Komparace TV pořadů s gastronomickou tématikou a jejich vliv na odbornou a laickou veřejnost

Komparace TV pořadů s gastronomickou tématikou a jejich vliv na odbornou a laickou veřejnost

Diplomová práce

Bc. Kristýna Macháčková

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra Hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Petr Studnička, PhD. Datum odevzdání diplomové práce: 5. 5. 2016 E-mail: [email protected]

Praha 2016

Master´s Dissertation

Comparison of gastronomic themed TV programs and their impact on the professional and general public

Bc. Kristýna Macháčková

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality

Major: Hotel and Spa Management Thesis advisor: Ing. Petr Studnička, PhD. Date of Submission: 5. 5. 2016 E-mail: [email protected]

Prague 2016

P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma Komparace TV pořadů s gastronomickou tématikou a jejich vliv na laickou a odbornou veřejnost zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

…………………………………. Kristýna Macháčková V Praze dne 5. 5. 2016

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala především svému vedoucímu diplomové práce Ing. Petrovi Studničkovi, PhD, za odborné vedení práce a konzultace, které mi poskytl během její tvorby. Dále mé poděkování patří všem, kteří se podíleli na výzkumu k diplomové práci a dali si tu práci a vyplnili dotazník a také šéfkuchaři Michaelovi Simonovi, za poskytnutí odborného názoru na toto téma. Největší dík patří mé rodině a přátelům, kteří mě během celého mého studia na vysoké škole podporovali.

Abstrakt MACHÁČKOVÁ, Kristýna. Komparace TV pořadů s gastronomickou tématikou a jejich vliv na odbornou a laickou veřejnost. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. Cílem mé diplomové práce je zjistit dotazníkovým šetřením povědomost o TV pořadech s gastronomickou tématikou, četnost a pravidelnost jejich sledování a jejich vliv na diváky. Dále zjistit vliv na odbornou veřejnost pomocí řízeného rozhovoru s profesionálem z oboru gastronomie a na základě zjištěných dat z obou šetření vyvodit závěry a navrhnout nový pořad s gastronomickou tématikou. Diplomová práce je rozdělena na teoretickometodologickou, analytickou a návrhovou část. V první části vysvětluji pojem gastronomie a její vývoj v toku času, dále popisuji problematiku tvorby a překladu jídelního lístku. Následně seznamuji se začátky televizního vysílání u nás, a jak vznikaly první TV pořady o vaření v Americe. Poslední kapitolou teoretické části je reklama. V analytické části se nachází charakteristika vybraných TV pořadů s gastronomickou tématikou a osobností gastronomie, následuje jejich komparace dle hodnocení ČSFD, zkoumání závislosti pomocí výpočtu korelačního koeficientu, dotazníkové šetření a řízený rozhovor. V návrhové části představuji návrh na nový TV pořad.

Klíčová slova Gastronomie, jídelní lístek, televizní vysílání, televize, TV pořady.

Abstract MACHÁČKOVÁ, Kristýna. Comparison of gastronomic themed TV programs and their impact on the professional and general public. [Master´s thesis] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2016. The aim of my master´s thesis is to find out by using questionnaires the awareness of TV programs with gastronomic theme, frequency and regularity of their monitoring and their impact on the audience. Next, to determine the impact on the professional public through guided interview with professional in the field of gastronomy and based on the data from both surveys to draw conclusions and propose a new program with a gastronomic theme. The thesis is divided into theoretical-methodological, analytical and design part. The first section explains the concept of gastronomy and its development in the course of time, then describes the problems of creating and translating the menu. Then I acquainted with the beginnings of television broadcasting in our country, and how were the first TV cooking shows formed in America. The last chapter of the theoretical part is about advertising. The analytical part is characteristic of selected TV programs with gastronomic themes and personalities of gastronomy, followed by their comparison according to the evaluation of CSFD, depending investigation by calculating the correlation coefficient, the questionnaire and the interview. In the design section I present proposals for a new TV show.

Key words Gastronomy, menu, telecast, television, TV shows.

Obsah Úvod..................................................................................................................................... 12 1 Teoreticko-metodologická část ......................................................................................... 15 1.1 Gastronomie ............................................................................................................... 15 1.1.1 Historie gastronomie ........................................................................................... 16 1.1.2 Vývoj gastronomie .............................................................................................. 17 1.2 Jídelní lístek ............................................................................................................... 19 1.2.1 Historie jídelního lístku ....................................................................................... 19 1.2.2 Jídelní lístek dnes ................................................................................................ 21 1.2.3 Problematika překladu jídelního lístku do jazykových mutací ........................... 21 1.3 Dějiny českých médií 20. století – televizní vysílání ................................................. 24 1.3.1 Filmové zpravodajství a televize ......................................................................... 24 1.3.2 Vývoj televizního vysílání ................................................................................... 24 1.3.3 Normalizace (1969 – 1989) – Televize ............................................................... 28 1.3.4 Rozpad informačního monopolu jako počátek transformace médií (po roce 1989)............................................................................................................... 29 1.4 Rané období televizních kuchařských programů ....................................................... 29 1.4.1 Pořady raného období .......................................................................................... 30 1.4.2 Julie Child průkopnicí moderní etapy ................................................................. 31 1.5 Reklama...................................................................................................................... 31 1.5.1 Definice reklamy ................................................................................................. 32 1.5.2 Psychologie reklamy ........................................................................................... 32 1.5.3 Hranice reklamy .................................................................................................. 33 1.5.4 Psychologie reklamy a televize ........................................................................... 34 1.5.5 Etika v reklamě .................................................................................................... 34 1.5.6 Regulace a autoregulace ...................................................................................... 35 1.5.7 Neetická reklama ................................................................................................. 37

2 Analytická část .................................................................................................................. 38 2.1 Osobnosti a TV pořady s gastronomickou tématikou ................................................ 38 2.2 Komparace vybraných pořadů dle hodnocení ČSFD ................................................. 49 2.2.1 Československá filmová databáze ....................................................................... 49 2.2.2 Závislost počtu hodnocení a počtu fanoušků....................................................... 52 2.2.3 Závislost počtu hodnocení a počtu fanoušků bez outliers ................................... 53 2.3 Dotazníkové šetření .................................................................................................... 54 2.3.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................... 55 2.3.2 Shrnutí výsledků dotazníku ................................................................................. 68 2.4 Řízený rozhovor ......................................................................................................... 72 3 Návrhová část ................................................................................................................... 75 3.1 TV pořad – „Fenomén gastronomie“ ......................................................................... 75 3.2 Náměty na reportáže .................................................................................................. 76 3.3 Návrhy loga ................................................................................................................ 81 Závěr .................................................................................................................................... 82 Literatura .............................................................................................................................. 86 Přílohy.................................................................................................................................. 88

Seznam ilustrací Obrázek č. 1: Chyby v překladu jídelního lístku Obrázek č. 2: Návrhy loga pro pořad „Fenomén gastronomie“

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Fyzické a právnické osoby v pohostinství ..................................................... 18 Tabulka č. 2: Průzkum o povědomí etiky reklamy .............................................................. 37 Tabulka č. 3: Sledovanost Ano, šéfe! .................................................................................. 40 Tabulka č. 4: Tabulka sledovanosti FTV Prima .................................................................. 41 Tabulka č. 5: ČSFD v číslech .............................................................................................. 50 Tabulka č. 6: Vybrané TV pořady dle hledisek ČSFD (k 30. 4. 2016) .............................. 50 Tabulka č. 7: Tabulka četnosti odpovědí ke grafu 9 ............................................................ 58 Tabulka č. 8: Tabulka četnosti odpovědí ke grafu 10 .......................................................... 59

Seznam grafů Graf č. 1: Počet přijímaných stanic v ČR v roce 2013 ........................................................ 26 Graf č. 2: Hodnocení TV pořadů dle ČSFD ........................................................................ 51 Graf č. 3: Závislost počtu hodnocení a počtu fanoušků ....................................................... 52 Graf č. 4: Závislost počtu fanoušků a počtu hodnocení bez outliers ................................... 53 Graf č. 5: Sledujete pořady s gastronomickou tématikou? .................................................. 55 Graf č. 6: Jaké z následujících pořadů spojené s gastronomií znáte? .................................. 55 Graf č. 7: Jak často sledujete tyto pořady? .......................................................................... 56 Graf č. 8: Prostřednictvím čeho pořady o vaření sledujete? ................................................ 57 Graf č. 9: Ohodnoťte tyto pořady na škále od 1 – 4 z následujících hledisek. (4- nejlepší, 1 – nejhorší) ..................................................................................................... 58

Graf č. 10: O čem jsou podle vás současné pořady s gastronomickou tématikou? (4 – nejvýstižnější, 1 – nejméně výstižné) ........................................................................... 59 Graf č. 11: Vaříte někdy podle těchto pořadů? .................................................................... 60 Graf č. 12: Jsou pro vás zajímavější pořady, kde dochází k hádkám a vyhroceným situacím? .............................................................................................................................. 60 Graf č. 13: Mluvíte někdy se známými o těchto pořadech, sdělujete si dojmy, recepty, či řešíte jejich dění?................................................................................................ 61 Graf č. 14: Toužíte se setkat s některou známou osobností z oboru gastronomie? ............. 62 Graf č. 15: Označte 3 osobnosti gastronomie, které mají na českého diváka největší vliv. ............................................................................................................. 63 Graf č. 16: Chtěli byste se zúčastnit některé ze soutěží o vaření? ....................................... 64 Graf č. 17: Dokupujete v souvislosti s těmito pořady i knížky (o vaření, s recepty, o pořadu)? ............................................................................................................................ 64 Graf č. 18: Jak vnímáte reklamu vysílanou během těchto pořadů? ..................................... 65 Graf č. 19: Máte pocit, že na vás mají tyto reklamy vliv či s vámi manipulují? ................. 66 Graf č. 20: Kolik je vám let?................................................................................................ 67 Graf č. 21: Jaké je vaše pohlaví? ......................................................................................... 67

Seznam zkratek ČsRo - Československý rozhlas ČST - Československá televize ÚV KSČ - Ústřední výbor Komunistické strany Československa StB - Státní bezpečnost OIRT - Organisation Internationale De La Radio Et Television ORTF - Office de Radiodiffusion Télévision Française NDR - Německá demokratická republika SNB - Sbor národní bezpečnosti JZD - Jednotné zemědělské družstvo ÖRF - Österreichischer Rundfunk NTV - Nezávislá televize CET 21 - Century 21 AMA - Americké marketingové asociace AIDA - attention, interest, desire, action SLB - stay, look, buy ČSFD - Československá filmová databáze IVLP - International Visitor Leadership Program

Úvod Když přišel čas vybírání tématu diplomové práce, bylo mi jasné, že chci téma, které se týká gastronomie. Jelikož jsem studovala již na střední škole hotelnictví a turismus, mám k tomuto tématu velmi blízko. Jsem jedna z těch, kteří mají rádi jídlo, a gastronomie je zajímá ve všech ohledech. Gastronomie je odvětví, téma, pojem, které se neustále rozvíjí a je velice atraktivní, ať už jako studijní či pracovní obor nebo jen jako volnočasová aktivita. Televizní pořady s gastronomickou tématikou jsou její nedílnou součástí. Patří sem pořady o vaření, soutěže a mnoho dalších. Na trhu televizního vysílání je těchto tematických pořadů mnoho. Některé z nich jsou kvalitnější, atraktivnější, smysluplnější, některé jsou naopak pouhou výplní televizního vysílání či špatným pokusem o gastronomický pořad. Osobně některé z těchto pořadů sleduji a vím, jak na tyto pořady reaguji, jak se u nich rozčiluji a co si z nich odnáším a naopak co se mi od nich vůbec nedostává, tudíž mě zajímalo, jaký vliv mají tyto televizní pořady o vaření na diváky a jaký na ně mají názor. Toto téma mě zaujalo jako první a bojovala jsem o něj ještě s jednou svou kolegyní, a když mi přišlo potvrzení od vedoucího práce, zajásala jsem. Cílem práce je zmapovat vliv TV pořadů s gastronomickou tématikou na laickou a odbornou veřejnost. Dílčím cílem je zjistit dotazníkovým šetřením povědomost o TV pořadech s gastronomickou tématikou, četnost a pravidelnost jejich sledování a jejich vliv na diváky. Dále zjistit vliv na odbornou veřejnost pomocí řízeného rozhovoru s profesionálem z oboru gastronomie a na základě zjištěných dat z obou šetření vyvodit závěry a navrhnout nový pořad s gastronomickou tématikou. Součástí diplomové práce je stanovení dvou hypotéz, které budou na konci práce po zjištění dat potvrzeny nebo vyvráceny. 

Hypotéza 1: Zdeněk Pohlreich je pro diváky nejvlivnější osobností gastronomie.



Hypotéza 2: TV pořady s gastronomickou tématikou mají vliv na laickou i odbornou veřejnost.

Diplomová práce je rozdělena na teoreticko-metodologickou, analytickou a návrhovou část. V teoreticko-metodologické části se zprvu zabývám pojmem gastronomie, její definicí a vývojem. V některých TV pořadech s gastronomickou tématikou je důležitým tématem správně vytvořený jídelní lístek, který je nedílnou součástí každého restauračního zařízení, proto se v další kapitole zabývám právě jídelním lístkem, jeho historií, vhodným

12

zpracováním a problematikou překladu do jazykových mutací. Jelikož je téma diplomové práce především o televizních pořadech, další kapitola se věnuje historii televizního vysílání na našem území. Jsou zde uvedeny důležité milníky, kterými TV vysílání prošlo, dále osobnosti, které se o utváření dějin vysíláni zasloužili, a i ti, kteří tomu bránili. Dále je v práci popsán vznik prvních TV kuchařských pořadů v Americe a důležité osobnosti, které stály u jejich vzniku. Posledním tématem teoreticko-metodologické části je reklama, která ke sledování TV pořadů nepochybně patří. V práci je vymezena definice reklamy, dále seznamuji s pojmy jako je psychologie reklamy, neetická reklama a popisuji, jaké jsou hranice reklamy. Analytická část mé diplomové práce je rozdělena do několika kapitol. Nejprve seznamuji s vybranými TV pořady s gastronomickou tématikou, je zde uvedena stručná charakteristika vybraných pořadů a osobností gastronomie. V další části analytické části je uvedena komparace těchto pořadů dle hodnocení Československé filmové databáze. Je zde mimo jiné i zkoumána závislost dvou proměnných, výpočet korelačního koeficientu a bodový graf proložený spojnicí trendu. Další důležitou částí analytické části je dotazníkové šetření, které tvoří významnou část práce. Výsledky šetření jsou vyobrazeny pomocí grafů a doplněny komentářem. Hlas odborné veřejnosti zastoupí profesionál z oboru, se kterým je proveden řízený rozhovor na téma vliv TV pořadů. Poslední, návrhová část je nejpodstatnější a nejdůležitější částí práce. Je zde předložen návrh na nový pořad věnovaný gastronomii, spolu s náměty pořadu, uvedením skladby pořadu a návrhem loga. Literární rešerše obsahuje internetové a literární zdroje, ze kterých jsem čerpala během zpracovávání mé diplomové práce, charakterizující její hlavní obsah a téma. Nejdůležitějšími knižními zdroji pro mě byla kniha „Gastronomie v toku času“, kde Dagmar Lánská popisuje problematiku jídelního lístku jako klíče k úspěchu restaurace a dále problematiku jejich překladu do cizích jazyků, a Libor Pavera s Donnou Dvorak v této knize popisují pojmy regulace a autoregulace v oblasti reklamy a vysvětlují termín neetická reklama. Mezi další významné literární zdroje patří kniha „Dějiny českých médií 20. století“, ve které Jakub Končelík seznamuje s historií a vznikem televizního vysílání na našem území. Dalším významným literárním zdrojem byla kniha „Psychologie reklamy“, kde se Jitka Vysekalová spolu s Růženou Komárkovou zabývají psychologií reklamy. Mezi významné internetové zdroje patří především portál www.csfd.cz, neboli Československá filmová

13

databáze, díky které jsem mohla provést komparaci TV pořadů s gastronomickou tématikou na základě jejich hodnocení od uživatelů a provést výpočet závislosti. Dalšími internetovými zdroji byly například portály České televize www.ceskatelevize.cz a televizní stanice Primy www.iprima.cz,

které

mi

poskytly

charakteristiku

k

vysílaným

TV

pořadům

s gastronomickou tématikou. Důležitým internetovým zdrojem bylo mimo jiné i www.mediaguru.cz, což je webová stránka, kde se dají sehnat různé statistiky, a zde jsem právě sehnala několik zajímavých statistik o sledovanosti TV pořadů o vaření. Mezi významné zahraniční zdroje jsem zařadila například www.floujournal.org, na kterém jsou popsány klasické příklady raného období televizních kuchařských programů a jejich významné osobnosti. Jelikož jsem do osobností gastronomie zahrnula i zahraniční osobnosti, využila jsem tedy k jejich charakteristice také zahraniční zdroje, jako www.jamieoliver.com či www.gordonramsay.com.

14

1 Teoreticko-metodologická část Teoreticko-metodologická část se zprvu zabývá gastronomií, včetně definice gastronomie jako takové, její historií a jejím vývojem v průběhu času. K prezentaci gastronomie v restauracích patří neodmyslitelně jídelní lístek a jeho tvorba a vývoj jsou zde popsány, spolu se zajímavostmi a nepřesnostmi jazykových mutací. Další kapitola se zabývá dějinami českých médií 20. století. Jsou zde rozebrána jednotlivá období, která jsou pro vývoj televizního vysílání velice významná. V další kapitole je popsáno rané období televizních kuchařských programů a osobnosti, které stály u zrodu těchto pořadů. Poslední kapitola teoreticko-metodologické části popisuje reklamu a psychologii reklamy. V souvislosti s TV pořady je zde vysvětlen i pojem neetická reklama a jaké jsou hranice reklamy.

1.1 Gastronomie „Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu, kdo jsi.“ - Jean-Anthelme Brillat-Savarin Gastronomie je oborem, který studuje vztah kultury a potravy v určitém historickém období. Výraz vznikl spojením dvou řeckých slov gastros, neboli žaludek a nomos, což znamená znalost či pravidlo. V užším slova smyslu jde o kuchařské a kulinářské umění, tj. jde o vztah mezi přípravou jídel, servírováním a konzumací. Tak jako každé umění má i gastronomie své dějiny a tvůrčí vizionáře otevírající budoucnost. Gastronomie má svůj svět tvůrců a znalců a i zde musí mistrovské dílo uspokojit všech pět lidských smyslů. Příprava pokrmů a nápojů, servírování i konzumace mají svá pravidla a měřitelné hodnoty kvality a respektují místní zvyklosti. Práce kuchařů a cukrářů je uměleckým řemeslem a někdy i čistým uměním. Stejně tak dovednosti číšníků při zakládání tabule a servírování. [1]

15

1.1.1 Historie gastronomie Historie gastronomie se dělí do tří významných období, a každé z nich je v následující podkapitole stručně charakterizováno. Jsou jimi: Starověk Nejstarší dochované záznamy pocházejí z Palestiny a Babylónu, kde bylo povinností poskytovat pohostinství zdarma. V Egyptě došlo ke vzniku prvních zábavních středisek; již v této době byly známy 4 druhy piva a 2 druhy vína. V Řecku došlo v důsledku rozvoje obchodu také k rozvoji cestovního ruchu, což vedlo ke vzniku nového typu pohostinských domů. V této době vznikaly také první herny a došlo také k prvním omezením hostinské činnosti (např. stanovení zavírací doby, používání odměrek, apod.). K markantnímu rozmachu cestovního ruchu i kvality poskytovaných hostinských služeb došlo za nadvlády Říma. V hostinských domech se začaly objevovat také bazény a koupelny, při servisu jídel a nápojů se začalo používat sklo a porcelán, v té době nechyběly již ani nože a lžíce, používaly se dokonce i ubrousky a párátka vyráběná z husích brk. V této době bylo již známo na 80 různých značek vína, objevilo se dokonce víno aromatické, dochucované medem a bylinkami. Středověk Většina venkovských hostinců, které v této době existovaly, měla velmi prosté zařízení, neboť šlo většinou pouze o jednu velkou místnost, kde se vařilo, jedlo i spalo. Naopak městské hostince byly větší a tím pádem i honosnější, přičemž se dokonce dělily na panské, střední a zájezdní. Hostinská činnost zde byla již částečně regulována a to např. povinností platit daně, dodržovat pořádek a zavírací dobu či dodržovat správnost měr, vah i cen, apod. Teprve v 15. století se začaly používat ubrusy, od 17. století se také setkáváme s příbory. Poměrně vysoká úroveň pohostinství byla zaznamenána ve šlechtických sídlech, kde také vznikala určitá pravidla stolničení a stolování. Dochází ke vzniku základních způsobů obsluhy: - anglický způsob obsluhy se vyznačoval krájením masa u stolu hosta (= dranžírování). Tento způsob se později rozšířil i do lepších hostinců. Vznikla dokonce první literatura o dranžírování. Tento způsob se stal základem pro dnešní vyšší formu složité obsluhy.

