KOMBINACE KVALITATIVNÍCH A KVANTITATIVNÍCH METOD GEOGRAFICKÉHO VÝZKUMU: ANALÝZA VZTAHŮ TIŠNOVA A PŘEDKLÁŠTEŘÍ

Zborník vedeckých prác doktorandov a mladých vedeckých pracovníkov “Mladí vedci 20 10“

KOMBINACE KVALITATIVNÍCH A KVANTITATIVNÍCH METOD GEOGRAFICKÉHO VÝZKUMU: ANALÝZA VZTAHŮ TIŠNOVA A PŘEDKLÁŠTEŘÍ THE COMBINATION OF QUALITATIVE AND QUANTITATIVE GEOGRAPHICAL RESEARCH METHODS: THE ANALYSIS OF RELATIONS BETWEEN TIŠNOV AND PŘEDKLÁŠTEŘÍ Jan Trávníček1, Ondřej Šerý2, Andrea Nogová3 Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno [email protected], [email protected], [email protected]

1

Abstract The topic of this contribution was an educational project in a study programme of the Department of Geography, Faculty of Science, Masaryk University in the city of Brno, the school year 2008/09. The main goal of our article is to describe the form of project work through specific research focused on the cooperation of municipalities Tišnov and Předklášteří in Brno surroundings. To illustrate the point one of the main barriers to mutual coexistence (the question of financing of Porta Coeli monastery) is analyzed. Both quantitative and qualitative methods are used during fieldwork research focus on key components of social reality. Keywords: municipality, mixed methods, project training, Tišnov, Předklášteří 1 Úvod I přes proklamaci integrace geografických disciplín (např. Harrison et al., 2004) charakterizuje současný geografický diskurz oddělování teorie a metodologie fyzické a humánní geografie. Kulturní obrat posunul humánní geografii k poststrukturalismu a otevřel cestu k aplikaci kvalitativní metodologie, coţ prohloubilo odstup disciplín. Zakořeněné neporozumění a oddělování kvantitativních a kvalitativních přístupů znemoţňuje vyuţívat výhody obou přístupů prostřednictvím kombinované metodologie (Tashakkori, Teddlie, 2003). O překonávání zakořeněné dichotomie se na Geografickém ústavu Masarykovy univerzity v Brně dlouhodobě snaţí autorský kolektiv pod vedením A. Hynka prostřednictvím projektové výuky. Ta je pro studenty aplikační platformou pro rozvíjení kritického a kreativního myšlení (blíţe Trávníček, Trojan, 2008) prostřednictvím spolupráce studentů s kolegy z jiných oborových kombinací a sdílení know-how a výsledků. V rámci projektových témat jsou rozvíjeny skupinové/sociální dovednosti s cílem zmírnit bariéry mezi vyučujícími a studenty a mezi studenty odlišných oborů. Dle Golda et al. (1991) tyto zkušenosti příznivě ovlivňují kvality absolventských prací i pozdější uplatnění na trhu práce. Koncepce projektové výuky se zformovala při projektech realizovaných v rámci předmětů Sustainability – Trvalá udržitelnost (podzimní semestr) a Urbánní a rurální studia (jarní semestr). Autorský tým při práci se studenty překročil hranice Jihomoravského kraje do sousedních krajů i států (Hynek et al., 2007) i formální hranice úrovní vzdělávacího systému (Hynek et al., 2009). Současný výzkum se zaměřil na téma interakce obcí v České republice řešené na příkladu Tišnova a Předklášteří. Tyto vztahy mohou mít podobu ve spektru od konkurence k inerci či spolupráci. Situaci ovlivňuje historický kontext, komunikace mezi samosprávami a klíčovými aktéry či rozloţením moci. Identifikování a diskuze nedostatků můţe přispět k řešení

547


společných problémů, zefektivnění spolupráce a k vyváţenému rozvoji obou obcí. Tato skutečnost se stává ještě hodnotnější v případě rozdílné velikosti obcí (Perlín, 2009). 2 Zájmové území Tišnov a Předklášteří jsou dvě sousední obce, které se nacházejí severně od Brna v okrese Brno-venkov, přičemţ Tišnov má statut obce s rozšířenou působností. Na začátku roku 2009 ţilo v Tišnově 8 585 obyvatel a v Předklášteří 1 446 obyvatel. Obě obce leţí v suburbánní zóně Brna a jsou poměrně migračně atraktivní, za coţ vděčí nejen geografické blízkosti moravské metropole, ale také dobré dopravní dostupnosti (autobusovou, vlakovou i individuální automobilovou dopravou trvá cesta do Brna do 35 minut). Tab. 1 Sociodemografické charakteristiky Jihomoravského kraje, Tišnova a Předklášteří (ČSÚ, 2003 – 2009).

