Komparace televizních pořadů s gastronomickou tématikou a jejich vliv na odbornou a laickou veřejnost

Komparace televizních pořadů s gastronomickou tématikou a jejich vliv na odbornou a laickou veřejnost Diplomová práce

Bc. Radek Pechal

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra………………………………….

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Datum odevzdání diplomové práce: E-mail: [email protected]

Praha 2016

Master´s Dissertation

Comparison of TV programs with gastronomic themes and their impact on the professional and general public

Bc. Radek Pechal

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of………………………………….

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: prof. Ing. Jiří Jindra, CSc. Date of Submission: E-mail: [email protected]

Praha 2016

Prohlašuji,

že jsem diplomovou práci na téma komparace televizních pořadů s gastronomickou tématikou a jejich vliv na odbornou a laickou veřejnost zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.

V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

Vlastnoruční podpis autora

V ……………………………… dne ……………………………

Praha 2016

Poděkování Rád bych poděkoval prof. Ing. Jiřímu Jindrovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále bych pak rád poděkoval šéfkuchaři Marku Fichtnerovi, že si udělal čas na realizaci řízeného rozhovoru.

Praha 2016

Abstrakt

PECHAL, Radek. Komparace televizních pořadů s gastronomickou tématikou a jejich vliv na odbornou a laickou veřejnost. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 85 str.

Cílem této práce je analyzovat jednotlivé pořady s gastronomickou tématikou a určit nejpřínosnější subžánr těchto pořadů pro gastronomii a dopad jaký mají na diváka. K řešení této otázky byla použita odborná literatura, statistika sledovanosti pořadů s gastronomickou tématikou České televize, vlastní dotazníkové šetření zaměřené na studenty Vysoké školy hotelové v Praze a řízený rozhovor s porotcem pořadu „MasterChef Česko“, šéfkuchařem Markem Fichtnerem. V práci je použita převážně metoda deskripce u identifikace jednotlivých gastronomických pořadů, práce dále vychází z historické výzkumné metody a dvou matematicko-statistických metod. Po analýze gastronomických pořadů ze zhlédnutí jednotlivých dílů těchto pořadů jsou na základě dominantních prvků vypracovány

subžánry,

ke

kterým

jsou

následně

rozřazeny

vybrané

pořady

s gastronomickou tématikou. V práci se při naplnění cíle podařilo dosáhnout úspěšnosti 80 % a může se stát přínosem pro obor gastronomie. Práce dokazuje, který subžánr gastronomických pořadů je nejvíce přínosný pro obor a navrhuje, kterým směrem by se vývoj těchto pořadů měl v budoucnosti ubírat.

Klíčová slova: gastronomie, jídlo, pořad, televize, vaření, vysílání

Praha 2016

Abstract

PECHAL, Radek. Comparison of TV programs with gastronomic themes and their impact on the professional and general public. [Master´s Dissertation] Vysoká škola hotelová. Prague: 2016. 85 pages.

The aim of this study is to analyze the individual programs with a gastronomic theme and determine the most beneficial subgenre of these programs for gastronomy and how they impact on the viewer. To address this issue was used literature, statistics, viewership statistics programs with gastronomic theme from Czech Television, a private survey focused on students of the University of Hospitality management in Prague and directed interview with juror of show "MasterChef Czech" the Chef Marek Fichtner. In study is mostly used the describing method for identifying individual gastronomic programs, study is also based on historical research methods and two mathematical and statistical methods. After analyzing the gastronomic programs from the views of the individual components of these programs are drawn subgenres based on the dominant elements of this programs, to which are then categorized selected programs with a gastronomic theme. The study achieved success rate of 80% in the fulfillment of the objectives, and it may be beneficial for the field of gastronomy. The study shows which subgenre of gastronomic programs is most beneficial for the field of gastronomy and suggests which direction the development of these programs should take in the future.

Key words: broadcast, cooking, food, gastronomy, show, television

Praha 2016

Obsah Úvod ..................................................................................................................................... 10 Teoretická část ...................................................................................................................... 13 1 Gastronomie v médiích ....................................................................................................... 13 1.1 Vynález televizoru a počátky televizního vysílání .................................................................. 14 1.2 Televizní vysílání v Československu........................................................................................ 16 1.3 Vysílání České televize a vznik komerčních televizních stanic ............................................... 17 2 Historie gastronomických pořadů ........................................................................................ 18 2.1 Gastronomie v rádiu............................................................................................................... 19 2.2 Gastronomie v televizi............................................................................................................ 20 2.3 Gastronomie v československém rádiu a televizi .................................................................. 22 3 Televizní stanice s gastronomickou tématikou vysílající v České republice ............................ 24 3.1 Gastronomie na internetové televizi ..................................................................................... 25 3 Festival Znojemský hrozen................................................................................................... 26 4 Shrnutí teoretické části ....................................................................................................... 28 Analytická část....................................................................................................................... 28 5 Typy subžánrů gastronomických pořadů .............................................................................. 28 6 Vybraný vzorek pořadů s gastronomickou tématikou ........................................................... 31 6.1 Televizní pořady s gastronomickou tématikou – Česká televize............................................ 32 6.2 Televizní pořady s gastronomickou tématikou – Nova .......................................................... 36 6.3 Televizní pořady s gastronomickou tématikou – FTV Prima .................................................. 39 6.4 Televizní pořady s gastronomickou tématikou – TV Barrandov ............................................ 45 6.5 Televizní pořady s gastronomickou tématikou – Stream.cz .................................................. 47 7 Stanovení nových subžánrů gastronomických pořadů........................................................... 48 7.1 Tradiční gastronomické pořady.............................................................................................. 49 7.1.1 Tradiční gastronomické pořady s mužskými aktéry ........................................................ 50 7.1.2 Tradiční gastronomické pořady s ženskými aktérkami ................................................... 52 7.1.3 Tradiční gastronomické pořady s hosty .......................................................................... 53 7.2 Gastronomické show.............................................................................................................. 53 7.3 Reklamní gastronomické pořady............................................................................................ 54 7.4 Soutěžní gastronomické pořady............................................................................................. 55 7.4.1 Soutěžní gastronomické pořady s proměnou .................................................................. 56

Praha 2016

7.5 Doplňkové subžánry gastronomických pořadů ...................................................................... 57 8 Sledovanost pořadů s gastronomickou tématikou – Česká televize ....................................... 59 9 Dotazníkové šetření studentů Vysoké školy hotelové v Praze ............................................... 62 10 Řízený rozhovor s porotcem pořadu „MasterChef Česko“ ................................................... 67 10.1 Závěr řízeného rozhovoru .................................................................................................... 70 11 Shrnutí analytické části...................................................................................................... 71 Návrhová část ........................................................................................................................ 73 12 Návrhy a doporučení ......................................................................................................... 73 Závěr ..................................................................................................................................... 76 Literatura .............................................................................................................................. 79 Webové stránky vybraných pořadů ............................................................................................. 82 Seznam příloh ........................................................................................................................ 83

Praha 2016

Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1: Sledovanost gastronomických pořadů 2001 – 2008

str. 59

Tabulka č. 2: Sledovanost gastronomických pořadů 2009 – 2016

str. 60

Tabulka č. 3: Průměrná sledovanost gastronomických pořadů a jejich hodnocení na ČSFD

str. 60

Graf č. 1: Hodnocení gastronomických pořadů na ČSFD

str. 61

Graf č. 2: Sledujete pravidelně nějaký gastronomický pořad? – Muži

str. 62

Graf č. 3: Sledujete pravidelně nějaký gastronomický pořad? – Ženy

str. 62

Graf č. 4: Myslíte si, že v zahraničí dělají lepší gastronomické pořady než u nás?

str. 63

Graf č. 5: Máte pocit, že je v poslední době příliš velké množství gastronomických pořadů? str. 64 Graf č. 6: Pokud ano, co jste očekával/a?

str. 65

Graf č. 7: Co si myslíte o pořadech, kde vaří neprofesionálové nebo celebrity?

str. 65

Graf č. 8: Vařil/a jste někdy podle receptu z gastronomického pořadu? – Muži

str. 66

Graf č. 9: Vařil/a jste někdy podle receptu z gastronomického pořadu? – Ženy

str. 66

Praha 2016

Úvod Gastronomie byla vždy součástí lidského života. „Gastronomie je věda, která se zaobírá souvislostmi, jež ovlivňují stravování lidstva, a to od výběru surovin na přípravu pokrmů a nápojů až po jejich konzumaci.“(Burešová a kol., 2014, s. 153) V dnešní době se však výrazně mění. Každým rokem se objevují úplně nové směry ve stravování, nové technologie úpravy pokrmů či pěstování plodin. Stejně tak modernizace a inovace dala vzniknout televizi a televiznímu vysílání. Poté už stačilo jen spojit tyto dva směry dohromady a začal vznikat žánr televizních pořadů s gastronomickou tématikou. S tím vší jde ruku v ruce i reklama. Reklama má mnoho podob a je také pokaždé jinak účinná. Nejlepší způsob pro firmu jak si udělat reklamu je tak, aby diváky především bavila nebo vzdělávala a až teprve potom jim nabídla svůj produkt. Z mého pohledu se toto daří nejlépe právě pořadům s gastronomickou tématikou. Jen stěží bychom hledali gastronomický pořad, který by neměl svého sponzora z gastronomické oblasti. V poslední době můžeme sledovat rozsáhlý nárůst počtu pořadu s gastronomickou tématikou ve vysílání českých televizních stanic. A to nejen zahraniční tvorby, ale výhradně také té české. Právě proto jsem si zvolil téma této práce, které v současnosti považuji za velice aktuální a mnohdy i často řešené. V podstatě každý den si člověk může v novinách či na internetu přečíst nový článek, který se věnuje právě pořadům tohoto žánru. Aktuálně největší rozruch udělal gastronomický pořad Ladislava Hrušky „Rychlovky Ládi Hrušky“ neboli „Levně a chutně s Láďou Hruškou“, který opět oživil subžánr levného a nenáročného vaření. Jeho kuchařka vycházející z receptů z pořadu se pak stala jednou z nejprodávanějších knih v historii České republiky. (Jůzlová, 2014) Cílem této práce je analyzovat jednotlivé pořady s gastronomickou tématikou a určit nejpřínosnější subžánr těchto pořadů pro gastronomii a dopad jaký dopad na diváka.

10 Praha 2016

Pro usměrnění cíle práce, jsem si stanovil následující hypotézy: Hypotéza č. 1: Čím vyšší mají pořady hodnocení na Česko-Slovenské filmové databázi, tím vyšší je i jejich sledovanost. Hypotéza č. 2: V zahraničí dělají pořady s gastronomickou tématikou lépe než v České republice. Hypotéza č. 3: V gastronomických pořadech by měli vařit pouze profesionálové. Hypotéza č. 4: Diváci nevaří podle gastronomických pořadů, protože se v nich vaří z drahých nebo nedostupných surovin. Práce vychází ze tří hlavních zdrojů literatury. Nejdůležitějším zdrojem je text od Cheri Ketchum „The Essence of Cooking Shows: How the Food Network Constructs Consumer Fantasies“, který vymezuje jednotlivé subžánry gastronomických pořadů. Hlavním zdrojem pro vytvoření teoretické části této práce je kniha od Kathleen Collins „Watching what we eat: the evolution of television cooking shows“. Autorka zde popisuje historický vývoj gastronomických pořadů ve Spojených státech Amerických a charakterizuje tehdejší aktéry těchto pořadů. Posledním zdrojem, který byl pro vypracování této práce důležitý, jsou internetové stránky Česko-Slovenské filmové databáze, na kterých jsem vyhledával jednotlivé pořady o vaření, včetně jejich hodnocení. Teoretická část práce se zaměřuje na historický vývoj televizoru, televizního vysílání a pořadů s gastronomickou tématikou ve světě a na území České republiky a bývalého Československa. Analytická část je věnována deskripci vybraných pořadů s gastronomickou tématikou a jejich rozřazení k jednotlivým subžánrům. Na základě sekundárních dat o sledovanosti gastronomických pořadů z tvorby České televize je popsána spojitost mezi hodnocením pořadů na Česko-slovenské filmové databázi a jejich sledovaností. V poslední řade jsou v analytické části popsány výsledky vlastního dotazníkového šetření a jejich komparace s výsledky řízeného rozhovoru. 11 Praha 2016

Návrhová část práce je věnována hlavně připomínkám ke gastronomickým subžánrům, které práce vymezuje a návrhům jak zvýšit kvalitu gastronomických pořadů, jejich sledovanost a přínosnost pro obor gastronomie. V teoretické části práce je využita převážně historická výzkumná metoda na základě dostupné literatury a internetových zdrojů. Analytická část práce je založená na analýzách jednotlivých pořadů s gastronomickou tématikou a jejich deskripce. Jednotlivé analýzy jsou založené na vlastním zhlédnutí vybraných dílů jednotlivých pořadů s gastronomickou

tématikou.

Pro

objasnění

souvislostí

mezi

sledovaností

gastronomických pořadů a jejich hodnocením na Česko-Slovenské filmové databázi jsem využil regresní a korelační analýzu. Závěr analytické části je pak věnovaný rozboru vlastního dotazníkového šetření a řízeného rozhovoru s porotcem pořadu „MasterChef Česko“, šéfkuchařem Markem Fichtnerem. V práci jsou často využívána slovní spojení: pořad s gastronomickou tématikou, gastronomický pořad, kulinářský pořad a pořad o vaření. Všemi těmito slovními spojeními je stále myšleno, že se pořady nějakým způsobem dotýkají vaření a gastronomie. Jejich nahrazování jsem zvolil pouze kvůli čtivosti a dynamičnosti textu.

12 Praha 2016

Teoretická část 1 Gastronomie v médiích Jak již zmiňuje úvod této práce, gastronomie a také vše co obnáší, je nedílnou součástí lidského života. Pěstování potravin, chování zvěře, nákup surovin, samotné vaření a hlavně konzumace jídla. Toto vše dělá člověk prakticky každý den. Dnešní doba plná moderní technologie, rychlé dopravy a internetu nám zajišťuje, že není problém kdykoliv zajít do obchodu a nakoupit si vše potřebné dle libosti. Dříve však nic z toho neexistovalo. Cestování bylo velice obtížné a především pomalé. Dovoz ovoce, zeleniny a jiných exotických plodin nebyl vůbec možný. Vařilo se jen z toho, co daný podnební pás nabízel. A ani šíření receptů jídel nebylo tak jednoduché. Kromě ústního předávání se samozřejmě šířily i písemně, avšak ne tak hromadně jako při knižním vydání. První kuchařku v českých zemích vydala Magdalena Dobromila Rettigová, „datuje se k roku 1826 a nese název Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské.“ (ČT 24, 2015) V polovině 20. století se vše začalo razantně měnit až do současného stavu. Komunikace i doprava se zjednodušila a zrychlila, otevřel se světový trh a zmodernizovala spousta postupů používaná v gastronomii. Například nové možnosti ve skladování potravin. „Louis Pasteur objevuje význam mikroorganismů – pasterizace, která byla postupně aplikována v potravinové produkci jako nová metoda pro uchování potravin s prodlouženou trvanlivostí.“ (Burešová kol., 2014, s. 153) Díky tomu gastronomie ještě více upevnila své postavení v lidském životě a začaly tak vznikat nové gastronomické směry a změny ve stravování. To můžeme považovat za první z důvodů, proč se gastronomie stále více dostává do televize v podání pořadů s gastronomickou tématikou. Druhým důvodem je opět ono zrychlení a zjednodušení komunikace a dopravy. Avšak nyní ve vztahu k volnému času. „Volný čas je možno chápat jako opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění.“ (Pávková, 2002, s. 231) Rychlý rozvoj 13 Praha 2016

technologií v posledním století nejenže ulehčuje lidem práci, ale hlavně přináší značnou úsporu osobního času, který mohou trávit dle vlastního uvážení. V poslední řadě je potřeba uvést to nejdůležitější, co vůbec umožnilo vznik televizních pořadů o vaření. Zrod kinematografie byl prvním malý krokem, nejdůležitějším však byl následný vynález televizoru a postupný rozvoj televizního vysílání.

1.1 Vynález televizoru a počátky televizního vysílání O televizním přijímači se poprvé začalo hovořit na pařížském mezinárodním kongresu v roce 1900. Do té doby se o televizi a televizním vysílání hovořilo pouze teoreticky, neboť neexistovaly potřebné součástky pro sestavení funkčního mechanizmu. Sestrojit první funkční elektromechanický televizor se podařilo až v roce 1925 skotskému vynálezci Johnu Bairdovi. První televizní stanicí na světě se stala britská BBC (British Broadcasting Corporation) založená roku 1922. Pro tehdejší BBC byl experiment s televizním vysíláním velkým rizikem. Pořídit si televizní přijímač mohli jen skutečně movití občané a signál vysílání pokrýval pouze Londýn a blízké okolí. „K prvnímu televiznímu vysílání prostřednictvím telefonní linky mezi Londýnem a Glasgowem došlo již v roce 1927. O rok později (9. 2. 1928) byl televizní signál přenesen s pomocí rádiových vln z Londýna až do New Yorku. První mechanická televize byla představena poprvé v roce 1928 v USA a v roce 1929 ve Velké Británii a Německu. V roce 1930 byl s televizním obrazem přenášen také zvuk.“ (Maletínský, 2011) Zpočátku se vysílalo vždy pouze půl hodiny, v té době pro 200 až 300 televizních přijímačů. Za druhé světové války přestala BBC vysílat úplně. Po válce však začal skutečný boom pro televizní vysílání. „Po válce bylo nejdříve obnoveno vysílání ve Francii, v prosinci 1945 v Sovětském svazu a v červnu 1946 i ve Velké Británii, kde bylo nejvíce televizních přístrojů (podle odhadů až osmnáct tisíc). V domácnostech Spojených států amerických bylo těsně po válce přibližně deset tisíc televizí, v roce 1946 zde Peter Carl Goldmark předvedl první funkční systém a přijímač barevné televize.“ (Maletínský, 2011) 14 Praha 2016

V roce 1972 měla být podle průzkumů na světě více než polovina televizních přijímačů s příjmem barevného vysílání a začalo se i více hovořit o digitálních televizorech. První videorekordér uvedla na trh firma SONY a umožnila tím tak divákům nahrávat si televizní pořady na kazetu. V devadesátých letech minulého století potom postupně docházelo ke standardizaci vysílání. Postupně se jednalo o satelitní vysílání (DVB-S), kabelové vysílání (DVB-C) a terestriální (pozemní) vysílání (DVB-T). Zároveň na trh začaly pronikat plazmové televize. První pocházela od firmy Fujitsu a na trhu se objevila v roce 1996. Oproti tomu televizory s LCD displejem již existovaly od roku 1988. Jejich výroba oproti plazmovým televizím byla však velmi nákladná, a proto se ke konci tisíciletí podařilo prodat jen několik modelů LCD televizorů. Na začátku nového tisíciletí se na trh dostaly set-top boxy pro příjem digitální televize a do domácností pronikly i DVD přehrávače, které postupně vytlačily již zastaralé videokazety. Vývoj v posledním desetiletí je pak velmi strmý a prudký. Na trh pronikají nejnovější přehrávače a televizory s definicí vysokého rozlišení (HD). DVD přehrávače jsou nahrazeny HD DVD a Blu-ray. Televizory potom disponují rozlišením HD ready (1280x720 pixelů) a Full HD (1920x1080 pixelů). V roce 2007 byly představeny televizory OLED1, ty dokáží zobrazit velmi kvalitní barvy a jsou navíc velice tenké. Záporem je však jejich malá úhlopříčka displeje. „Velikost úhlopříčky v posledních deseti letech vzrostla ze 40 cm na 108–150 cm, a pokud je i to málo, lze sáhnout po projektoru, který dokáže vykouzlit úhlopříčku až sedm metrů.“ (Maletínský, 2011) Aktuálně nejnovější technologií pak disponují 3D televizory a nejnovějším nástupcem potom televizory s Ultra HD rozlišením. Základní rozlišení Ultra HD televizoru 4K (3840x2160 pixelů) je čtyřikrát větší, než dnes běžně používané Full HD. Rozlišení 8K (7680x4320 pixelů) je potom šestnáctkrát vyšší. „Podle odhadů odborníků se má v roce 2020 jen v Evropě vysílat na padesát UHD kanálů, a o pět let později jich prý bude až pětkrát tolik.“ (Ostrčilík, 2015) Ačkoliv je dnes televizor částečně vytlačen díky osobním počítačům, notebookům, tabletům a mobilním zařízením, je stále jediným zařízením se 1

Organic light-emitting diode - organické elektroluminiscenční diody

15 Praha 2016

zobrazovací technologií podobné modernímu kinosálu. Navíc se výrobci televizních přijímačů dokázali velmi rychle přizpůsobit světu digitální komunikace a vyrábí dnes takzvané SMART TV (chytré televizory), které je možné připojit jak do domácí sítě, tak i k internetu. Lze se tak domnívat, že do budoucna se televizory z domácností jen tak nevytratí.

