ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání

ZÁKLADNÍ ŠKOLA Mikulčice

Obsah 1

Identifikační údaje .............................................................................................................. 1

2

Charakteristika školy .......................................................................................................... 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6

3

Úplnost a velikost školy .............................................................................................. 2 Charakteristika pedagogického sboru .......................................................................... 2 Charakteristika žáků .................................................................................................... 2 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce ........................................................... 2 Formy spolupráce s rodiči a jinými subjekty............................................................... 2 Vlastní hodnocení školy .............................................................................................. 3

Charakteristika ŠVP ........................................................................................................... 5 3.1 Zaměření školy ............................................................................................................ 5 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie ................................................................................. 5 3.2.1 Klíčové kompetence ............................................................................................. 6 3.2.2 Programy a projekty k zajišťování plnění cílů školy ......................................... 11 3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - SVP ................. 13 3.3.1 Podpůrná opatření .............................................................................................. 13 3.3.2 Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení PLPP ................................. 13 3.3.3 Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení IVP .................................... 14 3.3.4 Podmínky vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními .................... 14 3.4 Zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných ..................................... 14 3.4.1 Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování PLPP nadaného a mimořádně nadaného žáka ............................................................................................... 15 3.4.2 Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování IVP mimořádně nadaného žáka 15 3.4.3 Pravidla pro práci s nadanými a mimořádně nadanými žáky ve třídě: .............. 15 3.5 Začlenění průřezových témat..................................................................................... 16 3.5.1 Osobnostní a sociální výchova – OSV ............................................................... 16 3.5.2 Výchova demokratického občana – VDO .......................................................... 20 3.5.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – VMEGS ......... 21 3.5.4 Multikulturní výchova – MKV .......................................................................... 22 3.5.5 Environmentální výchova – EV ......................................................................... 24 3.5.6 Mediální výchova – MV .................................................................................... 28

4

Učební plán ...................................................................................................................... 31

5

Učební osnovy .................................................................................................................. 34

6

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků .............................................................................. 35 6.1 Pravidla pro hodnocení žáků ..................................................................................... 35 6.1.1 Obecné zásady hodnocení .................................................................................. 35 6.1.2 Způsoby hodnocení ............................................................................................ 35 6.1.3 Obecná kritéria hodnocení ................................................................................. 36 6.1.4 Kritéria hodnocení dosahování klíčových kompetencí ...................................... 39 6.1.5 Kritéria hodnocení v předmětech ....................................................................... 39

2

1

Identifikační údaje

Název vzdělávacího programu: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání č.j. 0109/2016-2 (vytvořen podle RVP ZV) Cílová skupina:

žáci 1. – 9. ročníku základní školy

Údaje o škole Název školy: Adresa školy: Jméno ředitele: RED-IZO: IZO: IČO: Kontakty: Koordinátor ŠVP ZV:

Zřizovatel Název: Adresa: Kontakty:

Platnost dokumentu:

Základní škola a mateřská škola, Mikulčice, příspěvková organizace 696 19 Mikulčice 555 Mgr. Kristina Kolovrátková 600 115 950 102 391 467 750 204 41 tel./fax: 518 357 253, e-mail: [email protected] www.zsmikulcice.cz Mgr. Kristina Kolovrátková tel./fax: 518 357 253, e-mail: [email protected]

Obec Mikulčice 696 19 Mikulčice 245 tel./fax: 518 357 230, e-mail: [email protected] www.mikulcice.cz od 1. září 2016

V Mikulčicích dne 15. 6. 2016

razítko školy

podpis ředitelky školy

2 2.1

Charakteristika školy

Úplnost a velikost školy

Jsme úplnou školou s kapacitou 270 žáků. Součástí základní školy je školní družina, mateřská škola, školní jídelna. Budova základní školy je umístěna ve středu obce. Budova mateřské školy, školní jídelny a tělocvičny je umístěna asi 500 m od základní školy.

2.2

Charakteristika pedagogického sboru

Pedagogický sbor je stabilizovaný, zkušený a kvalifikovaný. Veliký důraz je kladen na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Cílem je, aby vyučující v co nejširší míře využívali počítačovou, komunikační a prezentační techniku. Všichni pedagogové mají určeny konzultační hodiny pro rodiče. Většina pedagogů se žákům věnuje také v době mimo vyučování vedením různých zájmových kroužků.

2.3

Charakteristika žáků

Jsme škola vesnická, proto ve škole vzděláváme především žáky místní. Žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky nadané vzděláváme na doporučení poradenského zařízení podle individuálních vzdělávacích plánů. Dle zájmu rodičů jsou přijímáni do školní družiny žáci I. stupně, přednostně žáci 1. a 2. ročníku.

2.4

Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce

Podle možností se zapojujeme do projektů vyhlášených MŠMT a ostatních organizací. V rámci třídy zařazuje každý vyučující projektové dny dle vlastního výběru. Celoškolní dlouhodobé projekty Název projektu Zaměření projektu Dny bezpečí Ochrana člověka za mimořádných situací Chodíme a jezdíme bezpečně

Dopravní výchova

Mikulecká sportovní liga

Sportovní aktivity

Školní projekt EVVO

Environmentální výchova

Mezinárodní spolupráce

Spolupráce se slovenskou družební školou, ZŠ Fatranská, Nitra

Třídní dlouhodobé projekty Čertovské učení

Výuka s mikulášskou tematikou, I. stupeň

Vánoční a velikonoční dílnička

Tvořivá dílnička, zapojení rodičů

Projekt Absolvent

Absolventské práce žáků 9. ročníku

Absolventské divadlo

Divadelní představení žáků 9. ročníku

2.5

Formy spolupráce s rodiči a jinými subjekty

Rodiče informujeme prostřednictvím žákovských knížek, elektronických žákovských knížek, na třídních schůzkách, konzultačních hodinách, případně osobně, telefonicky či e-mailem. Důležité informace a dokumenty jsou umístěny na nástěnce při vstupu do školy. Každý pedagog má pro rodiče vyhrazenu jednu konzultační hodinu týdně. Pro veřejnost provozujeme webové stránky školy www.zsmikulcice.cz. Při škole pracuje Sdružení rodičů a přátel školy, které nám přispívá finančními prostředky na realizaci školních projektů, aktivit a akcí. Od 1. 1. 2006 pracuje při škole tříčlenná Školská rada.