Pohlaví (1.1.2009)

Věk (31.12.2006)

Nejvyšší dosažené vzdělání (1.3.2001)

JIHOMORAVSKÝ KRAJ  Muţi: 48,7 %  Ţeny: 51,3 %  0 – 14 let: 14,2 %  15 – 64 let: 70,8 %  65 let a více: 15,0 %  ZŠ: 24,5 %  SŠ bez maturity: 37,1 %  SŠ s maturitou: 28,1 %  VŠ:10,3 %

        

TIŠNOV Muţi: 47,4 % Ţeny: 52,6 % 0 – 14 let: 14,5 % 15 – 64 let: 69,7 % 65 let a více: 15,8 % ZŠ: 21,6 % SŠ bez maturity: 35,1 % SŠ s maturitou: 32,7 % VŠ:10,6 %

        

PŘEDKLÁŠTEŘÍ Muţi: 47,9 % Ţeny: 52,1 % 0 – 14 let: 13,6 % 15 – 64 let: 68,4 % 65 let a více: 18,0 % ZŠ: 20,7 % SŠ bez maturity: 41,6 % SŠ s maturitou: 29,9 % VŠ: 7,8 %

Obě obce v roce 2001 vykazovaly vyšší podíl věřících (Tišnov 44,6 % a Předklášteří 51,4 %) oproti průměru za Jihomoravský kraj (43,7 %). V tabulce 1 jsou shrnuty další sociodemografické charakteristiky, důleţité z hlediska následující analýzy.

Obr. 1 Poloha Tišnova a Předklášteří v rámci České republiky a Jihomoravského kraje (Trávníček, 2010)

548


Z hlediska cestovního ruchu je oblast zajímavá nejen díky mineralogické a botanické lokalitě Květnice, ale také díky rekonstruované rozhledně na vrcholu Klucanina. V samotném Tišnově lze potom vyzdvihnout původně gotický kostel sv. Václava, radnici vybudovanou v romantickém historizujícím slohu nebo řadu prvorepublikových vil a funkcionalistických staveb. Všechny z nich ale svým významem předčí klášter Porta Coeli (Brána nebes), který se nachází v sousedním Předklášteří. 3 Cíle Hlavním cílem je získat vhled do struktury a vývoje vzájemných vztahů Tišnova a Předklášteří a identifikovat události a procesy, které se zde v minulosti odehrávaly. Mezi další cíle patří: - definovat bariéry regionálního rozvoje v lokálním kontextu, - komunikovat s politickou reprezentací o podnětech pro budoucí rozvoj oblasti a jejích nejpalčivějších problémech, - vyzkoušet si v praxi kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod geografického výzkumu, - aplikovat kritický přístup na poznatky získané od jednotlivých aktérů či respondentů a jejich vyhodnocování. 4 Metody Metodologický základ představuje přístup ESPECT/TODS (Hynek, Hynek, 2007), který vychází z 6 pilířů environmentální udrţitelnosti/bezpečnosti z hlediska prostorovosti a emergence moci: E(conomy) - S(ociety) - P(olitics) - E(cology) - C(ulture) - T(echnology). Jednotlivé faktory nepředstavují nezávislé proměnné – kaţdý zahrnuje ostatní faktory, jeho název pak znamená faktorový akcent. Interakce faktorů není vyváţená či neutrální, prostorově se projevují dominující faktory, které způsobují heterotopii v pojetí M. Foucaulta. Esenci heterotopie vystihuje vnitřní jádro šestiúhelníku zahrnující časoprostor (Spatiality, Temporality) nadvlády a podřízenosti (Dominance, Oppression). Koncept ESPECT/TODS přispívá k porozumění fyzické, sociální i percepční/imaginativní realitě. Při studiu lokalit se autorský kolektiv snaţí kombinovat kvalitativní a kvantitativní metodologii (Tashakkori, Teddlie, 2003) přispívající k prohloubení znalostí o sociálně konstruované realitě. Integrace kvalitativních přístupů umoţňuje pracovat se sebereflexí výzkumníka při jeho zainteresované komunikaci s menším počtem jedinců, při které se posouvá od povrchových k hlubinným datům (Cloke et al., 2005). Studenti jsou vedeni ke kvalitativnímu terénnímu průzkumu ve smyslu „thick description“ (Geertz, 1987) při vyuţívání řízených rozhovorů a kombinovaného ověřování informací z jiných zdrojů (Cloke et al., 2004, 2005). Ověření validity a revizi výzkumu umoţňuje vyuţití metodologické triangulace (Denzin, 1989), která pomáhá identifikovat účelovost konstrukcí oficiálních i neoficiálních datových zdrojů. Metody aplikované studenty při získávání dat uvádíme v chronologické posloupnosti dle jejich pouţití:  rekognoskační zprávy, umoţňující identifikaci klíčových témat,  definice konkrétního zaměření výzkumu a aktérů, působících v dané problematice,  monitoring tisku a internetových zdrojů, vztahujících se k tématu,  semistrukturované rozhovory s identifikovanými aktéry,  triangulace výpovědí aktérů,  komparace poznatků získaných v terénu s vyuţitím kvalitativních metod se sekundárními (oficiálními) zdroji,

