Kolovrat čtvrtletník Č.P.S. o.s. Imbolc 2014 č. 8. Filip Kubín

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8

Vydalo Občanské sdružení Česká pohanská společnost.

Šéfredaktorka: Lenka Brichová Redakční rada: Filip Kubín Josef Petr Michal Belšán Táňa Ratajová Vedoucí rubrik a korektoři: Anežka Sobotková Filip Kubín Jiří Posledník Josef Petr Klára Vodičková Martin Antušák Michal Belšán Táňa Ratajová

Obálka: Michal Belšán Grafická úprava: Filip Kubín Táňa Ratajová Adresa Č.P.S.: Červeného 611/7, Liberec VI 46006. http://pohanskaspolecnost.cz Kontaktní email časopisu: [email protected]

Děkujeme všem, kteří se ve svém volném čase podílejí na tvorbě a zpracování Kolovratu, a kteří přispěli svým dílem k jeho vytvoření!

1|Stránka


Obsah Úvodník............................................................................................................ 3 Téma: Nový eko-projekt Č.P.S. - Patronát nad studánkou ................................ 4 Rozhovor a pozvánka: Tomáš Kočko: Letos myslím víc na rodinu! ................... 8 Pohanská tvorba: Imbolc ............................................................................... 11 Bylinky: Bylinky pro léčení i rituální praxi ....................................................... 16 Slavíkův koutek: Sansa´s hymn ....................................................................... 25 Pohanská knihovnička: Recenze - Šepoty lesa ................................................ 26 Rituál: Výroba základního rituálního roucha .................................................. 28 Zprávy z akcí Č.P.S.: Pohanské stopy .............................................................. 30 Zprávy z akcí Č.P.S.: Přednáška Germánské runy minulosti a současnosti ...... 32 Pozvánky Č.P.S.: Pohanský kalendář 2015 ...................................................... 34 Názor: Malé zamyšlení nad pohanskou tvorbou ............................................ 36 Č.P.S. Naše vize .............................................................................................. 37

2|Stránka


Úvodník Drazí členové České pohanské společnosti, milí čtenáři, nitky osudu zapříčinily, že mě letošní zima dostihla v mrazivé síle a průzračné jasnosti své existence. Když jsem spolu se všemi v prosinci a lednu snila o laskavém bílém plášti, který shovívavě zakryje lidské prohřešky v příkopech silnic, netušila jsem, že pocítím samotnou podstatu sněhu a zimy. A nyní, na Imbolc, mě při pobývání na severu Evropy, mrazí každý nádech čerstvého vzduchu. V těch štiplavých chvílích, doprovázených strnulým mlčením zamrzlého moře, přemýšlím o sotva načaté zimě v České kotlině. Přes všechny časové dimenze u nás tepe Kolo roku ve čtyřech vychýleních. Nyní jsme v měsících, kdy jsme zvyklý cítit odpočinek země, jakousi zamrzlou katarzi a jako lidé, milující život, netrpělivě čekáme na mohutný výplach střev při jarním tání a doufáme, že se taky svezeme a bude nám odpuštěno. Letos však v době usebrání kolem sebe vidíme zpolovzetlelé hnědé listí v lesích, hlínu, trávu a v nose nás lechtá příjemný vzduch. K naší krajině, ani k naší české povaze se nehodí velká slova o globálních katastrofách, já nejsem

jejich zastáncem. Není třeba panikařit, docela dobře funguje se jenom na chvíli zastavit, porozhlédnout a poslechnout si povídání krajiny třeba o kamenech pod našima nohama, anebo o starých vodních tocích, které kdysi zavlažovaly roztodivné ekosystémy v našem okolí. Nebojte, své krajině člověk může naslouchat s překvapivou lehkostí, neboť mu jde přímo do nohou - je to vlastně (zčásti) on sám. Pokud se zapletete s nejkrásnější společnicí, krajinou Českou, a přijde na vás zvědavost či pnutí „něco udělat“, sdílet svoje zážitky s ostatními, můžete se na Ostaru připojit k projektu Pohané Zemi, vyčistit s námi Ovčí studánku a uctít místní přírodní duchy. Více o projektu a o tom, jak studánky a vodní toky oživují krajinu a po staletí souzní s lidmi, si také můžete přečíst v tomto čísle Kolovratu v článku Jarmily Cikánkové. Dále se v imbolcovém čísle můžete přiblížit Tomáši Kočkovi v rozhovoru, anebo tradičně načerpat inspiraci z článků o bylinkách, recenzí, názorů a zážitků z pohanských akcí dobrotivých přispěvatelů. Nebojte se nechat čtením chytit a zastavit, díky vlídnosti naší krajiny, nezmrznete. Pěknou zimu, Lenka Brichová, šéfredaktorka

Děkuji všem, co se jakýmkoliv způsobem podíleli na vzniku tohoto čísla.

3|Stránka


Téma Nový eko-projekt Č. P. S. – Patronát nad studánkou Jarmila Cikánková, [email protected] Na přelomu minulého a letošního roku Česká pohanská společnost navázala spolupráci s Odborem rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hlavního města Prahy na projektu Pražské studánky. Vybrali jsme jednu z více než 160 studánek, registrovaných na území Prahy a zavázali jsme se pečovat o ni vlastními silami. Za první novodobou pohanskou studánku v Praze jsme vybrali Ovčí studánku, nacházející se v přírodním parku Šárka, v bezprostřední blízkosti bývalého slovanského hradiště. I když byla studánka zaznamenaná teprve před několika lety a o její existenci v minulosti nejsou záznamy, nachází se na krásném místě prosyceném pohanskou historií. Magistrát zde v současnosti navíc rozvíjí aktivity napodobující tradiční způsoby péče o kulturní krajinu v zájmu zachování unikátních rostlinných společenstev. Našim cílem je nejenom pečovat o čistotu a technický stav studánky a jejího okolí, ale i vytvořit zde pohanům blízké místo pro rozjímání, meditace, oslavy a spojení s krajinou. Tento článek přináší souhrn doposud dohledaných informací o pohanské mytologii, vztahující se k pramenitým vodám a souvisejícím obřadům. Nemá ambici stát se vyčerpávajícím zdrojem, spíše naopak. Považujte jej za první krok, jehož cílem je pomoci nám při obnově starodávných tradic, o kterou v projektu Patronát nad studánkou usilujeme.

Ovčí studánka, Šárka, současný stav.

Pohanské kořeny uctívání pramenů a studánek Vždyť každá studánka v lese na hladině nebe nese, kdyby jí nebylo, o zem by se rozbilo. M. Bureš „Je modrá!“ vykřikl svého času první kosmonaut při pohledu na Zemi z oběžné dráhy. Voda je bezpochyby největším zázrakem naší planety. K vodě jako živlu i k jejím zdrojům v krajině naši předkové chovali mimořádnou úctu. Projevovali ji nejenom péčí, se kterou se o prameny starali, ale rovněž nejrůznějšími obřady, z nichž většina má své kořeny v předkřesťanské době. 4|Stránka

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 O existenci zázračných, posvátných či léčivých pramenů se zmiňují historické texty prakticky od nejstarších dob. Nejprobádanější je v tomto směru historie využívání přírodních léčivých pramenů, která sahá až do doby bronzové. Římané je využívali prakticky na celém území, které v průběhu bohaté historie svého impéria ovládali. Antická mytologie zásadněji studny a prameny nezmiňuje. Nejdůležitějším vodním božstvem je zde nepochybně řeka Styx oddělující svět živých a mrtvých. Mnohem hlubší vztah ke zdrojům vody můžeme vysledovat v středoevropských tradicích. Zajímavý je nález, potvrzující nejen znalosti, ale také technologickou vyspělost keltské civilizace, ve Svatém Mořici v dnešním Švýcarsku. Tzv. Mořicův pramen byl Kelty zachycen a tedy i využíván již před více než 3 000 lety1. Pozornost a úcta starých Keltů samozřejmě nepatřila pouze léčivým pramenům, ale jakýmkoliv studánkám, tůním, ale i močálům a rašeliništím. Význam, který prameny v keltské mytologii mají, můžeme dokumentovat na legendách vztahujících se ke dvěma bájným irským řekám – Boyne a Shannon. Původ obou je odvozen od magických studní, chránících silou vodního živlu plody zázračného lískového keře, které, poskytovaly moudrost a inspiraci. Řeky vznikly vylitím vody ze studny ve snaze ochránit zázračné plody před těmi, kteří je chtěli získat ze zvědavosti a bez patřičné úcty. Plynoucí vody jsou pro Kelty symbolem věčného toku, zvratů a proměn živého světa i vesmíru. Rituální sňatek britského 1

Technologický postup, kterým Keltové pramen zachytili, byl s úspěchem používán až do počátku 20. století.

dračího krále Pendragona s Velkou Bohyní se rovněž odehrával u studny nebo pramene. Pro Slovany byla a je voda jedním ze základních elementů. Úcta jí byla projevována prostřednictvím obětin přinášených pramenům a studánkám, ale také řekám a jezerům. Slovanské bájesloví je na vodní božstva mimořádně bohaté. Všichni si samozřejmě vzpomenou na vodníka – nejvyšší vodní božstvo. Vodníci jsou tradičně vázáni spíše k jezerům a rybníkům. U pramene je můžeme potkat na přelomu září a října – tehdy se zde tradičně potkávají. Naši předkové věděli, že toto nebezpečné božstvo je třeba ctít, a uměli si jej naklonit. Nejvhodnější oběť byla krvavá, obvykle se používalo maso z černých zvířat. Vedle Vodníků musíme samozřejmě zmínit rusalky. Tyto bohyně řek a potoků s dlouhými, mokrými vlasy jsou aktivní od jara až do letního slunovratu. Bezprostřední styk s nimi je pro člověka nebezpečný. Koho zvábí jejich zpěv, je utopen nebo ulechtán k smrti. Svobodná děvčata ale mohou uplést věnce a věnovat je rusalkám s prosbou o nalezení milence. Typickým božstvem pramenů a studánek jsou ovšem víly. Slovanská mytologie je popisuje jako nižší božstvo s velmi úzkým vztahem k lidem. Ale i jiné pohanské tradice znají tyto přírodní bytosti, jejichž přítomnost v krajině lze snadno zaznamenat. Víly vládnou nejenom pramenům, ale také dešti, rose, bouřkám, větrům a krupobitím. Vláha pro zdar úrody je pro nás jejich největším darem. Proto v časech sucha, nebo naopak silných dešťů a krupobití lidé obětovali právě vílám u studánek s nadějí, že tyto sešlou na krajinu lepší počasí. Nejčastěji se vílám u studánek obětuje kvítí, obilí nebo jiné polní plodiny. U studánky můžeme rovněž 5|Stránka

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 zanechat koláče a na okolní stromy rozvěsit hedvábné stužky. Kromě období nepříznivého počasí je typickým časem uctívání vodních víl období jarní rovnodennosti, kdy se po zimě nejen víly, ale všechna vodní božstva probouzejí. Je známo, že víly není radno rozhněvat. I když lidem často pomáhají, zejména mladí muži by se měli mít na pozoru. Zakalit víle vodu ve studánce nebo tůňce by se rozhodně nemuselo vyplatit. Stateční junáci se ale jinak často těší jejich přízni. Kult uctívání pramenů a studánek byl tak silný, že přetrval hluboko do křesťanských dob. Např. Kosmova kronika česká zaznamenává, že Češi i v 11. století stále přinášeli studánkám oběti. O století později dokonce pražský biskup oficiálně „zakazuje oběti u pramenů jakýmkoliv způsobem konati“! Informace o tom, že duchovní udělovali pokuty těm, kdo neopouštěli pohanské zvyklosti, lze najít i v dalších pramenech, a to až do poloviny 18. století. Jako v jiných částech světa se i u nás církev s pohanskými zvyky nakonec vypořádala kombinací zákazů a výhružek s modifikacemi a pokřesťanšťováním starých zvyků. Tak se studánky začaly vysvěcovat svěcenou vodou. Slavnosti u studánek byly nasměrovány do období Letnic – Svatodušních svátků2, které se časově přibližně kryjí se slovanským svátkem zvaným rusálie nebo rusadla. Jak název napovídá, rusalky v tomto období vystupují z vody a rozbíhají se po lesích, kde zůstanou až do letního slunovratu. Prakticky všechny významnější prameny byly postupně připsány světcům.

