu - podrobnou předběžnou přípravu. Nejdůležitější je < informace , zda> řeka , kterou chceme " dělat " , má v tomto období dostatečný vodní stav , protože , jak (SYN2005)

V teoretické části naší práce jsme uvedli, že komplementizéry zda, zdali, -li a jestli jsou sémanticky ekvivalentní, což potvrdily nálezy v ČNK 14 , neboť komplement typu zda CP můžeme substituovat komplementem typu zdali/-li/jestli CP salva veritate, viz př. (90) – (92):

14

Nutno říct, že ne všechny predikáty (a to především takové predikáty, které jsou málo frekventované, např. pídit) byly v korpusu „dohledatelné“ se všemi komplementy. To ovšem neznamená, že daný predikát neumožňuje doplnění daným komplementem. Jak již bylo řečeno výše, viz kap. 3.2, korpus některé gramaticky správné konstrukce neobsahuje.

64

(90) (a)

Strachoval se tedy o někoho jiného ? O tu plačící dívku , již objímal a konejšil ? Barnaby se ho < otázal , zda> si ze svého místa , z něhož měl dobrý přehled , nevšiml něčeho nezvyklého . Christopher (SYN2005)

(b)

teplo . Choulil se do něho , jako by mu bylo chladno . Markel se obrátil ke mně a vlídně se < otázal , zdali> bych se nechtěl přidat k jejich vybrané společnosti starých alkoholiků . Poděkoval jsem (SYN2005)

(c)

prý mi nakukal , abych si zvolil tak podivné téma ? Přestalo mě to bavit a zdvořile jsem se < otázal , jestli>

hodlá můj román

otisknout , nebo ne. Nato začal blekotat , že to nemůže rozhodnout sám(SYN2005) (d)

zhrouceného v rohu . Držel se za břicho a obličej měl bledý a orosený potem . Burke se ho < otázal , je - li> mu špatně , a zesnulý odpověděl : , Příšerně . ' Burke mu pomohl vystoupit a zazvonil u (SYN2005)

(91) (a)

jde k oknu . " Něco mě napadlo . Ale zní to šíleně . " Vypadá to , že do poslední chvíle < váhá , zda> o tom vůbec začít . Pianura ho předběhne . " Ale kdepak . To je příliš absurdní . A navíc (SYN2005)

(b)

významnější , že šlo o stranického kandidáta číslo jedna - předsedu Václava Klause . Ten dlouho < váhal , zdali> má za rozhádanou pražskou organizaci vůbec kandidovat , ale nakonec neodolal . Volební vítězství (SYN2005)

(c)

Roberta nevzaly téměř na vědomí . Byly zvyklé , že ani jich si nikdo nevšímá . Robert nejdřív < váhal , jestli> má do Toskány jít . Ale když mu Ulrika slíbila , že tam budou sami , jeho pochybnosti se (SYN2005)

(d)

slejzáš , dyžs vocaď nevytáh paty ? " " Kde ? " pan Baverka se zarazil. Zdálo se mi , že < váhá , má - li> to říct nebo ne . Boženčina bílá tvář svítila pod jeho baňatým nosem jako menší měsíček (SYN2005)

65

(92) (a)

účet . Tato data se však českým úřadům už tři roky nedaří sehnat . " Vaše žádost neobsahuje < informace , zda> a jaký byl spáchán trestný čin , " napsal bernský Federální policejní úřad v odpovědi na (SYN2005)

(b)

krátce trvající vztahy by měly být hodnoceny . Mezi důvody které uvádějí náleží nutnost získat < informaci , zdali>

vztah dále

rozvíjet a kolik do něj investovat , jaký je jeho růstový potenciál , jaké strategie (SYN2005) (c)

kávové sedlině na dně plastikového šálku . Garcia se pátravě podíval na Lucca . Lucco chtěl < informaci , jestli> pitva odhalila stopy cracku plus přítomnost jedu , jehož zjištěním by se dalo vysvětlit (SYN2005)

(d)

menším úhlem , je zrcadlení hrotu poměrně častá záležitost . Při efektu je zachována výšková < informace , může - li> se hrot mezi povrchovými rysy dotýkat dna , z bočních rozměrů lze stanovit jen horní odhad (SYN2005)

Dalším cílem naší práce bylo ověřit, zda platí implikace typu: „závislá otázka zjišťovací → závislá otázka doplňovací“, a naopak Nálezy (nejen) z ČNK ukazují, že všechna slovesa z první skupiny lze doplnit komplementem typu vedlejší věta uvozená wh-slovem, viz př. (93) – (97). Jelikož závislá otázka doplňovací je vyžadována v zásadě stejnými třídami predikátorů jako závislá otázka zjišťovací (viz Grepl – Karlík (1986: 437)), je opačná implikace, tzn. závislá otázka doplňovací → závislá otázka zjišťovací, rovněž možná. Dotaz:

([lemma="X 15 "]

[word=","]

[(word="jak")

|

(word="kdo")

|

(word="kdy") | (word="kde")]) (93)

byla ochotna kdykoliv své milostivé léto odvolat . Stejně se ještě sama důkladně Rejnočky < přeptala , kdy> prodloužená skončí , do

15

Za proměnnou X dosadˇ požadovaný predikát, např. sloveso přeptat viz př. (93) apod.

66

jaké rodiny půjdou na nocleh , protože nechytí poslední autobus (SYN2005) (94)

začátkem cesty důkladně prostuduj mapu , případně sebou vezmi někoho , kdo se tu vyzná . Pečlivě < rozvaž , kde> bude možno doplnit vodu , odpočinout si a tábořit . Je dobré naplánovat i nějaké zábavné (SYN2005)

(95)

jich sto čtyřicet pět . Pak pohladím pařez oběma dlaněma a zarazím si třísku . A hned se < rozhlížím , kde> je po jeho tělu uválené místo , ale nevidím nic . Ovocné stromy jsou v pořádku , obě střechy (SYN2005)

(96)

Trippová si tajně nahrála Lewinskou , když jí Lewinská barvitě líčila pravý opak . Starr se < pídí , kdo> z nich lhal . Pro prezidenta by trestný čin křivé výpovědi zcela jistě znamenal odchod z (SYN2000)

(97)

zkoumal docela bezohledně . Skoro se dalo předpokládat , že se advokát úmyslně tváří uzavřeně a < vyčkává , jak> jeho slova zapůsobí . Zřejmě si však vyložil K . mlčení pro sebe až příliš příznivě , když (SYN2005)

Nabízí se dvě otázky: (a) zda mají slovesa selektující komplement typu zda CP nějaký společný rys, (b) v případě, že mají, pak jestli je tento rys společný jen jim, nebo ho sdílejí i se slovesy, které komplement typu zda CP neselektují. Kdyby se ukázalo, že na otázku (b) známe kladnou odpověď, znamenalo by to pro teorii zásadní informaci. Bylo by totiž možné selekci komplementu typu zda CP nepovažovat za rys uložený u slovesa ve slovníku, tedy rys ideosynkratický, nýbrž za rys, který se dá derivovat na základě dekompozice, a není tedy nutné ho pokládat za vlastnost známou ze slovníku (a osvojovanou tedy empiricky, na základě pozitivní evidence (inputem)). Na otázku (a) jsme nenašli kladnou odpověď. To znamená, že nebylo možné ani klást si otázku (b).

4.2.2. II. skupina: Predikáty vyžadující komplement typu že CP a umožňující komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP Nyní

nás

budou

zajímat

takové

predikáty,

které

vyžadují

doplnění

komplementem typu že CP a umožňují doplnění komplementem typu zda CP, přičemž 67

komplementizér typu zda vyjadřuje otevřenost pravdivosti propozice vyjadřované komplementovou větou, viz př. (98)(a) a (b): (98) (a) (b)

Věděl, že Petr přijde Věděl, zda Petr přijde

Rozdíl mezi př. (98)(a) a (98)(b) je v míře explicitnosti, př. (98)(a) vyjadřuje úplnou informaci, tzn. syntaktickou strukturu (98)(a) lze interpretovat tak, že je pravda, že někdo jiný než Petr věděl, že Petr přijde, zatímco př. (98)(b) vyjadřuje explicitní informaci neúplnou, tzn. že ji lze interpretovat tak, že někdo jiný věděl, že Petr přijde, nebo že Petr nepřijde, ale která z alternativ je pravdivá, nelze říct. Seznam 16 predikátů, které po doplnění zda-komplementovou vedlejší větou otevírají pravdivost propozice, předkládáme níže, viz tab. 3. Jelikož ne vždy se jedná o predikáty vyjadřující získávání informací, modifikovali jsme rozdělení, které nabídli Grepl – Karlík (1986), a to tím způsobem, že jsme jednotlivé skupiny rozšířili o sémanticky blízké třídy predikátů (viz tab. 3).

