Komanditní společnost v českém právu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva (K 102)

Komanditní společnost v českém právu Bakalářská práce

Autor:

Helena Adamcová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Miluše Kalinová, Ph.D.

Březen, 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Komanditní společnost v českém právu“ zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Plzni dne 12.3.2009

Helena Adamcová

Poděkování

Ráda bych na tomto místě vyjádřila poděkování všem, kteří mi s přípravou mé bakalářské práce pomohli, zejména děkuji:

JUDr. Miluši Kalinové, Ph.D.– za podnětné a inspirativní vedení a za odborné rady JUDr. Šárce Plocarové, Ph.D. – za odborné konzultace

Anotace práce:

V bakalářské práci na téma „Komanditní společnost v českém právu“ je podrobně rozebrána současná právní úprava komanditní společnosti, jedné ze čtyř základních národních forem obchodních společností, které jsou v České republice zakládány za účelem podnikání. Práce vychází z právní úpravy komanditní společnosti obsažené v § 93104 obchodního zákoníku, který popisuje komanditní společnost jako společnost, v níž jeden nebo více společníků (komanditista) ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu a jeden nebo více společníků (komplementář) ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. V dalších kapitolách následuje popis některých specifických problémů, jakými jsou např. přeměna komanditní společnosti a zdanění zisku společnosti. Jedna z kapitol práce je věnována využití komanditní společnosti v praxi. V závěru práce je provedeno zhodnocení kladů a záporů volby této právní formy pro podnikání v České republice.

Annotation:

The bachelor work relating to the subject “The limited partnership in Czech law” is the detailed analysis of law adjustment of the limited partnership, one of the four basic national form of business company, that are established in the Czech Republic in order to enterprise. The bachelor work is going out from the law adjustment of the limited partnership, found in §§ 93-104 the Commercial Code, which is describing the limited partnership from general point of view as the company where one or more companions (limited partner) guarantee for the obligations of company in extent their unpaid contribution and one or more companions (unlimited partner) guarantee for the obligations with all their possession. In other chapters, there is a description of some specific problems, for example the transformation of the limited partnership or the taxing of surplus of the company. One chapter of the work is devoted of utilization the limited partnership in practice. The end of work is made parsed of positives and negatives of preference this form for enterprise in the Czech Republic.

OBSAH: 1. Úvod .................................................................................................................................. 6 2. Vznik a historie komanditní společnosti ........................................................................... 7 3. Obecná charakteristika komanditní společnosti ................................................................ 9 3.1 Právní úprava komanditní společnosti..................................................................... 9 3.2 Založení a vznik komanditní společnosti ............................................................... 10 3.2.1 Založení komanditní společnosti ......................................................................... 11 3.2.2 Společenská smlouva ........................................................................................... 11 3.2.3 Jednání jménem společnosti před jejím vznikem ................................................ 13 3.2.4 Vznik společnosti ................................................................................................. 13 3.2.5 Vznik účasti na společnosti.................................................................................. 14 3.2.6 Zánik účastni společníka v komanditní společnosti............................................. 15 3.3 Práva společníků ...................................................................................................... 16 3.3.1 Práva společníků nemajetková ............................................................................ 16 3.3.2 Práva společníků majetková ................................................................................ 18 3.4 Povinnosti společníků............................................................................................... 20 3.5 Orgány společnosti a její vedení ............................................................................. 24 3.5.1 Vznik funkce statutárního orgánu ........................................................................ 24 3.5.2. Ukončení výkonu funkce statutárního orgánu .................................................... 24 3.5.3 Způsob jednání statutárního orgánu ..................................................................... 25 3.5.4 Působnost statutárního orgánu ............................................................................. 25 3.5.5 Právní úprava vztahu komplementáře a společnosti ............................................ 25 3.5.6 Oprávnění statutárního orgánu............................................................................. 26 3.6 Podíl ........................................................................................................................... 27 3.6.1 Převod podílu komanditisty ................................................................................. 28 3.6.2 Přechod podílu komanditisty ............................................................................... 29 3.7 Zrušení a zánik komanditní společnosti ................................................................. 30 3.7.1 Zrušení komanditní společnosti ........................................................................... 30 3.7.2 Likvidace společnosti a zánik společnosti .......................................................... 33 3.8 Přeměna komanditní společnosti ............................................................................ 35 3.8.1 Přeměna komanditní společnosti fúzí ................................................................. 36 3.8.2 Přeměna komanditní společnosti rozdělením ...................................................... 38 3.8.3 Přeměna komanditní společnosti převodem jmění na společníka ....................... 41 3.8.4 Přeměna komanditní společnosti změnou právní formy ...................................... 41 4. Zdanění zisku komanditní společnosti ............................................................................ 43 4.1 Zdanění zisku za běžné období ............................................................................... 43 4.1.1 Zdanění zisku za běžné období na úrovni společnosti ......................................... 43 4.1.2 Zdanění zisku komplementářů za běžné období .................................................. 43 4.1.3 Zdanění zisku komanditistů za běžné období ...................................................... 45 4.2 Daňové souvislosti změn společníků komanditní společnosti............................... 45 4.2.1 Převod obchodního podílu komanditisty ............................................................. 45 4.2.2 Ukončení účasti komplementáře ve společnosti .................................................. 46 5. Komanditní společnost v praxi ........................................................................................ 48 6. Výhody a zápory komanditní společnosti ....................................................................... 50 7. Výsledky .......................................................................................................................... 52 8. Závěr ................................................................................................................................ 53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY …………………...………………………………..55 SEZNAM PŘÍLOH ……………………………………………………………………….56

5

1. Úvod Předmětem této bakalářské práce je komanditní společnost, jedna z národních forem obchodních společností, které mohou být v České republice zakládány za účelem podnikání. Jedním z důvodů pro zvolení tohoto tématu byla skutečnost, že komanditní společnost patří mezi nejstarší obchodní společnosti a v historii byla tato právní forma pro podnikání hojně využívána. V současné době, kdy prim mezi obchodními společnostmi hrají zejména společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, však došlo k poklesu zájmu o tuto obchodní společnost. Cílem bakalářské práce je rozbor právní úpravy komanditní společnosti, zhodnocení jejích kladů a záporů a posouzení budoucnosti této právní formy obchodní společnosti pro podnikání v České republice. Úvodem je třeba říci, že vzhledem ke stručnosti práce není možné postihnout veškeré problémy do podrobností.

Druhá kapitola je věnována vzniku a právní historii komanditní společnosti. Zaměříme se na historický vývoj této společnosti v Evropě a zejména v českých zemích. Stěžejní kapitolou bakalářské práce je kapitola číslo tři, kde je podrobně rozebrána obecná charakteristika a současná právní úprava komanditní společnosti.

V samostatné kapitole je rozebrána problematika zdanění zisku komanditní společnosti a zisku připadajícího na společníky, protože dle názoru autorky, tato problematika úzce souvisí s právní úpravou komanditní společnosti a je to jeden z rozhodujících vlivů při volbě komanditní společnosti pro podnikání v České republice.

6

2. Vznik a historie komanditní společnosti V této kapitole se zaměříme na historický vývoj komanditní společnosti. Komanditní společnost jako právní forma je velmi stará. U jejího vzniku stál jeden z institutů římského práva, a to konkrétně institut označovaný jako pecunia traiecticia nebo fenus nauticum (námořní zápůjčka). Jednalo se o zapůjčení kapitálu na financování dlouhodobé námořní obchodní plavby. Riziko spojené s obchodním neúspěchem, námořní havárií nebo jinou nehodou nesl věřitel. Dlužník byl v případě nehody povinen k plnění dluhu jen tehdy, pokud nehodu zavinil. Jako odměna byl zpočátku sjednáván neomezeně vysoký úrok, v 6.století byl však císařem Justiniánem přísně limitovaný na maximálně 12% ročně. Taková limitace úroku však byla pro dané účely nevhodná a proto se hledalo jiné řešení. Východiskem se nakonec ukázalo kapitálové spojení věřitele s dlužníkem, které věřiteli garantovalo vrácení jeho peněz, nikoli však přímou formou, nýbrž podílem na zisku. Tyto společnosti vznikaly zejména ve středomořských přístavních městech středověké Itálie a postupně se začaly nazývat commendy. Společníci se dělili stejně jako dnes do dvou kategorií: neomezeně ručícím společníkem byl tractator, omezeně ručícím společníkem byl commendator. Ve 12. století se commendy začaly ujímat jak v podnikání, tak i v oblastech, které jsou jim dnes u nás nepřístupné, např. v bankovnictví. Commendy také umožňovaly podnikání osobám, které vzhledem ke svému povolání nemohly být obchodníky (kněží, šlechtici, důstojníci), a to prostřednictvím dalších osob.

V italském Janově se dochovaly notářské záznamy o smlouvách mezi zámořskými obchodníky a společníky, kteří financovali jejich podnikání. Jejich společná podnikatelská činnost byla organizována tak, že obchodníci poskytovali jednu třetinu potřebného kapitálu a financující společníci dvě třetiny. V tomto poměru se též dělila ztráta z podnikání, avšak zisk byl dělen v poměru výrazně výhodnějším pro obchodníky. Na zisku se obchodníci podíleli sedmi dvanáctinami. Tím byla zhodnocena jejich pracovní činnost a také zohledněna rizika plynoucí z útoků islámských pirátů. Financující společníci měli nárok jen na pět dvanáctin ze zisku. Obliba této podnikatelské formy byla taková, že se postupně ujala v celé tehdejší Evropě. K úpadku této formy došlo v Evropě až v 19.století, kdy se v Německu v roce 1892 objevuje společnost s ručením omezeným.

7

V českým zemích se až do poloviny 19. století mluvilo namísto o komanditní společnosti o „tajné“ nebo o „tiché“ společnosti. Rozlišování těchto dvou pojmů zavedl až všeobecný obchodní zákoník, vyhlášený v Rakouském císařství 17.12.1862 (účinnost nabyl k 1.7.1863). První československá republika tuto právní úpravu převzala tzv. recepčním zákonem (zákon č.11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého). Tímto zákonem se přebíraly veškeré právní předpisy říšské a zemské platné k 28.10.1918 pro české země.

V roce 1945, po osvobození a obnovení československé republiky, začal pro komanditní společnost rychlý ústup ze slávy. Politický vývoj po roce 1945 směřoval proti soukromému podnikání. Konec této formy obchodní společnosti nastal k 1.1.1951, kdy nabyl účinnosti nový zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, který všeobecný obchodní zákoník bez náhrady zrušil. Komanditní společnosti, které ještě přetrvávaly, byly zrušeny. Komanditní společnosti tak na 40 let zmizely z právního řádu československého státu.

Po změně společenských poměrů v roce 1989 bylo třeba obnovit tržní ekonomiku, což vedlo k obnovení tradičních forem podnikání. To se projevilo přijetím poslední novely hospodářského zákoníku provedené zákonem č.103/1990 Sb., která s účinností od 1.5.1990 v ustanoveních §106r-106s obnovila úpravu komanditní společnosti. Úprava to byla stručná, komanditní společnost byla upravena v pouhých dvou paragrafech. Přesto však došlo k zásadní změně-komanditní společnost byla prohlášena za právnickou osobu. V této novele byla také v ustanovení § 106t upravena komanditní společnost na akcie. Komanditní společnost na akcie se od komanditní společnosti lišila tím, že byla založena, pokud byl v komanditní společnosti kapitál komanditistů rozdělen na akcie znějící na jméno.

Novou právní úpravu komanditní společnosti přinesl zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který nabyl účinnosti k 1.1.1992. Komanditní společnost je dnes upravena v část II., hlavě I., dílu III., § 93-104. Kromě tohoto se jí dotýkají i obecná ustanovení o obchodních společnostech a řada dalších ustanovení obchodního zákoníku. Právní úprava komanditní společnosti na akcie již byla z tohoto zákona zcela vypuštěna

8

3. Obecná charakteristika komanditní společnosti Komanditní společnost představuje jednu ze čtyř základních národních forem obchodních společností zakládaných v České republice za účelem podnikání. Komanditní společnost řadíme stejně jako veřejnou obchodní společnost mezi tzv. osobní obchodní společnosti. Pro osobní obchodní společnosti jsou obecně typické tyto znaky: předpokládají osobní účast společníků na podnikání společnosti, společníci nemají ze zákona vkladovou povinnost, společníci ručí společně a nerozdílně veškerým svým majetkem za závazky společnosti, činnosti náležející orgánům společnosti mohou vykonávat pouze společníci dané společnosti, společnost nevytváří povinně rezervní fond, účast na společnosti je nepřevoditelná. Od veřejné obchodní společnosti se komanditní společnost liší existencí dvou druhů společníků, na jejichž existenci je závislá. Těmito společníky jsou komplementáři, tj. společníci, kteří svou vlastní činností realizují účel, pro který byla společnost založena a ručí neomezeně za závazky společnosti, a komanditisté, jejichž jedinou povinností je povinný vklad do základního kapitálu společnosti1. Komanditní společnost tak umožňuje účelné spojení společníků s kapitálovým vkladem a omezeným ručením bez osobní účasti

na vedení společnosti se společníky, jejichž ručení je

neomezené a kteří se aktivně podílejí na obchodním vedení společnosti. Komanditní společnost můžeme v obecné rovině označit za společnost, jež je veřejnou obchodní společností s prvky společnosti s ručením omezeným.

3.1 Právní úprava komanditní společnosti Komanditní společnost je upravena v části druhé hlavě I. dílu III. obchodního zákoníku v § 93 až 104. Obchodní zákoník v § 93 charakterizuje

komanditní společnost jako

„společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři).“

Zákonná úprava komanditní společnosti, kterou obsahuje obchodní zákoník je poměrně stručná, na její úpravu je třeba použít i jiná ustanovení obchodního zákoníku, a to zejména ustanovení o veřejné obchodní společnosti. Výjimku však tvoří úprava postavení komanditistů, na něž je přiměřeně aplikovatelná úprava společnosti s ručením omezeným. 1

Základní kapitál je dle ust. § 58 obchodního zákoníku peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. Musí být vyjádřen v jednotkách české měny.

