CS
CS
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 10.7.2009 KOM(2009) 356 v konečném znění
ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU PŘEHLED OBCHODNÍCH OCHRANNÝCH OPATŘENÍ UPLATŇOVANÝCH TŘETÍMI ZEMĚMI VŮČI SPOLEČENSTVÍ (STATISTIKY DO 31. PROSINCE 2008, AVŠAK KOMENTÁŘ K ŘÍZENÍM A TEXT JE AKTUALIZOVÁN K BŘEZNU 2009) {SEC(2009) 958}
CS
CS
ŠESTÁ VÝROČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU PŘEHLED OBCHODNÍCH OCHRANNÝCH OPATŘENÍ UPLATŇOVANÝCH TŘETÍMI ZEMĚMI VŮČI SPOLEČENSTVÍ (STATISTIKY DO 31. PROSINCE 2008, AVŠAK KOMENTÁŘ K ŘÍZENÍM A TEXT JE AKTUALIZOVÁN K BŘEZNU 2009)
Shrnutí V porovnání s předchozím rokem se koncem roku 2008 počet platných obchodních ochranných opatření uplatňovaných vůči EU mírně snížil. Důvodem je, že v roce 2001 vzrostl počet zahájených řízení a následných opatření v letech 2002/2003, z nichž mnohá byla ukončena v roce 2008. Očekává se nárůst tohoto počtu, vzhledem k nárůstu zahájení nových řízení v posledních měsících roku 2008 a na počátku roku 2009. Komise tuto aktivitu nadále pečlivě sleduje s cílem poskytnout dotyčnému výrobnímu odvětví EU pomoc a v případě potřeby zasáhnout. V tomto roce bylo dosaženo pozitivních výsledků. Za současné finanční a ekonomická krize bude však více třetích zemí snáze podléhat pokušení používat určité nástroje způsobem, který je v rozporu s WTO a nepřispívá k podpoře volného obchodu. V této situaci má zásadní význam aktivita Komise zaměřená na sledování opatření třetích zemí, posilování mezinárodní spolupráce a koordinace a podporu zvýšené disciplíny při používání nástrojů na ochranu obchodu. 1.
ÚVOD
Ve zprávách z loňského roku Komise uvítala klesající tendenci v počtu opatření na ochranu obchodu uplatňovaných vůči EU nebo jejím členským státům, ale dospěla rovněž k závěru, že je zapotřebí tyto činnosti stále bedlivě sledovat vzhledem k přetrvávajícím nedostatkům, které vykazují opatření třetích zemí. V roce 2008 všechny zasáhla rostoucí se globální ekonomická krize, což se negativně projevilo na situaci mnoha hospodářských subjektů na celém světě. V tomto kontextu skupina G20 ve své nedávné deklaraci zdůraznila zásadní důležitost odmítnutí protekcionismu a přijala závazek upustit od vytváření nových bariér obchodu se zbožím, ukládání nových exportních omezení nebo zavádění opatření, jež nejsou v souladu s WTO. Zajímavé je, že počet zahájených řízení týkajících se ochrany obchodu se značně zvýšil v posledních měsících roku a uvedený trend pokračoval rovněž v prvních měsících roku 2009: na konci února 2009 probíhalo 49 šetření týkajících se ochrany obchodu potenciálně ovlivňující vývozy EU1, což je velmi vysoké číslo v porovnání s předchozími lety, přičemž téměř polovina těchto nových řízení byla zahájena v posledních čtyřech měsících roku 2008. Antidumpingová či vyrovnávací opatření nelze považovat za „ochranářská“ opatření jako taková, jelikož jejich účelem je spíše napravit narušení mezinárodního obchodu a znovu nastolit spravedlivé obchodní toky. To však neplatí pro případy, kdy zahájení nových řízení a možná opatření z nich vyplývající, nejsou v souladu s normami WTO. Ve stávající situaci je zajištění právoplatného přístupu na trh pro průmyslová odvětví EU důležitější než kdy jindy, a proto je nutné vymáhat dodržování norem pro používání
1
CS
Tato řízení sestávají z 29 antidumpingových šetření (9 z nich jsou přezkumy před pozbytím platnosti), 19 ochranných šetření (z nichž 8 se týká vývozů EU) a 1 řízení, kdy jde o vyrovnávací clo (přezkum před pozbytím platnosti).
