KOMODITNÍ BURZOVNICTVÍ V ČR A VE SVĚTĚ

Ma sa ryk ova un i verzit a Ek on omick o -sp rá vní faku lta Studijní obor: Finance

KOMODITNÍ BURZOVNICTVÍ V ČR A VE SVĚTĚ Commodity Exchanges in the Czech Republic and in the World Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor:

prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc.

Jana Robošová

Brno, prosinec 2016

J mé no a př íj me ní aut or a: Náze v bak a lář ské pr áce: Náze v pr áce v a ng ličt ině: Kat edr a: Vedo ucí baka lář sk é pr áce: Ro k o bha jo by:

Jana Robošová Komoditní burzovnictví v ČR a ve světě Commodity Exchanges in the Czech Republic and in the World Financí prof. Ing. Oldřich Rejnuš, CSc. 2016

Anotace Předmětem bakalářské práce „Komoditní burzovnictví v ČR a ve světě“ je provedení analýzy soudobého stavu komoditního burzovnictví v České republice a ve světě a vyhodnocení zjištěných rozdílů v jejich fungování. První část se zabývá charakteristikou základních pojmů, klasifikací komoditních burz, včetně jejich fungování. Druhá část práce je věnována komoditnímu burzovnictví v České republice s následnou analýzou jednotlivých domácích komoditních burz. Třetí část se zabývá analýzou komoditních burz ve světě. Závěrečná část je zaměřena na komparaci českých a zahraničních burz s případnými návrhy na možné zlepšení situace českého komoditního burzovnictví.

Annotation The purpose of the bachelor’s thesis “Commodity Exchanges in the Czech Republic and in the World” is to analyze current status of the commodity exchanges in the Czech Republic and in the world and to identified found differences in functioning of these systems. The first part of the thesis is concentrated on characteristics of the key concepts, classification of the commodity exchanges including their functioning. The second part of the thesis is dedicated to commodity exchanges in the Czech Republic including detailed analysis of the individual domestic commodity exchanges. The third part of the thesis deals with analysis of the commodity exchanges in the world. The last part is focused on comparison of the Czech and the foreign exchanges including proposals of possible improvements of Czech commodity exchange.

Klíčová slova Komodita, komoditní burza, zajištění, účastníci, burzovní obchody, české komoditní burzy, světové komoditní burzy, komparace

Keywords Commodity, Commodity Exchange, Hedging, Members, Exchange Trades, Czech Commodity Exchanges, Foreign Commodity Exchanges, Comparison

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Komoditní burzovnictví v ČR a ve světě vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Oldřicha Rejnuše, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 7. prosince 2016 vl a s t n or u čn í p od p i s a u t or a

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Ing. Oldřichu Rejnušovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................... 8 Vymezení globálního cíle a parciálních cílů ...................................................................... 9 Přehled použitých metod pro řešení práce ......................................................................... 9 1

TEORETICKÉ ASPEKTY KOMODITNÍHO BURZOVNICTVÍ ..................................11 1.1

Vymezení základních pojmů ...................................................................................11

1.1.1 Komodita .........................................................................................................11 1.1.2 Komoditní burza a její specifika .......................................................................13 1.1.3 Komoditní deriváty ..........................................................................................16 1.1.4 Účastníci komoditního trhu ..............................................................................17 1.2 2

Obchody na komoditních burzách ...........................................................................18

KOMODITNÍ BURZOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE ...........................................20 2.1

Legislativní zázemí komoditního burzovnictví v ČR ...............................................20

2.2

Analýza současné situace v českém komoditním burzovnictví ................................22

2.2.1 Českomoravská komoditní burza Kladno .........................................................22 2.2.2 HRAPRAKO komoditní burza .........................................................................25 2.2.3 Komoditní burza Říčany ..................................................................................26 2.2.4 Power Exchange Central Europe, a.s. ...............................................................27 2.2.5 Komoditní burza Praha .....................................................................................29 2.3 3

Proces fungování komoditních burz v ČR ...............................................................31

KOMODITNÍ BURZOVNICTVÍ VE SVĚTĚ ...............................................................35 3.1

USA........................................................................................................................35

3.1.1 CME Group .....................................................................................................37 3.2

Čína ........................................................................................................................39

3.2.1 Dohled nad komoditním burzovnictvím v Číně ................................................40 3.2.2 Dalian Commodity Exchange ...........................................................................41 3.3

Austrálie .................................................................................................................43

3.3.1 Australian Securities Exchange ........................................................................ 43 4

KOMPARACE ČESKÉHO A ZAHRANIČNÍHO BURZOVNICTVÍ ............................ 46 4.1

Predikce vývoje komoditního burzovnictví v České republice ................................. 49

ZÁVĚR ................................................................................................................................ 52 SEZNAM PRAMENŮ A ODBORNÉ LITERATURY ......................................................... 55 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ........................................................................................ 59

ÚVOD Bakalářská práce se věnuje tématu současného komoditního burzovnictví v České republice a ve světě, hlavním principům fungování komoditních burz a rozdílech v jejich podobě a činnosti ve vybraných zemích. Téma komoditního burzovnictví se v posledních letech v České republice stalo diskutovaným nejen na odborné úrovni, ale i na úrovni veřejnosti, a to v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek prostřednictvím komoditních burz bez nutnosti uveřejnění. Pro komoditní burzy se tak otevřel dosud nevyužitý segment trhu a potenciál pro jejich další rozvoj. Cílem bakalářské práce je analyzovat současnou situaci komoditního burzovnictví v České republice a ve světě, jejich fungování a obecné vývojové tendence a na základě těchto poznatků definovat existující rozdíly v jejich činnosti a fungování. Závěrem bude provedena predikce vývoje komoditního burzovnictví v České republice. První kapitola práce představuje teoretické aspekty komoditního burzovnictví. Vymezuje základní pojmy ve zkoumané oblasti – komodita, komoditní burza a komoditní deriváty. Představuje hlavní účastníky komoditního trhu a jejich funkce, včetně kontrolních orgánů a orgánů vykonávajících dohled nad komoditním trhem. Závěrem kapitoly jsou definovány obchody na komoditních burzách a jejich základní dělení. Druhá kapitola se věnuje komoditnímu burzovnictví v České republice. Po krátkém historickém úvodu je vymezeno legislativní zázemí, především zákon o komoditních burzách. Hlavní částí kapitoly je analýza existujících komoditních burz na českém trhu, kterých je v současné době celkově pět. Zaměřuje se na obchodované produkty na jednotlivých burzách, jejich profilaci, typem burzovního shromáždění, existencí rozhodčího soudu, frekvence obchodování, státního dozoru nebo objemem uzavřených kontraktů. Závěr kapitoly je věnovaný syntéze informací, jejich porovnání a přehlednému zobrazení výsledků v tabulce a grafu. Pro analýzu situace světového komoditního burzovnictví byly v třetí kapitole vybrány tři zastupující země – USA, Čína a Austrálie, v každé z nich pak hlavní komoditní burza nebo burzovní skupina – v případě USA se jedná o burzovní skupinu CME Group, pro zastoupení čínského komoditního trhu byla zvolena Dalian Commodity Exchange a jako třetí byla vybrána australská Australian Securities Exchange. U každé z vybraných zemí je popsána 8

forma dozoru nad burzovním trhem, u konkrétních komoditních burz jejich profilace, způsob obchodování, obchodované komodity a vývoj objemů obchodů v posledních letech. Poslední kapitola bakalářské práce porovnává rozdíly ve fungování burz v jednotlivých zemích. Na základě skutečností získaných v předešlých kapitolách se zaměřuje na rozdíly ve vykonávání dohledu, na vývojové trendy burz v jednotlivých zemích, způsob obchodování, členskou bázi na burzách nebo rozdíly v objemech uzavřených burzovních kontraktů. Závěr kapitoly je věnován současné situaci komoditního burzovnictví v České republice a predikci budoucího vývoje s návrhem pro další zlepšování.

Vymezení globálního cíle a parciálních cílů Hlavním cílem bakalářské práce je definovat rozdíly ve fungování českých a světových komoditních burz a predikovat budoucí vývoj komoditního burzovnictví v České republice. Pro dosažení tohoto globálního cíle jsou stanoveny následující parciální cíle: 1.

Analyzovat současný stav komoditního burzovnictví v České republice.

2.

Analyzovat aktuální stav komoditního burzovnictví na vybraných světových burzách.

3.

S použitím poznatků získaných z předchozích analýz vzájemně porovnat stav komoditního burzovnictví v České republice a ve světě.

Přehled použitých metod pro řešení práce Pro dosažení výše uvedených cílů budou použity následující vědecké metody. Pro vymezení teoretického východiska komoditního burzovnictví bude v první kapitole provedena rešerše literárních zdrojů, právních předpisů a odborných článků z oblasti zpracovávaného tématu bakalářské práce. Při řešení prvního a druhého parciálního cíle budou analyzovány komoditní burzy v České republice a ve světě, jejich aktuální stav a principy fungování. Pro potřeby analýzy stavu komoditního burzovnictví ve světě byly vybrány tři země (USA, Čína a Austrálie) a v nich zastoupené světové komoditní burzy. 9

V rámci řešení třetího parciálního cíle budou s použitím zjištěných informací z předchozích dvou kapitol stanoveny ukazatele, na jejichž základě bude provedena komparace. Výsledky komparace umožní zjistit a definovat existující rozdíly ve fungování burz v České republice a ve světě. Poznatky získané v průběhu provedených analýz umožní díky jejich syntéze v závěru práce predikovat budoucí vývoj komoditního burzovnictví v České republice.

10

1 TEORETICKÉ ASPEKTY KOMODITNÍHO BURZOVNICTVÍ Obchodování na burze se stává stále populárnější a většina lidí si burzu představuje jako místo, kam běžní lidé nemají přístup. Skutečnost je však taková, že dnes může na burze obchodovat téměř každý a mnoho obchodníků přirovnává tuto činnost k řemeslu. Na jedné straně je pravda, že stát se úspěšným obchodníkem není snadné a vyžaduje to značné úsilí, ale na straně druhé, pochopení určitých zásad a souvislostí představuje ten zlomový bod k úspěšnému obchodování na burze. První kapitola bakalářské práce se zabývá vymezením klíčových pojmů a charakteristik, které povedou k jejich aplikaci v následujících kapitolách.

1.1 Vymezení základních pojmů Polouček považuje burzu za trh zboží, a služeb. Obchodování na ní má však množství zvláštností, jimiž se výrazně liší od obchodů realizovaných na ostatních trzích. Počet regulací a formální postupy charakteristické pro pořádání burzovních obchodů vyžadují zvláštní povolení. Burzy tak fungují na základě specifických zákonů a pravidel vymezujících jednotlivé druhy burzovních obchodů. V závislosti na předmětu burzovního obchodu rozeznáváme burzy komoditní, služeb a finanční. Komoditní burzy realizují promptní burzovní obchody s komoditami a termínové burzovní obchody s deriváty, při nichž jako podkladové aktivum vystupují komodity. 1

1.1.1 Komodita Obecný pojem komodita vysvětluje Dědič jako zboží, které má podobu hmotných předmětů nebo služeb, označované také jako zboží reálné.2 Odborná literatura definuje komodity jako suroviny, které mají podobu především zemědělských produktů rostlinného i živočišného původu (kakao, bavlna, pšenice, maso), nerostné suroviny v podobě drahých kovů (zlato, stříbro), energetické suroviny (ropa, zemní plyn) a průmyslové produkty (železo, ocel). Komodity se na trhu obchodují prostřednictvím komoditních kontraktů. Hartman mezi

1 2

POLOUČEK, S. a kol. Peníze, banky, finanční trhy. Praha: C.H.Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-152-9, s. 231 DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektrum, 1992. ISBN 80-85431-62-9. S. 21.

11

komoditní kontrakty řadí i finanční instrumenty, ačkoliv se nejedná o čistou komoditu – surovinu.3 Machková, Černohlávková a Sato doplňují, že v případě komoditního obchodování spadají mezi tradiční artikly některé suroviny a potraviny (např. obilí, káva, barevné kovy, energetické suroviny apod.), stále však vzrůstá význam obchodování finančními instrumenty, jako výše zmíněnými úrokovými sazbami, měnovými kurzy, nebo derivátovými instrumenty, které jsou od finančních instrumentů odvozené. Uvádí, že obchodované zboží je zastupitelné, tedy na místě obchodu není fyzicky přítomno. Druh a kvalitu zboží lze však přesně stanovit standardy,

obchodováno

je

většinou

jednou

jakostí.

V případě

diferenciace

od

standardizované jakosti při fyzické dodávce zboží jsou ceny dodávek zboží odvozeny podle pravidel od ceny základního druhu. 4 Standardizace představuje burzou předem stanovené náležitosti kontraktu, obchodníci jednají pouze o jeho ceně. Štýbr dělí komodity do základních skupin na: Energie (ropa, topný olej, plyn apod.) Obiloviny (kukuřice, sójové boby, obilí, rýže apod.) Indexy (kontrakty S&P, Russell a jiných světových indexů) Maso (jehněčí, hovězí, vepřové apod.) Kovy (měď, zlato, stříbro apod.) Měkké (cukr, káva, bavlna apod.) Finanční (bondy, swapy apod).5 Mezi nejobchodovatelnější komodity se řadí ropa (CL, WTI, Oil, Crude Oil), která je považovaná za nejstrategičtější komoditu, sledovanou odbornou i širokou veřejností. Trh je likvidní, ovlivněný jak fundamentálními daty, tak politickými informacemi. Největšími exportéry ropy jsou Saudská Arábie, Irák, Írán, Spojené arabské emiráty, za velké těžařské

3

HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích - akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0033-9. S. 73-74. 4 MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4874-0. S. 55. 5 ŠTÝBR, D. Začínáme investovat a obchodovat na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. Finance (Grada Publishing). ISBN 978-80-247-3648-8. S. 23.

