Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Hospodářská politika
KOMPARATIVNÍ ANALÝZA SPRÁVY NÁRODNÍCH PARKŮ ČESKÉ REPUBLIKY Compartive Analysis of National Park Management in the Czech Republic Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Vilém PAŘIL
Autor: Bc. Petra REJMANOVÁ
Brno, 2012
Jmé no a příjmení autor a:
Petra Rejmanová
Název diplo mové práce:
Komparativní analýza správy Národních parků ČR
N á z e v p r á c e v a n g l i č t i n ě : Comparative Analysis of National Park Management in the Czech Republic Katedra:
Regionální rozvoj a správa
V e d o u c í d i p l o m o v é p r á c e : Ing. Vilém Pařil Rok obhajoby:
2012
Anotace Předmětem diplomové práce „Komparativní analýza správy Národních parků ČR“ je srovnání a analýza výkonu veřejné správy s ohledem na kvalitu tohoto výkonu, dále pak možnosti a komparace užití nástrojů a metod využívaných k řízení kvality ve správách národních parků. První část se věnuje teoretickým základům, dokumentům a legislativě vydané Evropskou unií a Českou republikou, druhá se pak zabývá vzájemným srovnáním těchto parků.
Annotation The subject of the submitted thesis: “Comparative analysis of National Park Management in the Czech Republic” is a comparison and analysis of the public administration with regard to the quality of this performance, as well as the options and the comparison of the use of tools and methods used for the quality management in National Parks. The first part deals with theoretical foundations, documents and legislation issued by European Union and the Czech Republic, the second part deals with the comparison of these parks.
Klíčová slova Veřejná správa, komparativní analýza, hospodaření rozpočtových organizací, Národní park
Keywords Public Administration, comparative analysis, management of budgetary organization, National Park
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Komparativní analýza správy Národních parků ČR vypracovala samostatně pod vedením Ing. Viléma Pařila a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2012 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Vilému Pařilovi, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala zaměstnancům Správy Krkonošského národního parku, Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, Národního parku České Švýcarsko a Národního parku Podyjí za poskytnuté informace, které byly nezbytné pro vytvoření diplomové práce. Ráda bych vyjádřila vděčnost rodině a přátelům za trpělivost a podporu během mého studia.
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................................................... 11 1
TEORETICKÁ VÝCHODISKA ................................................................................................................ 13 1.1
1.1.1
Veřejná správa ............................................................................................................................... 13
1.1.2
Hospodaření rozpočtových organizací........................................................................................... 16
1.1.3
Měření a nástroje řízení kvality ve veřejné správě......................................................................... 19
1.2
Politika životního prostředí na úrovni Evropské unie .................................................................... 23
1.2.2
Politika životního prostředí na úrovní České republiky ................................................................. 23
INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC NÁRODNÍCH PARKŮ ČR ................................................................................. 25
1.3.1
Právní předpisy .............................................................................................................................. 25
1.3.2
Definice a vymezení národního parku podle zákona č. 114/1992 Sb. ............................................ 27
ANALÝZA SPRÁV NÁRODNÍCH PARKŮ V ČR .................................................................................. 29 2.1
SPRÁVA KRKONOŠSKÉHO NÁRODNÍHO PARKU ....................................................................................... 29
2.1.1
Obecná charakteristika Správy KRNAP ........................................................................................ 29
2.1.2
Hospodaření Správy KRNAP ......................................................................................................... 32
2.1.3
Hodnocení a měření kvality Správy KRNAP .................................................................................. 41
2.2
SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU A CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI ŠUMAVA ............................................... 45
2.2.1
Obecná charakteristika Správy NP a CHKO Šumava ................................................................... 45
2.2.2
Hospodaření Správy NP a CHKO Šumava .................................................................................... 48
2.2.3
Hodnocení a měření kvality Správy NP a CHKO Šumava ............................................................. 55
2.3
SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU ČESKÉ ŠVÝCARSKO .................................................................................. 60
2.3.1
Obecná charakteristika Správy Národního parku České Švýcarsko .............................................. 60
2.3.2
Hospodaření Správy Národního parku České Švýcarsko ............................................................... 62
2.3.3
Hodnocení a měření kvality Správy Národního parku České Švýcarsko ....................................... 66
2.4
3
POLITIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ............................................................................................................ 23
1.2.1
1.3
2
VYMEZENÍ PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ ..................................................................................................... 13
SPRÁVA NÁRODNÍHO PARKU PODYJÍ....................................................................................................... 71
2.4.1
Obecná charakteristika Správy Národního parku Podyjí .............................................................. 71
2.4.2
Hospodaření Správy Národního parku Podyjí ............................................................................... 72
2.4.3
Hodnocení a měření kvality Správy Národního parku Podyjí........................................................ 76
KOMPARACE SPRÁV NÁRODNÍCH PARKŮ ČR ............................................................................... 79 3.1
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA SPRÁV NÁRODNÍCH PARKŮ V ČR ............................................................... 79
3.2
HOSPODAŘENÍ SPRÁV NÁRODNÍCH PARKŮ V ČR..................................................................................... 81
3.3
HODNOCENÍ A MĚŘENÍ KVALITY SPRÁV NÁRODNÍCH PARKŮ V ČR ......................................................... 88
ZÁVĚR ............................................................................................................................................................... 100
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .................................................................................................................. 103 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................. 108 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................................ 109 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................................................... 111 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .............................................................................................................. 112 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................................................ 113
ÚVOD Národní parky v České republice jsou nejcennějším územím z přírodního hlediska. Tato území jsou specifická především v tom, že se jedná o národně i mezinárodně jedinečná území s převahou přirozených popřípadě lidskou činností jen minimálně ovlivněných ekosystémů s vědeckým a výchovným významem. Hlavním posláním národních parků je ochrana přírody a krajiny. Veškerá jejich činnost je rozdělena a odstupňována podle jednotlivých zón. Národní parky v České republice jsou rozčleněny do třech zón. Návštěvníci mají přístup na jeho území v omezené míře a musí se řídit návštěvním řádem, který vydávají správy národních parků v České republice. Jejich status je upravován zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V České republice se nachází celkem čtyři národní parky. Jde o Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park České Švýcarsko a nejmenší z parků Národní park Podyjí. V tomto ohledu Česká republika silně zaostává za ostatními zeměmi Evropské Unie. Pro představu sousední Slovensko disponuje devíti národními parkami, Rakousko jich má sedm, Maďarsko deset, Polsko dvacet tři a Rumunsko třináct. Potenciálem pro vznik dalších národních parků Česká republika disponuje. V současné době se diskutuje o Křivoklátsku nebo o Hrubém Jeseníku jako o možných kandidátech pro vznik národního parku. Správa Krkonošského národního parku, Národního parku Šumava a Národního parku Podyjí jsou příspěvkovými organizacemi státu, zřízeny na základě zřizovací listiny. Správa Národního parku České Švýcarsko je organizační složkou státu. Zřizovatelem všech správ národních parků v České republice je Ministerstvo životního prostředí, jehož ministr jmenuje do funkce a odvolává z funkce ředitele, který je statutárním orgánem organizace. Poradním a konzultačním orgánem je Rada národních parků. Hlavním úkolem správ národních parků v České republice je výkon státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství v rozsahu daném zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Základním právním předpisem upravujícím financování organizačních složek a příspěvkových organizací státu je zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Cíl práce Cílem mé práce je analyzovat výkon veřejné správy s ohledem na kvalitu tohoto výkonu, dále pak možnosti a komparace užití nástrojů a metod využívaných k řízení kvality ve vybraných organizacích, respektive správách národních parků, s ohledem na možnosti a uplatňování kontrolních mechanismů. Struktura kapitol První kapitola se zabývá vysvětlením problémových oblastí. Konkrétněji zde vysvětluji pojem veřejná správa, její rozdělení a vazby. Dalším bodem problémových oblastí je hospodaření rozpočtových organizací, zejména hospodaření organizačních složek a příspěvkových organizací státu. Posledním bodem je měření a řízení kvality ve veřejné správě. Další částí je vysvětlení politiky životního prostředí nejprve na úrovni Evropské Unie a později na úrovni České republiky. Poslední část této kapitoly se zabývá institucionálním rámcem národních parků v České republice. Popisuje konkrétní právní předpisy, které upravují vznik národních parků v České republice, vysvětluje pojem „národní park“ podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a popisuje organizační strukturu národních parků v České republice. Druhá kapitola se zabývá obecnou charakteristikou národních parků v České republice, hospodařením správ národních parků v České republice. Nejprve jsem se zaměřila na rozbor příspěvku na činnost jak od zřizovatele Ministerstva životního prostředí, tak i od ostatních poskytovatelů, dále potom na výnosy a náklady správ národních parků v České republice, výsledek hospodaření a na jejich investiční činnost. Posledním bodem této kapitoly je hodnocení a měření kvality správ národních parků v České republice. 11
Poslední třetí kapitola je věnovaná srovnání všech čtyřech správ národních parků v České republice. Komparace je sledovaná nejprve z hlediska organizační struktury, potom v rámci hospodaření. Správy národních parků v České republice srovnávám z hlediska jejich příspěvku na činnost, výnosů, nákladů, výsledku hospodaření a z jejich investiční činnosti. Posledním bodem komparace je srovnání z hlediska hodnocení a měření kvality správ národních parků v České republice. Srovnání probíhá z několika hledisek. Celkem jsem zvolila šest ukazatelů, kterými jsou počet hektarů na jednoho pracovníka, průměrná mzda, úroveň vzdělání zaměstnanců, průměrné náklady na jednoho pracovníka, míra soběstačnosti a dotace poskytnuté správám národních parků v České republice z fondů Evropské Unie. Veškeré hodnoty jsou přepočtené na km2, aby bylo možné národní parky mezi s sebou srovnat. Hodnocení jsem prováděla tím způsobem, že jsem si zvolila stupnici od jedné do čtyř a každému z národních parků jsem podle jejich výsledků za sledované období 2004 – 2010 udělila body. Jednička znamenala nejlepší umístění a čtyřka nejhorší. Na základě této stupnice jsem určila závěrečné pořadí. Ten národní park, který získal nejmenší počet bodů, na tom byl z hlediska hodnocení kvality nejlépe. Použitá metodologie Práce vychází z teoretických základů obecně akceptovaných závěrů ve zkoumané oblasti. Dalším východiskem budou dokumenty a legislativa v problematické oblasti vynadá Evropskou komisí a v České republice. Veškerá poznání jsou podložena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy a doporučeními. Při zpracování této práce bude použita metoda analýzy pro hodnocení správy v jednotlivých národních parcích a také pro jejich následné srovnání, dále potom metoda syntézy pro interpretaci získaných výsledků. Metodu historickou a deskriptivní použiji pro popis dosavadních poznatků ve zpracované oblasti, při práci s literaturou a s jednotlivými dokumenty využiji metody komparace a analogie.
12
1 TEORETICKÁ VÝCHODISKA Cílem této kapitoly je vymezení klíčových pojmů veřejná správa, státní správa a její organizace, dále potom vymezení pojmu příspěvková organizace státu a její hospodaření. Obecně se zaměřím na legislativu v oblasti ochrany a politiky životního prostředí, a to na úrovní České republiky a Evropské unie. Tato část se věnuje také vymezením problémových oblastí, které budou hrát hlavní roli v následném srovnání jednotlivých správ Národních parků České republiky.
1.1 Vymezení problémových oblastí 1.1.1 Veřejná správa V různých zemích se lze setkat s odlišnými systémy prosazování veřejné moci, a tím pádem i s různými systémy veřejné správy. Obecně však můžeme říci, že veřejná správa je v současných demokratických státech chápána především jako služba občanům a veřejnosti. Existuje několik definic vymezujících pojem veřejná správa. Metodika Eurostatu ESA 95 definuje veřejnou správu takto: „veřejná správa je souhrnem činností respektive služeb poskytovaných organizacemi státní správy, územní samosprávy a dalšími veřejnoprávními institucemi. Podmínky pro zařazení instituce do veřejné správy jsou dvě: 1. kontrola, tzn. Schopnost určovat obecnou politiku řízení organizace, 2. netržní orientace – maximálně 49 % výrobních nákladů je pokryto tržbami (zbytek musí být financován z veřejných fondů).“1 Další definice veřejné správy říká, že: „veřejná správa je soustavou orgánů a vazeb mezi nimi, kterou si společnost vytváří na řízení sama sebe. V demokratickém uspořádání společnosti se vytvořil postupně systém veřejné správy, který má dvě vzájemně oddělené a zároveň spojené linie, a to linii samosprávy a státní správy“(Strecková, 1998: 177). Pojem veřejná správa může být chápán v několika významech, a to ve funkčním (někdy též „materiálního“) smyslu se vymezuje jako činnost, která je zaměřena na zabezpečení veřejných úkolů a cílů. Ve smyslu institucionálním (někdy též „organizačním, formálním“) je pak veřejná správa chápána jako určitá soustava institucí uplatňujících veřejnou moc (vykonávajících veřejnou správu ať už přímo či zprostředkovaně). Veřejná správa je pak vytvářena soustavou orgánů a vazeb mezi nimi, kterou si společnost vytváří na řízení sama sebe (Strecková, 1998: 177). Funkční a institucionální vymezení veřejné správy se zcela nekryjí. Zatímco v prvním případě je rozhodujícím kritériem druh činnosti a tato činnost se nepřisuzuje tolik správním úřadům nebo obdobným orgánům, ale všem veřejným orgánům, je ve druhém případě rozhodujícím kritériem povaha instituce a veřejné úkoly, které má v rámci institucionalizované dělby moci plnit, a které jsou jí jako působnost přikázány (Hendrych, 2003: 371422). Podle S. Nunvářové můžeme rozčlenit vazby veřejné správy do tří skupin, a to jsou: Vazba na stát: Formální funkcí státu je funkční dělba mezi zákonodárnou mocí (Parlament České republiky, Senát), výkonnou mocí (vláda a prezident) a soudní mocí (Ústavní soud, soustava obecných soudů, zvláštní soudy) v procesu poskytování veřejných služeb. Veřejnou službu pak může stát zajišťovat přímo nebo nepřímo příslušnými 1
Český statistický úřad. Definice pojmů-Využívání ICT v organizacích veřejné správy. Czso.cz [online]. © 2012 [cit. 201201-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/definice_pojmu_vyuzivani_ict_v_organizacich_verejne_spravy.
13
orgány. Základní podmínkou fungování tohoto systému není jeho organizační zajištění, ale upřednostňování obecných zájmů nad zájmy mocných jednotlivců nebo skupin, protože úkolem veřejné správy je uplatňovat a chránit veřejný zájem. Vazba na veřejnou politiku: Veřejná politika se zabývá formováním a prosazováním veřejného zájmu prostřednictvím institucí veřejného sektoru. Veřejná politika je odpovědná za výběr prioritních cílů a v souladu s těmito cíli formuluje úkoly a funkce veřejné správy. Vazba na veřejný zájem: V tomto případě se veřejná správa potkává s veřejnou politikou. Cílem veřejné správy je zjišťovat, vyjadřovat a uznávat veřejné zájmy a volit vhodné prostředky pro jejich realizaci na základě východisek stanovených veřejnou politikou (Nunvářová, 2006: 71). Za hlavní principy uplatňované při fungování současné veřejné správy je označován princip centralizace a decentralizace, koncentrace a dekoncentrace, monokratický a kolegiální, volební a jmenovací, uzemní, věcný a funkční a princip subsidiarity. Princip centralizace se projevuje koncentrací rozhodovacích funkcí na ústřední orgány státu. Významnou příčinou přílišné centralizace je nedostatečný počet stupňů veřejné správy. Úplná centralizace veřejné správy není v současných demokratických státech obvyklá (Nunvářová, 2006: 72). Princip decentralizace odpovídá požadavku rozhodování na úrovni, která má dostatek informací k dobrému a včasnému řešení problému a současně, aby byla zajištěna vysoká odbornost rozhodování v daných věcech. Státní orgány a úřady nemohou zasahovat do samostatné působnosti jiných nositelů veřejné správy, ale je jim ponecháno právo kontroly nad výkonem této působnosti, například ve směru dodržování zákonů a ostatních obecně závazných předpisů (Pomahač, 2002: 43). Pojem decentralizace zahrnuje čtyři neoddělitelné aspekty (Pomahač, Vidláková, 2002: 43): •
vymezení územních jednotek, s nimiž se nakládá nejenom jako s částmi státního území, ale též jako se samosprávným územním celkem,
•
určení toho, jaké zájmy reprezentované samosprávou budou respektovány státním centrem,
•
vytvoření předpokladů pro to, aby samosprávné orgány mohly být vytvářeny a obsazovány tou z demokratických procedur, která příslušnému společenství nejvíce vyhovuje,
• zaručení právní integrity místních a regionálních vlád. Decentralizace je přesun většího množství rozhodovacích pravomocí na nižší složky a s tím související odpovědnost. Složky výkon provádějí samostatně a pouze ve stanoveném rozsahu podléhají dozoru centra. Optimální organizační strukturu je nutno hledat kompromisním řešení vztahu centralizace a decentralizace. Princip koncentrace a dekoncentrace se objevuje na horizontální a vertikální úrovni. Koncentrace představuje soustředění výkonu veřejné správy v rámci organizační struktury jednoho subjektu a dekoncentrace je pak rozdělení výkonu veřejné správy na více organizačních jednotek. Horizontální dekoncentrace znamená rozdělení působnosti a pravomoci mezi organizační složky na stejné úrovni, příkladem může být rozdělení výkonné moci mezi jednotlivými ministerstvy. Vertikální dekoncentrace se zabývá rozdělením působnosti a pravomoci při využití hierarchické nadřízenosti a podřízenosti (Kadečka, Rigel, 2009: 4). Princip subsidiarity se prosazuje především při dělbě moci mezi jednotlivými stupni řízení především u samosprávy. Je důležité, aby bylo rozhodování přiřazeno na co nejnižší stupeň řízení. Princip subsidiarity je založen na míře informovanosti, schopnosti posoudit důsledky rozhodnutí a na kvalitě rozhodnutí (Nunvářová, 2006: 73).
14
Veřejná správa se člení na státní správu a samosprávu. Obrázek 1.1 Dvouliniový systém veřejné správy v ČR.
Zdroj: NUNVÁŘOVÁ, S. 2006, s. 72, vlastní zpracování. Subjekty veřejné správy (Nunvářová, 2006: 74): •
státní správa: státní instituce vykonávající veřejnou správu přímo, ostatní subjekty ji vykonávají odvozeně,
•
územní samospráva: veřejná správa je vykonávána samotnými občany a nepřímo volenými představiteli v rámci veřejnoprávních korporací,
•
jiné subjekty: např. profesní komory, vysoké školy, veřejné fondy, nadace a další.
Dále se budu ve své diplomové práci zabývat podrobněji především státní správou, jelikož správy národních parků jsou příspěvkové organizace státu, kromě Správy Národního parku České Švýcarsko, která je založena zřizovací listinou jako organizační složka státu. Všechny čtyři správy jsou zřízeny Ministerstvem životního prostředí. Státní správa je část veřejné správy, která se uskutečňuje jménem a v zájmu státu. Právě státní správa tvoří samostatné jádro veřejné správy a je její klíčovou součástí. Státní správa je realizací výkonné moci státu. Od moci zákonodárné se odlišuje tím, že zákony jako primární a originální právní předpisy netvoří, nýbrž aplikuje, od moci soudní se pak odlišuje tím, že je determinována veřejným zájmem, zatímco pro soudnictví je charakteristická soudcovská nezávislost (Kadečka, Rigel, 2009: 5). Výkon státní správy je uskutečňován prostřednictvím ústředních orgánů státní správy a institucemi regionálními, krajskými a místními. Státní správa je autoritativní, nezastupitelná a má pravomoc výkonnou, zákonodárnou, nařizovací a kontrolní (Kaňa, 2007: 22). Státní správa se člení na správu územní a vnitřní. Územní státní správa se dále člení na správu státu, správu regionů a státní správu krajů, správu okresů a na místní státní správu (Kaňa, 2004: 22). Ústřední orgány státní správy vykonávají svou působnost a pravomoc na celém území státu. Z hlediska územního třídění představuje nejvyšší úroveň a mají pravomoc vydávat nařízení jako obecně právní akty (Nunvářová, 2006: 79).
15
Na základě kritéria odpovědnosti je česká ústřední správa tříděna takto: Tabulka 1.1 Přehled orgánů státní správy v ČR. Ústřední orgány státní správy České republiky Vláda České republiky Předseda a místopředseda vlády Výkonné ústřední Prezident Ministři orgány státní České republiky správy Ministerstva Orgány a úřady ministerstev Výkonné instituce Zdroj: Káňa, 2007, s. 24. Nejvyšší orgány státní správy jsou vláda a ministerstva. Vláda se skládá s předsedy, místopředsedů a ministrů. Postavení prezidenta, jakožto výkonného orgánu státní správy není jednoznačné. Ministerstva jsou zřízena zákonem České národní rady ze dne 8. Ledna 1969 č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (také jako „kompetenční zákon“). Aktuálně působí v České republice 14 ministerstev2, v jejichž čele je člen vlády. Uvedený zákon rovněž zřizuje jiné (odlišné od ministerstev) ústřední orgány státní správy3 (Jirásková, 2004: 328). Podle Kani se územní státní správa člení dále na správu státu, správu regionů a státní správu krajů, správu okresů a na místní státní správu (Kaňa, 2004: 22). Jiný pohled má tato autorka, podle které jsou územní orgány státní správy ve svém působení omezeny na určené území. Rozsahem působnosti se od sebe liší a dělíme je na (Nunvářová, 2006: 80): •
státní orgány se všeobecnou působností – vykonávají státní správu v určitém územním obvodu,
•
státní orgány s dílčí správní působností – označujeme jako dekoncentrované nebo specializované či odborné úřady. Orgány státní správy s dílčí správní působností jsou často zřizovány v rámci ministerstev, jako jejich podřízené složky, které vytvářejí svoje územně dekoncentrované složky. Takovými orgány jsou například Správy národních parků (spadá pod Ministerstvo životního prostředí), Česká školní inspekce (spadá pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Český úřad bezpečnosti práce (spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí) nebo Finanční ředitelství, které spadá pod Ministerstvo financí (Nunvářová, 2006: 80).
1.1.2 Hospodaření rozpočtových organizací Do rozpočtové soustavy v České republice patří soustava veřejných rozpočtů (státní rozpočet, rozpočty měst a obcí, rozpočty krajů, rozpočty dobrovolných svazků obcí, rozpočty příspěvkových organizací a rozpočty regionálních rad regionů soudržnosti) a mimorozpočtové fondy (státní fondy, mimorozpočtové fondy měst a obcí, mimorozpočtové fondy krajů). Každý státní fond je zřízen zvláštním zákonem a jeho hospodaření upravují příslušné předpisy, správcem každého státního fondu je příslušné ministerstvo (Peková, 2008: 201,202).
2 Ministerstvo dopravy, financí, kultury, obrany, práce a sociálních věcí, pro místní rozvoj, průmyslu a obchodu, spravedlnosti, školství, mládeže a tělovýchovy, vnitra, zahraničních věcí, zdravotnictví, zemědělství a životního prostředí. 3 Český statistický úřad, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Český báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Komise pro cenné papíry, Národní bezpečnostní úřad, Energetický regulační úřad a Úřad vlády České republiky.
16
Obrázek 1.2 Rozpočtová soustava v ČR.
Zdroj: Peková, 2008, s. 204 Veřejný rozpočet se dělí na běžné příjmy a výdaje a na kapitálové příjmy a výdaje. Běžná část rozpočtu zahrnuje příjmy a výdaje každoročně se opakující. Dlouhodobě by měl být roční běžný rozpočet vyrovnaný, popřípadě přebytkový. Deficit by měl být výjimečný, například v důsledku neplánovaných příčin. Kapitálový rozpočet zahrnuje spíše jednorázové neopakující se příjmy nebo výdaje. Nemusí však být vždy vyrovnaný, téměř běžné je financování investic z návratných zdrojů, z příjmů z emise státních dluhopisů nebo z investičního úvěru. V tomto případě zde vzniká riziko zatíženosti rozpočtu v následujících letech. „Z účetního hlediska je veřejný rozpočet bilance, která bilancuje běžné a kapitálové příjmy a výdaje.“ Rozpočet je vyrovnaný, pokud se příjmy rovnají výdajům, přebytkový, pokud jsou příjmy vyšší než výdaje a schodkový (deficitní), pokud hodnota výdajů přesahuje hodnotu příjmů (Peková, 2008: 213). Hospodaření během rozpočtového období je možné vyjádřit vztahem F1 + P – V = F2.4 Je-li stav peněžních prostředků na konci roku větší než peněžní stav prostředků na počátku roku (F2 > F1), je zformována finanční rezerva pro hospodaření v následujícím roce, ale pokud je stav peněžních prostředků na konci roku menší než peněžní stav prostředků na počátku roku (F2 < F1), vznikl zde schodek a je třeba vyhledat další finanční prostředky, jelikož rozpočet v pojetí účetní bilance musí být vždy vyrovnán (Peková, 2008: 214). Neziskové organizace a jejich vztah k veřejným rozpočtům Podle Streckové je podmínkou hospodaření každé neziskové organizace důsledná a podle závazných předpisů vedená účetní evidence výnosů a nákladů, aktiv a pasiv, toku finančních prostředků, zdanění příjmů, majetku a služeb. Důležitou součástí je zavedení systému zpracování nákladů na jednotlivé činnosti, jelikož v případě neziskových organizací slouží tyto kalkulace k zajišťování efektivnosti vynakládaných nákladů, které jsou hrazeny z prostředků veřejných rozpočtů a podléhají kontrole (Strecková, 1998: 174, 175). Podle Pekové má rozlišení neziskových organizací podle zřizovatele veliký význam. Napojení veřejnoprávní neziskové organizace (především příspěvkové organizace a organizační složky) na veřejný rozpočet svého zřizovatele je velmi intenzivní. Veřejnoprávní neziskové organizace jsou v rámci finančních vztahů spojeny s veřejnými rozpočty, zatímco soukromoprávní neziskové organizace využívají vícezdrojové financování. Nicméně mají i tyto organizaci k rozpočtové soustavě finanční vztahy (např. dotačního charakteru, daňové úlevy či osvobození). Výše dotací z výdajů příslušného rozpočtu v rozpočtové soustavě závisí na tom, kdo je zřizovatelem (zakladatelem) příslušné organizace. Nejtěsnější finanční vztahy k rozpočtu mají v České republice organizační složky, které nemají právní subjektivitu a příspěvkové organizace s právní subjektivitou (Peková, 2008: 282, 283).
4
F1 = stav peněžních prostředků na počátku roku, P = příjmy, V = výdaje, F2 = stav peněžních prostředků na konci roku
17
Hospodaření příspěvkových organizací a organizačních složek státu5 Příspěvkové organizace a organizační složky zřízené státem jsou upraveny zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V souladu s ustanovením paragrafu 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jeho využití v právních vztazích, jsou příspěvkové organizace právnickou osobou a samostatnou účetní jednotkou účtující o majetku, pohledávkách a závazcích a tvorbě hospodářského výsledku, podle pravidla, že6: •
k majetku má organizace právo vlastnické nebo právo tomu podobné,
•
majetek i závazky lze ocenit v souladu s ustanovením paragrafu 24 zákona o účetnictví,
• z majetku plyne organizaci budoucí prospěch. Dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí a s peněžními prostředky poskytnutými z rozpočtů územních samosprávných celků a státních fondů, včetně prostředků z rozpočtu Evropské unie. Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem a musí být sestaven jako vyrovnaný (po zahrnutí příspěvku státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu). Příspěvková organizace musí plnit příslušné úkoly nejhospodárnějším způsobem. Zavazuje se k tomu, že poskytnuté peněžní prostředky může používat jen k účelům, na které jsou určeny. Jestliže výše nákladů a výnosů v průběhu roku neodpovídá rozpočtové výši a je zde možnost, že může dojít ke zhoršení hospodářského výsledku, musí příspěvková organizace učinit taková opatření, která zajistí jeho vyrovnání. Finanční vztahy stanovené zřizovatelem: •
Příspěvek na provoz ze státního rozpočtu se stanoví v případě, že náklady bez příspěvku jsou vyšší než výnosy. Výše příspěvku ze státního rozpočtu se stanoví jako rozdíl mezi rozpočtovými náklady a výnosy hlavní činnosti.
•
Individuální a systémové dotace na financování programů a akcí.
•
Návratná finanční výpomoc poskytne zřizovatel v případě zhoršeného hospodářského výsledku a musí být vrácena do konce rozpočtového roku, v němž měl být zhoršený hospodářský výsledek uhrazen.
•
Odvod odpisů zřizovatel stanoví, pokud organizace nepočítá s dalším rozvojem, uvažuje o jejím zrušení, anebo pokud objem odpisů výrazně převyšuje reálné potřeby příspěvkové organizace.
•
Dotace na úhradu provozních výdajů, které mají být kryty z rozpočtu Evropské unie.
• Dotace na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv. Hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění. Pokud hospodaření skončí ztrátou i po zahrnutí příspěvku, je nutné zabezpečit jeho úhradu do konce následujícího rozpočtového roku, a to buď z rezervačního fondu příspěvkové organizace, z rozpočtu kapitoly zřizovatele, anebo ze zisku po zahrnutí příspěvku na provoz nebo odvodu z provozu, tedy ze zlepšeného hospodářského výsledku. Příspěvková organizace tvoří tyto fondy: •
rezervní fond (prostředky lze použít k úhradě zhoršeného hospodářského výsledku, sankcí, k doplnění fondu reprodukce majetku se souhlasem zřizovatele, k překlenutí časového nesouhlasu mezi výnosy a náklady),
5 Zákon č. 218/2000 Sb. ze dne 27. června 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). [online]. © 2012 [cit. 2012-02-17]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1155.html. 6 Zákon č. 219/2000 Sb. ze dne 27. června 2000 o majetku České republiky. [online]. © 2012 [cit. 2012-02-05]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_10486.html.
18
•
fond reprodukce majetku (prostředky lze využít na financování oprav a udržování hmotného i nehmotného dlouhodobého i krátkodobého majetku a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku),
•
fond odměn (překročení prostředků na platy),
• fond kulturních a sociálních potřeb (je určen zaměstnancům v pracovním poměru k zaměstnavateli). Příspěvková organizace hradí odvod za porušení rozpočtové kázně a penále z rezervního fondu nebo z příslušného fondu, jde-li o porušení pravidel hospodaření s tímto fondem. Příspěvková organizace může poskytnout peněžní dary pouze z fondu kulturních a sociálních potřeb a nesmí přijímat ani poskytovat půjčky a úvěry a vystavovat směnky (výjimku tvoří půjčky poskytnuté z fondu kulturních a sociálních potřeb. Jiná činnost musí být sledována odděleně od hlavní činnosti a její předmět a rozsah musí být uveden v zřizovací listině před jejím započetím. Za závazky příspěvkových organizací vzniklé v souvislosti provozováním hlavní činnosti ručí stát.7 Organizační složky státu nemají, na rozdíl od příspěvkových organizací, právní subjektivitu, to znamená samostatně nabývat práv a zavazovat se. Současná právní úprava ukazuje stát jako účastníka právních vztahů a vedoucí organizační složky státu činí jménem státu právní úkony. Organizační složky státu se staly majetkovými orgány státu, i když z účetních důvodů zůstaly samostatnými účetními jednotkami (Slintáková, 2007: 4). Organizační složky státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu. Na rozdíl od příspěvkových organizací státu, její příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a ne vlastními příjmy. Výdaje jsou výdaji státního rozpočtu. Organizační složka státu je povinna dosahovat příjmů stanovených rozpočtem a plnit určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Organizační složka dále hospodaří s mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou prostředky fondů, zisk získaný hospodářskou činností, peněžní dary nebo prostředky ze zahraničí. Organizační složka státu tvoří rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb. Zdroji rezervního fondu jsou především prostředky ze zahraničí, peněžní dary, příjmy z prodeje majetku nabytého darem nebo děděním a také nevyčerpané výdaje z předcházejícího roku. Fond kulturních a sociální potřeb je tvořen přídělem z rozpočtu organizační složky státu, který je určen jako podíl výdajů na platy, mzdy či odměny. Organizační složka státu není oprávněna přijímat ani poskytovat úvěry, půjčky, vystavovat směnky ani je přijímat.8
1.1.3 Měření a nástroje řízení kvality ve veřejné správě Před tím, než se začnu zabývat měřením kvality, je nutné si pojem kvalita definovat, což může být poměrně obtížné, jelikož pojem kvalita nemá přesně dané vymezení, na kterém by se většina autorů shodla. Podle Nenadála je pojem kvalita vysvětlen jako „pojem, který se vztahuje k výrobkům či službám, ale i k prováděným činnostem, a je charakteristikou, která má svou historii. Kvalita je rozhodujícím faktorem stabilního ekonomického růstu podniků, nejdůležitějším ochranným faktorem před ztrátami trhů, významným zdrojem úspor materiálů a energií, cesta k tzv. trvale udržitelnému rozvoji, ovlivňuje makroekonomické ukazatele a úzce souvisí s ochranou spotřebitele“ (Nenadál, 2005: 5-8). Podle Karlöfa a Östbloma je kvalita definována jako „aspekt, který zahrnuje poskytování hodnoty zákazníkům, a to bez ohledu na výrobní náklady. Kvalita je jednou ze složek ocenění hodnoty zákazníkem, přičemž další složkou je cena nebo ztráta zdrojů, které musí zákazník oželet, aby daný výrobek či službu získal“ (Karlöf, 1995:33).
7
Zákon č. 218/2000 Sb. ze dne 27. Června 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). [online]. © 2012 [cit. 2012-02-17]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1155.html. 8 Zákon č. 218/2000 Sb. ze dne 27. Června 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). [online]. © 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1155.html.
19
Pro služby definovali Zeithaml, Berry a Parasuraman následující oblasti, které působí na zákazníkův přístup ke kvalitě (Zeithaml, Berry a Parasuraman, 1992): •
hmotnost, hmatatelnost,
•
vnímavost, citlivost,
•
spolehlivost,
•
hodnověrnost,
•
důvěra,
•
komunikace,
•
porozumění.
Měření kvality by mělo korespondovat s indikátory kvality, které jsou členěny do jednotlivých kategorií na kvantitativní a kvalitativní, na objektivní a subjektivní. Správný a spolehlivý ukazatel nebo nástroj by měl v sobě obsahovat jak kvalitativní tak i kvantitativní ukazatele. Pro měření je důležité, aby indikátory nebo nástroje splňovaly určitá kritéria, která jsou označovaná jako „Smart indikátory“ nebo „Smart analýza“ podle svých počátečních písmen. Ukazatel by měl splňovat následující charakteristiky (Zeithaml, Berry a Parasuraman, 1992): •
Specifický (Specific),
•
Měřitelný (Measurable),
•
Dosažitelný (Achievable),
•
Relevantní (Relevant),
•
Dosažitelný v čase (Time-related).
Podle Streckové se v souvislosti s měřením efektivnosti veřejné správy objevuje řada problémů, ten nejpodstatnější problém je skutečnost, že abychom byly schopni používat metody měření efektivnosti ve veřejné správě, musíme tak učinit tam, kde je možné vyjádřit vstupy a výstupy ve stejných, vzájemně souměřitelných veličinách. Vstupy je možno vyjádřit kvantitativně, neboli náklady je možno přesně vyjádřit buď v naturálních, nebo ve finančních ukazatelích. Výstupy veřejného sektoru nemají tržní cenu, proto musíme poměřovat náklady na produkci přímo k užitku těchto statků. Mezi faktory efektivnosti patří věda a technika, struktura veškerých činností, formy dělby práce, kvalifikace pracovníků, iniciativa pracovníků nebo systém řízení (Strecková, 1998: 189-201). Podle Hrabalové, Klímové a Nunvářové můžeme vymezit několik nástrojů a metod řízení kvality ve veřejné správě. Tyto nástroje a metody mají sloužit především k jejímu zlepšení. Jedním z nástrojů, který je běžně uplatňován v soukromém sektoru, ale který je stále více prosazován i v sektoru veřejném je strategické plánování. Novým přístupem k řízení organizací je metoda učící se organizace, jejímž cílem je vytvořit takový koncept, ve kterém lidé neustále zdokonalují své schopnosti a dosahují svých nejlepších výsledků. Tato koncepce je založena jak na jednotlivci, který je ochoten se učit, tak i na týmové práci. Dalšími nástroji jsou New Public Management (NPM), s kterým úzce souvisí hodnocení a motivace pracovníků a také metoda Good Governance, která reaguje na problémy, které vznikly v oblasti veřejné správy na základě aplikace reforem vycházejících z konceptu New Public Managementu. Public Private Partnerships PPP, jehož hlavní myšlenkou je zapojení a spolupráce soukromého sektoru se sektorem veřejným, dále se zde objevuje nástroj zvaný Benchmarking. Smyslem této metody je najít organizaci, která ve sledované oblasti dosahuje prvotřídní výkonnosti a následně získané poznatky zavede i do vlastní organizace. Posledním nástrojem, kterým se budu dále podrobněji zabývat, je rozpočtování, přesněji výkonově orientované rozpočtování (Hrabalová, Klímová, Nunvářová, 2005). Metoda rozpočtování je rozčleněna do tří základních podoblastí, a to na programové rozpočtování, víceleté finanční řízení a na výkonově orientované rozpočtování. „Rozpočet slouží jako podklad, který vládě, či vedení 20
organizace, umožňuje rozhodnout o alokaci zdrojů na jednotlivé priority, veřejné programy a projekty, konkrétní činnosti.“ Je nutné brát ohled na daný rozpočtový rok a na zdroje, tedy předpokládané příjmy, kterými organizace v daném roce disponuje. Veřejnost a zastupitelé zaměřují svou pozornost nejen na částky, které jsou z rozpočtu vynakládány, ale také na to, zda jsou služby organizace realizovány tak, aby dosahovaly předem stanovených výsledků při přijatelných nákladech (Rubin, 1997: 125). Rozpočet musí splňovat nejen rozpočtové zásady, jako jsou reálnost, pravdivost, úplnost a jednotnost třídění operací zachycených v rozpočtu, ale zejména musí být srozumitelným dokumentem (Marková, 2000: 139). Programové rozpočtování Tato metoda rozděluje příjmy a výdaje do skupin, vzhledem k aktivitám, které vedou k dosažení jednotného cíle, a zaměřuje se více na sledování celkových nákladů programu, než na sledování nákladů jednotlivých položek. Důraz je kladen ke sledování výstupů organizace. Organizace se snaží odpovědět si na otázky, které znějí například takto: Čeho se snaží organizace dosáhnout? Kolik organizaci stojí poskytování služeb? Díky této metodě může organizace sledovat produktivitu daného programu a zaměřit se na programy, které vykazují nízkou nebo klesající produktivitu (Hrabalová, Klímová, Nunvářová, 2005: 85). Víceleté finanční řízení Jelikož veřejný sektor má působit tam, kde soukromý sektor selhává a jedna z hlavních příčin selhání soukromého sektoru je právě krátkodobý horizont rozhodování, měl by reagovat na toto tržní selhání a rozhodovat v dlouhodobé perspektivě a vyhodnocovat dlouhodobé dopady svých aktivit. Dalším důvodem je, že rozpočet je krátkodobým nástrojem finančního řízení a zachycuje zpravidla období jednoho roku. Faktory, které ovlivňují přínosy využívání tohoto nástroje finančního řízení, jsou spojené především s provázaností s rozpočtem, jeho délkou, způsob změny, jaké finanční operace zachycuje, metody predikce, jeho struktura, politická podpora a schvalování a zveřejňování (Hrabalová, Klímová, Nunvářová, 2005: 93-96). Výkonově orientované rozpočtování Výkonově orientované rozpočtování by mělo odpovědět na tyto otázky9: •
Co chceme, aby naše organizace zabezpečovala? Co chceme, aby bylo učiněno v dané oblasti?
•
Jaké jsou základní podmínky, za kterých mohou být tato naše očekávání splněna?
•
Co je třeba učinit, aby byly tyto základní podmínky vytvořeny?
•
Jak zjistíme, že jsme je vytvořili?
•
Kolik a jak bude třeba vydat prostředků, k tomu, aby byly naše cíle naplněny?
Snahou výkonově orientovaného rozpočtování je spojit ho s dlouhodobou perspektivou organizace a zaměřit se na výsledky organizace. Tato metoda poskytuje informace o tom, jak dobře jsou činnosti veřejného sektoru zajišťovány, ve smyslu kvality, ale i kvantity. Měření výkonů zahrnuje jak měření jejich kvality, tak i množství. Zvýšení efektivnosti znamená pro organizaci snížení výdajů, ale za předpokladu, že kvalita služby zůstane zachována. V některých případech však dochází pří snížení veřejných výdajů také ke snížení zabezpečované služby. Právě proto je důležité využívat hodnocení kvantity, ale i kvality poskytovaných služeb. Například na základě tlaku Ministerstva životního prostředí musí Správa národního parku snížit podstatnou část nákladů na svůj provoz, díky tomuto snížení vzroste hospodářský výsledek organizace (ukazatel kvantity), ale zároveň může dojít ke snížení návštěvnosti z důvodu zanedbaných turistických cest a značení (ukazatel kvality), na které nejsou peníze z důvodu snižování nákladů (Rubin, 1997: 127). Například v případě hodnocení ekonomického rozvoje je často využíván ukazatel počet vytvořených pracovních míst nebo přehled nákladů na jednotku výkonu. Průměrné náklady na jednotku výkonu při dané kvalitě ukazují 9
MELAVILLE, A. A Guide to Selecting Results and Indicators: Implementing Results-based Budgeting. The Finance Project, 1997. © 2005 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.financeproject.org/.
21
základní představu o efektivnosti zajišťování služby. Tato metoda není zatím často využívána, i když přináší jasné výsledky. Příčinou je obtížnost a náročnost vytvoření systému výkonově orientovaného rozpočtování. Zavádění výkonově orientovaného rozpočtování má čtyři hlavní fáze (Hrabalová, Klímová, Nunvářová, 2005: 88): •
definování ukazatelů výkonu,
•
vytvoření provázanosti mezi ukazateli výkonu a alokací rozpočtových prostředků,
•
vytvoření systému zpráv o dosahování stanovených výkonů,
•
ustanovení celého procesu.
Výsledkem rozumíme to, čeho má služba dosáhnout, co má ve společnosti změnit, zlepšit nebo zabezpečit. Vedle toho ukazatel výkonu je měřítko, pro které máme dostupná data a které nám podává informace o tom, zda je našich cílů dosahováno a do jaké míry.10 Definované ukazatele by měly být zvládnutelné, logicky provázané, s dostatečnou vypovídací schopností, stabilní a politicky věrohodné.11
10
FRIEDMAN, M. A Guide to Developing and Using Performance Measures in Results-based Budgeting. © 2005 [cit. 201203-14]. Dostupné z: http://www.financeproject.org/. 11 MELAVILLE, A. A Guide to Selecting Results and Indicators: Implementing Results-based Budgeting. The Finance Project, 1997. © 2005 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.financeproject.org/.
22
1.2 Politika životního prostředí Cílem politiky životního prostředí je uchovat a vylepšit kvalitu životního prostředí a života i zdraví obyvatel při respektování požadavku udržitelného rozvoje. Svědčí o tom řada dokumentů, programů a politik, které jsou vytvářeny jak v České republice, tak i v rámci Evropské unie.
1.2.1 Politika životního prostředí na úrovni Evropské unie Politika životního prostředí patří k nejmladším aktivitám Společenství a v současnosti je představena jako jedno z nejdůležitějších témat agendy institucí EU, které významným způsobem zasahuje a ovlivňuje legislativní dění v dalších oblastech. Předpisy EU pro oblast životního prostředí se vyvíjely několik desítek let. Hlavními prioritními osami jsou ochrana ohrožených druhů a přírodních stanovišť a efektivnější využívání přírodních zdrojů.12 Rámec politiky Šestý akční program pro životní prostředí: byl přijat pro období 2002 – 2012 prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002 ze dne 22. 7. 2002. Hlavní cíle se člení do čtyř oblastí: změny klimatu, příroda a biologická rozmanitost, životní prostředí a zdraví a řízení přírodních zdrojů a odpadu. Politika životního prostředí EU je vedena zásadou předběžné opatrnosti a zásadou „ten, kdo znečišťuje, platí“. Důležitým faktorem politiky životního prostředí je zapojení široké veřejnosti.13 Finanční nástroje Life+ je určen k financování rozvoje a provádění politiky a právních předpisů v oblasti životního prostředí a přispívá k udržitelnému rozvoji. Byl přijat na období 2007 – 2013 prostřednictvím nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 614/2007 ze dne 23. května 2007 o finančním nástroji pro životní prostředí. Hlavní evropský finanční nástroj pro životní prostředí je program LIFE+. Na období 2007 – 2013 činí jeho celkový rozpočet 2 143 miliard eur.14 Dalším finančním nástrojem je Evropská investiční banka a její operativní priority. Mezi hlavní cíle na období 2007 – 2013 patří: soudržnost a konvergence, podpora znalostní ekonomiky, rozvoj transevropských sítí, ochrana životního prostředí, podpora malých a středních podniků, podpora udržitelné, konkurenceschopné a spolehlivé energetiky a lidský kapitál. Posledním finančním nástrojem jsou environmentální daně a poplatky.15
1.2.2 Politika životního prostředí na úrovní České republiky Státní politika životního prostředí pro období 2004 – 2010 byla schválená vládou České republiky v březnu 2004 a vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování vývoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje České republiky. Státní politika životního prostředí definuje tyto prioritní oblasti životního prostředí: •
ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti,
•
udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady,
•
životní prostředí a kvalita života
12
Portál Evropské unie. Životní prostředí. Europa.eu. [online]. © 2012 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: http://europa.eu/pol/env/index_cs.htm. 13 Portál Evropské unie. Obecná ustanovení. Europa.eu. [online]. © 2012 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/environment/general_provisions/index_cs.htm. 14 Portál Evropské unie. Program LIFE +. Europa.eu. [online]. © 2012 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/environment/general_provisions/l28021_cs.htm. 15 Portál Evropské unie. Operativní priority Evropské investiční banky. Europa.eu. [online]. © 2012 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/environment/general_provisions/g24221_cs.htm.
23
•
ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění.
