KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 11.4.2008 KOM(2008) 181 v konečném znění
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Výroční zpráva Evropské komise o nástroji stability v roce 2007 – shrnutí
{SEK(2008) 446}
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Výroční zpráva Evropské komise o nástroji stability v roce 2007 – shrnutí ÚVOD Tato zpráva se předkládá Evropskému parlamentu a Radě v souladu s požadavkem na podávání zpráv stanoveným v čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1717/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o zřízení nástroje stability (dále jen „nařízení IfS“). Tento článek zní: „Komise posoudí pokrok dosažený při provádění opatření přijatých podle tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění pomoci. Tato zpráva se předkládá rovněž Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Obsahuje informace vztahující se k předešlému roku týkající se financovaných opatření, výsledků sledování a hodnocení a plnění rozpočtových závazků a plateb podle jednotlivých zemí, regionů a odvětví spolupráce.“ Tato zpráva se rovněž předkládá jako doplněk k informacím, které již byly dříve poskytnuty v souladu s požadavkem na podávání zpráv podle čl. 6 odst. 6 nařízení IfS, v němž stojí: „Komise podá co nejdříve po přijetí mimořádných opatření pomoci, a v každém případě do sedmi měsíců, zprávu Evropskému parlamentu a Radě, ve které souhrnně informuje o stávající a plánované reakci Společenství, včetně budoucích příspěvků z jiných finančních nástrojů Společenství, o statusu stávajících strategických dokumentů pro danou zemi nebo více zemí a o úloze Společenství v širší mezinárodní a mnohostranné reakci. Tato zpráva také uvede, zda má Komise v úmyslu pokračovat v mimořádných opatřeních pomoci, a pokud ano, po jak dlouhou dobu.“ Současnou praxí, kterou Komise zavedla v průběhu roku 2007, je systematicky informovat Evropský parlament a Radu o mimořádných opatřeních pomoci, jež mají být v rámci reakce EU na krizi podpořena pomocí IfS. Jelikož je nutné zvládnout předkládání zpráv týkajících se jednotlivých programů, navrhuje se, aby tato výroční zpráva, jakož i výroční zprávy budoucí, sloužila jako celkový aktualizovaný přehled provádění všech stávajících opatření, která byla dříve uvedena, včetně těch, o nichž není možno poskytnout informace z doby před zahájením jejich provádění. I.
HISTORICKÝ VÝVOJ NÁSTROJE STABILITY
Po několik let přispívala Komise k reakci EU na krizové situace, ať už na přírodní katastrofy nebo politické krize ve třetích zemích, pomocí nástrojů ES pro vnější pomoc, přičemž v druhém případě tomu tak často bylo v souvislosti se společnými akcemi EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) nebo evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP). V letech 2000–2006 hrál v tomto ohledu důležitou roli mechanismus rychlé reakce ES, a to v případě reakcí na nehumanitární krize. Projekty financované z tohoto mechanismu měly navzdory skromným finančním rámcům (v řádu 30
CS
2
CS
milionů EUR ročně) a pevně stanoveným limitům na délku programů (maximálně šest měsíců) velký význam při několika krizových zásazích EU, přičemž mnohé z těchto projektů představovaly zcela nové programy v rámci geograficky vymezených nástrojů nebo šlo o propojení s akcemi v rámci SZBP/EBOP. Mechanismus rychlé reakce byl například úspěšně uplatněn po vypuknutí krize v Afghánistánu, v reakci na tsunami, při mírovém procesu v Acehu, při misích EU pro pomoc na hranicích v Moldavsku a na Ukrajině, jakož i v řadě dalších krizových situací v Africe, Latinské Americe, na západním Balkáně a Blízkém Východě. Kapacitu Komise reagovat na krizové situace v roce 2007 značně posílilo zřízení nástroje stability (IfS), jelikož reakce na krizové situace představují jeho nejvýznamnější složku (více než 1,5 miliard EUR z částky o něco více než 2 miliardy za sedm let)1. V porovnání s mechanismem rychlé reakce představuje složka IfS týkající se reakce na krizové situace výrazné navýšení finančních příspěvků (93 milionů EUR v roce 2007 a průměrně 230 milionů EUR ročně pro reakce na krizové situace v období 2007–2013) a prodloužení programů (18 měsíců s možností program prodloužit při splnění určitých podmínek). V části II této zprávy a v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise se představují opatření přijatá v souladu s čl. 3 nařízení IfS, především pak „pomoc v reakci na krize nebo nastupující krize“. Složka IfS týkající se reakce na krizové situace podléhá přímé odpovědnosti ředitelství A Generálního ředitelství pro vnější vztahy Evropské komise (GŘ RELEX), přičemž v prováděcí fázi se budou ve větší míře účastnit delegace Komise ve třetích zemích. IfS rovněž obsahuje dlouhodobější složku, která zajišťuje „pomoc v kontextu stabilních podmínek spolupráce“. Mezi opatření, která lze v rámci IfS programovat, patří: 1.