16

Predikáty vyjadřující operaci s informací řečovou činností

Predikáty vyjadřující operaci s informací rozumovou činností

Predikáty vyjadřující operaci s informací smyslovými vjemy

debatovat diskutovat dohodnout se dojednat domluvit se dosvědčit hádat se informovat křičet nadhodit napovědět

dokázat dumat hádat napadnout objasnit odhadnout odhalit odvozovat ověřovat ozřejmit pamatovat si

dívat se koukat pozorovat prohlédnout spatřit vnímat všímat si vysledovat

Predikáty vyjadřující operaci Predikáty s informací vyjadřující nespecifikovanou strach, obavu činností nebo úlek definovat deklarovat diagnostikovat doložit doporučit hlasovat ilustrovat indikovat kontrolovat monitorovat napsat/napsat si

děsit se hrozit se strachovat se trnout

Předložený seznam vznikl na základě dat z ČNK, nejedná se tedy o seznam všech možných predikátů.

68

navrhnout odpovědět oznámit ozvat se pošeptat pošuškat povědět projednávat prozradit předpovědět říci sdělit telefonovat tvrdit volat vyhlásit vyjádřit se vypovídat vysvětlit vyzvat vzkázat zařvat zmínit se

pochybovat poznat promyslet si předjímat předpokládat předvídat přemítat přemýšlet přesvědčit (se) rozeznat rozhodovat (se) rozjímat rozlišovat rozmýšlet se rozvažovat řešit tajit ujasnit usuzovat uvažovat uvědomit si vědět vyvodit vzpomínat zapomenout zdůvodnit zhodnotit zohledňovat zvážit

naznačit očekávat odhlasovat odsouhlasit ovlivnit označovat plánovat potvrdit poučit probrat projevit prokázat předvést registrovat rozebírat rozebrat rozšifrovat sázet se shodovat se schválit signalizovat specifikovat spekulovat stanovit starat se testovat tipovat ubezpečovat se ujišťovat se ukazovat upozorňovat upřesnit určit usnést se uvést vybrat vyčíst vyjednávat vyjevit

69

vyloučit vymezit vyplnit vyplynout vysondovat vyšetřovat vyznačit zachytit zajímat zakřížkovat zapsat/zapsat si zaznamenat zjišťovat zkoumat zkoušet zmapovat Tab. 3: Predikáty vyžadující komplement typu že CP a umožňující komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP Přirozeně se nabízejí stejné otázky, jaké jsme zmínili u první skupiny (viz kap. 4.2.1). Odpovědi na ně jsou stejné.

4.2.3. III. skupina: Predikáty, které dovolují komplement typu že CP, komplement typu aby CP a komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP Třetí skupinu tvoří predikáty, které umožňují doplnění komplementem typu že CP, komplementem typu aby CP i komplementem typu zda/zdali/-li/jestli CP. Jak už bylo řečeno, viz výše, jedná se o predikáty, jež mají velmi obecný význam a teprve až komplementizér tento význam blíže specifikuje. Na základě dat z ČNK jsme vytvořili seznam těchto predikátů, viz tab. č. 4. Jak už bylo řešeno výše, struktury s predikáty tohoto typu, jež jsou doplněny komplementem typu zda CP, se mohou chovat dvojznačně; jednak komplementizér typu zda zviditelňuje sémantické rysy predikátu maticové věty, jednak může vyjadřovat otevřenost pravdivosti propozice vyjadřované vedlejší větou. Je tedy zřejmé, že většina predikátů se bude vyskytovat i ve II. skupině.

70

Predikáty vyjadřující operaci Predikáty Predikáty vyjadřující operaci vyjadřující operaci s informací nespecifikovanou s informací řečovou s informací činností rozumovou činností činností debatovat napadnout deklarovat diskutovat přesvědčit doporučit dohodnout se rozhodnout hlasovat dojednat řešit nabídnout domluvit se napsat/naspat si informovat naznačit křičet odsouhlasit nadhodit potvrdit napovědět poučit navrhnout probrat odpovědět signalizovat oznámit stanovit podotknout určit pošeptat vyjednávat povědět vymezit prohodit vyplynout předpovědět zapsat/zapsat si říci sdělit telefonovat volat vyhlásit vyjádřit se vysvětlit vyzvat vzkázat zařvat zmínit se

Predikáty vyjadřující obavu, strach nebo úlek děsit se hrozit se strachovat se trnout

Tab. 4: Predikáty, které dovolují komplement typu že CP, komplement typu aby CP a komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP

71

4.2.4. Modifikátory predikátů Dalším cílem naší práce bylo zjistit, zda existují nějaké jazykové prostředky, které by v případě, kdy jsou do maticové věty přidány jakožto modifikátory predikátu, převedly daný predikát ze třídy že-predikátů do třídy zda-predikátů. Předmětem našeho zkoumání se staly pouze ty predikáty, které jsme zařadili do druhé nebo do třetí skupiny (viz výše). Predikáty z první skupiny, tj. predikáty, jež vyžadují pouze komplement typu zda CP, byly pro toto zkoumání irelevantní, neboť tyto predikáty nikdy neumožňují doplnění jiným komplementem než komplementem typu zda CP. Na základě výsledků našeho zkoumání jsme dospěli k závěru, že mezi takové prostředky můžeme řadit imperativ, negaci, vid a modální sloveso (v teoretické části jsme ukázali, že o těchto modifikátorech klasická syntax ví (viz kap. 2); my jsme se snažili poznatky utřídit a systematizovat). Nejprve jsme měli ambici rozdělit vybrané predikáty do dvou skupin: na ty, které jsou vůči jakýmkoliv modifikátorům imunní, tzn. že vždy umožňují doplnění že-komplementovou i zda-komplementovou vedlejší větou, a na ty, které po přidání modifikátoru zamezují užití že-komplementové vedlejší věty. Od toho záměru jsme ovšem upustili, a to z důvodu, že predikáty nevykazují žádné společné rysy, na základě nichž bychom mohli určit, jak se který predikát chová ve vztahu k jednotlivým modifikátorům. Takové rozdělení by tedy nemělo žádnou výpovědní hodnotu. Navíc by bylo těžko kontrolovatelné, neboť data nejen z ČNK ukázala, že vždy záleží na kontextu, záměru a především na jazykové kompetenci mluvčího, srov. př. (99) a (100): (99) (a) (b) (100) (a)

Vysvětlete, zda pracujete rádi v týmu… (internetová diskuze) *Vysvětlete, že pracujete rádi v týmu… *Při příchodu pejska do domácnosti dítěti vysvětlete, zda psa smí rušit při krmení, nebo se mu dokonce pokoušet vzít potravu či hračky. (internetová diskuze)

(b) Při příchodu pejska do domácnosti dítěti vysvětlete, že psa nesmí rušit při krmení, nebo se mu dokonce pokoušet vzít potravu či hračky. Na př. (99)(b) vidíme, že modifikace predikátu imperativem v maticové větě blokuje užití že-komplementové vedlejší věty, struktura v př. (100)(b) naopak doplnění 72

že-komplementovou vedlejší větou umožňuje, či dokonce vyžaduje. Jeden predikát se tak může chovat v různých strukturách, resp. v různých kontextech, různě. Jiným problémem je, jak hodnotit struktury, které nejsou na první pohled spolehlivé (co se týče gramatické správnosti), avšak nálezy z ČNK nebo z jiných zdrojů dokazují, že je rodilí mluvčí běžně užívají. Bylo by jistě nesprávné takové struktury jednoduše přehlížet, a to už jenom z toho důvodu, že mnohdy mají velice četné zastoupení. Proto v naší práci, vyžaduje-li to analýza, s takovými strukturami pracujeme; vždy je označujeme „?“. Nyní analyzujeme a popíšeme struktury, které mají v maticové větě predikát modifikovaný imperativem. Jak už bylo řečeno výše, komplementizér typu zda může vyjadřovat otevřenost pravdivosti propozice vyjadřované komplementovou větou, srov. př. (101)(a) a (101)(b), přičemž př. (101)(a) vyjadřuje úplnou informaci, př. (101)(b) neúplnou informaci: (101) (a)