1.2 Televizní vysílání v Československu Do Československa se televize dostala již v roce 1935, ale stejně jako ve světě byl veškerý vývoj pozdržen druhou světovou válkou. „První pokusné vysílání televize v Československu se konalo 23. 3. 1948 v Tanvaldě, kde skupina vědců Vojenského technického ústavu uskutečnila ukázku pro veřejnost.“ (Česká televize, ©1996-2016) Další vysílání pak bylo uskutečněno až v roce 1948 na XI. všesokolském sletu v Praze. První vysílač byl vystavěn na pražské rozhledně Petřín. Vysílalo se tedy pouze pro Prahu a blízké okolí. Zkušební vysílání Československé televize bylo zahájeno 1. května 1953. O necelý rok později bylo vysílání prohlášeno za pravidelné. V roce 1970 se pak k vysílání přidal i druhý program československé televize, na kterém bylo později zahájeno i barevné vysílání. V roce 1968 byla televizní studia obsazena vojsky Varšavské smlouvy. Legální vysílání probíhalo nadále z improvizovaných pracovišť, avšak později se začátkem normalizace došlo ve vysílání k velkým omezením. Omezení skončila až 28. listopadu 1989 po začátku Sametové revoluce. V roce 1990 byly v rámci federativní republiky přejmenovány i jednotlivé stanice československé televize. První program byl přejmenován na F1 (Federální okruh) a druhý program byl rozdělen na český okruh (ČTV) a slovenský okruh (S1). Později začalo vysílání třetího kanálu pod názvem OK3. Ten byl vysílán na okruhu, který byl dříve určen pro sovětské vysílání. Česká televize vznikla 1. ledna 1992 podle zákona o České televizi (zákon č. 483/1991 Sb.) a zajišťovala vysílání programů ČTV a OK3. Vysílání původního

16 Praha 2016

federálního okruhu F1 zajišťovala i nadále Československá televize až do svého zániku 31. ledna 1992. (Česká televize, ©1996-2016)

1.3 Vysílání České televize a vznik komerčních televizních stanic Ke konci roku 1992 byly Československá televize a Česká televize jedinými celoplošně vysílajícími subjekty v Československé federativní republice. To usnadnilo celý proces splynutí obou televizí a dořešení právních vztahů. V České republice se v té době nacházely tři televizní okruhy pro celoplošné analogové vysílání. Podle zákona o České televizi však mělo být vysílání České televize pouze na dvou okruzích. Třetí okruh byl k dispozici pro provozování komerčního vysílání na základě získání licence. Ta byla udělena společnosti CET 21, s.r.o., která své komerční vysílání televize NOVA zahájila až 4. února 1994. Česká televize do té doby tedy zajišťovala i vysílání na třetím okruhu.

Televizní stanice byly přejmenovány na ČT1 (původně ČTV), ČT2 (původně F1) a ČT3 (původně OK3). Díky technologickému pokroku byly později původní tři vysílací okruhy rozšířeny na čtyři. Před digitalizací pak mělo být dostupných již deset okruhů. Čtvrtou televizní stanicí, která začala celoplošně vysílat na území České republiky za pomoci analogového vysílání, se tak stala televize Prima (dnes FTV Prima). Ta vznikla roku 1997 z původní televizní stanice Premiéra, která nejdříve vysílala pouze regionálně pro Středočeský kraj a později celoplošně. Poslední televizní stanicí, která stihla zahájit své vysílání 7. prosince 2007 před digitalizací ještě pomocí analogového vysílání, byla Nova Cinema. V roce 2005 se na území České republiky spustilo řádné vysílání pozemní digitální televize. Do té doby bylo možné sledovat jiné televizní stanice pouze pomocí satelitního nebo kabelového vysílání. Kvůli zavádění nového digitálního vysílání bylo nutné ukončit původní analogové, z důvodu uvolnění vysílacích kmitočtů pro digitální vysílání.

17 Praha 2016

„Postupné ukončování analogového televizního vysílání probíhalo již od roku 2008. Zpočátku byl na vybraných lokalitách ukončován pouze provoz vysílačů programu ČT 2, jehož uvolněná programová pozice byla využita pro šíření všech 18 programů České televize v digitální formě. Digitalizace a tedy i vypínání analogového vysílání, probíhala směrem od našich západních hranic, z důvodu postupující digitalizace v sousedním Německu a Rakousku. Tyto státy potřebovaly kmitočty, které ČR využívala pro analogové vysílání, proto musely být vypnuty co možná nejdříve, aby tak neomezovaly naše západní sousedy.“ (Jurda, 2013) Přechod na digitální vysílání tak umožnil vysílání více televizních stanic na jednom kanálu (multiplexu)2. Aktuálně v České republice pomocí digitálního pozemního vysílání celoplošně vysílá 26 televizních stanic. Trendem posledního desetiletí je vytvářet tematické televizní stanice, zaměřené na užší skupiny diváků. Důvodem je jednak možnost vysílat díky nově vzniklému prostoru více televizních stanic naráz, ale hlavně potřeba konkurovat internetu a přilákat tak nové diváky.

2 Historie gastronomických pořadů Mezi šířením receptů psaným slovem a jejich sledováním v televizi vzniká v historii mezera, která je vyplněna rádiovým vysíláním. První pořady o vaření se tedy objevily již před počátky televizního vysílání. Ve světě však o gastronomii a vaření v rádiovém vysílání nebyl zájem, a tak se vše odehrálo pouze ve Spojených státech amerických. Televizní vysílání si poté vedlo o něco lépe, skutečný boom3 však nastal až s příchodem televizní stanice Food Network v roce 1993. Tato část práce se proto zaměřuje pouze na nejvýznamnější pořady od počátků až do roku 1993. Navíc je většina materiálů a zdrojů sepsána v angličtině, vzhledem k mé omezené znalosti jazyků tak nebylo možné dohledat pořady z jiných než anglicky mluvících zemí.

2 3

Souhrnný datový tok skládající se z dílčích datových toků Náhlý rozmach

18 Praha 2016

Tehdejší pořady o vaření, vysílané v rádiích a později i v televizním vysílání, byly daleko více komerční, než je tomu dnes. Zpravidla je dělaly firmy, které vyráběly jídlo nebo suroviny k jeho přípravě. Na prvním místě tedy nebylo vaření, ani dobré rady či tipy k přípravě pokrmů. Hlavním důvodem bylo zvýšit prodejnost vlastních produktů. První pořady byly také zaměřeny výhradně na ženy, které se v té době staraly převážně o domácnost, především v době druhé světové války. Pořady nebyly vždy zcela věnované vaření, což je trendem přetrvávajícím dodnes. Vyváženost vaření a zábavy byla tak nedílnou složkou těchto pořadů. Obsahovaly rady v údržbě domácnosti, výchovy dětí nebo také praní prádla. V podstatě vše, co tehdy zajímalo ženy v domácnosti. Zábavná složka je však důležitou součástí i dnes. Jak uvedl šéfkuchař Jaroslav Sapík v rozhovoru pro měsíčník Svět potravin, „Myslím si, že se lidé nechtějí koukat jen na to, jak někdo na obrazovce vaří, chtějí se i bavit a s vařením to spojit.“ (Hanuška, 2015)

2.1 Gastronomie v rádiu Poprvé se vaření v rádiu objevilo v roce 1924 v již zmíněných Spojených státech amerických. V té době začala své recepty v rádiích vysílat firma Washburn-Crosby4 v pořadu „Betty Crocker Cooking School of the Air“. Firma tehdy odkoupila krachující rádiovou stanici a využila ji na propagaci kvality svých produktů. „Betty Crocker byla fiktivní postava, vytvořená pro korespondenci se zákazníky. Měla svůj vlastní podpis a v rádiích ji ztvárnilo mnoho hereček podle předem napsaných scénářů.“ (Collins, 2009) V roce 1940 průzkumy ukázaly, že Betty Crocker zná 9 z 10 Američanů pracujících v domácnosti a v roce 1945 se stala druhou nejznámější ženou po první dámě Eleanor Rooseveltové. „Během druhé světové války byl potom na žádost amerického úřadu válečných informací čtyři měsíce vysílán pořad „Our Nation´s Rations“, který radil jak udělat co nejchutnější pokrmy z jídla na příděl.“ (Betty Crocker, ©2016)

4

Firma vyrábějící mouku, později sloučena do firmy General Mills

19 Praha 2016

Dalším významný pořadem, který následoval v roce 1930, byl „The Mystery Chef“. Pořad byl zaměřený na nízkonákladové recepty v reakci na hospodářskou krizi. Kuchařem byl neprofesionál John MacPherson, který říkal, že nejdůležitější ingrediencí při vaření je láska. Posledním významným programem vysílaným v radiích před nástupem televizního vysílání byl pořad „The Mary Lee Taylor Program“. Pořad se vysílal od roku 1933 až do roku 1954. Mary Lee Taylor byl pseudonymem Ermy Pertham Proetz, která pracovala jako reklamní agent pro firmu PET milk5. Program byl zaměřený na tipy pro domácnost, sestavování jídelníčku, propagaci kuchařských knih a hlavně recepty z PET kondenzovaného mléka. Nejznámějším PET milk receptem se stal velice oblíbený dýňový koláč. (OTRCAT.com, ©2001-2016)

2.2 Gastronomie v televizi Ačkoli byly Spojené státy americké první zemí, která začala s vysíláním pořadů s gastronomickou tématikou, s nástupem televizního vysílání je dokázala předstihnout Velká Británie. Britská televizní společnost BBC odvysílala 12. června 1946 první pořad o vaření na světě s názvem „Cookery“. V pořadu vařil Britský kuchař Philip Harben, který se tak stal i prvním televizním kuchařem na světě. První díl měl pouze deset minut a Philip Harben v něm připravil pokrm „Lobster Vol Au Vent“6 a stal se tak jedním z nejoblíbenějších kuchařů své doby na dalších deset let. V roce 1955 se ve Velké Británii do historie vaření v televizi zapsala Fanny Cradock ve svém vlastním pořadu „Bon Viveur“. „Pořad měl ve Velké Británii obrovskou sledovanost a Fanny Cradock se tak stala první osobností, která byla označována jako „celebrity chef““ (Butler, 2014). Ve Spojených státech amerických se první kuchař na televizních obrazovkách objevil stejně jako ve Velké Británii v roce 1946, avšak až o několik měsíců později 30. srpna.

5 6

Firma vyrábějící kondenzované mléko Humr v listovém těstě

20 Praha 2016

Prvním americkým kuchařem v televizi se stal autor mnoha kuchařských knih James Beard. Objevil se v pořadu „I Love To Eat“, sponzorovaném firmou Borden Foods7. Všechny díly se vysílaly naživo, neexistují tak žádné dochované záběry, protože nahrávání živého vysílání na záznamové zařízení bylo umožněno až v roce 1947. Vysílání bylo pravidelné každý pátek a jednotlivé díly měly délku patnáct minut. V současnosti se na jeho počest v Americe každoročně udělují ceny Nadace Jamese Bearda v kategoriích kuchařů, restaurací, kritiků a autorů kuchařských knih. V roce 1947 následovaly pořady „In the Kelvinator Kitchen“ s Almou Kitchell a „To the Queen’s Taste“ s Dion Lucas, který byl později znám jako „The Dione Lucas Cooking Show“. Dion Lucas ve svém pořadu vařila převážně francouzská jídla, její specialitou byly omelety. Po ukončení vysílání Jamese Bearda nebylo v Americe moc gastronomický pořadů, ve kterých by byl šéfkuchařem muž. Výjimkou byl pořad „Chef Milani Cooks“ z roku 1949 s šéfkuchařem Josephem Milani. Skutečně silnou mužskou osobností se stal až Graham Kerr, který poprvé vařil v televizi na Novém Zélandu při své práci pro letectvo Nového Zélandu jako výživový poradce. „Byl oblečený ve vojenské uniformě a předváděl, jak udělat omeletu.“ (Collins, 2009) Stal se okamžitě velice oblíbeným a natočil dalších 60 dílů tohoto pořadu pod názvem „Entertaining with Kerr“. O několik let později pak na Novém Zélandu vyhrál ocenění „Osobnost roku“. Jeho pořady byly známé pro vaření tučných a nezdravých jídel, navíc vařil tak rychle, že si málokdo dokázal opsat daný recept. Během své televizní kariéry Graham Kerr vařil také v Austrálii s pořadem „Eggs with Flight Lieutenant Kerr“ a později roku 1968 v Kanadě s již více známým pořadem „The Galloping Gourmet“. Do americké historie gastronomických pořadů se nejvíce zapsala Julia Child. Stejně jako Fanny Cradock ve Velké Británii propagovala francouzskou kuchyni v Americe. Většina Američanů ji dnes považuje za první mediální kuchařku, ačkoliv skutečně první byla Betty Crocker. „I když vařila výhradně francouzská jídla, ve Francii ani v Evropě se nikdy nestala příliš známou.“ (Shapiro, 2009) Vařit na televizní stanici Public Broadcasting 7

Firma vyrábějící těstoviny, pečivo a mléčné výrobky

21 Praha 2016

Systems začala v roce 1963 ve svých 51 letech v pořadu s výstižným názvem „The French Chef“. Při vaření vždy vystupovala více jako učitelka než jako bavič, možná proto si ji Američané také tolik oblíbili. Její následovnicí se stala Joyce Chen, která svůj pořad začala vysílat v roce 1966 v produkci stejné televizní stanice. Oba pořady tak byly natáčeny ve stejném studiu a obou se také natočilo 26 dílů. Joyce Chen se stala první etnickou televizní kuchařkou, které se navíc podařilo ukázat krásu gastronomie z její rodné Číny. Někteří o ní říkali, že je čínskou Julií Child a její pořad „Joyce Chen Cooks“ se vysílal v Americe, Velké Británii, a dokonce i v Austrálii. V následujících letech se na televizních obrazovkách do roku 1993 objevilo ještě několik významných tváří. Nejvýznamnější osobností z nich je indická kuchařka Madhur Jaffrey, která se proslavila ve Velké Británii s pořadem „Madhur Jaffrey's Indian Cookery“, vysílaném na stanici BBC. Stejně jako se Joyce Chenové podařilo proslavit čínskou kuchyni, podařilo se i jí proslavit indickou kuchyni. Po roce 1993 začínají v televizi vařit současné osobnosti, které většina lidí již zná. Mezi ty nejznámější se řadí Jeniffer Paterson a Clarissa Dickson s pořadem „Two Fat Ladies“, Ainsley Harriott, Gordon Ramsay, Nigella Lawson a Jamie Oliver.

2.3 Gastronomie v československém rádiu a televizi Historie gastronomických pořadů vysílaných v Československu v rádiu i televizi je v porovnání oproti Spojeným státům americkým a Velké Británii naprosto zanedbatelná. Z rádiového vysílání Českého rozhlasu neexistuje žádný zvukový dochovaný záznam o jakémkoliv pořadu o vaření.8 Existuje pouze několik záznamů s rozhovory s tehdejšími kuchaři. V televizním vysílání již existuje daleko větší řada záznamů, zejména z důvodu vysoce kvalitního způsobu archivování pořadů České televize. Archivování je velmi dobře

8

Zdroj: Badatelna Českého rozhlasu

22 Praha 2016

propracované, lze tedy snadno vyhledávat pomocí hesel či let v počítačovém archivu. Většina dochovaných pořadů je dnes zdigitalizována a je tedy možné si pořady i přehrát. První pořad s gastronomickou tématikou v Československé televizi vznikl v roce 1964 s názvem „Řekni mi, co jíš“. V pořadu vystupoval Lubomír Lipský a Miroslav Horníček, kteří měli diváky zasvětit do veselého kuchařského umění. Pořad byl hlavně satirou a komedií tehdejší doby, proto ho nelze řadit mezi klasické pořady o vaření. Potvrzoval ale opět pravidlo, že pořady v televizi by měly přinášet hlavně zábavu a k tomu „nějaké to vaření“. Skutečně první pořad tedy můžeme datovat až k roku 1986 s názvem „Přijďte k nám na večeři“. V pořadu se vystřídalo mnoho známých televizních a divadelních osobností minulého století, aby tak ukázali své kuchařské dovednosti. Žádný jiný pořad s gastronomickou tématikou v Československu již pravděpodobně nebyl vysílán, neboť se mi v archivu o takové skutečnosti nepodařilo nalézt žádný záznam.9 Dlouhou dobu po zániku Československa trvalo ještě dalších šest let, než se gastronomie a vaření dostaly na televizní obrazovky. První pořad vznikl v roce 1999 v produkci televize Nova s Petrem Novotným, Jiřinou Bohdalovou a Josefem Aloisem Náhlovským. Název byl „My rádi jíme“ a jednalo se o klasický pořad postavený na televizních osobnostech, které však nejsou profesionálními kuchaři. (My rádi jíme, ©2001-2016) Druhý pořad začala vysílat na přelomu tisíciletí Česká televize a měl název „Pod pokličkou“. Vysílán byl jeden díl každý týden se stopáží 22 minut až do roku 2012. Jednotlivé díly byly zaměřené vždy na odlišné téma týkající se jídla a stravování, doplněné o zajímavosti ze světa gastronomie, rady ve výživě, postřehy známých osobností a recepty. (Pod pokličkou, ©1996-2016) V dalších letech pak postupně následovaly pořady „Mňam aneb Prima vařečka“ nebo například „Kluci v akci“ a mnoho dalších. Těmto pořadům a dalším se budeme

9

Zdroj: Badatelna České televize

23 Praha 2016

později věnovat v analytické části, kde si tyto pořady nejprve stručně popíšeme a poté rozdělíme k jednotlivým subžánrům pořadů s gastronomickou tématikou.