2
CS
příslušných nástrojů a tyto normy ještě posílit a rovněž je nesmírně důležité pečlivě sledovat, aby přijatá opatření byla oprávněná. V této souvislosti podává tato zpráva podrobnou analýzu všeobecných trendů, stávajících problémů a rovněž úspěchů dosažených Komisí v rámci sledování opatření třetích zemí. 2.
VŠEOBECNÉ TRENDY
Na konci roku 2008 bylo v platnosti 133 opatření na ochranu obchodu vůči Evropskému společenství nebo jeho členským státům, což představuje ve srovnání se 147 opatřeními v minulém roce pokles. Toto snížení je hlavně výsledkem ukončení platnosti mnoha opatření po období jejich obvyklé pětileté lhůty a mělo by být vnímáno ve světle roku 2004, kdy počet uplatňovaných opatření dosáhl svého vrcholu – téměř dvou set. Většinou se stále ještě jedná o antidumpingová opatření: ta tvoří přibližně dvě třetiny z celkového počtu. Trend snižování počtu vyrovnávacích opatření pokračoval v roce 2008. Podobně se snižoval i počet ochranných opatření – ze 36 v roce 2007 na 32 v roce 2008 – tato opatření nicméně stále představují čtvrtinu celkových uplatňovaných opatření. Jak bylo výše vysvětleno, snížení počtu uplatňovaných opatření však kontrastuje s počtem nově zahájení řízení. Celkový počet zahájení vzrostl z 19 v roce 2007 na 33 v roce 2008, což je trend, který vzbuzuje obavy, zejména když uvážíme, že téměř polovina nových řízení byla zahájena v posledních dvou měsících roku a že tato tendence v prvních měsících roku 2009 pokračovala. Je však třeba poznamenat, že polovina z uvedených zahájení jsou ochranná opatření uplatňovaná podle zásady erga-omnes a ne vždy se týkají výrobků vyvážených průmyslovými odvětvími EU. V každém případě se však očekává, že pokud ze všech těchto šetření vzejdou opatření, počet uplatňovaných opatření se v budoucnosti zvýší. Uvedená nová řízení se většinou týkají ocelářství (spojovacích prostředků, za tepla/za studena válcovaných svitků, ocelových trubek), ale rovněž výrobků, jako jsou chemikálie, keramické dlaždice a stroje na sklízení. Zeměmi, které tato opatření využívaly nejvíce, byly Indie, Rusko, Čína a Brazílie, ale šlo také o země, které tyto nástroje téměř nikdy nebo vůbec nikdy nepoužily, jako například Kazachstán v roce 2008 nebo Izrael na počátku roku 2009. Celkově bylo v roce 2008 uloženo 18 nových opatření (2 dočasná a 16 konečných opatření). Nejvíce aktivní byla Brazílie (4 antidumpingová opatření) a Turecko (4 ochranná opatření), spolu s Indií a USA (každá země dvě antidumpingová opatření). 3.
TRENDY V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH
USA jsou s 25 opatřeními (tj. téměř 20 % z celkového počtu) zemí, která nejvíce používá nástroje proti Evropskému společenství nebo jeho členským státům. Dalšími hlavními zeměmi jsou Indie (16 opatření), Brazílie a Turecko (každá země 11 opatření), Čína (9 opatření), Ukrajina a Mexiko (každá země 8 opatření). Opatření uplatňovaná v Indii pokračovala v sestupné tendenci (z 19 opatření v roce 2007 na 16 opatření v roce 2008), zatímco čísla v ostatních zemích teprve klesat začala (Brazílie a Čína), nebo zůstala na stejné úrovni (USA) jako v roce 2007. Pět zemí, které používaly opatření nejvíce, uplatňuje ještě stále více než polovinu všech opatření. Pouze tři země (Turecko, Japonsko a Moldavská republika) zvýšily v roce 2008 počet svých opatření a pokud jde o Turecko, je třeba zdůraznit, že zvýšení opatření v této zemi se týká pouze nových ochranných opatření zavedených v roce 2008. Podrobný popis trendů a hlavních řízení v jednotlivých třetích zemích je uveden v příloze I.
CS
3
CS
4.
PŘETRVÁVAJÍCÍ PROBLÉMY
Komise stále stojí před stejnými problémy, které byly zjištěny v minulosti a týkají se zahajování řízení bez dostatečných důvodů, nedostatečné analýzy újmy a příčinné souvislosti, nerespektování práva zúčastněných stran na obranu a zvýšeného používání ochranných opatření. Nárůst počtu zahájení řízení v posledních měsících roku 2008 (a prvních měsících roku 2009), jenž je nesporně přímým důsledkem ekonomické krize, jistě zhoršil některé již zjištěné problémy, zejména ty, které se týkají důvodů pro zahajování řízení, práv na obranu zúčastněných stran a intenzivního používání ochranných nástrojů. 4.1.