Připiš tam, že máš maturitu

(b) Připiš tam, zda máš maturitu Existuje však ještě jiná skupina predikátů, které se na první pohled chovají stejně jako predikát ve struktuře (101), tj. otvírají pravdivost propozice vyjadřované komplementovou větou, ovšem bližší analýza ukázala, že je mezi nimi rozdíl, a to v rovině sémantické, srov. př. (101) a (102): (102) (a)

?Ujisti se, že jsi zavřel okno

(b) Ujisti se, zda jsi zavřel okno Oba predikáty mají ilokuční sílu rozkazu, popř. rady, prosby (záleží na kontextu), tzn. oběma strukturami mluvčí přikazuje nebo nabádá někoho, aby udělal něco – v př. (101)(a) aby X připsal, že má maturitu, v př. (101)(b) aby X připsal, zda má nebo nemá maturitu, v př. (102)(a) aby se X ujistil, že zavřel okno, (102)(b) aby se X ujistil, zda zavřel okno. V př. (102) mluvčího zajímá pouze to, zda je okno zavřené, a to v obou případech. Obě struktury v př. (102) lze považovat za sémanticky ekvivalentní.

73

Analýza dat z ČNK ukázala, že imperativ je jedním z prostředků, který umožňuje převést některé predikáty ze třídy že-predikátů do třídy zda-predikátů, srov. př. (103) a (104), přičemž zpravidla platí, že se jedná o predikát vidu dokonavého. (103) (a)

Zjistil, že Marie přijede večer;

(b) ?Zjistil, zda Marie přijede večer (104) (a)

*Zjisti, že Marie přijede večer

(b) Zjisti, zda Marie přijede večer Je-li predikát v maticové větě modifikován negací, je situace obdobná jako u imperativu. Komplement typu zda CP otvírá pravdivost propozice, viz př. (105), a v některých případech modifikace predikátu maticové věty negací blokuje možnost užití komplementu typu že CP, viz př. (106). Domníváme se, že v druhém případě hraje svou roli vid; nedokonavý predikát neumožňuje doplnění komplementem typu že CP, viz př. (106)(a), jeho dokonavý protějšek doplnění že-komplementovou vedlejší větou umožňuje, viz př. (106)(a'). V těchto případech ovšem závisí na jazykové kompetenci jednotlivých mluvčích, nejedná se tedy o nález, který bychom mohli hodnotit jako spolehlivý. (105) (a)

Petr si nevšiml, že má Marie nové boty

(b) Petr si nevšiml, zda má Marie nové boty (106) (a)

*Petr nevyzvídal, že se bratr denně holí

(b) Petr nevyzvídal, zda se bratr denně holí (106) (a') ?Petr nevyzvěděl, že se bratr denně holí (b') Petr nevyzvěděl, zda se bratr denně holí Modální sloveso se ve funkci modifikátoru predikátu maticové věty, která je doplněna komplementem typu zda CP, chová obdobně jako imperativ nebo negace. Existuje řada predikátů, které, jsou-li modálním slovesem modifikovány, umožňují doplnění komplementem typu že CP i komplementem typu zda CP, viz př. (107): (107) (a)

Petr se musel přesvědčit, že Marie lže

(b) Petr se musel přesvědčit, zda Marie lže

74

Rozdíl mezi strukturou (107)(a) a (107)(b) je opět v míře explicitnosti. Struktura s komplementem typu zda CP otevírá pravdivost komplementové vedlejší věty, vyjadřuje explicitní informaci neúplnou, tzn. ani Petr ani nikdo jiný neví, zda Marie lže či nelže, oproti tomu strukturu s komplementem typu že CP můžeme interpretovat tak, že někdo ví (možná i Petr), že Marie lže, tzn. jedná se o explicitní informaci úplnou. Obdobně jako je tomu u předchozích modifikátorů, modální sloveso u některých predikátů blokuje možnost užití komplementu typu že CP, tzn. predikát je převeden ze třídy že-predikátů do třídy zda-predikátů, viz př. (108)(a) a (b): (108) (a)

*Petr chce prošetřit, že mu Marie lhala

(b) Petr chce prošetřit, zda mu Marie lhala Data z ČNK dále ukázala, že v maticové větě může být predikát jak vidu nedokonavého, tak vidu dokonavého, viz př. (109)(a) a (b): (109) (a)

pomyslel si , ach drahý Bože , kdysi a dříve kamaráde , prosím tě o odpuštění ! V šálivé chvilce < zauvažoval , zda> snad neupadá do spárů nějakých ohavných ďábelských sil , a okamžitě se mu rozsvítilo , že (SYN2005)

(b) pochvalovala si . Zametání a utírání prachu jí zabralo také dost času, takže dokonce chvíli < uvažovala , zda> nemá poslat Dicka k potoku umýt nádobí . Nakonec ten nápad zavrhla , protože usoudila , (SYN2005) Některé

predikáty

v dokonavé

formě

vyžadují

pouze

doplnění

že-komplementovou vedlejší větou, na to upozornil již Svoboda (1972) a poté Grepl – Karlík (1986), viz př. (110). Analýza dat ukázala, že naopak nedokonavé predikáty, mnohem častěji vyžadují pouze doplnění zda-komplementovou vedlejší větou, viz př. (111): (110) (a)

Petr zjistil, že Marie přijede v sobotu

(b) *Petr zjistil, zda Marie přijede v sobotu (111) (a)

Petr zjišťoval, zda Marie přijede v soboru

(b) *Petr zjišťoval, že Marie přijede v sobotu 75

5. Závěr V magisterské práci jsme se zabývali souvětnými strukturami obsahujícími komplementizéry zda, zdali, -li a jestli. Jako cíl jsme si stanovili předložit popis vlastností těchto struktur. V první části naší práce, jež byla zaměřena teoreticky, jsme představili hlavní přístupy českých lingvistů k dané problematice. Ukázalo se, že česká gramatografie a gramatologie se souvětnými strukturami obsahujícími výrazy zda, zdali, -li a jestli zabývala pouze okrajově, nejčastěji v rámci analýzy vedlejších vět obsahových. Podrobněji se této problematice věnovala až monografie Karla Svobody (1972), přičemž nejpřínosnější analýzu poskytla až dvojice autorů Grepl – Karlík (1986), proto jsme ji v naší práci představili detailněji. V praktické části naší práce, jež byla založena především na korpusových datech, jsme se snažili najít odpověď na následující otázky: 1) jaké je postavení výrazů zda, zdali, -li a jestli v souvětných strukturách, 2) jaké specifické vlastnosti vykazuje výraz -li oproti výrazům zda, zdali a jestli, 3) je seznam predikátů, jež ve své práci předložili Grepl – Karlík (1986), exhaustivní; pokud ne, lze takový seznam vytvořit, 4) platí implikace typu „závislá otázka zjišťovací → závislá otázka doplňovací“, 5) dochází ve vedlejší větě k nějakým změnám, modifikujeme-li predikát v maticové větě videm, negací, modálním slovesem nebo imperativem. I přesto, že naše analýza není dokonalá, doufáme, že poslouží jako příspěvek k dalšímu zkoumání.