2

Termín je stanoven na 50 dní po Velikonocích a pohybuje se přibližně v období od poloviny května do poloviny června.

Zasvěcení často provází legendy nebo pověsti, v nichž lze při troše pozornosti odhalit zbytky pohanského myšlení a víry. Například u pramenů zasvěcených sv. Vojtěchovi se prosilo o seslání vláhy v časech sucha. Prastará, nepochybně pohanská víra v moc zázračných pramenů se dodnes zachovala i v lidových pohádkách. Jistě si vzpomenete na živou vodu, která uzdravuje a oživuje, a mrtvou vodu, která zaceluje smrtelné rány, ale také zabíjí. Poměrně bohaté popisy uctívání studánek lze najít v pramenech z období národního obrození, tedy poloviny 19. století. Popsané postupy jsou kombinací zbytků pohanských zvyků, křesťanských modifikací a lidových tradic, jejichž původ lze těžko dohledat. Jako u jiných folklórních tradic i zde narážíme na obecný problém – nalézáme zde mnoho prvků vykazujících pohanský původ, lidová tradice je přenáší v čase, avšak jejich původní význam je dávno zapomenut a lidová kultura pouze udržuje aktivity bez znalosti hlubšího obsahu. Jedná se především o slavnosti tzv. Otvírání studánek. Ve světle pohanského chápání vodních božstev a jejich uctívání nedává takové počínání velký smysl. Otevřít pramen po zimě a umožnit lidem i zvířatům jeho užívání je dar vodních božstev, které můžeme pouze uctít a poděkovat jim za něj. Rozhodně se nemůžeme pokoušet svým počínáním jejich roli napodobovat, či dokonce nahradit. Pokud je vám tento postoj blízký a chcete se s námi účastnit velkého dobrodružství obnovení a budování novodobé tradice na základě poznání a úcty k znalostem a víře našich předků, jste velice zváni. Sledujte nás na webu, fb a g+. Již nyní se můžete těšit na konec března, kdy chystáme první akci – jarní 6|Stránka

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 úklid okolí studánky –, spojenou s malým rituálem věnovaným přírodním duchům, bytostem a živlům, především těm spojeným s vodou.

J. Růžička: Slovanské bájesloví. Nákladem knihkupectví P. Prombergera, Olomouc 1907.

V článku byly využity informace z těchto zdrojů:

J. Veger: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy. VÚV T. G. Masaryka, Praha 1993.

Celtic Mythology. Geddes and Grosset, New Lanark, Scotland 2006. P. Kovařík: Studánky a prameny Čech, Moravy a Slezska. Nakladatelství LN, Praha 1998. Ovčí studánka, Šárka, v zajetí divočiny.

V. Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí. Brána, Praha 1996.

7|Stránka


Rozhovor a pozvánka Tomáš Kočko: Letos myslím víc na rodinu! Filip Kubín V loňském roce se Č.P.S. podařilo uspořádat koncert s názvem Pohanské Jaro, s hlavní hvězdou Tomášem Kočkem. Atmosféra protkaná pohanskými písněmi a družením se, se leckomu vryla do srdce, a bylo rozhodnuto: letos bude druhý ročník! Pátého dubna jsou všichni srdečně zváni do Baráčnické rychty. A co nám o sobě prozradil Tomáš Kočko tentokrát? - Ahoj Tomáši, tak už se nám to zase překlenulo. Jak se těšíš na nadcházející rok? Že bych se těšil… to nedělávám. U nás na Těšínsku se říká, že těšínská jablíčka bývají trpká. Když se člověk na něco moc těší, tak to zhusta nevyjde. Jsem v takovém napjatém očekávání - jaký ten rok bude. Jsem na něj zvědavý… co přinese… Nic moc nemám naplánováno, tak o to víc můžu být překvapen. A třeba příjemně! Anebo taky ne… ;-) - Čeká tě v něm ještě něco kromě koncertů? Čeká mě spousta práce, starostí i radostí! Budu víc se svou rodinou, protože v minulém roce jsem hodně hrál a často nebyl doma. Pohráváme si dokonce s myšlenkou, že bychom odjeli i na dovolenou! Moje žena by nemusela vařit, prát a uklízet a užili bychom si luxusu bezstarostného týdne. Nejstarší dcerka Doubravka už zvládá jezdit na kole, mladší Radovánek na odrážedle řádí jako ďas, nejmladší Běličku dáme do sedačky a

můžem si dělat cyklistické výlety po okolí – to máme rádi. V nejbližším čase odjedem na chalupu užít si sněhu a prubnem dát dětičky do lyžařské školy. No, a pak musím pověsit světlo v kuchyni (konečně už…), vyčistit filtr v pračce, koupit sáčky do vysavače, prodat naše kapelní auto (už už se do něj nevlezem), natřít druhou půlku střechy na chalupě, napenetrovat dřevěný ochoz kolem chalupy, nalakovat futra a ozdobné rámy oken, odkopat část svahu a rozšířit tak příjezdovou cestu, v jejím začátku vykopat šutry, které mi nebezpečně trčí k podvozku a naopak je naházet do rygolu po traktoru, kde se za deště tvoří bahnitá kaše (a kde jsem naposledy zapad a pak boural), vytvořit parkoviště pro návštěvy, vyčistit cisternu a podchytit více pramenů (ať se zas neopakuje situace z minulých prázdnin, kdy nám došla voda), dostavět kamennou zeď (to se mi asi nepodaří, ale dostavět alespoň část), kosit trávu v Brně i na chalupě, nařezat dřevo na příští zimu, pomoct tchánovi ve vinohradu, Hody na Vrbici, vinobraní, houbobraní na chalupě, šípkobraní, ořechobraní, jablkobraní… To je tak všechno co mě právě teď napadá, ale určitě je toho více! - Jaké teď plánuješ písničky? Více v pohanském stylu, v lidovém, nebo ještě úplně něco jiného? Mám krásný dramaturgický nápad na desku, ale momentálně ani jednu písničku. Naopak. Chodí za mnou skladby, ze kterých by byla úplně jiná deska. Vlastně možná dvě až tři…  Dvě až tři různé 8|Stránka

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 desky. Ale materiálu je málo, takže jestli to tak půjde dál, budou dvě až tři desky najednou, ale za dva až tři roky… Jednu, možná dvě nové písně chceme zahrát na Pohanském jaru, ale to záleží na tom, jak se nám podaří je nacvičit. Ta jedna by se dala zahrát určitě už v tom tvaru, v jakém je teď, ta druhá je zatím méně rozpracovaná… Tak uvidíme. Jedna by se mohla jmenovat Jarovít (to by se docela hodilo ji zahrát právě na Pohanském jaru a zrovna je to ta rozpracovaná…) a ta druhá se pracovně jmenuje Dokola. - Když se podíváš do loňského roku, jak teď hodnotíš Pohanské jaro 2013? Byla to skvělá akce! Proto do toho jdeme letos zas! - Myslíš, že má pohanství své místo v dnešní společnosti? Že vydrží? Pohanství nikdy z evropské kultury, chválabohům, nevymizelo. Takže nevidím důvod, proč by dál nemělo být její součástí. To je jako s Moravou (samozřejmě myslím zemi, ne řeku…). Prakticky neexistuje. Ale nedá se říci, že není… Jiná věc je, jak kdo pohanství vnímá. Co přesně pro něj znamená. To je vlastně opět stejné jako s tou Moravou… - Jak v poslední době prožíváš své pohanství? Nejsem mystik, takže ode mě nečekejte nějaký hluboký duchovní zážitek. Prostě jsem ukotvený v té zemi, ze které jsem vyšel, s její vůní, s její chutí, s její silou i její slabostí. Snažím se rozumět jejím dávným mýtům, snažím se je umět vyzpívat, rezonovat s ní a s nimi… - Máš nějakého oblíbeného slovanského boha, či třeba ochránce nějaké krajiny

jako je třeba Krakonoš, Izerína, Praděd či podobně? Vzhledem k tomu, co dělám, jsem si vybral Velese. Anebo On si vybral mě? Staroslovanský bůh zásvětí – Návu – bůh magie, ochránce skotu a patron umělců. - Co tě tolik přitahuje k lesům, loukám a horám našich krajin? Cítím, že někde tam je ukryta síla. A nemyslím tím jen místa síly, ale i sílu stromů, lesa jako takového. Je mi tam prostě dobře… - V tomto tématu jsi hodně aktivní, například působíš v cyklu Návrat k divočině. Můžeš nám trošku přiblížit, o co v Návratu do divočiny jde, a proč si se vlastně rozhodl tento cyklus podpořit? Návraty k divočině a pozdější Divočina bez hranic byly projekty České televize Ostrava. V Návratech jsme objížděli národní parky na území bývalého Československa a hledali ty největší skvosty oněch národních parků. Ta „nej“ co dělá daný národní park národním parkem. V rámci Divočiny bez hranic jsme pak hledali to samé, ale v národních parcích podél hranice bývalého Československa. Tedy v Německu, Rakousku, Polsku, Maďarsku a na Ukrajině. Zájemci si můžou všech dvakrát třináct dílů pustit z archivu České televize. Pro mě to byla neuvěřitelně magická setkání s přírodou. - Které místo v Čechách je podle tebe v zimě úplně nejhezčí? Musím se přiznat – Čechy znám málo. Ale určitě je tam řada míst, která stojí za to vidět právě v zimě. Z natáčení znám České Švýcarsko a to je fakt nádhera. Na 9|Stránka

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 Moravě nedám dopustit na Beskydy, ale byl jsem třeba příjemně překvapen zimní krajinou jižní Moravy. Když napadne dostatek sněhu v Modrých horách, dá se tam skvěle běžkovat a ta krajina je fakt půvabná. Nečekaně – když její krásy jsou opěvovány hlavně, a mnohdy jen „pouze“, při vinobraní…

- A poslední otázka, co bys pohanům doporučil, kdyby si je chtěl inspirovat svou cestou? Já bych hrozně nerad něco doporučoval. Čím dál víc zjišťuji, že nejhodnotnější cesta je ta samoobjevitelská. Necítím se být „apoštolem“ pohanství, a možná to je to, co bych tedy „doporučil“. Více své pohanství žijte, než o něm mluvte...

