CS
CS
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 29.10.2009 KOM(2009)598 v konečném znění
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU o fungování systému evropských škol v roce 2008
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU o fungování systému evropských škol v roce 2008
1.
ÚVOD V roce 2008 se Komise v úzké spolupráci s kanceláří generálního sekretariátu a finským a švédským předsednictvím1 intenzivně věnovala plnění úkolů potřebných k dosažení pokroku v procesu reformy systému evropských škol zahájenému v roce 2005 z podnětu Komise a Evropského parlamentu. Cílem této reformy je zlepšení účinnosti a otevřenosti systému. Podstatné bylo poskytnout zaměstnancům lepší podmínky, zároveň však umožnit rozšíření evropských učebních osnov jakožto hybné složky posílení evropského vědomí mládeže a prosazování hodnot rozmanitosti a otevřenosti ve školách Evropské unie. Komise tudíž v dubnu 2009 s potěšením konstatovala úspěšné završení tohoto ambiciózního postupu. Tato reforma nejenže zjednodušuje a zkvalitňuje správu evropských škol, nýbrž takto stanovený rámec poskytne v budoucnu všem dětem, jejichž rodiče pracují v evropských orgánech a agenturách, možnost navštěvovat školu podle učebních osnov vedoucích k evropské maturitě. Někteří žáci parmské školy, schválené v roce 2007, budou takto skládat maturitu již ve zkouškovém období 2009. Komise vyzvala členské státy, aby ve svých vnitrostátních školách co nejvíce prosazovaly tyto učební osnovy a evropskou maturitu. V roce 2008, před zahájením reformy, v praxi přetrvávaly nedostatky stávajícího systému. Komise je nadále silně znepokojena problémy spojenými s přeplněním bruselských evropských škol a restriktivní politikou zápisů, která musela být v jeho důsledku zachována. Je znepokojena rovněž skutečností, že některé členské státy neplní povinnosti, které jim ukládá Úmluva o statutu evropských škol. Komise podnikla velmi přísná opatření vůči určitým členským státům, které nesplnily své povinnosti, a zvýšila počet svých politických kontaktů s cílem nalézt vhodná řešení.
2.
VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI V ROCE 2008
2.1.
Přehled celkové situace v evropských školách V roce 2008 zahrnoval systém 21 649 žáků ve 14 školách na území sedmi států2.
2.2.
Brusel Přechodné prostory v Berkendaelu se v roce 2008 dále naplňovaly před zprovozněním definitivních prostor čtvrté školy v Laekenu. Belgie potvrdila závazek, podle něhož bude škola v Laekenu plně provozuschopná v září 2012. Až do předání
1 2
CS
Pořadí předsednictví systému evropských škol se liší od pořadí předsednictví Evropské rady Což je nárůst o 2,98 % oproti roku 2007
2
CS
budov v tomto místě budou muset belgické orgány pro evropské školy zajistit nezbytné náhradní prostory. Z důvodu přelidnění byla v posledních letech uplatňována silně restriktivní politika zápisů, zejména u žáků, kteří nejsou dětmi zaměstnanců Společenství. Komise lituje, že z důvodu chybějící infrastruktury je nutno v této restriktivní politice pokračovat. Nejvyšší rada evropských škol v lednu 2008 jednomyslně schválila zahájení dialogu s belgickými orgány o otevření páté evropské školy v Bruselu. Kancelář předsedy vlády Letermea, kancelář místopředsedy Kallase a generální tajemník evropských škol se v červenci 2008 shodli na odhadu budoucího počtu žáků v Bruselu. Podle těchto číselných údajů bude nutno otevřít ve střednědobém výhledu pátou školu. Jelikož pokračující debaty o kapacitě evropských škol komplikují jednání s belgickou vládou, bylo dohodnuto3 zahájení auditu kapacity bruselských evropských škol, který by umožnil posouzení nezbytné infrastruktury v závislosti na budoucích potřebách. Nejvyšší rada na zasedání v říjnu 2008 schválila nejen vyhlášení zadávacího řízení na provedení auditu, ale i sdílení výdajů4 prostřednictvím dohody o spolufinancování. Komise připomněla, že tento audit je zcela nezávislý na potřebách dodatečných přechodných zařízení před otevřením prostor v Laekenu a že zpoždění