Opatření týkající se dlouhodobého nadregionálního ohrožení bezpečnosti podle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení IfS. Priority pro dlouhodobé akce podle čl. 4 odst. 1 a 2 definovala Komise v dokumentu o strategii nástroje stability pro období 2007–2013. První prioritou je podporovat mezinárodní snahy řešit šíření zbraní hromadného ničení, a to prostřednictvím kroků zaměřených na zlepšení účinné kontroly chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů a látek, prostřednictvím kontroly zboží dvojího užití a dále pak prostřednictvím kroků, jež by pomohly přesměrovat odborné znalosti získané při vývoji zbraní do sféry mírových činností (53 milionů EUR pro období 2007–2008). Druhou prioritou je podporovat celosvětové a nadregionální snahy o řešení hrozby, kterou představuje nedovolený obchod, terorismus a organizovaný zločin (19 milionů EUR pro období 2007–2008). Dlouhodobou složkou IfS se zrušují některé dříve stanovené rozpočtové linie (např. položky týkající se drog). Dvěma dalšími prioritami jsou pak podle čl. 4 odst. 1 řešení otázek ohrožení důležitých infrastruktur a vážné ohrožení veřejného zdraví potenciálně nadnárodního dosahu. Tyto dvě oblasti jsou však nové a navržení specifických programů si bude vyžadovat rozsáhlou přípravu. K těmto dvěma oblastem se Komise plánuje vrátit v následujících orientačních programech.
1
CS
Celkové finanční krytí nástroje stability na období 2007–2013 je 2 062 000 000 EUR. Podle nařízení připadá z této sumy na opatření spadající pod čl. 4 v případě odst. 1 maximálně 7 %, v případě odst. 2 maximálně 15 % a v případě odst. 3 maximálně 5 %. Nejméně 73 %, tj. 1 505 260 000 EUR, je tedy vyhrazeno na opatření podle čl. 3, respektive na „reakce v krizových situacích“.
3
CS
Strategie pro období 2007–2011 a orientační program pro léta 2007–2008 vymezené v čl. 4 IfS byly jednomyslně schváleny jak Výborem IfS, tak Evropským parlamentem, a byly přijaty v srpnu roku 2007. Tato složka je plánována v GŘ RELEX, za její řízení je však přímo odpovědný Úřad pro spolupráci EuropeAid (GŘ AIDCO). Bližší popis je uveden v části IV této zprávy. 2.
„Budování kapacit pro situaci před krizí a po krizi“ podle čl. 4 odst. 3 nařízení IfS, dále jen „připravenost na krizové situace“. Pro období 2007–2008 bylo pro tuto složku v plánu vyhrazeno 15 milionů EUR, z nichž 7 milionů připadá na rok 2007. Tato složka, která je rovněž centrálně řízena v ředitelství A GŘ RELEX, je popsána v části III této zprávy.
II.
REAKCE NA KRIZOVÉ SITUACE V RÁMCI NÁSTROJE STABILITY (ČL. 3, ROZPOČTOVÝ OKRUH 19.06.01)
II.1.