12

země jsou považovány Rusko a Kanada. Nejvíce obchodovatelná je severomořská ropa Brent a americká ropa West Texas Intermediate (zkráceně WTI).6 Za bezpečnou investici v období nejistoty je považováno zlato. Jeho vývoj je ovlivňován mnoha faktory, mj. politickým děním, hospodářskými recesemi, válečnými konflikty nebo prudkým zvyšováním inflace. Trh s velkou volatilitou a často v souladu s vývojem ceny zlata je v případě stříbra. 7 Populární zemědělskou komoditou je kukuřice, jejíž vývoj ceny je závislý na počasí, stejně tak jako sója. Za cenově aktivní i volatelní je považován cukr. 8

1.1.2 Komoditní burza a její specifika Komoditní kontrakty jsou obchodované na komoditních burzách. Komoditní burzou je chápáno místo, na kterém probíhá uzavírání a vlastní vypořádání komoditních obchodů, a to pod přísným dohledem kontrolních orgánů. 9 Machková charakterizuje komoditní burzu jako „zvláštním způsobem organizovaná místa obchodu, na kterých se obchoduje zbožím zastupitelným, jež na burze není fyzicky přítomno“.10 Způsob obchodování na burze má přesná pravidla a podmínky uzavíraných obchodů jsou standardizované. Dochází zde k soustředění nabídky a poptávky po komoditách, se kterými se obchoduje ve velkých objemech. Právo uzavírat obchody mají pouze členové burzy, případně další osoby vymezené zákonem 229/1992 Sb. o komoditních burzách. Finanční vypořádání se provádí prostřednictví clearingových center. Burza zajišťuje transparentnost podmínek uzavíraných obchodů. Tyto podmínky jsou veřejně přístupné ve formě burzovních kotací, jsou tak důležitým zdrojem informací. 11

6

HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích - akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0033-9. S. 78. 7 HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích - akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0033-9. S. 79-81. 8 HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích - akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0033-9. S. 79-81. 9 HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích - akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0033-9. S. 76. 10 MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4874-0. S. 55-56. 11 MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4874-0. S. 55.

13

Komoditní burza zajišťuje standardizaci komodit a obchodních podmínek, za kterých probíhá realizace a vypořádání burzovních obchodů, koncentraci a střetávání nabídky a poptávky po komoditách na tržních principech v souladu s požadavky na ochranu hospodářské soutěže, cenovou indikaci a transparentní cenotvorbu pro komoditní trh. 12 Burzy můžou existovat v různých formách podle právních předpisů v místě svého působiště, např. ve formě soukromé obchodní společnosti nebo veřejné korporace, jsou regulovány státním dohledem nebo pověřeným regulátorem. Burzy mají svůj statut, který určuje předmět, místo a dobu obchodování, práva a povinnosti členů, způsoby vypořádání uzavřených obchodů, stanovují orgány burzy a jejich funkce. Na většině burz jsou obchody uzavírané pouze registrovanými členy, další obchodníci uzavírají obchody prostřednictvím makléřů (brokerů) za sjednanou odměnu ve formě provize. Obchodování se účastní různé podnikatelské subjekty, mezi něž patří např. obchodníci, producenti, zpracovatelé, spekulatni nebo investoři. Jak uvádí Machková a kol., charakteristickými znaky pro burzu jsou pravidelně se opakující obchodování na určitém místě se standardizovanými podmínkami, předmětem obchodu je zastupitelné zboží o velkém objemu schválené pro tento trh. Obchodování se účastní omezený počet oprávněných osob, souhrnné informace o obsahu obchodování jsou však veřejně dostupné (jedná se např. o cenu, množství nebo termín dodání). Na komoditní burze existují výrazné a nepředvídatelné výkyvy po zboží na straně nabídky i poptávky, z nich vyplývají pohyby cen zboží. Obchodování na burze může být jak za účelem minimalizace cenových rizik (tzv. hedging), tak pro spekulativní obchody realizované za účelem dosažení zisku. Podmínky pro realizaci burzovních obchodů jsou obecně platné bez ohledu na obchodovanou komoditu (tj. bez rozdílu zda jde např. o zemědělskou komoditu, energetické suroviny nebo finanční instrumenty), typ burzy (ať specializovanou na vybrané komodity nebo smíšenou), a formy obchodování (elektronicky přes počítačové terminály nebo burzovní parket). 13

12

Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dohled nad komoditními burzami - legislativa [online]. [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument119707.html 13 MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1590-2. S. 171-172.

14

Pro existenci komoditní burzy je třeba pět základních východisek 14: -

přítomnost širokého fyzického trhu komodit, který je koncentrovaný do jednoho místa v různých časových pásmech. Pak lze hovořit o burzovním trhu jako tržním prostoru, ve kterém platí stejná cenová báze pro sjednávání obchodů s konkrétní komoditou.

-

možnost standardizace daného zboží podle kvalitativních parametrů, množství a dalších podmínek (termín dodání, dodací parita apod.). Termíny dodání zboží můžou být vybrané měsíce v roce, možné je uzavřít termíny i např. na dva roky dopředu. Přijatý standard kvality komodit musí splňovat požadavky kupujících a současně odpovídat možnostem výrobců nebo dodavatelů. U některých produktů není možná jejich standardizace, z toho důvodu není možné, aby byly předmětem burzovních obchodů (jde např. o čaj nebo chmel).

-

cenová transparentnost - „Střetáváním nabídky a poptávky se na burze dosahuje objektivně zjistitelné cenové úrovně.“15 Cenová kotace a objem obchodu jsou pro konkrétní termín dostupné všem prostřednictvím informací zobrazených na burzovních displejích, především však přes specializované agentury (nejznámější např. Reuters nebo Bloomberg), na kurzovních lístcích apod. Obchodované ceny jsou základem pro vyrovnávání závazků a pohledávek, stejně tak při sjednávání mimoburzovních obchodů na dodávky fyzického zboží.

-

likvidita trhu, která zajišťuje široký okruh účastníků, kteří zajišťují pravidelný objem obchodů. Je zde žádoucí přítomnost jak producentů, zpracovatelů a obchodníků kteří si prostřednictvím komoditních burz zajišťují ceny zboží, tak i spekulantů, kteří obchodují za účelem zisku. Právě aktivity spekulantů vytváří likviditu trhu, která je nezbytná pro zabezpečení obchodníků zajišťujících se proti cenovým rizikům.

-

spolehlivé a rychlé vzájemné vypořádání obchodujících stran, a to na úrovni jak fyzických dodávek zboží, tak řešení sporů. Pro finanční zajištění burzovních obchodů je nezbytná existence zúčtovacího (clearingového) centra.

14

MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1590-2. S. 172-173. 15 MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1590-2. S. 172.

15

1.1.3 Komoditní deriváty Pro ucelení informací v oblasti komoditního burzovnictví a pro potřeby této bakalářské práce je nezbytné definovat komoditní deriváty a jejich členění. Obecně se za derivát označuje obchod, jehož hodnota je odvozená od kurzu vybraného podkladového aktiva – v tomto případě od komodity. Komoditní derivát je finanční nástroj složený alespoň z jednoho podkladového komoditního nástroje, případně z jednoho nebo více podkladových nebo úrokových nástrojů. U komoditního derivátu se předpokládá vypořádání komodity, tedy dodávka podkladové komodity. Podstatou derivátu je termínovaný obchod, kdy dochází ke zpoždění mezi sjednáním obchodu a jeho plněním. Charakteristické může být i využívání pákového mechanismu, při kterém malá počáteční investice otevírá prostor pro velké procentní zisky, ale i ztráty investora. Díky principu pákového efektu může být komoditní futures kontrakt kontrolován (neboli vlastněn) za minimální zálohu – tzv. margin. 16 Jinými slovy lze derivát definovat jako finanční nástroj, jehož hodnota se mění v závislosti na změně hodnoty podkladového aktiva (např. ceny komodity), jeho vypořádání je k datu v budoucnosti a k jeho pořízení je vyžadována nízká až nulová počáteční investice. Komoditní deriváty se člení na komoditní forwardy, komoditní futures, komoditní swapy a komoditní opce.17 Pro potřeby této práce bude další text zaměřen pouze na komoditní futures. Komodity se obchodují pomocí kontraktů. Nejvíce obchodovanými komoditními kontrakty jsou futures kontrakty. Futures je standardizovaný finanční derivát na vypořádání podkladového aktiva, v tomto případě komodity, k určitému datu v budoucnu.18 Představuje závazek kupujícího

(držiteli futures kontraktu) koupit

komoditu k určitému datu

v budoucnosti za předem stanovenou cenu a v určité kvalitě a závazek prodávajícího prodat tuto komoditu za stejných podmínek. Cena komoditního futures může být vyšší nebo nižší než aktuální obchodovaná cena (tzv. spotová cena), a odvíjí se od nákladů a očekávání trhu, jaký bude další vývoj ceny komodity.19 Komoditní kontrakty jsou obchodovány na komoditních burzách. 16

NESNÍDAL, T. PODHAJSKÝ, P. Obchodování na komoditních trzích: průvodce spekulanta. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. Finanční trhy a instituce. ISBN 80-247-1499-X. S. 94. 17 JÍLEK, J. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. Finance (Grada). ISBN 80-247-0342-4. S. 32. 18 HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích - akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0033-9. S. 75-76. 19 JÍLEK, J. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. Finance (Grada). ISBN 80-247-0342-4. S. 49.

16

1.1.4 Účastníci komoditního trhu Kromě orgánů burzy, brokery a dohledu nad burzou na komoditních trzích existují dvě skupiny obchodníků – hedgers a spekulanti. Hedgers představují subjekty, kteří se na komoditní burze za pomoci futures operací pojišťují proti nepříznivému pohybu cen dané komodity na příslušném trhu. Mohou to být např. pěstitelé, zpracovatelé nebo producenti, jejichž cílem není obchodovat a spekulovat s kontrakty futures, ale zajistit se proti cenovému riziku. Cena komodity na trhu může být ovlivněna např. kvalitou a velikostí úrody v závislosti na počasí, celosvětovou produkcí komodity, novými technologiemi apod. Podstata hedžové operace je, že nepříznivý pohyb cen na jednom z trhu je nahrazen přibližně odpovídajícím příznivým cenovým pohybem cen na jiném trhu. Tento tržní nástroj slouží jak prodávajícímu, tak kupujícímu komodity. Smyslem je pak ochránit hodnotu fyzického zboží proti nepříznivému cenovému vývoji v době jeho fyzického dodání. 20 Druhou skupinu tvoří spekulanti. Většinou se jedná o soukromé obchodníky, kteří obchodují na vlastní účet a především nemají zájem komoditu fyzicky zakoupit nebo se zajistit proti pohybu cen komodit na trhu. Účelem obchodování spekulantů je profitovat z pohybu cen komodit na trhu. Při očekávaném poklesu ceny komodity komoditní kontrakt prodávají s cílem opět ho nakoupit levněji, při očekávání nárůstu naopak komoditní kontrakty nakoupí s cílem prodat je výše.21 Jinou formou může být arbitráž, tedy využívání rozdílů cen stejného zboží na různých trzích, resp. v jiném časovém hledisku. Obchodníci v tomto případě využívají rozdílů v ceně na spotovém a termínovém trhu, na vyspělých trzích a díky principům zamezujících arbitráž, jsou však tyto možnosti velmi omezené. 22 Pro realizaci dohledu nad komoditními burzami ustanovují vlády jednotlivých zemí státní kontrolní orgán. Orgánem může být např. komise (jako je v USA Commodity Futures Trading Commission) nebo národní banka. Specifika burzovnictví v České republice a vybraných světových zemí budou předmětem dalších kapitol.

20

MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1590-2. S. 174. 21 HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích - akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0033-9. S. 75. 22 CHOVANCOVÁ, B. Komoditné trhy a reálne investície. 1. vyd.. Bratislava: Iura Edition, 2012. ISBN 978-808078-453-8, s. 45-46

17

1.2

Obchody na komoditních burzách

Hlavní podstatou burzovních obchodů je z pohledu zákona střetávání nabídky a poptávky po komoditě, soustředěných do určitého místa a času za standardizovaných obchodních podmínek. K tomu, aby mohly probíhat nákupy a prodeje zboží, které není fyzicky přítomno, je potřeba vytváření materiálních a informačních podmínek. Dle této teorie se burzovní obchody přibližují ideálnímu obchodu a dokonalé tržní ceně, za předpokladu, že mají všichni účastníci trhu v daném místě a čase dostupné stejné informace a výchozí podmínky. 23 Burzovní obchody lze členit z několika hledisek. Dle Machkové24 a Kol. je možné rozlišovat burzovní obchody: Podle dodací lhůty (doby plnění) Podle úmyslu obchodních stran při sjednávání obchodu Podle způsobu plnění obchodu Podle místa plnění Dle doby plnění lze rozlišit obchody promptní (neboli spotové) a termínové. Spotové obchody se realizují ihned po sjednání nebo do několika dní. Termínové obchody souvisí s finančními deriváty, konkrétně s forwardy a futures. Forwardové obchody se realizují po několika měsících. U futures obchodů se většinou neuskutečňuje fyzické plnění, ale probíhá vyrovnání formou prodeje nebo koupě drženého termínového kontraktu před datem ukončení platnosti, a to včetně vyrovnání jeho cenového rozdílu. Fyzická realizace futures obchodů se uskutečňuje do 3 % skutečného sjednaného objemu. Zde je možné dělení futures obchodů na zajišťovací a spekulativní, jejichž princip byl představen v podkapitole 1.1.4. Dle úmyslu smluvních stran při sjednání obchodu lze rozlišit obchody efektivní a spekulativní. Efektivní obchody končí reálných dodáním fyzického zboží. Můžou probíhat na burzovním i neorganizovaném (mimoburzovním) trhu. Spekulativní obchody nejsou založeny na předmětu burzy samotném, ale na cenových rozdílech.

