Komise přijala 14. září balíček, jehož cílem je revidovat telekomunikační legislativní rámec v EU a umožnit tak rozvoj služeb na jednotném digitálním trhu (KOM(2016) 587–591). Tyto návrhy podpoří investice do sítí s velmi vysokou kapacitou a urychlí veřejný přístup evropských občanů k Wi-Fi. Kontext Balíček je jednou z důležitých iniciativ v rámci Strategie pro jednotný digitální trh z května 2015. Dosavadní návrhy se věnovaly především elektronickému obchodu a službám v digitální ekonomice se zvláštním přihlédnutím k otázce autorských práv a digitálního obsahu. Nejnovější návrh se pak zaměřuje na samotnou podmínku digitálního trhu, a sice na dostatečnou přístupnost internetového připojení po celé EU. S návrhem také souvisí nyní projednávaná otázka velkoobchodních roamingových stropů a problematika fair-use u roamingu. Klíčové body Balíček sestává ze dvou návrhů nařízení a ze dvou zastřešujících sdělení. Nařízení se věnují novelizaci nařízení o Nástroji pro propojení Evropy (CEF) s ohledem na cílené investice do vysokorychlostní internetové infrastruktury a taktéž revizi platné legislativy pro poskytování telekomunikačních služeb. Sdělení pak ukazují směr, kterým se chce Komise vydat při zavádění mobilního připojení 5. generace (5G) a vykreslují vizi finálního stavu evropského telekomunikačního trhu v roce 2025. Stěžejní částí balíčku opatření v oblasti elektronických komunkací je návrh rozsáhlé směrnice Evropský kodex pro elektronické komunikace, který zahrnuje progresivní a zjednodušená pravidla, jež mají pro všechny společnosti zatraktivnit investice do nové infrastruktury špičkové kvality všude v EU, a to jak na místní úrovni, tak přes hranice států. Tento návrh směrnice reviduje a modernizuje stávající předpisy EU o telekomunikacích, které byly naposledy aktualizovány v roce 2009. Vytyčenými cíli tohoto návrhu jsou: (1) posílení hospodářské soutěže a předvídatelnosti investic, (2) lepší využívání rádiových frekvencí, (3) výraznější ochrana spotřebitele a (4) bezpečnější on-line prostředí pro uživatele a spravedlivější pravidla pro všechny subjekty.
Kodex má stimulovat hospodářskou soutěž, jež podporuje investice a posiluje vnitřní trh a práva spotřebitelů. Součástí legislativních návrhů Komise je rovněž posílení úlohy vnitrostátních regulačních orgánů a Sdružení evropských regulačních orgánů v elektronických komunikacích (BEREC), což má zajistit jednotné a předvídatelné uplatňování pravidel na celém jednotném digitálním trhu a omezit nynější roztříštěnost a nejednotnost. Dle předloženého návrhu nařízení má z BEREC vzniknout evropská agentura. Kromě kodexu Komise rovněž představila akční plán pro zavedení 5G v celé EU od roku 2018. Akční plán počítá se společným harmonogramem EU pro koordinované komerční zavádění technologií 5G v roce 2020, stejně tak i se spoluprací s členskými státy a dotčenými stranami z odvětví. Ta se zaměří na vymezení a přidělení pásem spektra pro technologie 5G, organizaci celoevropských zkoušek 5G od roku 2018, podporu společných globálních norem pro technologie 5G a na motivaci k přijetí vnitrostátních plánů zavádění technologií 5G ve všech členských státech EU. Balíček týkající se propojení také obsahuje další klíčovou iniciativu WiFi4EU, jejímž cílem je pomoci evropským komunitám nabídnout všem občanům bezplatné přístupové body WiFi, např. uvnitř veřejných budov, v parcích či na náměstích. Iniciativa má podobu nařízení a počítá s počátečním rozpočtem ve výši 120 milionů EUR. Celý balíček zastřešuje sdělení obsahující 3 nezávazné cíle k dosažení gigabitové společnosti do 2025. Sdělení např. hovoří o dosažení přístupu k velmi vysokému připojení o rychlosti 1 Gbps pro všechny hlavní socioekonomické hráče, jako jsou univerzity či výzkumná střediska a dopravní uzly. Všechny domácnosti mají mít do r. 2025 možnost připojení o rychlosti stahování nejméně 100 Mbps. Východiska pozice ČR Vláda ČR patří k velkým podporovatelům jednotného digitálního trhu a všech aktivit, které napomohou jeho uskutečnění. Digitální ekonomika skýtá podle vlády velký potenciál pro hospodářský růst a zaměstnanost a taktéž posílí globální konkurenceschopnost ČR. Vláda proto oceňuje ambiciózní přístup Komise k revizi regulačního rámce. /Pokračování na s. 2/
Jeho jednotlivé složky si ovšem zaslouží podrobnou analýzu především s ohledem na rozdělení pravomocí mezi EU a její členské státy a s ohledem na nákladovou efektivitu předkládaných opatření. Co se týče revize telekomunikačního rámce, vláda věří, že sloučením všech pravidel pro elektronické komunikace do jediného aktu dojde k zpřehlednění úpravy a odstranění nadbytečných a zastaralých ustanovení. Určité obavy však plynou z posílení pravomocí evropského regulátora BEREC na úkor pravomocí regulátorů národních, jelikož platné rozdělení kompetencí je dostačující a funkční. Vláda dále vítá sjednocení relevantních ustanovení do jedné kapitoly a explicitní podporu společných investic do budování infrastruktury, či možnosti sdílení infrastruktury. Pro vládu je obecně důležité, aby Komise při tvorbě budoucí legislativy a regulace v oblasti digitální agendy důsledně uplatňovala princip zlepšení právní úpravy, te-