Státní politika pro období 2004 – 2010 stanovila řadu cílů a opatření. Některá opatření již byla splněna, jiná pouze částečně, některá přetrvávají nebo se je nedaří plnit. Důvodem může být dlouhodobost některých záležitostí, díky kterým není možné je splnit ve sledovaném období. Obecně můžeme říci, že hospodářský růst a rychlý nárůst například automobilové dopravy, postupný růst produkce komunálního odpadu, vedly ke zpomalení tempa zlepšování stavu životního prostředí a v řadě případů i ke stagnaci a zhoršení stavu.16 V současné době připravuje Ministerstvo životního prostředí Státní politiku životního prostředí ČR na období 2011 – 2020. Předpokládá se, že Státní politiku životního prostředí předloží vládě do konce března 2012. Návrh dokumentu vychází ze stavu životního prostředí a jeho výhledu do roku 2020 a dále přihlíží k analýze dopadu evropské legislativy. Hlavním cílem tohoto dokumentu je nastolení strategického směřování aktivit v oblasti životního prostředí v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém období a dále definovat potřeby pro financování projektů z fondů EU. Dokument má také vytvořit základní referenční dokument pro vyjednávání o novém operačním programu pro životní prostředí.17 Cíle Státní politiky životního prostředí na období 2011 – 202018: •
ochranu a udržitelné využívání zdrojů včetně ochrany přírodních zdrojů,
•
ochranu klimatu a zlepšení kvality ovzduší,
•
ochranu přírody a krajiny,
•
bezpečné prostředí zahrnující předcházení následků přírodních nebezpečí, tak i předcházení vzniku antropogenních rizik.
„Závěr zjišťovacího řízení byl vydán 18. 3. 2011. Podle něj je Státní politika životního prostředí ČR 2011 – 2020 je koncepcí, která naplňuje dikci ustanovení § 10a odst. 1 písm. a) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, proto bude zpracováno hodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví podle ustanovení § 10e tohoto zákona.“19 Předkladatel Ministerstvo životního prostředí, odbor Evropské Unie a politiky životního prostředí předložil v březnu 2012 koncepci Státní politiky životního prostředí České republiky na období 2011 – 2020. Tento dokument určuje základní cíle pro Českou republiku v oblasti životního prostředí do roku 2020. Konkrétně v oblasti ochrany klimatu, zlepšení kvality ovzduší, ochrany udržitelného rozvoje, ochrany biologické rozmanitosti a environmentálně šetrné užívání krajiny.
16
Centrum pro otázky životního prostředí. Vyhodnocení plnění Státní politiky ŽP České republiky 2001 – 2010. Univerzita Karlova v Praze. Czp.cuni.cz [online]. © 1992 2011 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: www.czp.cuni.cz/Vzdel/sem11/vyhodnoceniSPZP.doc. 17 Státní politika životního prostředí ČR 2011 – 2020. Tretiruka.cz. [online]. © 2012 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: http://www.tretiruka.cz/news/statni-politika-zivotniho-prostredi-cr-2011-2020-co-je-noveho-1/. 18 Státní politika životního prostředí ČR 2011 – 2020. Tretiruka.cz. [online]. © 2012 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: http://www.tretiruka.cz/news/statni-politika-zivotniho-prostredi-cr-2011-2020-co-je-noveho-1/. 19 Ministerstvo životního prostředí. Závěr zjišťovacího řízení. [online]. © 2004 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/detail.php?id=MZP116K.
24
1.3 Institucionální rámec Národních parků ČR Správa životního prostředí České republiky je státní správa zřízena Ministerstvem životního prostředí, jehož hlavním úkolem je ochrana životního prostředí a ochrana podmínek života na Zemi. Institucemi ochrany životního prostředí jsou Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká inspekce životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny v ČR a její sekce, Finanční fond životního prostředí. Orgány přenesené působnosti jsou odbor životního prostředí Krajského úřadu územní samosprávy a odbor životního prostředí Obecního úřadu územní samosprávy (Kaňa, 2007: 311,312). Hlavním úkolem Ministerstva životního prostředí je výkon vrchního státního dozoru nad životním prostředím, dále vykonává ochranu životního prostředí a správu životního prostředí, řídí činnost informačního systému, včetně plošného monitoringu, koordinuje mezinárodní výměnu informací a posuzování vlivů prostředí, řídí jednotlivé správy životního prostředí přímo nebo nepřímo prostřednictvím orgánů v těchto oblastech: správa ochrany ovzduší, správa ochrany přírody a krajiny, správa ochrany ozonové vrstvy země, správa ochrany vod, správa ochrany zemědělského půdního fondu, správa nakládání s odpady, správa ochrany před chemickými látkami a správa ochrany lesa (Kaňa, 2007: 312). Ministerstvu životního prostředí jsou podřízeny tyto instituce a úřady: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Česká geologická služba, Česká informační agentura životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí, Český hydrometeorologický ústav, Správa Krkonošského národního parku, Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, Správa Národního parku České Švýcarsko, Správa národního parku Podyjí, Státní fond životního prostředí, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (Kaňa, 2007:312). Mezi orgány přenesené působnosti spadají Krajské úřady územní samosprávy a jejich odbory životního prostředí, které spolupracují s úřady, rozhodují o návrzích, povolují těžbu, povolují vypouštění odpadních vod, vyjadřují se k projektu geologických prací, udělují souhlas k návrhům územních plánů obcí v ochraně zemědělského půdního fondu, vedou evidenci autorizaci pro nakládání s chemickými látkami, vyjadřují se k povolení staveb, vydávají souhlas provozovateli zařízení ke sběru a výkupu odpadů. Hlavním posláním obecních úřadů s rozšířenou působností a jejich odborů životního prostředí je ochrana ovzduší obce, kontrola dodržování povinností provozovatelů, vyhlašování varovných a regulačních opatření, stanovení podmínek pro poskytování informací o životním prostředí, anebo rozhodování o omezení či zastavení činnosti, která poškozuje nebo zhoršuje životní prostředí (Kaňa, 2007: 313-314). Mezi organizace a hnutí ochrany přírody patří například Český svaz ochránců přírody, Děti Země, Europarc ČR, Hnutí Brontosaurus, Hnutí Duha, EcoMonitor nebo Greenpeace.20
1.3.1 Právní předpisy Mezinárodní úmluvy o ochraně přírody a krajiny V rámci ochrany přírody a krajiny je důležitá mezinárodní spolupráce. Česká republika je součástí řady mezinárodních smluv v tomto úseku. Česká republika je smluvní stranou například v mezinárodní smlouvě, která se nazývá Úmluva o mokřadech. Tato úmluva z roku 1971 má mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva neboli Ramsarská úmluva. Dalšími smlouvami jsou Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1972, Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin z roku 1973, Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť z roku 1979 (tzv. Bernská úmluva), Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů z roku 1979 (tzv. Bonnská úmluva). Na základě této úmluvy byla přijata Dohoda o ochraně populací 20
Více v příloze č. 1 – přehled institucí ochrany životního prostředí.
25
evropských netopýrů z roku 1991, známá také jako EUROBATS. V Riu de Janeiro v roce 1992 byla přijata Úmluva o biologické rozmanitosti a v roce 2002 byla přijata Evropská úmluva o krajině. Pro účast veřejnosti na ochraně přírody a krajiny má význam Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z roku 1998, známá také jako Aarhuská úmluva (Borovičková, Havelková, 2005: 6). Právní předpisy vztahující se k ochraně životního prostředí v České republice Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky a č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod: každý má právo na příznivé životní prostředí, právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí, při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.21 Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů: definuje základní pojmy, jako například ochrana životního prostředí, životní prostředí, znečišťování a poškozování životního prostředí, ekologická stabilita.22 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vyhláška č. 395/1992 Sb. Po několika drobnějších novelizacích tohoto zákona přinesl výraznou změnu zákon č. 218/2004 Sb., díky kterému byly do zákona zahrnuty povinnosti vyplývající pro Českou republiku zejména ze dvou směrnic Evropských společenství. Jde o směrnici Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků a směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Na jejich základě byl dán právní podklad pro vytvoření soustavy území evropského významu Natura 2000. (Borovičková, Havelková, 2005: 5) Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška v přílohách podrobně uvádí seznamy zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.23 Mezi další zákony upravující problematiku ochrany přírody a krajiny dále patří zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a regulováním obchodu s nimi. Dalším zákonem je zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy a zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad. Zákon o obchodování s ohroženými druhy navazuje na nařízení Evropských společenství, jež se zabývá touto problematikou prostřednictvím Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, známou pod zkratkou CITES. Dalšími zákony jsou např. zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži a ochraně mořských rybolovných zdrojů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (Borovičková, Havelková, 2005: 6). Právní předpisy, které zakládají jednotlivé národní parky Zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se řídí všechny národní parky v České republice. Krkonošský národní park byl zřízen Nařízením vlády č. 165/1991 Sb., které stanovuje podmínky jeho ochrany. Národní park Šumava byl vyhlášen Nařízením vlády č. 163/1991 Sb., ze dne 20. března 1991. Zákonem
21
Zákon č. 1/1993 Sb., ze dne 16. prosince 1992, Ústava České republiky a č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. [online]. © 2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupný z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html. 22 Zákon č. 17/1992 Sb., ze dne 5. prosince 1991, o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů. [online]. © 2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupný z: http://www.eis.cz/dokumenty/44_5_0_12005-10-29_18-25-54.htm. 23 Vyhláška č. 395/1992 Sb., Ministerstva životního prostředí ze dne 11. června 1992. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupný z: http://www.uhul.cz/legislativa/395_92/Vyhlaska_395_1992.pdf.
26
č. 191/1999 Sb. se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, dále potom vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 118/2002 Sb., o vymezení zón ochrany přírody Národního parku České Švýcarsko. Národní park Podyjí byl zřízen Nařízením vlády č. 164/1991 Sb. Tyto právní předpisy obecně charakterizují národní park, vymezují poslání národního parku a jeho hranice, člení národní parky do zón ochrany přírody, vymezují základní povinnosti při ochraně národního parku, vodního hospodářství, zemědělství, péčí o les a zabývají se řízením územní a stavební činnosti v národním parku.
1.3.2 Definice a vymezení národního parku podle zákona č. 114/1992 Sb. Podle §15 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je národní park definován takto: „Jedná se o rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejich značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky se vyhlašují zákonem“. Dále tento zákon vymezuje: •
základní ochranné podmínky národního parku (§16 – tento paragraf přibližuje, co vše je v národním parku zakázáno),
•
členění území národních parků (§17 – zpravidla se člení do tří zón, bližší charakteristiku a režim zón upravuje obecně závazný právní předpis, kterým se národní park vyhlašuje),
•
plány péče o národní park a jejich ochranná pásma (§ 18 – pro každý národní park navrhuje a schvaluje orgán ochrany přírody plán péče o národní park a jeho ochranné pásmo, a to na období zpravidla deseti let),
•
návštěvní řády národních parků (§ 19 – návštěvní řád vydává orgán ochrany přírody národního parku formou obecně závazné vyhlášky),
•
rada národního parku (§ 20 – k projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody, plánu péče, návštěvního řádu, způsobu péče o les a územních plánů, zřizuje orgán ochrany přírody národního parku radu národního parku jako iniciativní a konzultační orgán záležitostí příslušného národního parku),
•
právo myslivosti a rybářství v národním parku (§ 21 – výkon práva myslivost a práva rybářství podle zvláštních předpisů může být v určitých částech národního parku nebo na celém území orgánem ochrany přírody omezen nebo vyloučen),
•
lesy národního parku (§ 22 – právo hospodaření k lesům, lesnímu půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví po nabytí účinnosti tohoto zákona do jednoho roku od vyhlášení národního parku),
•
právo k vlastnictví k některému majetku v národním parku (§ 23)
•
poplatky v národním parku (§ 24 – výši poplatků stanoví příslušný orgán ochrany přírody národního parku a tyto poplatky jsou také příjmem příslušného orgánu ochrany přírody národního parku).24
Správa národního parku Na území národních parků vykonává Správa národního parku státní správu v oblasti ochrany přírody a krajiny. Správy národních parků vyhlášeny před účinností zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy Šumava, Krkonošský národní park a Národní park Podyjí, byly zřízeny jako příspěvkové organizace státu, zatímco Správa Národního parku České Švýcarsko byla zřízena jako správní úřad, který je ze zákona organizační složkou státu. V čele stojí 24
Zákon č. 114/1992 ze dne 9. února 1992 o ochraně přírody a krajiny. [online]. © 2012 [cit. 2012-01-19]. Dostupný z: http://www.mzp.cz/cz/legislativa.
27
ředitel, který je jmenován ministrem životního prostředí. Správy národních parků jsou oprávněny vydávat vyhlášky o zřízení přírodních rezervací a přírodních památek, přezkoumávají rozhodnutí orgánů obcí vydaná ve správním řízení. Správy národních parků vykonávají na území národních parků působnost svěřenou podle zvláštních předpisů krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, obcím a pověřeným obecním úřadům o oblasti rybářství a ochrany zemědělského půdního fondu. Mezi další pravomoc Správ národních parků patří návrh plánu péče o národní park, vydání vyhlášky o návštěvním řádu národního parku, poplatcích a povolení pro výzkumnou činnost a také zřizují Radu národního parku (Borovičková, Havelková, 2005: 9). Rada národního parku Správa národního parku dle § 20 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny zřizuje Radu národního parku. Rada národního parku je iniciativní a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku. Jejím posláním je projednávání a posuzování důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma. Rada národního parku se zabývá členěním území národního parku do zón ochrany přírody, plánem péče, řeší návštěvní řád, způsob péče o les a o územní plány. Členové rady jsou tvořeni ze zástupců obcí, krajů, Horské služby, Ski areálů, na jejichž území se národní park nachází. Dalšími členy jsou zástupci právnických a fyzických osob s podnikatelskou činností jako důkaz spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Jedná se o zástupce z oblasti lesnictví, zemědělství, obchodu a cestovního ruchu. Dále se Rada skládá z odborníků z vědeckých a odborných pracovišť. Sekce se schází minimálně jeden krát za rok. Případné rozpory jsou řešeny v předsednictvu Rady a následně projednány v plénu.25
25
Zákon č. 114/1992 ze dne 9. února 1992 o ochraně přírody a krajiny. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupný z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/priroda_krajina/$FILE/OOP-zakon_114-1992.pdf.
28
2 ANALÝZA SPRÁV NÁRODNÍCH PARKŮ V ČR Druhá kapitola se zaměřuje na analýzu správ Národního parku Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko. Nejprve se zaměřím na jejich obecnou charakteristiku, kde podrobně popíši hlavní činnost a činnost jednotlivých odborů, organizační strukturu a legislativní rámec. Dále zhodnotím hospodaření jednotlivých správ za posledních sedm let, kde provedu rozbor výnosů, nákladů a výsledku hospodaření za sledované období. Nakonec si vytyčím indikátory pro hodnocení a měření kvality ve veřejné správě, které budou specifické, měřitelné, dosažitelné a relevantní a na základě získaných informací zhodnotím činnosti správy ve smyslu kvality, ale stejně tak i kvantity.
2.1 Správa Krkonošského národního parku Krkonošský národní park (KRNAP), zřízen v roce 1963, se rozkládá na území nejvyššího pohoří České republiky Krkonoše o rozloze 54 969 ha (550 km2). Patří sem ochranné pásmo na polské straně hor, tedy Karkonoski Park Narodowy (KPN), který byl zřízen již v roce 1969 na území o rozloze 5 600 ha (56 km2). Krkonošský národní park se člení na 3 rozdílně velké a chráněné zóny. I. zóna KRNAP, nazývaná přísná přírodní, se rozprostírá na území o rozloze 4 503 ha, II. zóna (řízená přírodní) na území o rozloze 3 416 ha a III. zóna, neboli okrajová, na území o rozloze 28 408 ha. Do celkové rozlohy parku je také započteno ochranné pásmo, které má rozlohu 18 642 ha. Krkonošský národní park se rozkládá na území tří okresů, a těmi jsou Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou, a dvou krajů Libereckého a Královehradeckého. Na české straně Krkonoš se rozkládají katastry 29 obcí, kde je zaregistrováno přibližně 26 700 trvale bydlících obyvatel. Průměrná hustota obyvatel je 48,7 obyvatel na km2. Na území horské části Krkonoš se nachází přibližně 1500 trvale obydlených, neobydlených nebo rekreačních objektů, z toho na území I. a II. Zóny KRNAP je situováno 82 objektů. Roční návštěvnost se celkově pohybuje kolem 5 až 6 miliónů pobytových dnů na české straně Krkonoš a kolem 2 miliónů na polské straně. Je důležité upozornit, že 60 % návštěvnosti připadá na zimní období. Tyto čísla zařazují oba národní parky mezi nejnavštěvovanější evropská chráněná území, jako jsou například národní parky Peak District nebo Dartmoor ve Velké Británii, Národní park Plitvická jezera v Chorvatsku, Národní park Teide na ostrově Tenerife nebo Národní park Cévennes ve Francii. Celková délka sítě turistických cest má délku asi 800 km, cyklotras 437,5 km, v provozu je přibližně 400 lyžařských vleků a lanovek a stejný počet sjezdových tratí a lyžařských svahů. V Krkonošském národním parku je pověřeno osm infomačních center poskytovat podrobné informace o jeho území a o aktuálních událostech. Stálá informační centra jsou přístupná návštěvníkům po celý rok a nachází se v Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně, Harachově, Vrchlabí a v Pasekách. Sezónní informační centra, která jsou otevřena od června do září, jsou provozovaná ve srubu Zlaté návrší a Labský dvůr.26
2.1.1 Obecná charakteristika Správy KRNAP Legislativní rámec Správy Krkonošského národního parku Krkonošský národní park byl vyhlášen národním parkem dne 17. 5. 1963 na základně vládního nařízení českého právního řádu č. 41/1963 Sb., o zřízení Krkonošského národního parku podle zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody. Ochranné pásmo bylo zřízeno Nařízením vlády ČSR č. 58/1986 Sb., o ochranném pásmu Krkonošského národního parku. V souvislosti se vznikem České republiky byl v roce 1991 KRNAP zřízen a podmínky jeho ochrany byly nově vymezeny v Nařízení vlády České republiky č. 165/1991 Sb. ze dne 20. 3. 1991. Základní ochranné podmínky národních parků a další záležitosti jsou vymezeny zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který nahradil v roce 1992 zákon č. 40/1992 Sb. o státní ochraně 26
Správa KRNAP. Výroční zpráva KRNAP za rok 2010. Vrchlabí. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/data/File/rocenky/rocenka-2010-final.pdf.
29
přírody. Ministerstvo životního prostředí České republiky vydává zřizovací listinu Správy Krkonošského národního parku, zřízené v květnu 1963 Východočeským krajským národním výborem, převedené do působnosti Ministerstva životního prostředí České republiky ke dni 1. ledna 1991, podle § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí České republiky (dnes zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech), podle nařízení vlády České republiky č. 165/1991 Sb., kterým zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Jedná se o příspěvkovou organizaci státu se sídlem ve Vrchlabí, jejímž hlavním cílem je ochrana přírody na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma, které tvoří stejnojmennou biosférickou rezervaci.27 Organizační struktura Správy KRNAP Správa KRNAP je příspěvkovou organizací státu zřízena Ministerstvem životního prostředí se sídlem ve Vrchlabí, řada jejich samostatných pracovišť je rozmístěna po celém regionu Krkonoš. Vystupuje jako odborná organizace pro ochranu přírody, pro zabezpečení strážní, kontrolní a informační služby, provádění údržbářských prací a důležitým bodem je zajištění kulturně-výchovné činnosti pro území národního parku a jeho ochranného pásma. Současně provádí hospodářskou činnost. Organizační struktura Správy KRNAP prošla v roce 2009 změnou. Za sledované období, tedy od roku 2004 do roku 2009, byla organizace členěna na pět samostatných odborů28, a to na odbor ochrany přírody a informatiky, odbor péče o les, odbor státní správy, odbor pro styk s veřejností a odbor ekonomický. Odbor ochrany přírody a informatiky se dále člení na oddělení ochrany přírody, které se zabývá veškerými záležitostmi ohledně vývoje a výzkumu přírodního fondu, vytváří plán péče o národní park, a na oddělení informatiky zajišťující veškeré informace týkající se informačních databází, výměny informací v rámci ČR a zahraničí, odborný a technický servis a spravují domovské stánky Správy KRNAP. Odbor péče o les se člení na lesní hospodářství zabezpečující hospodaření a ochranu lesních pozemků a porostů, a na oddělení terénní a strážní služby, které má ve své kompetenci údržbu turistických horských cest, reguluje provoz motorových vozidel a hlavně spolupracuje s návštěvníky prostřednictvím pořádání různých exkurzí nebo přednášek. Výkonem odboru státní správy jsou pověřeny stavební úřady a okresní úřady (např. v případě stavební činnost, vodního hospodářství, odpadů a další), dále tento odbor zajišťuje obecně závazné vyhlášky Správy KRNAP. Odbor pro styk s veřejností podporuje redakci časopisu Krkonoše a Krkonošské muzeum a vytváří oddělení ekologické výchovy, které zajišťuje výchovné programy, přednášky, exkurze pro děti, mládež a dospělé, soutěže, aktivity pro mládež (stanice Mladých ochránců přírody, Junior Ranger Project, Rýchorská bouda), v neposlední řadě zajišťuje činnost sítě stálých a sezonních informačních středisek. Posledním odborem je odbor ekonomický zabývající se plánováním a financováním všech činností Správy KRNAP, účetnictvím a investiční činností. Statutární orgánem je ředitel, který má pod sebou náměstky jakožto vedoucí jednotlivých odborů.29 Po změně organizační struktury v roce 2010 se Správa KRNAP člení na čtyři samostatné odbory30, a to na odbor péče o národní park, odbor státní správy, odbor vnějších vztahů a odbor vnitřních vztahů. Odbor péče o národní park přebírá kompetence a odpovědnost za oddělení ochrany přírody, lesní hospodářství a za oddělení terénní a strážní služby a slučuje tyto tři oddělení dohromady. Pravomoci odboru státní správy zůstávají nezměněny. Odbor vnějších vztahů odpovídá svými kompetencemi a povinnostmi odboru pro styk s veřejností a odbor vnitřních věcí v sobě zahrnuje oddělení ekonomické (dříve odbor ekonomický), oddělení služeb (dříve oddělení informatiky), oddělení správy majetku a oddělení investic.
27
Správa KRNAP. Správa NP. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/sprava-np/. Schéma organizační struktury Správy KRNAP v letech 2004 – 2009 naleznete v příloze č. 3. 29 Správa KRNAP. Výroční zpráva KRNAP za rok 2009. Vrchlabí. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/data/File/rocenky/rocenka-2009_03_final.pdf. 30 Schéma organizační struktury Správy KRNAP v roce 2010 naleznete v příloze č. 4. 28
30
Statutárním orgánem Správy KRNAP je ředitel, který je jmenovaný do funkce ministrem životního prostředí České republiky. Vedení Správy KRNAP se v současné době skládá z ředitele, kterým je od roku 2008 Ing. Jan Hřebačka, a čtyřech náměstků ředitele, kteří jsou pověřeni vedením jednotlivých odborů. Na pozici vedoucího odboru vnějších vztahů byl jmenován náměstek ředitele Mgr. Jakub Kašpar, na pozici vedoucího odboru státní správy náměstek ředitele RNDr. Jindřich Sýkora, na pozici vedoucího odboru vnitřních věcí Mgr. Luděk Khol a na pozici vedoucího odboru péče o národní park Ing. Otakar Schwarz, PhD.31 Správa Krkonošského národního parku, jako orgán ochrany přírody a krajiny národního parku, zřizuje dle ustanovení § 20 zákona č. 144/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Radu Krkonošského národního parku jako její poradní orgán. Orgány Rady jsou rozčleněny do 4 částí, a to na Plénum Rady, Regionální sekci, Vědeckou sekci a na Předsednictvo Rady. Rada KRNAP je rozdělena do dvou klíčových sekcí. V současné době se regionální sekce skládá z 39 členů. Největší zastoupení zde mají starostové a místostarostové obcí, na kterém se KRNAP rozkládá, dále zde působí zástupci odboru životního prostředí krajů Královehradeckého a Libereckého. Dalšími členy jsou zástupci Horské služby, ředitelé Ski Areálů a v neposlední řadě zástupci podnikatelského sektoru v oblasti zemědělství, lesnictví, obchodu a cestovního ruchu jako důkaz spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Mezi členy vědecké sekce jsou zařazeni odborníci z vědeckých a odborných pracovišť. Tato sekce má v současnosti 21 členů společně s čestným předsedou a tajemníkem, kteří však nejsou členy této sekce ani Rady KRNAP. Najdeme zde zástupce Správ národních parků Podyjí, Šumava a České Švýcarsko, ředitele odboru péče o národní parky Ministerstva životního prostředí a také zástupce vysokých škol a chráněných krajinných oblastí. Jednotlivé sekce se scházejí odděleně minimálně však 1 za rok.32 Tabulka 2.1 Počet členů Rady KRNAP v letech 2004 – 2010. 2004 2005 2006 2007 2008 20 21 21 21 21 Vědecká sekce 33 33 36 37 40 Regionální sekce Celkem 53 54 57 58 61 Zdroj: Výroční zprávy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
2009 21 39 60
2010 21 39 60
Z tabulky 2.1 vidíme, že počet členů ani složení vědecké sekce se za posledních sedm let výrazně nezměnily, zatímco počet členů regionální sekce mírně stoupá a v roce 2008 dosahuje počtu čtyřiceti členů. Složení regionální sekce se za sledované období výrazně nemění, největší zastoupení mají starostové a místostarostové obcí, na kterých Krkonošský národní park leží, dále jsou to zástupci Horských služeb, Ski Areálů, zástupci krajů Libereckého a Královehradeckého a v neposlední řadě zástupci soukromého sektoru. Na rozdíl od vědecké sekce, která se schází zpravidla jednou ročně, se regionální sekce schází minimálně dvakrát ročně v některých případech i třikrát ročně. Je to způsobeno především tím, že hlavním posláním regionální sekce je se zabývat praktickými otázkami života obyvatel regionu. Členství KRNAP v mezinárodních organizacích Od roku 1992 jsou Krkonoše zařazeny do sítě mezinárodních biosférických rezervací UNESCO. V tomto roce byla Organizací spojených národů pro vzdělání a vědu (UNESCO) v rámci programu Člověk a biosféra na území KRNAP vyhlášená biosférická rezervace. Další důležité členství, které KRNAP získalo, je zařazení do seznamu mokřadů mezinárodního významu v rámci Ramsarské konvence a celé Krkonoše jsou uvedeny mezi významnými ornitologickými lokalitami v Evropě (IBA). KRNAP je také členem celoevropské federace EURAPARC, která sdružuje přírodní a národní parky Evropy. Oblast Krkonoš byla zařazena také do programu
31
Správa KRNAP. Výroční zpráva KRNAP za rok 2010. Vrchlabí. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/data/File/rocenky/rocenka-2010-final.pdf. 32 Správa KRNAP. Rada Krkonošského národního parku. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/rada-krnap/.
31
Natura 2000, jejímž cílem je ochrana nejcennějších částí přírodního prostředí na území členských států Evropské unie.33 Spolupráce Správy KRNAP Správa Krkonošského národního parku spolupracuje s neziskovou organizací zajištující vzdělání a profesionální rozvoj svých členů s Asociací strážců přírody ČR, s Českým rozhlasem Hradec Králové, s polským národním parkem Karkonoski Park Narodowy, s druhou největší potravinářskou společností na světě Kraft Foods, s kraji Královehradeckým a Libereckým. Jedno z nejdůležitějších partnerství vychází ze spolupráce s Krkonošemi jako svazku měst a obcí, kde společně vytváří například koncepci týkající se pravidel, počtu a typu veřejných hromadných akcí na území Krkonošského národního parku, dále se zabývají rozvojem cykloturistiky v regionu, a to budováním nových cyklotras a rekonstrukcí těch stávajících a také zavádění a rozšíření cyklobusů v příslušném regionu, také se zabývají rozvojem lyžařských a běžeckých tras. Společně připravují prezentace Krkonoš na veletrzích, vytvářejí propagační a informační tiskoviny, spolupracují na tvorbě webových stránek a rozvíjejí spolupráci informačních center. Co se týče měst a obcí, Správa Krkonošského národního parku spolupracuje s městem Horní Maršov, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn a s obcí Malá Úpa. V oblasti ekologické výchovy je zde významný vztah mezi Správou KRNAP a Střediskem ekologické výchovy a etiky Rýchory, kde probíhají různé ekopobyty rodin s dětmi, řada exkurzí, přednášek a seminářů pro mateřské, základní, střední, vysoké školy i pro širokou veřejnost. V oblasti soukromého sektoru je nejviditelnější spolupráce se společností Škoda Auto a. s., kdy v letech 2008 a 2009 probíhal projekt „Za každé prodané auto v ČR jeden zasazený strom“, společnost poskytla Správě KRNAP prostředky na výsadbu 25 669 sazenic v hodnotě 305 461 Kč. Spolupráce s Akademií věd ČR a s vysokými školami je pro Správu KRNAP také důležitá především v rámci provádění výzkumu na svém území. Dlouhodobá mezinárodní spolupráce existuje i mezi různými vědeckými pracovišti ve Skandinávii (Norsko, Švédsko, Finsko, Rusko). V rámci sepisování žádostí a vyřizování dokumentace při získávání datací z Evropské unie spolupracuje Správa KRNAP s Regionální rozvojovou agenturou v Rychnově nad Kněžnou.34
2.1.2 Hospodaření Správy KRNAP V letech 2004 – 2009 byla Správa KRNAP rozdělena do pěti ekonomicky samostatně hospodařících odborů. Z důvodu změny organizační struktury na přelomu roků 2009 a 2010 byl zpracován nový organizační řád a jednotlivá oddělení uvnitř organizace byla seskupena do čtyř samostatně hospodařících složek. Tato změna znamenala pro Správu KRNAP určité problémy oproti minulým rokům a promítla se do hospodaření organizace. V souladu se zřizovací listinou zajišťuje Správa KRNAP hlavní a hospodářskou (vedlejší) činnost. Naprostá většina aktivit organizace je v hlavní činnosti, v činnosti hospodářské neboli vedlejší Správa KRNAP zabezpečuje provoz bufetu na Rýchorské boudě, prodej zboží a poskytuje služby jako je například kopírování nebo tisk, do roku 2004 zajišťovala provoz směnárny, který v dubnu 2004 přešel do pronájmu Svazku obcí východní Krkonoše. Jakožto příspěvková organizace čerpá Správa KRNAP každoročně příspěvek na provoz od zřizovatele tedy od Ministerstva životního prostředí. Tento příspěvek je přidělen organizaci k 1. 1. Příslušného roku a dále je pak rozšiřován o dílčí opatření.35
33
Správa KRNAP. Správa NP. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/ochrana-prirody-a-peceo-np/. 34 Správa KRNAP. Spolupracujeme s. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-04]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/spolupracujemes-/. 35 Správa KRNAP. Ročenka Správy KRNAP. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-04]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/rocenkaspravy-krnap/.
32
Příspěvek na činnost Správy KRNAP Stěžejním zdrojem financování pro Správu KRNAP je příspěvek na provozní činnost od zřizovatele. Původní příspěvek tedy příspěvek k 1. 1. daného roku se pohybuje za posledních sedm let vždy kolem 200 až 230 mil. Kč za rok. Kvůli tomu, že se Správa KRNAP potýká zpravidla s nevyrovnaným rozpočtem (kromě roku 2010, kdy Správa KRNAP hospodařila s poměrně stabilním plánem), se dále během roku snaží získat od zřizovatele další poměrně značný objem finančních prostředků, což se jí díky kladnému postoji ze strany zřizovatele vždy povedlo. Nejvyšší finanční prostředky musel zřizovatel poskytnout Správě KRNAP v letech 2007, 2008 a 2009. V roce 2007 se na navýšení příspěvku podepsal orkán Kyrill, po kterém bylo nutné odstranit napáchané škody. Můžeme zde ale hovořit o pozitivní stránce této nepříznivé události, jelikož se podařilo zpeněžit velice kvalitní dřevo při prodeji, jako důsledek škod po orkánu Kyrill, což vedlo ke kladnému hospodářskému výsledku. V roce 2008 se Správa KRNAP potýkala s velkými problémy se zajištěním odbytu dřeva. Došlo k poklesu ceny z důvodu kůrovcové kalamity a vedení organizace společně se zřizovatelem neustále řešili ekonomickou výhodnost těžby dřeva v porovnání s tržbami. K navýšení příspěvku v roce 2009 přispěla změna v organizační struktuře Správy KRNAP a zapříčinila problémy s tím spojené uvnitř organizace. Dalším důvodem byl podstatný rozvoj žádostí a s tím spojená dokumentace k zajišťování finančních prostředků z Evropské unie, které vedly ke zvýšení provozních nákladů. Při tvorbě žádostí výrazně pomáhala Správě KRNAP Regionální rozvojová agentura v Rychnově nad Kněžnou. Následující graf 2.1 zobrazuje příspěvek od zřizovatele na počátku (tedy k 1. 1. sledovaného období) a na konci roku (tedy k 31. 12. sledovaného období) a ukazuje rozdíl mezi nimi. Graf 2.1 Příspěvek na činnost Správy KRNAP od zřizovatele v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. 250000 200000 Příspěvek od zřizovatele k 1.1.
150000 100000
Příspěvek od zřizovatele k 31.12.
50000 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Zdroj: Výroční zprávy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. Následující tabulka 2.2 představuje celkové finanční příspěvky na krytí provozních nákladů, které získává Správa KRNAP jak od zřizovatele, tak od ostatních subjektů nebo organizací. Kromě zřizovatele poskytují peněžní prostředky Správě KRNAP také jiní poskytovatelé. V rámci dotací z krajských úřadů, dostala Správa KRNAP v roce 2004 příspěvek od KÚ Liberecký kraj na vydávání časopisu Krkonoše ve výši 20 tis. Kč, v roce 2005 30 tis. Kč na vydávání časopisu a 75 tis. Kč od KÚ Královehradecký kraj na podporu turistických informačních center. V roce 2006 poskytla Grantová agentura Klíšťala Správě KRNAP dotaci ve výši 378 tis. Kč. Další významnou část dotací od jiných poskytovatelů tvoří příspěvky ze zahraničí, např. z Evropské Unie, Europarc Federation, Norské fondy nebo v rámci programu INTERREG.36
36
Správa KRNAP. Ročenka Správy KRNAP. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-04]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/rocenkaspravy-krnap/.
33
Tabulka 2.2 Příspěvek na činnost Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v tis. Kč.
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Prostředky na provoz Program péče o krajinu Program financování Ostatní Celkem příspěvek od zřizovatele Celkem příspěvek od zřizovatele na km2 Dotace od jiných poskytovatelů
136 663
143 989
138 434
158 944
193 826
191 038
173 703
16 000
15 856
13 654
11 361
10 000
7 065
4 200
27 838
30 268
30 067
27 363
35 418
31 128
28 717
3 451
3 489
3 465
44 821
5 620
1 320
915
183 952
193 602
185 620
242 489
244 864
230 551
207 535
334,65
352,20
337,68
441,14
445,46
419,42
377,55
39
1 053
1 242
187
348
1 206
2 923
CELKEM PŘÍSPĚVEK NA ČINNOST
183 991
194 655
186 862
242 676
245 212
231 757
210 458
446,09
421,61
382,87
Celkem příspěvek na činnost 334,72 354,12 339,94 441,48 na km2 Zdroj: Výroční zprávy Správy KRNAP v letech 2004 2010, vlastní zpracování.
Výnosy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 Následující tabulka 2.3 rozděluje výnosy Správy KRNAP do jednotlivých položek. Nejvýznamnější část tvoří příspěvek na provoz, který se pohybuje od 190 mil. Kč do 240 mil. Kč za rok a podrobně je rozebraný v předchozí kapitole. Druhou nejvýznamnější položkou jsou tržby za vlastní výrobky, kam patří tržby za prodej dřeva. Tržby za služby se skládají z tržeb ze vstupného, z provozu kempu Špindlerův Mlýn, časopisu Krkonoše, tržby z kurzovného a tržby za opravy. Nejmenší podíl na výnosech Správy KRNAP představují tržby za zboží, kam je zařazen prodej propagačního materiálu, což je logické, jelikož se jedná o vedlejší činnost, která má na výnosech Správy KRNAP minimální podíl. Mezi ostatní výnosové položky patří především zúčtování fondů, výnosy z finančních investic, výnosy z prodeje investičního majetku nebo smluvní pokuty a penále. Tabulka 2.3 Výnosy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. Tržby za dřevo Ostatní Celkem tržby za vlastní výrobky Tržby ze vstupného Tržby z nájemného Tržby z kempu Špindlerům Mlýn Tržby z časopisu Krkonoše Tržby z kurzovného Tržby za opravy Ostatní Celkem tržby z prodeje služeb Tržby z prodeje propagačního materiálu Ostatní Celkem tržby za zboží Další výnosové položky Příspěvek a dotace na provoz CELKEM VÝNOSY
2004
2005
2006
2008
2009
87 004 6 277
83 397 5 512
82 559 4 929
104 734 10 333
2007
66 923 5 729
70 010 5 880
116 691 1 183
93 281
88 909
87 488
115 067
72 652
75 890
117 874
1 106 2 746 3 740 907 1 332 2 227 8 013 20 071
1 348 2 446 3 485 965 1 287 2 012 7 315 18 858
1 310 2 387 2 893 973 1 732 2 023 7 572 18 890
1 454 2 459 2 449 936 1 440 1 573 6 487 16 798
1 185 2 300 2 300 897 1 649 1 408 6 427 16 166
1 045 2 657 4 158 889 1 812 1 353 3 495 15 409
1 207 3 578 2 547 868 2 011 0 3 188 13 399
2 259
2 126
2 200
2 886
2 381
2 241
2 192
444 2 703 18 538
489 2 615 8 996
549 2 749 18 649
479 3 365 14 562
398 2 779 12 740
571 2 812 26 151
393 2 585 29 817
183 991
194 655
186 862
242 676
245 212
231 757
210 458
318 584
314 033
314 638
392 468
349 549
352 019
374 133
635,90
640,40
680,63
CELKEM VÝNOSY 579,57 571,29 572,39 713,98 na km2 Zdroj: Výroční zprávy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. 34
2010
V roce 2004 došlo v oblasti tržeb za vlastní výrobky k nárůstu oproti roku 2003 přibližně o 8 mil. Kč, a to především díky tržbám z prodeje dřeva, které vzrostly téměř o 6 mil. Kč. Došlo také k menšímu nárůstu tržeb z prodeje služeb o 873 tis. Kč díky tržbám za vydané povolenky, vstupnému, z provozu kempu ve Špindlerově Mlýně a také z časopisu Krkonoše. Pokles byl zaznamenán u tržeb za nájemné téměř o 280 tis. Kč a u tržeb z prodeje propagačního materiálu o 97 tis. Kč. Celkově se výnosy oproti roku 2003 snížili přibližně o 10 mil. Kč. Trend snižování výnosů pokračuje i v roce 2005, kdy došlo k poklesu výnosů o 4,5 mil. Kč, což bylo způsobeno hlavně snížením tržeb z prodeje dřeva o 3,6 mil. Kč a celkové snížení tržeb za vlastní výrobky o 4,4 mil. Kč. Snížení tržeb se projevuje také u nájemného nebo provozu kempu ve Špindlerově Mlýně. Pozitivní nárůst se projevil u vstupného a časopisu Krkonoše téměř o 300 tis. Kč. Rok 2006 přestavuje přibližně stejný objem výnosů jako rok 2005. Menší pokles tržeb, kolem 830 tis. Kč, se projevuje u prodeje dřeva. Z důvodů povodní v měsíci srpnu a nedostatkem sněhu v měsíci prosinci poklesly tržby u vstupného o necelé 3 %. Tržby za provoz kempu ve Špindlerově Mlýně se snížily téměř o 17 %. Propad zde byl způsoben, jak letními povodněmi a sněhovými podmínkami v prosinci, tak i částečně vlivem přípravy stavebních prací a tím pádem omezení provozu při přípravě staveniště. Díky zvýšení aktivity na Rýchorské boudě bylo utrženo o 446 tis. Kč více na kurzovném. Správa KRNAP se snažila zabránit poklesu tržeb za zboží, s kterým se potýká již od roku 2003. To se jí podařilo díky zkvalitnění prodávaného materiálu a zvýšení služeb na tomto úseku. Nárůst činí 74 tis. Kč oproti roku 2005. V tomto roce je zaznamenán podstatný nárůst v tržbách z prodeje materiálu, kde Správa KRNAP snížila objem zásob materiálu na skladě a podařilo se jí nepodstatný materiál prodat mimo organizaci. Rok 2007 je poznamenám orkánem Kyrill, díky kterému došlo k navýšení tržeb a ke kladnému hospodářskému výsledku oproti roku 2006. Příznivý vývoj představuje růst tržeb u vstupného o 144 tis. Kč, naopak další pokles se objevuje u tržeb z provozu kempu ve Špindlerově Mlýně téměř o 450 tis. Kč způsobený stavebními pracemi. Snížení oproti roku 2006 představují tržby z kurzovného přibližně o 7 % a je nutné zajistit příslušná opatření, aby nedošlo k dalšímu poklesu. Největší propad oproti loňskému roku o 22 % je u tržeb za opravy ve střediskové dílně ve Svobodě nad Úpou. Odbor péče o les, který má tuto dílnu v kompetenci, musí přijmout odpovídající opatření a řešení, aby k dalšímu poklesu tržeb nedocházelo. Vyrovnaný objem tržeb je u příjmů z časopisu Krkonoše. Stejně jako v roce 2006 tak i v roce 2007 pokračuje růst tržeb za prodané zboží díky zkvalitnění produkovaného materiálu a zlepšení poskytovaných služeb. V tomto roce představuje nárůst u prodaného zboží o 22 % a u propagačních materiálů je to dokonce více než 31 %. Tento nárůst je způsoben vydáváním dražších, kvalitnějších publikací Krkonoše od nakladatelství Baset. Pokračuje také snižování objemu zásob a následný prodej mimo organizaci a tím pádem nárůst tržeb z prodeje materiálu. Rok 2008 představoval pro Správu KRNAP obrovské problémy se zajištěním odbytu dřeva kvůli enormnímu poklesu jeho ceny způsobenému celosvětovou hospodářskou krizí a s ní spojenou sníženou poptávkou po stavebním dříví a dřevěných paletách. Druhým negativním faktorem byl nárůst zpracování kůrovcem napadeného dříví, což způsobilo snížení kvality a tím pádem snížení ceny napadeného dřeva. Pokles samotných tržeb za dřevo představuje téměř 37,8 mil. Kč. Další pokles zaznamenaly také tržby ze vstupného o 269 tis. Kč a je nutné zajistit zatraktivnění činnosti a omezit tento propad. Propad v povolenkách o 172 tis. Kč způsobila snaha o zpřísnění přístupu k vydávání povolenek k vjezdu do Krkonošského národního parku. Propad z let 2004 až 2007 z tržeb za provoz kempu ve Špindlerově Mlýně pokračuje v roce 2008 a stále je zapříčiněn stavebními pracemi. Kolaudace proběhla až v podzimních měsících, což se promítne na tržbách v roce 2009. Vyrovnaný objem tržeb je u příjmů z časopisu Krkonoše. U kurzovného se podařilo zastavit propad v tržbách a nárůst představuje celých 14,5 % oproti roku 2007. Bohužel se nepodařilo zastavit propad tržeb za opravy ve střediskové dílně ve Svobodě nad Úpou a je zde oproti roku 2007 pokles o 165 tis. Kč. Nepodařilo se ani udržet růst tržeb z prodeje propagačních materiálů, což představuje pokles o 505 tis. Kč tedy o 17,5 %. Je nutné tento problém znovu řešit a zajistit zkvalitněné produkovaného materiálu a poskytovaných služeb.
35
Odbyt dříví v roce 2009 je v poměrně příznivé situaci, podařilo se zastavit pokles cen sortimentu dříví způsobený hospodářskou krizí, ale negativním jevem je stále pokračující výskyt kůrovcem napadeném dříví. V porovnání s rokem 2008 vykazuje Správa KRNAP téměř shodné údaje a meziroční nárůst činí pouhých 4,62 %. Trend poklesu tržeb z prodeje služeb i v tomto roce dále pokračuje a dosahuje výše téměř 3,5 mil. Kč, tedy pokles téměř o 18,42 %. Tato nepříznivá situace představuje podstatný zásah do příjmů Správy KRNAP. Pokračuje snížení tržeb za vydávání povolenek z důvodu zpřísnění vydávání povolenek k vjezdu do Krkonošského národního parku. U vstupného taky došlo k dalšímu propadu, a to ve výši 140 tis. Kč. Naopak nárůst tržeb zaznamenává provoz kempu ve Špindlerově Mlýně o 528 tis. Kč, díky celoročnímu provozu srubů v areálu kempu, nicméně nárůst není takový, jaký by tato velká investice z minulých let potřebovala. Stejně jako za posledních pět let má vyrovnané tržby časopis Krkonoše. V tomto roce se podařilo zastavit pokles tržeb z kurzovného a jeho nárůst oproti roku 2008 činí 372 tis. Kč tedy 25,84 %. Každoročně snižující se tržby z oprav ve střediskové dílně ve Svobodě nad Úpou vyústil k ukončení činnosti celého střediska a jeho uzavřením. V roce 2010 by měl být areál prodán a organizace by měla docílit úspor v nákladech ve výši 9 mil. Kč, které toto středisko v běžném roce produkovalo. Tržby za zboží se pohybují na úrovni roku 2008. Bohužel se nepodařilo zabránit poklesu tržeb z prodeje propagačních materiálů. Nárůst tržeb v položce ostatní výnosy je zapříčiněn přijatými náhradami škod od pojišťovny, kde Správa KRNAP obdržela náhradu ve výši 13,8 mil. Kč za škody způsobené povodněmi v květnu 2009. Výrazný nárůst tržeb z prodeje dřeva byl v roce 2010 způsoben především zvýšením kvality výroby a také nedostatkem veškerého sortimentu. Díky těmto okolnostem se zvýšila cena 1 m3 dřeva na 1 126 Kč a celkově tržby za prodej vlastních výrobků vzrostly oproti roku 2009 o 42 mil. Kč tedy o 35,6%. V tomto roce se podařilo zvýšit tržby ze vstupného o 15,5 %. Zvýšily se také tržby za nájemné o 921 tis. Kč tedy o celých 34,67 %, což zapříčinilo na druhé straně pokles tržeb u provozu kempu ve Špindlerově Mlýně, který byl celý pronajat nájemcům, díky tomu dociluje Správa KRNAP maximální úspory. Propad tržeb pokračuje v povolenkách a je způsoben chybějící poplatkovou vyhláškou k novému Návštěvnímu řádu. Vlivem chybějící vyhlášky od zřizovatele nemůže být od října 2010 zpoplatňován vjezd na území Národního parku. Výměnou vedoucího Rýchorské boudy se podařilo zastavit propad v tržbách za kurzovné a nárůst oproti roku 2009 představuje částku 199 tis. Kč, tedy nárůst o 10,99 %. Činnost opravny ve Svobodě nad Úpou byla v roce 2009 ukončena a prodej se zatím nepodařilo dosud uskutečnit. U tržeb za zboží došlo opět k poklesu a jsou na úrovni roku 2006. Vlivem značné zásoby dřeva dochází v tomto roce k nárůstu příjmů na účtu změna stavu zásob oproti roku 2009. Následující graf 2.2 ukazuje vývoj výnosů rozdělených na jednotlivé položky v letech 2004 – 2010.37 Graf 2.2 Výnosy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v %.