2

2.6

Vlastní hodnocení školy

Oblasti

Podmínky pro vzdělávání

Cíle (Co je cílem autoevaluace?)

podmínky pro vzdělávání

bezpečná škola

pedagogická práce učitelů

Průběh vzdělávání, práce učitelů

pracovní povinnosti učitelů práce koordinátorů a pověřených pracovníků

Podpora žákům vliv vzájemných vztahů osob ve vzdělání - školní klima

Podpora žákům spolupráce s rodiči a Radou školy

školní klima

Podpora školy žákům se SVP

zájmová činnost

Časové rozvržení (Kdy budeme hodnotit?) 1x ročně výroční zpráva

Kritéria (Co budeme hodnotit?)

Nástroje (Jak budeme hodnotit?)

personální podmínky, naplněnost školy v rámci demograf. vývoje v obci

analýza personálních podmínek rozhovor, pozorování, jednání

finanční podmínky efektivita využívání finančních zdrojů, zabezpečování nadstandardních zdrojů granty úspěšnost v podávání grantů materiálně-technické podmínky, obnova didaktické techniky

Rozhovor se zřizovatelem, jednání, rozbory výkazů, smluv, plnění rozpočtu a závazných ukazatelů, finanční rozvahy podávání žádostí o granty analýza prostorových, materiálních a hygienických podmínek školy prověrky BOZP , kontroly vyhledávání rizik, rozbor úrazovosti, evidence úrazů

průběžně 4x ročně (výkazy P1-04), rozpočet obce, inventarizace

přístup učitele k žákům a ke kolegům, metody a formy práce, způsob hodnocení, podpora vytváření výchovných a vzdělávacích priorit, efektivita užívání učebních pomůcek a didaktické techniky sebevzdělávání Plán DVPP

hospitace, rozbor, analýza

plán hospitací, průběžně

kontrola, rozbor výroční zpráva pedagogická rada

1x ročně

sebehodnocení, sebehodnocení postupu utváření a rozvíjení KK dodržování pracovních povinností, plnění úkolů, dozory a pod.

rozbor, diskuse

1x ročně

rozbor, diskuse, kontroly

výchovné poradenství, prevence sociálně patolog. jevů, koordinátor ŠVP, EVVO, DV, VZ , ICT, MS a PK

analýza, kontrola, rozbor, pohovor, vyhodnocení programů

1x ročně 1x za měsíc na provozní poradě průběžně 1x ročně, průběžně pedagogická rada výroční zpráva

spokojenost žáků a učitelů, vztahy: žák-učitel, žák-žák, učitel-učitel, ředitel-učitel, učitel-rodič integrace žáků se SVP a žáků mimořádně nadaných, podpora žáků talentovaných, uplatňování individuálního přístupu, vypracování a, spolupráce s PPP nebo SPC, nabídka a činnost zájmových kroužků mimoškolní činnost, trávení volného času, začleňování partnerů do života školy

rozhovor, pozorování, diskusní kruh, modelové situace, dotazník, anketa

1x ročně, průběžně

Hospitace, rozhovor, vedení dokumentace, třídní schůzky, vyhodnocování IVP

průběžně, rodičovské schůzky, pedagogická rada, IVP 2x ročně 1x ročně průběžně průběžně 1xročně

Zajišťování BOZP a PO, kontroly, rizika, revize

3

vedení dokumentace, rozhovor s žáky, dotazník rozhovor s žáky, rozbor monitoring

1x ročně výroční zpráva 1x ročně, průběžně lhůtník revizí

spokojenost rodičů se školou, podávání informací

rozhovor, dotazník, osobně, telefonicky, informační tabule, obecní rozhlas, zpravodaj

připomínky, stížnosti zájem rodičů o spolupráci se školou, individuální možnosti rodičů

rozbor stížností spolupráce na školních projektech, zápis do 1. ročníku

úroveň dosažených vědomostí a dovedností žáků

analýza žákovských prací, vlastní školní písemný test, komerční srovnávací testy

úroveň komunikace žáka schopnost řešit problémy

hospitace, rozhovor, organizování školních akcí

sebehodnocení žáků povědomí o nutnosti třídění odpadu

rozhovor, rozbor, slovní i písemné

průběžně, nejméně 2x ročně

postupné zlepšování jednotlivých žáků, příčiny neúspěchu

rozbor sledování individuálního pokroku

úspěšnost v soutěžích úspěšnost při přijímacím řízení na střední školy

rozbor, schůzka k volbě povolání, soutěže, olympiády

průběžně, 3x ročně na pedagogické radě 2x ročně (ped. rada), průběžně

koncepce rozvoje školy a plánování

plnění plánů školy – celoroční, měsíční, výchovné poradenství, EVVO, DV, VZ , ICT, MS a PK, ŠSK delegování pravomocí

Provozní porada, pedagogická rada, výroční zpráva, vlastní hodnocení školy

1x měsíčně čtvrtletně 1x ročně výroční zpráva

vzdělávání pedagogických pracovníků

odborný růst pedagogických pracovníků, plánování DVPP

přehledy účastí pedagogů na akcích SSŠ, akreditace školení, samostudium

1x ročně, průběžně výroční zpráva

Kontroly, rozbory hospodaření, hospitace kontrola, rozbor, zápisy z porad pedagogická dokumentace

průběžně

Kontrolní činnost

oblast provozní, vzdělávací, ekonomickou vedení pedagogické dokumentace výchovně-vzdělávací činnost

Vlastní hodnocení školy výroční zpráva

1x za 3 roky 1x ročně

výsledky práce školy

prezentace školy na veřejnosti

projekty, prezentace na veřejnosti, webové stránky školy,

příležitostně, 4x ročně zpravodaj obce

rozbor

aktualizace ŠVP

soulad ŠVP ZV s RVP ZV a následné úpravy ŠVP ZV soulad výuky s ŠVP ZV

1x ročně, průběžně plán hospitací

úroveň učebních plánů a jejich soulad s ŠVP

analýza, rozbor

spolupráce s rodiči

Výsledky vzdělávání, hodnocení žáků

Řízení školy

Úroveň výsledků práce školy

ŠVP

výsledky vzdělávání

4

hospitace

v rámci třídních schůzek - 3x ročně, konzultační hodiny, podle potřeby 1x ročně zápis do 1. třídy, příležitostní výroční zpráva průběžně, 1x ročně test ve 3., 5. a 9. ročníku plán hospitací, příležitostně

2x ročně školní matrika, průběžně TK

2x ročně (ped. rada) průběžně

3 3.1

Charakteristika ŠVP

Zaměření školy

Naše škola vyučuje podle školního vzdělávacího programu, který vychází z koncepce Rámcově vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Chceme poskytnout všem žákům základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu, na praktické jednání a komunikační dovednosti. Učební plán našeho vzdělávacího programu poskytuje obecný vědomostní základ a vyváženě rozvíjí všechny oblasti žákovy osobnosti. Chceme, aby žák získal kvalitní základní vzdělání, aby měl dostatek času věnovat se svým zájmům ve škole i mimo školu. Vzdělávací proces je vystavěn na třech pilířích.