v poskytnutí těchto zařízení nemůže být odůvodněno skutečností, že výsledky auditu budou k dispozici nejdříve v roce 2010. Činnost ústřední přijímací komise v Bruselu Generální tajemník evropských škol předložil Nejvyšší radě v říjnu 2008 podrobnou bilanci politiky a zápisů na rok 2008–2009 a došel k závěru, že ústřední přijímací komise splnila úkol zápisem 9 048 žáků do bruselských evropských škol5. K začátku školního roku 2008–2009 bylo do školy Brusel IV zapsáno 438 žáků6. Mimo jiné 200 žáků nabídku zápisu odmítlo, přičemž jedním z důvodů tohoto zamítnutí byl výhled na převod do Laekenu. Politika zápisů pro školní rok 2009–20107 stanovila rovnoměrné rozdělení žáků do všech čtyř evropských škol jako prioritní cíl. Nejvyšší rada na žádost Komise rovněž schválila, že jednání ústřední přijímací komise, během něhož bude stanovena politika zápisů do bruselských evropských škol od roku 2009–2010, se může zúčastnit zástupce budoucích rodičů v roli pozorovatele. Komise zdůraznila úmysl rozpracovat postup zápisů on-line. Rodiče mohli podat žádost na elektronickém formuláři již pro začátek školního roku 2009–2010. Bezpečnost
3 4 5 6 7
CS
Při schůzce kanceláře předsedy vlády Letermea a kanceláře místopředsedy Kallase v květnu 2008 Komise, kanceláře generálního tajemníka evropských škol a Správy budov Což je 42 % žáků systému evropských škol Což je skoro polovina maximální kapacity přechodných prostor v Berkendaelu Podle rozhodnutí Nejvyšší rady v říjnu 2008
3
CS
Komise je znepokojena překročením nominálních kapacit pro příjem žáků ve třech ze čtyř bruselských evropských škol z důvodu jeho možného dopadu na bezpečnost žáků a zaměstnanců škol, zejména v případě evakuace. Komise při zasedání správních rad bruselských evropských škol v únoru 2008 opakovaně požadovala, aby byl zorganizován nácvik evakuace za přítomnosti hasičů, aby bylo možno posoudit bezpečnost školních zařízení a počet žáků, při němž mohou být splněny podmínky bezpečnosti. Tyto nácviky evakuace proběhly v bruselských evropských školách v průběhu roku 2008. Záchranná požární a lékařská služba regionu Hlavní město Brusel formulovala určitá doporučení, aniž však upřesnila maximální počet žáků, při němž lze bezpečnost zaručit. Zdůraznila, že parkování autobusů a aut ve vnitřním dvoře Evropské školy Brusel II-Woluwe komplikuje zásah požárních služeb, jemuž ostatně brání již evakuované osoby. Komise takto mohla obnovit jednání o parkování školních autobusů Evropské školy Brusel II-Woluwe, završené v lednu 2009 podpisem povolení v oblasti územního plánování ministrem pro region Hlavní město Brusel, čímž byla uzavřena záležitost projednávaná od roku 2002. Audit kapacity evropských škol mimo jiné obsáhne i podmínky bezpečnosti. Komise se v roce 2008 rovněž podílela v rámci „Security business continuity plan“ na stanovení hlavních zásad spojení mezi evropskými orgány a evropskými školami v krizových situacích. 2.3.
Lucembursko V Lucembursku nadále souběžně fungovaly obě evropské školy v Kirchbergu. Evropská škola Lucemburk I bohužel nezískala novou sportovní halu, jejíž předání bylo plánováno na září 2008, což zkomplikovalo organizaci výuky. Hala měla být zprovozněna k začátku školního roku 2009–2010. Lucemburské orgány oznámily, že prostory ve stálém sídle školy Lucemburk II8, na nichž byly práce oficiálně zahájeny koncem března 2009, budou předány v roce 2011. Jakékoli zpoždění v dodání by zvětšilo současné problémy spojené s přeplněním. Politika zápisů do obou evropských škol by tak měla být v příštích letech ještě restriktivnější vůči jiným žákům, než jsou děti zaměstnanců orgánů Společenství. Sdružení rodičů žáků dále hájí rozdělení žáků mezi evropskými školami Lucemburk I a Lucemburk II podle věkových skupin spíše než podle jazykových sekcí. Rozhodnutí Nejvyšší rady z října 2003 však zůstává v platnosti a práce byly zahájeny. Lucemburské orgány ostatně na zasedání Nejvyšší rady v dubnu 2009 daly jasně najevo, že jsou proti jakékoli změně plánované struktury.