23

Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dohled nad komoditními burzami - legislativa [online]. [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument119707.html 24 MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1590-2. S. 173 – 174.

18

Podle realizace plnění je možné rozlišit obchody přímé a zúčtovací. V případě přímých obchodů jde o spotové nebo termínové efektivní obchody realizované fyzickým plněním mezi smluvními stranami. Při zúčtovacím obchodu dochází jen k procesu výměny dokumentů představujících vlastnický titul ke zboží, a to aniž by muselo dojít k jeho fyzické výměně. Dle místa plnění se rozlišují obchody místní a distanční, které se řídí dle INCONTERMS 2000.25 U distančních obchodů dochází k plnění až v místě určení. Místní obchody mají vypořádání např. v sídle prodávajícího.

25

Jedná se o mezinárodní pravidla související s vypořádáním dodávky a převzetí zboží.

19

2 KOMODITNÍ BURZOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Počátky burzovnictví v České republice sahají do druhé poloviny 19. století, kdy se obchodovalo s obilím a zemědělskými plodinami na týdenních trzích v Praze. V listopadu roku 1894 byla otevřena Pražská plodinová burza na Senovážném náměstí. Obchod byl postupně rozšířen i na další komodity, jako řepné semeno, seno a slámu, brambory, škrob, zvířecí tuky, vejce, ovoce a zeleninu, máslo, med, víno a kávu, ale i komisionářské a zprostředkovatelské obchody apod. Rozvoj obchodu přerušila první světová válka, s opětovným oživením vznikala specializace burzovních obchodů na vybrané komodity. Postupně vznikala burza dřevařská, lnářská, burza pro ovoce, burza pro vejce a pro kávu. Díky rozvoji trhu a zemědělské výroby byla zřízena v roce 1921 plodinová burza v Olomouci, o rok později v Brně a Bratislavě. Další omezení činnosti přišlo s druhou světovou válkou a po roce 1948, kdy byla aktivita členských organizací značně limitována. Existence burzovnictví byla formálně ukončena v roce 1952, majetek i závazky burzy byly převzaty státem a byla provedena likvidace burz. Nové snahy o oživení organizovaného trhu byly až po roce 1989. První všeobecné komoditní burzy vznikaly ve formě akciových společností v roce 1991 v Bratislavě a Púchově, tedy téměř o sto let později od prvních burzovních obchodů v českých zemích. 26

2.1

Legislativní zázemí komoditního burzovnictví v ČR

Současnou podobu českého komoditního burzovnictví upravuje zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. Podle zákona je komoditní burza chápána jako forma právnické osoby založena na principu členství. Tato instituce slouží výhradně k organizování obchodu se zbožím, kterého se však sama neúčastní. Není založena za účelem tvorby zisku nebo získávání finančních prostředků pro další podnikání, ale jen pro zajištění vlastního provozu a rozvoje. Ze strany státu je zájem o nepřímé řízení burzy, k čemuž byl zaveden povolovací systém pro její vznik a zrušení, státním dozoru nad její činností, omezení povolení k jejímu provozu a možnostem udělování sankcí vůči osobám účastnících se burzovních obchodů. Stát

26

DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektum, 1992. ISBN 80-85431-62-9. S. 4042.

20

tak uplatňuje prvky regulace z důvodu postavení burzy jako tržního instrumentu a její národohospodářskou funkcí. 27 Zákon definuje komoditní burzu jako právnickou osobu zřízenou k organizování burzovních obchodů s komoditami, deriváty vztahujícími se ke komoditám, nebo se zemědělským skladním listem. Komoditní burza musí být založena alespoň třemi zakladateli na základě zakladatelské smlouvy. Provozování burzy je podmíněno státním povolením ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství, podle oblasti jejího působení. Komoditní burza vzniká sepsáním zakladatelské smlouvy, jejíž součástí je statut burzy (obsahuje název a sídlo burzy, vymezuje předmět obchodů a upřesňuje podmínky pro vznik členství a práva a povinnosti s ním spojeným atp.), udělením státního povolení a následným zápisem do obchodního rejstříku. Provoz burzy je regulován zákonem, z kterého vyplývají povinnosti mj. řádně a průběžně organizovat burzovní obchody v rozsahu povolení, vést seznam osob vykonávajících činnost pro burzu a průběžně kontrolovat, zda jsou plněny povinnosti ze strany členů burzy, dohodců a osob oprávněných k burzovním obchodům. Ze zákona musí být zřízena valná hromada a burzovní komora, na základě statutu burzy mohou být zřízeny poradní orgány burzy. 28 Členem burzy můžou být zakladatelé burzy, členové burzovní komory a osoby přijaté burzou za členy. Za člena může být přijata pouze osoba, která má oprávnění k výrobě nebo zpracování komodity, jejího obchodování, nebo ke službám, které jsou s komoditou spojeny. Dle platné legislativy vykonává státní dohled nad komoditními burzami v České republice příslušný orgán státní správy – v závislosti na předmětu burzovních obchodů se jedná buď o Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Ministerstvo zemědělství. Nad provozem regulovaného trhu a obchodního systému burzy vykonává dohled Česká národní banka (dále jen ČNB). V případě udělování povolení a výkonu dozoru nad burzou ministerstva spolupracují s ČNB. Orgány státní správy a ČNB se vzájemně informují o probíhajících řízeních o uložení sankce, odnětí povolení k provozování burzy a opatření komisaře. 29

27

Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dohled nad komoditními burzami - legislativa [online]. [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument119707.html 28 Zákon č. 229/1992 Sb, o komoditních burzách. §3-9 29 Zákon č. 229/1992 Sb, o komoditních burzách. §33

21

2.2

Analýza současné situace v českém komoditním burzovnictví

V posledních letech se počet existujících burz snížil a k říjnu 2016 je v České republice evidováno pět existujících komoditních burz. Všechny jsou pod působností Ministerstva průmyslu a obchodu, v případě Českomoravské komoditní burzy Kladno a Komoditní burzy Praha jde o kombinaci Ministerstva průmyslu a obchodu s Ministerstvem zemědělství. Mezi fungující komoditní burzy v České republice se řadí následující: Českomoravská komoditní burza Kladno HRAPRAKO komoditní burza Komoditní burza Říčany POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a.s. Komoditní burza Praha Mezi komoditní burzy, které v posledních letech zanikly, byly zrušeny, nebo jsou v současné době v likvidaci patří například IPB Komoditní burza (zánik), Komoditní burza PROFIT (zrušení, v likvidaci), Obchodní burza v Hradci Králové (v likvidaci), Plodinová burza Brno (zrušení, likvidace) atd.

2.2.1 Českomoravská komoditní burza Kladno Po založení v roce 1994 a získání státního povolení od Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva vnitra vznikla Českomoravská komoditní burza Kladno (dále jen ČMKBK) v dubnu 1995 zápisem do obchodního rejstříku jako nezisková společnost. Tato forma neumožňovala rozdělovat případný zisk mezi členy, ale použít jej výhradně k provozování burzy a jejímu dalšímu rozvoji. Po založení se ČMKBK profilovala na univerzální burzu se zaměřením na širokou škálu komodit průmyslového i zemědělského charakteru. V roce 1995 vznikla jako dceřiná společnost Burzovní zúčtovací centrum, s.r.o. pro možnost vypořádání obchodů mezi zúčastněnými protistranami. V roce 2002 došlo k rozšíření nabídky obchodovaných komodit a burza získala povolení k organizaci obchodů s elektrickou energií. V návaznosti na rozšíření byla zřízena samostatná obchodní sekce Energetické burzy. Další rozšíření proběhlo v roce 2002 a 2005, nejprve o rostlinné a živočišné výrobky, následně o povolenky na emisi skleníkových plynů a obchodování se surovým dřívím na prezenčním parketu. Na základě zadání Ministerstva průmyslu a obchodu byl v roce 2009 vytvořen trh s 22

nespotřebovanými chemickými látkami. Jejich obchodovaný objem je sice zanedbatelný, význam trhu je však velký z hlediska environmentálního dopadu. Založením konkurenční komoditní burzy Power Exchange Central Europe a následným přesunem obchodů na druhý trh se od roku 2009 kladenská burza profiluje v obchodech s dodávkami zemního plynu a elektřiny. V současné době realizuje více než 90 % obchodů v segmentu. Burza je tak centrálním tržním místem pro silovou elektřinu a zemní plyn s dodávkou do odběrných míst konečného zákazníka.30 Délka uzavíraných kontraktů na ČMKBK je v rozmezí jednoho měsíce až tří let. Pro vlastní obchodování na Energetické burze je možné prezenčně i elektronicky každý pracovní den, v případě Dřevařské burzy ČMKBK na prezenčním parketu jeden den v týdnu. Kladenská burza má celkem osm členů. Ke zveřejňování nabídek, poptávek a kurzovních listů využívá burza obchodní a informační systém BIOS. Komoditní burza Kladno je rozdělena do následujících sekcí: Dřevařská burza – předmětem obchodů jsou produkty lesnické a dřevařské výroby, mezi nejvýznamnější se řadí jehličnaté a listnaté výřezy pro pilařské zpracování a jehličnaté a listnaté dřevo určené k výrobě vlákniny a buničiny. Na Dřevařské burze je praktikován týdenní obchodní cyklus, v úterý je uveřejňován listing31, obchodování probíhá prezenční formou ve čtvrtek.32 Průmyslové komodity – předmětem burzovních obchodů jsou v této sekci nerostné suroviny, produkty koksových pecí a rafinérského zpracování ropy, chemické výrobky, základní kovy, odpady a druhotné suroviny apod. Burzovní shromáždění je jednou týdně.33 Aktuálně není obchodování v průmyslové sekci podporováno s výjimkou trhu NECHELA. 34 Energetická burza – jedná se o trh orientovaný na fyzické dodávky elektřiny a zemního plynu pro veřejné zadavatele a odběratele z podnikové sféry. V současné době se jedná 30

Českomoravská komoditní burza Kladno: Základní informace a historie. Comsence capital [online]. [cit. 2016-10-22]. Dostupné z: http://comsense.cz/komoditni-burza-kladno/#prettyPhoto 31 Jedná se o seznam všech aktuálních aukcí připravených na konkrétní burzovní shromáždění, které vydává Registrační centrum Českomoravské komoditní burzy Kladno a je zveřejněn na stránkách www.cmkbk.cz. 32 Českomoravská komoditní burza Kladno: Dřevařská burza. ČMKBK [online]. [cit. 2016-10-22]. Dostupné z: https://www.cmkbk.cz/sekce/drevarska-burza/ 33 Českomoravská komoditní burza Kladno: Průmyslové komodity. ČMKBK [online]. [cit. 2016-10-22]. Dostupné z: https://www.cmkbk.cz/sekce/prumyslove-komodity/ 34 Jedná se o systém pro obchodování s nespotřebovanými chemickými látkami a přípravky.