Nedostatečné důvody pro zahájení řízení
Stejně jako v předcházejících letech jsou šetření často zahajována i přesto, že kritéria pro zahájení nejsou splněna, tj. v mnoha případech jsou důkazy o újmě nepřesvědčivé a neexistují ani přesvědčivé důkazy o příčinné souvislosti. Toho jsme byli svědky obzvláště v posledních měsících roku 2008. Je zřejmé, že finanční a ekonomická krize má negativní dopad na situaci mnoha odvětví a tato odvětví se snaží dosáhnout úlevy jakkoli je to možné. Některá odvětví průmyslu proto podala stížnosti s cílem získat ochranu ve formě obchodních ochranných opatření. Ačkoli uznáváme právo třetích zemí používat nástroje na ochranu obchodu, různá šetření byla nicméně zahájena na základě nedostatečně podložených stížností, u kterých chyběly hodnověrné doklady. Zaprvé se negativní účinky krize projevily teprve na konci roku 2008, což není dostatečně reprezentativní časové období, aby bylo možné v něm doložit dumping, újmu, atd., a zadruhé jsou dovozy často neprávem obviňovány ze způsobování údajné újmy, protože skutečným zdrojem problémů je spíše celkový ekonomický pokles. A konečně, cílem nástrojů na ochranu obchodu není poskytnout průmyslovým odvětvím ochranářská opatření, ale odstranit škodlivý účinek nekalých praktik v dovozech nebo zvýšení dovozů. Ve stávajícím kontextu má proto zásadní význam, aby orgány provádějící šetření zajistily, aby stížnosti, které dostávají od místních průmyslových odvětví, byly v souladu s normami WTO a obsahovaly objektivní a dostatečné důkazy. Orgány provádějící šetření by se skutečně měly zdržet nepřiměřeného zahajování šetření, protože ta narušují obchod, obvykle velmi zatěžují obchodní společnosti, kterých se týkají, a velmi často vedou k neoprávněným opatřením. Podle pravidel WTO nelze ospravedlnit zahájení žádného řízení pouze na základě stížnosti založené jen na tvrzeních nepodložených příslušnými důkazy, jak tomu bohužel často bývá. 4.2.
Rozsáhlé používání ochranných opatření
Ochranná opatření jsou i nadále rozsáhle používána: Více než polovina nových zahájení v roce 2008 se týkala ochranných šetření, která ještě stále představují čtvrtinu veškerých opatření platných vůči Evropskému společenství. Ačkoliv ne všechna uvedená šetření nebo opatření ovlivňují průmyslová odvětví EU (někdy není dotčený výrobek ani z EU vyvážen), tento trend nicméně vzbuzuje obavy, protože ochranná opatření by měla být omezena skutečně na výjimečné okolnosti. Ochranná opatření mohou mít navíc přímé nebo nepřímé negativní následky (odklon obchodu) pro firmy v EU. V mnoha případech orgány provádějící šetření při ukládání těchto opatření nerespektují poměrně přísné normy WTO, proto by tato opatření měla být považována za ochranářská opatření, která neblahým způsobem ovlivňují výrobky obchodované podle pravidel. Při pohledu na podrobnosti nových zahájení řízení a opatření uložených v roce 2008 se zdá, že některé země dávají jasně přednost volbě tohoto nástroje, přičemž by v mnoha případech
CS
4
CS
bylo spíše vhodné použít nástroje mířící na konkrétní země a jejich nekalé obchodní praktiky, např. anti-dumping. Komise proto stále vyjadřuje své obavy ohledně používání a dopadu ochranných nástrojů a naléhá na třetí země, aby od používání těchto nástrojů upustily. Kde se nejde vyhnout ochranným šetřením, je často úlohou útvarů Komise pokusit se v maximální míře zmírnit dopad podobných opatření vůči vývozům EU. 4.3.