549


 anketní šetření zaměřené na analýzu postojů, které dotčení zaujímají vůči dané problematice. Jejich role je povětšinou pasivní, ale v případě jejich zájmu se mohou stát aktéry a ovlivnit vývoj dané věci. 5 Výsledky a diskuze Současné vztahy Tišnova a Předklášteří vyplývají z historického vývoje, v jehoţ průběhu byly postupně utvářeny. Na základě rekognoskace terénu a rozhovorů s aktéry a místními občany byly historické vazby vyhodnoceny jako důleţité pro pochopení návazností a celkového pozadí dnešních interakcí mezi oběma obcemi. 5.1 Historický kontext Vzájemné vztahy Tišnova a Předklášteří jsou jiţ od dob zaloţení kláštera Porta Coeli (v roce 1232) poznamenány vzájemnou rivalitou, jejíţ nositelé se v průběhu sledovaného období měnili. Jiţ první zmínka o Tišnovu se váţe právě k zaloţení kláštera – město postupně získalo statut ekonomického, trţního a správního centra celého okolního panství. V důsledku působení vnitřních i vnějších událostí se v následujících staletích vlivy a postoje kláštera a Tišnova prolínaly a vzájemně se vůči sobě vymezovaly. Například v období husitských válek musely řeholnice načas konvent opustit, po návratu pak řešily nevyjasněné vlastnické kompetence s rodem Pernštejnů (ten si totiţ mezitím část jejich majetku a pravomocí přivlastnil). Spor byl ukončen aţ ve 20. letech 16. století, kdy klášter získal podporu ze strany panujících Habsburků, kteří byli církvi výrazně nakloněni. Po roce 1500 se osídlení v těsném okolí kláštera vyvinulo v samostatnou správní jednotku – ves Předklášteří (před třicetiletou válkou zde ţilo 36 obyvatel). Vliv kláštera však začal být omezován ze strany tišnovské samosprávy, která se s ním přela o obecní majetky a kompetence při vymezování robotních povinností. Spory trvaly aţ do roku 1782, kdy císař Josef II. v rámci svých reforem klášter zrušil. Sedm následujících desetiletí představovalo výrazný rozkvět Tišnova, přičemţ jeho další vzestup znamenalo také zrušení patrimonní správy v roce 1848. Tišnov se tak stal sídlem soudního a později i politického okresu. Institucionální obnova duchovní fundace kláštera v roce 1901 uţ ţádnou zásadní změnu ve vztazích obou aktérů nepřinesla (Šimůnek, 2005). Od reformy územně správního členění v roce 1848, tedy od vytvoření místních (politických) obcí, představovaly Tišnov a Předklášteří dva samostatné celky. V lednu 1953 však došlo k připojení Předklášteří k Tišnovu a jeho přejmenování na místní část Tišnov II. Podle pamětníků z Předklášteří sloučení iniciovalo několik komunistických představitelů proti vůli ostatních obyvatel. Uvádějí rovněţ, ţe rozvoj Předklášteří se v následujícím období přinejmenším zpomalil, protoţe byly preferovány investice do Tišnova. Například kanalizace pocházela ještě z období před sloučením, zatímco plynofikace začala být realizována aţ na sklonku roku 1989 (jeden z místopředsedů tehdejšího národního výboru chtěl totiţ zavést plynofikaci ke svému domu). Zároveň docházelo k potlačování kultury a náboţenských tradic. Jedna z pamětnic si vzpomíná, ţe v den konání poutí ke klášteru se záměrně konaly jiné akce v Tišnově, aby se sníţila, lépe řečeno znemoţnila návštěvnost. Činnosti všech předklášterských spolků byly automaticky převedeny pod ty tišnovské, po Listopadu 1989 se jejich aktivity podařilo obnovit jiţ jen výjimečně. Tab. 2 Počet obyvatel Tišnova a Předklášteří k 1. 1. 2001 – 2009 (ČSÚ, 2001 - 2009) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 8 408 8 299 8 216 8 227 8 235 8 314 8 316 Tišnov 1 333 1 427 1 439 1 446 1 461 1 444 1 443 Předklášteří Celkem