16

- francouzský způsob obsluhy byl charakteristický tím, že kuchaři maso úhledně nakrájeli, složili ho do původního tvaru a bohatě ozdobili. Číšníci pak mísy s jídlem u stolu nabízeli hostům. Tento způsob se stal základem pro dnešní banketní způsob obsluhy. - ruský způsob obsluhy je známý pro svoji jednoduchost. Jednotlivé chody byly v několika druzích pokrmů připraveny v kuchyni a obsluhující je pouze zakládali na tabule k volnému výběru. Tento způsob je základem pro dnes používaný systém „table d’ hotel“ (rautový systém).

Novověk Novověk se vyznačuje rychlým rozvojem průmyslu a také cestovního ruchu včetně zámořského. Nové potřeby hostů daly podnět ke vzniku nových typů středisek jako např. kavárny, cukrárny, bary, vinárny, aj. Velký rozmach zaznamenalo pohostinství v dopravních prostředcích. Pohostinství a hotelnictví se postupně řadí mezi významné obory ve všech vyspělých státech.

1.1.2 Vývoj gastronomie Tradice českého pohostinství začala formálně v roce 1918 rozdělením Rakouska - Uherska. České pohostinství patřilo a stále patří mezi nejvyspělejší na světe, i když v každém období bylo hodně příležitostí ke zlepšení. Období po první světové válce znamenalo rychlý rozvoj soukromého podnikání. Praha se stala velmi významným středoevropským městem, česká národní kuchyně a dobré pivo slavily mezinárodní úspěchy. Čilý společenský život kvetl nejen v kavárnách, ale i hospodách, hospůdkách a výletních restauracích, hojně navštěvované byly také noční bary, varieté a kabarety. Pracovní podmínky pro kuchaře, číšníky i ostatní zaměstnance v pohostinství nebyly lehké, mnoho našich odborníků odcházelo za prací do zahraničí, někteří nastálo, jiní sezónně. Při této příležitosti je nutné podotknout, že podobný osud potkává naše kuchaře a číšníky z různých důvodů i v současnosti. Významné místo v českém pohostinství zaujalo ihned po získání samostatnosti lázeňství. V Čechách a na Moravě byly vedle starých lázeňských objektů vybudovány nové, sloužící také ke společenským a zábavním účelům. Lázeňská města jako Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Poděbrady a Luhačovice se staly významnými mezinárodními centry s vysokou úrovní komplexní péče o hosty. Druhá světová válka 17

a následné zásadní politické i hospodářské změny znamenaly pro naše pohostinství dlouhodobou krizi. S výjimkou let 1945 až 1948 patřilo pohostinství mezi uměle a plánovitě tlumené obory. Likvidace soukromého podnikání a řízení státem vedly v prvních letech socialismu k velkému omezení počtu provozoven. Relativním kladem socialistického zřízení byly poměrně nízké ceny. Ty však měly za následek neúměrné zvýšení poptávky po všech druzích našich služeb, a to mělo spolu s nízkými platy zaměstnanců rozhodující vliv na následnou, dlouhodobou a těžko řešitelnou krizi v celém oboru. Organizace socialistického pohostinství prošla řadou změn. Pohostinství bylo v posledním období organizačně rozděleno do několika gigantických celků, z nichž nejvýznamnější byly Interhotely se sítí velkých provozoven pro zahraniční hosty, Restaurace a jídelny, mající své provozovny ve městech a družstevní podnik Jednota, do jehož sféry patřilo pohostinství na venkově. Úroveň služeb jednotlivých zařízení však byla i přes centrální řízení záležitostí iniciativních a obětavých pracovníků oboru. Ti dokázali navzdory všem překážkám politického, technického, ekonomického i administrativního charakteru udržovat alespoň v nově budovaných provozovnách špičkovou úroveň a zachovat tak kousek naděje v srdcích odborníků a kultivovaných hostů na návrat k tradičnímu českému pohostinství. K udržení úrovně českého pohostinství přispívalo do jisté míry také odborné školství a různé odborné soutěže mladých i dospělých pracovníků. Naše účast na mezinárodních akcích znamenala zpravidla úspěch, stejně tak jako světoznámá výstava Gastroprag. Bohužel špičkové výkony vybraných pracovníků při různých nárazových akcích nemohly zakrýt postupný úpadek celého oboru. [2] Pro doplnění současného stavu je zde uvedena tabulka, která mapuje vývoj počtu aktivních podniků a počet zaměstnaných osob v pohostinství v průběhu několika let. Tabulka č. 1: Fyzické a právnické osoby v pohostinství Ukazatel Počet aktivních podniků Počet zaměstnaných osob celkem ve fyzických osobách

Měřicí jednotka 2008 osoby

Rok 2009

2010

2011

2012

2013

48 294 50 918 51 405 51 329 51 537 50 221 130 852

139 509

134 688

Zdroj: vlastní zpracování, ČSÚ, 2016

18

134 221

134 467

128 216

1.2 Jídelní lístek „K úrovni služeb neodmyslitelně patří nejen vše, co nabízíme, ale také jak nabízíme. Jídelní lístek má sloužit především k dobré informovanosti hosta o nabídce příslušného gastronomického zařízení, je také vizitkou, a již letmý první pohled na jídelní lístek může hosta nalákat nebo naopak odradit. Cílem restauratéra je bezpochyby spokojený host, který si vybere jídlo ze srozumitelného a lákavě znějícího jídelního lístku.“ (Lánská, 2012, s. 200)

1.2.1 Historie jídelního lístku Jídelní lístek jako takový má dlouhou historii a prodělal v toku času nesčetné změny, než se konečně ustálila jistá pravidla jeho tvorby. Kdy a jak vznikl první jídelní lístek, je též otázkou k diskuzi. Zpravidla se uvádí, že jídelní lístky v pojetí jak ho známe, vznikly ve Francii koncem 18. století, což lze prokázat. Nicméně při studiu historie jídelních lístků je třeba si uvědomit, že se většina badatelů soustřeďuje hlavně na evropský prostor, na tzv. západní svět, a nebere v potaz východní kultury, kde existují ještě starší a sofistikovanější gastronomie, než evropské, a které přispěly význačnou měrou k naší civilizaci. Jde hlavně o země Dálného východu a především Čínu. Nicméně již na začátku 15. století se začaly ve Francii objevovat tzv. écriteau (tabule, vývěska), což byly v zásadě dlouhé potravinové seznamy, které se používaly k přípravě jídel. Ale tyto seznamy ještě nebyly určeny hostům, neboli strávníkům, ale kuchařům a především jejich pomocníkům, kteří měli za úkol vytvořit z daných potravin konečné jídlo. Ještě před těmito soupisy existovaly ve Francii, Španělsku i v dalších zemích Evropy podobné seznamy, nicméně šlo především o tzv. nákupní a výdejové seznamy, které sloužily spíše pro tehdejší účetní než pro kuchaře. V literatuře se uvádí, že celosvětově nejstarší jídelní lístek byl sepsán již v roce 1571. Jakýsi zámožný Baulde Cuvillon překvapil své návštěvníky při svatební hostině u příležitosti vdavek jeho dcery seznamem jídel, která byla napsána ozdobným písmem na archu papíru. Tato událost neušla pozornosti autorům nejslavnějšího gastronomického slovníku Evropy Larousse Gastronomique.

19

Na prvním českém bále 5. února 1840, vzbudila pozornost novinka. Byl to česky psaný jídelní lístek, kterému se tehdy říkalo „potravní lístek“. Spolu s tanečním pořádkem si ho mnozí odnášeli domů jako vlasteneckou vzpomínku. Na konci večera číšníci lístek i prodávali. Nejstarší pražský jídelní lístek se objevil v roce 1857. Bylo to v restauraci Matyáše Přibíka v Jindřišské ulici. Tento jídelní lístek nabízel hostům 28 vařených jídel, 14 druhů pečení, 6 druhů zvěřiny, 6 druhů ryb aj. Je uložen v Muzeu hlavního města Prahy. Tomuto unikátu však k dokonalosti jídelního lístku, tak jak ho známe dnes, ještě leccos scházelo. Jídelní lístek, tak jak ho známe dnes, vznikl tedy koncem 18. století a začátku 19. století. V Evropě se první jídelní lístky objevily v restauracích Palais Royal v Paříži, který se postupně stal gastronomickým centrem města. Tehdejší jídelní lístky však neměly ještě formu opravdových psaných či tištěných listů. Byly to velké plakáty umístěné u vchodu do restaurací (nalézáme jistou obdobu dnešních vývěsných tabulí s denní nabídkou gastronomických zařízení). Zachovaly se dva exempláře těchto plakátů neboli jídelních lístků. Mezi nejstarší, které existují, patří jeden, který pochází z restaurace Rocher de Cancale a druhý z Hotel de Americains. Obě tato zařízení byla průkopníky ve své době, a proto brzy vynalezla novou formu, jak představit nabídku hostům: zrodil se individuální jídelní lístek, který se předkládal hostovi u stolu. Tyto individuální jídelní lístky se brzy staly módou. Od jejich vzniku lze pozorovat snahu o umělecké ztvárnění této formy nabídky jídel, takže mnozí umělci oné doby (např. Tolouse Lautrec) jídelní lístky malovali (někdy za dobrou večeři). Tento záměr pojednat jídelní lístky jako malé umělecké dílo přetrval desetiletí a i v dnešní době se projevuje ve snaze o co nejoriginálnější grafické ztvárnění jídelního lístku. Grafická úprava není sice tak důležitá jako obsah jídelního lístku, ale měla by být v souladu s charakterem podniku a hlavně s jeho celkovou atmosférou. Lze prokázat, že grafická úprava každého jídelního lístku je – hned po jeho obsahu – nejdůležitějším faktorem jeho efektivnosti. Na rozdíl od historických jídelních lístků minulých století dnes platí – čím méně, tím lépe. Jídelní lístek by proto neměl být přehnaně barevný a zdobný, neboť to působí rušivě. Nicméně jednoduché a jasné barevné fotografie jídel jsou pokládány za nejlepší nástroj jejich marketingu.

20

1.2.2 Jídelní lístek dnes Jídelní lístek byl a je velmi důležitý faktorem při provozování restaurační činnosti a jeho sestavování či tvorba je podle znalců „alfou a omegou“ provozování restaurační činnosti. Stávající jídelní lístky restauračních provozů by měly odpovídat dnešním požadavkům na jídelní lístek jako účinného nástroje marketingu a managementu, s přihlédnutím k moderním poznatkům o správné výživě a k moderním gastronomickým pravidlům, a při použití posledních poznatků logistiky v pohostinském průmyslu. Vzhledem k důležitosti jídelního lístku jak pro provozovatele podniku, tak i pro hosta, je třeba jej obsahově a pojmově ukotvit. Současný jídelní lístek je tedy definován jako: „pomyslná smlouva, dohoda nebo ujednání mezi provozovatelem a hostem, podle které se provozovatel zavazuje dodat hostu v svých provozních prostorách kvalitní jídla a nápoje, případně i služby, v dohodnutém množství, a za smluvené ceny, a to v dohodnuté nebo obecně přijatelné době. Podle této dohody se host zavazuje zaplatit provozovateli za jídla, pití a za služby, které si objednal, smluvenou cenu, a to hotově nebo obecně používanou formou“. S rozvojem nových moderních technologií došlo i k pokusu nahradit klasický „psaný“ jídelní lístek něčím novým, sofistikovaným (nápad byl realizován v několika pařížských restauracích). Namísto klasického jídelního lístku byl hostům předložen iPad, který nabízí díky fotkám a dodatkovým informacím lepší představu o nabízených jídlech a vínech. Dalším argumentem pro zavedení iPadu byla otázka ekologie a ekonomičnost nového řešení. Nicméně řada restaurací se po vyzkoušení iPadu vrátila k tradičním jídelním lístkům, hosty brzo přešlo nadšení a ohromení touto novou technickou vymožeností a znovu požádali o klasický jídelní lístek. Převážila zřejmě tradice, jistý konzervatismus, ale především pro zážitek z prostředí a jídla je zřejmě přirozenější obracet se na člověka, než na obrazovku.

1.2.3 Problematika překladu jídelního lístku do jazykových mutací Zvláštní kapitolu pak tvoří jazykové mutace jídelních lístků v našich restauracích. Některé až notoricky známé a po desetiletí opakované chyby mohou cizince informovat o určitém jídle zcela nesprávně anebo jej doslova znechutit. Jako příklad lze uvést již odnepaměti nesprávně překládanou svíčkovou a morbidní utopence, které cizí návštěvníky našich restaurací vždy znovu upřímně vyděsí. Důležitou otázkou je, proč k tomu dochází. Překlad jídelního lístku má totiž svá specifika a úskalí. Cílem restauratéra je bezpochyby spokojený host, který si vybere jídlo ze srozumitelného a lákavě znějícího jídelního lístku. Obecně platí, 21

že host tuzemský i ten zahraniční, by měl vědět, nebo mít představu, co si objednává. Proto je nutné česká jídla formulovat pro cizince co nejsrozumitelněji, zároveň by si však měla uchovat svůj regionální nádech. Tradice překládat jídelní lístky do cizího jazyka u nás existuje, například v době první republiky si významné restaurace, především hotelové, zakládaly na tom, že měly jídelní lístek i v jazyce francouzském. S francouzskými gastronomickými výrazy se na jídelním lístku můžeme setkat i dnes, ale ne vždy jsou však jazykově v pořádku. Opisováním a ztrátou jazykového povědomí o příslušném francouzském gastronomickém výrazu dochází k jeho chybným interpretacím. Typickým příkladem je francouzský výraz „à la“ (na způsob, podle), jehož správnou verzi s přízvukem prakticky nelze nalézt. V současné době se na jídelních lístcích

objevují i anglické, španělské, německé, případně i ruské názvy různých jídel a technologií. Německy psané jídelní lístky byly a jsou v českých restauracích též zvykové.

Obrázek č. 1: Chyby v překladu jídelního lístku

Zdroj: http://blog.root.cz/petrkrcmar/nalezeno-v-prekladu/

Na obrázku je uveden příklad naprosto nezvládnutého překladu jídelního lístku. V současné době je nejčastější jazykovou mutací angličtina (zcela oprávněně vzhledem k postavení tohoto jazyka jako dorozumívacího prostředku v Evropě i v zámoří), poté němčina (jídelní lístky v německém jazyce mají u nás dlouhou historii a současná německá 22

klientela tvoří významný podíl v příjezdovém cestovním ruchu) a dále ruština. Ve sjednocené Evropě lze i do budoucna předpokládat, že bude kromě jídelního lístku v místní řeči dané země vždy standardem jídelní lístek v anglické jazykové mutaci. V praxi se setkáváme se spoustou překladů jídelních lístků, které byly dělány na slovo vzatými znalci daného jazyka, kteří ale bohužel o technikách psaní jídelních lístků neměli vůbec žádné zkušenosti, a o odborných výrazech nemluvě, takže výsledek byl stejný, neboli že tento jídelní lístek cizince buď zmátl, pobavil anebo dokonce odradil. Díky špatnému překladu jídelního lístku může docházet ke komickým situacím, ale někdy i ke škodám v tom smyslu, že host na základě buď špatného, či někdy i doslovného překladu jídla k němu spíše dostane odpor, než aby ho toto jídlo upoutalo. Dagrmar Lánská ve svém článku tvrdí, že předpokladem pro dobrý překlad jídelního lístku do cizojazyčné mutace je kvalitní, srozumitelný, a věcně správný český jídelní lístek. V překladech českých jídelních lístků také vynikne absurdní potřeba českých restauratérů dávat pokrmům rádoby honosně znějící jména. Cizinec jistě neocení, a už vůbec nepochopí, překlady jako Zapékaný vějíř, kuřecí prsíčka Angelika nebo třeba Shakespearovo tajemství. Český jídelní lístek plný různých zdrobnělin, legrácek, „selských bašt“, „měšců“, „šlehů“, „tajemství“ a jiných podobných podivností „kreativních“ českých restauratérů nelze do cizího jazyka přeložit, pokud má být překlad pro zahraničního hosta srozumitelný, informativní a lákající ke konzumaci. Zajímavé je, že tento styl rádoby „vtipných“ názvů pokrmů není v zahraničí běžný. Obecně platí, že ze špatného výchozího českého textu (zde jídelního lístku) nelze očekávat kvalitní a především hostu srozumitelný překlad. Dalším problémem při vytváření srozumitelné a přitažlivé jazykové mutace jsou překlady výrazů „minutka“ a „hotovka“. Na tzv. minutku čeká host někdy i půl hodiny a „hotové“ má být každé jídlo, které je hostovi předkládáno. Opět jde o specifikum českých jídelních lístků, které nelze přeložit bez rizika naprostého nepochopení ze strany zahraničního hosta. Častým jevem je také „počeštění“ či chybný opis gastronomických názvů, pocházejících z cizích jazyků. Téměř všichni jsme strávníci, ale ne všichni hosté jsou nutně sofistikovanými gurmány, takže výrazy jako Stroganov/Stroganoff, quiche, shish-kebab, casulet, ragoût, raclette, Cordon Bleu, atd. (většinou špatně napsané), by si zasloužily stručný popis. Některé klasické názvy byly jídlům dány na počest známých osobností, jiné měly souvislost s tvůrcem, jiné napovídají o místě původu pokrmu, některé se vztahují k některé historické události a velká většina naznačuje nějaká surovina, nebo jaký způsob 23

byl k přípravě jídla použit. Proto u některých pokrmů by měl být uveden krátkých popis použitých surovin a způsob jejich úpravy. (Lánská, 2012, s. 200 – 205)

1.3 Dějiny českých médií 20. století – televizní vysílání Tato kapitola líčí, jak u nás začínalo televizní vysílání a jsou zde popsána jednotlivá významná období, ve kterých se televize formovala. Jsou zde uvedeny významné milníky a osobnosti, které se zasloužili o první zpravodajství a seriály a také jsou zde popsány problémy, se kterými se musela televize potýkat, jako byla třeba cenzura.

1.3.1 Filmové zpravodajství a televize Prvním elektronickým médiem masové komunikace byl rozhlas. Objevil se na počátku 20. let 20. století. Vedle rozhlasu se objevil také film a začalo se pracovat na vývoji televize, který však nepřesáhl experimentální rovinu. V českých zemích experimentoval s filmovou tvorbou Jan Kříženecký již na konci 19. století. Před první světovou válkou se u nás však film ještě společensky a kulturně neprosadil. Dostupnou podívanou se stal teprve ve 20. letech. V prvním desetiletí existence naší republiky pocházely zpravodajské filmy převážně z ciziny, domácí produkce se prosadila jen obtížně. Dominanci zahraničních filmových týdeníků navíc posílil nástup zvukového filmu. Přesto v letech 1930-1937 existoval relativně úspěšný Československý filmový týdeník.

1.3.2 Vývoj televizního vysílání V této podkapitole jsou popsány důležité milníky, ve kterých se televizní vysílání vyvíjelo a jak se formovalo. Protektorát Čechy a Morava (1939-1945) - Film a filmové zpravodajství V protektorátu Čechy a Morava vyvinuli nacisté značné úsilí k ekonomickému ovládnutí filmu. Domácí filmové ateliéry byly postupně konfiskovány. Barrandov byl zabrán již brzy

24

po okupaci a poté byly konfiskovány i filmové ateliéry v Hostivaři a Radlicích. České filmy vyráběly dvě společnosti, Lucenafilm a Nationalfilm. Filmové týdeníky byly přebírány z Německa, jejich obsah byl hlavně válečný. Mezi českým obyvatelstvem protektorátu byly velmi nepopulární. Zvláště zkraje války české obecenstvo reagovalo v anonymitě setmělých sálů kin spontánním projevem odporu. České hrané filmy měly většinou oddechovou náplň, jejich cílem bylo odvádět pozornost českého člověka od tíživé reality.

Zakladatelské období (1948-1967) - ve znamení cenzury Pravidelné zkušební vysílání zahájila v Čechách televize 1. května 1953, moravské vysílání z Ostravy-Hošťálkovic v roce 1955. Zpočátku vysílala jen některé dny v týdnu, od prosince 1958 již vysílala každodenně. Televizní studio vzniklo v Měšťanské besedě v centru Prahy a zůstalo tam až do konce 60. let. Až do roku 1957 byla televize organizační součástí rozhlasu. Zákon č. 18/1964 Sb. přinesl televizi legislativní základy. Po personální čistce z roku 1958 již pracovníky do funkce schvalovaly orgány KSČ. Přesto přinesla polovina 60. let řadu sporů televize s cenzurou. Týkalo se to především sporů nad publicistickými pořady. Větší zájem obyvatel o televizi odstartoval až první přímý sportovní přenos z roku 1955 a podpořilo jej i snížení ceny televizorů. Vybavenost domácností televizí a rozhlasem se však i tak vyrovnala až na konci 60. let.