10 | S t r á n k a


Pohanská tvorba Imbolc Taliesi Ratajová, [email protected] Přichází Imbolc a sním i první záblesky jara. V imbolcové rubrice pohanské tvorby mám pro vás připravena různorodá témata, v každém v nich však najdete něco jarního nebo imbolcového. Čas kdy se rodí nové a staré se proměňuje i nám přináší nové autory. Azraelangelo mě zaujal svými fantastickými ilustracemi a malbami, o své tvorbě říká: "Vo svojej tvorbe sa venujem hlavne fantasy téme, v ktorej spájam rôzne prvky z mnohých mýtov, alebo kultúr. Často u mňa natrafíte na draka, anjela či jednorožca, ale aj praveké tvorstvo. Občas sa venujem ale aj čiste pohanskej téme, zameranej na Slovanských Bohov. Každopádne sa mi v tom všetkom spája príroda." Na jeho stránkách neleznete další dílka i například trička s motivy draků: http://www.sashe.sk/Azraelangelo, http://www.facebook.com/azraelangeloar t. Dalším autorem je Krkavec, který nám o sobě pověděl: „Slová majú silu a ja som opatrný o sebe čokoľvek vysloviť. Obmedzilo by ma to. Zaviazalo. Krkavec je pomocník, posol – je to len úloha – bytosť blogu o súvislostiach, duchovných,

prírodných a spoločenských.“ Více zajímavé tvorby najdete na jeho blogu: http://krkavec.wordpress.com/ Další autorkou hravých přírodních básní je má maminka, Petra Ratajová. Profesionálně se věnuje vyučování angličtiny, ráda maluje impresivní obrazy přírody a píše básně v místech, které ji inspirují, jako je naše česká příroda nebo německá mořská pobřeží. Potěší nás i malba a báseň známého pohanského autora Yarwika, jeho další dílka najdete na: http://yarwik.estranky.cz Dále svou básní přispěl Štěpán Šůs. Štěpán o sobě říká: „Žiju v hájovně obklopen lesy v Krušných horách, které mě nejvíce utvářely a to již od dětství kdy jsem se toulal a mnohdy sám, což mi dalo spousty času k pozorování a hovorům k Té, jež je matkou nás všech. Mezi mé radosti patří dobré víno v dobré společnosti, miluji kino, zbožňuji ženský smích a trpím nekonečnou touhou po moři.“ Nakonec jsem k imbolcovému tématu přidala já svou malbu, digitální ilustraci a báseň, více z mé tvorby na http://taliesi.com/ a http://ceskecanty.taliesi.com/.

11 | S t r á n k a


Nositel Jari, Azraelangelo 12 | S t r á n k a


Nahota, Krkavec Zakrývame sa. Zakrývame to, akí skutočne sme. Oblečieme sa. Vydávame sa za niečo. Za úspešného človeka v obleku. Za hiphopera v šiltovke. Chránime sa. Nie len pred zimou... Hráme rôzne úlohy, rôzne role – v rôznych oblekoch, v rôznych maskách... V rovnošate policajnej sa z človeka stáva policajt, už necíti a nemyslí – on koná podľa predpisov... V rovnošate bieleho golierika a kravaty sa už nesprávaš ako zviera – ale ani ako človek – už si stroj, nástroj civilizácie... Chránime svoju nahotu. Svoju dušu. Svoju citlivosť... Nemusí to byť zlé. Slúži nám to. Oblečieme sa a vyskúšame si nejakú úlohu, vžijeme sa do niečiej kože – obohatí nás to... Ochránim sa, obrním sa pred nepriazňou, pred nebezpečenstvom... Skryjem sa za šaty... Ak však zabudneme... Ak zabudneme... Kto sme. Ak sa začneme stotožňovať s úlohou, s rovnošatou... S predstieraním, s predstavou... Pravda je prostá. Jednoduchá. Prvotná. Pravda je to, čo je. Predstava môže byť mylná. Predstava sa môže naplniť. Šaty robia človeka. To, ako sa oblečieš, ovplyvní tvoje správanie, tvoje vystupovanie, tvoje vnímanie seba... Ošatenie ti pomôže na tvojej ceste... Predpísaná rovnošata ti pomôže k predpísanej ceste... Skutočne si to praješ? Vzdávaš sa svojej cesty? Pravda je prostá. Prečo ju skrývame? Je nám nepríjemná? Bojíme sa jej? Prečo? Možno preto, že žijeme v klame... Pravda náš klam ohrozuje... Je prostá a my ju zložito zakrývame... Hráme spoločenskú hru na predstieranie, zastieranie...

Milenci, Taliesi Ratajová Bojíme sa vlastného nahého tela. Bojíme sa pravdy. Bojíme sa odhodiť klam. Prevziať zodpovednosť... Bojíme sa byť človekom? Bojíme sa samých seba? Bojíme sa života? Pravda bývala posvätná. Nahota bývala posvätná. Nahí sme sa spájali s pravdou, s celistvou pravdou všehomieru. Nahí sme svedčili a vo svätohájoch prisahali. Nahí sme tancovali a obradne obchádzali posvätný kruh. V pravde je sila. V nahote je sila. Bez predstáv, bez rovnošát a klamov... Neskrývame sa. Nič nepredstierame. Sme to my. Pravdiví. Svätí. Silní. Diví. Smelí.

13 | S t r á n k a


Štěpán Šůs Zima Zima je tajemná dáma, co závoj bílý má, jímž přikryje přírodu spící, Když její pláč- ty bílé vločky, dotknou se mojí dlaně, cítím jejich veselý nářek, i vetřelý dech té mrazivé saňe. Přec v zimě je všechno spící, já života jsem stále plný, neboť vím, že jaro vstane po zimě, a příjdou k nám dny slunný.

Strom, Azraelangelo

Havran z Goteburku Petra Ratajová Naštvaný havran tluče, tluče, tluče zobákem na okno lidské stavby. Dotěrně kráká a nadává, co je to za hlupáka, který postavil tyhle domy. na místě, kde kdysi stály stromy.

14 | S t r á n k a


Yarwik Svítání ve skalách svítá někde uvnitř skal a bílá mlha padá dolů do země se vpíjí jako pohled tvých očí když zkoumáš, kde se toulám

Píseň pro Brigid Taliesi Ratajová V hnízdech vysokých orlích skal se učí mládě pít. Vzpomíná na zimu poslední, jež umí život vzít.

v myšlenkách na tebe svítá někde uvnitř skal když ozvěna zpívá havraní píseň chraplavou co do ticha zní ránem mlhavým

U řek vysokých orlích skal se třpytí krutý sníh, po proudu se předhání peří křídel posledních.

probuď se, lásko svítá ve skalách... Nightmystery, Yarwik

Na stráních vysokých orlích skal se učí vlci vít, v očích ohnivé plameny, běží slunci vstříc. Vítr vysokých orlích skal naději přináší. Mrazivý sníh už roztává, přichází mocná Bríd! Stíny vysokých orlích skal už Slunce zalévá. V náručí Brigit všemocné příroda ožívá. Na loukách vysokých orlích skal dva orlí létají, kolo života začíná, jaro vítají. 15 | S t r á n k a


Bylinky Bylinky pro léčení i rituální praxi Druidská kněžka, [email protected] Bylinky pro mnoho z nás jsou nedílnou součástí našeho života bez ohledu na to, zda jsme pohané či ateisté. Při léčbě bylinkami bychom měli mít na paměti, že obsahují velké množství látek a proto by se s nimi mělo nakládat jako s lékem (některé z nich se dodnes pěstují a vyrábějí se z nich léky, protože je zatím není možno vyrobit chemicky). Nepřekračovat doporučené množství, nepoužívat je dlouhodobě, ale pouze při potížích je nejzákladnější pravidlo užívání bylin. Jen některé mohou sloužit k pití místo jiných tekutin. Pěstuji si asi na třicet druhů bylin, a když jsem se pustila do sepsání svých zkušeností, zjistila jsem, že by tento časopis musel mít minimálně třicet stránek a to jen pro mě. Tudíž jsem přemýšlela, jak to tedy udělat, aby byl článek přínosem, obsahoval rady, zkušenosti a recepty a vaření guláše mi pomohlo vyřešit tuto otázku. Inspirací my byla vlastní kuchyně, stačí se podívat – pepř, majoránka, kmín, kopr, bazalka, libeček, bobkový list, nové koření, mletý zázvor, jalovec, petržel nať a mnoho dalšího. A i tyto bylinky také můžeme použít pro léčbu neduhů či pro rituální praxi, případně pro výrobu mastí, olejů, tinktur, škapulířů, ochranných amuletů a podobně. Vybírám si takové byliny, které využiji nejen v kuchyni, ale i pro svou praxi, která se zabývá nejen samotnými léčivými účinky bylin, ale mezi mé praktiky patří také léčba jídlem. Není to scestné, protože při nemoci je důležité nejen dodržovat léčebný postup, ale také stravování. Jídlo může posloužit nejen jako

lék, ale i jako prevence a to právě mimo jiné díky použitému koření. Všichni dobře jistě znáte ten pocit, když se připravujete na rituál a spojení se svými božstvy a máte zaběhnuté zvyky, jak se na takový rituál připravujete – vše děláte vědomě (chcete uctít bohyně a bohy a těšíte se). Stejně takové pocity byste měli mít při přípravě ať už léčiva, jeho výroby, anebo jídla. Ve své podstatě je vaření a zpracování bylin také rituál. Ať už dělám cokoliv, vždy jsem ve spojení se svými božstvy a soustředím se pouze na danou činnost. Důležité je také dodržet technologii postupu a u přípravy léčivých produktů také na množství drog či rostlin (droga je označení pro sušenou bylinu). A tady máte prostor doslova si vyhrát. Můžete před samotným zahájením činnosti se pomodlit k bohyním a bohům, nechat si požehnat atd. Česnek kuchyňský O česneku se dočtete všude a tak uvedu to nejzajímavější a také to nejužitečnější. Česnek používám jako dezinfekci organismu a prevenci nemocí z nachlazení.