76

Použitá literatura a elektronické zdroje BAUER, JAROSLAV. Vývoj českého souvětí. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 402 s. BAUER, JAROSLAV. Souvětí s větami obsahovými. In SPFFBU A 13. Brno: Filosofická fakulta brněnské university, 1965, s. 55-66. BAUER, JAROSLAV, GREPL, MIROSLAV. Skladba spisovné češtiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972. 337s. DANEŠ, FRANTIŠEK, HLAVSA, ZDENĚK, GREPL, MIROSLAV. Mluvnice češtiny (3): Skladba. Praha: Academia, 1987. 748 s. DANEŠ, FRANTIŠEK, HLAVSA, ZDENĚK. Větné vzorce v češtině. Praha: Academia, 1987. 275s. DOLEŽALOVÁ, DRAHOMÍRA „JOHANKA“, OLIVA, KAREL. O korpusu jako o zdroji jazykových dat. In Karlík, Petr. Korpus jako zdroj dat o češtině. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 7-10. GEBAUER, JAN. Gebauerova mluvnice česká pro školy střední a ústavy učitelské. 2. Skladba. Praha: Česká grafická Unie, 1926. 276s. GREPL, MIROSLAV, KARLÍK, PETR. Skladba spisovné češtiny. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 474 s. GREPL, MIROSLAV, KARLÍK, PETR. Skladba češtiny. Olomouc: Votobia, 1998. 503 s. KARLÍK, PETR, NEKULA, MAREK, PLESKALOVÁ, JANA (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 604 s.

77

KARLÍK, PETR, NEKULA, M.AREK, RUSÍNOVÁ, ZDENKA (eds.). Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1995. 799 s. KOMÁREK, MIROSLAV, KOŘENSKÝ, JAN, PETR, JAN, VESELKOVÁ, JARMILA. Mluvnice češtiny (2): Tvarosloví. Praha: Academia, 1986. 536 s. KOPEČNÝ, FRANTIŠEK. Základy české skladby. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1958. 335 s. PANEVOVÁ, JARMILA. Vedlejší věty obsahové, SaS 32, 1971, s. 289-300. PANEVOVÁ, JARMILA, SGALL, PETR. Relativní čas. SaS 32, 1971, s. 140-148. PETR, JAN A KOL. Mluvnice češtiny (1): Fonetika, fonologie, morfologie a morfemika, tvoření slov. Praha: Academia, 1986. 566s. SVOBODA, KAREL. Souvětí spisovné češtiny. Praha: Univerzita Karlova, 1972. 242s. ŠMILAUER,

VLADIMÍR.

Novočeská

skladba.

Praha:

Státní

pedagogické

nakladatelství, 1966. 574 s. TRÁVNÍČEK, FRANTIŠEK. Mluvnice spisovné češtiny. Skladba. Praha: Slovanské nakladatelství, 1951. s. 617 – 1497. Český národní korpus [online]. Ústav českého národního korpusu FF UK, Praha c2008. Dostupný z WWW: . Manuál korpusového manažeru Bonito [online]. Ústav českého národního korpusu FF UK, Praha 2005.Dostupný z WWW: . Google [online]. c2009. Dostupný z WWW: .

78

Příloha: Predikáty vyžadující doplnění pouze zda/zdali/-li/jestlikomplementovou vedlejší větou Predikáty vyjadřující získávání informací řečovou činností informovat se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="informovat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 5 1: možnost přizpůsobit výkon kotle momentálním podmínkám . Již při výběru přístroje je vhodné se < informovat , zda> lze přístroj připojit na tzv . ekvitermní regulaci , tj . podle venkovní teploty . Tento 2: podél dodavatelského řetězce do systému včasného varování . Současně by se měli účastníci < informovat , zda> výroba probíhá podle plánu , nebo s poruchami . Tímto způsobem se dá předcházet přerušením 3: svou pálenku vyzvednout . Pokud si nechcete zakládat vlastní kvas , je dobré se v pálenici < informovat , zda> je to možné . Některé firmy totiž vámi vyrobený kvas striktně vyžadují , některé poskytují 4: minut , vstupné je 100 korun dospělí a 60 korun děti a studenti . Lepší je telefonicky se < informovat , zda> nejsou všechna místa v prohlídkách rezervovaná , neboť o podobné programy je obrovský zájem 5: . Exkluzivní koks , TÝDEN č . 15/04 Pohled Tomáše Pospiszyla mě zaujal . Rád bych se jen < informoval , zda> jsem správně porozuměl místu , ve kterém se snad naznačuje , že Walter Scott , Stephen King ptát se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="ptát"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 320 1: kancelář Milá Sylvo , komise zájmové organizace učitelů ( i to mi naložili na hřbet ) se < ptá , zda> a kdy od nás odcházíte , abychom mohli začít vybírat peníze na upomínkový dárek a na čaj 2: Jenomže mně se vůbec nezdálo , ani na chvíli , že to není v pořádku . A potom , když se mě < ptali , zda> ten den byla stejná jako jindy , řekla jsem ano , dříve než jsem si to mohla rozmyslet .

79

3: bylo to surové . Skutečně brutální . Dvakrát mu sundali kapuci a takzvaný " doktor " se ho < ptal , zda> chce s kursem praštit a odstoupit od smlouvy . Chvíle této strašné komedie už končí , zařekl 4: , " vrátil se Cadfael k rozmluvě , která ho tak chvatně vyslala na cestu . " Když jste se < ptal , zda> jsme nevědomky hostili vraha , odpověděl jsem podle pravdy , že si to myslím , ale že je 5: naprostou důvěrou si sdělovat všechno , co zjistili o událostech a tendencích , a nikdy se < neptali , zda> sdílejí stejné názory . Jejich sféry byly oddělené a velmi odlišné , ale službu chápali optat se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="optat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 5 1: Soničko , to se ti asi jenom něco zdálo , " lhal Volráb udatně a docela klidně se mě pak < optal , zda> bych se " vopravdu " nechtěla " za plnej a rovnej tisíc ká-čé-es na ruku a na dlaň " vrátit 2: Načež on odvětil , že jde do lesa denně , a protože domů ho vede cesta kolem , zajde se někdy < optat , zda> bych šla s ním , tašky si mohu naplnit , on nosí šišky v kapsách , by chalupě něco přinesl 3: a každý , kdo chtěl pana opata navštívit , se u něj musel hlásit . Komorník se potom šel < optat , zda> může příchozího uvést . Vedle toho míval komorník na starosti i jídelnu . Měli jsme v ní 4: na kterých je už od samého rána dopravní špička . Starý známý denní recepční se nás přišel < optat , zda> zůstáváme . Usmívá se na nás , pak , protože zjevně nevíme , co se sluší a patří , si řekne 5: , třeba ty v roce 1996 . A tak by stálo za to , kdyby se dnes Cyril Svoboda bratra Severy < optal , zda> už paní Přibylové zaplatil . Třeba ze slušného poslaneckého platu . Pokud ne , měl by se poptat se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="poptat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 1 1: Kasal ( KDU-ČSL ) : Žádnou metodu v tom nemám , je to spíš věc náhody . Vždycky jsem se na ni < poptal , zda> je pracovitá a spolehlivá - a měl jsem štěstí . Vladimír Špidla ( ČSSD ) : Sekretářky jsem

80

přeptat se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="přeptat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 1 1: domů přihlíželo několik lidí . Avšak Otec si upravil řetízek na vestě a sešel se na chodník < přeptat , zda> nemůže pomoct . Majitelem automobilu byl sám Harry Houdini , slavný eskapolog . Trávil den vyptávat se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="vyptávat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 8 1: jsem ještě ve městě provozoval , či provozovat zamýšlel . Bez ohledu na mou odpověď se dál < vyptával , zda> jsem pero nabízel měšťanům aachenským , aby se také upsali ďáblu a zaprodali mu své duše 2: cestě městem se nejstarší princ ptal chodců na místní poměry , prošel tržištěm a všude se < vyptával , zda> zde mají nějakou školu nebo učiliště , kde se pěstují a vyučují vědy . Konečně přišel ke 3: objevovat . Mniška se o něho bála , a tak se každého , kdo se v blízkosti chrámu objevil , < vyptávala , zda> o chlapci něco neví . Jednoho dne mladík nečekaně přišel . " Nevěděla jsem , co s vámi je 4: revizionistické texty mám zavřené ve svém trezoru . " Ve vazbě v Ruzyni se mě vyšetřovatel mimo jiné < vyptával , zda> jsem byl placen Němci . Když jsem pak byl v únoru 1970 propuštěn z práce , vzpomněl jsem 5: něho chtěl nějaké informace , ochotně je vypracoval . Když mu poněkud otrnulo , začal se < vyptávat , zda> by někam nemohl vyjet jako velvyslanec . Ministr mu řekl , počkejte , já mu říkal , " ale radit se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="radit"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 6 1: nosí vrátní , a byl jen v košili . Marně se namáhali zasunout nosítka do výtahu , a tak se < radili , zda> by bylo vhodnější z nosítek mě vyložit a vyvézt mě nahoru výtahem , nebo mě na nosítkách 2: nechal je ( tak jako předtím ) jejich úvahám , co dělat . Vězňové se pak začali mezi sebou < radit , zda> je skutečně lepší dát na jeho radu či nikoliv , a začali spolu takto rozmlouvat : Kr . :