2.4.
Jiné evropské školy Alicante
8
CS
Ve čtvrtích Bertrange/Mamer
4
CS
Evropská škola v Alicante byla zřízena pro děti zaměstnanců Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM)9. Počet žáků – dětí zaměstnanců orgánů Společenství se zvýšil o 2 % oproti roku 2007 a tvoří téměř 42 % všech žáků. K tomuto zvýšení počtu žáků došlo zvláště na úrovni mateřských a základních škol. Bergen Počet žáků bergenské evropské školy se v roce 2008 v porovnání s předchozími roky nezměnil. Pokud jde o infrastruktury, Komise na zasedání správních rad vyjádřila politování, že hostitelský stát navzdory několikaleté potřebě dosud neprovedl renovaci a zabezpečení přírodovědeckých učeben. Culham Počet žáků této školy, která v roce 2008 oslavila 30 let od založení, se nezměnil. Poté, co Nejvyšší rada v dubnu 2007 rozhodla o postupném uzavření culhamské evropské školy jako školy typu I v průběhu sedmi let počínaje rokem 2010, navrhla správní rada evropských škol v červnu 2008 plán postupného uzavření, který zohledňuje kvalitu vzdělání a současně zájmy zaměstnanců této evropské školy. Nejvyšší rada pověřila v říjnu 2008 generálního tajemníka evropských škol zpracováním analýzy důsledků plánu navrženého správní radou, a to jak důsledků pro zaměstnance, tak i z finančního hlediska. Tato analýza byla v lednu 2009 předložena Nejvyšší radě, která ji schválila. Britské orgány souběžně pracují na plánu zahrnutí culhamské školy do celonárodního programu „akademií“, což jsou školská zařízení subvencovaná státem. Frankfurt V červenci 2008 informovala Itálie generálního tajemníka evropských škol, že přestane platit zvláštní příspěvek vyplácený na základě trojstranné dohody, která byla podepsána v roce 2002 s ECB a evropskými školami a která měla umožnit zřízení italské sekce. Itálie poté revidovala své stanovisko a začátkem roku 2009 požádala o „řádnou úpravu“ spisu týkajícího se italské sekce, třebaže děti zaměstnanců ECB tvoří méně než 27 % žáků. Komise si před jakýmkoli jednáním o trojstranné dohodě vyžádala vypracování důkladné analýzy. Karlsruhe Počet žáků této evropské školy v roce 2008 mírně vzrostl, zejména z důvodu přítomnosti nadnárodních podniků v regionu. Žáci kategorie 210 tvoří 29 % žáků, zatímco děti zaměstnanců evropských orgánů stále tvoří pouze asi 16 % celkového počtu. Tato evropská škola kromě toho využívá stálou a vítanou finanční pomoc od města Karlsruhe a spolkové země Baden-Württemberg. V březnu 2009 zahájila provoz nová školní jídelna.