IfS jako součást širší sady nástrojů EU pro řešení krizových situací
Aby EU posílila svoji pozici na poli zahraniční a bezpečnostní politiky, musí mít dostatečnou kapacitu pro reakce při krizových situacích ve třetích zemích, kterým by tak pomáhala vrátit se na cestu udržitelného rozvoje. Svoji kapacitu reagovat na krize ve světě musí Unie umocnit jednak posílením četných nástrojů, kterými disponuje (nástrojů pro řešení civilních a vojenských krizí, diplomacie, jakož i rozvojové pomoci či obchodní politiky), a jednak zajištěním toho, aby tyto nástroje fungovaly jako jeden provázaný celek. IfS představuje důležitý doplněk nástrojů, kterými Společenství reaguje na krize. Těmi jsou humanitární pomoc2, civilní ochrana (v rámci MIC)3 nebo jiné vnější finanční nástroje, když se v případě potřeby rychle přesměrují na zásah v krizové situaci4 Tyto nástroje Společenství představují spolu se společnými akcemi EU v rámci SZBP/EBOP podstatu reakce schopnosti EU v krizových situacích. Komplementární a úzce koordinované využití nástrojů Společenství a SZBP se v reakci na politické krize ve třetích zemích staly pravidlem ještě před tím, než vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. I kdyby však tato smlouva soudržnost ve vnějších akcích nestanovila, evropští občané i okolní svět by přesto od Evropské unie očekávali, že bude jako celek akceschopná. A právě složka IfS týkající se reakce na krizové situace je v tomto ohledu mezi nástroji nejlepším příkladem: přestože zůstává instrumentem prvního pilíře, o němž rozhoduje 2
3
4
CS
Předsedové Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady Evropské Unie podepsali dne 18. prosince 2007 za všech 27 členských států EU „Evropský konsensus o humanitární pomoci“, v němž je nastíněna jednotná vize EU a praktický přístup k poskytování základní pomoci milionům lidí, kteří se nacházejí v ohrožení života, a to po celém světě. Komise v současné době připravuje pětiletý akční plán k provádění závazků, na nichž se EU jako celek v konsensu shodla. Přijetí a následné provedení tohoto akčního plánu přispěje k upevnění a rozvoji reakce EU na humanitární krize. Mechanismus civilní ochrany Společenství, který lze v rámci EU a mimo ni spustit prostřednictvím jeho monitorovacího a informačního centra (MIC), byl během roku 2007 dále posílen, a to mimo jiné proto, aby Komise mohla usnadnit a v některých případech i spolufinancovat (až do 50% výše) dopravu pomoci poskytované v rámci civilní ochrany do zemí postižených katastrofou. Mnohé kroky se podnikají pro další zlepšování kapacity Komise reagovat na krizové situace. V souladu s dřívějšími doporučeními v Barnierově zprávě se posiluje síť více než 130 delegací Komise ve třetích zemích, a to především pokud jde o koordinaci/usnadnění reakcí na krize, aby se postupně vybudovalo několik regionálních center pro víceodvětvovou expertízu reakce na krizové situace. Posiluje se i koordinace pomoci při mimořádných událostech (koordinace mezi humanitární pomocí, civilní ochranou a jinými krizovými reakcemi), a to jak na centrální, tak místní úrovni.
4
CS
Komise, úzká politická koordinace se členskými státy EU (především v Politickém a bezpečnostním výboru, ale i v pracovních skupinách pro zeměpisné oblasti) učinila z této složky politicky flexibilní nástroj. II.2.