3.2

Výchovné a vzdělávací strategie

CÍLE ŠKOLY

KVALITA Poskytovat všem žákům kvalitní základní vzdělávání zaměřené na aktivní dovednosti. Podněcovat tvořivé a logické myšlení žáků. Podporovat individualitu každého žáka, vzájemnou pomoc, spolupráci a spoluzodpovědnost. Rozvíjet čtenářské a komunikační dovednosti žáků.

ZDRAVÍ Rozvíjet estetické cítění žáků - upravenost prostředí, čistota. Učit žáky odpovědnosti za své zdraví a zdraví druhých. Učit žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem. Rozvíjet pohybové dovednosti žáků ve školních i mimoškolních sportovních aktivitách.

PŘITAŽLIVOST Vytvářet rodinnou atmosféru, úzce spolupracovat s rodiči a partnery školy. Využívat počítačovou, komunikační a prezentační techniku. Vytvářet a upevňovat vztah k místním historickým tradicím (Velká Morava, Slovácko). Vytvářet a upevňovat vztah k přírodě (Přírodní rezervace Skařiny, Přírodní park Mikulčický luh).

5

3.2.1

Klíčové kompetence

Kompetence k učení – K1 na konci 5. ročníku žák

na konci základního vzdělávání žák

1. s pomocí učitele zkouší různé způsoby učení; slušně požádá, potřebuje-li poradit; na vyučování se připravuje; s porozuměním textu zpracuje pod vedením učitele přiměřeně dlouhé poznámky 2. vypracuje jednoduchý úkol s využitím nabídnutých informačních zdrojů (kniha, encyklopedie, internet; osloví vhodné osoby) 3. formuluje, jaký význam má získaná informace pro běžný život, propojuje nově získané informace 4. samostatně pozoruje, aktivně se zapojuje do výuky 5. nevysmívá se ostatním za nesprávné odpovědi, nebojí se přijít za učitelem a poradit se, vyhledává radu a pomoc

1. poznává smysl a cíl učení 2. umí se učit a projevuje ochotu soustavně se vzdělávat; samostatně zpracovává výpisky 3. pracuje s informacemi, využívá různé zdroje informací a třídí je 4. uvádí do souvislostí poznatky z různých vzdělávacích oblastí, formuluje hlavní myšlenku, využívá mezipředmětové vztahy 5. samostatně pozoruje a experimentuje, kriticky posuzuje získané poznatky a vyvozuje z nich závěry 6. kriticky zhodnotí výsledky svého učení, identifikuje vlastní chybu, nevnímá ji jako selhání a ostudu, hledá a nalézá způsoby její nápravy; přijímá podporu a radu

Společné postupy, které vedou k utváření a rozvíjení kompetencí k učení: Umožňujeme žákům osvojit si strategii učení, zvládnout výstupy vyučovacích předmětů a motivujeme je k celoživotnímu učení tím, že: vytváříme žákům situace, aby měli radost z učení zařazováním herních aktivit, soutěží, závodů, výstav a prezentací svých prací během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem podporujeme utváření, vyslovování a zapisování hlavních myšlenek učiva umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich aktivitu, tvořivost a logické myšlení; podporujeme jejich účast v soutěžích a olympiádách nabízíme žákům získávání informací z různých zdrojů (knihy, encyklopedie, časopis, internet, lidé apod.) uplatňujeme individuální přístup k žákům, zohledňujeme rozdíly a pracovní tempo žáků s chybou žáka pracujeme jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení pěstujeme u žáků návyk sebekontroly, sebehodnocení hodnotíme žáky podle předem daných kritérií, vytváříme je společně s nimi vedeme žáky k vytváření portfolia, vlastních referátů, ke spolupráci na tvorbě školního časopisu

6

Kompetence k řešení problémů – K2 na konci 5. ročníku žák

na konci základního vzdělávání žák

1. sám nebo ve spolupráci s učitelem pojmenuje problém a odhadne jeho příčinu 2. vyhledává informace vhodné k řešení problému; vytváří a využívá vizuální znázornění při řešení problému, nenechá se odradit případným nezdarem 3. samostatně nebo s pomocí učitele řeší problém, navrhuje vhodné způsoby řešení, provádí jednoduchý experiment 4. zaznamenává postup a výsledky jednoduchého experimentu 5. srozumitelně vysvětluje své řešení; posoudí s pomocí učitele, zda jeho řešení dává smysl; změní své závěry na základě nových informací

1. rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o příčinách, promyslí a naplánuje způsob jeho řešení, rozvíjí logické myšlení 2. vyhledává informace vhodné k řešení problému, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému 3. samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; postupuje systematicky při řešení problému, provádí experiment 4. ověřuje správnost řešení problému, diagnostikuje chyby a navrhuje nové řešení, zaznamenává postup a výsledky jednoduchého experimentu 5. srozumitelně zdůvodňuje a obhajuje svá řešení; uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí; změní své závěry na základě nových informací