9

Právní režim komanditní společnosti je tak dán kombinací obecných ustanovení o obchodních společnostech, ustanovení o společnostech komanditních a speciálních ustanovení o veřejné obchodní společnosti a společnosti s ručením omezeným. Karel Eliáš s kolektivem autorů ve své učebnici Kurs obchodního práva konstatuje: „Právní úprava komanditní společnosti je tak komplikovanější, než je tomu u veřejné obchodní společnosti a rozlišení otázek, které se týkají komanditní společnosti jako takové od otázek, které směřují výhradně k právům a povinnostem komanditistů, je v této úpravě velmi obtížné a může vést k odchylným názorům na jednotlivé dílčí problémy.“2

Komanditní společnost je právnickou osobou, která může být založena výhradně za účelem podnikání. Založení této obchodní společnosti za jiným než podnikatelským účelem by zakládalo neplatnost společnosti. Komanditní společnost je povinna činit právní úkony pod svojí obchodní firmou3. Určení podoby firmy je povinnou obsahovou náležitostí společenské smlouvy. Součástí firmy komanditní společnosti je i dodatek označující právní formu a to v některé z přípustných podob („komanditní společnost“, „kom.spol.“ nebo „k.s.“). Volba vyjádření právní formy je závazná a společnost musí užívat to označení, které má zapsané v obchodním rejstříku. Ve firmě společnosti se může objevit i jméno některého z komplementářů nebo komanditistů. Pokud firma komanditní společnosti obsahuje ve svém kmeni jméno některého komanditisty, ručí tento za závazky společnosti ve stejném rozsahu jako komplementář, tedy celým svým majetkem.

3.2 Založení a vznik komanditní společnosti Česká právní legislativa důsledně rozlišuje založení a vznik společnosti. Založení společnosti je nezbytnou podmínkou vzniku společnosti. Obecně platí, že obchodní společnosti

upravené

v obchodním

zákoníku

se

zakládají

společenskou

nebo

zakladatelskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli, pokud z ustanovení obchodního zákoníku nevyplývá něco jiného. U některých forem společnosti (společnost s ručením omezeným

a

akciová

společnost)

obchodní

zákoník

vyžaduje

u

společenské

(zakladatelské) smlouvy formu notářského zápisu

2

Karel Eliáš a kol. Kurs obchodního práva, Praha C.H.Beck, 2003, s.137 Obchodní firma je název, pod kterým je obchodní společnost zapsána v obchodním rejstříku. Firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiné obchodní společnosti a nesmí působit klamavě. 3

10

3.2.1 Založení komanditní společnosti Komanditní společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. U společenské smlouvy komanditní společnosti se nevyžaduje k platnosti forma notářského zápisu. Komanditní společnost musí být založena nejméně dvěma zakladateli-společníky. Platná právní úprava nečiní mezi zakladateli a společníky žádný rozdíl, zakladatelé se vznikem společnosti stávají jejími společníky. Maximální počet komanditistů ani komplementářů zákon nestanoví, ale z převážně osobního charakteru společnosti vyplývá, že vyšší počet společníků by byl značně komplikovaný pro vedení a kontrolu společnosti. Společníkem komanditní společnosti může být každá fyzická nebo právnická osoba, pokud to právní předpisy nevylučují a pokud je způsobilá být společníkem podle příslušných zákonných ustanovení. Platí zde však určitá omezení. Vzhledem k tomu, komplementář ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, může být každá fyzická nebo právnická osoba komplementářem pouze v jedné komanditní společnosti. Zároveň nesmí být neomezeně ručícím společníkem ve veřejné obchodní společnosti.

Komplementářem komanditní společnosti může být fyzická i právnická osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona a u níž není dána překážka provozování živnosti vyplývající opět ze živnostenského zákona. Je-li komplementářem právnické osoba, pak práva a povinnosti společníka spojená s účastí v komanditní společnosti vykonává její statutární orgán, nebo jím pověřený zástupce. Osoba, která je statutárním orgánem, nebo je jím pověřená k vykonávání práv a povinností společníka spojených s účastí v komanditní společnosti musí splňovat stejné podmínky jako komplementář - fyzická osoby. Komanditistou může být právnická i fyzické osoba.

3.2.2 Společenská smlouva Společenská smlouva je základním dokumentem pro založení většiny obchodních společností, tedy i pro komanditní společnosti. Obchodní zákoník připouští, aby celá řada otázek týkajících se společnosti byla řešena v rámci společenské smlouvy odchylně od zákonné úpravy. Její bohatší obsah je možno doporučit, protože v okamžiku, kdy vzniknou mezi společníky rozpory, bývá již dosažení dohody obtížné a často nemožné. Náležitosti společenské smlouvy lze rozdělit do dvou skupin, na náležitosti obligatorní (povinné) a náležitosti fakultativní (dobrovolné). Okruh povinných náležitostí je upraven v ust. § 94 obchodního zákoníku. 11

Podstatné náležitosti, bez kterých by společenská smlouva byla neplatná jsou :

a) firma a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, c) předmět podnikání d) určení, kteří ze společníků jsou komplementáři a kteří komanditisté, e) výše vkladu každého komanditisty.

Fakultativně mohou být ve společenské smlouvě upraveny další náležitosti, např.:

1. určení, zda se společnost zakládá na dobu určitou nebo neurčitou 2. účel, pro jehož dosažení je komanditní společnost založena 3. další práva a povinnosti společníků nad rámec zákonné úpravy 4. zakotvení vkladové povinnosti pro komplementáře 5. lhůta pro splacení vkladu komanditisty 6. počet hlasů náležejících jednotlivým společníkům 7. rozsah zákazu konkurence komplementářů a rozšíření zákazu konkurence na komanditisty 8. dohoda o zásadách obchodního vedení společnosti 9. pověření některého z komplementářů obchodním vedením 10. pravidla pro dobrovolnou tvorbu rezervního fondu 11. pravidla pro rozdělení zisku a podílení se na úhradě ztráty společnosti 12. připuštění dědění podílu komplementáře 13. vyloučení možnosti dědění podílu komanditisty 14. důvody pro zrušení společnosti nad rámec zákona 15. způsob rozdělení likvidačního zůstatku nebo výpočtu vypořádacího podílu 16. lhůta pro vyplacení vypořádacího podílu

Změna společenské smlouvy Ke změně společenské smlouvy je zapotřebí souhlasu všech společníků. Společenská smlouva může stanovit, že k její změně postačuje souhlas většiny komplementářů spolu se souhlasem většiny komanditistů. I při změně společenské smlouvy musí být podpisy společníků úředně ověřeny. 12

Ke změně společenské smlouvy může také dojít na základě jiné právní skutečnosti. Např. pokud dojde ke změně názvu ulice, ve které má společnost své sídlo, má toto nutně za následek změnu společenské smlouvy. Statutární orgán je povinen bez zbytečného odkladu poté, co se o právní skutečnosti mající za následek změnu společenské smlouvy dozvěděl, vyhotovit úplné a platné znění společenské smlouvy a uložit jej spolu s listinami prokazujícími tuto změnu do sbírky listin příslušného rejstříkového soudu.

Společenská smlouva nemůže být za trvání společnosti zrušena ani nemůže být nahrazena jinou společenskou smlouvou. Může být pouze měněna, neboť její trvání je nezbytné po celou dobu existence společnosti. Společenská smlouva zaniká až ke dni zániku společnosti.

3.2.3 Jednání jménem společnosti před jejím vznikem Poté, co je uzavřena a podepsána společenské smlouva, je ukončen proces zakládání společnosti. Společnost jako subjekt práva však dosud neexistuje. Jednat jménem společnosti je přesto možné i před jejím vznikem. Tato problematika je upravena v ustanovení § 64 obchodního zákoníku. Ten, kdo jedná jménem společnosti před jejím vznikem, je z tohoto jednání zavázán sám. Pokud takto jedná více osob, jsou zavázány společně a nerozdílně. Pokud společníci tyto jednání do třech měsíců od vzniku společnosti schválí, je z těchto jednání společnost vázána od počátku.

Zakladatelé jsou také povinni pořídit seznam jednání učiněných před vznikem společnosti a předložit jej ke schválení společníkům. Porušení povinnosti pořídit seznam jednání vede k solidární neomezené odpovědnosti zakladatelů za škodu tímto způsobenou věřitelům. Statutární orgán společnosti je povinen bez zbytečného odkladu poté, co společníci tato jednání schválí, oznámit schválení účastníkům závazkových vztahů vzniklých z těchto jednání.

3.2.4 Vznik společnosti Komanditní společnost jako právnická osoba vzniká okamžikem zápisu do obchodního rejstříku. Návrh za zápis podepisují všichni společníci, podpisy pod návrhem musí být úředně ověřeny. K návrhu se přikládá společenská smlouva a další dokumenty, které dokládají zapisované skutečnosti.

13

Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán do 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení průkazu živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. Pokud tato lhůta uplyne marně, návrh na zápis již podat nelze.

3.2.5 Vznik účasti na společnosti Podmínky vzniku účasti společníka na komanditní společnosti jsou odlišné v závislosti na tom, zda se dotýkají komplementářů nebo komanditistů.

Originární vznik členství Za originární (původní) vznik členství se považuje takový případ, kdy členství společníka ve společnosti vzniká nově, tzn. kdy nepřechází v důsledku převodu či přechodu z právního předchůdce. Originárně vzniká účast na společnosti u komplementářů i komanditistů shodně dvěma způsoby, a to uzavřením společenské smlouvy při založení společnosti a přistoupením do společnosti. Přistoupení do komanditní společnosti je u komanditistů i komplementářů možné pouze změnou společenské smlouvy.

Derivativní vznik členství Derivativně vzniká členství ve společnosti tehdy, měl-li nabyvatel podílu ve společnosti právního předchůdce. U komplementářů vzniká derivativně účast na společnosti děděním (u fyzických osob) a převodem účasti na společnosti na právního nástupce (u právnických osob). Důležité je, aby převod účasti na společnosti na dědice nebo právního nástupce připouštěla společenská smlouva. Derivativní vznik účasti komanditistů na společnosti je možný třemi způsoby-děděním (u fyzických osob), přechodem podílu na právního nástupce (u právnických osob) a převodem podílu. Toto platí, pokud společenská smlouva možnost přechodu podílu na dědice nebo na právního nástupce nevylučuje. Převod podílu je přípustný jak u komanditistů fyzických osob, tak i u komanditistů právnických osob. Komanditista může převést svůj podíl na společnosti jak na jiného komanditistu, tak i na osobu stojící mimo společnost. Při převodu podílu komanditisty na jiného komanditistu je nutný souhlas všech ostatních společníků.

14

3.2.6 Zánik účastni společníka v komanditní společnosti Účast společníka v komanditní společnosti může zaniknout pouze zákonem stanovenými způsoby. Ty se rozdělují na způsoby obecné a zvláštní. Kromě tohoto dělení je dále nutné rozlišovat způsoby zániku členství komplementářů a komanditistů.

K zániku účasti komplementáře v komanditní společnosti může dojít z těchto důvodů: •

při zániku celé společnosti,

•

vystoupením komplementáře ze společnosti. Nejde o jednostranné rozhodnutí vystupujícího společníka, ale o dohodu všech společníků, jež má za následek změnu společenské smlouvy,

•

výpovědí společenské smlouvy uzavřené na dobu neurčitou. V tomto případě jde o jednostranné rozhodnutí vystupujícího komplementáře. Pokud se ostatní společníci rozhodli na další existenci společnosti a ve společnosti zbyl minimálně jeden komplementář, společnost jako taková nezaniká,

•

smrtí komplementáře nebo zánikem právnické osoby – komplementáře,

•

vyloučení komplementáře, který porušuje závažným způsobem povinnosti, a to rozhodnutím soudu,

•

prohlášením konkursu na majetek komplementáře nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku komplementáře,

•

zbavením nebo omezením komplementáře způsobilosti k právním úkonům,

•

komplementář přestal splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu nebo u něj nastala překážka provozování živnosti stanovená zvláštním právním předpisem.

K zániku účasti komanditisty v komanditní společnosti dojde: •

při zániku celé společnosti,

•

smrtí komanditisty nebo zánikem právnické osoby – komanditisty,

•

vyloučením komanditisty, který porušuje závažným způsobem povinnosti a to rozhodnutím soudu,

•

vyloučením komanditisty, který nesplatil včas svůj vklad ani poté, co byl vyzván společností ke splnění svého závazku s výstrahou vyloučení ze společnosti,

15

•

prohlášením konkursu na majetek komanditisty, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku nebo pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty či vydáním exekučního příkazu k postižení podílu komanditisty. Pokud však byl konkurs zrušen z jiných důvodů než po splnění rozvrhového usnesení nebo pro nedostatek majetku, účast komanditisty ve společnosti se obnovuje. Pokud již komanditista obdržel vypořádací podíl, musí jej uhradit společnosti do dvou měsíců od zrušení konkursu,

•

dohodou všech účastníků o ukončení účasti komanditisty ve společnosti,

•

pokud komanditista požádá soud, aby zrušil jeho účast ve společnosti, nelze-li na něm spravedlivě požadovat, aby setrval ve společnosti.

3.3 Práva společníků Vzhledem k tomu, že komanditní společnost má dvě skupiny společníků, z nichž jedna představuje prvek osobní a druhá prvek kapitálový, liší se podstatným způsobem i práva, která příslušníkům obou skupin náleží. Práva společníků komanditní společnosti úžeji rozlišujeme na práva majetková a nemajetková.