dy především zpracovávání důkladných analýz dopadů na digitální ekonomiku, hlavně malé a střední podniky a startupy (např. prosazování principu „digital by default“, jehož podstatou je, že preferovaným způsobem poskytování určité veřejné služby je elektronická cesta před konvenčními způsoby). K jednotlivým legislativním návrhům bude zpracována podrobná rámcová pozice. Předpokládaný další vývoj Oba legislativní návrhy vstoupí do řádného legislativního postupu, přičemž budou patřit k hlavní náplni slovenského a především pak maltského předsednictví v EU. Tématu revize telekomunikačního rámce se také bude věnovat expertní diskuse Národního konventu o EU 11. listopadu 2016. /Š. Černý/
Komise 14. září představila návrhy na modernizaci autorského práva, které jsou součástí strategie EU k vytvoření jednotného digitálního trhu (KOM(2016) 592-596). Jejich smyslem je posílit kulturní rozmanitost v Evropě, rozšířit nabídku obsahu dostupného online a zpřesnit pravidla pro všechny hráče na internetu. Vzdělávacím a výzkumným zařízením a institucím, jež se starají o kulturní dědictví, mají tyto návrhy poskytnout nástroje k inovaci. Kontext Digitální technologie mění způsob produkce a distribuce hudby, filmů, televizních a rozhlasových pořadů, knih a tisku a i způsob přístupu k nim. Nové digitální prostředí vytvoří příležitosti pro evropské tvůrce, pokud budou jeho pravidla všem aktérům zajišťovat právní jistotu a srozumitelnost. Návrhy na modernizaci autorského práva, které jsou součástí strategie EU k vytvoření jednotného digitálního trhu, za tímto účelem doplňují již vydané iniciativy: návrh nařízení o přenositelnosti právního obsahu, revidovanou směrnici o audiovizuálních mediálních službách a sdělení o on-line platformách. Klíčové body Komisí zveřejněné návrhy v oblasti autorského práva mají tři hlavní priority: (1) Zajistit lepší přístup k širší nabídce obsahu šířeného po internetu i z jiných států. Komise navrhuje zřídit právní mechanismus, díky němuž budou moci provozovatelé vysílání snáze získávat od nositelů práv povolení potřebná na to, aby mohli přenášet programy on-line v jiných členských státech EU. Provozovatelům, kteří nabízejí balíčky stanic, návrhy usnadní získat potřebné povolení. Namísto individuálních vyjednávání budou moci licence získat od organizací kolektivní správy, které nositele autorských práv zastupují. Nová směrnice o autorském právu rozšíří přístup k evropskému kulturnímu dědictví. Měla by pomoci muzeím, archivům a dalším institucím digitalizovat a v dalších státech zpřístupňovat díla, která jsou chráněna autorským právem, ale již nejsou veřejnosti přístupná. (2) Zlepšit autorské právo pro potřeby vzdělávání, výzkumu, zachování kulturního dědictví a sociálního začleňování zdravotně postižených osob. Komise navrhla novou výjimku, která má vzdělávacím zařízením umožnit, aby vyučování doplňovala digitálními prostředky a mohla pracovat s on-line kurzy z jiných členských států. Výzkumným pracovníkům by navržená směrnice měla umožnit,
aby při analýzách velkých souborů používali technologie vytěžování textů a dat. Komise za účelem zachování kulturního dědictví navrhuje i novou povinnou výjimku, která institucím spravujícím kulturní dědictví umožní uchovávat díla v digitální podobě. V neposlední řadě navrhuje Komise legislativu, jíž bude provedena Marrákešská smlouva o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení. (3) Spravedlivější a udržitelný trh pro tvůrce, kreativní a tisk. Směrnicí o autorském právu má být posíleno postavení nositelů práv při vyjednávání o odměnách za to, že jsou jejich obsahy využívány na internetových platformách pro sdílení videonahrávek. Komise navrhuje zavést pro vydavatele nové oprávnění, které by jim zajistilo výhodnější pozici při jednáních o užití obsahu, která povedou s provozovateli on-line služeb. Návrh směrnice rovněž ukládá vydavatelům a producentům povinnost být transparentní a informovat autory a umělce o zisku, jehož z jejich děl dosahují. Zavádí i mechanismus, jenž těmto autorům a umělcům pomůže dostat z těchto zisků přiměřený podíl, který s producenty a vydavateli sjednávají. Východiska pozice ČR Vláda ČR obecně vítá iniciativy Komise směřující k přizpůsobení autorskoprávního rámce novým způsobům distribuce autorskoprávně chráněného obsahu, a to ve všech souvislostech. Za nejdůležitější oblast, jíž by měla být věnována pozornost v rámci připravované evropské revize, považuje úpravu výjimek a omezení autorských práv, která je v rámci stávající evropské legislativy upravena velmi obecně, a tudíž v národních úpravách poměrně rozdílně. Velkou podporu mají iniciativy směřující k ratifikaci Marrákešské smlouvy, naopak návrhy na zavedení nových práv pro nakladatele/vydavatele bude nutno pečlivě analyzovat. Předpokládaný další vývoj Sdělení a návazné dokumenty budou nyní projednávány v unijních orgánech. Priorita v jednání Rady bude dána legislativním návrhům implementujícím Marrákešskou smlouvu. První jednání na úrovni Rady budou zahájena počátkem října. Autorskému právu v rámci digitálního jednotného trhu se bude věnovat i kulatý stůl Národního konventu o EU 15. listopadu. /M. Beranová/