9 741

9 726

9 655

9 673

550

9 696

9 758

9 759

2008 8 485 1 426

2009 8 585 1 446

9 911

10 031


Vzhledem k výše popisovanému nezájmu Tišnova o zkvalitňování ţivota v Předklášteří rostla nespokojenost místních obyvatel. Krátce po pádu socialistického reţimu, hned na jaře roku 1990, bylo proto Předklášteří mezi prvními obcemi v republice, jeţ se osamostatnily. V období po roce 2000 opět vyvstala myšlenka sloučení obou obcí, a to pod záminkou jeho ekonomické prospěšnosti. Vzhledem k vývoji počtu obyvatel takto vytvořeného celku (viz tabulka 2) totiţ nebylo nereálné uvaţovat o překročení hranice 10 000 obyvatel, coţ by znamenalo vyšší státní finanční příspěvky na obyvatele. V roce 2008 však byl kvůli stíţnostem ze strany menších obcí daný zákon změněn. Nová legislativa zavedla stejný příspěvek na obyvatele pro sídla náleţející do kategorie 5 000 - 30 000 obyvatel. Z tohoto důvodu dřívější ekonomická výhodnost spojení zmizela, stejně jako hlavní argument pro sloučení obou obcí. 5.2 Sporná témata Na základě rekognoskace terénu byly identifikovány čtyři hlavní bariéry vzájemné komunikace, jejíţ nedostatek představuje překáţku pro rozvoj celé oblasti. Jedná se o: 1) financování kláštera Porta Coeli v Předklášteří, Klášter leţí na katastru Předklášteří. Během období socialismu byla zanedbávána péče o něj, dnes navrátivší se řád cisterciaček nemá na jeho obnovu finanční prostředky a spoléhá se na pomoc ze strany donátorů a dotčených obcí (tedy i od Tišnova). 2) nespolupráce při tvorbě nabídky cestovního ruchu, Institucemi zajišťujícími propagaci moţností cestovního ruchu jsou Turistické informační centrum v Tišnově a Podhorácké muzeum v Předklášteří. Jejich nabídka však není nijak provázána a dochází tak například ke kolizím termínů pořádaných kulturních akcí. V Tišnově je navíc propagace kláštera Porta Coeli nedostatečná, coţ je vzhledem k jeho atraktivitě zaráţející. 3) fungování Regionu Tišnovsko při srovnání s akceschopností Mikroregionu Porta, Tišnov i Předklášteří jsou členy regionu Tišnovsko, na jehoţ fungování (efektivní/neefektivní) se liší názory. Předklášteří je zároveň členem Mikroregionu Porta. Případné členství Tišnova není v tomto spolku příliš ţádané, jelikoţ se jedná o seskupení menších obcí, které řeší jiné otázky a problémy neţ město o velikosti Tišnova. 4) zachování výroby společnosti Thuasne v Předklášteří. Francouzská společnost Thuasne zaměstnává více neţ 100 obyvatel (z Předklášteří, Tišnova a okolí). Společnost chtěla na jaře 2009 rozšířit výrobu a potřebovala k tomu odpovídající prostory, jinak hrozila odchodem do zahraničí. Rekonstrukce prostor však byla nákladná a bylo nutné, aby přispěly i jiné obce a subjekty neţ pouze Předklášteří, kde firma sídlí. Po dlouhých a sloţitých jednáních bylo dosaţeno dohody a výroba zachována. Vzhledem k rozsahu tohoto příspěvku dále rozvádíme pouze téma první (financování kláštera Porta Coeli). Povaţujeme jej za nejnázornější a nejzásadnější a umoţňuje nám demonstrovat obecné znaky a tendence týkající se i ostatních případů 5.3 Problematika financování kláštera Porta Coeli V klášteře v Předklášteří ţily řádové sestry aţ do poloviny 20. století, v prvních letech nástupu socialismu jej obývalo asi 40 řeholnic. Kdyţ byl v roce 1950 klášter zrušen a část jeho areálu začala být vyuţívána jako státní statek, konvent se rozešel. Určitý počet sester mohl (jako civilní osoby) nadále bydlet a pracovat ve vymezených prostorách. Činnost státního statku, spojená s téměř nulovou údrţbou, vedla k tomu, ţe při navrácení majetku zpět řádu po roce 1989 (dodnes však ne veškerého) se klášter nacházel v mnohem horším stavu, neţ ve kterém byl odebrán. Samotné cisterciačky nemají na jeho obnovu dostatek finančních

