CS
CS
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 24.6.2008 KOM(2008) 378 v konečném znění
SDĚLENÍ KOMISE Výroční zpráva Evropské komise Evropskému parlamentu o fungování systému evropských škol v roce 2007
CS
CS
SDĚLENÍ KOMISE Výroční zpráva Evropské komise Evropskému parlamentu o fungování systému evropských škol v roce 2007
1.
ÚVOD Rok 2007 byl rokem intenzivních reformních činností ve prospěch budoucího účinnějšího a otevřenějšího systému evropských škol. Zároveň se ještě zřetelněji projevily nedostatky současného systému na praktické úrovni a některé členské státy nepřijatelným způsobem zanedbaly své povinnosti ve smyslu úmluvy podepsané všemi členskými státy v rámci mezivládní spolupráce, která je základem systému evropských škol. Úplně první diskuse na ministerské úrovni o reformě evropských škol, jež se konala koncem roku 2006, vedla v roce 2007 ke zřízení několika pracovních skupin, které se zabývaly stanovením realistických možností pro budoucí vývoj systému. Nutnost dalšího vývoje systému evropských škol uznávají všechny zúčastněné strany. Otevření systému širšímu spektru akreditovaných škol (školám „typu II“), které bylo dohodnuto na ministerské úrovni, má být reakcí na výzvu týkající se nabídky evropského vzdělávání, před níž stojí země, v nichž mají sídlo agentury EU a jiná zařízení EU. Jakmile bude uskutečněn první pilotní projekt, mohla by konkrétnějších rysů nabýt další příležitost – dohodnutá rovněž na ministerské úrovni – umožnit zemím EU, v nichž nemají sídlo žádné agentury či zařízení EU, aby nabídly evropské učební osnovy širší veřejnosti (školám „typu III“). Základní kámen pro faktické zřízení škol typů II a III byl položen v roce 2007. Z praktického každodenního hlediska byly problémy související s přeplněním několika evropských škol v roce 2007 nadále velmi znepokojující. Tyto problémy trápily nejen žáky v přeplněných školách, ale přinesly také omezení při zápisu žáků, která poškozovala a znepokojovala nové žáky a jejich rodiče. V Bruselu musela Komise požádat o provedení zvláštních evakuačních cvičení, aby posoudila bezpečnostní aspekty na určitých školách. To vše má velmi nepříznivý dopad: generální tajemník evropských škol odhaduje, že jen v Bruselu se z důvodu omezení při výběru školy vyvolaných přeplněním více než 400 žáků rozhodlo pro alternativní řešení. Nehledě na to belgická vláda v září 2007 oznámila, že se otevření čtvrté stálé evropské školy v Bruselu zpozdí nejméně o rok, což odporuje jejím povinnostem a dřívějším závazkům učiněným v souvislosti s přeplněnými školami. Také některé další členské státy neplní zcela své závazky podle úmluvy. Například v roce 2007 vyvstalo opět několik otázek, týkajících se nejen nedostatku vyslaných učitelů, především ze Spojeného království a Irska, avšak také obecně dramatického snížení celkového počtu vyslaných učitelů. Nedostatek pověřených učitelů zvyšuje finanční zátěž příspěvku EU, kterou tak nepřímo nesou všechny členské státy.
CS
2
CS
2.
VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI V ROCE 2007
2.1.
Přehled celkové situace v evropských školách Systém evropských škol se i během roku 2007 rozšiřoval. V sedmi zemích je nyní 14 škol o celkovém počtu více než 21 000 žáků. Následuje krátký popis situace v různých lokalitách1.
2.2.