Zdroj: Výroční zprávy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
37
Správa KRNAP. Ročenka Správy KRNAP – výnosy v letech 2004 - 2010. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-05]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/rocenka-spravy-krnap/.
36
Náklady Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 Následující tabulka 2.4 rozděluje náklady Správy KRNAP na jednotlivé položky. Nejvýznamnější položkou jsou ostatní služby, kam patří přepravné, telefonní poplatky, faktická práce, práce výrobní povahy (práce cizími). Následuje položka mzdové náklady. Tyto dvě položky představují přibližně polovinu celkových nákladů. Dalšími náklady jsou odpisy investičního majetku, spotřeba materiálu a energie, kam patří spotřeba sazenic, náhradní díly, spotřeba oděvů nebo spotřeba pohonných hmot. Významnou část tvoří náklady na opravy a udržování, kam patří například ochrana lesa, péče o krajinu, cesty, chodníky, budovy, vodní toky, dopravní prostředky, myslivost, kemp, muzeum a Rýchorská budova. Mezi položky, které představují menší část celkových nákladů, patří zákonné sociální a zdravotní pojištění, daň silniční, z nemovitosti nebo kurzové ztráty. Tabulka 2.4 Náklady Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v tis. Kč.
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Spotřeba materiálu a energie Opravy a udržování Ostatní služby Mzdové náklady Náklady na sociální a zdravotní pojištění Daně a poplatky Odpisy Ostatní náklady
32 636 37 689 94 047 73 102
28 224 31 026 86 239 73 946
29 855 33 191 83 092 77 713
29 844 48 377 124 675 85 008
27 666 35 808 92 600 82 373
25 068 25 352 91 960 85 035
30 448 28 717 130 166 83 286
26 987
27 092
28 449
31 319
30 350
29 125
29 005
215 39 419 14 489
605 35 952 22 645
288 35 650 26 400
332 36 122 29 875
761 36 184 30 739
543 36 681 26 904
600 36 422 31 056
CELKEM NÁKLADY
318 584
305 729
314 638
385 552
336 481
320 668
369 700
CELKEM NÁKLADY 579,57 556,18 572,39 701,40 612,13 na km2 Zdroj: Výroční zprávy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
583,36
672,56
Rok 2004 se výrazně neliší od roku 2003, kromě účtu opravy a udržování, který se podstatně snížil díky tomu, že již nebylo nutné programové financování na likvidaci škod po povodních. Náklady na reprezentaci se také podstatně snížily a to díky tomu, že předchozí rok byl rokem 40. výročí Správy KRNAP, z čehož plynulo i zvýšené čerpání nákladů. Naopak nárůst nákladů na cestovné o necelých 400 tis. Kč je způsoben zvýšením počtu cestovních účtů za soukromá vozidla pro služební účely na úkor snížení počtu služebních vozidel. Položka ostatní náklady se navýšila oproti roku 2003 z důvodu dopadu neuplatněného odpočtu DPH v celkové výši 9,3 mil. Kč. Důvod ke snížení nákladů v roce 2005 oproti roku 2004 je především úsporný režim ve financování Správy KRNAP k zajištění příznivého hospodářského výsledku. Největší snížení se projevilo u oprav a udržování. Pokles nákladů ve výši 6,66 mil. Kč (17,7 %) byl zajištěn prováděním jen těch oprav, které sloužily k nejnutnějšímu zajištění chodu organizace. Dopad neuplatňovaného DPH v celkové výši 15,39 mil. Kč proti loňským 9,3 mil. Kč je způsoben kvůli tomu, že Správa KRNAP se stala plátcem DPH od srpna roku 2004, tím pádem se do odpočtu nepromítl celý rok 2004. Rok 2005 je z hlediska objemu nákladů na stejné úrovni jako rok 2004 z důvodu pokračování úsporných opatření ve financování organizace. Nárůst se pohybuje okolo 7 mil. Kč, tedy o 2,9 %. Růst nákladů na energie je způsoben růstem cen za energii, což Správa KRNAP nemůže ovlivnit. Naopak cílem bylo snížení nákladů na reprezentaci, který si Správa KRNAP vytyčila v roce 2005 po mírném nárůstu. To se Správě KRNAP povedlo a náklady na reprezentaci snížila o 33 %, a to díky prudkému snížení v čerpání reprefondu. Dopad neuplatňovaného DPH je v celkové výši 16,6 mil. Kč. V roce 2007 se na navýšení nákladů o více než 70,5 mil. Kč oproti minulému roku z největší části podílely náklady na odstraňování škod po orkánu Kyrill. Nárůst se v procentech pohybuje okolo 22,5 %. Dopad neuplatňovaného DPH představuje v roce 2007 částku 23,5 mil. Kč. 37
Rok 2008 znamenal pro Správu KRNAP navrácení k původní výši nákladů nepoznamenaných žádnou přírodní kalamitou, tedy snížení celkové částky o 50 mil. Kč. Stále ale Správa KRNAP provádí razantní úsporná opatření z důvodu nevyrovnaného plánu na rok 2008. Pokles nákladů představuje v procentech 12,7 %. Dopad neuplatněného odpočtu DPH činí 17 mil. Kč. Trend snižování nákladů pokračuje i v roce 2009. V tomto roce jde téměř o 16 mil. Kč. Důvodem je opět nevyrovnaný plán na rok 2009. Pokles nákladů v procentech představuje 4,7 %. Dalším důvodem bylo zajištění spolufinancování aktivit a projektů v rámci programů z Evropské Unie. Zřizovatel totiž jasně upozornil Správu KRNAP, že na zajištění prostředků k spolufinancování jsou omezené a proto si Správa KRNAP musí pomoci sama. Dopad neuplatněného odpočtu DPH představuje částku ve výši 15,1 mil. Kč. V roce 2010 došlo k navýšení celkových nákladů o 49 mil. Kč, tedy o 15,3 %. Zvýšení tržeb z prodeje dřeva oproti původnímu plánu způsobilo zvýšení nákladů na realizaci těžby, tedy zvýšení nákladů na služby o 38 mil. Kč. U nákladů na energii došlo k mírnému snížení díky uzavření areálu střediskové opravny z důvodu stále se snižujících tržeb. Díky zlepšenému hospodářskému výsledku se zvedly také náklady na opravy a udržování o 3 mil. Kč. Stejně jako v roce 2009 bylo nutné, aby Správa KRNAP zajistila spolufinancování projektů z programů Evropské Unie z převážně vlastních zdrojů. V rámci snižování nákladů na cestovné pokračuje enormní snaha o úspory, a to nahrazováním služebních vozidel vozidly soukromými. Dopad neuplatněného DPH činí 17,3 mil. Kč. Celkem tak organizace ztratila v nákladech posledních 7 let 114,2 mil. Kč, které nemůže ovlivnit a nemá je ze strany zřizovatele systémově řešeny a pokryty. Následující graf 2.3 představuje výši jednotlivých položek nákladů Správy KRNAP.38 Graf 2.3 Náklady Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v %.
Zdroj: Výroční zprávy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. Výsledek hospodaření Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 Jelikož se Správa KRNAP potýkala od počátku roku 2004 s nevyrovnaným rozpočtem, kdy plánované náklady byly vyšší než předpokládaný objem výnosů, je pro Správu KRNAP nulový hospodářský výsledek uspokojující. Proto, aby byly náklady a výnosy v tomto roce ve stejné výši, bylo použito rezervního fondu. Rok 2005 byl pro Správu KRNAP příjemným překvapením. Při celoročně odhadované ztrátě byl vykázán kladný hospodářský výsledek ve výši 8,3 mil. Kč. Nejvíce k tomuto výsledku přispěly tržby z prodeje dřeva, kde se navýšilo průměrné zpeněžení z 870 Kč na 920 Kč a tím pádem se zvýšily tržby o 4,5 mil. Kč. Dalším důvodem bylo navýšení provozní dotace od zřizovatele na pokrytí údržeb v prosinci 2005 ve výši 3,5 mil. Kč, kterou Správa KRNAP nestihla využít a použila je na tvorbu rezervního fondu pro rok 2006. V hlavní činnosti je výsledek hospodaření 8,2 mil. Kč a hospodářská činnost vykazuje také kladný výsledek hospodaření, a to ve výši 94 tis. Kč. Hospodářská činnost je v rámci Správy KRNAP minimální, proto o ní nelze očekávat vyšší ziskovost. 38
Správa KRNAP. Ročenka Správy KRNAP – náklady v letech 2004 - 2010. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-05]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/rocenka-spravy-krnap/.
38
V roce 2006, stejně jako v minulých dvou letech, pracovala Správa KRNAP s podstatně sníženým plánem nákladů, proto byl vykázán k 31. 12. 2006 nulový hospodářský výsledek. K pokrytí původního ztrátového výsledku byl použit rezervní fond. Tento výsledek byl pro Správu KRNAP při odhadované celoroční ztrátě velkým úspěchem. Kladný hospodářský výsledek v roce 2007 byl zapříčiněn především díky pozitivnímu přístupu zřizovatele, který poskytl finanční prostředky na likvidaci škod po orkánu Kyrill a po povodních z roku 2006. Dalším důležitým bodem bylo kvalitní zpeněžení při prodeji dřeva při likvidaci škod po orkánu. Hospodářský výsledek dosahoval v tomto roce částky 6,9 mil. Kč. V roce 2008 se Správa KRNAP opět potýkala s nevyrovnaným plánem financování a dokonce se potýkal se schodkem ve výši 59,5 mil. Kč. Po stanovení úsporných opatření, snížení nákladů u činností, které bylo možno omezit, byl sestaven vyrovnaný rozpočet. Díky celkovému pozitivnímu přístupu zřizovatele a především díky úsporným opatřením dosáhla Správa KRNAP kladného hospodářského výsledku v tomto roce. Rok 2009 vykazuje nejvyšší hospodářský výsledek, kterého Správa KRNAP dosáhla v posledních letech, a to ve výši 31 mil. Kč. Je nutné podotknout, že tohoto výsledku nedosáhla Správa KRNAP díky nárůstu tržeb, ale kladný hospodářský výsledek je důsledkem úspor nákladů. V tomto roce se opět projevil nadlimitní příspěvek od zřizovatele, který byl poskytnut v posledních dvou měsících roku 2009, a Správa KRNAP nestihla zajistit odpovídající profinancování akcí. Kvůli spolufinancování projektů, na které byla poskytnuta dotace z Evropské Unie, je v hospodářském výsledku vytvořena rezerva ve výši 20 mil. Kč na krytí projektů, které si Správa KRNAP hradí z 15 % z vlastních zdrojů. Další nárůst hospodářského výsledku je zapříčiněn obdržením původně zamítnuté úhrady od pojišťovny za škody způsobené přívalovými dešti v květnu 2009 ve výši 8 mil. Kč. V roce 2010 Správa KRNAP vykazovala hospodářský výsledek ve výši 4,4 mil. Kč. Důvodem byly úsporná opatření uvnitř organizace, nadlimitní příspěvek od zřizovatele a také postupné zvyšování tržeb za dřevo.39 Tabulka 2.5 zobrazuje výnosy a náklady v hlavní a hospodářské (vedlejší) činnosti, dále potom celkové výnosy a náklady a výsledek hospodaření v letech 2004 – 2010. Tabulka 2.5 Výsledek hospodaření Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. Výnosy v hlavní činnosti Výnosy v hospodářské činnosti CELKEM VÝNOSY Náklady v hlavní činnosti
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 318 153 313 544 314 095 392 046 349 250 351 625 373 742 431 489 543 422 299 394 391 318 584 314 033 314 638 392 468 349 549 352 019 374 133 318 198 305 334 314 265 385 243 336 220 320 335 369 348
Náklady ve vedlejší činnosti 386 395 373 309 261 333 352 CELKEM NÁKLADY 318 584 305 729 314 638 385 552 336 481 320 668 369 700 VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 0 8 304 0 6 916 2 VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ na km 0,00 15,11 0,00 12,58 Zdroj: Výroční zprávy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
13 068 23,77
31 351 57,03
4 433 8,06
Investice Správy KRNAP Následující tabulka 2.6 představuje investiční činnost Správy KRNAP v letech 2004 – 2010. Je rozdělena na stavební a strojní akce, na nehmotný majetek, kam patří především software a na ostatní investice, kde jsou zahrnuty investice do uměleckých děl. Největší podíl na celkových investicích mají stavební akce, a to přibližně ze 70 %. Druhou největší položkou jsou strojní akce a nejmenší podíl na celkových investicích mají investice do nehmotného majetku.
39
Správa KRNAP. Ročenka Správy KRNAP – hospodářský výsledek v letech 2004 - 2010. [online]. © 2010 [cit. 2012-0306]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/rocenka-spravy-krnap/.
39
Tabulka 2.6 Investiční činnost Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. Stavební akce Strojní akce Ostatní Nehmotný majetek
2004 27 749 10 188 0 288
2005 25 293 9 711 0 819
2006 26 113 17 592 0 280
2007 48 639 13 951 0 90
2008 37 445 5 203 10 149 0
2009 30 675 2 886 122 0
2010 31 751 7 100 0 500
CELKEM INVESTICE
38 225
35 823
43 985
62 680
52 797
33 683
39 351
96,05
61,28
71,59
CELKEM INVESTICE 69,54 65,17 80,02 114,03 na km2 Zdroj: Výroční zprávy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
V roce 2004 byly investiční akce financovány z vlastních zdrojů, ze Státního fondu životního prostředí byla poskytnuta dotace ve výši 1,5 mil. Kč na nákup pozemku a ze systémové dotace, kterou Správa KRNAP obdržela ze státního rozpočtu, a to ve výši 8,3 mil. Kč. Z této dotace byly hrazeny akce jako například Hájenka Pec, LC Kalkopy, Revitalizace U Wondráčků, Revitalizace Rennerův potok nebo Revitalizace přítoku Malé Úpy. Další investiční akcí byla demolice České boudy na vrcholku Sněžky. V tomto roce bylo celkem 9 bytových objektů, na jehož údržbu neměla Správa KRNAP finanční prostředky, bezplatně převedeno na obce a města. V roce 2005 získala Správa KRNAP investiční dotaci ze Státního fondu životního prostředí ve výši 272 tis. Kč na nákup pozemku. V programu péče o krajinu pokračovaly asanační práce na vrcholku Sněžky po demolici České boudy a likvidace trafostanice. Systémová dotace byla použita na pokračování výstavby Hájenka Pec, LC Kalkopy, LC Strážník, Revitalizace Hádek, Rennerův potok a Richterova strouha. V roce 2005 by odprodán investiční majetek v hodnotě 2,5 mil. Kč. V roce 2006 investovala Správa KRNAP do likvidace škod po povodních, dále na revitalizace (Hádek, Rennerův potok, Malá Úpa, LP od Bukovky, U Wondráčků) a na rekonstrukce LC Strážník a Harrachov TES. V roce 2006 byl odprodán investiční majetek ve výši 1,6 mil. Kč. V roce 2007 byla investována do výstavby srubů v kempu Špindlerův Mlýn částka ve výši 5 mil. Kč, na klimatizaci budovy Správy KRNAP částka ve výši 2 mil. Kč a do filmu, který byl určen pro konferenci Europarc částka ve výši 400 tis. Kč. Z mimorozpočtových zdrojů byla poskytnuta dotace na rekonstrukce cest, svážnic, vodních toků a obytných srubů v kempu po povodních z roku 2006 ve výši 25 mil. Kč. V tomto roce byl odprodán investiční majetek v celkové hodnotě 941 tis. Kč. Kromě investicí na rekonstrukci cest, svážnic a vodních toků v roce 2008 bylo dále investováno do pokračování výstavby srubů v autokempu Špindlerův Mlýn, na střešní plášť Rokytnice, na dílny Svoboda a na pořízení osobních vozidel, 10,1 mil. Kč investovala Správa KRNAP do nákupu uměleckých děl. Stejně jako v předchozích letech i v roce 2009 přispěla Správa KRNAP největší částkou na stavební investice. Na tyto investice získala Správa KRNAP prostředky od zřizovatele, dotaci z Norských fondů, z Operačního programu životní prostředí a přeshraniční spolupráce. Správa KRNAP investovala v roce 2010 do rekonstrukcí turistických chodníků, na kterou získala dotace z Operačního programu životní prostředí. Z Operačního programu přeshraniční spolupráce získala dotace na projekt Via Fabrilis, rekonstrukci klášterní zahrady a na GIS. V rámci mikroprojektů investovala Správa KRNAP do projektu Krkonoše bez bariér. Během tohoto roku byla třikrát prováděna opatření k řešení povodňových škod, tyto náklady byly hrazeny pojišťovnou. V následujícím grafu 2.4 je zobrazen vývoj investic Správy KRNAP v jednotlivých letech.40
40
Správa KRNAP. Ročenka Správy KRNAP – investiční činnost v letech 2004 - 2010. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-07]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/rocenka-spravy-krnap/.
40
2.1.3 Hodnocení a měření kvality Správy KRNAP Hodnocení kvality výkonu Správy KRNAP budu sledovat z několika hledisek. Nejprve se zaměřím na zaměstnance a jejich průměrnou mzdu a posléze na podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců. Následně se budu zabývat projekty Správy KRNAP, které jsou podpořeny z fondů Evropské Unie. Dalším ukazatelem bude míra soběstačnosti Správy KRNAP, kde porovnám výnosy v hlavní a vedlejší činnosti Správy KRNAP vzhledem k celkovým nákladům na provoz. Zaměstnanci Správy KRNAP V tabulce 2.7 jsou podrobně rozebrány mzdy zaměstnanců Správy KRNAP v letech 2004 – 2010. Náklady na mzdy pracovníků postupně během jednotlivých let rostly. Výjimkou je rok 2008, kdy i přes snižování počtu pracovníků poklesla také průměrná mzda. Důvodem byly značné úspory uvnitř organizace zapříčiněné nevyrovnaným finančním plánem na počátku roku a nepříznivý vývoj v oblasti zajištění odbytu dřeva a také prohlubující se hospodářská krize. V roce 2010 došlo k enormnímu snížení pracovníků z důvodu vládního nařízení, nedošlo však k navýšení průměrné mzdy o tolik peněz jako v předcházejících letech, proto se mzdové náklady v tomto roce snížily o necelé 3 mil. Kč.41 Tabulka 2.7 Vyplacené mzdy zaměstnancům Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v Kč. 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
CELKEM MZDY 72 602 049 73 375 826 77 002 625 84 319 402 81 418 017 83 080 922 80 201 610 CELKEM MZDY 132 078,17 133 485,83 140 083,73 153 394,46 148 116,24 151 141,41 145 903,35 na km2 Průměrná mzda
17 336
17 371
18 492
20 606
20 375
Meziroční nárůst xx 100,20 % 106,46 % 111,43 % 98,88 % Zdroj: Výroční zprávy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
21 772
22 204
106,86 %
101,99 %
Následující grafy 2.4 a 2.5 zobrazují vývoj průměrné mzdy zaměstnanců a počtu zaměstnanců Správy KRNAP za sledované období. Z grafu vidíme, že průměrná mzda roste, zatímco počet pracovníků výrazně klesá. Z důvodu snižování stavů zaměstnanců přenáší Správa KRNAP na své zaměstnance stále více kompetencí, což kompenzuje rostoucí průměrnou mzdou a nesnižuje se tak kvalita výkonu jednotlivých pracovníků. Pracovníci jsou rostoucími mzdami motivováni k lepším výkonům. Neplatí to ale vždy. Hospodářská krize v roce 2008 a následné úspory uvnitř organizace způsobily jak snížení počtu zaměstnanců, tak i snížení průměrné mzdy, což se mohlo projevit na kvalitě výkonu jednotlivých pracovníků.42 Za posledních sedm let se počet pracovníků Správy KRNAP snížil o 51 pracovníků, pokud nepočítáme roky 2004 a 2005. V těchto letech se počet pracovníků navýšil. V roce 2004 to bylo o 4 pracovníky oproti roku 2003 a v roce 2005 se nárůst týkal 3 pracovníků. Snižování stavů bylo zapříčiněno nejprve rozhodnutím vlády o snížení státních úředníků o 2 %, později dokonce o 10 %. Důvodem byla také úsporná opatření uvnitř organizace. V roce 2005 vzrostla průměrná mzda o 35 Kč, tedy o 0,20 %. Vládní nařízení o zvýšení platů státních úředníků k 1. 1. 2006 vedlo Správu KRNAP ke zvýšení platů svých zaměstnanců a průměrná mzda se zvedla o 1 121 Kč, tedy o 6,5 %. V roce 2007 dosáhla průměrná mzda největšího meziročního nárůstu za sledované období, a to o 2 114 Kč, tedy o 11,4 %. Jediný propad, který průměrná mzda zaznamenala v letech 2004 – 2010, bylo v roce 2008. I přes snížení stavu o 8 zaměstnanců klesla průměrná mzda v tomto roce o 1,12 %, tedy o 231 Kč. V letech 2009 a 2010 Správa KRNAP přišla o nejvíce zaměstnanců, celkem o 32. V roce 2009 vzrostla průměrná mzda o 1 397 Kč. Meziroční nárůst činil v procentech 6,9 %. Největší ztráty utrpěla Správa KRNAP v roce 2010. 41
Správa KRNAP. Ročenka Správy KRNAP – mzdy a pracovníci v letech 2004 - 2010. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-08]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/rocenka-spravy-krnap/. 42 Správa KRNAP. Ročenka Správy KRNAP – mzdy a pracovníci v letech 2004 - 2010. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-08]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/rocenka-spravy-krnap/.
41
Z důvodu vládního nařízení snížení státních úředníků o 10 % pracovalo v tomto roce v organizaci o 17 pracovníků méně. Na rozdíl od roku 2010 průměrná mzda vzrostla pouze o necelé 2 %, tedy o 432 Kč, to by mohlo mít negativní dopad na kvalitu výkonu jednotlivých pracovníků.43 Graf 2.4 Průměrná mzda 2004 – 2010 v tis. Kč. Zdroj: Výroční zprávy Správy KRANP 2004 – 2010.
Graf 2.5 Počet zaměstnanců v letech 2004 – 2010. Zdroj: Výroční zprávy Správy KRNAP 2004 – 2010. Správa KRNAP soustavně pečuje o odbornou kvalifikaci a rozvoj svých zaměstnanců. S ohledem na přeshraniční charakter Krkonoš jsou nezbytným předpokladem zaměstnanců jazykové znalosti. Proto byl v roce 2010 zahájen projekt s názvem „Společné vzdělávání pracovníků správy KRNAP a KPN.“ Pro zaměstnance budou realizována školení a semináře na odborná témata a rozdíly v legislativě, budou probíhat různé výměnné pobyty. Cílem je naučit zaměstnance, především odborné strážce a pracovníky, polský jazyk, tak aby se byli schopni domluvit s návštěvníky a s kolegy z Polské republiky. Projekt byl podán v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika. Celková výše projektu 6,3 mil. Kč a datum ukončení je plánováno na srpen 2014. Tabulka 2.8 Počet zaměstnanců Správy KRNAP v letech 2004 – 2010. 2004 349 0,63 158
2005 352 0,64 156
2006 347 0,63 158
2007 341 0,62 161
2008 333 0,61 165
Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců na km2 Počet ha na zaměstnance Průměrné náklady na zaměstnance 912,85 868,55 906,74 1130,65 1010,45 v tis. Kč Zdroj: Výroční zprávy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
2009 318 0,58 173
2010 301 0,55 183
1008,39
1228,24
Podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců Tabulka 2.9 ukazuje počty vysokoškolsky vzdělaných pracovníků Krkonošského národního parku v letech 2004 – 2010. Jak můžeme vidět, podíl těchto pracovníků představuje necelou jednu čtvrtinu celkového počtu pracovníků a v průběhu sledovaného období se nijak výrazně nemění. Nejnižší počet vysokoškolsky vzdělaných pracovníků se projevil v roce 2009, kdy i přes značné snížení celkového počtu zaměstnanců výrazně poklesl počet zaměstnanců s vysokoškolským titulem. To mohlo být způsobeno změnou v organizační struktuře Správy KRNAP. Tento propad byl hned následující rok smazán a i přes snížení celkového počtu pracovníků vzrostl počet vysokoškolsky vzdělaných pracovníků o osm. I přes neustálé snižování počtu zaměstnanců a každoroční 43
Správa KRNAP. Ročenka Správy KRNAP – mzdy a pracovníci v letech 2004 - 2010. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-08]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/rocenka-spravy-krnap/.
42
snižování nákladů uvnitř organizace je konstantní podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků příznivým ukazatelem v oblasti hodnocení kvality Správy Krkonošského národního parku a je evidentní, že organizace není zaměřena pouze na kvantitu, ale také na kvalitu poskytovaných služeb. Tabulka 2.9 Úroveň vzdělání zaměstnanců Správy KRNAP v letech 2004 – 2010.
Vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
77
84
85
79
79
66
74
352 347 341 333 318 301 Celkový počet zaměstnanců 349 Podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců na 22% 24% 24% 23% 24% 21% 25% celkovém počtu zaměstnanců Zdroj: Personální oddělení Správy KRNAP – Ludmila Molíková, personalistka, odbor vnějších vztahů, vlastní zpracování. Projekty Správy KRNAP podporované Evropskou Unií Co se týče právě probíhajících projektů, Správa KRNAP realizuje na svém území celkem deset evropských projektů. V Operačním programu přeshraniční spolupráce zažádala o dotace na celkem sedm projektů, a to na Zahrady živé kultury, Rozvoj turistické infrastruktury KRNAP a KPN – Klášterní zahrada a geologická expozice, Společné vzdělávání pracovníků Správy KRNAP a KPN, Krkonoše INSPIRE – společný GIS v ochraně přírody, Krkonoše ve sbírkách, Jedny hory, jedny lesy a Krkonoše – náš národní park. Celková cena projektů dosahuje částky 61,63 mil. Kč, z toho 53,87 mil. Kč je poskytnuto jako dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj, zbytek peněžních prostředků tedy 7,76 mil. Kč (12,6 %) musí Správa KRNAP uhradit z vlastních zdrojů. V rámci Operačního programu životní prostředí se realizují tři projekty, a to Stabilizace významných ekosystémů KRNAP, Rekonstrukce významných chodníků ve východních Krkonoších a KCEV – Krkonošské centrum environmentálního vzdělání. Na tyto projekty je zažádáno o dotace z Evropského fondu regionální rozvoje ve výši 182,15 mil. Kč.44 Tabulka 2.10 Projekty Správy KRNAP podpořené Evropskou Unií v tis. Kč.45 Počet
Celková částka
Dotace
Vlastní zdroje
OP přeshraniční spolupráce
7
61 630
53 870
7 760
OP životní prostředí
3
182 150
182 150
-
CELKEM
10
243 780
236 020
7 760
0,018
443,486
429,369
14,117
2
Projekty na km Zdroj: http://www.krnap.cz/.
Míra soběstačnosti Správy KRNAP Správu KRNAP je třeba chápat jednak z hlediska ochranářského tak i z hlediska ekonomického. Jedná se o organizaci, která si na svou činnost kromě příspěvků a dotací musí vydělávat také sama. V následující tabulce 2.11 jsou zobrazeny výnosy z hlavní a hospodářské činnosti a celkové náklady na provoz. Tabulka ukazuje také míru soběstačnosti Správy KRNAP v letech 2004 – 2010, tedy do jaké míry je organizace schopna hradit své náklady z vlastních zdrojů.
44
Správa KRNAP. Evropské projekty. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/evropskeprojekty/. 45 1 EUR = 25 Kč.
43
Tabulka 2.11 Míra hrazení nákladů vlastními prostředky Správy KRNAP v letech 2004 – 2010. 2004 2005 2006 2007 Výnosy v hlavní a vedlejší 134 593 119 378 127 776 149 792 činnosti v tis. Kč Celkové náklady v tis. Kč 318 584 305 729 314 638 385 552 Míra hrazení nákladů na provoz 42,25% 39,05% 40,61% 38,85% z vlastních prostředků v % Zdroj: Výroční zprávy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
2008
2009
2010
104 337
120 262
163 675
336 481
320 668
369 700
31,01%
37,50%
44,27%
Míra krytí nákladů na provoz vlastními prostředky kolísá kolem 40 %. V roce 2008 míra soběstačnosti klesla k 30 % z důvodu špatného odbytu při prodeji dřeva díky značně snížené poptávce. Tento negativní jev byl přisuzován nejen právě probíhající celosvětové hospodářské krizi, ale také špatnou kvalitou dřeva napadeného kůrovcem. V tomto roce se Správa KRNAP snažila provést co největší úspory uvnitř organizace, což se projevilo na platech zaměstnanců. Díky nadlimitnímu příspěvku od zřizovatele Správa KRNAP na konci tohoto roku vykazovala kladný hospodářský výsledek. Rok 2010 je naopak v rámci tohoto ukazatele nadmíru pozitivní. Míra soběstačnosti se přibližuje k 45 %, a to především díky vysokému zpeněžení v rámci prodeje dřeva. Tržby z prodeje vlastních výrobků se v tomto roce zvýšily o 35,6 % oproti roku 2009. Zvýšení výnosů vyplývá z tlaku Ministerstva životního prostředí, který ve spojení s minimalizací nákladů a hledání jiných způsobů pro získání finančních prostředků, vyvíjí tlak na Správu KRNAP. Ta se potom snaží zvýšit své výnosy například zpoplatněním parkování, vstupů nebo vjezdů, zpoplatněním průvodcovské služby nebo maximálním snižováním nákladů nejen uvnitř organizace, ale také v oblasti oprav nebo udržování chodníků, turistických cest, což může vést k nespokojenosti návštěvníků, ale také pracovníků a následné snížení kvality výkonu Správy KRNAP.46 Graf 2.6 Míra hrazení nákladů vlastními prostředky Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v tis. Kč.
Zdroj: Výroční zprávy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. S ohledem na ekonomický vývoj v České republice i na světě se příspěvek od zřizovatele snižuje již několik let, což je způsobeno také snižujícím se rozpočtem celého resortu životního prostředí. Na tuto složitou situaci reagovala Správa KRNAP reorganizací v roce 2009, jejímž cílem je co nejefektivnější fungování organizace.
46
Správa KRNAP. Ročenka Správy KRNAP – mzdy a pracovníci v letech 2004 - 2010. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-08]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/rocenka-spravy-krnap/.
44
2.2 Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Národní park Šumava se rozkládá podél hranic s Německem a Rakouskem. Spolu s Národním parkem Bavorský les, který se nachází na německé straně a vznikl v roce 1970, tvoří jedno z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě o rozloze 920 km2. Národní park Šumava byl vyhlášen národním parkem v roce 1991 a se svou rozlohou 68 064 ha (680 km2) je největším národním parkem v České republice. Nejvyšší horou je Plechý s výškou 1 378 m. n. m. Z důvodu obnovení ekologické stability se území Národního parku Šumava dělí do tří zón. I. zóna o rozloze 9 004 ha (13 % území NP Šumava) je nazývána jako přísná přírodní a je ponechána přirozenému vývoji bez zásahu člověka. II. Zóna, řízená přírodní, zabezpečuje veškeré činnosti k udržení přírodní rovnováhy. Má rozlohu 55 860 ha a zabírá největší část území Národního parku Šumava, tedy 82 %. Poslední III. zóna nazývaná okrajová v sobě zahrnuje území, které je člověkem pozměněné a kde se nachází střediska soustředěné zástavby. Tato zóna představuje nejmenší část území Národního parku Šumava o rozloze 3 200 ha, tedy celkově zabírá pouhých 5 %. Cílem Správy Národního parku Šumava je podporovat v této oblasti trvalé bydlení, služby, zemědělství, turistiku a rekreaci. Okrajové pásmo Národního parku Šumava není vyhlášeno přímo, ale jeho úlohu plní chráněná krajinná oblast Šumava o rozloze 99 624 ha. Od roku 1991 je Šumava součástí seznamu UNESCO jako biosférická rezervace. Nejtypičtější úkaz ochrany šumavské přírody jsou „Šumavská rašeliniště“, která jsou zařazena od roku 1990 do seznamu tzv. Ramsarské konvence o ochraně mokřadů mezinárodního významu. Národní park Šumava je zařazen Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN) do červené knihy ekosystémů. Národní park Šumava se rozkládá na území tří okresů, a to jsou Český Krumlov, Prachatice a Klatovy, a dále na území dvou krajů Plzeňského a Jihočeského. Celkově na území NP a CHKO Šumava leží 22 měst a obcí s přibližně 23 000 obyvatel. Z toho pouze 7 obcí leží přímo na území Národního parku Šumava a 4 obce na jeho okraji. Přímo na území národního parku žije přibližně 2 000 obyvatel a průměrná hustota je 1,3 obyvatele na km2. Negativním aspektem je klesající návštěvnost, která v průměru klesá o 3 – 4 %. Hlavním důvodem jsou spory ekologů, obcí a správců parku. Průměrná návštěvnost se pohybuje kolem 2 mil. návštěvníků ročně. Převažují zde pěší turisté a turisté na kolech. Národní park Šumava provozuje 6 celoročních informačních center v Alžbětině, Kašperských Horách, Rokytce, Kvildě a Svinné Ladě a 3 sezónní informační centra, která se nachází v Idině Pile, Březníku a Poledníku. Informační centra poskytují návštěvníkům širokou nabídku prodejních i bezplatných materiálů, poskytují informace o historii a současnosti, nabízejí stálé vnitřní i venkovní expozice, jsou vybaveny promítacími sály, dětskými koutky a interaktivními hrami jak pro děti tak i pro dospělé. Národní park Šumava vlastní zámek Vimperk, kde se nachází muzeum se stálou expozicí přírody a historií regionu. Národní park Šumava disponuje 467 km tras pro pěší, 246 km cyklotras mimo veřejné komunikace, 313 km lyžařských tras a 59 km tras pro vodáky na řece Otavě a Vltavě.47
2.2.1 Obecná charakteristika Správy NP a CHKO Šumava Legislativní rámec Správy Národního parku Šumava První zmínky o vyhlášení Národního parku Šumava se objevují v roce 1911. Výnosem ministerstva kultury Československé republiky dle zákona č. 40/1956 Sb. byla zřízena v roce 1963 Chráněná krajinná oblast Šumava, která je dnes součástí Národního parku Šumava. Národní park Šumava byl zřízen nařízením vlády České republiky č. 163/1991 Sb. ze dne 20. Dubna 1991 a jeho koncepce ochrany přírody a krajiny je stanovena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dalšími právními předpisy, podle kterých se musí Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava řídit, jsou výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky čj. 5954/75 ze dne 17. Března 1975, o nové právní úpravě CHKO Šumava, vyhláškou Ministerstva životního prostředí 422/2001 o vymezení zón ochrany přírody CHKO Šumava, vyhláškou Ministerstva životního prostředí 395/1992 Sb. a zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní 47
Národní park Šumava. Správa NP. Úvodní informace. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1011/sekce/uvodni-informace/.
45
prostředí. Správa NP a CHKO Šumava byla zřízena jako příspěvková organizace státu ke dni 1. Července 1991 se sídlem ve Vimperku. Zřizovatelem je Ministerstvo životního prostředí České republiky. Základním posláním Správy NP a CHKO Šumava je ochrana přírody a krajiny a zemědělského půdního fondu. Podle zřizovací listiny je předmětem hlavní činnosti informační a průvodcovská činnost, provoz návštěvnických středisek a muzeí nebo například hospodaření v lesích Národního parku. V rámci činnosti hospodářské, neboli vedlejší, Správa NP a CHKO Šumava provozuje hostinskou a rekreační činnost a kupuje zboží za účelem dalšího prodeje. Informace návštěvníků a dohled nad dodržování ochranného režimu mají profesionální strážci Národního parku Šumava.48 Podle prvního českého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana plyne z hlediska legislativy založení Národního parku Šumava úmysl, aby nesloužil jako hospodářský les, zábavní park či turistické centrum, ale aby plnil úlohu oblastí umožňující přirozenou obnovu ekosystémů. Právě velikost a umístění I. zón a překračování pravidel Správou Národního parku Šumava je terčem kritiky ekologů a odborně vzdělané veřejnosti. Naopak lesníci schvalují politiku parku, zejména zásahy proti kůrovci anebo naopak kritizují malý rozsah těchto zásahů. Právě proto jsou v současné době ve sněmovně dva návrhy zákona o Národním parku Šumava. První návrh byl připraven Plzeňským krajem ve spolupráci s Jihočeským krajem, zástupci obcí na území Národního parku Šumava a řadou odborníků. Politologové a zástupci vedení parku a obcí se na konferenci Šumavské léto shodli na tom, že přijetí zákona je čistě politickým problémem. Na základě natolik vyostřených názorových rozdílů bude muset přijetí zákona provázet učinění značných kompromisů od všech zúčastněných stran.49 Organizační struktura NP a CHKO Šumava Správa NP a CHKO Šumava je příspěvkovou organizací státu zřízena Ministerstvem životního prostředí se sídlem ve Vimperku. Po celém regionu Šumavy je rozmístěna řada jejich samostatných pracovišť. Statutárním orgánem je ředitel, který je jmenován Ministrem životního prostředí. V letech 2004 – 2007 byl ředitelem Správy NP a CHKO Šumava Ing. Alois Pavličko PhD., od roku 2007 do roku 2010 Ing. František Krejčí, v letech 2010 – 2011 Zdenka Šartnerová a od dubna 2011 je dočasným ředitelem Správy NP a CHKO Šumava předseda Rady NP a CHKO Šumava a předseda Klubu českých turistů PhDr. Jan Stránský. Po dlouhé době není tento ředitel kritizován obyvateli všech 22 šumavských obcí, jelikož dlouhé roky prosazoval názory obcí jako předseda Rady parku. Naopak ekologičtí aktivisté současného ředitele kritizují a souhlasí spíše s bývalými řediteli přírodovědci Aloisem Pavličkou a Františkem Krejčím. Útvar ředitele v sobě zahrnuje oddělení vnitřní kontroly a oddělení kanceláře ředitele. Organizační struktura NP a CHKO Šumava se člení na čtyři samostatné odbory, těmi jsou Odbor vztahů s veřejností, ochrany přírody a výzkumu, Odbor péče o ekosystémy národního parku, Odbor vnitřní správy a Odbor Správy NP Šumava a Správy CHKO Šumava.50 Odbor vztahů s veřejností, ochrany přírody a výzkumu se skládá z oddělení ochrany přírody a výzkumu a z oddělení vztahů s veřejností. Druhým odborem je Odbor péče o ekosystémy národního parku. V rámci tohoto odboru působí na území národního parku a chráněné krajinné oblasti několik územních pracovišť (např. Prášily, Srní, Modrava, Borová Lada, České Žleby a Stožec). Pod tento odbor dále spadají oddělení lesního provozu, zoologického programu a oddělení informační a strážní služby. Odbor vnitřní správy zahrnuje oddělení ekonomické, technicko-majetkové, informatiky a GIS, oddělení Správy TIS, dále sem spadá dílna Kašperské Hory. Viditelnější změna proběhla v roce 2006, kdy od 1. 10. 2006 začalo platit nové organizační schéma Odboru péče o ekosystémy národního parku. Změna spočívala v tom, že všichni terénní pracovníci byli propojeni a sloučeni do jednoho odboru a pod jedno vedení. Jedním z důvodů reorganizace byly důvody ekonomické, tedy dosažení úspor v hospodaření organizace. Zrušeny byly stávající lesní správy a strážní obvody a nově bylo vytvořeno šest územních pracovišť. Tato reorganizace
48
Národní park Šumava. Správa NP. O organizaci. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1005/sekce/o-organizaci/. 49 České noviny. Šumavě chybí zákon o parku a klesá ji návštěvnost. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-13]. ČTK. ISSN: 12135003. Dostupný z: http://www.ceskenoviny.cz/regiony/zpravy/sumave-chybi-zakon-o-parku-a-klesa-ji-navstevnost/764778. 50 Schéma organizační struktury Správy NP a CHKO Šumava naleznete v příloze č. 6.
46
přispěla k jednotnému řízení veškerých terénních složek v NP, jednotnému přenosu informací a k celkovému zefektivnění řízení.51 Rada NP Šumava je iniciativním a konzultačním orgánem Správy NP a CHKO Šumava, je zřízena na základě zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Rada NP Šumava se skládá z regionální sekce a vědecké sekce. Do roku 2010 se Rada NP skládala ze sekce vědecké a regionální a měla 53 členů. V roce 2010 byl jmenován do funkce ředitele NP a CHKO Šumava PhDr. Jan Stránský, který měl v plánu snížit počet členů Rady NP z 53 na 45, jmenovat její nové členy a zrušit vědeckou sekci. Na březnovém zasedání Rady Národního parku Šumava v roce 2011 rezignovalo čtrnáct z šestnácti členů vědecké sekce a založili Stínovou vědeckou radu Národního parku Šumava, která je složena z 22 členů, kterými jsou čeští vědci a odborníci z různých oblastí. V současné době se Rada Národního parku Šumava skládá ze 48 členů, z toho 25 členů jsou zástupci dvou krajů Plzeňského a Jihočeského, zástupci měst a obcí, na kterých NP a CHKO Šumava leží, dále zástupce Horské služby. Z důvodu, že zákon nenařizuje rozdělení rady na vědeckou a regionální, se rozhodl ředitel Národního parku Šumava vytvořit jednotnou radu.52 Členství NP a CHKO Šumava v mezinárodních organizacích Správa NP a CHKO Šumava je začleněna do některých mezinárodních organizací ochrany přírody, se kterými spolupracuje. Patří mezi ně například organizace EUROPARC Federation, jejímž členem je Správa od roku 1992. Česká republika jako nový členský stát Evropské Unie má povinnost řídit se jejími závaznými dokumenty. Proto je NP a CHKO Šumava předmětem zájmu programu Natura 2000, což je soustava chráněných území evropského významu s nejcennějšími přírodními stanovišti a významnými druhy rostlin a živočichů. Příkladem je spolupráce nazývaná také jako „Twin park“, tedy spolupráce Národního parku Bavorský les a Národního parku Šumava. Tato spolupráce je brána jako jedno z hlavních těžítek evropské soustavy Natura 2000. Správa podala žádost o udělení „Evropského diplomu“ v letech 2008 a 2009 prostřednictvím Ministerstva životního prostředí České republiky, bohužel však bezúspěšně. Tento diplom patří k nejprestižnějšímu ocenění v Evropě a uděluje ho Rada Evropy. V České republice jsou tímto diplomem oceněni Národní park Podyjí, chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty a národní přírodní rezervace Karlštejn. Šumava je zařazena od roku 1990 do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO. Správa NP a CHKO Šumava dále musí naplňovat kritéria organizace IUCN pro kategorii II – Národní park.53 Spolupráce Správy NP a CHKO Šumava Správa NP a CHKO Šumava se snaží posilovat vztahy a postavení NP Šumava v rámci evropských národních parků. Společně s Národním parkem Bavorský Les se obě Správy přihlásily k zájmu o naplnění kritérií přeshraniční certifikace největší evropské federace velkoplošných chráněných území EUROPARC. Certifikát „Transboundary Parks – Followings Nature Design“ po absolvování vstupních procedur a návštěvě zahraniční expertní komise oba parky v roce 2009 získaly. Dále se Správa NP a CHKO Šumava snaží získat prestižní Evropský diplom pro chráněná území. Společně se Svazem šumavských obcí byly přepracovány podklady k žádosti o vstup do procesu a prostřednictví Ministerstva životního prostředí České republiky odeslány Radě Evropy. Důležitou spolupráci zajišťovala Správa v rámci mezinárodní dohody uzavřené mezi Ministerstvem životního prostředí ČR a Spolkovým ministerstvem zemědělství, lesního hospodářství, životního prostředí a vodního hospodářství Rakouské republiky. Tato spolupráce je založena na problému v oblasti ochrany lesa proti šíření lýkožrouta. V rámci projektu Masterplán Šumava pokračují společná jednání užší Pracovní skupiny udržitelného rozvoje, která vznikla v roce 2007 na principech Místní agendy 21. Cílem tohoto projektu je zajistit 51
Národní park Šumava. Správa NP. Organizace. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1017/sekce/organizace/. 52 Mladá fronta a.s. Stránský zrušil vědeckou sekci Rady NP Šumava, vědci abdikovali. ČTK. [online]. © 2007 - 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupný z: http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/strasky-zrusil-vedeckou-sekci-rady-np-sumava-vedciabdikovali. 53 Národní park Šumava. Správa NP. Mezinárodní spolupráce. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1026/sekce/mezinarodni-spoluprace/.