551


prostředků, a proto se musejí spoléhat na pomoc zvenčí nejen od nejrůznějších soukromých donátorů, ale také od obce Předkláštěří, na jejímţ katastru se nachází. Na základě rekognoskace v terénu a rozhovorů s místními obyvateli vyplynulo, ţe se vede spor ohledně zapojení města Tišnova do financování provozu a oprav kláštera. Přestoţe klášter nespadá do jeho administrativních hranic, je výrazným prvkem/činitelem turistického ruchu i kulturního ţivota celého regionu. Jako hlavní aktéři sporu byli vyhodnoceni:  obec Předklášteří,  město Tišnov,  klášter Porta Coeli. Se všemi identifikovanými aktéry byly provedeny semistrukturované rozhovory – jako zástupce obce Předklášteří byl zvolen její starosta Antonín Nahodil, za město Tišnov tamější starosta Ing. František Svoboda (rozhovoru se nakonec účastnil i první místostarosta Zdeněk Melkes) a zástupkyní Porta Coeli byla konventní převorka kláštera Sr. M. Aneţka Hasoňová (rozhovoru se zúčastnila také sestra Michaela). Tento přístup nabídl několik různých úhlů pohledu na jednu skutečnost, proto bylo často sloţité udrţet si semiobjektivní postoj a s odstupem nahlíţet na danou problematiku. Podle starosty Předklášteří se obec snaţí vyjít klášteru vstříc, pomáhá mu se získáváním dotací a někdy také přímými příspěvky. Předklášteří si totiţ, jak uvádí, uvědomuje, ţe se jedná o nejvýznamnější památku v okolí, turisticky velmi atraktivní. Navíc cítí i morální odpovědnost a chápe, ţe kvůli nedořešeným církevním restitucím nemají cisterciačky přístup k financím. Tento stav potvrzuje také převorka kláštera, která poznamenává, ţe se řádu se současným předklášterským starostou výborně spolupracuje, protoţe je ochoten pomoci a klášter se pro něj stal velkým tématem. Převorka dodává, ţe si je obec Předklášteří vědoma, ţe část jejích obyvatel hospodaří na majetku Porta Coeli, ale vzhledem k nevyjasněné otázce církevního majetku jsou daně stále placeny obci, nikoliv klášteru (řádu). Také město Tišnov oceňuje, prostřednictvím slov svého starosty, význam kláštera pro něj samotné. Vzhledem ke své velikosti si však obec Předklášteří nemůţe dovolit poskytovat příliš velké finanční částky a je potřeba nalézt dalšího partnera s moţnými zdroji, kterým by mělo být město Tišnov. Starosta Předklášteří však z jeho strany necítí podporu, ani ochotu pomoci. Za výjimku lze označit jeden projekt v rámci norských fondů, který ale nebyl doveden do úspěšného konce. Jinak se dle Předklášteří staví Tišnov k ţádostem o spolupráci negativně. Starosta Tišnova k tomuto případu uvádí, ţe se moţnost získat dotaci 15 milionů korun z norských fondů v roce 2008 skutečně vyskytla a ţe město přislíbilo spolufinancování ve výši jednoho milionu korun. Projekt ale nevyšel, protoţe období, během něhoţ by renovace kláštera musela být provedena, bylo zkráceno ze tří let na dva roky, a to by nebylo moţné stihnout (starosta svůj názor opírá o vyjádření restaurátora). Starosta Předklášteří tedy tvrdí, ţe Tišnov Porta Coeli pouze vyuţívá k vlastní reklamě a zlepšování jména města v České republice a ve světě. S tímto tvrzením zásadně nesouhlasí tišnovská radnice, která uvádí, ţe před deseti aţ dvanácti lety na opravy kláštera přispívala a ţe je město stále nakloněno k další pomoci. Samotné řádové sestry si uvědomují, ţe nemohou od Předklášteří vzhledem k jeho velikosti výraznou finanční pomoc čekat, přesto z jeho strany cítí větší náklonnost, zatímco ze strany Tišnova zmiňují pouze výše Obr. 2 Rajská zahrada Porta Coeli (http://picasaweb. google.com/ klaster.portacoeli/PortaCoeli#, 2009)