Procedurální hlediska, zejména pokud jde o práva zúčastněných stran na obranu
Navzdory úsilí Komise řešit tyto problémy se bohužel ukazuje, že některé třetí země stále zanedbávají práva zúčastněných stran na obranu a při provádění svých šetření uplatňují zatěžující a zbytečná hlediska. Zejména pravidla o důvěrnosti jsou často vykládána nevhodným způsobem a někdy se nesdělují skutečné údaje nebo tyto údaje nejsou ani indexovány či shrnuty, přičemž riziko odhalení důvěrných informací v podstatě neexistuje. Například se tak děje v případech, kdy nejsou odhaleny souhrnné ukazatele skutečné újmy, ačkoliv se vztahují k více než třem hospodářským subjektům. Stalo se rovněž, že různé země požadovaly od vývozců předložení velmi konkrétních a podrobných informací, přičemž bylo zřejmé, že takové informace buď nebyly relevantní pro určení dumpingu nebo újmy, nebo představovaly enormní zátěž a nebyly nezbytné a někdy se dokonce vztahovaly k extrémně citlivým obchodním záležitostem. To samozřejmě negativně ovlivňuje právo na obranu vyvážejících průmyslových odvětví a ostatních dotčených stran. Komise bude proto i nadále oslovovat příslušné orgány kvůli těmto otázkám a to nejen v kontextu individuálních případů, ale rovněž na všeobecnější rovině, během dvoustranných kontaktů nebo pracovních skupin organizovaných s různými třetími zeměmi. 5.
HLAVNÍ ÚSPĚCHY
Komise hraje v podstatě tři různé role v kontextu obchodních ochranných opatření uplatňovaných třetími zeměmi. První role spočívá v tom, že informuje průmyslová odvětví a poskytuje jim poradenství přímo se týkající šetření. Druhá role je obecnější – spočívá v tom, že Komise bedlivě sleduje šetření vedená třetími zeměmi, aby zajistila správné používání norem, což zahrnuje rovněž organizaci seminářů a pracovních skupin na podporu osvědčených postupů. A poslední role spočívá v tom, že Komise přímo zasahuje při již probíhajících šetřeních, aby řešila zjištěné nedostatky a zajistila pro dotčená průmyslová odvětví EU co nejlepší výsledek. Pokud jde o první dvě role, je obtížné změřit dosažené výsledky, Komise však získala velmi pozitivní zpětnou vazbu od dotčených průmyslových odvětví i členských států, což je jistě povzbuzení, aby pokračovala v této činnosti a ještě ji zlepšila. Úloha Komise při poskytování pomoci a vedení průmyslovým odvětvím EU je kvůli stávající finanční krizi a následnému nárůstu počtu opatření třetích zemí ještě důležitější než v předcházejících letech. K hlavním úspěchům za rok 2008 patří: 5.1.
Nulování – kladný nález WTO
V prvním případě nulování rozhodl odvolací orgán WTO proti Spojeným Státům v květnu 2006 a Spojeným státům byla dána lhůta do dubna 2007, aby vyhověly tomuto nálezu. Spojené Státy nicméně odmítly plně vyhovět a EU musela žádat o vytvoření takzvané
CS
5
CS
„odborné skupiny pro dodržování pravidel“ která publikovala svou zprávu v prosinci 2008. EU se dostalo ze strany odborné skupiny potvrzení, že Spojené Státy se nemohou vyhnout svým povinnostem vzhledem k WTO tím, že provedou každoroční přezkumy povinností a pak budou argumentovat, že tyto přezkumy „nahradily“ opatření, které bylo zpochybněno a lze jej tudíž zpochybnit pouze v rámci nového sporu. Spojené Státy se nicméně rozhodly proti této zprávě odvolat, jelikož nesouhlasí s některými aspekty dodatečných nálezů odborné skupiny. Pokud konečné rozhodnutí v tomto sporu dojde k závěru, že Spojené Státy ještě stále nedodržují své závazky vůči WTO a nadále je nedodrží, bude Evropská komise moci žádat o odvetná opatření. Ve druhém řízení týkajícím se nulování odvolací orgán na odvolání potvrdil hlavní tvrzení EU, zamítl všechny důvody odvolání přednesené Spojenými státy a potvrdil nález odborné skupiny, že Spojené státy porušily své závazky vůči WTO tím, že použily ve svých každoročních přezkumech nulování. Od Spojených Států se požaduje, aby uplatnily doporučení a rozhodnutí, která vyplynula z tohoto sporu, přičemž mohou žádat o „rozumnou lhůtu“, aby tak učinily. Uplatnění v tomto případě znamená přepočítat dumpingová rozpětí u 46 jednotlivých opatření zjištěných Evropskou komisí, aniž by bylo použito nulování. 5.2.