47
vyvážený a dlouhodobě udržitelný rozvoj v regionu. Členové užší pracovní skupiny jsou zástupci Správy NP a CHKO Šumava, zástupci krajů, Mikroregionu Šumava – západ a Mikroregionu Horní Vltava – Boubínsko. Správa NP a CHKO Šumava dále spolupracuje s Euroregionem Šumava, s Regionálním sdružením Šumava, s Centrem volného času Šumava, s Českým svazem ochránců přírody nebo s Občanským sdružením Přátelé Šumavy. Spolupráce s Městským úřadem Vimperk je zaměřena především na zviditelnění a oživení dominanty Vimperku, kterou je zámek. Pořádají různé akce v areálu vimperského zámku určené nejen pro místní obyvatele, ale také pro návštěvníky regionu Boubínsko a Šumavy. Důležitým partnerem pro Správu NP a CHKO je Sport areál Špičák. Co se týče webových stránek Správa NP a CHKO Šumava spolupracuje s webovou stránkou Lipno card neboli karta hosta, která garantuje slevy na skipasy, levnější služby ve skiareálech nebo výhodnější ceny při rezervaci ubytování, Lipensko – moje dovolená, Šumavanet – ubytování, portál Regionálních informačních servisů nebo Internetový magazín Šumavská renesance o. s.54
2.2.2 Hospodaření Správy NP a CHKO Šumava Správa NP a CHKO Šumava je rozdělena do čtyř samostatně hospodařících odborů. Největší podíl na celkových výnosech a nákladech má hlavní činnost. Hospodářská neboli vedlejší činnost je pro organizaci v rámci celkového hospodaření minimální a v podstatě zanedbatelná. V rámci hospodářské činnosti spravuje Správa NP a CHKO Šumava vyhlídkovou věž Poledník, z které ji plynou výnosy v podobě vybraného vstupného a nájemného z pronájmu nebytových prostor soukromému subjektu. Jakožto příspěvková organizace čerpá Správa NP a CHKO Šumava každoročně příspěvek od zřizovatele na provoz tedy od Ministerstva životního prostředí. Tento příspěvek je přidělen organizaci k 1. 1. daného roku a dále je rozšiřován o dílčí opatření. Ještě je potřeba zmínit důležitou poznámku k údajům, které v diplomové práci přepočítávám na km2. V rozboru hospodaření jsou zahrnuty výsledky jak Národního parku, tak i Chráněné krajinné oblasti Šumava. Naprostá většina nákladů a výnosů Správy NP a CHKO Šumava směřuje na území Národního parku a pouze relativně malá část směřuje do Chráněné krajinné oblasti. Po konzultaci s Ing. Martinem Roučkou, vedoucím ekonomického oddělení Správy NP a CHKO Šumava, by bylo vhodnější použít celkovou rozlohu území tedy 167 688 ha. Pro představu jsem do tabulek zahrnula také údaje přepočtené na rozlohu Národního parku Šumava tedy na 68 064 ha, ale v rámci následné komparace Národních parků v České republice budu pracovat s celkovou rozlohou včetně Chráněné krajinné oblasti Šumava. Příspěvek na činnost Správy NP a CHKO Šumava Příspěvek na činnost Správy NP a CHKO Šumava od zřizovatele se k 1. 1. pohybuje kolem 130 mil. Kč. Z grafu 2.7 můžeme vidět, že příspěvek postupně narůstá a nejvyšší částky dosahuje v roce 2008, potom začíná klesat a dosahovat přirozených hodnot. Tento nárůst je způsoben přírodní kalamitou orkánem Kyrill, který zasáhl NP a CHKO Šumava a Krkonošský národní park v lednu 2007. Jelikož si byla Správa NP a CHKO Šumava ihned po orkánu vědoma jeho důsledků, musela požádat zřizovatele o podstatné navýšení příspěvku nejen v roce 2007, ale i následujících letech 2008 a 2009. Na základě předložených údajů bylo vydáno Usnesení vlády České republiky ze dne 5. února 2007 č. 12 o finančním řešení zmírnění škod v Národním parku Šumava a v Krkonošském národním parku. Proto jsou v těchto letech největší rozdíly mezi základním příspěvkem a příspěvkem upraveným o dílčí opatření. V roce 2008 se o nárůst příspěvku postaralo také velmi nízké dosahované průměrné zpeněžení dřeva díky celosvětové hospodářské krizi, která způsobila snížení celkových výnosů organizace. Nejmenší rozdíl mezi příspěvkem od zřizovatele se projevil v roce 2010. Tento rok je pozitivním v oblasti tržeb za prodej dřeva, které dosahují jedny z nejvyšších hodnot za sledované období.
54
Národní park Šumava. Správa NP. Spolupracující organizace. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1210/sekce/spolupracujici-organizace/.
48
Graf 2.7 Příspěvek na činnost od zřizovatele v letech 2004 – 2010 v tis. Kč.
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. Následující tabulka 2.12 rozčleňuje příspěvek na činnost do jednotlivých podskupin. Kromě příspěvku od zřizovatele na provoz, péči o krajinu, financování nebo na výzkum a vývoj, získává Správa NP a CHKO Šumava příspěvky od jiných poskytovatelů. Mezi tyto příspěvky patří například příspěvky od krajů Plzeňského a Jihočeského především na projekt nazvaný „Autobusem po Národním parku Šumava“ nebo „Zelené autobusy“. Dále potom od města Vimperk, který poskytl finanční prostředky na různé výstavy a kulturní akce. Co se týče prostředků ze zahraničí, jedná se především o dotace z Evropské Unie. Například se jedná o projekty v programu EU Phare v roce 2005 nebo příspěvek od organizace EUROPARC Junior Network 2005 na výrobu reklamních kompletů. V dalších letech pak z programu Iniciativy Společenství INTERREG, přeshraniční spolupráce Česká republika – Bavorsko nebo Česká republika – Rakousko.55 Tabulka 2.12 Příspěvek na činnost Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. Prostředky na provoz
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
136 435
136 492
146 600
192 536
222 095
211 068
179 268
Program péče o krajinu
19 126
21 220
17 700
15 000
19 259
11 485
6 850
Program financování
39 643
35 400
37 139
37 863
39 134
47 836
23 158
Ostatní
4 324
3 636
3 582
14 778
45 360
17 523
19 924
Celkem příspěvek od zřizovatele Příspěvek od zřizovatele na km2 NP a CHKO Příspěvek od zřizovatele na km2 NP
199 528
196 748
205 021
260 177
325 848
287 911
229 200
118,99
117,33
122,26
155,16
194,32
171,69
136,68
293,15
289,06
301,22
382,25
478,74
423,00
336,74
Příspěvek od ÚSC
300
310
327
385
704
1 943
877
Příspěvek ze zahraničí
1 647
595
435
84
2
3 897
3 205
CELKEM PŘÍSVĚVEK NA ČINNOST
201 475
197 653
205 784
260 646
326 554
293 751
233 282
Příspěvek na činnost na km2 NP a CHKO
120,15
117,87
122,72
155,44
194,74
175,18
139,12
296,01
290,39
302,34
382,94
479,78
431,58
342,74
2
Příspěvek na činnost na km NP
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
55
Správa NP a CHKO Šumava. Roční zpráva – příspěvek na činnost v letech 2004 - 2010. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 201203-22]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1038/sekce/uredni-deska/.
49
Výnosy Správy NP a CHKO Šumava Tabulka číslo 2.13 představuje výnosy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 až 2010. Mezi tržby za vlastní výrobky patří z největší části tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb. Největší zdroj vlastních výrobků představuje prodej dřevní hmoty, dalším podstatně menším zdrojem je myslivost. Mezi tržby za služby patří tržby z nájemného, ubytování a pronájmu pozemků a honiteb. Aktivace v sobě zahrnuje jednak aktivaci materiálu (zejména vyzvedávané sazenice dřevin) a dále pak aktivaci dlouhodobého nehmotného majetku (aktivace mzdových nákladů a sociálního a zdravotního pojištění zaměstnanců). Změna stavu zásob je ovlivňovaná především změnami stavu zásob dřeva v jednotlivých lokalitách. Mezi ostatní výnosy patří například penále, úroky z prostředků uložených na běžných bankovních účtech a kurzové zisky. V jiných ostatních výnosech jsou zachyceny například náhrady od pojišťoven, předpisy k náhradě zaměstnancům, dary drobného dlouhodobého hmotného majetku. Tabulka 2.13 Výnosy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Tržby za vlastní výrobky
141 709
140 651
112 771
627 560
128 514
260 154
377 293
Tržby za zboží
1 299
1 288
1 190
1 146
1 152
1 535
1 709
Tržby z prodeje majetku a materiálu
990
255
326
564
4 169
73
862
Aktivace
6 763
6 479
7 014
4 670
6 827
6 363
5 367
Změna stavu zásob
-21 651
5 279
-4 396
23 025
-525
808
-15 141
Ostatní
974
827
482
1 314
22 114
39 477
2 602
Zúčtování fondů
4 246
550
0
2 510
2 535
4 883
22 237
Jiné ostatní výnosy
1 346
435
1 215
10 364
8 880
1 527
7 855
Provozní dotace
201 475
197 653
205 784
260 646
326 554
293 751
233 282
CELKEM VÝNOSY
337 151
353 416
324 386
931 799
500 220
608 573
636 066
Výnosy na km2 NP a CHKO
201,06
210,76
193,45
555,67
298,30
362,92
379,32
495,34
519,24
476,59
1 369,00
734,93
894,12
934,51
2
Výnosy na km NP
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. Celkové výnosy v roce 2004 dosahovaly částky 337 mil. Kč. V tomto roce jsou největším příjmem pro organizaci, pokud nepočítáme příspěvek na činnost, tržby za vlastní výrobky, jak tomu je i v následujících letech. Další významnou položkou je změna stavu zásob, která v tomto roce činila téměř mínus 22 mil. Kč. Tato změna je ovlivněna především změnami stavu zásob dřeva v jednotlivých lokalitách. Záporná změna stavu zásob je ovlivněna jednak nízkými těžbami a s tím souvisejícím velkým snížením zásob dřevní hmoty, možný důvod je také přecenění zásob dřevní hmoty v tomto roce. V dalších položkách nedošlo k podstatnému výkyvu oproti ostatním rokům. Rok 2005 nepřinesl pro Správu NP a CHKO Šumava žádné podstatné změny oproti roku 2004. Celkové výnosy dosáhly výšky 353 mil. Kč, což je přibližně o 5 % více než v roce 2004. Nejvýznamnější tržby z prodeje vlastních výrobků představuje prodej dřevní hmoty a to ve výši 132 mil. Kč. Myslivost dosáhla tržeb ve výši přibližně 1 mil. Kč. Tržby za nájemné, ubytování a pronájem pozemků dosahují v roce 2005 částky 7,3 mil. Kč. Změna stavu zásob je v tomto roce v plusu díky nárůstu těžby dřeva v rámci realizace a přiblížení. Celkové výnosy v roce 2006 dosahovaly výše 324,4 mil. Kč, což představuje pokles oproti roku 2005 o přibližně 8 %. Tento pokles je způsoben nižšími tržbami za těžbu dřeva, které činily v tomto roce 104 mil. Kč, to představuje pokles o 7,9 % oproti minulému roku. Myslivost v tomto roce dosáhla také nižších obratů a to ve výši 870 tis. Kč. Tržby za služby zůstaly v přibližně stejné výši, a to 7,4 mil. Kč. V tomto roce došlo opět ke snížení stavu zásob a to ve výši mínus 4,4 mil. Kč. Na tento stav má vliv změna stavu zásob dřeva v jednotlivých lokalitách, nízké těžby v tomto roce a dále pak přecenění zásob dřevní hmoty dle nové fázové kalkulace na rok 2006. 50
Rok 2007 vykazoval nejvyšší výnosy za sledované období a to ve výši 627,6 mil. Kč, což je o 515 mil. Kč více než v roce 2006. Tento nárůst je enormní oproti minulému roku a je způsoben navýšením příspěvku od zřizovatele a také nadprůměrnými tržbami z prodeje dřeva. Tyto změny v tržbách byly způsobeny přírodní kalamitou orkánem Kyrill, které postihl NP a CHKO Šumava v lednu roku 2007. Tržby z prodeje dřevní hmoty dosáhly v tomto roce částky 617,2 mil. Kč, což je nejvíce za sledované období. Dalším zdrojem vlastních tržeb za výrobky je myslivost. Tyto tržby dosáhly částky 982 tis. Kč, tedy navýšení o přibližně 13 % oproti minulému roku. Tržby z prodeje služeb činily 9 mil. Kč, což představuje přibližně 14 % nárůst oproti roku 2006. Další významná položka, která ovlivnila výsledek hospodaření v roce 2007 je změna stavu zásob, která se v tomto roce vyšplhala do výšky 23 mil. Kč. Výše zásob byla ovlivněna hlavně obrovským objemem těžeb v tomto roce v důsledku řešení následků po orkánu Kyrill. V tomto roce podstatně vzrostly také jiné ostatní výnosy, což je znovu způsobeno orkánem Kyrill. V této položce jsou zahrnuty náhrady od Komerční banky a od České spořitelny na likvidaci škod a následků po přírodní kalamitě. Rok 2008 dosahoval výnosů v celkové výši 550,2 mil. Kč. Na výši výnosů se výrazněji oproti ostatním rokům podílel příspěvek od zřizovatele. To bylo jednak způsobeno odstraňováním škod po orkánu Kyrill z ledna 2007, ale také podstatným snížením tržeb z prodeje dřeva. Tržby dosáhly výšky pouhých 118,7 mil. Kč. Tento pokles byl způsoben výrazným propadem zpeněžení dřeva, které se snížilo z 1100 Kč/m3 na 878,31 Kč/m3. Vzhledem k špatné situaci na trhu se dřevem, která trvala od března 2008, kdy došlo k rapidnímu poklesu cen dřeva, přišla Správa NP a CHKO Šumava o téměř 30 mil. Kč, což mělo zásadní vliv na rozpočet organizace. Tržby za myslivost se opět mírně navýšily a to na 1,1 mil. Kč. Tržby za služby mírně poklesly na 8,5 mil. Kč. V tomto roce výrazně vzrostly tržby z prodeje materiálu a to především kvůli prodeji prostředku Vaztak 10 SC, kterého měla organizace vysoké zásoby a chtěla začít používat biologicky jemnější metody obrany proti kůrovci. V rámci ostatních výnosů byly zaúčtovány náhrady škod od pojišťoven po přírodní kalamitě z roku 2007. V roce 2009 dosahovaly celkové výnosy výše 608,6 mil. Kč, což představuje 22 % nárůst oproti minulému roku. Na celkové výši výnosů se podílel příspěvek na činnost, kvůli zvýšeným nákladům na likvidaci kůrovcové kalamity a také kvůli vysoké pěstební činnosti v roce 2009 z důvodu orkánu Kyrill a vichřici Emma. Druhou nejvyšší položkou jsou tržby za vlastní výrobky, které dosáhly v tomto roce výše 260,2 mil. Kč, což je o 131,7 mil. Kč více než v předchozím roce. Na tomto navýšení májí největší vliv tržby z prodeje dřevní hmoty. Celkové výnosy v roce 2010 činily 636,1 mil. Kč, což představuje nárůst o 4,5 % oproti roku 2009. Na tomto výsledků měl opět velký podíl nárůst tržeb za vlastní výrobky a to o 45 %.56 Na následujícím grafu 2.8 je jasně zobrazeno, že největší podíl výnosů na celkových výnosech mají provozní dotace a tržby z prodeje vlastních výrobků. Ostatní výnosy jsou v porovnání zanedbatelné. Graf 2.8 Výnosy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v %.
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. 56
Správa NP a CHKO Šumava. Roční zpráva – výnosy v letech 2004 - 2010. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1038/sekce/uredni-deska/.
51
Náklady Správy NP a CHKO Šumava Následující tabulka 2.14 představuje náklady Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010. Náklady jsou rozděleny do jednotlivých podskupin. Největší položku tvoří náklady na služby, kam patří především náklady na opravy a udržování, cestovné, náklady na reprezentaci a náklady na ostatní služby. Druhou největší podskupinou jsou osobní náklady tvořeny mzdovými náklady, sociálním a zdravotním pojištěním a zákonnými sociálními náklady. Osobní náklady se za sledované období výrazně neměnily a pohybovaly se v rozmezí od 100 do 130 mil. Kč za rok. Náklady na spotřebu materiálu a energie se také za sledované období výrazně nezměnily a pohybují se v rozmezí od 40 do 60 mil. Kč za rok. Tato položka je ovlivněna zejména spotřebou materiálu. Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku jsou významným nákladem, který ovlivňuje výši hospodářského výsledku. V letech 2004 – 2010 mírně roste a pohybuje se od 22 mil. Kč v roce 2009 do 35 mil. Kč v roce 2010. Položka daně a poplatky je ovlivněna především daní z příjmu právnických osob, kterou musí Správa NP a CHKO Šumava platit od 1. května 2004, kdy nabyl účinnosti nový zákon o DPH č. 235/2004 Sb., dle kterého se organizace stala měsíčním plátcem DPH. Nárůst této položky nastal v letech 2007, 2009 a 2010, což je zapříčiněno vyššími výnosy a tím prádem vyšším hospodářským výsledkem. V roce 2007 činila daň z příjmu 3,9 mil. Kč, v roce 2009 6,4 mil. Kč a v roce 2010 2,3 mil. Kč. Do ostatních nákladů jsou zahrnuty zbývající náklady. Vzhledem k tomu, že se jedná o různorodé typy nákladů, nelze jejich výši přesně odhadnout a vyčíslit jejich přesný vliv na hospodářský výsledek. Tabulka 2.14 Náklady Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. 2005
2006
2008
2009
2010
Spotřeba materiálu a energie
43 847,73
2004
43 965
41 179
2007 46 605
53 164
58 388
59 483
Služby
158 415
170 495
134 569
672 161
219 093
321 165
378 895
Osobní náklady celkem
102 417
102 785
111 164
128 934
126 013
129 907
129 883
Odpisy hmot. a nehmot. majetku
22 263
22 165
22 965
25 022
28 882
31 784
34 114
Daně a poplatky
665
964
1 525
4 901
2 922
9 814
5 000
Ostatní náklady
9 412
10 494
9 990
41 276
68 682
42 150
25 710
CELKEM NÁKLADY
337 020
350 870
321 393
918 899
498 757
593 207
633 085
Náklady na km NP a CHKO
200,98
209,24
191,66
547,98
297,43
353,76
377,54
Náklady na km2 NP
495,15
515,50
472,19
1 350,05
732,78
871,54
930,13
2
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. Největší podíl na celkových nákladech mají náklady na služby. Tyto náklady se také nejvíce za sledované období mění. V následující části se budu podrobněji zabývat jejich vývojem v letech 2004 – 2010. V prvních třech letech sledovaného období se tyto náklady výrazně neměnily a pohybovaly se v rozmezí mezi 135 mil. Kč a 170 mil. Kč. Největší podíl na těchto nákladech mají náklady na ostatní služby, které jsou ovlivněny náklady vznikajícími v souvislosti s lesní výrobou. V roce 2004 činily náklady na ostatní služby 120,2 mil. Kč. Náklady na opravy a udržování se v tomto roce pohybovaly kolem 36,8 mil. Kč. V roce 2005 dosahovaly náklady na ostatní služby výše 124,8 mil. Kč. Správa v těchto nákladech dosáhla významných úspor a to o necelá 4 %. Náklady na cestovné činily v tomto roce 2,8 mil. Kč a jsou spojeny s pomocí při přírodní katastrofě ve slovenských Výsokých Tatrách. Náklady na opravy a udržování mírně vzrostly a to na 42,7 mil. Kč tedy přibližně o 16 %. V roce 2006 Správa NP a CHKO pokračovala v úsporách v oblasti nákladů na ostatní služby. Ty dosahovaly výše 105,8 mil. Kč, což bylo přibližně o 15 % méně než v předchozím roce. Náklady na opravy a udržování činily necelých 26 mil. Kč, což je o 39 % méně než v roce předchozím. Náklady na cestovné byly na stejné úrovni a dosahovaly výše 2,7 mil. Kč. Největší obrat v nákladech na služby se projevil v roce 2007. Položka náklady na ostatní služby zaznamenala nárůst o 520 mil. Kč, tedy dosáhly výše 625,8 mil. Kč. Tento obrovský nárůst je výrazně ovlivněn likvidací následků po orkánu Kyrill. Nárůst nastal také v nákladech na opravy a udržování, které dosahovaly výše 43,1 mil. Kč. Nejvýznamnější část oprav majetku tvořily opravy cest. 52
Cesty byly výrazně poškozeny dopravou při řešení následků po orkánu Kyrill a odvozem dřeva. Náklady na cestovné zůstaly nezměněny a dosáhly výše 2,8 mil. Kč. V roce 2008 se náklady na služby podstatně snížily, ale pořád zde doznívaly následky orkánu Kyrill. Výše nákladů na ostatní služby činila 156,4 mil. Kč a výše nákladů na opravy a udržování činila 59,2 mil. Kč. Kromě následku po orkánu Kyrill se v tomto roce musela Správa vypořádat také s následky přívalových dešťů, které způsobila vichřice Emma v roce 2008. Díky těmto nepříznivým situacím se zvýšila částka také v podskupině ostatní náklady, kde Správa NP a CHKO Šumava vytvořila rezervu na opravu dlouhodobého hmotného majetku a na pěstební činnost. V roce 2010 opět stouply náklady na ostatní služby a to do výše 275,8 mil. Kč tedy o 76 %. Tyto náklady jsou spojeny se zvýšenými náklady na likvidaci škod kůrovcové kalamity a také vysokým objemem pěstební činnost, kterou bylo nutno řešit po orkánu Kyrill a vichřici Emma. Náklady na opravy a udržování mírně klesly na 41,9 mil Kč. V roce 2010 náklady na ostatní služby opět vzrostly a to na 332,4 mil. Kč, což představuje v procentech přibližně 19 %. Tyto náklady jsou spojeny s trvající kůrovcovou kalamitou a také s vysokou pěstební činností, dále potom zvýšené náklady spojené s vývojem systému LeslS, určeného na zadávání zakázek na práce v lese. V letech 2009 a 2010 dosahovaly náklady na cestovné kolem 3 mil. Kč.57 Graf 2.9 Náklady Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v %.
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. Výsledek hospodaření Správy NP a CHKO Šumava Následující tabulka 2.15 představuje výsledek hospodaření Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010. Za celé sledované období dosahoval výsledek hospodaření kladných hodnot. V roce 2004 byl výsledek hospodaření nejnižší a to ve výši 131 tis. Kč. V roce 2005 dosahovala organizace výsledku hospodaření ve výši 2,6 mil Kč. Tento výsledek hospodaření byl pozitivně ovlivněn podporou programu péče o krajinu z dotací, navýšení rozpočtu na pokrytí dopadu odpočtu DPH, relativně příznivé zpeněžení dřevní hmoty a především úspora v provozních nákladech a také restriktivní politika ve všech činnostech Správy NP a CHKO Šumava s cílem zefektivnit její činnost. Negativně se do výsledku hospodaření v tomto roce podílely vyšší náklady na opravy a práce v I. zóně Národního parku. V roce 2006 výsledek hospodaření nepatrně vzrostl a pohyboval se kolem 3 mil. Kč. Pozitivně se něm podílely navýšení dotací a velmi výrazně navýšení příspěvku od zřizovatele na pokrytí odpočtu DPH a nezbytných oprav a údržbu majetku. Negativně se zde projevil nízký objem těžeb v roce 2006 a tudíž také nižší tržby z prodeje dřeva, dále potom nucené výrazné navýšení sazeb v lesní výrobě. V roce 2007 dosahovala Správa NP a CHKO Šumava jednoho z největších výsledků hospodaření za sledované období a to ve výši 12,8 mil. Kč. Na tomto výsledku hospodaření se podílely především tržby za prodej dřevní hmoty, která byla nejvyšší za sledované období. Důsledkem byl orkán Kyrill, který měl vliv na navýšení 57
Správa NP a CHKO Šumava. Roční zpráva – náklady v letech 2004 - 2010. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1038/sekce/uredni-deska/.
53
příspěvku od zřitovatele a také měl negativní vliv na náklady, které enormě v tomto roce vzrostly. Hospodářský výsledek, který organizace dosáhla v roce 2008, byl v porovnání s ostatními roky výrazně nižší. Na výsledku hospodaření se negativně podepsalo velmi nízké zpeněžení dřeva díky celostětové krizi panující na trhu s dřevní hmotou, dalším negativním jevem jsou zvýšené náklady na odstranění kůrovcové kalamity a velmi vysoká záporná změna stavu zásob. V roce 2009 dosáhla Správa NP a CHKO Šumava nejvyššího výsledku hospodaření za sledované období a to ve výši 15,4 mil. Kč. Takto pozitivní výsledek byl dosažen především díky navýšenému příspěvku od zřizovatele, dále také úsporami v provozních nákladech. Správa NP a CHKO Šumava se snaží o maximální úspory. Negativně se projevily zvýšené náklady na likvidaci kůrovcové kalamity, vysoký objem pěstební činnosti a také nárůst v cenách energií a pohonných hmot. V roce 2010 činil výsledek hospodaření přibližně 3 mil. Kč. Na tomto výsledku hospodaření se negativně projevily zvýšené náklady na likvidaci kůrovcové kalamity a vysoký objem pěstební činnosti stejně jako v předchozích letech.58 Tabulka 2.15 Výsledek hospodaření Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Výnosy v hlavní činnosti
336 561
353 038
324 021
930 906
499 547
607 918
634 709
Výnosy v hospodářské činnosti
590
378
365
793
672
655
1 357
CELKEM VÝNOSY
337 151
353 416
324 386
931 699
500 220
608 572
636 066
Náklady v hlavní činnosti
336 474
350 516
321 046
918 141
498 238
592 718
631 870
Náklady v hospodářské činnosti
546
354
346
758
520
489
1 215
CELKEM NÁKLADY
337 020
350 870
321 393
918 899
498 757
593 207
633 085
CELKEM VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
131
2 546
2 994
12 800
1 462
15 365
2 981
Výsledek hospodaření na km2 NP a CHKO
0,08
1,52
1,79
7,63
0,87
9,16
1,78
0,19
3,74
4,40
18,81
2,15
22,57
4,38
2
Výsledek hospodaření na km NP
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. Investiční činnost Správy NP a CHKO Šumava Tabulka 2.16 představuje investice, které provedla Správa NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010. Nejvyšší investice proběhly v roce 2009, naopak nejméně se investovalo v roce 2004. Investice jsou rozdělené na investice do stavebních prací, investice hmotné a na investice nehmotné. Tabulka 2.16 Investice Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. 2004
2005
2006
Stavební práce
16 933
10 187
24 187
2007
2008
2009
2010
8 390
21 821
68 820
40 425
Investice hmotné
4 433
14 829
7 897
16 634
11 912
15 036
6 709
Investice nehmotné
3 963
3 809
3 927
4 634
5 786
6 220
6 779
CELKEM INVESTICE
25 329
28 825
36 010
29 658
39 519
90 076
53 913
Investice na km NP a CHKO
15,10
17,19
21,47
17,69
23,57
53,65
32,11
Investice na km2 NP
37,21
42,35
52,91
43,57
58,06
132,34
79,21
2
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. V roce 2004 byly investice Správy NP a CHKO Šumava nejnižší za sledované období a dosahovaly výše 25,3 mil. Kč. V roce 2005 dosahovaly investice výše 28,8 mil. Kč, což představuje roční nárůst o necelých 14 %. Investice se týkaly ubytovny České Žleby, obměny vozidel technologické dopravy nebo například na venkovní naučné areály enviromentální výchovy. Investice byly hrazeny příspěvkem od zřizovatele ve výši 7,6 mil. Kč a z vlastních zdrojů ve výši 21,2 mil. Kč. V roce 2006 činily investice Správy NP a CHKO Šumava 36 mil. Kč, což je o 25 % více než v roce 2005. V rámci investic se jednalo například o přístavbu skladových prostor, koupě 58
Správa NP a CHKO Šumava. Roční zpráva – výsledek hospodaření v letech 2004 - 2010. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1038/sekce/uredni-deska/.
54
parcely, obněna vozového parku, revitalizace území, výstavba cyklostezky nebo zaebezpeční objektů. V rámci dotačních programů EU organizace realizovala projekt Nové řešení přístupu k vrcholu Boubína, dále projekt Cyklostezka Gerlova Huť-Nová Hůrka-Prášily-Srní. V rámci financování organizace získala 5,7 mil. Kč dotaci od zřizovatele, 1,6 mil. Kč od jiných poskytovatelů a 28,7 mil. Kč hradila z vlastních zdrojů. V roce 2007 investice poklesly na 29,7 mil. Kč. V tomto roce byly prostředky použity především na likvidaci následků větrné kalamity z ledna 2007. V roce 2008 dosáhly investice výše 39,5 mil. Kč, což představuje nárůst téměř o 33 %. V tomto roce se jednalo o investice v rámci Obnovy a rozvoje materálně technické základny, šlo především o předprojektovou přípravu, tedy náklady spojené se zpracováním studií a projektů, na základě kterých budou příslušné akce realizovány. Jedná se například o zámek Vimperk, akce v rámci zooprogramu, cyklostezka apod. Dále Správa NP a CHKO Šumava investovala do zpracování ortofotomap jako doučást digitálního monitoringu území Národního parku po orkánu Kyrill. Od zřitovatele získala 23,8 mil. Kč a z vlastních zdrojů uhradila částku ve výši 14,7 mil. Kč. Rok 2009 představoval pro organizaci největší výdej na investice a to ve výši 90,1 mil. Kč. V tomto roce byly investice použity na stavební úpravy stávajícího informačního centra Idina Pila ve výši 10,8 mil. Kč, stavební úpravy vstupní části správní budoby Správy NP a CHKO Šumava ve Vimperku za 1,7 mil. Kč, demolici objektů bývalé vojenské roty Zhůří a Černé jezero v celkové hodnotě 12 mil. Kč a v neposlední řadě na opravy lesních cest ve výši kolem 48 mil. Kč. Investice byly hrazeny částkou 23,2 mil. Kč jako dotace od zřizovatele, 11,3 mil. Kč z rezervního fondu a 55,6 uhradila organizace z vlastních zdrojů. V roce 2010 dosáhly investice výše necelých 54 mil. Kč, což představuje pokles oproti minulému roku o 40 %. V tomto roce byly dokončeny práce na projektu Prameny Vltavy ve výši 584 tis. Kč, dále pokračovaly investice do oprav lesních cest v hodnotě necelých 16 mil. Kč. Kompletně byl zrekonstruován objekt Modrava v celkové výši 6,1 mil. Kč a proběhla rekonstrukce ubytovny Hartmanice v hodnotě 598 tis. Kč. Na krytí investic dostala organizace částku 8,1 mil. Kč oz zřizovatele a 45,8 mil. Kč si hradila z vlastních zdrojů.59
2.2.3 Hodnocení a měření kvality Správy NP a CHKO Šumava Hodnocení kvality výkonu Správy NP a CHKO Šumava budu sledovat z několika hledisek. Nejprve se zaměřím na zaměstnance a jejich průměrnou mzdu a posléze na podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců. Následně se budu zabývat projekty Správy NP a CHKO Šumava, které jsou podpořeny z fondů Evropské Unie. Dalším ukazatelem bude míra soběstačnosti Správy KRNAP, kde porovnám výnosy v hlavní a vedlejší činnosti Správy KRNAP vzhledem k celkovým nákladům na provoz. Zaměstnanci Správy NP a CHKO Šumava Tabulka 2.17 představuje mzdy vyplacené zaměstnancům Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010. Jsou zde zahrnuty celkové mzdové náklady, průměrná mzda a její meziroční nárůst nebo pokles. Celkové mzdové náklady postupně v jednotlivých letech stoupaly. Nejviditelnější nárůst nastal mezi roky 2006 a 2007, kdy mzdové náklady vzrostly z 81,6 mil. Kč na 94,1 mil. Kč i přesto, že počet pracovníků poklesl. V tomto roce také došlo k největším meziročnímu nárůstu průměrné mzdy a to přibližně o 22 %. Trend narůstající průměrné mzdy se projevuje v letech 2004, 2005, 2006, 2007 a 2009. V roce 2008 došlo k poklesu průměrné mzdy z důvodu celosvětové hospodářské krize a s tím spojené velmi nízké tržby z prodeje dřevní hmoty způsobené nízkými zpeněžením. Přetrvávající hospodářská krize a výrazné škrty ve státním rozpočtu v důsledku špatného ekonomického růstu České republiky přispívají k tomu, že průměrný plat zaměstnanců Správy NP a CHKO Šumava nenarůstá v takovém objemu, jako tomu bylo v předchozích letech.
59
Správa NP a CHKO Šumava. Roční zpráva – investiční činnost v letech 2004 - 2010. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 201203-23]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1038/sekce/uredni-deska/.
55
Tabulka 2.17 Vyplacené mzdy zaměstnancům Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v Kč. CELKEM MZDY
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
73 005 950
77 050 390
81 551 210
94 072 960
91 900 600
96 229 976
95 675 701
2
MZDY na km NP a CHKO MZDY na km2 NP
43 537
45 949
48 633
56 100
54 805
57 386
57 056
107 261
113 203
119 815
138 213
135 021
141 382
140 567
Průměrná mzda
16 819
18 189
18 990
23 216
22 897
23 542
23 452
Meziroční nárůst
xx
108%
104,40%
122,25%
98,63%
102,82%
99,62%
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. Následující grafy 2.10 a 2.11 představují vývoj průměrné mzdy zaměstnanců Správy NP a CHKO Šumava a vývoj počtu zaměstnanců v letech 2004 – 2010. Vidíme, že ačkoli počet pracovníků má klesající tendenci, průměrná mzda naopak roste. Výjimky tvoří roky 2008 a 2010, kdy z důvodů popsaných v předchozím odstavci průměrná mzda zaměstnanců mírně klesla a rok 2009, kdy počet pracovníků nepatrně vzrostl. Graf 2.10 Průměrná mzda 2004 – 2010 v Kč. Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava.
Graf 2.11 Počet zaměstnanců 2004 – 2010 Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava. V roce 2004 zaměstnávala organizace 356 zaměstnanců, průměrná mzda v tomto roce dosahovala výše 16 819 Kč. V roce 2005 poklesl počet zaměstnanců na 351 tedy přibližně o 1,5 %. Průměrná mzda se však zvýšila o 8 %. V tomto roce poklesl počet zaměstnanců z důvodu zrušení několika lesnických úseků. Díky tomuto snížení musela organizace zajistit vyšší výkony a objem výroby zaměstnanců především u zaměstnanců kategorie D, to kompenzovala navýšením průměrné mzdy v tomto roce. Rok 2006 nebyl nijak průlomový v počtu zaměstnanců, který zůstal v podstatě nezměněn. Průměrná mzda vzrostla o 4,4 %. V roce 2007 klesl počet zaměstnanců o šest pracovníků, naopak mzda v tomto roce vzrostla o 22,25 %, tento nárůst může být zapříčiněn vysokými tržbami v oblasti prodeje dřevní hmoty v tomto roce. Rok 2008 není dobrým rokem pro Správu NP a CHKO Šumava. Z důvodu celosvětové hospodářské krize poklesl počet pracovníků o celkem 19 zaměstnanců. I přes tak velký pokles pracovníků nedošlo k výraznému navýšení průměrné mzdy, naopak došlo k mírnému poklesu přibližně o 1,4 % oproti roku minulému. Pokud však srovnáme průměrnou mzdu v roce 2008 s průměrnými mzdami v letech 2004, 2005 a 2006 je výrazně nadprůměrná. V roce 2009 došlo k nárůstu počtu zaměstnanců z 327 na 333, tedy o necelá 2 %. Důvodem bylo neobsazení některých pozic v roce 2008, jejichž vytvoření si vyžádala organizace z důvodu rozvojové činnost, jedná se především o pracovní místa nutná k úspěšnému zvládnutí čerpání peněz ze zdrojů EU. Průměrná mzda v tomto roce vzrostla o necelá 3 %. V roce 2010 se opět snížil počet zaměstnanců a to o 20 pracovníků, tedy nejvíce za sledované období. Odchody se týkaly organizačních změn nebo odchody do starobního nebo invalidního důchodu. I přes výrazné snížení počtu zaměstnanců, 56
průměrná mzda zůstala nezměněna a dokonce mírně poklesla, to by mohlo mít vliv na kvalitu poskytovaných služeb Správy NP a CHKO Šumava.60 Tabulka 2.18 Počet zaměstnanců Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010. 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
356
351
352
346
327
333
313
Počet zaměstnanců na km NP a CHKO
0,21
0,21
0,21
0,21
0,20
0,20
0,19
Počet zaměstnanců na km2 NP
0,52
0,52
0,52
0,51
0,48
0,49
0,46
Počet ha na zaměstnance NP a CHKO
471
478
476
485
513
504
536
Počet ha na zaměstnance NP Průměrné náklady na zaměstnance v tis. Kč
191
194
193
197
208
204
217
946,69
999,63
913,05
2 655,78
1 525,25
1 781,40
2 022,64
Počet zaměstnanců 2
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. Podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců Následující tabulka 2.19 přestavuje počet zaměstnanců Správy NP a CHKO Šumava s vysokoškolským vzděláním a ukazuje jejich podíl na celkovém počtu zaměstnanců. Tento podíl se pohybuje od roku 2004 do roku 2008 kolem 30 % a potom začíná postupně růst, což je zajisté velmi dobré pro organizaci, která se kromě kvantity zaměřuje také na kvalitu svých služeb a má zájem o to, aby se její zaměstnanci vzdělávali. Rozdíl mezi roky 2004 a 2005 je způsoben především změnou vedení organizace a s tím spojené odchody a příchody vědeckých pracovníků roce 2004. S nástupem Ing. Krejčího v roce 2007 se zavedl systém vzdělávání zaměstnanců a byl vyvíjen tlak na získávání vysokoškolských diplomů. Tento trend v omezené míře trvá dodnes. Například v roce 2009 Správa NP a CHKO Šumava zaplatila vzdělávacím agenturám 1,4 mil. Kč za vzdělávání potřebné pro udržení a prohloubení kvalifikace zaměstnanců celkem. V roce 2010 se tyto náklady mírně snížily na 1,3 mil. Kč. V roce 2009 studovalo na vysoké škole při zaměstnání celkem 5 zaměstnanců. V roce 2010 studoval 1 zaměstnanec na vysoké škole a 12 zaměstnanců na vyšší odborné škole při zaměstnání. I přes neustálé snižování počtu zaměstnanců a každoroční snižování nákladů uvnitř organizace je konstantní podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků a v posledních letech jejich nárůst příznivým ukazatelem v oblasti hodnocení kvality Správy NP a CHKO Šumava a je evidentní, že organizace není zaměřena pouze na kvantitu, ale také na kvalitu poskytovaných služeb. Tabulka 2.19 Úroveň vzdělání zaměstnanců Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010. 2004 Počet vysokoškolský vzdělaných zaměstnanců Celkový počet zaměstnanců Podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců na jejich celkovém počtu
2005
2006
2007
2008
2009
2010
119
97
97
97
114,5
129,5
121
356
351
352
346
327
333
313
33,43%
27,64%
27,56%
28,03%
35,02%
38,89%
38,66%
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. Projekty Správy NP a CHKO Šumava podporované Evropskou Unií Následující tabulka 2.20 ukazuje projekty Správy NP a CHKO Šumava jak právě realizované tak i projekty, u kterých je podána žádost o příspěvek EU. Celkem organizace realizuje projekty v hodnotě 592,77 mil. Kč, z toho dostane přibližně 82 % jako příspěvek od Evropské Unie a 18 % si hradí z vlastních zdrojů nebo ze Státního fondu životního prostředí. Největší zastoupení mají projekty podané v Operačním programu životní prostředí, které mají také největší podíl na celkové částce všech projektů, což představuje zhruba 80 %. Zbylé projekty jsou realizované v programu Operační program přeshraniční spolupráce a v Integrovaném operačním
60
Správa NP a CHKO Šumava. Roční zpráva –zaměstnanci v letech 2004 - 2010. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1038/sekce/uredni-deska/.
57
programu. V rámci Integrovaného operačního programu je připraven projekt Bezpečná Šumava, který čeká na otevření výzvy. Tento projekt by měl být realizován do roku 2013 a má zajistit bezpečnostní opatření dle zákona. Tabulka 2.20 Projekty EU Správy NP a CHKO Šumava v tis. Kč. Počet OP přeshraniční spolupráce
7 13 1
OP životní prostředí IOP61 CELKEM 21 Projekty na km2 NP a 0,013 CHKO Projekty na km2 NP 0,031 Zdroj: http://www.npsumava.cz/.
Příspěvek EU 31 160 404 701 68 000
Povinné kofinancování SFŽP 0 22 370 4 000
Vlastní zdroje organizace 5 497 49 046 8 000
Celkem projekt 36 657 476 117 80 000
503861
26370
62543
592774
300,475
15,726
37,297
353,498
740,275
38,743
91,889
870,907
Šest ze sedmi projektů je realizováno nebo podána žádost v Operačním programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Bavorsko. Pět projektů je právě realizováno, jedná se o Výzkum ekologie rysa ostrovida a srnce obecného, Nová koncepce historie lesa v Sankt Oswald (nové interaktivní didaktické pomůcky, česko-německá studovna), Rozšíření služeb a návštěvnické infrastruktury (společná mobilní výstava, areál lesních her nebo obnova 3 naučných stezek). Jeden z nejdražších právě realizovaných projektů v rámci této spolupráce je projekt Inovace projektu zelené autobusy, který podporuje ekologickou veřejnou dopravu. Tento projekt má celkovou hodnotu 4,5 mil. Kč, z toho 15 % je financuje organizace z vlastních zdrojů, což představuje zhruba 670 tis. Kč. Posledním projektem je vybudování nové naučné stezky neboli Suchou nohou do rašelinišť v Bavorském lese a na Šumavě (Soumarský most). U zbylých dvou projektů je podána žádost o příspěvek EU. První patří do Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Bavorsko, má být realizován v letech 2012 2015 a jde o Rekonstrukci Schwarzenberského kanálu, která bude podporovat ekologickou dopravu. Druhý projekt má také podporovat rozvoj ekologické veřejné dopravy. Žádost je podána v Operačním programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko a projekt se jmenuje Zelené autobusy, BENE-FIT pro hosty i přírodu. Každý projekt dosahuje celkové částky kolem 10 mil. Kč a je z 18 % financován z vlastních zdrojů organizace. Největší část dotací EU jde na projekty v Operačním programu životní prostředí. V rámci tohoto programu je realizováno sedm projektů a u šesti projektů je podaná žádost. V rámci právě realizovaných projektů jde například o rekonstrukci a modernizaci informačních center v areálu Kvilda a Svinná Lada nebo vybudování nového ekologického centra v Klášterci. Největší projekt v hodnotě 213 mil. Kč, který se zabývá obnovou a ochranou lesů, má být realizován v letech 2010 – 2014. V současné době je však pozastaven. Zbylých šest projektů čeká na schválení žádosti, kterou Správa NP a CHKO Šumava podala. Dva největší projekty se týkají vybudování nového návštěvnického centra s výběhem pro zvířata a zoo programem v areálu Kvilda a Srní. Realizace projektu se plánuje na období v letech 2012 – 2013. Každý z těchto projektů má hodnotu kolem 70 mil Kč, z toho 85 % tvoří dotace z EU a 15 % představují vlastní zdroje organizace nebo příspěvek ze Státního fondu životního prostředí.62 Míra soběstačnosti Správy NP a CHKO Šumava Správu NP a CHKO Šumava je nutno chápat jak z hlediska ekonomického tak především z hlediska ochranářského. Jedná se o organizaci, která si na svou činnost kromě příspěvků a dotací musí vydělávat také sama. Největší tržby získává Správa NP a CHKO za prodej vlastních výrobků konkrétně z prodeje dřeva. Zde se nabízí otázka, jak vysoce jsou pro organizaci důležité tržby za prodej dřeva a s tím spojená těžba, aby neměla
61
IOP = Integrovaný operační program Správa NP a CHKO Šumava. Seznam projektů Správy NP a CHKO Šumava. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/gallery/15/4713-seznam_projektu_10_2011.pdf.
62
58
negativní vliv na poslání Národního parku, kterým je ochrana přírody a krajiny. Následující tabulka 2.21 zobrazuje výnosy v hlavní a hospodářské činnosti a celkové náklady na provoz. Je zde zobrazena míra soběstačnosti Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010. Tedy do jaké míry je organizace schopna hradit své náklady ze svých výnosů. Tabulka 2.21 Míra hrazení nákladů z vlastních prostředků v letech 2004 – 2010. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Výnosy v hlavní a 135 676 155 763 118 602 671 153 173 665 314 821 vedlejší činnosti v tis. Kč Celkové náklady 337 020 350 870 321 393 918 899 498 757 593 207 v tis. Kč Míra hrazení nákladů na provoz 40,26% 44,39% 36,90% 73,04% 34,82% 53,07% z vlastních prostředků v % Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
2010 402 784 633 085 63,62%
Průměrná míra hrazení nákladů na provoz vlastními prostředky za sledované období se pohybuje kolem 50 %. Výkyvy nastaly v letech 2006 a 2008, kdy tato míra poklesla na hodnotu kolem 35 %. V roce 2006 to bylo 36,9 % a v roce 2008 34,82 %, což je nejméně za sledované období. Tento pokles byl způsoben především nižšími tržbami z prodeje dřeva z důvodu celosvětové hospodářské krize a s tím spojený pokles zpeněžení dřevní hmoty, především tedy v roce 2008. Rok 2007 dosahuje hodnot kolem 73 %, což je způsobeno opět vysokými tržbami z prodeje dřevní hmoty po orkánu Kyrill, který v lednu 2007 zasáhl Národní park Šumava a Krkonošský národní park. Od roku 2009 začíná míra hrazení náklady vlastními výnosy opět stoupat a v roce 2010 dosahuje výšky 63,6 %, což je způsobeno opět tržbami za prodej vlastních výrobků. Zvýšení výnosů vyplývá z tlaku Ministerstva životního prostředí, který ve spojení s minimalizací nákladů a hledání jiných způsobů pro získání finančních prostředků, vyvíjí tlak na Správu NP a CHKO Šumava. Graf 2.12 Míra hrazení nákladů vlastními výnosy v letech 2004 – 2010 v tis. Kč.