14. září zveřejnila Komise sdělení k revizi současného víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 (KOM(2016) 603), ve kterém zhodnotila fungování a využití zvláštních nástrojů v prvních dvou až třech letech provádění víceletého finančního rámce. Přezkum doplnila legislativním návrhem revize nařízení o víceletém finančním rámci (KOM(2016) 604), s cílem umožnit Unii rychle reagovat na krizové situace, jako je současná migrační krize a události se závažnými humanitární nebo bezpečnostní dopady. Kontext Stávající víceletý finanční rámec (VFR) byl schválen v roce 2013 na pozadí hospodářské krize a jejího dopadu na veřejné finance. Střednědobá revize má nyní za cíl přezkoumat jeho provádění od roku 2014. Revize je součástí politické dohody sjednané v rámci vyjednávání současného VFR a její provedení je závazně stanoveno v čl. 2 nařízení Rady č. 1311/2013 (nařízení o víceletém finančním rámci). Případné změny VFR se dle daného nařízení přitom nemohou dotknout obálek na zemědělství a kohezní politiku, jejich výše tak zůstává nezměněna. Klíčové body Současný návrh ke střednědobé revizi VFR je zaměřen na dvě klíčové oblasti EU. Jednak míří na posílení flexibility rozpočtu EU tak, aby EU mohla lépe a rychleji reagovat na nepředvídané události a přispět k efektivnímu řešení migrační krize a dalších bezpečnostních otázek. Zároveň má Unii poskytnout cílené dodatečné prostředky na řešení priorit v oblasti zaměstnanosti, růstu a investic. Těmto prioritám odpovídá také Komisí navržené dodatečné financování daných oblastí až do roku 2020. Na posílení ekonomického růstu a zaměstnanosti v EU jsou vyčleněny další prostředky především na tzv. vysoce účinné programy, jako je Evropský fond pro strategické investice (EFSI), Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí, program pro výzkum a inovace „Horizont 2020“, Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a střed-
ních podniků (COSME), program Erasmus a Nástroj pro propojení Evropy (CEF), který podporuje rozvoj transevropských sítí v oblasti dopravy, energetiky a digitálních služeb. Komise se také zaměřila na podporu iniciativ pro řešení otázek spojených s migrací, bezpečností a ochranou vnějších hranic, včetně vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže, agentury EU pro azyl a reformy společného evropského azylového systému. Zároveň navrhla ustavení nového Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), který bude podporovat investice v regionech mimo EU a spolupracovat s partnery ze soukromého sektoru s cílem řešit základní příčiny migrace v zemích původu a současně přispívat k dosažení dalších rozvojových cílů. Další legislativní návrhy, které tuto revizi doprovází, mají mimo jiné za cíl usnadnit provádění fondů EU a současně maximalizovat jejich dopad. Měly by umožnit další modernizaci rozpočtu EU, která připraví cestu pro dalekosáhlejší změny v dalším VFR po roce 2020. Východiska pozice ČR Vláda ČR obecně podporuje diskusi o modernizaci VFR a zlepšení jeho reakceschopnosti na nenadálé události v Evropě i jejím blízkém sousedství. Rovněž se zasazuje o zjednodušení stávajícího systému rozpočtu EU, kdy je zapotřebí vést diskusi o větší transparentnosti a zjednodušení těchto mechanismů. Předpokládaný další vývoj Navrhované legislativní návrhy budou nyní muset schválit Evropský parlament a Rada. Komise chce úzce spolupracovat s ostatními orgány s cílem dosáhnout dohody ohledně co největší části balíčku do konce roku 2016. Tématu revize víceletého finančního rámce a aplikaci principu European Added Value se bude věnovat i kulatý stůl Národního konventu o EU 14. října 2016. /Ch. Kovaříková/
14. září zveřejnila Komise návrh nařízení k Evropskému fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) ustavující záruku EFSD a záruční fond EFSD (KOM(2016) 586) a návrh nařízení, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější akce (KOM(2016) 582). Tyto návrhy jsou součástí iniciativy tzv. Vnějšího investičního plánu (EIP), jenž byl schválen Evropskou radou dne 28. června 2016 a jehož cílem je řešit příčiny migrace a zároveň přispívat k dosažení cílů udržitelného rozvoje. Kontext V kontextu boje s migrační krizí a v návaznosti na závěry summitu EU ve Vallettě v listopadu 2015 představila Komise v červnu 2016 nový rámec pro partnerství se třetími zeměmi (Partnership Framework). Jelikož je pro nalezení efektivních a udržitelných řešení nezbytná dobrá součinnost všech dotčených aktérů, tedy členských států, orgánů EU a klíčových třetích zemí, má tento rámec sloužit zejména pro lepší koordinaci v řešení výzev spojených s migrační krizí. Následně na tuto výzvu vydala Komise 14. září 2016 vedle zastřešujícího sdělení k „Posilování evropských investic pro pracovní místa a růst: směrem k druhé fázi Ev-
