KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 12.5.2004 KOM(2004) 338 v konečném znění
SDĚLENÍ KOMISE Na cestě k evropské strategii pro nanotechnologie
CS
CS
OBSAH Shrnutí ...................................................................................................................................... 3 1.
Úvod............................................................................................................................. 4
1.1.
Co jsou to nanotechnologie? ........................................................................................ 4
1.2.
Proč jsou nanotechnologie důležité?............................................................................ 4
1.3.
Jaký přístup je vhodné zvolit, aby bylo zajištěno, že nanotechnologie budou bezpečné? ..................................................................................................................... 6
2.
Vědeckovýzkumné činnosti v oboru nanotechnologií a jejich financování ve světě... 7
2.1.
VaV na úseku nanotechnologií ve třetích zemích........................................................ 7
2.2.
Evropský VaV na úseku nanotechnologií .................................................................... 8
3.
Na cestě k nekonečně malému: pět hybných sil podněcujících pokrok..................... 10
3.1.
Výzkum a vývoj: jak nabrat obrátky.......................................................................... 10
3.2.
Infrastruktura: Evropská „centra excelence“ ............................................................. 14
3.3.
Investování do lidských zdrojů .................................................................................. 16
3.4.
Průmyslové inovace, od poznatků k technologiím .................................................... 18
3.5.
Začlenění celospolečenské dimenze .......................................................................... 22
4.
Veřejné zdravotnictví, bezpečnost, ochrana životního prostředí a ochrana spotřebitelů .................................................................................................................................... 23
5.
další krok: mezinárodní spolupráce ........................................................................... 25
Příloha: odhad financování nanotechnologií z veřejných zdrojů ............................................. 27
CS
2
CS
SHRNUTÍ Nanotechnologie a nanověda představují nové přístupy k výzkumu a vývoji (VaV), jejichž cílem je ovládnout strukturální podstatu a chování hmoty na úrovni atomů a molekul. Tyto oblasti nám otevírají cestu k pochopení nových jevů a k vytváření nových vlastností a kvalit, jichž je možno v mikroměřítku i makroměřítku využívat. Začínají se objevovat způsoby využití nanotechnologií, které budou mít své dopady na život každého občana. Evropská unie (EU) si během posledního desetiletí ve vědních oborech zaměřených na nanotechnologie vybudovala silnou znalostní základnu. Není však jisté, zda si toto postavení dokážeme udržet, protože EU zde investuje relativně méně než její hlavní konkurenti a chybí nám infrastruktura světové úrovně („centra excelence“), o které by se mohlo opírat vytváření kritického množství znalostí. Je tomu tak navzdory skutečnosti, že investice do programů EU v jednotlivých státech unie rychle, avšak nezávisle rostou. Nakonec musí být vynikající úroveň Evropy ve vědních oborech zaměřených na nanotechnologie přetvořena na produkty a procesy, které budou mít šanci na komerční uplatnění. Nanotechnologie se vynořuje jako jedna z nejslibnějších a rychle se rozvíjejících oblastí VaV, která poskytuje novou hnací sílu na cestě ke splnění dynamických, ze znalostí vycházejících cílů lisabonského procesu. Klíčové však je vytvořit prostředí příznivé inovacím, zejména pro malé a střední podniky (MSP). Nanotechnologie je třeba rozvíjet bezpečně a zodpovědně. Je třeba držet se etických zásad a vědecky zkoumat možnosti možného ohrožení zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí, rovněž s ohledem na přípravu případné legislativy. Je třeba prozkoumávat společenské dopady a brát na ně ohled. Zásadní význam má dialog s veřejností vedený tak, aby se pozornost zaměřila na opravdové problémy a ne na scénáře zavánějící „vědeckou fantastikou“. V tomto sdělení se navrhují určité akce jakožto součást integrovaného přístupu zaměřeného na uchování a posilování evropského VaV na úseku vědeckého bádání na nanoúrovni a na úseku nanotechnologií. Pojednává o významných otázkách, jak zajišťovat vytváření a využívání znalostí na základě VaV k užitku společnosti. V této souvislosti je vhodná doba na zahájení diskuse na institucionální úrovni, zaměřené na promyšlené akce vedené s těmito záměry:
CS
–
zvyšovat investice do VaV a zlepšovat jejich koordinaci v zájmu posilování průmyslového využití nanotechnologií a přitom udržovat vědu na výtečné úrovni a udržovat konkurenceschopnost;
–
rozvíjet konkurenceschopnou infrastrukturu VaV světové úrovně („centra excelence“) schopnou reagovat na potřeby jak průmyslu, tak i výzkumných organizací;
–
podporovat mezioborové vzdělávání a mezioborový výcvik pracovníků výzkumu a současně též posilovat podnikatelský přístup;
3
CS
–
zajišťovat podmínky příznivé pro transfer technologií a pro inovace a tím zajistit konverzi výtečného standardu evropského VaV na produkty a procesy, které vytvářejí hodnoty;
–
do procesu VaV již v jeho počátečních fázích zabudovávat celospolečenské aspekty;
–
již předem se vypořádávat se všemi potenciálními druhy ohrožení zdraví, bezpečnosti a životního prostředí i s riziky pro spotřebitele tvorbou dat potřebných pro posouzení rizika, do každé fáze cyklu životnosti produktů spočívajících na využití nanotechnologií začlenit vyhodnocování rizik a patřičně přizpůsobovat stávající metodické postupy nebo podle potřeby vyvíjet postupy nové;
–
výše uvedené činnosti doplnit náležitou spoluprací a vhodnými iniciativami na mezinárodní úrovni.
Akce popsané v tomto sdělení jsou rovněž v souladu s usneseními zasedání Evropské rady z Lisabonu z roku 2000, kde se deklarovalo odhodlání rozvíjet dynamickou znalostní ekonomiku a společnost, z Göteborgu v roce 2001, které se zaměřilo na udržitelný rozvoj, a z Barcelony v roce 2002, které jako cíl stanovilo nasměrování 3 % HDP do oblasti výzkumu1. Sdělení rovněž přispívá k rozvoji Evropského výzkumného prostoru (ERA, European Research Area) 2 a jeho přínosů. 1.
ÚVOD
1.1.
Co jsou to nanotechnologie? Předpona „nano“ má svůj původ v řeckém výrazu „trpaslík“ a ve vědě a technice označuje velikost 10-9, tj. jednu miliardtinu (= 0,000000001). Nanometr (nm) je miliardtina metru, desettisíckrát menší než tloušťka lidského vlasu. Zde termínu „nanotechnologie“ používáme jako hromadného, společného označení různých oborů nanovědy a nanotechnologií. Koncepčně se nanotechnologie zabývá vědou a technikou v nanoměřítku, tj. v měřítku atomů a molekul, jakož i vědeckými principy a novými vlastnostmi, které je možno v této oblasti pochopit a ovládnout. Takové vlastnosti je pak možno pozorovat a využívat v mikroměřítku nebo i v makroměřítku, například ve vývoji materiálů a nástrojů vybavených novými funkcemi a výkonovými parametry.
1.2.
Proč jsou nanotechnologie důležité? Věda operující v nanorozměrech bývá často označována za „horizontální“, „klíčovou“ nebo „podpůrnou“, jelikož dokáže pronikat do prakticky všech odvětví techniky. Často svádí dohromady různé oblasti vědy a těží z interdisciplinárního či
1 2
CS
Závěry předsednictva je možno si stáhnout na internetové adrese http://ue.eu.int/en/Info/eurocouncil/index.htm „Evropský výzkumný prostor: Vytváření nové hybné síly - Posilování - Přesměrování - Otevírání nových perspektiv“ COM (2002) 565 konečné znění
4
CS
„konvergujícího“ přístupu; očekává se, že vyústí v inovace schopné přispět k řešení mnohých problémů, se kterými se společnost dneška potýká:
CS
–
lékařské využití včetně např. miniaturizace diagnostických nástrojů, které lze zavést do těla s cílem rozpoznat chorobu co nejdříve. Povlaky na bázi nanotechnologií mohou zlepšovat biologickou aktivitu a biologickou snášenlivost lékařských implantátů. Samovolně se utvářející mnohastupňové struktury typu „lešení“ připravují cestu novým generacím tkáňového inženýrství a biomimetických tj. přírodu kopírujících materiálů, u kterých je v dlouhodobém výhledu naděje, že budou fungovat jako syntetické náhrady orgánů. Vyvíjejí se nové systémy cílené aplikace léčiv a v poslední době se podařilo nasměrovat nanočástice do nádorových buněk, na které je pak možno aplikovat například termální terapii;
–
informační technologie včetně prostředků pro ukládání a uchovávání dat s velmi vysokou hustotou záznamu (např. 1 terabit na čtvereční palec) a nové technologie zobrazování – displeje na ohebných plastových materiálech. V dlouhodobém výhledu by realizace molekulární nebo biomolekulární nanoelektroniky a spintroniky a zvládnutí kvantových výpočetních operací mohlo zpřístupnit nové cesty vývoje, přesahující možnosti současné výpočetní techniky;
–
výroba a uchovávání energie by mohly mít prospěch například z nových palivových článků nebo z nových lehkých pevných látek s nanostrukturou se schopností účinně skladovat vodík. Vyvíjejí se rovněž účinné a levné fotovoltaické solární články (např. solární „nátěry“). Od vývoje v oblasti nanotechnologií se očekávají energetické úspory, zejména ze zlepšování izolačních a transportních vlastností a zefektivnění osvětlovací techniky;
–
výsledky vývoje na poli nauky o materiálu s využitím nanotechnologií ovlivní podle očekávání prakticky všechna odvětví. Nanočástic se již dnes využívá pro zpevňování materiálů nebo pro zlepšování funkčnosti kosmetických přípravků. Povrchy je možno použitím nanostruktur modifikovat tak, aby byly například odolné proti poškrábání, nesmáčivé, čisté nebo sterilní. Očekává se, že selektivní štěpování („grafting“) organických molekul vytvářením povrchových nanostruktur bude mít své dopady na výrobu čidel na biologickém základě („biosenzorů“) a na výrobu molekulárních funkčních komponent v elektronice. Je možno významně zlepšit výkonnost materiálů za extrémních podmínek a tak např. dosáhnout pokroku v průmyslových odvětvích zaměřených na letectví a kosmonautiku;
–
výroba v nanoměřítku vyžaduje nové mezioborové přístupy k výzkumu i k samotným výrobním procesům. Na koncepční úrovni k ní existují dvě hlavní cesty: ta první začíná u mikrosystémů, které dále miniaturizuje („shora dolů“), a ta druhá napodobuje přírodu vytvářením struktur počínaje atomární a molekulární úrovní („zdola nahoru“). Tu první je možno připodobnit k montáži, tu druhou k syntéze. Zmiňovaný přístup „zdola nahoru“ se nachází v počátečním stádiu vývoje, má však potenciálně dalekosáhlé dopady a může i rozrušovat stávající výrobní postupy;
5
CS
–
přístrojové vybavení určené ke studiu vlastností hmoty v nanoměřítku již dnes má své významné přímé i nepřímé dopady, podněcující rozvoj v celé řadě odvětví. Vývoj rastrovacího tunelového mikroskopu měl pro zrození nanotechnologie epochální význam. Přístrojové vybavení rovněž sehrává úlohu zásadního významu při vývoji výrobních procesů ať už přístupem „shora dolů“ nebo přístupem „zdola nahoru“;
–
výzkum v potravinářství a na úsecích vody a životního prostředí může dále postoupit vpřed díky novým výsledkům dosaženým za pomoci nanotechnologií, mj. díky nástrojům pro detekci a neutralizaci přítomnosti mikroorganizmů nebo pesticidů. Původ dovážených potravin je možno vysledovat pomocí nového miniaturizovaného značkování na bázi nanotechnologií. Vývoj nápravných resp. ozdravných postupů (např. fotokatalytických metod) na bázi nanotechnologií může zajistit nápravu a očistu prostředí od ekologických škod a znečišťujících látek (např. oleje ve vodě nebo v půdě);
–
bezpečnost by se podle očekávání měla zvýšit např. použitím nových, vysoce specifických systémů detekce schopných včas vysílat varovné signály o přítomnosti biologických nebo chemických látek, a to posléze i na úrovni izolovaných jednotlivých molekul. Nanoznačkováním by bylo možno zajistit zlepšenou ochranu majetku, např. bankovek. Probíhá též vývoj nových kryptografických metod pro použití v datových komunikacích.