Brusel Situace v Bruselu byla i nadále kritická a školy Brusel I (Uccle) a II (Woluwe) se pohybovaly blízko hranice maximální kapacity či nad ní. Škola Brusel III (Ixelles) zaznamenala lehké snížení zátěže, avšak počet žáků nadále značně převyšoval její nominální kapacitu2. V září 2007 byla v dočasných prostorách v Berkendaelu otevřena škola Brusel IV. Na základě restriktivní politiky zápisu dětí uplatňované v Bruselu pro školní rok 2007/2008 byly všechny zápisy (vyjma sourozenců žáků, kteří již byli zapsáni ve školách Brusel I, II a III) do jazykových sekcí a ročníků otvíraných v Berkendaelu převedeny do této školy. To se týkalo anglické, francouzské, německé, italské a nizozemské sekce od mateřské školy do třetí třídy základní školy. Toto politováníhodné omezení, jež způsobilo nepříjemnosti řadě rodičů, kteří si nemohli svobodně vybrat jimi upřednostňovanou školu, nicméně vedlo ke stabilizaci situace, i když snížení nebylo výrazné. Podle generální tajemníka evropských škol se více než 200 rodičů, kterým bylo nabídnuto místo v Berkendaelu, rozhodlo své děti do této školy nezapsat. Odhaduje se, že počet žáků, kteří v důsledku restriktivní politiky zápisů v posledních dvou letech opustili systém, dosahuje 400. Více než 50 stížností, které podalo Radě pro stížnosti více než 100 rodin, dokazuje všeobecnou frustraci mnoha rodičů. Navzdory poměrně omezenému počtu dětí (160 namísto očekávaných 550) probíhalo otevření školy v Berkendaelu v konstruktivní a pozitivní atmosféře. Ohlasy rodičů zapsaných dětí jsou velmi příznivé a Komise je přesvědčena, že škola v Berkendaelu se bude úspěšně rozvíjet ve prospěch zapsaných žáků. Komise si přesto uvědomuje potíže, které mnozí rodiče pociťují v souvislosti s umístěním, a to, jak někteří z nich hodnotí příliš velkou zeměpisnou vzdálenost náhradní školy v Berkendaelu a plány následně přeložit zapsané žáky do Laekenu. Oznámení belgických orgánů v září 2007, že otevření školy v Laekenu bude z rozpočtových důvodů nejméně o rok zpožděno, způsobilo další komplikace. Mělo skutečně velmi negativní dopad na možnosti plánování na následující roky a posílilo nejistoty a obavy. Nejvyšší rada vyjádřila své hluboké zklamání v souvislosti s postupem belgické vlády, který je v protikladu s formálními závazky, jež dříve na nejvyšší úrovni učinil tehdejší předseda vlády Verhofstadt. Nejvyšší rada dále upozornila na to, že do září 2009 musí být k dispozici dostatečná infrastruktura, aby bylo možné přijmout očekávaný počet žáků.
1 2
CS
Podrobné statistiky o počtu žáků a jazykových sekcích viz Výroční zpráva generálního tajemníka: 2912-D-2006-en-2 Nominální kapacitou se rozumí kapacita, pro kterou byla škola postavena. Maximální kapacita zahrnuje dodatečná opatření jako např. prefabrikované budovy v prostorách školy (bez rozšíření společných zařízení, jako jsou hřiště, jídelny atd.).
3
CS
Komise je velmi znepokojena celkovou situací v Bruselu na různých úrovních. Zejména vyjadřuje politování, že v důsledku trvalé nejistoty ohledně dostupnosti veškeré potřebné infrastruktury v současné době neexistuje dlouhodobá vize týkající se možností zápisu. Dále zdůrazňuje, že z důvodu nadměrného počtu žáků vznesla stejný požadavek na provedení bezpečnostního a požárního cvičení ve školách Brusel I, II a III, aby byly prověřeny evakuační kapacity a přístup vozidel záchranné služby během dopravní špičky. Práce ústřední přijímací komise v Bruselu Ústřední přijímací komise se sešla více než patnáctkrát a v souladu s mandátem, který jí byl udělen Nejvyšší radou, se jí podařilo v Bruselu dosáhnout více než 1 700 zápisů na školní rok 2007/20083. Generální tajemník informoval Nejvyšší radu v říjnu 2007 o výsledcích a dospěl k závěru, že ústřední přijímací komise svůj mandát splnila. Na zasedání Nejvyšší rady v říjnu 2007 Komise požádala, aby bylo členství v ústřední přijímací komisi rozšířeno na zástupce zájmové skupiny rodičů, jejichž děti ještě nejsou zapsány v evropských školách. Nejvyšší rada však Komisi v této žádosti nepodpořila4 a vyslovila se proti tomuto návrhu. Komise však získala souhlas, že jeden zástupce rodičů budoucích žáků se může zasedání účastnit, pokud se bude projednávat politika zápisů pro rok 2008/2009. Nadále přetrvávají stížnosti týkající se systému právní nápravy podle pravidel evropských škol, podle kterého rodičům není dovoleno podávat odvolání proti zamítavému rozhodnutí ohledně zápisu jejich dětí, pokud tato rozhodnutí byla potvrzena Radou evropských škol pro stížnosti. 2.3.