3 Televizní stanice s gastronomickou tématikou vysílající v České republice V současnosti celoplošně pro Českou republiku vysílají tři televizní kanály s gastronomickým zaměřením. Jedná se o televizní stanice Mňam TV, TV Paprika a Food Network. Pomocí pozemního digitálního vysílání je šířen pouze kanál Mňam TV, ostatní dva televizní kanály jsou dostupné pouze za poplatek pomocí satelitního nebo kabelového televizního vysílání.

TV Paprika „TV Paprika je tematická gastronomická televizní stanice, jejímž cílem je přispět k zachování a udržení kulinářských tradic vzniklých v oblasti středovýchodní Evropy, dále popularizace klasických hodnot české, slovenské a maďarské kuchyně, poskytování pravidelných informací o všech významných akcích a událostech gastronomického rázu, v neposlední řadě pak seznámení diváků s kuchyní národů žijících daleko za hranicemi našeho regionu.“ (TV Paprika, [b.r.]) Televizní stanice vysílá v České republice od 17. ledna 2005. Jedná se tak o první televizní stanici s gastronomickou tématikou, která na území České republiky začala vysílat. Televizní stanice je maďarská, podle toho také vypadá složení jednotlivých pořadů, které vysílá. Vysílací čas převážně zabírají americké, britské a maďarské televizní pořady. Televize však vysílá i české a slovenské pořady jako je například pořad „Recepty pro radost s Markétou a Patrikem“ nebo „Gastro agent Jan Rosák“.

Food Network Je americká televizní stanice zaměřená převážně na gastronomii. Vysílá pořady o jídle, vaření a životním stylu. Stanice v České republice vysílá od roku 2010. Avšak teprve 24 Praha 2016

až od 1. září 2015 vysílá i v českém jazyce. Televizní stanice nabízí velkou spoustu receptů, které jsou i zpětně dostupné z webových stránek. Ty jsou však pouze v anglickém jazyce a televizní stanice nevysílá žádné české televizní pořady.

Mňam TV Je nejmladší ze tří výše zmiňovaných televizních stanic. Vysílat začala 15. února 2015. Zpočátku televize vysílala pouze zahraniční gastronomické pořady, ačkoli byla prvoplánově vytvořena jako čistě „lifestylová“ televize. Přibližně po půl roce svého fungování, tak televizní stanice zařadila do vysílání i vlastní tvorbu, z velké častí o novinkách a zdravém životním stylu. Jediným pořadem vlastní tvorby, který se alespoň částečně věnuje gastronomii, se stal pořad „Život je fajn“ natáčený jako živé vysílání. Podle generálního ředitele Mňam TV Pála Milkovicse se stanice bude více zaměřovat na programy o životním stylu se snahou oslovit tak větší spektrum diváků. Gastronomické pořady budou ve vysílacím schématu ponechány jako součást zdravého životního stylu. (MARKETING & MEDIA, 2015)

3.1 Gastronomie na internetové televizi Stejně tak jako jsme dříve z větší části vyměnili rádio za televizor, děje se tomu tak částečně i dnes mezi televizním vysíláním a internetem. Podle výsledků studie Fakulty sociální studií Masarykovy univerzity televizor používá až 92% Čechů a 86% jich potom žije v domácnosti, kde se nachází dva a více televizorů. Ze studie pak dále vyplývá, že televizor má v domácnostech stále silnou pozici a nebude za internet v nejbližší době vyměněn. (Macek, 2015) Pořady o vaření jsou dnes běžně dostupné ke sledování na internetu zcela zdarma. Televizní stanice si tak exkluzivitu svých pořadů drží pomocí premiérového odvysílání v televizi a teprve až poté je zdarma zpřístupní na svých webových stránkách. Moderní doba sebou však přináší i nové trendy, a tak se vedle televizního vysílání objevuje i 25 Praha 2016

internetové vysílání, takzvaný „stream“. V podstatě jde o to, že divák si může svůj obsah buďto zvolit sám (Video on demand)10 nebo přímo sledovat živé vysílaní11 přes internet. Pro pořady s gastronomickou tématikou udělal největší přínos touto cestou kuchař Roman Vaněk, zakladatel Pražského kulinářského institutu. Oba jeho pořady „Peklo na talíři“ a „Jídlo s.r.o.“ vysílané serverem internetové televize Stream.cz, se staly internetovým hitem. Pořady jsou zaměřené převážně na složení potravin a chyby ve stravování. Obsah pořadu Roman Vaněk uvedl slovy, „Provedu vás peklem českých kuchyní. Odhalím složení mnoha produktů, které se u nás běžně prodávají k jídlu. Poukáži na nesmysly a hlouposti v českých restauracích a konečně navštívíme i temné stránky české gastronomie a stravování vůbec“. (Barové noviny, ©2012)

3 Festival Znojemský hrozen Festival Znojemský hrozen je každoroční mezinárodní soutěžní přehlídka televizní a rozhlasové tvorby, všech uměleckých žánrů zaměřených na gastronomii a potravinářství. V současnosti proběhlo již 17. ročníků, přičemž 18. ročník je plánovaný na 6. – 8. října 2016. Posláním festivalu je rozvíjení kultury stolování a umění vychutnávání ušlechtilých nápojů, jakož i poznávání historie kulinářství a tradic ostatních národů. Festivalu se mohou zúčastnit televizní a rozhlasové společnosti, filmoví producenti, nezávislí producenti a jednotliví tvůrci. Mezinárodní televizní a rozhlasový festival Znojemský hrozen soustřeďuje, hodnotí a oceňuje nejlepší dokumentární, publicistické, zábavné a vzdělávací pořady a reklamní spoty na základě témat jednotlivých soutěžních sekcí. (Znojemský hrozen, ©2014) 1) sekce. Televizní publicistické, dokumentární, vzdělávací a zábavné pořady – pořady o vaření, kulinární zeměpis, pořady o životním stylu spojené s kulturou jídla a pití, pořady zaměřené na potravinářský výrobek, pořady zaměřené na zdravou výživu 10 11

Servery: YouTube.com, Vimeo, Stream.cz Servery: Twitch.tv, playtvak.cz

26 Praha 2016

2) sekce. Rozhlasové publicistické, dokumentární, vzdělávací a zábavné pořady – pořady o vaření, kulinární zeměpis, pořady o životním stylu spojené s kulturou jídla a pití, pořady zaměřené na potravinářský výrobek, pořady zaměřené na zdravou výživu 3) sekce. Reklamní spoty o gastronomii – pivo, víno, likéry a jiné alkoholické nápoje, nealkoholické nápoje, potravinářské výrobky V první sekci, tedy sekci televizních pořadů, se udělují ocenění sestupně, podle pořadí. Ceny jsou pojmenovány jako Zlatý hrozen, Stříbrný hrozen a Bronzový hrozen. Vzhledem k velkému množství ročníků tohoto festivalu a účasti zahraničních soutěžících uvedu pouze výherce za poslední tři ročníky z let 2013 až 2015. (Znojemský hrozen, ©2014) V roce 2015: Zlatý hrozen:

S kuchařem kolem světa Kamerun, Canal + (Francie)

Stříbrný hrozen:

Vůně mrkve, film (Francie)

Bronzový hrozen:

Teď vaří šéf, FTV Prima

V roce 2014:

Zlatý hrozen:

Le bonheur est dans l´asiette, Arte TV (Francie)

Stříbrný hrozen:

Herbář, Česká televize

Bronzový hrozen:

Jamieho a Jimmiho gastronomický bojový klub, TV Paprika

V roce 2013: Zlatý hrozen:

Chef en Franc, televize – M6 (Francie)

Stříbrný hrozen:

Draci v hrnci, Česká televize

Bronzový hrozen:

Vařte jako šéf, FTV Prima

27 Praha 2016

4 Shrnutí teoretické části V teoretické části práce jsme si popsali vynález televizoru a vývoj televizního vysílání ve světě a později v Československu a České republice až do současnosti. Dále jsme se v teoretické části práce věnovali převážně historii pořadů s gastronomickou tématikou ve Spojených státech Amerických a ve Velké Británii. Pro ostatní světové země nebylo možné vyhledat podklady vzhledem k jazykové bariéře. Pořady jsou seřazené podle historického kontextu a zahrnují i historii rádiového vysílání. Stejným způsobem jsme si pak popsali i historii gastronomických pořadů v Československu. Zbylá část je věnována aktuálně vysílajícím televizním stanicím s gastronomickou tématikou v České republice a vysílání těchto pořadů na internetu. V závěrečné části jsou připojené informace o festivalu Znojemský hrozen, který se zabývá hodnocením a udělováním cen pořadům s gastronomickou tématikou. Z uvedeného ocenění jednotlivých gastronomických pořadů z tohoto festivalu můžeme později vycházet při verifikaci stanovené hypotézy č. 2: V zahraničí dělají pořady s gastronomickou tématikou lépe než v České republice. K verifikaci hypotézy se tedy ještě vrátíme ve shrnutí analytické části této práce.

Analytická část 5 Typy subžánrů gastronomických pořadů Hlavním tématem této diplomové práce je komparace pořadů s gastronomickou tématikou. Pro porovnání jsem tedy zvolil různé české pořady s gastronomickou tématikou vysílané od roku 1999 do roku 2015. Pořady jsou zvolené tak, aby obsáhly co nejširší spektrum typů pořadů podle žánrů. Každý pořad je pak doplněný o stručné informace o něm a následně rozdělený do jednotlivých subžánrů.

28 Praha 2016

O rozdělení pořadů s gastronomickou tématikou pojednává text Cheri Ketchum „The Essence of Cooking Shows: How the Food Network Constructs Consumer Fantasies“. Cheri Ketchum v tomto textu vymezuje čtyři subžánry, které nazývá pouze kategoriemi. (Ketchum, 2005)

1. Traditional Domestic Instructional Programs Klasické pořady, zaměřené na předvádění přípravy jídla. Využívané jsou časté detailní záběry na veškeré úpravy jídla, jako je krájení, vaření, smažení, pečení či dušení. Natáčení probíhá obyčejně ve studiu s kuchyňským vybavením, moderněji se natáčí i ve skutečných kuchyních, navozuje se tak příjemnější atmosféra. Dalším způsobem navození dobré atmosféry je také přímé oslovování diváků prezentující osobou. V těchto pořadech vaří převážně ženy. Během vaření prezentující osoba často obohacuje proces přípravy pokrmu o rady z vlastní zkušenosti, návody k úpravě pokrmu, tipy k usnadnění vaření a prázdnější místa v průběhu pořadu vyplňuje osobními humornými příběhy a příhodami.

2. New domestic cooking shows Pořady jsou podobnější stylu talk-show, vedené hlavně muži, kdy se vaří před živým publikem, některé pořady tak připomínají teleshopping. Scéna je silně nasvícená, kuchařské náčiní, suroviny a ingredience k vaření jsou vystaveny tak, aby byly dobře vidět.

3. Food and travel Výpravné pořady do zahraničí, zastávající audiovizuální podobu kuchařských průvodců. Roli průvodců obvykle zastávají muži, jako vzor dobrodružného pohlaví. Cílové destinace mívají exotický charakter a divák se tak může podívat do zajímavých míst, kam by se běžně nevydal. Dozvědět se něco o kultuře a tamním jídle. Pořady dále pomáhají rozvíjet fantazii diváků a přinášet jim nápady na budoucí zážitky.

29 Praha 2016

4. Avant-Garde Food Shows Avantgardní pořady o vaření cílí na mladé publikum ve stylu televizní stanice MTV. Jsou vysílány převážně v noci a aktéry jsou pouze muži. Styl této kategorie kulinářských pořadů si můžeme nejlépe ukázat na příkladu. Zástupcem je Jamie Oliver s pořadem „Jamie Oliver: Roztančená kuchyně“. Pořad je pestrý a působí mladistvým stylem, kamera se stále pohybuje a střih udržuje stále svižné tempo. Jamie Oliver se v kuchyni svižně pohybuje a dělá prudká gesta. Často ochutnává jídlo pomocí prstů a vzdychá při tom blahem. V některých dílech pořadu si zve přátele a jídlo připravuje právě pro ně. Vaření v podání Jamieho Olivera je rychlé, zábavné a energické. Celý pořad je v podstatě udělaný tak, aby co nejvíce lákal mladé publikum. (Ketchum, 2005) Toto rozdělení na čtyři subžánry, které uvádí Cheri Ketchum, není podle mého názoru v dnešní době dostačující. Veškeré dělení vychází z hodnocení stanice Food Network, což striktně postihuje pouze pořady pocházející z anglicky mluvících zemí. Nastiňuje sice základní rozdělení subžánrů, ale nepředpokládá již dnešní míšení a prolínání žánrů v jednotlivých pořadech. Dále pořady rozděluje hlavně podle pohlaví aktéra. Pro tuto práci navíc není příliš přínosný například třetí subžánr „Food and Travel“, protože první české pořady s touto tématikou „Vůně krétské kuchyně s Miroslavem Donutilem“ a „KAMU ve Vietnamu“ začala Česká televize vysílat až od roku 2016, což přesahuje předem vytyčené období z let 1999 až 2015. Pořadem, který by bylo možno považovat za žánr „Food and Travel“ je pořad „Toulavá kamera ochutnává Česko“ z produkce České televize. Zaměření pořadu však neodpovídá definici žánru podle Cheri Ketchum, protože natáčení neprobíhalo v zahraničí, nýbrž pouze na území České republiky. Jediným pořadem, který tak do tohoto žánru půjde zařadit, je „Léto s Italem“. Z výše zmíněných důvodů tedy není možné použít pouze toto základní členění, nedošlo by k vystižení tvorby gastronomických pořadů v českém prostředí. I přesto budeme z uvedeného rozdělení podle Cheri Ketchum i nadále vycházet. Pro lepší rozdělení pořadů české tvorby vytvořím několik dalších subžánrů, které dokáží

30 Praha 2016

vystihnout zaměření pořadu. Po zhlédnutí vybraných dílů jednotlivých pořadů jsem určil jejich dominantní prvky a ustanovil následující subžánry českých pořadů s gastronomickou tématikou. Nejprve si však představíme vzorek vybraných pořadů s jejich stručnou charakteristikou.

6 Vybraný vzorek pořadů s gastronomickou tématikou Mezi pořady řadím pouze ty, které se primárně zabývají gastronomií a gastronomickou tématikou. Mezi tyto pořady se řadí například „Cestománie“, „Nová cestománie“, „Koření“, „Toulavá kamera“ a „Objektiv“. Všechny zmíněné pořady se zabývají zajímavostmi ze světa a cestovatelskými zážitky. Gastronomie se v těchto pořadech objevuje pouze okrajově v případě, že se například koná festival jídla nebo je pokrm specifický pro danou oblast. Dalšími pořady, které vynecháme, jsou ty zaměřené převážně na péči o dům a domácnost, kde je vaření také pouze okrajové. Řadíme sem pořady, jako jsou „Rady ptáka Loskutáka“, „Sama doma“ nebo „Receptář prima nápadů“. Vybrané pořady jsou seřazeny podle roku zahájení vysílání. Dále jsou pořady k sobě přiřazeny podle televizních stanic, které je produkují a vysílají. Zařazení pořadů podle jednotlivých dominantních prvků do kategorií se nachází v následující části u nových subžánrů po uvedení jejich definice. U pořadů uvádím pouze rok zahájení vysílání, tedy premiéry. Většina pořadů je později vysílána ještě v reprízách, které již nedosahují takové sledovanosti. Sledovanosti se ale budeme ještě věnovat v další části této práce. Dále je u každého pořadu uvedena osobnost, jež pořadem provází a stručná charakteristika pořadu, z níž vyplývají dominantní prvky pro zařazení do subžánru. Informace o jednotlivých pořadech jsem čerpal z vlastního zhlédnutí vybraných dílů pořadů, z internetových stránek ČeskoSlovenské filmové databáze a internetových stránek jednotlivých pořadů, které jsou uvedené v závěru práce u použité literatury.

31 Praha 2016

U jednotlivých pořadů je uvedeno i uživatelské hodnocení z internetových stránek Česko-Slovenské filmové databáze.12 Hodnocení pořadů je aktuální k 14. dubnu 2016 a bude dále využito při posuzování vlivu gastronomických pořadů na širokou veřejnost.

6.1 Televizní pořady s gastronomickou tématikou – Česká televize Česká televize, jakožto veřejnoprávní televize, poskytuje divákům pravidelné zpravodajství a zábavu. Do vysílání zahrnuje velkou část vlastní tvorby, ta je však poměrně nákladná. To potvrzuje i generální ředitel České televize Petr Dvořák „Pokud se do pěti let nenavýší televizní poplatek nebo se nevyřeší financování ČT, budeme muset začít omezovat vlastní tvorbu“(Potůček, 2014) Zřejmě i proto je vidět veliký nárůst pořadů s gastronomickou tématikou v posledních letech, které nejsou na financování až tak nákladné. (Babor, 2010)

Název pořadu: Pod pokličkou Pořadem provází: Kamila Teslíková jako kreslená postavička Zorka Horká Rok zahájení vysílání: 2000 Délka pořadu: 22 minut Hodnocení na ČSFD: 68% Základní informace o pořadu: Pořadem místo skutečného moderátora provází kreslená postavička Zorka Holá. V pořadu jsou i další kreslené postavičky, kterým Norbert Lichý a Jiří Sedláček propůjčují své hlasy. Kreslené postavičky sehrávají vtipné scénky, které se vždy váží k hlavnímu tématu jednotlivých dílů. Pořad se zaměřuje na výživu, recepty a

12

Informace o fungování a způsobu hodnocení uživateli jsou dostupné na stránkách: http://www.csfd.cz/navod-k-pouziti/

32 Praha 2016

zajímavosti ze světa gastronomie. V pořadu vystupuje a radí také řada odborníků z oboru výživy a lékařství.