Společné postupy, které vedou k utváření a rozvíjení kompetencí k řešení problémů Podněcujeme žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů tím, že: klademe otevřené otázky podporujeme u žáků různé přijatelné způsoby řešení, obhajování svého řešení, uznání chyby v matematice a fyzice zapojujeme žáky do vyvozování vzorečků v humanitních předmětech zařazujeme kritické čtení, psaní úvah a esejů motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života problémy řešíme aktivním zapojením žáků do výuky zařazujeme práci s pracovními listy, křížovkami, rébusy, doplňovačky a s žáky je v menší míře také tvoříme, používáme netradiční úlohy (pracovní listy Scio testy, Matematický Klokan, školní časopis) vedeme starší žáky k přípravě různých aktivit pro mladší žáky vedeme žáky k systematičnosti a vytrvalosti při řešení problému klademe důraz na zpětnou vazbu mezi učitelem a žákem, která okamžitě umožňuje odhalit chyby, pracovat s nimi a odstraňovat je vedeme žáky k práci s různými informacemi (ústní, tištěné, v počítačové verzi, internet)

7

Kompetence komunikativní – K3 na konci 5. ročníku žák

na konci základního vzdělávání žák

1. při vyjadřování používá správné termíny a výstižné výrazy, které souvisejí s daným tématem; při vyprávění postupuje chronologicky od začátku do konce; srozumitelně vysloví svou myšlenku, shrne nejdůležitější informace; svou myšlenku, prožitek podává písemně s jasnou logikou od začátku do konce 2. vyslechne druhého, aniž by ho zbytečně přerušoval; když něčemu nerozumí, zeptá se; odpoví na položenou otázku; přihlásí se o slovo, řídí se pravidly diskuse 3. rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest; v textu, promluvě či jiném záznamu; najde ty myšlenky a místa, které jsou vzhledem k zadanému úkolu klíčové, a stručně je shrne; 4. k získávání informací využije informační a komunikační prostředky nebo technologie, které ovládá 5. spolupodílí se na utváření pravidel komunikace ve třídě

1. vyjadřuje se tak, aby mu ostatní rozuměli; své sdělení přednese uceleně a srozumitelně, mluví výrazně; své sdělení vyjádří písemně uceleně, se souvislou stavbou vět, odstavců a celého textu 2. dává druhým lidem najevo, že jim naslouchá a rozumí jim; diskutuje k věci; svůj názor zdůvodní, obhajuje ho důrazně, ale slušně; předkládá konkrétní argumenty 3. rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest; v textu, promluvě či jiném záznamu, pojmenuje hlavní myšlenky a stručně je shrne 4. k získání a výměně informací účelně využije různé informační a komunikační prostředky nebo technologie, které nejlépe vyhovují situaci 5. využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů; spolupodílí se na utváření pravidel komunikace mezi učitelem a žáky 6. umí vhodně komunikovat ve škole i mimo ni 7. prezentuje výsledky své práce na veřejnosti

Společné postupy, které vedou k utváření a rozvíjení kompetencí komunikativních: Vedeme žáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci tím, že: umožníme, aby v hodině co nejvíce žáků promluvilo, přičemž klademe důraz na kultivovaný projev klademe důraz na stručné, logické a výstižné vyjadřování v písemném i ústním projevu zařazujeme činnosti umožňující komunikaci s různými věkovými skupinami žáků i s dospělými umožňujeme žákům obhajovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných umožňujeme žákům prezentovat výsledky jejich práce do výuky zařazujeme projekty, referáty a požadujeme důsledné dodržovaní pravidel pro prezentaci práce vytváříme spolu s žáky pravidla pro chování a komunikaci ve třídě a ve škole učitel sám jde příkladem svým profesionálním přístupem ke komunikaci s žáky, rodiči, zaměstnanci školy a širší veřejností; netoleruje pomluvy, nezdvořilost, a „zákulisní jednání“; pozitivně svoji školu a učitelskou profesi prezentuje na veřejnosti

8

Kompetence sociální a personální – K4 na konci 5. ročníku žák

na konci základního vzdělávání žák

1. spolupracuje ve skupině; spolupodílí se na vytvoření pravidel spolupráce s pomocí pedagoga; dodržuje termíny splnění úkolu 2. podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu; při potížích hledá pomoc u spolužáků nebo sám nabízí svou pomoc 3. diskutuje, spolupracuje při řešení daného úkolu ve skupině; neodmítá ani nekritizuje nápady, pokud nejsou prozkoumány; neposmívá se 4. vyslovuje své ocenění nápadů a práce druhých dříve než kritiku; raduje se z úspěchu celé skupiny; sebehodnotí se;

1. účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu; plní ve skupině zadaný úkol 2. podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu; jedná s ohleduplností k druhým; v případě potřeby nabízí svou pomoc; všimne si, kdo ji potřebuje 3. diskutuje, spolupracuje při řešení daného úkolu ve skupině; vybírá s ostatními nejlepší návrhy; oceňuje zkušenosti druhých, respektuje návrhy druhých; zdržuje se posměšků 4. vyslovuje své ocenění nápadů a práce druhých dříve než kritiku; raduje se z úspěchu celé skupiny; sebehodnotí se; snaží se dál rozvinout v tom, v čem je silný, i zlepšit v tom, v čem je slabší 5. toleruje žáky jiné národnosti, rasy a vyznání či žáky handicapované

Společné postupy, které vedou k utváření a rozvíjení kompetencí sociálních a personálních: Rozvíjíme u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých tím, že: zadáváme úkoly, při kterých žáci spolupracují ve dvojicích nebo ve skupinách a vzájemně si pomáhají dbáme na prostřídání rolí ve skupině, které si žáci přidělí společně s žáky vytváříme pravidla týmové práce a důsledně vyžadujeme jejich dodržování umožňujeme, aby si žáci vzájemně sdělovali své pocity a názory učíme žáky pomáhat si, respektovat se a kriticky hodnotit svoji práci i práci týmu žáci si tvoří skupiny sami, nebo je vytvoří losem či jiným způsobem po aktivitách zařadíme reflexi vedeme starší žáky k přípravě různých aktivit pro mladší spolužáky zařazujeme celoškolní projekty, ve kterých tvoří skupinku žáci starší i mladší připravujeme žáky prvního stupně na bezproblémový přechod na II. stupeň častěji využíváme činnostní charakter učení a dáváme tak dostatek prostoru individuálnímu rozvoji žáků talentovaných, ale také žáků se SVP vedeme žáky ke spolupráci ve skupině s možností pozitivně ovlivnit kvalitu společné práce, zařazujeme dílničky-centra aktivit (skupinová práce, vzájemná pomoc při učení)