552


popsaný, nerealizovaný projekt z norských fondů. Jistou vstřícnost nachází jak předklášterský starosta, tak převorka kláštera Porta Coeli u tišnovského starosty. V tišnovském městském zastupitelstvu se však dlouhodobě nedaří návrh na spolufinancování oprav kláštera prosadit. 5.4 Anketní šetření Za účelem získání většího mnoţství názorů ohledně otázky financování Porta Coeli, a to od dalších dotčených subjektů – trvale ţijících obyvatel - bylo v květnu 2009 uspořádáno anketní šetření. V rámci něj byla poloţena otázka „Měl by podle Vás Tišnov finančně přispívat na klášter v Předklášteří? (propagace, opravy, provoz, ...)“ s třemi alternativami odpovědí. Moţnost 1 byla „Ano“, moţnost 2 „Ne“ a moţnost 3 „Nevím“. V případě označení moţností 1 nebo 2 byli dotazovaní vyzváni, aby zdůvodnili svůj názor. Tuto moţnost vyuţilo 83 účastníků ankety, tedy 72,2 %. Vzorek dotazovaných tvořili pouze trvale ţijící obyvatelé Tišnova, jelikoţ názor obyvatel Předklášteří nám byl dostatečně prezentován (rozhovory s místními obyvateli a pamětníky) jiţ v průběhu terénního šetření a je aţ na výjimky jednoznačný – výrazný souhlas se spolufinancováním kláštera ze strany Tišnova. Šetření se zúčastnilo 115 respondentů ve věku 18 a více let, čímţ se dosáhlo reprezentativního vzorku 1,7 % obyvatel. Pro účely šetření bylo zvoleno rozdělení obyvatel podle věku do následujících kategorií: 18 - 30 let (obyvatelé, kteří od svých maximálně deseti let vyrůstali v realitě samostatného Předklášteří), 31 - 59 let (obyvatelé, kteří zaţili Tišnov a Předklášteří sloučené v jeden celek, ale nepamatují si období před spojením obcí) a 60 a více let (lidé, kteří si samostatné Předklášteří před rokem 1953 alespoň částečně pamatují). Pro vzdělanostní strukturu byly zvoleny standardní kategorie: ZŠ (základní vzdělání + bez vzdělání), SŠ- (středoškolské vzdělání bez maturity + vyučení), SŠ+ (středoškolské vzdělání s maturitou + vyšší odborné) a VŠ (vysokoškolské vzdělání). Jako vstupní hypotézu jsme zvolili tvrzení, ţe většina obyvatel bude s určitým finančním příspěvkem ze strany města Tišnov souhlasit. Anketní šetření tuto premisu potvrdilo přibliţně dvě třetiny obyvatel Tišnova zvolily moţnost 1 („Ano“). Výsledky jsou shrnuty v tabulce 3. Tab. 3 Analýza odpovědí na otázku „Měl by podle Vás Tišnov přispívat na klášter v Předklášteří“? (anketní šetření v Tišnově, 2009).

ANO Pohlaví

Věk

Nejvyšší dosažené vzdělání

NE



ţeny jsou v otázce financování kláštera obecně vstřícnější - více neţ dvě třetiny dotázaných ho podpořily



proti financování kláštera jsou spíše muţi, nutno ale dodat, ţe pouze třetina z nich. Více neţ polovina se vyjádřila kladně.



nejvstřícnější byli obyvatelé ve věku 60 a více let (79 %) a obyvatelé ve věku 18 aţ 30 let (69 %)



nejvíce odpůrců příspěvků pro klášter ze strany Tišnova bylo zaznamenáno v kategorii 31 aţ 59 let (25 %)



ve všech vzdělanostních kategoriích byla pro financování kláštera více neţ polovina respondentů, nejvíce potom v případě středoškolsky vzdělaných osob s maturitou (77 %) a osob se základním vzděláním (71 %)



největší podíl obyvatel, vystupujících proti spolufinancování, byl zaznamenán u vysokoškolsky vzdělaných respondentů (35 %)

Odpověď na poloţenou otázku byla poměrně jednoznačná – 67 % respondentů se vyslovilo kladně a pouze 21,7 % záporně, 11,3 % respondentů zvolilo neutrální odpověď. Tabulka 4 uvádí hlavní argumenty obou názorových skupin a četnost jejich výskytu.

553


Rozloţení respondentů podle věkové struktury poukazuje na skutečnost, ţe lidé v důchodovém věku vzhledem k vyšší sociální citlivosti a k vyššímu podílu věřících obyvatel nejčastěji odpovídali kladně. Naopak proti podpoře kláštera Porta Coeli se nejvíce stavěli respondenti ve věku 31 aţ 59 let, kteří vyrůstali v socialistickém reţimu, který potíral všechno spojené s náboţenstvím. Nejniţší podpora u této věkové skupiny navíc poukazuje na celkový stav současné české společnosti, která si zatím plně neuvědomuje potřebu vzájemné solidarity a účasti. Tento postoj je nejlépe ilustrován častou odpovědí ve smyslu „Ať se uţiví sami, nám taky nikdo nepomáhá“. Dalším faktorem můţe být také větší povědomí o hodnotě peněz, které tito respondenti ve srovnání se zástupci dalších dvou kategorií pravděpodobně mají. Názor příslušníků nejmladší věkové kategorie se pohybuje někde mezi postoji předchozích dvou skupin. Tento stav můţe být zapříčiněn jejich vyšší společenskou angaţovaností. Rozloţení odpovědí podle věkové struktury znázorňuje obrázek 3. Tab. 4 Nejčastěji uváděné argumenty (v absolutních hodnotách) na otázku financování kláštera (anketní šetření v Tišnově, 2009).