Na trh již bylo uvedeno několik produktů založených na využití nanotechnologií. Mezi nimi jsou lékařské a zdravotnické produkty (např. obvazy, srdeční chlopně aj.); elektronické součásti; nátěr odolný proti poškrábání; sportovní výbava; nemačkavé a nešpinivé tkaniny; a opalovací krémy. Podle analytiků má trh těchto produktů objem kolem 2,5 miliardy €, ale mohl by vzrůst i na stovky miliard € do roku 2010 a na bilion později3. Díky perspektivě vyšší výkonnosti při menším množství surovin, zejména realizací výrob typu „zdola nahoru“, poskytují nanotechnologie možnost snížit produkci odpadů během celé doby životnosti výrobků. Nanotechnologie mohou přispívat k uskutečnění udržitelného rozvoje4 a k dosažení cílů, na které se zaměřuje Agenda 215 a akční plán na podporu ekologických technologií6. 1.3.
Jaký přístup je vhodné zvolit, aby bylo zajištěno, že nanotechnologie budou bezpečné? V souladu se Smlouvou bude třeba zajistit, aby nanotechnologické aplikace splňovaly požadavky na dodržování vysokého standardu veřejného zdraví,
3
4
5 6
CS
Viz např. údaje uvedené v publikaci „New Dimensions for Manufacturing: A UK Strategy for Nanotechnology“ (Nové dimenze ve výrobě: britská strategie na úseku nanotechnologií), Ministerstvo obchodu a průmyslu (DTI) v roce 2002, str. 24 „A Sustainable Europe for a Better World: A European Union Strategy for Sustainable Development“ (Udržitelnou Evropou za lepší svět: strategie Evropské unie na úseku udržitelného rozvoje), COM(2001) s. 264. Viz rovněž Deklarace OSN u příležitosti vstupu do nového tisíciletí (United Nations Millennium Declaration) (http://www.un.org/millennium/) Viz http://www.un.org/esa/sustdev/documents/agenda21/index.htm Viz http://europa.eu.int/comm/research/environment/etap_en.html
6
CS
bezpečnosti a ochrany spotřebitelů7 i životního prostředí8. Pro tyto rychle se rozvíjející technologie je důležité, aby byly v co nejranějším stádiu rozpoznány a řešeny problémy a obavy na úseku bezpečnosti (ať již skutečné nebo zdánlivé). Úspěšné využívání nanotechnologií potřebuje mít zdravou vědeckou základnu, má-li mít důvěru spotřebitelů a má-li poskytovat jistotu komerční sféře. Navíc je třeba podniknout veškerá potřebná opatření k zajištění zdraví a bezpečnosti při práci. Má-li být zajištěno, že vývoj, výroba, využívání i likvidace produktů na bázi nanotechnologií budou probíhat bezpečně, je životně důležité řešit otázky rizik již od začátku jakožto nedílnou součást vývoje těchto technologií počínaje prvním návrhem a VaV a konče jejich komerčním využitím. Nanotechnologie nás staví před nové náročné problémy rovněž na úseku posuzování a zvládání rizik. Proto je důležité, aby souběžně s technologickým rozvojem probíhal patřičný VaV s cílem opatřit si kvantitativní toxikologická a ekotoxikologická data (včetně údajů o reakcích lidského organizmu a prostředí na rizikové expozice) tak, aby bylo možno existující rizika vyhodnocovat a postupy posuzování rizik podle potřeby upravovat. Činnostem týkajícím se veřejného zdraví, životního prostředí, bezpečnosti a ochrany spotřebitelů se věnujeme níže v tomto dokumentu. 2.
VĚDECKOVÝZKUMNÉ
ČINNOSTI
V
OBORU
NANOTECHNOLOGIÍ
A
JEJICH
FINANCOVÁNÍ VE SVĚTĚ
Vzhledem k potenciálu nanotechnologií uskutečňuje mnoho zemí programy VaV vyznačující se vysokými a rychle vzrůstajícími objemy investování veřejných prostředků. Za poslední desetiletí se zájem o tuto oblast zvýšil a investování veřejných prostředků rychle vzrostlo z objemu kolem 400 mil. € v roce 1997 na dnešních více než 3 mld. V tomto oddílu podáváme přehled iniciativ na poli nanotechnologií, které jsou financovány z veřejných prostředků. Podíl financování VaV na úseku nanotechnologií ze soukromých zdrojů není sice možno přesně určit, ale odhaduje se na téměř 2 mld. €, z čehož implicitně vyplývá, že celkové investice do VaV nanotechnologií dosahují celosvětově objemu zhruba 5 mld. €. V této souvislosti je důležité zdůraznit, že EU, kde podíl soukromých zdrojů na celkovém investování do VaV činí 56 %, zaostává za USA, kde tento podíl je 66 %, i za Japonskem, kde je 73 %9. 2.1.
VaV na úseku nanotechnologií ve třetích zemích Odstartováním Národní nanotechnologické iniciativy (NNI) v roce 2000 zahájily USA ambiciózní program VaV na úseku nanotechnologií a výdaje USA z federálních zdrojů vzrostly z 220 mil. $ v roce 2000 na zhruba 750 mil. $ v roce 2003, přičemž
7
8
9
CS
Článek 152 Smlouvy požaduje, aby „při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství byl zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví“, a článek 153 požaduje, aby „požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele byly brány v úvahu při vymezování a provádění jiných politik a činností Společenství.“ Článek 174 této smlouvy mj. sleduje cíle „udržování, ochrany a zlepšování kvality životního prostředí“, „obezřetného a racionálního využívání přírodních zdrojů“ a „podpory opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům životního prostředí“. Publikace Evropské komise „Key Figures 2003-2004“ (Klíčové údaje 2003-2004) z roku 2003
7
CS
rozpočet navrhovaný na rok 2005 předpokládá částku 982 mil. $. Další podporu zajišťuje financování ze zdrojů jednotlivých států USA, které činí okolo 300 mil. $. Dlouhodobé odhodlání na federální úrovni bylo v USA nedávno stvrzeno „zákonem o rozvoji nanotechnologií v 21. století“, který platí pro období let 2005-2008 a kterým se pěti agenturám resp. ministerstvům (NSF, DoE, NASA, NIST a EPA) přiděluje částka téměř 3,7 mld. $, což do roku 2008 více než zdvojnásobí jejich finanční zdroje ve srovnání s dnešním stavem. Je třeba poznamenat, že tato částka nezahrnuje výdaje na obranu (DoD tj. ministerstvo obrany) ani jiné oblasti, do kterých v současnosti plyne zhruba jedna třetina federálního rozpočtu určeného na nanotechnologie. Japonsko zařadilo nanotechnologie mezi své hlavní prioritní směry výzkumu v roce 2001. Vyhlašované úrovně financování se prudce zvyšovaly ze 400 mil. $ v roce 2001 na zhruba 800 mil. $ v roce 2003, předstihly objem přidělovaný na tyto účely z federálních zdrojů USA a v roce 2004 mají vzrůst o dalších 20 %. Jižní Korea rozběhla ctižádostivý desetiletý program dotovaný částkou okolo 2 mld. $ z veřejných prostředků, a Tchaj-wan se zavázal poskytnout z veřejných zdrojů částku zhruba 600 mil. $ v období šesti let. Čína na nanotechnologie věnuje rostoucí finanční částky, což je zvláště významné, vezme-li se v úvahu jejich kupní síla. Její podíl na celosvětovém publikování rychle roste tempem, které koncem devadesátých let dosahovalo 200 % ročně, a pomalu již dostihuje EU a USA. Ruská federace je v oboru nanotechnologií dobře zavedena a totéž platí i pro několik dalších tzv. nových nezávislých států. Nanotechnologiím věnují rostoucí pozornost mnohé další regiony a státy, mezi které patří Austrálie, Kanada, Indie, Izrael, latinská Amerika, Malajsie, Nový Zéland, Filipíny, Singapur, Jižní Afrika a Thajsko. 2.2.