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
59
2.3 Správa Národního parku České Švýcarsko Národní park České Švýcarsko, který se nachází na severu Čech s hranicemi s Německem, je nejmladším národním parkem v České republice, který byl vyhlášen k 1. 1. 2000. Celková rozloha území dosahuje 7 933 ha (tedy 79,33 km2), z čehož více než 97 % tvoří lesy. Sídlem Správy Národního parku České Švýcarsko je město Krásná Lípa. Hlavním posláním Národního parku České Švýcarsko je uchování a zlepšení přírodního prostředí, ochrana jedinečných geomorfologických hodnot, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zachování typického vzhledu krajiny. Typické pro tento parku jsou skalní hřbety, kaňony, pískovcové věže a stolové hory. Nejvyšším bodem je Růžovský vrch, který dosahuje výšky 619 m. n. m. Naopak nejnižším místem je Hřensko se 114 m. n. m., které je také nejnižším místem celé České republiky. Národní park České Švýcarsko je rozdělen do třech zón. I. zóna, která představuje nejvyšší stupeň ochrany a podporuje přirozený vývoj lesních společenstev, se rozprostírá na území o rozloze 1 652,71 ha, tedy zabírá 21 % z celkové rozlohy Národního parku České Švýcarsko. Do II. zóny s rozlohou 6 209,74 ha patří porosty v minulosti lesnicky obhospodařované. Celkově tato zóna zabírá 78 % území Národního parku České Švýcarsko. Poslední zóna III. zóna se rozkládá pouze na 1 % území Národního parku České Švýcarsko a má rozlohu 70,53 ha. Toto území je trvale ovlivňováno lidskou činností. Národní park České Švýcarsko administrativně spadá pod kraj Ústecký (okresu Děčín), přičemž část vnější zóny spadá pod kraj Liberecký (okres Česká Lípa). Rozkládá se na katastru devíti obcí s přibližně 8 000 obyvateli. Ročně do Národního parku České Švýcarsko přijede přibližně 500 tis. návštěvníků. Na jeho území se nachází 101 km značených tras pro pěší turisty, 55 km cyklostezek a 38 km cest vyhrazených pro jízdu na koních. Národním parkem procházejí čtyři naučné stezky, jejichž celková délka činí přibližně 55 km, z toho 28 km se nachází přímo na území Národního parku České Švýcarsko. Národní park České Švýcarsko má na svém území celkem 5 informačních center. Z toho dvě informační centra jsou otevřena celoročně a zbylé tři sezónně. Celoroční informační centra se nacházejí v Krásné Lípě a Hřensku. Sezónní informační centra se nachází v areálu Dolní Chřibská, Jetřichovice a Srbská Kamenice. Provozovateli těchto informačních center jsou Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, obec Srbská Kamenice a České Švýcarsko – Turistické informace, s.r.o.63
2.3.1 Obecná charakteristika Správy Národního parku České Švýcarsko Legislativní rámec Správy NP České Švýcarsko Správa Národního parku České Švýcarsko byla zřízena zákonem č. 161/1999 Sb. jako správní úřad podřízený Ministerstvu životního prostředí. Zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2000. Správa NP České Švýcarsko vykonává na území Národního parku České Švýcarsko působnost, která je vymezena výše uvedeným zákonem a dále pak zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Správa NP České Švýcarsko je pověřena výkonem státní správy dle zvláštních předpisů.64 Organizační struktura Správy NP České Švýcarsko Správa NP České Švýcarsko byla založena jako příspěvková organizace státu. Dne 27. prosince 2000 vydal Ministr životního prostředí RNDr. Miloš Kužvart Rozhodnutí č. 4/00 o změně organizační formy Správy NP České Švýcarsko z příspěvkové organizace státu na organizační složku státu. Opatření č. 04/01 ze dne 31. srpna 2001 upravuje předmět hlavní činnosti, podmínky hospodaření organizační složky a vztahy k Ministerstvu životního prostředí. Toto opatření nabylo účinnosti dne 1. září 2001. Správa NP České Švýcarsko je organizační složka státu s hlavním sídlem v Krásné Lípě, další správní budovy jsou v Jetřichovicích a ve Hřensku. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo životního prostředí. Funkční označení vedoucího organizační složky je ředitel jmenovaný do funkce a odvolávaný z funkce ministrem životního prostředí. Za sledované období tedy od roku 63
ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/. ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Důvod a způsob založení. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/sprava-np-ceske-svycarsko. 64
60
2004 – 2007 byl ředitelem Správy NP České Švýcarsko RNDr. Patzelt, toho vystřídal ve funkci Ing. Pavel Benda, Ph.D. v roce 2008 až do současnosti.65 Organizační struktura Správy NP České Švýcarsko se skládá ze třech odborů rozdělených do jednotlivých oddělení a z jednoho samostatného oddělení. Do odborů patří Odbor ekonomiky a veřejných vztahů, Odbor koncepcí, monitoringu, výzkumu a mezinárodní spolupráce a Odbor péče o ekosystémy. Posledním článkem organizační struktury je Oddělení vnitřní správy a právní podpory. Odbor ekonomiky a veřejných vztahů se dále člení na oddělení ekonomiky a oddělení veřejných vztahů. Tento odbor zajišťuje veškerou ekonomickou a účetní agendu Správy NP České Švýcarsko. Odbor koncepcí, monitoringu, výzkumu a mezinárodní spolupráce se zabývá péčí o lesní a nelesní ekosystémy a zodpovídá za oblast zahraničních vztahů. Dělí se na oddělení plánu péče a ochrany přírody a na oddělení geologie. Poslední třetí odbor se nazývá Odbor péče o ekosystémy a je výkonným orgánem v péči o lesní ekosystémy a koncepčním orgánem v oblasti stráže přírody. Člení se na oddělení lesní správy a na oddělení stráže přírody. Oddělení vnitřní správy a právní podpory není součástí žádného odboru a je přímo podřízeno řediteli Správy NP České Švýcarsko. Toto oddělení vykonává státní správu, zpracovává právní stanoviska, zabezpečuje personální a mzdové záležitosti a zajišťuje správu systému výpočetní techniky.66 Rada NP České Švýcarsko je iniciativním a konzultačním orgánem Správy NP České Švýcarsko a zabývá se projednáním a posouzením všech důležitých dokumentů ochrany a řízení NP České Švýcarsko. Rada nemá pevný počet členů. V případě Rady NP České Švýcarsko se počet členů pohybuje kolem třiceti v letech 2004 – 2010. Přesné počty členů Rady NP České Švýcarsko jsou zobrazeny v tabulce 2.24. Členy jsou delegovaní zástupci obcí, na jejichž území se NP České Švýcarsko rozkládá a zástupce Ústeckého kraje. V případě Národního parku České Švýcarsko se jedná o zástupce obcí Hřensko, Jetřichovice, Srbská Kamenice, Janov, Růžová, město Krásná Lípa, obec Staré Křečany, město Chřibská a obec Doubice. Další osoby jmenuje ředitel Správy NP České Švýcarsko po předchozím projednání s předsedou Rady NP České Švýcarsko. Jedná se například o zástupce ze Spolku přítel Českého Švýcarska, obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko, Lesy české republiky, s.p., zástupci univerzit, ministerstva životního prostředí nebo zástupci ze soukromého sektoru, jako například Penzion Stará hospoda. Za účelem projednání konkrétních případu Správa NP České Švýcarsko zřizuje pracovní skupiny. Jde například o Pracovní skupinu pro management lesu, Pracovní skupinu pro udržitelný rozvoj, Aktiv dobrovolných strážců přírody nebo Etnologický a ornitologický klub při Labských pískovcích. V roce 2010 vznikl Poradní sbor pro otázky dotací, který má pomáhat se získáváním dotačních prostředků z národních a evropských programů.67 Tabulka 2.22 Členové Rady NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 29 30 30 29 32 31 Počet členů Zdroj: Výroční zprávy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
2010 30
Členství Správy NP České Švýcarsko v mezinárodních organizacích České Švýcarsko se stalo v roce 2009 historicky prvním nositelem titulu Excelentní evropská destinace EDEN (European Destination of Excellence) pro Českou republiku. Podle odborné poroty tato destinace nejlépe dokáže rozvíjet cestovní ruch v podmínkách chráněné přírodní oblasti. Národní park České Švýcarsko je členem celoevropské federace EUROPARC, která sdružuje přírodní a národní parky Evropy. Dále je Národní park
65
ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Zřizovací listina. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/sites/default/files/user_files/Sprava_NP/Informace_dle_zakona_106/Zrizovaci_listiny.pdf. 66 ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Působnost útvarů. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/pusobnost-utvaru. 67 ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Rada NP České Švýcarsko. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/rada-np-ceske-svycarsko.
61
České Švýcarsko, jako ostatní tři národní parky České republiky, zapojen do programu Natura 2000. Správa NP České Švýcarsko je členem Mezinárodní sdružení na ochranu evropské flóry Planta Europa.68 Spolupráce Správy NP České Švýcarsko Správa NP České Švýcarsko spolupracuje s vysokými školami prostřednictvím přednášek, které pracovníci přednesou na univerzitách, a také prostřednictvím diplomových prací, které studenti vytvářejí na různá témata. V rámci regionálních organizací Správa NP České Švýcarsko spolupracuje s Obecně prospěšnou společností České Švýcarsko, která vznikla v roce 2001. Její vznik reaguje na absenci organizace, která by koordinovala a iniciovala aktivity přesahující pravomoci jednotlivých subjektů zahrnutých v ochraně přírody a regionálním rozvoji. Zakládajícími organizacemi jsou Správa NP České Švýcarsko, město Krásná Lípa a Základní organizace českého svazu ochránců přírody Tilia. Spolupráce spočívá v provozování informačních středisek, vydávání propagačních materiálů a především spolupráce v rámci jednotlivých projektů. V rámci spolupráce s obcemi a městy jde především o partnerství s obcemi a městy, které leží na území Národního parku.69 Důležitá spolupráce probíhá mezi Správou a Ústeckým krajem. Co se týče ochrany přírody Správa NP České Švýcarsko spolupracuje s CHKO České Středohoří, CHKO Labské Pískovce a CHKO Lužické hory. Spolupráce je zaměřena na řešení odborných projektů a na spolupráci v rámci stálých pracovních skupin. V rámci mezinárodní spolupráce je nejdůležitější a stěžejní partnerství se Správou Národního parku Saské Švýcarsko, která vychází ze společné Strategie z roku 2004 a realizuje se v rámci 4 stálých pracovních skupin. Další mezinárodní spolupráce probíhá s Národním parkem Canaima ve Venezuele, který tvoří geomorfologicky téměř identické oblasti stolových hor. Správa NP České Švýcarsko spolupracuje také se soukromými subjekty, od kterých získává finanční dary na jednotlivé projekty. Například firma Alcan Děčín Extrusions, s.r.o. a firma King Oscar podpořily v letech 2009 a 2010 projekt lososa obecného. Blue.point Solution s.r.o. poskytuje zdarma hosting internetových stránek Správy NP České Švýcarsko. Firma Canon, s.r.o. je generálním partnerem národních parků v České republice a finančně je podporuje. Česko německý fond budoucnosti v roce 2010 finančně podpořil mezinárodní konferenci Českosaské Švýcarsko stejně jako ČEZ a.s. nebo firma 2H Jana Havrana. Škoda Auto a.s. podporuje výsadbu původních druhů dřevin. V letech 2010 a 2011 poskytla finanční prostředky na výsadbu 15 000 ks sazenic. Další spolupráce probíhá mezi Správou NP České Švýcarsko a Českým rybářským svazem, Zoologickou zahradou Děčín, Českou ornitologickou společností, zámkem Děčín, Občanským sdružením pro záchranu a konzervaci kulturní památky Dolský mlýn anebo s Městskou knihovnou Varnsdorf. Nezbytná je spolupráce s policií ČR, která spočívá v kontrole dodržování právních předpisů na ochranu přírody Národního parku České Švýcarsko.70
2.3.2 Hospodaření Správy Národního parku České Švýcarsko Správa Národního parku České Švýcarsko vystupuje jako organizační složka státu. Jde o samostatnou účetní jednotku bez právní subjektivity, které má právo hospodařit s majetkem státu, z čehož vyplývá, že závazky z její činnosti jsou závazky státu a finanční hospodaření reguluje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících záklonů. Správa NP České Švýcarsko je v rámci své běžné a investiční činnosti financována přímo ze státního rozpočtu České republiky, z toho plyne, že je tedy mírně závislá na vývoji státního rozpočtu v jednotlivých letech. Dalšími zdroji organizace jsou mimorozpočtové zdroje. Jde například o národní dotační tituly, evropské dotační tituly, ostatní evropské finanční mechanismy nebo obdržené dary. Je nutné zmínit, že veškeré příjmy, které jsou tvořeny činností Správy NP České Švýcarsko, jsou příjmy státního rozpočtu České republiky, tím pádem je Správa NP České Švýcarsko nemůže použít pro svou další činnost. To vše plyne z podstaty zřízení Správy NP České Švýcarsko. V této podkapitole se budu zabývat příspěvkem na 68
ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Ročenky Správy NP České Švýcarsko. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/rocenky-spravy-np-ceske-svycarsko. 69 Jde o obce Doubice, Hřensko, Chřibská, Janov, Jetřichovice, Krásná Lípa, Růžová, Staré Křečany a Srbská Kamenice. 70 ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Partneři. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/partneri.
62
činnost, který získává Správa NP České Švýcarsko od státu a od ostatních poskytovatelů. Tento příspěvek odpovídá zdrojům krytí, tedy je ve stejné výši, jako jsou náklady organizace. V dalších bodech budu rozebírat výnosy a investiční činnost Správy NP České Švýcarsko. Příspěvek na činnost Správy NP České Švýcarsko Tabulka 2.23 představuje příspěvek na činnost Správy NP České Švýcarsko jak ze státního rozpočtu, tak i od ostatních poskytovatelů, který obdržela v letech 2004 – 2010. Tyto prostředky jsou vlastně zdroje krytí, tedy odpovídají v plné výši nákladům Správy NP České Švýcarsko. Největší část příspěvku jde na provoz organizace. Dále jsou přijaté prostředky použity na program péče o krajinu nebo na program financování. Mezi ostatní příspěvky jsem zahrnula příspěvek na výzkum a vývoj, v roce 2004 příspěvek do programu Natura 2000, dále do této skupiny patří dary od jiných poskytovatelů. Mezi tyto dary patří například sponzorské finanční dary od Ústeckého kraje na vydávání publikace „Pravčická brána“ v roce 2010, od roku 2007 získává organizace finanční dar od společnosti Škoda Auto, a.s. na výsadbu původních druhů dřevin, další společnosti je společnost Canon s.r.o., která podporuje všechny národní parky v České republice, mezi sponzory patří také České Švýcarsko o.p.s. nebo Alcan Děčín a další soukromé subjekty, které v posledních letech sponzorovaly především projekt „Vysazování lososa obecného“. Od roku 2007 získává Správa NP České Švýcarsko dotace ze zahraniční. Nejvýznamnější jsou dotace z programu EHP Norsko, od kterého získala organizace celkově 19,1 mil. Kč za období 2007 – 2010. Jde zejména o dotace na kompletní monitoring stavu životního prostředí v Národním parku České Švýcarsko. V roce 2010 získala Správa NP České Švýcarsko další dotace ze zahraničí a to z Evropské Unie z Operačního programu životní prostředí ve výši 2,9 mil. Kč na podporu biodiverzity a na obnovu turistické infrastruktury. Celkově příspěvek na činnost organizace za sledované období 2004 – 2010 roste. V letech 2004, 2005, 2006 a 2007 nebyl tento nárůst nijak vysoký a pohyboval se mezi 45 a 50 mil. Kč za rok. Největší nárůst se projevil mezi lety 2007 a 2008 a to procentně přibližně o 51,9 %. Tento nárůst můžeme přisuzovat několika vlivům. V první řadě mohlo dojít k navýšení z důvodu odstraňování škod po orkánu Kyrill, dále potom celosvětovou hospodářskou krizí, která postihla také trh se dřevem a Českou republiku nebo změna v organizaci Správy NP České Švýcarsko. V tomto roce nastoupil nový ředitel Správy NP České Švýcarsko do své funkce.71 Tabulka 2.23 Příspěvek na činnost Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Prostředky na provoz 38 330 38 425 35 721 40 274 62 497 60 034 Program péče o krajinu 3 000 5 000 4 000 3 500 4 090 2 639 Program financování 4 695 3 186 2 958 3 883 5 280 4 738 Dotace ze zahraničí 0 0 0 1 435 1 775 6 652 Ostatní 200 142 179 205 1 254 1 764 CELKEM PŘÍSPĚVEK NA 46 225 46 753 42 858 49 297 74 897 75 827 ČINNOST 2 Příspěvek na činnost na km 582,69 589,35 540,25 621,41 944,12 955,85 Zdroj: Výroční zprávy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
2010 61 169 4 034 3 554 9 958 1 175 79 890 1 007,06
Výnosy Správy NP České Švýcarsko Tabulka 2.24 sleduje výnosy Správy NP České Švýcarsko v období mezi roky 2004 – 2010. Nejvýznamnější část celkových výnosů tvoří tržby za výrobky a služby. Z toho největší část patří tržbám za prodej dřevní hmoty a potom provozu kempu na Mezní Louce. V porovnání s těmito tržbami jsou ostatní výnosy zanedbatelné. Patří mezi ně tržby z pronájmu majetku, prodeje nepotřebného majetku, pojistné náhrady nebo ostatní tržby, kam jsem zahrnula tržby z úroků nebo z náhrad dobropisů a vratek. 71
ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Ročenky Správy NP České Švýcarsko. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/rocenky-spravy-np-ceske-svycarsko.
63
Tabulka 2.24 Výnosy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Tržby za vlastní výrobky a služby 12 937 11 660 14 132 13 179 21 466 23 459 Tržby z pronájmu majetku 622 697 695 777 758 755 Tržby z prodeje majetku 0 500 1 260 0 151 53 Přijaté pojistné náhrady 0 0 0 0 11 495 Mimorozpočtové zdroje72 1 092 0 1 835 2 679 0 0 Ostatní tržby 268 168 494 262 171 326 CELKEM VÝNOSY 14 919 13 025 18 416 16 897 22 557 25 087 Výnosy na km2 188,06 164,19 232,14 213,00 284,34 316,24 Zdroj: Výroční zprávy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
2010 28 660 747 0 6 032 0 674 36 114 455,24
Následující graf 2.13 ukazuje vývoj výnosů Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010. Z tohoto grafu je jasně patrné, že největší část výnosů tvoří tržby za vlastní výrobky a služby. Můžeme také sledovat to, že celkově výnosy za sledované období 2004 – 2010 rostou. Výjimku tvoří roky 2005 a 2007, kdy tyto výnosy mírně klesly. Hlavním důvodem byl pokles tržeb za vlastní výrobky a služby, tento pokles však není tak výrazný, aby ovlivnil hospodaření Správy NP České Švýcarsko. Velký rozdíl mezi příjmy nastává mezi lety 2004 – 2007 a 2008 – 2010. V letech 2008 – 2010 podstatně stouply tržby za vlastní výrobky a služby především tržby z prodeje dřevní hmoty. V roce 2008 vzrostly tyto tržby o nejvíce a to o 62,9 % oproti roku 2007. V roce 2009 to bylo o 9,3 % oproti roku 2008 a v roce 2010 o 22,2 % oproti roku 2009. Pokud srovnáme roky 2007 a 2010 nárůst je více jak dvojnásobný. Tady vidíme, jak hodně souvisí tržby Správy NP České Švýcarsko se změnou vedení. Zda negativně či pozitivně, to je otázka, kterou se v současné době zabývá mnoho odborníků a je velmi diskutovaným tématem v současné době. Podrobněji se touto problematikou budu zabývat v následující kapitole „Komparace Správy Národních parků České republiky“. Navýšení výnosů v položce přijaté pojistné náhrady je způsobeno povodněmi, které postihly Národní park České Švýcarsko v srpnu roku 2010 a způsobily zvýšení nebezpečí skalního řícení v obci Hřensko.73 Graf 2.13 Výnosy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 v %.
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. Náklady Správy NP České Švýcarsko Tabulka 2.25 představuje náklady Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010. Celkově tyto náklady za sledované období rostou. Mírný pokles je zaznamenán v roce 2006. Tento pokles je z celkového pohledu na hospodaření Správy NP České Švýcarsko zanedbatelný. Opět z této tabulky vyplývá rozdíl mezi lety 2004 – 72
Po konsolidaci. ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Ročenky Správy NP České Švýcarsko. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/rocenky-spravy-np-ceske-svycarsko.
73
64
2007 a 2008 – 2010. Nárůst nákladů mezi roky 2007 a 2008 je markantní, procentně představuje hodnotu 51,9 %. Tento rozdíl byl zapříčiněn především více jak dvojnásobným navýšením nákladů za služby, které jsou spojeny s těžbou dřeva a také navýšení osobních nákladů, což se bohužel neprojevilo na průměrné mzdě u zaměstnanců. Tabulka 2.25 Náklady Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Spotřeba materiálu a energie 7 586 6 929 3 219 6 935 5 835 5 301 Služby 16 445 16 058 14 184 17 686 39 755 40 864 Opravy a udržování 4 105 3 877 3 869 2 488 7 439 4 260 Osobní náklady 15 549 16 514 17 459 14 023 20 596 20 756 Ostatní provozní náklady 2 540 3 375 4 127 8 165 1 272 4 646 CELKEM NÁKLADY 46 225 46 753 42 858 49 297 74 897 75 827 Náklady na km2 582,69 589,35 540,25 621,42 944,12 955,85 Zdroj: Výroční zprávy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
2010 9 384 37 019 11 305 20 875 1 307 79 890 1 007,06
Následující graf 2.14 ukazuje, jakou výší se podílí jednotlivé náklady na celkových nákladech Správy NP České Švýcarsko. V prvních čtyřech letech se osobní náklady a náklady na služby pohybují v přibližně stejné výši, od roku 2008 začínají výrazně převyšovat náklady na služby nad osobními náklady. Tento nárůst je způsoben rostoucí těžbou dřeva a tím spojenými zvýšenými náklady na jeho těžbu a následné zpracování.74 Graf 2.14 Náklady Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 v %.
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. Investiční činnost Správy NP České Švýcarsko Tabulka 2.26 ukazuje investiční činnost Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010. Rozděluje investice na stavební práce, investice hmotné, investice nehmotné a na ostatní investice. Nejvíce Správa NP České Švýcarsko investovala v roce 2006, kdy investice dosahovaly výše 10,5 mil. Kč, a v roce 2009, kdy se investice vyhouply do výše 11,3 mil. Kč. Nejnižší investiční činnost měla Správa NP České Švýcarsko v letech 2005 a 2010, kdy se výše investic pohybovala mezi 4 a 5 mil. Kč. O ostatních letech dosahovaly investice Správy NP České Švýcarsko částky kolem 7 a 8 mil. Kč. Investiční činnost byla hrazena ze státního rozpočtu České republiky, ze Státního fondu životního prostředí, z dotací z Evropské Unie (Operační program životní prostředí), z programu EHP – Norsko a nejnižší částku získává organizace v rámci sponzorských darů. 74
ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Ročenky Správy NP České Švýcarsko. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/rocenky-spravy-np-ceske-svycarsko.
65
Tabulka 2.26 Investiční činnost Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. 2004
2005
2006
2007
2008
Stavební práce 1 912 1 150 4 197 6 467 2 893 Investice hmotné 5 917 3 731 6 328 950 4 430 Investice nehmotné 0 0 0 938 171 Ostatní 0 0 0 0 199 CELKEM INVESTICE 7 829 4 881 10 525 8 355 7 693 Investice na km2 98,69 61,53 132,67 105,32 96,97 Zdroj: Výroční zprávy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
2009
2010
5 408 4 891 1 030 0 11 329 142,81
793 2 534 505 258 4 090 51,56
Celková hodnota investic v roce 2004 dosahovala výše 7,8 mil. Kč. V tomto roce proběhly například tyto akce: nákup objektu autokempu na Mezní Louce, rekonstrukce objektu Doubice, nákup dvou osobních vozidel, rekonstrukce objektu Hřensko, výstavba dvou rybích přechodů na řece Kamenici, nákup pozemku, dokončení rekonstrukce dvora Správy NP České Švýcarsko, pořízení stanice GIS nebo pořízení mrazicího boxu. V roce 2005 vykazovala investiční činnost jednu z nejnižších hodnot za sledované období. Investice se týkaly nákupu notebooků, osobního vozidla, rekonstrukce objektu Hřensko, topení na objektu Vysoká Lípa, dokončení rekonstrukce dvora Správy NP České Švýcarsko nebo projektové dokumentace na rekonstrukci objektu Kyjov, dvou čistíren odpadních vod, na obnovení Mariiny vyhlídky a na rekonstrukci objektu Tři prameny. Rok 2006 znamenal pro Správu NP České Švýcarsko investiční činnost, která dosahovala nejvyšších hodnot za sledované období. Částka se pohybovala kolem 10,5 mil. Kč a byla poskytnuta na síťové multifunkční zařízení pro Správu NP České Švýcarsko, nákup osobních vozidel, nákup objektů mostků pro pěší v oblasti Pravčické brány, obojky a čtečka GPS, technika pro mapování GPS, koupě komunikace ve vstupní části Kyjovského údolí, projektová dokumentace na vysoko zátěžové ploty v oblasti Hřenska, obnovení Mariiny vyhlídky, zpracování LHP a zpracování katalogů typů vývoje lesa. V roce 2007 dosahovala výše investic částky 8,4 mil. Kč, což představuje mírné snížení oproti roku 2006. Peníze byly použity na server pro LS Jetřichovice, upgrade ekonomického softwaru, na rekonstrukci hygienického zařízení v autokempu Mezní Louka, na rekonstrukci Vilemíniny vyhlídky, zbudování čističky odpadních vod, na projektovou dokumentaci k rekonstrukci lávky přes řeku Kamenici nebo na koupi stodoly ve Vysoké Lípě. V roce 2008 představovaly investice výši 7,7 mil. Kč. Nejvyšší částka byla poskytnuta na nákup dvou monitorovacích sad pro sledování geodynamických jevů a na nákup dopravní techniky. Obě investice dosahovaly výše kolem 1 mil. Kč. Rok 2009 byl pro Správu NP České Švýcarsko rokem s nejvyšší investiční činností za sledované období. Investice se vyšplhaly do výše 11,3 mil. Kč. Největší investice se pohybovaly od 1 mil. Kč do 1,7 mil. Kč. Jednalo se o stavbu mostů přes Jetřichovickou Bělou, nákupu hájovny Zámeček, komplexní monitoring – obojky na jeleny a monitoring účinnosti nápravných opatření proti nestabilitě skal. V roce 2010 měla Správa NP české Švýcarsko nejnižší investice za sledované období, které dosahovaly výše 4,1 mil. Kč. Veškerá investiční činnost byla nižší, než je 1 mil. Kč. Mezi největší projekty patří nákup terénních automobilů, zpracování porostní mapy nebo nákup monitorovacích turniketů.75
2.3.3 Hodnocení a měření kvality Správy Národního parku České Švýcarsko Hodnocení kvality výkonu Správy Národního parku České Švýcarsko budu posuzovat z několika hledisek. Nejprve se zaměřím na zaměstnance a jejich průměrnou mzdu a posléze na podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců Správy NP České Švýcarsko, na celkové náklady přepočítané na jednoho pracovníka. Následně se budu zabývat projekty Správy NP České Švýcarsko, které jsou podpořeny z fondů Evropské Unie. Dalším ukazatelem bude míra soběstačnosti Správy NP České Švýcarsko, kde porovnám výnosy vzhledem organizace vzhledem k jejich celkovým nákladům na provoz.
75
ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Ročenky Správy NP České Švýcarsko. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/rocenky-spravy-np-ceske-svycarsko.
66
Zaměstnanci Správy NP České Švýcarsko Tabulka 2.27 ukazuje vyplacené mzdy zaměstnancům Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010. Dále zde můžeme nalézt mzdové náklady přepočítané na km2, průměrnou mzdu a její meziroční nárůst popřípadě pokles. Mzdové náklady se během sledovaného období každým rokem postupně zvyšovaly. Změna mzdových nákladů narůstala mezi lety 2004 - 2008 přibližně o stejné procento. V roce 2005 vzrostly mzdové náklady o 6,3 %, v roce 2006 o 5,8 %, v roce 2007 o 8,5 % a v roce 2008 o 7,4 %. Tento nárůst se zastavil v roce 2009, kdy mzdové náklady vzrostly o pouhé 1,3 % a ještě menší nárůst se projevil v roce 2010 o 0,5 %. Tabulka 2.27 Vyplacené mzdy zaměstnancům Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 v Kč. 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
CELKEM MZDY 11 282 000 11 987 000 12 682 000 13 756 000 14 767 000 14 959 000 15 027 000 MZDY na km2
142 216
151 103
159 864
173 402
186 146
188 567
189 424
Průměrná mzda
19 187
19 978
21 137
23 395
23 219
24 932
25 045
Meziroční nárůst xx 104,12% 105,80% 110,68% 99,25% 107,38% Zdroj: Výroční zprávy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
100,45%
Grafy 2.15 a 2.16 zobrazují průměrnou mzdu zaměstnanců Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 a počet zaměstnanců v letech 2004 – 2010. Jak vidíme z grafů, průměrná mzda za sledované období roste, kromě roku 2008, kdy zaznamenala mírný pokles. Naopak počet pracovníků se pohybuje v průměru kolem 50 zaměstnanců. Nárůst můžeme sledovat v roce 2008, kdy počet pracovníků vzrostl na 53, to mohlo způsobit mírné snížení průměrné mzdy zaměstnanců v tomto roce. Graf 2.15 Průměrná mzda 2004 – 2010 v Kč. Zdroj: Výroční zprávy Správy NP České Švýcarsko.
Graf 2.16 Počet zaměstnanců v letech 2004 – 2010. Zdroj: Výroční zprávy Správy NP České Švýcarsko. Co se týče průměrné mzdy, ta také za sledované období rostla. Výjimku tvoří rok 2008, kdy průměrná mzda zaměstnanců Správy NP České Švýcarsko klesla o 0,75 %, i když mzdové náklady vzrostly o 7,4 %. Tento pokles byl zapříčiněn celosvětovou hospodářskou krizí, která postila také Českou republiku nebo také růstem zaměstnanců Správy NP České Švýcarsko, který se navýšil o 4 zaměstnance během jednoho roku. Největší nárůst zaznamenala průměrná mzda v roce 2007 a to téměř o 10,7 %, tento nárůst byl největším za sledované období. V roce 2009 došlo také k podstatnému navýšení průměrného platu zaměstnanců, a to o 7,4 %. Z důvodu špatné ekonomické situace a neustálých škrtů ve státním rozpočtu se průměrná mzda v roce 2010 navýšila o pouhých 0,45 %. Je nutné poznamenat, že Správa NP České Švýcarsko nijak výrazně nemění počty svých zaměstnanců. Pro Správu NP České Švýcarsko znamená budování personálního složení a v tomto ohledu vznik
67
kolektivu zaměstnanců investici do budoucna. Správa NP České Švýcarsko si uvědomuje, že všechny činnosti, které vykonává, jsou závislé na jejím personálním složení. Tabulka 2.28 Počet zaměstnanců Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010. 2004
2005
2006
2007
2008
2009
Počet zaměstnanců 0,62 0,63 0,63 0,62 0,67 0,63 Počet zaměstnanců na km2 162 159 159 162 150 159 Počet ha na zaměstnance Průměrné náklady na zaměstnance 1 103,14 1 032,68 1 067,66 1 176,57 1 558,30 1 743,13 v tis. Kč Zdroj: Výroční zprávy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování. 49
50
50
49
53
50
2010 50 0,63 159 1 679,61
Podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků Správy NP České Švýcarsko na jejich celkovém počtu Pro Správu NP České Švýcarsko je personální složení a kolektiv zaměstnanců investicí do budoucna. Ve složení zaměstnanců je vidět to, že Správa NP České Švýcarsko vykonává především řídící a vysoce odborné činnosti, které vyžadují zvláštní odbornou způsobilost. Zákonné předpisy kladou na zaměstnance správy stále vyšší nároky a s tím je spojena i potřeba jejich trvalého vzdělávání. V roce 2004 byl podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců nejnižší a to ve výši 32,7 %. Tato kvalifikace se postupně zvyšovala a nevyšší hodnoty dosahovala v roce 2007, kdy počet vysokoškolsky vzdělaných pracovníků činil 42,7 %. V roce 2009 studium na vysoké škole zahájili 4 zaměstnanci za účelem zvýšení své kvalifikace. V roce 2010 pět zaměstnanců správy NP České Švýcarsko studovalo na vysoké škole z důvodu zvýšení kvalifikace. Tabulka 2.29 Úroveň vzdělání zaměstnanců Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010. 2004
2005
2006
2007
2008
2009
Počet vysokoškolsky vzdělaných 16 17 21 21 20 19 zaměstnanců 49 50 50 49 53 50 Celkový počet zaměstnanců Podíl vysokoškolsky vzdělaných 32,65% 34,00% 42,00% 42,86% 37,74% 38,00% pracovníků na celkovém počtu Zdroj: Výroční zprávy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
2010 20 50 40,00%
Správa NP České Švýcarsko se stará také o jazykovou úroveň svých zaměstnanců a o odbornou způsobilost podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Celkem se za sledované období 2004 – 2010 zúčastnilo jazykové přípravy 46 zaměstnanců, z toho 25 z anglického jazyka a 21 z německého jazyka. Jazykovou zkoušku pak absolvovalo 14 zaměstnanců. Zvláštních odborných zkoušek se zúčastnilo celkem 15 zaměstnanců. Správa NP České Švýcarsko pořádá pro své zaměstnance různé kurzy a školení k prohloubení jejich znalostí. Například v roce 2008 zařídila především pro stráž přírody kurz na rozvoj komunikačních dovedností. V roce 2010 proběhlo školení 1. pomoci, kterého se zúčastnilo celkem 38 zaměstnanců.76
76
ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Ročenky Správy NP České Švýcarsko. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/rocenky-spravy-np-ceske-svycarsko.
68
Projekty Správy NP České Švýcarsko podporované Evropskou Unií Tabulka 2.30 sleduje projekty Správy NP České Švýcarsko, které byly podpořeny z fondů Evropské Unie. V současné době Správa NP České Švýcarsko realizuje devět projektů v celkové hodnotě 110 mil. Kč. Všechny projekty jsou podpořeny z Operačního programu životní prostředí. Správa NP České Švýcarsko získala od Evropské Unie dotaci ve výši 92,68 mil. Kč, což činí přibližně 84,3%. Zbylou částku získala formou dotace ze Státního fondu životního prostředí ve výši 11,55 mil. Kč a 5,77 mil. Kč ze státního rozpočtu. Z těchto čísel vyplývá, že si Správa NP České Švýcarsko musí projekty kofinancovat přibližně z 15 %. Tabulka 2.30 Projekty EU Správy NP České Švýcarsko v tis. Kč. Počet
Příspěvek EU
Povinné kofinancování SFŽP
Zdroje ze státního rozpočtu
Celkem projekt
OP životní prostředí
9
92 678
11 545
5 756
109 979
CELKEM
9
92 678
11 545
5 756
109 979
Projekty na km2 0,113 1 168,259 145,531 72,558 1 386,348 Zdroj: http://www.npcs.cz/projekty-v-ramci-operacniho-programu-zivotni-prostredi, vlastní zpracování. V rámci Operačního programu životní prostředí jsou na území NP České Švýcarsko financovány následující projekty: Analýza rizik staré skládky v Mezné, Monitoring účinnosti nápravných opatření proti nestabilitě skal, Obnova turistické infrastruktury v NP České Švýcarsko, Podpora biodiverzity, Sanační opatření k zajištění bezpečnosti nad janovskou silnicí, Zabezpečení nestabilních skalních svahů nad obcí Hřensko a Úprava druhové skladby lesních ekosystémů. Nejnákladnějším a největším projektem je zabezpečení nestabilních svahů nad obcí Hřensko. Celková hodnota tohoto projektu je 58,8 mil. Kč. Dotace z Evropské Unie dosahuje částky 49,3 mil. Kč, tedy 84 %. Druhým největším projektem Správy NP České Švýcarsko je Úprava druhové skladby lesních ekosystémů v celkové výši 20,7 mil. Kč. Tento projekt je z 85 % financován z dotací Evropské Unie, což představuje částku 17,6 mil. Kč. Co se týká projektu Obnova turistické infrastruktury v Národním parku České Švýcarsko, dosahuje částky 3,4 mil. Kč. Opět je z 85 % financován z Evropské Unie, tedy částkou 2,9 mil. Kč. Finanční prostředky jsou konkrétně použity na rekonstrukci turistických cest v oblastech Tři prameny, Pravčická brána, Hřensko, Mezní můstek, Mezní louka, Česká silnice, Purkartický les a Dolský mlýn. Dále jsou rekonstruovány naučné stezky v okolí Pravčické brány, Jetřichovické stěny a v oblasti Růžová. Projekt je v realizaci od roku 2010 a jeho ukončení je plánováno na rok 2012. 77 Míra soběstačnosti Správy NP České Švýcarsko Tabulka 2.31 představuje celkové výnosy a náklady Správy NP České Švýcarsko a jak velký podíl mají celkové výnosy na celkových nákladech. Míra hrazení nákladů na provoz z vlastních prostředků ukazuje do jaké výše je schopna Správa NP České Švýcarsko hradit celkové náklady vlastními výnosy. Tabulka 2.31 Míra hrazení nákladů z vlastních prostředků v letech 2004 – 2010. 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
14 919
13 025
18 416
16 897
22 557
25 087
36 114
46 225 46 753 42 858 49 297 74 897 75 827 Celkové náklady v tis. Kč Míra hrazení nákladů na provoz 32,27% 27,86% 42,97% 34,28% 30,12% 33,08% z vlastních prostředků v % Zdroj: Výroční zprávy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
79 890
Celkové výnosy v tis. Kč
45,20%
Za sledované období 2004 – 2010 je Správa NP České Švýcarsko je schopna hradit své náklady v průměru z 35,1 %. Tento ukazatel výrazně závisí na tržbách z prodeje dřevní hmoty, které byly podstatně vyšší v letech 77
ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Projekty v rámci OPŽP. [online]. © 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/projekty-v-ramci-operacniho-programu-zivotni-prostredi.
69
2008, 2009 a 2010. V těchto letech se také v souvislosti s těžbou zvedly náklady na služby, tedy náklady spojené s těžbou a zpracováním dřeva. Rok 2010 na tom byl nejlépe v rámci tohoto ukazatele a dosahoval hodnoty 45,2 %. Nárůst měly na svědomí tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb (především tržby z prodeje dřevní hmoty), které v tomto roce vzrostly o více jak 22 %. Zde je potřeba zdůraznit, zda takový nárůst těžby nemá vliv na ochranu přírody a krajiny, což je prioritním cílem a posláním Správy Národního parku České Švýcarsko. Graf 2.17 Míra hrazení nákladů z vlastních prostředků v letech 2004 – 2010 v tis. Kč.
Zdroj: Výroční zprávy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010, vlastní zpracování.
70
2.4 Správa národního parku Podyjí Národní park Podyjí, který vznikl 1. března 1991, je svou rozlohou nejmenším národním parkem v České republice. Jeho celková rozloha je 6 283 ha (62,83 km2), jeho ochranné pásmo zabírá území o rozloze 29 km2. NP Podyjí oproti ostatním národním parkům v České republice leží v nejnižší nadmořské výšce. Park je zalesněn z 84 % a zemědělská půda se nachází na 9 % jeho území. Území NP Podyjí je podle kvality přírodního prostředí rozděleno do 3 zón se zvláštním režimem ochrany pro každou z nich. Vstup do I. zóny je povolen pouze po turisticky značných cestách a jedná se o oblast hospodářsky nevyužitou (pouze ve zcela výjimečných případech, jako například odstranění tzv. invazivních rostlin). V II. zóně se hospodaří za účelem zachování cenných biotopů a obnovení přirozených procesů. Zahrnuje velkou část lesního komplexu, luk a vřesovišť. Nejvíce poznamenanou částí NP Podyjí hospodářskou činností člověka je III. zóna. Ochranné pásmo o rozloze 29 km2 obklopuje celé území Národního parku Podyjí a jeho funkcí je ochrana území parku před vnějšími civilizačními jevy. Národní park Podyjí je situován mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici se sousedním Rakouskem. K 1. lednu 2000 byl vyhlášen Národní park Thayatal i na pravém rakouském břehu Dyje, díky čemuž vzniklo jedinečné bilaterární území evropského významu. NP Podyjí se nachází v Jihomoravském kraji. Na jeho území se rozkládá devět venkovských sídel78 a dvě sídla městského typu79. Přímo na území Národního parku Podyjí se nachází pouze osada Čížov, která má 280 obyvatel. Zbytek sídel se nachází na území ochranného pásma a žije zde přibližně 34 tis. obyvatel. Do NP Podyjí přijede ročně zhruba 500 tisíc návštěvníků. Tento počet se téměř zdvojnásobil oproti období v polovině 90. let, kdy proběhl v NP Podyjí sociologický průzkum návštěvnosti, který zjistil návštěvnost zhruba kolem 200 – 250 tis. návštěvníků ročně. V Národním parku Podyjí se nachází celkem 76 km značených turistických tras, 80 km tras pro cykloturisty a 45 km hipotras. Na území Národního parku Podyjí se nachází pouze jedno informační středisko, které leží v obci Čížov a je otevřeno od dubna do října. V turistické sezóně je návštěvníkům k dispozici také informační bod Správy NP Podyjí v areálu vranovského zámku.80
2.4.1 Obecná charakteristika Správy Národního parku Podyjí Legislativní rámec Správy NP Podyjí Národní park Podyjí byl vyhlášen 1. března 1991 nařízením vlády č. 164/1991 Sb. K zajištění ochrany přírody na území NP Podyjí a jeho ochranného pásma byla zřízena Správa Národního parku Podyjí. Správa NP Podyjí se sídlem ve Znojmě byla zřízena 1. července 1991 Ministerstvem životního prostředí České republiky.81 Organizační struktura Správy NP Podyjí Správa NP Podyjí je příspěvkovou organizací státu zřízena Ministerstvem životního prostředí k 1. červenci 1991 se sídlem ve Znojmě. Statutárním orgánem je ředitel, který je jmenovaný do funkce a odvolávaný z funkce ministrem životního prostředí. Ředitelem NP Podyjí je Ing. Tomáš Rothröcl. Menší změna ve vedení proběhla k 15. březnu 2010, kdy jmenoval bývalý Ministr životního prostředí Jan Dusík ředitele Správy NP Podyjí Tomáše Rothröcla svým náměstkem. Zároveň pověřil vedením Správy NP Podyjí náměstka ředitele Správy NP Podyjí Petra Vančuru. V současné době je opět ředitelem Správy NP Podyjí Ing. Tomáš Rothröcl. Na zajištění činností Správy NP Podyjí ve smyslu organizačního řádu se podílí čtyři odbory. V současné době se jedná o Odbor péče o les, Odbor veřejných vztahů, dokumentace a informatiky, Odbor ochrany přírody a na Odbor ekonomicko-provozní. Každý z odborů se dále člení na jednotlivá oddělení. Odbor ochrany přírody 78
Jde o Čížov, Havraníky, Hranice, Horní Břečkov, Konice, Lesná, Lukov, Mašovice, Onšov, Podmolí a Popice. Jde o Znojmo a Vranov nad Dyjí. 80 Správa Národního parku Podyjí. Příroda a péče o území. [online]. © 2007 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z: http://www.nppodyji.cz/pece-o-uzemi?highlightWords=rozloha. 81 Správa Národního parku Podyjí. Právní normy. [online]. © 2007 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z: http://www.nppodyji.cz/pravni-normy. 79
71
se člení na oddělení speciální ochrany přírody a strategického plánování a na oddělení obecné ochrany přírody. Pracovníci tohoto odboru zajištují soubor aktivit v oblasti speciální i obecné ochrany přírody, krajiny a ochrany zemědělského půdního fondu, plánují ochranářský management a koordinují vědecko-výzkumnou činnost. Odbor péče o les zajišťuje výkon práva hospodaření k lesům v majetku státu, provádí výkon práva myslivosti, zajišťuje koncepční plánování, koordinaci lesnického výzkumu nebo obchodní činnost. Dělí se na oddělení péče o les a na oddělení lesní správy a péči o nelesní pozemky. Odbor veřejných vztahů, dokumentace a informatiky se rozčleňuje na oddělení dokumentace, propagace a informatiky, na oddělení Návštěvnického střediska Správy NP Podyjí v Čížově a na oddělení terénní služby. Tento odbor se zabývá činnostmi týkající se práce s veřejností, propagací, výchovou, odbornou dokumentací, publikační činností nebo externím i informačním servisem. Je zodpovědný za výkon terénní a strážní služby. Poslední odbor se nazývá Odbor ekonomicko-provozní a má na starosti veškerou ekonomickou agendu organizace, tedy rozpočet, účetnictví, personální agendu nebo správu majetku. Dále se člení na oddělení ekonomické a administrativní a na oddělení provozně-technické. Poradním a konzultačním orgánem Správy NP Podyjí je Rada Národního parku, která je složena ze zástupců obcí, které leží na jeho území, a zástupců vedení Správy NP Podyjí.82 Členství Správy NP Podyjí v mezinárodních organizacích Národní park Podyjí společně s Národní přírodní rezervací Karlštejn a Chráněnou krajinnou oblastí Bílé Karpaty jsou držitelem Diplomu Rady Evropy pro chráněná území. Národní park Podyjí získal Diplom Rady Evropy jako jediný národní park v České republice. V letech 1999 – 2000 proběhl v Radě Evropy poměrně náročný proces prověření kandidátů na základě návrhu příslušných orgánů České republiky. Tento diplom je udělován na 5 let a poté je opětovně ověřena jeho oprávněnost. Správa NP Podyjí je dále členem Federace přírodních a národních parků Evropy EUROPARC. Spolupráce národních parků Podyjí a Thayatal na rakouské straně byla oceněna evropským certifikátem Federace EUROPARC („Transboundary Parks – Followings Nature Design“), který získaly v roce 2007. Spolupráce Správy NP Podyjí Důkazem důležité mezinárodní spolupráce Správy NP Podyjí na české straně a NP Thayatal na rakouské straně je certifikát „Transboundary Parks – Followings Nature Design“ udělený Federací přírodních a národních parků Evropy EURAPARC. Správa NP Podyjí dále spolupracuje s Jihomoravským krajem, s Jihomoravským muzeem ve Znojmě, s obcemi a městy, na jejichž území Národní park Podyjí leží anebo se státním zámkem Vranov nad Dyjí. Mezi partnery v oblasti soukromého sektoru patří RWE Transgas Net, s.r.o. nebo partner všech čtyř národních parků v České republice CANON s.r.o.83
2.4.2 Hospodaření Správy Národního parku Podyjí Správa NP Podyjí je rozdělena na tři samostatně hospodařící střediska. Jde o středisko ochrany přírody, středisko lesní správy a návštěvnické středisko. Správa NP Podyjí zajišťuje výkon hlavní činnost a navíc středisko v Čížově provozuje hospodářskou (vedlejší) činnost v rámci nákupu a prodeje propagačního a publikačního materiálu. Správa NP Podyjí je zřízena jako příspěvková organizace státu. Díky tomu čerpá organizace každoročně příspěvek na činnost od svého zřizovatele, tedy Ministerstva životního prostředí. Příspěvek je stanoven k 1. 1. Daného roku a dále je v průběhu celého roku rozšiřován o dílčí opatření. Nejdůležitějšími výnosy pro organizaci jsou výnosy z hlavní činnosti. Výnosy z vedlejší hospodářské činnosti se pohybují řádově v několika tisících korun za rok a jsou z hlediska hospodaření Správy NP Podyjí naprosto zanedbatelné.