ANO

NE

Klášter je významná památka

27

Rozvoj cestovního ruchu

23

Součást regionu, geografická blízkost

11

Pouze za předpokladu, ţe by se obce sloučily

5

Předklášteří má omezené finanční prostředky, potřebuje podpořit

2

Klášter neleţí na katastru Tišnova Památka je natolik důleţitá, ţe by měl její provoz a rekonstrukci dotovat stát, nikoliv obce, které mají pouze omezené finanční zdroje Klášter má finančních prostředků dostatek, nepotřebuje v tomto směru podporovat

13

Provoz kláštera by měla hradit církev

1

2 1

Rozdělení odpovědí podle vzdělanostní struktury respondentů poukazuje na skutečnost, ţe se záporně vyjadřovali především vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé – v relativních hodnotách je to asi dvojnásobek oproti jiným vzdělanostním kategoriím. Tento výsledek lze označit jako poměrně překvapivý, protoţe se obecně předpokládá, ţe tato skupina obyvatel bude nejvíce uvědomělá a tudíţ tolerantní k pomoci klášteru ze strany Tišnova.

Obr. 3 Odpovědi na otázku „Měl by podle Vás Tišnov přispívat na klášter v Předklášteří?“ Podle věku respondentů (anketní šetření v Tišnově, 2009).

6 Závěr Představené výstupy dokumentují potenciál projektové výuky pro posun v myšlení studentů geografie. Kombinování kvantitativních a kvalitativních metod při výzkumu lokálního kontextu pomáhá odhalit účelovost konstrukce sekundárních datových zdrojů prostřednictvím získávání primárních dat z terénu v rámci dynamické interpersonální

554


komunikace. Studenti se tak učí akceptovat vliv sociálních interakcí na výpověď o zkoumané problematice a snáze reflektují vliv vlastních pre-konstruovaných hodnocení souvisejících s jejich předchozími zkušenostmi. Kombinovaná metodologie otevírá prostor kritickému přístupu. V rámci historického kontextu vztahů studovaných obcí lze konstatovat, ţe pokud se klášteru (a Předklášteří) nedařilo dobře, vliv a „samostatnost“ Tišnova rostly a naopak. Za klíčové pro formování současné sociální konstrukce aktuálních sporných témat povaţujeme období od roku 1953, kdy byly interakce obcí poznamenány řadou vzájemných sporů a ústrků, především pak ze strany Tišnova jakoţto „správce“ Předklášteří. Překáţkou současné vzájemné spolupráce je jistě rozdílná velikost obou obcí (a z toho plynoucí odlišnosti v cílech a prostředcích vedoucích k jejich dosaţení) a především problém zřetelně špatné komunikace mezi jejich samosprávami. I její částečné zlepšení by jistě přispělo k řešení mnoha potíţí, a proto by se o něj měly jak Tišnov, tak Předklášteří stále pokoušet. Efektivní spolupráce by potom mohla vyvolat celou řadu pozitivních dopadů, z nichţ by kromě zmíněných obcí mohl těţit také klášter Porta Coeli. Provedená analýza navíc prokázala, ţe mezi obyvateli Tišnova a Předklášteří neexistuje aţ na výjimky vzájemná nevraţivost či rivalita, která se projevuje na úrovni vedení obou obcí. 7 Literatura CLOKE, P., CRANG, P., GOODWIN, M. (eds.): Introducing human geographies. 2nd ed., London: Hodder Arnold, 2005. 653 p. CLOKE, P., COOK, I., CRANG, P., GOODWIN, M., PAINTER, J., PHILO, C.: Practising Human Geography. London: Sage Publications, 2004. 416 p. ISBN 0761973257. ČESKÁ TELEVIZE: Obec pomohla investorovi, ten za to nepřestěhuje výrobu. [online], [citováno 15. 5. 2009]. Dostupné na internetu: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Jihomoravský kraj 2001 [online], [citováno 13. 4. 2010]. Dostupné na internetu: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Statistický průvodce obcemi Jihomoravského kraje 2007 [online], [citováno 13. 4. 2010]. Dostupné na internetu: . ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2001 - 2009 [online], [citováno 4. 5. 2009]. Dostupné na internetu: . DENZIN, N.: The research act. Theoretical Introduction to Sociological Methods. 3rd ed., Englewood Cliffs, N. J. Prentice Hall, London: 1989. FOTHERINGHAM, A. S.: Quantification, Evidence and Positivism. In: Valentine, G., Aitken, S. C. (eds.). Approaches to human geography. London: SAGE, 2006. p. 237-250. GEERTZ, C.: Notes on the Balinese Cockfight. In: Rabinow, P., Sullivan, W. M. (eds.). Interpretive Social Science: A Second Look. Berkeley: University of California Press. 1987, p. 195-240. ISBN 0520058364. GOLD, J.R. ET AL.: Teaching Geography in Higher Education. Oxford: Blackwell, 1991, 262 p. HARRISON, P., MASSEY, D., RICHARDS, K., MAGILLIGAN, F. J., TARIF, N., BENDER, B.: Thinking across the divide: perspectives on the conversations between physical and human geography. In: Area, 2004, Vol. 36, N. 4, p. 435-442. HYNEK, A., HYNEK, N.: Bridging the Theory and Practice of Regional Sustainability: A Political-Conceptual Analysis. In: Geografický časopis, 2007, vol. 59, N. 1, p. 49-64.