Lucemburk V Lucemburku se obě školy nadále nacházejí na Kirchbergu. Pedagogickou vesničku Lucemburk II navštěvují jen žáci mateřské školy a základní školy v osmi dosud zřízených jazykových sekcích, zatímco všichni středoškoláci jsou umístěni ve škole Lucemburk I. Pokračují přípravy na otevření školy Lucemburk II s trvalým sídlem v obcích Bertrange/Mamer, které je plánováno na rok 2011. Datum otevření stálé školy je skutečně zásadní, neboť přeplnění již nyní představuje problém. V důsledku toho je restriktivní politika zápisů dětí, jejichž rodiče nejsou zaměstnanci EU, nevyhnutelná a během roku nebyly podepsány žádné nové smlouvy s podniky či organizacemi. Dne 18. prosince 2007 přijaly lucemburské orgány zákon, kterým se schvaluje výstavba druhé evropské školy, nezbytná dopravní infrastruktura a odpovídající rozpočet.
3 4
CS
Bližší informace o politice zápisu pro rok 2007/2008 viz 512-D-2006-en-7 na internetové adrese http://www.eursc.eu/index.php?id=2. Nejvyšší rada se skládá ze zástupců 27 členských států, kteří mají právo hlasovat, z člena Komise a pro některé otázky ze zástupce jmenovaného sdružením rodičů a zástupce učitelů jmenovaného výborem zaměstnanců. Zástupce Evropského patentového úřadu v Mnichově je přítomen a hlasuje tehdy, pokud se otázky týkají Mnichova.
4
CS
Sdružení rodičů upřednostňují rozdělení žáků mezi školy Lucemburk I a II spíše podle věku než podle jazykových sekcí. Rozhodnutí Nejvyšší rady přijaté v říjnu 2003 však nadále platí a lucemburské orgány nejsou schopny v tomto pozdním stádiu změnit značně pokročilé architektonické plány. Další školy Alicante Škola v Alicante, která nyní existuje sedm let, zaznamenala zvýšení počtu dětí zaměstnanců EU, jejichž podíl nyní činí téměř 40 %. Škola, ve které druhým rokem proběhly maturity tentokrát s úspěšností 100 %, ukončila počáteční fázi své činnosti. Bergen Škola v Bergenu zaznamenala snížení počtu na nynějších cca 550 žáků. Škola tak stojí před úkolem účinně organizovat malé skupiny a velikost tříd. Navíc musí zvládnout úkol postupně uzavřít německou a italskou jazykovou sekci. Nehledě na to je škola v rámci reformních činností zastoupena v pilotní skupině pro vypracovávání smluv o závazku. Culham V dubnu 2007 Nejvyšší rada rozhodla, že bude evropská škola v Culhamu v průběhu sedmiletého období počínaje rokem 2010 postupně uzavřena. Důvodem je budoucí přeložení společného podniku JET do francouzského Cadarache v roce 2016. Spojené království nyní prověřuje různé možnosti, jak školu provozovat i v budoucnu a přizpůsobit její osnovy tak, aby mohla být evropská maturita (budoucí typ III) skládána v rámci britského vnitrostátního systému. Komise v zájmu žáků a zaměstnanců tuto iniciativu intenzivně podporuje. Frankfurt Počet žáků ve škole ve Frankfurtu dále narůstal, takže nyní existují již vážné problémy týkající se rozšíření školy. Vzhledem k přestěhování Evropské centrální banky v rámci Frankfurtu je nezbytné využít tohoto impulsu a poskytnout přiměřenější prostory pro tuto rostoucí školu. Německé orgány se ovšem během roku 2007 k budoucímu vývoji jednoznačně nevyjádřily. Tato otázka musí mít v roce 2008 hlavní prioritu. Karlsruhe V roce 2007 se počet žáků po několika letech poklesu stabilizoval. Důvodem jsou především mezinárodní společnosti, které mají v této oblasti sídla (děti zaměstnanců EU představují přibližně 15 %). Škola získává trvalou a vítanou finanční podporu od orgánů města Karlsruhe a spolkové země Bádensko-Württembersko. Kromě toho město přispělo 50 % z celkové částky na stavbu nové jídelny, zbylých 50 % bylo vybráno od sponzorů. Stavební práce byly zahájeny koncem roku 2007. V současné době probíhá postupné uzavírání italské a nizozemské jazykové sekce.