ropského fondu pro strategické investice (EFSI) a novému Evropskému vnějšímu investičnímu plánu (EIP)“, také související návrh nařízení na zřízení „Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) ustavující záruku EFSD a záruční fond EFSD“ a návrh nařízení, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější akce. Vnější investiční plán a doprovodné návrhy jsou připravovány v těsné spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB). Klíčové body Vnější investiční plán je založen na třech pilířích. První zahrnuje právě vznik nového Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), který má za cíl podporovat investiční aktivity v třetích zemích, a to ve formě grantů, záruk a dalších finančních nástrojů. Pro tento účel by měl fond disponovat do roku 2020 rozpočtem 3,1 mld. EUR. Konečným cílem je přispět k realizaci cílů udržitelného rozvoje, boji s chudobou a řešení příčin současné migrační krize v klíčových zemích původu. Druhý pilíř EFSD je zaměřen na technickou pomoc např. skrze vytvoření portálu pro investice v partnerských rozvojových zemích. Do třetího pilíře jsou zahrnuta opatření pro podporu investičního prostředí a politického klimatu v partnerských rozvojových zemích. /Pokr. na s. 4/
Co se týče zřízení nového Garančního fondu pro vnější akce, tento návrh tvoří nedílnou součást Vnějšího investičního plánu a je klíčovou politickou iniciativou EU. Obsahuje vedlejší předpisy nezbytné pro jeho fungování zejména pro nově ustavený mandát EIB na záruky za komerční rizika. Východiska pozice ČR Vláda ČR podporuje obecné zásady, které jsou v daných návrzích v kontextu řešení migrační krize předloženy. S ohledem na navrhované zřízení EFSD a Záručního fondu
pro vnější akce je z hlediska vlády třeba sledovat zejména jejich účelnost a efektivitu vynakládaných prostředků. Předpokládaný další vývoj Navrhované legislativní návrhy budou nyní dále detailně projednány na příslušných pracovních skupinách. Ostatní členské státy návrhy Komise obecně vítají vzhledem k jejich zaměření na boj s kořeny migrační krize. S ohledem na citlivost dané problematiky lze však očekávat, že některé části nařízení budou v rámci jejich projednávání přemetem delších vyjednávání. /Ch. Kovaříková/
U příležitosti projevu předsedy Komise Jeana-Claudea Junckera o stavu Unie v roce 2016 vymezila Komise další kroky k urychlenému dokončení unie kapitálových trhů, jakožto stěžejního projektu na podporu zaměstnanosti a růstu v Evropě. Kontext Cílem unie kapitálových trhů je vytvořit lepší vazbu mezi úsporami a investicemi a posílit evropský finanční systém prostřednictvím alternativních zdrojů financování a rozšířením možností využívaných retailovými a institucionálními investory. Komise přijala akční plán na vytvoření unie kapitálových trhů do konce roku 2019 dne 30. září 2015. Ve sdělení „Unie kapitálových trhů – urychlení reforem“ (KOM(2016) 601), které Komise předkládá nyní, se zaměřuje na dokončení celého projektu, rychlejší provedení dalších fází a rozvoj nových priorit. Klíčové body Komise požaduje rychlé dokončení prvních opatření navrhovaných v akčním plánu. Jedná se zejména o provedení balíčku právních aktů týkajícího se sekuritizace, který má potenciál rychle vytvořit další finanční prostředky v reálné ekonomice. Rada již dohody dosáhla, nyní by v této věci měl urychleně pokročit Evropský parlament. Jednoduchá, transparentní a bezpečná sekuritizace by mohla uvolnit kapacitu v rozvaze bank a investorům nabídne investiční příležitosti. Komise také hodlá vyvinout maximální úsilí, aby byla do konce tohoto roku dosažena dohoda o modernizaci pravidel pro vydávání prospektů cenných papírů. Ta může významně zlepšit přístup na kapitálové trhy, zejména pro menší podniky. Komise rovněž žádá Evropský parlament a Radu, aby do konce roku 2016 dokončily návrh na posílení trhů rizikového kapitálu a sociálních investic. Takovýto krok by měl stimulovat investice do rizikového kapitálu a sociálních projektů a investorům zjednodušit financování malých a středních inovativních podniků. Dále chce Komise předložit program na podporu rozvoje celostátních a regionálních kapitálových trhů v členských státech. Komise hodlá urychleně provést klíčová opatření v rámci další fáze unie kapitálových trhů. Dlouhodobou překážku pro rozvoj kapitálových trhů v EU představují rozdíly v insolvenčních režimech. Komise proto předloží návrh týkající se restrukturalizace a insolvence, který má zrychlit zpětné získávání aktiv a dát druhou šanci společnostem, pokud napoprvé neuspěly. Dále chce zrušit daňové překážky, které rozvoj kapitálových trhů rovněž brzdí. Komise podpoří členské státy v odstraňování překážek v souvislosti se srážkovými da-
němi a v prosazování osvědčených daňových postupů na podporu rizikového kapitálu, jako je například větší financování vlastním kapitálem namísto dluhového financování. V listopadu chce Komise v souvislosti s návrhem na zavedení společného základu daně z příjmů právnických osob také předložit návrh, který by omezil zvýhodnění zadlužování podniků, a vyzývá Radu, aby tento právní akt přijala co nejrychleji. Do konce letošního roku Komise dále reviduje právní předpisy pro pojištění a bankovnictví s cílem více uvolnit soukromé investice do infrastruktury a malých a středních podniků. V rámci nových priorit unie kapitálových trhů chce Komise podpořit rozvoj trhů s osobními penzijními produkty i jiné retailové finanční služby s cílem motivovat Evropany k lepšímu zhodnocování jejich úspor. Komise hodlá ustavit skupinu odborníků, jejímž úkolem bude vypracovat komplexní evropskou strategii pro udržitelné finance. Cílem je podnítit investice do ekologických technologií a zajistit, aby byl finanční systém schopen financovat růst způsobem, který je udržitelný. Technologický rozvoj přináší ve finančním odvětví rychlé změny a může zvýšit úlohu kapitálových