Ilustrační foto, Česnek kuchyňský. 16 | S t r á n k a

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 Už při stavbě pyramid jej jedli dělníci, v té době se jej naučili pěstovat Židé a ve středověku byl používán proti moru. Působí antibakteriálně, antisepticky, antimykoticky na střevní flóru, podporuje sekreci trávicích enzymů a napomáhá tvorbě žluče – proto je vhodný i pro trávení a lidem trpící dysfunkcí či jiným onemocněním žlučníku dělá zle. Co se týká trávení, jeho účinky jsou také protiprůjmové, antiparazitické, podporuje správnou činnost střev (perilstatiku), příznivě působí u žaludečních křečí, nadýmání a výborný je na kandidózu ať už je v ústech, nebo ve střevě, či se usídlila v urogenitálním systému. U hypertoniků se doporučuje brát jej pravidelně, protože snižuje krevní tlak. Příznivě působí i při arterioskleróze a snižování cholesterolu, je vhodný pro diabetiky (snižuje hladinu cukru v krvi). Při infekci dýchacích cest je dobrým společníkem pro jejich léčení. V této oblasti působí antibakteriálně a antimykoticky, protože účinné obsahové látky se po vnitřním použití vylučují plícemi, takže u bronchititdy, chřipky, rýmě, zánětu vedlejších nosních dutin se pro mě stává česnek hráčem číslo jedna a navíc působí sekretolyticky(usnadňuje vykašlávání). Pokud antibiotická léčba nezabrala z dlouhodobého hlediska tak, jak měla, zkuste se obrátit na česnek a to i v případě dětí. Nedávno byla vypuštěna informace, že začíná bujet černý kašel a i v tomto ohledu se česnek jeví jako jeden z účinných prostředků, jak s touto nemocí bojovat či ji předcházet. Pokud trpíte nedostatkem jódu, například při onemocnění štítné žlázy, pomůže vám jej doplnit, je jeho zdrojem. Zevně se česnek využívá zejména při hnisavých a plísňových onemocnění kůže, dočetla jsem se, že se může dokonce takto použít i u kojenců. Můžete jej zevně přiložit i na afty, paradentózu – tu

dokonce dokáže vyléčit. Osvědčuje se při léčbě revmatismu a artritidy. Vzhledem k dráždivé, ale účinné povaze silice jménem alicin, doporučuji při samotném užívání česneku vnitřně jej užívat současně s mlékem. Před zpracováváním česneku ve velkém množství, si vmasírujte do rukou vazelínu, která udělá ochranný film pokožky, abyste neměli „rozleptanou“ pokožku. Při dlouhodobém užívání může česnek vyvolat alergickou vyrážku. Pokud jej chcete užívat pravidelně, měli byste jíst tři stroužky česneku denně. Při dlouhodobém skladování česnek léčivé vlastnosti pozvolna ztrácí. Ti z vás, kteří se rozhodnou jej pravidelně užívat na vysoký krevní tlak a hypercholesterolémii, pravidelně si měřte krevní tlak a choďte pravidelně na měření cholesterolu v krvi, zejména tehdy, pokud užíváte na tyto neduhy léky. Váš lékař by měl pak upravit dávkování léků, protože se pak může stát, že budete mí hopotenzi (nízký krevní tlak) a to mluvím ze zkušenosti svého rodinného příslušníka. Milé ženy, vaginální mykózy jsou pěkně nepříjemné, a pokud s nimi marně bojujete, doporučuji vám také užívat jej pravidelně a přidejte si k tomu každý den čaj z květů řebříčku jednou denně. Výborná kombinace. Na parazity, či nachlazení a výše zmiňované neduhy mi maminka vařila oukrop. Lžičku másla, rozetřený česnek se špetkou soli a dvěma lžičkami majoránky dejte do hlubokého talířku, zalijte 250 ml vařící vody a nechte pět až deset minut odstát. Poté snězte spolu s chlebem. Jedla jsem to jako dítě a nyní i jako dospělá, dokonce i při angíně, po zaléčení zánětu ledvin (konkrétně pyelonefritidě) i u mykologického onemocnění.

17 | S t r á n k a

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 Z pohledu chemického česnek obsahuje éterický olej alicin, který působí fungicidně a baktericidně. Česnek také obsahuje vitamín A a B, amid kyseliny nikotinové, enzymy a jod. V magii či rituální praxi byl česnek považován za bylinu bezpečí, ochrany, očisty a dával se z toho důvodu do kadidla. Je bylinou ubývajícího měsíce, planety Mars a živlu ohně, rodu mužského. Z lidových pověr se můžete setkat s tím, že jej například pro jeho ochrannou moc nosili námořníci, aby ochránili svou loď před ztroskotáním. Také se vkládal dětem pod polštář, aby jim v noci nikdo neublížil, a říká se, že česnek navlečený na provázku nebo na niti a pověšený v kuchyni přináší zdraví a bezpečí. Budoucí nevěsty jej mohou nosit u sebe, aby jim přinesl štěstí v manželském svazku. Dříve lidé usuzovali, že česnek umí vstřebávat nemoci a tak churavého česnekem potřeli a pak jej hodili do vody. Majoránka Dříve byla pokládána za okrasnou rostlinu nebo kouzelnou bylinu. Římané, Egypťané a Řekové ji více považovali za léčivku než za koření a dokonce se z ní dříve připravoval i nápoj lásky.

Ilustrační foto, Majoránka. Obsahuje tříslovinu, hořčiny a silici a podporuje trávení tím, že zvyšuje sekreci

žaludečních šťáv, uklidňuje zažívací trakt, podporuje tvorbu žluči – pomáhá tak trávit tučné jídlo, vhodná je při dyspepsii. Působí proti neurózám (sedativní účinky), nadýmání a při střevních kolikách. Jak česnek, tak i majoránka má antiparazitické účinky, protiprůjmové a řeší nechutenství. Pokud mají ženy předmenstruační křeče, doporučuji vyzkoušet a má její čaj se pije dva až tři dny před očekávanou menstruací. Díky jejímu močopudnému účinku se používá i ve směsích pro léčbu urologických problémů. Pomáhá při nachlazení, je také potopudná a také se využívá v kosmetickém oboru. Čaj z majoránky se užívá při migrénách, bolení hlavy po alkoholových dýchánkách, ale také při bolesti trojklanného nervu (vnitřně čajem, zevně mast a placky) a záněty nervů, astmatu, zahlenění, snižuje krevní tlak. A další výčet možná bude znít až neuvěřitelně, ale používá se i v léčbě revmatizmu, bolestech kloubů, špatné pohyblivosti, roztroušené skleróze, pásového oparu, skříplých nervů, otoků kloubů, vymknutí a podvrtnutí - formou masti, zevně se také používá ve formě nálevů či placek u mokvajících ran, hnisajících vředech, ekzémech, uhrů – formou napařování obličeje, masti, oplachování obličeje odvarem; bércových vředů, křečové žíly, dně, revmatismu (formou mastí). Na zduřené žlázy, zduřené uzliny a i na zánětlivá a tuhnoucí prsa (zejména u kojících žen) se dávají obklady z odvaru anebo z čerstvých listů. U dětí a starých osob se její pití doporučuje při chronických atoniích (ochablosti) svaloviny žaludku a střev. Pozitivní účinky má i při léčbě epilepsie. Nálev nebo obklad je také možno užít zevně při zánětu očí. Majoránku, stejně tak jako ostatní byliny, můžete užívat ve formě čaje, masti, placek, koupele atd. Pokud si ji koupíte jako koření v obchodě, 18 | S t r á n k a

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 vezte, že drhnutá obsahuje listy a květ. Pokud budete dlouhodobě překračovat dávky užívání, projeví se to bolestí hlavy a podráždění sliznice žaludku. Majoránka je bylinou ochrany, odvracela neštěstí a chránila před nemocí. Odstraňuje negativní emoce a přináší pocit štěstí a za tímto účelem se používala do kadidel. Také se přidávala do nápoje jako esence při manželských slibech a zásnubách. V Řecku se pěstovala na hrobech, aby přinesla mír a klid zesnulému. Také byla přidávána do věnců, byli jimi korunování novomanželé hned po obřadu. V Římě byl olej z majoránky považován za milostný dar. Kmín kořenný Také se nazývá luční a je jedním z nejstarších koření vůbec a znali jej už v době kamenné.

Ilustrační foto, Kmín kořenný. Chuť a vůni kmínu způsobují silice s karvonem, terpetýnem a limonem, oleje, falvonoidy, cukry a další složky. Kmínem můžete léčit pošramocené zažívání, plynatost – zabraňuje jejímu vzniku (proto se přidává mimo jiné například do zelí, na pečivo a další pochutiny, které nadýmají) a je také proti křečím zažívacího ústrojí. Podporuje chuť k jídlu. Nálev se používá při zánětech v krku jako kloktadlo a jako nápoj u průjmů. Při zánětu průdušek se na něj můžete také obrátit, stejně tak i

u jiných potíží s dýcháním. U žen přispívá k úlevě od menstruačních bolestí a podporuje tvorbu mateřského mléka u kojících žen. Pokud jej přidáte do prokrvujících mazání, své uplatnění pak nachází při revmatických a ischiatických onemocnění. Jsou popisovány i antiparazitické účínky. Vysoké dávky kmínu při dlouhodobém užívání poškozují játra a ledviny a u citlivých jedinců může vyvolat alergickou reakci. Kmín je spojován s příchodem setby a sklizně a doprovázel různá stadia životního cyklu. Na svátky Ostara a Herfest se přidával do pokrmů a kadidel, podobně jako při vyhlášení nových záměrů nebo při jejich úspěšném splnění. Při zasnoubení se dával kmín do rituální číše a koláče, aby si snoubenci lépe zachovali věrnost. Jejich prsteny byly svěceny kmínovým olejem nebo kadidlem. Je také bylinou ochrany, zejména domácnosti. Sloužil k očistě rituálních prostor nebo domu a také před zlými kouzly a můžete si jej přidat do ochranného škapulíře či amuletu. Miska kmínu se dávala dítěti pod postel, aby na něj nemohly čarodějnice, když se dal do dětské postele, chránil dítě před nemocemi. Kdo jej nosil u sebe, zlepšila se mu paměť a čarodějnice chránil od popravy. Kmín podle lidové pověry byl i proti zatoulání a tak měl také zabránit milé či milému v odchodu od partnera, pokud se dal do holubníku či kurníku, ptáci se prý nikdy nezaběhly. V dětských útulcích údajně zaháněl škytavku a semenům kmínu se někdy říká „trojí modlitební semínka“

19 | S t r á n k a

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 Bobkový list Čili vavřín známe velmi dobře z vavřínových oslavných věnců a ženy z kuchyně.

Ilustrační foto, Bobkový list. Řadí se mezi jedno z nejpoužívanějších koření do omáček, polévek a dalších pokrmů. Bobkový list můžete použít i ke konzervaci masa a ryb, při nakládání zeleniny, hub, okurek, k aromatizování octa atd., v Římě byl považován více za posvátnou rostlinu než koření. Listy obsahují silice, glykosidy a hořčiny a mají nahořklou chuť. Od bolesti kloubů vám pomůže buď nálev přidaný do koupele, nebo rozdrcené čerstvé listy, stejně tak i u bolesti v křížích, skřípnutém nervu, revmatismu a podobně. Používá se také k odstranění solí a kyseliny močové z organismu, která je běžnou příčinou bolesti kloubů. Také zlepšuje paměť a soustředění, dokonce i jasnozřivost a nastoluje klidný spánek, pokud několik listů vložíte do polštáře. Pomáhá u onemocnění močového měchýře, podporuje trávení a chuť k jídlu, snižuje cukr v krvi (vhodný pro diabetiky), napomáhá při léčbě dny, rozhání otoky a má protizánětlivé a dezinfekční účinky. Mast z vavřínu může dobře fungovat jako repelent, olej je vhodný na pohmožděniny a podvrtnutí.