CS
5
CS
Mol Škola v Mol požádala o zřízení anglické jazykové sekce. Nejvyšší rada tento návrh schválila počátkem roku 2008. Škola vypracuje zprávu o vývoji v ostatních jazykových sekcích, neboť některé sekce se zřejmě příliš přiblížily k hranici uzavření. Škola bude rovněž informovat o tom, jak se vyvíjí podíl dětí, jejichž rodiče jsou zaměstnanci EU (nyní ca. 20 %). Mnichov Počet žáků v Mnichově nadále roste a infrastruktura zůstává vážným problémem. Po zřízení nového oddělení mateřské školy byla stará školka zbourána, aby na jejím místě vznikla nová jídelna, vstupní hala a další prostory laboratoří a kanceláří. Bylo požádáno o další prostory v podobě třípatrových kontejnerových staveb, aby se získaly další provizorní místnosti. Varese Hlavním problémem školy ve Varese byly i nadále nedostačující prostory. Generální tajemník evropských škol a místopředseda Komise Kallas naléhali na italské orgány, aby škole poskytly na rok 2006 dodatečný rozpočet. Bohužel se tak v roce 2007 nestalo, ačkoliv příslušnou petici podepsalo 1 200 rodičů. Namísto toho byl snížen obvyklý příspěvek na údržbu. Na organizační úrovni se nadále projednávala otázka, zda oddělit správu jídelny od organizace školy samotné. Řešení nakonec našli rodiče ke konci roku, tím že vytvořili družstvo, které bude několik let získávat finanční podporu. Nejvyšší rada toto řešení přijala písemným postupem počátkem roku 2008. 2.4.
Povinnosti hostitelských zemí Jak bylo uvedeno ve výroční zprávě za rok 2006, Komise má především obavy z toho, že některé členské státy neplní určité povinnosti vyplývající z Úmluvy o evropských školách5. V bodě 2.2 zmiňované oznámení belgických orgánů ze září 2007, že se zřízení stálé čtvrté evropské školy v Laekenu zpozdí nejméně o jeden rok, a další nejasnosti ohledně budoucnosti jsou názornými příklady neplnění povinností6. Situaci současného přeplnění škol a další nejistotu jednoznačně nelze akceptovat. Dalším příkladem je případ Varese a nedostatek prostor. Ačkoliv škola bojuje s nepřijatelnými omezeními a podmínkami, italské orgány dosud neprojevily ochotu řešit situaci během roku 2007, a to navzdory formálním kontaktům ze strany generálního tajemníka evropských škol a místopředsedy Kallase.
5 6
CS
Úř. věst. L 212, 17.8.1994, s. 3–14. Dopis místopředsedy vlády a ministra financí pana Reynderse panu Ryenovi, generálnímu tajemníkovi evropských škol, ze dne 10. září 2007.