3.3.1 Práva společníků nemajetková 1) Právo k obchodnímu vedení společnosti Obchodním vedením se rozumí provádění základní hospodářské činnosti a rozhodování o záležitostech uvnitř společnosti Právo k obchodnímu vedení společnosti přísluší v komanditní společnosti pouze komplementářům. K obchodnímu vedení společnosti je oprávněn každý z komplementářů, a to dle zásad mezi nimi dohodnutých. Dohoda o zásadách obchodního vedení může být buď součástí společenské smlouvy, nebo uzavřena zvlášť, jen mezi komplementáři. Druhá možnost je vhodnější, neboť při změně zásad obchodního vedení není nutné měnit společenskou smlouvu. Komanditisté právo k obchodnímu vedení společnosti nemají. V návaznosti na ustanovení § 81 odst. 2 obchodního zákoníku je možné, aby obchodním vedením společnosti byl zčásti nebo zcela pověřen jen jeden nebo více komplementářů. K takovému pověření však může dojít jen ve společenské smlouvě.

16

S pověřením pouze některých komplementářů k obchodnímu vedení společnosti musejí tedy souhlasit i komanditisté. Ostatní (nepověření) komplementáři pak oprávnění k obchodnímu vedení společnosti pozbývají. Pověření komplementáře k obchodnímu vedení může být ve společenské smlouvě zakotveno jako odvolatelné nebo jako neodvolatelné. Pokud je pověření komplementáře neodvolatelné, může být odňato pouze soudem, a to na návrh kteréhokoliv společníka v případě, že pověřený komplementář porušuje své povinnosti podstatným způsobem. Je-li pověření komplementáře odvolatelné, může být odvoláno kdykoliv a z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodu, avšak pouze dohodou všech ostatních společníků. Každý komplementář bez ohledu na to, zda je pověřen k obchodnímu vedení společnosti nebo nikoliv, je oprávněn nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat údaje v nich obsažené, a to buď sám, nebo k tomu může zmocnit auditora nebo daňového poradce.

V ostatních záležitostech, které nejsou obchodním vedením, rozhodují komplementáři společně s komanditisty a to většinou hlasů, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Mezi tyto ostatní záležitosti patří např. schválení roční účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty společnosti nebo rozhodnutí o změně společenské smlouvy. Při hlasování má každý společník jeden hlas, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného. Společenská smlouva může např. stanovit, že počet hlasů jednotlivých společník se určí podle výše vkladu nebo podle rozsahu pracovní účasti na činnosti společnosti.

2) Právo být statutárním orgánem Toto právo mají v komanditní společnosti pouze komplementáři. Dle zákonné úpravy jsou statutárním orgánem všichni komplementáři. Pokud ze společenské smlouvy neplyne něco jiného, je každý komplementář oprávněn činit právní úkony jménem společnosti samostatně. Komanditisté statutárním orgánem komanditní společnosti být nemohou. Pokud ale komanditista uzavře jménem společnosti smlouvu, aniž by k tomu měl od společnosti uděleno zmocnění, je tato smlouva platná a pro společnost závazná. Komanditista, který smlouvu uzavřel, za závazky z této smlouvy vyplývající ručí stejně, jako by byl komplementářem, tedy celým svým majetkem.

17

3) Právo na informace a kontrolní právo Velká novela obchodního zákoníku z roku 2000 podstatně upřesnila právo komanditisty na informace a nově zakotvila právo kontroly. Ustanovení zakotvuje právo komanditisty na informace kogentně. Toto právo nemůže být dotčeno ani odlišnou úpravou ve společenské smlouvě. Komanditisté jsou dle § 98 obchodního zákoníku oprávněni nahlížet do účetních knih a účetních dokladů společnosti a kontrolovat údaje tam obsažené. Pokud komanditista neuplatní toto právo sám, je oprávněn zmocnit k provedení kontroly účetních dokladů a účetních knih auditora nebo daňového poradce. Komanditisté mají také právo na vydání stejnopisu účetní závěrky a právo požadovat od komplementářů informace o všech záležitostech týkajících se společnosti. Rozsah těchto práv by měl být řešen ve společenské smlouvě, ta však nesmí rozsah práv uvedených v zákoně zmenšit.

3.3.2 Práva společníků majetková Práva majetkové povahy, tedy právo na podíl na zisku, právo na vypořádací podíl a právo na podíl na likvidačním zůstatku, přísluší dle zákona komplementářům i komanditistům. Způsoby rozdělení příslušných podílů stanoví jednak obchodní zákoník a dále mohou být upraveny ve společenské smlouvě, a to i způsobem od obchodního zákoníku odlišným. Obchodní zákoník upravuje práva společníků následovně:

1) Právo na podíl na zisku Každý společník v komanditní společnosti má právo na podíl na zisku. Z důvodu existence dvou skupin společníků, jejichž právní postavení je odlišné, je zisk určený k rozdělení mezi společníky dělen ve dvou fázích. Nejprve je zisk rozdělen na část připadající společnosti a část připadající komplementářům. Ustanovení obchodního zákoníku stanoví, že: „rozdělení zisku na část připadající společnosti a část připadající komplementářům se určí poměrem stanoveným ve společenské smlouvě, jinak se zisk mezi ně dělí na polovinu.“ Z formulace tohoto ustanovení vyplývá určité omezení smluvní volnosti společníků – ve smlouvě by mělo být upraveno rozdělení zisku na dvě část, na vůli společníků závisí jenom poměr těchto částí. Je vyloučena možnost, že by společenská smlouva upravovala rozdělení zisku tak, že by všechen zisk byl dělem jenom mezi komplementáře, popř. jenom mezi komanditisty. Takovéto ustanovení, vylučující zcela jednu skupinu společníků z podílu na zisku by bylo nedovolené, zneužívající a odporovalo by dobrým mravům.

18

Ve druhé fázi je část zisku připadající společnosti zdaněna a poté rozdělena mezi komanditisty, a to v poměru stanoveném ve společenské smlouvě, jinak v poměru splacených vkladů. Komplementáři si rozdělují část zisku na ně připadající rovným dílem, ale společenská smlouva se může od tohoto pravidla odchýlit. Ve společenské smlouvě by měl být upraven nejen poměr, v jakém je zisk mezi společníky dělen, ale také způsob výplaty podílu na zisku. Pokud tuto otázku společenská smlouva neřeší, je společnost povinna vyplatit podíl na zisku na své nebezpečí a náklady v místě bydliště nebo sídle společníka (popř. u banky společníka ve prospěch jeho účtu).

Rozdílně je pro obě skupiny společníků také řešena otázka zdanění zisku. Touto problematikou se budeme podrobně zabývat v kapitole č. 4 – „Zdanění zisku komanditních společností.“

2) Právo na podíl na likvidačním zůstatku Při zrušení společnosti s likvidací vzniká všem společníkům komanditní společnosti právo na podíl na likvidačním zůstatku. Zde je nutné podotknout, že žádný ze společníků nemůže být svého práva na likvidační zůstatek zbaven, ani se ho nemůže předem vzdát. Způsob rozdělení likvidačního zůstatku by měl být primárně upraven ve společenské smlouvě. Pokud tomu tak není, je nutné použít zákonnou úpravu. Z ust. § 104 obchodního zákoníku vyplývají tři možnosti rozdělení likvidačního zůstatku:

1) Pokud je likvidační zůstatek dostačující, má každý ze společníků nárok na vrácení částky ve výši splaceného vkladu. V případě, že likvidační zůstatek převyšuje celkovou hodnotu splacených vkladů, je zbytek rozdělen mezi společníky stejným způsobem, jako by se dělil zisk za trvání společnosti. 2) Není-li likvidační zůstatek dostačující pro vrácení hodnot všech splacených vkladů, mají předností právo na vrácení komanditisté. Zbytek likvidačního zůstatku, který zůstal po vrácení částky ve výši vkladů, se rozdělí mezi společníky podle stejných zásad jako zisk. 3) Nepokrývá-li likvidační zůstatek ani hodnoty splacených vkladů komanditistů, rozdělí se mezi společníky podle stejných zásad jako zisk.

19

3) Právo na vypořádací podíl Toto právo vzniká společníkovi při zániku jeho účasti ve společnosti za trvání společnosti. Pro výpočet výše vypořádacího podílu platí obdobná pravidla jako pro výpočet výše podílu na likvidačním zůstatku.

3.4 Povinnosti společníků Obdobně jako práva společníků lze i povinnosti dělit podle toho, zda příslušejí jen komanditistům nebo komplementářům, či zda jsou společné pro obě skupiny. Společník je povinen plnit všechny povinnosti zákonem mu uložené. Společníci však mají právo upravit si ve společenské smlouvě vzájemný okruh povinností způsobem odchylným od obecné úpravy v mezích zákonem dovolených. Mezi povinnosti společníků komanditní společnosti patří:

1) Ručení společníků za závazky společnosti Rozsah ručení komplementářů a komanditistů za závazky společnosti vyplývá již ze samotné definice komanditní společnosti. Komplementáři ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Naproti tomu komanditisté ručí za závazky společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Pokud by komanditista např. převzal vkladovou povinnost v částce 8 000 Kč a splatil ji zcela před vznikem společnosti, pak toto splacení vkladu soud zapíše do obchodního rejstříku a komanditistovo ručení vůbec nevznikne. Pokud by však komanditista splatil ze svého vkladu jen částku 3 000 Kč, pak ručí věřitelům částkou 5 000 Kč. Pokud by se na tohoto společníka obrátil věřitel společnosti s požadavkem úhrady dluhu, vyzvaný společník je povinen mu plnit, a to do výše svého nesplaceného vkladu, tedy do 5 000 Kč. V případě, že by se na tohoto společníka obrátil další věřitel s požadavkem úhrady svého dluhu, nemůže společník tomuto věřiteli odmítnout plnění s tím, že již plnil. Splněním kterémukoliv věřiteli se nesnižuje rozsah ručení ani ručení nezaniká. Není proto v praxi vyloučeno, že společník bude povinen plnit opakovaně. Existují dva případy, při nichž kogentní ustanovení obchodního zákoníku rozsah ručení komanditistů rozšiřují:

20

1. Pokud obchodní firma komanditní společnosti bude obsahovat příjmení společníka, který je komanditistou, ručí tento za závazky společnosti ve stejném rozsahu jako komplementář, tedy celým svým majetkem. 2. V případě, že společník, který je komanditistou uzavře bez zmocnění jménem společnosti smlouvu, ručí za závazky z této smlouvy vyplývající, stejně jako by byl komplementář.

Hlavním dlužníkem je však vždy společnost. Společníci nastupují jako vedlejší dlužníci až tehdy, není-li společnost jako hlavní dlužník schopna splnit své závazky. Věřitel je povinen vyzvat k uhrazení závazku nejdříve společnost samu. Jestliže společnost dluh nesplní, lze se obrátit na společníky jakožto ručitele. To, kterého společníka nebo společníky si věřitel vybere, je plně v jeho kompetenci. Každý z komplementářů, který plnil za společnost jejímu věřiteli, má právo požadovat náhradu po ostatních komplementářích, a to poměrně. Není-li některý z komplementářů schopen svůj podíl uhradit, rozvrhne se tento podíl rovným dílem na všechny ostatní spoludlužníky-komplementáře. Problematika ručení společníků za závazky společnosti je velmi rozsáhlá a není možné ji v této práci obsáhnout vyčerpávajícím způsobem, níže jsou rozebrány pouze některé ze specifických případů ručení:

Ručení společníka při prohlášení konkursu na majetek společnosti Pokud byl na majetek společnosti prohlášen konkurs, ručení i nadále trvá. Dnem právních účinků prohlášení konkursu se dosud nesplatné vklady komplementářů i komanditistů stávají splatnými. Společníci jsou povinni je splatit k rukám insolvenčního správce. Komplementáři ručí jen těm věřitelům, kteří včas přihlásili v konkursu k uspokojení své pohledávky a pouze do výše, v níž věřitelé nebyli v konkursním řízení uspokojeni. Naproti tomu komanditisté ručí pouze do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku.

Ručení při změně v osobě společníka Přistoupí-li komplementář do společnosti změnou společenské smlouvy, ručí i za závazky společnosti vzniklé před jeho přistoupením. Vznikne-li mu povinnost plnění závazku věřiteli, má právo poté, co věřiteli plnil, domáhat se na ostatních komplementářích, aby mu poskytli odpovídající náhradu a uhradili účelně vynaložené a odůvodněné náklady s tím spojené. 21

Pokud zanikne účast komplementáře ve společnosti na základě jakéhokoliv právního důvodu, pak bývalý komplementář ručí pouze za závazky vzniklé za doby jeho členství ve společnosti.

2) Povinnost podílet se na úhradě ztráty společnosti Touto povinností jsou ze zákona vázáni pouze komplementáři. Ti nesou ztrátu zjištěnou účetní závěrkou rovným dílem, pokud společenská smlouva nestanoví jiný poměr. Komanditisté se podílejí na úhradě ztráty, jen pokud tak stanoví společenská smlouva. Na úhradu ztráty společnosti nejsou komanditisté povinni vracet podíly na zisku, které jim již byly společností vyplaceny.

3) Povinnost dodržet zákaz konkurence Povinnost dodržet zákaz konkurence se vztahuje dle § 99 Obchodního zákoníku pouze na komplementáře. Komplementář nesmí bez svolení ostatních společníků, a to jak komplementářů, tak i komanditistů, sám podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob. Nemůže být ani statutárním orgánem nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání. Společenská smlouva však může upravit zákaz konkurence jinak. Na komanditisty se ze zákona zákaz konkurence nevztahuje, společenská smlouva však může stanovit tuto povinnost i pro ně. Pak musí být ve společenské smlouvě vymezen rozsah, v jakém se zákaz konkurence na komanditisty vztahuje. Společníci komanditní společnosti tak mohou otázku zákazu konkurence přizpůsobit konkrétním poměrům ve společnosti.