Vývoj programů reakce na krizové situace IfS
Programy reakce na krizové situace nemohou být ze své vlastní podstaty nijak předem plánovány. Jsou vyvíjeny jako reakce na krize nebo nastupující krize tehdy, když podpora z jiných finančních nástrojů ES nemůže být poskytnuta dostatečně rychle. IfS může být mobilizován především v případě nové závažné politické krize či přírodní katastrofy, může nabídnout možnost jak krizi zabránit, jak urychlit řešení konfliktu nebo zajistit potřebné podmínky pro doručení pomoci z ES. V souvislosti s reakcí na politické krize byla v minulosti mnohá opatření IfS navržena a realizována spolu s akcemi SZBP/EBOP. V žádné krizové situaci nelze IfS mobilizovat automaticky. Každý jednotlivý případ si vyžaduje posouzení, zda si „krize nebo nastupující krize“ ve třetí zemi uchýlení k tomuto nástroji vyžaduje, či nikoliv. Existují totiž dlouhotrvající krize, jejichž vleklý průběh by ze své podstaty neopravňoval k financování nových iniciativ v rámci IfS. K jejich řešení je vhodné využít spíše geograficky vymezené nástroje ES. Na druhé straně pak existují situace, kdy k použití nástroje dostačuje riziko nastupující krize. Ačkoli nová opatření pro reakce na krize v rámci IfS navrhuje Generální ředitelství pro vnější vztahy Evropské komise a rozhodování o programech IfS, jakož i jejich provádění, spadá do výlučné působnosti Komise, návrhy pro nové IfS programy často vznikají pružně v rámci debat mezi celou řadou činitelů v EU (mezi ostatními generálními ředitelstvími a útvary Komise, delegacemi, ale i Radou nebo jednotlivými členskými státy, Evropským parlamentem atd.) nebo v rámci širšího mezinárodního společenství (mezi orgány v přijímajících zemích, agenturami OSN, při dvoustranných jednáních) či diskusemi s aktéry ze sféry občanské společnosti. Komponenty programu se stanovují na základě posouzení potřeb a na základě klíčových problémů, které je v dané krizové situaci třeba řešit. Zatímco v některých případech projekty vytvářejí od samého počátku pracovníci Komise, jindy jsou návrhy projektů rozpracovány a předkládány mezinárodními či nevládními organizacemi. Kromě počátečního třídění návrhů z hlediska právní přijatelnosti a realizovatelnosti v praxi je zpravidla zapotřebí dalších prací a jednání s partnery, kteří budou posléze vybrané návrhy provádět. Postupy pro schvalování IfS jsou sestaveny tak, aby se zajistilo rychlé přijetí programů, ale zároveň i jejich předběžná konzultace a koordinace. Zatímco humanitární akce ES lze zahájit během několika dní či týdnů, spuštění programů IfS si zpravidla vyžaduje čas v řádu dvou až tří měsíců (od počátečního posouzení potřeby až do financování prvních akcí v terénu). Tato skutečnost má své opodstatnění: zatímco humanitární akce jsou apolitické a umožňují okamžité zahájení, akce IfS jsou výrazně politického charakteru, jejich spuštění musí být promyšleno a není možné bez předchozí politické konzultace v rámci EU nebo bez konzultace s příslušnými státními orgány a dalšími mezinárodními činiteli.
CS
5
CS
II.3.