Ekonomické a technologické podmínky Za pravidelné bylo vysílání vyhlášeno 25. února 1954. Moravské televizní vysílání odstartoval nový televizní vysílač v Ostravě-Hošťálkovicích v roce 1955 a 3. listopadu 1956 začala vysílat Bratislava. Teprve v roce 1958 bylo dokončeno přímé retranslační spojení všech tří studií, což umožnilo vzájemnou výměnu pořadů. Významnou úlohu hrál od počátku dabing, bratislavské dabingové studio bylo zprovozněno v roce 1960, brněnské poté v roce 1962. Československo přejalo v poválečné Evropě běžný systém organizace televizního vysílání, kdy stát jako monopolní poskytovatel vybírá od domácností povinný poplatek za užívání televizního přijímače formou tzv. koncesí. Koncesionářský poplatek byl zaveden od počátku 25

roku 1955 a byl relativně nízký, a tak měla na rozšiřování televizního publika výrazně restriktivní vliv především cena televizních přijímačů. První televizory se prodávaly za 4000 Kč, což představovalo přibližně půlroční plat. Navíc měnová reforma z roku 1953 zbavila obyvatelstvo úspor. První kontakt s televizí tak získávali lidé především kolektivním sledováním. Teprve direktivní snížení ceny přístrojů na 2500 Kč a postupně nashromážděné úspory umožnily masivnější nákup televizorů. Více než milion televizních přístrojů bylo v českých domácnostech v roce 1962, vybavenost domácností televizory a rozhlasovými přijímači se však vyrovnala až na přelomu 60. a 70. let. Nový rozměr do sledování televize přinesl přenosný televizor Tesla Camping, prodávaný od roku 1966. Pro srovnání se současností, je zde uveden graf, který mapuje počet přijímaných stanic v ČR za rok 2013. Graf č. 1: Počet přijímaných stanic v ČR v roce 2013

Zdroj: http://www.parabola.cz/clanky/5031/2-3-domacnosti-naladi-10-az-25-tv-programu/

Organizační struktura V podstatě až do konce 50. let zůstávala televize organizační součástí rozhlasu, který řídilo ministerstvo kultury. Pražské televizní studio však rozhlasu podléhalo jen programově, studiovou a přenosnou techniku mělo v kompetenci ministerstvo spojů. Tuto dvojkolejnost odstranila vláda 29. listopadu 1957 zřízením Československého výboru pro rozhlas a televizi. Ten o dva roky později zanikl a ČST získala veškerou studiovou techniku a stala

26

se stejně tak jako rozhlas samostatnou rozpočtovou organizací podléhající vládě a v ideových i personálních otázkách přímo ÚV KSČ. Polovina 60. let znamenala pro televizi konečně pevné legislativní základy. Zákon č. 18/1964 Sb., o Československé televizi, však zároveň jasně pojmenoval její služebnou funkci: „Televize svou činností založenou na politice KSČ provádí masově politickou a výchovnou práci, podporuje tvůrčí iniciativu lidu a přispívá k dovršení kulturní revoluce.“

Programová skladba, mezinárodní spolupráce V prvních letech byl na obrazovkách k vidění i filmových týdeník, zpravodajství Československá televize zpočátku přebírala z rozhlasu. Nejstarší vlastní zpravodajský pořad Branky, body, vteřiny byl spuštěn na jaře 1956. Televizní noviny vysílala od roku 1958, svůj první seriál Rodina Bláhova, režírovaný Jaroslavem Dudkem, od konce roku 1959. Svůj první přímý přenos ze Štvanického stadionu v Praze z hokejového utkání výběru Prahy proti švédskému IF Leksand odvysílala televize 11. února 1955. Tento přenos konečně odstartoval větší zájem o koupi televizoru a televize se vydala na cestu k masovosti. Postupně přicházely další sportovní přenosy, nejen hokejové a fotbalové, ale například i z cyklistického Závodu míru. V lednu 1956 uskutečnila ČST první přímý přenos ze zahraničí, ze zimních olympijských her, konaných v Itálii. Významnou součástí televizního obsahu se staly také divadelní přenosy. První z nich, Prodanou nevěstu z Národního divadla, odvysílala televize v dubnu 1955. Nejpopulárnějšími pořady byly kvízové Hádej, hádej, hadači, moderované Janem Pixou, seriál Tři chlapi v chalupě a dlouhodobě populární zůstávaly dětské pořady. Na začátku roku 1960 ČST spoluzakládala Intervizi, televizní součást mezinárodní vysílací organizace zemí sovětského bloku OIRT (z francouzského Organisation Internationale de Radiodiffusion et de Télévision). Tuto spolupráci posílilo od května 1963 především přímé televizní spojení Praha-Moskva. Významné kontakty vybudovala televize i v západním světě – v polovině 60. let započala spolupráci například s rakouskou televizí ÖRF a francouzskou ORTF. Na mezinárodním poli slavila mimořádné úspěchy „nová vlna“ československé kinematografie, snímek Obchod na korze Jána Kadára a Elmara Klose získal v roce 1966 cenu americké filmové akademie Oscar, z dalších autorů zaslouží připomenutí například 27

Miloš Forman, Věra Chytilová, Vojtěch Jasný, Jaromil Jireš, Jiří Menzel, Ivan Passer či Evald Schorm.

1.3.3 Normalizace (1969 – 1989) – Televize Díky výrazně rostoucí sledovanosti se z televize za normalizace stalo nejvlivnější médium. Tomu odpovídala pozornost, kterou jí věnovalo nové stranické a státní vedení. Kromě personálních čistek a programových změn znamenala 70. léta i investice do výstavby nového sídla na Kavčích horách, zahájení vysílání druhého programu a posléze i barevné vysílání na obou programech. Jan Zelenka zahájil v televizi razantní změny podle instrukcí ÚV KSČ. Mocenskou dominanci ÚV KSČ v televizi dokládá fakt, že Zelenka coby ústřední ředitel televize byl současně i poslancem Federálního shromáždění a členem ÚV KSČ. Veškerá zpravodajská a publicistická tvorba podléhala přísné stranické kontrole, kádrově byli prověřováni nejen zaměstnanci televize, ale i externí spolupracovníci – tak, aby byla zcela eliminována možnost, že by se ve vysílání objevily „nežádoucí osoby“ či texty. Divácky velmi oblíbené byly i původní televizní seriály. Mnohé z nich se za normalizace staly nástrojem, který měl v divákovi posilovat přesvědčení o výhodách života za socialismu. Hlavní postavy těchto normalizačních seriálu byly konstruovány tak, aby fungovaly jako vzory správného chování a socialistické morálky. Jako výrazný scénárista těchto seriálů se uplatnil Jaroslav Dietl, což je příznačný paradox doby. Dietl totiž na začátku normalizace neprošel probíhajícími stranickými čistkami a musel z televize odejít. Scénáře normalizačních seriálů pak psal na zakázku jako externí spolupracovník nestraník. Mezi úspěšné tvůrce populárních seriálů pro děti lze zařadit například Václava Vorlíčka (Arabela, Létající Čestmír), Jindřicha Poláka (Pan Tau, Návštěvníci, Chobotnice z II. patra) či Ludvíka Rážu (Tajemství proutěného košíku, My z konce světa).

28

1.3.4 Rozpad informačního monopolu jako počátek transformace médií (po roce 1989) Prolomení informačního embarga státem ovládaných médií bylo jedním z hlavních úkolů prvních dnů listopadové revoluce. Zásadní bylo získání přístupu do nejvlivnějších a komunistickou mocí nejstřeženějších médií, a sice rozhlasu a televize. I to se postupně podařilo. V přímém přenosu televize vysílala demonstraci z Letenské pláně 25. listopadu a pět dní na to si občanské fórum zajistilo pravidelný přístup do vysílání nejposlouchanější rozhlasové stanice Hvězda, kde pak redakce Občanského fóra dvakrát denně připravovala zpravodajsko-publicistické pořady. Postupné osvobozování médií z role poslušných služebníků komunistické moci mohlo začít. Počáteční pokusy o rozjezd soukromého televizního vysílání v roce 1991 (Nezávislá televize, NTV) skončily bohužel neúspěchem. První významnější soukromá televizní stanice Premiéra získala licenci pro provozování regionálního televizního vysílání v listopadu 1992, měsíc před rozpadem československé federace. Udělení celoplošné licence CET 21 pro budoucí televizi Nova v únoru 1993 se téměř kryje se vznikem samostatné České republiky a uzavírá počáteční etapu konstituování nového mediálního systému. Rok poté, v únoru 1994, začala Nova vysílat, a to jako první celostátní soukromá televize nejen v České republice, ale v celé postkomunistické východní Evropě. Během následujících 12 měsíců se z ní stal komerčně neúspěšnější mediální počin v České republice s hlubokým vlivem na celou mediální scénu. (Končelík, 2010, s. 64 – 238)

1.4 Rané období televizních kuchařských programů Televizní kuchařské programy jsou stejně staré jako médium samotné. Jak je možné, že tento žánr odolal ostrým loktům Airwave soutěže již více než šedesát let, a to zejména pod vlivem premisy, že ženské programy jsou nudné? Přes vlastní umělost non-biologické povahy daného subjektu televizních kuchařských pořadů, se odpověď na svou další existenci skrývá v přírodních zákonech. Je možné periodizovat vysílané pořady o vaření z hlediska ér, do nichž spadají: rané (1946-1962), střední (1963-1992), nebo moderní (1993- současnost). Následně se zaměříme na některé z hlavních principů biologické teorie evoluce aplikované k žánru programů televizních pořadů o vaření z raného období až do současnosti.

29

V raném období televizního vysílání byla země rychle naplněna místně produkovanými (homemaking) vysílacími pořady s hlavním zastoupením domácích ekonomů a specialistů na výživu. Tyto pořady navazovaly na odkaz rozhlasových tvůrců. Nicméně v moderní době se stala reprodukce ústředním pojetím televizních pořadů. Například Ruth Lockwood, který byl průkopnický producent pořadu „Francouzský šéfkuchař“ (The French Chef), který následně vytvořil pořad „Joyce Chen Cooks“, jež napodoboval Julii Child. Do moderní etapy patří například pořad „Food 911“, kde šéfkuchař Tyler Florence navštěvuje bezmocné ženy v jejich předměstských domech, které nejsou schopny přijít na to, jak udělat pečeni, než se jejich manžel vrátí domů. O téměř deset let později, při stálém vysílání „Food 911“ kuchař Danny Boome spouští pořad „Rescue Chef“, ve kterém šaramantní kuchař navštěvuje domácnosti a pomáhá lidem vařit pro jejich drahé rodiny. Jiné příklady zahrnují křížení Julie Child a Jacques Pepina což má za následek „Julia a Jacques: Vaření doma“; „Iron Chef“, „Iron Chef America“. Následně se zviditelnili šéfkuchařské celebrity jako Emeril Lagasse, Nigella Lawson, Bobby, Jamie Oliver a nejvíce plodný Rachael Ray.

1.4.1 Pořady raného období V raném období byly jednotlivé styly použitých potravin prakticky k nerozeznání pouhým okem. Po celou dobu však během zpracovávání potravin docházelo k působení škodlivých chemikálií, které měly za následek mutaci v některých částech populace. V pořadu „Can Opener Queen“ od Poppy Cannon se objevily předpřipravené krémy, které mohly být základem jakéhokoli pokrmu. Většina programů raného období bylo zrušeno, protože jejich producenti si nebyli vědomi významu osobnosti, jež v pořadu vystupuje a nedostávalo se požadovaných zábavních hodnot. Přežil pouze pořad, který se stal u diváků oblíbený, poněvadž se lidé stávali více náročnými.

Zde navážeme na teorii přirozeného výběru, kde příroda produkuje více

organismů, než je schopno přežít. Tento fakt je ilustrován nejen počtem kuchařských pořadů, které přicházejí a odcházejí, ale i celkově v moderním období. Prudká reprodukce soutěží ve vaření je zaměřena na samém pojetí o přežití nejschopnějších. Zatímco mnoho ze soutěžících soupeří o místo provozovat vlastní restauraci, jiní doufají, že budou moci mít vlastní show o vaření. Vzhledem k tomu, že producenti nemohli podporovat všechny soutěžící, přistoupili k metodě přírodního výběru a spustili soutěž „The Next Food Network Star“. 30

V souladu se zábavními hodnotami výrobců ve střední a moderní etapě se představily příznivé změny jako například „Galloping Gourmet“, kde Graham Kerr vařil a představoval výrobky před živým publikem. Justin Wilson působil na diváky svým velmi dobře napodobitelným přízvukem. Emeril Lagasse přizval do studia živou kapelu a vymyslel frázi „bam!“. „The Two Fat Ladies“ vlastnily motocykl se sajdkárou a Giada De Laurentiis měla velké úspěchy u pánského publika díky svému neodolatelnému výstřihu.

1.4.2 Julie Child průkopnicí moderní etapy V raném a středním období byly kuchařské show založeny na instruktáži v podobě receptu a praktické ukázky. Moderní etapa však přinesla nový pohled na problematiku v podobě natáčení mimo studia. Spisovatel a šéfkuchař Anthony Bourdain přinesl revoluční pořad „Cook Tour“, který ovšem v průběhu času ztratil sledovanost, díky příliš vzdáleným místům natáčení. Bourdain nakonec přesídlil z Food Network na Travel Channel, kde se volně pohyboval po Asii a Africe, kde hledal nejrůznější místní speciality. O pár let později se objevil Andrew Zimmern se svým pořadem „Bizarre Foods“, kde podobně jako jeho předchůdce navštěvuje odlehlá místa planety a zkoumá neznámé chutě. Aniž bychom znali souvislosti zkoumaného žánru, je jasné, že Julia Child byla průkopnicí moderní etapy. Nicméně jako jeden z prvních byl také James Beard, který velebil gastronomické potěšení z jídla v pořadu „Elsie Presents James Beard in ‘I Love to Eat!“. V následujícím roce se objevila Dione Lucas, která předváděla domácí francouzskou kuchyni. Beard a Lucas zbořili představu raného období, že vaření je dřina. Díky přijetí televizních hodnot jako kulturního kapitálu a formy sebevyjádření se snahy výše zmíněných jedinců vyplatily. [5]

1.5 Reklama Během sledování televizních pořadů narážíme na různé reklamy, ať už slouží jako vyplnění prostoru mezi koncem jednoho pořadu a začátkem druhého, nebo jako proložení pauzy v pořadu či jako „nenápadná“ vsuvka během pořadu (banner či proužek). U pořadů s gastronomickou tématikou to může být například propagace kuchyňského náčiní či elektrospotřebičů aj. Tato kapitola se zabývá psychologií reklamy, definuje její hranice a vysvětluje pojem neetická reklama. 31

1.5.1 Definice reklamy Slovo reklama vzniklo pravděpodobně z latinského reklamare, neboli znovu křičeti, což odpovídalo dobové „obchodní komunikaci“. I když se způsob prezentace během staletí změnil, pojem reklama zůstal. V současné době je reklama definována jako „každá placená forma neosobní prezentace a nabídky idejí, zboží nebo služeb prostřednictvím identifikovatelného sponzora“ (definice Americké marketingové asociace AMA). Z psychologického hlediska jde o určitou formu komunikace s komerčním záměrem. Tomu odpovídá i samotná definice reklamy, schválená Parlamentem České republiky v roce 1995, která říká, že „reklamou se rozumí přesvědčovací proces, kterým jsou hledáni uživatelé zboží, služeb nebo myšlenek prostřednictvím komunikačních médií“. Z marketingového pohledu jako jednoho z komunikačních nástrojů umožňuje reklama prezentovat produkt v zajímavé formě, který využívá všech prvků, působících na smysly člověka. V inzerátu to může být zajímavý titulek, druh písma, barvy, v rozhlasové a televizní reklamě zvukový a hudební doprovod apod. Prostřednictvím reklamy můžeme oslovit široké publikum potenciálních zákazníků, ale její nevýhodou na druhé straně je zároveň určitá neosobnost a jednosměrná komunikace. Mezi hlavní prostředky reklamy zahrnujeme: 

inzerci v tisku,



televizní spoty,



rozhlasové spoty,



venkovní reklamu,



reklamu v kinech,



audiovizuální snímky.

1.5.2 Psychologie reklamy Psychologie reklamy či přesněji psychologie uplatňovaná v marketingových komunikacích v sobě zahrnuje veškeré psychické a psychologicky relevantní objekty a procesy, které jsou obsahem této komunikace, resp. s nimi věcně či časově souvisejí.

32

Patří sem především: 

psychologická stránka komunikačního procesu,



psychologická stránka sdělení a médií,



sociálně-psychologické charakteristiky členů cílových skupin,



psychika jednotlivých členů cílové skupiny, jejich osobnosti, motivační struktury, poznávací složky, psychické procesy atd.

Psychologické aspekty reklamy ve smyslu marketingových komunikací jsou dány její povahou, která aplikuje poznatky řady vědních oborů, jako je např. ekonomie, sociologie i jednotlivé disciplíny teoretické a užité psychologie. Úloha psychologie je obsažena již ve většině definic reklamy či propagace, které obsahují „cílevědomé komunikační působení, šíření specifických podnětů, zaměřených na určitou cílovou skupinu, vytváření a změny postojů, názorů a zvyklostí, vedoucích k žádoucím činnostem apod.“. Hovoří se rovněž o záměrné formě ovlivňování lidí, vedoucího až k dosažení komunikačních cílů.

1.5.3 Hranice reklamy Ovlivňování či řízení spotřebitelů prostřednictvím reklamy či dalších typů komerční komunikace má své hranice a také celou řadu omezení, která brání uvedené manipulaci. Zde jsou ty nejdůležitější: 

Reklama se nejprve vůbec nesmí dostat za práh vnímání jednotlivých osob dané cílové skupiny. Tento práh leží vzhledem k celkovému informačnímu přetížení hodně vysoko.



I reklama, která byla vnímána, bývá zpravidla zapomenuta.



Reklama naráží na předem vytvořené postoje spotřebitelů. Ty jsou zpravidla velmi houževnaté, takže ani masivním propagačním „mrholením“ se hned tak nezmění.



I k velmi draze vyrobeným reklamním spotům nebo inzerátům se příjemci stavějí vysloveně nezúčastněně. Reklama sama o sobě je téma, o které se lidi zajímají, zpravidla se ale čtenář nezajímá o jednotlivý reklamní inzerát.



Zdá se také, že někteří představitelé marketingu stále trvají na zbožném přání, že lze také prodávat špatné výrobky, pokud budou dobře propagovány. Zapomínají, že je vnímána nejen reklama, nýbrž také samotný produkt. 33



Spotřebitelé mohou (a také to tak dělají) vyhledat jiné informační zdroje, než je reklama. Informace od spotřebitelských organizací nebo spotřebitelské testy jsou zpravidla hodnoceny jako hodnověrnější než informace získané z reklamy.