Každá část vavřínu má léčivé účinky, ale nedoporučuje se jej užívat dlouhodobě vnitřně. I při ochucování pokrmů by se měl užívat v malém množství, protože předávkování může způsobit zvýšení krevního tlaku (dobrá zpráva pro lidi s nízkým tlakem), zrychlení tepu a zvracení. Bobule jsou nebezpečné pro těhotné, má abortivní účinky (způsobují potrat) nebo předčasné narození dítěte. Planetárním vládcem vavřínu je Slunce a je považován za rostlinu síly a energie Slunce a je tedy vhodný při vzývání slunečných božstev a také v rituálech souvisejících se Sluncem (slunovrat) do kadidel, ohňů a koupelí pro lepší spojení s nimi nebo v rámci očisty pro odstranění negativity. Ti, co mají dar jasnozřivosti, jej mohou použít pro zesílení tohoto umění zapálením listů nebo si naplnit polštář bylinou, aby byly vyvolány věštecké sny a inspirace. Také jej můžete přidat do léčivých kadidel, protože je zasvěcen Asklépiovi, nebo vysvětit magickou hůlku. V rituálech se využívá pro věnčení osob, které dosáhly jakéhokoliv úspěchu i jako znamení lásky a úcty. Věncem z vavřínu se vyznamenávali vítězové her o Lughnasadhu. Chrání i před úderem blesku, zahání čáry a kouzla a také přináší příjemné sny. Kdysi se podával i při otravách způsobené jedovatými živočichy a to zřejmě díky jeho účinku vyvolat zvracení a porod se urychloval sedmi bobulemi. Uplatnění měl i v ochraně domu před strašidly (vázaly se snopečky vavřínu a věšely kolem domu), zavěšená větévka v domě je požehnáním pro jeho obyvatele, nošení ve váčcích přičarovalo lásku a o přáních napsaných na vavřínových listech, které se spálí, se říká, že se vyplní.

20 | S t r á n k a

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 Nové koření Bývá také uváděn pod názvem pimentovník pravý či pimentovník léčivý či pimentovník lékařský nebo myrta všehochutná.

Ilustrační foto, Nové koření. Obyvatelé Střední Ameriky toto koření znali dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. Novým kořením si ochucovali čokoládu a Mayové s jeho pomocí balzamovali mrtvá těla a své místo má i v parfumerii a v likérnictví.

tancovalo a získali tak srdce svého vyvoleného. Pepř černý Pepř patří mezi nejznámější koření a to už v době staroindických časů. Ve středověku proti němu stála církev údajně proto, že podporovala tělesné žádosti. Pepř obsahuje pryskyřici, silici a alkaloid piperin, který dráždí sliznice a podporuje trávení a také se používá v parfumerii. Je zdrojem fytoncidů, které v mírných dávkách příznivě dráždí žaludeční sliznici a stimuluje srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak a stimuluje krevní oběh (čímž je zásobování orgánů kyslíkem a odvádění metabolitů z orgánů kvalitnější). Díky jeho schopnosti prokrvení můžeme subjektivně více pociťovat intenzivněji vjemy a některé velmi libé stimulace intimního charakteru tak vnímáme intenzivněji a proto je přidáván do nápojů lásky jako afrodisiakum.

Obsahuje pimentovou silici, která mu dává charakteristickou chuť. Rozdrcené a následně uvařené bobule se dávají na plátno a přikládají se na bolestivá místa při revmatismu a neuralgiích. Podporuje vylučování žaludečních šťáv a tím zlepšuje trávení, také podporuje tvorbu slin a má antimikrobiální účinky, využívá se i při plynatosti, nervozitě a napětí a podporuje imunitu Nové koření je velmi silnou bylinou ochrany a používá se tam, kde jde opravdu již o ohrožení (chrání před démony, magií a podobně). O novém koření je z mého pohledu málo informací a je to dáno i tím, že tato bylina se rozšířila v Evropě až v sedmnáctém století. Přesto se mi podařil najít lidový zvyk – dívky si nové koření spolu s hřebíčkem dávaly do váčku a nosily jej s sebou na tancovačku, aby se jim lépe

Ilustrační foto, Pepř černý a Pepř bílý. Působí močopudně a příznivě ovlivňuje metabolismus (stimuluje produkci slin a trávicích šťáv) a plynatost, má dezinfekční účinky. Je také vhodným léčivým prostředkem při nachlazení, zlepšuje odkašlávání, spouští rýmu, je potopudný. Pokud trpíte na studené nohy, i v tomto případě jej využijte. 21 | S t r á n k a

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 Četla jsem jednu výbornou radu a opravdu funguje. Můžete ji využít i při dlouhém pobytu v zimních měsících venku, aby vám nemrzly nohy. Potřebujete k tomu dvoje ponožky. Ty první si klasicky navlékněte na nohy. Do těch druhých dejte kuličky pepře a pak je navlečte na nohy (přetáhněte je přes ty první ponožky). Tím jak budete chodit, se kuličky pepře budou třít o látku a uvolňovat látky, které vám budou prokrvovat nohy. Informaci mám z jedné sociální sítě a jedna dobrá duše ji dala k dispozici všem. Užívejte pepře hodně s mírou a velký pozor u lidí s gastrointestinálními vředy (zejména u žaludečních vředů) či jiných onemocnění zažívacího traktu. Také by s ním měli opatrně zacházet lidé trpící vysokým tlakem, těhotné. Ve vysokých dávkách a díky stimulaci produkce kyseliny chlorovodíkové, která je součástí žaludečních šťáv, může vést ke tvorbě žaludečních vředů. Pepř se používá v sexuální magii, ale jeho vládcem je Slunce, proto jej můžete využít i v ochranné magii například přidáním do kadidel. Dodává energii, posiluje koncentraci. Pokud jej smícháte se solí a tuto směs sypete po obvodu zahrady, zabrání proniknutí zlu a ochrání domov před pomluvami a zlými úmysly lidí. Zázvor -kořen Se zázvorem jako léčivem jsem se setkala poprvé až po svém příchodu do Prahy a to když mi byl doporučen na nachlazení v kombinaci s citronem (to už je pěkná řádka let). Obsahuje esenciální oleje, vitamíny (vit. A, některé vitamíny skupiny B, C, E) a minerální látky (sodík, hořčík, fosfor, vápník, železo). Další látky, které jsou příčinou léčivosti zázvoru, jsou gingerol (složení je velmi blízké kapsaicinu) a zingeron (hodně se využívá

v potravinářství a v parfumerii). Léčí a působí preventivně při chřipce, nachlazení, rýmě, bolestech v krku, ale i rakovině a přisuzují se mu afrodiziakální účinky. Posiluje imunitu a tiší bolest svalů a kloubů při jejich zánětech (např. artritida). Léčba zázvorem není jen čajem, ale také jej jako odvar můžete přidat do celkových koupelí nebo do koupelí nohou. Používá se i při léčbě zažívacích potíží, plynatosti, zvracení, pálení žáhy a to díky tomu, že podporuje tvorbu trávicích šťáv a neutralizuje kyseliny v zažívacím traktu. Pokud je užijete cca čtyři hodiny před odjezdem lodí, neměli byste trpět mořskou nemocí. Zmírňuje i nevolnost v těhotenství. Používá se v kosmetickém průmyslu díky dezinfekčním účinkům na pokožku a také podporuje její prokrvení a také v likérnictví.

Ilustrační foto, Zázvor. Nezdá se to, ale zázvor je jedna z mnoha léčivek, která by se rozhodně neměla užívat dlouhodobě, ale jen při obtížích. Doporučené denní množství je 1 gram v sušené formě a 4 gramy čerstvého zázvoru. Pokud máte rádi zázvorovou limonádu, pivo, zázvorové bonbóny a jiné pochutiny ze zázvoru, tak nyní čtěte pozorně. Pro děti do dvou let je absolutně nevhodný, u starších dětí se dávkuje třetina dávky dospělých, v těhotenství nesmí překračovat denní dávka 1 000 mg denně. Nežádoucími účinky zázvoru jsou nevolnost, průjem a srdeční poruchy. 22 | S t r á n k a

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 Vyhnout by se mu měli i diabetici a také může být kontraindikován u některých léčiv. Pacienti léčeni chemoterapeutiky jej nesmí užívat nalačno (dráždí žaludeční sliznici), nesmí jej ani lidé po transplantaci, protože napomáhá odmítnutí transplantovaného orgánu a nesmí se ani při akutních a chronických onemocnění ledvin. Dalšími nemocemi, kdy se zázvor nedoporučuje, jsou vředy zažívacího ústrojí, Crohnova choroba a neměly by jej užívat kojící ženy (látky se lidově řečeno dostávají do mateřského mléka a mohou uškodit kojenci). V těchto případech doporučuji konzultaci s lékařem a užívání zázvoru pod lékařským dohledem. Kořen zázvoru se může použít v rituálním léčení, protože připomíná občas lidskou postavu a pokud ne, dá se snadno tak upravit. Zázvor vás může chránit na cestách, využívá se v magii peněz, lásky, štěstí, síly a úspěchu. Pokud ještě k tomu přidáme hovězí maso, sůl, paprikové koření a cibuli, máme z toho recept na běžný hovězí guláš, který se rázem stává léčebným a prevencí proti nemocem. Pokud jej bude podlévat červeným vínem ředěným vodou v poměru 1:1, bude doslova delikatesní…

Dobrou chuť přeje Druidská kněžka. Pro zpracování informací byla použita nejen moje hlava, ale i následná literatura a internetové odkazy: http://www.uspesna-lecba.cz/ http://www.celostnimedicina.cz/ http://kottas.beril.cz/ http://fenix.savana.cz/ http://www.klidapohoda.unas.cz/ http://www.darius.cz/ http://www.zazvor.info/ http://www.spektrumzdravi.cz/ http://www.nazeleno.cz/ Koření pro každé vaření – Dagmar Lánská, Magické rostliny – Susan Lavenderová, Anna Franklinová, Maria Treben – Zdraví z boží lékárny a zkušenosti mých rodinných příslušníků.