Evropský VaV na úseku nanotechnologií Evropa rozpoznala potenciál nanotechnologií již velmi záhy a vypracovala si již silnou znalostní základnu ve vědních oborech zaměřených na nanorozměr, kde působí jedni z nejschopnějších vědců z oboru. Několik zemí má výzkumné programy zaměřené na toto téma, které běží již od poloviny či od konce devadesátých let. Přestože některé země nemají v chodu iniciativy specificky zaměřené na nanotechnologie, je v nich relevantní VaV často začleněn do jiných programů (např. biotechnologie, mikrotechnologie a jiné). Porovnáme-li Evropu, Japonsko a USA, není zde možno označit žádného vysloveného „vítěze“ ani „poraženého“, avšak jisté trendy lze již vypozorovat. Na sílu Evropy ve vědních oborech zaměřených na nanotechnologie poukazuje skutečnost, že v období let 1997-1999 činil podíl EU na celosvětovém publikování 32 %, kdežto podíl USA byl 24 % a podíl Japonska 12 %10. Zdá se však, že těchto znalostí nebylo ve všech případech ze strany průmyslu náležitě využito. Rozbor patentů odhaluje, že podíl EU na celosvětové patentové tvorbě je 36 % ve srovnání se 42 % pro USA, což poukazuje na slabost při převodu výsledků VaV do praxe.
10
CS
The Third European Report on Science & Technology Indicators, (Třetí evropská zpráva o vědeckotechnických ukazatelích), Evropská komise (2003) http://www.cordis.lu/indicators/third_report.htm
8
CS
Veřejné investování má v různých členských státech EU různou úroveň ať už v absolutním nebo v relativním vyjádření (viz příloha). Je možno odhadnout, že úroveň financování VaV na úseku nanotechnologií z veřejných zdrojů v Evropě vzrostla z objemu cca 200 mil. € v roce 1997 na současnou úroveň cca 1 mld. €, přičemž zhruba dvě třetiny těchto finančních zdrojů pocházejí z programů jednotlivých států nebo regionů. Pokud jde o výdaje z veřejných zdrojů v absolutním vyjádření, investuje EU významné objemy finančních prostředků, které jsou srovnatelné s výdaji USA a Japonska. Avšak v přepočtu na počty obyvatel činí průměrná úroveň veřejného financování pro EU-25 celkem 2,4 € na obyvatele (2,9 € pro EU-15) ve srovnání s 3,7 € pro USA a 6,2 € pro Japonsko. Podobně v přepočtu na podíl HDP platí, že EU-25 investuje 0,01 % v porovnání s 0,01 % v USA a 0,02 % v Japonsku. Všechny země EU-25 s výjimkou Irska momentálně v přepočtu na jednoho obyvatele investují méně než USA i než Japonsko. V úvahu je třeba též vzít nárůsty plánované v USA a v Japonsku: v USA se do roku 2006 plánuje nárůst na 5 € na obyvatele a v Japonsku se pro rok 2004 plánuje nárůst na 8 € na obyvatele. Zdá se proto, že rozdíl mezi EU a jejími hlavními konkurenty bude pravděpodobně dále růst. Jedním z klíčových rozdílů mezi EU a našimi hlavními konkurenty je, že na celé scéně evropského VaV zaměřeného na nanotechnologie vzniká riziko jejího poměrného rozdrobení, kdy bude v chodu nesourodá řada různých rychle se rozvíjejících programů a zdrojů financování. Příspěvek ES v rámci FP6, který v roce 2003 činil 350 mil. €, představuje přibližně jednu třetinu celkových evropských výdajů na nanotechnologie. Pro naše hlavní konkurenty jsou charakteristické koordinované a/nebo centralizované programy VaV zaměřené na nanotechnologie. Například v USA se přes dvě třetiny celkového objemu finančních zdrojů přiděluje jako součást Národní nanotechnologické iniciativy spadající pod federální program. Je nepravděpodobné, že by si EU dokázala v globálním měřítku udržet svoji konkurenceschopnost, pokud své programy na úrovni Společenství lépe nezaměří a nezkoordinuje. Výzkum v oboru nanotechnologií probíhá v přistupujících zemích, které se rovněž účastní projektů zařazených do rámcových programů EU věnovaných technologickému výzkumu a vývoji. Švýcarsko má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií dlouhou tradici a udržuje si jednu z nejvyšších úrovní patentování a publikování v přepočtu na obyvatele. Nanotechnologické výzkumné programy byly rovněž založeny v jiných přidružených zemích zařazených do FP6, např. v Norsku. Četné výzkumné projekty probíhající na bázi spolupráce, jakož i jiné iniciativy již získaly podporu ze zdrojů rámcových programů EU. Těm přibyl významný evropský rozměr vytvořením týmů mezinárodní spolupráce, čímž byl podnícen značný nárůst financování ze zdrojů jednotlivých států i ze soukromých zdrojů. I když již čtvrtý rámcový program (FP4) i pátý rámcový program (FP5) financovaly značný počet
CS
9
CS
projektů zaměřených na nanotechnologie11, teprve v šestém rámcovém programu (FP6)12 byly nanotechnologie výslovně uvedeny jako jedna z hlavních priorit. 3.
NA CESTĚ K NEKONEČNĚ MALÉMU: PĚT HYBNÝCH SIL PODNĚCUJÍCÍCH POKROK Hospodářský růst na dnešním celosvětovém trhu vyžaduje inovace, které jsou zase závislé na výzkumu. VaV světové úrovně tvoří neodmyslitelnou součást tohoto procesu, avšak jsou zde ještě další faktory, které je třeba brát v úvahu. V tomto kontextu zjišťujeme pět hybných sil: VaV, infrastruktura; vzdělání, školení a výcvik; inovace; a celospolečenský rozměr. Aby bylo možno těžit z potenciálu, který Evropský výzkumný prostor nabízí, je na úrovni Společenství zapotřebí soustavy činností synergicky působících na úrovni všech těchto vzájemně závislých hybných sil. Takovýto integrovaný přístup k VaV ve vědních oborech soustředěných na nanorozměry a v nanotechnologiích byl jedním z hlavních závěrů setkání „EuroNanoForum2003“13, které v prosinci 2003 uspořádalo generální ředitelství pro výzkum (RTD) a kterého se zúčastnilo přes 1000 účastníků z celého světa. K nedávným iniciativám Komise patří seminář uspořádaný generálním ředitelstvím pro zdraví a ochranu spotřebitele (SANCO) v březnu 2004 na téma potenciálních rizik spojených s nanotechnologiemi14. Další iniciativy, např. k tématu plánovacích map a předvídání („foresighting“), podniká generální ředitelství pro výzkum (GŘ RTD) a Společné výzkumné středisko (Joint Research Centre, JRC).
3.1.
Výzkum a vývoj: jak nabrat obrátky Vezmeme-li v úvahu náročné úkoly intelektuální, vědecké a technické, které před námi stojí v nanovědě a v nanotechnologiích, je vynikající úroveň výzkumu a vývoje nezbytná, má-li být zajištěno, že Evropa zůstane dlouhodobě konkurenceschopná. V tomto ohledu je nezbytná podpora VaV financováním z veřejných zdrojů, a stejně nezbytné je mít k disposici výzkumníky světové úrovně a zajistit konkurenci mezi výzkumnými týmy na evropské úrovni. Současně je třeba znalosti vytvářené prostřednictvím VaV pomocí nanotechnologií převádět do inovačních výrobků a procesů, které budou schopny zlepšovat konkurenceschopnost evropského průmyslu. V této souvislosti je nutné nejen udržet si vynikající úroveň ve VaV, nýbrž též posilovat investování do VaV s relevancí pro průmysl a přitom posilovat VaV na úrovni Společenství i koordinaci politik jednotlivých států s cílem zajistit dosažení „kritického množství“.
3.1.1.
Zvyšování investic do znalostí pro zlepšení konkurenceschopnosti Evropy Pro vytváření hodnot a nových pracovních míst na globalizovaném trhu a ve znalostní ekonomice má zásadní význam konkurenceschopnost při vytváření nových
11 12 13 14
CS
Další informace lze získat z projektové databáze http://www.cordis.lu/fp6/projects.htm Viz http://fp6.cordis.lu/fp6/home.cfm Další informace jsou k disposici na internetové adrese http://www.euronanoforum2003.org/ Další informace jsou k disposici na internetové adrese http://europa.eu.int/comm/health/ph_risk/events_risk_en.htm.
10
CS
znalostí. Je pravda, že evropský VaV musí být výtečný, ale měl by též být dobře načasovaný a celkové náklady na jeho chod by měly být na úrovni konkurence, neboť jinak vzniká riziko, že průmyslové činnosti se budou přemísťovat do oblastí, kde produkce znalostí probíhá z hlediska nákladů efektivněji. Dokážeme-li se postavit do čela při vytváření znalostí, bude možno současný trend zvrátit a lákat průmyslová odvětví založená na znalostech do Evropy. Vzniká zde riziko, že evropské investování veřejných prostředků do VaV na úseku nanotechnologií bude v období nadcházejících pěti let výrazně nižší než investování našich hlavních konkurentů. Stojíme tváří v tvář nebezpečí, že ztratíme rychlost a spád, nedojde-li k podstatnému navýšení investic na evropské úrovni, a to alespoň k jejich ztrojnásobení do roku 2010, bereme-li v úvahu cíle formulované v Lisabonu. Takovéto investice by neměly být na úkor jiných programů VaV, nýbrž by měly být v souladu se zmíněným cílem „3 %“15 a měly by se soustředit na nejnáročnější aspekty, zejména na znalostní průmyslové inovace („nanovýrobu“), na integraci uskutečňovanou na rozhraních makro-mikro-nano a na interdisciplinární („konvergující“) VaV. Užitečná by mohla být též vhodná synergie s evropskou strategií na úseku biologických věd a biotechnologií16. Investování do VaV je třeba zvýšit jak na úrovni Společenství, tak i na úrovni jednotlivých členských států takovými způsoby, aby se vzájemně doplňovalo a svými interakcemi posilovalo. Výzkumné projekty realizované ve spolupráci na evropské úrovni mají zásadní význam pro získání potřebných schopností a pro nahromadění kritického množství výsledků potřebného pro další zvyšování úrovně výzkumu. Je to zvláště důležité pro dosažení rychlého pokroku nanotechnologií uplatněním interdisciplinárního VaV. V tomto kontextu je třeba se soustředit na synergii výzkumu, infrastruktury a vzdělávání – ty jsou od sebe neoddělitelné. Takovýto systémový přístup oživí a posílí produkci znalostí a současně bude do Evropy vábit a v Evropě držet ty nejlepší odborníky, které ve VaV na úseku nanotechnologií pracují. 3.1.2.