9

Kompetence občanské – K5 na konci 5. ročníku žák

na konci základního vzdělávání žák

1. vyslechne názor druhých, neposmívá se; vysloví svůj názor; nepoužívá násilné řešení sporů 2. nad návrhy ostatních o společných záležitostech uvažuje a neodmítá je rovnou, podává své osobní návrhy k diskusi, neodmítá realizovat přijatá řešení, i když nejsou jeho; pokud nezná důvody pro to, co je mu jako dítěti zakázáno, požádá o vysvětlení a zákaz respektuje 3. zná telefonní čísla, místa nebo osoby pro přivolání pomoci; ví, jak přivolá pomoc, případně ji poskytne; v kritických situacích bez zmatku vyčká instrukce; vyhýbá se známým nebezpečím v okolí školy; řídí se radami dospělých 4. má osobní vztah k místu, kde žije; neničí památky, výzdobu, přírodu nejen v okolí školy; aktivně se zapojuje do sportovních aktivit; navštěvuje kulturní akce v obci 5. respektuje základní jednoduchá pravidla trvale udržitelného života; třídí své odpady, zhasíná, neplýtvá vodou

1. respektuje názory nebo přesvědčení druhých a přijímá je jako možné, svůj názor předkládá jako jeden z možných a opírá ho o argumenty; nepoužívá násilné řešení sporů; odmítá útlak a hrubé zacházení 2. při rozhodování o společných záležitostech hledá a prosazuje řešení přijatelné pro všechny, hlasování přijímá jen jako východisko z nouze; chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu; je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu; respektuje, že v některých situacích mohou dospělí omezit jeho práva 3. rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka 4. respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit v obci 5. chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti; třídí své odpady, zhasíná, neplýtvá vodou

Společné postupy, které vedou k utváření a rozvíjení kompetencí občanských: Připravujeme žáky k tomu, aby se projevovali jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti tím, že: klademe důraz na ohleduplnost, zdvořilost, úctu, kultivované vystupování a slušné chování k druhým lidem netolerujeme sociálně patologické projevy chování (vandalismus, krádeže, kouření, záškoláctví, drogy, šikana, kriminalita mládeže) společně s žáky vytváříme pravidla chování ve třídě, na chodbách, pravidla pro hodnocení dbáme na dodržování všech pravidel chování ve škole stanovených školním řádem klademe důraz na spolupráci s obecním úřadem a organizacemi v obci, vztah ke kulturním tradicím v obci a okolí, kladný vztah k přírodě navštěvujeme kulturní památky, výstavy, knihovny, divadelní či filmová představení třídíme odpad ve třídách, ve škole, v obci (sběr papíru, hliníku, železa apod.) vedeme žáky k povědomí o fungování státu, zákonech

10

zařazujeme do výuky dlouhodobé celoškolní projekty zaměřené na ekologickou výchovu, dopravní výchovu, občanskou výchovu a ochranu člověka za mimořádných situací výběrem různých aktivit zapojujeme žáky do poznávání přírody zapojujeme žáky do ochrany a kultivace nejbližšího okolí školy, obce

Kompetence pracovní – K6 na konci 5. ročníku žák

na konci základního vzdělávání žák

1. používá bezpečně nástroje; dodržuje vymezená pravidla; snaží se plně využít vymezený čas; pracuje podle zadání a předem vymezených kritérií 2. pracuje úsporně, šetří materiál; pod vedením učitele dodržuje bezpečnostní pravidla při práci; rozpozná kvalitní práci a dobře splněný úkol; s pomocí učitele zjišťuje, jaký vliv mají výrobní postupy, které používá, na životní prostředí 3. poznává různé obory lidského konání; vysvětlí, v čem spočívá jejich význam; získává informace o různých profesích; poznává možnosti uplatnění vlastních schopností a dovedností a využívá je v různých činnostech 4. vhodným způsobem nabídne vlastní služby; s pomocí učitele vysvětlí na příkladech základní etické normy podnikání

1. používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení; dodržuje vymezená pravidla; plní povinnosti a závazky; adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky; úkoly plní ve stanoveném termínu; 2. pracuje úsporně, šetří materiál; dodržuje bezpečnostní pravidla; pracuje tak, aby chránil zdraví své i ostatních; rozpozná kvalitní práci a dobře splněný úkol; zhodnotí práci vlastní i ostatních podle předem stanovených kritérií; volí takové výrobní postupy, které jsou nejšetrnější ve vztahu k životnímu prostředí 3. reálně odhadne své možnosti; získává potřebné informace o různých profesích; vyhledá poptávku po své práci a příležitost k zaměstnání v různých médiích – inzeráty 4. použije různé způsoby, jak se prezentovat na trhu práce – životopis; chápe podstatu, cíl a riziko podnikání; na modelových příkladech zhodnotí dodržování etických norem podnikání

Společné postupy, které vedou k utváření a rozvíjení kompetencí pracovních: Vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci, ochraně svého zdraví a k odpovědnosti za ně tím, že: důsledně vyžadujeme dodržování pravidel bezpečného chování ve škole i mimo ni zapojujeme žáky do činností a aktivit školy podporujících zdraví vedeme žáky k správným způsobům užití materiálů, nástrojů, techniky a vybavení umožňujeme žákům podílet se na tvorbě pomůcek do výuky, výzdobě třídy a školy vždy pochválíme kvalitně provedenou práci, žádnou práci netrestáme, čímž vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci motivujeme žáky k poznávání různých povolání doplňujeme výuku o prakticky zaměřené exkurze dle nabídek a výběru vyučujícího 3.2.2

Programy a projekty k zajišťování plnění cílů školy

Pro realizaci stanovených cílů zařazujeme aktivity, projektové vyučování, exkurze, poznávací zájezdy a soutěže, které podporují osobnost žáka a jsou pro žáka přitažlivější. Krátkodobé a třídní projekty zařazujeme podle aktuální situace.