23

o centrální tržní místo obchodování dodávek plynu a elektřiny v ČR. Obchodování probíhá elektronicky aukčním systémem všechny pracovní dny v roce.35 Burza odpadů – sekce je určena pro obchodování s komoditami, které mají charakter odpadů a druhotných surovin. Obchodování na Burze odpadů v současné době neprobíhá.36 Agrární sekce – předmětem obchodů agrární sekce jsou především výrobky rostlinné a živočišné a s nimi spojené produkty. Představují čtyři skupiny agrárních komodit dělené na obiloviny, luštěniny, olejniny a potraviny (maso, cukr apod). Burzovní shromáždění probíhá jednou týdně.37 Obrázek 1 a obrázek 2 zobrazují vývoj objemu obchodů a uzavřených kontraktů na komoditní burze v Kladně. Z grafu je patrné, že mezi roky 2010 a 2011 zaznamenala kladenská burza masivní růst a, i přes mírný pokles v roce 2015, se jedná o rostoucí trend. V celkovém objemu obchodů se na burze za posledních pět let uzavřelo přes 32 tisíc kontraktů v hodnotě přes 22,5 miliard korun. Nejvíce obchodovanými komoditami jsou elektřina a plyn, obchody Dřevařské burzy jsou v menším objemu, u kterého navíc dochází k postupnému poklesu. Obrázek 1: Vývoj objemu uzavřených obchodů v letech 2010 - 2015 na ČMKBK (v mld. Kč) 6 5.448

5 4.445

4

4.649

3.925 3.244

3

Objem obchodů (v mld. Kč)

2 1

0.87

0 2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Zpracování dat z http://comsense.cz/komoditni-burza-kladno/#prettyPhoto

35

Českomoravská komoditní burza Kladno: Energetická burza. ČMKBK [online]. [cit. 2016-10-22]. Dostupné z: https://www.cmkbk.cz/sekce/energeticka-burza/ 36 Českomoravská komoditní burza Kladno: Burza odpadu. ČMKBK [online]. [cit. 2016-10-22]. Dostupné z: https://www.cmkbk.cz/sekce/burza-odpadu/ 37 Českomoravská komoditní burza Kladno: Agrární sekce. ČMKBK [online]. [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: https://www.cmkbk.cz/sekce/agrarni-sekce/

24

Obrázek 2: Vývoj počtu kontraktů na ČMKBK v letech 2010 - 2015

9000 7966

8000 7000 6000

5502

5000

6113

6892

4415

4000

Počet kontraktů

3000 2000 1277

1000 0

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Zpracování dat z http://comsense.cz/komoditni-burza-kladno/#prettyPhoto

Díky nákupům dodávek energie ze strany všech ministerstev a jejich přímo řízených organizací má ČMKBK významné místo na českém komoditním trhu. Nabízí tržně objektivní ceny a plynulé obchodování a vytváří tak tržní místo, kde se soustředí maximum poptávky a nabídky. 38

2.2.2 HRAPRAKO komoditní burza Olomoucká komoditní burza HRAPRAKO byla založena v roce 2006 třemi zakladatelskými společnostmi Hramax, Prakov a Kovmat Trade. Platné státní povolení má burza ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, povolení Ministerstva zemědělství bylo odňato v červenci 2016. Při komoditní burze není zřízen rozhodčí soud, celkově má šest členů. 39 Jako předmět burzovních obchodů je široká škála komodit průmyslového charakteru, mezi které patří nerostné suroviny (železná ruda, barevné rudy apod.), kaustobiolity, řepka olejná, škrob, rostlinné oleje, obiloviny, (pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice, proso apod.), luštěniny, čočka, cukr, maso. Burzovní shromáždění se koná minimálně jedenkrát v měsíci, vždy první úterý každého kalendářního měsíce v době 11 – 14 hod. Na burze HRAPRAKO jsou

38

Českomoravská komoditní burza Kladno. Comsense [online]. [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: http://comsense.cz/komoditni-burza-kladno/#prettyPhoto 39 Ministerstvo průmyslu a obchodu. HRAPRAKO komoditní burza [online]. [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument119795.html

25

uzavírány pouze obchody s fyzickou dodávkou komodit, s komoditními deriváty burza neobchoduje. 40 Obrázek 3 zobrazuje klesající trend vývoje objemů zobchodovaných kontraktů na komoditní burze. Pokles objemu je zřetelný, mezi lety 2011 a 2014 se snížil o 98 %. Od roku 2013 burza vykazuje negativní hospodářský výsledek, který je způsobem poklesem tržeb a tedy poklesem objemu uzavřených obchodů a z nich vyplývajícího výnosu z poplatků za registraci uzavřených obchodů.41 Obrázek 3: Vývoj objemu obchodů na burze HRAPRAKO v letech 2011 - 2014 (v mil. Kč)

Objem obchodů 1,600 1,400 1,200 1,000 800 600 400 200 -

1,508

817 Objem obchodů

388 25 2011

2012

2013

2014

Zdroj: Výroční zprávy burzy HRAPRAKO 2011 – 2014, vlastní zpracování

2.2.3 Komoditní burza Říčany Komoditní burza Říčany byla založena v roce 2007 na základě povolení Ministerstva průmyslu a obchodu k provozování burzy. Zakládajícími členy burzy jsou tři společnosti: Metal Recycling, Commexim Group a Metafer, s.r.o. Při burze není zřízen rozhodčí soud. Předmětem obchodů jsou průmyslové komodity, primárně se burza zaměřuje na obchodování s legovacími kovy a feroslitinami. Obchodování probíhá prezenčně v prostorách sídla burzy každou středu mezi 13 – 15 hod.42 40

HRAPRAKO Komoditní burza. Obchodované komodity [online]. [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: http://www.hraprako.cz/zakladni/5.Obchodovane_komodity 41 HRAPRAKO Komoditní burza. Výroční zprávy 2011 – 2014 [online]. [cit. 2016-10-23] Dostupné z: http://www.hraprako.cz/zakladni/14.Oznamy 42 Komoditní burza Říčany. Obchodní dny [online]. [cit. 2016-10-23]. Dostupné z: http://www.burzaricany.cz/oburze/obchodni-dny/

26

2.2.4 Power Exchange Central Europe, a.s. Power Exchange Central Europe, a.s. (dále jen PXE) vznikla v roce 2009 jako dceřiná společnost Burzy cenných papírů Praha, a.s. Organizace vznikla přeměnou právní formy původní Energetické burzy Praha (zal. 2007). Komoditní burza umožňuje obchodování s elektrickou energií a zemním plynem prostřednictvím elektronických aukcí. Obchodování je možné v podobě komoditních futures s fyzickou dodávkou nebo finančním vypořádáním, nebo v podobě spotových kontraktů s fyzickým vypořádáním obchodu. PXE obchoduje s elektrickou energií s místem dodání v ČR, Slovensku, Polsku, Maďarsku a Rumunsku. PXE má coby energetická burza důležitou pozici v regionu střední a východní Evropy. Nejvýznamnějším trhem z hlediska objemu obchodů i počtu účastníků je Česká republika zde se vypořádává i nejvíce obchodů. Účastníci obchodování uzavírají kontrakty anonymně za dodržení stanovených pravidel burzy a regulačních mechanismů. Burza umožňuje i registraci a následné vypořádání obchodů mimo PXE, pomocí tzv. OTC clearing.43 V případě České republiky se elektřina obchoduje ve dvou produktech - tzv. Base Load a Peak Load. V průměru 90 % se jedná o obchody s Base Load elektřinou, tedy základní zatížení, kdy je dodávka stálá, a to 24 hodin 7 dní v týdnu. Zbytek obchodů s elektřinou tvoří Peak Load, kdy je dodávka pouze 12 hodin 5 dní v týdnu. Base produkty jsou v průměru levnější, především se jedná o dodávky z jaderných elektráren. Hlavní typ obchodování na PXE tvoří futures, spotové obchody jsou pouze v případě českého plynu, oproti futures obchodům však v malém objemu.44 PXE nabízí nákup elektrické energie a plynu konečným uživatelům prostřednictvím elektronických aukcí (tzv. PXE aukce). Tato služba je určena především pro obce, státní správu, firmy nebo větší odběratele. Při tomto typu obchodování není stanoven minimální objem nákupu. Největším odběratelem v tomto režimu bylo za rok 2015 Hlavní město Praha. Největším konkurentem PXE je Českomoravská komoditní burza Kladno. Konkurenční boj vede ke spravedlivým a transparentním cenám pro konečné spotřebitele. Obchodování

43

OTC clearing umožňuje uzavírání obchodů prostřednictvím brokera nebo přímo mezi účastníky burzy. Power Exchange Central Europe [online]. [cit. 2016-10-25]. Dostupné z: http://comsense.cz/power-exchangecentral-europe-pxe/ 44

27

probíhá výhradně elektronicky ve všech pracovních dnech. Státní dozor vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu, v oblasti komoditních derivátů pak Česká národní banka. 45 Obrázek 4 znázorňuje vývoj zobchodovaného objemu uzavřených kontraktů v milionech EUR. Vývoj je kolísavý, v průběhu let burza standardizovala kontrakty a snižovala počet obchodů při jejich stejném objemu, tzn. počet uzavřených obchodů je v současnosti nižší, jejich finanční objem z dlouhodobého hlediska drží podobnou úroveň. Obrázek 4: Vývoj objemu obchodů uzavřených na burze v letech 2011 - 2015 (v mil. EUR)

1400

1327

1200

1161

1000

943 820

800 727

600

Objem obchodů

400 200 0 2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Výroční zprávy burzy PXE 2011 – 2015, vlastní zpracování

Obrázek 5 znázorňuje rozložení podílů obchodování mezi zeměmi a dle druhů kontraktů. Dominantní zastoupení má v rámci obchodování pěti zapojených zemí (tj. ČR, SR, Rumunsko, Polsko a Maďarsko) Česká republika, kde největší podíl tvoří finanční futures (64,62 %), následují maďarské finanční futures 23,58 %) a opět český trh s plynovými futures (5,49 %) a SPOT obchody (3,93 %). Slovenské finanční i fyzické futures a maďarské fyzické futures tvoří minoritní část zobchodovaných kontraktů na PXE.

45

Ministerstvo průmyslu a obchodu: Power Exchange Central Europe [online]. [cit. 2016-10-25]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument119992.html

28

Obrázek 5: Rozložení podílů obchodů mezi zeměmi a druhem kontraktu

2% 5%

České finanční futures

4%

Maďarské finanční futures České plynové futures Český plyn SPOT

24%

Slovenské fyzické futures 65%

Maďarské fyzické futures Slovenské finanční futures

Zdroj: Power Exchange Central Europe, dostupné z: http://comsense.cz/power-exchange-central-europe-pxe/

2.2.5 Komoditní burza Praha Komoditní burza Praha (dále jen KBP) vznikla v roce 2002 po udělení státního povolení ze strany Ministerstva zemědělství. Založena byla organizacemi Odbytové družstvo CENTRUM Tábor (obchod s jatečními zvířaty), R-M Systém, a.s a Českomoravská plemenářská unie, k.s. Na základě charakteru podnikání zakladatelských společností byla burza zpočátku zaměřena na komodity zemědělského charakteru (původně rozdělených do skupin živočišná, jateční, rostlinná a krmiva). V souvislosti se vstupem společnosti Lesy ČR, s.p. bylo v roce 2003 obchodování rozšířeno o dříví a dřevní hmotu. Po udělení povolení Ministerstva průmyslu a obchodu došlo v roce 2003 k dalšímu rozšíření obchodovaných komodit o sekci průmyslového zboží.46

46

Ministerstvo průmyslu a obchodu: Komoditní burza Praha [online]. [cit. 2016-10-25]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument119744.html

29

V současnosti jsou komodity rozdělené do tří sekcí:47 Sekce dříví a dřevní hmoty - rozděluje se dále na sekci surového dříví, sypaných materiálů a řeziva. Kromě dříví, dřevní hmoty a výrobků vzniklých jejich zpracováním obchoduje sekce s řezivem, konstrukčním a obalovým materiálem na bází dřeva a dřevných odpadů. V sekci dříví a dřevní hmota dlouhodobě nedochází se spárování nabídky s poptávkou, která je nulová, obchody s komoditou dříví klesají, až dlouhodobě stagnují. Sekce agrárních komodit - obsahuje rostlinné a živočišné komodity, hnojiva, pesticidy a krmiva. Komodity se v agrární sekci v současnosti na burze neobchodují. Sekce průmyslových komodit - obsahuje mj. nerostné suroviny, chemické výrobky, základní kovy a jejich slitiny, vlákniny a papír, elektřinu, produkty koksovacích pecí a rafinérského zpracování ropy, indexy vytvořené na základě cen komodit. V současnosti se na KBP obchoduje s elektřinou, zemním plynem a motorovou naftou. Obchodování v sekci dříví a dřevní hmoty probíhá každou všední středu, v sekci průmyslových komodit (s elektřinou a zemním plynem) jednu středu v měsíci. Burza obchoduje ve dvou elektronických systémech. Při burze nebyl zřízen rozhodčí soud, využívá však Rozhodčího soudu Hospodářské komory a Agrární komory. V současnosti se burza potýká se sníženým zájmem ze strany obchodníků z důvodu uplynulému správnímu řízení o odejmutí státního povolení ze strany Ministerstva zemědělství a s tím související nedůvěru ze strany obchodníků. 48

47

Komoditní burza Praha: Komodity [online]. [cit. http://www.kbp.cz/index.php/komodity 48 Komoditní burza Praha: Výroční zpráva 2015 [online]. http://www.kbp.cz/index.php/vyrocni-zpravy

30

2016-10-25]. [cit.

2016-10-25].

Dostupné Dostupné

z: z:

Obrázek 6: Vývoj objemu obchodů na KBP v letech 2008 – 2015 (v mil. Kč)

250 195.5

200 150

113.5

100

68

50

0

0 2008

3 0 2009 2010 2011

2012

Objem obchodů

107

2013

63

2014

2015

Zdroj: Výroční zprávy KBP 2011 – 2015, vlastní zpracování

Kolísavý vývoj objemu obchodů na KBP je zobrazen na obrázku 6. V letech 2008 – 2010 neproběhlo téměř žádné spárování nabídky s poptávkou a obchody na burze byly nulové. V roce 2011 proběhla rozsáhlá kampaň v komoditě dříví a dřevní hmoty a ve spolupráci se státním podnikem Lesy ČR bylo vyhlášeno 1 514 aukcí. V roce 2012 byla spolupráce ukončena a obchod s dřívím začal stagnovat, ale burza však začala obchodovat s elektřinou a zemním plynem.