Výzkum na úrovni Společenství Výzkum prováděný na úrovni Společenství, který probíhá v konkurenčním prostředí a za průhledných podmínek, je hlavním prostředkem stimulace a podpory VaV světové úrovně v Evropském výzkumném prostoru (European Research Area, ERA). Jednak vede ke sdílení znalostí, ale též svádí dohromady ty nejlepší týmy z různých oborů a vytváří rozhraní mezi průmyslem a vysokoškolskou sférou, čímž zajišťuje dynamický vstup do procesu mezidisciplinárního VaV, který je přínosný pro další rozvoj nanotechnologií. V rámcových programech EU již získal podporu značný počet výzkumných projektů zaměřených na nanotechnologie. I když při zlepšování excelence ve VaV již bylo dosaženo výrazného pokroku, až 6. rámcový program uznává klíčovou úlohu nanotechnologií a soustředí činnosti VaV do jedné prioritní tématické oblasti, což Komisi umožňuje řešit problém rozptylování, zdvojování a rozdrobování. Byly
15 16
CS
„More Research for Europe: Towards 3 % of GDP“ (Více výzkumu Evropě: Na cestě ke 3 % HDP), COM(2002) s. 499 konečné znění „Life Sciences and Biotechnology: A strategy for Europe“ (Biologické vědy a biotechnologie: Strategie pro Evropu), COM(2002) s. 27
11
CS
zavedeny dva nové nástroje, a sice integrované projekty (IP) a sítě excelence (Networks of Excellence, NE). Ty pak doplňuje cela řada dalších nástrojů a akcí17 včetně IP specificky určených pro MSP. Od vydání prvních výzev k podávání návrhů bylo již vybráno a projednáno přes 20 IP a NE se zaměřením na VaV v nanovědách a nanotechnologiích. Integrované projekty soustřeďují k určitému konkrétnímu cíli kritická množství zainteresovaných subjektů a finančních prostředků. Integrují veškeré technické i netechnické aspekty procesu VaV a dokáží zajistit přechod od nanotechnologicky zaměřeného vědeckého bádání k vlastním nanotechnologiím tím, že svedou dohromady sféru výzkumu s průmyslovou praxí. Novou koncepci představují Evropské technologické platformy, kde je cílem dát dohromady všechny zainteresované subjekty a dlouhodobě rozvíjet určitou společnou vizi, vytvářet mapy pro postup vpřed, zajišťovat dlouhodobé financování a realizovat promyšlený přístup k řízení. Tato koncepce může být příhodná tam, kde je třeba reagovat na potřebu zajištění vyššího stupně synergie a koordinace mezi jednotlivými aktéry v určité konkrétní oblasti techniky. 3.1.3.
Koordinace politiky jednotlivých států Politice jednotlivých států a regionů i jejich programům náleží významné místo při financování evropského VaV na úseku nanotechnologií. Uznává se ovšem, že kapacity jednotlivých států často nepostačují pro vytvoření center excelence na světové úrovni. Proto je naléhavě třeba tyto programy koordinovat tak, aby se vynakládané úsilí soustředilo do jednoho směru a aby se v rámci Evropského výzkumného prostoru zaměřilo k zajištění kritického množství a většího dopadu na tři hlavní osy synergie: výzkum, infrastrukturu a vzdělávání. Pro posílené uplatnění nanotechnologií v aplikacích a pro zvýšení a využití mezioborové povahy VaV na úseku nanotechnologií je důležité, aby národní programy rozvíjené v (často) různých oborech a jejich priority byly koordinovány tak, aby se vynakládané úsilí soustředilo na zajištění kritického množství v aplikovaném VaV a aby docházelo k promísení různých vědeckých odborností. To by mělo pomáhat při zajišťování rychlého uplatnění znalostí v inovacích ve všech evropských regionech. Iniciativy typu otevřené metody koordinace (OMC)18a ERA-NET19 mohou stimulovat a podporovat koordinaci programů a společných aktivit uskutečňovaných na úrovni států nebo regionů a též mezi různými evropskými organizacemi. Takové iniciativy mohou být též doprovázeny vhodnými aktivitami zaměřenými na benchmarking jakožto prostředek měření dosaženého pokroku.
17 18 19
CS
Informace o kompletní škále nástrojů užívaných pro 6. rámcový program je možno nalézt na internetové adrese http://fp6.cordis.lu/fp6/home.cfm Jak je stanoveno v závěrech předsednictva lisabonského zasedání Evropské rady z roku 2000 http://ue.eu.int/ Viz http://www.cordis.lu/coordination/home.html
12
CS
3.1.4.
Mapy a předvídání Tzv. „mapy“ rozvoje technologií poskytují prostředek, jak definovat a hodnotit pokrok dosahovaný na úseku nanotechnologií a jak sledovat jejich pronikání do vyzrálejších fází průmyslového rozvoje. Proces sestavování těchto map je užitečný již sám o sobě, neboť od všech aktérů vyžaduje, aby ve vzájemné interakci promýšleli možný další vývoj a uvažovali o náročnosti jednotlivých úkolů, o dopadech a o budoucích potřebách. Avšak všeobecná mapa rozvoje nanotechnologií je nerealistická, protože pole, které by měla pokrývat, je příliš široké. Namísto toho by mapy měly být aplikovány na ta tržní odvětví, která dosáhla dostatečné vyzrálosti. Ve stádiu příprav se nachází několik map, do nichž jsou zařazovány cenné příspěvky ústavů jako např. Institute for Prospective Studies (Institut pro perspektivní studia, IPTS) fungujícího v rámci Společného výzkumného střediska (JRC). Jakožto podpůrný prostředek vývoje map jako strategického nástroje pro utváření politiky sehrává významnou úlohu předvídání tím, že předpovídá směry budoucího vývoje a umožňuje patřičné plánování. S ohledem na skutečnost, že nanotechnologie v sobě obsahují rušivý potenciál, je to zvláště důležité všude tam, kde je zapotřebí prozkoumávat možné dopady na společnost. K tomuto účelu je třeba mít specifickou metodiku a vytváří se nezávislá skupina expertů EU na vysoké úrovni: „Předvídání nové technologické vlny: konvergence nanotechnologií, biotechnologií a informačních technologií a jejich dopady na evropskou společnost a konkurenceschopnost“. Akce: Evropský výzkumný prostor se zaměřením na nanotechnologie 1. Má-li EU setrvat v popředí vědních oborů zaměřených na nanotechnologie a v popředí vývoje nanotechnologií jako takových, měla by posilovat podporu, kterou poskytuje VaV. Komise v rámci zajišťování synergií s programy běžícími na úrovni jednotlivých států vyzývá členské státy, aby: (a) podstatně zvýšily investování veřejných prostředků do vědních oborů zaměřených na nanotechnologie a do nanotechnologií samých, přičemž toto zvyšování by mělo probíhat koherentně a koordinovaně a mělo by s ohledem na závěry lisabonského jednání a na směrnou cílovou hodnotu „3 %“ do roku 2010 vzrůst na trojnásobek; (b) podpořily vynikající úroveň vědeckých nanooborů účastí na činnostech rozvíjených v konkurenčním prostředí na celoevropské úrovni; (c) posílily VaV na úseku nanotechnologií s cílem vytváření rentabilních aplikací a s důrazem na začlenění MSP; (d) po dobu trvání příštího rámcového programu udržovaly koncentraci činností VaV tak, aby bylo vytvořeno kritické množství a aby byly zajištěny synergické účinky mezi rozvojem nanooborů, nanotechnologiemi, souvisejícími inženýrskými disciplinami a bezpečnostními aspekty; (e) zajistily účinnou koordinaci národních programů; (f) posilovaly činnosti zaměřené na tvorbu map a na předvídání na evropské úrovni za přispění center excelence a ústavů jako je IPTS.
CS
13
CS
3.2.
Infrastruktura: Evropská „centra excelence“ Pod pojmem infrastruktura máme na mysli prostředky a zdroje poskytující základní služby pro sféru výzkumu. Ty mohou být individuální (tj. poskytované v jednom místě), distribuované (tj. tvořené sítí distribuovaných zdrojů) nebo virtuální (tj. služby poskytované elektronickou cestou). Moderní zařízení a přístrojové vybavení má pro rozvoj nanotechnologií rostoucí význam, mj. též proto, aby ukázalo, zda je příslušný VaV schopen převodu na potenciálně hodnototvorné produkty a procesy. Pro urychlení vývoje vědních nanooborů i nanotechnologií mají zásadní význam investice do široké palety pokročilých prostředků a zařízení, přístrojů a výbavy. Z jejich interdisciplinární a komplexní povahy vyplývá, že o investice do takovéto infrastruktury se často budou muset dělit organizace na místní, regionální, celostátní a privátní úrovni. Je užitečné si tuto infrastrukturu roztřídit do tří odlišných úrovní investování: –
investice ve výši do několika desítek milionů €, typicky uskutečňované na místní nebo regionální úrovni, například Střediska interdisciplinárního výzkumu nanotechnologií (Interdisciplinary Research Centres in Nanotechnology) ve Velké Británii a Střediska nanotechnologické kompetence (Competence Centres for Nanotechnology) utvářená v Německu;
–
investice ve výši do 200 mil. €, typicky uskutečňované na úrovni států, kde jako dobré příklady mohou posloužit MINATEC ve Francii, IMEC v Belgii a MC2 ve Švédsku, které se již staly věhlasnými středisky v evropském i celosvětovém měřítku;
–
investice přesahující 200 mil. €, pro které specificky orientované ústavy, prostředky a zařízení v takovém rozměru dosud v EU neexistují, ale již vznikají ve třetích zemích20.
Dnešní infrastruktura ne vždy vyhovuje požadavkům průmyslu. Tato neshoda může spočívat v rozdílech v řízení, v rozdílech zeměpisných nebo se týkat snadnosti přístupu či obtížného dosahování dohody o podmínkách zajištění práv na duševní vlastnictví. Řešení typu „otevřených laboratoří“ se snadným přístupem pro průmysl se vyskytují velice zřídka, ale je jich velice zapotřebí. Zejména MSP mají často nedostatek kapitálu a takový přístup by jim mohl značně pomoci urychlit proces VaV a zkrátit dobu do uvedení na trh. 3.2.1.