23 | S t r á n k a


Slavíkův koutek Sansa´s hymn Josef Petr, [email protected] Pro další díl Slavíkova koutku jsem si vybral docela originální kousek. Nejedná se o typický čarodějnický chant, ani profláklou píseň pohanského umělce. Je to lidový popěvek z fantasy knihy, kterou jistě mnozí dobře znáte. Autorem slov totiž není nikdo jiný než George R. R. Martin, který je vložil do úst jedné z hlavních postav své ságy Píseň ledu a ohně – princezně Sanse z rodu Starků. Pro méně znalé vysvětlím, že kromě jiného je velkým tématem Martinových knih také náboženství. Střet různých spirituálních přístupů ke světu se táhne celou knihou jako tenká červená linka, kolem níž je příběh omotaný. Osobně považuji za nejdůležitější, že ačkoliv různé postavy v jeho knihách věří v různé věci, tak v těch nejvypjatějších chvílích se ukazuje, že víra a ideologie není to, co z nich dělá dobré nebo zlé postavy. Je to jejich charakter, který se nejčastěji vyjeví naplno až tváří v tvář smrti a utrpení. Následující popěvek je věnovaný Matce, která je jedním ze sedmi božstev nejrozšířenějšího náboženství v Martinově Západozemí. Matka je utěšující, laskavá, milující a přijímající. Proto se na ni také Sansa v motlitbě obrací ve chvíli nejtěžší: Gentle Mother, font of mercy / laskavá matko, prameni soucitu Save our sons from war, we pray / modlíme se, abys zachránila naše syny ve válečné vřavě Stay the swords and stay the arrows / zastav meče a zastav štíty Let them know a better day / dej jim

poznat lepších dnů Gentle Mother, strength of women / laskavá matko, sílo žen Help our daughters through this fray / pomoz našim dcerám skrze tento boj Soothe the wrath and tame the fury / utiš zlobu a zkroť zběsilost Teach us all a kinder way / nauč nás větší laskavosti Gentle Mother, font of mercy / laskavá matko, prameni soucitu Save our sons from war, we pray / modlíme se, abys zachránila naše syny ve válečné vřavě Stay the swords and stay the arrows / zastav meče a zastav štíty Let them know a better day / dej jim poznat lepších dnů K poslechu: http://www.youtube.com/watch?v=L6AQr eUUyVE (autorkou nádherné melodie je Letomi) Vzhledem k tomu, že Martin ve svých knihách nečerpá pouze z bezbřehé studny vlastní fantazie, ale inspiruje se také skutečnými spirituálními tradicemi, můžeme v jeho Matce snadno spatřit archetypální obraz bohyň spojovaných s plodností a mateřstvím, které byly a jsou skutečně uctívány po celém světě. Jejich spojovacím prvkem je bezpodmínečná mateřská láska. Martin navíc tuto mytologickou postavu obnažuje až na kost a ukazuje ji ve své ryzí podobě díky všudypřítomné smrti. Když slyším tento popěvek, přijdou mi najednou všechny 24 | S t r á n k a

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 semináře osobního rozvoje zaměřené na „přijetí Bohyně“, jako hra se stavebnicí v porovnání ražbou tunelu Blanka. Ale pak mi vždycky dojde, že ačkoliv máme to štěstí, že žijeme dlouho a pohodlně v míru a hojnosti, tak potřeba soucitu i laskavosti

je tématem, který je lidskému druhu vlastní neustále, nehledě na historickou etapu ve které se nachází. Schopnost soucitu je přeci jen nakonec něco, co z nás (na rozdíl od víry a ideologie) dělá dobré lidi.

25 | S t r á n k a


Pohanská knihovnička Recenze: Šepoty lesa Majkii, [email protected] Přinášíme Vám, našim čtenářům, další doporučení, tentokrát ke konzumaci duchovní potravy. Narazili jste na knihu, knižní řadu nebo jiný literární skvost, o kterém chcete říct ostatním? V naší knihovničce je prostor pro pohany, aby ostatním doporučili čtivo s pohanskou tématikou, které může oživit, zlepšit nebo podpořit znalosti i praxi. Stačí jen přečíst si doporučení na konci této rubriky a řídit se několika základními pravidly. Název knihy: Šepoty lesa (Whispers from the Woods)

zmínka, včetně vysvětlení jejich úloh nebo aspektů.

Autorka: Sandra Kynes Překlad: Zdeněk Hajník Nakladatelství: PRAGMA Rok vydání (originál): 2009 (2006) ISBN: 978-80-7349-179-6 Zahrnuta v: Samostatná kniha Ačkoli by se to tak mohlo zdát už podle názvu, kniha se nezabývá výhradně druidskými tématy, nýbrž dotýká se úlohy stromů a lesů v určitém komplexním shrnutí mnoha světových náboženství. Kniha je rozdělena do dvou částí a tří dodatků, kde první část vysvětluje úlohu stromů v dávných i novějších kulturách a funguje jako průvodce mnoha rituálními a magickými procesy. Druhá část představuje ucelené informace o padesátce stromů a keřů, vycházející převážně (nikoli však výhradně) z Ogamu, včetně věcných informací vztahujících se k jejich magickému či rituálnímu využití. V dodatcích nalezneme stromy podle kalendáře, několik rad a návodů pro výrobu magických a rituálních nástrojů a velmi stručný přehled Bohyň, Bohů a dalších bytostí, o kterých je v knize

Ilustrační foto, Šepoty lesa. První část knihy je dělena do osmi kapitol. V první si přečteme o soužití stromů a lidí v běhu dějin. Poučíme se o provázanosti našich osudů, jak jsme kráčeli historií bok po boku a v kapitole druhé se seznámíme se základy ladění vlastní mysli na rezonanci stromů, meditaci a udržování kontaktu. Kapitola třetí nám představuje stromy v napojení na přírodní cyklus střídání čtyř ročních 26 | S t r á n k a

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 období a jednotlivé měsíce. Čtvrtá a pátá kapitola se plně věnují keltskému stromovému Ogamu. Vysvětluje se zde historie a možné dřívější použití, je nám předložen seznam Ogamových znaků a následně několik příkladů psaní v Ogamu. Šestá kapitola nás seznámí s využitím stromů v magii a rituálech a navrhne několik elementárních zásad při plánování a přípravě pomůcek a rituálů samotných. V sedmé kapitole se autorka věnuje využití dřeva jako elementu ve Feng-Šuej a opět nám poskytuje stručný náhled s návodem pro vlastní využití ve směrování nebo obohacení čtenářovi praxe. Poslední kapitola první části knihy nese jméno "Šamanská cesta". Je nám představena idea šamanství jako hledání sama sebe v síti světa a autorka nabízí, mimo jiné komentář, který si může čtenář nahrát a s jehož pomocí se může pokusit o jakousi formu astrálního vycestování. Všech osm kapitol je pak velmi rychle shrnuto uzavřením s několika dodatečnými informacemi. První část je psaná tak, aby si z ní mohl něco vybrat laik i zkušený praktik a proto se jednotlivých témat spíše dotýká, než by je přímo rozebírala. Autorce šlo evidentně především o představení možností a směrů rozvoje, na které pak čtenář může navázat literaturou k tomu specificky určenou. V tomto duchu jsou také pojaty praktické rady, které se jeví více jako nápovědy a nabídnuté možnosti než jasné instrukce a manuály. Při čtení je dobře rozeznatelný záměr oslovit především osoby s minimem nebo málem specifických znalostí a zkušeností než zaujmout znalce Jak napsat článek o knize? Sepište stručně faktické informace o knize, napište proč Vás zaujala nebo z jakého důvodu ji doporučujete ostatním pohanům, připojte recenzi, popis děje nebo jiné přiblížení obsahu, které přitáhne pozornost

v jednotlivých tradicích a praktikující čtenáře a tomu také nahrává komplexnost zpracování, která sama o sobě zabraňuje bližšímu náhledu na jednotlivá témata. Druhá část knihy, jak už jsem napsal, je tvořena uceleným přehledem informací o padesátce nejobvyklejších stromů a keřů. Na dvou stránkách je nám vždy rostlina představena, včetně zajímavostí o použití, geografickém výskytu a vkusné perokresby listů a plodů. Poté následuje část s informacemi, mezi kterými nalezneme latinské pojmenování, sezónní znaky, vlastnosti, na které má dřevina vliv u lidí, elementy, božské aspekty, Ogamový znak, pokud jej rostlina má, znamení zvěrokruhu a další, jako třeba možnosti využití k magickým nebo rituálním účelům. Tento herbář si dozajista najde místo v praktickém využití, ačkoli je, stejně jako celá kniha, velmi komplexní a tím všeobecný. Informace v něm obsažené jsou na druhou stranu jasné, čtivě psané a povětšinou prakticky zužitkovatelné. Na začátku druhé části knihy autorka přímo vyzívá čtenáře, aby se nespokojil pouze s touto padesátkou, ale rozšířil herbář o další dřeviny, které zde nejsou uvedeny a vyskytují se v jeho okolí. Dodatky A - stromy podle data, B nástroje, a C - Bohyně, Bohové a další bytosti jsou příjemným doplněním informací, které kniha poskytuje. Rozhodně se jedná o svazek, který jednou za čas vezmete do ruky a prolistujete, když už ne kvůli první části, tak při hledání nápovědy a znalostí o stromech a keřích v té druhé. a navnadí budoucí čtenáře a celý článek o velikosti 1 – 2 stran textu velikosti 12 bodů, opatřený jménem, které máme zveřejnit jako autora pošlete na emailovou adresu [email protected].

27 | S t r á n k a


Rituál Výroba základního rituálního roucha Klára Vodičková, [email protected] Článek o rituálu do tohoto čísla Kolovratu jsem se rozhodla pojmout trochu jinak. Do teď jsme si v rubrice rituál popisovali různé druhy rituálů a vzývání pro daný svátek nebo dané období. Napadlo mě, že okořením všechny ty návody na postupy při různých rituálech, návodem trochu jiným. V článku představím, jak si ušít základní rituální roucho. A co vlastně při rituálu na sebe? Zarytí Gardnerovci mi hned odvětí, že přeci nic, zůstat nazí. Ne každému to však může přijít vhodné, pohodlné nebo příjemné. Pro takové případy je potřeba rituální roucho, které bude čisté, vysvěcené a bude mít výhradní použití v rituálu. Rituální roucho se dá koupit buď v obchodech s kostýmy, ve specializovaných prodejnách pro čarodějnice, anebo samozřejmě na internetu. Roucha však nejsou levná, jejich cena se pohybuje okolo tisíců. Já osobně jsem nejlevnější viděla za 1500Kč a to materiálově nebyl žádný zázrak, tenký polyester, ve kterém by v zimě byla zima a v létě horko. To jestli jste ochotní investovat či ne nechám na Vás osobně. Dnes budeme brát ohled na ty z Vás, kteří si roucho koupit nemohou nebo nechtějí, ať jsou jejich důvody jakékoli. Jak si tedy ušít vlastní rituální roucho – co k tomu potřebuji?. Některým pánům možná vstaly na hlavě vlasy hrůzou při té představě, že by něco měli šít, ale nebojte se, návod je zcela jednoduchý.