81

3: ukončení " roku milosti " , o čemž se nedozvěděli . 6 . ledna 1783 při shromáždění se opět < radili , zda> se mají odvážit jít požádat o patent , a dlouho se nemohli dohodnout . Wenzel Schuberth 4: nebijí , ale pak je mají tak nevychované a agresivní , že nevědí co s nimi a přicházejí se < radit , zda> je nemají nechat utratit . Ale jsou to výjimky . Většina psů je teď spíš umazlená - mazlit 5: semifinále nás už přesun do Velké arény nemine , " tvrdil Martinec . Večer se trenéři ještě < radili , zda> využít možnosti dopsat od čtvrtfinále na soupisku až pět nových hráčů . " Víme , že ze Stanleyova rokovat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="rokovat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 1 1: nechcete teď trochu oukropu ? " , Lenička jásala , že nemusí papat , zatímco Lenka s babičkou < rokovaly , zda> uvařit makaróny , čočku , škubánky , bramborové placky , guláš z plechovky , topinky , roštěnky tázat se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="tázat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 38 1: položit si otázku , zda by to bylo fér vůči firmě a ostatním zaměstnancům . Rod se dokonce < tázal , zda> by to bylo fér i vůči samotné Deboře , ale naštěstí po něm nikdo nechtěl , aby tuto zvláštní 2: jen bratři mohou být . Melova přítomnost by mohla všechno zkomplikovat . Znovu se v duchu < tázal , zda> mu Natálie přidala k jídlu lísteček . Pečlivě vyndal obsah " jídlonoše " a tajně doufal 3: smrt je dluh , který musí Redfernovým splatit ? A stále tak nezúčastněně se Keith sám sebe < tázal , zda> je snad duševně pomatený . O lidech , kteří se rozhodli pro sebevraždu , se to říkalo . 4: že proti Dvořákové vše zesnovala ona , aby ji odrovnala jako konkurenci . Jindy se anonym < tázal , zda> jí není hanba s takovým chlapem žít . Je vidět , že sama není o nic lepší . V domě , kde 5: které neznáme a které by nás třeba donutily se zastydět , kdybychom je znali . Sama sebe se < táži , zda> vůbec ví , co provedl . Z jejího vyrovnaného hlasu zazníval takový žal , že jsem se měl

82

otázat se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="otázat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 30 1: vám , " odvětil superintendent nepříjemným tónem . Geoffrey se co možná nejsrozumitelněji < otázal , zda> by mu tedy nechtěl vysvětlit , proč se mu asi do bytu vlámali dva chlapi a mířili na něj 2: Strachoval se tedy o někoho jiného ? O tu plačící dívku , již objímal a konejšil ? Barnaby se ho < otázal , zda> si ze svého místa , z něhož měl dobrý přehled , nevšiml něčeho nezvyklého . Christopher 3: ve tři čtvrti na dvě a našla jsem chudáka Jima . To ostatní jste už slyšel . " Když byla < otázána , zda> se dotkla těla , slečna Cuttleová odpověděla záporně . " Viděla jsem , že se už transmutoval 4: ovoce podobné banánu . Když vzali rodiče svou nezralou ratolest do galerie , mohli se jí < otázat , zda> se na jistém obraze žena směje či nesměje . Není možné , že by se kvůli něčemu trápila a 5: Ráno klopýtali po suti a Sumec jim líčil svůj rozhovor s chatárem . Když se ho po snídani < otázal , zda> jsou v Kolové dolině medvědi , Michal ho ujistil , že jsou : že to však Sumcovi může být dotázat se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="dotázat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 34 1: obřadu " vyjadřoval pohrdlivě a dal najevo , že s tím nesouhlasí , pročež se Jardine zdvořile < dotázal , zda> pan vikář a jeho přítel mají v úmyslu vykonat malý neformální obřad , aby se jejich životní 2: služba nedávno nalezla podobný sovětský šifrovací blok , takže jsem se prostřednictvím MI6 < dotázal , zda> by nám ho nepůjčili . Švýcaři souhlasili a já odjel na letiště , kam speciál RAF požadovaný 3: dispozici , byla výpověď , kterou učinil Philby před Nicholasem Elliottem v Bejrútu . Když byl < dotázán , zda> prozradil Skripkina , Philby to rozhodně popřel , a když se dozvěděl bližší podrobnosti 4: v domě nebyl . Lidé se začali vracet do domu , až když byl čas na čaj o páté . Když byla < dotázána , zda> si na něco důležitého nevzpomíná , řekla , " Ano , jedna věc byla divná . Hned jak jsem 5: Čtvrtek , 19 . května Dneska ráno mně byla předložena fotografie rozpadlé chatrče a byl jsem < dotázán , zda> bych v ní chtěl bydlet . Moje odpověď byla záporná . Matka řekla : " Zdá se , že je to ideální 83

vyslýchat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="vyslýchat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 1 1: začátku 70 . let navíc seděl na ministerstvu kultury v prověrkových komisích , které lidi < vyslýchaly , zda> souhlasí s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy . Přestože poslanci o angažmá vyzvídat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="vyzvídat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 3 1: tom , že na ně upozorňovali sami - byť bezelstně a v dobré vůli , když při volných dotazech < vyzvídali , zda> " kráva jordánská " je zvláštní druh arabského skotu a " starý tvrdolín " nějaká těžko poživatelná 2: hříchy . Nevyčítal mu , že se holí , místo aby si jakožto ortodoxní žid nechal růst bradu , < nevyzvídal , zda> se denně modlí , jak je třeba , s modlitebními řemínky , ani proč má v restauraci otevřeno 3: Ridgeway . Byla tam přes hodinu , přišla s horečnatýma očima , celá se třásla . Ridgeway < vyzvídal , zda> dosud miluje pana Š . , zda by ho chtěla vidět , jestli ho má ráda , či nenávidí - jestli zajímat se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="zajímat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 92 1: bezcennou . Oni ovšem ve většině výroby používali nucenou pracovní sílu , otroky . Ty nijak < nezajímá , zda> výplatní sáčky jiných lidí mají nějakou kupní sílu . A samozřejmě se objevila alternativní 2: ale s novým kamarádem Wilfridem přitom zažijí opravdu horké chvilky . . . Moje čtenáře bude < zajímat , zda> opravdu existuje Šeptající ostrov , o kterém píši ve své knize . Jestli dosud stojí malá 3: velkolepá výprava , Time ! Určitě bude podle tvého gusta . Tim spokojeně zavrněl . Nejvíc ho < zajímalo , zda> po cestě narazí na nějaké divoké králíky . Výprava sama o sobě by nebyla nic zvlášť přitažlivého 4: tomu nebyli příliš nakloněni věřit . Na Oldřicha Burgeta padl jemný stín . " Nás vždycky < zajímá , zda> někdo někoho nepodezírá , " srdečně se smál na svět i na Josefa Dvořáka kapitán Balák .