2.3

Proces fungování komoditních burz v ČR

V České republice existuje v současnosti pět komoditních burz různé velikosti, stáří, profilace, způsobu obchodování a úspěšnosti na trhu. Zaměřením v České republice převažují průmyslové komodity nad zemědělskými, největší objemy obchodu díky PXE jsou však v oblasti elektřiny a zemního plynu. Dlouhodobě stagnuje obchod se dřívím, kde se nabídka nesetkává s poptávkou. Nejstarší, co se působnosti na českém trhu týče, je Českomoravská komoditní burza Kladno (zal. 1994), naopak nejmladší je z roku 2009 Power Exchange Central Europe. Nejvíce obchodních dní (celkem 251) za rok 2015 zorganizovala PXE společně s ČMKBK, tyto dvě komoditní burzy mají burzovní shromáždění každý pracovní den. Jednou týdně se schází burzovní shromáždění na KBP a KB Říčany, jednou měsíčně burzovní shromáždění komoditní burzy HRAPRAKO. Rozhodčí soud má zřízena pouze 31

ČMKBK, Komoditní burza Praha využívá Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře, při ostatních burzách zřízen není. Nejpočetněji členů má PXE (39), následuje ČMKBK (8 členů), HRAPRAKO a KBP (po 6 členech) a KB Říčany (3 členy). Obchodování s komoditními deriváty nabízí ČMKBK a PXE, v jejich případě vykonává státní dozor kromě Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství i Česká národní banka. Prezenční burzovní shromáždění je vyžadováno burzou HRAPRAKO a KB Říčany a ČMKBK v případě Dřevařské burzy. Ostatní komoditní burzy využívají elektronické obchodování. Burzy HRAPRAKO a KB Říčany také umožňují pouze fyzické vypořádání a dodání komodit. Univerzální profilaci má komoditní burza ČMKBK, která nabízí průmyslové i zemědělské komodity, surové dříví, nespotřebované chemické látky a produkty, zemní plyn i elektřinu. Celkem je rozdělena do pěti sekcí a působí zde soukromí i burzovní dohodci. Specializovanou burzou je PXE, která obchoduje s elektřinou, zemním plynem a komoditními deriváty. Konkurenční burzou s podobným zaměřením je KBP, která navíc nabízí obchody s dřívím. Na průmyslové komodity jsou zaměřené burzy KB Říčany a HRAPRAKO (zde navíc i zemědělské komodity). Jednotlivé burzy mají svá specifika. Českomoravská komoditní burza Kladno nabízí kontrakty v délce od jednoho měsíce až po tři roky. PXE pak od šesti měsíců také až v délce tří let. Komoditní burza Říčany umožňuje sjednání odložené platby na sekundárním trhu, a to v délce 30, 60, 90 a 120 dní. Porovnání jednotlivých burz na českém trhu platné k říjnu 2016 přehledně nabízí následující tabulka 1. Tabulka 1: Porovnání komoditních burz na českém trhu

Burza

ČMKBK

HRAPRAKO

KB Říčany

PXE

KBP

Založení

1994

2006

2007

2009

2002

Profilace

Univerzální prům.+zeměd. Průmyslové Průmyslové + dříví, el. komodity, komodity (ner. el. energie, zemědělské energie, zemní surové dříví, suroviny, bar. zemní plyn komodity plyn zemní kovy) plyn+elektřina

každý pracovní den/ 1x měsíčně 1x týdně každý Burz. shromáždění Dřevařská (úterý) (středa) den burza 1x týdně (čtvrtek)

32

1x týdně prac. (dříví)/ 1x měsíčně (elekřina+plyn)

Prezence na BS

elektr./fyzicky fyzicky

fyzicky

elektronicky

elektronicky

Rozhodčí soud

Ano

Ne

Ne

Ne

Státní dozor

MPO+MZ+ČNB MPO

MPO

MPO+ČNB

MZ+MPO

Počet členů

8

6

3

39

6

Dohodci

soukr.+burz.

soukromí

nemá

burzovní

soukromí

Ano

Ne

Ne

Ano

Ne

Obchodování deriváty

Specifika

s

Kontrakty 1M - 3Y

Ne

Možnost sjednání Jen fyzické odložené na Kontrakty 6M vypořádání platby na - 3Y komodit sekundárním trhu (30 - 60 90 - 120 dní)

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 7 zobrazuje porovnání zobchodovaných objemů na čtyřech českých komoditních burzách. Do porovnání není zařazena komoditní burza Říčany, jejíž data týkající se objemu obchodů nejsou dostupná. Neporovnatelný rozdíl jednotlivých burz v oblasti objemu obchodu je patrný, je však nutné zohlednit rozdílný počet obchodních dní v roce a objem obchodů, ve kterém PXE mnohonásobně převyšuje ostatní komoditní burzy na trhu.

33

Obrázek 7: Porovnání objemů obchodů na vybraných komoditních burzách v ČR v letech 2011 – 2015 (v mil. Kč) 40000 35000 30000 25000

ČMKBK

20000

HRAPRAKO

15000

KBP PXE

10000 5000

0 2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Vlastní zpracování

34

3 KOMODITNÍ BURZOVNICTVÍ VE SVĚTĚ Současná podoba světových komoditních burz představuje díky rychlé globalizaci a rozvoji počítačové a telekomunikační technologii plně funkční tržní mechanismus. Obchodníci a producenti zde eliminují svá rizika spojená s pohybem cen komodit a současně přebytkem či nedostatkem zboží a aktivní investoři na komoditních burzách naleznou široký prostor pro spekulační obchody. Podmínky obchodování jsou čím dál více standardizované, je prosazovaná elektronická forma obchodu, díky které dochází k propojování burzovních center po celém světě. Ustupuje se od obchodování na burzovním parketu, které nahrazují terminály propojené mezi členy burzy, brokery a zúčtovacím centrem. Obchody na komoditních burzách jsou tak intenzivnější, a díky snižováním nákladů i levnější, likvidnější a poskytované služby mají vyšší kvalitu. Dochází k propojování jednotlivých burz, které mezi sebou uzavírají spolupráci a dochází k jejich integraci. Příkladem sdružení na bázi jednotlivého elektronického systému je propojení burzy Chicago Board of Trade a institucí Eurex (vlastněný německou a švýcarskou burzou). Díky dalším členům, jako např. Chicago, New York, Londýn, Amsterdam, Tokio, Singapur a Sydney je umožněno časově provázané nepřetržité obchodování, ve kterém jsou zastoupené i komodity (drahé kovy – zlato, stříbro, zemědělské komodity – kukuřice, pšenice, apod.). Pro potřeby práce byly jako zástupci komoditního burzovnictví ve světě vybrány burzy působící ve Spojených státech, Číně a Austrálii. Rozbor fungování největších světových burz bude podkladem k porovnání s burzami na českém trhu.

3.1

USA

Komoditní burzovní zákon ve Spojených státech vznikl a vyvíjí se od 20. století. V roce 1923 začal platit zákon Grain Futures Act, jednalo se o podmínky obchodování s obilím. V souvislosti s kolapsem akciového trhu v New Yorku v roce 1929 začala vznikat pravidla pro regulaci a dohledu nad trhem. Nový zákon z roku 1936 upravující komoditní burzovnictví vycházel ze základních principů a stanovoval postupy a pravomoci v oblastech ochrany finančních prostředků klientů, zákazu cenové manipulace, nezákonných obchodů a falešných tržních zpráv, stanovování limitů pro spekulativní obchodníky, pravidla pro registraci obchodníků apod. Dalším milníkem bylo v roce 1974 ustanovení instituce dohlížející nad 35

celým komoditním trhem v USA - tzv. Commodity Futures Trading Commission (dále jen CFTC).49 Ta dodnes působí jako nezávislá komise vykonávající dohled, chránící účastníky před podvody a nesymetrickými informacemi, dohlížející na finanční zúčtování a zajišťující ekonomický rozvoj komoditních burz prostřednictvím jejich konkurenceschopnosti. Komisaři, kteří jsou v čele CFTC, jmenuje prezident na funkční období pěti let. CFTC je složena

ze

čtyř

divizí,

které

zajišťují

dohled

nad

dodržováním

burzovních

zákonů, obchodováním na derivátových burzách, finančním vypořádáním a obchodními praktikami. 50 Pro zajišťování potřeb burzovního derivátového trhu jsou v USA zřizovány burzovní asociace představující registrovaná sdružení profesionálů působících v oblasti komoditního burzovnictví. Příkladem asociace je National Futures Association (dále jen NFA), která je založena na principu povinného členství, a to jak pro firmy působící na derivátových burzách, tak pro jejich zaměstnance. Jejím smyslem je vydávání pravidel pro obchodování na burzách, prověřování a registrace členských firem i jednotlivců, stanovování minimálních záloh (marginů) nutných pro obchodování, ověřování účtů, působení jako arbitrážní soud v případě sporů apod.51 Většina burz v USA má právní status akciové společnosti, kde akcionáři jsou členové burzy. Všechna pravidla obchodování na konkrétních burzách jsou kodifikovány. Obchoduje se jak prezenčně, a to v každý pracovní den v přesně stanoveném čase a místě (tzv. trading floor), tak elektronicky. V tradiční podobě obchodování má každá komodita vyhrazené místo (tzv. ring). Právo obchodovat mají pouze členové burzy. Nečlenům burzy sjednávají obchody brokeři, kteří mají s klienty uzavřený smluvní vztah. 52 Mezi nejvýznamnější komoditní burzy v USA patří Chicago Board of Trade, New York Board of Trade, New York Mercantile Exchange nebo Kansas City Board of Trade.

49

MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1590-2. S. 175-176. 50 U.S. Commodity Futures Trading Commission [online]. [cit. 2016-10-29]. Dostupné z: http://www.cftc.gov/About/CFTCOrganization/index.htm 51 National Futures Association [online]. [cit. 2016-11-15]. Dostupné z: https://www.nfa.futures.org/index.asp 52 MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1590-2. S. 178.

36

3.1.1 CME Group CME Group je přední světová společnost sdružující komoditní burzy do jedné skupiny. Založena byla v roce 2007 v Chicagu, v současné době má v portfoliu komoditní burzy Chicago Mercantile Exchange (CME), Chicago Board of Trade (CBOT), New York Mercantile Exchange (NYMEX) společně s Commodity Exchange, Inc. (COMEX) a Kansas City Board of Trade (KCBOT). Jejich prostřednictvím je nabízena široká škála produktů napříč všemi třídami aktiv (např. futures na úrokové sazby, akciové indexy, energie, zemědělské komodity, kovy nebo počasí). Každá burza však nabízí rozdílnou paletu produktů, odpovídající jejímu zaměření a historickému vývoji. 80 % obchodů probíhá za pomoci elektronické platformy CME Globex. Ta umožňuje připojení 24 hodin denně odkudkoliv na světě. Jako zúčtovací centrum působí CME Clearing, státní dohled vykonává CFTC. CME Group vypořádá ročně v průměru tři miliardy obchodních kontraktů v hodnotě kvadrilionu dolarů. Díky rozmanitosti produktů a šířce nabídky je zajištěna jejich vysoká likvidita. Obrázek 8 zobrazuje poměr zobchodovaných produktů CME Group za rok 2015. Obrázek 8: Poměr obchodovaných produktů CME Group v roce 2015

5% 15% 31%

úrokové sazby akciové indexy FX energie

23%

zemědělské komodity kovy

19% 7%

Zdroj: CME Group 2015 Annual Report

Obchodované úrokové sazby jsou používané k řízení rizika změny úrokových sazeb. Mezi hlavní nástroje jsou produkty založené na amerických vládních obligacích, Eurodolaru apod. 37

Na CME Group burze je nabízeno největší množství akciových indexových derivátů, jako opce a futures na světové akciové indexy – např. Dow Jones Industrial Average, S&P 500, NASDAQ-100 apod. Tabulka 2 zobrazuje obchodované komodity na jednotlivých burzách CME Group. Zatímco CME, CBOT a NYMEX nabízí především zemědělské komodity a komodity z oblastí energií, COMEX se soustředí jen na kovy a KCBOT obchoduje pouze s pšenicí. Tabulka 2: Komodity obchodované na burzách CME Group

CME

CBOT

NYMEX

COMEX

Zemědělské produkty

oves, kukuřice, mléko, skot, sojové boby, cukr, bavlna, vepřové, pšenice, kakaové boby, NE dříví olejnaté káva semeno, rýže

Energetické produkty

zemní plyn

ethanol

zemní plyn, ropa, uhlík, NE topný olej

Kovy

NE

NE

NE

zlato, stříbro, měď

KCBOT

pšenice

NE

NE

Zdroj: zpracování dat z http://www.cmegroup.com/designated-contract-market.html

V oblasti zemědělských komodit mají dominantní postavení obiloviny, následně hospodářská zvířata, mléčné výrobky nebo dřevo. Na burze jsou nabízené i alternativní investice představující netradiční produkty, jako jsou futures na počasí. Používají se k zajištění rizika proti teplotě, mrazu, sněžení, vichřici apod.

38

Obrázek 9: Celkový objem obchodů na CME Group v letech 2011 - 2015 (v bil. USD)

1400 1161

1200

1167

1068

1000

925

800

806

Objem obchodů

600

400 200 0 2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: CME Group 2015 Annual Report

Obrázek 9 zobrazuje vývoj objemu obchodů na burze CME Group v letech 2011 – 2015. Za rok 2015 byly realizovány obchody v hodnotě 1 167 bilionů dolarů, v odhadovaných 3,5 miliardách kontraktů.53 Pro porovnání se na největší české komoditní burze PXE za rok 2015 zobchodovalo přes 71 000 kontraktů v hodnotě 820 milionů dolarů.