6
CS
V obecnější rovině se problém nevysílání učitelů z určitých členských států v roce 2007 prohloubil. Aby byla zaplněna volná místa vzniklá tím, že členské státy nevyslaly učitele, dochází k náboru učitelů v místě. Finančním důsledkem je, že náklady na tyto učitele jsou převáděny z rozpočtu členského státu na část rozpočtu financovaného EU (který je samozřejmě tvořen z příspěvků všech členských států, včetně těch, které své povinnosti již plní). Alarmujícím příkladem bylo Spojené království, když dopisem v říjnu 2007 oznámilo, že jednostranně rozhodlo snížit počet učitelů vysílaných do evropských škol na 20–25 míst ročně, což zdaleka nepokrývá současnou potřebu. Další příklad nedostatečného plnění povinností se ukázal v okamžiku, kdy Komise rozhodla zahájit formální soudní řízení proti Belgii z důvodu několika neuhrazených pohledávek týkajících se nákladů na nábytek a zařízení ve dvou bruselských školách, některé pohledávky jsou přitom starší než deset let. Tyto náklady byly zatím financovány z příspěvku Komise. Po několikaletém dialogu s Komisí a sekretariátem evropských škol ohledně této otázky, během něhož Belgie neustále tvrdila, že se snaží nalézt vhodné řešení, belgický ministr financí v říjnu 2006 formálně odmítl závazek tyto náklady uhradit. Jelikož tento postoj odporuje základním pravidlům Smlouvy o ES, zaslala Komise v říjnu 2007 belgickým orgánům úřední oznámení s dvouměsíční lhůtou na odpověď. Belgické orgány požádaly o delší lhůtu a koncem února 2008 zaslaly zápornou odpověď. V současné době se zvažují další opatření. 3.
ROZPOČET A FINANCOVÁNÍ
3.1.
Rozpočet na rok 2007 Rozpočet, který rozpočtový orgán EU původně přidělil evropským školám v roce 2007, činil 129,66 mil. EUR. Celkový rozpočet činil 242 milionů EUR. Tato částka se skládala z následujících příspěvků: 55 % z rozpočtu EU; 22,7 % od členských států; 6,4 % z rozpočtu EPO7, zbývající částka ze školného placeného společnostmi, které uzavřely se školami smlouvu, a dětmi, jejichž rodiče nejsou zaměstnanci EU, a z jiných zdrojů. Evropské školy nárokovaly a obdržely 98,24 % z celkové částky, která pro ně byla na rok 2007 vyčleněna (127,38 mil. EUR), a uzavřely svůj roční rozpočet s přebytkem přibližně 7,6 milionu EUR.
7
CS
Evropský patentový úřad.
7
CS
Za poslední tři roky se část rozpočtu věnovaná dětem se speciálními potřebami zvýšila o 36 %. Komise několikrát zdůraznila, že by výroční zpráva na toto téma měla obsahovat kvalitativněji zaměřenou analýzu situace, která by poskytla konkrétní podněty pro přípravu dalších zlepšení. Navzdory veškerému úsilí není vždy možné přijmout žáky se závažnými poruchami učení. 3.2.
Finanční nařízení Nové finanční nařízení vstoupilo v platnost dnem 1. ledna 2007. Jedná se o významný krok vpřed, pokud jde o správu, odpovědnost a vyšší účinnost a transparentnost systému vnitřní kontroly. V dubnu 2007 Nejvyšší rada schválila zřízení funkce vnitřního auditu v úřadu generálního tajemníka, která byla spuštěna v červenci. V prosinci byla administrativnímu a finančnímu výboru předložena zpráva o pracovním plánu auditu na další tři roky.
4.
SPRÁVA A REFORMA
4.1.
Pokračování ministerských schůzek – příprava reformy V roce 2007 Komise soustavně usilovala o dosažení pokroku při reformním procesu. Během roku vyvíjelo činnost několik pracovních skupin a řídící výbor8 aktivně motivoval členské státy k tomu, aby pokračovaly v procesu reformy a reflexe.
4.1.1.