1.5.4 Psychologie reklamy a televize „Účinná reklama předpokládá, že se dostane k těm pravý adresátům, ke správné cílové skupině. Jednotlivá média jsou různě drahá a náklady na ně jsou do jisté míry závislé na tom, jak velká je cílová skupina, kterou mohou oslovit. Obvykle jsou náklady na inzerát či televizní spot dávány do relace s počtem osob, které „zasáhnou“.“ Od roku 1997 je i v České republice realizován projekt „elektronické měření sledovanosti televize metodou peoplemetrů“, jehož cílem je poskytovat údaje o sledovanosti televize televizním stanicím, reklamním agenturám a zadavatelům reklamy. Tak např. se můžeme dozvědět každý týden podíl diváků jednotlivých televizních stanic v členění dle různých sociodemografických znaků. I u televize je zjišťována „cena za 1000 kontaktů“, která ovlivňuje cenu za televizní spoty. Cena reklamy není závislá jen na televizních stanicích, ale liší se i podle vysílací doby. Zveřejňována jsou data o reklamách s největším počtem zásahů a dále i údaje o nejdražších televizních spotech. (Vysekalová, Komárková, 2002, s. 16 – 132)

1.5.5 Etika v reklamě „Etiku v reklamě lze spolehlivě zařadit do oblasti společenské etiky a ještě přesněji do oblasti etiky v podnikání, kterou vyznačují kategorie typu poctivost, spravedlnost, důvěryhodnost, profesionalita, společenská odpovědnost, jednání v dobré víře a mnohé další. Vcelku je z odborné literatury dobře známo, čím je reklama a čím je běžná reklama, kterou definuje zákonná úprava (v České republice zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy), liší od reklamy, která vytčená kritéria nesplňuje a vylučuje se tím z komunikačního oběhu. Dokonce jsou známy termíny, které taková reklama dostává: píše se o reklamě zakázané, reklamě skryté, reklamě podprahové, reklamě klamavé, reklamě neetické apod. Každý z uvedených modů lze samozřejmě definovat jemněji a precizněji, ale jedno tyto vymezené typy navzájem spojuje: jde v nich o porušení pravidel daných zákonnou úpravou,

34

respektive úpravou, již si na základě zákonné úpravy vytvořily reklamní, marketingové a jiné agentury zabývající se profesně reklamu a jíž daly tvar etického kodexu. Je samozřejmě ideálním stavem, pokud není nutné uplatňovat žádné sankce a zásahy do systému trhu v reklamní oblasti, která obecně spadá do oblasti marketingového mixu (promotion ve smyslu komunikační politika, komunikace. Ideály však zpravidla patří do neskutečných světů, proto je nutné reklamu regulovat.“

1.5.6 Regulace a autoregulace Regulace může vystupovat ve dvou základních modech. Jednak může jít o autoregulaci, kdy se nad etickými a jinými nepřípustnými jevy v reklamě zamýšlí marketingová nebo reklamní agentura či sama firma, která výrobu zadala, a vyvozují z analýzy nevhodných jevů patřičné důsledky. Samoregulaci nemusejí provádět jen marketingové nebo reklamní agentury, ale sama firma, usilující o komunikování svého produktu, služby nebo ideje. O mechanismu samoregulace určité firmy nebývá nikdy mnoho známo, neboť jde o mechanismus, který je součástí self acting control, jenž je zamčený jakémukoliv pohledu z vnějšku (locked marketing firmy); jen stěží si lze představit situaci, že některá proslulá reklamní agentura uvede tiskovou zprávu, že zadala či vyrobila reklamu, která je svým obsahem neetická nebo že ji musí stáhnout. Na samoregulaci však nelze spasitelsky spoléhat, neboť reklama a její typy se neustále zdokonalují a zlepšují do té míry, že na nové perlokuční nebo persvazivní prvky dosavadní etický kodex nepamatoval ani pamatovat nemohl právě z důvodu inovativnosti a originality. Nejde jen o to, že se mění a zdokonalují médiatypy, v nichž reklama komunikačně figuruje, ale mění se též smysl reklamy (obsah sdělení a jeho recepce u klienta), což lze dobře dokumentovat např. na vzorcích, podle nichž byla druhdy reklama strukturována: dříve nejznámější vzorec AIDA (= attention, interest, desire, action), nahrazující starší SLB (= stay, look, buy), který byl komunikačně vyjádřením spíše cíle jednoho – makrocíle, spočívajícího zpravidla ve vzbuzení zájmu o produkt, službu či ideu nebo přímo v akci zákazníka, je v posledních letech rozbíjen spíše do mikrocílů, až se může zdát, že model AIDA byl zcela zapomenut a vytlačily jej jiné vzorce, v nichž se objevuje zejména prvek memory (M, má sloužit více k zapamatování brandu než konkrétního produktu, služby nebo ideje), dobrým příkladem je vzorec ADAM. Reklama se tedy v čase proměňuje a zjemňuje své zacílení v souladu s tím, jak se zaměřuje na jednotlivé segmenty a mikrosegmenty zákazníků. 35

Je jistou nevýhodou autoregulujících mechanismů v oblasti reklamy, že se mohou jevit bezzubými ve smyslu vymahatelnosti práva. Právě proto existuje státem řízená regulace reklamy, na kterou zákonodárci pamatovali v právních úpravách. Stát pak může do regulace zasáhnout prostřednictvím zákona či institucí, které mají v zákoně oporu. V § 7 zákona č. 40/1996 Sb. jsou vyjmenovány instituce, které chrání zájmy spotřebitelů: § 7 Dozor nad dodržováním zákona (1) Orgány příslušnými k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona (dále jen „orgán dozoru“) jsou: a) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání pro reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a pro sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, b) Státní ústav pro kontrolu léčiv pro reklamu na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, s výjimkou působnosti podle písmena a), c) Ministerstvo zdravotnictví pro reklamu na zdravotní péči a sponzorování v této oblasti, s výjimkou podle působnosti podle písmena a), d) Státní rostlinolékařská správa pro reklamu na přípravky na ochranu rostlin, s výjimkou působnosti podle písmena a) e) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv pro reklamu na veterinární léčivé přípravky, s výjimkou působnosti podle písmena a), f) Úřad pro ochranu osobních údajů pro nevyžádanou reklamu šířenou elektronickými prostředky 10a) podle zvláštního právního předpisu, g) krajské živnostenské úřady v ostatních případech. (2) Při výkonu dozorové činnosti se orgány dozoru řídí částí třetí zákona o státní kontrole, nestanoví-li tento zákon jinak. Při kontrolní činnosti mohou zaměstnanci dozorových orgánů pořizovat též zvukové a obrazové záznamy.

36

1.5.7 Neetická reklama Nejméně se mezi spotřebiteli ví o tom, že v případě problémů zákazníků s reklamou se mohou obrátit na krajské živnostenské úřady, nejčastěji naopak mezi regulátory zmiňují zákonem ustanovenou Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a z autoregulačních institucí pak Radu pro reklamu. Z průzkumů týkajících se povědomí klientů o etice reklamy se ukazuje, že reklama nadále dokáže svým způsobem manipulovat 69 % z respondentů ankety. A ačkoli se podle vlastního vyjádření respondentů nenechají z 2/3 zlákat reklamou ke koupi, setkali se však v 54 % s klamavou reklamou, ale v 67 % se setkali rovněž s pojmem neetická reklama a z nabízených odpovědí vyplynulo, co si pod pojmem respondenti představují (viz tabulka). (Pavera, Dvorak, 2012, s. 230 – 232) Tabulka č. 2: Průzkum o povědomí etiky reklamy Reklama, která diskriminuje (rasa, národnost, věk, pohlaví, náboženství, politická orientace)

42

42,86%

Reklama, která snižuje lidskou důstojnost

40

40,82%

Vše výše zmíněné

36

36,73%

Reklama, která využívá podprahové vnímání

30

30,61%

Reklama, která obsahuje prvky pornografie a násilí

26

26,53%

Reklama, která navádí k porušování právních předpisů

23

23,47%

Reklama, která využívá nepřiměřeného strachu

19

19,39%

Reklama, která využívá vulgární výrazy

15

15,31%

Zdroj: Pavera, Dvorak, vlastní zpracování, 2016

37

2 Analytická část Analytická část je rozdělena do několika částí. První část obsahuje charakteristiku vybraných televizních pořadů s gastronomickou tématikou a osobností gastronomie, které byli součástí dotazníkového šetření, pro lepší přehlednost byly vybrány nejznámější TV pořady a osobnosti gastronomie a komparace těchto pořadů na základě hodnocení Československé filmové databáze. Dále jsou tyto pořady porovnávány na základně jejich hodnocení uživateli portálu ČSFD a je zde zkoumána závislost mezi daty. V další části se nachází dotazníkové šetření, které zkoumá vliv televizních gastronomických pořadů na laickou veřejnost z několika hledisek. V poslední části analytické části se nachází řízený rozhovor s odborníkem z oboru gastronomie.

2.1 Osobnosti a TV pořady s gastronomickou tématikou Kuchařské show často lákají diváky k obrazovkám a jejich nabídka je v současnosti velice pestrá. Od pořadů, kterými provází diváky profesionálové v oboru, po ty, kde vaří laici. Existuje mnoho soutěží a kuchařských reality show a diváci mají proto z čeho vybírat. Jelikož je nabídka gastronomicky orientovaných pořadů takto rozmanitá, rozhodla jsem se vybrat pouze několik z nich, které patří k nejznámějším, ať už jsou oblíbené či nikoliv. K tomuto tématu patří neodmyslitelně i osobnosti gastronomie, ať už mají vlastní pořad o vaření či jsou známou televizní či internetovou tváří gastronomie. V další kapitole pak následuje komparace pořadů na základě hodnocení na Československé filmové databázi (dále jen ČSFD), kde pořady hodnotí široká veřejnost.

Zdeněk Pohlreich a Ano, šéfe! „Jsme tu proto, abyste v hospodách nejedli blafy.“ – Zdeněk Pohlreich Zdeněk Pohlreich se stal kuchařem téměř proti své vůli. Neučil se příliš dobře a místo na vytouženou průmyslovou školu jej nakonec přijali na odborné učiliště. V prvním ročníku vaření nenáviděl a teprve postupem času přišel svému řemeslu na chuť. Nevzpomíná rád ani na totalitní léta strávená prací pro podnik Restaurace a Jídelny. Prohlašoval, že je ješitný, a že nikdy nechtěl stát v řadě. Měl vždy potřebu vyniknout.

38

Na jaře roku 1989 s manželkou emigrovali do Nizozemí. Po revoluci místo návratu do vlasti zamířili do Austrálie, kde si zpočátku jen těžko hledal práci. Jeho odhodlání neudělat nikomu radost tím, že by něco nezvládl, se ale vyplatilo a pozvolna se vypracoval až na šéfkuchaře restaurace La Guillotine v jihoaustralském Adelaide. V Austrálii prý zjistil, že neumí nic. Aby přežil, musel se přizpůsobit. Do práce chodil i tři hodiny předtím, než tam měl být, a vždycky byl perfektně připravený. Po návratu do České republiky působil jako šéfkuchař na různých místech zvučných jmen, v kuchyních pražských hotelů Villa Voyta, Radisson SAS Alcron, Renaissance a Marriott. V roce 2007, ve svých padesáti letech, odstartoval vlastní podnikání, když se stal šéfkuchařem a zároveň provozovatelem stylového pražského podniku Café Imperial a italské restaurace Divinis. Televizní show Ano, šéfe! si klade za cíl ukázat divákovi zákulisí české gastronomie a zároveň pomoci restauracím napravit chyby, kvůli nimž bojují o přežití. Zatímco původní britský pořad Kitchen Nightmares končívá dojemným objetím a slzami štěstí, v Ano, šéfe! nebývá „happyend“ samozřejmostí. Šéfkuchař přikládá ruku k dílu, nabízí majitelům novou marketingovou strategii a svoje zásady pro dobré fungování restaurace. Pod jeho dozorem se mění zejména skladba jídelníčku a způsob práce. Zdeněk Pohlreich je známý svojí nekompromisní kritikou a tvrdým stylem vedení. Za jeho počínáním však stojí třicetileté zkušenosti v oboru a přesvědčení, že kuchyň je jako armáda a vyžaduje stejnou disciplínu. Sám tvrdí, že se o něm říká, že je pes. Tvrdí, že se chová tak, jak by se šéf chovat měl. Když je člověk tvrdý, ale přitom má jeho práce smysl a systém, lidi to ocení víc, než kdyby s nimi byl „kámoš“. Pohlreichova kulinářská filozofie, která se může zdát až překvapivě jednoduchá; zní kupovat co nejkvalitnější suroviny a dělat s nimi co nejméně, protože nejlepší kuchařkou je sama matka příroda. Při vaření nevěnuje přehnanou pozornost vizuální stránce a bezduchým oblohám. Snaží se, aby jeho jídlo mluvilo samo za sebe a dostalo se k zákazníkovi tou nejkratší možnou cestou. Jídlo musí být profesionálně připravené a především chutné. Jak se to daří kuchařům pod jeho vedením, se můžete přesvědčit při návštěvě jeho vlajkové lodi Café Imperial.

39

Zdeněk Pohlreich o sobě říká, že ačkoliv nedosáhl úplně všeho, po čem toužil, splnilo se mu toho daleko více, než očekával. Skromně ale dodává, že to nebyla pouze jeho zásluha. Pomohla mu jeho žena a mnoho dalších lidí. Připouští také, že štěstí prostě stálo na jeho straně. Ano, šéfe! je úspěšným televizním pořadem, který vysílá FTV Prima. Jedná se o zábavný gastronomický pořad, kterým provádí uznávaný odborník v oboru a skvělý kuchař Zdeněk Pohlreich.

Námětem

je

britský pořad

Ramsay’s

kitchen

nightmares

oceněný

cenou BAFTA a Grammy. [8] Začátek šéfových dobrodružství vypadá vždy podobně. Usedne za stůl, dá si něco k pití, otevře jídelní lístek a pomalu se začne chytat za hlavu. Objedná si většinou to, z čeho pozná, jaký kuchař ve zdejší kuchyni vaří. Většinou si stěžuje na délku lístku, nečitelné písmo, někdy i chyby, nesrozumitelné jinotaje, různá překvapení a špatnou skladbu jídel. Restaurační zařízení během natáčení prochází zátěžovým testem, kdy se nově proměněná restaurace naplní hosty, kteří zahrnou kuchyni objednávkami. Jestliže se všechny nedostatky odstraní, udělí Zdeněk Pohlreich samolepku s jednou až třemi hvězdami. Tabulka č. 3: Sledovanost Ano, šéfe! Rating (%)

Počet diváků (tis.) Share 15+ (%)

15+ Share 15 - 54 (%)

Titul

Datum

Ano, šéfe!

17. 9.2015 8 655 23 Zdroj: mediaguru.cz, vlastní zpracování, 2016

31

Share (podíl na trhu) – podíl sledovanosti daného pořadu na celkové televizní sledovanosti v procentech (počítá se pouze z těch diváků z dané cílové skupiny, kteří v danou chvíli sledovali televizi). Čili share 23 % v cílové skupině dospělí 15+ znamená, že pořad v průměru sledovalo 23 % diváků z této cílové skupiny, kteří měli v tu dobu puštěnou televizi. [9]

Prostřeno! Pořad Prostřeno! je gastronomická show, kterou každý všední den v podvečer vysílá FTV Prima. Pořad se vysílá už téměř 6 let a její první díl začala televize vysílat začátkem března 2010. Formát převzala z britské stanice Channel 4, kde se pořad vysílá pod názvem Come Dine With Me. Koncept soutěže je založen na tom, že se každý týden utká 40

pět soutěžících, zpravidla vždy z jednoho kraje České republiky, kteří musí pohostit jeden druhého ve svém domově s co možná nejoriginálnějším a nejlepším menu. Motivací jim je výhra, která se z původních 25000 Kč vyšplhala až na 50 000 Kč a také získání titulu hostitel týdne. Večeře probíhá většinou ve skladbě: předkrm, polévka, hlavní chod a dezert. Po hlavním chodu je prezentována zábava, kterou má na starosti daný hostitel. Vítěze určí bodování v závěru každého dílu pořadu, kdy soutěžící dávají body na stupnici od 1 do 10, kdy se bere v potaz nejen jídlo, ale i jeho prezentace, prostírání ale obvykle i prostředí, chování hostitele a úroveň zábavy. Později se do soutěže přidal ještě tzv. úkol týdne, který je zadán hostiteli a je zajímavé, jak se ho zhostí. Co zůstalo za ty roky nezměněné, jsou komentáře k dění, kterých se ujali dva čeští herci, Václav Vydra a Jana Boušková. Jednu dobu byla vysílána verze s populárními osobnostmi českého šoubyznysu, kteří se taktéž utkali v předvádění kuchařského umu. Výhrou nebyla peněžní odměna, ale většinou zájezd od cestovní kanceláře. Důvodem skončení VIP Prostřena byla nízká sledovanost. [10] Pod názvem Prostřeno! vyšla i 4 knižní zpracování, kde se nachází převážně recepty a krátká charakteristika účinkujících. Do prodeje se dostaly i 2 knihy o méně populárním pořadu VIP Prostřeno. Následující tabulka prezentuje data sledovanosti pořadů FTV Prima z roku 2013. Tabulka č. 4: Tabulka sledovanosti FTV Prima Nejsledovanější pořady FTV Prima 8. věk 15 +

týden 2013

věk 15 - 54

Počet Pořadí Titul

Datum

Počet

Rating

diváků

Rating

diváků

(%)

(tis.)

(%)

(tis.)

1.

Zprávy FTV Prima

24.2.2013

11,6

1 008

6,6

364

2.

Cesty domů

18.2.2013

11,3

985

5,8

317

3.

Prostřeno!

19.2.2013

9,2

802

5,5

301

Zdroj: iprima.cz, vlastní zpracování, 2016 Rating (sledovanost) – průměrná sledovanost daného pořadu v procentech (počítaná z celé cílové skupiny). Např. rating 2 % v cílové skupině dospělí 15+ znamená, že daný pořad v průměru sledovala 2 % lidí z této cílové skupiny. Projekce (sledovanost v tisících) – průměrná sledovanost daného pořadu v tisících (počítaná z celé cílové skupiny). Např. projekce 450 tis. v cílové skupině dospělí 15+ znamená, že daný pořad v průměru sledovalo 450 tisíc diváků z této cílové skupiny. [11] 41

Kluci v akci Filip Sajler a Ondřej Slanina divákům zábavnou formou ukazují kouzlo vaření a přípravy jídel v podání skutečných profesionálů. Nejde však pouze o suchý výčet zpracovaných ingrediencí a popis správného postupu. Vaří totiž mladí kluci, kteří jsou nejen zručnými kuchaři s mnoha nápady a osobitým přístupem, ale mají navíc i dar zprostředkovat divákům potěšení ze skutečného kulinářství. 

Filip Sajler

Šéfkuchař a spolumajitel Perfect Catering Canteen společnosti specializující se na kvalitní firemní stravování. Při vaření zdůrazňuje maximální jednoduchost, tradiční kuchařské postupy a čerstvé suroviny, za sebou má praxi ve špičkových restauracích a cateringových společnostech v USA, Německu, Singapore i v České republice a mnoho dalších zahraničních zkušeností z Thajska, Itálie, Španělska, Londýna a New Yorku. 

Ondřej Slanina

Studoval Školu hotelnictví a gastronomie hotelu International. Získal mnoho ocenění a vyznamenání, mezi které patří například Předseda Pražské a Středočeské pobočky Asociace kuchařů a cukrářů ČR, Kuchař roku České republiky – druhé místo, účastnil se IVLP programu vlády Spojených států, kde šlo o měsíční stáž na poznání gastronomie USA, aj. [12]

Herbář Kuchařských show je v českém éteru dost, pořadem ale provádí Kateřina Winterová a Linda Rybová, které tvrdí, že nejsou profesionální kuchařky a diváci si již zvykli, že dělají srandu a bylinkové šťávy. Nabízí skvělé recepty a ty dělají tuto show ještě stravitelnější. Jde jim především o to, aby vzbudily zájem o byliny, přírodu, ekologii, zdravou kuchyni a trochu snad i kultivovaly domácnosti podle tradic, které objevily ve starých knihách a časopisech, odkud jejich recepty pocházejí.