555


HYNEK, A., HYNEK, N., HERBER, V., SCHREFEL, CH.: Environmental Security in Borderland Areas: Exploring the Znojmo/Retz Transborder Region. Vienna: 17&4 Organisations-beratung. 2007. 81 p. ISBN 978-3-9502304-0-6. HYNEK, A., SVOZIL, B., TRÁVNÍČEK, J., TROJAN, J.: Trvalá udržitelnost Deblínska: Vzdělávací projekt. In Envigogika. 2009, vol. 2 [on-line]. Dostupné na internetu: . JENSEN, A. H.: Geography: history and concepts. 4rd ed., Los Angeles: SAGE, 2009. 264 p. MILLENNIUM ECOSYSTEM ASSESSMENT [online], c2005-2009. Dostupné na internetu: . PERLÍN, R.: Metropole a jejich zázemí. [online], [citováno 14. 4. 2010]. Dostupné na internetu: . PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY [online], c2005-2007. Dostupné na internetu: . SVOZIL, B.: Aplikace Trvale udržitelného rozvoje na Deblínsku – participace veřejnosti. Rigorózní práce. Brno: Geografický ústav Přírodovědecké fakulty MU, 2009. 80 s. ŠIMŮNEK, R.: Tišnov. 1. vyd. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 2005. ISBN 80-7286-081-X TASHAKKORI, A., TEDDLIE, CH.: Handbook of mixed methods in social & behavioral research. Oxford: SAGE Publications, Thousand Oaks, 2003. 768 p. TRÁVNÍČEK, J., TROJAN, J.: Project training in landscape research at Institute of Geography, Brno. In: GeoScape. 2008, Vol. 3, N. 1, p. 73-79. ISSN 1802-1115. VOX: Zachrání přes 100 pracovních míst v Předklášteří? [online], [citováno 13. 5. 2009]. Dostupné na internetu: . Další zdroje Anketní šetření provedené na území města Tišnov ve dnech 6. května 2009 a 10. května 2009 E-mailová korespondence - pracovnice Podhoráckého muzea Irena Ochrymčuková E-mailová korespondence - bývalý starosta Předklášteří, předseda dobrovolného svazku obcí Mikroregion Porta Ing. Oldřich Merta Semistrukturovaný rozhovor - starosta Tišnova Ing. František Svoboda a první místostarosta Zdeněk Melkes Semistrukturovaný rozhovor - starosta Předklášteří Antonín Nahodil Semistrukturovaný rozhovor - konventní převorka kláštera Porta Coeli Sr. M. Aneţka Hasoňová a sestra Michaela Semistrukturovaný rozhovor - pracovnice informačního centra v Tišnově Semistrukturované rozhovory - knihovnice v Předklášteří Marie Hájková a další pamětníci Recenzent: doc. RNDr. Alois Hynek, CSc., Katedra geografie, Fakulta přírodovědněhumanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, e-mail: [email protected]

556

KOMBINACE KVALITATIVNÍCH A KVANTITATIVNÍCH METOD GEOGRAFICKÉHO VÝZKUMU: ANALÝZA VZTAHŮ TIŠNOVA A PŘEDKLÁŠTEŘÍ

Recommend Documents