3.2

Čína

Historie komoditního burzovnictví v Číně nesahá daleko, charakterizuje se však extrémně rychlým růstem. Základy čínského komoditního burzovnictví stojí na výrobních potřebách země – produkce mobilních telefonů je v Číně největší na světě, růst výroby umělých vláken, plastů a skla se zdvojnásobila, automobilový průmysl vykazuje průměrný roční růst 20 % atp. Veškerá čínská produkce je závislá na materiálech, poptávka po ropě, oceli, železné rudě, koksu, mědi, platina apod. se neustále zvyšuje. Čína spotřebovává nejvíce komodit na světě, je největším spotřebitelem mědi, oceli, sóji, železné rudy, ropy a energetických produktů. Čínské komoditní burzovnictví je velmi regulováno a v roce 1993 prošlo změnami. Trh prošel standardizací, byl vyčištěn od makléřských firem, dohled nad burzovnictvím byl posilněn a byly vylepšeny jeho regulace. Primárním předpokladem využívání komoditního trhu je

53

CME Group. Historical Annual Reports - 2015 http://investor.cmegroup.com/investor-relations/annuals.cfm

39

[online].

[cit.

2016-11-02].

Dostupné

z:

zajištění rizika, nikoliv spekulace.54 Trh je však postupně uvolňován, v roce 2003 byla podepsána smlouva mezi Chicago Board of Trade a největší čínskou komoditní burzou Dalian Exchange o sdílení informací s výhledem společného vývoje produktů.55 Na čínském trhu existují tři komoditní burzy: Shanghai Futures Exchange, Dalian Commodity Exchange a Zhengzhou Commodity Exchange. Komoditní trh v Číně je pro zahraniční investory uzavřen a ceny obchodovaných komodit podléhají regulaci čínské vlády. Důvodem je snaha o snižování inflace, která zde vzniká extrémně rychlým tempem vývoje čínské ekonomiky. Jsou však viditelné snahy o postupnou liberalizaci trhu a přijetí zahraničních investorů. Současný trh je netransparentní (a to i z hlediska legislativního prostředí), velmi volatelní, regulovaný a je pro něj charakteristická přebujelá administrativa. Částečná liberalizace trhu by měla přinést možnost cenotvorby pomocí nabídky a poptávky, a harmonizaci regulace trhu se zahraničními partnery. 56

3.2.1 Dohled nad komoditním burzovnictvím v Číně Kromě Státní rady vykonává hlavní dohled čínská Securities Regulatory Commission (dále jen CSRC). Jedná se o veřejnou instituci postavenou přímo pod Státní radou. Tato organizace vznikla v době překotného růstu komoditního trhu v Číně, který měl za následek překotného využívání komoditních derivátů ke spekulačním obchodům. Na základě vládního nařízení tak došlo k omezení komoditních burz na dnešní tři a zákazu některých futures na komodity. Kvůli nutné regulaci rychle se vyvíjejícího trhu byla založena komise CSRC, která v současnosti vykonává dohled nad finančním i komoditním trhem s deriváty. Instituce vykonává regulační funkci v souladu s právními předpisy s pravomocí Státní rady, řeší spory, vykonává dohled nad trhem a vydává doporučení k zákonným úpravám obchodování. Hlavními funkcemi CSRC jsou:57 Formulování politiky a plánů rozvoje pro finanční a derivátové trhy, vypracování zákonů a norem, jejich změn a opatření pro legislativní zajištění trhu; 54

GAO, H. SUN, Y. Research of derivatives markets development of China. Shanghai, 2011. Research paper. University of Shanghai for Science and Technology. 55 ROGERS, J.. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Investice. ISBN 978-80-247-2342-6. S. 103. 56 Čína: zahraniční obchod a investice. BusinessInfo [online]. [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/cina-zahranicni-obchod-a-investice-19052.html#sec3 57 China Securities Regulatory Commission. CSRC [online]. [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: http://www.csrc.gov.cn/pub/csrc_en/about/

40

Zajištění správy regulačních institucí a provádění jednotného dohledu nad trhem; Provádění dohledu nad domácími obchody s futures a monitorování zahraničních futures obchodů v domácích institucích; Vykonávání dohledu nad institucemi spravující cenné papíry a futures, investičními fondy, depozitářem cenných papírů, clearingových center, poradenskými společnostmi a raitingovými agenturami; Vykonávání dohledu nad informacemi o trhu, statistických datech a informačních zdrojích; Vedení vyšetřování a udělování sankcí v případě jednání proti zákonům.

3.2.2 Dalian Commodity Exchange Největší agrární komoditní burza Dalian Commodity Exchange (dále jen DCE) byla založena v únoru 1993 po schválení Státní rady a pod dohledem komise China Securities Regulatory Commission. Po schválení komise bylo do obchodování zařazeno celkem 16 futures produktů, mezi nimi např. kukuřice, kukuřičný škrob, sója a sójový olej, palmový olej, vejce PVC, koks nebo železná ruda. V současnosti má burza 168 členů a podle americké Futures Industry Association, kde je DCE členem, jde o 8. největší derivátovou burzu ve světovém žebříčku. 58 Všichni členové DCE jsou původem z Číny, přístup zahraničních investorů je z důvodu regulací prozatím uzavřen. Obchodování probíhá podle pravidel burzovních obchodů vydaných DCE. Probíhá každý všední den, k obchodování mají přístup pouze členové burzy a jejich makléři. Pravidla upravují nejen praktické věci týkající se obchodování, ale také vhodné způsoby chování a oblékání na burzovním parketu.59 Obrázek 10 a obrázek 11 zobrazují vývoj obchodů na komoditní burze DCE. Data jsou zpracována z oficiálních statistik burzy, avšak z různých zdrojů se můžou vlivem úpravy Státní rady lišit. Z grafu je patrné, že počet uzavřených kontraktů na burze stále roste. Souvisí

58

Dalian Commodity Exchange: About DCE [online]. [cit. 2016-11-02]. Dostupné z: http://www.dce.com.cn/portal/cate?cid=1114585896100 59 Trading Rules of DCE. Dalian Commodity Exchange [online]. [cit. 2016-11-04]. Dostupné z: http://www.dce.com.cn/portal/servlet/look/Trading+Rules+of+Dalian+Commodity+Exchange.pdf?filename=VH JhZGluZyBSdWxlcyBvZiBEYWxpYW4gQ29tbW9kaXR5IEV4Y2hhbmdlLjE0NjI3ODIyNDIzMDcucGRm&c id=1124261656100

41

to i s rozšiřováním nabídky obchodovaných produktů, kterých bylo v roce 2011 devět, v roce 2013 čtrnáct a v roce 2015 už současných šestnáct. Obrázek 10: Vývoj počtu kontraktů na DCE v letech 2011 – 2015 (v mil.) 2500.0

2232.6

2000.0 1401.0

1500.0

1539.3

1266.1 počet kontraktů

1000.0 578.1 500.0 0.0 2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Zpracování ročních statistik 2011 – 2015 dostupných na http://www.dce.com.cn

Obrat na DCE v letech 2011 – 2013 prudce vzrůstal, mírný pokles bude kompenzován rokem 2016, kdy již k listopadu je obrat přes 101 800 miliard RMB.60 Obrázek 11: Vývoj obratu na DCE v letech 2011 – 2015 (v mil. RMB) 100000000

94305500

90000000

82988000 83871000

80000000 66642000

70000000 60000000 50000000 40000000

Obrat 33751000

30000000 20000000 10000000 0 2011

2012

2013

2014

2015

Zdroj: Zpracování ročních statistik 2011 – 2015 dostupných na http://www.dce.com.cn 60

2016 Statistics. Dalian Commodity Exchange http://www.dce.com.cn/PublicWeb/MainServlet

42

[online].

[cit.

2016-11-04].

Dostupné

z:

3.3

Austrálie

Dle dlouhodobých studií je australský burzovní trh považován za nejvýnosnější na světě. Tamější banky jsou s nejvyšším raitingem nejziskovější, bohaté přírodní zdroje zajišťují zásoby železné rudy, uranu, uhlí, zlata, niklu a zinku, zemědělství je zaměřené především na pšenici a jiné obiloviny. Velká část exportu směřuje do Asie, především do Číny a zemí ASEAN61, kde je poptávka po australských komoditách velká. 62 Na rozdíl od předchozích zemí, které jsou předmětem analýzy bakalářské práce, není největší australská komoditní burza samostatnou organizací. První komoditní burzou v Austrálii byla Sydney Greasy Wool Futures Exchange, založená v roce 1960. Původní zaměření na vlnu se rozšířilo o nabídku dalších komodit, až ve stejném roce vznikla Sydney Futures Exchange. V roce 1978 zde proběhl první obchod na futures se zlatem. V roce 1989 zavedla jako druhá komoditní burza elektronické obchodování SYCOM, běžící nad časový rámec burzovního shromáždění na parketu. Prezenční obchodování bylo definitivně ukončeno v roce 1999 a vystřídal ho elektronický systém. V roce 2009 proběhla fúze Sydney Futures Exchange a australské burzy Australian Stock Exchange, která dala vniknout deváté největší světové burze Australian Securities Exchange (dále jen ASX).63

3.3.1 Australian Securities Exchange ASX spadá do skupiny ASX Group, která nabízí kromě obchodování celého portfolia aktiv i zúčtování a vypořádání obchodů, dohlíží na dodržování provozních pravidel burzy a vzdělává v oblasti finančnictví. Kromě široké nabídky finančních aktiv se zaměřuje i na komoditní obchodování v agrární, energetické a environmentální sekci. Komodity obchodované v jednotlivých sekcích jsou následující: 64 Zemědělská sekce – australská řepka, ječmen, pšenice, vlna. Energetická sekce – australská elektřina, novozélandská elektřina, zemní plyn. Environmentální sekce – emisní povolenky a certifikáty obnovitelných energií. 61

Sdružení národů jihovýchodní Asie. Austrálie: nejvýnosnější burza na světě. InvestičníWeb [online]. [cit. 2016-11-04]. Dostupné z: http://www.investicniweb.cz/trhy/regiony/2010/8/23/australie-nejvynosnejsi-burza-na-svete/ 63 ASX: History. ASX [online]. [cit. 2016-11-04]. Dostupné z: http://www.asx.com.au/about/history.htm 64 ASX: Products. ASX [online]. [cit. 2016-11-05]. Dostupné z: http://www.asx.com.au/products/grainsderivatives.htm 62

43

Obchodování na ASX probíhá ve dvou režimech. První (ASX) umožňuje uzavírání akciových obchodů a derivátů ve všedních dnech od 10 do 16 hodin. Druhý (ASX 24) nabízí obchodování 24 hodin v rozšířeném portfoliu produktů, mj. komoditní futures a opce. Druhý způsob je považován za atraktivnější pro zahraniční obchodníky a organizace obchodující na ASX. Australský finanční trh je regulován dvěma nezávislými vládními agenturami – komisí pro cenné papíry a investice Australian Securities and Investments Commision (dále jen ASIC) a centrální bankou Reserve Bank of Australia (dále jen RBA). Tyto dvě regulační instituce mají rozsáhlé pravomoci k prosazování zákonů upravujících fungování australského finančního trhu. ASIC vykonává dohled nad obchodováním na domácích finančních trzích a chováním účastníků, ochraňuje spotřebitele, investory a věřitele. RBA dohlíží na stabilitu finančního sytému. Mezinárodní regulační standardy, zúčtování a vypořádání zahraničních obchodů má na starost výbor pro platební styk (Committee on Payments and Market Infrastructures) a mezinárodní organizace pro cenné papíry (Technical Committee of the International Organisation of Securities Commissions.65 ASX podléhá kromě veřejné regulace i vnitřnímu dohledu, který vykonává ASX Compliance. Jedná se o dceřinou společnost odpovědnou za sledování a dodržování obchodních pravidel ASX. ASX Compliance má pravomoci k monitorování a prosazování dodržování licenčních podmínek od svých členů, stejně tak při zúčtování a vypořádání obchodů může uplatnit mechanismy pro vymáhání dodržování obchodních pravidel. 66 Tabulka 3: Objem obchodů na ASX v letech 2014 a 2015

Objem kontraktů komodity akciové indexy úrokové sazby Celkem 2014 391 279

10 575 115

107 403 998

118 370 392

2015 324 681

11 537 117

115 763 918

127 625 716

Zdroj: Zpracování dat z http://www.sfe.com.au/Content/reports/MonthlyWebTotalVolume1512S.htm

65

ASX Regulatory Compliance. ASX [online]. http://www.asx.com.au/regulation/asx-regulatory-compliance.htm 66 ASX Regulatory Compliance. ASX [online]. http://www.asx.com.au/regulation/asx-regulatory-compliance.htm

44

[cit.

2016-11-05].

Dostupné

z:

[cit.

2016-11-05].