trhů a přiblížit je společnostem a investorům. Přínos má i pro spotřebitele, neboť nabízí širší výběr služeb. Tohoto inovačního potenciálu je třeba dle Komise využít, a ta proto vypracuje koordinovanou koncepci, která podpoří rozvoj finančních technologií ve vhodném regulačním prostředí. Východiska pozice ČR Vláda ČR sdílí hodnocení aktuální situace na kapitálových trzích EU, které zůstávají navzdory základnímu regulatornímu rámci EU značně fragmentované. Celkově tak nelze využít požadovaného synergického efektu jednotného kapitálového trhu směrem k reálné ekonomice. Regulatorní arbitráž, která se rovněž mezi některými členskými státy odehrává, nepřispívá ke zlepšení, naopak situaci ještě zhoršuje. Vláda proto vítá snahu Komise směřující k rozvoji kapitálových trhů a podpoře malých a středních podniků. Obecně podporuje snahy, které směřují k stabilizaci regulatorního prostředí, odstranění bariér v přeshraničním investování, snížení regulatorní a administrativní zátěže investorů a k větší transparentnosti, která přispěje k ochraně jak investorů, tak spotřebitelů. Předpokládaný další vývoj V roce 2017 Komise provede vyhodnocení dosavadního pokroku a dle potřeby identifikuje další činnosti nutné pro rozvoj unie kapitálových trhů. /S. Machová/
14. září 2016 zveřejnila Komise sdělení, jehož cílem je účinněji bojovat proti terorismu, a to zejména v oblasti lepší výměny informací a silnější ochrany vnějších hranic Unie (KOM(2016) 602). Kontext Komise přijala 28. dubna 2015 Evropský program pro bezpečnost, který stanoví hlavní kroky k zajištění účinné reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v Evropské unii v období 2015–2020. Sdělení Komise o naplňování Evropského programu pro bezpečnost z dubna 2016 uvádí výměnu informací coby jednu z prioritních oblastí boje proti terorismu. Aktuálně předkládané sdělení na tato doporučení navazuje a klade si za cíl posílit ochranu vnějších hranic a zlepšit výměnu informací při boji proti terorismu. Zaměřuje se na několik oblastí: Evropská pohraniční a pobřežní stráž, systém vstupu/výstupu, Evropský cestovní informační a autorizační systém (ETIAS), posílení Europolu. Klíčové body Evropská pohraniční a pobřežní stráž. Finální znění návrhu bylo schváleno 14. září 2016. Tato agentura nahrazující Frontex bude zajišťovat silnější společné řízení vnějších hranic EU díky tomu, že bude disponovat novou možností čerpat lidské zdroje z rezervního týmu a rezervní technické vybavení. Členským státům bude nápomocna tím, že bude zjišťovat a v případě nutnosti řešit nedostatky dříve, než přerostou v závažné problémy. Komise ve sdělení vyzývá členské státy, aby zajistily, že budou jejich lidé z rezervního týmu pohraniční stráže spolu s rezervním vybavením připraveni k bezprostřednímu nasazení a že nabídnou aktuálně chybějící odborníky, o něž žádá agentura Frontex v souvislosti s operacemi v Řecku, Itálii a Bulharsku. Systém vstupu/výstupu (EES). Navrhovaný systém vstupu/výstupu EU, který Komise představila dne 6. dubna 2016 společně se související změnou schengenského hraničního kodexu, by měl zlepšit řízení vnějších hranic, omezit nelegální migraci do EU (pozornost se zaměří na řešení případů překročení platnosti víz) a současně přispívat k boji proti terorismu a závažné trestné činnosti. V systému se budou ukládat údaje včetně cestovních dokladů a biometrických dat, rovněž se budou zaznamenávat údaje o vstupu a výstupu z hraničních přechodů. Systém se bude vztahovat na všechny občany třetích zemí s povole-
ním ke krátkodobému pobytu v schengenském prostoru (tzn. maximálně 90 dní během 180denního období). Evropský cestovní informační a autorizační systém (ETIAS). V dubnu 2016 oznámila Komise záměr zřídit ETIAS, který bude mít podobné cíle jako systém ESTA, jejž používají USA. Takovýto systém by umožnil další kontrolu nad cestujícími bez vízové povinnosti. ETIAS by stanovil způsobilost všech příslušníků třetích zemí bez vízové povinnosti k cestě do schengenského prostoru a posoudil by, zda z takové cesty plynou bezpečnostní rizika či riziko migrace. Informace o cestujících by byly shromažďovány před jejich cestou. Komise spustila studii proveditelnosti ETIAS a měla by mít její výsledky v říjnu 2016. Na základě těchto výsledků a konzultací hodlá Komise do listopadu 2016 předložit legislativní návrh na zřízení ETIAS. Posílení Europolu. Europol je základním nástrojem EU k posílení spolupráce mezi vnitrostátními bezpečnostními orgány. Doznal zásadních změn nedávným zřízením Evropského centra pro boj proti terorismu, Evropského střediska pro boj proti převaděčství a Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě. Komise ve sdělení uvádí, že je důležité zajistit lepší přístup Europolu ke klíčovým databázím. Východiska pozice ČR Vláda ČR vnímá otázku boje proti terorismu jako významný problém, který se týká EU jako celku a přesahuje její hranice. Vláda se problematikou terorismu dlouhodobě zabývá, monitoruje situaci a nepodceňuje riziko spáchání teroristického útoku na svém území. Probíhá intenzivní spolupráce bezpečnostních složek a zpravodajských služeb v této oblasti. Vláda klade důraz zejména na posílení ochrany vnějších hranic EU (Evropská pohraniční a pobřežní stráž, systém vstupu/výstupu), dále na implementaci směrnice o jmenné evidenci cestujících (PNR) a na kvalitnější sdílení informací a intenzivnější spolupráci se třetími zeměmi. Vláda podporuje záměr Komise předložit návrh na zřízení Evropského cestovního informačního a autorizačního systému (ETIAS). Předpokládaný další vývoj Boj proti terorismu bude projednáván na některém z příštích zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, uvažuje se o jeho zařazení na agendu mimořádného zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci 18. listopadu 2016. /V. Bernas/