Programy reakce na krizové situace IfS přijaté v průběhu roku 2007
Pro složku nástroje stability týkající se reakce na krizové situace je vyhrazena velká část rozpočtu spadajícího pod hlavu 19.06. (91 milionů EUR v roce 2007)5. Tento příděl byl téměř zcela vyčerpán v roce 2007: využití položek závazků činilo 99 % celkové dostupné částky a položek plateb pak 68 % celkové dostupné částky6 (viz podrobné údaje v příloze). Protože plné využití dostupných rozpočtových položek není a priori hlavním cílem nástroje tohoto typu, uvedená vysoká míra čerpání položek závazků je důkazem toho, že se jich mohlo využít více. Přijetí několika vypracovaných programů tak muselo být odloženo na začátek roku 2008. Plánované zvýšení tohoto rozpočtového článku ve finančních výhledech je tedy prokazatelně namístě. Opatření přijatá v průběhu roku 2007 se liší jak ze zeměpisného, tak tematického hlediska: charakteristika projektů je shrnuta v přílohách, kde je uveden i tabulkový přehled. Několik programů přijatých v průběhu roku 2007 již začalo přinášet konkrétní výsledky. Z tematického hlediska zahrnují podporovaná opatření širokou řadu otázek, které jsou zaměřeny na specifické potřeby konkrétního konfliktu či situace po konfliktu: krátkodobé poradenství k vytyčení a spuštění reformy bezpečnostního systému po skončení konfliktu (Konžská demokratická republika, Guinea-Bissau, Libanon); doplňková opatření v oblastech, kde zasahují mise SZBP (např. Konžská demokratická republika, Afghánistán, Čad); podporu regionální kapacity pro budování míru (mise Africké unie v Somálsku AMISOM, prostřednictví Africké unie a Organizace spojených národů v Dárfúru), problematiku právního státu a přechodného soudnictví (Afghánistán, Kolumbie, Haiti), podporu prozatímní správy (Mezinárodní civilní úřad v Kosovu), řešení konfliktů a usmíření (Uganda, Zimbabwe, Barma/Myanmar, jižní Thajsko), posuzování potřeb po skončení konfliktu a rehabilitaci (uprchlický tábor v Libanonu), podporu vysídlenému obyvatelstvu (Libanon, Sýrie) a problematiku zdrojů konfliktů (Kimberleyský proces prostřednictvím zvláštního nástroje). V průběhu roku 2007 nebyly financovány žádné obsáhlé programy reakce na katastrofy, nicméně koncem roku 2007 a počátkem roku 2008 byla v rámci IfS v několika případech poskytnuta podpora při posuzování potřeb v situaci po katastrofě a tyto posudky se letos pravděpodobně promítnou do konkrétních programů reakce na katastrofy. Ze zeměpisného hlediska byl největší podíl peněz (38,9 milionu EUR, tj. přibližně 43 % veškerých prostředků) přidělen na opatření v subsaharské Africe, především v Čadu, Dárfúru, Somálsku, v Konžské demokratické republice, Ugandě, v Guineji-Bissau a Zimbabwské republice (podrobnosti v příloze). Na Blízkém Východě bylo přibližně 19,7 milionu EUR, respektive 22 % celkových prostředků, investováno do programů v Libanonu, do projektů na okupovaných palestinských územích a do podpory iráckých uprchlíků v Sýrii (podrobnosti viz příloha). 5
6
CS
Počáteční rozpočtový příděl podle článku 19.06.01 byl 100 milionů EUR, z čehož 7 milionů bylo vyhrazeno pro „připravenost na krizové situace“ (viz níže) a 93 milionů EUR tak zbývalo na reakce na krizové situace. Rozdíl mezi počátečním rozpočtovým přídělem 93 milionů EUR a konečným dostupným přídělem 91 milionů EUR lze vysvětlit výjimečným převodem 2 milionů EUR na rozpočtovou linii 19.06.03 pro dlouhodobá opatření IfS. Převod byl nutný proto, aby Komise mohla z rozhodnutí ESD přijmout neočekávané finanční rozhodnutí v rámci dlouhodobé složky IfS na podporu pokračování probíhajícího projektu pro správu hranic na Filipínách na právním základě, který by byl vhodnější než nařízení ALA. Skutečnost, že výše splátek byla o něco nižší, než se plánovalo, lze vysvětlit tím, že zálohy na několik programů v roce 2007 byly uhrazeny po podpisu smlouvy počátkem roku 2008.
6
CS
Pro západní Balkán byla přijata podpora ve výši 10 milionů EUR určená na provozní náklady Mezinárodního civilního úřadu (ICO) v Kosovu (podrobnosti v příloze). V Latinské Americe a Karibiku bylo 9 milionů EUR (přibližně 10 % dostupných prostředků) použito na programy v Kolumbii, Bolívii a na Haiti (podrobnosti viz příloha). A konečně v oblasti Asie a Tichomoří bylo 5,9 milionu EUR, tedy přibližně 6 % celkových prostředků, poskytnuto na programy IfS v Afghánistánu, jižním Thajsku a v Barmě/Myanmaru (podrobnosti v příloze). Kromě výše uvedených přijatých programů a podpořených opatření byla v průběhu roku 2007 financována řada přípravných opatření (např. odborných posudkových misí) pro související programy, které budou v rámci IfS pravděpodobně navrženy v průběhu roku 2008 (podrobnosti viz příloha). Podrobné a pravidelné monitorování všech programů IfS zajišťují delegace ES v přijímajících zemích. Delegace jsou také často v souvislosti s programy pomoci přímo odpovědné za jejich provádění. Vzhledem k tomu, že první programy IfS probíhají teprve několik měsíců, nebyla dosud provedena žádná hodnocení. II.4.