4) Vkladová povinnost Zákonná vkladová povinnost vyplývá z obchodního zákoníku pouze pro komanditisty. Komanditisté jsou povinni vložit do základního kapitálu společnosti vklad ve výši určené společenskou smlouvou, minimálně však 5 000 Kč. Tento vklad jsou komanditisté povinni splatit ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku své účasti na společnosti. Vzhledem k tomu, že zákonná úprava vymezuje pouze minimální částku vkladu komanditistů, je zřejmé, že společenská smlouva musí primárně určit, jak vysoký vklad je každý z komanditistů povinen do základního kapitálu společnosti poskytnout (vklady komanditistů nemusí být stejně vysoké). Vklady mohou být buď v peněžité nebo nepeněžité formě.

22

Peněžitým vkladem mohou být pouze peníze, a to peníze v české nebo jiné platné měně. Hodnotu vkladu vyjadřuje nominální hodnota peněz, u české měny přímo, u cizí měny po přepočtu na českou. Peněžité vklady komanditistů splacené před vznikem komanditní společnosti musejí být splaceny na zvláštní účet u banky. Banka neumožní disponovat se splacenými vklady na tomto účtu dříve, než bude komanditní společnost zapsána do obchodního rejstříku. Nepeněžitým vkladem může být pouze majetek, který je hospodářsky využitelný ve vztahu k předmětu podnikání společnosti a který je penězi ocenitelný. Předmět vkladu musí být samostatně převoditelný. Pokud komanditista poskytne nepeněžitý vklad na splacení vkladu do základního kapitálu, musí být ve společenské smlouvě uveden předmět tohoto vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka. Nepeněžitým vkladem nemůže být pohledávka vůči společnosti. Komplementáři ze zákona vkladovou povinnost nemají, mohou ji však převzít ve společenské smlouvě. Pokud ze společenské smlouvy pro komplementáře vyplývá vkladová povinnost, jsou tito povinni splatit svůj vklad ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, nebo po vzniku své účasti ve společnosti.

Komanditní společnost povinně vytváří základní kapitál tvořený vklady komanditistů. Jeho výše se, na rozdíl od výše základního kapitálu kapitálových obchodních společností, do obchodního rejstříku nezapisuje. Funkci ručení zde nahrazuje existence neomezeně ručících společníků – komplementářů. Není proto nutné, aby nepeněžité vklady do základního kapitálu byly zcela splaceny před vznikem společnosti, jak je vyžadováno u kapitálových společností.

5) Povinnost postupovat při plnění povinností s péčí řádného hospodáře Podle § 93 odst. 4 obchodního zákoníku se povinnost postupovat při plnění povinností s péčí řádného hospodáře vztahuje jen na komplementáře. V případě, že by komanditista jednal podle § 101 odst.2 obchodního zákoníku („Komanditista ručí za závazky ze smluv, které

jménem

společnosti

uzavřel

bez

zmocnění,

ve

stejném

rozsahu

jako

komplementář.“), dá se tato povinnost odvodit i pro něj. Pokud bude komanditista pouze pasivním, nejednajícím společníkem, povinnost postupovat při plnění povinností s péčí řádného hospodáře se na něj nevztahuje.

23

3.5 Orgány společnosti a její vedení V případě komanditní společnosti je zákonem upraven pouze jeden obligatorní orgán této společnosti, a to orgán statutární. Dle § 101 odst.1 obchodního zákoníku jsou statutárním orgánem společnosti pouze komplementáři. Pokud ze společenské smlouvy nevyplývá něco jiného, je každý komplementář oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Pokud je statutárním orgánem společnosti právnická osoba, vykonává práva a povinnosti s tím spojené její statutární orgán nebo pověřený zástupce.

3.5.1 Vznik funkce statutárního orgánu Vznik funkce prvého statutárního orgánu se váže na vznik společnosti, kdy tato funkce vzniká zároveň se vznikem společnosti a to zápisem do obchodního rejstříku. Za trvání společnosti může ke vzniku funkce statutárního orgánu dojít změnou společenské smlouvy, kterou se určitý komplementář stane statutárním orgánem. V tomto případě vzniká funkce statutárního orgánu dnem účinnosti platné změny společenské smlouvy. Komplementář, který se stal statutárním orgánem je povinen bez zbytečného odkladu začít vykonávat svoji funkci. Především je povinen podat návrh na zápis změny společenské smlouvy do obchodního rejstříku. Statutární orgán však nemusí čekat na provedení zápisu do obchodního rejstříku, může jednat ve všech záležitostech společnosti od okamžiku svého jmenování.

3.5.2. Ukončení výkonu funkce statutárního orgánu Ukončení výkonu funkce statutárního orgánu je možné několika způsoby. Především výkon funkce statutárního orgánu vždy zaniká smrtí fyzické nebo zánikem právnické osoby, která je komplementářem a také zánikem společnosti samé. Dalším způsobem zániku funkce statutárního orgánu je změna společenské smlouvy, a to zákonem stanoveným nebo smluvně dohodnutým způsobem. Zánik funkce statutárního orgánu nastává až dnem účinnosti změny společenské smlouvy. Komplementář vykonávající funkci statutárního orgánu má právo odstoupit z funkce, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez udání důvodu. Toto právo vyplývá z ustanovení § 85 odst.3 – „Společník může z funkce statutárního orgánu odstoupit, je však povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu. Odstoupení musí být doručeno společnosti a všem společníkům. Odstoupení je účinné uplynutím jednoho měsíce ode dne, kdy bylo doručeno společnosti.“

24

Zpětvzetí odstoupení je přípustné, ale pouze s výslovným souhlasem všech společníků. Jestliže odstoupil komplementář, který nebyl jediným statutárním orgánem, pak funkci statutárního orgánu vykonávají ostatní komplementáři. Tímto způsobem však nemůže ukončit svoji funkci komplementář, který je jediným komplementářem společnosti. Pokud chce tento ukončit svoji funkci statutárního orgánu, musí do společnosti přistoupit jiný komplementář, který se stane statutárním orgánem.

V případě, že komplementář přestane být způsobilý k výkonu své funkce statutárního orgánu, pak jeho funkce zaniká bez dalšího.

3.5.3 Způsob jednání statutárního orgánu Statutární orgán je oprávněn jednat ve všech záležitostech společnosti. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem je pouze jeden nebo někteří z komplementářů. Obchodní zákoník nevyžaduje výslovné uvádění členů statutárního orgánu ve společenské smlouvě. Pokud společenská smlouva neurčuje jinak platí, že: 1. statutárním orgánem jsou ze zákona všichni komplementáři, a 2. každý komplementář je oprávněn k samostatnému jednání.

3.5.4 Působnost statutárního orgánu Působnost statutárního orgánu nemohou společníci svým rozhodnutím nijak omezit ani vyloučit; omezení jednatelského oprávnění je možné pouze ve společenské smlouvě. Nemá-li být některý z komplementářů statutárním orgánem, nebo má-li být jeho jednatelské oprávnění navenek omezeno, je třeba, aby toto bylo výslovně upraveno ve společenské smlouvě. Veškerá omezení uvedená ve společenské smlouvě jsou však neúčinná vůči třetím osobám, a to bez ohledu na to, zda o něm třetí osoba věděla. Pro třetí osoby je rozhodující stav zápisu v obchodním rejstříku.

3.5.5 Právní úprava vztahu komplementáře a společnosti Důležitá je právní úprava vztahu komplementáře a společnosti při výkonu jeho funkce. Tento vztah se řídí přiměřeně ustanoveními obchodního zákoníku o mandátní smlouvě, nebyla-li uzavřena smlouva o výkonu funkce. Statutární orgán je povinen vykonávat svoji funkci vždy osobně. Může také zmocnit jiné osoby k určitým jednáním, avšak pokud tak učiní, nejedná se o zastoupení statutárního orgánu, ale o zastoupení společnosti.

25

Je však vyloučeno, aby statutární orgán zmocnil jinou osobu k výkonu své funkce a stal se tak pouze „papírovým“ statutárním orgánem. Výkon funkce statutárního orgánu není výkonem závislé činnosti, nemůže se tedy jednat o činnost vykonávanou v pracovním poměru. Komplementáři vykonávající funkci statutárního orgánu mají nárok nejen na podíl na zisku, ale také na odměnu za výkon funkce. Není-li mezi společností a statutárním orgánem dohodnuto něco jiného, má statutární orgán právo na odměnu obvyklou ve smyslu § 571 obchodního zákoníku. Statutární orgán však nemá nárok na odměnu, pokud svým jednáním zjevně přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům nebo se při výkonu funkce dopustil zaviněného porušení svých právních povinností. Pokud se vztah mezi komanditní společností a statutárním orgánem řídí smlouvou o výkonu funkce, musí být tato smlouva uzavřena písemně a musí být písemně schválena všemi neomezeně ručícími společníky, jinak je neplatná. Tato povinnost plyne z ustanovení § 66 odst.2 obchodního zákoníku. Smlouva se nemůže odchýlit od kogentních ustanovení obchodního zákoníku regulujících vztah statutárního orgánu a společnosti, mohou však v ní být statutárnímu orgánu uloženy povinnosti ve větším rozsahu, než jaké vyžaduje zákon. Ve smlouvě také může být ujednána výše smluvní pokuty pro případ, že statutární orgán neplní své povinnosti.

3.5.6 Oprávnění statutárního orgánu Statutární orgán má dvě základní oprávnění, prvním je oprávnění k obchodnímu vedení společnosti, které se odehrává interně, v rámci společnosti a zahrnuje vedení společnosti a řízení jejího každodenního chodu včetně vedení účetnictví. Druhým oprávněním je oprávnění jednatelské, které spočívá v právu činit jménem společnosti právní úkony navenek, vůči třetím osobám.

Jednatelské oprávnění je činění právních úkonů společnosti s třetími osobami. Nestanovíli společenská smlouva jinak, je k tomuto jednání oprávněn každý z komplementářů vykonávajících funkci statutárního orgánu samostatně. K výkonu své funkce nepotřebuje statutární orgán žádné zvláštní potvrzení či zmocnění. V praxi se zpravidla prokazuje aktuálním výpisem z obchodního rejstříku, který dosvědčuje, že určitá osoba je statutárním orgánem. Při výkonu své působnosti musí statutární orgán respektovat svoji povinnost podepisovat se s vyznačením obchodní firmy společnosti, jejímž je statutárním orgánem.

26

Obchodní vedení je průběžná, pravidelná správa záležitostí týkajících se společnosti, především rozhodování o organizačních, obchodních, personálních, finančních a jiných otázkách ve společnosti. Obchodní vedení se odlišuje od jednatelského oprávnění především tím, že přijatá rozhodnutí působí pouze uvnitř společnosti a nemají právní důsledky vůči třetím osobám. Podle § 97 odst.1 obchodního zákoníku jsou k obchodnímu vedení společnosti oprávněni pouze komplementáři. K obchodnímu vedení je oprávněn každý komplementář. Společenská smlouva však může stanovit, že je jím pověřen pouze jeden nebo někteří komplementáři s tím, že ostatní mohou být tohoto práva zbaveni. Tato úprava však nelze použít ve společnostech, kde je pouze jediný komplementář. Má-li společnost pouze jediného komplementáře, pak o obchodním vedení rozhoduje výlučně on sám. Jsou-li k obchodnímu vedení pověřeni dva a více komplementářů, pak každý z nich musí postupovat podle zásah mezi nimi dohodnutých. Pověření komplementáři musí při obchodním vedení dodržovat platné právní předpisy, společenskou smlouvu a rozhodnutí kolektivu všech společníků přijatá většinou hlasů. Komplementář pověřený obchodním vedením společnosti je povinen na požádání informovat ostatní společníky o všech záležitostech společnosti.

Obchodní zákoník nevyžaduje ve společenské smlouvě uvádění údajů o tom, kdo je pověřen k obchodnímu vedení společnosti. Pokud společenská smlouva toto ujednání neobsahuje, pak je k obchodnímu vedení oprávněn každý komplementář samostatně.

3.6 Podíl Obchodní zákoník definuje podíl jako účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Tato účast má dvě složky, a to majetkovou a nemajetkovou. Společnost je právnickou osobou v postavení podnikatele, která disponuje určitým objemem majetku a závazků; tento souhrn se označuje jako obchodní jmění. Obchodní jmění je soubor veškerého majetku a závazků vzešlých z podnikatelské činnosti. Obchodní jmění však není stálá položka, její hodnota se neustále mění. Výši obchodní jmění lze proto vymezit pouze k určitému konkrétnímu okamžiku a to obvykle pro účely jeho ocenění. Podíl se oceňuje jako míra účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, který je představován rozdílem mezi veškerým majetkem společnosti a jejími závazky. Tento podíl se vyjadřuje buď zlomkem nebo procentem. 27

Obchodní zákoník u komanditní společnosti nepožaduje vymezení výše jednotlivých podílů, a to ani pro účely zápisu do obchodního rejstříku. V některých případech je však potřebné stanovit výši podílu, zejména při převodu podílu. Určení výše podílu by proto mělo být součástí společenské smlouvy. Pokud tato otázka ve společenské smlouvě není řešena, určí se výše podílu komanditisty podle poměru jeho vkladu k základnímu kapitálu společnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti. Poměrně složitým problémem je převod a přechod podílu, proto se jimi budeme zabývat podrobněji.

3.6.1 Převod podílu komanditisty Převod podílu komanditisty není v obchodním zákoníku samostatně upraven, proto se pro tento převod použije právní úprava převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným. Převod podílu je chápán jako nástupnictví nabyvatele do práv a povinností převodce, která se váží k převáděnému podílu. Převod podílu komanditisty na komanditní společnosti je přípustný, je to však jedna z právních skutečností, které působí změnu společenské smlouvy, a proto tento převod obchodní zákoník podmiňuje souhlasem ostatních společníků. Souhlas společníků musí být dán písemně a podpisy na něm musí být úředně ověřeny. K převodu podílu je nutné uzavření písemné smlouvy mezi převodcem a nabyvatelem podílu, podpisy na této smlouvě musí být úředně ověřeny. Důležité je rozlišovat, zda dochází k převodu mezi komanditisty navzájem nebo mezi komanditistou a třetí osobou.