11

Výchovné poradenství V oblasti výchovného poradenství poskytujeme bezplatně standardní poradenské služby, které jsou zaměřené na prevenci školní neúspěšnosti, primární prevenci sociálně patologických jevů, informační a poradenskou podporu k volbě povolání, odbornou podporu při integraci a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků z jiného kulturního prostředí a žáků se sociálním znevýhodněním, péči o vzdělávání talentovaných a mimořádně nadaných žáků, průběžnou a dlouhodobou péči o žáky s neprospěchem a vytváření předpokladů pro jeho snižování, prohloubení spolupráce a komunikace mezi školou a rodiči. Činnost výchovného poradenství je podrobněji rozpracována ve Školním programu pedagogickopsychologického poradenství. Preventivní strategie rizikového chování V oblasti prevence chceme předcházet zejména rizikovým jevům v chování žáků jako například záškoláctví, šikana, rasismus, xenofobie, vandalismus, drogová závislost, alkoholismus a kouření, kriminalita a delikvence, užívání návykových látek (tabák, alkohol, omamné a psychotropní látky) a onemocnění HIV/AIDS a dalšími infekčními nemocemi souvisejícími s užíváním návykových látek. Zejména v oblastech výchovy k občanství a výchovy ke zdraví se zaměřujeme na rozpoznání a zajištění včasné intervence zejména v případech domácího násilí, týrání a zneužívání děti, ohrožování mravní výchovy mládeže, poruch přijmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie). Oblast prevence sociálně patologických jevů je podrobněji rozpracována v preventivní strategii školy. ICT plán školy V oblasti informační technologie splňujeme základní úroveň ICT služeb ve škole. Vzhledem ke stanoveným cílům školy chceme dosáhnout nadstandardních podmínek pro efektivní využití ICT ve výuce a umožnit žákům i pedagogickým pracovníkům neomezený přístup k informačním zdrojům. Výuka ve všech předmětech je propojena informační technologií. Pracovní stanice pro žáky jsou umístěny v počítačové učebně. Pedagogičtí pracovníci mají k dispozici pracovní stanice pro přípravu na výuku a s přístupem k on-line zdrojům informací. Pracovní stanice umístěné v nepočítačové učebně umožňují využívání informačních technologií pro podporu výuky. Tyto stanice jsou součástí prezenční techniky. Oblast ICT je podrobněji rozpracována v ICT plánu školy. Environmentální vzdělávání V oblasti environmentálního vzdělávání je našim cílem snažit se formování ekologicky správného vztahu žáků k přírodě a všem složkám přírody pěstovat u žáků návyky vedoucí k ochraně životního prostředí a porozumění souvislostem mezi činností lidí a stavem životního prostředí vést žáky k samostatnosti, aktivitě, tvořivosti, odpovědnosti, důležitosti tolerance a mezilidské komunikace Činnost environmentálního vzdělávání je podrobněji obsažena ve Školním plánu EVVO a Ročním školním programu EVVO. Okruhy EVVO jsou rozpracovány do jednotlivých předmětů formou integrace průřezového tématu EV a v dlouhodobém školním projektu Komu se nelení, tomu se zelení. Dopravní výchova V oblasti dopravní výchovy chceme vést žáky ke své vlastní bezpečnosti i bezpečnému chování vůči druhým z hlediska účastníka silničního provozu – chodce i cyklisty; zvládnutí základních pravidel a značek v častých situacích, do nichž se dítě dostává; výcvik dovedností při cestování pěšky i na kole a utváření postojů a hodnot – ochrana svého zdraví i zdraví jiných; dodržování dopravních předpisů. Dopravní výchovu nevyučujeme v samostatném předmětu. Její témata jsou začleněna do různých předmětů. K uskutečnění cílů DV využíváme dopravní hřiště, cvičení v přírodě, tematické vycházky, kurzy, besedy s příslušníky dopravní policie, projekt Chodíme a jezdíme bezpečně.

12

Výchova ke zdraví Cílem výchovy ke zdraví je vytvořit školu, která respektuje a podporuje zdraví všech žáků i zaměstnanců ve škole ve všech složkách - tělesné, duševní, sociální a duchovní. Snažíme se vytvářet bezpečné a pohodové místo pro efektivní vzdělávání. Podporujeme aktivní spolupráci mezi dětmi, učiteli a rodiči. Nabízíme žákům sportovní aktivity. Oblasti výchovy ke zdraví jsou integrovány do jednotlivých předmětů. Na 2. stupni jsou vyučovány v předmětu Výchova ke zdraví.

3.3 3.3.1

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - SVP Podpůrná opatření

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrná opatření se člení do pěti stupňů: Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola bez školského poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření prvního stupně představují minimální úpravu metod, organizace a hodnocení vzdělávání a jsou poskytována žákovi, u kterého se projevuje potřeba úprav ve vzdělávání nebo školských službách a zapojení v kolektivu. Podpůrná opatření druhého až pátého stupně se poskytují pouze na základě doporučení školského poradenského zařízení a s informovaným souhlasem zákonného zástupce žáka. Postup při poskytování podpůrných opatření prvního stupně: Před zahájením poskytování podpůrných opatření prvního stupně bude vypracován plán pedagogické podpory žáka. PLPP, který zahrnuje zejména popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka, podpůrná opatření prvního stupně, stanovení cílů podpory a způsobu vyhodnocování naplňování plánu. S PLPP Bude bude seznámen zákonný zástupce žáka a všichni vyučující žáka. Průběžně bude aktualizován a vyhodnocován. Postup před přiznáním podpůrných opatření druhého až pátého stupně: Škola bude úzce spolupracovat se školským poradenským zařízením. Za spolupráci odpovídá výchovný poradce. Doporučí zákonnému zástupci žáka návštěvu školského poradenského zařízení a neprodleně školskému poradenskému zařízení předá vypracovaný PLPP. Podpůrná opatření budou poskytnuta bezodkladně po obdržení doporučení školského poradenského zařízení a udělení písemného informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka. Postup při úpravách očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření: Očekávané výstupy minimální doporučené úrovně stanovené v RVP ZV 2015 budou zapracovány do IVP pro žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího stupně pouze u žáků s lehkým mentálním postižením na základě doporučení školského poradenského zařízení. Viz RVP ZV, kap. Vzdělávací oblasti, Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření. 3.3.2

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení PLPP

PLPP je vypracován pro žáka od prvního stupně podpůrných opatření a to na základě potřeb úprav ve vzdělávání nebo zapojení do kolektivu. S PLPP je seznámen žák, zákonný zástupce žáka a všichni vyučující. Obsahuje popis obtíží žáka, stanovení cílů podpory a způsobů vyhodnocování naplňování plánu. Naplňování cílů PLPP vyhodnocujeme nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpory. PLPP zpracovává třídní učitel ve spolupráci s výchovným poradcem případně ostatními vyučujícími. Před jeho zpracováním budou probíhat rozhovory s jednotlivými vyučujícími, s cílem