Olivový olej – Mexiko – ukončení opatření
Odborná skupina WTO ustavená na podnět EU shledala, že vyrovnávací opatření uložená Mexikem proti dovozům olivového oleje z EU porušovala některá ustanovení WTO. Tato opatření byla zrušena na základě rozhodnutí mexického národního soudu, který potvrdil argumenty Komise, vznesené během řízení vedeném WTO. 5.3.
Profily z PVC – Ukrajina – ukončení ochranných šetření
Komise toto šetření bedlivě sledovala, vzhledem k velkému hospodářskému zájmu průmyslového odvětví Společenství – roční hodnota vývozu činila v tomto případě kolem 100 miliónů EUR, hlavně z Německa a z Polska – a zjištěným nedostatkům. Komise koordinovala své zásahy s dotčeným průmyslovým odvětvím EU a označila hlavní nedostatky, spojené s neexistencí vážné újmy a chybějícím příčinným vztahem mezi dovozy a údajnými potížemi domácího průmyslu. Tyto zásahy byly úspěšné a řízení bylo ukončeno, aniž by byla uložena opatření, z důvodu nedostatečného určení vážné újmy. 5.4.
Ochranná opatření – Turecko
Turecko se v posledních letech stalo jednou ze zemí, která nejvíce používá ochranná opatření, postihující rovněž výrobky z EU, které v některých případech nebyly považovány za výrobky způsobující újmu tureckým výrobcům. Cílem Komise bylo odvrátit uložení opatření a ačkoliv tohoto cíle nemohlo být dosaženo, podařilo se alespoň do určité míry minimalizovat jeho negativní ekonomický dopad. V řízení, které se týkalo některých elektrických spotřebičů, byla z jakýchkoli opatření vyloučena téměř polovina typů výrobků a v řízení, které se týkalo bavlněné příze, byly stanoveny maximální hodnoty, čímž se snížila platná valorická celní sazba pro vývozy z EU. V druhé polovině roku 2008 Turecko žádné nové ochranné šetření nezahájilo a Komise zůstává v této otázce i nadále velmi ostražitá. 5.5.
Skleněné tvárnice – Thajsko – sníženy celní sazby
Toto šetření bylo zahájeno v roce 2007 a ukončeno v lednu 2009. Thajsko uložilo antidumpingová cla na dovozy skleněných tvárnic pocházejících z České Republiky, avšak na zásah Komise, která žádala uplatnění pravidla nižšího cla, bylo konečné clo použitelné pro vývozce z EU značně sníženo.
CS
6
CS
5.6.
Ocelové výrobky válcované za studena – Thajsko – cla zrušena
Antidumpingová cla uložená v roce 2002 vývozcům z EU v tomto řízení se pohybovala mezi 10,02 % a 25,57 % . V březnu 2008 Thajské orgány provádějící šetření zahájily přezkum před pozbytím platnosti opatření vůči EU, Japonsku, Tchaj-wanu a Koreji. Thajsko ve svých předběžných závěrech zvažovalo prodloužení opatření pro všechny dotčené země. Komise v tomto případu zasáhla a argumentovala tím, že záporné dumpingové rozpětí ve výši 41 %, které vyplynulo z šetření pro vývozy z EU, jasně ukázalo, že pokračování nebo opakování dumpingu ze strany vývozců EU není pravděpodobné. Komise se spojila s částí vyvážejících výrobců EU, kteří spolupracovali při šetření, které rovněž zdůraznilo omezené vývozy dotčeného výrobku a vyšší kvalitu vývozů EU ve srovnání s domácí produkcí, Thajskému průmyslu tudíž nevznikla újma. 5.7.
Monohydrát dextrózy– Indonézie
Na základě prozatímních informací Komise zasáhla v úzké spolupráci s průmyslovým odvětvím a bylo dosaženo vyřazení většiny druhů výrobků vyvážených z EU na základě argumentace, že nezpůsobují újmu domácímu průmyslu Indonézie. Výsledek však teprve musí být potvrzen konečným závěrem. 5.8.
Ocelová drátěná lana (Jižní Afrika) a viskózové vlákno (Brazílie) – kladné předběžné závěry
V uvedených dvou řízeních prozatímní informace naznačují, že intervence Komise by mohla vést k lepšímu výsledku pro dotčené vývozce EU, t.j. k nižšímu clu v Brazílii a dokonce k žádnému clu v Jižní Africe. Druhý případ však musí být teprve musí být potvrzen konečným závěrem. 5.9.