84

5: vypadá na leteckých snímcích . Na Pianose je jeden plukovník , kterého už prakticky přestalo < zajímat , zda> zasáhne cíl či nikoli . Pojďte , zaletíme si tam dneska a užijeme si s ním trochu legrace zeptat se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="zeptat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 334 1: jak rezavé křoví . " Odjíždím ještě dnes ráno do Birlstonu , " řekl . " Přišel jsem se vás < zeptat , zda> nechcete jet se mnou - vy a tady váš přítel . Ale podle toho , co říkáte , mohl byste možná 2: vaši hlavu , jestli mě udáte ! " " Už jsem vám řekl . že to neudělám . " " Rád bych se vás < zeptal , zda> vám tenkrát - když jste vstupoval do řádu svobodných zednářů v Chicagu a skládal slib dobročinnosti 3: . O tom nic nevím . " Pokračoval v dotazech , ale nic závažného se nedověděl . Nakonec se < zeptal , zda> by mohl navštívit slečnu Ramsbottomovou . Zdálo se , že Ellen je na pochybách . " Zeptat 4: neobyčejně přátelským a uklidňujícím tónem . " Co řekla paní Fortescueová , když jste se jí < zeptala , zda> může bydlet ve vile ? " " No - řekla , že to je v pořádku , mohu prý si pozvat koho chci 5: tyče zasunout , je to tak ? Parks : Přesně tak . Senátor Stone : Pane Parksi , mohu se vás < zeptat , zda> samotné palivové pruty odpovídaly předepsané normě ? Parks : Ano , odpovídaly . Senátor pozeptat se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="pozeptat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 3 1: Dovoluji si Vás tudíž , milostivá paní , obtěžovati prosbou , abyste se obou dam příležitostně < pozeptala , zda> dostaly naše pozvání a mohou - li mu vyhověti . Děkuji předem za Vaši laskavost a těším 2: Jakby ne ? Hned v jednapadesátém . Když nás přijali k emigraci do Švýcarska , šel jsem se < pozeptat , zda> by nebylo pro mne v Possartce místečko . Potkal jsem Tigrida na chodbě , někam běžel . Vyslovil 3: Umím to ofsetem , znám i gumotisk , knihtisk i ocelotisk , dovolte , rád bych se ještě < pozeptal , zda> máte zájem též o hlubotisk . . . Už větry tichnou Rec : Povstaňte , kamarádi , budeme jásat

85

Predikáty vyjadřující získávání informací rozumovou činností analyzovat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="analyzovat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 5 1: jsme o našem projektu . Šlo o to , najít kosí mláďata , nahrát jejich pípání a pokusit se < analyzovat , zda> spolu komunikují . Jinými slovy , jestli kosové rozumí kosím hlasům . Jsem si jistá , že 2: předpoklad jejich problém zjednodušil do té míry , že stačilo počítat oběti a přežívající druhy a < analyzovat , zda> druhy , které mají na pevnině blízké příbuzenstvo , budou na Trinidadu chybět s vyšší pravděpodobností 3: . . . Kruh se uzavírá - důsledek se tváří jako příčina . Velmi podobná je situace , pokud < analyzujeme , zda> je vyloučení ze spotřeby prostřednictvím tržní ceny žádoucí . V " učebnicové " logice výkladu 4: opera přežít rok 2000 jako živý umělecký útvar nebo jen jako oživovaná minulost . Uvažuje a < analyzuje , zda> je v možnostech opery získat i dnes spontánní divácký zájem , a to nejen v podobě kultu 5: nejvíce omezit , a pokud možno odstranit . Do května 2006 předloží komise zprávu , která < analyzuje , zda> je přechodné období , které omezuje volný pohyb pracovníků z nových členských států , stále meditovat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="meditovat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 2 1: Michala Viewegha hrdina pronesl ( nejlépe u postele dívky Ofélie ) obsáhlý monolog , v němž by < meditoval , zda> být či nebýt , byl by autor nepochybně nařčen z plagiátu . V kuchařských knihách je takový 2: nebude asi nikdy nalezena . Vše bylo zcela dokonale zamlženo a rozmlženo . Nehodlám nyní < meditovat , zda> paní Chadimová něco provedla , či nikoli . Jaksi instinktivně jsem doufal , že ne , protože rozpakovat se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="rozpakovat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 1 1: tudíž chybí poptávka . Soukromí investoři tam mají rozestavěné tři domy a nyní se dokonce < rozpakují , zda> je vůbec mají dokončit . Mají obavy , zda do nich seženou za neregulované nájemné nájemce

86

studovat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="studovat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 2 1: mnichovské katastrofy včetně práce londýnského vyslance , a pražská vláda poté opravdu začala < studovat , zda> Masarykovy americké projevy neoslabují pozici okleštěné ČSR ve vztahu k Německu . Protože 2: vybombardovaném městě . Polański se svým hrdinou nijak zvlášť nesoucítí , spíš ironicky a místy krutě < studuje , zda> cena za přežití není příliš vysoká . Elegantní pianista se mění ve zkřivenou kulhající kreaturu váhat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="váhat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 119 1: tedy se šťastnou společností , ale už k ní nepatřila , a s každým následujícím okamžikem < váhala , zda> má být klidnější , nebo víc nesvá . Nakonec už nevydržela čekat . Tiše vstala a vyklouzla 2: zprudka dopadnout na zem . To by vysvětlovalo slzy . Vysvětluje to ale pohmožděnou tvář ? < Váhal , zda> se dál vyptávat , ale očividně si to nepřála . Zarytě se vrátila k práci a nehodlala už 3: ženské hlavy ! Diota mu přišla otevřít , a když poznala svého návštěvníka , jako by chviličku < váhala , zda> otevřít víc a pustit ho dovnitř , nebo stát na místě a zabránit delšímu hovoru tím , že 4: jde k oknu . " Něco mě napadlo . Ale zní to šíleně . " Vypadá to , že do poslední chvíle < váhá , zda> o tom vůbec začít . Pianura ho předběhne . " Ale kdepak . To je příliš absurdní . A navíc 5: vysvětlila , Al McGregor znal jeho Zemi půlnoci . Přišlo jí to úžasné . Pokud do té chvíle maličko < váhala , zda> opravdu nebyla chyba vracet se na Island , od toho okamžiku je přesvědčena , že udělala

Predikáty vyjadřující získávání informací smyslovými vjemy bystřit Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="bystřit"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 2 1: zafrčí prudce letkami , které ho vytáhnou do výše a hlasitě kodrcá . Pak okamžik sluchem < bystří , zda> se mu ze sousedství ozve sok , popřípadě zda nepřijme výzvu na měření sil . Rytířský souboj 87

2: města . Desítky , ne - li stovky odstřelovačů si vyhlížejí střechy , na nichž budou ležet a < bystřit , zda> chráněncům nic nehrozí . Doufejme , že se někomu z nich nezachvěje prst na spoušti a " nesundá čichat Zdroj: internet 1: a v kotli by museli byt pořadatele a čichat, zda to nesmrdí nebo sledovat, zda tím nekdo nešermuje.. takže pro mě důvod pro "pyro ne", ... 2: Ale v okamžiku, kdy jsem se ráno balila, a narazila na ty fuseklokoule, a byla nucena k nim čichat, zda jsou čisté, či ne, poněkud mě stesk přešel. .. 3: Každopádně fíra asi bude za poměrně kulturní pracoviště a výhled ze 755 docela vděčný a nebude muset čichat, zda mu z druhé mašiny neleje nafta na ... naslouchat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="naslouchat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 14 1: měl moc rád . Smrkáč na něj byl vždycky hodný . Vůbec se mu nelíbilo , že nejsou spolu . < Naslouchal , zda> neuslyší popotahování , které malého chlapce všude doprovázelo . Neslyšel však nic . Dveře 2: horoucnost , svou vášeň . Kopyrda zašeptal : " Někdo klepá . " Gymnazistka vyskočila z gauče . < Naslouchali , zda> mohou pokračovat v objímání . Klepání se ozvalo znovu . " Kdo je to ? " zeptala se . Za 3: než je princezna Marguerite . Když křičí , je to prý zdravé , ale téměř celé noci nespím a < naslouchám , zda> se z komnat , zchystaných pro princeznu a její chůvy , ozve křik a kdy utichne . I Federico 4: nezvučný a šustivý zároveň a spolu s ním i jakýsi průvan . Číhala jsem zprvu v té neklidné tmě a < naslouchala , zda> se mi něco hrozivého nesápe na postel , pak jsem si dodala odvahy a rozsvítila lampičku 5: otevřené ( stále v pohotovosti jako jednotka intenzivní péče v nemocnici , dokonce i teď < naslouchá , zda> se odněkud neozve rachot , třesk rozbíjených věcí či křik ) k ní táhne zápach z připalující obhlížet Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="obhlížet"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 1