13

stanovení např. metod práce s žákem, způsobů kontroly osvojení znalostí a dovedností. Výchovný poradce stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy, vedením školy i žákem samotným. Viz příloha ŠVP ZV: šablona Plán pedagogické podpory. 3.3.3

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení IVP

IVP je vypracován pro žáka od druhého stupně podpůrných opatření a to na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce. IVP vychází ze školního vzdělávacího programu. Obsahuje mj. údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem. IVP vyhodnocuje školské poradenské zařízení dvakrát ročně. IVP zpracovává třídní učitel žáka ve spolupráci se školským poradenským zařízením, výchovným poradcem a ostatními vyučujícími. Na doporučení ŠPZ je možné upravit očekávané výstupy stanovené v ŠVP. Viz příloha ŠVP ZV: šablona Individuální vzdělávací plán.

3.3.4 Podmínky vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními Pro úspěšné vzdělávání těchto žáků je potřebné zabezpečit (případně umožnit): uplatňování principu diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností a při stanovování obsahu, forem i metod výuky; všechna stanovená podpůrná opatření při vzdělávání žáků; při vzdělávání žáka, který nemůže vnímat řeč sluchem, jako součást podpůrných opatření vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jeho potřebám a s jehož užíváním má zkušenost; při vzdělávání žáka, který při komunikaci využívá prostředky alternativní nebo augmentativní komunikace, jako součást podpůrných opatření vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jeho vzdělávacím potřebám; v odůvodněných případech odlišnou délku vyučovacích hodin pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo dělení a spojování vyučovacích hodin; pro žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona případné prodloužení základního vzdělávání na deset ročníků; formativní hodnocení vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami; spolupráci se zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby spolupráci s odborníky mimo oblast školství (zejména při tvorbě IVP); spolupráci s ostatními školami

3.4

Zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných

Výuka žáků probíhá takovým způsobem, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i uplatnit a dále rozvíjet. Nadaný žák Za nadaného žáka se považuje především žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Mimořádně nadaný žák Za mimořádně nadaného žáka se považuje především žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou.

14

3.4.1 Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování PLPP nadaného a mimořádně nadaného žáka PLPP je vypracován pro žáka od prvního stupně podpůrných opatření a to na základě potřeb úprav ve vzdělávání. S PLPP je seznámen žák, zákonný zástupce žáka a všichni vyučující. Zpracování PLPP zajišťuje třídní učitel ve spolupráci s výchovným poradcem, ostatními vyučujícími a zákonným zástupcem žáka. 3.4.2

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování IVP mimořádně nadaného žáka

IVP bude zpracován na základě závěrů psychologického a speciálně pedagogického vyšetření a vyjádření zákonného zástupce žáka. Stává se závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb mimořádně nadaného žáka a je součástí dokumentace žáka ve školní matrice. IVP je zpracován bez zbytečného odkladu po zahájení vzdělávání mimořádně nadaného žáka ve škole, nejpozději však do 1 měsíce ode dne, kdy škola obdržela doporučení. Může být doplňován a upravován v průběhu školního roku. Zpracování vzdělávacího plánu zajišťuje třídní učitel ve spolupráci s výchovným poradcem, ostatními vyučujícími, školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka. Matematické nadání V rámci vyučování matematiky projevují tito žáci kvalitní koncentraci, dobrou paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené požadavky. Umožňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvízy, záhady, problémové úlohy) i navštívit vyučovací hodiny ve vyšších ročnících. Jazykové a literární nadání Žákům jazykově a literárně nadaným jsou zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky, účast v literárních soutěžích a olympiádách ...), jsou pověřování vedením a řízením skupin. Hudební nadání Na žáky s hudebním nadáním klade učitel vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je zapojuje do činností v hodině – mohou doprovázet na hudební nástroj, předzpívávat píseň. Výtvarné nadání Žákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce – volí různé techniky, jsou podporování v mimoškolních aktivitách, navštěvují výtvarné obory při základních uměleckých školách, účastní se výtvarných soutěží. Praktické nadání Žáci prakticky nadaní - manuálně zruční, bývají pověřování náročnějšími částmi při plnění zadaných úkolů, jsou pověřování vedením skupiny. Jsou směřováni k zapojení do zájmových aktivit organizovaných školou nebo základní uměleckou školou. Pohybové nadání Pohybově nadaní žáci jsou podporováni v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák projevuje největší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy nebo mimo ni. Reprezentují školu.

3.4.3

Pravidla pro práci s nadanými a mimořádně nadanými žáky ve třídě: Podchycujeme žáky nadané, při zjištění mimořádného talentu navrhneme rodičům vyšetření ve školském poradenském zařízení, které může diagnostikovat mimořádné nadání žáka.

15

Vzdělávání takového žáka probíhá podle individuálního vzdělávacího plánu, který vychází ze školního vzdělávacího programu, závěrů psychologického vyšetření a vyjádření rodičů. IVP vychází ze zájmů a aktuálního vývoje žáka a průběžně je upravován v souladu s jeho vzdělávacími potřebami. IVP pravidelně vyhodnocujeme a zakládáme jako součást dokumentace žáka Z rozhodnutí ředitelky školy může být mimořádně nadaný žák přeřazen do vyššího ročníku na základě zkoušky před komisí. Žákům nadaným nabízíme různorodé zájmové útvary, motivujeme je k účasti na projektech a soutěžích, zapojují se do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů. Nenutíme je k postupům a činnostem, které jim připadají hloupé a zbytečné. Nabízíme jim, aby v oblasti svého zájmu sami připravili vyučovací hodinu nebo alespoň referát či výstavku. Citlivě pracujeme se vztahy ve třídě, aby se naopak postavení žáka, zvláště není-li přijímáno spolužáky, ještě nezhoršilo. Umožníme mu vlastní pracovní tempo. Umožníme mu vytváření vlastních postupů řešení úloh, které umožňují kreativitu. Umožníme mu realizaci v meziročníkových aktivitách, projektech.