Převod mezi komanditisty bude probíhat podle § 115 odst.1 obchodního zákoníku. Základní podmínkou uskutečnitelnosti převodu podílu je skutečnost, že společenská smlouva tento převod nevylučuje. Druhou podmínkou je souhlas společníků s převodem. Zákon však dává možnost, aby společenská smlouva tuto podmínku zmírnila; může být např. stanoveno, že souhlas vůbec není potřebný, nebo že k převodu stačí souhlas většiny komanditistů a většiny komplementářů

Převod mezi komanditistou a třetí osobou je možný pouze tehdy, pokud to výslovně povoluje společenská smlouva. Pokud společenská smlouva převod mezi komanditistou a třetí osobou neřeší, pak tento převod není přípustný. Smlouva o převodu podílu musí mít písemnou formu a podpisy účastníků musí být úředně ověřeny. Nabyvatel podílu musí ve smlouvě výslovně prohlásit, že přistupuje ke společenské smlouvě společnosti.

28

Převod podílu komanditisty na komplementáře je nepřípustný, protože není možné, aby tatáž osoba byla zároveň komplementářem i komanditistou v téže společnosti. Při převodu podílu přecházejí na nabyvatele veškerá práva a povinnosti, které měl převodce ve společnosti. Převodce však ručí za závazky, které přešly převodem podílu na nabyvatele. Toto ručení není časově omezeno a zaniká až úplným splněním všech závazků. Jestliže dosud nebylo zapsáno do obchodního rejstříku úplné splacení vkladu připadajícího na převáděný podíl, pak převodce sekundárně ručí za závazky společnosti, jestliže společnost není schopna splnit své závazky a nabyvatel podílu též není schopen splnit svou zákonnou ručitelskou povinnost.

3.6.2 Přechod podílu komanditisty Podíl může za určitých podmínek přejít na právního nástupce společníka. Jedná se o universální sukcesi (nástup v práva předchůdce) právního nástupce do všech práv a povinností právního předchůdce. U přechodu podílu rozlišujeme dědění po fyzických osobách a právní nástupnictví po osobách právnických.

Podíl komanditisty je děditelný s tím, že společenská smlouva může dědění podílu vyloučit. Pokud společenská smlouva tuto otázku neřeší, je podíl děditelný vždy. Po případné smrti komanditisty společnost pokračuje s jeho dědici. V případě, že společenská smlouva dědění podílu vylučuje, přísluší dědicům vypořádají podíl. Je-li dědiců více, musí se dohodnout, kdo bude práva spojená s účastí ve společnosti vykonávat, nebo musí určit společného zmocněnce. V případě, že se dědicové nedohodnou, pak osobu oprávněnou vykonávat tato práva, určí na návrh společnosti soud. Takto určená osoba vykonává práva až do doby pravomocného skončení řízení o dědictví. Dědic nabývá podíl ke dni úmrtí komanditisty. Nastane-li situace, kdy dědic nechce být komanditistou, má dvě možnosti, jak se zděděným podílem naložit. Buď odmítne dědictví jako celek a komanditistou se vůbec nestane nebo dědictví přijme a společnost následně opustí. Opustit společnost může buď převodem podílu, nebo požádá soud, aby zrušil jeho účast ve společnosti, pokud na něm nelze spravedlivě požadovat, aby byl komanditistou. Žádost o zrušení účasti ve společnosti musí předložit soudu do třech měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví. Pokud by tuto možnost neuplatil ve stanovené lhůtě, jeho právo by zaniklo. V případě, že se dědic takto domáhá ukončení své účasti ve společnosti, není povinen se osobně podílet na činnosti společnosti.

29

Na vlastní existenci společnosti nemá smrt komanditisty vliv, ledaže se jedná o jediného komanditistu společnosti a společenská smlouva vylučuje dědění podílu. V tomto případě by zanikly předpoklady požadované zákonem pro vznik společnosti a došlo by ke zrušení společnosti rozhodnutím soudu.

Ani zánikem právnické osoby jako komanditisty nedochází ke zrušení společnosti. Zanikáli právnická osoba s právním nástupcem, její podíl ve společnosti přechází na tohoto právního nástupce, pokud společenská smlouva tento přechod nevylučuje. Dojde-li k přechodu na právního nástupce, jeho účast ve společnosti začíná dnem zániku právního předchůdce.

3.7 Zrušení a zánik komanditní společnosti Zrušení komanditní společnosti je právní skutečnost, která vždy předchází zániku společnosti jako takové. Dnem zrušení přestává společnost naplňovat svůj podnikatelský účel a dochází již výlučně k vypořádání jejích majetkových poměrů. Zrušením však společnost neztrácí svoji právní subjektivitu. Ta trvá až do okamžiku zániku společnosti. Vlastní zánik společnosti nastává až ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

3.7.1 Zrušení komanditní společnosti Právní důvody zrušení komanditní společnosti vyplývají jednak z obecných ustanovení o obchodních společnostech a dále ze zvláštních ustanovení o veřejné obchodní společnosti. Komanditní společnost může být zrušena z důvodů obecně upravených v ust. § 68 odst.3 obchodního zákoníku. Z tohoto ustanovení vyplývá, že společnost se zrušuje: a) uplynutím doby, na kterou byla založena, b) dosažením účelu, pro který byla založena, c) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánů společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací, d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci, e) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánů společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fůze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato,

30

f) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.

Další důvody pro zrušení společnosti jsou upraveny v ust. § 68 odst. 6 obchodního zákoníku. Z tohoto ustanovení plyne, že soud může na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem rozhodnout o zrušení komanditní společnosti a o její likvidaci, pokud nastane některá z níže uvedených skutečností: a) společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti, b) společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, c) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti nebo společnost nemůže vykonávat svoji činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, d) společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloženou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu.

Z ust. § 93 odst. 4 obchodního zákoníku vyplývá, že komanditní společnost může být zrušena i z dalších důvodů, které jsou v obchodním zákoníku upraveny pro veřejnou obchodní společnost. Zde se použije ust. § 88 odst.1 obchodního zákoníku, z kterého je patrné, že společnost může být kromě případů upravených v § 68 zrušena z těchto důvodů: a) byla-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, nestanoví-li společenská smlouva lhůtu jinou, b) rozhodnutím soudu podle § 90 odst. 14, c) smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu, podíl zůstavitele zdědil jeho dědic, nedojde-li k odmítnutí dědictví a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, d) zánikem právnické osoby, která je společníkem, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, e) prohlášením konkursu na majetek některého ze společníků nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku,

4

§ 90 odst.1 Společník může navrhnout, aby soud společnost zrušil, jsou-li pro to důležité důvody, zejména porušuje-li jiný společník závažným způsobem svoje povinnosti nebo není-li možno dosáhnout účelu, pro který byla společnost založena.

31

f) pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti nebo vydáním exekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce, g) zbavením nebo omezením komplementáře způsobilosti k právním úkonům, h) jestliže společník, který je fyzickou osobou nebo statutární orgán právnické osoby, která je společníkem, přestane splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu nebo u něj nastane překážka provozování živnosti stanovená zvláštním právním předpisem, i) z dalších důvodů stanovených ve společenské smlouvě.

Zároveň je nutné upozornit na to, že zvláštní ustanovení o komanditních společnostech vylučují některé důvody zrušení společnosti, které pokud by nastaly na straně komanditisty, nevedly by ke zrušení společnosti. Důvodem pro zrušení komanditní společnosti není: a) prohlášení konkursu na majetek komanditisty nebo zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, b) pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty, c) zánik právnické osoby, která je komanditistou, d) smrt komanditisty, e) ztráta či omezení způsobilosti komanditisty k právním úkonům.

Posledním důvodem pro zrušení společnosti je tzv. neplatnost společnosti, která je upravena v ust. § 68a obchodního zákoníku. Neplatnost společnosti může prohlásit jedině soud, a to i bez návrhu, pokud jsou splněny tyto zákonné podmínky: a) nebyla uzavřela společenská smlouva nebo dodržena její předepsaná forma, b) předmět podnikání je nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku, c) ve společenské smlouvě chybí údaj o firmě společnosti nebo vkladech společníků, nebo o předmětu podnikání d) všichni zakládající společníci jsou nezpůsobilý k právním úkonům, e) v rozporu se zákonem je počet zakladatelů nižší než dva.

32

Pokud není naplněn některý z případů zrušení společnosti bez likvidace tak, jak je upravuje § 68 odst. 25 obchodního zákoníku, provede se po zrušení společnosti její likvidace.

3.7.2

Likvidace společnosti a zánik společnosti

Likvidace je zákonem stanovený postup, jehož cílem je mimosoudní vypořádání majetkových a ostatních otázek souvisejících se zrušením společnosti. Společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena, pokud zákon nestanová jinak. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá firma společně s dovětkem „v likvidaci“. Likvidátora jmenuje statutární orgán společnosti. Není-li likvidátor jmenován bez zbytečného odkladu, jmenuje ho soud. Likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k její likvidaci, zejména plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků a vykonává práva společnosti. Likvidátor je též oprávněn jednat jménem společnosti ve věcech zápisu do obchodního rejstříku. Statutární orgán likvidované společnosti vykonává po dobu likvidace svoji působnost jen v rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora. Pokud likvidátor zjistí v průběhu likvidace předlužení likvidované společnosti, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh.

Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům. Také je povinen zveřejnit nejméně dvakrát za sebou s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky. Likvidátor sestaví ke dni vstupu společnosti do likvidace zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění (tento soupis je povinen zaslat každému společníku a věřiteli společnosti, který o to požádá). Nevznikne-li likvidátorovi povinnost podat insolvenční návrh, uspokojuje v průběhu likvidace přednostně mzdové nároky zaměstnanců společnosti. Po provedení všech úkonů nezbytných k provedení likvidace sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku, jež vyplyne z likvidace (likvidační zůstatek), mezi společníky, a předloží ji společníkům ke schválení. 5

Dle ust. § 68 odst.2 obchodního zákoníku se likvidace společnosti nevyžaduje, přechází-li jmění společnosti na právního nástupce, nebo pokud se společnost zrušuje zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující a společnost nemá žádný majetek.

33

Poté likvidátor sestaví účetní závěrku. Neschválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku nebrání výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Společník, který s návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku nesouhlasí, se může u soudu domáhat, aby soud přezkoumal výši jeho podílu na likvidačním zůstatku. Žaloba musí být podána do třech měsíců ode dne, kdy byl návrh na rozdělení likvidačního zůstatku projednán.

Pokud nastane situace, kdy má společnost pouze majetek nepostačující k úhradě všech závazků, likvidátor tento majetek zpeněží a výtěžek z prodeje použije k úhradě nákladů likvidace, k uspokojení mzdových nároků zaměstnanců a poté k úhradě pohledávek ostatních věřitelů podle pořadí jejich splatnosti. O způsobu naložení s majetkem sestaví likvidátor zprávu. Likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku nebo použitím prostředků z výtěžku z prodeje majetku k uspokojení věřitelů. Po rozdělení likvidačního zůstatku sestaví likvidátor seznam společníků, kterým vyplatil podíl na likvidačním zůstatku.

Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. K návrhu likvidátor přiloží potvrzení územně příslušného státního oblastního archivu, že s tímto archivem bylo projednáno zabezpečení archivace dokumentů zanikající společnosti.

Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

34

3.8 Přeměna komanditní společnosti Přeměna komanditní společnosti je jednou z možností zrušení společnosti. Z důvodu přechodu jmění společnosti na právního nástupce platná právní úprava u tohoto způsobu zrušení společnosti nevyžaduje likvidaci. Ustanovení o přeměnách společností byly do 30.6.2008 součástí obchodního zákoníku. Od 1.7.2008 tuto problematiku upravuje samostatný zákon – zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Tento zákon upravuje přeměny obchodních společností a družstev a zapracovává i příslušné předpisy Evropských společenství, kterými jsou třetí a šestá směrnice Rady a směrnice Evropského parlamentu. Přeměna komanditní společnosti je přípustná i v případě, že společnost již vstoupila do likvidace rozhodnutím společníků, uplynutím doby, na kterou byla založena, dosažením účelu, pro který byla založena, nebo rozhodnutím soudu o zrušení společnosti s likvidací, pokud soud zrušil své rozhodnutí o zrušení komanditní společnosti. Přeměna komanditní společnosti je také přípustná v případě, že již probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek komanditní společnosti, a také v případě, že bylo vydáno rozhodnutí o úpadku komanditní společnosti. Přeměnu komanditní společnosti lze uskutečnit: a) fúzí, b) rozdělením, c) převodem jmění na společníka, d) změnou právní formy

V případě, že dochází ke zrušení komanditní společnosti přeměnou, vyplývá ze zákona pro tuto společnost několik povinností, týkajících se vedení účetnictví a ocenění jmění. K těmto povinnostem patří sestavení konečné účetní závěrky, a to ke dni, který předchází rozhodnému dni přeměny6. Dále je přeměňovaná společnost povinna sestavit k rozhodnému dni přeměny zahajovací rozvahu. V případě, že alespoň jedna ze společností zúčastněných na přeměně je povinna nechat svoji konečnou účetní závěrku ověřit auditorem, mají tuto povinnost všechny společnosti zúčastněné na přeměně.

6

Dle ustanovení § 10 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev je rozhodným dnem fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka den, od něhož se jednání zanikající nebo rozdělované obchodní společnosti, považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti nebo přejímajícího společníka.