42

Pořad Herbář získal ocenění Stříbrný hrozen na festivale Znojemský hrozen a v anketě TýTý ho diváci zvolili druhým nejpopulárnějším televizním pořadem v českém éteru. A bylinková show Lindy Rybové a Kateřiny Winterové chce i nadále razit hodnoty našich předků. [13]

Jiří Babica a Babicovy dobroty Jiří Babica se na kuchaře vyučil v pražských hotelech Palace a Ambassador. Po vojně nastoupil do hotelu Alcron v Praze a vařil tu devět let. V roce 1989 se oženil do Německa, kde začal pracovat ve vyhlášené restauraci Zlatá Praha v Kolíně nad Rýnem. Jiří čerpal inspiraci ve všech kontinentech, kromě Antarktidy. Učil se v Japonsku, Karibiku, Malajsii, jižní Africe, na Havaji, v Austrálii, na Novém Zélandu a v Indii. Začal přemýšlet, jak nové poznatky využít, a nakonec se přihlásil do konkurzu na šéfkuchaře v prestižní restauraci Petersberger Hof a vyhrál. Měl možnost uplatnit své poznatky z cest v plném rozsahu, protože si mohl dělat, co chtěl, sám si nakupovat a dvakrát denně psát nový jídelníček. Momentálně Jiří Babica vaří a moderuje na TV Nova v pořadu Babicovy dobroty. [14]

MasterChef Televize Nova odvysílala již dvě úspěšné série pořadu MasterChef Česko – kuchařskou reality show o hledání nejlepších domácích kuchařů. Momentálně se chystá třetí řada, a Televize Nova hledá amatérské kuchaře, kteří se nebojí ukázat své schopnosti. Kuchařská show vznikla původně ve Velké Británii a svým konceptem připomíná hudební SuperStar. Soutěží v ní amatérští kuchaři z celé republiky. Vítěz, kterého vybírá odborná porota ve složení kuchařů Marka Raditsche, Miroslava Kaliny a Marka Fichtnera, získá výhru v hodnotě půl milionu korun a vydání vlastní kuchařky. MasterChef Česko představuje pro Novu jednu z hlavních opor vysílání. [15]

Láďa Hruška, Chutně a levně s Láďou Hruškou Ladislav Hruška je původním povoláním učitel na základní škole v Městci Králové. Od školní katedry po dvou letech dle vlastních slov „zběhl“ do Nymburského deníku, kde se v roce 1998 začal naplno věnovat práci regionálního reportéra. Začátkem nového tisíciletí začal pracovat pro Český Rozhlas, v roce 2005 nastoupil do rádia Frekvence 1 a od roku 2007 působil v televizní stanici TV Prima. Od roku 2012 působí v TV Nova a právě zde se 43

přes práci terénního reportéra dostal ke specializaci potravinového inspektora. Vedení televize následně přišlo s nápadem, přetavit Hrušku na kulinářského experimentátora. Diváci do studia začali posílat své levné recepty a Hruška je přímo na obrazovce (v rámci zpravodajství) uváděl do praxe. Popularizací značně nezdravých jídel z jídelních zbytků a odpadních produktů se Hruška stal prakticky okamžitě postrachem českých kardiologů a samozřejmě i skutečných kuchařů. Díky velké popularitě Hruškových experimentů byla nicméně na podzim 2014 péčí televize vydána „kuchařka“ Vaříme s Láďou Hruškou. Za pouhé tři dny se jí údajně prodalo 30.000 výtisků, čímž se stala větším bestselerem než knihy Michala Viewegha nebo profesionálních kuchařů Pohlreicha a Babici. [16] Jelikož je součástí dotazníkového šetření i otázka knižního zpracování gastronomie, knížek o vaření a kuchařek, je vhodné zmínit, že kniha Vaříme s Láďou Hruškou levně a chutně je nejprodávanější „naučnou“ knihou za posledních 25 let. Zároveň jde o jeden z nejúspěšnějších titulů na pultech tuzemských knihkupectví vůbec. Žádné jiné knihy se od roku 1989 neprodalo během tří měsíců tolik. Její náklad se jen od 22. září do poloviny prosince roku 2014 vyšplhal na 350 tisíc. [17]

Jamie Oliver a jeho pořady Jamie Oliver je britský šéfkuchař, který je nejvíce známý pro jeho televizní seriál The Naked Chef a kampaní pro zdravější stravy dětí ve školních jídelnách. Jamie Oliver se narodil 27. května 1975 ve Velké Británii. Jako dítě působil v restauraci svých rodičů, což ovlivnilo směr jeho kariéry. Ve věku 16 let nastoupil na Westminster Catering College a poté získal cenné pracovní zkušenosti v několika renomovaných restauracích. K jeho průlomu v televizi došlo, když se objevil v dokumentu, ve kterém pracoval v River Café v Londýně. Jamie získal věhlas po účinkování v populární show o vaření, The Naked Chef. Poté následovalo několik publikací kuchařek a postupné otevírání několika restaurací. V roce 2000 bojoval za zdravější stravování pro děti ve školách v USA a Velké Británii. [18] Nakonec Jamie kývnul na nabídku Optomen Television. Hlavní myšlenkou show The Naked Chef (v překladu "nahý šéfkuchař" - u nás překládáno jako "šéfkuchař bez čepice") bylo ukázat televizním divákům, že není potřeba ani žádné zvláštní pomůcky, ani exotické a nedostupné suroviny a dá se vykouzlit velice chutné jídlo. Jamie ve svých pořadech ukazuje jak nakupovat potraviny, pořádá večírky a hostiny pro jeho přátele, učí vařit výtečná a chutná jídla. K televizním show se přidalo i několik Jamieho knížek, které jsou také 44

populární po celém světě. Při vší této kuchařské práci se Jamie zvládnul oženit a se svou ženou Jools má dvě malé dcery. Na našich obrazovkách můžeme Jamieho sledovat asi od roku 2001. Od té doby televize Nova několikrát zopakovala jeho kuchařské show, ta poslední se jmenovala "Roztančená kuchyně“. [19] Avšak Jamie od té doby co je na obrazovce stihl natočit celkem 30 pořadů s gastronomickou tématikou. Mezi ně patří mimo již zmiňované například Jamie´s Kitchen, Jamie´s School dinners, Jamie at Home, Jamie´s Chef, Jamie´s 15 minutes meals, či úplně nový Jamie´s Sugar Rush. [20]

Gordon Ramsay, Ano, šéfe s Gordonem Ramsaym Britský šéfkuchař Gordon Ramsay, narozený ve Skotsku byl vychován v Stratford-uponAvon v Anglii a původně aspiroval na kariéru profesionálního fotbalisty. Nicméně když zranění předčasně ukončilo jakékoliv naděje na slibnou kariéru na hřišti, Ramsay se vrátil na vysokou školu absolvovat kurz hotelového managementu. Jeho obětavost a přirozený talent ho vedly trénovat s některými z předních světových šéfkuchařů, mezi něž patřil Albert Roux a Marco Pierre White v Londýně a Guy Savoye a Joël Robuchonem ve Francii. V roce 1993 se Ramsay stal šéfkuchařem Aubergine v Londýně, a do tří let dostala Aubergine dvě michelinské hvězdy. Ve věku 31 se Ramsay rozhodl, že sám založí svojí první restauraci, která patřila jen jemu a která nesla jeho jméno, Gordon Ramsay. Restaurace Gordon Ramsay byla otevřena v roce 1998 a rychle získala nejprestižnější ocenění v kulinářském světě - tři hvězdičky Michelin. V současné době je restaurace Gordon Ramsay restaurací, která drží nejdéle toho ocenění v Londýně a Ramsay je jedním ze čtyř kuchařů ve Velké Británii, který si zachoval tři hvězdy. Nyní tento mezinárodně uznávaný kuchař otevřel řetězec úspěšných restaurací po celém světě, od Itálie po Spojené státy. Patří mezi ně dva podniky v katarském Dauhá, který se otevřel v roce 2012, dále restaurace v Bordeaux, tři restaurace v Las Vegas a mnoho dalších. Ramsay se také stal hvězdou televizní obrazovky a to jak v USA, tak i mezinárodně jako televizní kuchař, se čtyřmi pořady, které mají vysoké hodnocení a vysílá je televize FOX. To také ukazuje, že je Gordon Ramsay se svými pořady vysílán ve více než 200 územích na světě. Mezi tyto kritiky uznávané pořady patří Hell Kitchen, Masterchef, Masterchef JR,

45

Hotel and Hell. Pořady, které běží v Británii: Gordon za mřížemi, Ultimate Cookery Course, Gordon´s Great Escapes a Gordon Ramsay: Žraločí návnada. V české republice se Gordon především proslavil pořadem Kitchen Nightmares, který televize Prima vysílá pod názvem Ano, šéfe s Gordonem Ramsaym. Jde o koncept, který později převzal Zdeněk Pohlreich, s výjimkou, že Gordon ve svém pořadu mapuje tragické podniky a nabízí jim finanční pomoc v podobě renovace restaurace. [21]

Roman Paulus, šéfkuchař v Alcronu Roman Paulus, šéfkuchař hotelu Radisson Blu Alcron, pod jehož vedením získala restaurace Alcron třikrát Michelinskou hvězdu a držitel titulu Kuchař roku 2009–2010, přišel do Alcronu z pražského hotelu Hilton, kde působil na pozici Sous Chef restaurace Czech House Grill & Rotisserie. Tak jako jeho předchůdce Jiří Štift, má i Roman Paulus zajímavé zahraniční zkušenosti. Svou kariéru započal na začátku 90. let v Rakousku a v roce 1999 se přemístil do známého hotelu Savoy v Londýně. Jak sám říká, obě tyto zahraniční zkušenosti byly obzvláště v 90. letech minulého století velmi přínosné, jelikož se měl možnost seznámit se špičkovými službami a gastronomii, která se u nás v té době teprve probouzela. Po zkušenosti v Londýně se podobně jako jeho předchůdce vypravil na cestu kolem světa na zaoceánské lodi Queen Elisabeth II, na které strávil půl roku. Po návratu v roce 2000 již začal pracovat pro hotely Hilton, nejprve ve Vídni a od roku 2002 v Praze. Na jaře 2008 přijal nabídku postu šéfkuchaře v hotelu Alcron, k čemuž dodává: "Měl jsem sen stát se šéfkuchařem hotelu. Alcron je hotel s vynikajícím jménem a skvělou tradicí. Doufám, že budu moci v Alcronu zužitkovat mé zkušenosti, které jsem za svoji kariéru nasbíral a i pro mne bude tato zkušenost přínosem a posunem v mé kariéře.” [22] 

Kuchyně Lidlu

V roce 2013 rozjel obchodní řetězec Lidl velkou kampaň, která slibovala souboj dvou špičkových kuchařů, reklama probíhala pomocí reklamních spotů, billboardy byly po celé ČR a na Slovensku. Nikdo nevěděl, o co konkrétně půjde, jestli o novou kuchařskou show nebo něco podobného. Po několika týdnech masivní poutací fáze odtajnil maloobchodní řetězec Lidl obsah své nové, dlouhodobé kampaně. Jejími tvářemi jsou šéfkuchař českého 46

hotelu Alcron Roman Paulus a slovenský šéfkuchař Marcel Ihnačák. Jak Paulus, tak Ihnačák už v médiích vystupovali před Kuchyní Lidlu. Paulus měl od května 2013 pořad na Rádiu Impuls, Ihnačák v televizi Markíza. Koncept kampaně stojí na souboji dvou kuchařských es, potažmo české a slovenské kuchyně. Klání se pravidelně odehrává každý týden na webu KuchyněLidlu.cz, poutají na to spoty v televizi a v rádiu a billboardy. Kuchaři dostávají týden co týden nový úkol, a to vymyslet z vybraných surovin zajímavý recept. „Cílem této dlouhodobé kampaně je povznést každodenní rutinu vaření na zábavu, nabídnout jiný pohled na gastronomii,“ uvedl jednatel firmy Lidl Česká republika Michal Farník. [23]

Nigella Lawson, S Nigellou v kuchyni Nigella Lucy Lawson je britská spisovatelka kuchařek, novinářka a hlasatelka. Narodila se 6. ledna 1960 Nigelu Lawsonovi, bývalému kancléři státní pokladny a Vanesse Salmon. Po absolvování Lady Margaret Hall na Oxfordu začala pracovat jako knižní recenzentka a kritička restaurací a později v roce 1986 se stala zástupkyní literárního redaktora v The Sunday Times. Poté se spustila do kariéry novinářky na vlastní noze píšící pro řadu novin a časopisů. V roce 1998 vydala její první kuchařku How to Eat, které se prodalo více než 300000 výtisků a stala se bestsellerem. V roce 2000 začala psát její druhou knihu How to be a Domestic Goddness za kterou vyhrála cenu v British Book Award v kategorii autor roku. V roce 1999 začala točit první pořad o vaření, Nigella Bites na Channel 4, který byl doprovázen další nejprodávanější kuchařkou. Nigella Bites (S Nigellou v kuchyni) vyhrál Cenu Spolku Spisovatelů Kuchařek. V roce 2005 její denní talk show Nigella na ITV byla zrušena z důvodu negativních ohlasů. Dále Nigella Lawson pořádala Food Network´s Nigella Feasts ve Spojených státech a v roce 2006 vydala dvě série pro BBC Nigella´s Christmas Kitchen. To vedlo k uvedení dalšího pořadu Nigella Express na BBC 2 v roce 2007. Její nádobí a kuchyně má hodnotu okolo 7 milionů liber a celkem prodala přes tři miliony kuchařek. Pro koketní způsob prezentace je nazývána „Queen of Food Porn“. Není ani vyučená kuchařka nebo šéfkuchařka, ale má svůj vlastní, výrazně uvolněný přístup k vaření. [24]

47

Roman Vaněk, Peklo na talíři Roman Vaněk se narodil 11. ledna 1969. Po studiu na Střední odborné výtvarné škole V. Hollara v Praze pracoval jako laborant a fotograf v Československé tiskové kanceláři. Spoluzaložil Studentské listy a pracoval také v Lidových novinách jako fotoreportér. V roce 1993 začal podnikat v mezinárodním obchodu, když nejprve dovážel obuv z Brazílie, poté pak od roku 2002 také brazilská vína. Postupem času se také čím dál více zajímal o kulinářství. Absolvoval kurzy vaření a poté vystudoval i Střední gastronomickou školu v Praze. V roce 2007 založil kuchařskou školu s názvem Pražský kulinářský institut (zkráceně PRAKUL), kde působí jako ředitel a lektor. Do povědomí široké veřejnosti se dostal po boku Zdeňka Pohlreicha v pořadech Ano, šéfe! či kuchařské televizní soutěži Na nože!. Je autorem celé řady velmi úspěšných kuchařských knih a DVD, jako např. Zapomenuté poklady české kuchyně nebo Kouzlo kuchyně Čech a Moravy, aneb, Dědictví našich babiček. Jeho knihy a DVD se prodávají po desítkách tisíc kusů, a to i mimo hranice naší republiky. Od roku 2012 pak boduje na scéně tuzemského internetu s jedním z nejsledovanějších internetových pořadů v naší zemi, a sice Peklo na talíři. Mimo všechny tyto aktivity také přednáší na mnoha konferencích, školách a institucích, včetně VŠH. Jeho díla se dočkala celé řady ocenění nejen v ČR, ale i v zahraničí. [25] Češi konečně začali přemýšlet nad tím, co jedí. A nemalou zásluhu na gastronomickém obrození má právě pořad Peklo na talíři. Autoři v něm spolu s moderátorem Romanem Vaňkem testují nejhorší "šmakulády" na trhu. A jak se zdá, zákazníci i výrobci na to slyší. "Třeba když jsme lidem ukázali, čím je napíchané křehčené maso a že ve výsledku za ten objem masa zaplatíte víc, od té doby jsem už o křehčené maso v obchodě nezavadil," říká režisér Martin Krušina, který s Romanem Vaňkem pokračuje v gastronomické odyseji v seriálu Jídlo s.r.o. Pořad získal cenu Křišťálová lupa 2013 v kategoriích Projekt roku a Zajímavý web. Pořad získal dále cenu studentské poroty na Life Sciences Film Festivalu 2012. Mezi nejsledovanější epizody prvních dvou řad patří díly o křehčeném mase, olivovém oleji či předraženém nádobí. Tyto epizody měly v roce 2013 přes 2 miliony zhlédnutí. [26]

48

2.2 Komparace vybraných pořadů dle hodnocení ČSFD V této kapitole je představen portál ČSFD.cz, neboli Československá filmová databáze, kde uživatelé mohou hodnotit filmy, seriály a TV pořady. Tato hodnocení budou předmětem komparace a zkoumání závislosti TV pořadů s gastronomickou tématikou. Pro komparaci a zkoumání závislosti dle hodnocení ČSFD jsem vybrala pořady, které jsou i součástí dotazníkové šetření a které byly v předchozí kapitole charakterizovány.

2.2.1 Československá filmová databáze Portál ČSFD.cz založil v roce 2001 Martin Pomothy pro filmové fanoušky, a tehdy mohl jen těžko tušit, jak velký úspěch s ním bude o několik let později slavit. Málokterý divák, který není pouhým konzumentem, se dnes vypraví do kina nebo si pustí nějaký film na DVD, aniž by si předtím nepročetl hodnocení snímku na ČSFD.cz. Tento web však nepředstavuje jen databázi a vyhledávač filmů, ale i místo, kde se schází rozsáhlá komunita nadšenců, kteří dlouhé hodiny hodnotí filmy a seriály, které v poslední době viděli, a diskutují o nich. A právě kvůli těmto lidem Martin Pomothy server zakládal, a o ČSFD.cz hovoří jako o svém životním díle, které by za žádnou cenu neprodal. Jeho stránky v roce 2011 získaly prestižní cenu Křišťálová lupa v kategorii Zájmový web. Návštěvnost Česko-slovenské filmové databáze se v roce 2012 vystoupala až k 1,7 milionu přístupů měsíčně. [27] Na další straně se v tabulce nachází výčet důležitých čísel portálu ČSFD, viz tabulka č. 5. Tabulka č. 6 představuje jednotlivé TV pořady s jejich procentuálním hodnocením. Dalšími daty v tabulce jsou počet hodnocení od uživatelů a počet jejich fanoušků, což jsou i data pro zkoumání závislosti, které se nachází v další podkapitole (viz 2.2.2).

49

Tabulka č. 5: ČSFD v číslech Filmů v databázi

435 553

Herců v databázi

158 685

Režisérů v databázi

45 218

Registr uživatelů

355 380

Komentářů k filmům

3 303 011

Zdroj: Vlastní zpracování, ČSFD, 2016

Tabulka č. 6: Vybrané TV pořady dle hledisek ČSFD (k 30. 4. 2016) Pořad Ano, šéfe! Prostřeno! Kluci v akci Herbář Babicovy dobroty MasterChef Česko

Hodnocení na ČSFD v % 78 48 65 12 52

Počet hodnocení x 19103 11996 5157 717 7036 1040

Fanoušci pořadu y 3865 953 116 52 36 33

Chutně a levně s Láďou Hruškou Peklo na talíři

9 80

627 4555

6 442

Jídlo s.r.o.

84

2619

205

Ano, šéfe s Gordonem Ramsaym Roztančená kuchyně The Naked Chef

79 80 83

1702 2215 637

152 125 44

S Nigellou v kuchyni

71

150

2

47

Zdroj: vlastní zpracování, ČSFD, 2016

50

Hodnocení na ČSFD v %

Graf č. 2: Hodnocení TV pořadů dle ČSFD 80

78

84

65 47

79

80

83 71

52

48

12

9

TV pořady

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016 Komentář k tabulce č. 6 a grafu č. 2: Z grafu vyplývá, že z vybraných TV pořadů s gastronomickou tématikou jsou na portálu ČSFD nejlépe hodnoceny pořady Romana Vaňka, a sice Jídlo s. r. o. a Peklo na talíři. Dalším vysoce hodnoceným českým TV pořadem uživateli ČSFD je pořad Ano, šéfe!. Další české pořady se přes hranici 70 % nedostaly. Nejhůře hodnoceným pořadem je pořad Chutně a levně s Láďou Hruškou a Babicovy dobroty, tyto dva pořady jsou na portálu ČSFD často hodnoceny jako „odpad“. Avšak co se týče počtu hodnocení jednotlivých pořadů, tak pořad s nejvíce hodnoceními je Ano, šéfe!, s téměř 20 tisíci hodnoceními. Dalším pořadem s více než 10 tisíci hodnoceními je Prostřeno!. Další pořady už mají méně hodnocení. Dokonce jsou i pořady, které nemají ani 1000 hodnocení, a sice Chutně a levně s Láďou Hruškou a Herbář. Největší fanouškovskou základu na portálu ČSFD má pořad Ano, šéfe!, konkrétně 3865. Nejméně oblíbený je pořad Chutně a levně s Láďou Hruškou s pouhými 9 fanoušky. Zahraniční pořady jsou na tom všeobecně lépe, všechny vybrané TV pořady přesahují hranici 70 %. Pořady Jamieho Olivera dosahují dokonce 80% a 83%.

51

2.2.2 Závislost počtu hodnocení a počtu fanoušků Abych zjistila, jestli je mezi daty nějaká závislost, respektive jaká je mezi nimi závislost, vypočítala jsem korelační koeficient. Zkoumaná data x a y jsou uvedena v tabulce č. 5, a jsou jimi: počet hodnocení pořadu – x, a počet fanoušků pořadu – y. Hodnoty korelačního koeficientu mohou nabývat hodnot od -1 do 1. Korelační koeficient vyšel 0,896, což značí silnou pozitivní závislost. Data na sobě tudíž závisejí, a když se změní jedna hodnota, změní se i druhá.

Korelační koeficient R = 0,896

Graf č. 3: Závislost počtu hodnocení a počtu fanoušků 4000 3500 3000

Počet fanoušků

2500 2000 1500 1000 500 0 0 -500

2000

4000

6000

8000

10000

12000

Počet hodnocení

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016

52

14000

16000

18000

20000

Komentář: Pomocí bodového grafu je znázorněna závislost počtu hodnocení na ČSFD a počtu fanoušků daného pořadu. Graf je proložen spojnicí trendu. Mezi hodnotami je velmi silná pozitivní závislost, tudíž na sebe mají velký vliv. Z grafu můžeme vyčíst, že se zde vyskytují tzv. outliers (mimo ležící body). Jsou jimi pořad Ano, šéfe! (červený bod) a Prostřeno (zelený bod), což je působeno velkým počtem hodnocení, kterých je například u Ano, šéfe! až o 12 tisíc více než u ostatních. Proto je z následujícího výzkumu odstraním, a budu pozorovat, jak to ovlivní korelaci a výsledný graf.

2.2.3 Závislost počtu hodnocení a počtu fanoušků bez outliers Po změně dat, vynecháním dvou outlierů (Ano, šéfe! a Prostřeno!), vychází korelační koeficient 0,393, což je velmi slabá pozitivní závislost, tudíž bez těchto zmíněných odebraných pořadů, se hodnoty až tak neovlivňují, což dokládá větší vzdálenost od spojnice trendu. I výskyt tzv. outlierů je mnohem vyšší. Pro lepší představu viz graf níže. korelační koeficient R

0,393

Graf č. 4: Závislost počtu fanoušků a počtu hodnocení bez outliers 450 400

Počet fanoušků

350 300 250 200 150 100 50 0 -900

100

1100

2100

3100

4100

Počet hodnocení

Zdroj: Vlastní zpracování, 2016 53

5100

6100

7100

2.3 Dotazníkové šetření Další významnou část analytické části mé práce tvoří dotazníkové šetření. Respondenti tohoto šetření byli zcela anonymní, výzkum probíhal hlavně na sociálních sítích, přímým odkazem na webovou stánku i osobním předáním dotazníku. Cílem šetření bylo zjistit, jaký přehled mají respondenti o televizních pořadech s gastronomickou tématikou, četnost jejich sledování a jejich vliv na ně. Doplňujícím prvkem zkoumání byla reklama vysílaná během těchto pořadů, a dotazník zkoumal, jak na ni respondenti reagují. Výsledky šetření jsou vyobrazeny pomocí výsečových, dvourozměrných sloupcových a pruhových grafů. Grafy jsou doplněny komentářem. Dotazník určený pro laickou veřejnost se skládal ze 17 otázek a zahrnoval uzavřené otázky a otázky škálování. Výzkumu se účastnilo celkem 153 respondentů, kteří odpovídali na otázky týkající se znalosti televizních pořadů s gastronomickou tématikou, jejich sledovanosti, oblíbenosti, vlivu aj. Poslední dvě otázky zjišťovaly věk a pohlaví respondentů.