82 Správa Národního parku Podyjí. Organizační struktura. [online]. © 2007 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z: http://www.nppodyji.cz/organizacni-struktura-spravy-narodniho-parku-podyji. 83 Správa Národního parku Podyjí. Odkazy. [online]. © 2007 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z: http://www.nppodyji.cz/odkazy.
72
Příspěvek na činnost Správy NP Podyjí Stěžejním příjmem pro Správu NP Podyjí je příspěvek na činnost od zřizovatele. Tento příspěvek se k 1. 1. daného roku pohybuje kolem 17 až 19 mil. Kč. Výše příspěvku však nemůže pokrýt náklady organizace, proto musí být během roku navyšován o dílčí opatření a jeho konečnou výši můžeme vidět v tabulce 2.32. Za sledované období v letech 2004 – 2010 příspěvek postupně roste. Pokud srovnáme roky 2004 a 2010, příspěvek na činnost od zřizovatele vzrostl z 26,1 mil. Kč na 36,7 mil. Kč, tedy zhruba o 40 %. Mírný pokles zaznamenal rok 2006 a rok 2010. Růst příspěvku na činnost kopíruje růst nákladů Správy NP Podyjí. Tabulka 2.32 Příspěvek na činnost Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Příspěvek na provoz 26 141 27 420 26 683 26 698 34 841 37 029 36 661 Program financování 5 413 3 878 4 775 6 153 5 534 4 116 0 Ostatní 0 0 25 0 0 0 1 066 CELKEM PŘÍSPĚVEK NA ČINNOST 31 554 31 299 31 484 32 851 40 375 41 145 37 723 Příspěvek na činnost na km2 342,98 340,20 342,21 357,08 438,86 447,22 410,03 Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iariskap/charakteristika_PO.pl?ico=837971, vlastní zpracování. Výnosy Správy NP Podyjí Tabulka 2.33 sleduje výnosy Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010. Celkové výnosy jsou rozčleněny na jednotlivé položky, a to na tržby za vlastní výrobky, tržby z prodeje služeb a zboží, změna stavu zásob, aktivace materiálu a služeb, pokuty a penále, tržby z prodeje majetku a materiálu, na ostatní výnosy a v poslední řadě na příspěvek a dotace na činnost Správy NP Podyjí. Největší zastoupení má příspěvek na činnost od zřizovatele. Pokud nepočítáme tento příspěvek, druhou největší položkou jsou tržby za vlastní výrobky, tedy tržby z prodeje dřevní hmoty. Tabulka 2.33 Výnosy Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. 2005 8 584 138 -556 1 320 21 973 2 442 31 299
2006 9 320 138 -260 145 58 23 3 206 31 484
2007 10 727 281 284 44 5 39 3 968 32 851
2008 10 399 61 -18 193 590 396 2 598 40 375
2009 8 298 65 176 164 27 400 1 754 41 145
2010 10 389 874 -180 127 30 52 2 659 37 723
CELKEM VÝNOSY 46 060 44 222 Výnosy na km2 500,65 480,67 Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/, vlastní zpracování.
44 114 479,50
48 200 523,91
54 594 593,41
52 029 565,53
51 674 561,67
Tržby za vlastní výrobky Tržby z prodeje služeb a zboží Změna stavu zásob Aktivace materiálu a služeb Pokuty a penále Tržby z prodeje majetku a materiálu Ostatní výnosy Příspěvek a dotace na činnost
2004 12 833 382 15 148 9 145 975 31 554
Nejlépe si vedla organizace v roce 2004, kdy tržby za prodej dřevní hmoty dosahovaly výše 12,8 mil. Kč. V roce 2005 tyto tržby výrazně klesly a to zhruba o 33 %. V roce 2006 opět mírně stouply o 8,6 %. Růst tržeb z prodeje dřevní hmoty pokračoval i v roce 2007 o 15,1 %. V dalších dvou letech zaznamenala Správa NP Podyjí snížení tržeb nejprve o 3,1 %, potom o 20,2 %. Tento pokles byl způsoben celosvětovou hospodářskou krizí a tím pádem také nepříznivou situací na trhu s dřevní hmotou. V roce 2010 nastal obrat a opět se tržby z prodeje dřevní hmoty začínají navyšovat, a to přibližně o 25,2 %. V tržbách z prodeje služeb a zboží je zahrnuta především vedlejší hospodářská činnost v rámci prodeje propagačních a publikačních materiálů v Návštěvnickém středisku v Čížově. Do ostatních výnosů patří úroky, kurzové zisky a zúčtování fondů. Tato položka se za sledované období měnila především z důvodu nedostatku prostředků. V tomto případě byly do výnosů proúčtovány zdroje 73
z fondů organizace, především z fondu reprodukce majetku a z rezervního fondu. Ostatní výnosy se během sledovaného období příliš neměnily a z pohledu podílu na celkových výnosech Správy NP Podyjí mají minimální vliv. Graf 2.18 představuje procentuální podíl jednotlivých položek na celkových výnosech Správy NP České Švýcarsko. Jak vidíme z grafu, největší podíl na celkových výnosech má příspěvek a dotace na činnost. Pohybuje se mezi 60 – 80 %. Druhou největší položkou jsou tržby za vlastní výrobky, přesněji tržby z prodeje dřevní hmoty. Tyto tržby se podílí na celkových výnosech organizace mezi 20 – 30 %. V roce 2009 byl tento podíl nejmenší a to kolem 15 %, největší v roce 2004 kolem 27 %, ve zbylých letech se podíl tržeb za vlastní výrobky na celkových výnosech pohyboval kolem 20 %. Graf 2.18 Výnosy Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 v %.
Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/, vlastní zpracování. Náklady Správy NP Podyjí Následující tabulka 2.34 se zabývá náklady Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010. Celkové náklady jsou rozděleny na náklady na spotřebu materiálu a energie, náklady na opravy a udržování, jednu z největších položek tvoří ostatní služby a osobní náklady, dále sem patří daně a poplatky, odpisy a ostatní náklady na činnost. Mezi náklady na ostatní služby patří především náklady spojené s těžbou a zpracování dřevní hmoty, menší část těchto nákladů tvoří cestovné a náklady na reprezentaci. Osobní náklady v sobě zahrnují mzdové náklady a náklady na zákonné sociální pojištění a ostatní sociální náklady. Tabulka 2.34 Náklady Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. 2004 2005 Spotřeba materiálu a energie 7 733 6 595 Opravy a udržování 2 374 1 709 Ostatní služby 14 602 13 747 Osobní náklady 14 334 16 268 Daně a poplatky 120 43 Odpisy 3 353 3 558 Ostatní náklady z činnosti 1 939 2 484 CELKEM NÁKLADY 44 456 44 404 2 Náklady na km 483,22 482,65 Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/, vlastní zpracování.
2006 5 231 1 545 16 178 17 594 103 1 093 2 250 43 994 478,20
2007 6 071 1 519 16 076 18 370 596 3 896 2 461 48 989 532,49
2008 6 052 1 187 17 712 18 521 1 073 5 122 2 582 52 249 567,92
2009 5 452 2 503 15 824 18 611 562 5 052 2 810 50 815 552,34
2010 5 619 1 827 16 675 18 798 230 5 497 2 804 51 450 559,24
Celkově jsou náklady za sledované období v letech 2004 – 2010 poměrně vyrovnané a pohybují se od 44 mil. Kč do 52 mil. Kč. Nárůst od roku 2004 do roku 2010 představoval v procentech 15,7 %. V rámci sledovaného 74
období nedošlo k významným zvratům nebo výkyvům. Nárůst v jednotlivých letech je způsoben zdražováním vstupů při spotřebě materiálu a energie a rostoucími náklady na služby a mzdy. Graf 2.19 zobrazuje podíl jednotlivých položek na celkových nákladech Správy NP Podyjí. Kromě roku 2004 jsou největší položkou osobní náklady, které se podílí na celkových nákladech přibližně z 30 – 40 %. Druhou největší položkou jsou náklady na ostatní služby, kam patří náklady spojené s těžbou a zpracováním dřeva, cestovné nebo náklady na reprezentaci. Tyto náklady se podílí na celkových nákladech z 30 – 35 %. Dalšími významnými položkami jsou náklady na spotřebu materiálu a energie, náklady na opravy a udržování a odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Graf 2.19 Náklady Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 v %.
Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/, vlastní zpracování. Hospodářský výsledek Správy NP Podyjí Tabulka 2.35 představuje hospodářský výsledek Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010. Celkové výnosy a náklady se dělí na hlavní a vedlejší hospodářskou činnost. Vedlejší hospodářská činnost Správy NP Podyjí spočívá v prodeji a nákupu propagačních a publikačních materiálů v Návštěvnickém středisku Čížov. Tato činnost se pohybovala v letech 2004 – 2010 v řádech desítek tisíc a celkovém hospodaření Správy NP Podyjí měla minimální, můžeme říci bezvýznamný vliv. Rozpočet Správy NP Podyjí je vždy sestavován jako vyrovnaný. Výsledek hospodaření by měl být tedy nulový., Z tabulky 2.37 vidíme, že v letech 2004, 2006, 2008, 2009 a 2010 dosáhla Správa NP Podyjí zlepšeného hospodářského výsledku. Naopak v letech 2005 a 2007 dosáhla Správa NP Podyjí záporného výsledku hospodaření. Tento deficit musela uhradit použitím zdrojů z vlastních fondů, aby došlo k jeho vyrovnání. Jednoho z nejlepších výsledků hospodaření dosáhla Správa NP Podyjí v roce 2004. Tento kladný výsledek hospodaření byl způsoben navýšením tržeb za vlastní výrobky, které dosahovaly nejvyšších hodnot za sledované období, a také došlo ke snížení nekrytého zůstatku fondu reprodukce a tím pádem dosažení zlepšeného hospodářského výsledku. Nejvyšší hospodářský výsledek dosáhla organizace v roce 2008. Důvodem bylo podstatné navýšení příspěvku na činnost od zřizovatele. Tabulka 2.35 Hospodářský výsledek Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. 2004 2005 Výnosy v hlavní činnosti 46 016 44 187 Výnosy ve vedlejší činnosti 44 35 CELKEM VÝNOSY 46 060 44 222 Náklady v hlavní činnost 44 416 44 374 Náklady ve vedlejší činnost 40 30 CELKEM NÁKLADY 44 456 44 404 HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK 1 604 -182 2 Hospodářský výsledek na km 17,43 -1,98 Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/, vlastní zpracování. 75
2006 44 082 31 44 114 43 969 25 43 994 120 1,30
2007 48 131 69 48 200 48 932 58 48 989 -790 -8,58
2008 54 542 52 54 594 52 249 39 52 249 2 346 25,49
2009 51 987 42 52 029 50 774 41 50 815 1 214 13,19
2010 51 634 40 51 674 51 416 34 51 450 224 2,43
2.4.3 Hodnocení a měření kvality Správy Národního parku Podyjí Hodnocení kvality výkonu Národního parku Podyjí budu sledovat z několika hledisek. Nejprve se zaměřím na zaměstnance a jejich průměrnou mzdu a posléze na podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců na jejich celkovém počtu. Následně se budu zabývat projekty Správy NP Podyjí, které jsou podpořeny z fondů Evropské Unie. Dalším ukazatelem bude míra soběstačnosti Správy NP Podyjí, kde porovnám výnosy v hlavní a vedlejší činnosti vzhledem k celkovým nákladům na provoz. Zaměstnanci Správy NP Podyjí Tabulka 2.36 představuje vyplacené mzdy zaměstnanců Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010. Dále pro lepší srovnání s ostatními národními parky v České republice jsou tyto mzdy přepočítané na km2 a v neposlední řadě je zde uvedena průměrná mzda zaměstnanců Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 a její meziroční nárůst nebo pokles. Mzdové náklady organizace ve sledovaném období každoročně mírně rostou. Od roku 2004 do roku 2010 vzrostly z 10,4 mil. Kč na 13,8 mil. Kč, tedy zhruba o 32,3 %. Tabulka 2.36 Vyplacené mzdy zaměstnancům Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 v Kč. 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
CELKEM MZDY 10 435 120 11 898 900 12 872 910 13 432 830 13 512 090 13 774 900 13 809 000 MZDY na km2 113 425,22 129 335,87 139 922,93 146 009,02 146 870,54 149 727,17 150 097,83 Průměrná mzda 18 909 21 030 21 919 23 857 23 610 24 643 25 281 Meziroční nárůst xx 111,22% 104,23% 108,84% 98,96% 104,38% 102,59% Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/, vlastní zpracování. Průměrná mzda zaměstnanců Správy NP Podyjí během sledovaného období rostla, což můžeme vidět na grafu 2.20. Výjimku tvoří rok 2008, kdy průměrná mzda mírně klesla o 1,04 %. V tomto roce došlo k mírnému nárůstu počtu pracovníků o jednoho zaměstnance. Pokles průměrné mzdy mohl být zapříčiněn rozbíhající se celosvětovou hospodářskou krizí, která postihla také Českou republiku. Celkově od roku 2004 do roku 2010 vzrostla průměrná mzda zaměstnanců Správy NP Podyjí o 33,7 %. Největší nárůst zaznamenali pracovníci v roce 2005, kdy průměrná mzda vzrostla o 11,2 % oproti roku 2004. Graf 2.20 Průměrná mzda 2004 – 2010 v Kč. Zdroj: Pracovník NP Podyjí Eva Jurmanová, vlastní zpracování.
Graf 2.21 Počet zaměstnanců v letech 2004 – 2010. Zdroj: Pracovník NP Podyjí, vlastní zpracování. Počet pracovníků Správy NP Podyjí je víceméně konstantní a pohybuje se v rozmezí od 47 do 51 zaměstnanců v letech 2004 – 2010. Průměrný počet zaměstnanců za sledované období dosahuje výše 49 pracovníků. Trend snižování provozních nákladů v rámci příspěvkových organizací vyústil v nařízení zřizovatele Ministerstva životního prostředí snížit počet kmenových zaměstnanců Správy NP Podyjí v průběhu let 2004 – 2006 o 2 %. Tedy podle tohoto nařízení měla Správa NP Podyjí přijít do konce roku 2006 o 3 zaměstnance. Na grafu 76
2.21 vidíme, že se však počet zaměstnanců od roku 2004 zvyšoval a ke konci roku 2006 měla Správa NP Podyjí nejvíce zaměstnanců v rámci sledovaného období. Od roku 2006 se začal počet pracovníků postupně snižovat a zastavil se na čísle 47 v roce 2010. Tabulka 2.37 zobrazuje počty zaměstnanců Správy NP Podyjí v letech 2004 a 2010, dále počty zaměstnanců přepočteny na km2, počet hektarů na jednoho pracovníka a průměrné náklady na jednoho pracovníka Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010. Z tabulky můžeme vyčíst, že průměrné náklady na jednoho pracovníka jsou v rámci sledovaného období téměř konstantní a nijak zvlášť se nemění. V průběhu let 2004 – 2010 zaznamenaly nárůst z 946 tis. Kč na 1 095 tis. Kč na pracovníka, tedy navýšení o 15,8 %. Tabulka 2.37 Počet zaměstnanců Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010. 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet zaměstnanců 47 49 51 49 50 49 47 2 Počet zaměstnanců na km 0,51 0,53 0,55 0,53 0,54 0,53 0,51 Počet ha na zaměstnance 196 188 180 188 184 188 196 Průměrné náklady na zaměstnance 945,87 906,20 862,63 999,78 1 044,97 1 037,05 1 094,68 v tis. Kč Zdroj: Emailová konverzace s pracovníkem Správy NP Podyjí – Eva Jurmanová, vlastní zpracování. Podíl vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců Správy NP Podyjí Tabulka 2.38 představuje úroveň vzdělání zaměstnanců Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010. V prvním řádků můžeme vidět počet vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců Správy NP Podyjí, v druhém řádku celkový počet zaměstnanců a poslední řádek je věnován podílu vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců na jejich celkovém počtu. Jak můžeme vidět z tabulky, počet zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním se v průběhu sledovaného období stále zvyšuje. V roce 2004 měla Správa NP Podyjí 21 zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním a v roce 2010 to bylo 26 zaměstnanců. Za sledované období vzrostl počet vysokoškolsky vzdělaných pracovníků Správy NP Podyjí o 23,8 %. Největší počet pracovníků s vysokoškolským vzděláním měla Správa NP v roce 2009, a to 27 pracovníků. Podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků na jejich celkovém počtu se pohybuje v rámci sledovaného období od 44,7 % až do 55,3 %. Z tabulky 2.40 je zřejmé, že si Správa NP Podyjí zakládá na úrovni vzdělání svých zaměstnanců a že se snaží tuto úroveň každoročně zvyšovat, což se ji daří. Tabulka 2.38 Úroveň vzdělání zaměstnanců Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010. Vysokoškolsky vzdělaní zaměstnanci Počet zaměstnanců
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
21
22
23
24
26
27
26
47
49
51
49
50
49
47
Podíl vysokoškolsky vzdělaných 44,68% 44,90% 45,10% 48,98% 52,00% 55,10% 55,32% zaměstnanců na celkovém počtu Zdroj: Emailová konverzace s pracovníkem Správy NP Podyjí – Eva Jurmanová, vlastní zpracování. Projekty Správy NP Podyjí podporované Evropskou Unií Počátkem roku 2009 se správa NP Podyjí stala spoluřešitelem projektu Příroda bez hranic. Partnerem projektu je rakouský Národní park Thayatal, respektive Správa NP Thayatal. Projekt je spolufinancován z prostředků Evropské Unie a byl podán v programu Evropská územní spolupráce Rakousko-České republika. Hlavním cílem projektu je doplnit chybějící údaje o přírodních fenoménech údolí řeky Dyje na území obou národních parků. Správa NP Podyjí je tzv. projektovým partnerem, vedoucím partnerem projektu je Správa NP Thayatal. Projekt byl započat v roce 2009 a jeho realizace je pánovaná do roku 2012. Na území České republiky projekt dosahuje výše 4,7 mil. Kč. Na území Rakouska 5,2 mil. Kč. Správa NP Podyjí získala od Evropské Unie dotaci ve výši 4 mil. Kč a zbytek peněz tedy 15 % celkové částky musela uhradit z vlastních zdrojů. Správa Národního parku Thayatal obdržela dotaci ve výši 2,6 mil. Kč. Na financování se Správa NP Thayatal podílela zhruba z 50 %.
77
V tomto směru Správa NP Podyjí zaostává za ostatními národními parky České republiky, kteří realizují výrazně více projektů a více využívají dotací z Evropské Unie.84 Tabulka 2.39 Projekty Správy NP Podyjí podporované Evropskou Unií v tis. Kč.85 Příspěvek Zdroje ze státního Celkem Počet EU rozpočtu, vlastní zdroje projekt OP přeshraniční spolupráce 1 4 025,08 710,33 4 735,40 CELKEM 1 4 025,08 710,33 4 735,40 2 Projekty na km 0,011 43,751 7,721 51,472 Zdroj: http://www.at-cz.eu/at-cz/downloads/ETC_ATCZ-List-of-beneficiaries_111215.pdf, vlastní zpracování. Míra soběstačnosti Správy NP Podyjí V tabulce 2.40 jsou zobrazeny výnosy a náklady v hlavní a vedlejší činnosti Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010. Poslední řádek tabulky ukazuje míru hrazení nákladů na provoz vlastními prostředky organizace. Míra soběstačnosti při krytí nákladů vlastními výnosy Správy NP Podyjí se pohybuje v rámci sledovaného období kolem jedné třetiny. Od roku 2004 do roku 2006 má spíše klesající tendenci, v roce 2007 míra hrazení nákladů vlastními prostředky mírně stoupla, ale v roce 2008 a 2009 opět klesala. Nárůstu se dočkala v roce 2010 díky zvýšení tržeb z prodeje dřevní hmoty. Tabulka 2.40 Míra hrazení nákladů vlastními prostředky Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010. 2004 14 506 44 456
2005 12 923 44 404
Výnosy v tis. Kč Náklady v tis. Kč Míra hrazení nákladů na provoz 32,63% 29,10% z vlastních prostředků v % Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/, vlastní zpracování.
2006 12 630 43 994
2007 15 348 48 989
2008 14 219 52 249
2009 10 884 50 815
2010 13 951 51 450
28,71%
31,33%
27,21%
21,42%
27,12%
Zvýšení výnosů je jistě žádoucí a vyplývá to také z tlaku zřizovatele Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí se snaží v rámci úspor ve státním rozpočtu minimalizovat náklady a zvyšovat výnosy organizace alternativními způsoby. Může se jednat například o zpoplatnění parkovišť, zdražení průvodcovské činnost apod. Tyto změny mohou mít negativní vliv na návštěvnost národního parku a spokojenost jednotlivých návštěvníků. Přeci jenom stěžejní úkol národních parků spočívá v ekologické výchově a vzdělávání. Musíme si uvědomit, že primárním úkolem národních parků zůstává ochrana přírody a že se nejedná o organizace, které byly založeny za účelem tvorby zisku. Graf 2.22 Míra hrazení nákladů vlastními prostředky Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010.
Zdroj: http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/, vlastní zpracování. 84 Správa Národního parku Podyjí. Projekt příroda bez hranic. [online]. © 2007 [cit. 2012-04-04]. Dostupný z: http://www.nppodyji.cz/projekt-priroda-bez-hranic. 85 1 EUR = 25 Kč
78
3 KOMPARACE SPRÁV NÁRODNÍCH PARKŮ ČR Poslední kapitola Komparace správ národních parků České republiky se zabývá celkovým srovnáním všech čtyř národních parků v České republice. Nejprve se zaměřím na obecnou charakteristiku. Srovnám národní parky z hlediska legislativního rámce, organizační struktury, členství v mezinárodních organizacích a v rámci spolupráce s ostatními organizacemi. Následně porovnám a zhodnotím hospodaření Správ národních parků v České republice z hlediska příspěvku na činnost, výnosů, nákladů, hospodářského výsledku a také srovnám jejich investiční činnost. Poslední kapitolou bude srovnání měření kvality výkonu jednotlivých Správ národních parků v České republice. Zde budu srovnávat a hodnotit především údaje o zaměstnancích, tedy jejich průměrnou mzdu, úroveň vzdělání zaměstnanců, průměrné náklady na jednoho pracovníka, poskytnuté dotace z fondů Evropské Unie, míra soběstačnosti, spolupráce se subjekty a získané certifikáty a diplomy správ národních parků v České republice. V rámci míry soběstačnosti se budu zabývat výnosy v hlavní a vedlejší činnosti, přesněji tržbami z prodeje vlastních výrobků. Jedná se především o tržby z prodeje dřevní hmoty, které tvoří největší část tržeb v rámci celkových výnosů organizací, pokud do tohoto měření nezahrnu příspěvek na činnost. V rámci měření kvality výkonu správ národních parků České republiky si stanovím stupnici od 1 do 4. Známka 1 znamená nejlepší umístění a známka 4 znamená nejhorší umístění. Ten Národní park, který získá nejvíce bodů, bude v rámci měření kvality výkonu Správ národních parků v České republice hodnocen nejhůře.
3.1 Obecná charakteristika správ národních parků v ČR Zřízení národních parků jako zvláště chráněných území a výkon státní správy v oblasti ochrany přírody a krajiny upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. V rámci § 15 odst. 3 tohoto zákona se poslání a bližší ochranné podmínky národních parků vyhlašují zákonem. Správy národních parků vykonávají na jejich území a na území ochranných pásem státní správu v oblasti ochrany přírody a krajiny. Správy národních parků jsou správními úřady ve smyslu čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky a musejí splňovat stanovené předpoklady. Jedná se o dvě podmínky, a to že musejí být zřízeny formou zákona a zákonem musí být stanovena jejich působnost. Z národních parků v České republice splňuje tyto podmínky pouze Správa Národního parku České Švýcarsko, která je zřízena zákonem č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Totéž nemůžeme tvrdit o ostatních národních parcích a správách národních parků v České republice, které byly zřízeny před účinností zákona o ochraně přírody a krajiny. Právní postavení národních parků zřízených před 1. 6. 1992 se tak neřeší komplexně a jednoznačně.86 Správa Krkonošského národního parku, Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a Správa Národního parku Podyjí jsou zřízeny na základě zřizovací listiny jako příspěvkové organizace státu. Oproti tomu je Správa národního parku České Švýcarsko zřízena jako organizační složka státu. Rozdíl spočívá v tom, že příjmy Správy národního parku České Švýcarsko, jakožto organizační složce státu, jsou příjmy státního rozpočtu a ne vlastními příjmy a výdaje jsou výdaji státního rozpočtu. Ostatní tři Správy národních parků získávají příspěvek na činnost od zřizovatele a od jiných poskytovatelů. U Správy Národního parku České Švýcarsko se jedná spíše o zdroje krytí, které jsou ve stejné výši jako její výdaje. Zřizovatelem všech správ národních parků ČR je Ministerstvo životního prostředí, jehož ministr jmenuje do funkce a odvolává z funkce ředitele správy národního parku. V rámci organizační struktury nedochází k výrazným změnám mezi jednotlivými organizacemi. Všechny správy národních parků člení svá pracoviště do jednotlivých odborů a následně je každý odbor rozdělen na oddělení. 86
VEDRAL, J. Právní postavení národních parků a jejich správ v ČR. Plzeň: Skupina JURISTIC. ISSN 1802-789X. [online]. © 1999[cit. 2012-04-04]. Dostupný z: http://spravni.juristic.cz/169420/clanek/spravni2.html.
79
Většinou se jedná o odbor zabývající se vnějšími nebo veřejnými vztahy, dále potom odbor zabývající se vnitřními vztahy nebo státní správou a v neposlední řadě odbor zajišťující péči o les, národní park a o ochranu přírody. Správa NP Podyjí má samostatně zvolený odbor ekonomicko-provozní. Ostatní správy národních parků ČR mají tento odbor zahrnut jako jedno z oddělení odboru vnějších vztahů. Poradním a konzultačním orgánem je Rada národního parku. Tu mají ze zákona povinnost tvořit všechny správy národních parků v České republice. Podle mého názoru má nejúčinnější Radu národního parku Správa KRNAP. Rada KRNAP se totiž skládá z regionální a vědecké sekce. Regionální sekce, tvořená především zástupci obcí, krajů nebo zástupci soukromého sektoru, se stará především o zájmy obyvatel žijících na území národního parku a praktickými otázkami běžného života obyvatel regionu. Vědecká sekce, tvořená odbornými pracovníky z různých výzkumných ústavů, univerzit, se naopak zabývá otázkami odborného charakteru. Myslím, že je dobré mít tyto dvě sekce oddělené, jelikož se každý může zaměřit na témata, kterým rozumí a ve kterých se pohybuje. Samozřejmě je důležité, aby se tyto dvě sekce sešly dohromady a řešily případné připomínky nebo návrhy, což probíhá jednou ročně na plenárním zasedání Rady národního parku. Rada NP Šumava byla také rozdělena na dvě sekce, regionální a vědeckou. Po změně vedení byly však tyto sekce sloučeny a počet členů byl výrazně redukován. Na protest vznikla v NP a CHKO Šumava „Stínová vědecká sekce“, která je složena z členů bývalé vědecké sekce Rady NP a CHKO Šumava. Prioritním posláním národních parků je ochrana přírody a krajiny a k tomu jsou nezbytní odborníci, kteří rozumí tomuto tématu a vědí co je pro naplnění tohoto poslání správné a co by mohlo mít na území národního parku negativní vliv. Správa NP České Švýcarsko a Správa NP Podyjí mají tyto dvě sekce spojené dohromady. Důvodem spojení může být velikost národních parků, která je podstatně menší než u Národního parku Šumava a Krkonošského národního parku. Statutárním orgánem správ národních parků v České republice je ředitel. Zde bych chtěla zmínit Správu NP a CHKO Šumava, kde za sledované období proběhla změna ve vedení organizace celkem čtyřikrát. Časté změny ve vedení a tím pádem také v organizaci nemají dobrý vliv na kvalitu výkonu správ národních parků ani na jeho budoucí rozvoj. NP a CHKO Šumava a Krkonošský národní park jsou zařazeny do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO. Krkonošský národní park získal navíc nejprestižnější lesnický certifikát Forest Stewardship Council (FSC) v roce 2009. Jde o doklad, který potvrzuje Správě KRNAP, že její hospodaření s lesy je zajištěno přírodě blízkým způsobem. Krkonošský národní park, Národní park Podyjí a Národní park Šumava získaly prestižní certifikát Přeshraniční parky (Transboundary Parks) od Federace EUROPARC za příkladnou přeshraniční spolupráci v oblasti ochrany přírody. Všechny čtyři národní parky České republiky jsou členy Federace EUROPARC, která sdružuje instituce ochrany přírody v Evropě. Správa NP České Švýcarsko by se podle mého názoru měla více zaměřit na přeshraniční spolupráci například s partnerským Národním parkem Saské Švýcarsko v Německu, aby se také mohla pyšnit certifikátem Přeshraniční spolupráce, jako tomu je u zbylých třech národních parků v České republice. V rámci zintenzivnění spolupráce by mohla Správa NP České Švýcarsko pracovat na projektech, na které by mohla získat dotace z fondů Evropské Unie. Jde především o projekty podané v Operačním programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Sasko. V současné době realizuje Správa NP České Švýcarsko projekty pouze v Operačním programu životní prostředí. Na druhou stranu se Národní park České Švýcarsko stal v roce 2009 historicky prvním držitelem titulu Excelentní evropská destinace EDEN (European Destination of Excellence) pro Českou republiku. Tato destinace dokáže nejlépe rozvíjet cestovní ruch v podmínkách chráněné přírodní oblasti. Národní park České Švýcarsko splnil všechna kritéria stanovená Evropskou komisí a agenturou Czech Tourism, která je garantem projektu EDEN v České republice. Národní park Podyjí získal v červnu roku 2000 společně s Národní přírodní rezervací Karlštejn a Chráněnou krajinnou oblastí Bílé Karpaty prestižní ocenění v podobě Evropského diplomu, který uděluje Rada Evropy. Zkoumány byly přírodní kvality území, právní zajištění jeho ochrany, způsob ochranářského managementu a sociálně-ekonomický kontext. Národní park Podyjí se tímto oceněním dostal mezi společenství významných oblastí jako je například Bělověžský národní park v Polsku, Národní park Bavorský les v Německu nebo Národní rezervace Camargue ve Francii. Národní park Šumava se pokoušel tento diplom získat v letech 2008 a 80
2009, bohužel však bezúspěšně. Zatím se tímto oceněním může pyšnit pouze jediný národní park v České republice, a tím je Národní park Podyjí. Nejdůležitější spolupráce probíhají mezi správami národních parků a obcemi, na jejichž území se národní parky nacházejí, dále potom také s krajskými úřady. Nezbytná spolupráce nastává také mezi správami národních parků a soukromými subjekty, od kterých mohou správy národních parků získávat různé finanční dary nebo prostředky na podporu svých projektů nebo například na zlepšení turistické infrastruktury. Z dostupných informací jsem vyvodila, že nejvíce ze spolupráce se soukromými subjekty těží Správa Národního parku České Švýcarsko, která vytvořila vazby s mnoha partnery, od kterých získává finanční dary na podporu svých projektů. Naopak v tomto směru zaostává za ostatními národními parky Správa národního parku Podyjí, která této spolupráce nevyužívá, tak jak by mohla. V rámci mezinárodní spolupráce je nejpodstatnější spolupráce s partnerskými národními parky, které se nachází na druhé straně hranic. U Správy Krkonošského národního parku je jedná o dlouholetou spolupráci s Karkonoski Park Narodowy v Polsku. NP a CHKO Šumava úzce spolupracuje s Národním parkem Bavorský les, se kterým tvoří jeden z největších bilaterálních národních parků ve Střední Evropě. Správa Národního parku České Švýcarsko spolupracuje s Národním parkem Saské Švýcarsko, který se nachází na území Německa a nakonec Správa Národního parku Podyjí vytváří velmi důležité spojení s Národním parkem Thayatal v Rakousku.
3.2 Hospodaření správ národních parků v ČR V rámci komparace hospodaření správ národních parků v České republice se budu nejprve zabývat příspěvkem na činnost od zřizovatele Ministerstva životního prostředí a od ostatních poskytovatelů. Dále srovnám výnosy a náklady správ národních parků v České republice v letech 2004 – 2010. Výsledek hospodaření rozeberu u Správy Krkonošského národního parku, u Správy Národního parku Podyjí a u Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Posledním bodem komparace budou investiční výdaje jednotlivých správ národních parků v České republice. Bohužel v tomto případě budu srovnávat pouze Krkonošský národní park, Národní park Šumava a Národní park České Švýcarsko. Od zaměstnanců Správy Národního parku Podyjí se mi nepodařilo získat potřebné informace o jejich investiční činnost za sledované období 2004 – 2010. Aby byla možná komparace, všechny hodnoty jsou přepočítané na km2. U Krkonošského národního parku jsem počítala s rozlohou 549,69 km2 včetně ochranného pásma, které je do rozlohy započteno. U Národního parku České Švýcarsko jsem počítala s rozlohou 79,33 km2. Zde není započítané do rozlohy ochranné pásmo, jehož funkci plní v případě tohoto národního parku sousední Chráněná krajinná oblast Lužické hory a Labské pískovce. Do rozlohy Národního parku Podyjí, která zabírá 63 km2 území, jsem započítala také ochranné pásmo, které má rozlohu 29 km2. Celkově jsem tedy kalkulovala s rozlohou 92 km2. S Národním parkem a Chráněnou krajinnou oblastí Šumava nastaly menší komplikace. Hospodaření této organizace je bráno společně, většina nákladů a výnosů je však spojena s Národním parkem Šumava. Po konzultaci s Ing. Martinem Roučkou, vedoucím ekonomického úseku NP a CHKO Šumava, mi bylo doporučeno použít celkovou rozlohu území tedy 1 676,8 km2. Pro představu jsem do tabulek zahrnula také hodnoty přepočítané pouze na rozlohu Národního parku Šumava, která činí 680,64 km2. Jak zjistíme z následujících grafů a tabulek, hodnoty přepočítané pouze na rozlohu Národního parku Šumava ve většině případů více korespondují s ostatními hodnotami národních parků v ČR. Příspěvek na činnost správ národních parků v ČR Tabulka 3.1 představuje příspěvek na činnost správ národních parků v ČR ve sledovaném období 2004 – 2010. Jedná se o příspěvek na činnost od zřizovatele Ministerstva životního prostředí, který má na celkovém příspěvku na činnost největší podíl. Příspěvek na provoz od zřizovatele je použit na program péče o krajinu, program financování, v roce 2004 na program Natura 2000, dále jsou prostředky použity na výzkum a vývoj. Co se týká příspěvku od ostatních poskytovatelů, v první řadě se jedná o dotace z Evropské Unie nebo z programu EHP81
Norsko. Dotace ze zahraničí nejlépe využívá Správa Národního České Švýcarsko, dále potom Správa KRNAP, NP a CHKO Šumava a nejhůře na tom je Správa Národního parku Podyjí. Dalšími příspěvky od jiných poskytovatelů jsou dotace nebo finanční dary od krajských úřadů nebo soukromým subjektů. V tomto směru si opět nejlépe vede Správa Národního parku České Švýcarsko. Tabulka 3.1 Příspěvek na činnost v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
KRNAP
334 720
354 120
339 940
441 480
446 090
421 610
382 870
NP a CHKO Šumava
120 150
117 870
122 720
155 440
194 740
175 180
139 120
NP Šumava
296 010
290 390
302 340
382 940
479 780
431 580
342 740
NP České Švýcarsko
582 690
589 350
540 250
621 410
944 120
955 850
1 007 060
NP Podyjí Zdroj: vlastní zpracování.
342 980
340 200
342 210
357 080
438 860
447 220
410 030
Graf 3.1 zobrazuje velikost příspěvku jednotlivých správ národních parků v České republice v letech 2004 – 2010. Jak můžeme z grafu vidět, nejvíce prostředků získává Správa NP České Švýcarsko. V tomto případě jde spíše o zdroje krytí svých výdajů, jelikož na rozdíl od ostatních správ národních parků v ČR, je Správa NP České Švýcarsko organizační složkou státu. Nejhůře v rámci příspěvku na činnost na tom je Správa NP a CHKO Šumava, která je výrazně pod průměrem. Je to způsobeno především tím, jak jsem uvedla výše, že hodnota příspěvku je přepočtena na celkovou rozlohu NP a CHKO Šumava, i když jde většina příspěvku na provoz Národního parku Šumava. Pokud se však podíváme na srovnání NP Šumava je na tom stejně jako Správa KRNAP a NP Podyjí. Z grafu vyčteme, že příspěvek na činnost pro Správu NP Šumava, NP Podyjí a KRNAP se pohybuje přibližně ve stejných hodnotách. V roce 2007 došlo u Správy NP a CHKO Šumava a u Správy KRNAP k výraznému navýšení příspěvku na činnost od zřizovatele. Toto navýšení bylo způsobeno přírodní kalamitou orkánem Kyrill, který v lednu 2007 nejvíce postihl tyto dva národní parky. Na základě předložených údajů bylo vydáno Usnesení vlády České republiky ze dne 5. února 2007 č. 12 o finančním řešení zmírnění škod v Národním parku Šumava a v Krkonošském národním parku. Odstraňování škod se promítlo do výše příspěvku i v letech 2008 a 2009. V roce 2008 bylo způsobeno navýšení příspěvku od zřizovatele u Správ NP Podyjí, NP a CHKO Šumava a KRNAP především celosvětovou hospodářskou krizí, která postihla také Českou republiku. Správy národních parků v ČR se potýkaly s výrazným snížením zpeněžení dřevní hmoty a tím pádem snížením tržeb z prodeje vlastních výrobků. V tomto roce se diskutovalo o tom, zda je vůbec pro správy národních parků ekonomicky výhodné provádět těžbu a zpracování dřevní hmoty. Od roku 2009 začíná výše příspěvku opět klesat. S ohledem na ekonomický vývoj v České republice i na světě se příspěvek od zřizovatele snižuje již několik let, což je způsobeno také snižujícím se rozpočtem celého resortu životního prostředí. Například na tuto složitou situaci reagovala Správa KRNAP reorganizací v roce 2009, jejímž cílem bylo co nejefektivnější vedení organizace. Je nutné poznamenat, že bez příspěvku na činnost od zřizovatele Ministerstva životního prostředí by nebyly schopny správy národních parků v České republice fungovat. Co se týká Správy Národního parku České Švýcarsko, příspěvek od zřizovatele je podstatně vyšší než u ostatních sledovaných správ. Jak již jsem napsala, je to způsobeno především tím, že se jedná o organizační složku státu a uvedený příspěvek na činnost je spíše brán jako zdroje krytí výdajů organizace. Musím zde však zmínit obrovský skok mezi lety 2007 a 2008. Tato změna se pohybuje v procentech zhruba o 51,9 %. Jedním z důvodů navýšení můžou být povodně, které zasáhly Národní park České Švýcarsko v roce 2010. Tento rok byl pro Národní park České Švýcarsko rok plný extrémů spojený s povodněmi nebo s nebezpečím skalního zřícení v obci Hřensko. To vše způsobilo zvýšené náklady v roce 2010. Zvýšení nákladů, tedy zdrojů jejich krytí, je ale pravděpodobněji způsobeno navýšením nákladů na ostatní služby. Mezi tyto náklady spadají především náklady na těžbu a zpracování dřevní hmoty. V letech 2008 – 2010 v Národním parku České Švýcarsko výrazně vzrostla těžba dřeva a s tím spojené také náklady a výnosy. 82
Je nutné zmínit také to, že v roce 2008 došlo také ke změně ve vedení organizace. V tomto roce došlo k novému jmenování ředitele Správy NP České Švýcarsko. V tomto případě můžeme vidět to, jaký vliv mají změny ve vedení na hospodaření organizace. Graf 3.1 Příspěvek na činnost v letech 2004 – 2010 v Kč na km2.
Zdroj: vlastní zpracování. Výnosy správ národních parků v ČR Tabulka 3.2 sleduje výnosy správ národních parků v České republice v letech 2004 – 2010 bez příspěvku na činnost. Výnosy správ národních parků v ČR jsou rozděleny na výnosy v hlavní činnosti a na výnosy ve vedlejší hospodářské činnosti. V rámci hospodaření mají stěžejní postavení výnosy v hlavní činnosti, které tvoří největší podíl na celkových výnosech. Do vedlejší hospodářské činnost je zahrnut zejména nákup a prodej propagačního a publikačního materiálu. Tyto výnosy mají na celkové hospodaření organizací minimální, můžeme říci bezvýznamný vliv. U všech správ národních parků v ČR mají největší podíl na celkových výnosech tržby za vlastní výrobky, tedy především tržby z prodeje dřevní hmoty. Dále sem patří tržby z prodeje služeb. Tyto tržby má suverénně nejvyšší Správa Krkonošského národního parku. Tento Národní park se může pyšnit nejvyšší roční návštěvností ze všech národních parků v České republice a také společně s NP a CHKO Šumava se jedná o návštěvnost celoroční. Návštěvnost Krkonošského národního parku připadá z 60 % na zimní období. Vyšší tržby z prodeje služeb mají především díky provozu kempu Špindlerův mlýn, z nájemného nebo z tržeb za vybrané vstupné. Dále mezi celkové výnosy patří tržby za zboží, kam zařídíme především tržby z prodeje propagačního a publikačního materiálu. Tyto tržby jsou započítány především do tržeb z vedlejší hospodářské činnosti. Dalšími položkami jsou například tržby z prodeje nebo z pronájmu majetku nebo pojistné náhrady. Tabulka 3.2 Výnosy v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
KRNAP
244 853
217 173
232 451
272 503
189 811
218 781
297 759
NP a CHKO Šumava
80 914
92 893
70 731
400 258
103 569
187 751
240 210
NP Šumava
199 336
228 848
174 251
986 062
255 150
462 537
591 772
NP České Švýcarsko
188 063
164 188
232 144
212 996
284 344
316 236
455 238
NP Podyjí Zdroj: vlastní zpracování.
157 674
140 467
137 283
166 826
154 554
118 304
151 641
Graf 3.2 zobrazuje výnosy správ národních parků v České republice v letech 2004 – 2010. Tyto výnosy jasně kopírují tržby z prodeje vlastních výrobků, respektive tržby z prodeje dřevní hmoty, které jsou zobrazeny na grafu č. 3.3. Nejnižší výnosy měla za sledované období 2004 – 2010 Správa NP Podyjí. Jak jsem již napsala, výnosy jsou z největší části tvořeny tržbami z prodeje dřeva. Například v Národním parku Šumava jedna třetina lesů bez zásahu, naopak v Národním parku Podyjí se nachází tři čtvrtiny lesů bez zásahu, což způsobuje výrazně 83
nižší výnosy oproti ostatním správám národních parků v České republice za sledované období 2004 - 2010. Vývoj výnosů je velmi podobný u Správy KRNAP a u Správy NP a CHKO Šumava. V roce 2007 došlo k navýšení těchto výnosů z důvodu odstraňování škod po orkánu Kyrill, a tím pádem zvýšení neplánované těžby v tomto roce. Bylo nutné odstranit napadané a poškozené stromy, aby neohrožovaly návštěvníky národních parků. V roce 2008 naopak došlo k výraznému poklesu celkových výnosů. Jedním z hlavních důvodů byla celosvětová hospodářská krize, která postihla také Českou republiku. V tomto roce došlo k enormnímu snížení zpeněžení dřevní hmoty a tím pádem také ke snížení celkových výnosů. Od tohoto roku začínaly oběma správám opět výnosy stoupat. Jiný vývoj v rámci celkových výnosů měla Správa Národního parku České Švýcarsko. Od roku 2004 do roku 2007 se tyto výnosy pohybovaly v podobných hodnotách, jako tomu bylo u ostatních správ národních parků v ČR bez výrazných změn. Od roku 2008 začaly postupně celkové výnosy organizace růst a v roce 2010 výrazně převyšovaly celkové výnosy ostatních správ národních parků v České republice. V tomto národním parku je volně ponechána jen velmi malá část plochy, zhruba 4 %, zbytek tvoří monokulturní hospodářský les. V současné době dochází obnově původního lesa a s tím spojená nadměrná těžba. Graf 3.2 Výnosy v letech 2004 – 2010 v Kč na km2.
Zdroj: vlastní zpracování. Graf 3.3 zobrazuje tržby za vlastní výrobky správ národních parků v České republice v letech 2004 – 2010. Tyto tržby jasně kopírují celkové výnosy organizací, z toho můžeme také usoudit, že mají na celkových výnosech největší podíl. Podrobněji se budu zabývat problematikou těžby dřevní hmoty v národních parcích v České republice v kapitole týkající se hodnocení kvality výkonu správ národních parků v ČR, především v rámci ukazatele míry soběstačnosti jednotlivých národních parků v ČR. Graf 3.3 Tržby za vlastní výrobky v letech 2004 – 2010 v Kč na km2.