Dostupné

z:

Tabulka 3 zobrazuje objem kontraktů uzavřených v letech 2014 a 2015 na ASX. Ačkoliv celkový objem obchodovaných komodit meziročně klesl, celkový nárůst obchodů je ve výši 7,8 %. Obrázek 12 zobrazuje poměr jednotlivých zobchodovaných produktových skupin v roce 2015. Majoritní zastoupení (téměř 91 %) mají úrokové sazby, následně akciové indexy (9 %) a 0,25 % z celkového objemu obchodů zaujímají komodity. Nejvíce obchodované komodity jsou pšenice a futures na elektrickou energii (Base Load). Obrázek 12: Poměr produktových skupin na ASX v roce 2015

komodity akciové indexy úrokové sazby

Zdroj: Zpracování dat z http://www.sfe.com.au/Content/reports/MonthlyWebTotalVolume1512S.htm

45

4 KOMPARACE ČESKÉHO A ZAHRANIČNÍHO BURZOVNICTVÍ Díky funkcím zabezpečování trhu komodit a vytváření reálné cenové hladiny komodit na základě nabídky a poptávky tvoří komoditní burzy významný prvek tržní ekonomiky. Díky novým trendům v oblasti komoditního burzovnictví dochází v posledních letech k fúzování světových komoditních burz, vytváření velkých budovacích skupin a celků, díky kterým se propojuje celý svět, zrychluje se a zkvalitňuje obchodování, burzy můžou nabídnout vysokou likviditu, úroveň zabezpečení a vypořádání kontraktů. Stále jsou však mezi komoditními burzami patrné rozdíly spočívající v jejich historickém vývoji, politickém režimu, tradicích a bohatstvím zemí, ve kterých působí, ze kterých se vyvíjí jejich právní formy, zvyklosti obchodování, nabídka komodit nebo dozor vykonávaný nad komoditními burzami. Přehled hlavních rozdílů ve fungování burz ve vybraných zemích uvádí tabulka 4. Tabulka 4: Porovnání burz v ČR a ve světě

ČR Datum založení 1992

USA

Čína

Austrálie

1923

1980

1960

Obchodní dny

jednou týdně Všechny všední dny/24hod každý všední den

Dozor

MPO, MZ, ČNB

Obchodování

fyzicky+elektronicky

Počet kom. burz 5

Členská báze

pěstitelé, zpracovatelé, stát

CFTC

CSRC, Státní rada ASIC, RBA, ASX Compliance

13

3

2

pěstitelé, zpracovatelé, spekulanti, investoři, brokerské firmy

pěstitelé, zpracovatelé, stát, pěstitelé, spekulanti, investoři, zpracovatelé brokerské firmy

Zdroj: vlastní zpracování

Komoditní burzovnictví v České republice začalo po dlouhodobém útlumu fungovat v roce 1992. V porovnání s ostatními zkoumanými zeměmi v této práci (tj. USA, Čína a Austrálie) jde o nejmladší a nejmenší trh, při objektivní komparaci je proto nutno uvážit tyto skutečnosti. Komoditní burza má v České republice formu zvláštní právnické osoby nevýdělečného 46

charakteru, státní povolení vydává příslušný orgán, na každou burzu dohlíží zvolený burzovní komisař a v případě obchodování s deriváty i Česká národní banka. Komoditní burzy ve světě mají formu akciových společností, podle země se pak odvíjí míra státního dozoru. V českém komoditním burzovnictví se vývojový trend slučování burz neprojevil, kromě burzy PXE, která je součástí skupiny CEE Stock Exchange Group. Státní dozor v České republice vykonávají orgány státní správy podle zaměření burzy (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a/nebo Ministerstvo zemědělství ČR). V případě zahraničních burz v USA a Austrálii dozor vykonávají nezávislé komise, které nejen udělují oprávnění, ale současně chrání účastníky před podvody a nesymetrickými informacemi, dohlížejí na finanční zúčtování a vypořádání a dodržování provozních pravidel burz. V Číně působí veřejná instituce zřízena pod Státní radou, která kromě vykonávání dozoru monitoruje obchody a reguluje cenotvorbu komodit. Obchodované komodity se na jednotlivých burzách odvíjí od její historie, a i když je více burz součástí jedné skupiny (např. CME Group), každá burza má jinou profilaci – např. CME a CBOT zemědělské a energetické produkty, COMEX kovy, KCBOT pšenice, apod. Nabídka zahraničních burz je oproti české velmi pestrá, obsahuje i komoditní deriváty, díky šíři trhu a jeho velké likviditě, kterou umožňuje mj. fúzování společností je zde velký prostor pro spekulační obchody. V nabídce zahraničních burz jsou i alternativní produkty – např. futures na počasí nabízených na CME Group. Český trh se zaměřuje především na elektřinu a dříví, obchody jsou primárně pro snížení rizika změny cen a téměř vždy se počítá s fyzickým dodáním zboží. Obchodování na zahraničních burzách je většinou kombinací tradičního parketového burzovního shromáždění a elektronického obchodování. V USA a Austrálii převažuje elektronická forma, která je dostupná 24 hodin denně. V Číně je obchodování spíše prezenční, upraveno burzovními pravidly, která stanovují i pravidla chování a oblékání na burzovním parketu. V České republice se forma obchodování odvíjí od typu obchodované komodity (dříví se většinou obchoduje prezenčně, el. energie elektronicky) a burzovní společnosti (např. KB Říčany obchoduje pouze prezenčně, PXE elektronicky). Na stejném principu fungují i obchodní dny v České republice – např. Dřevařská burza při ČMKBK obchoduje jedenkrát týdně, HRAPRAKO jedenkrát měsíčně v úterý, KB Říčany jedou týdně ve středu, PXE 47

naopak všechny pracovní dny a KBP dle typu komodity jednou týdně (dříví) až jednou měsíčně (elektřina a plyn). Světové komoditní burzy obchodují všechny všední dny. Zatímco v USA a v Austrálii je členská báze tvořena jak pěstiteli a zpracovateli komodit, tak i ve velké míře spekulanty, brokerskými firmami a investory, v Číně a v České republice je struktura omezenější. Čínský trh je velmi regulován ze strany státu, spekulační obchody jsou sledovány a omezeny, v České republice pak není prostor pro spekulace z hlediska velikosti trhu a nabídky komodit. Díky aplikaci zákona o veřejných zakázkách se v České republice využívají komoditní burzy jako forma veřejné zakázky bez nutnosti uveřejnění, integrace státu v obchodování se tedy v posledních letech zvětšila. Objem uzavřených kontraktů je v případě České republiky možné porovnávat pouze u PXE, jež má nejvyšší objem uzavřených obchodů mezi českými burzami. Oproti světovým burzám se však jedná o malý zlomek objemu. Jejich porovnání uvádí tabulka 5. Největší objem uzavřených obchodů má světově největší komoditní burza společnosti CME Group. Tvoří 14 % celosvětového objemu uzavřených kontraktů na komoditních burzách, a 43 % v Severní Americe. Čínská DCE každým rokem zvyšuje objem uzavřených kontraktů rapidním tempem, a to i přes regulaci ze strany vlády. V celosvětovém měřítku byla v roce 2015 z hlediska objemu kontraktů osmou největší burzou. ASX se s objemem kontraktů přes 234 milionů řadí celosvětově na 21. místo.67 Tabulka 5: Objemy kontraktů na vybraných burzách v letech 2014 a 2015

Počet kontraktů 2015

2014

CME

3 531 760 591

3 442 770 984

Chicago Mercantile Exchange

174 960 948

1 776 004 327

Chicago Board of Trade

1 196 934 811

1 171 487 756

New York Mercantile Exchange 585 216 500

495 278 901

DCE

1 116 323 375

769 637 041

ASX

234 181 853

244 070 858

67

2015 Annual Survey: Global Derivatives Volume. Market Voice [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné z: http://marketvoicemag.org/?q=content/2015-annual-survey-global-derivatives-volume

48

ASX24

127 625 716

118 346 392

ASX

106 556 137

125 724 466

PXE

70 535

7 748

Zdroj: vlastní zpracování dat

Grafické porovnání objemu uzavřených kontraktů je znázorněno na obrázku 13. Obrázek 13: Objem obchodů na vybraných burzách za rok 2015 (v mil. kontraktů) 4000.0 3500.0

3531.8

3000.0 2500.0 2000.0

2015

1500.0

1116.3

1000.0

234.2

500.0

0.705

0.0 CME

DCE

ASX

PXE

Zdroj: vlastní zpracování dat

V České republice se nejvíce zahraničním burzám blíží PXE (ne z hlediska objemu, ale způsobu obchodování). Právní formou se jedná o akciovou společnost, díky online platformě umožňuje elektronické obchodování s dodáním do vybraných evropským zemí. Obchodování probíhá v podobě termínových futures kontraktů na fyzické dodání elektřiny.

4.1

Predikce vývoje komoditního burzovnictví v České republice

V posledních dvou letech zaniklo, nebo jsou v likvidaci, v České republice čtyři komoditní burzy. Příčinou je buď neaktivita (např. Plodinová burza Brno, IPB Komoditní burza), nedostatky v činnosti burzy (OB Hradec Králové) a následné odnětí licence, nebo závažné porušování zákona o komoditních burzách (KB Profit) a následného odnětí povolení k provozování burzy. V současnosti zde aktivně působí pět komoditních burz, jejichž činnost a objem obchodů se mezi sebou velmi liší. Stav komoditního burzovnictví v České republice je

49

zapříčiněn nejen jeho právní úpravou, ale i malou informovaností o existenci a činnosti nebo intervencemi ze strany Evropské unie, stanovující minimální cenu vybraných komodit. Nový trend posledních let je možné spatřovat v aplikaci zákona o veřejných zakázkách, který umožňuje zadávání veřejných zakázek bez nutnosti jejich uveřejnění, v případě, že jde o dodávky nabízené a poptávané na komoditních burzách. To zcela nahrazuje obvyklý postup bez nutnosti náročné administrativy. Z pohledu obchodních stran je tento postup uzavírání obchodů rychlejší, s nižšími náklady (úbytek administrativy) a nezpochybnitelný. Může však vyžadovat vyšší kvalifikační požadavky pro uzavírání burzovních obchodů. Komoditní burza zde působí jako zprostředkovatel, který nevstupuje do vztahu mezi obchodní partnery (dodavatele a odběratele zboží), jako soukromá právnická osoba je však povinna dodat institucionální platformu kontraktu. Z hlediska burzy jde o administrativně náročnější úkon, kdy musí disponovat kvalifikačními, materiálními, personálními a finančními předpoklady, současně se jim však rozšiřuje potenciální „klientela“, jako účastníci trhu. Pro některé podnikatelské subjekty se jedná o dosud nevyužitý segment trhu a právě na ně by se mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství, jakožto státní orgány pro vykonávání dozoru nad komoditním trhem, zaměřit a stimulovat poptávku a zvyšovat informovanost o možnostech komoditního burzovnictví. V současné době této možnosti využívají např. obce při nákupu elektřiny. Slučování českých komoditních burz do jedné větší, např. evropské skupiny, je možné až po jejich právní úpravě, která by se měla mj. zabývat integrací státních orgánů do provozu burz, ošetření provozu burz jednoznačným způsobem apod. Současná podoba jejich fungování se odvíjí od poptávky nabízeného zboží, historie a profilace burzy, rozdíly jsou však diametrální. Od prezenčního burzovního shromáždění, které probíhá jednou měsíčně (HRAPRAKO), až po elektronické obchodování 24 hod. včetně finančního vypořádání (PXE), limituje menší burzy k dalšímu růstu nebo vývoji směrem k modernímu komoditnímu burzovnictví. Dohled nad smíšenými komoditními burzami (tedy burzy pod dohledem Ministerstva průmyslu a obchodu i Ministerstva zemědělství) je založen na dohodě burzovních komisařů, což bylo v posledním roce soudně napadeno pro vznik nedůvodných rozdílů a práv při rozhodování. Současně postavení komoditních burz na trhu nezaručuje vytváření poptávky a nabídky, a tím utváření objektivní ceny komodit. Velkou „konkurencí“ je mimoburzovní trh, který se podílí na utlačování obchodování na komoditních burzách. Jedním z řešení je ustanovení vybraných 50

subjektů majících povinnost obchodovat pouze na komoditních burzách, nebo vybraných komodit, které by se obchodovaly pouze zde. Obchodování i cenotvorba by pak byly více transparentní, zapojit by se mohli i obchodní partneři, zvýšil by se objem obchodů a s tím likvidita trhu. Pokud stát či nadnárodní autorita intervenuje do činnosti komoditních burz, zasahuje do cenotvorby a legislativně reguluje činnost komoditních burz, měl by současně podporovat jejich rozvoj a aktivní propagaci komoditního burzovnictví v zemi. Dlouhodobý vývoj by pak měl směřovat k rozvoji komoditních burz a k současnému globalizačnímu trendu. Vzhledem k omezenému trhu a malému množství nabízených komodit klesají objemy obchodů a menší burzy zanikají. Jedním z možných řešení je stimulace poptávky po komoditách a podpora ze strany všech zapojených subjektů: státu (např. administrativní a právní zázemí, podpora ze strany burzovních komisařů apod., vymezení komodit obchodovatelných na burze za lepších podmínek), obchodníků a členů burz (vzdělávání v oblasti burzovnictví, především potenciální účastníky trhu, výrobce, zpracovatele), podpora ze strany burz (lepší marketing zaměřený na veřejnost, zkušební „demo verze“ obchody na nečisto, odstranění nebo zmírnění možných bariér při obchodování pro menší obchodníky – vstupní poplatky, objemy nákupů apod.).