35

Statutární orgán komanditní společnosti účastnící se přeměny je povinen vypracovat v písemné formě projekt přeměny, dle kterého se přeměna komanditní společnosti provádí. Přeměna komanditní společnosti musí být schválena všemi společníky a to formou notářského zápisu, jehož přílohou je projekt přeměny. Tato podmínka se nevyžaduje v případě, že se ruší komanditní společnost s převodem jmění na jediného společníka. V tomto případě rozhoduje o schválení projektu převzetí jmění pouze přejímající společník.

3.8.1 Přeměna komanditní společnosti fúzí Právní úprava fúze komanditní společnosti je v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev poměrně stručná. Kromě zvláštního ustanovení o fúzi komanditní společnosti je nutné na fúzi komanditní společnosti použít i obecné ustanovení o fúzích a právní úpravu fúzí veřejných obchodních společností. Z uvedeného zákona vyplývá, že je přípustná pouze fúze komanditních společností nebo fúze komanditní společnosti s veřejnou obchodní společností. Pokud se veřejná obchodní společnost zúčastní fúze s komanditní společností do nástupnické veřejné obchodní společnosti, všichni společníci komanditní společnosti se stanou neomezeně ručícími společníky veřejné obchodní společnosti. S komanditní společností se také může fúzí sloučit veřejná obchodní společnost nebo může komanditní společnost fúzí splynout s veřejnou obchodní společností do nástupnické komanditní společnosti. V tomto případě se všichni společníci veřejné obchodní společnosti stanou komplementáři komanditní společnosti. Fúze komanditní společnosti se společností s ručením omezeným nebo s akciovou společností není možná. Fúze může mít formu vnitrostátní nebo přeshraniční fúze. Z důvodu velké obsáhlosti tohoto tématu se v této práci budeme dále zabývat jen vnitrostátní fúzí. Vnitrostátní fúzí se rozumí fúze mezi obchodními společnostmi se sídlem na území České republiky.

Fúze se může uskutečnit formou sloučení nebo splynutí. Fúzí sloučením dochází k zániku jedné nebo více komanditních společností, jemuž předchází její zrušení bez likvidace. Jmění zanikající komanditní společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jinou společnost. Fúzí splynutím dochází k zániku dvou nebo více komanditních společností, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace. Jmění zanikajících společností včetně práv z pracovněprávních vztahů přechází na nově vznikající nástupnickou společnost. 36

Jak již bylo řečeno výše, statutární orgán komanditní společnosti účastnící se přeměny (v tomto případě fúze) je povinen vypracovat v písemné podobě projekt fúze, dle kterého se fúze komanditní společnosti provádí.

Projekt fúze komanditní společnosti musí obsahovat alespoň: a) obchodní firmu, sídlo, identifikační číslo všech zúčastněných společností a jejich právní formu, b) rozhodný den fúze, c) den, od kterého vzniká komanditistům právo na podíl, d) určení, kteří společníci zanikající společnosti budou mít právní postavení komanditistů a kteří budou mít právní postavení komplementářů, e) u každého komanditisty musí být uvedena výše vkladu do základního kapitálu nástupnické společnosti, f) všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností poskytuje statutárnímu orgánu, g) při fúzi sloučením změny společenské smlouvy. Pokud v projektu fúze nejsou žádné změny společenské smlouvy uvedeny, platí, že společenská smlouva společnosti se nemění, h) při fúzi splynutím 1. společenskou smlouvu nástupnické společnosti, 2. projev vůle založit nástupnickou společnost, 3. jména a bydliště nebo firmy, sídla a identifikační čísla členů statutárního orgánu nástupnické společnosti.

Nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má společník schválit fúzi, mu musí být doručeny: a) projekt fúze, b) účetní závěrky všech zúčastněných společností za poslední tři účetní období, c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností, zahajovací rozvaha nástupnické společnosti a zpráva auditora o jejím ověření, pokud se vyžaduje. Toto neplatí, pokud se společník svého práva na zaslání dokumentů vzdal.

37

Zákon stanoví podmínku, limitující výši vkladů společníků nástupnické společnosti a to tak, že součet výše vkladů společníků nástupnické společnosti nesmí být vyšší než součet vlastních kapitálů zanikajících společností. Důležitá jsou také ustanovení zákona o způsobu ručení za dluhy společností účastnících se fúze. Měl-li společník zanikající společnosti postavení komanditisty a v nástupnické společnosti bude mít postavení komplementáře, ručí za dluhy všech zúčastněných společností, které trvají ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku neomezeně, společně a nerozdílně s ostatními komplementáři. Pokud by tento společník poskytl z důvodu ručení plnění, je oprávněn požadovat na společnících, kteří byli komplementáři i před zápisem fúze do obchodního rejstříku, aby mu nahradili plnění, jež poskytl. V případě, že měl společník v zanikající společnosti postavení komplementáře a v nástupnické společnosti bude mít postavení komanditisty, ručí za dluhy všech zúčastněných společností, které trvají ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku neomezeně, společně a nerozdílně s komplementáři a neomezeně ručícími komanditisty. Toto ručení trvá po dobu pěti let ode dne, kdy se zápis fúze do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám. Pokud po zápisu fúze do obchodního rejstříku nebyl splacen vklad tohoto komanditisty do základního kapitálu společnosti v rozsahu stanoveném obchodním zákoníkem, ručí tento komanditista i za dluhy, které vznikly po zápisu fúze do obchodního rejstříku

3.8.2 Přeměna komanditní společnosti rozdělením Zákonná úprava rozdělení komanditní společnosti je poměrně strohá a odkazuje na právní úpravu rozdělení veřejné obchodní společnosti. Rozdělení komanditní společnosti může mít formu: a) rozdělení se vznikem nových obchodních společností, b) rozdělení sloučením, c) kombinací rozdělení se vznikem nových společností a rozdělení sloučením, nebo d) rozdělení odštěpením, které může mít formu 1. rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových společností, 2. rozdělení odštěpením sloučením, nebo 3. kombinací rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových společností a rozdělení odštěpením sloučením.

38

Nestanoví-li zákon něco jiného, rozdělením rozdělovaná komanditní společnost zaniká. Zániku předchází zrušení komanditní společnosti bez likvidace a její jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nástupnických společností. Společníci zanikající společnosti se stávají společníky jedné nebo více nástupnických společností. Pokud dojde k rozdělení komanditní společnosti odštěpením, společnost se neruší ani nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění přechází na již existující nebo nově vznikající nástupnickou společnost. Společníci rozdělované společnosti se stávají společníky jedné nebo více nástupnických společností.

Pokud dojde k rozdělení komanditní společnosti, mohou mít nástupnické společnosti právní formu: a) pouze veřejné obchodní společnosti, b) pouze komanditní společnosti, nebo c) jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu veřejné obchodní společnosti a jedna nebo více nástupnických společností může mít právní formu komanditní společnosti.

Statutární orgán rozdělované komanditní společnosti je povinen vypracovat v písemné podobě projekt rozdělení, dle kterého se rozdělení komanditní společnosti provede. Projekt rozdělení musí kromě údajů společných pro přeměny všech obchodních společností obsahovat také určení: a) kteří společníci zanikající nebo rozdělované společnosti budou mít právní postavení komanditistů a kteří budou mít právní postavení komplementářů, b) výše vkladu každého komanditisty do základního kapitálu každé nástupnické společnosti.

Také pro rozdělení komanditní společnosti platí podmínka, že součet výše vkladů společníků do základního kapitálu nástupnické společnosti nesmí převýšit výši vlastního kapitálu nástupnické společnosti, zjištěnou z její zahajovací rozvahy.

39

Každému společníkovi, který se tohoto práva na zaslání dokumentů nevzdal, a který má schválit rozdělení společnosti, musí být doručeny nejméně 2 týdny přede dnem, v němž má rozdělení schválit, tyto dokumenty: a) projekt rozdělení, b) účetní závěrky všech zúčastněných společností za poslední 3 účetní období, c) konečné účetní závěrky všech zúčastněných společností, zahajovací rozvaha rozdělované nebo nástupnické společnosti a zpráva auditora o jejich ověření, pokud se vyžaduje.

Způsob ručení za dluhy rozdělovaných společností je u komanditní společnosti podobný, jako u komanditní společnosti účastnící se fúze. Pokud měl společník zanikající nebo rozdělované společnosti postavení komanditisty a v nástupnické společnosti bude mít postavení komplementáře, případně společníka veřejné obchodní společnosti, je-li nástupnickou společností veřejná obchodní společnost, ručí za dluhy všech zúčastněných společností trvající ke dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku neomezeně a společně a nerozdílně s ostatními komplementáři nebo s ostatními společníky veřejné obchodní společnost. V případě, že by tento společník poskytl z důvodu ručení plnění, je oprávněn požadovat na společnících, kteří byli komplementáři i před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku, aby mu nahradili plnění, které poskytl, a to v rozsahu jejich podílů na společnosti. Toto právo komanditista nemá, pokud plnil dluhy, za které ručil neomezeně ještě před zápisem rozdělení do obchodního rejstříku. Měl-li společník v zanikající nebo rozdělované společnosti postavení komplementáře nebo společníka veřejné obchodní společnosti (v případě, že komanditní společnost je nástupnickou společností rozdělované veřejné obchodní společnosti) a v nástupnické společnosti bude mít postavení komanditisty, ručí za dluhy všech zúčastněných společností, které trvají ke dni zápisu rozdělení do obchodního rejstříku neomezeně, společně a nerozdílně s komplementáři a neomezeně ručícími komanditisty. Toto ručení trvá po dobu pěti let ode dne, kdy se zápis rozdělení do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám. Pokud po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku nebyl splacen vklad tohoto komanditisty do základního kapitálu společnosti v rozsahu stanoveném obchodním zákoníkem, ručí tento komanditista i za dluhy, které vznikly po zápisu rozdělení do obchodního rejstříku.

40

3.8.3 Přeměna komanditní společnosti převodem jmění na společníka Pokud v komanditní společnosti dojde k zániku členství všech společníků vyjma jediného komplementáře, je možné tuto společnost zrušit bez likvidace a převést její jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů na tohoto jediného komplementáře. Podmínkou je, aby tento přejímající komplementář byl ke dni podání návrhu na zápis převodu jmění do obchodního rejstříku podnikatelem. Rozhodnutí, že převezme jmění komanditní společnosti, musí komplementář přijmout do 3 měsíců ode dne, kdy se stal jediným společníkem komanditní společnosti. Marným uplynutím této prekluzivní lhůty toto právo zaniká a komanditní společnost vstupuje do likvidace, která nemůže být zrušena. Rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu, jehož přílohou je projekt převzetí jmění. Tento projekt musí obsahovat zákonem požadované údaje. Před zápisem převodu jmění do obchodního rejstříku, musí být všem společníkům (komplementářům i komanditistům), jejichž účast v komanditní společnosti zanikla, vyplacen vypořádací podíl.

3.8.4 Přeměna komanditní společnosti změnou právní formy Komanditní společnost může rozhodnutím společníků změnit svoji právní formu na jinou formu obchodní společnosti nebo na družstvo. Touto změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní poměry a právní postavení jejích společníků. Nastane-li situace, že v komanditní společnosti zanikne účast všech komanditistů, mohou všichni komplementáři do 3 měsíců od zániku účasti posledního komanditisty rozhodnout, že komanditní společnost změní svoji právní formu na veřejnou obchodní společnost. Marným uplynutím lhůty toto právo zaniká. Změna právní formy komanditní společnosti musí proběhnout podle schváleného projektu změny právní formy, který musí obsahovat zákonem požadované údaje. Projekt změny právní formy musí být pro společníky k nahlédnutí v sídle komanditní společnosti měnící svoji právní formu alespoň 1 měsíc před plánovaným schválením změny právní formy komanditní společnosti. Pokud o to společník požádá, je komanditní společnost povinna mu bez zbytečného odkladu vydat bezplatně opis projektu změny právní formy.

41

Není-li dnem zpracování projektu změny právní formy rozvahový den (poslední den účetního období), je komanditní společnost povinna vyhotovit ke dni zpracování projektu změny právní formy mezitímní účetní závěrku. Údaje, z nichž je účetní závěrka sestavena nesmí být starší než 3 měsíce počítáno ke dni, v němž bude změna právní formy schválena. Tato účetní závěrka musí být projednána společníky a ověřena auditorem, vyžaduje-li to zvláštní zákon. Statutárnímu orgánu komanditní společnosti měnící svoji právní formu plyne ze zákona povinnost zaslat bez zbytečného odkladu všem věřitelům společnosti, kteří jsou známi ke dni zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku a kteří mají právo na poskytnutí dostatečné jistoty, oznámení o tom, že mohou žádat přiměřené zajištění svých pohledávek. Osoby, které byly společníky komanditní společnosti ke dni zápisu změny její právní formy na jinou formu obchodní společnosti nebo družstva, a z obchodní společnosti nebo družstva nevystoupily, ručí za její dluhy, které ke dni zápisu existovaly, ve stejném rozsahu jako před zápisem změny právní formy do obchodního rejstříku. Toto ustanovení neplatí, pokud je ručení společníků po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku vyšší.

Návrh na zápis změny právní formy komanditní společnosti do obchodního rejstříku podepisují všichni její společníci.

42

4. Zdanění zisku komanditní společnosti Pro přijetí rozhodnutí, zda zvolit či nezvolit komanditní společnost pro podnikání, může hrát daňová stránka důležitou nebo i rozhodující roli. Vzhledem k tomu, že otázka zdanění zisku je rozdílně řešena pro komplementáře a komanditisty, vzniká tím celá řada nejasností, a to může být jeden z důvodů, proč se podnikatelé zakládající novou společnost rozhodnou raději pro jinou, při zdaňování méně komplikovanou formu společnosti. Jak však dále vyplyne z textu této kapitoly, může toto rozdílné zdaňování zisku přinášet i nemalé výhody.