Název pořadu: Kluci v akci Pořadem provází: Filip Sajler a Ondřej Slanina Rok zahájení vysílání: 2005 Délka pořadu: 23 minut Hodnocení na ČSFD: 49% Základní informace o pořadu: Pořad je založený na dvojici mladých kuchařů, kteří téměř v každém díle vystupují jako duo. Před přípravou a během přípravy jídla často konverzují na témata spojená s daným pokrmem, oblastí a tradicemi. Jednotlivé díly jsou obvykle zaměřené na tradiční kuchyni geografických oblastí České republiky nebo i zahraničí.

Název pořadu: Toulavá kamera ochutnává Česko Pořadem provází: Iveta Toušlová a Josef Maršál Rok zahájení vysílání: 2010 Délka pořadu: 25 minut Hodnocení na ČSFD: 71% Základní informace o pořadu: Pořad je postavený na základech původního pořadu „Toulavá kamera“. Žánr je tedy spíše dokumentární, ale poměrné zaměření výhradně na gastronomická témata umožňuje jeho zařazení mezi gastronomické subžánry. Pořadem provází dva komentátoři, kteří doplňují informace o dění na obrazovce. Hlavním zdrojem informací jsou rozhovory s lidmi, kteří podávají informace o jejich výrobcích, tradicích a technologických postupech. V roce 2012 začalo vysílání dalších dílů ze zajímavých míst na Slovensku s názvem „Toulavá kamera vychutnává Slovensko“

33 Praha 2016

Název pořadu: Vše o vaření Pořadem provází: Bára Vyskočilová Rok zahájení vysílání: 2013 Délka pořadu: 15 minut Hodnocení na ČSFD: 20% Základní informace o pořadu: Pořadem provází mladá moderátorka, která má zkušenosti s vařením pouze ze svého soukromého života. Do pořadu si zve jednotlivé hosty, kteří připravují jednotlivá jídla a konverzují s moderátorkou. Moderátorka se aktivně zapojuje do vaření a pomáhá svému hostu se snadnějšími kroky z receptu.

Název pořadu: Draci v hrnci Pořadem provází: Michaela Doubravová a Oskar Juchelka Rok zahájení vysílání: 2013 Délka pořadu: 20 minut Hodnocení na ČSFD: 53% Základní informace o pořadu: Pořadem provází a vaří chlapec Oskar Juchelka. Každý díl je věnovaný jednomu receptu a obecným informacím o použitých surovinách. Pořad cílí na děti a je proto doplněný o animace a jednoduché hrané scénky pro rozptýlení diváků. Pořad má v dětech vyvolat zájem o jednoduchou gastronomii, vzdělávat je a přinést jim i trochu zábavy.

Název pořadu: Deník Dity P. Pořadem provází: Dita Pecháčková Rok zahájení vysílání: 2013 Délka pořadu: 26 minut Hodnocení na ČSFD: 40% Základní informace o pořadu: Pořadem provází žena v domácnosti, která jakoby v pořadu žila svůj život, jednotlivé díly tak na sebe částečně navazují jako v seriálu. Moderátorka se 34 Praha 2016

často schází s přáteli, ti ale nikdy nejsou přítomni, když vaří. V pořadu jsou dále zachyceny běžné výjevy ze života žen, převážně nakupování, uklízení, relaxování. Připravované recepty jsou zpravidla doprovázeny vyprávěním o autorčiných postojích, či příbězích spojených s daným jídlem. Moderátorka často promlouvá k divákům. Vede jakýsi monolog, kterým vyplňuje veškerá méně zábavná místa během vaření. Pořad je inspirovaný britskými pořady Nigelly Lawson.

Název pořadu: Herbář Pořadem provází: Linda Rybová a Kateřina Winterová Rok zahájení vysílání: 2013 Délka pořadu: 26 minut Hodnocení na ČSFD: 65% Základní informace o pořadu: Gastronomický pořad se zaměřením na ekologii, bylinky a domácí suroviny. Heslem pořadu je „100% přírodní“. Jednotlivé scény, vizáž a chování moderátorek se snaží co nejvíce vyvolávat pocit domácího prostředí, venkova a tradic. Pořad vychází z předpokladu, že tradiční způsob vaření a stravování je kvalitnější.

Název pořadu: Hospoda U Druhé šance Pořadem provází: Dalibor Navrátil a Marcel Lesník alias Woodman Rok zahájení vysílání: 2013 Délka pořadu: 47 minut Hodnocení na ČSFD: 34% Základní informace o pořadu: Kuchařská reality show, ve které se skupina lidí s komplikovanou minulostí učí být kuchaři a kuchařkami. Soutěžící jsou postupně vyřazováni na základě plnění kuchařských úkolů po dobu čtyř měsíců. Show se odehrává v Ostravě a ostravském regionu. Výherce soutěže bude zaměstnán jako kuchař v nově otevřené restauraci v Ostravě. 35 Praha 2016

6.2 Televizní pořady s gastronomickou tématikou – Nova Televize Nova je nejstarší, celoplošně vysílající soukromou televizní stanicí v České republice. Za dobu své existence vyprodukovala přibližně stejné množství televizních pořadů s gastronomickou tématikou jako Česká televize. Podle hodnocení jednotlivých pořadů na internetových stránkách Česko-Slovenské filmové databáze jsou tyto pořady však horší než pořady České televize. Výjimkou je pouze nejnovější počin televize Nova „MasterChef Česko“, který má v žánru gastronomických pořadů průměrné hodnocení.

Název pořadu: My rádi jíme Pořadem provází: Jiřina Bohdalová, Petr Novotný a Josef Alois Náhlovský Rok zahájení vysílání: 1999 Délka pořadu: 25 minut Hodnocení na ČSFD: 11% Základní informace o pořadu: Pořadem provází nejznámější tváře televizních obrazovek své doby, jedná se především o baviče a herce. Aktéři si do pořadu zvou další známé osobnosti, aby jim uvařili svůj oblíbený recept na jídlo. Vaření je doplněné o vyprávění aktérů a hostů o svých zážitcích s jídlem a cestováním.

Název pořadu: Babicovy dobroty Pořadem provází: Jiří Babica Rok zahájení vysílání: 2008 Délka pořadu: 30 minut Hodnocení na ČSFD: 12% Základní informace o pořadu: V pořadu vaří profesionální kuchař s dlouholetými zkušenostmi, Jiří Babica. Vystupuje vždy v košili ve studiové kuchyni. Později se v pořadech objevuje více reklam a k vaření se viditelně využívá kuchyňské náčiní sponzora, které je pak se slevou nabízeno stylem teleshoppingu. Suroviny potřebné pro 36 Praha 2016

vaření jsou vždy již předpřipravené v mističkách. Jídla jsou jednodušší na přípravu a nejčastější způsob přípravy je smažení. Pokud je v receptu použita dražší nebo hůře dostupná surovina, doporučí kuchař dostupnější a levnější varianty.

Název pořadu: Tescoma s chutí Pořadem provází: Markéta Hrubešová, Ivan Vodochodský, Adéla Gondíková a další Rok zahájení vysílání: 2009 Délka pořadu: 10 minut Hodnocení na ČSFD: 8% Základní informace o pořadu: Většina dílů pořadu je natáčena formou teleshoppingu, sponzorem pořadu je totiž firma Tescoma, prodávající kuchyňské náčiní a potřeby. Kuchařské náčiní je vystavené, aby bylo dobře vidět, a suroviny jsou předpřipravené v mističkách. Pořad volně navazuje na vysílání pořadu z televizní stanice FTV Prima s názvem „Mňam aneb prima vařečka“, také známý jako „Tescoma prima vařečka“. V pořadu se vystřídalo velké množství známých i neznámých tváří, které zde předvedly své recepty.

Název pořadu: Levně a chutně s Láďou Hruškou Pořadem provází: Ladislav Hruška Rok zahájení vysílání: 2014 Délka pořadu: 15 minut Hodnocení na ČSFD: 9% Základní informace o pořadu: Pořad byl původně vysílán během televizních novin pod názvem „Rychlovky Ládi Hrušky“. Ladislav Hruška, jakožto moderátor televize Nova, se ujal role kuchaře (sám sebe označuje jako „NEkuchaře“) a vaří podle jednoduchých a hlavně levných diváckých receptů. Během vaření často zmiňuje, jak snadné je vařit podle

37 Praha 2016

daného receptu. Ke každému receptu je pak doplněna cena surovin a celková cena jedné porce. Název pořadu: U Haliny v kuchyni Pořadem provází: Halina Pawlowská Rok zahájení vysílání: 2014 Délka pořadu: 40 minut Hodnocení na ČSFD: 14% Základní informace o pořadu: Vaření v podání známé tváře televizních obrazovek Haliny Pawlovské, která původně vystupovala ve své vlastní talk-show. Svou vizáží, strukturou a prostředím se pořad velmi podobá již dříve popsanému gastronomickému pořadu České televize „Deník Dity P“. Jediným rozdílem zde jsou monology aktérky, která je doplňuje o citáty, kterými se proslavila již dříve ve své talk-show.

Název pořadu: MasterChef Česko Pořadem provází: Miroslav Kalina, Marek Fichtner a Marek Raditsch Rok zahájení vysílání: 2015 Délka pořadu: 60 minut Hodnocení na ČSFD: 52% Základní informace o pořadu: „MasterChef Česko“ je v pořadí již druhou reality show tohoto světového fenoménu, vysílaného v České republice. „Více než třicet zemí světa, na dvě stě milionů nadšených diváků a rekordy ve sledovanosti jsou hlavními znaky, kterými je charakteristická kuchařská show MasterChef.“ (MasterChef, 2015) První pořad byl z roku 2012 a měl název pouze „MasterChef“, ten byl vysílaný též na Slovensku a soutěžící pocházeli z České republiky a Slovenska. Původní série má podle hodnocení na ČeskoSlovenské filmové databázi pouze 26%. Soutěžící jsou amatérští kuchaři, kteří by se chtěli stát profesionálními kuchaři. Pořadem provází tříčlenná porota, která hodnotí výkony a jídla připravená jednotlivými soutěžícími. Soutěžící jsou postupně vyřazováni podle rozhodnutí poroty. Výherce získá odměnu 50 000 eur a vydání prestižní kuchařky. 38 Praha 2016

Název pořadu: Nejlíp vaří moje máma! Pořadem provází: Jaroslav Žídek a Emanuel Ridi Rok zahájení vysílání: 2015 Délka pořadu: 50 minut Hodnocení na ČSFD: 15% Základní informace o pořadu: Rodinná soutěžní kuchařská show, ve které vaří rodiče se svými dětmi. V každém díle se proti sobě postaví dva rodinné páry, z nichž pouze jeden může vyhrát. Rodič se stává pouhým instruktorem, který navádí svého potomka k uvaření daného receptu. Uvařená jídla pak posuzuje kuchař a porotce Emanuel Ridi. Tato soutěž byla ve stejném roce odstartována i na Slovensku pod názvem „Moja mama varí lepšie ako ta tvoja“.

6.3 Televizní pořady s gastronomickou tématikou – FTV Prima FTV Prima je televizní stanice, která má největší podíl na tvorbě českých gastronomických pořadů. Až na několik výjimek však pořady této televize na ČeskoSlovenské filmové databázi dosahují stejných výsledků jako gastronomické pořady televizní stanice Nova. Nejlepšího hodnocení dosahují gastronomické pořady, ve kterých účinkuje populární šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. Pořady jsou svou skladbou velice podobné jako u televizní stanice Nova, nabídka programů ale navíc zahrnuje i unikátní pořady. Jedná se o pořad zaměřený na výživu a životní styl „Jste to, co jíte“ a reality show „Prostřeno“.

39 Praha 2016

Název pořadu: Jste to, co jíte Pořadem provází: Kateřina Cajthamlová a Petr Havlíček Rok zahájení vysílání: 2006 Délka pořadu: 50 minut Hodnocení na ČSFD: 46% Základní informace o pořadu: Do pořadu se hlásí lidé s nadváhou, kteří by rádi zhubli, ale nemají dostatečnou vůli to zvládnout sami. V odborných rukou uznávaných profesionálů na poli výživového poradenství se s tím však pokusí něco udělat. Pořad je zaměřený na zdravou stravu, nevhodné látky v pokrmech pro tělo a různé metody cvičení vedoucí k hubnutí. Účastníci pořadu se tak učí disciplíně, jak si doma zdravě uvařit a kterým jídlům se zcela vyhnout.

Název pořadu: Ano, šéfe! Pořadem provází: Zdeněk Pohlreich Rok zahájení vysílání: 2009 Délka pořadu: 50 minut Hodnocení na ČSFD: 78% Základní informace o pořadu: „Majitel restaurace, která se ocitla ve finančních problémech, požádá o pomoc mistra šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha, který na místě během týdne zjistí, jaké nedostatky mohou za to, že do podniku nechodí dostatek hostů.“(Ano, šéfe!, ©2016) Během týdne se tak snaží společně odstranit veškeré nedostatky a zlepšit tak finanční situaci podniku. Poté Zdeněk Pohlreich odjíždí a opět se se skrytou kamerou po nějaké době vrací, aby zjistil, jak se podniku daří. V případě, že je spokojený s výsledky, předá majiteli nálepku pořadu „Ano, šéfe!“, která obsahuje jednu až tři hvězdičky, podle kvality podniku dle názoru Zdeňka Pohlreicha. Pořad je postavený převážně na emocích a konfrontačních situacích. Pořad je inspirovaný britským pořadem „Ramsay´s kitchen nightmares“ a dočkal se i slovenské adaptace „Ano, šéfe!“ z roku 2011. V roce 2013 začalo vysílání volného pokračování pořadu „Ano, šéfe!“, ve kterém se 40 Praha 2016

Zdeněk Pohlreich vrací do již dříve navštívených restaurací, aby zjistil, jak se jim po dlouhé době daří a kam je dovedla zkušenost z této reality show. Pořad má na Česko-Slovenské filmové databázi hodnocení 74%.

Název pořadu: S Italem v kuchyni Pořadem provází: Emanuel Ridi a další Rok zahájení vysílání: 2009 Délka pořadu: 40 minut Hodnocení na ČSFD: 58% Základní informace o pořadu: V pořadu vaří profesionální kuchař pocházející z Itálie, Emanuel Ridi. Jednotlivé díly pořadu jsou věnovány světovým kuchyním, převážně tedy té italské. Aktér vaří převážně v košili, příležitostně v rondonu. Vaření nejčastěji probíhá ve venkovní kuchyni, popřípadě v domě. Aktér si do každého dílu zve buďto veřejně známé hosty nebo kuchaře rozličných národností, s kterými připravuje jejich recepty. Jako u ostatních pořadů podobného vyznění, i zde aktér často promlouvá k divákům a přidává vhodné typy a rady k přípravě daných receptů.

Název pořadu: Na nože! Pořadem provází: Zdeněk Pohlreich, Roman Vaněk a Eva Filipová Rok zahájení vysílání: 2010 Délka pořadu: 50 minut Hodnocení na ČSFD: 58% Základní informace o pořadu: Kuchařská reality show, která je svým ztvárněním velmi podobná celosvětovému konceptu MasterChef. Dvanáct amatérských i profesionálních soutěžících se snaží dosáhnout na vítězství, vyhrát jeden milión korun a získat titul „Superšéf“. Soutěžící jsou postupně vyřazování po jednom každý díl, dle rozhodnutí

41 Praha 2016

tříčlenné poroty. Důraz je kladen na vaření a psychickou odolnost při plnění zadaných kulinářských úkolů.

Název pořadu: Prostřeno! Pořadem provází: Václav Vydra a Jana Boušková Rok zahájení vysílání: 2010 Délka pořadu: 50 minut Hodnocení na ČSFD: 48% Základní informace o pořadu: Gastronomická soutěž pěti amatérských kuchařů, kteří se mezi sebou neznají. Po dobu pěti dní se každý den jeden ze soutěžících stává večerním hostitelem u sebe doma pro ty druhé. Na večer si hostitel připraví čtyřchodové menu a zábavu. Po skončení večera se pak soutěžící mezi sebou bodově hodnotí. Soutěžící se hodnotí podle snahy, průběhu večera a celkového výkonu hostitele. Vítěz získá 25 tisíc korun a titul „hostitel týdne“. Pořad komicky komentuje moderátorská a manželská dvojice Václav Vydra a Jana Boušková. Bylo odvysíláno také několik dílů, ve kterých vařili celebrity a jiné osobnosti pod názvem „VIP Prostřeno“. Pořad je převzatý podle formátu pořadu britské televizní stanice Channel 4 s názvem „Come dine with me“, který převzalo více než dvacet zemí po celém světě.

Název pořadu: Šéf na grilu Pořadem provází: Zdeněk Pohlreich a Halina Pawlowská Rok zahájení vysílání: 2011 Délka pořadu: 25 minut Hodnocení na ČSFD: 65% Základní informace o pořadu: Pořad zaměřený na grilování a vše s ním spojené. Zdeněk Pohlreich je tu stejně jako v pořadu „Teď vaří šéf“ prezentovaný jako veselý a spokojený člověk. Navíc se diváci dozvědí zajímavosti z jeho života pomocí rozhovoru, který s ním 42 Praha 2016

vždy mezi recepty dělá Halina Pawlowská. Volným pokračováním je pořad „Rozpal to šéfe!“, který se opět věnuje grilování. Délka jednotlivých dílů je o něco delší, 36 minut a hodnocení na Česko-Slovenské filmové databázi je v podstatě stejné, přesněji 63%. V pořadu již nevystupuje Halina Pawlowská, ale šéfkuchař postupně vaří na svém statku pro kovboje, hasiče či motorkáře.

Název pořadu: Léto s Italem Pořadem provází: Emanuel Ridi Rok zahájení vysílání: 2012 Délka pořadu: 36 minut Hodnocení na ČSFD: 69% Základní informace o pořadu: Pořad navazuje na původní pořad „S Italem v kuchyni“, kdy se Emanuel Ridi vrací ke svým italským kořenům. Aktér cestuje po jednotlivých regionech Itálie a prezentuje charakteristická jídla a zvyky pro danou oblast, setkává se s přáteli, rodinou a účastní se různých tradičních událostí.

Název pořadu: Vařte jako šéf! Pořadem provází: Zdeněk Pohlreich Rok zahájení vysílání: 2013 Délka pořadu: 25 minut Hodnocení na ČSFD: 69% Základní informace o pořadu: V pořadu vaří mladí kuchařští učni, kteří se pod vedením šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha učí základním kuchařským dovednostem. Divák z pořadu získá tipy a rady na suroviny, přípravy pokrmů, techniku a základní recepty. Každý díl je zaměřený na jiné téma: vejce, polévky, omáčky, úpravy masa, lehká jídla, gril a saláty, ryby a těstoviny. Aktér zde vystupuje jako v ostatních pořadech v košili, příležitostně má na sobě rondon. 43 Praha 2016

Název pořadu: Česko vaří s Pohlreichem ŽIVĚ Pořadem provází: Zdeněk Pohlreich a další Rok zahájení vysílání: 2013 Délka pořadu: 60 minut Hodnocení na ČSFD: 49% Základní informace o pořadu: Pořadem provází Zdeněk Pohlreich, který si zve známé osobnosti, aby s ním během jedné hodiny uvařili tříchodové menu. Vše probíhá před publikem, které stojí okolo. Pořad je vysílán živě a na velkoplošných obrazovkách, na konci studia, jsou promítáni další účastníci vaření přes webové kamery. Během několika vstupů se aktér věnuje i lidem na velkoplošných obrazovkách. Výsledek vaření pak hodnotí tříčlenná porota, která je opět složená ze známých tváří televizních obrazovek.