Nová „centra excelence“ pro Evropu Naléhavě je zapotřebí infrastruktury světové úrovně pro nanovědy a nanotechnologie evropské dimenze a evropského zaměření („center excelence“). Krom toho, že taková infrastruktura zajistí přístup k zařízením nejvyšších parametrů, která nemusí být lokálně k disposici, mohla by rovněž pokrývat všechny aspekty interdisciplinárního VaV, vzdělávání a konstrukce i stavby prototypů. Též by mohla
20
CS
Příkladem je „California Nanosystems Institute“ rozvíjený za přispění investic ve výši přibližně 300 mil. $ z federálních fondů, fondů jednotlivých států USA a soukromých fondů (viz http://www.cnsi.ucla.edu/mainpage.html)
14
CS
zahrnovat partnerství státního a soukromého sektoru a sloužit jako inkubátor pro nově začínající a osamostatněné podniky. Pro dosažení potřebného kritického množství potřebujeme své zdroje soustředit v omezeném počtu infrastruktur na území Evropy. Mezi odvětví, kterým mohou prospět vzájemné synergické efekty, patří nanoelektronika, nanobiotechnologie a nanomateriály. Proti potřebě co největšího omezení fragmentace a zdvojování je však třeba postavit význam zajištění konkurence a tudíž vynikající úrovně VaV. Je třeba dosáhnout patřičné rovnováhy mezi infrastrukturou na evropské úrovni, na úrovni jednotlivých států a na úrovni regionální. V dlouhodobém výhledu může být rozvoj celé řady středisek nebo středisek rozčleněných do více lokalit významným prostředkem pro uchování náležité úrovně konkurence. Cenné vstupy pro zajištění optimálního přístupu mohou poskytnout evropské technologické platformy spolu s takovými orgány, jako je evropské strategické fórum pro infrastrukturu výzkumu (European Strategy Forum on Research Infrastructure, ESFRI) . 3.2.2.
„Iniciativa pro růst“ Sdělení nazvané „Evropská iniciativa pro růst, investice do sítí a znalostí k posílení růstu a zaměstnanosti“21 obsahuje návrh iniciativy se širokým záběrem, sestavený ve spolupráci s Evropskou investiční bankou (EIB). Pro uvedení akce do pohybu byl navržen „Program rychlého rozběhu“, pro který se očekává sdružené financování hlavně bankovními půjčkami (prostřednictvím iniciativy EIB nazvané „Inovace 2010“) a ze soukromých (průmyslových) zdrojů. Infrastruktura pro nanoelektroniku je jednou z investičních oblastí pro první vlnu navrhovaných projektů „Rychlého rozběhu“. Jednou z dalších oblastí je nová generace laserů (např. lasery s volnými elektrony), které například potenciálně mohou snímat „fotografické“ záběry zachycující atomární strukturu jednotlivých molekul. Taková zařízení mají nesmírnou cenu pro rozvoj nanovědy i nanotechnologií a je třeba usilovat o uplatnění synergických účinků s jinými akcemi na evropské úrovni i na úrovni jednotlivých států. Akce: Infrastruktura 2. Infrastruktura světové úrovně („centra excelence“) s evropským rozměrem a zaměřená na evropské zájmy je klíčová pro posilování konkurenceschopnosti EU v nanovědách a ve VaV na úseku nanotechnologií. Komise vyzývá členské státy, aby (a) rozvinuly soudržný systém vytvářející infrastrukturu VaV, který bude brát ohledy na potřeby všech aktérů a zejména bude rozvíjet synergie se vzděláváním; (b) podnikly opatření pro maximalizaci přidané hodnoty stávající infrastruktury, berouce v úvahu potřeby průmyslu a zejména MSP. Komise zdůrazňuje, že je zapotřebí
21
CS
„A European initiative for growth: Investing in networks and knowledge for growth and jobs“ (Evropská iniciativa zaměřená na růst: Investování do sítí a znalostí k zajištění růstu a pracovních míst) COM(2003) 690
15
CS
(c) zkoumat a mapovat stávající infrastrukturu s cílem určit nejnaléhavější potřeby tak, aby mohlo dojít k urychlení pokroku v nanotechnologiích a zejména na úseku interdisciplinárního VaV; (d) v případě potřeby vybudovat novou, pro nanotechnologie vyhrazenou infrastrukturu na evropské úrovni, která dokáže soustředit dostatečné „kritické množství“ a bude brát ohledy na potřeby průmyslu; (e) prošetřit možnosti zajištění finanční synergie s Evropskou investiční bankou, Evropským investičním fondem a Strukturálními fondy. 3.3.
Investování do lidských zdrojů Aby bylo možno potenciál nanotechnologií využít, potřebuje EU množství výzkumných pracovníků a inženýrů činných v interdisciplinárních oborech, kteří dokáží produkovat nové znalosti a následně pak zajistit jejich převod do průmyslové praxe. K řádnému vyhodnocování a zvládání rizik, která nanotechnologie mohou představovat pro lidské zdraví, potřebuje EU rovněž kvalitně vyškolené a vycvičené toxikology a posuzovatele rizik. Nanotechnologie jako pole nové a dynamické nám dává nádhernou možnost získat pro životní dráhu ve výzkumu větší počty mladých vědeckých pracovníků a dalšího odborného personálu. Podle nedávné zprávy22 připadá v Evropě 5,68 aktivních výzkumníků na každých 1000 pracovně činných osob, kdežto v USA jich je 8,08 a v Japonsku 9,14. Když vezmeme v úvahu počty pracovníků spojené s dosažením cílové hodnoty 3 % podle závěrů lisabonského zasedání do roku 2010, lze předpokládat, že bude třeba ještě přibližně 1,2 milionu dalších pracovníků pro sektor evropského výzkumu (do čehož je započteno 700 tisíc výzkumníků)23. Nejdůležitější je, aby byla podniknuta opatření pro získání výzkumných pracovníků a pro jejich udržení v Evropě, včetně nedostatečně využívaného potenciálu mezi ženami.
3.3.1.
Jak pro „nano“ získávat mladé Podstatnou složkou zde prezentovaného přístupu je podněcovat mladší generaci již od raného mládí k účasti na diskusích o vědě. Z individuálních zkušeností je známo, že pravděpodobnost, s jakou si někdo zvolí životní dráhu ve vědě, velkou měrou závisí na tom, jak mu jeho učitelé ve škole, rodiče a také sdělovací prostředky – jak to řekl držitel Nobelovy ceny Richard Feynman – dokázali předat radost z objevování. Jednoduché nanotechnologické koncepce je možno uvádět pomocí praktických vědeckých pokusů a ukázek. Nanotechnologie se dobře hodí pro středoškolskou výuku, protože se často vyučuje v integrovaném pojetí a ne v závislosti na jednotlivých oborech. Klíčové však je, aby mladší generace nejen získala porozumění pro výzkum, nýbrž také aby pochopila, co vlastně výzkumníci dělají. To by mělo studentům pomáhat při informovaném výběru
22
23
CS
Publikace Evropské komise „Key Figures 2003-2004“ (Klíčové údaje 2003-2004) z roku 2003, s. 44. Hodnota uváděná pro EU platí pro rok 2001, hodnota uváděná pro USA platí pro rok 1997 a hodnota uváděná pro Japonsko platí pro rok 2002 „Investing in research: An action plan for Europe“ (Investování do výzkumu: Akční plán pro Evropu) COM(2003) 226
16
CS
tím, že výzkum bude prezentován jako možná budoucí životní dráha, která nabízí vzrušení, odpovědnost i mnoho příležitostí. Cenné jsou iniciativy jako například „Evropský rok výzkumných pracovníků“24. 3.3.2.
Překonávání hranic oborů Vysoké školy při rozvoji znalostí v Evropě sehrávají ústřední úlohu25. Nanotechnologie kladou velký důraz na interdisciplinární přístup. Dokážeme si představit vysokoškolské předměty, ve kterých studenti nadále získávají základní vzdělání v celé řadě disciplin bez ohledu na to, ve kterém konkrétním oboru nakonec hodlají školu absolvovat. Tím by mělo být zajištěno, že se budoucí generace nanotechnologů bude skládat ze specialistů přístupných myšlenkám odjinud, kteří se dokáží spojit se svými kolegy z jiných disciplin. Praktické „učení výzkumem“ by se mohlo stát podstatným prvkem nanotechnologie. Pro nanotechnologie by se mělo uvažovat o nových formách vzdělávání, překračujících tradiční hranice disciplin, aby poskytovaly cílenou interdisciplinární výuku na světové úrovni ve vysokoškolském i v postgraduálním studiu. Mělo by se uvažovat též o nových přístupech, které zajistí prostředky k vydobytí financí z veřejných i soukromých zdrojů, spolu s jinými formami spolupráce akademické a průmyslové sféry (např. akademické „nově rozbíhané“ podnikání a „univerzity rizikového kapitálu“). Mohlo by to být v kontextu evropských „center excelence“ (viz Akce 2), což by studentům poskytovalo ideální příležitost, jak nabývat praktických zkušeností s nejmodernějším výzkumem.
3.3.3.