Co budeme potřebovat? Jehlu, nit stejné barvy jako je látka, nit stejné barvy jako je lemovka, lemovku nejlépe tak -,+ 4m (záleží na vašem uvážení o zdobení) a samozřejmě látku (kolik jí bude potřeba, vypočítáme záhy). Nákup látky si dobře promyslete vzhledem k tomu, že to bude to jediné, co na sobě budete mít tak dbejte na to, že vám látka musí být na těle příjemná, musí být buď teplá, aby vám venku nebyla zima, anebo lehká, aby vám v místnosti nebylo zase horko. Promyslete si i barvu. Jakou barvu by Vaše roucho mělo mít? Často se setkávám s tím názorem, že černá jedině černá! Ano černá barva je lákavá zavání mystičnem, ale na druhou stranu pohanství je přeci přírodní „náboženství“ a naše matka příroda ve své rozmanitosti a kráse používá jen málo černé barvy, tak proč se bránit rozmanitosti barev, které nám jsou nabízené. Nádherné roucho může být zelené, tyrkysové, ale klidně i oranžové. Důležité je, abyste se v něm vy cítili dobře, protože to bude vaše roucho a váš magický nástroj. Hlavně taky nikdo neříká, že musíte mít pouze jedno. Můžete mít na každý účel roucho jiné. Před nákupem látky je potřeba se změřit. Stoupněte si s rozpaženýma rukama a požádejte někoho, aby vás změřil od jednoho zápěstí k druhému, to bude délka A. Pak, aby vás změřil od vršku 28 | S t r á n k a

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 ramen až po zem, to bude délka B. Musíte si opatřit látku šíře A v délce 2xB Např. pokud máte rozpětí rukou 2oo cm a výšku od ramen na zem140cm, tak to bude šířka 200cm x délka 280cm. Když už máme doma látku, je potřeba udělat střih. Toho docílíme přeložením látky po délce napůl a jednoduchým vystříhnutím dvou trojúhelníků po stranách (viz obrázek). V místě, kde jsme vystřihli trojúhelníky, látku sešijeme. Tak nám vznikne suknice a rukávy, dále prostřihneme otvor na hlavu. Tím máme hrubý základ roucha. Teď je potřeba založit vše, co jsme vystřihli, aby se nám roucho nezačalo párat a třepit to buď můžeme docílit

prostým založením látky dovnitř, kde jí sešijeme, anebo použitím lemovky. Barevná lemovka na rouchu vypadá moc hezky. V galanteriích najdete, lemovky na šití i lemovky zažehlovací, ty jsou vhodné pro ty z vás, kteří nemáte s šitím moc zkušeností, ale zároveň nevydrží tolik, co našívací. A základ roucha je hotový. Pokud chcete, můžete vystřižené trojúhelníky použít na kápi. Zbytky látky by vám měly vyjít, jak na kapucu špičatou, tak kulatou. Roucho si samozřejmě můžete dozdobit podle svého vkusu, nebo jej nechat úplně prosté, zkrátka jak se vám líbí :) Přeji hodně štěstí při šití a pohodlné nošení!

Ilustrační foto, výroba roucha.

29 | S t r á n k a


Zprávy z akcí Č.P.S. Pohanské stopy Výlet posázavím Rembrant Je jasná noc a v Týnci nad Sázavou se z vlakového nádraží vydávají tři poutníci směrem na Zbořený Kostelec. Domky rychle vystřídá les a místo rovné cesty se za chvíli šplháme do kopců ke hradu, kde by nás měl čekat Airis. Při postupu sbíráme dřevo a chvojí na oheň a od Airise dostáváme zprávu, že ani on nezahálí. Za pár minut dorazíme na hrad a všichni se konečně setkáváme tváří v tvář. Nakonec jsme čtyři: Rembrandt, Finlay, Vermarka a Airis. Dřeva máme zatím málo, ale situaci rychle napravuje spadlý strom před hradem. Výletníci.

Večer strávený u ohně se nese v poklidném duchu. Finlay nám vypráví pověsti o hradu. Mezitím si každý připravuje nějakou večeři a za chvíli jsou k vidění různé kulinářské výtvory. V kotlících pobublávají lečo a fazole, nad nimi nad ohněm syčí slaninové špízy, přičemž se vzduchem nese vůně čerstvě

svařeného svařáku a horké medoviny. Při jídle si povídáme, vtipkujeme, probíráme radosti a strasti života, až je jednomu líto, že takový večer není každý den. Nakonec jdeme postupně spát. Ráno se probouzím první a využívám nastalé situace, když se vydávám na fotolov ostatních spáčů a okolí hradu. Mezitím se probouzí i ostatní. Znovu rozděláváme oheň a po snídani v trávě se balíme a vydáváme na pochod. Cesta nám příjemně utíká a moje obavy o počasí se se stoupajícím sluncem zcela rozplývají. Po poledni vcházíme do Kamenného Přívozu, kde máme možnost pozorovat nutrie ať už plavající v řece, nebo hnízdící na malém ostrůvku. Po chvíli sympatizování s nutriemi se však odebereme do restaurace “Na Staré poště“. Tam máme jednak možnost bavit se hrubkami v jídelním lístku a poté, co si servírka odskočí do vesnice najít a přivést zpět zatoulaného psa, máme i možnost dát si oběd. Zmožen obědem, připadá mi posledních pár kilometrů nejdelších. Se soumrakem dorážíme k malé chatičce a Vermarka tasí klíče. Po zabydlení a rozpálení kamen začínáme vařit večeři- tentokráte společný kotlík a vymýšlíme rituál k uctění ducha Sázavy. A skutečně se v noci se svíčkami v rukou vydáváme k Sázavě a rituál vykonáme. Jít v noci lesem a svítit si svíčkou je zážitek. Člověk obklopený 30 | S t r á n k a

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 světlem kolem dokola si připadá jako uvnitř měkké ochranné bubliny. Po návratu do chatky probíhá očekávaný večerní program spočívající ve vaření svařáku a družný hovor probíhá dlouho do noci. Chatka začíná být vyhřátá tak, že po zavření očí si připadám jako kočička vyhřívající se v poušti na rozpálené peci. Nakonec však čas pokročí natolik, že jdeme spát. Až na Airise, o kterém mám podezření, že spí už dlouho a prostě s námi mluví ze spaní. Nedaří se mi ho však usvědčit, tak se té myšlenky nakonec vzdávám.

Ráno po snídani se balíme a vyrážíme na poslední cíl naší cesty a to vrch Medník. Jeho dobití bylo otázkou hodiny. Poté už jen cesta lesem do Petrova, kde byl finální plán navštívit vyhlášenou cukrárnu. Našli jsme jí ale zavřenou, a protože jel vlak za více než hodinu, rozhodli jsme se tedy finální plán přepracovat a najít aspoň hospodu. Tu jsme posléze našli i s tak ochotnou servírkou, že ji kvůli nám otevřela dokonce dříve. Hodina uplyne jako voda a ubíráme se na nádraží, kde nás vlak bere zpět do Prahy. Myslím, že ačkoliv komorní, rozhodně to byl povedený výlet a těším se na další.

Sázava.

31 | S t r á n k a


Přednáška Přednáška: Germánské runy v minulosti a současnosti Ondra Vaverka, [email protected] V sobotu 16. 11.2013 Č.P.S. uspořádala přednášku na téma germánské runy. Seminární místnost pražské čajovny Šamanka byla beze zbytku obsazena zvídavými posluchači, za což vděčíme především skvělé přednášející Šárce Sedláčkové, známé pod přezdívkou Catalessi. Catalessi se zabývá runami již déle než 20 let a je členkou mezinárodní runologické společnosti. Návštěvníci se tak mohli těšit na výklad nabitý kvalitními informacemi. A skutečně tomu tak bylo. Po několika slajdech a dotazech od posluchačů nebyl nikdo na pochybách o tom, že Catalessi je odbornicí na slovo vzatou a její znalosti a praktické zkušenosti jsou značné. Přednáška byla pro svou obsáhlost rozdělena do dvou tematických částí. V první části nás Catalessi seznámila s původem a historií germánských run, zmínila neolitické značky a jiné předrunové symboly. Výklad byl velmi přehledný a pochopitelný, přestože obsahoval spoustu pro mě nových faktů. Zaujaly mě krásné fotografie runových kamenů ze Skandinávie a dalších archeologických nálezů z celé Evropy. Ke každému obrazu byla vhodně přiřazena příslušná runová abeceda staršího nebo mladšího futharku. Opomenut nebyl ani anglosaský futhork a další verze runových abeced. Výklad o významných osobnostech působících na runologickém poli mě přinutil k zamyšlení, kolik úsilí muselo stát runové badatele sestavení na první pohled jednoduchých tabulek a jakým nadšením

a zaujetím pro věc museli oplývat. Catalessi těmto středověkým a novodobým badatelům věnovala několik slajdů. Zajímavé bylo vyprávění o Guido von Listovi, který prý v mládí nalezl runy vyryté ve sklepeních pod chrámem a nadchl se pro ně na celý svůj život. I takovou moc mohou mít runové symboly. Po krátké přestávce následovala druhá část přednášky, která se věnovala využití a významu run v oblasti dobové i současné mystiky a magie. Germánské runy nebyly používány tak jako dnešní písmo, nýbrž byly především magickými symboly. Catalessi nás proto zprvu seznámila s teorií severské mnohočetné duše a možnostmi využití run z magického hlediska. Svůj výklad okořenila vyprávěním mýtů o nemrtvých a o tom, jak runy měly tomuto nešvaru zabránit. Runové nápisy také měly zamezit vykrádání hrobu a oživení mrtvých jiným čarodějem. Ze zajímavých praktik vyjmenuji jen ty nejpikantnější. Nejprve jsme byli seznámeni s runovými formulemi, s principem jejich kombinací a z tzv. “bind runami“, kdy stylizovanou kombinací několika run vznikne obrazec mající kvality všech. Dále byly zmíněny mladší techniky užívání run, a to například runová jóga, runové mudry a runový zpěv. Catalessi nám dokonce pustila i nahrávku runového zpěvu od Freyi Asswynové. Překvapila mě informace o tom, že kromě jediného nejasného záznamu v Caesarových Zápiscích z galské války není zmínky o používání germánských run k divinačním účelům, 32 | S t r á n k a

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 a že tato častá praktika je pravděpodobně poměrně mladou záležitostí. Závěr přednášky patřil nerunovým symbolům v evropské lidové kultuře (hexové symboly), severským symbolům a popisu kosmologie, jež zahrnuje strom Yggdrasil a jeho devět světů spolu s korespondujícími runami. To vše završilo krátké pojednání na téma kola roku a run odpovídajícím jeho svátkům. Po celou dobu svůj výklad Catalessi doprovázela četnými obrázky, srovnávacími tabulkami a názornými diagramy.

Z přednášky jsem odcházel s pocitem, že na toto téma by bylo možné hovořit celé dny a nebyl jsem sám. Posluchači se rozcházeli jen pomalu. Někteří prohlíželi knihy o runách, které Catalessi přinesla k nahlédnutí, jiní si dále povídali o paralelách mezi slovanskými a germánskými mýty, do jejich diskuze se připojila i sama přednášející. Byl to úžasný večer nabitý informacemi. Díky všem zúčastněným za skvělou atmosféru a mnohé díky Catalessi za skvělý přednes. Máš obdivuhodné znalosti!

Usměvavá přednášející.