20. září 2016 se v Bruselu konalo zasedání Rady pro obecné záležitosti. Na programu byla příprava říjnové Evropské rady, follow-up červnové Evropské rady, projednání střednědobé revize víceletého finančního rámce (VFR) a diskuse nad prohlášením o záměru, kterým byl zahájen proces legislativního programování pro příští rok. Delegaci ČR vedl náměstek pro řízení sekce evropské Ministerstva zahraničních věcí Jakub Dürr. Klíčové body Před jednáním Rady proběhla také tradiční koordinace zástupců zemí V4, které se věnovalo revizi VFR a prohlášení o záměru. Diskuse k přípravě říjnové Evropské rady byla neočekávaně dlouhá a odrážely se v ní průběh a výsledky neformálního summitu EU-27 v Bratislavě 16. září. Ministři při-
vítali návrh pořadu jednání (migrace, obchod, vnější vztahy vč. Ruska). Komise za podpory několika delegací zopakovala návrh, aby na agendu bylo zařazeno také téma (vnitřní) bezpečnosti. K tématu migrace, azylu a ochrany hranic se jednotlivé delegace soustředily na své priority: část států kladla důraz zejména na ochranu vnějších hranic EU, partnerství se třetími zeměmi a implementaci dohody mezi EU a Tureckem, zatímco další již tradičně zdůrazňovaly princip solidarity a potřebu postoupit při projednávání všech návrhů Komise na reformu azylového systému, vč. revize dublinského nařízení. V tomto kontextu několik států explicitně odmítlo koncept „flexibilní solidarity“. /Pokračování na s. 6/
Ve vztahu k obchodu řada delegací vyjádřila podporu podpisu a předběžnému provádění dohody s Kanadou CETA a pokračování jednání o dohodě s USA TTIP, část z nich však kladla důraz na kvalitu sjednávaných dohod. Delegace rovněž přivítaly možnost diskutovat politiku EU k Rusku; zatímco některé zdůrazňovaly nedostatečné naplňování Minských dohod ze strany Ruska a tedy nevhodnost diskutovat jakoukoliv možnou revizi sankcí, jiné kladly důraz na dvoukolejný přístup a potřebu udržet komunikační kanály otevřené. Následná debata k follow-upu červnové Evropské rady se odehrála na základě dokumentu připraveného Generálním sekretariátem Rady, který shrnul pokrok, jehož bylo v jednotlivých oblastech dosaženo, tak i oblasti, kde implementace není ideální. Státy přivítaly systematickou diskusi a vyzvaly slovenské předsednictví, aby v mechanismu pokračovalo i nadále. Ve svých příspěvcích delegace zdůraznily potřebu naplňovat rozhodnutí Evropské rady zejména v oblasti migrace a ochrany hranic a hospodářských i sociálních otázek. Následně Komise představila návrh na střednědobou revizi VFR, jehož cílem je zejména zvýšení flexibility a zjednodušení některých pravidel. Komise také navrhla navýšit prostředky na některé prioritní oblasti (zaměstnanost a růst, migrace a vnitřní bezpečnost). V debatě delegace návrh obecně podpořily, přičemž zdůraznily nutnost jednat o podrobnostech. Diskutována byla zejména otázka započítávání speciálních nástrojů do stropů VFR a nedotknutelnosti prostředků na kohezní politiku. Návrh bude dále projednáván v nově zřízené skupině Přátel předsednictví. Dlouhá a podrobná diskuse proběhla k legislativnímu programování. Státy prohlášení o záměru přivítaly, priority ze strany Komise považují za vyvážené a zacílené na problémy, se kterými se EU potýká. Některé delegace apelovaly, aby v dalším procesu přípravy programu Komise byly více zohledněny také závěry bratislavského
summitu. Určitý nesoulad mezi delegacemi panoval i oblasti investic, sociálního pilíře. Větší důraz delegace kladly na pokrok při budování jednotného digitálního trhu, vnitřní bezpečnost a zvládání migračních toků. Východiska a pozice ČR Vláda ČR na jednání Rady vystoupila ke komentovanému návrhu pořadu jednání, revizi VFR a prohlášení o záměru. Co se týče přípravy říjnového jednání Evropské rady, vláda podporuje zaměření diskuse na vnější aspekty migrace a vítá diskusi k obchodní politice na úrovni Evropské rady. Pokud jde o follow-up Evropské rady, vláda podporuje zapojení členských států do přípravy Evropské rady a klade důraz na naplňování jednotlivých závěrů. Co se týče VFR, vláda dlouhodobě zastává názor, že by střednědobá revize měla přinést hlavně zhodnocení a diskusi k dosavadní implementaci víceletého rámce. Zároveň by veškeré úpravy v rozpočtu EU měly být realizovány v rámci jeho schválených stropů. Zásadnější koncepční změny a významné úpravy rozpočtu EU bude možné diskutovat až v rámci vyjednávání VFR po roce 2021. Pokud jde o prohlášení o záměru a legislativní programování, vláda dlouhodobě podporuje nastavení diskusního mechanismu mezi Komisí, Radou a Parlamentem před přijetím pracovního programu Komise na nadcházející kalendářní rok. Vláda pokládá za důležité, aby se Komise v rámci své legislativní činnosti v roce 2017 primárně zaměřila na legislativní návrhy, na kterých je mezi členskými státy jasná shoda. Očekává, že Komise představí návrhy zaměřené na snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy i uvnitř nich, posilování ekonomického růstu a konkurenceschopnosti či tvorbu pracovních míst. Opomenout by Komise neměla ani iniciativy posilující vnitřní i vnější bezpečnost EU. Předpokládaný další vývoj Další zasedání Rady pro obecné záležitosti proběhne 18. října. /K. Schneiderová/