88

1: aby jí Vasil vyprávěl a upokojil její zvědavost . Ale Vasil šukal po hospodě i po stavení , < obhlížeje , zda> zůstalo vše v pořádku za jeho nepřítomnosti , a jeho duch se nesoustřeďoval . A když už ohlížet se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="ohlížet"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 5 1: zoufalství . Záleží na tom , co je . A přece se úporně snažíme dosáhnout pravdy , přece se < ohlížíme , zda> jsme snad náhodou , " domnívaje se , že jsme zaznamenali pravdu , nezachytili pouhý povzdech 2: než stačil zabouchat na vrata , uviděl ho , jak míří domů . Běžel jako štvanec a stále se < ohlížel , zda> ho někdo nepronásleduje . Byl celý zakrvácený , šaty měl rozedrané a výraz tváře svědčil 3: nepřejelo . Stále někam vozím dětský kočár mládí , naložený doslouženým papírem . Teď se musím < ohlížet , zda> ještě chodí tvůj stín za mnou , abych se mu neztratil . . . Zauber . Gehäuse der Zeit ( 4: lhou , a znovu se zvednou , když znovu padli . . . Ale jak ten stále se vzdalující strom se < ohlíží , zda> jdou za ním ! ŠPITÁL Někdo si říká : Už není třeba naslouchat jeptišce , dopsat adresu , 5: " Blbče , na to máš tlumočníky . " Pravda je , že jsem někdy v zoufalé situaci . Pořád se < ohlížím , zda> za mnou stojí tlumočník . LN : Troufl byste si na ministerský post , kdyby se spojily resorty ochutnávat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="ochutnávat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 1 1: svá přání . Byla výborná kuchařka , to ona mě učila vařit . Ale tehdy mi nosila z kuchyně < ochutnávat , zda> je to tak , jak jsme zvyklí . Naopak neuměla šít . Dokonce se dá říci , že k tomu měla odpor omakávat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="omakávat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 1 1: rukama vzhůru , jakmile je mají na nohou , přehnou je s ohromným grifem přes kapoty aut a < omakávají , zda> nemají zbraně , avšak auto gangsterů zůstalo odbržděné , takže policajti musí rukou s revolvery

89

pokukovat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="pokukovat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 1 1: zeleninou . Jíst budeme hned , jakmile se Jusra pomodlí . Modlí se v salóně a po očku na mě < pokukuje , zda> se dívám . Ptám se , jestli nemám odejít . " Vůbec ne , " říká Jusra , nevadí jí to . Modlí vykukovat Zdroj: internet 1: 8. prosinec 2009 ... Sawyer si ruce pomalinku sundával a opatrně zpod prstů vykukoval, zda-li je vzduch čistý. Když se přesvědčil, tak si ruce sundal úplně. ... 2: Zvědavec: Pořád z vlaku vykukoval, zda uvidí stanici, náhle mu sloup výhled schoval a urazil palici. Teta kuchařka: Vařila v rendlíčku kašičku pro celou .. poohlížet se Zdroj: internet 1: 3. prosinec 2009 ... Tak na tohle jsem narazil, když jsem se poohlížel, zda se neurodila konkurence Aukru a s mezi zuby proceděným "šmejdi" jsem dotyčnou stránku ... poslouchat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="poslouchat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 7 1: jsem po nich , až jsem našel kulatou kliku a sevřel jsem ji , chvíli jsem váhal , pozorně < poslouchal , zda> zevnitř něco neuslyším . Nic . Otočil jsem koulí a uvolnil dveře natolik , abych si byl 2: stanul opět na hraně jezu , černou hladinu už nečeřil ani jediný stín . Chvíli jsem ještě < poslouchal , zda> neuslyším nějaké to šplouchání , ale brzy jsem to vzdal a rozběhl se pryč , prožívaje přitom 3: Nezmatkuj . " Ale Tim se neobjevil ani poté , co dočetl . Julián došel ke dveřím , zapískal a < poslouchal , zda> neuslyší známý dupot . Když se nic neozvalo , zapískal znovu . Po chvilce zaslechl plíživé 4: napadlo , že by snad mohl oba , setníka i slečnu Montagovou , nějak zaskočit . Rozhlížel se a < poslouchal , zda> se dá předpokládat , že by mohl být vyrušen odněkud z okolních pokojů , všude bylo ticho

90

5: nepokojné oči přelétají ze silnice na řídicí panel . Al se svým motorem splynul , každým nervem < poslouchal , zda> neuslyší nějakou slabinu , nějaké bušení , skřípění , hukot nebo drnčení , z kterého by prohlížet se/prohlížet Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="prohlížet"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 2 1: přístavní čtvrti , kde si povšiml , že policejní hlídky zastavují chodce a pečlivě si každého < prohlížejí , zda> neodpovídá popisu , který každý strážník měl ve svém služebním notesu . Klapacius si okamžitě 2: absurdní divadlo . Sledovali , jak se pyrotechnici plíží k autu poslankyně a bedlivě ho pak < prohlíží , zda> v něm není bomba . Svého peugeota totiž našla večer o dvě stě metrů dál , než kde ho v poledne rozhlížet se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="rozhlížet"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 6 1: konce k druhému . Oba došli až k označení nebezpečné hloubky a bylo zřejmé , že se cestou < rozhlížejí , zda> příliv nevyplavil něco , co by se jim mohlo hodit . Chlapec už nesl nějakou starou škatuli 2: šli vykoupat . Byl to zkrátka krásný teplý den plný skotačení a dovádění . Jirka se pořád < rozhlížela , zda> nespatří někde " hastrošku " , ale ta se neobjevovala . George sama přesně nevěděla , co 3: byl jeden z ohlasů na heslo . Scytale patřičně odvětil , po celou dobu se však ostražitě < rozhlížel , zda> někde kolem není sebemenší podezřelá drobnost . Tohle místo se mu nezamlouvalo . Byla to 4: muže , učinil jsem to , co všichni ostatní , kteří mají všech pět pohromadě , a začal se < rozhlížet , zda> bych si nemohl polepšit . " Apol . : " Žádný vladař nepropouští své poddané takhle snadno 5: promítat na bílou stěnu vpravo od jeviště . Několik sester z oddělení infekčních nemocí se < rozhlíželo , zda> neuvidí nějaké své pacienty , protože ti měli zakázán přístup na veřejnost . Lin přemýšlel vyhlížet Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="vyhlížet"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 3

91

1: vidět , den je ve svém zenitu . Před domem nestojí žádný vůz . Dvakrát objede blok , pátravě < vyhlíží , zda> se v okně neobjeví nějaká tvář . Skla jsou však vysoko a neprůhledná . Ruth se mýlila ; 2: jednotě všeho lidstva . Nevím , jak ti dávní nebo i zcela nedávní básníci a filosofové většinou < vyhlíželi , zda> měli na tváři nějaké znamení nebo jaké byly jejich oči ; zato duch v jejich dílech , která 3: dr . odejel - 21.59 do bydliště . Při svém pohybu v centru pozoroval okolí , zdálo se , že < vyhlíží , zda> nedojde ke srocení osob . " Kopie strojopisu in : A . Lorenc a spol . , T 8/91 , sv . XIX

Predikáty vyjadřující získávání informací činností dovolovat se Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="dovolovat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 1 1: prosadit . Dnem plnoletosti se už matky nemusí ptát nebo < dovolovat , zda> může jít bydlet někam jinam . Některé starší děti si hledat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="hledat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 6 1: , pryč , pryč daleko do dunivě kručícího břicha moře . Jakmile se vrátil zpět do chatky , < hledal , zda> tam ještě nezbyly nějaké jiné potenciálně nebezpečné předměty . Sklenička na vyplachování 2: prohlížející na blokpostech autobusy , poručili mužům bez rozdílu věku , aby svlékli košile . Vojáci < hledali , zda> cestující nemají otlačené rameno od pušky či samopalu . " Tak to vidíš , Leonardo , " řekl 3: a náhle sami , jen nesmíme lhát . Když do snů vkrádá se ráno , ráda mám tvou tvář spící a < hledám , zda> je v ní psáno , oč se tu můžem prát . Ve tvých očích se skrývá smutek z jarního tání , ten 4: národní a nadnárodní seskupení , která operativně využívají každý " volný " orgán . Nejprve se < hledá , zda> existuje potenciální a kompatibilní příjemce v dané zemi , pak je orgán nabídnut k dispozici 5: klíčová slova nebo větu a program na webovém serveru proběhne všemi stránkami katalogu a < hledá , zda> se v nich najdou zadaná klíčová slova . Potom zobrazí webovou stránku s odkazy na stránky