Název pořadu: Teď vaří šéf! Pořadem provází: Zdeněk Pohlreich Rok zahájení vysílání: 2014 Délka pořadu: 36 minut Hodnocení na ČSFD: 74% Základní informace o pořadu: V pořadu vaří oblíbený šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. Vaření probíhá v kuchyni, která vytváří dojem, že jsme u Zdeňka Pohlreicha doma. Průstřihy jednotlivých scén ukazují šéfkuchaře veselého a roztančeného, což má za úkol vyvolat v divácích dojem jednoduchosti vaření. Aktér opět vede monolog a často tykáním promlouvá k divákům. Vaření je také doplněno o scény, kdy se šéfkuchař nachází oblečený v rondonu v profesionální kuchyni a ochutnává tradiční jídla, to má naopak za úkol zdůraznit, že v pořadu se vaří profesionálně. Tradiční recepty připravované v pořadu se aktér snaží vždy oživit přidáním netradičních surovin.

44 Praha 2016

Název pořadu: Karolína, domácí kuchařka Pořadem provází: Karolína Kamberská Rok zahájení vysílání: 2014 Délka pořadu: 26 minut Hodnocení na ČSFD: 42% Základní informace o pořadu: „Pořadem provází přirozená, charismatická a praktická moderní žena Karolína. Není profesionální kuchařkou, ale vaření je její láskou a vášní. Vychází z tradice našich babiček, vstřebává nové vlivy a inspirace, sbírá nejrůznější recepty, výborně a nápaditě vaří z dostupných surovin v čase, který jí coby zaměstnané matce tří dětí zbývá.“ (Karolína, domácí kuchařka, ©2016) Pořad je podobný stylu Nigelly Lawson a Dity Pecháčkové, je zde však kladen větší důraz na rodinu a na vaření pro děti. Autorka receptu tak často zdůrazňuje, jak nadšené vaše děti budou, pokud jim toto jídlo připravíte.

6.4 Televizní pořady s gastronomickou tématikou – TV Barrandov Televizní stanice Barrandov nemá ve své nabídce takové množství českých pořadů s gastronomickou tématikou jako ostatní konkurující televize. Na druhou stranu je ale každý pořad zcela jiný a TV Barrandov díky tomu pokrývá většinu subžánrů gastronomických pořadů. V rámci pořadů s gastronomickou tématikou se však televizní stanice u svých pořadů také potýká s velmi nízkým hodnocením na internetových stránkách Česko-Slovenské filmové databáze. Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z nejnovějších televizních stanic vysílajících celoplošně na území České republiky, je počet vysílaných gastronomických pořadů vlastní tvorby zcela pochopitelný.

45 Praha 2016

Název pořadu: Co bude dnes k večeři? Pořadem provází: Radek Kašpárek Rok zahájení vysílání: 2010 Délka pořadu: 20 minut Hodnocení na ČSFD: 35% Základní informace o pořadu: Pořad byl později přejmenován na název „Kašpárku, vař!“. Aktér má podobný styl a vystupování jako Jiří Babica a je oblečený vždy v košili. V původním pořadu „Co bude dnes k večeři?“ si kuchař často zval hosty, se kterými vařil. V novějším ztvárnění pořadu již vaří sám a klade větší důraz na domácí biopotraviny. Recepty a způsoby přípravy jsou přizpůsobené domácímu vaření z lehce dostupných surovin.

Název pořadu: Prostři pro tři Pořadem provází: Halina Pawlowská Rok zahájení vysílání: 2010 Délka pořadu: 45 minut Hodnocení na ČSFD: 13% Základní informace o pořadu: „Dvě tříčlenná rodinná nebo přátelská družstva soutěží nejen ve vaření, ale ve znalostech o jídle a v kulinářském umění vůbec. Zatímco jeden soutěžící vaří svůj vlastní recept na jednu ze soutěžních ingrediencí, další dva členové družstva se pěkně zapotí. Pět kol prověří nejen jejich vědomosti české a světové kuchyně, ale i šikovnost v přípravě jídel či v zacházení s různými věcmi okolo vaření - od příborů k použití toho správného masa či koření. Každé družstvo vstupuje do soutěže s určitým počtem bodů, které ztrácí či naopak získává. Tříčlenná porota pak může celý vývoj soutěže zvrátit v posledním kole, když dá všechny své body tomu nejlepšímu kuchaři.“(Prostři pro tři, ©2008-2013)

46 Praha 2016

Název pořadu: Babica vs. Sapík Pořadem provází: Jiří Babica a Jaroslav Sapík Rok zahájení vysílání: 2015 Délka pořadu: 40 minut Hodnocení na ČSFD: 12% Základní informace o pořadu: Oba aktéři spolu připravují jídla, avšak každý jiným stylem. Jiří Babica stejně jako v jeho předchozím pořadu na televizi Nova „Babicovy dobroty“ zde prezentuje domácí levné vaření z lehce dostupných surovin a je oblečený vždy v košili. Jaroslav Sapík prezentuje profesionální kuchařské umění a je oblečený vždy v kuchařském rondonu. Aktéři zde nestojí v pozici soupeřů, ale společníků, kteří se doplňují a utváří tak postupy, které mohou diváci použít i u sebe doma.

6.5 Televizní pořady s gastronomickou tématikou – Stream.cz Internetová televizní stanice Stream.cz staví svůj úspěch na poli gastronomických pořadů stejnou cestou jako televizní stanice FTV Prima. Diváky láká na unikátní pořady dalšího populární kuchaře a zakladatele Pražského kulinářského institutu Romana Vaňka.

Název pořadu: Peklo na talíři Pořadem provází: Roman Vaněk Rok zahájení vysílání: 2012 Délka pořadu: 5 minut Hodnocení na ČSFD: 80% Základní informace o pořadu: Zakladatel Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk poukazuje na nešvary české gastronomie a stolování. V každém díle se zaměřuje na nějakou surovinu či produkt a zjišťuje jeho kvalitu a složení.

47 Praha 2016

Název pořadu: Jídlo, s.r.o. Pořadem provází: Roman Vaněk Rok zahájení vysílání: 2014 Délka pořadu: 10 minut Hodnocení na ČSFD: 84% Základní informace o pořadu: Pořad volně navazuje na „Peklo na talíři“. Nyní se však Roman Vaněk vydává zjistit, jak se produkty vyrábí a jaké se při tom používají technologické postupy. To vše zjišťuje vždy přímo u výrobce.

7 Stanovení nových subžánrů gastronomických pořadů Při sestavování subžánrů pořadů s gastronomickou tématikou jsem vycházel z již popsaného dělení podle Cheri Ketchum. Do skupin budeme rozřazovat pouze české pořady, které se občas svou tvorbou liší od stanice Food Network vyjma převzatých licencí u některých pořadů. Několik subžánrů jsem zachoval, bylo však nutné je více rozvést a rozdělit na další podkategorie. V některých pořadech převládá více dominantních prvků najednou, navíc se zde objevují i pořady, které by nešlo zařadit ani do jedné kategorie popsané podle Cheri Ketchum. První kategorie „Traditional Domestic Instructional Programs” zůstává ponechána s pojmenováním „Tradiční gastronomické pořady“, je však rozdělena na další podkategorie

„Tradiční

gastronomické

pořady

s mužskými

aktéry“,

„Tradiční

gastronomické pořady s ženskými aktérkami“ a „Tradiční gastronomické pořady s hosty“. U druhé kategorie „New domestic cooking shows” změníme pouze název na „Gastronomické show“. Třetí kategorii Food and Travel můžeme i nadále ponechat i s tímto výstižným názvem. Subžánr však nebude příliš přínosný, protože jediným pořadem, který do něj v období 1999 až 2015 spadá, je pouze pořad „Léto s Italem“. Výjimkou by ještě byl pořad „Toulavá kamera ochutnává Česko“, ten jsme však vyřadili již dříve. V práci se však tímto subžánrem nechci zabývat kvůli zahrnutí jednoho pořadu, jeho 48 Praha 2016

zmínění zde je ale důležité, vzhledem k tomu, že aktuálně v České republice vznikly další dva pořady s touto tématikou. Poslední kategorie popsaná podle Cheri Ketchum „AvantGarde Food Shows” z mého pohledu pouze vystihuje nevyhnutelný vývoj tradičních gastronomických pořadů, u kterých bylo nutné vnést do vaření nový směr a oživit jej. Z tohoto důvodu si čtvrtý subžánr také dovolím vyřadit. K těmto subžánrům přidáme ještě několik dalších, které autorka nezahrnula nebo nebrala v potaz. Pořady tedy budeme dělit do kategorií „Reklamní gastronomické pořady“, „Soutěžní gastronomické pořady“, také nazývané jako „reality show“, které ještě rozdělíme na „Soutěžní gastronomické pořady s proměnou“. Dále si pak uvedeme pouze doplňkové pořady, které spíše jen vyplňují základní nabídku pořadů s gastronomickou tématikou. Doplňkové pořady jsou tedy rozdělené následovně na „Vzdělávací gastronomické pořady“, „Gastronomické speciály“ a „Levné vaření“. Poslední specifický žánr jsem pojmenoval „Celebrity vaří“. Následující rozdělení pořadů k jednotlivým gastronomickým subžánrům vychází z nejdominantnějších prvků nacházejících se v daném pořadu. Většina pořadů s gastronomickou tématikou je totiž hybridní povahy a obsahují více prvků z jednotlivých subžánrů. U těchto pořadů se více rozepíši a odůvodním jejich zařazení. Nejkomplikovanějším pořadem jsou „Babicovy dobroty“, které lze zařadit do největšího množství subžánrů.

7.1 Tradiční gastronomické pořady Jedná se o nejstarší a původní žánr gastronomických pořadů. V pořadech zpravidla vaří pouze profesionálové s dlouholetými zkušenostmi, kteří vydávají vlastní kuchařské knihy či se účastní kulinářských soutěží. Aktéři nejčastěji vaří v klasicky vybavené kuchyni postavené v televizním studiu. Účinkující během vaření detailně popisují jednotlivé postupy, použité suroviny. Často oslovují diváky a vaření doplňují o tipy a rady při přípravě pokrmů. Způsob, jakým aktér komunikuje s diváky, se dále odvíjí od jeho pohlaví. 49 Praha 2016

Většina jeho komunikace s divákem je však stále závislá na stylizaci a povaze aktéra. Suroviny nebývají zpravidla předpřipravené a finální úprava je závislá na aktérovi. Jedná se například o vykosťování, navážení surovin, krájení, porcování a očišťování zeleniny. Aktéři nejčastěji vaří v klasicky vybavené kuchyni, postavené v televizním studiu. Vše je uzpůsobené tak, aby aktér stál čelem ke kameře, pracovní deska kuchyňské linky se nachází mezi aktérem a kamerou tak, aby byl záběr dostatečně široký pro zachycení celé kuchyně. Modernější pojetí těchto pořadů již tolik nelpí na těchto pravidlech. Jednotlivé záběry kamery jsou často točené z různých úhlů nebo přes rozličné předměty, přičemž je obraz stále zaostřený na aktéra. To v divákovi vytváří větší spojení s aktérem a pocit, že je součástí jednotlivých scén. Kamera pravidelně zabírá přípravu pokrmů z detailních záběrů nebo je pořad zpestřený jednotlivými průstřihy z důležitých momentů již proběhlých částí receptu. Vaření již neprobíhá striktně ve studiové kuchyni, ale používají se reálné kuchyně v domech či improvizované kuchyňské kouty na zahradách nebo u zahradních domků a altánů. Aby aktéři prezentovali profesionalitu a vyšší společenskou vrstvu, mají předem zvolený styl vystupování a také oblékání. Zde si tento subžánr musíme rozdělit na další kategorie, protože zvolený styl aktéra a také způsob jakým komunikuje s diváky, vždy odpovídá jeho pohlaví.

7.1.1 Tradiční gastronomické pořady s mužskými aktéry Pro upevnění své profesionality nosí kuchaři těchto gastronomických pořadů při vaření košile nebo občas kuchařské rondony. Kromě profesionality tak znázorňují i zdánlivou příslušnost k vyšší společenské vrstvě, což má za úkol přesvědčit diváka o vysoké kvalitě sledovaného pořadu a tedy i kvalitě připravovaných receptů. Muži se v těchto pořadech nejčastěji staví do pozice samotářů, kteří jídlo připravují hlavně pro sebe a přitom recept prezentují divákům. Při komunikaci s diváky mužští aktéři často vtipkují, používají hovorovou mluvu a někteří i tykají divákům. Příliš se nezabývají svým 50 Praha 2016

ústním projevem, ten působí ledabyle a improvizovaně. Kuchyň bývá velmi jednoduchá na design a nejsou v ní žádné výrazné prvky. Nejčastějším materiálem je masivní dřevo a kov, to působí velmi mužně. Mužští aktéři vystupují jako hraví a veselí lidé, během vaření se mohou chvílemi věnovat i jiné činnosti. Na diváka se snaží působit co nejvíce přátelsky a přívětivě. Jídla připravovaná mužskými aktéry jsou finančně nákladnější a složitější na postup i použité technologie. Do tradičních gastronomických pořadů s mužskými aktéry si tedy můžeme z dříve popsaných pořadů zařadit „Teď vaří šéf!“ a „S Italem v kuchyni“. První pořad „Teď vaří šéf“ je v tomto případě jediným čistě žánrovým pořadem, který přesně odpovídá popisu. Druhý pořad „S Italem v kuchyni“ již není čistě žánrový, protože aktér se zde nestává pouze samotářem, ale v některých dílech si zve hosty, se kterými připravuje jejich recepty. Pokud je však na obrazovce sám, odpovídá zcela tomuto žánru. Stejným způsobem můžeme k tomuto subžánru zařadit i pořady „Když vaří táta“ z produkce FTV Prima a „Co bude dnes k večeři?“ z produkce TV Barrandov. Další specifickou formou tohoto subžánru je vaření ve dvou. Pořady opět odpovídají hlavnímu popisu žánru, kuchaři však tvoří takzvané „kuchařské duo“. Řadím sem pořady „Kluci v akci“ a „Babica vs. Sapík“. Hlavní rozdíl, stejně jako u pořadů ve kterých se nachází hosté, je v komunikaci s divákem. Aktéři v těchto pořadech méně oslovují přímo diváky a více konverzují mezi sebou. K tomuto subžánru bych rád zařadil i pořad „Babicovy dobroty“, který pak uvedu ještě u několika dalších. Aktér v pořadu Jiří Babica je profesionální kuchař, je vždy oblečený v košili a stejně jako ostatní je prezentovaný jako hravý a přátelský, navíc příliš nedbá na svůj ústní projev.

51 Praha 2016

7.1.2 Tradiční gastronomické pořady s ženskými aktérkami Ženy v tomto subžánru nejsou profesionálními kuchařkami, své postavení v pořadu tak získávají pouze tím, že je diváci již znají. Oblečení tedy volí stylové a elegantní. Při komunikaci s diváky si dávají záležet na ústním projevu a na vyprávění, které se týká připravovaného jídla. Do vyprávění zahrnují vlastní zážitky ze života, na diváka tak působí velice intimně a navozují domácí atmosféru. Stejně jako muži vaří samotářsky, jídlo však nikdy nepřipravují pouze pro sebe. Nejčastěji je určeno pro přátele nebo rodinu. Staví se tedy do role ženy v domácnosti nebo ženy pečovatelky. Kuchyň je moderní, hodně prosvětlená a vybavená mnoha okrasnými doplňky a dekoracemi. Jídla jsou stejně jako u mužských aktérů složitější na postup, častěji však používají levnější a dostupnější suroviny. Časový prostor pořadu není věnován pouze vaření, aktérky jsou zachycené i při běžných ženských činnostech jako je nakupování, relaxování, zkoušení šatů. Další část prostoru je pak věnována již zmiňovaným přátelům nebo rodině. Ti však vždy přicházejí až po dokončení procesu vaření. Společně pak konverzují, pijí a vychutnávají si připravené pokrmy. Mezi tradiční gastronomické pořady s ženskými aktérkami tedy zařadíme pořady „Deník Dity P.“, „Karolína, domácí kuchařka“ a „U Haliny v kuchyni“. Všechny tři pořady naprosto přesně odpovídají žánru, malou výjimkou může být pořad „Karolína, domácí kuchařka“, který jak již svým názvem napovídá, se snaží více zaměřovat na domácí stravu. Recepty jsou tradiční, ale připraveny tak, aby se daly uvařit z dostupných surovin a nebyly příliš drahé. Stejně jako u pořadů s mužskými aktéry, můžeme i zde zařadit vaření ve dvou. Jediným takovým pořadem, který byl doposud v České republice natočen, je „Herbář“. Pořad je ve svém žánru velice unikátní, aktérky bývají oblečeny velmi avantgardně a kuchyně bývá daleko tmavší barvy, stylizovaná jako staročeská.

52 Praha 2016

7.1.3 Tradiční gastronomické pořady s hosty Hlavním aktérem těchto pořadů se stává moderátor, který není profesionálním kuchařem. Na pohlaví moderátora není kladen takový důraz, stále však nalezneme drobné rozdíly, například v komunikaci s divákem a ústním projevu. Do pořadu si zve kuchaře, se kterými připravuje jídlo podle jejich receptu. Kuchyně je daleko větší než obvykle, aby v ní bylo dost prostoru na vaření i pro dva. Pokud je hostem v pořadu muž, je oblečený buďto v kuchařském rondonu nebo má na sobě košili. Ženy nemají daný vzor oblečení, bývá však elegantní a moderní. Pro moderátora pořadu platí stejná pravidla oblékání jako u jeho hostů. Moderátor pořadu příliš nezasahuje do procesu vaření, v podstatě sleduje hosta při vaření a popisuje celé dění. V určitých chvílích se může zapojit do méně náročných úprav pokrmů, jako je krájení nebo míchání. Veškeré suroviny jsou již předpřipravené a navážené v mističkách. Moderátor s hostem průběžně konverzuje a zvídavými otázkami zjišťuje podrobnosti o receptu a použitých technologických postupech. Moderátor je také jediný kdo přímo oslovuje diváky. Do toho subžánru můžeme jako jediný zařadit pořad „Vše o vaření“. Částečně zde můžeme zahrnout i již zmíněné pořady „Babicovy dobroty“, „S Italem kuchyni“, Když vaří táta“ a „Co bude dnes k večeři“. Dalšími pořady, které zde ještě nebyly zmíněny, jsou „Tescoma s chutí“ a „Tescoma prima vařečka“. Oba pořady obsahují prvek zvaní si hostů, vzhledem k jejich reklamní povaze je ale uvedeme až později u subžánru „Reklamní gastronomické pořady“.