První zkušenosti z roku 2007
Fungování složky IfS týkající se reakce na krizové situace se v prvním roce ukázalo jako úspěšné. Přestože zdroje a struktury nebyly zcela optimální, celý rozpočet na reakce v krizi pro rok 2007 byl poskytnut v plné výši (viz příloha). Přijaté programy přispěly ke snahám reagovat na krize ve světě a byly užitečným (a někdy i stěžejním) doplňkem jiných opatření EU pro reakce na krizové situace. Z tematického hlediska se několika podpořeným programům dostalo opory v rámci paralelní politiky a koncepčního vývoje na úrovni ES/EU a především pak v souvislosti s nedávno zveřejněnými sděleními/pokyny v oblasti reformy bezpečnostního sektoru (SSR) a odzbrojení, demobilizace a opětovného začlenění (DDR), se zásadami integrované správy hranic, nestabilními státy atd. Ze zeměpisného hlediska se považuje za podstatné řešit krize tam, kde nastanou bez snahy záměrně přihlížet k vyváženosti mezi regiony. Žádné programy tak v roce 2007 nebyly financovány například v oblasti nových nezávislých států, kde však byly obsáhlé programy hrazeny v minulosti (EUBAM Moldavsko) a kde budou pravděpodobně finančně podporovány v roce 2008 (ústavní reforma a reforma soudnictví v Kyrgyzské republice). Relativně méně se v roce 2007 investovalo i v Asii, avšak v roce 2008 se připravují obsáhlé programy pro Bangladéš, Nepál atd. III.
SLOŽKA
NÁSTROJE STABILITY TÝKAJÍCÍ SE PŘIPRAVENOSTI NA KRIZE (ČL. ROZPOČTOVÝ OKRUH 19.06.01)
4.3,
Kromě obsáhlé a rozšiřované složky týkající se reakce na krize, která byla výše popsána, se nástroj stability inovuje zavedením složky týkající se „připravenosti na krize“ (7 milionů EUR v roce 2007 a dalších 8 milionů EUR v roce 2008). Tato složka má podobu nového partnerství pro budování míru a jejím cílem je mobilizovat a konsolidovat odborné znalosti občanů ve prospěch aktivit zaměřených na budování míru. Soustředit se bude především na přímé posilování relevantních kapacit příslušných partnerů rychle reagovat na krizový scénář
CS
7
CS
a obracet se přitom bude hlavně na organizace ze sféry občanské společnosti. Oslovovat však bude i mezinárodní organizace a příslušné agentury v členských státech EU. Práce v rámci partnerství pro budování míru je předmětem probíhajícího přínosného dialogu s příslušnými podskupinami Výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci. První roční akční program (2007) v rámci partnerství pro budování míru bude financovat (do výše 7 milionů EUR) mimo jiné: tvorbu kapacity, aktivity spojené s včasnou výstrahou, výměnu osvědčených postupů mezi organizacemi ze sféry občanské společnosti; včasnou výstrahu a včasné zahájení obnovovacích prací v rámci UNDP a Africké unie a školení pro mise zaměřené na stabilizaci situací z hlediska civilního obyvatelstva. Druhý roční akční program (2008) ve výši 8 milionů EUR byl před nedávnem potvrzený členskými státy a Evropským parlamentem a měl by být přijat do 31. března. IV.