23. září 2016 se v Bratislavě uskutečnilo neformální jednání Rady pro zahraniční věci ve formátu ministrů pro obchod. Hlavními body jednání byly dohody CETA a TTIP. Delegaci ČR vedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Klíčové body Ministři všech členských států vyjádřili širokou podporu Komplexní hospodářské a obchodní dohodě s Kanadou (CETA), kterou považují za velmi ambiciózní a reflektující společné hodnoty obou celků. Komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová informovala ministry o plánu Komise připravit s Kanadou společné prohlášení, které vyjasní veškeré pochybnosti kolem této dohody, především pokud jde o problematiku veřejných služeb, právo na regulaci ve veřejném zájmu či ochranu investic. Většina členských států vyjádřila přání, aby bylo uspořádáno mimořádné jednání ministrů pro obchod 18. října 2016, kde by byla CETA schvalována tak, aby se mohl podpis dohody uskutečnit během summitu EU–Kanada na konci října. Komisařka C. Malmströmová následně ministry informovala o stavu vyjednávání Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP). Pokrok byl učiněn především v regulatorním pilíři a odstraňování netarifních překážek obchodu. Problémy naopak přetrvávají u přístupu na trh, kde bude potřeba pokročit zejména v oblasti ve-
řejných zakázek. Je pravděpodobné, že TTIP se za administrativy prezidenta Baracka Obamy dokončit nepodaří. Naopak o multilaterální Dohody o environmentálním zboží (EGA) a Dohody o obchodu službami (TiSA) existuje ambice, že budou dokončeny v letošním roce. V průběhu oběda proběhla diskuse k modernizaci nástrojů na ochranu obchodu a přiznání statusu tržní ekonomiky Číně. V rámci ní došlo i na informaci ohledně dalších návrhů a kroků týkajících se změny základního antidumpingového nařízení, mj. ve vztahu k ukončení platnosti některých ustanovení přístupového protokolu Číny k Světové obchodní organizaci (WTO). Východiska pozice ČR Ministr J. Mládek ve svém vystoupení podtrhl důležitost dohody TTIP, mj. také pokud jde o to, aby si Evropská unie zachovala pozici klíčového hráče ve světové ekonomice. Spolu s řadou členských států vyjádřil přání v jednáních pokračovat tak, aby bylo možné co nejlépe navázat spolupráci s novou americkou administrativou. Předpokládaný další vývoj Formální zasedání ministrů pro obchod se uskuteční 11. listopadu. Je možné, že jí bude předcházet mimořádné zasedání Rady k dohodě CETA 18. října 2016. /M. Nemkyová/
Prověrka konkurenceschopnosti. Nelegislativní část zasedání bude věnována prezentaci Komise a výměně názorů ministrů k prověrce konkurenceschopnosti, která se tentokrát soustředí na přístup podniků k finančním prostředkům se zaměřením na podniky, které hodlají růst nebo expandovat (tzv. scale-upy). Sdílená ekonomika. Následně se uskuteční prezentace Komise ke sdílené ekonomice, po které k tématu proběhne politická rozprava. Ocelářský průmysl. Ministři se budou ministři zabývat aktuálním stavem evropského ocelářského průmyslu, k němuž je rovněž avizována prezentace Komise. Další agenda. V rámci části “Různé“ Komise představí tzv. Normalizační balíček, přičemž na okraj zasedání Rady bude příležitost podepsat tzv. Společnou iniciativu
v oblasti normalizace. Česká republika se k podpisu připojí. Poté vystoupí belgická delegace s informací k tématu rozvoje ambiciózní průmyslové politiky v EU. Následně proběhne prezentace Komise k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, načež bude předsednictví informovat o stavu implementace patentového balíčku. Nizozemská delegace naváže informací o výsledcích konference k problematice nalezení možného řešení s ohledem na negativní dopad rozhodnutí Evropského patentového úřadu o patentování znaků rostlin na režim odrůdových práv, která se konala letos v květnu v Bruselu. Komise bude poté informovat o doplňkových ochranných osvědčeních (certifikátech) pro farmaceutické výrobky. V rámci jednání Rady se uskuteční také pracovní oběd, jehož hlavním tématem bude aktuální stav evropského sektoru stavebnictví. /R. Juřík/
Nedostatek léčiv. Krátkodobé a dlouhodobé nedostatky léčiv jsou od minulého desetiletí globálním problémem a v průběhu posledních let rovněž ovlivnily členské státy Evropské unie. Slovenské předsednictví společně s předchozími předsednictvími tria považuje nedostatek léčiv za vzrůstající problém, ministři zdravotnictví proto na svém neformálním zasedání povedou diskusi nad nedostatkem léčiv humánní medicíny v EU a budou hledat možná řešení. Očkování. Ministři se dále budou zabývat problematikou specifických výzev v očkování, mezi něž rovněž patří nedostatek zásob očkovacích vakcín. Dalším tématem, nad kterým si ministři vymění názory, bude současný vzrůstající trend odmítání očkování.