7.2 Gastronomické show Jak jsme si uvedli již dříve v rozdělení gastronomických pořadů podle Cheri Ketchum, jsou tyto pořady založené na přítomnosti živého publika přímo ve studiu. Pořady jsou stylizované formou talk-show, vaření ale zůstává i nadále dominantním prvkem. Moderátorem pořadu může být profesionální kuchař, ale i neprofesionál, který si zve jako hosty známé osobnosti. V pořadech platí stejná pravidla oblékání, která jsme si 53 Praha 2016

uvedli u předchozích subžánrů. Kuchyň je stejně jako u ostatních gastronomických pořadů s hosty dostatečně velká, aby se do ní vešli dva kuchaři. Suroviny na vaření jsou již předpřipravené a navážené v mističkách.

Úkolem moderátora je bavit přihlížející

publikum a přitom zjistit nějaké informace z osobního života svého hosta. Celý pořad provází veselá uvolněná atmosféra bez negativních emocí. V českém prostředí jsou pořady tohoto formátu prozatím novinkou, na rozdíl od zahraničí. Jediným pořadem, který byl prozatím v České republice vysílán, je „Česko vaří s Pohlreichem ŽIVĚ“. Částečně do toho subžánru spadají i některé pořady, které jsou zařazeny do kategorie „Soutěžní gastronomické pořady“. Společným prvkem je natáčení před živým publikem a úloha moderátora jako baviče. Pořady však nejsou založené na klidné a příjemné atmosféře, ale na vyhrocených situacích a napjatých emocích. Příkladem může být pořad „Prostři pro tři“ z produkce TV Barrandov.

7.3 Reklamní gastronomické pořady Reklamní gastronomické pořady jsou druhým nejstarším subžánrem vedle tradičních gastronomických pořadů. První pořady byly provozovány a financovány firmami na výrobu potravin nebo kuchyňského náčiní už od vzniku prvních pořadů. Jen stěží bychom hledali televizní pořad s gastronomickou tématikou, který by neměl sponzora ze stejného oboru. Nejčastějšími sponzory jsou dnes obchodní řetězce provozující hypermarkety a firmy vyrábějící nebo prodávající kuchyně, kuchyňské náčiní, roboty a ostatní vybavení. Pořady jsou obvykle postavené na žánrových prvcích, které jsme si uvedli v předešlých subžánrech. Obyčejně jsou tyto pořady prezentovány formou „Tradičních gastronomických pořadů s hosty“, výjimečně pouze mužskými aktéry. Jako příklad si opět uvedeme již mnohokrát zmiňovaný pořad „Babicovy dobroty“, který byl během svého vysílání mimo jiné sponzorovaný internetovým obchodem Mall.cz.

54 Praha 2016

Od tradičních pořadů se ty reklamní liší výrazným a očividným prezentováním produktů, jedná se o takzvaný „produkt placement“. Kuchyň je vyzdobená logy a produkty sponzorující firmy. Pořad je zaměřený převážně na jeden produkt, který se během vaření využívá, může se jednat o kuchyňské náčiní i o prosté suroviny na vaření. Produkt je po celou dobu viditelně vystavený na kuchyňské lince. Aktér v průběhu vaření často zdůrazňuje výhody produktu. V případě kuchyňského náčiní předvádí jednoduchost používání a zdůrazňuje uspořený čas při použití produktu. Pokud se jedná o suroviny, zdůrazňují aktéři chuťovou kvalitu a vliv na lidské zdraví. Po ukončení vaření aktér opět upozorní na výhody produktu a doporučí jeho koupi, buďto teleshoppingovým způsobem, anebo diváky jednoduše odkáže na internetový obchod sponzora. Nejznámějšími reklamními pořady v České republice, které mají uvedeného sponzora již ve svém názvu, jsou „Tescoma s chutí“ a „Mňam aneb prima vařečka“ neboli „Tescoma prima vařečka“. V roce 2006 byl na televizní stanici FTV Prima vysílán ještě jeden podobný pořad s profesionálním kuchařem Petrem Stupkou „Párty s kuchařem“.

7.4 Soutěžní gastronomické pořady Pokud bychom chtěli hledat subžánr pořadů s gastronomickou tématikou, který má nejdominantnějším prvkem zábavu, rozhodně bychom na prvním místě uvedli „Soutěžní gastronomické pořady“, které jsou často označované jako „reality show“. Všechny pořady tohoto formátu mají několik společných prvků, těmi nejvýraznějšími jsou soutěžení a emocionální projevy. V pořadech často dochází k slovním konfrontacím mezi soutěžícími nebo porotou či moderátory a soutěžícími. Tyto pořady zpravidla probíhají v televizních studiích. Soutěžící se snaží splnit zadaný gastronomický úkol lépe než jeho soupeř. Můžeme zde zařadit pořady „Prostři pro tři“ a „Nejlíp vaří moje máma“.

55 Praha 2016

Nejznámější a nejpopulárnější variantou těchto soutěžních pořadů jsou pořady, které přebírají základní prvky žánru docusoap. „Docusoap je televizní žánr, který zaznamenává situace dokumentární formou a zpracovává je (stříhá) jako seriál. Většinou sleduje příběh lidí, které spojuje určité prostředí a vykresluje proměnu jejich vztahů. Tvůrce do průběhu scén nezasahuje, záleží tak na jeho osobnosti, jak blízko se k aktérům dostane.“(Docusoap, ©2016) Patří sem jeden z nejznámější pořadů v České republice „Prostřeno!“ a zároveň další pořad založený na tomto žánru „Čápi s mákem“. Vzhledem k tomu, že každý pořad v tomto subžánru je v podstatě originální a výjimečný, nemůžeme jednoduše utvořit rámcovou definici těchto pořadů. Podle zaměření pořadu a průběhu natáčení jednotlivých dílů a jejich následného vysílání lze tyto pořady rozdělit ještě na „Soutěžní gastronomické pořady s proměnou“.

7.4.1 Soutěžní gastronomické pořady s proměnou Pořady jsou také často označovány jako make-overs. Podstatou těchto pořadů je, že dochází k nějaké přeměně či proměně. V našem případě toto můžeme chápat jako proměnu soutěžícího, který přichází jako nezkušený kuchař, aby získal zkušenosti a odešel jako profesionál. Výjimečným pořadem, který spadá do tohoto subžánru, je „Ano, šéfe!“. Pořad není založený na soupeření ani soutěžení, zůstávají v něm ale silné prvky proměny špatně fungujícího podniku k lepšímu. Ochuzený není ani o vypjaté emocionální situace. Podobným způsobem probíhá i pořad televizní stanice FTV Prima „Jste to, co jíte“. Proměna je zde viditelná na první pohled, účastníci se přihlásí do pořadu, protože se snaží změnit svůj životní styl a zhubnout. V pořadu opět nechybí dlouhé časové rozmezí a emocionální situace, ty jsou tu však zastoupeny spíše těmi pozitivními. K tomu, aby mohlo dojít v pořadu k proměně, je za potřebí delší časové rozmezí, pořad je buďto sestříhaný z více dní nebo je utvořený na pokračování. Celá proměna probíhá pod vedením profesionálů, kteří se z účastníků snaží dostat maximum a naučit je

56 Praha 2016

tak něco nového. Pořady jsou postavené tak, aby se z chyb účastníků mohl poučit i divák, veškeré tyto typy pořadů tedy budeme moci zahrnout i do následujícího subžánru „Vzdělávací gastronomické pořady“. K „Soutěžním gastronomickým pořadům s proměnou“ si tedy dále můžeme zařadit „MasterChef Česko“, „Hospoda u druhé šance“ a „Na nože“. Všechny pořady jsou založené na stejném schématu. Soutěžící jsou nejprve vybráni pro účast v pořadu a následně díl po díle vyřazováni porotou, která se rozhoduje podle individuálních výsledků soutěžícího. Úspěšnost pořadů je silně závislá na moderátorovi, který pořadem provází nebo dělá porotce.

7.5 Doplňkové subžánry gastronomických pořadů Do těchto subžánrů zařadíme zbylé žánrové kategorie, které se již dříve okrajově objevovaly u ostatních subžánrů, podobně jako „Reklamní gastronomické pořady“. Určité prvky těchto subžánrů se pravidelně objevují u většiny pořadů s gastronomickou tématikou, výjimkou jsou pouze tradiční gastronomické pořady, ve kterých účinkují buď pouze mužští aktéři anebo pouze ženské aktérky.

Vzdělávací gastronomické pořady V podstatě každý gastronomický pořad je založený na předávání informací o vaření a jeho prvotním úkolem je naučit diváka uvařit daný recept. V každém jednotlivém pořadu ale můžeme tyto prvky nalézt ve větší i menší míře. Pro lepší demonstraci si můžeme uvést pořad, který je zaměřený na děti s názvem „Draci v hrnci“. V pořadu se nejen vaří, ale také se vysvětluje historie, biologie a další spojitosti, které se vážou k danému tématu a receptu. Pro dospělé uvedeme pořad „Vařte jako šéf!“, ten je na oficiálních stránkách FTV Prima uveden jako „škola vaření“. Dále si uvedeme pořady Romana Vaňka „Peklo na talíři“, „Jídlo s.r.o.“. Nesmíme ještě opomenout pořady České televize „Toulavá kamera 57 Praha 2016

ochutnává Česko a „Pod pokličkou“, který je založený na radách odborníků a profesionálů z oblasti výživy a stravování.

Gastronomické speciály Tyto pořady jsou zaměřené pouze na jeden způsob úpravy jídla nebo surovinu. Nejprve si uvedeme názvy pořadů, které do tohoto subžánru můžeme zařadit. Z názvů těchto pořadů, totiž rovnou získáme jednotlivé dominantní prvky. Těmito pořady jsou „Šéf na grilu“, „Grilování s Vodouchem“, „Pečeme s láskou“ a „Božské dorty od Markéty“. Obyčejně jsou tyto speciály zaměřené na určité roční období, v našem případě na léto a s ním spojené grilování. Druhým příkladem, který zde nyní máme uvedený, je pečení. Dalším příkladem by pak mohl být pořad zaměřený pouze na recepty z ryb. Podobné pořady však v České republice prozatím nebyly natočeny.

Levné vaření Již dříve jsme si uvedli, že pořad Jiřího Babicy „Babicovy dobroty“ bude nutné uvést u více subžánrů. Většina diváků tento pořad přiřazuje právě k subžánru „Levné vaření“. Typickým znakem pro pořad je vaření z levných a dostupných surovin, v případě nutnosti aktér doporučí, jakým způsobem nahradit dražší surovinu za levnější. Celý proces vaření musí být jednoduchý, nejčastější úpravou pokrmu je proto smažení na pánvi. Do extrému se tento subžánr podařilo dovést moderátorovi Láďovi Hruškovi s pořadem „Rychlovky Ládi Hrušky“.

58 Praha 2016

Celebrity vaří Jako poslední doplňkový subžánr si uvedeme gastronomické pořady, ve kterých se objevují a vaří známé tváře z televizních obrazovek, tedy celebrity. Do většiny pořadů s gastronomickou tématikou je čas od času pozvaná nějaká ta celebrita. To má za účel oživit pořad a zároveň zvýšit sledovanost. Největší prostor pro tyto pozvánky tak nabízejí gastronomické pořady s hosty. Výjimku pak tvoří nejstarší pořad české tvorby „My rádi jíme“, ten byl založený pouze na účasti celebrit. Stejným způsobem se pak snažila získat diváky také televizní stanice FTV prima pořadem „VIP Prostřeno“.

8 Sledovanost pořadů s gastronomickou tématikou – Česká televize Původním záměrem práce bylo získat co největší počet dat o sledovanosti pořadů s gastronomickou tématikou české tvorby. Bohužel, jedinou televizní stanicí, která mi poskytla tato data, byla Česká televize. Vzhledem k tomu, že Česká televize svou tvorbou pokrývá skoro všechny subžánry pořadů s gastronomickou tématikou, lze získané výsledky z těchto dat o sledovanosti považovat za obecné. Následující tabulka zobrazuje průměrnou sledovanost premiérových dílů jednotlivých pořadů v tisících diváků za rok. Tabulka pokrývá také premiérové sledovanosti pořadů vysílaných Českou televizí na začátku roku 2016. Je to z důvodu zahrnutí vyššího množství dat pro korelační a regresní analýzu. Data jsou záměrně rozdělená do dvou tabulek z důvodu velkého počtu zaznamenaných roků, který znemožňuje zobrazení dat vedle sebe na jedné stránce. Tabulka č. 1: Sledovanost gastronomických pořadů 2001 - 2008

Rok/Pořad (v tis. diváků) Pod pokličkou Kluci v akci Kuchařská pohotovost

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 183 256 264 423 629 613 553 504 409 453 683 594 356

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere

59 Praha 2016

Tabulka č. 2: Sledovanost gastronomických pořadů 2009 - 2016

Rok/Pořad (v tis. diváků) Pod pokličkou Kluci v akci Kuchařská pohotovost Herbář Vše o vaření Deník Dity P. Draci v hrnci (4 - 14 let) Vůně krétské kuchyně …

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 412 385 236 514 530 358 471 476 429 362 207 202 263 435 399 361 96 100 269 249 56 72 64 323

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere

Sledovanost v tisících diváků je uvedena vždy za cílovou skupinu podle věku. U všech pořadů je tato skupina 15+ let kromě gastronomického pořadu zaměřeného na děti „Draci v hrnci“. U tohoto pořadu je cílová skupina 4 - 14 let. Nyní si pro výpočet korelační a regresní analýzy uvedeme tabulku s průměrnou sledovaností jednotlivých pořadů za všechny roky vysílání a jejich hodnocením na Česko-Slovenské filmové databázi. Záměrně bude vynechán pořad „Draci v hrnci“, který by díky svému zaměření na dětské diváky mohl zkreslit výsledek analýzy. Tabulka č. 3: Průměrná sledovanost gastronomických pořadů a jejich hodnocení na ČSFD

Pořad (v tis. diváků) Pod pokličkou Kluci v akci Kuchařská pohotovost Herbář Vše o vaření Deník Dity P. Vůně krétské kuchyně …

Průměrná sledovanost 405 476 207 398 98 259 323

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere a Česko-Slovenská filmová databáze

60 Praha 2016

Hodnocení na ČSFD 68% 49% 36% 65% 20% 40% 44%

Nejprve si určíme korelační koeficient, u kterého budeme předpokládat závislost sledovanosti pořadů na hodnocení pořadů na Česko-Slovenské filmové databázi. Po propočtu korelačního koeficientu přes program Microsoft Excel a jeho funkci CORREL nám vyjde korelační koeficient 0,84. Z takto vysoké hodnoty vyplývá, že skutečně existuje souvislost mezi hodnocením pořadu a jeho sledovaností. Kladná hodnota korelačního koeficientu dále ukazuje, že souvislost mezi těmito proměnnými je přímo úměrná. To znamená, že čím vyšší je hodnocení daného pořadu, tím je i vyšší sledovanost. Ačkoliv je hodnota korelačního koeficientu dostatečně vysoká, dosahuje stále pravděpodobnosti pouze 95%. Pro verifikaci tohoto tvrzení si tedy ještě provedeme lineární regresi těchto dat. V grafu č. 1 tedy můžeme vidět, jak se body jednotlivých hodnocení pořadů shlukují okolo přímky s přímou úměrou. Graf tedy potvrzuje předchozí tvrzení, vycházející z výsledku korelačního koeficientu. Zároveň se nám ověřila i pravdivost tvrzení hypotézy č. 1, že čím vyšší mají pořady hodnocení na Česko-Slovenské filmové databázi, tím vyšší je i jejich sledovanost.

Graf č. 1: Hodnocení gastronomických pořadů na ČSFD

Hodnocení gastronomických pořadů na ČSFD 80%

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0

100

200

300

Zdroj: Vlastní zpracování

61 Praha 2016

400

500

9 Dotazníkové šetření studentů Vysoké školy hotelové v Praze Dotazníkové šetření bylo zaměřené pouze na studenty Vysoké školy Hotelové v Praze. Vzhledem ke gastronomickému zaměření a studijním oborům této školy můžeme respondenty považovat za odborníky. Výsledky dotazníkového šetření nejsou vypracovány dopodrobna, protože výsledky slouží pouze k porovnání s výsledky řízeného rozhovoru. Dotazník byl vyhotovený pouze v elektronické podobě na serveru Survio.com. K jeho šíření jsem využil internetové stránky facebook.com přes uzavřené skupiny studentů.

Výsledky dotazníkového šetření Dotazník online vyplnilo 104 studentů, z nichž bylo 34 mužů a 70 žen. Na otázku č. 2: Sledujete pravidelně nějaký gastronomický pořad?, odpovědělo 59.6% dotazovaných ANO a 40,4% dotazovaných NE. Následující grafy č. 2 a č. 3 vyobrazují procenta odpovědí jednotlivě od mužů a žen. Graf č. 2: Sledujete pravidelně nějaký gastronomický pořad? – Muži

Graf č. 3: Sledujete pravidelně nějaký gastronomický pořad? – Ženy

MUŽI SLEDUJETE PRAVIDELNĚ NĚJAKÝ GASTRONOMICKÝ POŘAD? Ano

ŽENY SLEDUJETE PRAVIDELNĚ NĚJAKÝ GASTRONOMICKÝ POŘAD?

Ne

Ano

40%

41% 59%

Zdroj: Vlastní zpracování

Ne

60%

Zdroj: Vlastní zpracování

62 Praha 2016

Z komparace obou grafů jednoznačně vyplývá, že na pravidelnou sledovanost pořadů s gastronomickou tématikou nemá pohlaví diváka žádný vliv. Tento faktor neměl žádný vliv ani u otázky č. 3: Pokud ano, napište jeho název. Nejčastěji se v odpovědích vyskytovaly pořady „Prostřeno!“, „Ano, šéfe!“ a „MasterChef“. To dokazuje velkou oblibu subžánru „Soutěžních gastronomických pořadů“ u studentů vysokých škol ve věku od 19 do 25 let. Dále se pak v odpovědích objevoval subžánr „Tradičních gastronomických pořadů s mužskými aktéry“. Jednalo se o pořady se Zdeňkem Pohlreichem převážně „Teď vaří šéf“ a ze zahraničních pak o jména Jamie Oliver a Gordon Ramsay. Zřejmě se tak v této oblibě projevuje hlavní prvek subžánru, který se snaží vytvářet dojem profesionality aktéra a kvality připravovaných pokrmů. Otázka č. 4: Myslíte si, že v zahraničí dělají lepší gastronomické pořady než u nás?, hledá odpověď na hypotézu č. 2: V zahraničí dělají pořady s gastronomickou tématikou lépe než v České republice. Graf č. 4: Myslíte si, že v zahraničí dělají lepší gastronomické pořady než u nás?