33 | S t r á n k a


Pozvánky Č.P.S. Kalendář Č.P.S. 2015 Vážené pohanky, pohané, přátelé a vyznavači pohanských myšlenek a ideálů, stejně jako v minulých letech, i letos se pro Vás Česká pohanská společnost rozhodla připravit kalendář na příští rok, tedy s datem 2015. Oproti letošnímu kalendáři, který byl převážně informační, bychom chtěli ten příští plně zasvětit pohanské umělecké tvorbě. Kreslíte? Malujete? Píšete? Básníte? Veršujete a rýmujete? Právě Vás, umělecky nadané a obdařené voláme a oslovujeme. Přidejte se k nám v ukázce nepřeberného množství témat, vzorů, obrazů a představ, jež ukrývá srdce pohanské komunity. Jelikož si Česká pohanská společnost chce stále zachovat určitou neutralitu k jednotlivým tradicím, budeme se tématiku uměleckých děl v kalendáři snažit navázat na všeobecně známé festivaly Kola roku s jejich patrony a přírodní cyklus proměny přírody v rámci jednotlivých měsíců (např. duben probouzení a rozpuk života, září sklizeň, listopad usínání přírody apod.). I tak je ale možné přispívat uměleckými díly, která nejsou tématicky vyhrazena, neboť místa k zaplnění máme mnoho a byla by škoda nevložit ke každému měsíci vícero příspěvků. Každá grafická úprava zaslaného příspěvku bude oznámena autorovy i s náhledem a ten se k ní bude moci bez ostychu vyjádřit. U každého příspěvku bude jméno nebo alternativní pojmenování, které si přispěvovatel zvolí a to bez rozdílu, zda se bude jednat o text, báseň nebo obrazové dílo.

Toto však ještě není všechno, co Vám nabízíme. V rámci sběru příspěvků do nového kalendáře vyhlašujeme také soutěž, s názvem "NAŠE CESTA". Námětem je, jak jinak, pohanství. Kresba, malba nebo jiné grafické vyjádření, které bude vybráno jako nejlépe symbolizující komplexně pohanství v jeho podobách a idejích pak zaujme čestnou pozici na přední straně pohanského kalendáře Č.P.S. pro rok 2015. Výtvor by měl co nejlépe, jednoznačně a srozumitelně ilustrovat pohanský přístup k životu a světu celkově. Víme, že se nejedná o jednoduchý úkol a proto odměnou výherci nebude jen výtisk kalendáře zdarma, ale také rozhovor, zveřejněný na stránkách našeho časopisu Kolovrat a další překvapení. Kromě krásných a originálních výtvorů s pohanskou tématikou v novém kalendáři opět naleznete informace o lunárních fázích s přesnými časy v UTM, časové údaje o festivalech Kola roku a připravujeme další užitečná data, která mohou přispět k organizaci pohanského roku a života. Příspěvky a grafiku do soutěže posílejte se svým jménem nebo alternativním pojmenováním na adresu [email protected], kam také můžete směřovat případné dotazy. Příspěvky do kalendáře opatřete předmětem "KALENDÁŘ" a návrhy pro soutěž jejím jménem, tedy "NAŠE CESTA". 34 | S t r á n k a

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 Velice tím usnadníte jejich správu. Grafické materiály zasílejte ve formátu JPG nebo PNG a v maximální kvalitě, nikoli však soubory větší než 5 Mb. V kalendáři pro rok 2015 neplánujeme umístit žádné fotografie. Do soutěže může každý zaslat maximálně dva příspěvky. Ukončení sběru materiálů pro kalendář, stejně jako soutěž, bude 31. května 2014. Každý, kdo zašle příspěvek tím potvrzuje, že je vlastníkem autorských práv k těmto materiálům a

v opačném případě na sebe přejímá případné právní důsledky z porušení zákona o autorství. Některé příspěvky ze soutěže, které nebudou vybrány jako vítězné, mohou být se souhlasem autorů použity u jednotlivých měsíců v kalendáři. Zaslané příspěvky se po ukončení přípravy kalendáře nebudou vracet. Těšíme se na Vaše výtvory a ať Vám Bohové požehnají nejen inspirací.

35 | S t r á n k a


Názor Malé zamyšlení nad pohanskou tvorbou Josef Petr, [email protected] Pohané a čáryfuci jsou povětšinou bytosti z duše kreativní. Píšou básně, malují, skládají a vymýšlejí spoustu dalších konin, které jim z nebe spadly do klína. Pravda, někteří více a jiní méně. Naše tvorba má však jednoho společného jmenovatele. Až na pár výjimek se nejedná o díla světoborná. Píšeme pro radost, pro sebe, pro druhé a nikoliv pro davy. Naše díla patří okamžiku a ne učebnicím literatury. Moje duše vždycky zaplesá, když se v mém okolí objeví někdo, který umělecké řemeslo zvládá opravdu dobře. Když se recitují básně, které se vám zakousnou až do páteře nebo když máte pocit, že celá místnost je pohlcena tóny mistrovsky zvládnuté hudby. I tací jsou mezi námi a já před nimi smekám. O to víc mne ale těší, že v pohanské komunitě, ve které se vyskytuji, si může dovolit být kreativní i úplný amatér. Důležité není řemeslo, ale zaujetí a především upřímnost. Je to jako v životě. Lidi vás vezmou hlavně, když si na nic nehrajete. Vrcholem jsou bardské večery, kde se stírají rozdíly mezi dobrými a špatnými umělci. Takové kategorie jako by prostě vůbec neexistovali. Večer plyne jako vlny. Jednou krásné a bouřlivé, jindy tiché a vleklé. Ze všeho je ale cítit jedno a to samé moře. Kreativita totiž není

řemeslo. Je to stav mysli, díky kterému se všichni na chvíli ocitáme na jedné lodi. Někdo by to mohl nazvat kolektivní iluzí. Ale já vám ručím za to, že mrazení v zátylku z básně, která by sice z uměleckého hlediska neobstála, ale která je upřímnou výpovědí navázanou na konkrétní lidský příběh nebo reálný okamžik, žádnou iluzí není. A co víc, myslím si také, že člověk, který nedokáže nahlédnout krásu nedokonalosti, plytkosti, zbrklosti či kýče, nerozumí umění a v celé jeho komplexnosti. Snaha o dokonalost se totiž s kreativitou potkávají až někde na vrcholu kopce. Jinak je kreativní proces plný chyb a nedokonalostí. Ale právě to z něj dělá něco neuvěřitelně unikátního. Na závěr tohoto krátkého zamyšlení bych rád podotkl, že snaha o zlepšení a dosáhnutí mistrovství v některé z uměleckých disciplín je přese všechno ohromně důležitá, protože tlačí náš kreativní proces vpřed. Naše dílo bychom měli neustále vidět kritickým okem. Zároveň ale nepřestat tvořit. Protože praxe, i když věčně nedokonalá, je (stejně jako v jiných záležitostech života) nejlepší, a možná jediný, způsob jak se něco opravdu naučit.

36 | S t r á n k a


Č.P.S. Naše vize Důstojnost Přejeme si důstojnou roli pohanských náboženství v moderní společnosti, zejména v České republice. Proto klademe důraz na prezentaci pohanských náboženství bez senzací a zbytečných kontroverzí. Naším cílem je věcný a přesný obraz pohanského hnutí v moderní společnosti, který není zkreslený popkulturou nebo politickou agendou. Proto mimo jiné odmítáme laciné útoky na křesťanství, neboť jej chápeme jako neodmyslitelnou a sobě rovnocennou součást evropského duchovního a kulturního dědictví. Věříme, že své Bohy můžeme uctívat a své tradice si udržet i bez nepřátelství vůči jiným náboženstvím. Civilní prostředí Chceme, aby naše akce sloužily k setkávání pohanů nebo zájemců o pohanské tradice v příjemném, uvolněném prostředí bez očekávání kamkoliv patřit nebo čemukoliv věřit. Zakládáme si na tom, že neříkáme nikomu, co si má myslet. Naopak poskytujeme prostor a zajímavé podněty a zážitky pro to, aby si každý z nás mohl utvořit vlastní pohled na věc a rozvíjet svou spiritualitu v souladu sama se sebou. Ctíme dar daný člověku spočívající ve schopnosti utvořit si vlastní názor a vlastní cestu k Bohům, předkům a přírodním duchům. Považujeme proto za důležité tento dar kultivovat otevřeností a sdílením, namísto dogmatismu a sektářství. Otevřenost Neuzavíráme se sami do sebe, vítáme mezi sebou příslušníky různých tradic i

náboženství. Stejně tak na našich setkáních vítáme i ty, kdo se za pohany přímo nepovažují, ale mají z nějakého důvodu k pohanským náboženstvím blízko nebo teprve s pohanskou cestou začínají. Stejný postoj očekáváme také od účastníků našich akcí. Tolerujeme vše kromě projevů netolerance. Ctíme heslo „Žij a nech žít“ a totéž očekáváme jak od našich členů, tak od účastníků našich akcí či spolupracujících partnerů. Tuto kvalitu bychom rádi viděli zakořeněnou v pohanském hnutí i do budoucna. Přirozenost Věříme ve zlatou střední cestu mezi aktivním dosahováním cílů a přirozeným vývojem. Chápeme pohanská náboženství jako přirozeně se vyvíjející a tento jejich předobraz ctíme i v našich činnostech. Preferujeme postupný rozvoj a neformální prostředí před násilnými a umělými metodami. Stejným způsobem chápeme i budoucnost pohanských náboženství v České republice. Věříme na pohanská náboženství přirozeným způsobem etablovaná ve společnosti. Vnímáme pohanství jako primárně rodinně či klanově založené, proto nevyvíjíme aktivitu směrem k jakékoliv centralizaci věrouky či fungování, které známe z obvyklých církevních uspořádání. Vyzrálost Naším ideálem je vyzrálé prostředí, které je přitažlivé pro lidi všech věkových kategorií a kde je běžná rozdílnost ve světonázoru a náboženském paradigmatu. Preferujeme věcná témata před zbytečnými konflikty. Naším primárním zájmem jsou činy a jejich dotahování do konce. Vidíme pohanská náboženství jako rovnocenná ostatním, proto chceme, aby i Česká pohanská 37 | S t r á n k a

Kolovrat | čtvrtletník Č.P.S. o.s. | Imbolc 2014 | č. 8 společnost byla vždy rovnocenným a důstojným partnerem pro jakákoliv jednání. Tvořivost Tvořivost, řemeslo a sebevyjádření považujeme za jednu z nejhodnotnějších stránek pohanského hnutí. Sympatizujeme s tvorbou, zejména uměleckou

a řemeslnou a věříme, že je ideální základnou pro setkávání a hledání vzájemného porozumění. Umělecké počiny také považujeme za jednu z nejlepších cest, kterou se pohanství prezentuje veřejnosti. Preferujeme odvahu tvořit před obavou z nedokonalosti. Z tohoto důvodu tvořivost podporujeme a považujeme ji za jednu z hlavních priorit naší organizace.

38 | S t r á n k a

Kolovrat čtvrtletník Č.P.S. o.s. Imbolc 2014 č. 8. Filip Kubín

Recommend Documents