9 10
CS
V roce 2008 navštěvovalo tuto evropskou školu asi 80 % dětí školního věku, jejichž rodiče jsou zaměstnanci OHIM. Děti zaměstnanců smluvních podniků
5
CS
Mol V lednu 2008 schválila Nejvyšší rada zřízení anglofonní jazykové sekce na molské evropské škole od září 2008. Tato sekce v současnosti čítá 214 žáků11. Úspěch této nové jazykové sekce způsobil snížení počtu žáků v ostatních sekcích dorozumívacího jazyka12. Bude-li tento vývoj pokračovat, lze pochybovat o přežití frankofonní a germanofonní sekce. Zřízením dodatečné jazykové sekce se nezměnil počet dětí zaměstnanců evropských orgánů zapsaných do molské evropské školy13. Mnichov Počet žáků mnichovské evropské školy neustále stoupá a otázka infrastruktur se stává zvláště citlivou, neboť zřízené dodatečné provizorní prostory dočasně zmenšily dostupné společné prostory a přerušily určité průchody. Nové definitivní prostory v současném umístění budou předány s šestiměsíčním zpožděním14, avšak německé orgány s účinností vyhověly očekávání této evropské školy a navrhly vhodné dodatečné umístění v Perlachu poblíž současného umístění evropské školy, aby tam zřídily prostory odpovídající dodatečným potřebám školní docházky. Varèse Hlavní problém ve Varèse nadále spočívá v nevyhovujících infrastrukturách. Navzdory opakovaným žádostem generálního tajemníka evropských škol a místopředsedy Kallase o dodatečný rozpočet od roku 2006 a petici více než 1 200 rodičů italské orgány této žádosti nevyhověly. Svůj obvyklý příspěvek na údržbu budov naopak snížily. Finanční situace školní jídelny spravované od nynějška rodičovským sdružením je v pořádku. 2.5.
Povinnosti přijímající země
2.5.1.
Poskytnutí nezbytných infrastruktur
2.5.1.1. Belgie Belgické orgány v roce 2008 několikrát potvrdily, že předání definitivních prostor pro čtvrtou bruselskou evropskou školu se uskuteční v roce 2012. Informovaly rovněž generálního tajemníka evropských škol o tom, že rada ministrů Belgického království v červenci 2008 schválila nezbytný rozpočet pro provedení prací a provedení přípravných prací, zejména odazbestování v roce 2009. Přechodné prostory však musejí být nezbytně k dispozici od začátku školního roku 2010–2011, jinak by se mohlo stát, že některé žádosti o zápis dětí zaměstnanců orgánů Společenství již nebudou kladně vyřízeny.
11 12 13 14
CS
Což je 29,8 % celkového počtu žáků této evropské školy O 23 % méně v germanofonní sekci a o 47 % méně ve frankofonní sekci 148, tzn. že 20,3 % ze 718 žáků jsou dětmi zaměstnanců Předání v lednu 2010
6
CS
2.5.1.2. Itálie Prostory evropské školy ve Varèse jsou nedostatečné a nevhodné. Italská vláda neuvolnila nezbytné prostředky navzdory četným formálním kontaktům generálního tajemníka evropských škol a místopředsedy Kallase v roce 2008 a slibům různých italských odpovědných činitelů. 2.5.1.3. Německo (Frankfurt) Frankfurtská evropská škola, kde počty žáků dále rostly, stále palčivě postrádá prostor. V současnosti zřejmě nelze nalézt pro tuto evropskou školu umístění v těsné blízkosti budoucího sídla Evropské centrální banky (ECB), probíhají však jednání o prostorových úpravách stávajících budov tak, aby odpovídaly potřebám výuky žáků. Zdá se, že komplikovaná jednání vedená s městem v roce 2008 začátkem roku 2009 pokročila. Tato otázka zůstává hlavní prioritou i pro rok 2009. 2.5.2.
Vysílání učitelů Problém nevysílání učitelů z určitých členských států se v roce 2008 prohloubil. V roce 2008–2009 se jednalo o 59 nevyslaných učitelů15, což způsobilo dodatečné náklady na vrub rozpočtu Společenství. Aby byla zaplněna volná místa vzniklá tím, že členské státy nevyslaly dostatečný počet učitelů, dochází k náboru učitelů na místní úrovni. Finančním důsledkem takové situace je přesun nákladů na tyto zaměstnance z vnitrostátních rozpočtů do rozpočtu Evropské unie, do něhož přispívají všechny členské státy včetně těch, které své závazky již plní.
2.5.3.
Přestupkové řízení Belgické orgány od října 2006 odmítají uznat povinnost Belgie nést náklady na nábytek a vybavení evropských škol na svém území, zejména proplácet splatné faktury za nábytek a učební pomůcky, které jim vystavilo několik bruselských evropských škol. Jelikož podle Komise tento postoj odporuje základním podmínkám Smlouvy o založení ES, zahájila Komise přestupkové řízení, které vyústilo v březnu 2009 podáním u Soudního dvora. Toto dokazuje rozhodný postoj Komise vůči členským státům, které neplní své povinnosti.