Zdroj: vlastní zpracování. 84
Náklady správ národních parků v ČR Tabulka 3.4 sleduje náklady správ národních parků v České republice v letech 2004 – 2010. Největší podíl na celkových nákladech měly náklady na ostatní služby, ve kterých jsou zahrnuty zejména náklady spojené s těžbou a zpracováním dřevní hmoty. Další významnou položku tvořily osobní náklady složené ze mzdových nákladů a nákladů na zákonné sociální pojištění. Tyto dvě položky se nejvíce podílely v letech 2004 – 2010 na celkových nákladech. Další významnou část celkových výdajů tvoří náklady na materiál a energii a náklady na opravy a udržování. Náklady na opravy a udržování vzrostly v roce 2007 Správě KRNAP a Správě NP a CHKO Šumava z důvodu přírodní kalamity orkánu Kyrill. Bylo nutné co nejrychleji odstranit značné škody, které tato přírodní kalamita způsobila. Zvýšené náklady se projevily také v následujících letech, ve kterých opravy pokračovaly. Zvýšené náklady na opravy a udržování postihly také Správu Národního parku České Švýcarsko, kterou postihla v srpnu roku 2010 ničivá povodeň společně se zvýšeným nebezpečím skalního zřícení v obci Hřensko. Náklady na opravy a udržování vzrostly skoro o trojnásobek. Tabulka 3.3 Náklady v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
KRNAP
579 570
556 184
572 392
701 399
612 129
583 362
672 561
NP a CHKO Šumava
200 980
209 240
191 661
547 981
297 432
353 757
377 537
NP Šumava
495 152
515 500
472 192
1 350 051
732 777
871 544
930 132
NP České Švýcarsko
582 693
589 348
540 250
621 417
944 117
955 846
1 007 063
483 217
482 649
478 196
532 491
567 919
552 339
559 239
NP Podyjí Zdroj: vlastní zpracování.
O Správě KRNAP a Správě NP Podyjí může říci, že jejich celkové náklady měly konstantní vývoj a v průběhu sledovaného období 2004 – 2010 nedošlo k výrazným změnám. Pouze v roce 2007 vzrostly výrazněji celkové náklady Správy KRNAP z důvodu odstraňování škod po přírodní kalamitě orkánu Kyrill. V roce 2007 také výrazně vzrostly celkové náklady Správě NP a CHKO Šumava. Tento nárůst je také přisuzován přírodní kalamitě orkánu Kyrill, který nejvíce postihl tyto dva parky. Následný růst nákladů Správy NP a CHKO Šumava je způsoben kůrovcovou kalamitou, s kterou se Národní park Šumava potýkal. Toto téma se stalo velmi diskutovaným zejména v otázkách týkajících se zásahu do I. zóny Národního parku Šumava. Blíže se tímto tématem budu zabývat v rámci kapitoly týkající se hodnocení a měření kvality výkonu správ národních parků v ČR zejména v rámci ukazatele míry soběstačnosti. Změna v celkové výši nákladů nastala mezi roky 2007 – 2008 také u Správy NP České Švýcarsko. V roce 2010 byl nárůst celkových nákladů Správy NP České Švýcarsko způsoben mimo jiné také zvýšenými náklady na opravy a udržování. Nárůst byl zapříčiněn srpnovými povodněmi, které NP České Švýcarsko postihly. Graf 3.4 Náklady v letech 2004 – 2010 v Kč na km2.
Zdroj: vlastní zpracování. 85
Výsledek hospodaření správ národních parků v ČR Výsledek hospodaření jednotlivých správ národních parků v České republice v letech 2004 – 2010 je zobrazen v tabulce 3.4. V rámci tohoto ukazatele srovnávám pouze příspěvkové organizace státu, tedy Správu Krkonošského národního parku, Správu NP a CHKO Šumava a Správu NP Podyjí. Do hospodářského výsledku jsou zahrnuty výnosy a náklady jak z hlavní tak i z vedlejší hospodářské činnosti organizací. Tento ukazatel není z mého pohledu velmi důležitý, jelikož rozpočet správ národních parků v ČR je sestavován jako vyrovnaný, tím pádem by měl být výsledek hospodaření nulový. Tabulka 3.4 Výsledek hospodaření v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
KRNAP
0
15 107
0
12 582
23 773
57 034
8 065
NP a CHKO Šumava
78
1 518
1 785
7 633
872
9 163
1 778
NP Šumava
192
3 741
4 398
18 806
2 149
22 574
4 380
17 432
-1 976
1 302
-8 583
25 495
13 192
2 435
NP Podyjí Zdroj: vlastní zpracování.
Graf 3.5 zobrazuje výsledek hospodaření Správy KRNAP, NP a CHKO Šumava a NP Podyjí v letech 2004 – 2010. Nejvyrovnanější hospodaření má Správa NP a CHKO Šumava, která v každém roce ve sledovaném období dosáhla kladného hospodářského výsledku. Nejvyšší hospodářský výsledek dosáhla v roce 2009. Tento výsledek hospodaření však nebyl způsoben navýšením tržeb, ale zejména díky navýšenému příspěvku od zřizovatele. Vysokého hospodářského výsledku dosáhla Správa NP a CHKO Šumava také v roce 2007. Výše hospodářského výsledku byla způsobena enormním nárůstem tržeb z prodeje vlastních výrobků, ale také díky navýšenému příspěvku o zřizovatele z důvodu přírodní kalamity orkánu Kyrill. Správa KRNAP se potýkala v průběhu sledovaného období velmi často s nevyrovnaným rozpočtem, proto byly kladné výsledky hospodaření pro Správu KRNAP v letech 2005, 2007, 2008, 2009 a 2010 velkým úspěchem. Nejvyšší hospodářský výsledek dosáhla v roce 2009. Tento hospodářský výsledek je největším za sledované období u všech správ. Je nutné podotknout, že tohoto výsledku hospodaření nedosáhla Správa KRNAP navýšení tržeb a úsporami uvnitř organizace. Kladné výsledky hospodaření Správy KRNAP a NP a CHKO Šumava v letech 2009 a 2010 jsou způsobeny také rezervou, kterou si správy tvoří na spolufinancování projektů podaných v rámci dotačních programů Evropské Unie. Nejméně vyrovnané výsledky hospodaření má Správa NP Podyjí. V letech 2005 a 2007 se dokonce potýkala se záporným hospodářským výsledkem, který musela vyrovnat z vlastních zdrojů, tedy z rezervního fondu. U všech sledovaných správ je navýšení výsledku hospodaření způsobeno především zvýšením tržeb z prodeje dřevní hmoty, navýšením příspěvku od zřizovatele během roku nebo úspornými opatřeními, které by měly zajistit nejefektivnější fungování organizace. Graf 3.5 Výsledek hospodaření v letech 2004 – 2010 v Kč na km2.
Zdroj: vlastní zpracování. 86
Investiční činnost správ národních parků v ČR Investiční činnost správ národních parků v ČR v letech 2004 – 2010 je zobrazena v tabulce 3.5. Bohužel zde není zhodnocena investiční činnost Správy Národního parku Podyjí, jelikož se mi nepodařilo od zaměstnanců získat potřebná data k srovnání. Investiční činnost budu tedy srovnávat u Správy KRNAP, Správy NP a CHKO Šumava a u Správy NP České Švýcarsko. Investiční činnost je rozdělena na stavební akce, které se nejvíce podílí na celkových investicích, investice hmotné a investice nehmotné. Tabulka 3.5 Investiční činnost v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
KRNAP
69 539
65 169
80 018
114 028
96 049
61 276
71 588
NP a CHKO Šumava
15 105
17 190
21 474
17 687
23 567
53 653
32 112
NP Šumava
37 214
42 350
52 906
43 574
58 061
132 340
79 209
98 689
61 528
132 674
105 320
96 975
142 809
51 557
NP České Švýcarsko Zdroj: vlastní zpracování.
Investice se týkaly především rekonstrukcí, revitalizací, výstaveb nebo oprav a udržování turistické infrastruktury. V rámci investiční činnosti je na tom nejlépe Správa Národního parku České Švýcarsko. Důkazem toho je také to, že se stala historicky prvním držitelem titulu Excelentní evropská destinace. Tento titul ukazuje to, že Správa NP České Švýcarsko dokáže nejlépe rozvíjet cestovní ruch v podmínkách chráněné přírodní oblasti. Kromě turistické infrastruktury investuje Správa NP České Švýcarsko také do biodiverzity, monitoringu, osobních vozidel, nákup multifunkčního zařízení nebo nákup techniky pro mapování GIS. Po Správě NP České Švýcarsko je na tom v rámci investiční činnosti nejlépe Správa KRNAP. Investiční činnost je opět zaměřena na rekonstrukce, revitalizace, výstavby nebo na udržování turistické infrastruktury. Nejvyšší investiční činnost prováděla Správa KRNAP v roce 2007 a byla zaměřena na výstavbu srubů v autokempu Špindlerův Mlýn. Další investiční činnosti jsou spojeny s projekty, které jsou realizovány v rámci Operačních programů Evropské Unie. Nejnižší investiční činnost měla Správa NP a CHKO Šumava v rámci sledovaného období. Správa NP a CHKO Šumava se zaměřila především na výstavbu cyklostezek, na výstavbu venkovních naučných areálů, nebo na podporu zelených autobusů v rámci rozvoje ekologické dopravy. V roce 2009 zaznamenala Správa NP a CHKO Šumava nejvyšší investice především z důvodu oprav lesních cest, které musela provést. Graf 3.6 Investiční činnost v letech 2004 – 2010 v Kč na km2.
Zdroj: vlastní zpracování.
87
3.3 Hodnocení a měření kvality správ národních parků v ČR Hodnocení a měření kvality správ národních parků v České republice budu sledovat z několika hledisek. Prvním ukazatelem je počet hektarů na jednoho pracovníka. V rámci tohoto ukazatele můžu říci, jak moc jsou pracovníci správ národních parků v České republice přetěžováni a jak velké území připadá na jednoho pracovníka. Druhým ukazatelem je průměrná mzda zaměstnanců jednotlivých správ národních parků v České republice. S tímto ukazatelem úzce souvisí úroveň vzdělání zaměstnanců správ národních parků v České republice. Dalším ukazatelem jsou průměrné náklady na jednoho pracovníka. V rámci tohoto ukazatele můžu určit, zda se organizace snaží o úsporu svých nákladů a tím pádem také o zefektivnění vedení organizace. Jedním z posledních ukazatelů je míra soběstačnosti jednotlivých správ národních parků v České republice. Hlavním cílem je zjistit jak moc je organizace schopna hradit náklady na provoz vlastními tržbami. Tento ukazatel má svá pro a proti a je velmi závislý na složení tržeb organizace. Posledním měřítkem budou dotace získané z fondů Evropské Unie. Myslím si, že získáním dalších finančních prostředků mohou správy národních parků výrazně ovlivnit své hospodaření a především zlepšit kvalitu poskytovaných služeb z pohledu návštěvníků. Z důvodu komparace jsem stanovila pro jednotlivé národní parky pořadí od jedné do čtyř. Jednička znamená nejlepší umístění a čtyřka nejhorší. Díky tomuto hodnocení mohu zjistit, který ze sledovaných národních parků je na tom nejlépe a který naopak nejhůře. Počet hektarů na jednoho pracovníka Tabulka 3.6 představuje počet hektarů na jednoho pracovník a v letech 2004 – 2010. Je zde také zobrazeno pořadí v jednotlivých letech. Na základě součtu jsem stanovila pořadí v rámci tohoto ukazatele. Nejlépe si v tomto případě vedla Správa Krkonošského národního parku, na druhém místě Správa Národního parku České Švýcarsko, na třetím místě Správa Národního parku Podyjí a na posledním místě Správa NP a CHKO Šumava. Pokud bych vztahovala údaje o počtu zaměstnancích pouze na rozlohu Národního parku Šumava, nic by se nezměnilo a v rámci tohoto ukazatele by stejně Správa NP a CHKO Šumava zůstala na posledním místě. Tento ukazatel úzce souvisí s průměrnou mzdou zaměstnanců správ národních parků v České republice. Díky této souvislosti můžeme říci, že na úkor toho, že má Správa KRNAP nejvíce zaměstnanců, v rámci průměrné mzdy jasně zůstává za ostatními správami národních parků v České republice. Totéž nemůžeme říci o Správě NP a CHKO Šumava. Ačkoli připadá na její zaměstnance největší počet hektarů, neodráží se to na jejich průměrné mzdě. V tomto směru si myslím nejvíce funguje tato spojitost u Správy Národního parku České Švýcarsko. Z dosažených výsledků bych doporučila Správě NP a CHKO Šumava zaměstnat více pracovníků anebo stávajícím zaměstnancům zvýšit jejich průměrné platy, aby nedošlo ke snižování kvality jejich výkonu. Tabulka 3.6 Počet hektarů na jednoho pracovníka v letech 2004 – 2010. KRNAP
NP a CHKO Šumava
NP České Švýcarsko
NP Podyjí
Hodnota ha
Body
Hodnota ha
Body
Hodnota ha
Body
Hodnota ha
Body
2004
158
1
471
4
162
2
196
3
2005
156
1
478
4
159
2
188
3
2006
158
1
476
4
159
2
180
3
2007
161
1
485
4
162
2
188
3
2008
165
2
513
4
150
1
184
3
2009
173
2
504
4
159
1
188
3
2010
183
2
536
4
159
1
196
3
CELKEM
1 154
10
3 463
28
1 110
11
1 320
21
POŘADÍ
1
4
2
Zdroj: vlastní zpracování. 88
3
Následující graf 3.7 zobrazuje graficky počet hektarů, které připadají na jednoho zaměstnance správ národních parků v České republice v letech 2004 – 2010. Z grafu vyplývá, že Správy KRNAP, NP České Švýcarsko a NP Podyjí jsou na tom velmi podobně. Naopak na zaměstnance Správy NP a CHKO Šumava připadá podstatně více území než na ostatní zaměstnance správ národních parků v České republice. Snižování nákladů uvnitř organizace prostřednictvím snižováním stavu zaměstnanců, ale zároveň také jejich nedostatečné ohodnocení, může způsobit snížení celkových nákladů organizace. Toto snížení se projeví pouze z kvantitativního hlediska, z hlediska kvality efektivnost pracovníků klesne a tím pádem klesne také kvalita jejich výkonu, což má následně vliv na celou organizaci. Graf 3.7 Počet hektarů na jednoho pracovníka v letech 2004 – 2010 v ha.
Zdroj: vlastní zpracování. Průměrná mzda zaměstnanců správ národních parků v ČR Následující tabulka 3.7 představuje průměrnou mzdu zaměstnanců správ národních parků v České republice v letech 2004 – 2010. Je zde zobrazeno také pořadí v jednotlivých letech, podle kterého je následně stanoveno celkové pořadí v rámci tohoto ukazatele. Za sledované období si nejlépe vedla Správa Národního parku Podyjí, hned za ní se umístila Správa Národního parku České Švýcarsko, na třetím místě Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a na posledním místě v rámci tohoto ukazatele výrazně zaostává Správa Krkonošského národního parku. Průměrná mzda úzce souvisí s počtem zaměstnanců. Správám KRNAP a NP a CHKO Šumava klesá počet zaměstnanců za sledované období a roste průměrná mzda zaměstnanců, ne však takovým tempem, jako tomu je u Správy NP České Švýcarsko a NP Podyjí, kde navíc zůstává v rámci sledovaného období konstantní počet zaměstnanců a nijak zvláště se jejich počet nemění. Tabulka 3.7 Průměrná mzda zaměstnanců v letech 2004 – 2010 v Kč. KRNAP
NP a CHKO Šumava
NP České Švýcarsko
NP Podyjí
Hodnota v Kč Body Hodnota v Kč Body Hodnota v Kč Body Hodnota v Kč Body 2004
17 336
3
16 819
4
19 187
1
18 909
2
2005
17 371
4
18 189
3
19 987
2
21 030
1
2006
18 492
4
19 990
3
21 137
2
21 919
1
2007
20 606
4
23 216
3
23 395
2
23 857
1
2008
20 375
4
22 897
3
23 219
2
23 610
1
2009
21 772
4
23 542
3
24 932
1
24 643
2
2010
22 204
4
23 452
3
25 045
2
25 281
1
CELKEM
138 156
27
148 105
22
156 902
12
159 249
9
POŘADÍ
4
3
2
Zdroj: vlastní zpracování. 89
1
Graf 3.8 zobrazuje průměrnou mzdu zaměstnanců jednotlivých správ národních parků v České republice v letech 2004 – 2010. Jak již jsem napsala nejlépe na tom je Správa NP Podyjí. Je to způsobeno zajisté také tím, že má největší počet vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Těsně za ní se umístila Správa NP České Švýcarsko, která také klade velký důraz na kvalitu vzdělání svých zaměstnanců. Správa NP a CHKO Šumava se v roce 2007 začíná přibližovat hodnotám těchto dvou správ. Tento skok byl způsobem změnou ve vedení organizace. Ředitelem se stal Ing. Krejčí, který zavedl systém vzdělávání zaměstnanců a vyvíjel tlak na získávání vysokoškolských diplomů. Tento trend v omezené míře přetrvává dodnes. Nejhůře v rámci tohoto ukazatele dopadla Správa KRNAP. Pozitivní však je, že růst průměrné mzdy funguje. Z grafu také vyplívá, že v roce 2008 klesla průměrná mzda zaměstnanců u všech správ národních parků v České republice. Důvodem byla zajisté začínající celosvětová hospodářská krize. Ta způsobila výrazné snížení zpeněžení dřevní hmoty a tím pádem také výrazné snížení celkových výnosů organizací. Úsporná opatření v tomto roce měla vliv také na osobní ohodnocení zaměstnanců správ národních parků v České republice. Graf 3.8 Průměrná mzda zaměstnanců v letech 2004 – 2010 v Kč.
Zdroj: vlastní zpracování. Úroveň vzdělání zaměstnanců správ národních parků v ČR Tabulka 3.8 zobrazuje úroveň vzdělání zaměstnanců správ národních parků v České republice v letech 2004 – 2010. Je zde určeno také pořadí v jednotlivých letech, z čehož jsem vyvodila celkové pořadí v rámci tohoto ukazatele. Tabulka 3.8 Úroveň vzdělání zaměstnanců v letech 2004 – 2010 v %. KRNAP
NP a CHKO Šumava
NP České Švýcarsko
NP Podyjí
Hodnota %
Body
Hodnota %
Body
Hodnota %
Body
Hodnota %
Body
2004
22%
4
33%
2
33%
3
45%
1
2005
24%
4
28%
3
34%
2
45%
1
2006
24%
4
28%
3
42%
2
45%
1
2007
23%
4
28%
3
43%
2
49%
1
2008
24%
4
35%
3
38%
2
52%
1
2009
21%
4
39%
2
38%
3
55%
1
2010
25%
4
39%
3
40%
2
55%
1
CELKEM
POŘADÍ
28
4
19
3
16
2
Zdroj: vlastní zpracování. 90
7
1
Z grafu 3.9 můžeme zjistit, že v rámci ukazatele úrovně vzdělání zaměstnanců správ národních parků v České republice, tedy podílu pracovníků s vysokoškolským vzděláním na celkovém počtu zaměstnanců správ, suverénně vede Správa Národního parku Podyjí. Následuje Správa Národního parku České Švýcarsko, těsně za ní se umístila Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a celkem výrazně za ostatními správami zaostává Správa Krkonošského národního parku. Můžeme si také všimnout, že pořadí tohoto ukazatele přesně kopíruje pořadí ukazatele průměrné mzdy. Z toho jasně vyplývá, že tyto dva ukazatele jsou mezi s sebou úzce propojeni. Správa Národního parku Podyjí má nejvíce pracovníků s vysokoškolským vzděláním a tím pádem tomu odpovídá také průměrná mzda. Úroveň vzdělání a především odbornost je v tomto oboru velmi důležitá, a to si správy národních parků v České republice jasně uvědomují. Nejvíce však Správa Národního parku Podyjí. Z grafu můžeme také vyčíst změnu v počtu vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců u Správy NP a CHKO Šumava mezi roky 2007 – 2008 a také změnu u Správy NP České Švýcarsko ve stejném období. Pokles počtu pracovníků s vysokoškolským titulem zaznamenala Správa NP České Švýcarsko a naopak nárůst zaznamenala Správa NP a CHKO Šumava. Oběma změnám můžeme přisuzovat jeden důvod, a tím je změna ve vedení organizace. U Správy NP a CHKO Šumava byla tato změna jasně pozitivní, nový ředitel kladl důraz na vzdělanost svých zaměstnanců a snažil se jich motivovat k získávání vysokoškolských diplomů. U Správy NP České Švýcarsko můžeme tuto změnu hodnotit jako mírně negativní, jelikož způsobila pokles počtu vysokoškolsky vzdělaných pracovníků v národním parku. Závěrem bych chtěla doporučit Správě KRNAP, aby se více zaměřila na své zaměstnance jak z hlediska průměrné mzdy, tak i z hlediska úrovně vzdělání. Graf 3.9 Úroveň vzdělání zaměstnanců v letech 2004 – 2010 v %.
Zdroj: vlastní zpracování. Průměrné náklady na jednoho zaměstnance správ národních parků v ČR Průměrné náklady na jednoho zaměstnance správ národních parků v České republice v letech 2004 – 2010 jsou zobrazeny v tabulce 2.9. Je zde také stanoveno pořadí v jednotlivých letech, podle kterého je určeno celkové pořadí v rámci tohoto ukazatele. Nejlépe si vedla Správa Krkonošského národního parku, těsně za ní, na druhém místě, se umístila Správa Národního parku Podyjí, třetí místo obsadila Správa Národního parku České Švýcarsko a suverénně poslední se umístila Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Její náklady na jednoho zaměstnance dosahovaly výrazně vyšších hodnot, než tomu bylo u ostatních správ národních parků v České republice. Ze získaných výsledků bych doporučila Správě NP a CHKO Šumava navýšit počet zaměstnanců nebo se snažit o maximální úspory nákladů uvnitř organizace a tím pádem se snažit dosáhnout nejefektivnějších výkonů organizace. V rámci úspor bych však nezasahovala do osobních nákladů, především na platy svých zaměstnanců. Možné úspory by mohly vzniknout reorganizací, podle vzoru Krkonošského národního parku. 91
Tabulka 3.9 Průměrné náklady na jednoho zaměstnance v letech 2004 – 2010 v Kč. KRNAP
NP a CHKO Šumava
NP České Švýcarsko
NP Podyjí
Hodnota v Kč Body Hodnota v Kč Body Hodnota v Kč Body Hodnota v Kč Body 2004
912 848
1
946 690
4
943 367
2
945 872
3
2005
868 548
1
999 630
4
935 060
3
906 198
2
2006
906 738
3
913 050
4
857 160
1
862 629
2
2007
1 130 651
3
2 655 780
4
1 006 061
2
999 779
1
2008
1 010 453
1
1 525 250
4
1 413 147
3
1 044 972
2
2009
1 008 390
1
1 781 400
4
1 516 545
3
1 037 046
2
2010
1 228 239
2
2 022 640
4
1 597 806
3
1 094 681
1
CELKEM
7 065 867
12
10 844 440
28
8 269 146
17
6 891 177
13
POŘADÍ
1
4
3
2
Zdroj: vlastní zpracování. Graf 3.10 zobrazuje průměrné náklady na zaměstnance správ národních parků v České republice v letech 2004 – 2010. Nejvyrovnanější výsledky měly Správy Národního parku Podyjí a KRNAP, ty se také dostaly na první dvě místa. Průměrné náklady Správy NP České Švýcarsko se začaly od roku 2008 postupně navyšovat, to způsobilo jeho umístění na třetím místě. V roce 2008 to bylo způsobeno výrazným nárůstem těžby dřeva, což pokračovalo v dalších dvou letech. V roce 2010 se k těmto nákladům přidaly ještě náklady způsobené srpnovými povodněmi, které zasáhly Národní park České Švýcarsko. Výkyv v roce 2007 u Správy NP a CHKO Šumava a mírnější výkyv v tomto roce u Správy KRNAP byl způsoben přírodní kalamitou orkánem Kyrill, který nejvíce postihl tyto dva národní parky a způsobil jim značné škody a tím pádem také navýšení průměrných nákladů na jednoho zaměstnance. Graf 3.10 Průměrné náklady na zaměstnance v letech 2004 – 2010 v Kč.
Zdroj: vlastní zpracování. Míra soběstačnosti správ národních parků v ČR V tabulce 3.10 je rozebrán ukazatel míry soběstačnosti správ národních parků v České republice v letech 2004 2010. Sleduje, do jaké míry jsou schopny správy národních parků v České republice hradit celkové náklady na provoz svými vlastními výnosy. Těmito výnosy se myslí především tržby z prodeje dřevní hmoty, které tvoří podstatnou část celkových výnosů správ národních parků v České republice. V tomto směru si nejlépe vedla Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, která výrazně porazila ostatní správy národních parků v České republice. Na druhém místě se umístila Správa Krkonošského parku, třetí místo obsadila Správa Národního parku České Švýcarsko a poslední zůstala Správa Národního parku Podyjí. Tento ukazatel však velmi 92
závisí na složení lesní struktury v jednotlivých národních parcích a na velikosti bezzásahového území v jednotlivých národních parcích. Právě proto se Správa národního parku Podyjí ocitla na posledním místě. Oproti Národnímu parku Šumava, kde bezzásahová území zabírají asi jednu třetinu území, u Národního parku Podyjí se jedná o území zabírající tři čtvrtiny celkové plochy národního parku. Výrazné vedení Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava bylo způsobeno kácením stromů z důvodu ochrany lesa před kůrovcem, což se po dlouhou dobu stává velmi diskutovaným tématem a ne příliš příznivým z pohledu odborníků. Řada odborníků tvrdí a podle mého názoru oprávněně, že péče o lesy v národních parcích by se měla vymanit z pohledu na les coby zdroj dřevní hmoty. Mělo by se zajistit především jejich zachování a popřípadě postupné obnovení původní skladby. Plochu čtyř českých národních parků tvoří z 80 % lesy. Lesy v národních parcích v České republice mají velmi odlišnou strukturu, a proto je obtížné je mezi sebou porovnávat. Například Národní park Podyjí je tvořen nejvíce lesy přírodě blízkými. Naopak Krkonošský národní park a Národní park Šumava mají lesy, které byly v minulosti velmi poškozené nebo uměle přeměněné. V Národním parku České Švýcarsko je volně ponechána pouze malá část plochy asi 4 %, zbytek je tvořen monokulturním hospodářským lesem. Proto v současné době dochází k obnovení původní skladby lesa v Národním parku České Švýcarsko. Na jednu stranu je dobře, že se Správa NP České Švýcarsko snaží o obnovu původní skladby lesa, na druhou staru zde vznikají dohady o tom, zda je těžba dřeva především v prvních zónách vhodná a spíše národnímu parku neubližuje. Tato obměna se setkává s negativním přístupem u občanů, kteří žijí na území Národního parku České Švýcarsko. V tomto případě se jedná spíše o to, že jsou lidé zvyklí na současnou strukturu lesů a nepřipadá jim správné stromy kácet. V roce 2011 šetřila Inspekce životního prostředí těžbu dřeva v prvních zónách NP České Švýcarsko. Vedení organizace vysvětluje tuto těžbu jako nutnou. Území NP České Švýcarsko bylo lidmi přetvářeno, takže místní lesy nejsou původní a divoké, ale velmi ovlivněny činností člověka. Tento důvod vede Správu NP České Švýcarsko k převedení současné podoby lesů na jeho přirozené složení, které se v budoucnu obejde bez lidských zásahů. V tomto směru odmítlo vedení organizace obvinění, že je za touto těžbou zisk, jelikož tržby jdou automaticky do státního rozpočtu. V tomto případě musím podotknout, že těžba dřeva a s tím spojené tržby výrazně vzrostly až po změně vedení v organizaci, a to více jak o polovinu. Vznikají zde tedy spekulace o tom, zda tyto změny ve vedení mají nějaký vliv na chod celé organizace a do jaké míry ovlivňují její hospodaření. Problémy řeší neustále také Správa NP a CHKO Šumava. Pro boj s kůrovcem zvolila porážení stromů, které byly napadené. V současné době se už ví, že tento přístup ke stabilitě lesů nevedl. Naopak po orkánu Kyrill nebýt holin, které zůstaly v Národním parku Šumava po zásazích proti kůrovci, padlo by v lednu roku 2007 podstatně méně stromů. Z tohoto případu vyplývá, že mnohem efektivnější je nechat unikátní lesy na hřebenech hor bez zásahu jejich přirozenému vývoji. Podle publikace „Management lesů v českých národních parcích“ by se měly dodržovat zásady nezasahování do vývoje lesů zejména v prvních zónách národních parků v České republice. Hlavním důvodem hospodaření s lesy v českých národních parcích by mělo být obnova a zachování biologické a genetické diverzity a obnova porostů má probíhat přirozeným zmlazováním, zatímco umělé zalesňování má být jen výjimečné. Přirozená obnova je dlouhodobě jedním z klíčových procesů z hlediska odolnosti lesních ekosystémů vůči působení pravidelných a mimořádných kalamit. To vše dokazují četné vědecké studie. Důležité je upravit legislativu takovým způsobem, aby oprostila pohled na lesy českých národních parků od tradičního pohledu na lesní hospodaření. Především je nutné přesvědčit veřejnost a politiky, že bezzásahovost v lesích českých národních parků není pouze výmysl nebo experiment orgánů ochrany přírody, ale jistota potvrzená vědeckými studiemi. Tento přístup zvolil například Národní park Bavorský les v Německu, který nepřišel o přízeň návštěvníků, ani o přízeň obcí či mezinárodní prestiž. Naopak potvrdil hlavní poslání národních parků, kterým je zachování, obnova a ochrana přírody a krajiny. Důležitá je dlouhodobě definovaná koncepce péče o lesní ekosystémy.87
87
FANTA, J., KŘENOVÁ, Z., Management lesů v českých národních parcích. Vimperk. Správa NP a CHKO Šumava. 2009. 190 s. [online]. © 2008 – 2012. [cit. 2012-04-08]. Dostupný z: http://www.mzp.cz/cz/news_100125_management%20lesu.
93
Tabulka 3.10 Míra soběstačnosti v letech 2004 – 2010 v %. KRNAP
NP a CHKO Šumava
NP České Švýcarsko
NP Podyjí
Hodnota %
Body
Hodnota %
Body
Hodnota %
Body
Hodnota %
Body
2004
42%
1
39%
2
32%
4
33%
3
2005
39%
2
44%
1
28%
4
29%
3
2006
41%
2
37%
3
43%
1
29%
4
2007
39%
2
73%
1
34%
3
31%
4
2008
31%
2
35%
1
30%
3
27%
4
2009
38%
2
53%
1
33%
3
21%
4
2010
44%
3
64%
1
45%
2
27%
4
CELKEM POŘADÍ 2 Zdroj: vlastní zpracování.
14
10 1
20 3
26 4
Graf 3.11 zobrazuje míru soběstačnosti správ národních parků v České republice v letech 2004 – 2010. Z grafu je jasné, že nejhůře si vede Správa národního parku Podyjí. Tento propad je způsoben strukturou lesů, která je tvořena ze tří čtvrtin bezzásahovým územím. Správa KRNAP a Správa NP České Švýcarsko jsou na tom velmi podobně. V rámci tohoto ukazatele výrazně vyčnívá Správa NP a CHKO Šumava, která je však za kácení stromů z důvodů napadením kůrovcem značně kritizovaná. Pokles míry soběstačnosti u všech správ národních parků v České republice v roce 2008 byl zapříčiněn celosvětovou hospodářskou krizí, která postihla také Českou republiku. V tomto roce došlo k výrazně horšímu zpeněžení dřevní hmoty a tím pádem také došlo ke snížení celkových výnosů. Od tohoto roku se začal ukazatel míry soběstačnosti zvedat a jednoho z nejlepších výsledků dosahoval v roce 2010. V tomto případě můžeme říci, že hlavním důvodem je tlak Ministerstva životního prostředí, tedy zřizovatele všech správ národních parků v České republice, které každoročně snižuje příspěvek na provoz a snaží se motivovat správy národních parků v ČR, aby získávaly prostředky na provoz alternativními způsoby. To vede ke značným úsporám uvnitř organizací, zvyšováním tržeb za vlastní výrobky nebo ke zpoplatnění svých služeb. V tomto případě bych chtěla podoktnout, že tento způsob může být kontraproduktivní, jelikož posláním národních parků zůstává ekologická výchova a vzdělávání a především ochrana přírody a krajiny. Ochrana přírody přeci není výdělečnou činností. Graf 3.11 Míra soběstačnosti v letech 2004 – 2010 v %.
Zdroj: vlastní zpracování. 94
Dotace poskytnuté správám národních parků v ČR od Evropské Unie Tabulka 3.11 představuje dotace poskytnuté správám národních parků v České republice z fondů Evropské Unie. Jedná se především o dotace získané z Operačního programu přeshraniční spolupráce a Operačního programu životní prostředí. Správa NP a CHKO Šumava čerpala dotaci také z Integrovaného operačního programu. V tabulce je zobrazena celková částka projektu v Kč a dotace poskytnutá z fondů Evropské Unie také v Kč. Pořadí je určeno podle získaných dotací z Evropské Unie. Suverénním vítězem se stala Správa Národního parku České Švýcarsko, která realizuje projekty pouze v rámci Operačního programu životní prostředí. Na druhém místě se umístila Správa Krkonošského národního parku, těsně za ní potom Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Hluboko za nimi, na posledním místě, se umístila Správa Národního parku Podyjí. V tomto směru by se měla Správa NP Podyjí více zaměřit na realizaci projektů v rámci operačních programů, které nabízí Evropská Unie a více využít možností a prostředků, které může získat, jako tomu je u ostatních národních parků v České republice. Tabulka 3.11 Dotace z fondů Evropské Unie v Kč. Celkem projekt v Kč
Dotace EU v Kč
Body
POŘADÍ
KRNAP
443 486
429 369
2
2
NP a CHKO Šumava
353 498
300 475
3
3
NP České Švýcarsko
1 386 348
1 168 259
1
1
51 472
43 751
4
4
NP Podyjí Zdroj: vlastní zpracování.
Dotace poskytnuté správám národních parků v České republice z fondů Evropské Unie jsou zobrazeny v grafu 3.12. Je patrné, že nejlépe si v tomto směru vede Správa Národního parku České Švýcarsko. Na druhém místě je Správa KRNAP, těsně za ní Správa NP a CHKO Šumava a na posledním místě se s velkou ztrátou umístila Správa NP Podyjí. Graf 3.12 Dotace z fondů Evropské Unie v Kč.
Zdroj: vlastní zpracování. Všechny projekty Správy NP České Švýcarsko jsou podány v Operačním programu životní prostředí. Podrobně jsou popsány v druhé kapitole. Nejvýznamnějším projektem je zabezpečení nestabilních svahů nad obcí Hřensko nebo úprava druhové skladby lesních ekosystémů. Správě NP České Švýcarsko bych doporučila vytvoření projektů v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce, jelikož jako jediný národní park v České republice nevlastní certifikát přeshraniční spolupráce, který vydává evropská organizace EUROPARC. Na druhém a třetím místě se umístila Správa KRNAP a Správa NP a CHKO Šumava. V rámci čerpání dotací jsou na 95
tom velmi podobně, Správa KRNAP čerpá o trochu více peněz než Správa NP a CHKO Šumava. Nejvýznamnější projekty Správy KRNAP jsou zaměřené na stabilizaci ekosystémů, environmentální vzdělávání nebo na projekt bezpečné Krkonoše. Správa KRNAP, na rozdíl od Správy NP České Švýcarsko, realizuje nejvíce svých projektů v Programu přeshraniční spolupráce. Správa NP a CHKO Šumava vytváří projekty zaměřené na rozvoj cykloturistiky, environmentální výchovy nebo na podporu ekologické dopravy. Nejvíce projektů realizuje v Operačním programu životní prostředí. Výrazně hůře a na posledním místě se umístila Správa NP Podyjí, která realizuje pouze jeden projekt v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce. Na tomto projektu spolupracuje s Národním parkem Thayatal, který se nachází na rakouské straně. Cílem projektu je doplnit chybějící údaje o přírodních fenoménech řeky Dyje. Správa NP Podyjí by se měla zajisté více zaměřit na tuto oblast, jelikož tímto způsobem může získat více finančních prostředků například na výzkum, různé rekonstrukce nebo výstavby nebo na zlepšení turistické infrastruktury v Národním parku Podyjí. Spolupráce správ národních parků v ČR Z hlediska spolupráce si viditelně nejlépe vede Správa Národního parku České Švýcarsko, která spolupracuje s nejvíce subjekty. Na druhém místě se umístila Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, těsně za ní Správa Krkonošského národního parku. Na posledním místě se s podstatně značným odstupem umístila Správa národního parku Podyjí. V tomto případě bych navrhla Správě NP Podyjí, aby se více zaměřila na spolupráci s ostatními subjekty, od kterých může získat finanční dary na podporu nebo realizaci projektů, výzkumu nebo na různé rekonstrukce a opravy turistické infrastruktury. Tabulka 3.12 Spolupráce správ národních parků v České republice. Počet spolupracujících subjektů
Body
POŘADÍ
KRNAP
13
3
3
NP a CHKO Šumava
14
2
2
NP České Švýcarsko
17
1
1
7
4
4
NP Podyjí Zdroj: vlastní zpracování.
Získané certifikáty a diplomy správ národních parků v ČR Tabulka 3.13 zobrazuje počet získaných certifikátů a diplomů správami národních parků České republiky. Nejvíce ocenění získala Správa Krkonošského národního parku. V roce 1992 byla zařazena do světové sítě biosférických rezervací UNESCO, v roce 2004 získala certifikát přeshraniční spolupráce od organizace EUROPARC a posledním oceněním je certifikát FSC získaný v roce 2009, který potvrzuje ekologické hospodaření v lesích. Správa KRNAP je jediným držitelem tohoto certifikátu v České republice. Druhé a třetí místo obsadily Správy NP a CHKO Šumava a NP Podyjí. Stejně jako Krkonoše byla biosférická rezervace Šumava zařazena roku 1990 do mezinárodního programu UNESCO. V roce 2009 získala certifikát přeshraniční spolupráce od evropské organizace EUROPARC. Od roku 2008 se snaží získat prestižní diplom Rady Evropy, bohužel však bezúspěšně. Společně s NP a CHKO Šumava obsadila druhou a třetí příčku Správa Národního parku Podyjí. Ta získala v roce 2000 prestižní diplom Rady Evropy a v roce 2007 získala certifikát přeshraniční spolupráce vydávaný evropskou organizací EUROPARC. Na posledním místě se ocitla Správa Národního parku České Švýcarsko, která získala v roce 2009 titul prestižní evropská destinace EDEN, tedy European Destination of Excellence. Tento titul říká, že České Švýcarsko dokáže nejlépe rozvíjet cestovní ruch v podmínkách chráněné přírodní oblasti. Toto je jedna z mála oblastí, ve které se Správa NP České Švýcarsko umístila na posledním místě, proto bych ji doporučila více se zaměřit například na spolupráci se sousedním národním parkem Saské Švýcarsko a pokusit se získat certifikát přeshraniční spolupráce, který uděluje evropská organizace EUROPARC, a tím následovat ostatní národní parky v České republice, kteří již tento certifikát vlastní. 96
Tabulka 3.13 Získané certifikáty a diplomy správ národních parků v České republice. Počet certifikátů a diplomů
Body
POŘADÍ
KRNAP
3
1
1
NP a CHKO Šumava
2
2,5
2–3
NP České Švýcarsko
1
4
4
2
2,5
2-3
NP Podyjí Zdroj: vlastní zpracování.
Celkové zhodnocení měření kvality výkonu správ národních parků v ČR Tabulka 3.14 zobrazuje zhodnocení kvality výkonu správ národních parků v České republice jednotlivě v letech 2004 – 2010. V každém roce jsou organizace hodnoceny z hlediska osmi ukazatelů, kterými jsou počet hektarů na jednoho zaměstnance, průměrná mzda, úroveň vzdělání, průměrné náklady na jednoho pracovníka, dotace z Evropské Unie, míra soběstačnosti, spolupráce se subjekty a počet získaných certifikátů nebo diplomů. Správy národních parků jsou ohodnoceny od jednoho do čtyř bodů z hlediska každého ukazatele. Jedna znamená nejlépe a čtyři nejhůře. Z toho vyplývá, že ta organizace, která získala nejmenší počet bodů, na tom je nejlépe, a ta organizace, která získala nejvíce bodů, je na tom nejhůře. Tabulka 3.14 Celkové zhodnocení kvality výkonu správ národních parků v ČR v letech 2004 – 2010. KRNAP Body
NP a CHKO Šumava
NP České Švýcarsko
NP Podyjí
Pořadí
Body
Pořadí
Body
Pořadí
Body
Pořadí
2004
10
1
16
4
12
2-3
12
2–3
2005
12
2
15
4
13
3
10
1
2006
14
3
17
4
8
1
11
2
2007
14
3
15
4
11
2
10
1
2008
13
3
15
4
11
1-2
11
1–2
2009
13
3
14
4
11
1
12
2
2010
21
3
22,5
4
16
1
20,5
2
CELKEM 97 bodů Zdroj: vlastní zpracování.
114,5 bodů
82 bodů
86,5 bodů
První místo obsadila Správa Národního parku České Švýcarsko. Sice se z hlediska pořadí dělí o první příčku se Správou Národního parku Podyjí, v tomto případě jsem přihlédla k získaným bodům a z tohoto pohledu je Správa NP České Švýcarsko jasně na prvním místě. Zhoršené pořadí v roce 2004 a 2005 je způsobeno nízkou mírou soběstačnosti v těchto letech. Druhé místo obsadila Správa NP Podyjí. Jejími slabými stránkami jsou nízká míra soběstačnosti, počet hektarů na jednoho zaměstnance, dotace poskytnuté Evropskou Unií a spolupráce se subjekty. Třetí příčku obsadila Správa KRNAP. V roce 2004 obsadila první místo z důvodu dobrého umístění z hlediska počtu hektarů na jednoho zaměstnance, jako tomu je v každém roce, dále uspěla v rámci průměrných nákladů na jednoho zaměstnance a měla vysokou míru soběstačnosti. Tyto faktory ovlivnily také lepší umístění v roce 2005. Správa NP a CHKO Šumava se jasně umístila na posledním místě. Tabulka 3.15 zobrazuje celkové zhodnocení měření kvality výkonu správ národních parků v České republice za sledované období 2004 – 2010. Správy národních parků v České republice jsem hodnotila z hlediska osmi ukazatelů, a to z hlediska počtu hektarů na jednoho zaměstnance, průměrné mzdy, úrovně vzdělání, průměrných nákladů na jednoho zaměstnance, dotací z Evropské Unie, z hlediska míry soběstačnosti jednotlivých správ národních parků v České republice, v rámci spolupráce se subjekty a z hlediska počtu získaných certifikátů a diplomů. 97
Tabulka 3.15 Celkové zhodnocení měření kvality výkonu správ národních parků v ČR. KRNAP
NP a CHKO Šumava
NP České Švýcarsko
NP Podyjí
Body
Body
Body
Body
Počet ha na jednoho zaměstnance
10
28
11
21
Průměrná mzda
27
22
12
9
Úroveň vzdělání
28
19
16
7
Průměrné náklady na zaměstnance
12
28
17
13
Dotace EU
2
3
1
4
Míra soběstačnosti
14
10
20
26
Spolupráce se subjekty
3
2
1
4
Získané certifikáty a diplomy
1
2,5
4
2,5
CELKEM BODY
97
114,5
82
86,5
3
4
1
2
POŘADÍ Zdroj: vlastní zpracování.