DLOUHODOBÁ SLOŽKA NÁSTROJE STABILITY (ČL. 4.1 A 4.2, ROZPOČTOVÉ OKRUHY 19.06.02 A 19.06.03)
Roční akční program 2007 byl na základě strategie a orientačního programu pro léta 2007– 2008 přijat v prosinci roku 2007. Uvedený roční akční program je zaměřen na následující činnosti: 19.06.02.01 – AKCE V OBLASTI ZMÍRŇOVÁNÍ RIZIK A PŘIPRAVENOSTI SOUVISEJÍCÍ S CHEMICKÝMI, JADERNÝMI A BIOLOGICKÝMI MATERIÁLY NEBO LÁTKAMI (1)
Podpora Mezinárodního střediska pro vědu a techniku (ISTC) v Moskvě a podpora Střediska pro vědu a techniku na Ukrajině (STCU) v Kyjevě, a to částkou 15 milionů EUR
(2)
Systém zpracování poznatků o nedovoleném obchodu s chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými materiály a látkami, podporován 1 milionem EUR
(3)
Boj proti nedovolenému obchodu s jadernými a radioaktivními materiály v zemích bývalého Sovětského svazu, podporován 5 miliony EUR
(4)
Pomoc při kontrole nad vývozem zboží dvojího užití, a to ve výši 5 milionů EUR
19.06.03.01
–
NADREGIONÁLNÍ OBCHODOVÁNÍ,
AKCE V OBLASTI OCHRANY DŮLEŽITÉ NEDOVOLENÉHO VEŘEJNÉMU ZDRAVÍ A BOJE PROTI TERORISMU
ORGANIZOVANÉHO ZLOČINU, INFRASTRUKTURY A HROZEB
(1)
Zařízení odborné podpory, a to ve výši 3,8 milionu EUR
(2)
Boj proti nedovolenému obchodu s Afghánistánem (ilegální dovoz/vývoz), podporovaný částkou 5,2 milionu EUR v roce 2007
Další podrobnosti o těchto programech a o jejich cílech jsou uvedeny v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise. Programy se začnou provádět v roce 2008. Hodnocení jejich účinnosti je tedy v tuto chvíli předčasné. Na přípravě ročního akčního plánu pro rok 2008 v současné době pracuje rovněž AIDCO.
CS
8
CS
IV.1.
Nástroj stability a akce týkající se problematiky min
V souvislosti s problematikou pozemních min je třeba připomenout, že IfS není míněn jako nástroj, který by z právního nebo finančního hlediska nahrazoval zrušenou rozpočtovou linii týkající se tématu protipěchotních min. Prostředky pro podporu boje proti minám by měly pocházet především ze zeměpisných a rozvojových nástrojů (kromě Evropského rozvojového fondu i z nástroje pro rozvojovou spolupráci, nástroje předvstupní pomoci nebo evropského nástroje sousedství a partnerství) nebo v případě krizových situací z nástroje humanitární pomoci. V rámci IfS se podpora aktivit spojených s problematikou min plánuje pouze z krátkodobého hlediska (čl. 3.2 písm. h) a s jistými omezeními. V dlouhodobé části IfS žádná ustanovení pro možnou podporu činností týkajících se tématu protipěchotních min uvedena nejsou (čl. 4 se vztahuje na tzv. stabilní podmínky). Střelné zbraně a střelivo nicméně dlouhodobá část pokrývá. Příslušné útvary Komise provedly inventarizaci prostředků, jež byly na programy související s problematikou min vyhrazeny po zrušení rozpočtové linie týkající se protipěchotních min. Na základě inventarizace je zřejmé, že tyto prostředky se snížily o jednu třetinu, což byl poměr, který pokrývala horizontální rozpočtová linie protipěchotních min oproti zeměpisným a rozvojovým nástrojům (zbylé dvě třetiny). Ředitelství A GŘ RELEX tedy v Komisi zlepšuje vnitřní koordinaci, aby se problematice protipěchotních min věnovala patřičná pozornost, a aby tak byla efektivně zařazena mezi důležitá témata státních programů.
CS
9
CS