3.
ROZPOČET A FINANCOVÁNÍ PRO ROK 2008 Původní příspěvek, který rozpočtový orgán EU přidělil evropským školám na rok 2008, činil 144 milionů EUR z celkového rozpočtového přídělu 257,9 milionů EUR. Na základě zjištěných příjmů byly jednotlivé příspěvky do celkového rozpočtu (mimo přebytek) naposled rozděleny následovně:
15
CS
–
rozpočet EU: 56,4 %;
–
členské státy: 22,1 %;
V roce 2007–2008 to bylo 39
7
CS
–
Evropský patentový úřad16: 6,3 %
–
dohody o financování, kvitované podniky, které uzavřely dohodu s evropskými školami za žáky kategorie II: 5,7 %
–
výdaje na školní docházku (školné) pro žáky kategorie III (bez vazby na evropské orgány): 7,3 %
–
jiné zdroje: 2,2%.
Průměrné roční náklady na jednoho žáka za všechny evropské školy byl v roce 2008 stanoven na přibližně 11 700 EUR. Část rozpočtu určená dětem se speciálními potřebami17 se v průběhu posledních dvou let zvýšila o 24 %. 4.
SPRÁVA A REFORMA Nejvyšší rada na své schůzi v dubnu 2008 v Helsinkách rozhodla o sloučení jednotlivých pracovních skupin, vytvořených v roce 2007 s cílem dosažení globálního přístupu k reformě, to jest: 1)
racionalizovat celkovou správu současného systému, aby rozhodnutí byla přijímána na patřičné úrovni;
2)
zajistit spravedlivé rozložení nákladů spojených s fungováním systému mezi všechny členské státy;
3)
otevřít systém, aby nabídl evropské učební osnovy a evropskou maturitu žákům ve školách spadajících do systémů vnitrostátního vzdělávání tam, kde sídlí agentury/subjekty EU (takzvané školy typu II) nebo jinde, projeví-li členský stát zájem (takzvané školy typu III).
Po čtyřech letech náročných jednání bylo na zasedání Nejvyšší rady v dubnu 2009 dosaženo obecné dohody, aniž by bylo nutno měnit stávající úmluvu. Dohoda se zaměřuje na následující body: 4.1.
Autonomie evropských škol a místní správa V rámci reformy se dospělo k politické dohodě o zvýšené autonomii evropských škol: více rozhodnutí bude přijímáno na úrovni správních rad evropských škol a rodiče s hlasovacím právem jedné šestiny hlasů budou mít větší rozhodovací pravomoc. Tato autonomie však podléhá kontrole. Začlení se totiž do obecného rámce stanoveného Nejvyšší radou, který bude přenesen do ročního provozního plánu pro jednotlivé evropské školy obsahujícího cíle v oblasti výuky a řízení, ale také povinné vyúčtování („accountability“).
16 17
CS
Intervence Evropského patentového úřadu se týká mnichovské evropské školy. Žáci se speciálními potřebami jsou dětmi s učebními potížemi způsobenými tělesným nebo duševním postižením nebo poruchou chování.
8
CS
4.2.
Správa systému Na žádost Komise plánuje reforma vyvážení a zjednodušení rozhodovacího procesu s jasným vymezením odpovědnosti jednotlivých subjektů18. To umožní Nejvyšší radě, aby se soustředila výhradně na politická rozhodnutí, přičemž ostatní rozhodnutí budou přijímána na příslušných nižších úrovních. Koordinační úloha generálního tajemníka evropských škol je posílena a dostane se jí výrazné podpory ze strany předsednictví a Komise19.
4.3.
Povinnost podávání informací Stanovení odpovědnosti, jakož i povinnosti každého subjektu podávat informace, zajistí soudržnost uvnitř celého systému.
4.4.