Z hlediska sledovaných ukazatelů je na tom nejlépe Správa Národního parku České Švýcarsko, která se umístila na prvním místě. Správa NP České Švýcarsko nejlépe využívá dotací z fondů Evropské Unie, velmi dobře se stará o své zaměstnance a spolupracuje s ostatními subjekty. Jediné, co bych ji vytkla je prudké navýšení těžby dřeva v posledních třech letech sledovaného období a malý počet získaných certifikátů nebo diplomů. Hned za Správou NP České Švýcarsko, na druhém místě, se umístila Správa Národního parku Podyjí. Její silnou stránkou jsou zaměstnanci. Podle mého názoru je spokojenost zaměstnanců velmi důležitým faktorem v rámci hodnocení kvality výkonu. Zaměstnanci Správy NP Podyjí mají nejvyšší průměrnou mzdu a také Správa NP Podyjí zaměstnává nejvíce pracovníků s vysokoškolským titulem. Její slabou stránkou jsou dotace získané z fondů Evropské Unie, v tomto směru výrazně zaostává za ostatními správami národních parků v České republice. Proto by se měla na tuto oblasti v budoucnu více zaměřit. Nejhůře na tom je také v oblasti tržeb z prodeje vlastních prostředků, tedy i s tím souvisejícím ukazatelem míry soběstačnost. To však Správa NP Podyjí nemůže výrazně ovlivnit, jelikož se na jejím území nachází tři čtvrtiny bezzásahového území a posláním národního parku není zisk, ale ochrana přírody. Poslední slabou stránkou Správy NP Podyjí je spolupráce se subjekty. Spolupráce je velmi důležitá a díky ní mohou národní parky realizovat svůj výzkum, projekty, propagaci nebo provádět zlepšení turistické infrastruktury. Na třetím místě se umístila Správa Krkonošského národního parku. Správa KRNAP výborně pracuje s dotacemi z Evropské Unie. Z hlediska získaných certifikátů a diplomů je na tom Správa KRNAP také nejlépe, to dokazuje, o jak významné území v rámci ochrany přírody jde. Nejslabším místem jsou pro Správu KRNAP zaměstnanci, proto bych doporučila mírné navýšení pracovníků s vysokoškolským vzděláním a také zvýšení průměrné mzdy zaměstnanců Správy KRNAP. Zaměstnanci jsou důležitým nástrojem organizace a jejich spokojenost a pracovitost silně ovlivňuje kvalitu výkonu organizace. Z hlediska ukazatelů týkajících se zaměstnanců výrazně zaostává za ostatními správami národních parků v České republice. Na posledním místě se s velkým odstupem umístila Správa NP a CHKO Šumava. V tomto případě se mi zdá, že se Správa NP a CHKO Šumava hodně soustředí na své výnosy, to také vyplývá z ukazatele míry soběstačnosti, v rámci kterého se umístila na prvním místě. V porovnání s rozlohou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava zaměstnává Správa NP a CHKO Šumava velmi málo zaměstnanců oproti ostatním národním parkům v České republice. Možná by bylo dobré zvýšit počet svých zaměstnanců a hlavně těch s odborným vzděláním a s vysokoškolským titulem, už jen z toho důvodu, že se Správa NP a CHKO setkává s mnoha problémy, které musí řešit. Jedná se o problémy s kůrovcem nebo také tak důležitý zákon, který by se týkal přímo Národního parku Šumava, který by možná pomohl vyřešit řadu problémů, s kterými se Správa NP a 98
CHKO Šumava potýká. Současný návrh zákona bohužel nesplňuje předpoklady, které by měl. Pokud tento zákon poslanci schválí, oslabí se ochrana přírody Národního parku Šumava. Sice dojde ke krátkodobému zvýšení turistického ruchu a místní ekonomiky, dlouhodobě však dojde k úplnému opaku. Světový svaz ochrany přírody upozorňuje Českou republiku, že přijetím návrhu zákona, který by zredukoval plochu ponechanou přírodě na 22 % a cílový stav na pouhých 35 %, nemůže být Šumava nazývána národním parkem v rámci mezinárodních kritérií. Vyřazení Šumavy ze seznamu mezinárodně uznávaných národních parků by mělo obrovské důsledky nejen pro ztrátu prestiže, ale i v rámci snížení zájmu zahraničních návštěvníků i pro ekonomiku regionu. Podle bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy se v současné době Národní park Šumava potýká s poklesem návštěvnosti, zatímco v ostatních národních parcích v České republice návštěvnost roste. Například loni nechali turisté za pobyty a veškeré spojené služby v turistickém regionu Šumava 4,9 miliardy korun, v roce 2006 to ale bylo o 1,8 miliardy více, uvedl bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma. Podle něj návštěvnost Šumavy klesá, zatímco v jiných národních parcích spíše roste. Jednou z příčin podle něj může být kromě obecné ekonomické krize právě i zjitřená situace na Šumavě - spory obcí, ekologů a správců parku. Ředitel správy parku Jan Stráský se domnívá, že je nejvyšší čas na zpracování sociologické studie, která by definovala příčiny úbytku turistů.88 Kompetence krajů a obcí v oblasti životního prostředí versus správa Obce z ochranného pásma nebo přímo z oblasti, které leží přímo na území národních parků v České republice, mají nejvíce sporů se správami národních parků v České republice zejména v oblasti stavebních povolení a investičních činností, které se obcím výrazně prodražují. Při stavbě domu v ochranném pásmu je stavební úřad povinen vydat územní rozhodnutí nebo stavební povolení pouze za podmínky, že žadatel nejprve splní podmínky národního parku. Tyto podmínky, díky kterým musí žadatel splnit veškeré požadavky, prodraží celou stavbu, aniž by správy národních parků v České republice nesly alespoň část nákladů. Pokud žadatel neuposlechne a nedodrží dané požadavky, hrozí mu pokuta. V rámci tohoto problém je nutné, aby obce utvořily spolky, díky kterým budou prezentovat své návrhy, připomínky a problémy společně. V tomto případě je možné také poskytnout obcím skupinu nezávislých architektů, kteří budou moci mluvit do podoby staveb v ochranném pásmu a nebude záležet pouze na názoru a rozhodnutí zaměstnanců správ národních parků v České republice, který je závazný. Tento způsob se osvědčil například v případě obcí na území Národního parku Podyjí. Dalším možným řešením je finanční výpomoc, kterou by správy národních parků České republiky poskytly obcím nebo žadatelů o stavební povolení v ochranném pásmu nebo případné dorovnání rozdílu v ceně, který vznikne v případě stavby v ochranném pásmu. Z těchto důvodů klesá počet obyvatel v těchto oblastech nebo dochází k chátrání staveb, na jejichž opravu nemají majitelé dostatek finančních prostředků z důvodu zvýšených nákladů na jejich rekonstrukci. Dalším problémem je získávání dotací z Evropských fondů. V tomto případě jsou obce znevýhodněny a nedosahují na tyto dotace. V roce 2010 Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo speciální dotační program pro obce v národních parcích a vláda schválila realizaci plánu krajinného integrovaného rozvoje, díky kterému budou bodově zvýhodněny projekty obcí podávané do operačních programů deseti procenty. Posledním problémem, kterým se budu zabývat, je vlastnictví lesů, na jejichž území obce leží. Některé obce se snaží dostat tato území do své správy a hospodařit s nimi. S tímto řešením bych souhlasila se správami národních parků v České republice a nechala lesy v jejich vlastnictví, jelikož může dojít k rozdělení území národního parku, což by zajisté nebylo přínosné pro celkovou ochranu jeho území. Obce získávají od správ národních parků v České republice finanční vypořádání, které jim kompenzuje ztrátu, kterou by mohly utrpět.
88
PEŠKOVÁ, Lada. Šumavě chybí zákon o parku a klesá jí návštěvnost ze dne 7. 3. 2012. Ekolist.cz. [online]. © 2012 [cit. 2012-04-11]. ISSN 1802-9019. Dostupný z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sumave-chybi-zakon-o-parku-a-klesa-jinavstevnost?sel_ids=1&ids[x5cfe8ea3a53b9f83c9168d21590b2f57]=1#disc.
99
ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce bylo analyzovat výkon veřejné správy s ohledem na kvalitu tohoto výkonu a dále pak srovnání z hlediska organizační struktury, hospodaření a metod využívaných k řízení kvality ve správách národních parků v České republice. Pro lepší představu jsem nejprve rozebrala hospodaření jednotlivých správ národních parků v České republice. Díky srovnání příspěvku na činnost, výnosům, nákladů, výsledku hospodaření, investiční činnosti a informacím o zaměstnancích jsem mohla vytvořit ukazatele, které hodnotí kvalitu výkonu správ národních parků v České republice. Také jsem zhodnotila správy národních parků České republiky z hlediska celkového institucionálního nastavení, organizační struktury, spolupráce a z hlediska získaných certifikátů a diplomů. Stanovené předpoklady Ústavy České republiky v čl. 79 odst. 1, tedy že správy národního parku musí být zřízeny formou zákona a zákonem musí být splněna jejich působnost, splňuje pouze Správa Národního parku České Švýcarsko, která je zřízena zákonem č. 161/1991 Sb. Totéž nemůžeme tvrdit o ostatních národních parcích v České republice, které byly zřízeny nařízením vlády před účinností zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Právní postavení národních parků zřízených před 1. 6. 1992 se tak neřeší komplexně a jednoznačně. Problematika a legislativní nejednotnost celkového institucionálního nastavení národních parků v České republice, může být vyřešena sjednocením legislativního rámce národních parků v České republice. Řešení problému spočívá v tom, že by byl každý národní park zřízen svým vlastním zákonem, podle kterého by se řídil, jako tomu je u Správy Národního parku České Švýcarsko. Správy národních parků v České republice jsem hodnotila z hlediska osmi ukazatelů, kterými jsou počet hektarů, které připadají na jednoho zaměstnance, průměrná mzda, úroveň vzdělání zaměstnanců, průměrné náklady na jednoho zaměstnance, míra soběstačnosti, dotace z fondů Evropské Unie, počet spolupracujících subjektů a získané certifikáty a diplomy. Pro hodnocení jsem zvolila systém přidělení bodů k ukazatelům v jednotlivých letech. Organizace mohly získat od jednoho do čtyř bodů. Jeden bod znamenal nejlepší umístění a čtyři body nejhorší umístění. Na konci jsem všechny body sečetla a ta organizace, která získala nejméně bodů, se umístila nejlépe. Naopak ta organizace, která získala nejvíce bodů, na tom byla z hlediska hodnocení kvality výkonu nejhůře. Výhodou zvoleného postupu je snadné seřazení správ národních parků v České republice podle jednotlivých ukazatelů za sledované období 2004 – 2010. Můžeme sledovat postavení správ jak v jednotlivých letech, tak i celkově. Díky zvolenému postupu můžeme zjistit, v čem organizace vynikají a v čem naopak zaostávají za ostatními organizacemi. Pokud zjistíme nedostatky, je možné navrhnout způsob řešení těchto problémů. Zvolená metoda hodnocení kvality výkonu organizace se pojí také s riziky. Nedostatkem zvoleného způsobu hodnocení je to, že každý ukazatel má jinou váhu a je jinak důležitý. To může v konečném důsledku mírně zkreslit dosažené výsledky. Například ukazatel míry soběstačnosti není zcela závislý na výsledcích, které dosáhnou správy národních parků, ale na složení území národního parku. Celkové výnosy jsou totiž z většiny tvořeny tržbami z prodeje dřevní hmoty. Pokud je území národního parku tvořeno z větší části bezzásahovým územím, není v kompetenci organizace zvyšovat těžbu na svém území a tím pádem zvyšovat své výnosy. Správa národního parku může vydat nařízení o těžbě na svém území, v tomto případě jde však proti svému poslání, kterým je v první řadě ochrana přírody a krajiny. To by si měly všechny správy národních parků v České republice uvědomit. V tomto případě bych kladla největší důraz na ukazatele zabývající se zaměstnanci správ národních parků v České republice. Důležitým ukazatelem měření a hodnocení kvality výkonu správ národních parků v České republice je počet získaných certifikátů a diplomů. Tento ukazatel sleduje, to jak jsou území národních parků důležitá a vzácná z hlediska ochrany přírody a krajiny a z hlediska národního dědictví. Nejvíce ocenění získala Správa Krkonošského národního parku. V roce 1992 byla zařazena do světové sítě biosférických rezervací UNESCO, 100
v roce 2004 získala certifikát přeshraniční spolupráce od organizace EUROPARC a posledním oceněním je certifikát FSC získaný v roce 2009, který potvrzuje ekologické hospodaření v lesích Krkonošského národního parku. Správa KRNAP je jediným držitelem tohoto certifikátu v České republice. Druhé a třetí místo obsadily Správy NP a CHKO Šumava a NP Podyjí. Stejně jako Krkonoše byla biosférická rezervace Šumava zařazena roku 1990 do mezinárodního programu UNESCO. V roce 2009 získala certifikát přeshraniční spolupráce od evropské organizace EUROPARC. Od roku 2008 se snaží získat prestižní diplom Rady Evropy, bohužel však bezúspěšně. Společně s NP a CHKO Šumava obsadila druhou a třetí příčku Správa Národního parku Podyjí. Ta získala v roce 2000 prestižní diplom Rady Evropy a v roce 2007 získala certifikát přeshraniční spolupráce vydávaný evropskou organizací EUROPARC. Na posledním místě se ocitla Správa Národního parku České Švýcarsko, která získala v roce 2009 titul prestižní evropská destinace EDEN, tedy European Destination of Excellence. Tento titul říká, že České Švýcarsko dokáže nejlépe rozvíjet cestovní ruch v podmínkách chráněné přírodní oblasti. Toto je jedna z mála oblastí, ve které se Správa NP České Švýcarsko umístila na posledním místě, proto bych ji doporučila více se zaměřit například na spolupráci se sousedním národním parkem České Švýcarsko a pokusit se získat certifikát přeshraniční spolupráce, který uděluje evropská organizace EUROPARC, a tím následovat ostatní národní parky v České republice, kteří již tento certifikát vlastní. Z hlediska sledovaných ukazatelů je na tom nejlépe Správa Národního parku České Švýcarsko, která se umístila na prvním místě. Nejlépe umí Správa Národního parku České Švýcarsko využít dotací z fondů Evropské Unie. V rámci tohoto ukazatele výrazně převyšuje ostatní správy národních parků v České republice. Všechny projekty jsou realizované v Operačním programu životní prostředí. Správě národního parku České Švýcarsko bych doporučila se zaměřit ještě na projekty v Operačním programu přeshraniční spolupráce. Další silnou stránkou organizace je spolupráce s ostatními subjekty. V tomto ohledu se umístila Správa NP České Švýcarsko jasně na prvním místě. Správa Národního parku České Švýcarsko se velmi dobře stará o své zaměstnance, což je výbornou vizitkou organizace. Bohužel má tato organizace také slabé stránky. V první řadě jde o počet získaných certifikátů a diplomů. Z hlediska tohoto ukazatele silně zaostává za ostatním národními parky České republiky. Jako jediný národní park v České republice nevlastní certifikát přeshraniční spolupráce evropské organizace EUROPARC. K získání tohoto certifikátu by ji mohly zajisté pomoci společné projekty podané v Operačním programu přeshraniční spolupráce. Další věc, kterou bych tomuto národnímu parku vytkla, je prudké navýšení těžby dřeva v posledních třech letech sledovaného období 2004 – 2010. Sice jde o těžbu, která je zapříčiněna přeměnou současného hospodářského lesa na jeho původní podobu, ale zásahy na území první zóny jsou velmi diskutovaným tématem a je třeba tyto zásahy důsledně promyslet a především je probrat a vysvětlit veřejnosti, aby nedocházelo k pochybnostem z jejich pohledu. Těsně za Správou NP České Švýcarsko, na druhém místě, se umístila Správa Národního parku Podyjí. Její silnou stránkou jsou zaměstnanci. Podle mého názoru je spokojenost zaměstnanců velmi důležitým faktorem v rámci celkového hodnocení kvality výkonu organizace. Zaměstnanci Správy národního parku Podyjí mají nejvyšší průměrnou mzdu a také Správa Národního parku Podyjí zaměstnává nejvíce pracovníků s vysokoškolským titulem. Dále bych vyzdvihla její vyrovnané hospodaření v jednotlivých letech. Její velmi slabou stránkou jsou získané dotace z fondů Evropské Unie, v tomto směru výrazně zaostává za ostatními správami národních parků v České republice. Proto bych doporučila Správě Národního parku Podyjí se do budoucna na tuto oblast více zaměřit. Dále by se měla také zaměřit na spolupráci se soukromými subjekty, od kterých může získat finanční prostředky na různé projekty. V tomto směru je Správa NP Podyjí výrazně závislá na příspěvku od zřizovatele. Nejhůře na tom je organizace v rámci ukazatele míry soběstačnosti. Tento ukazatel však Správa NP Podyjí nemůže výrazně ovlivnit, jelikož se na jejím území nachází tři čtvrtiny bezzásahového území a posláním národního parku není zisk, ale ochrana přírody. Na třetím místě se umístila Správa Krkonošského národního parku. Správa KRNAP výborně pracuje s dotacemi z fondů Evropské Unie. O kvalitě výkonu organizace svědčí také certifikáty a diplomy, které získala. Správa 101
KRNAP vlastní nejvíce certifikátů a diplomů, což potvrzuje důležitost jejího území z hlediska ochrany přírody a krajiny. Nejslabším místem jsou pro Správu KRNAP její zaměstnanci, proto bych doporučila, aby se organizace více zaměřila na vzdělávání svých zaměstnanců a podporovala pracovníky v získávání vysokoškolských titulů. Dále bych doporučila Správě KRNAP navýšení průměrné mzdy zaměstnanců. Z hlediska tohoto ukazatele výrazně zaostává za ostatními správami národních parků v České republice. Závěrem bych chtěla říci, že ve sledovaném období 2004 - 2010 Správa Krkonošského národního parku hospodařila velmi vyrovnaně. V rámci výnosů a nákladů nedocházelo k výrazným výkyvům, což je důkazem dobrého vedení organizace. Na posledním místě se s velkým odstupem umístila Správa NP a CHKO Šumava. Toto umístění je způsobeno zajisté problémy, které organizace v posledních letech řeší. V tomto případě se mi zdá, že se Správa NP a CHKO Šumava hodně soustředí na své výnosy, to také vyplývá z ukazatele míry soběstačnosti, v rámci kterého se umístila na prvním místě. Správa NP a CHKO Šumava výborně využívá dotací z fondů Evropské Unie, také vyniká v oblasti spolupráce s ostatními subjekty. V porovnání s rozlohou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava zaměstnává Správa NP a CHKO Šumava velmi málo zaměstnanců v porovnání s ostatními národními parky v České republice. Možná by bylo dobré zvýšit počet svých zaměstnanců a hlavně těch s odborným vzděláním a s vysokoškolským titulem, už jen z toho důvodu, že se Správa NP a CHKO setkává s mnoha problémy, které musí řešit. Jedná se o problémy s kůrovcem, nebo také tak důležitý zákon, který by se týkal přímo Národního parku Šumava. Zákon by napomohl vyřešit řadu problémů, se kterými se Správa NP a CHKO Šumava potýká. Současný návrh zákona bohužel nesplňuje požadované předpoklady. Pokud tento zákon poslanci schválí, oslabí se ochrana přírody Národního parku Šumava. Sice dojde ke krátkodobému zvýšení turistického ruchu a místní ekonomiky, dlouhodobě však dojde k úplnému opaku. Světový svaz ochrany přírody upozorňuje Českou republiku, že přijetím návrhu zákona, který by zredukoval plochu ponechanou přírodě na 22 % a cílový stav na pouhých 35 %, nemůže být Šumava nazývána národním parkem v rámci mezinárodních kritérií. Vyřazení Šumavy ze seznamu mezinárodně uznávaných národních parků by mělo obrovské důsledky nejen pro ztrátu prestiže, ale i v rámci snížení zájmu zahraničních návštěvníků i pro ekonomiku regionu. Už v současné době se podle bývalého guvernéra ČNB Zděňka Tůmy Národní park Šumava potýká s poklesem návštěvnosti, zatímco v ostatních národních parcích v České republice návštěvnost roste. Jednou z příčin kromě obecné ekonomické krize může být současná situace na Šumavě, tedy spory ekologů, obcí a správců parku. Pokud zhodnotím kompetence obcí na územích národních parků v České republice, musím říci, že v některých případech jejich negativní přístup ke správám národních parků je opodstatněný. Jejich náklady jsou podstatně vyšší nejen v oblasti stavebnictví. Aby byly názory a připomínky obcí vyslyšeny, je nutné, aby utvořily svazky obcí, prostřednictvím kterých by tlumočily své návrhy a připomínky. Je však také nutné, aby jim správy národních parků v České republice pomáhaly i z hlediska finančního, jelikož většina rozhodnutí, které obce učiní, musí být nejprve schváleno správami národních parků v České republice. Závěrem bych chtěla říci, že hlavním posláním národních parků je ochrana přírody a krajiny. To by si měli uvědomit všechny osoby a organizace, které figurují v této oblasti a neupřednostňovat zájmy osobní nad zájmy, které jsou nezbytné pro ochranu přírody a krajiny a snažit se co nejvíce chránit nejcennější části území, kterými Česká republika disponuje.
102
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] BOROVIČKOVÁ, H. HAVELKOVÁ, S. Nástroje ochrany přírody a krajiny. Praha: Planeta. Ministerstvo životního prostředí. 8/2005. 40 s. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/9BE7ACE92CCC839FC125708B001BB0F6/$file/planeta8_web.pdf. [2] FANTA, J., KŘENOVÁ, Z., Management lesů v českých národních parcích. Vimperk. Správa NP a CHKO Šumava. 2009. 190 s. [online]. © 2008 – 2012. [cit. 2012-04-08]. Dostupný z: http://www.mzp.cz/cz/news_100125_management%20lesu. [3] FRIEDMAN, M. A Guide to Developing and Using Performance Measures in Results-based Budgeting. © 2005 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.financeproject.org/. [4] GALVASOVÁ, I. a kol. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vydání. Brno: Georgetown, 2007. 140 s. ISBN 80-251-20-9. [5] HENDRYCH, D. a kol. Správní právo. Obecná část. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. 837 s. ISBN 80-7179-470-8. [6] HRABALOVÁ, S., KLÍMOVÁ, V., NUNVÁŘOVÁ, S. Metody a nástroje řízení ve veřejné správě. 1. Vydání. Brno: Ekonomicko-správní fakulta. 2005. 130 s. ISBN 80-210-3679-6. [7] JIRÁSKOVÁ, V., PELCOVÁ, N., PEŠKOVÁ, J., PURKRÁBEK, M. Základy společenských věd II. Díl. Péče o obec. 1. vydání. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. 851 s. ISBN 80-86861-29-5. [8] KADEČKA, S. RIGEL, F. Výkon státní správy – kompetence, odpovědnost. Brno: Masarykova univerzita v Brně. 2009. 19 s. [online]. © 2010 [cit. 2012-01-18]. Dostupné z: http:// www.mvcr.cz/odk2/soubor/vykon-statni-spravy-kompetence-pdf.aspx. [9]
KAŇA, P. Základy veřejné správy. Ostrava: Montantex, 2004. 302 s. ISBN 80-7225-139-2.
[10] KARLÖF, B. Benchmarking - jak napodobit úspěšné: ukazatel cesty k dokonalosti v kvalitě a produktivitě. 1. Vydání. Praha: Victoria Publishing, 1995. 135 s. ISBN 80-8586-523-8. [11]
MARKOVÁ, H. Finance obcí, měst a krajů. 1. vydání. Praha: Orac, 2000. 190 s. ISBN 8086199231.
[12] MELAVILLE, A. A Guide to Selecting Results and Indicators: Implementing Results-based Budgeting. The Finance Project, 1997. © 2005 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.financeproject.org/. [13] NENADÁL, J., PLURA, J., HUTYRA, M., PETŘÍKOVÁ, R. Základy managementu jakosti. 1. vydání. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. 2005. 142 s. ISBN 80-2480-969-9. [14] NUNVÁŘOVÁ, S. Veřejná politika a územní správa a samospráva. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko-správní fakulta. 2006. 131 s. ISBN 80-210-3958-2. [15] PEKOVÁ J., PILNÝ J., JETMAR M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha: ASPI. 3. Přepracované vydání. 2008. 712 s. ISBN 80-735-7052-1. [16] POMAHAČ, R., VIDLÁKOVÁ, O. Veřejná správa. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. 278 s. ISBN 80-7179-748-0. [17] RUBIN, S. I., BLAND, R. L. Budgeting a guide for local governments. Washington: ICMA, 1997. 241 s. ISBN 0873261518.
103
[18] SLINTÁKOVÁ, B. Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace. Státní fondy. Praha: Vysoká škola ekonomická. 2007. 24 s. [online]. © 2000 - 2012 [cit. 2012-01-19]. Dostupné z: http://kvf.vse.cz/storage/1167949457_sb_organizacni_slozky_statu.pdf. [19] STRECKOVÁ, Y., MALÝ, I. a kol. Veřejná ekonomie pro školu a praxi. 1. vydání. Brno: Computer Press, 1998. 197s. ISBN 80-7226-112-6. [20] STRECKOVÁ, Y. a kol. Faktory efektivnosti fungování veřejného sektoru a obecné poznatky o vlivu řízení veřejného sektoru na rozvoj regionů. 1. Vydání. Brno: Masarykova univerzita. 2005. 242 s. ISBN 80-2103623-0. [21] ŠKARABELOVÁ, S. Nestátní neziskový sektor, veřejná správa a rozvoj regionů. In Faktory efektivnosti fungování veřejného sektoru a obecné poznatky o vlivu řízení veřejného sektoru na rozvoj regionů. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita. 2005. od s. 179-199, 21 s. ISBN 80-210-3623-0. [22] ZEITHAML, Valarie A., PARASURAMAN, A., BERRY, Leonard L. Qualitätsservice. Frankfurt: Campus, 1992. 240 s. ISBN 3593344645.
Internetové zdroje [23] Český statistický úřad. Definice pojmů-Využívání ICT v organizacích veřejné správy. Czso.cz [online]. © 2012 [cit. 2012-01-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/definice_pojmu_vyuzivani_ict_v_organizacich_verejne_spravy. [24] Zákon č. 219/2000 Sb. ze dne 27. června 2000 o majetku České republiky. [online]. © 2012 [cit. 201202-05]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_10486.html. [25] Zákon č. 218/2000 Sb. ze dne 27. června 2000 o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). [online]. © 2012 [cit. 2012-02-17]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1155.html. [26] Portál Evropské unie. Životní prostředí. Europa.eu. [online]. © 2012 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: http://europa.eu/pol/env/index_cs.htm. [27] Portál Evropské unie. Obecná ustanovení. Europa.eu. [online]. © 2012 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/environment/general_provisions/index_cs.htm. [28] Portál Evropské unie. Program LIFE +. Europa.eu. [online]. © 2012 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/environment/general_provisions/l28021_cs.htm. [29] Portál Evropské unie. Operativní priority Evropské investiční banky. Europa.eu. [online]. © 2012 [cit. 2012-01 20]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/environment/general_provisions/g24221_cs.htm. [30] Centrum pro otázky životního prostředí. Vyhodnocení plnění Státní politiky ŽP České republiky 2004 – 2010. Univerzita Karlova v Praze. Czp.cuni.cz [online]. © 1992 - 2011 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: www.czp.cuni.cz/Vzdel/sem11/vyhodnoceniSPZP.doc. [31] Zákon č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny. [online]. © 2012 [cit. 2012-01-19]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/legislativa. [32] Zákon č. 114/1992 ze dne 9. února 1992 o ochraně přírody a krajiny. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 201203-12]. Dostupný z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/priroda_krajina/$FILE/OOP-zakon_1141992.pdf. [33] Státní politika životního prostředí ČR 2011 – 2020. Tretiruka.cz. [online]. © 2012 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z: http://www.tretiruka.cz/news/statni-politika-zivotniho-prostredi-cr-2011-2020-co-je-noveho-1/. 104
[34] Zákon č. 1/1993 Sb., ze dne 16. prosince 1992, Ústava České republiky a č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. [online]. © 2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html. [35] Zákon č. 17/1992 Sb., ze dne 5. prosince 1991, o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů. [online]. © 2012 [cit. 2012-02-28]. Dostupné z: http://www.eis.cz/dokumenty/44_5_0_12005-10-29_18-2554.htm. [36] Vyhláška č. 395/1992 Sb., Ministerstva životního prostředí ze dne 11. června 1992. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupný z: http://www.uhul.cz/legislativa/395_92/Vyhlaska_395_1992.pdf. [37] Správa KRNAP. Rada Krkonošského národního parku. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/rada-krnap/. [38] Správa KRNAP. Správa Národního Krkonošského národního parku. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/sprava-np/. [39] Správa KRNAP. Ochrana přírody a péče o Národní park. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/ochrana-prirody-a-pece-o-np/. [40] Správa KRNAP. Spolupracujeme http://www.krnap.cz/spolupracujeme-s-/.
s.
[online].
©
2010
[cit.
2012-03-04].
Dostupný
z:
[41] Správa KRNAP. Evropské projekty. http://www.krnap.cz/evropske-projekty/.
[online].
©
2010
[cit.
2012-03-02].
Dostupný
z:
[42] Správa KRNAP. Výroční zpráva KRNAP za rok 2004. Vrchlabí. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/data/File/rocenky/rocenka_2004.pdf. [43] Správa KRNAP. Výroční zpráva KRNAP za rok 2005. Vrchlabí. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/data/File/rocenky/rocenka_2005.pdf. [44] Správa KRNAP. Výroční zpráva KRNAP za rok 2006. Vrchlabí. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/data/File/rocenky/2006.pdf. [45] Správa KRNAP. Výroční zpráva KRNAP za rok 2007. Vrchlabí. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/data/File/rocenky/2007.pdf [46] Správa KRNAP. Výroční zpráva KRNAP za rok 2008. Vrchlabí. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/data/File/rocenky/2008.pdf. [47] Správa KRNAP. Výroční zpráva KRNAP za rok 2009. Vrchlabí. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/data/File/rocenky/rocenka-2009_03_final.pdf. [48] Správa KRNAP. Výroční zpráva KRNAP za rok 2010. Vrchlabí. [online]. © 2010 [cit. 2012-03-01]. Dostupný z: http://www.krnap.cz/data/File/rocenky/rocenka-2010-final.pdf. [49] Národní park Šumava. Správa NP. Úvodní informace. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1011/sekce/uvodni-informace/. [50] Národní park Šumava. Správa NP. O organizaci. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1005/sekce/o-organizaci/. [51] České noviny. Šumavě chybí zákon o parku a klesá ji návštěvnost. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-13]. ČTK. ISSN: 1213-5003. Dostupný z: http://www.ceskenoviny.cz/regiony/zpravy/sumave-chybi-zakon-o-parkua-klesa-ji-navstevnost/764778. 105
[52] Národní park Šumava. Správa NP. Organizace. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1017/sekce/organizace/. [53] Mladá fronta a.s. Stránský zrušil vědeckou sekci Rady NP Šumava, vědci abdikovali. ČTK. [online]. © 2007 - 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupný z: http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/strasky-zrusil-vedeckou-sekcirady-np-sumava-vedci-abdikovali. [54] Národní park Šumava. Správa NP. Mezinárodní spolupráce. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1026/sekce/mezinarodni-spoluprace/. [55] Národní park Šumava. Správa NP. Spolupracující organizace. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-0321]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1210/sekce/spolupracujici-organizace/. [56] Správa NP a CHKO Šumava. Roční zpráva – příspěvek na činnost v letech 2004 - 2010. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1038/sekce/uredni-deska/. [57] Správa NP a CHKO Šumava. Roční zpráva – výnosy v letech 2004 - 2010. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1038/sekce/uredni-deska/. [58] Správa NP a CHKO Šumava. Roční zpráva – náklady v letech 2004 - 2010. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1038/sekce/uredni-deska/. [59] Správa NP a CHKO Šumava. Roční zpráva – výsledek hospodaření v letech 2004 - 2010. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-03-22]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1038/sekce/uredni-deska/. [60] Správa NP a CHKO Šumava. Roční zpráva – investiční činnost v letech 2004 - 2010. [online]. © 2008 2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/cz/1038/sekce/uredni-deska/. [61] Správa NP a CHKO Šumava. Seznam projektů Správy NP a CHKO Šumava. [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupný z: http://www.npsumava.cz/gallery/15/4713-seznam_projektu_10_2011.pdf. [62] ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/. [63] ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Důvod a způsob založení. [online]. © 2012 [cit. 201203-27]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/sprava-np-ceske-svycarsko. [64] ČR - Správa NP České Švýcarsko. Zřizovací listina. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/sites/default/files/user_files/Sprava_NP/Informace_dle_zakona_106/Zrizovaci_listiny.pdf. [65] ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Působnost útvarů. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/pusobnost-utvaru. [66] ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Rada NP České Švýcarsko. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/rada-np-ceske-svycarsko. [67] ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Ročenky Správy NP České Švýcarsko. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/rocenky-spravy-np-ceske-svycarsko. [68] ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Partneři. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/partneri. [69] ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Ročenky Správy NP České Švýcarsko. [online]. © 2012 [cit. 2012-03-30]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/rocenky-spravy-np-ceske-svycarsko. [70] ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko. Projekty v rámci OPŽP. [online]. © 2012 [cit. 201204-03]. Dostupný z: http://www.npcs.cz/projekty-v-ramci-operacniho-programu-zivotni-prostredi. 106
[71] Správa Národního parku Podyjí. Příroda a péče o území. [online]. © 2007 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z: http://www.nppodyji.cz/pece-o-uzemi?highlightWords=rozloha. [72] Správa Národního parku Podyjí. Právní normy. [online]. © 2007 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z: http://www.nppodyji.cz/pravni-normy. [73] Správa Národního parku Podyjí. Organizační struktura. [online]. © 2007 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z: http://www.nppodyji.cz/organizacni-struktura-spravy-narodniho-parku-podyji. [74] Správa Národního parku Podyjí. Odkazy. [online]. © 2007 [cit. 2012-03-31]. Dostupný z: http://www.nppodyji.cz/odkazy. [75] Ministerstvo financí České republiky. ARISweb. Správa NP Podyjí. [online]. © 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupný z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/aris/iariskap/charakteristika_PO.pl?ico=837971. [76] Ministerstvo financí České republiky. ÚFISweb. Správa NP Podyjí. [online]. © 2012 [cit. 2012-04-03]. Dostupný z: http://wwwinfo.mfcr.cz/cgi-bin/ufis/iufiskap/charakteristika_PO.pl?ico=837971. [77] Správa Národního parku Podyjí. Projekt příroda bez hranic. [online]. © 2007 [cit. 2012-04-04]. Dostupný z: http://www.nppodyji.cz/projekt-priroda-bez-hranic. [78] European Territorial Co-operation Austria – Czech Republic 2007 – 2013. Příklady úspěšných projektů. [online]. © 2012 [cit. 2012-04-04]. Dostupný z: http://www.at-cz.eu/at-cz/downloads/ETC_ATCZ-List-ofbeneficiaries_111215.pdf. [79] VEDRAL, J. Právní postavení národních parků a jejich správ v ČR. Plzeň: Skupina JURISTIC. ISSN 1802-789X. [online]. © od roku 1999 [cit. 2012-04-04]. Dostupný z: http://spravni.juristic.cz/169420/clanek/spravni2.html. [80] FANTA, J., KŘENOVÁ, Z., Management lesů v českých národních parcích. Vimperk. Správa NP a CHKO Šumava. 2009. 190 s. [online]. © 2008 – 2012. [cit. 2012-04-08]. Dostupný z: http://www.mzp.cz/cz/news_100125_management%20lesu. [81] Ministerstvo životního prostředí. Závěr zjišťovacího řízení. [online]. © 2004 [cit. 2012-04-08]. Dostupný z: http://eia.cenia.cz/sea/koncepce/detail.php?id=MZP116K. [82] PEŠKOVÁ, Lada. Šumavě chybí zákon o parku a klesá jí návštěvnost ze dne 7. 3. 2012. Ekolist.cz. [online]. © 2012 [cit. 2012-04-11]. ISSN 1802-9019. Dostupný z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sumave-chybi-zakon-o-parku-a-klesa-jinavstevnost?sel_ids=1&ids[x5cfe8ea3a53b9f83c9168d21590b2f57]=1#disc.
107
SEZNAM GRAFŮ Graf 2.1 Příspěvek na činnost Správy KRNAP od zřizovatele v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ............................ 33 Graf 2.2 Výnosy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v %. ............................................................................... 36 Graf 2.3 Náklady Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v %. .............................................................................. 38 Graf 2.4 Průměrná mzda 2004 – 2010 v tis. Kč. .................................................................................................... 42 Graf 2.5 Počet zaměstnanců v letech 2004 – 2010. ............................................................................................... 42 Graf 2.6 Míra hrazení nákladů vlastními prostředky Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ................. 44 Graf 2.7 Příspěvek na činnost od zřizovatele v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ....................................................... 49 Graf 2.8 Výnosy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v %. ........................................................... 51 Graf 2.9 Náklady Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v %. .......................................................... 53 Graf 2.10 Průměrná mzda 2004 – 2010 v Kč......................................................................................................... 56 Graf 2.11 Počet zaměstnanců 2004 – 2010 ............................................................................................................ 56 Graf 2.12 Míra hrazení nákladů vlastními výnosy v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ............................................... 59 Graf 2.13 Výnosy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 v %........................................................... 64 Graf 2.14 Náklady Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 v %. ........................................................ 65 Graf 2.15 Průměrná mzda 2004 – 2010 v Kč......................................................................................................... 67 Graf 2.16 Počet zaměstnanců v letech 2004 – 2010. ............................................................................................. 67 Graf 2.17 Míra hrazení nákladů z vlastních prostředků v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ....................................... 70 Graf 2.18 Výnosy Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 v %. .......................................................................... 74 Graf 2.19 Náklady Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 v %. ......................................................................... 75 Graf 2.20 Průměrná mzda 2004 – 2010 v Kč......................................................................................................... 76 Graf 2.21 Počet zaměstnanců v letech 2004 – 2010. ............................................................................................. 76 Graf 2.22 Míra hrazení nákladů vlastními prostředky Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010. .......................... 78 Graf 3.1 Příspěvek na činnost v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. ........................................................................ 83 Graf 3.2 Výnosy v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. ............................................................................................. 84 Graf 3.3 Tržby za vlastní výrobky v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. ................................................................. 84 Graf 3.4 Náklady v letech 2004 – 2010 v Kč na km2............................................................................................. 85 Graf 3.5 Výsledek hospodaření v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. ...................................................................... 86 Graf 3.6 Investiční činnost v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. ............................................................................. 87 Graf 3.7 Počet hektarů na jednoho pracovníka v letech 2004 – 2010 v ha. ........................................................... 89 Graf 3.8 Průměrná mzda zaměstnanců v letech 2004 – 2010 v Kč........................................................................ 90 Graf 3.9 Úroveň vzdělání zaměstnanců v letech 2004 – 2010 v %........................................................................ 91 Graf 3.10 Průměrné náklady na zaměstnance v letech 2004 – 2010 v Kč. ............................................................ 92 Graf 3.11 Míra soběstačnosti v letech 2004 – 2010 v %........................................................................................ 94 Graf 3.12 Dotace z fondů Evropské Unie v Kč. .................................................................................................... 95
108
SEZNAM TABULEK Tabulka 1.1 Přehled orgánů státní správy v ČR. .................................................................................................... 16 Tabulka 2.1 Počet členů Rady KRNAP v letech 2004 – 2010. .............................................................................. 31 Tabulka 2.2 Příspěvek na činnost Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. .............................................. 34 Tabulka 2.3 Výnosy Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v tis. Kč.................................................................... 34 Tabulka 2.4 Náklady Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ................................................................. 37 Tabulka 2.5 Výsledek hospodaření Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v tis. Kč............................................. 39 Tabulka 2.6 Investiční činnost Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ................................................... 40 Tabulka 2.7 Vyplacené mzdy zaměstnancům Správy KRNAP v letech 2004 – 2010 v Kč. ................................. 41 Tabulka 2.8 Počet zaměstnanců Správy KRNAP v letech 2004 – 2010. ............................................................... 42 Tabulka 2.9 Úroveň vzdělání zaměstnanců Správy KRNAP v letech 2004 – 2010. ............................................. 43 Tabulka 2.10 Projekty Správy KRNAP podpořené Evropskou Unií v tis. Kč. ...................................................... 43 Tabulka 2.11 Míra hrazení nákladů vlastními prostředky Správy KRNAP v letech 2004 – 2010......................... 44 Tabulka 2.12 Příspěvek na činnost Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ........................ 49 Tabulka 2.13 Výnosy Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ............................................ 50 Tabulka 2.14 Náklady Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ........................................... 52 Tabulka 2.15 Výsledek hospodaření Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ..................... 54 Tabulka 2.16 Investice Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. .......................................... 54 Tabulka 2.17 Vyplacené mzdy zaměstnancům Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010 v Kč. ........... 56 Tabulka 2.18 Počet zaměstnanců Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010.......................................... 57 Tabulka 2.19 Úroveň vzdělání zaměstnanců Správy NP a CHKO Šumava v letech 2004 – 2010. ....................... 57 Tabulka 2.20 Projekty EU Správy NP a CHKO Šumava v tis. Kč. ....................................................................... 58 Tabulka 2.21 Míra hrazení nákladů z vlastních prostředků v letech 2004 – 2010. ................................................ 59 Tabulka 2.22 Členové Rady NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010. ............................................................. 61 Tabulka 2.23 Příspěvek na činnost Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ........................ 63 Tabulka 2.24 Výnosy Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ............................................. 64 Tabulka 2.25 Náklady Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 v tis. Kč............................................. 65 Tabulka 2.26 Investiční činnost Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ............................. 66 Tabulka 2.27 Vyplacené mzdy zaměstnancům Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010 v Kč. .......... 67 Tabulka 2.28 Počet zaměstnanců Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010. ......................................... 68 Tabulka 2.29 Úroveň vzdělání zaměstnanců Správy NP České Švýcarsko v letech 2004 – 2010......................... 68 Tabulka 2.30 Projekty EU Správy NP České Švýcarsko v tis. Kč......................................................................... 69 Tabulka 2.31 Míra hrazení nákladů z vlastních prostředků v letech 2004 – 2010. ................................................ 69 Tabulka 2.32 Příspěvek na činnost Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ......................................... 73 Tabulka 2.33 Výnosy Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 v tis. Kč............................................................... 73 Tabulka 2.34 Náklady Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 v tis. Kč.............................................................. 74 Tabulka 2.35 Hospodářský výsledek Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 v tis. Kč. ...................................... 75 Tabulka 2.36 Vyplacené mzdy zaměstnancům Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010 v Kč. ............................ 76 Tabulka 2.37 Počet zaměstnanců Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010. .......................................................... 77 Tabulka 2.38 Úroveň vzdělání zaměstnanců Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010. ........................................ 77 Tabulka 2.39 Projekty Správy NP Podyjí podporované Evropskou Unií v tis. Kč. ............................................... 78 Tabulka 2.40 Míra hrazení nákladů vlastními prostředky Správy NP Podyjí v letech 2004 – 2010...................... 78 Tabulka 3.1 Příspěvek na činnost v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. .................................................................. 82 Tabulka 3.2 Výnosy v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. ....................................................................................... 83 Tabulka 3.3 Náklady v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. ...................................................................................... 85 109
Tabulka 3.4 Výsledek hospodaření v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. ................................................................ 86 Tabulka 3.5 Investiční činnost v letech 2004 – 2010 v Kč na km2. ....................................................................... 87 Tabulka 3.6 Počet hektarů na jednoho pracovníka v letech 2004 – 2010. ............................................................. 88 Tabulka 3.7 Průměrná mzda zaměstnanců v letech 2004 – 2010 v Kč. ................................................................ 89 Tabulka 3.8 Úroveň vzdělání zaměstnanců v letech 2004 – 2010 v %. ................................................................. 90 Tabulka 3.9 Průměrné náklady na jednoho zaměstnance v letech 2004 – 2010 v Kč............................................ 92 Tabulka 3.10 Míra soběstačnosti v letech 2004 – 2010 v %. ................................................................................. 94 Tabulka 3.11 Dotace z fondů Evropské Unie v Kč. ............................................................................................... 95 Tabulka 3.12 Spolupráce správ národních parků v České republice. .................................................................... 96 Tabulka 3.13 Získané certifikáty a diplomy správ národních parků v České republice. ....................................... 97 Tabulka 3.14 Celkové zhodnocení kvality výkonu správ národních parků v ČR v letech 2004 – 2010. ............... 97 Tabulka 3.15 Celkové zhodnocení měření kvality výkonu správ národních parků v ČR. ..................................... 98
110
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1.1 Dvouliniový systém veřejné správy v ČR. ........................................................................................ 15 Obrázek 1.2 Rozpočtová soustava v ČR. ............................................................................................................... 17
111
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK NP CHKO ČR EU ŽP ESA 95 F1 F P V NPM PPP EUROBATS KPN KRNAP UNESCO EUROPARC INTERREG GIS DPH KCEV IUCN EDEN ČEZ EHP RWE ČNB FSC
Národní park Chráněná krajinná oblast Česká republika Evropská Unie Životní prostředí Metodika Eurostatu Stav peněžních prostředků na počátku roku Stav peněžních prostředků na konci roku Příjmy Výdaje New Public Management Public Private Partnerships Dohoda o ochraně evropských netopýrů Karkonoski Park Narodowy Krkonošský národní park Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu Federace přírodních a národních parků Evropy Iniciativa Evropského společenství – přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce Geografický informační systém Daň z přidané hodnoty Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání Červený seznam ohrožených druhů – International Union for Conservation of Nature European Destination of Excellence České energetické závody Evropský hospodářský prostor Německá energetická společnost Česká národní banka Forest Stewardship Council
112
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Tabulka institucí ochrany životního prostředí Příloha 2 – Schéma Krkonošského národního parku Příloha 3 – Organizační struktura Správy KRNAP v letech 2004 - 2009 Příloha 4 – Organizační struktura Správy KRNAP v roce 2010 Příloha 5 – Schéma Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava Příloha 6 – Organizační struktura Správy NP a CHKO Šumava Příloha 7 – Schéma Národního parku České Švýcarsko Příloha 8 – Organizační struktura Správy NP České Švýcarsko Příloha 9 – Schéma Národního parku Podyjí Příloha 10 – Organizační struktura Správy NP Podyjí
113
Příloha 1 – Tabulka institucí ochrany životního prostředí Vláda České republiky Ministerstvo životního prostředí ČR se sídlem v Praze
Podřízené instituce Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - sekce správy ochrany přírody Česká geologická služba Česká geologická služba - Geofond Česká informační agentura životního prostředí Česká inspekce životního prostředí, ústřední a oblastní Český hydrometeorologický ústav Správa Krkonošského národního parku Správa Národního parku České Švýcarsko Správa Národního parku Podyjí Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava Státní fond životního prostředí Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Správy
ochrany ovzduší
ochrany přírody a krajiny
ochrany ozónové vrstvy Země
ochrany vod
ochrany zemědělského půdního fondu
nakládání s odpady
ochrany před chemickými látkami
ochrany lesa
Odbory krajských a obecních úřadů samosprávy ochrany životního prostředí Celní správa, orgány ochrany veřejného zdraví, finanční úřady Organizace a hnutí ochránců přírody Zdroj: Kaňa, 2007: 312.
Ochrany ovzduší
Příloha 2 – Schéma Krkonošského národního parku
Zdroj: http://www.krnap.cz/.
Příloha 3 – Organizační struktura Správy KRNAP v letech 2004 - 2009.
Zdroj: http://www.krnap.cz/.
Příloha 4 – Organizační struktura Správy KRNAP v roce 2010.
Zdroj: http://www.krnap.cz/.
Příloha 5 – Schéma Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Zdroj: http://www.sumavaregion.cz/.
Příloha 6 – Organizační struktura NP a CHKO Šumava.
Zdroj: http://www.sumavaregion.cz/.
Příloha 7 – Schéma Národního parku České Švýcarsko.
Zdroj: http://jetrichovicko.euweb.cz/mapanpcs.jpg.
Příloha 8 – Organizační struktura Správy Národního parku České Švýcarsko.
Zdroj: http://www.npcs.cz/organizacni-struktura-spravy-np-ceske-svycarsko.
Příloha 9 – Schéma Národního parku Podyjí.
Zdroj: http://www.bikeboy.cz/region/np_podyji/np_podyjimapa.gif
Příloha 10 – Organizační struktura Národního parku Podyjí.
Ředitel •
0.1. Útvar ředitele
•
0.2. Odbor péče o les
•
•
•
o
0.2.1. Oddělení péče o les
o
0.2.2. Oddělení lesní správy a péče o nelesní pozemky
0.3. Odbor ochrany přírody o
0.3.1. Oddělení speciální ochrany přírody a strategického plánování
o
0.3.2. Oddělení obecné ochrany přírody a krajiny a státní správy
0.4. Odbor veřejných vztahů, dokumentace a informatiky o
0.4.1. Oddělení veřejných vztahů, dokumentace a informatiky
o
0.4.2. Oddělení Návštěvnického střediska Správy NP Podyjí v Čížově
o
0.4.3. Oddělení terénní služby
0.5. Odbor ekonomicko - provozní o
0.5.1. Oddělení ekonomické a administrativní
o
0.5.2. Oddělení provozně technické
Zdroj: http://www.nppodyji.cz/organizacni-struktura-spravy-narodniho-parku-podyji.