Podnikatelsky založení výzkumní pracovníci a inženýři Pracovní uplatnění ve výzkumu si v poslední době získává pozornost na celoevropské úrovni a do popředí je vyzdvihována řada slabin, ke kterým patří: způsoby náboru, pracovní podmínky a rozdíly v možnostech, které se při profesním postupu nabízejí mužům a ženám26. Zejména překážky kladené mobilitě výzkumných pracovníků a inženýrů při přechodech z výzkumu do průmyslu a zpět (tj. posuzování profesní úspěšnosti na základě publikací nebo patentů) vyvolávají obavy a mohou být ke škodě transferu technologií a inovací na úseku nanotechnologií. Názor, že vzdělávání končí tam, kde začíná zaměstnání, je při zaměření na dynamickou znalostní společnost kontraproduktivní. Řešení nabízí akční plán dovedností a mobility27. Nanotechnologie představují dynamický obor, který vyžaduje neustálé vzdělávání, aby bylo možno sledovat nejnovější vývoj. S postupným přibližováním nanotechnologií k trhu nabývá na důležitosti potřeba školení na pomoc začínajícím a osamostatňujícím se novým podnikům, řízení
24 25 26 27
CS
„Researchers in the European Research Area: One profession, multiple careers“ (Vědečtí pracovníci v Evropském výzkumném prostoru: jedno povolání, mnohé životní dráhy) COM(2003) 436 „The role of universities in the Europe of knowledge“ (Úloha vysokých škol ve znalostní Evropě) COM(2003) 58 „Researchers in the European Research Area: One profession, multiple careers“ (Vědečtí pracovníci v Evropském výzkumném prostoru: jedno povolání, mnohé životní dráhy) COM(2003) 436 „Making a European area of lifelong learning a reality“ (Praktické uskutečňování Evropského prostoru celoživotního vzdělávání) COM(2001) 678 a Akční plán Evropské komise zaměřený na znalosti a mobilitu COM(2002) 72
17
CS
různých druhů portfolia duševního vlastnictví, bezpečnost a zlepšování pracovních podmínek (včetně zdraví a bezpečnosti při práci) i prohlubování jiných doplňkových znalostí a dovedností, aby bylo zajištěno, že novátoři budou mít lepší pozici při získávání finančních prostředků a při uplatňování svých iniciativ. Akce: Investování do lidských zdrojů 3. Komise vyzývá členské státy k přispění na těchto úsecích: (a) zjišťování potřeb vzdělávání na úseku nanotechnologií a nabízení příkladů osvědčených postupů a/nebo výsledků pilotních studií; (b) podpora přípravě a realizaci nových učebních předmětů a osnov, školení učitelů a vzdělávací materiály podporující interdisciplinární přístupy k nanotechnologiím při normálním i při postgraduálním studiu; (c) začleňování doplňkových znalostí do postgraduálního studia a do celoživotního vzdělávání, např. podnikatelské znalosti, otázky zdraví a bezpečnosti při práci, patentování, mechanismy osamostatňování nového podnikání, komunikace atd. Komise zde shledává příležitost (d) ověřovat schůdnost výzev k podávání „společných návrhů Marie Curieové“28 v oblastech nanovědy a nanotechnologií; (e) založit „Evropskou cenu pro nanotechnologie“, která by přispívala k povzbuzování interdisciplinárního a podnikatelského ducha výzkumných pracovníků. 3.4.
Průmyslové inovace, od poznatků k technologiím Na dnešním globalizovaném trhu hospodářská úspěšnost stále více závisí na vytváření znalostí i na jejich správě a využívání. Mají-li být produkovány znalosti, je třeba investovat do VaV. Průmyslové inovace zase naopak vyžadují znalosti, mají-li vytvářet hmotný prospěch. Takto se kruh uzavírá a do VaV je možno vkládat nový soukromý kapitál. Jak může evropský průmysl těžit z úspěchů nanooborů naší vědy a realizovat produkty a služby, které vytvářejí nové hodnoty? Schopnost odblokovat potenciál těchto znalostí prostřednictvím nanotechnologií je klíčová tím, že dává nové podněty průmyslovým oborům, které již v náročném mezinárodním prostředí nebyly konkurenceschopné, a že rozvíjí nová odvětví evropského průmyslu na bázi znalostí. Je zapotřebí integrovaného přístupu k inovační politice29 a tento přístup bude rozvíjen v rámci nadcházejícího akčního plánu inovací30. Nehledě na společné
28 29 30
CS
Viz http://europa.eu.int/mariecurie-actions „Innovation policy: updating the Union's approach in the context of the Lisbon strategy“ (Politika na úseku inovací: aktualizace přístupu Evropské unie v kontextu lisabonské strategie) COM(2003) 112 Viz http://europa.eu.int/comm/enterprise/innovation/index.htm
18
CS
činitele31 klíčové pro veškerý VaV, mezi něž patří fungující trhy, na kterých se uplatňuje konkurence, fiskální politika podporující inovace, finanční nástroje32, kvalifikovaní pracovníci, partnerství veřejného a soukromého sektoru a infrastruktura, musí nanotechnologie věnovat pozornost třem dalším faktorům, kterými jsou patentování zásadních poznatků, otázky předpisů a metrologie. 3.4.1.
Příležitosti dnešního průmyslu a jeho náročné úkoly Nanotechnologie nabízejí podnikům velké příležitosti, jak realizovat postupné i zásadní inovace. Zároveň představují pro mnohé podniky riziko, že jejich potenciál včas nerozpoznají a ztratí konkurenceschopnost. To, že v Evropě chybí silná kultura podpory a podněcování ochoty přebírat na sebe podnikatelská rizika v oblastech jako jsou nanotechnologie, může být rozhodujícím faktorem, spolu s příznivými rámcovými podmínkami pro uskutečňování inovací. Evropský průmysl funguje ve vysoce konkurenčním prostředí. Z různých důvodů mohou jeho odvětví trpět nedostatkem kapitálu, takže mohou věnovat pouze omezené zdroje na VaV a na inovace. Údaje z poslední doby ukazují, že celkově činí podíl soukromého investování do VaV v EU 1,09 % HNP v porovnání s podílem 1,85 % v USA a 2,2 % v Japonsku33. Pro nanotechnologie sice takové údaje nejsou k disposici, ale je možno předpokládat, že podíl průmyslového investování je v Evropě též úměrně nižší než v USA nebo v Japonsku.
3.4.2.
Vznik podniků a rizikový kapitál v oblasti nanotechnologií Většina oblastí nanotechnologie se nachází v raném stádiu svého vývoje a úspěšní výzkumníci se často stávají podnikateli a rozbíhají začínající firmy. Ze stovek takovýchto firem založených během posledních let jich polovina sídlí v USA, kdežto v EU jich sídlí čtvrtina34. Vezme-li se v úvahu, že zhruba dvě třetiny zaměstnanosti v Evropě zajišťují MSP, je evidentní, že je třeba více usilovat o to, aby se vytváření nových, inovačních podniků dostalo větších pobídek35. Banky a investoři rizikového kapitálu si velmi vybírají, než nabídnou zejména rizikový kapitál do oblastí, které vnímají jako zatížené velkými technickými riziky, nejistotou ohledně doby potřebné do uvedení na trh nebo které by mohly mít negativní etické, zdravotní nebo ekologické důsledky. Normálně je zapotřebí mít k průkazu vlastnictví znalostí patenty a noví podnikatelé musí nejen být na špici vývoje nanotechnologií, nýbrž také musí tyto své znalosti spojovat s podnikatelským postřehem a zběhlostí ve strategii podnikání. Noví podnikatelé si často stěžují, že jim je nabídnut úvěr (namísto podnikatelského tj. rizikového kapitálu), ale že se jim nedostane žádné podpory na úseku řízení – to
31 32 33 34 35
CS
Viz např. „Investing in research: An action plan for Europe“ (Investování do výzkumu: Akční plán pro Evropu) COM(2003) 226 Viz např.. „Access to finance of small and medium-sized enterprises“ (Přístup malých a středních podniků k financování) COM(2003) 713 Publikace Evropské komise „Key Figures 2003-2004“ (Klíčové údaje 2003-2004) z roku 2003 „Little science, big bucks“ (Vědy málo, dolarů hodně), Nature Biotechnology, sv. 21, č. 10, říjen 2003, s. 1127 „Action Plan: The European Agenda for Entrepreneurship“ (Akční plán: Evropská agenda podnikavosti a podnikání) COM(2004) 70
19
CS
vnímají jako něco, co je vystavuje zvýšenému nebezpečí a riziku. Přes technologickou úspěšnost mohou nově zakládané podniky selhat, nedokáží-li vyrovnat příjmy a výdaje – projít takzvaným „údolím smrti“. Tento problém může být akutní právě u nanotechnologií, kde proces VaV vyžaduje dlouhodobé nasazení. V tomto kontextu může sehrát významnou úlohu Evropská investiční banka (EIB) tím, že poskytne půjčky a posílí kapitálovou základnu nanotechnologicky orientovaných podniků. 3.4.3.
Patentování Prokázání vlastnických práv k dosaženým poznatkům ochranou duševního vlastnictví má zásadní důležitost pro uchování konkurenceschopnosti průmyslu jak z hlediska jeho schopnosti přilákat počáteční investice, tak i z hlediska zajištění výnosů do budoucna. Počty patentů orientovaných na nanotechnologie neustále rostou již od počátku 80. let. Společná správa práv k duševnímu vlastnictví může být na úsecích jako jsou nanotechnologie náročná, neboť jejich mezioborová povaha zde svádí dohromady výzkumné pracovníky a pracovníky průmyslu s různými profesními kulturami a postoji. Nanotechnologie díky velkému důrazu, který kladou na znalosti, vyvolávají zásadní otázky ohledně toho, co by mělo být a co by naopak nemělo být patentovatelné (např. na úrovni jednotlivých molekul). Dosažení dohody o koncepcích a definicích na evropské a v ideálním případě na celosvětové úrovni sehraje významnou úlohu pro zachování důvěry investorů a pro vyhnutí se deformacím plynoucím z místně odlišného posuzování nebo odlišných výkladů práv k duševnímu vlastnictví.
3.4.4.
Předpisy Patřičná a včasná regulace na úsecích veřejného zdravotnictví, ochrany spotřebitelů a ochrany životního prostředí má zásadní význam a též zajistí důvěru spotřebitelů, pracovníků a investorů. Co nejvíce by mělo být využíváno stávajících předpisů. Avšak zvláštní povaha nanotechnologií vyžaduje, aby tyto předpisy byly znovu přezkoumány a podle potřeby revidovány. Měli bychom zvolit aktivní přístup. Pokrok vědeckých poznatků v nanooborech, který přináší VaV uskutečňovaný na celoevropské úrovni i v jednotlivých státech, by měl tvořit základnu pro další kroky v tomto směru. Harmonizovaná legislativa vedle toho, že zajišťuje konzistenci a brání deformacím trhu, sehrává klíčovou úlohu tím, že minimalizuje rizika a zajišťuje ochranu zdraví a prostředí. Stávající předpisy se velmi často opírají o parametry, které se mohou pro některé nanotechnologické aplikace, jako jsou například volné nanočástice, ukázat jako nevhodné. Například prahové hodnoty se často definují pomocí výrobních objemů nebo hmotností, při jejichž nedosažení může být určitá látka z působnosti předpisu vyňata. Relevanci takovýchto prahových hodnot bude třeba znovu prošetřit a v případě potřeby je změnit.
3.4.5.