4.1 Zdanění zisku za běžné období Komanditní společnost rozdělí svůj zisk vyplývající z účetní závěrky za běžné zdaňovací období na část připadající společnosti a část připadající na komplementáře. V případě, že způsob rozdělení zisku není stanoven ve společenské smlouvě, rozdělí se zisk mezi komplementáře a společnost na polovinu. Společenská smlouva však může stanovit rozdílný způsob rozdělení zisku.

4.1.1 Zdanění zisku za běžné období na úrovni společnosti Část zisku připadající komanditní společnosti je na úrovni společnosti zdaněna aktuální sazbou daně z příjmu právnických osob, která pro rok 2009 činí 20% z daňového základu. Takto zdaněná část zisku je následně rozdělena mezi komanditisty a to buď podle výše splacených vkladů, nebo způsobem stanoveným ve společenské smlouvě. Podíl na zisku je splatný do tří měsíců po schválení účetní závěrky komanditní společnosti, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. V případě, že je účetní závěrkou zjištěna ztráta společnosti, nesou ji komplementáři rovným dílem, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Komanditisté jsou povinni podílet se na úhradě ztráty, jen pokud tak stanoví společenská smlouva. Na úhradu ztráty však komanditisté nejsou povinni vracet podíly na zisku, které jim již byly společností vyplaceny.

4.1.2 Zdanění zisku komplementářů za běžné období Po rozdělení zisku na část připadající společnosti a na část připadající na komplementáře, zahrne komplementář do svého účetnictví příslušnou část zisku komanditní společnosti, která na něj připadla. Komplementář musí vždy podat daňové přiznání.

43

Rozdílný bude způsob zdanění pro komplementáře, který je fyzickou osobou a komplementáře, který je osobou právnickou.

Komplementář - fyzická osoba Zisk komanditní společnosti připadající na komplementáře - fyzickou osobu je dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů považován za příjem z podnikání. Komplementář zdaní příslušnou část zisku komanditní společnosti sníženou o poměrnou část případných nezdanitelných částí základu daně (např. dary poskytnuté společností a splňující podmínky pro odečet jejich hodnoty od základu daně) a odčitatelných položek (daňová ztráta z předešlých let, náklady vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje atd.7). Tento příjem ještě může být snížen o případnou ztrátu z ostatních činností komplementáře (příjem z jiného podnikání, příjem z pronájmu, ostatní příjem). Toto snížení

může

v konečném výsledku znatelně ovlivnit daňovou zátěž. Takto vypočtený daňový základ je následně zdaněn aktuální daňovou sazbou, která pro rok 2009 činí 15 %.

Komplementář - právnická osoba Pokud je komplementářem právnická osoba, je část zisku na ní připadající považována za zdanitelný příjem a představuje část komplementářova obecného základu daně. To znamená, že tento příjem může být kompenzován dalšími složkami základu daně (např. daňovou ztrátou z hlavní činnosti komplementáře). Daňový základ společnosti komplementáře je následně zdaněn sazbou daně z příjmu právnických osob ve výši 20 % pro rok 2009. Výše uvedený způsob zdanění se použije v případě, kdy komplementář je českým daňovým rezidentem.8 V praxi také může nastat situace, kdy komplementář, ať už fyzická nebo právnická osoba, je zahraničním daňovým rezidentem. Zdaňováním komplementářů, jako zahraničních daňových rezidentů, se v této práci nebudeme zabývat z důvodu obsáhlosti tohoto tématu, které v rozsahu bakalářské práce není možné vyčerpat.

7

Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se tento odpočet zjištěný za komanditní společnost rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk. 8 Český daňový rezident je takový daňový poplatník, jehož příjmy ze všech jeho zdrojů na území České republiky i ze zahraničí podléhají zdanění v České republice. Těmito poplatníky jsou ti, kteří na území České republiky pobývají alespoň 183 dnů v kalendářním roce, za který je podáváno daňové přiznání.

44

4.1.3 Zdanění zisku komanditistů za běžné období Část zisku připadající komanditistům se mezi ně rozdělí podle výše jejich vkladů, pokud společenská smlouva neurčuje jiný způsob rozdělení. Vyplacené podíly na zisku podléhají srážkové dani ve výši 15 %, a to v případě, že je komanditistou fyzická i právnická osoba. Za správné a včasné sražení a odvedení srážkové daně je odpovědná komanditní společnost. V tomto bodě může snadno komanditní společnost pochybit a dostat se do rozporu se zákonem. Pro snadnější pochopení problematiky je níže uveden příklad z praxe:

Vzhledem k tomu, že právní úprava komanditní společnosti neobsahuje ustanovení o povinném zřízení valné hromady, která u kapitálových společností rozhoduje o rozdělení zisku, měla by být v případě rozdělení zisku komanditistům srážková daň sražena a odvedena finančnímu úřadu až na základě skutečné výplaty tohoto zisku a to do 30 dnů po vyplacení zisku. V komanditní společnosti však nastala situace, že zisk, který společnost vytvořila, byl zadržen a použit na nákup finančně nákladného hmotného majetku. Možnost zadržení zisku však nebyla upravena ve společenské smlouvě. Při následné daňové kontrole správce daně tento postup rozporoval s tím, že tento zisk měl být dle obchodního zákoníku vyplacen komanditistům ve lhůtě tří měsíců po schválení účetní závěrky komanditní společnosti, a proto měla být daň sražena a odvedena bez ohledu na to, že zisk ve skutečnosti ještě nebyl vyplacen. Finančním úřadem byla srážková daň v příslušné výši doměřena, a to včetně penále za pozdní úhradu daně.

4.2 Daňové souvislosti změn společníků komanditní společnosti Podobně, jako se liší způsob zdaňování komplementářů a komanditistů, také daňové souvislosti spojené se změnou společníků v komanditní společnosti jsou odlišné podle toho, zda se mění komplementář nebo komanditista.

4.2.1 Převod obchodního podílu komanditisty Podíl komanditisty může být převeden na základě písemné smlouvy o převodu podílu (pokud společenská smlouva tento převod nevylučuje) uzavřené mezi komanditistou a kupujícím. Příjem z prodeje obchodního podílu je předmětem daně z příjmu.

45

Je-li komanditistou převádějícím svůj podíl fyzická osoba, která nemá obchodní podíl v komanditní společnosti zahrnutý ve svém obchodním majetku, platí, že příjem z prodeje obchodního podílu je osvobozen od daně z příjmu, pokud mezi nabytím podílu a jeho převodem uplynulo nejméně pět let. V případě, že tato podmínka není splněna, je příjem z převodu podílu zdaňován sazbou daně platnou pro fyzické osoby, tj.15 % v roce 2009, jako ostatní příjem dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Pokud je komanditistou převádějícím svůj podíl právnická osoba nebo fyzická osoba, která má podíl zahrnutý ve svém obchodním majetku, je příjem z převodu obchodního podílu vždy zdanitelným příjmem. Cena, za kterou komanditista obchodní podíl nabyl, je daňově účinným nákladem jen do výše příjmu z převodu daného podílu. Pokud tedy komanditista nabyl podíl ve společnosti např. za 20 000,-Kč a později ho prodá za 30 000,-Kč, zahrne do svého daňového přiznání základ daně ve výši 10 000,-Kč. V případě opačné situace, kdy komanditista nabyl podíl ve společnosti za 30 000,-Kč a později ho prodá za 20 000,-Kč, bude jeho daňový základ nulový, zbývající částku ve výši 10 000,-Kč jako daňovou ztrátu uplatnit nemůže.

4.2.2 Ukončení účasti komplementáře ve společnosti Zde si nejprve musíme připomenout, že podíl komplementáře je na rozdíl od podílu komanditisty nepřevoditelný. Změna komplementáře v komanditní společnosti může být provedena pouze ukončením účasti stávajícího komplementáře a následného přistoupení nového komplementáře do komanditní společnosti. Tato změna může být uskutečněna pouze na základě změny společenské smlouvy a za předpokladu, že bude zachována podmínka účasti alespoň jednoho komplementáře a jednoho komanditisty ve společnosti.

Komplementář, který vystupuje z komanditní společnosti, má podle obchodního zákoníku nárok na vypořádací podíl. Tento podíl se vypočte stejně jako podíl na zisku tohoto komplementáře.

Hodnota

vypořádacího

podílu

se

stanoví

ke

dni

vystoupení

komplementáře ze společnosti jako podíl na vlastním kapitálu zjištěný z mezitímní účetní závěrky nebo, pokud tak stanoví společenská smlouva, z čistého obchodního majetku komanditní společnosti, jehož hodnota je zjištěna znaleckým posudkem.

46

Způsob stanovení vypořádacího podílu je také rozhodující pro určení, kdo vyplatí vystupujícímu komplementáři případnou prémii za goodwill (hodnotu a dobrou pověst firmy) a jakým způsobem bude tato prémie zdaněna. V případě, že je hodnota vypořádacího podílu stanovena na základě mezitímní účetní závěrky, vyplácí případnou prémii za goodwill nově přistupující komplementář. Vystupující komplementář je povinen zahrnout tuto prémii do svého daňového základu. Pokud je hodnota vypořádacího podílu stanovena na základě znaleckého posudku, vyplatí tuto prémii sama komanditní společnost, protože znalec by měl goodwill zahrnout do hodnoty čistého obchodního jmění komanditní společnosti. V tomto případě je vyplacená prémie za goodwill pro vystupujícího komplementáře nezdanitelným příjmem, protože vyplacením prémie za goodwill samotnou komanditní společností dochází k úbytku vlastního kapitálu komanditní společnosti.

Zákon o daních z příjmů vychází z předpokladu, že vypořádací podíl komplementáře je představován zisky společnosti, které již byly v minulosti zdaněny v rámci daňového základu komplementáře. Z toho plyne fakt, že vypořádací podíl v peněžní formě již není v okamžiku vyplacení vystupujícímu komplementáři zdaňován. Komplementář do svého daňového základu zahrne jen tu část zisku, kterou komanditní společnost vytvořila za příslušné zdaňovací období do okamžiku vystoupení komplementáře.

Z výše uvedeného vyplývá, že problematika zdaňování komanditních společností je poměrně složitá, a že ne všechny daňové aspekty transakcí s komanditními společnostmi jsou v současných českých daňových předpisech uspokojivě řešeny. V některých případech musí daňoví poplatníci pracovat s výklady ministerstva financí, které lze považovat za diskutabilní. Tyto aspekty mohou být jedním z důvodů, které zakladatele obchodní společnosti odradí od zvolení komanditní společnosti jako formy jejich podnikání. Na druhou stranu je třeba zvážit fakt, že tato právní forma podnikání v České republice vytváří prostor pro určité možnosti tzv. daňové optimalizace, které vycházejí především ze způsobu zdaňování zisků a ze struktury společníků. Jednou z výhod při zdaňování zisku komanditní společnosti je distribuce zisku komplementářům. Vzhledem k tomu, že zisk připadající

na

komplementáře

je

zdaňován

pouze

v rámci

daňového

základu

komplementářů, neuplatní se při výplatě zisku komanditní společnosti komplementářům srážková daň, která se jinak při výplatě podílu na zisku společníkům kapitálových společností vždy aplikuje. 47

Zisk připadající na komplementáře je tedy zdaňován pouze jednou, což je rozdíl oproti výplatě zisku kapitálových společností, kde je zisk zdaňován dvakrát – jednou na úrovni společnosti sazbou daně platnou pro právnické osoby a podruhé při vyplacení podílu na zisku společníkům srážkovou daní ve výši 15 % (sazba srážkové daně platná pro rok 2009).

5. Komanditní společnost v praxi Tato kapitola je věnována využití komanditních společností v praxi. Za pomoci elektronického vyhledávače obchodního rejstříku a Statistického bulletinu Plzeňského kraje vydaného Českým statistickým úřadem se sídlem v Plzni obsahujícího údaje za první pololetí roku 2008 bylo zjištěno, že v současné době je v Plzeňském kraji 60 aktivních komanditních společností. Podíl komanditních společností ve srovnání s dalšími právními formami podnikání je zobrazen v příloze č.1 a 2. Dále z porovnání údajů ve Statistickém bulletinu za rok 2001 a za první pololetí roku 2008 vyplynulo, že se za tuto dobu zvýšil počet komanditních společností v Plzeňském kraji o dva subjekty. Mezi komanditní společnosti provozující svojí firmu nebo její pobočku v Plzeňském kraji patří např.: 1) Globus ČR, k.s., zapsaná do obchodního rejstříku dne 27.7.1995, předmět podnikání: pekařství-cukrářství, koupě zboží za účelem dalšího prodeje, provozování čerpacích stanic atd. 2) Interobal k.s., zapsaná do obchodního rejstříku dne 24.11.1999, předmět podnikání: výroba a prodej obalových materiálů. 3) HP-Pelzer k.s., zapsaná do obchodního rejstříku dne 9.10.1991, předmět podnikání: výroba komponentů interiérového vybavení automobilů, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zprostředkování obchodu a služeb atd. 4) Plzeňská lékárna k.s., zapsaná do obchodního rejstříku dne 28.1.2004, předmět podnikání: provozování lékáren.

48

V rámci přípravy této bakalářské práce byl proveden průzkum v některých komanditních společnostech působících v Plzeňském kraji s cílem zjistit podrobnější údaje o využití komanditní společnosti jako právní formy podnikání, nalézt odpověď na otázku, co vedlo zakladatele těchto společností k volbě komanditní společnosti jako právní formy podnikání a jaké vidí v této volbě klady a zápory. V rámci průzkumu bylo zjištěno, že ve větší míře jsou komanditní společnosti zakládány fyzickými osobami jako společnosti rodinného typu, kde předmětem podnikání je např. hostinská činnost, výroba cukrovinek, silniční motorová doprava nebo ekonomické poradenství. Výjimkou však nejsou ani velké společnosti, v nichž je komplementářem několik fyzických nebo právnických osob, nejčastěji společností s ručením omezeným. Také na pozici komanditisty jsou ve velkých

společnostech v některých případech

společnosti s ručením omezeným nebo společnosti GmbH se sídlem ve Spolkové republice Německo.