54

2.3.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření Graf č. 5: Sledujete pořady s gastronomickou tématikou?

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

Graf č. 6: Jaké z následujících pořadů spojené s gastronomií znáte?

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

55

Komentář ke grafu 5 a 6: Co se týče sledovanosti TV pořadů s gastronomickou tématikou, 47,1 % odpovědělo, že tento typ pořadů sleduje, avšak téměř stejný počet respondentů, konkrétně 47, 7 % odpovědělo, že sleduje tyto pořady pouze občas. Pouhých 5,2 % respondentů tyto pořady nesleduje vůbec. Druhá otázka mapovala znalost TV pořadů, při čemž největší povědomí mají respondenti o pořadu Ano, šéfe! s 136 responzemi, tj. 88,9 %. V závěsu jsou pořady Prostřeno!, který označilo 79,7 % respondentů, Kluci v akci s 64,7 %, další nejčastěji vybraný, tentokrát z britské produkce, skončil Jamie Oliver a jeho pořady o vaření. Podobně na tom byl i britský pořad Gordona Ramsayho Kitchen Nightmares (britská verze Ano, šéfe!). Mezi nejméně známé patří americký pořad S Nigellou v kuchyni s 21,6 %, či domácí Herbář a pořady s Láďou Hruškou. Nikdo neodpověděl, že by neznal žádný pořad s gastronomickou tématikou.

Graf č. 7: Jak často sledujete tyto pořady?

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

56

Graf č. 8: Prostřednictvím čeho pořady o vaření sledujete?

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

Komentář ke grafu 7 a 8: Na otázku četnosti sledování těchto pořadů odpovědělo 38,6 % respondentů, že je sledují pouze náhodně, avšak to nutně neznamená, že je sledují málo. 25,5 % sleduje tento typ pořadů dvakrát až třikrát týdně. 10,5 % se dívá na pořady s gastronomickou tématikou jednou týdně a celých 11,5 % pouze jednou či dvakrát měsíčně. 5,2 % respondentů si je pustí vícekrát do měsíce. Na další varianty (denně, při čekání na jiný program) odpovědělo po méně než 5 procentech. 2% respondentů tento typ pořadů nesleduje vůbec. Další otázka zkoumala prostředek, skrze který tento typ pořadů respondenti sledují. Drtivá většina, a sice 88,2 % sleduje gastro pořady v televizi (135 responzí). Druhým nejčastěji voleným prostředkem byl notebook, který zvolilo 23,5 %. Na třetím místě byl zvolen stolní počítač s 8,5 %. Mobil a tablet získaly pod 5 % a 2 % respondentů nesleduje pořady vůbec.

57

Graf č. 9: Ohodnoťte tyto pořady na škále od 1 – 4 z následujících hledisek. (4- nejlepší, 1 – nejhorší)

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

Tabulka č. 7: Tabulka četnosti odpovědí ke grafu 9 1

2

3

4

zábavnost pořadů

8

53

68

24

naučnost pořadů

13

60

54

26

vliv gastro pořadu na vás, jako diváka

23

52

48

30

atraktivita gastro pořadů

14

49

61

29

Zdroj: vlastní zpracování, survio, 2016 Komentář ke grafu 9: V grafu č. 9 měli respondenti hodnotit gastro pořady ze čtyř nabízených hledisek, viz tabulka. Škála byla zvolena 1 – 4, při čemž 4 znamenalo nejlepší a 1 nejhorší. Zábavnost pořadů byla hodnocena nejčastěji číslem 3, nejméně respondentů označilo číslo 1. Naučnost pořadů byla nejčastěji hodnocena číslem 2 a nejméně číslem 1. Co se týče vlivu těchto pořadů na respondenty, jako na diváky, nejčastěji respondenti hodnotili číslem 2 a 3, nejméně číslem 1. Na otázku atraktivity TV pořadů s gastronomickou tématikou, respondenti reagovali nejčastěji číslem 3, nejméně číslem 1. Obecně bylo nejčastěji voleno číslo 3, což znamená, že vybraná hlediska hodnotí především kladně.

58

Graf č. 10: O čem jsou podle vás současné pořady s gastronomickou tématikou? (4 – nejvýstižnější, 1 – nejméně výstižné)

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016 Tabulka č. 8: Tabulka četnosti odpovědí ke grafu 10 1

2

3

4

o vaření

12

39

65

37

o penězích

28

44

44

37

o show

9

19

52

73

o reklamě na nový produkt

18

53

42

40

Zdroj: vlastní zpracování, survio, 2016 Komentář ke grafu 10: V grafu č. 10 měli respondenti hodnotit gastro pořady ze čtyř nabízených hledisek, viz tabulka. Škála byla zvolena 1 – 4, při čemž 4 znamenalo nejvýstižnější a 1 nejméně výstižné. Zdali jsou gastro pořady o vaření, hodnotili respondenti nejčastěji číslem 3, nejméně respondentů volilo hodnocení číslem 1. Zdali jsou tyto pořady o penězích, hodnotilo 44 respondentů číslem 3 a stejný počet respondentů číslem 2, často bylo voleno i číslo 4. Co se týká dalšího hlediska, zdali jsou pořady o show, tak většina, a sice 73 respondentů hodnotilo číslem 4, pouze 9 respondentů hodnotilo číslem 1. V poslední řadě se řešila otázka reklamy, v tomto případě 53 respondentů hodnotí číslem 2 a pouze 18 číslem 1. Zde záleželo vyloženě na dotazovaném hledisku. Časté hodnocení bylo 2, 3 i 4. 59

Graf č. 11: Vaříte někdy podle těchto pořadů?

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

Graf č. 12: Jsou pro vás zajímavější pořady, kde dochází k hádkám a vyhroceným situacím?

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

60

Komentář ke grafu 11 a 12: Další otázka zkoumala, zdali respondenti vaří podle TV pořadů s gastronomickou tématikou. Pouze 11,8 % respondentů potvrdilo, že podle pořadů vaří. Většina dotazovaných, a sice 54,9 % vaří podle těchto pořadů pouze občas. 33, 3 % odpovědělo, že podle gastro pořadů nevaří nikdy. Graf č. 12 zobrazuje, zdali respondenti preferují při sledování gastro pořadů vyhrocené situace a hádky. 34 % o takovéto situace nemá zájem a 29,4 % dotazovaných odpovědělo v této situaci „spíše ne“. 20,9 % odpovědělo „spíše ano“ a 15,7 % respondentů dává přednost hádkám a vyhroceným situacím v TV pořadech s gastronomickou tématikou.

Graf č. 13: Mluvíte někdy se známými o těchto pořadech, sdělujete si dojmy, recepty, či řešíte jejich dění?

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

61

Graf č. 14: Toužíte se setkat s některou známou osobností z oboru gastronomie?

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

Komentář ke grafu 13 a 14: V grafu č. 13 je zobrazeno, zdali si respondenti sdělují dojmy, recepty, jestli se o těchto pořadech baví a řeší jejich dění. Většina dotazovaných, konkrétně 58,2 % odpovídá, že tato situace nastane občas. 20,9 % respondentů tvrdí, že se se svými známými o gastro pořadech baví a shodný počet respondentů uvádí, že toto téma neprobírají nikdy. Další otázka zkoumala, zdali by se respondenti toužili setkat s některou známou osobností z oboru gastronomie. Nejvíce dotazovaných (32 %) se s nimi spíše netouží setkat a 22,2 % dokonce vůbec. Těch, kteří by se s nějakou známou osobností gastronomie rádi setkali, je 21,6 %. Zbytek respondentů, konkrétně 24,2 % odpovědělo „spíše ano“. V tomto případě je to zhruba 50 na 50. Ale dá se říct, že něco málo přes polovinu moc nestojí o setkání s osobností gastronomie.

62

Graf č. 15: Označte 3 osobnosti gastronomie, které mají na českého diváka největší vliv.

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

Komentář ke grafu 15: Další otázka zkoumala vliv známých osobností, kteří se pohybují v oboru gastronomie, na českého diváka. Respondenti měli vybrat z nabídky 3 nejvlivnější osobnosti, kteří podle nich nejvíce ovlivňují českého diváka. Nejčastěji volená osobnost korespondovala s nejvíce voleným pořadem, jedná se tedy o Zdeňka Pohlreicha, který má na kontě několik pořadů, mezi nejpopulárnější patří Ano, šéfe!. Druhý s nejvíce responzemi je Láďa Hruška. Do první trojky se dostal také Roman Vaněk, který je známý svými pořady na streamu a svými kuchařkami. Dalších 6 osobností má zhruba stejně responzí, mezi 10 – 20 %. Mezi nejméně vlivnými skončila Britka Nigella Lawson s 1,3 % a Češky Linda Rybová a Kateřina Winterová, které na uvádí pořad Herbář s 2 %.

63

Graf č. 16: Chtěli byste se zúčastnit některé ze soutěží o vaření?

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016 Graf č. 17: Dokupujete v souvislosti s těmito pořady i knížky (o vaření, s recepty, o pořadu)?

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

64

Komentář ke grafu 16 a 17: Graf č. 16 mapuje, zdali by se respondenti rádi zúčastnili soutěží o vaření. Převážná většina, konkrétně 54,9 % dotazovaných nemá vůbec zájem se takovýchto soutěží zúčastnit, 34 % respondentů spíše ne. Pouhých 4,6 % dotazovaných by se podobné soutěže rádo zúčastnilo a 6,5 % respondentů odpovědělo „spíše ano“. Z toho plyne, že všeobecně není o tento typ soutěží zájem. Další otázka zkoumá, zdali vedle sledování TV pořadů s gastronomickou tématikou respondenty také zajímá knižní zpracování. 53,6 % odpovědělo, že tento typ knížek vůbec nekupuje. Pouhých 7,2 % dokupuje v souvislosti s těmito pořady i knižní zpracování. 39,2 % potvrdilo, že se zajímá pouze o kuchařky, ale ne knihy o pořadu samotném.

Graf č. 18: Jak vnímáte reklamu vysílanou během těchto pořadů?

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

65

Graf č. 19: Máte pocit, že na vás mají tyto reklamy vliv či s vámi manipulují?

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

Komentář ke grafu 18 a 19: Dalším předmětem zkoumání byla reklama vysílaná během těchto pořadů, a jak na ni respondenti reagují. 45,1 % respondentů odpovědělo, že je tato reklama ruší. 39,9 % dotazovaných se snaží tuto reklamu nevnímat. 10,5 % respondentům přijde vhodné umístit reklamu do takto koncipovaných pořadů a 4,6 % dotazovaných si dokonce žádné reklamy nevšimlo. Další otázka zkoumala vliv na diváky a případnou manipulaci s nimi. 39,2 % respondentů označilo, že s na ně reklama spíše nemá vliv a 32,7 % dotazovaných odpovídá, že na ně nemá žádný vliv ani s nimi nemanipuluje. Na druhou stranu 20,9 % respondentů si myslí, že na ně reklama spíše má vliv a 7,2 % potvrdilo, že je reklama ovlivňuje, či s nimi manipuluje.

66

Graf č. 20: Kolik je vám let?

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

Graf č. 21: Jaké je vaše pohlaví?

Zdroj: dotazníkové šetření, survio, 2016

67

Komentář ke grafu 20 a 21: Poslední dva grafy zobrazují otázky základní, a věnují se věku a pohlaví respondentů. Ze 153 respondentů bylo 49 % ve věku mezi 21 a 30 lety. 30,7 % dotazovaným bylo mezi 31 a 50 lety, 19 respondentům, tj. 12,4 % bylo do 15 let, 4,6 % bylo z věkové kategorie 51 a více a konečně ve věku mezi 16 až 20 lety se šetření zúčastnilo 3,3 %. Co se týče genderového rozdělení, dotazník vyplnilo více žen než mužů, konkrétně 63,4 % a zbytek byli muži, a sice 36,6 %.

2.3.2 Shrnutí výsledků dotazníku Dotazníkové šetření zkoumalo na vzorku 153 lidí, zdali mají tito respondenti nějaký vztah k TV pořadům s gastronomickou tématikou, zdali je sledují a jak často a hodnotili tento typ pořadů z několika hledisek. Další otázky zkoumaly osobnosti gastronomie prezentované v televizi, jejich vliv na diváky, a zdali by se s někým takovým rádi setkali. Dalším tématem ke zkoumání byla reklama. Respondenti byli tázáni, jak tuto reklamu vysílanou během gastronomických pořadů vnímají a jaký vliv na ně má. Pro šetření byly použity pořady, které jsem zvolila podle oblíbenosti, vysílacího času a sledovanosti. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že ze vzorku 153 lidí téměř většina, a sice 94 % takto orientované pořady sleduje, byť polovina z nich potvrdila, že je sleduje pouze občas. Pouhých 5,2 % tento typ pořadů nesleduje. Z toho vyplývá, že jsou tyto pořady velice populární, a ať už pravidelně nebo ne, většina si je sem tam pustí. A tuto pravidelnost právě zkoumala jedna z dalších otázek. Otázka o četnosti sledování TV pořadů s gastronomickou tématikou nabízela škálu odpovědí a zde se zjistilo, že respondenti tento typ pořadů sice sledují, ale není zde zas tak velká pravidelnost. Téměř 39 % respondentů odpovědělo, že tyto pořady sledují pouze náhodně, avšak náhodně neznamená nutně málo. Dvakrát až třikrát týdně si gastronomické pořady zapne 25,5 % respondentů, 10,5 % je sleduje pouze jednou týdně a 11,5 % má o ně zájem jednou či dvakrát do měsíce. Mizivé procento respondentů potvrdilo, že sleduje gastro pořady denně a pod 5 % tázaných odpovědělo, že by si tyto pořady zapli pouze v případě, když čekají, než jim začne jiný program. Z toho vyplývá, že i když drtivá většina respondentů tyto tematické pořady sleduje, tak četnost jejich sledování už tak pravidelná není. Co se týče pořadů samotných, tak nejvíce označovaným pořadem v otázce povědomí o těchto pořadech, bylo české Ano, šéfe!, vysílaný na FTV Prima a kterým provází Zdeněk Pohlreich. Dalšími pořady s největší četností responzí byl pořad Prostřeno!, opět z produkce Primy a pořad České televize Kluci v akci. Mezi dalšími favority 68

byly pořady Jamieho Olivera, britského top kuchaře, který má na svém kontě spoustu ocenění a zásluh o zdravé stravování dětí. Podobně na tom byl i další britský kuchař Gordon Ramsay, se svým pořadem Ano, šéfe s Gordonem Ramsaym (Kitchen Nightmares), který je opět špička ve svém oboru. Co se týče povědomí respondentů, tak nejméně označovanými pořady byly S Nigellou v kuchyni, která opět zastupuje Británii, se svým domácím vařením a nočním vykrádáním ledničky. Dalšími nejméně známými pořady byl český Herbář z produkce České televize a pořady s Láďou Hruškou. Jedna z dalších otázek mapovala prostředky, skrze které tento typ pořadů respondenti sledují. Jedná se o televizní pořady a televize byla i nejčastěji voleným prostředkem, na kterém pořady o vaření sledují. Dalšími nabízenými variantami byl například notebook, který ke sledování používá 23 % respondentů, dále stolní počítač. Mobil či tablet ke sledování gastro pořadů používá méně než 5 % tázaných. Z toho vyplývá, že televize je nejvhodnějším prostředkem ke sledování pořadů s gastronomickou tématikou. V další otázce byla respondentům nabídnuta čtyři hlediska, která měli respondenti hodnotit v souvislosti s těmito pořady na škále od 1 – 4, při čemž 4 znamenalo nejlepší a 1 nejhorší. Zkoumaná hlediska byla: zábavnost, poučnost, vliv pořadů na respondenty a atraktivita pořadů o vaření. Z výzkumu vyplynulo, že nejčastěji byla hlediska označována číslem 3, což znamená, že respondenti hodnotili předložená hlediska především kladně, mizivé procento respondentů hodnotilo hlediska číslem 1. Další otázka byla opět škálovací, při čemž měli respondenti opět hodnotit gastro pořady ze 4 nabízených hledisek. Škála byla zvolena 1 – 4, při čemž 4 znamenalo nejvýstižnější a 1 nejméně výstižné. Hlediska představovala, zdali jsou tyto pořady převážně o vaření, o show, o penězích a o reklamě na určitý produkt. Těmto hlediskům měli respondenti přiřazovat čísla 1 – 4. Zde záleželo vyloženě na dotazovaném hledisku. Časté hodnocení bylo 2, 3 i 4. Ale všechna hlediska byla v průměru hodnocena spíše vyšším číslem. Dále jsem zkoumala, zdali respondenti přejímají z pořadů recepty a poté aplikují své poznatky doma. Z výzkumu vyplývá, že většina si podle TV pořadů s gastronomickou tématikou uvaří, ať už pravidelně nebo jen občas. TV pořady o vaření tedy respondenty převážně ovlivňují a odnesou si něco z jejich sledování, konkrétně ve formě receptů. V některých pořadech, jako je například Prostřeno!, kde vaří laici a jde zde o atraktivní finanční odměnu, nejsou neobvyklé hádky a někdy až vyhrocené situace. I v pořadu Ano, šéfe! se to někdy pořádně zvrtne a dojde občas i na pláč. A to zkoumá právě další otázka, zdali jsou pro respondenty tyto situace atraktivní, zdali preferují, když je atmosféra poněkud 69

hustější. Z výzkumu však vyplývá, že respondenti o tyto situace téměř vůbec nestojí, pouze 15,7% respondentů preferuje hádky a vyhrocené situace a 20,9 % respondentů je spíše preferuje, než že by o ně nestáli. Další otázka mapovala, zdali respondenti po zhlédnutí TV pořadů s gastronomickou tématikou probírají dojmy, vyměňují si recepty či jestli řeší, co se v těchto show zrovna momentálně odehrává se svými známými či příbuznými. U více než poloviny dotazovaných to je běžné a toto téma se svými známými probírají. Zhruba 20 % respondentů odmítá, že by na toto téma přišla řeč. K TV pořadům s gastronomickou tématikou nepochybně patří i známé osobnosti z oboru gastronomie. Do šetření jsem vybrala několik z nich, bez ohledu zda mají vlastní show či ne, ale podmínkou bylo, že se vyskytují na televizních obrazovkách případně na internetu. Respondenti byli v souvislosti s osobnostmi gastronomie dotazováni, zdali by je lákalo se s někým takovým setkat. 32 % respondentů o toto setkání spíše nestojí a dalších téměř 21 % nemá zájem vůbec. Druhá (téměř) polovina by toto setkání uvítala. Zároveň mě zajímalo, kdo je podle nich v oboru gastronomie (z mnou vybraných TV osobností) podle nich nejvlivnější, myšleno kdo má největší vliv na českého diváka. Nabídka zahrnovala několik českých jmen, ale i zahraniční kuchaře a kuchařku. Respondenti označili jako nejvlivnějšího Zdeňka Pohlreicha, což koresponduje i s nejčastěji voleným TV pořadem. Paradoxně na druhém místě s nejvíce responzemi skončil Láďa Hruška, který skončil se svými pořady na posledním místě, co se týče povědomí o jeho televizní tvorbě. Na třetím místě se umístil, co se týče vlivu na českého diváka Roman Vaněk, který se proslavil zprvu díky Pohlreichovi, ale později díky svým „bez-servítkovým“ pořadům, jako je Peklo na talíři či Jídlo s.r.o., kde Vaněk prezentuje českým divákům pravdu o temných zákoutích gastronomie. Tudíž pro českého diváka jsou podle odpovědí respondentů nejvlivnější 3 osobnosti, které pochází z České republiky, ať už jsou oblíbení či nikoli. Dále mě zajímalo, jestli při sledování kuchařských show, respondenti coby diváci přemýšlejí o účasti v některé z těchto soutěží. Výsledek je takový, že něco málo přes polovinu respondentů nemá o participaci v takovéto soutěži vůbec zájem a 34 % by se jí spíše neúčastnilo. Z toho vyplývá, že o soutěžení v některé z kuchařských reality show není téměř žádný zájem. V souvislosti s takto tematickými pořady vychází i řada knih, ať už jde o knižní zpracování o pořadu samotném či běžné kuchařky. Respondenti byli tázáni, zdali tento typ knížek kupují 70

jako doplněk ke sledovaným pořadům. Většina, konkrétně 53,6 % tento typ knížek vůbec nekupuje, ale téměř 40 % respondentů kupuje kuchařky, avšak o zpracování těchto pořadů v knižní podobě zájem nemají. Těch, kteří dokupují knížky o gastro pořadech je pouhých 7,2 %. Dalším předmětem zkoumání byla reklama, která byla do tohoto šetření zahrnuta z důvodu zkoumaného vlivu na diváka a zjištění, jak ji diváci vnímají. Na tuto otázku nejvíce respondentů (45,1 %) odpovědělo, že je tato reklama při sledování ruší. Druhý největší počet responzí měla odpověď: snažím se ji nevnímat. Zhruba deseti procentům respondentů přijde vhodné umístit reklamu do pořadů s gastronomickou tématikou a pod pět procent respondentů si dokonce žádné reklamy nevšimlo. V toho vyplývá, že reklama, ať už vysílaná během, po/před pořadem, nebo jako banner (proužek), který běží dole na obrazovce či když moderátor propaguje během své show nějaký produkt, působí obecně jako rušivá a diváci by byli raději, kdyby se v gastronomických pořadech nevyskytovala. S tím souvisí i to, jaký vliv má na respondenty jako diváky a zdali s nimi tato reklama manipuluje. Většina tázaných nemá nebo spíše nemá dojem, že by je tato reklama nějak ovlivňovala či s nimi manipulovala. Ale nezanedbatelných 20,9 % se domnívá, že je tato reklama spíše ovlivňuje a zbylých 7,2 % je o tom přesvědčeno. Z toho vyplývá, že reklama vysílaná během pořadů o vaření sice ovlivňuje pouze menšinu, například sváděním ke koupi nějakého produktu apod., ale většina respondentů ji registruje, ať už jako rušivou či naopak. Ze vzorku 153 respondentů byla většina ženského pohlaví, konkrétně 63,4 %. Dotazování probíhalo formou přímého odkazu na internetu a papírového dotazníku, ale převážná většina respondentů vyplnila dotazník skrze odkaz na sociální síti Facebook. Respondenti byli různých věkových kategorií, avšak nevíce z nich se našlo ve věkové kategorii 21 – 30 let. Dotazníkové šetření na téma Vliv TV pořadů s gastronomickou tématikou, vyhodnocuji jako úspěšné, které naplnilo účel a potvrdilo, že tyto pořady mají vliv na laickou veřejnost (v podobě zkoumaného vzorku). A sice tak, že respondenti tyto pořady nejen rádi sledují, ale svědčí o tom fakt, že i po skončení těchto pořadů si diváci z těchto pořadů něco odnášejí. Jsou schopni aplikovat poznatky získané z těchto pořadů, například zjistit si nějaký recept ze sledovaného pořadu a zkusit ho v reálu sami. Dále to dokazuje zjištění, že respondenti coby diváci těchto pořadů i po skončení pořadu mluví o svém oblíbeném pořadu se svými známými či příbuznými, sdělují si dojmy či vyměňují recepty získané sledováním těchto pořadů.