Pracovní skupina zaměřená na sdílení nákladů Pracovní skupina zaměřená na sdílení nákladů předložila v roce 2007 předběžnou zprávu. Tato zpráva se věnuje složité otázce, jak mají být přerozděleny náklady mezi členské státy, aby byl systém celkově spravedlivější. Pracovní skupina dosud stanovila, že spravedlivým příspěvkem členského státu je příspěvek závisející na počtu dětí, které pocházejí z dané země a navštěvují evropskou školu. Tato otázka je naléhavá, neboť Spojené království v současné době omezuje počet učitelů vysílaných do evropských škol, dokud ohledně této konkrétní otázky nebude znám výsledek reformy, jež sníží jeho finanční zátěž. Nedostatek učitelů vyslaných ze Spojeného království způsobuje mnoha školám značné praktické problémy. Ohledně předběžné zprávy předložené pracovní skupinou zastávala Nejvyšší rada názor, že je potřeba dále rozvíjet dostupné praktické možnosti a vypracovat analýzu dopadů. Pro tento citlivý prvek reformy bude mít zásadní význam politická podpora budoucího řešení v roce 2008 na vysoké úrovni. V této souvislosti Komise pracuje na metodě určování výše příspěvku z rozpočtu EU na děti zaměstnanců EU v budoucích akreditovaných školách.
8
CS
Sestávající z bývalého, současného a budoucího předsednictví evropských škol, z Komise a generálního tajemníka.
8
CS
4.1.2.
Pracovní skupina zaměřená na akreditace Pracovní skupina zaměřená na akreditace dospěla k závěru, že stávající proces akreditace je dostačující k tomu, aby pokryl poptávku po akreditovaných školách v blízkosti útvaru Komise, agentury EU nebo jiného subjektu (školy typu II) a potřeby vnitrostátních škol, které o akreditaci usilují, aniž by se v blízkosti nacházela agentura EU nebo jiný subjekt (školy typu III). Pracovní skupina rovněž stanovila předběžné řešení skládání evropské maturity v akreditovaných školách, než bude znám výsledek externí studie, která se týká hodnocení evropské maturity a která má být provedena v roce 2009. Kromě toho skupina vymezila úkoly pilotního projektu pro školy typu III. Cílem tohoto pilotního projektu bude posouzení schopnosti systému přijímat školy typu III. Zájem projevilo sedm členských států, a pokud tak Nejvyšší rada rozhodne, budou požádány o předložení oznámení o záměru. Platná dohoda o akreditaci a spolupráci bude změněna, aby umožnila provádět kontroly kvality každé dva roky (namísto každý rok), a dále bude zahrnovat trojí postup kontroly sestávající ze sebehodnocení, vnitrostátního hodnotícího programu a inspekcí souvisejících s procesem akreditace. Veškeré náklady pilotního projektu ponesou členské státy. Nejvyšší rada potvrdila závěry pracovní skupiny, které obsahují i dočasné řešení pro žáky v akreditované škole v Parmě. Škola nyní požádala o udělení akreditace pro 6. ročník střední školy zpětně od září 2007. Aby byla ukončena právní diskuse o školách typu III, pracovní skupina navrhla Nejvyšší radě, že by měl být proveden technický přezkum dohody o evropském bakalaureátu z roku 1984. Tento návrh byl schválen.
4.1.3.
Pracovní skupina zaměřená na smlouvy o závazku Pracovní skupina zaměřená na smlouvy o závazku zahájila v roce 2007 pilotní projekt na třech evropských školách: v Bergenu, Mnichově a Bruselu I (Uccle). V říjnu 2007 byly tyto tři pilotní školy vyzvány, aby zvážily, co by pro ně v praxi znamenalo uzavření smlouvy o závazku. Pracovní skupina pokračuje v diskusi o stanovení obsahu smlouvy o závazku, stupni autonomie škol a úloze centrálního řízení. Skupina dospěla k závěru, že by ve smlouvě o závazku měl být zohledněn rozpočet a výroční zpráva školy. Ačkoliv nebyly všechny aspekty uzavřeny, je zřejmé, že je nutné provést ve školách strukturální změny. Proto se nyní posuzuje stávající složení a úkoly současných a nových školních rad a výborů. Úloha centrálního řízení a pedagogická a finanční autonomie škol se nyní nacházejí ve fázi vyjasňování. Jakmile bude pojem a stupeň autonomie jasně definován, bude možné vypracovat metody a kritéria podávání zpráv a hodnocení.
CS
9
CS
4.2.