MYSLÍTE SI, ŽE V ZAHRANIČÍ DĚLAJÍ LEPŠÍ GASTRONOMICKÉ POŘADY NEŽ U NÁS? Rozhodně ano

Spíše ano

Je to stejné

České pořady jsou lepší

Nedokáži posoudit

15% 25%

2% 19%

39%

Zdroj: Vlastní zpracování

Z odpovědí respondentů vyplývá, že přibližně 2/3 dotazovaných mají pocit, že zahraniční gastronomické pořady jsou lepší než ty české. Z výsledků ale také vyplývá, že u 39% z celku dotazovaných by záleželo na tom, který pořad by porovnávali.

63 Praha 2016

Na druhou stranu si 46% dotazovaných myslí, že je v současné době televizní vysílání těmito pořady příliš zahlcené. Pro 39% je to ale přijatelné a nemají pocit, že by pořadů s touto tématikou bylo přespříliš. Zajímavostí, která z průzkumu vyplynula, je skutečnost, že nikdo z respondentů nemá pocit, že by těchto pořadů byl nedostatek a mělo by se jich tedy do televizního vysílání zařadit více. V podstatě se však nejedná o neočekávaný výsledek, vzhledem k tomu, že o nadměrném zařazování pořadů s gastronomickou tématikou do vysílání televizních stanic píší v novinách, časopisech a na internetu poměrně pravidelně. Graf č. 5: Máte pocit, že je v poslední době příliš velké množství gastronomických pořadů?

MÁTE POCIT, ŽE JE V POSLEDNÍ DOBĚ PŘÍLIŠ VELKÉ MNOŽSTVÍ GASTRONOMICKÝCH POŘADŮ? Je jich moc, obtěžuje mě to

Je jich akorát

Jejich stále málo

Je mi to jedno, nesleduji to

15%

46% 39%

Zdroj: Vlastní zpracování

Jak již vyplynulo z odpovědí na otázku č. 3, subžánr „Soutěžních gastronomických pořadů“ je velmi oblíbený u vysokoškolských studentů, tedy ve věkové skupině od 19 do 25 let. Stejný výsledek nám potvrzují i odpovědi na otázku č. 6: Sledoval/a jste někdy kuchařskou reality show? U této otázky odpovědělo 73% procent dotazovaných kladně, zbylých 27% tedy záporně. Důležitější pro výzkum, však byla odpověď na následující otázku č. 7, kterou vyobrazuje graf č. 6.

64 Praha 2016

Graf č. 6: Pokud ano, co jste očekával/a?

POKUD ANO, CO JSTE NEJVÍCE OČEKÁVAL/A? Zábavu

Že se naučím něco nového

Dobré recepty

Neměl/a jsem nic lepšího na práci

19% 29% 5%

47%

Zdroj: Vlastní zpracování

Již dříve jsme si u subžánru „Soutěžních gastronomických pořadů“ uvedli, že nejdominantnějším prvkem těchto pořadů je zábava. Z grafu č. 6 nám však vyplývá, že většina respondentů od tohoto typu pořadu očekává více vzdělávání a získávání nových poznatků než pouze zábavu. Otázka č. 8: Co si myslíte o pořadech, kde vaří neprofesionálové nebo celebrity?, byla do dotazníku zařazena pro verifikaci hypotézy č. 3: V gastronomických pořadech by měli vařit pouze profesionálové. Graf č. 7: Co si myslíte o pořadech, kde vaří neprofesionálové nebo celebrity?

CO SI MYSLÍTE O POŘADECH, KDE VAŘÍ NEPROFESIONÁLOVÉ NEBO CELEBRITY? Je to hrůza, vařit by měli pouze profesionálové

Líbí se mi to, vaří víc pro lidi

34% 56% 10%

Zdroj: Vlastní zpracování

65 Praha 2016

Nevadí mi to

Z grafu č. 7 vyplývá, že přes polovinu dotazovaných podporuje stanovenou hypotézu. Avšak tuto hypotézu nyní nelze zcela potvrdit, protože zbylým procentům dotazovaných nijak nezáleží na tom, jestli takové pořady existují. Menší části dotazovaných se pak takové pořady dokonce líbí. Poslední otázka č. 9 byla opět směřována k verifikaci jedné z hypotéz, přesněji hypotézy č. 4: Diváci nevaří podle gastronomických pořadů, protože se v nich vaří z drahých nebo nedostupných surovin. Grafy si v tomto případě opět rozdělíme na mužské a ženské respondenty, budeme předpokládat, že ženy podle těchto pořadů vaří více vzhledem k předpokládanému rozdělení genderových rolí. Graf č. 8: Vařil/a jste někdy podle receptu z gastronomického pořadu? – Muži

Graf č. 9: Vařil/a jste někdy podle receptu z gastronomického pořadu? – Ženy

ŽENY VAŘIL/A JSTE NĚKDY PODLE RECEPTU Z GASTRONOMICKÉHO POŘADU?

MUŽI VAŘIL/A JSTE NĚKDY PODLE RECEPTU Z GASTRONOMICKÉHO POŘADU? Ano, pravidelně

Ano, pravidelně

Ano, párkrát

Ano, párkrát

Ne, používají drahé nebo nedostupné suroviny

Ne, používají drahé nebo nedostupné suroviny

Ne, žádný recept mě nezaujal

Ne, žádný recept mě nezaujal

11%

15%

6%

28% 17%

17%

Zdroj: Vlastní zpracování

44% 62%

Zdroj: Vlastní zpracování

66 Praha 2016

Grafy č. 8 a č. 9 nám sice mírně potvrzují tvrzení o tom, že ženy skutečně podle gastronomických pořadů vaří více než muži. Nelze však již potvrdit naši hypotézu č. 4, protože pouze 17% mužů a 17% žen nevaří podle gastronomických pořadů z důvodu používání drahých nebo nedostupných surovin v receptech.

10 Řízený rozhovor s porotcem pořadu „MasterChef Česko“ Tento řízený rozhovor bude použit ke komparaci a verifikaci výsledků z již popsaného dotazníkového šetření. Poslouží také k ověření stanovených hypotéz. Pro řízený rozhovor jsem si vybral Marka Fichtnera, šéfkuchaře hotelu Augustine v Praze a jednoho ze tří porotců pořadu „MasterChef Česko“. Vzhledem k jeho zainteresovanosti v pořadu a dlouholetým profesionálním zkušenostem považuji jeho názor za odborný. Rozhovor proběhl 18. dubna 2016 v lobby hotelu Augustine a byl nahrán na záznamové zařízení. Podle této nahrávky jsem poté parafrázoval odpovědi respondenta.

Stručná identifikace dotazovaného: Marek Fichtner se vyučil v Hronově, odkud po maturitě odjel a většinu své dosavadní kariéry strávil v zahraničí. Začínal v Německu, prošel kuchyněmi na zaoceánských lodích a vařil v Saudské Arábii, kde byl šéfkuchařem dvou luxusních hotelů. Od roku 2008 do května 2015 vedl kuchyni pražského hotelu Kempinski. Aktuálně pracuje na pozici šéfkuchaře v pětihvězdičkovém hotelu Augustine na Malé straně. (Zeit, [b.r.])

67 Praha 2016

Řízený rozhovor

Díváte se v televizi někdy na pořady s gastronomickou tématikou? Skoro vůbec, spíše se dívám na internetu. Nekoukám vyloženě na žádné gastronomické pořady, ale sleduji vybraná videa na youtube. Nejčastěji když mě zajímá, jak se něco dělá nebo vyrábí. Máte nějaký oblíbený gastronomický pořad? Vzhledem k tomu, že nic nesleduji, tak ani žádný oblíbený pořad nemám. Když přijdu domu a sednu si k televizi, spíše přepínám pořady. Jednou jsem se asi deset minut díval na Ano, šéfe!, ale nebavilo mě to, tak jsem přepnul jinam. Měli by podle Vás v pořadech, které jsou čistě jen o vaření, vystupovat pouze nejlepší profesionálové? Myslím si, že ano. Je veliký rozdíl, když vaří Zdeněk Pohlreich a když vaří například nějaká celebrita. Zdeněk je vynikající šéfkuchař, ale musím uznat, že například to vaření Haliny Pawlovské má něco do sebe, je to víc domácí. Neříkám, že by takové pořady neměly vznikat, na druhou stranu jsem měl možnost vidět vaření Jiřího Babicy, a to podle mě nemá vůbec žádný význam. Dělal jste porotce v soutěži MasterChef Česko, jak to probíhalo? Většinou se natáčí pět dní v kuse. Ráno si vždy procházíme scénář, abychom pak věděli, kdy kdo může mluvit, a neskákali si do řeči. Navíc dobře víme, jaký bude ten úkol. Úkolem jsou třeba vnitřnosti, dostaneme to pár dní dopředu a můžeme se na to připravit. Soutěžící ale do poslední chvíle neví, jaký ten úkol bude. Natáčení pak probíhá celý den. Obvykle se natáčí první úkol dopoledne, pak je pauza na oběd a odpoledne se udělá ten týmový úkol.

68 Praha 2016

Dává Vám pořad prostor k vyjádření nebo je vše podle toho scénáře? My nevymýšlíme ty úkoly, vzhledem k tomu, že různě po světě již tato soutěž mnohokrát proběhla, používají se již dříve vymyšlené soutěžní úkoly. Když se pak sejdeme, tak to s námi různě konzultují. Rozhodnutí poroty je ale na nás. Nikde ani není napsané, co přesně máme říkat. Myslíte si, že tato soutěž přinesla divákům jen zábavu nebo se mohli i něco naučit? Jednoznačně si myslím, že se měli něco naučit. My jsme tam byli vedeni, abychom jim dávali nějaké rady. Byl to náš velký úkol. Právě proto jsme byli předem připravení na úkoly. Během natáčení jsme k nim chodili a třeba je i úmyslně rozhodili, když si byli moc sebejistí, aby popřemýšleli, jestli to dělají dobře. Několikrát během pořadu jsme jim radili, proč to mají dělat takhle, proč neudělat tohle, kvůli nějakým výsledkům. Určitě ten divák by si měl něco z toho odnést, nebyla to jen zábava. Šel byste někdy vařit do gastronomického pořadu nebo mít svůj vlastní? Já mít vlastní pořad? To nevím, asi ne. To mě neláká, já si nemyslím, že by to byla úplně moje kariéra televizního kuchaře. Už jen to natáčení „MasterChefa“ mi bere spoustu času. To samotné natáčení trvá dva měsíce. Co si myslíte o fenoménu „Levně a chutně“, škodí gastronomii? Takové pořady jsou i v Německu, to vím, ale moc lidí to nesleduje. U nás to má ale vlastně obrovskou sledovanost. Myslím si, že u nás už jsou lidé ochotnější zaplatit víc za kvalitnější jídlo. Pořád si ale myslím, že jich je míň. Jestli se lidé chtějí někde ošidit, tak se ošidí právě na tom jídle než na hezkých věcech. Osobně si myslím, že tyhle pořady gastronomii škodí, protože ukázat nějaký extrémní recept na „supersushi s párkem“ už je opravdu moc. Na jednu stranu je to smutný, jestliže takovéto věci mají úspěch. Co říkáte na obrovské prodeje kuchařek „Levně a chutně“?

69 Praha 2016

Nechci říct, že to vypovídá o národu, ale když to lidé tolik kupují, tak to o něčem vypovídat musí. Sice chápu, že spousta kuchařek je specifičtějších a čtenáři pak ani neví, kde si takovou surovinu koupí. Když si vezmeme kuchařku, ve které ty lidi polovinu surovin ani neznají a ani neví kde to koupit, tak taková kuchařka asi nemá význam. Jasně, chápu, že se to dá udělat i jinak, ale aby se zase nepoužívaly špekáčky a podobně. Co si myslíte o pořadech Romana Vaňka? Pořady neznám, myslím, že mi kuchaři pouštěli něco na počítači, to bylo asi ono. Jak říkám, mám doma dvě děti, tak mám čas jen večer, a to se většinou kouknu na to, co mě zajímá na internetu. Ale moc se mi líbí kuchařky Romana Vaňka, ty jsou skvělé. Znám dvě a obě se mi moc líbí.

10.1 Závěr řízeného rozhovoru Z řízeného rozhovoru s šéfkuchařem Markem Fichtnerem si nyní vyvodíme několik závěrů, které ve shrnující části použijeme ke komparaci s dotazníkovým šetřením a k verifikaci jednotlivých stanovených hypotéz. Z rozhovoru vyplynulo, že dotazovaný nemá na sledování těchto pořadů čas z důvodu dělení svého času pouze mezi práci a rodinu. To lze předpokládat u většiny odborníků pracujících v gastronomických provozech, především tedy v nepřetržitých hotelových provozech. Podle mínění dotazovaného by měli v pořadech s gastronomickou tématikou vařit pouze profesionálové, což potvrzuje naši stanovenou hypotézu č. 3: V gastronomických pořadech by měli vařit pouze profesionálové. Během rozhovoru dotazovaný také uvedl, že při natáčení pořadu „MasterChef Česko“ byl stejně jako ostatní porotci veden produkcí pořadu ke vzdělávání soutěžících, což by mělo mít vliv i na diváka, stejný výsledek se objevil i u dotazníkového šetření v grafu č. 6, kde až polovina dotazovaných uvedla, že při sledování pořadu očekávala především nové zkušenosti.

70 Praha 2016

Během otázky na „Levné vaření“ dotazovaný zároveň částečně odpověděl na stanovenou hypotézu č. 4: Diváci nevaří podle gastronomických pořadů, protože se v nich vaří z drahých nebo nedostupných surovin. Podle mínění dotazovaného nemají totiž recepty s drahými a nedostupnými surovinami pro běžné lidi význam. Vychází přitom z předpokladu, že tito lidé většinu těchto surovin neznají a nemají s nimi zkušenosti.

11 Shrnutí analytické části V analytické části této práce jsme postupovali stejně jako v teoretické části systematicky. Nejprve jsme si tedy popsali jednotlivé dlení subžánrů podle Cheri Ketchum a identifikovali vzorek českých vybraných pořadů vysílaných českými televizními stanicemi. Poté jsem utvořil nové subžánry založené na dělení podle Cheri Ketchum, avšak doplněné o nové poznatky a rozšířené o nové subžánry, které se vyskytují v českých pořadech s gastronomickou tématikou. Následně jsme si k těmto subžánrům přiřadili tyto gastronomické pořady. V druhé polovině analytické části je uvedena sledovanost premiérových dílů pořadů s gastronomickou tématikou na televizní stanici České televize. Tuto sledovanost jsem pak porovnal s hodnocením těchto pořadů na Česko-Slovenské filmové databázi a pomocí korelace objevil souvislost mezi těmito dvěma proměnnými. Za pomoci lineární regrese jsem pak potvrdil hypotézu č. 1: Čím vyšší mají pořady hodnocení na ČeskoSlovenské filmové databázi, tím vyšší je i jejich sledovanost. Závěr analytické části se věnuje dotazníkovému šetření provedenému na studentech Vysoké školy hotelové a řízenému rozhovoru s šéfkuchařem Markem Fichtnerem. Komparace těchto dvou zdrojů primárních dat nám nyní pomůže ověřit pravdivost zbylých tří hypotéz. Hypotézu č. 2: V zahraničí dělají pořady s gastronomickou tématikou lépe než v České republice, nelze zcela potvrdit. Z teoretické části jednoznačně vyplývá, že 71 Praha 2016

v zahraničí dělají lepší gastronomické pořady. Toto tvrzení dokládají ocenění udělená na festivalu Znojemský hrozen, kde první místa za poslední tři roky jsou obsazena francouzskými gastronomickými pořady. České pořady jsou však v těchto žebříčcích také, i když na druhém a třetím místě. Na podobný výsledek poukázalo i dotazníkové šetření, ve kterém 2/3 dotazovaných uvedlo, že v zahraničí dělají lepší pořady. Zároveň by se však 39% respondentů z celku rozhodovalo pro každý pořad jinak. Hypotézu tedy můžeme potvrdit pouze částečně. Hypotézu č. 3: V gastronomických pořadech by měli vařit pouze profesionálové, se nám zcela podařilo potvrdit. Přes polovinu dotázaných uvedlo, že tyto pořady nejsou pro gastronomii žádným přínosem. Podobný postoj k těmto pořadům pak zastává i šéfkuchař Marek Fichtner. Hypotéza č. 4: Diváci nevaří podle gastronomických pořadů, protože se v nich vaří z drahých nebo nedostupných surovin, byla zcela vyvrácena. Pouze minoritní část dotazovaných v dotazníku uvedla, že tento faktor pro ně v minulosti hrál roli. To částečně odporuje tvrzení šéfkuchaře Marka Fichtnera, který tento faktor považuje za velice důležitý. Bohužel však nemůžeme posoudit, podle jakého typu pořadu dotazovaní připravovali svá jídla.