Dle sdělení zástupců oslovených komanditních společností vedla k volbě této právní formy nejčastěji snaha o zapojení rodinných příslušníků do podnikání, dále potřeba vhodného propojení několika fyzických, případně právnických osob, které před založením komanditní společnosti podnikaly samostatně. V jedné komanditní společnosti byl jako důvod volby této právní formy uváděn fakt, že jeden ze společníků měl dobrý podnikatelský záměr, ale chyběl mu dostatek kapitálu pro jeho realizaci a jiný společník měl dostatek kapitálu, ale nechtěl se osobně účastnit na podnikání a brát na sebe rizika s podnikáním spojená, chtěl si však zachovat možnost osobně ovlivňovat činnost společnosti a proto tito společníci zvolili komanditní společnost.

Výrazné klady volby komanditní společnosti jako právní formy pro podnikání nebyly oslovenými společnostmi uvedeny, jako zápory byly nejčastěji uváděny neomezené ručení komplementářů za závazky společnosti a také neshody plynoucí z rozdílné míry rizika, kterou nesou komplementáři a komanditisté.

49

6. Výhody a zápory komanditní společnosti Cílem této kapitoly je analyzovat některá specifika komanditní společnosti a z nich plynoucí výhody a zápory. Těmito specifiky, odlišujícími komanditní společnost od jiných právních forem podnikání je např.:

Stručná právní úprava a z ní plynoucí nejasnosti při řešení mnohých otázek Právní úprava komanditní společnosti plynoucí z ustanovení § 93 až 104 obchodního zákoníku je poměrně stručná, je třeba použít i jiná ustanovení obchodního zákoníku, a to zejména ustanovení o veřejné obchodní společnosti, kterými je upraveno postavení komplementářů a ustanovení o společnosti s ručením omezeným, kterými je upraveno postavení komanditistů. Právní úprava komanditní společnosti je tak komplikovanější, než je tomu u jiných obchodních společností a rozlišení otázek, které se týkají komanditní společnosti jako takové od otázek, které směřují výhradně k právům a povinnostem komplementářů a komanditistů, je v této úpravě obtížné.

Nízká zákonem stanovená minimální výše vkladu komanditisty do základního kapitálu společnosti Zákonná vkladová povinnost vyplývá z obchodního zákoníku pouze pro komanditisty a ti jsou povinni vložit do základního kapitálu společnosti vklad ve výši určené společenskou smlouvou, minimálně však 5 000 Kč. Komplementáři ze zákona vkladovou povinnost nemají. Tento fakt zvýhodňuje komanditní společnost před kapitálovými společnostmi, u nichž je vkladová povinnost do základního kapitálu společnosti výrazně vyšší. Výhodou jsou také relativně nízké administrativní a finanční požadavky kladené na vznik společnosti plynoucí např. z faktu, že společenská smlouva nemusí být ve formě notářského zápisu.

Rozdílná míra rizika, kterou nesou komanditisté a komplementáři Komanditisté ručí za závazky společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Tato skutečnost je velkou výhodou na straně komanditistů, protože komanditistům, kteří splatí svůj vklad do základního kapitálu společnosti ještě před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, povinnost ručit za závazky společnosti vůbec nevznikne.

50

Naproti tomu komplementáři ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem a to může být zdrojem rozporů mezi komplementáři a komanditisty.

Rozdílná úprava zákazu konkurence pro komanditisty a komplementáře Povinnost dodržet zákaz konkurence plyne z ustanovení obchodního zákoníku pouze pro komplementáře. Ten nesmí bez svolení ostatních společníků, a to jak komplementářů, tak i komanditistů, sám podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob. Nemůže být ani statutárním orgánem nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti se stejným, nebo obdobným předmětem podnikání. Na komanditisty se ze zákona zákaz konkurence nevztahuje, tuto povinnost pro ně může stanovit jen společenská smlouva. Výhodou je, že společníci komanditní společnosti tak mohou otázku zákazu konkurence přizpůsobit konkrétním poměrům ve společnosti. Pokud však společenská smlouva zákaz konkurence pro komanditisty nestanoví, může být tato nevyváženost v povinnosti dodržet zákaz konkurence zdrojem konfliktů, zejména ze strany komplementářů.

Oprávnění k obchodnímu vedení společnosti Právo k obchodnímu vedení společnosti přísluší v komanditní společnosti pouze komplementářům. Komanditisté k obchodnímu vedení společnosti oprávněni nejsou. Díky této zákonné úpravě mohou vznikat mezi komanditisty a komplementáři rozpory. Tato nevýhoda na straně komanditistů je částečně kompenzována právem komanditistů nahlížet do účetních knih a účetních dokladů a kontrolovat tam obsažené údaje. Komanditisté mají také právo požadovat od komplementářů informace o všech záležitostech společnosti.

Úhrada ztráty komanditní společnosti Na úhradě ztráty komanditní společnosti se podílejí jen komplementáři, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Tato zákonná úprava plyne zejména z faktu, že pouze komplementáři jsou v komanditní společnosti oprávněni k obchodnímu vedení společnosti. Z pohledu komplementářů se tento fakt může jevit jako významná nevýhoda a to i proto, že zisk společnosti je dělen mezi společnost (a následně komanditisty) a komplementáře rovným dílem, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Pokud tedy ze společenské smlouvy neplyne pro komanditisty povinnost podílet se na úhradě ztráty společnosti, komplementáři mohou být značně finančně znevýhodněni.

51

Zdanění zisku společnosti Výhodou u komanditní společnosti je, ve srovnání s kapitálovými společnostmi, způsob zdanění zisku společnosti. Dani z příjmu právnických osob, jejíž současná sazba je výrazně vyšší než sazba daně z příjmu fyzických osob, podléhá pouze ta část zisku společnosti, která je určena k rozdělení mezi komanditisty. Výhodou je i to, že část zisku připadající na komplementáře je zdaněna pouze jednou, kdežto například u společnosti s ručením omezeným je celý zisk společnosti zdaněn nejprve na úrovni společnosti a to sazbou daně z příjmu právnických osob a následně, při vyplacení podílu na zisku jednotlivým společníkům je tato část zisku ještě zdaněna srážkovou daní. Naproti tomu nevýhodou je fakt, že podíl na zisku připadající komanditistům je zdaněn stejně jako u kapitálových obchodních společností a to nejprve na úrovni společnosti daní z příjmu právnických osob a při vyplacení je ještě zdaněn srážkovou daní.

7. Výsledky Jak vyplývá z předešlé kapitoly, zvolení komanditní společnosti jako formy podnikání v České republice s sebou nese celou řadu výhod i záporů. Komanditní společnost je vhodné použít všude tam, kde dochází ke spojení podnikatelských schopností jedněch společníků a kapitálu jiných společníků. Část společníků má dobré podnikatelské schopnosti, ale nemá dostatek kapitálu pro podnikání (komplementáři). Část společníků má dostatek kapitálu, ale nechce se osobně účastnit na podnikání a brát na sebe rizika s podnikáním spojená, přičemž si však chce zachovat možnost osobně ovlivňovat činnost společnosti (komanditisté).

Založením komanditní společnosti dochází ve srovnání se samostatným podnikáním fyzických osob, popř. ve srovnání s podnikáním na základě smlouvy o sdružení, ke snížení podnikatelského rizika. Za závazky společnosti v prvé řadě odpovídá společnost, ne jednotliví společníci. Ale podnikatelské riziko je zde stále vyšší než u kapitálových společností, protože v komanditní společnosti je zachován u komplementářů princip osobního ručení za závazky společnosti. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, a to jak za trvání společnosti, tak i po zániku společnosti.

52

8. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo provést rozbor právní úpravy komanditní společnosti tak, jak vyplývá z ustanovení obchodního zákoníku, zhodnotit její klady a zápory a posoudit budoucnost této právní formy obchodní společnosti pro podnikání v České republice. Práce samotná je rozdělena do pěti stěžejních částí. První část se týká vzniku a historického

vývoje

komanditní

společnosti.

Druhá

část

se

zabývá

obecnou

charakteristikou komanditní společnosti, zejména se zaměřením na právní úpravu této společnosti, její založení a vznik, dále jsou popsána práva a povinnosti společníků, orgány společnosti, podíl, zrušení a zánik společnosti. V této části je také rozebrána právní úprava přeměn komanditních společností. Ve třetí části je popsána problematika zdanění zisku komanditní společnosti a to jednak na úrovni společnosti a dále zdanění části zisku připadajícího na komplementáře a komanditisty. Čtvrtá část je věnována využití komanditní společnosti v praxi, důraz je kladen na komanditní společnosti působící v Plzeňském kraji. Pátá část analyzuje některá specifika komanditní společnosti a z nich plynoucí výhody a zápory volby této právní formy obchodní společnosti pro podnikání v České republice.

Autorka si je samozřejmě vědoma, že některé skutečnosti a z nich plynoucí závěry mohou být zkresleny subjektivním pohledem, ačkoli snahou byla maximální objektivita. Jak vyplývá z šesté a sedmé kapitoly, je velmi obtížné jednoznačně určit, která specifika komanditní společnosti lze označit za zápory a která za klady. Protože z různých úhlů pohledu jsou tato specifika vnímána rozdílně. Některé atributy, které se jednoznačně jeví jako výhoda pro komanditistu, mohou být z pohledu komplementáře vnímány spíše jako zápor. Za jeden z největších záporů autorka považuje poměrně stručnou a komplikovanou právní úpravu komanditní společnosti, protože podnikatelé, kteří se rozhodnou využít této právní formy obchodní společnosti pro své podnikání, nejsou většinou schopni dopředu zhodnotit všechny důsledky, které jim jejich volba přinese. Z průzkumu provedeného na základě elektronického vyhledávače obchodního rejstříku a z průzkumu provedeného dotazovací metodou ve zvolených komanditních společnostech vyplývá, že komanditní společnost jako právní forma podnikání v České republice není příliš rozšířená a je vytlačována jinými právními formami společností, zejména společností s ručením omezeným a společností akciovou. Přesto některé subjekty tuto právní formu pro své podnikání i nadále volí.

53

Komanditní společnost jako forma podnikání je často využívána pro rodinné podnikání, protože umožňuje účast na podnikání i těm rodinným příslušníkům, kteří se nechtějí či nemohou na činnosti společnosti osobně podílet nebo se na ní podílejí pouze částečně a kterým vyhovuje nést jen malé riziko dané omezeným ručením za závazky společnosti. Ačkoliv tedy bývá komanditní společnost obdobně jako veřejná obchodní společnost využívána spíše pro podnikání menšího a středního rozsahu, dovoluje kapitálový prvek v podobě komanditistů pružně shromáždit potřebné finanční zdroje i pro podnikatelské aktivity větší. Zájem o komanditní společnost se neprojevuje ani tak ve velkém počtu těchto společností, jako spíše ve využívání této právní formy pro velké společnosti, popř. pro skupiny společností. Komanditní společnost tak může být formou, v níž se vzájemně propojí i významné a velké společnosti. Komanditní společnost bývá také v řadě případů kombinována s dalšími formami společností – zejména vznikají komanditní společnosti, jejichž komplementářem je společnost s ručením omezeným. Její společníci tak dosahují omezeného ručení spojeného s oprávněním řídit komanditní společnost v plném rozsahu.

Z výše uvedeného vyplývá, že význam komanditní společnosti pro podnikání není zanedbatelný. Autorka se domnívá, že komanditní společnost jako jedna ze čtyř základních národních forem obchodních společností zakládaných za účelem podnikání má v České republice i přes poměrně malý rozsah využití své nezastupitelné místo.

54

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy a periodika 1) DĚDIČ, Jan. Obchodní zákoník-komentář, II.díl. 1.vyd. Praha : Nakladatelství Polygon, 2002. s.851-1743. ISBN 80-7273-071-1. 2) DVOŘÁK, Tomáš. Komanditní společnost. 1.vyd. Praha : ASPI, a.s., 2004. 309 s. ISBN 80-7357-027-0 3) Eliáš, Karel; Bartošíková, Miroslava; Pokorná, Jarmila. Kurs obchodního právaPrávnické osoby jako podnikatelé. 4.vyd.Praha : Nakladatelství C.H.Beck., 2003. 618 s. ISBN 80-7179-800-2 4) Horwath Notia Audit s.r.o. Podvojné účetnictví 2007. 14.vyd. Praha : GRADA Publishing, a.s., 2007. 225 s. ISBN 978-80-247-2088-3 5) Pelikánová, Irena. Komentář k obchodnímu zákoníku, 2. díl. 3 vyd. Praha : ASPI a.s., 2004. 574 s. ISBN 80-86395-99-5 6) Pelikánová, I.; Černá, S.; Přibyl, Z.; Zahradníčková, M.; Obchodní právo 2, 4.vyd. Praha : ASPI, a.s., 2005. 545 s. ISBN 80-7357-149-8 7) Raban,

Přemysl.

Obchodní

zákoník-komentář,

judikatura.

5.vyd.

Praha

:

EUROUNION Praha, s.r.o., 2007. 766 s. ISBN 978-80-7317-060-8 8) ŠVARC, Zbyněk a kolektiv. Základy obchodního práva. 2.vyd. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2005. 476 s. ISBN 80-86898-51-2

Právní předpisy 9) zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 10) zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 11) zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev

Internetové adresy: 12) http://www.plzen.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/registr_subjektu, 15.10.2008 13) http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ekonomika, 20.9.2008 14) http://www.justice.cz/xqw/xervlet/ins/index, 19.10.2008

55

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1: Počet subjektů zapsaných v RES v Plzeňském kraji k 30.6.2008 Příloha č.2: Počet subjektů vybraných právních forem podnikání zastoupených v Plzeňském kraji k 30.6.2008

56