Rozdělení nákladů mezi členské státy Rozdělení nákladů mezi členské státy podle vysílání učitelů bylo jednou z citlivých politických otázek, jež vyvstaly v průběhu procesu reformy. Jednání na schůzích reformní pracovní skupiny v roce 2008 byla složitá, neboť evropské školy nejevily příliš velké nadšení. Na zasedání Nejvyšší rady v dubnu 2009 byl dohodnut spravedlivý směrný parametr, to jest poměrnost mezi procentem zaměstnanců přidělených členským státem a procentem žáků systému evropských škol, kteří jsou příslušníky téhož členského státu. V případě, že nebude vyslán dostatečný počet učitelů, nebude možno požadovat přímou finanční kompenzaci, neboť všechny členské státy takovou možnost formálně odmítly. Nejvyšší rada pro usnadnění účasti všech členských států na vysílání učitelů nicméně schválila strukturální přístup, který dává učitelům, kteří nejsou rodilými mluvčími, možnost vyučovat v jednom z dorozumívacích jazyků systému20 za přísné kontroly jazykových schopností ještě před náborem. V případě nedostatečného vysílání učitelů bude příspěvek Společenství nadále krýt výdaje plynoucí z náboru vyučujícího personálu. Tato činnost Společenství bude jasně stanovena a každoročně monitorována. Komise doufá, že objasnění tohoto převodu nákladů podnítí členské státy k plnění povinností.
4.5.
Otevřenost systému a reforma maturit
4.5.1.
Schválení a financování akreditovaných škol Nejvyšší rada schválila zásadu otevřenosti systému evropských škol s možností zřizovat školy akreditované Nejvyšší radou. Tyto školy typu II a III jsou akreditované vnitrostátní školy s evropským studijním programem a evropskou maturitou, které splňují přísná pedagogická kritéria. Liší se od 14 stávajících evropských škol typu I. Školy typu II jsou školy nacházející se poblíž sídel orgánů
18
19 20
CS
Rozhodovací pravomoc Rozpočtového výboru v rozpočtové a finanční oblasti bude posílena; smíšený pedagogický výbor, nyní jediný, bude rozhodovat o většině pedagogických aspektů. Rodiče, Výbor zaměstnanců a Komise v něm budou mít hlasovací právo. V rámci Trojky Angličtina, francouzština a němčina
9
CS
EU nebo jejích agentur, které přijímají děti zaměstnanců, kdežto u škol typu III tomu tak v zásadě není. Nejvyšší rada rovněž schválila vložení nového článku dohody o akreditaci, který se týká příspěvku na financování škol typu II Evropskou unií v poměru k počtu dětí zaměstnanců evropských orgánů a agentur v této škole. Tento příspěvek bude založen na jednoduchých, spravedlivých a předem známých kritériích a zohlední rozdíly v referenčních vnitrostátních nákladech v jednotlivých členských státech. Díky snahám některých členských států o urychlení tohoto procesu otevření bylo nebo má být brzy akreditováno šest škol21. 4.5.2.
Evropská maturita Jednou z nezbytných podmínek otevření systému je reforma evropské maturity, která zaručí její kvalitu a uznání uvnitř EU a posílí její již široce uznávaný význam pro přístup k vysokoškolskému studiu. Nejvyšší rada v dubnu 2008 v Helsinkách schválila pozměňující návrhy, jimiž byly školy akreditované Nejvyšší radou začleněny do dohody o evropské maturitě z roku 1984. Parmská škola využívá prozatímní dohody, která vstoupí v platnost pro maturity v červnu 2009. Universita v Cambridge na žádost Nejvyšší rady vypracovala externí posudek evropské maturity a v dubnu 2009 předala závěrečnou zprávu. Nejvyšší rada zřídila pracovní skupinu pověřenou přípravou reformy maturity, která začala pracovat v roce 2009.
5.
KOMUNIKACE, DIALOG A INFORMOVANOST Komise v roce 2008 nadále kladla důraz na informovanost a komunikaci s jednotlivými partnery zainteresovanými na evropských školách. Odbory Komise se pravidelně setkávaly s rodičovskými sdruženími a bruselským místním výborem zaměstnanců za účelem vedení srozumitelného a přímého dialogu. Informovanost zaměstnanců je zajištěna zejména prostřednictvím intranetu. Interní týdeník „Commission en Direct“ uveřejnil několik článků, zejména aby informoval zaměstnance o postupu reformy systému evropských škol. Místopředseda Kallas několikrát intervenoval u příslušných vnitrostátních orgánů za účelem urychleného řešení problémů spojených s evropskými školami. Pravidelně se
21
škola v Dunshauglinu (IR) nacházející se poblíž Potravinového a veterinárního úřadu v Grange; škola v Heraklionu (GR) nacházející se poblíž Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací; škola v Parmě (IT) nacházející se poblíž Evropského úřadu pro bezpečnost potravin; škola v Helsinkách (FI) nacházející se poblíž Evropské agentury pro chemické látky; škola ve Štrasburku (FR) nacházející se poblíž Evropského parlamentu; škola v Manosque (FR) nacházející se poblíž výzkumného střediska ITER v Cadarache. Nezávisle na umístění evropského orgánu nebo agentury se v Haagu (NL) připravuje projekt akreditované školy typu III.