Akreditační činnosti Škole v Heraklionu byl během roku potvrzen kladný výsledek auditu a brzy bude podepsána dohoda o akreditaci pro mateřskou a základní školu. Z důvodu otevření Evropské agentury pro chemické látky v Helsinkách v červnu 2007 zahájilo Finsko řízení ohledně akreditace školy a provedlo nezbytné změny ve svém vnitrostátním právu. Také Francie zahájila řízení ohledně akreditace školy ve Štrasburku. Nejvyšší rada oba tyto projekty uvítala. Díky pokroku, kterého dosáhla pracovní skupina pro akreditace, a jeho následnému schválení Nejvyšší radou bylo možné, aby akreditovaná škola v Parmě požádala o akreditaci pro 6. ročník střední školy.
4.3.
Komunikace, dialog a informace Komise nadále zdůrazňuje význam informačních a komunikačních aspektů při současném zapojení rodičů a zaměstnanců. Zaměstnancům byl určeno přinejmenším sedm zpráv, aby byli informováni o aktuálním vývoji. Na příslušné domovské stránce a internetové stránce místopředsedy Kallase jsou k dispozici pravidelné informace. Komise rovněž velmi usilovala o setkání se sdruženími rodičů a zástupci zaměstnanců, aby se projednaly stávající problémy před zasedáními Nejvyšší rady. Komise odpověděla na několik oficiálních dotazů, které jí ohledně škol položil Evropský parlament. Sešla se s mnoha jednotlivými rodiči a z celou řadou z nich si dopisovala o praktických záležitostech. Kromě toho se Komise zúčastnila informačních schůzek s asociací Interparents, novými zaměstnanci Komise, rodiči budoucích žáků atd. V interním týdeníku Komise „Commission en Direct“ bylo zveřejněno několik článků s praktickými informacemi. Předseda Barroso projednával otázku evropských škol s mnoha partnery a zejména s příslušnými belgickými orgány. Žádost předložená před rokem belgickým orgánům, aby se zúčastnily otevřeného setkání se zaměstnanci čtvrté školy v Bruselu a vysvětlily jim svou politiku, zůstala bez odezvy, avšak tato záležitost vedla ke vzniku pracovní skupiny EU–Belgie.
4.4.
Činnost předsednictví evropských škol v roce 2007 – Portugalsko a Finsko Portugalské předsednictví evropských škol předalo v srpnu 2007 předsednictví Finsku. Školní rok 2006–2007 pod portugalským předsednictvím byl obdobím přijímaní rozhodnutí, které bylo utvářeno dohodou o politickém vedení na ministerském zasedání v listopadu 2006 s cílem zlepšit správu a následným přijetím akčního plánu Nejvyšší radou v lednu 2007. Finské předsednictví bylo zodpovědné za vedení následné náročné fáze reformního procesu, což znamenalo vypracování praktických opatření pro uskutečnění reformy. V prosinci 2007 se sešli místopředseda Kallas a finská ministryně školství Sari Sarkomaa a vedli velmi plodnou diskusi o dalším postupu reformního procesu. Shodli se, že politické podněty na vysoké úrovni jsou důležité pro upevnění dosud dosaženého pokroku.
CS
10
CS
5.
BUDOUCNOST SYSTÉMU – SCHŮZKA MINISTRŮ Od poloviny roku 2008 převezme další předsednictví evropských škol Švédsko. Rok 2008/09 bude rozhodující pro praktické provádění reformy. Události roku 2007 ukázaly, že současný stav už nadále není udržitelný a že stávající systém má mnoho nedostatků týkajících se správy a účinnosti, které je třeba odstranit. Všechny současné obtíže popsané v této zprávě, zejména přeplnění škol, nedostatečná politická vůle některých členských států a rozšíření systému, znamenaly pro mezivládní spolupráci v roce 2007 těžkou zkoušku. Nejvyšší rada projednala otázky reformy na svém mimořádném zasedání v březnu 2008 s cílem předložit výsledky na ministerské úrovni v červnu 2008. Komise tuto reformu, která je nezbytná pro další existenci systému, naléhavě prosazovala. Otázka správy zůstává zásadním prvkem reformy, aby se zvýšila celková účinnost systému. Z pohledu Komise je nutné, aby se reforma podařila, a to rychle. Vyžaduje politickou podporu na nejvyšší úrovni, aby systém evropských škol zůstal životaschopný.
CS
11
CS