51

ZÁVĚR Bakalářská práce pojednávala o současném stavu českého komoditního burzovnictví a jeho komparaci vůči fungování světových burz. Jejím cílem bylo definovat rozdíly v činnosti a fungování komoditních burz ve světě a v České republice a na základě zjištěných skutečností predikovat budoucí vývoj českého komoditního burzovnictví. Pro tento účel byl v úvodu práce stanoven globální cíl, doplněn o dílčí cíle, od nichž se odrážela struktura bakalářské práce. První kapitola se věnovala teoretickému rámci zkoumané oblasti. Definovala pojem komodita, představila jejich základní dělení a současné trendy v oblasti vybraných komodit. Specifikovala komoditní burzu jako místo uzavírání a vypořádání komoditních obchodů, základní rysy komoditních burz a východiska pro jejich existenci. V kapitole byl vymezen pojem derivát v kontextu komoditních derivátů a byli představeni účastníci komoditního trhu – členové burzy, kontrolní orgány, dohodci, obchodníci, spekulanti a hedgers. Závěr kapitoly je věnován obchodům na komoditních burzách, jejich podstatě a rozlišení ze základních hledisek – dodací lhůty, místa plnění, úmyslu při sjednání a způsobu plnění obchodu. Předmětem druhé kapitoly byla analýza současné situace českého komoditního burzovnictví. Po krátkém historickém úvodu byla představena aktuální legislativa vycházející ze zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. Vymezila postavení komoditní burzy jako zvláštní formu právnické osoby nevýdělečného charakteru, základní podmínky založení a provozu burzy, a jejího členství. Byly zde uvedeny orgány vykonávající dohled nad trhem. Hlavní část druhé kapitoly byla věnována samotným komoditním burzám, které v současné době působí na českém trhu – Českomoravská komoditní burza Kladno, HRAPRAKO komoditní burza, Komoditní burza Říčany, Power Exchange Central Europe, a.s. a Komoditní burza Praha. Každá burza byla představena samostatně, včetně její profilace, charakteru uzavíraných kontraktů, způsobu obchodování, burzovního shromáždění, výkonu státního dozoru, a příp. specifik jednotlivých burz a vývoje objemu uzavřených obchodů. Závěrem byly v podkapitole shrnuty základní poznatky a rozdíly ve fungování jednotlivých českých komoditních burz, které jsou markantní. Komoditní burzy obchodují ve frekvenci jednou měsíčně (HRAPRAKO) až každý pracovní den (ČMKBK, PXE), výhradně prezenčně (KB Říčany), nebo elektronicky (PXE), výhradně s komoditami (KBP, KB Říčany), nebo nabízí i 52

obchodování s komoditními deriváty (PXE). Objemy obchodů jsou oproti světovým burzám zanedbatelné, jediná komoditní burza, kterou je možné porovnávat se světovými komoditními burzami je PXE. Na druhou kapitolu navázala analýza světového komoditního burzovnictví. V úvodu byl popsán současný trend světového komoditního burzovnictví, spočívající ve standardizovaném obchodování, prosazování elektronické formy obchodu a propojování burzovních center po celém světě, stejně tak i integrace jednotlivých burz do skupin. Díky tomu je umožněno časově provázané nepřetržité obchodování. Jako zástupci světového burzovnictví byly pro komparaci vybrány země USA, Číny a Austrálie a jejich hlavní komoditní burzy. U každé země byla krátce představena historie nebo východiska komoditního burzovnictví, forma státní či jiné regulace ovlivňující obchodování na komoditních burzách, případně zvyklosti při obchodování. U konkrétních komoditních burz byly představeny jejich profilace nebo obchodované komodity, formy obchodování a vývoj objemu obchodů v posledních letech. Poslední kapitola práce je věnována komparaci a definici existujících rozdílů ve fungování českého a světového komoditního burzovnictví. Bez ohledu na velikost a stáří trhu je nastavení české legislativy proti dalšímu rozvoji komoditních burz v ČR. Dochází tak ke snižování objemu obchodů a zániku menších burz. Český trh je oproti zahraničnímu málo likvidní, není zde prostor pro spekulace z hlediska velikosti trhu a nabídky komodit. Oproti zahraničním burzám nedochází k fúzování jednotlivých burz do skupin nebo (až na výjimky) ke snahám o integraci burz pod mezinárodní skupiny. Počet obchodních dní je tak v České republice oproti zahraničí mnohem nižší. Rozdíl je spatřován i ve výkonu státního dozoru, který v USA a Austrálii vykonává nezávislá komise. Od velikosti trhu a nabízených komodit se odvíjí i členská báze, která je v České republice tvořena především pěstiteli a zpracovateli komodit, v zahraničí jsou to ve velké míře i spekulanti, brokerské firmy a investoři. Součástí kapitoly je i prognóza budoucího vývoje českého komoditního burzovnictví. Podstatným mezníkem je aplikace zákona o veřejných zakázkách, který umožňuje zadávání veřejných zakázek bez nutnosti jejich uveřejnění v případě, že jde o dodávky nabízené a poptávané na komoditních burzách. Otevřel se tak dosud nevyužitý segment trhu, na který je možné ze strany komoditních burz i státu cílit a využít potenciál nových obchodů. Podstatná je i vyšší informovanost o existenci a využívání komoditních burz pro veřejnost, lepší zapojení

53

marketingu, další vzdělávání v této oblasti, větší administrativní a právní podpora ze strany státu, a to vše pro rozvoj komoditního burzovnictví v České republice.

54

SEZNAM PRAMENŮ A ODBORNÉ LITERATURY Použitá literatura [1]

DĚDIČ, J. Burza cenných papírů a komoditní burza. Praha: Prospektrum, 1992. ISBN

80-85431-62-9. [2]

GAO, H. SUN, Y. Research of derivatives markets development of China. Shanghai,

2011. Research paper. University of Shanghai for Science and Technology. [3]

HARTMAN, O. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na finančních trzích -

akcie, komodity a forex. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 978-80-265-0033-9. [4]

CHOVANCOVÁ, B. Komoditné trhy a reálne investície. 1. vyd.. Bratislava: Iura

Edition, 2012. ISBN 978-80-8078-453-8. [5]

JÍLEK, J. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. Finance (Grada).

ISBN 80-247-0342-4. [6]

MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní

operace. 4., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1590-2 [7]

MACHKOVÁ, H. ČERNOHLÁVKOVÁ, E. SATO, A. Mezinárodní obchodní

operace. 6., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4874-0. [8]

NESNÍDAL, T. PODHAJSKÝ, P. Obchodování na komoditních trzích: průvodce

spekulanta. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. Finanční trhy a instituce. ISBN 80-247-1499-X. [9]

POLOUČEK, S. A KOL. Peníze, banky, finanční trhy. Praha: C.H.Beck, 2009, ISBN

978-80-7400-152-9 [10]

ROGERS, J. Žhavé komodity: jak může kdokoliv investovat se ziskem na světových

trzích. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Investice. ISBN 978-80-247-2342-6 [11]

ŠTÝBR, D. Začínáme investovat a obchodovat na kapitálových trzích. 1. vyd. Praha:

Grada Publishing, 2011. Finance (Grada Publishing). ISBN 978-80-247-3648-8.

55

Internetové zdroje [1]

2015 Annual Survey: Global Derivatives Volume. Market Voice [online]. [cit. 2016-

11-10].

Dostupné

z:

http://marketvoicemag.org/?q=content/2015-annual-survey-global-

derivatives-volume [2]

2016 Statistics. Dalian Commodity Exchange [online]. [cit. 2016-11-04]. Dostupné z:

http://www.dce.com.cn/PublicWeb/MainServlet [3]

ASX:

History.

ASX

[online].

[cit.

2016-11-04].

Dostupné

z:

[cit.

2016-11-05].

Dostupné

z:

http://www.asx.com.au/about/history.htm [4]

ASX:

Products.

ASX

[online].

http://www.asx.com.au/products/grains-derivatives.htm [5]

ASX Regulatory Compliance. ASX [online]. [cit. 2016-11-05]. Dostupné z:

http://www.asx.com.au/regulation/asx-regulatory-compliance.htm [6]

Austrálie: nejvýnosnější burza na světě. InvestičníWeb [online]. [cit. 2016-11-04].

Dostupné

z:

http://www.investicniweb.cz/trhy/regiony/2010/8/23/australie-nejvynosnejsi-

burza-na-svete/ [7]

CME Group. Historical Annual Reports - 2015 [online]. [cit. 2016-11-02]. Dostupné

z: http://investor.cmegroup.com/investor-relations/annuals.cfm [8]

Českomoravská komoditní burza Kladno. Comsense [online]. [cit. 2016-10-23].

Dostupné z: http://comsense.cz/komoditni-burza-kladno/#prettyPhoto [9]

Českomoravská komoditní burza Kladno: Agrární sekce. ČMKBK [online]. [cit. 2016-

10-23]. Dostupné z: https://www.cmkbk.cz/sekce/agrarni-sekce/ [10]

Českomoravská komoditní burza Kladno: Burza odpadu. ČMKBK [online]. [cit. 2016-

10-22]. Dostupné z: https://www.cmkbk.cz/sekce/burza-odpadu/ [11]

Českomoravská komoditní burza Kladno: Dřevařská burza. ČMKBK [online]. [cit.

2016-10-22]. Dostupné z: https://www.cmkbk.cz/sekce/drevarska-burza/

56

[12]

Českomoravská komoditní burza Kladno: Energetická burza. ČMKBK [online]. [cit.

2016-10-22]. Dostupné z: https://www.cmkbk.cz/sekce/energeticka-burza/ [13]

Českomoravská komoditní burza Kladno: Průmyslové komodity. ČMKBK [online].

[cit. 2016-10-22]. Dostupné z: https://www.cmkbk.cz/sekce/prumyslove-komodity/ [14]

Českomoravská komoditní burza Kladno: Základní informace a historie. Comsence

capital [online].

[cit.

2016-10-22].

Dostupné

z:

http://comsense.cz/komoditni-burza-

kladno/#prettyPhoto [15]

Dalian Commodity Exchange: About DCE [online]. [cit. 2016-11-02]. Dostupné z:

http://www.dce.com.cn/portal/cate?cid=1114585896100 [16]

HRAPRAKO Komoditní burza. Obchodované komodity [online]. [cit. 2016-10-23].

Dostupné z: http://www.hraprako.cz/zakladni/5.Obchodovane_komodity [17]

Komoditní burza Praha: Komodity [online].

[cit. 2016-10-25]. Dostupné z:

http://www.kbp.cz/index.php/komodity [18]

Komoditní burza Říčany. Obchodní dny [online]. [cit. 2016-10-23]. Dostupné z:

http://www.burzaricany.cz/o-burze/obchodni-dny [19]

Ministerstvo

průmyslu

a

obchodu. Dohled

nad

komoditními

burzami

-

legislativa [online]. [cit. 2016-10-21]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument119707.html [20]

Ministerstvo průmyslu a obchodu. HRAPRAKO komoditní burza [online]. [cit. 2016-

10-23]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument119795.html [21]

Ministerstvo průmyslu a obchodu. Komoditní burza Praha [online]. [cit. 2016-10-25].

Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument119744.html [22]

Ministerstvo průmyslu a obchodu: Power Exchange Central Europe [online]. [cit.

2016-10-25]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument119992.html [23]

National

Futures

Association

[online].

https://www.nfa.futures.org/index.asp

57

[cit.

2016-11-15].

Dostupné

z:

[24]

Power Exchange Central Europe [online]. [cit. 2016-10-25]. Dostupné z:

http://comsense.cz/power-exchange-central-europe-pxe/ [25]

Trading Rules of DCE. Dalian Commodity Exchange [online]. [cit. 2016-11-04].

Dostupné

z:

http://www.dce.com.cn/portal/servlet/look/Trading+Rules+of+Dalian+Commodity+Exchange .pdf?filename=VHJhZGluZyBSdWxlcyBvZiBEYWxpYW4gQ29tbW9kaXR5IEV4Y2hhbmd lLjE0NjI3ODIyNDIzMDcucGRm&cid=1124261656100 [26]

U.S. Commodity Futures Trading Commission [online]. [cit. 2016-10-29]. Dostupné z:

http://www.cftc.gov/About/CFTCOrganization/index.htm

Primární prameny [1]

Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách

58

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Seznam obrázků Obrázek 1: Vývoj objemu uzavřených obchodů v letech 2010 - 2015 na ČMKBK (v mld. Kč) ............................................................................................................................................. 24 Obrázek 2: Vývoj počtu kontraktů na ČMKBK v letech 2010 - 2015.................................... 25 Obrázek 3: Vývoj objemu obchodů na burze HRAPRAKO v letech 2011 - 2014 (v mil. Kč) 26 Obrázek 4: Vývoj objemu obchodů uzavřených na burze v letech 2011 - 2015 (v mil. EUR) 28 Obrázek 5: Rozložení podílů obchodů mezi zeměmi a druhem kontraktu.............................. 29 Obrázek 6: Vývoj objemu obchodů na KBP v letech 2008 – 2015 (v mil. Kč) ...................... 31 Obrázek 7: Porovnání objemů obchodů na vybraných komoditních burzách v ČR v letech 2011 – 2015 (v mil. Kč)........................................................................................................ 34 Obrázek 8: Poměr obchodovaných produktů CME Group v roce 2015 ................................. 37 Obrázek 9: Celkový objem obchodů na CME Group v letech 2011 - 2015 (v bil. USD) ........ 39 Obrázek 10: Vývoj počtu kontraktů na DCE v letech 2011 – 2015 (v mil.) ........................... 42 Obrázek 11: Vývoj obratu na DCE v letech 2011 – 2015 (v mil. RMB) ................................ 42 Obrázek 12: Poměr produktových skupin na ASX v roce 2015 ............................................. 45 Obrázek 13: Objem obchodů na vybraných burzách za rok 2015 (v mil. kontraktů) .............. 49 Seznam tabulek Tabulka 1: Porovnání komoditních burz na českém trhu ....................................................... 32 Tabulka 2: Komodity obchodované na burzách CME Group ................................................ 38 Tabulka 3: Objem obchodů na ASX v letech 2014 a 2015 .................................................... 44 Tabulka 4: Porovnání burz v ČR a ve světě .......................................................................... 46 Tabulka 5: Objemy kontraktů na vybraných burzách v letech 2014 a 2015 ........................... 48

59