Metrologie a normy Aby se zajistilo, že EU bude moci komerční potenciál nanotechnologií realizovat, budou průmysl a společnost potřebovat spolehlivé a kvantitativní charakterizační prostředky a též měřicí metody, které budou oporou konkurenceschopnosti
CS
20
CS
a spolehlivosti budoucích výrobků a služeb. Pro usnadnění rychlého vývoje těchto technologií a k tomu, aby uživatelé získali potřebnou důvěru v jejich provozní a výrobkové parametry, je třeba vyvinout příslušnou metrologii a normy. Nanotechnologie vyžadují i nové měřicí metody, přičemž jde o velice náročnou oblast. V nanoměřítku se nesnadno odstraňují rušivé účinky měřicích přístrojů na vlastní měření. V některých oblastech metrologické nástroje v současnosti prostě nejsou k disposici. Před vlastní normalizací je zapotřebí výzkumných a vývojových prací, které musí přihlédnout k potřebám průmyslu, pokud jde o rychlost měření a o otázky kontroly. Evropský výbor pro standardizaci (CEN)36 nedávno zahájil činnost pracovní skupiny pro nanotechnologie. Akce: Průmyslové inovace, od poznatků k technologiím 4. Evropská komise, zdůrazňujíc přínosy koordinovaného přístupu k podněcování inovací a podnikatelských aktivit na poli nanotechnologií v Evropě, (a) vyzývá členské státy k zajištění takových podmínek, které budou podporovat investice průmyslu a nových inovačních podniků do VaV v souladu s cíli stanovenými na zasedání v Lisabonu; (b) zdůrazňuje potřebu prohlubovat zkoumání hledisek a podmínek úspěšného průmyslového využití nanotechnologií; (c) vybízí Evropskou investiční banku a Evropský investiční fond, aby přispěly k posilování kapitálové základny inovací na poli nanotechnologií, a vyzývá členské státy, aby přezkoumaly využívání Strukturálních fondů na iniciativy VaV na regionální úrovni; (d) považuje silný, harmonizovaný a dostupný rámec zajišťování práv k duševnímu vlastnictví za zásadní pro podporu transferu technologií a inovací; (e) vyzývá členské státy k zajištění těsnější spolupráce patentových úřadů s cílem vybudovat účinnější celosvětový systém patentové ochrany37; (f) vybízí členské státy, aby provedly revizi stávající legislativy tak, aby byly vzaty v úvahu veškeré specifické prvky nanotechnologií, a aby přijaly společný evropský přístup; (g) vybízí členské státy, aby posilovaly a koordinovaly činnosti na úsecích metrologie, standardizace a normalizace a tím posílily konkurenceschopnost evropského průmyslu.
36 37
CS
Další informace je možno nalézt na internetové adrese http://www.cenorm.be/ (Resoluce CEN BT C005/2004) Viz závěrečné komuniké z jednání Výboru OECD pro vědeckotechnickou politiku na ministerské úrovni, 29.-30. ledna 2004 (viz http://www.oecd.org/)
21
CS
3.5.
Začlenění celospolečenské dimenze Někteří lidé sféru vědy kritizují za to, že je příliš vzdálena mechanismům demokracie a chybí jí pochopení veřejnosti, veřejné vnímání bilance rizik a přínosů a účast veřejnosti s možností kontroly. I když potenciální využití nanotechnologií může zlepšit kvalitu života, může být jako u každé nové technologie spojeno i s určitými riziky. To by mělo být otevřeně přiznáno a prozkoumáno. Současně je třeba řádně posoudit, jak veřejnost nanotechnologie a jejich rizika vnímá, a tyto problémy řešit. Je v obecném zájmu zaujmout aktivní postoj, plně integrovat celospolečenské úvahy do procesu VaV a přitom zkoumat jeho přínosy, rizika a hlubší smysl pro společnost. Jak již bylo uvedeno38, je třeba toto uskutečnit co nejdříve a nečekat jen na dodatečné uznání těchto skutečností. V tomto ohledu je složitá a neviditelná povaha nanotechnologie výzvou těm, kdo pracují na poli informování o výsledcích vědy a ozřejmování rizik.
3.5.1.
Zodpovědný vývoj nanotechnologií Je třeba respektovat etické principy a tam, kde je to zapotřebí, je prosazovat legislativními nástroji. Tyto principy jsou vtěleny do Evropské charty základních práv39 a dalších evropských i jiných mezinárodních dokumentů40. Též by měl být brán ohled na názor evropské skupiny pro etiku (European Group of Ethics, EGE)41, která zkoumá etické aspekty lékařských aplikací souvisejících s nanotechnologiemi. Dále sem patří základní etické hodnoty jako zásada respektování důstojnosti, zásada individuální autonomie, zásada spravedlnosti a dobročinnosti, zásada svobody bádání a zásada proporcionality. Je třeba pochopit, že tyto zásady platí pro aplikace zaměřené na lidi i pro aplikace, které na lidi přímo zaměřeny nejsou. Vedle toho se u některých aplikací, např. u miniaturizovaných čidel, mohou projevovat specifické důsledky z hlediska ochrany soukromí a osobních dat. Je nezbytné zajistit otevřený, vysledovatelný a ověřitelný vývoj nanotechnologií, který bude probíhat na základě zásad demokracie. Přes některá volání po uvalení moratoria na nanotechnologické výzkumy je Komise přesvědčena, že by to bylo velice kontraproduktivní. Kromě toho, že by se tím společnosti upírala možnost přístupu k eventuálním přínosům, mohlo by to vést k vytváření „technologických rájů“, tj. míst, kde by výzkum mohl probíhat v zónách nepodléhajících regulačnímu rámci za podmínek umožňujících jeho zneužití. Z toho by vyplývala naše neschopnost sledovat postup vývoje a intervenovat, což by mohlo vést k ještě horším následkům. Princip prevence42 v té formě, jak je dosud využíván, by bylo možno aplikovat v případech odhalení reálných a závažných ohrožení.
38
39 40 41 42
CS
Viz např. „Nanotechnology: Revolutionary opportunities & societal implications“ (Nanotechnologie: Revoluční příležitosti a dopady na společnost), 3. Společný seminář EC-NSF o nanotechnologiích, Lecce, Itálie (2002), a „The social and economic challenges of nanotechnology“ (Společenské a hospodářské výzvy nanotechnologie), ESRC, Velká Británie (2003) Viz http://www.europarl.eu.int/charter/default_en.htm Viz http://europa.eu.int/comm/research/science-society/ethics/legislation_en.html Viz http://europa.eu.int/comm/european_group_ethics/index_en.htm „Communication from the Commission on the Precautionary Principle“ (Sdělení Komise o principu prevence) COM(2000) 1
22
CS
3.5.2.
Informace, komunikace a dialog: Jak pochopit neviditelné „Co jsou to nanotechnologie?“ Anketa, do které bylo v roce 2001 zahrnuto přes 16 000 osob43, ukázala, že chápání nanotechnologií je na nízké úrovni. Jelikož jsou složité a uplatňují se v měřítku, které je neviditelné, mohou nanotechnologie představovat pojem, který veřejnost chápe jen nesnadno. Tiskové titulky např. o nanorobotech, kteří se sami rozmnožují, což je jedna z věcí, jež momentálně dalece přesahují naše možnosti, o nichž se však hovoří, jakoby se jednalo o bezprostřední hrozbu, ukazují, že o současném nanotechnologickém výzkumu a jeho možných využitích je naléhavě zapotřebí poskytovat informace. Výtečným příkladem, jak lze zvýšit povědomí veřejnosti i nanotechnologiích, je tzv. „nanonáklaďák“44. Pokud nebudeme vážně usilovat o efektivní komunikaci, mohou se inovace na poli nanotechnologií setkávat u veřejnosti s nespravedlivými odsudky. Nezbytný je efektivní obousměrný dialog, při kterém budou vzaty v úvahu náhledy široké veřejnosti a který by také mohl ovlivňovat rozhodování o politice VaV45. Důvěra veřejnosti a přijetí nanotechnologií bude klíčové pro jejich další vývoj v dlouhodobém výhledu a umožní nám těžit z jejich potenciálních přínosů. Je evidentní, že věda se bude muset naučit lépe komunikovat. Akce: Začlenění celospolečenské dimenze 5. Komise, zdůrazňujíc potřebu věnovat patřičnou pozornost celospolečenským aspektům nanotechnologií, (a) vyzývá členské státy k otevřenému a aktivnímu přístupu k řízení VaV na úseku nanotechnologií, aby se zajistilo informování veřejnosti a aby se získala její důvěra; (b) podporuje dialog s občany/spotřebiteli EU s cílem podpory dobře informovaného rozhodování o VaV na úseku nanotechnologií na základě nestranných informací a výměny názorů; (c) stvrzuje své odhodlání řídit se etickými principy, aby se zajistilo, že VaV na úseku nanotechnologií bude probíhat zodpovědně a průhledně.
4.