92

prohledávat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="prohledávat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 1 1: " řekl Dušek po krátkém zadržení . Policisté se k němu prý chovali hrubě a několikrát ho < prohledávali , zda> u sebe nemá zbraň . Dušek údajně poničil závoru , za což mu hrozí obvinění z trestného činu pátrat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="pátrat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 16 1: , takže je jasné , co byste teď podnikl . Začal byste < pátrat , zda> nejsem odpovědný za smrt vašeho studenta Martina Kleina 2: skutečně vycházel zprava . Dal jsem se do běhu a očima < pátral , zda> někde nezahlédnu flanelovou košili . Marně . Hnal jsem 3: jednoduchý pokus ; postavil se mezi monolit a Slunce a < pátral , zda> se na sametově černém povrchu objeví jeho stín . Nebylo 4: Duckettové . Pečlivě pak zkoumal každý plovoucí předmět a < pátral , zda> to není Clevinger nebo Orr , připraven na jakékoli morbidní 5: dlouho . Když se pak blížil ke svému stanu , obezřetně < pátral , zda> tam zase někde nečíhá Natelyho děvka . Když ji objevil pídit Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="pídit"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 2 1: telefon , meziměstská , a dentista Páv z Jilemnice se < pídil , zda> opravdu pořádá Hubertus líbací večírky a zda skutečně 2: minimum a mikrofon jsem vrátil kamarádovi : Už jsem se < nepídil , zda> si manželka vodí domů nějakou Vandu s umělákem . Už mi porovnávat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="porovnávat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 4 1: normové hodnoty je zavést relativní hodnocení , kdy se < porovnává , zda> poměr skutečné hodnoty k normové hodnotě je menší a nebo

93

2: uskutečňuje aritmetické a logické operace . Na obrázku < porovnává , zda> jsou dvě čísla stejná . Datová sběrnice Přenáší data 3: ckj i . Celá podstata výpočtu je založena na tom , že < porovnáváme , zda> cesta vedoucí z vrcholu i do vrcholu j přes vrchol k 4: výukové cíle . Věnujte jim pozornost a při studiu neustále < porovnávejte , zda> jste jich již dosáhli . V textu se setkáte s úkoly pro proměřit Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="proměřit"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 1 1: . Aspoň jednou ročně by jej měl spolehlivý elektrikář < proměřit , zda> se jeho stav nezhoršil . . Elektrická pila ani přívodní přezkušovat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="přezkušovat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 2 1: do ciziny k příslušné výstupní poště . Výstupní pošta < přezkušuje , zda> zásilky jsou celně odbaveny , zda k zásilkám jsou připojeny 2: měřidla . Způsobilost měřidel Při kalibraci se obvykle < přezkušuje , zda> měřidlo splňuje určité obecně definované metrologické slídit Zdroj: internet 1: obilím, další slídil, zda není něco za trámem, ve výklenku, pod mlátičkou či jiným strojem. Další důktadně prohlíželi celou půdu, ohmatávali peřiny a ... 2: Doporučil bych naléhavě panu ministrovi železnic, aby věnoval raději svou pozornost takovýmto věcem, než aby neustále slídil, zda zaměstnanci nezneužívají ... 3: Marně jsem po očku slídil, zda neu- vidím mezi tou pestrostí květů nějaký plevel, či nežádoucí travičku. Občas jsem se u plotu ... 4: A "orgán" VKR slídil,zda jsem nepromítal nějaké ideově závadné filmy (třeba RAMBO :-)) ) a jestli nějaké takové filmy nemám doma. ... 5: Věčně se ptal, kdy mu je dám přečít, žadonil se o jejich nahlédnutí, očima stále slídil, zda-li je někde neobjeví.... Jednoho dne objevil. ...

94

šetřit Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="šetřit"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 18 1: systém . Dalších 44 milionů utratil neefektivně . Policie < šetří , zda> někdo ponese za tyto nesrovnalosti odpovědnost . PRAHA 2: výkonným místopředsedou Klausovy strany Liborem Novákem se < šetřilo , zda> peníze pro ODS , které měli podle stranické zprávy darovat 3: rakouského ministerstva pro hospodářské záležitosti . " To < šetřilo , zda> jde o dumping , a došlo k závěru , že náš export je zcela 4: lukrativní městskou zakázku Praha - Protimonopolní úřad < šetří , zda> vedení města neporušilo zákon při zadávání jedné z největších 5: Břeclavského okresu městy . Český telekomunikační úřad < šetří , zda> dominantní operátor udržuje síť telefonních budek Telecom nebyl pod šťourat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="šťourat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 1 1: hrdina v novinách , do zvířete kolemjdoucí podezíravě < šťourají , zda> je to opravdu lev , házejí mu sušenky a chechtají se volit Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="volit"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 8 1: cena za teplo tuto částku přesáhne , budu pozorně sledovat , jakou kalkulaci ceny dodavatel < volí , zda> odběratele " nebere na hůl " . Když každé město , každá společnost má jiný systém tvorby 2: , rozhodnutí přechází na předsedu vlády , jemuž věc postoupí GŘ . Podle čeho bude premiér < volit , zda> se postavit za ministra nebo personálního ředitele ? Bude jen formálně schvalovat doporučení 3: zasadil větší úder privilegovaným stavům , než první diplom z roku 1699 . Když však dvůr musel < volit , zda> podpořit privilegované národy , nebo Rumuny , volil první . Tak byl druhý diplom od počátku 4: podle hodnoty , kterou má v den splatnosti . Prodlévá - li dlužník s placením , může majitel < volit , zda> má být směnečný peníz zaplacen v tuzemské měně podle kursu v den splatnosti nebo podle kursu 95

5: hodnoty , kterou má v den placení . Není - li šek zaplacen při předložení , může majitel < volit , zda> má šekový peníz být zaplacen v tuzemské měně podle kursu v den předložení nebo podle kursu vyčkávat Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="vyčkávat"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 10 1: ten zvuk nebyl úzkostným zasténáním , Hartmann však přesto seděl vzpřímen na svém loži a < vyčkával , zda> něco nezaslechne , zdali k jeho sluchu nedolehne něco z její bytostné podstaty . Snad ji 2: našem venkově někdy pocit , že tam totalitní režim ještě neskončil a že se snad pořád ještě < vyčkává , zda> se přece jenom nenavrátí . Protože venkov nemá svou vlastní elitu , se kterou by se hrdě 3: Situaci mezitím zkomplikoval také fakt , že přednosta okresního úřadu Jan Slezák přestal < vyčkávat , zda> se banka s městem dohodnou , a v časové tísni dal zelenou jiné variantě sídla kraje - nástavbě 4: , " pokračoval muž , který od pondělí spal jen pět hodin a ve čtvrtek odpoledne s napětím < vyčkával , zda> policejní velitelství splní slovo a on už se v pátek ráno probudí v Plzni ve vlastní posteli 5: majitel vozu platbu odmítá . Ostatně jakmile od nás odjede , tak složenku okamžitě zahodí a < vyčkává , zda> přijde další nebo předvolání k soudu . Konáme represi , ale v konečném zúčtování se za nás záviset Korpus: syn2005 Dotaz: ([lemma="záviset"] [word=","] [word="zda"]) Velikost: 15 1: člověk . Na preciznosti přístrojů , které slouží k ničení , < závisí , zda> nezničí dříve místo , kde vznikly , namísto cíle , k 2: statečnost a pracovali až do úmoru ; věděli , že na nich < závisí , zda> se křižník podaří dopravit do bezpečí . V kotelně číslo 3: jabloň s hezky utvářenou korunou . Na velikosti zahrady < závisí , zda> nejzazší trojúhelník bude tvořit konec zahrady , či jestli 4: a morálky vůbec . Právě na vyřešení těchto otázek bude < záviset , zda> nová ekonomika přispěje k řešení naléhavých problémů 5: stále tvoří z nového sněhu . Na poměru těchto dvou jevů < závisí , zda> ledovec roste či ustupuje . 789 Ledovce tečou tak trochu

96