CS
10
CS
scházel se zaměstnanci Komise, aby reagoval na jejich obavy ohledně evropských škol. Předseda José Manuel Barroso hovořil o tématu evropských škol s několika hlavami států i se zástupci zaměstnanců, zejména o problémech spojených s přeplněním v bruselských evropských školách. Evropský parlament v roce 2008 projevil rostoucí zájem o evropské školy: místopředseda Kallas měl možnost odpovídat na otázky o reformě, o evropské maturitě, o financování evropských škol, o hodinách náboženství, o integraci systému evropských škol do činnosti sítě Eurydice, jakož i o integraci dětí se speciálními potřebami22. 6.
ČINNOST VE PROSPĚCH ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI POTŘEBAMI Evropské školy pokračovaly ve snaze o důslednější integraci dětí se speciálními potřebami3, aby se tyto děti mohly začlenit do některé evropské školy, popřípadě do přizpůsobených výukových programů. Komise plně podporuje integraci dětí se speciálními potřebami, přičemž uvolňuje nezbytné prostředky včetně finančních. V letech 2004 až 2008 se rozpočet a počet maturantů se speciálními potřebami zvýšily o více než 50 %23. V září 2008 se 49 žáků se speciálními potřebami zapsalo k evropským maturitním zkouškám na červen 2009. Pracovní skupina Evropského parlamentu pro zdravotně postižené osoby odhlasovala rozpočtovou rezervu ve výši 200 000 EUR pro evropské školy, aby podpořila vzdělání žáků se speciálními potřebami. To umožnilo Nejvyšší radě, aby zahájila externí posouzení platného programu pro žáky se speciálními potřebami za účelem stanovení možností jeho zkvalitnění.
7.
ČINNOST PŘEDSEDNICTVÍ EVROPSKÝCH ŠKOL V ROCE 2008: FINSKO A ŠVÉDSKO Finské předsednictví ve školním roce 2007–2008 se krylo s významnou etapou procesu reformy evropských škol, která spočívá ve vypracování opatření nezbytných pro provedení reformy. Po finském předsednictví evropským školám následovalo v srpnu 2008 předsednictví švédské. Švédské předsednictví ve školním roce 2008–2009 se vyznačovalo završením procesu reformy systému zahájeného v roce 2005.
22 23
CS
Žáci se speciálními potřebami jsou dětmi s učebními potížemi způsobenými tělesným nebo duševním postižením nebo poruchou chování. Počet žáků, na něž se vztahuje smlouva pro žáky se speciálními potřebami stoupl z 274 ve školním roce 2004–2005 na 411 ve školním roce 2007–2008
11
CS
8.
BUDOUCNOST SYSTÉMU Proces reformy byl všeobecně dlouhý a komplikovaný, neboť každý systém se sám těžko reformuje. Navzdory problémům se však díky rozhodnosti Komise, jakož i postupných předsednictví a generálního tajemníka, podařilo tyto potíže překonat a udržet základní cíle této reformy. Reforma systému byla předmětem obecné dohody na zasedání Nejvyšší rady v dubnu 2009 podle požadavku Evropského parlamentu a Komise. Tato dohoda byla předložena na zasedání Rady ministrů školství dne 12. května 2009. Úkolem Slovinska, které bude evropským školám předsedat v roce 2009–2010, bude zavedení reformy: tento proces by měl být dopracován do září 2009, pokud jde o aspekty, které nevyžadují změny předpisů, a do září 2010, pokud jde o aspekty, které změny předpisů vyžadují.
CS
12
CS