72 Praha 2016

Návrhová část 12 Návrhy a doporučení Ze získaných znalostí z prostudované literatury a zhlédnutí vybraných dílů jednotlivých pořadů s gastronomickou tématikou nyní uvedu přínos práce pro gastronomii, návrhy na zvýšení kvality těchto pořadů a zároveň i zvýšení přínosu pro gastronomii všeobecně. Zároveň v této části práce také zhodnotíme dopad pořadů s gastronomickou tématikou na diváky, a to z hlediska jednotlivých subžánrů gastronomických pořadů. Z výsledků vyplývá, že zahraniční tvorba pořadů s gastronomickou tématikou je na vyšší úrovni než v České republice. Tento rozdíl však není příliš velký při zaměření se na správné typy subžánrů gastronomických pořadů, lze tento rozdíl zcela smazat nebo dokonce i obrátit. Nyní se proto zaměříme na jednotlivé subžánry pořadů s gastronomickou tématikou, které jsme si v analytické části této práce již uvedli. Nejvyšší přínos pro gastronomii jako takovou mají rozhodně „Tradiční gastronomické pořady“, výhradně tedy „Tradiční gastronomické pořady s mužskými aktéry“ a „Tradiční gastronomické pořady s ženskými aktérkami“. Díky tomu, že jsou tyto pořady založené vždy na silných, oblíbených prezentujících osobách, propojují dobré hodnocení těchto pořadů diváky a také poměrně vysokou sledovanost. Přínos pro gastronomii však spočívá převážně ve skutečnosti, že v těchto pořadech vaří výhradně profesionálové, popřípadě autoři či autorky kuchařských knih. Na druhé straně nám zde zůstávají gastronomické pořady ze subžánru „Levné vaření“ a „Celebrity vaří“. Tento typ pořadů má pro gastronomii také svůj specifický přínos, ten však u pořadů o levném vaření shledávám užitečným pouze v době válek a finančních krizí. V současné době subžánr „Levné vaření“ gastronomii spíše škodí, jak můžeme doložit slovy šéfkuchaře Marka Fichtnera z řízeného rozhovoru, „Jestli se lidé chtějí někde ošidit, tak se ošidí právě na tom jídle než na hezkých věcech.“ Tento přístup pro obor gastronomie pak nevyznívá vůbec dobře. V případě pořadů o vaření 73 Praha 2016

s celebritami se jedná spíše o zábavu a hlavně o předvádění vyzkoušených domácích receptů, kdy se tyto celebrity spíše snaží si dokázat své kulinářské umění před televizní kamerou. Je však nutné mít na paměti, že výskyt celebrit v těchto pořadech zvyšuje jejich diváckou sledovanost. Občasné a cílené využití tohoto doplňkového subžánru by proto mohlo vést k efektivnějšímu působení na diváky a jejich následnému vzdělávání v oboru gastronomie. Dalším prvkem, na který jsme při rozdělování pořadů narazili, byla reklama. Jak jsme si již uvedli, reklama prostupuje v podstatě každým pořadem s gastronomickou tématikou, rozdíl je tedy pouze v míře, v jaké se reklama v pořadu vyskytuje. Za nevhodné tedy již považuji ty pořady, které jsou prvoplánově zaměřené na prodej kuchyňského náčiní a surovin či přehnané propagaci těchto produktů. Subžánr „Food and Travel“ prozatím mezi českými pořady o vaření není příliš zažitý. Ideálně však kombinuje prvky vzdělávání, zábavy a poznávání cizích zvyků, pokrmů a kultur. V současnosti na České televizi začalo vysílání dvou nových pořadů toho subžánru, což považuji za dobrý posun ke zvýšení povědomí o zahraniční gastronomii. Českých vzdělávací pořadů o gastronomii celkově v současnosti ve vysílání televizních stanic příliš nenalezneme, ačkoliv tyto pořady mívají větší sledovanost a hodnocení diváků. Pokud by se do vysílání zařadilo více pořadů tohoto typu, mohli by později konkurovat „Tradičním gastronomickým pořadům“ v přínosu pro gastronomii. Aktuálně nejsledovanějším žánrem jsou „Soutěžní gastronomické pořady“, jejich přínos pro gastronomii však záleží na povaze těchto pořadů. Přínos pro gastronomii tedy můžeme nalézt až u „Soutěžních gastronomických pořadů s proměnou“. Díky tomu, že účastníci těchto soutěžních pořadů postupně procházejí proměnou, při které získávají nové kuchařské dovednosti a znalosti, se mohou i diváci naučit spoustu nových věcí. Toto tvrzení můžeme doložit jak výsledkem dotazníkového šetření, tak i řízeným rozhovorem s šéfkuchařem Markem Fichtnerem. 74 Praha 2016

Posledním a z hlediska hodnocení přínosu také nejvíce problematickým subžánrem jsou „Tradiční gastronomické pořady s hosty“. Tento subžánr v sobě obsahuje prakticky veškeré námi již popsané subžánry a jeho přínos lze jen stěží hodnotit, obyčejně však tyto pořady mají nižší hodnocení diváků. Obecně tak můžeme říci, že přínos těchto pořadů s gastronomickou tématikou je spíše neutrální. Pro maximalizaci úspěšnosti pořadů s gastronomickou tématikou bych doporučil zaměřit se výhradně na „Tradiční gastronomické pořady s mužskými aktéry“ a „Tradiční gastronomické pořady s ženskými aktérkami“. Jejich založení na vůdčích prezentujících osobách totiž vytváří široké pole pro zahrnutí vzdělávacího subžánru gastronomických pořadů. Zároveň se není potřeba obávat používání kvalitních a drahých surovin, protože dotazníkové šetření částečně prokázalo, že diváci příliš neberou na tento faktor ohled. Další vhodnou oblastí na zaměření jsou „Soutěžní gastronomické pořady s proměnou“, které, jak jsme si již uvedli, mají u diváků velikou oblibu a zároveň obsahují i prvek vzdělávání. Výhodou těchto pořadů je i jejich přejímání ze zahraniční tvorby, kde se tyto pořady obyčejně těší úspěchu. To při vysílání premiérových dílů často přiláká větší množství diváků, kteří mají o daný gastronomický subžánr zájem nebo jen chtějí porovnat zahraniční a českou tvorbu. Obecně lze tedy říci, že televizní pořady s gastronomickou tématikou mají pro gastronomii poměrně veliký přínos, který je z velké části kladný. Zároveň také ovlivňují nákupy diváků a vzdělávají je v oblasti gastronomie a zdravého životního stylu. Přínos této práce shledávám hlavně v definování jednotlivých subžánrů gastronomických pořadů z pohledu české tvorby a také v potvrzení závislosti mezi hodnocením pořadů na ČeskoSlovenské filmové databázi a jejich sledovaností premiérových dílů.

75 Praha 2016

Závěr Pořadů s gastronomickou tématikou neustále přibývá a také se neustále prohlubují znalosti diváků těchto pořadů o gastronomii, zdravém životním stylu a stravování. S nárůstem počtu těchto pořadů se objevují i nové subžánry a způsoby jakým zapůsobit na diváka. Nejnovějším fenoménem v České republice se stal subžánr „Levné vaření“, který rozvířil debaty ohledně těchto pořadů. Zároveň se stále více prohlubuje záliba diváků v „Soutěžních gastronomických pořadech“ a jejich dalších subžánrech. Práce byla napsána na třech hlavních zdrojích, kterými byla odborná literatura zabývající se historií pořadů s gastronomickou tématikou. Dále pak na statistických údajích České televize o sledovanosti těchto gastronomických pořadů a provedeném dotazníkovém šetření na studentech Vysoké školy hotelové v Praze. Jako doplňkový zdroj informací jsem také použil řízený rozhovor s porotcem pořadu „MasterChef Česko“ šéfkuchařem Markem Fichtnerem. Cílem této práce bylo analyzovat jednotlivé pořady s gastronomickou tématikou a určit nejpřínosnější subžánr těchto pořadů pro gastronomii a jaký dopad mají na diváka. Cíl se nám povedlo naplnit z 80%, vzhledem k nedostatku zdrojů o sledovanosti těchto pořadů nebylo možné verifikovat veškerá tvrzení v návrhové části. I přesto se nám však podařilo určit jako nejpřínosnější subžánr „Tradiční gastronomické pořady s mužskými aktéry“ a „Tradiční gastronomické pořady s ženskými aktérkami“ V úvodu práce byly stanoveny čtyři hypotézy, které si nyní opět uvedeme a doplníme informace o jejich pravdivosti. Hypotéza č. 1: Čím vyšší mají pořady hodnocení na Česko-Slovenské filmové databázi, tím vyšší je i jejich sledovanost. Tvrzení této hypotézy se podařilo potvrdit při porovnání sledovanosti pořadů České televize s jejich hodnocením na internetových stránkách Česko-Slovenské filmové databázi. Výsledná korelace těchto dat ukázala přímo úměrnou souvislost mezi

76 Praha 2016

hodnocením pořadů a jejich sledovaností. Výsledek korelace byl poté verifikován pomocí lineární regrese zanesené do grafu. Hypotéza č. 2: V zahraničí dělají pořady s gastronomickou tématikou lépe než v České republice. Tuto hypotézu se podařilo potvrdit pouze částečně, podle ocenění pořadů na festivalu Znojemský hrozen jsou francouzské pořady o vaření lepší než tuzemské. Stejné mínění pak měla i většina respondentů v dotazníku. Na druhou stranu, české gastronomické pořady pravidelně na zmiňovaném festivalu obsazují přední příčky a vybrané gastronomické pořady by bylo možné úspěšně porovnávat s populárními zahraničními díly. Vzhledem k individuální kvalitě jednotlivých pořadů a předpokladu, že každý divák zvlášť vnímá tyto pořady subjektivně, nemůžeme jednoznačně verifikovat tuto hypotézu. Hypotéza č. 3: V gastronomických pořadech by měli vařit pouze profesionálové. Podle více než poloviny dotazovaných a také podle odpovědi šéfkuchaře Marka Fichtnera můžeme tuto hypotézu považovat za zcela pravdivou. Pro maximalizaci přínosu pro gastronomii by bylo skutečně vhodné, aby v pořadech s gastronomickou tématikou vařili pouze profesionálové. Hypotéza č. 4: Diváci nevaří podle gastronomických pořadů, protože se v nich vaří z drahých nebo nedostupných surovin. Hypotéza byla zcela vyvrácena, protože z dotazníkového šetření jednoznačně vyplynulo, že dotazovaní nevnímají tento faktor za nejdůležitější a nebrání jim v přípravě pokrmů podle těchto pořadů. Tuto diplomovou práci pro obor gastronomie hodnotím jako poměrně přínosnou, zejména kvůli analytické části této práce, ve které jsou sepsány subžánry českých gastronomických pořadů. Dále pak díky ucelenému zpracování teoretické části, protože historii pořadů s gastronomickou tématikou se prozatím nikdo přímo nevěnoval. Většinu 77 Praha 2016

textů věnujících se historii pořadů o vaření jsem tak musel překládat z anglického jazyka a dohledávat informace o těchto pořadech z dalších zdrojů. Ze všech dostupných zdrojů, které jsem měl k dispozici, mohu konstatovat, že gastronomické pořady byly vždy silně sledovány a již od svého vzniku měly veliký vliv na posluchače a později na diváky. Prvoplánově jsou tyto pořady vždy založené na reklamě, což dokládá i fakt, že v současnosti tyto pořady ovlivňují nákupy diváků, jejich životní styl a také stravování. Celkovým přínosem této diplomové práce obor gastronomie jsou následující zjištění: Nejvíce vhodným subžánrem jsou „Tradiční gastronomické pořady“, je však nutné posuzovat s odstupem ty pořady, ve kterých se vyskytují amatérští hosté nebo celebrity. Zároveň však nelze upřít, že tento prvek zvyšuje sledovanost pořadů s gastronomickou tématikou. V České republice je nutné se více zaměřit na vzdělávací gastronomické pořady a zařadit více pořadů, nejlépe české tvorby tohoto subžánru, do vysílání. „Soutěžní gastronomické pořady“ vyznačují jeden z možných směrů kombinace vzdělávacích pořadů, reklamy a zábavy. Stejně tak je vhodné se v budoucnosti zaměřit i na cestovatelský žánr gastronomických pořadů.

78 Praha 2016

Literatura [1] Ano, šéfe!. Prima PLAY [online]. ©2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://play.iprima.cz/ano-sefe?subcat%5B%5D=p15297 [2] BABOR, Josef. Záplavu kulinářských pořadů rozšíří původním projektem i TV Barrandov. In: RADIO TV [online]. 2010 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.radiotv.cz/p_komentare/zaplavu-kulinarskych-poradu-rozsiripuvodnim-projektem-i-tv-barrandov/ [3] BUTLER, Stephanie. Lights, Camera, Action: The First TV Chefs. In: History: Hungry history [online]. 2014 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://www.history.com/news/hungry-history/lights-camera-action-the-first-tvchefs [4] BUREŠOVÁ, Pavla, Blanka ZIMÁKOVÁ, Miroslav ČERTÍK a Jan HÁN. Vybrané kapitoly z hotelnictví a gastronomie. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer, 2014, 153 s. ISBN 978-807478-498-9. [5] COLLINS, Kathleen. Watching what we eat: the evolution of television cooking shows. New York: Continuum, 2009. ISBN 08-264-2930-0. [6] Československá televize: Prehistorie. In: Česká televize [online]. ©1996-2016 [cit. 2016-03-03]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/vse-oct/historie/ceskoslovenska-televize/prehistorie/ [7] Docusoap. In: Media Guru [online]. 2016 [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/medialni-slovnik/docusoap/ [8] Festival Znojemský hrozen. Znojemský hrozen [online]. ©2014 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://www.znojemsky-hrozen.cz [9] HANUŠKA, Pavel. Svět potravin: Pořady o vaření gastronomii moc nepřinášejí. Praha: Granville, s. r. o., 2015, (3). ISSN 1803-5140. Dostupné také z: http://www.svetpotravin.cz/shared/archiv_cisel/Svet_potravin_201503.pdf [10] JURDA, Luděk. Digitální televizní vysílání. Olomouc, 2013. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Katedra technické a informační výchovy. Vedoucí práce: Doc. Ing. Čestmír Serafín, Dr. Ing-Paed. [11] JŮZLOVÁ, Petra. Hruškův bestseller trhá rekordy. Lidové noviny [online]. 2014 [cit. 2016-04-22]. ISSN 0862-5921. Dostupné z: http://byznys.lidovky.cz/hruskuvbestseller-trha-rekordy-kuzicky-uz-vydelaly-52-milionu-korun-12x-/firmytrhy.aspx?c=A141214_114536_firmy-trhy_hm 79 Praha 2016

[12] Karolína, domácí kuchařka. In: IPrima [online]. ©2016 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.iprima.cz/porady/karolina-domaci-kucharka-0 [13] KETCHUM, Cheri. The Essence of Cooking Shows: How the Food Network Constructs Consumer Fantasies. In Journal of Communication Inquiry, 2005. [14] MACEK, Jakub, Alena MACKOVÁ, Kateřina SKAŘUPOVÁ a Lenka WASCHKOVÁ. Stará a nová média v každodennosti českých publik [online]. Brno, 2015 [cit. 2016-04-08]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/mu/tiskove_zpravy/Stara_a_nova_media_v_kazdodennosti_ce skych_publik.pdf. Výzkumná zpráva. Masarykova univerzita. [15] MALETÍNSKÝ, Václav. Televize a její historie. ForMen. Mladá fronta a.s., 2011, 1(2), 4. [16] MasterChef 2015 Česko. In: Panáček v reality show [online]. 2015 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://reality-show.panacek.com/masterchef [17] Mňam TV mění charakter. Sází na lifestyle a Mareše. In: Marketing & Media [online]. Economia a.s., 2015 [cit. 2016-04-09]. Dostupné z: http://mam.ihned.cz/mediatelevize/c1-64229570-mnam-tv-meni-charakter-sazi-na-lifestyle-a-marese [18] My rádi jíme. Česko-Slovenská filmová databáze [online]. ©2001-2016 [cit. 2016-0406]. Dostupné z: http://www.csfd.cz/film/264643-my-radi-jime/ [19] OSTRČILÍK, Jaroslav. Technologie Ultra HD: Jaká bude televize budoucnosti. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2015 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.stoplusjednicka.cz/jaka-bude-televize-budoucnosti [20] OTRCAT.com: Old Time Radio Catalog. Cooking in Old Time Radio [online]. ©20012016 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: https://www.otrcat.com/p/cooking-in-old-timeradio [21] PÁVKOVÁ, Jiřina. Pedagogika volného času. Vyd. 3., aktualiz. Praha: Portál, 2002, 231 s. ISBN 80-717-8711-6. [22] Peklo na talíři s Romanem Vaňkem vstupuje do druhé sezóny. Barové noviny [online]. 2012 [cit. 2016-04-08]. Dostupné z: http://www.barovenoviny.cz/peklo-na-taliri-sromanem-vankem-vstupuje-do-druhe-sezony/ [23] Pod pokličkou. Česká televize [online]. Praha, ©1996-2016 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1092592063-pod-poklickou/oporadu/

80 Praha 2016

[24] POTŮČEK, Jan. Petr Dvořák: Pokud se do pěti let nevyřeší financování ČT, budeme muset omezit vlastní tvorbu. In: DigiZone.cz [online]. 2014 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/clanky/petr-dvorak-pokud-se-do-peti-let-nevyresifinancovani-ct-budeme-muset-omezit-vlastni-tvorbu/ [25] Prostři pro tři. In: TV Barrandov [online]. ©2008-2013 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://www.barrandov.tv/34934-prostri-pro-tri [26] Před 230 lety se narodila proslulá kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová. In: Česká televize [online]. Praha: ČT24, 2015 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1498670-pred-230-lety-se-narodilaproslula-kucharka-magdalena-dobromila-rettigova [27] SHAPIRO, Laura. Julia Child: a life. Pb. New York: Lipper/Penguin, 2009. ISBN 01-4311644-4. [28] The Story of Betty Crocker. Betty Crocker [online]. Minneapolis, ©2016 [cit. 2016-0331]. Dostupné z: http://www.bettycrocker.com/menus-holidaysparties/mhplibrary/parties-and-get-togethers/vintage-betty/the-story-of-bettycrocker [29] TV Paprika [online]. Maďarsko, [b.r.] [cit. 2016-03-18]. Dostupné z: http://www.tvpaprika.cz/ [30] ZEIT, Edita. Marek Fichtner: lidé mají blok vůči hotelovým restauracím. In: STORYOUS.COM [online]. [b.r.] [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: https://pro.storyous.com/cz/whats-up/rozhovor-marek-fichtner

81 Praha 2016

Webové stránky vybraných pořadů Česká televize http://decko.ceskatelevize.cz/draci-v-hrnci http://www.ceskatelevize.cz/denik-dity-p/ http://www.ceskatelevize.cz/herbar/ http://www.ceskatelevize.cz/hospoda-u-druhe-sance/ http://www.ceskatelevize.cz/kluci-v-akci/ http://www.ceskatelevize.cz/pod-poklickou/ http://www.ceskatelevize.cz/toulava-kamera-ochutnava-cesko/ http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-vareni/

Nova http://dobroty.nova.cz/ http://halina.nova.cz/ http://masterchef.nova.cz/ http://mojemama.nova.cz/ http://novaplus.nova.cz/porad/tescoma-s-chuti/ http://www.csfd.cz/film/264643-my-radi-jime http://www.csfd.cz/film/389113-chutne-a-levne-s-ladou-hruskou

FTV Prima http://play.iprima.cz/ano-sefe http://www.iprima.cz/ceskovarizive http://www.iprima.cz/jstetocojite http://www.iprima.cz/nanoze http://www.iprima.cz/porady/karolina-domaci-kucharka http://www.iprima.cz/porady/ted-vari-sef http://www.iprima.cz/prostreno http://www.iprima.cz/sefnagrilu http://www.iprima.cz/specialy/varte-jako-sef http://www.sitalemvkuchyni.cz/ http://www.sitalemvkuchyni.cz/pribeh/leto-s-italem-1

TV Barrandov http://www.barrandov.tv/34934-prostri-pro-tri http://www.barrandov.tv/babica-vs-sapik http://www.barrandov.tv/kasparku-var

Stream.cz https://www.stream.cz/porady/jidlo-s-r-o https://www.stream.cz/porady/peklonataliri

82 Praha 2016

Seznam příloh Příloha č. 1: Vzor online dotazníku

83 Praha 2016

Příloha č. 1 : Vzor online dotazníku

84 Praha 2016

Pokračování přílohy č. 1: Vzor online dotazníku

85 Praha 2016