Brazílie: přezkum před pozbytím platnosti proti Řecku, týkající se konzervovaných broskví
Toto řízení je dalším dobrým příkladem kladného vlivu, který může mít nepolevující úsilí průmyslových odvětví a Komise na výsledek šetření. Výše uvedený přezkum byl uzavřen v dubnu 2008 s tím, že opatření nebudou pokračovat. Bohužel krátce nato se Brazílie rozhodla zvýšit svá cla na stejný výrobek v limitech vázané sazby. 5.10.
Status tržního hospodářství – nové členské státy
V průběhu roku 2007 se ukázalo, že v rámci antidumpingových šetření Brazílie a Argentina nadále považují novější členské státy EU za země, které dosud nedosáhly plně a bezpodmínečně statusu tržního hospodářství. Po mnoha intervencích na různých úrovních byl tento problém v roce 2008 téměř zcela vyřešen Je politováníhodné, že řešení tohoto problému nastalo až po tak dlouhé době, zejména proto, že situace je nepřípustná, a ještě politováníhodnější je, že celá věc není ještě v Brazílii zcela vyřešena, pokud jde o Rumunsko a Bulharsko. Komise nicméně pokračuje ve svém úsilí a věří, že se věc zcela vyřeší v roce 2009. 6.
ZÁVĚR
Ačkoliv počet platných obchodních ochranných opatření vůči EU nebo jejím členským státům v roce 2008 poklesl, v příštím roce se opět očekává jejich nárůst. Narozdíl od výše uvedeného poklesu byla aktivita související s obchodními ochrannými opatřeními v roce 2008 extrémně vysoká, a to zejména na konci roku. Bylo zahájeno 33 nových šetření, a přibližně polovina z nich byla zahájena v posledních čtyřech měsících roku. Tento trend na počátku roku 2009 pokračoval.
CS
7
CS
Je to znepokojivá tendence, zvláště jelikož Komise zaznamenala, že v mnoha případech zahájení řízení nebyla právně zdůvodněna, většinou proto, že neuváděla dostatečné přímé důkazy újmy nebo šlo pouze o velmi omezená časová období. Navíc často nebyla plně respektována práva zúčastněných stran na obranu. Globální ekonomický pokles měl nepochybně negativní vliv na ekonomickou situaci mnoha obchodních společností na celém světě a je přirozené, že se mnohé z nich snaží v takové situaci získat jakoukoli úlevu. Tento fakt však sám o sobě nemůže ospravedlnit zahájení šetření týkajících se ochrany obchodu, jejichž cílem je napravit narušení mezinárodního obchodu a znovu nastolit spravedlivé obchodní toky, a ne chránit průmyslová odvětví před spravedlivou konkurencí. Orgány třetích zemí, když obdrží stížnosti, by měly být velmi opatrné a dostát svým mezinárodním závazkům, to znamená nezahajovat tato šetření a/nebo neukládat opatření na ochranu obchodu, pokud nejsou právně zdůvodněna. V tomto kontextu Komise bedlivě sledovala obchodní ochranná opatření uplatňovaná třetími zeměmi a velmi aktivně zasahovala v rámci probíhajících šetření a poskytovala rozsáhlou pomoc společnostem, které se staly cílem těchto opatření. Úspěchy dosažené v tomto roce zdůraznily důležitost činností uskutečněných Komisí a rovněž důležitost spolupráce s průmyslovými odvětvími a členskými státy a potřebu posílit dvoustranné kontakty s orgány třetích zemí. Toto úsilí bohužel nepřineslo vždy kladné výsledky a v mnoha případech je stále důvod se domnívat, že šetření postrádala objektivitu a právo na obranu zúčastněných stran nebylo dostatečně respektováno. V obtížné hospodářské situaci je zajištění právoplatného přístupu na trh pro průmyslová odvětví EU důležitější než jindy, a Komise proto bude pokračovat ve svém úsilí pomáhat vývozcům a podporovat dodržování přísných norem u šetření týkajících se ochrany obchodu, aby předcházela zneužívání těchto nástrojů. Kromě přímého zasahování v rámci stávajících šetření bude Komise i nadále pokračovat ve dvoustranných diskusích s různými ad hoc vytvořenými odbornými skupinami pro nástroje na ochranu obchodu i s mnoha obchodními partnery, jako jsou Indie, Čína, Ukrajina a Korea a bude rovněž organizovat různá školení pro úředníky ze třetích zemí, čímž vytvoří další příležitost k podpoře dodržování přísných norem, pokud jde o záležitosti týkající se ochrany obchodu.
CS
8
CS