71

2.4 Řízený rozhovor Pro zmapování vlivu na odbornou veřejnost jsem provedla krátký řízený rozhovor s šéfkuchařem úspěšné restaurace La bodeguita del medio Michaelem Simonem, který je také Executive chef of Gastro Group.

1) Jaký je podle vás stav české gastronomie? „Tento stav je velmi neuspokojivý. Důvodů je několik. Kvalita gastronomie začala upadat již s koncem první republiky. V té době byli pracovníci v gastronomii vážení za svůj um a ne každý toto povolání mohl dělat. Za totalitního režimu byla gastronomie dělena dle cenových kategorií a šance, že opravdový „talent“ pokud nesplní „personální“ nároky, se v té době k moderní gastronomii ani nedostane. Další velký propad nastal po roce 1989. Bylo to díky změně vázané živnosti na živnost volnou. Každý se domníval, že v restauraci (hospodě) rychle zbohatne bez práce a tak si takový podnik otevřel téměř každý. Dalším a momentálně asi největším kamenem úrazu stavu české gastronomie je výuka nových studentů. Nejen že z ekonomických důvodů (naplnění tříd) se rapidně snížily nároky na prospěch uchazečů o toto studium, ale i reklama nabízející různé polotovary a přípravky znehodnocuje danou výuku. Ředitelé často sahají k tomu, aby umístili své studenty na praxe, opouštějí kvalitní provozy i menších rozměrů (kde se studenti mohou naučit zajímavé a potřebné věci) a umisťují je do velkokapacitních kuchyní a provozů.“

2) Sledujete TV pořady s gastronomickou tématikou? Jak často? Které? „O těchto pořadech povědomí mám, ale nesleduji je s nějakou pravidelností, pro jejich velmi nízkou a neprofesionální úroveň. Pokud ano, jedná se spíše o zahraniční pořady. Z nich preferuji maďarský kanál Paprika.“

72

3) Co si o nich jako odborník myslíte? Mají podle vás úroveň? Jsou skutečně převážně o vaření? Či spíše o show/o penězích/o reklamě na různé produkty? „V ČR tyto pořady mají velmi nízkou úroveň z důvodu velké neodbornosti účinkujících a také někteří profesionálové se dají koupit, aby ze sebe dělali šašky. Nejvíce jsou tyto pořady o penězích, show a reklamě. Málo který pořad je skutečně o vaření.“

4) Myslíte, že je na poli vysílání nějaká mezera v gastronomických pořadech? Je nabídka těchto pořadů dost atraktivní? „Pro profesionály nabídka určitě atraktivní není, avšak laickou veřejnost může zaujmout i přes své velké nedostatky a bláboly. Mezer je tam hodně. Chybí pořady zaměřené na využití místních lokálních surovin, diety a využívání zdravých potravin. Většina pořadů je zaměřena na rychlost, cenu a jednoduchost. Kvalitní gastronomie není jen o rychlosti a ceně.“

5) Maté nějaký oblíbený pořad o vaření? (český/zahraniční) „Viz. Otázka 2. Mám rád sám sebe a pořady na TV Paprika.“

6) Mají podle vás tyto gastronomické pořady vliv na odbornou veřejnost? Jaký? (Ovlivňují práci kuchařů apod.?) „Určitě práci kuchařů ovlivňují. Ne každý z kuchařů je gastronomicky na výši z důvodu viz otázka 1. Některé pořady také negativně ovlivňují začínající kuchaře a pro laickou veřejnost jistým způsobem degradují gastronomii jako celek. V těchto pořadech se ukazují nekvalitní provozovny a neodbornost některých „profesionálů“.“

7) Kdo je podle vás naší největší ikonou oboru gastronomie? Proč on/ona? Charakterizujte ho/jí. „Pro mě byl největší českou ikonou jako odborníka na gastronomii pan Ladislav Nodl. Byl to muž, který výrazně přispěl vývoji gastronomie u nás, byl nekonečným ochráncem tradic naší krásné české kuchyně. Právě on neustále dbal na oživování kvalitních tradičních domácích pokrmů. Jsem velmi rád, že jsem s tímto, již zesnulým velikánem, měl možnost 73

spolupracovat. Nedomnívám se, že z žijících „uznávaných odborníků“, by někdo dosahoval takové gastronomické kvality a lidské úrovně jako on.“

8) Jaký máte názor na reklamu vysílanou během těchto pořadů? (před/po pořadu, malý banner dole na obrazovce, vystavěný produkt během vysílání, v komentáři kuchaře/ moderátora/ hlasatele apod.) Ovlivňuje vás nějak tato reklama? Jak? „Mě osobně tato reklama neovlivňuje a ignoruji ji. Věřím však tomu, že spousta diváku se touto reklamou nechá ovlivnit již jen kvůli poznámce účinkujících.“

9) Co je hlavním poselstvím vaší práce? „Dělat lidem dobře. Snažit se uspokojit jejich potřeby a touhy po něčem novém v oblasti gastronomie. Rád používám staré zapomenuté recepty, které převádím do moderního hávu. Drtivou většinou mé tvorby jsou mé vlastní recepty.“

10) Mimo gastronomických pořadů vychází také knihy o gastronomii, kuchařky apod. Upřednostňujete gastronomii prezentovanou v knižní podobě nebo spíš v televizní? „Preferuji spíše knižní podobu. Ne však každá kuchařská knížka, které se vyskytuje na trhu, je kvalitní. Takové knihy nejraději nakupuji v antikvariátech.“

11) Nakonec, baví vás vaše práce? Nějaký komentář k tématu na závěr? „Má práce je zároveň mým koníčkem. V jídle se zobrazuje kuchařova momentální nálada a rozpoložení a také musím říci, že jeden zapálený laik dokáže mnohdy více, než deset znuděných odborníků. V dnešní době moderních technologií sociálních sítí se často setkáváme se takzvanými odborníky, food blogery, food guru apod., kteří nemají o odbornosti žádné ponětí a již vůbec o reálné gastronomii. (O tom, jak to skutečně funguje v gastro provozech).“

74

3 Návrhová část V návrhové části mé diplomové práce jsem se rozhodla navrhnout nový televizní pořad, který dle mého na poli televizního vysílání chybí a byl by zajímavý pro lidi, kteří se zajímají o gastronomii, rádi vaří, či prostě jen milují jídlo.

3.1 TV pořad – „Fenomén gastronomie“ „Fenomén gastronomie“, takto by se nový pořad věnovaný gastronomii jmenoval. A toto jméno není vybráno nějak náhodně, nebo proto, že to jde o libozvučný název, i když to je samozřejmě taky jeden z důležitých faktorů. Pryč jsou totiž doby, kdy jídlo bylo pouze nutnou součástí dne, či to, co nás drží na živu. Z jídla se stal požitek, lidé jezdí kvůli jídlu do různých zemí či destinací ochutnávat exotická jídla, či nejlepší steak na světě apod. Souvisí s tím i podniky, které jsou vyhlášené svou skvělou kuchyní, různými specialitkami a lidé tyto atraktivity gastronomie rádi vyhledávají. TV pořadů s gastronomickou tématikou je ve světě vskutku hodně, dá se říct, s přihlédnutím ke kvalitě některých z nich, až moc. U nás v České republice je okolo 30 pořadů o vaření. Jsou jimi pořady, kde vaří profesionálové, celebrity, ale i laici – zde jde většinou o reality show, kde se účastnící utkávají ve vaření s vidinou nějaké finanční odměny či ceny. Pořad „Fenomén gastronomie“, aby zaujmul diváky, by měl být vysílán jednou týdně (aby se za týden nastřádalo dost zajímavých témat), konkrétně v neděli v podvečer, kdy se lidé již vrátili z chalup a usedají k televizím. Jednalo by se o cca 30 – 40 minutový týdeník. Skladba pořadu by byla následující: pořad by začínal znělkou, která by měla být krátká, svižná, chytlavá a hlavně vystihovat podstatu pořadu – gastronomii. Následovalo by úvodní slovo moderátora, který by prováděl pořadem, sdělil by obsah daného dílu, co všechno diváky čeká. Co se moderátora týče, nemusela by to být nutně celebrita, mohl by to být například nějaký restauratér, kritik jídel, nebo jen fanoušek zblázněný do jídla. Hlavní je, aby měl/a rád jídlo, bavila ho/jí gastronomie, a byl/a kreativní. Na tomto místě si představuji spíše ženu, ženy jsou totiž od přírody „bláznivější“, a já si tuto postavu moderátorky takto představuji, entuziasmus a nadšení ohledně jídla z ní musí sršet a moderování by mělo probíhat hravou formou. Po krátkém obsahu náplně dílu tohoto pořadu by probíhalo vyhlášení soutěže z předchozího dílu, kterou představím později. Poté by probíhaly různé reportáže o zajímavostech a novinkách v gastronomii, které by byly rozděleny do několik 75

rubrik, podle tématu. Reportáže by byly navíc prokládány anketami. Tyto ankety by probíhaly tak, že by se část štábu vydal do ulic a otázky by byly kladeny na různých místech (povětšinou Prahy) kolemjdoucím o problematice aktuálního dílu, které se pořad věnuje. V poslední části pořadu Fenomén gastronomie by moderátorka prezentovala recept pokrmu z aktuálně vysílaného dílu a jeho přípravu. S tímto vařením souvisí i již zmiňovaná soutěž. Diváci, kteří by podle tohoto receptu uvařili sami doma a výsledek sdíleli na sociální síti Facebook a Instagram, by se automaticky zapojili do soutěže o zajímavé ceny. V následujícím díle by pak byl vybrán výherce, kterému se nejlépe podařilo pokrm zpracovat. Důležitým faktorem by byla nejen přesnost, ale i kreativita a zajímavá zpracování receptu. Ceny by mohly být hmotné, například kuchyňský robot, ale i nehmotné ve formě prožitku, například vouchery do restaurací, které byly v reportážích zmíněny apod.

3.2 Náměty na reportáže Každé téma či reportáž by měly být pro diváka atraktivní a představovat různé gastronomické vychytávky, speciality, zajímavé podniky, kde se mohou lidé stravovat apod.

Molekulární kuchyně Jedním z možných témat by bylo prezentování molekulární kuchyně divákům. Návštěva profesionála, který se molekulární kuchyní zabývá a ukázka přípravy této gastronomické pochoutky. Pod pojmem molekulární kuchyně si spousta lidí představí něco vědeckého spojené s chemií a biologií. Někteří lidí si myslí, že jde sice o oku lahodící potraviny, které se ale zřejmě nedají jíst. Předmětem takovéto reportáže by bylo seznámit s molekulární kuchyní, představit podniky u nás, které se na tuto kuchyni specializují, sdílet recepty, jak by si diváci mohli něco takového připravit sami doma a sami. Molekulární kuchyně připravuje pokrmy metodami známými spíše z laboratoří (emulgování, mražení tekutým dusíkem, přidávání různých látek rozkládajících strukturu suroviny, atd.), čímž vytváří naprosto nečekané pokrmy. Molekulární gastronomie (nově se také začíná prosazovat termín techno-emociální kuchyně) používá stejné suroviny jako gastronomie klasická, ale zásadně se liší použitými postupy, například nízkoteplotní vaření ve vakuu Sous-vide. Díky užívání technik, které by málokoho napadlo spojovat s vařením, je 76

možné dosahovat zcela nových výsledků. V podstatě jde o vytváření naprosto nových skupenství, která chutnají jako dobře známé pokrmy. Tyto postupy jdou aplikovat i na nápoje a vytváří se takzvané molekulární koktejly, při jejich výrobě se používají techniky molekulární mixologie. [27]

Zážitková gastronomie Dalším fenoménem z oboru gastronomie je tzv. „zážitková gastronomie“. V současné době, kdy je už téměř vše dostupné, si lidé rádi čas od času připlatí za něco extra. Existují restaurace, které se specializují pouze na burgery, na steaky, ale jsou i restaurace, které se snaží potěšit všechny lidské smysly. Jídla připravovaná v těchto restauracích lahodí chuti, krásně voní, hrají všemi barvami i strukturou se obyčejné jídlo změní v umění, a to je právě definice zážitkové gastronomie. Pověstnou třešničkou na dortu pak bývá překvapení; někdy exkluzivní suroviny a speciality, jindy docela obyčejná tma. Zachycení podstaty a příkladů, kde je zážitková gastronomie prezentována, by bylo prezentováno opět formou reportáží, opět s výčtem zajímavých restaurací a doporučeními. Mezi takové restaurace, které se mohou pyšnit zážitkovou gastronomií, patří například restaurace Pod křídlem noci, kde si ověříte, zda se dokážete najíst v naprosté tmě, nebo restaurace La Degustation Bohême Bourgeoise, kde propadnete kouzlu zvanému Slow Food. Z jiné perspektivy lze vidět oblíbené laskominy přímo u výrobců, třeba v loštickém Muzeu olomouckých tvarůžků nebo v perlivém světě šumivých vín Bohemia Sekt. Pro diváky, kteří by si něco takového chtěli zkusit doma ve vlastní kuchyni, pomohou mistři svého oboru, třeba na kurzech vaření Ola Kala nebo škola vaření Chefparade. V reportáži by byly uváděny taktéž recepty, které souvisejí se zážitkovou gastronomií. [28]

3D tisk jídla Dalším zajímavým tématem pro pořad „Fenomén gastronomie“ by mohly být 3D tiskárny, které jsou zajímavou alternativou pro klasické vaření. Tiskárna se principiálně neliší od klasické 3D tiskárny, jen místo roztaveného plastu tryska vytlačuje a po vrstvách nanáší potravinu v kašovité podobě. V představě tvůrců může být sladká i slaná a hlavně ze skutečných surovin, nikoli umělých náhražek.

77

Tyto 3D tiskárny fungují na principu vkládání ingrediencí do tiskárny, například u přípravy plněných raviol je to těsto a náplň, na dotykovém displeji nebo v aplikaci na chytrém telefonu se vybere příslušný recept a spustí se tisk. Během několika minut je připravená první várka na vkládání do vroucí vody. Tiskárna jídlo neuvaří ani neupeče, pouze jej sestaví do finálního složení, kompozice a podoby. [29]

Gastronomické akce Další zajímavostí pořadu by bylo, že by diváky upozorňoval na zajímavé akce, které v souvislosti s gastronomií probíhají. Takovýchto akcí a festivalů je v průběhu roku mnoho. Hlavní sezona těchto festivalů ale začíná na jaře, kdy se téměř každý víkend koná nějaký piknik, festival či ochutnávky různých pokrmů a surovin. Pořad „Fenomén gastronomie“ by také upozorňoval na zajímavé farmářské trhy a poskytoval rady, co je kvalitní a kde se nějakým produktům spíše vyhýbat. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější festivaly o jídle paří například pražské festivaly Prague Food festival, Apetit Piknik či Burgerfest. Dalšími zajímavými akcemi mohou být například Extrem Food Festival v Brně, Vinobraní a Pivní slavnosti, konané v různých místech republiky, RawFest aj.

Veganské a vegetariánské restaurace Stále větším trendem je v současné době být veganem. Veganská a vegetariánská kuchyně, popřípadě raw, je momentálně v kurzu. Pořad „Fenomén gastronomie“, by čas od času vystopoval ty nejlepší, které nabízejí tuto kuchyni a vysvětloval výhody i nevýhody této kuchyně. Prezentoval by její nejlepší recepty, které by si diváci mohli sami zkusit.

Stravování ve školách Dalším a důležitým tématem (zvláště pro rodiče) pro reportáže, by mohlo být stravování ve školních jídelnách. Tohoto palčivého tématu se před několika lety dotkl Jamie Oliver. Občanská iniciativa Skutečně zdravá škola, která přišla s konceptem zdravějšího stravování ve školních jídelnách, právě nabízí zapojení do pilotního projektu prvním deseti až patnácti školám. Ve školních jídelnách se děti stravují v podstatě celé dětství a vytvářejí si návyky 78

na celý život. Proto řadě rodičů přestává být jedno, že je vyhláška o školním stravování zastaralá a děti zbytečně „přejídá“ cukrem, masem a polotovary. Přitom zapomíná na zdravé a přitom relativně levné potraviny, jako jsou luštěniny bohaté na bílkoviny, syrové ovoce a zeleninu. Slazené nápoje a sladkosti dostávají nejen v jídelnách, ale i ze školních automatů. Občanská iniciativa Skutečně zdravá škola se snaží od listopadu 2013 prosazovat změny ve stravování dětí na půdě škol. Její členové upozorňují veřejnost, co je ve školkách a školních jídelnách z hlediska správné výživy špatně, tlačí na ministerstva k potřebné revizi vyhlášky, účastní se expertní skupiny na ministerstvu školství a připravují vzdělávací programy pro školy. [30] Podstatou těchto reportáží by bylo poukázat na ty jídelny, které tuto vyhlášku nerespektují a vyzdvihnout jídelny, které se snaží dětem podávat zdravá a vyvážená jídla. Případně doporučit lehké, nenáročné a zdravé recepty.

Michellinské restaurace Dalším námětem pro reportáže by byly určitě restaurace, která mají různá ocenění, mezi které patří například ty s Michelinskou hvězdou. Když chcete opravdově zažít kvalitní gastronomii v praxi, měli byste se vydat tam, kde se taková příležitost nabízí od skutečných profesionálů. Za skvělým gastronomickým zážitkem se můžete vydat například do pražského hotelu Radisson Blu Alcron, kde vaří úspěšný šéfkuchař Roman Paulus či La Degustation Bohême Bourgeoise.