Tuberkulóza. Ministři budou diskutovat o možných cestách vedoucích k vymýcení tuberkulózy, která v roce 2014 předstihla HIV a stala se v globálním měřítku infekční nemocí s největší úmrtností. Tuberkulóza se stává větší hrozbou i v kontextu antimikrobiální resistence, ministři proto budou hledat cesty pro potlačení dalšího rozvoje této nemoci. Reformulace potravin. Pracovní oběd ministrů bude věnován sdílení příkladů dobré praxe v rámci reformulace potravin. /M. Beranová/
Příprava říjnové Evropské rady. 5. října se poslanci zaměří v rámci přednostní rozpravy se zástupci Rady a Komise na otázku nadcházející Evropské rady, která proběhne 20. až 21. října. K jejím hlavním tématům bude patřit aktuální vývoj v oblasti migrace, obchodní politika a vnější vztahy, se zvláštním zřetelem vůči Ruské federaci. Makroekonomická situace Řecku. O den dříve povede Evropský parlament (EP) rozpravu o nelegislativním bodu s názvem „Makroekonomická situace v Řecku, strukturální reformy a jejich dopad i výhledy na budoucí jednání v rámci programu“. V této souvislosti se očekává prohlášení Komise. Střet zájmů v Komisi. Téhož dne čeká poslance částečně retrospektivní rozprava věnovaná postavení minulých a současných komisařů vzhledem k jejich možnému střetu
zájmů. EP se pokusí formulovat svoji praktickou úlohu v této záležitosti. Společná zahraniční a bezpečnostní politika. K obvyklé středeční agendě patří také projednání otázek z oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Tentokrát budou poslanci diskutovat o současné situaci v Sýrii a vývoji mírového procesu v Kolumbii. Další témata. Mezi další témata plenárního zasedání bude patřit rozprava o meziinstitucionální dohodě týkající se rejstříku transparentnosti 5. října, dopadu situace v Calais na odvětví dopravy 6. října, či v rámci otázky k ústnímu zodpovězení připravovaná konference OSN o změně klimatu, která se bude konat v roce 2016 v marockém Marrákeši (COP 22). /O. Kaleta/
20. září 2016 se konalo 575. zasedání Výboru pro EU na pracovní úrovni (PV-EU). Nejdříve byla schválena rámcová pozice k návrhu rozhodnutí o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení probíhající migrační, uprchlické a bezpečnostní krize (Ministerstvo financí); rámcová pozice k návrhu nařízení, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních
údajích sbíraných na základě výběrových souborů (Český statistický úřad); rámcová pozice k návrhu nařízení o zřízení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 (Ministerstvo práce a sociálních věcí); rámcová pozice k návrhu nařízení o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2062/94 (Ministerstvo práce a sociálních věcí); /Pokračování na s. 8/
rámcová pozice k nařízení o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a o zrušení nařízení (EHS) č. 337/75 (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy). Výbor následně schválil mandát na neformální zasedání Rady pro zahraniční věci ve formátu ministrů obchodu 22. a 23. září (Ministerstvo průmyslu a obchodu). Výbor vzal na vědomí mandát na neformální zasedání Rady pro zahraniční věci ve formátu ministrů obrany 26. a 27. září (Ministerstvo obrany) a na zasedání Rady pro životní prostředí 30. září (Ministerstvo životního prostředí). V části naplňování Strategie podpory Čechů v institucích EU zástupce Ministerstva zahraničních věcí informoval o nabídce volných míst národních sekondovaných expertů (SNE) v jednotlivých generálních ředitelstvích Komise. Následně byla představena aktuální agenda Evropského parlamentu. Zástupkyně Ministerstva zemědělství informovala o neformálním zasedání Rady pro zemědělství a rybářství 13. září, zástupce Úřadu vlády o neformálním setkání 27 hlav států a předsedů vlád členských zemí EU 16. září a zasedání Rady pro obecné záležitosti 20. září. Výbor následně projednal Zprávu o vývoji EU v roce 2015 (Úřad vlády). Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo Dopis Skupiny přátel průmyslu adresovaný Komisi. Rovněž byl předložen indikativní harmonogram přípravy říjnové Evropské rady (Úřad vlády).
Výbor poté schválil příspěvek do veřejné konzultace týkající se možných opatření s cílem zlepšit provádění určitých aspektů směrnice o vozidlech s ukončenou životností, s důrazem na ta vozidla, o nichž nejsou známy žádné údaje (Ministerstvo životního prostředí) a do veřejné konzultace k přezkumu směrnice 1999/62/ES (tzv. euroviněta), ve znění pozdějších předpisů, o zpoplatnění těžkých nákladních vozidel za používání určitých silnic (Ministerstvo dopravy). V bodech „Různé“ byl Výbor seznámen s dalšími informacemi týkajícími se Portálu pro delegáty. Zástupce Ministerstva zahraničních věcí informoval o jmenování druhého soudce tribunálu Soudního dvora EU za ČR a výsledcích ústního jednání s Komisí v posudku o dohodě o volném obchodě se Singapurem. Ministerstvo vnitra informovalo o jmenování nového britského komisaře pro bezpečnostní unii. Zástupce Úřadu vlády indikoval přípravu rámcové pozice k Výroční zprávě za rok 2015 o subsidiaritě a proporcionalitě a rámcové pozice k Výroční zprávě za rok 2015 o vztazích Komise s vnitrostátními parlamenty a upozornil rezorty na zaslání dopisů na členy vlády s textem dohody EU–Turecko. Na závěr byly schváleny instrukce pro jednání výboru Coreper I a Coreper II (21. září 2016). /M. Kadlecová/
Rámcová pozice k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení probíhající migrační, uprchlické a bezpečnostní krize (vypracovalo Ministerstvo financí) Rámcová pozice k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů (vypracoval Český statistický úřad) Rámcová pozice k návrhu nařízení o zřízení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek
(Eurofound) a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 (vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí) Rámcová pozice k návrhu nařízení o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EUOSHA) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2062/94 (vypracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí) Rámcová pozice k nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a o zrušení nařízení (EHS) č. 337/75 (vypracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy)
26.–27., 29. září – Zasedání výborů Evropského parlamentu 26.–30. září – Makroregionální inovační týden, Miláno 28.–30. září – Evropské fórum zdraví, Salzburg
28.–29. září – Digitální shromáždění 2016, Bratislava 29.–30. září – Zasedání Rady pro konkurenceschopnost