VEŘEJNÉ
ZDRAVÍ, BEZPEČNOST, OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A OCHRANA SPOTŘEBITELE
Ruku v ruce s VaV a technickým pokrokem musí jít vědecké prošetření a posouzení možných ohrožení zdraví a životního prostředí ze strany nanotechnologií. Pracuje se na některých cílených studiích k posouzení potenciálních rizik, která jsou rovněž prošetřována v rámci projektů IP a NE, které na úseku nanotechnologií běží jako součást 6. rámcového programu. Neočekávané chování se může projevit například u
43 44 45
CS
Eurobarometr Evropské komise – „Europeans, Science and Technology“ (Evropané, věda a technika) 55.2, prosinec 2001 Další informace jsou k disposici na internetové adrese http://www.nanotruck.net. „Science and Society - Action plan“ (Věda a společnost – akční plán), COM(2001) 714
23
CS
nanočástic z důvodu jejich malých rozměrů46. Výsledkem mohou být specifické problémy například při výrobě, likvidaci, manipulaci, skladování a dopravě. Zde je třeba provádět VaV ke stanovení relevantních parametrů a podle potřeby připravovat předpisy, přičemž je nutno brát v úvahu kompletní řetězec aktérů počínaje výzkumníky a konče výrobními pracovníky a spotřebiteli. Tento VaV musí rovněž brát ohled na dopady nanotechnologií během celého jejich životního resp. provozního cyklu, například použitím tzv. nástrojů pro posuzování cyklu životnosti. Jelikož tyto otázky jsou předmětem zájmu všude ve světě, bylo by výhodné získávané poznatky soustavně shromažďovat do společného fondu na mezinárodní úrovni. Obecněji řečeno vyžaduje veřejné zdraví i ochrana prostředí a spotřebitele, aby všichni, kdo se podílí na vývoji nanotechnologií — včetně výzkumníků, vývojářů, výrobců a distributorů — řešili jakákoliv možná rizika předem a co nejdříve, vycházejíce ze spolehlivých vědeckých údajů a analýz a využívajíce patřičných metodických nástrojů. To představuje určitou výzvu, protože předpovídání vlastností produktů založených na využití nanotechnologií je nesnadné, jelikož vyžaduje, aby byla brána v potaz jak klasická fyzika, tak i kvantově mechanické efekty. V mnoha ohledech je možno „sestrojování“ látky za pomoci nanotechnologie připodobnit vytváření nové chemikálie. Výsledkem je, že řešení rizik, která nanotechnologie mohou představovat pro zdraví obyvatel, životní prostředí a spotřebitele si vyžádá vyhodnocování možného opětného využití stávajících dat a produkci nových dat specifických pro nanotechnologie k otázkám toxikologickým a ekotoxikologickým (včetně reakcí na obdržené dávky a údajů o expozicích). To také vyžaduje zkoumání a podle potřeby přizpůsobování metod posuzování rizik. V praxi řešení potenciálních rizik spjatých s nanotechnologiemi vyžaduje zařazení postupů pro posuzování rizik do všech stádií cyklu životnosti nanotechnologických produktů. Akce: Veřejné zdraví, bezpečnost, ochrana životního prostředí a ochrana spotřebitele 6. Na podporu vysoké úrovně veřejného zdraví i ochrany prostředí a spotřebitelů Komise zdůrazňuje tyto potřeby: (a) rozpoznat a řešit otázky bezpečnosti (skutečné nebo takto vnímané) v co nejranější fázi; (b) posilovat podporu integrace zdravotnických, ekologických, rizikových a dalších souvisejících aspektů do činností VaV spolu s uskutečňováním konkrétních studií; (c) podporovat sběr toxikologických a ekotoxikologických dat (včetně údajů o odezvách na obdržené dávky) a vyhodnocovat potenciální expozice člověka i prostředí.
46
CS
Viz např. projekty financované ES: Nanopatologie – „The role of nano-particles in biomaterial-induced pathologies“ (Úloha nanočástic u patologických stavů indukovaných biomateriály) (QLK4-CT-200100147); Nanoderm – „Quality of skin as a barrier to ultra-fine particles“ (Kvalita pokožky jakožto bariéry proti průniku částic nesmírně malých velikostí) (QLK4-CT-2002-02678); Nanosafe – „Risk assessment in production and use of nano-particles with development of preventive measures and practice codes“ (Posuzování rizik při produkci a využívání nanočástic ve vývoji preventivních opatření a pracovních kodexů) (G1MA-CT-2002-00020)
24
CS
Komise vyzývá členské státy, aby podporovaly: (d) přizpůsobování postupů posuzování rizik podle potřeby tak, aby byly brány v úvahu specifické otázky související s nanotechnologickými aplikacemi; (e) integraci posuzování rizik pro lidské zdraví, životní prostředí, spotřebitele a pracovníky ve všech stádiích životního cyklu této technologie (včetně koncepcí, VaV, výroby, distribuce, použití a likvidace). 5.
DALŠÍ KROK: MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Klíčovým kladem při zajišťování postupu VaV je mezinárodní spolupráce. Například 6. rámcový program se otevírá světu, neboť dovoluje účast na projektech výzkumným týmům prakticky ze všech zemí. To je zvláště důležité pro nanotechnologie, kdy je třeba velkého množství základních poznatků a kde je ještě třeba vyřešit mnoho náročných vědeckých a technických úkolů – může být zapotřebí globální kritické množství znalostí. Mezinárodní spolupráce může VaV urychlit tím, že rychleji překoná znalostní mezery a například pomůže připravit cestu pro nová metrologická řešení a nové normy. Několik zemí již s EU uzavřelo dohody o vědeckotechnické spolupráci zahrnující i nanotechnologie. Zejména existuje realizační dohoda mezi Evropskou komisí (EK) a Národní nadací pro vědu (National Science Foundation, NSF, USA) a další podobná dohoda s Ministerstvem pro vědu a techniku (MOST, Čína). Takovéto realizační dohody vytvářejí rámec pro posílenou spolupráci a dovolují zahájit společné iniciativy. Od roku 1999 se vydávají koordinované výzvy EC-NSF a bylo zahájeno již asi 20 projektů. V návaznosti na zkušenosti získávané v 6. rámcovém programu je zapotřebí rozvíjet posílenou mezinárodní spolupráci v nanovědách i nanotechnologiích jak s hospodářsky pokročilejšími zeměmi (s cílem sdílet poznatky a společně těžit z dosažení kritického množství), tak i se zeměmi hospodářsky méně rozvinutými (aby pro ně byl zabezpečen přístup k poznatkům a aby se zabránilo vytváření jakéhokoliv „apartheidu znalostí“). Zejména je naléhavě zapotřebí dělit se o poznatky související s nanotechnologiemi v oblasti zdraví, bezpečnosti a ekologie tak, aby to bylo ku prospěchu všem občanům. Společné sdílené principy vedení VaV na úseku nanotechnologií by mohly být začleněny do dobrovolného rámce (např. do určitého kodexu správného chování), který by sbližoval EU se zeměmi, které jsou aktivní ve výzkumu nanotechnologií a sdílejí naše odhodlání zodpovědně vést další rozvoj tohoto oboru. Předběžné výměny názorů se zástupci např. USA, Japonska, Švýcarska a Ruska jsou v tomto ohledu velice povzbudivé a mohly by připravit cestu dalším iniciativám. Akce: Mezinárodní spolupráce 7. Komise v souladu s přijatými mezinárodními závazky a zejména se závazky vůči Světové organizaci pro obchod (WTO) bude podporovat:
CS
25
CS
(a) mezinárodní diskusi nebo shodu o otázkách globálního zájmu, jakými jsou například veřejné zdraví, bezpečnost, životní prostředí, ochrana spotřebitelů, posuzování rizik, přístupy k regulačních opatřením, metrologie, nomenklatura a normy; (b) přístup k základním poznatkům v méně průmyslově rozvinutých zemích s cílem přispívat k prevenci jakéhokoliv „apartheidu znalostí“; (c) monitorování a sdílení informací o vědeckém, technickém, hospodářském a společenském vývoji na úseku nanotechnologií; (d) definování mezinárodního „kodexu správného chování“ s cílem dosáhnout celosvětové dohody o základních zásadách zodpovědného rozvoje nanotechnologií.
CS
26
CS
PŘÍLOHA: ODHAD FINANCOVÁNÍ NANOTECHNOLOGIÍ Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ (Připomínáme, že níže uváděné údaje byly odvozeny z několika zdrojů47) Obr 1: Celkové objemy výdajů na nanotechnologie z veřejných zdrojů v roce 2003 pro tyto země: Evropa (včetně CH, IL a NO jakožto země přidružené k FP6), Japonsko, USA a ostatní (1€ = 1$). 1200
ES 350
Veřejné výdaje (v milionech)
1000
800 USA na federální úrovni 770
600
400
Členské a přidružené státy 800
810 511 USA jednotlivé státy 300
200
0 Evropa
Japonsko
USA
Ostatní
Obr 2: Objemy financování pro EU-15 spolu s některými přistupujícími zeměmi (CZ, LV, LT, SI) a s hlavními přidruženými zeměmi (CH, IL a NO) a ES v absolutním vyjádření v € za rok 2003. 300 280
350 250
240 220 200
180
180 160
130
140 120 100 80
60 50
43
40
22
20
15
15
14
5
5
án sk o D
Be lg ie Fi ns ko R ak ou sk o
ko éd sk o
Irs
Šv
ie kr ál ov st ví I t ál N iz ie oz em sk o
Fr an c
3
1,5
1,2
0,5
Sp oj
en é
ES
0
o
60
Po rtu ga ls k
Veřejné výdaje (v milionech €)
260
47
CS
Asie (APNF, ATIP, nABACUS); Evropa (Bundesministerium für Bildung und Forschung (Německo), Enterprise Ireland, Generální sekretariát pro výzkum (Řecko), Inspection générale de l’administration de l’éducation nationale et de la recherche (Francie), Nanoforum, Národní kontaktní místa (National Contact Points), nanotechnologická databáze CORDIS, různé zdroje); USA (NSF); ostatní (různé zdroje)
27
CS
Obr 3: Úroveň financování pro významné třetí země (s výjimkou USA a Japonska) s fungujícími programy na úseku nanotechnologií, v absolutním vyjádření v $ pro rok 2003. Při posuzování těchto číselných údajů je třeba mít na paměti potenciálně velké rozdíly kupní síly.
Veřejné výdaje (v milionech USD)
150
200
125 100
100
100
75 50
50
30 25 9
8
5
5
4
In
di e
js ko Th a
M al aj
Zé la ov ý
si e
nd
ur N
Si ng
Ka na
ap
da
ie Au st rá l
aj w Tc h
Ji žn í
Ko re
a
an
0
Obr 4: Porovnání úrovní financování pro EU-15, EU-25, některé přistupující země (CZ, LV, LT, SI), hlavní přidružené země zúčastněné na FP6 (CH, IL a NO), USA a Japonsko v přepočtu na obyvatele v roce 2003 (1€ = 1$). 6.2 5.6
4,5 4,0 3,5
3,6
3,4 3,1 3,1 3,0 3,0
3,0
2,9 2,9
2,7 2,4
2,5
2,2
2,0
1,7
1,5
1,6 1,5 1,1
1,0
0,6 0,6
0,5
0,3
0.05 0.040.04
ls ko ga Po rtu
sk EU o kr -2 ál 5 ov Šv ství éd sk N o or sk Be o lg ie I R tál ak ie ou s D ko án sk o
Sp oj
en é
Fi n
5 -1 EU
po
ns ko Irs ko Šv US ýc A ar sk o N I z iz o z rae em l s Fr ko an ci e
0,0
Ja
Veřejné financování nanotechnologie (na obyvatele)
5,0
CS
28
CS