Zprostředkovatelé, blogy, portály, aplikace o jídle O gastronomii se dnes zajímá kde kdo, a spousta lidí o tom píše do svých blogů, sdílejí recepty na sociálních sítích či nahrávají videa na youtube.com o tom, jak se snaží zdolat různé recepty. O jídle se můžete dočíst také na různých aplikacích, které spolupracují s restauracemi, objevíte zde recenze podniků, které již někdo navštívil. Dále existují portály, skrze které si můžete objednat jídlo až domu. Dříve Lunchtime, nyní Zomato je nejlepší volbou pro vyhledávání a objevování skvělých restaurací a podniků ve městě kde se člověk právě nachází či kam se třeba chystá. Aplikace Zomato funguje jako vyhledávač, který přináší uživatelsky intuitivní prostředí s užitečnými 79

funkcemi, které uživateli pomůžou najít ty nejlepší restaurace a podniky ve tvém okolí. Uživatel Zomato aplikace si může prohlížet jídelní a nápojové lístky, denní menu, fotky, recenze a používat navigaci do podniku, který se rozhodne navštívit. Ve vybraných lokalitách je dostupná také online rezervace stolů. [31] Před třemi lety začala fungovat služba DameJidlo.cz, tento projekt vznikl pod hlavičkou Slevomat Group Ventures a zakladatele Slevomatu Tomáše Čupra. Jde o agregátor nabídek dovozu hotových jídel do domu. Objednání a dovoz je zde dostatečně jednoduchý, pohodlný, spolehlivý a kvalitní. DameJidlo.cz nepředpokládá, že si rodina bude objednávat jídlo pět dnů v týdnu, ale každý si občas potřebuje odpočinout nebo nemá náladu vařit. Rodiny s dětmi dovezené jídlo ocení také díky ušetřenému času, který si pro sebe najdou. Kromě seznamu restaurací, které rozvážejí jídlo do jednotlivých ulic v asi 50 městech, které jsou v projektu zapojeny, DameJidlo.cz také nabízí uživatelské recenze restaurací. [32]

3.3 Online zastoupení Mimo samotného pořadu by měl pořad zastoupení na sociálních sítích jako je Facebook a Instagram. Na těchto sociálních sítích by se několikrát týdně zobrazovaly příspěvky o nastávajících akcích s gastronomickou tématikou, zajímavé články o restauracích a novinkách v gastronomii. Součástí těchto sociálních sítí bude místo, kam budou diváci sdílet fotografie se svými adaptacemi vysílaných receptů. To dílo, které na Facebooku a Instagramu nasbírá nejvíce „lajků“ bude v dalším díle odměněn cenou. Kromě zastoupení na sociálních sítích bude vytvořena i aplikace „Fenomén gastronomie“, která bude spolupracovat se zmíněnými portály jako zomato a DameJidlo.cz, uživatelé si ji budou moci stáhnout zdarma na svých chytrých telefonech. Aplikace bude nabízet rejstřík doporučených restaurací, které byly zmíněny v TV pořadu, budou se zde moci dočíst více o odvysílaných reportážích a budou zde zveřejňovány recepty z pořadu. Další zajímavostí této aplikace budou různé zajímavé kvízy týkající se gastronomie a uživatelé budou moci sami hodnotit restaurace a doporučovat jejich oblíbené podniky.

80

3.3 Návrhy loga Na obrázku jsou návrhy loga pro pořad „Fenomén gastronomie“ ve čtyřech provedeních. Obrázek č. 2: Návrhy loga pro pořad „Fenomén gastronomie“

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

81

Závěr Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat vliv TV pořadů s gastronomickou tématikou na laickou a odbornou veřejnost. Mezi dílčí cíle dotazníkového šetření patřilo zjištění povědomosti respondentů, jako diváků o TV pořadech s gastronomickou tématikou, četnost a pravidelnost jejich sledování a jejich vliv na ně. Dalším předmětem zkoumání bylo zjistit vliv na odbornou veřejnost pomocí řízeného rozhovoru s profesionálem z oboru gastronomie a na základě zjištěných dat z obou šetření vyvodit závěry a navrhnout nový pořad s gastronomickou tématikou. V teoreticko-metodologické části jsem se nejprve věnovala vymezení pojmu gastronomie a tomu, jak se v průběhu let utvářela a formovala. Další nezbytnou součástí byla problematika tvorby jídelního lístku, který je důležitým prvním fyzickým dojmem, který host v restauračním zařízení má. Zabývala jsem se i problémy jazykových překladů jídelních lístku do jazykových mutací. Další kapitolou byl vývoj televizního vysílání 20. století na našem území. Dále jsem se zabývala samotnými televizními kuchařskými pořady, které vznikaly na přelomu 40. a 50. let v Americe. Nedílnou součástí teoretické části byla i reklama a její psychologie, a to jaký má na diváka vliv, jaké jsou její hranice a vysvětlen zde byl i pojem „neetická reklama“. V analytické části práce jsem se zprvu věnovala charakteristice vybraných TV pořadů s gastronomickou tématikou, které byly vybrány čistě účelově. Jedná se o pořady, které jsou podle mě nejznámější, ať už jsou populární či ne. Ke každému vybranému pořadu byla poskytnuta stručná charakteristika a k tomu patřila i charakteristika osobností televizní gastronomie, ať už osobnosti měli či mají svůj pořad, nebo se aspoň na televizních obrazovkách v souvislosti s gastronomií ukazují. Následovala komparace zmíněných pořadů dle hodnocení z portálu Československé filmové databáze, která byla taktéž stručně popsána. Uživatelé na tomto portálu mají možnost hodnotit tyto TV pořady (mimo jiné i filmy a seriály) a poté je u každého pořadu zobrazeno průměrné hodnocení v procentech. Následně jsem provedla komparaci na základě zmiňovaného hodnocení ČSFD a data jsem promítla do sloupcového grafu pro lepší názornost. V tabulce jsem uvedla mimo hodnocení i počet hodnocení ke každému pořadu a také počet fanoušků jednotlivého pořadu. A tyto dvě proměnné jsem zkoumala z hlediska závislosti. Daty v tomto zkoumání byly: počet hodnocení jednotlivých TV pořadů a počet jejich fanoušků. Z výpočtu korelačního koeficientu jsem zjistila, že je mezi daty silná pozitivní závislost a tudíž se data mezi sebou 82

silně ovlivňují. Avšak po grafickém znázornění pomocí bodového grafu, proloženém spojnicí trendu jsem zjistila výskyt tzv. outliers (mimo ležící body), které mají na tak vysokou korelaci velký vliv, díky výrazně vyšším hodnotám. Tudíž jsem v následujícím výzkumu dva outliery (pořady Ano, šéfe! a Prostřeno!) odstranila a provedla nový výpočet korelačního koeficientu. Výsledek se výrazně lišil, tentokrát vyšla velmi slabá pozitivní závislost, což potvrzoval i nový graf, tudíž data na sebe neměla téměř žádný vliv bez odebraných pořadů a nově se vyskytlo velké množství nových outlierů. Další významnou součástí analytické částí bylo dotazníkové šetření na téma „Vliv TV pořadů s gastronomickou tématikou“, který zkoumal vliv těchto pořadů na diváky. Dotazník se skládal ze 17 otázek a zkoumal povědomí respondentů o těchto pořadech, četnost sledování, jaký vliv na ně tyto pořady mají, dále respondenti hodnotili pořady z hlediska zábavy, naučnosti, reklamy, byli tázáni otázkami týkající se reklamy vysílané během těchto pořadů a také ohledně osobností gastronomie. Z dotazníkového šetření jsem zjistila, že drtivá většina respondentů (94 %) takto orientované pořady sleduje, ať už pravidelně nebo jen občas, to znamená, že jsou tyto pořady velmi oblíbené. Mezi nejznámější TV pořady s gastronomickou tématikou se dostalo Ano, šéfe!, Prostřeno! a Kluci v akci. Ze zahraniční produkce byly hlavními favority pořady Jamieho Olivera. Tyto pořady respondenti sledují nejčastěji na televizních obrazovkách, a nepreferují, když během nich dochází k hádkám a vyhroceným situacím. Respondenti tyto pořady převážně hodnotí kladně z hlediska zábavy a atraktivity, průměrně z hlediska naučnosti a vlivu. Nejvlivnějšími osobnostmi jsou podle respondentů Zdeněk Pohlreich, Láďa Hruška a Roman Paulus. Respondenti reagují na reklamu vysílanou během těchto pořadů negativně, vnímají jí jako rušivou a tvrdí že je převážně neovlivňuje. Nyní se dostávám ke stanoveným hypotézám. Byly jimi tyto: 

Hypotéza 1: Zdeněk Pohlreich je pro diváky nejvlivnější osobností gastronomie.



Hypotéza 2: TV pořady s gastronomickou tématikou mají vliv na laickou i odbornou veřejnost.

Na základě dat zjištěných z dotazníkového šetření na vzorku 153 respondentů, potvrzuji Hypotézu č. 1. Zdeněk Pohlreich byl nejčastěji volen jako nejvlivnější osobnost gastronomie na českého diváka, doplňuje to i fakt, že o jeho pořadu měli respondenti největší povědomí, pořad byl taktéž vysoce hodnocen v rámci portálu ČSFD, největším počtem hodnocení a s největší fanouškovskou základnou. Co se týče druhé hypotézy, tu taktéž potvrzuji z následujících zjištěných skutečností z dotazníkového šetření. TV pořady s gastronomickou 83

tématikou respondenty ovlivňují tím, že z nich přejímají recepty a zkouší podle nich vařit i doma. Dále je ovlivňují tak, že během i po skončení těchto pořadů se jimi jejich diváci zabývají, ať už řeší kde kdo a co vařil, nebo prostě jen to, co v kuchařských pořadech a reality show děje. Dále respondenty ovlivňuje tak, že někteří z nich si i dokupují knižní zpracování. Co se týče vlivu na odbornou veřejnost, ten jsem se snažila zmapovat provedením řízeného rozhovoru s odborníkem oboru gastronomie, šéfkuchařem La bodeguita del medio Michaelem Simonem, který je také Executive chef of Gastro Group. Po krátkém, ale zajímavém rozhovoru jsem se od Michaela Simona dozvěděla, že tyto pořady práci kuchařů určitě ovlivňují. Ne každý z kuchařů, který se v televizi prezentuje, je podle něj gastronomicky na výši. Některé pořady prý negativně ovlivňují začínající kuchaře a pro laickou veřejnost jistým způsobem degradují gastronomii jako celek. V těchto pořadech se ukazují nekvalitní provozovny a neodbornost některých „profesionálů“. Tudíž tímto potvrzuji další část druhé hypotézy, a sice že TV pořady s gastronomickou tématikou mají vliv na odbornou veřejnost. Michael Simon mimo vlivu na odborníky dodává, že stav české gastronomie je neuspokojivý a také není spokojen s výukou studentů tohoto oboru, z důvodů snížených požadavků na prospěch uchazečů o toto studium, ale i reklamy nabízející různé polotovary a přípravky, což znehodnocuje danou výuku. Co se týče samotných TV pořadů o vaření, tak o nich má povědomí, ale pravidelně je nesleduje. V ČR podle něj tyto pořady nemají dostatečně vysokou úroveň a málokterý pořad je prý skutečně o vaření. Největší ikonou české gastronomie pro něj byl pan Ladislav Nodl. Ve třetí – návrhové části jsem se po dlouhém rozmýšlení rozhodla pro vytvoření něčeho nového. Navrhla jsem zbrusu nový pořad, nazvaný „Fenomén gastronomie“, jelikož pořad na této bázi na poli vysílání stoprocentně chybí. Vymyslela jsem tedy pořad, který se věnuje gastronomii jako celku, a který bude prezentovat především české podniky, které jsou něčím výjimečné, a který by mapoval různé portály, které jsou zprostředkovateli rozvozů. Dále by divákům přinášel každý týden atraktivity gastronomie z celého světa, neobvyklosti ve stravování, prezentoval by zážitkovou gastronomii, navštěvoval různé „food“ festivaly. Spolu se skladbou pořadu jsem doporučila i několik témat a námětů na reportáže, které budou vysílány během pořadu. Každé téma bylo krátce rozpracováno. Součástí návrhu bylo i vytvoření čtyř návrhů na logo, které by pořad prezentovalo v tisku a bylo součástí znělky a propagačních materiálů. Celkově práci hodnotím pozitivně a jako přínosnou. Práce přinesla mnoho nových poznatků, ať už o pohledu diváků na tyto pořady a jejich vlivu na ně, o tom jak je vnímají a jak vnímají 84

reklamu vysílanou během pořadů. Práce přinesla i poznatek z pohledu jednoho zkušeného kuchaře na tento typ zábavy. Nejdůležitější částí byla ovšem návrhová část, kterou jsem si nejvíce užila, a byla bych nadšená, kdyby se nějaký podobný pořad, či dokonce tento návrh pořadu v budoucnu realizoval. Myslím, že gastronomie je dynamický obor a že má spoustu nadšenců a milovníků, a tento pořad by byl velmi příznivě přijat. Tato práce však byla hlavním přínosem pro mě, jelikož mě v mém studiu i v životě, posunula zase o stupeň výš.

85

Literatura [1] O gastronomii: Definice gastronomie [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.muzeumgastronomie.cz/cs/o-gastronomii [2] Historie gastronomie: Vývoj gastronomie [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.vracov.cz/gastro/kap1.htm [3] LÁNSKÁ, D. Gastronomie v toku času I. Vyd. 1. Praha: Press21, 2012. Food. ISBN 978-80-905181-1-7. [4] KONČELÍK, J. Dějiny českých médií 20. století. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. Food. ISBN 978-80-7367-698-8. [5] TV Cooking Shows: The Evolution of a Gendre [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.flowjournal.org/2008/05/tv-cooking-shows-the-evolution-of-a-genre/ [6] VYSEKALOVÁ, J.; KOMÁRKOVÁ, R. Psychologie reklamy. 2. rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2002. Expert (Grada). ISBN 80-247-0402-1. [7] PAVERA, L.; DVORAK, D. Gastronomie v toku času I. Vyd. 1. Praha: Press21, 2012. Food. ISBN 978-80-905181-1-7. [8] Zdeněk Pohlreich: Fenomén české gastronomie [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://dreamlife.cz/zdenek-pohlreich-fenomen-ceske-gastronomie/ [9] Sledovanost Ano, šéfe! [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/aktuality/ano-sefe-opet-rekordni-jeste-navysilsledovanost/#.VsQ3YPnhDIU [10] Prostřeno!: O pořadu [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.iprima.cz/prostreno/o-poradu [11] Nejsledovanější pořady: Prostřeno! [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.iprima.cz/vase-prima/nejsledovanejsi-porady [12] Kluci v akci [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10084897100-kluci-v-akci/1133-kluci-v-akci/ [13] Herbář [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10614805433-herbar/ [14] Jiří Babica: Babicovy dobroty [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/jiri-babica.php [15] MasteChef [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2015/09/masterchef-odstartuje-az-7-rijna/#.VxDpCfmLTIU [16] Láďa hruška: Levně a chutně s Láďou Hruškou [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://blog.abchistory.cz/cl276-alexander-tomsky--proc-maji-tistene-kucharkyteleviznich-kucharu-takovy-uspech.htm

86

[17] Láďa hruška: Hruškův bestseller [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/hruskuv-bestseller-trha-rekordy-kuzicky-uz-vydelaly-52-milionukorun-12x-/firmy-trhy.aspx?c=A141214_114536_firmy-trhy_hm [18] Jamie Oliver: Biography [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.biography.com/people/jamie-oliver-507439 [19] Jamie Oliver: The Naked Chef [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://clanky.vareni.cz/jamie-oliver-kuchar-bez-cepice/ [20] Jamie Oliver: TV Shows [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: http://www.jamieoliver.com/shop/tv-shows/ [21] Gordon Ramsay: About Gordon [online]. [cit. 2016-04-10]. Dostupné z: https://www.gordonramsay.com/gr/about-gordon/ [22] Roman Paulus: Šéfkuchař v Alcronu [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.alcron.cz/alcron/sef-kuchar/o-romanovi/ [23] Roman Paulus: Kuchyně Lidlu [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/kuchari-roman-paulus-a-marcel-ihnacak-reklamnimi-tvaremi-lidlu/ [24] Nigella Lawson: S Nigellou v kuchyni [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/tvurce/62513-nigella-lawson/ [25] Roman Vaněk [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/tvurce/79348-roman-vanek/ [26] Roman Vaněk: Peklo na talíři [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://magazin.aktualne.cz/tvurce-pekla-na-taliri-nejhorsi-smakulady-jsmezlikvidovali/r~e034c0c4028711e4973a0025900fea04/ [27] ČSFD: Impérium filmových fanoučků [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.penize.cz/spotrebitel/233477-csfd-cz-pribeh-imperia-filmovych-fanousku [28] Molekulární kuchyně [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.molekularnicatering.cz/ [29] Kudy z nudy: Zážitková gastronomie [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/co-chcete-delat/gurmanska-turistika/zazitkova-gastronomie.aspx [30] 3D tiskárna: Tisk jídla [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/3d-tiskarna-natural-machines-lynette-kucsma-fe3/tec_technika.aspx?c=A141104_151119_tec_technika_nyv [31] Projekt Zdravé jídlo: Stravování v jídelnách [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://hobby.idnes.cz/pilotni-projekt-za-zdrave-jidlo-v-ceskych-skolnich-jidelnach-p5o/hobby-domov.aspx?c=A150109_095924_hobby-domov_mce [32] Zomato: Aplikace [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.application.zomato&hl=cs

87

[33] DameJidlo.cz [online]. [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/pizzatime-cz-se-zmenil-v-damejidlo-cz-novy-projektzakladatele-slevomatu-tomase-cupra/

Přílohy Příloha A: Dotazník

88

Příloha A Dobrý den, jmenuji se Kristýna Macháčková a studuji Vysokou školu hotelovou v Praze 8. Tento dotazník slouží ke zpracování mé Diplomové práce na téma Komparace televizních pořadů s gastronomickou tématikou a jejich vliv na odbornou a laickou veřejnost. Jeho vyplnění zabere cca 5 minut vašeho času. Předem vám děkuji za jeho vyplnění.

1) Sledujete pořady s gastronomickou tématikou? o ano o občas o ne 2) Jaké z následujících pořadů spojené s gastronomií znáte?            

Ano, šéfe! Prostřeno! Babicovy dobroty Ano, šéfe! s Gordonem Ramsaym Pořady s Jamiem Oliverem Vaříme s Nigellou Pořady s Láďou Hruškou Šéf na grilu MasterChef Kluci v akci Herbář Žádný

3) Jak často sledujete tyto pořady? o o o o o o o o o

denně dvakrát až třikrát týdně jednou týdně jednou či dvakrát měsíčně vícekrát do měsíce vícekrát do měsíce náhodně jen při čekání na jiný program nesleduji je

89

4) Prostřednictvím čeho pořady o vaření sledujete?      

televize mobil tablet notebook stolní počítač nesleduji je

5) Ohodnoťte tyto pořady na škále od 1 - 4 z následujících hledisek. (4 - nejlepší, 1 nejhorší) 1

2

3

4

- zábavnost pořadů - naučnost pořadů - vliv gastro pořadů na vás, jako diváka - atraktivita gastro pořadů

6) Vaříte někdy podle těchto pořadů? o ano o občas o nikdy

7) O čem jsou podle vás současné pořady s gastronomickou tématikou? (4 nejvýstižnější, 1 - nejméně výstižné) - o vaření - o penězích - o show - o reklamě na určitý produkt

8) Jsou pro vás zajímavější pořady, kde dochází k hádkám a vyhroceným situacím? o o o o

ano spíše ano spíše ne ne 90

9) Mluvíte někdy se známými o těchto pořadech, sdělujete si dojmy, recepty, či řešíte jejich dění? o ano o občas o nikdy 10) Označte 3 osobnosti gastronomie, které mají na českého diváka největší vliv.           

Roman Vaněk (Peklo na talíři) Roman Paulus (šéfkuchař v Alcronu, kampaň Kuchyně Lidlu) Láďa Hruška (potravinový „inspektor“ TV Nova) Jiří Babica (Babicovy dobroty) Zdeněk Pohlreich (Ano, šéfe!) Kateřina Cajthamlová (Jste to, co jíte) Nigella Lawson (americký pořad Vaříme s Nigellou) Linda Rybová a Kateřina Winterová (Herbář) Jamie Oliver (britský pořad Jamie vaří superrychlovky) Gordon Ramsay (americké Ano, šéfe! – Kitchen Nightmares) Ondřej Slanina a Filip Sajler (Kluci v akci)

11) Toužíte se setkat s některou známou osobností z oboru gastronomie? o o o o

ano spíše ano spíše ne ne

12) Chtěli byste se zúčastnit některé ze soutěží o vaření? o o o o

ano spíše ano spíše ne ne

13) Jak vnímáte reklamu vysílanou během těchto pořadů? o o o o

ruší mě snažím se jí nevnímat žádné jsem si nevšiml/a přijde mi vhodné umístit reklamu do gastro pořadů

14) Máte pocit, že na vás mají tyto reklamy vliv či s vámi manipulují? o o o o

ano spíše ano spíše ne ne 91

15) Dokupujete v souvislosti s těmito pořady i knížky (o vaření, s recepty, o pořadu)? o ano, zajímají mě i knižní zpracování o občas zakoupím nějakou kuchařku, ale ne o pořadu samotném o nekupuji tento typ knížek

16) Kolik je vám let? o o o o o

do 15 let 16 – 20 let 21 – 30 let 31 – 50 let 51 a více

17) Jaké je vaše pohlaví? o žena o muž

92