3.5 3.5.1

Začlenění průřezových témat Osobnostní a sociální výchova – OSV

Všechny tematické okruhy průřezového tématu OSV jsou integrovány do vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů dle tabulky. Některé okruhy jsou žákům nabízeny jako samostatný volitelný předmět Osobnostní a sociální výchova v 7. ročníku. Cílem OSV je vést žáky k porozumění sobě samému, napomáhat k zvládání vlastního chování, přispívat k utváření mezilidských vztahů, rozvíjet komunikaci, vést k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci, napomáhat primární prevenci sociálně patologických jevů, formovat studijní dovednosti žáka. Osobnostní rozvoj

1.

2.

3.

4.

5.

1. cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění

Čj Vv Tv Prv Pč

Vv Tv Čj Pč Prv

Čj Aj Tv Vv Prv

Čj Vl Tv Pč Vv

Čj Př Pč Tv Vv Vl

2. cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů

Čj Prv Pč

Čj

Pč Aj Prv

Aj Př

Čj Aj Př Vl

3. dovednosti pro učení a studium

Čj Prv Vv Tv Pč

Čj

Prv

Př

Př Inf Vl

1. já jako zdroj informací o sobě

Prv Tv Hv Pč

Pč Hv

Prv

Čj Pč

Čj Pč

2. druzí jako zdroj informací o mně

Prv Hv

Hv

Prv

3. moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty)

Prv Tv Hv Pč

Prv Hv Tv

Prv Tv Hv

Př Tv Hv

4. co o sobě vím a co ne

Prv Tv Hv

Prv Hv

Prv

Vv

5. můj vztah ke mně samé/mu

Prv Tv

Vv

Prv

Vv

6. moje učení

Prv Tv Hv

Hv

Prv

7. moje vztahy k druhým lidem

Hv

Prv

Prv

8. zdravé a vyrovnané sebepojetí

Prv Tv Hv

Hv

Prv

Pč Vv Prv Tv

Čj Pč Vv Tv

Tv Pč Prv

Rozvoj schopností poznávání

Sebepoznání a sebepojetí

Čj Př Hv Tv Vv

Vv Čj

Vv

Čj Čj

Seberegulace a sebeorganizace 1. cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace vlastního jednání

16

Pč Př Tv Čj Vl Vv

Čj Př Pč Tv Vv Vl

i prožívání, vůle 2. organizace vlastního času, plánování učení a studia

Prv Tv Vv

3. stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení

Prv Tv Vv

Prv

Čj Prv

Př Vv

Čj Př Vl Čj

Psychohygiena 1. dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému

Vv Pč Hv Prv Tv

Pč Hv

Vv Hv

Hv Vv

Hv Vv

2. dobrá organizace času

Prv Tv Pč

Prv

Pč Prv

Čj Vv

Čj

3. dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.)

Tv Vv Hv

Prv Tv Vv Hv

Čj PrvTn

Př Tv

Čj Př Tv Vv

4. hledání pomoci při potížích

Prv Pč

Pč Prv

Čj Pč Prv

Př Pč Vv

Čj Př Pč Vv

1. cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality)

Pč Hv Čj Tv Vv

Čj Pč Vv Tv Hv Prv

Čj Tv Vv Hv Pč

Čj Pč Př Hv Tv Vv

Čj Př Pč Hv Tv Vv

Sociální rozvoj

1.

2.

3.

4.

5.

1. vzájemné poznávání se ve skupině/třídě

Čj Prv

Čj

Čj Aj

Vl Aj Čj

Čj Vl

2. rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech

Čj Prv

3. chyby při poznávání lidí

Čj Prv

Kreativita

Poznávání lidí

Aj Prv

Vl

Mezilidské vztahy 1. péče o dobré vztahy

Prv

2. chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc

Prv

3. vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny)

Prv

Prv

Prv

Vl Aj Čj

Vv

Prv

Pč Tv Vv

Čj Pč Tv Vl

Prv

Vv

Čj Vl

Komunikace 1. řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků

Tv Pč Čj Prv

Čj Pč Tv

Čj Tv Pč Prv

Pč Čj Vv Vl

Čj Pč Vv

2. cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání

Čj Prv Tv Pč

Pč

Čj

Aj

Čj

3. dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování)

Čj Tv Prv Pč

Čj

Čj

Aj

Čj Tv Vl

4. dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů)

Čj Prv Tv

5. komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.)

Tv Čj Prv

6. dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace

Tv Čj Prv

7. pravda, lež a předstírání v komunikaci

Čj Tv

Čj

Aj

Prv

Aj Prv

Aj Vl

Čj Aj Př Vl

Čj Prv

Kooperace a kompetice 1. rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, pozitivní myšlení apod.)

Pč Čj Tv

Čj Pč

Čj Pč

Čj Pč Tv Vv

Čj Pč Tv Vv

2. rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny)

Pč Čj Tv

Prv Tv

Tv Pč Prv

Tv Vl Vv

Čj Tv Vv Vl

17

3. rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence

Pč Čj Tv

Tv

Tv

Vv

Vl

Morální rozvoj

1.

2.

3.

4.

5.

Čj Prv

Prv

Čj Vl

Čj Př Vl

Čj Tv Př Vl

Čj Př Tv Vl

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti 1. dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci Hodnoty, postoje, praktická etika 1. analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí

Čj Tv

2. vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.

Tv

Osobnostní rozvoj

6.

Čj Čj Prv Tv

7.

Čj Tv Prv

8.

9.

Rozvoj schopností poznávání Vv Hv Pkč Tv Aj Vv SZ F Nj SZ Ov Př Z Hv SZ Aj Př Pč Tv Pkč Př F Nj Aj F Př Vz SH Z SZ F Hv SZ Ov Nj Vz Př SZ Nj Hv Inf Ov Př Vz Pkč Př Nj Vz Aj Vv Hv F Vz

1. cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění 2. cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů 3. dovednosti pro učení a studium

Hv Vv Z SZ Pč Př Z F Nj SZ Nj

Sebepoznání a sebepojetí 1. já jako zdroj informací o sobě 2. druzí jako zdroj informací o mně

OSV/P

Ov

Vz

OSV/P

Ov

Vz

Ov SZ

Př SZ

SZ

3. moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty)

Vz

4. co o sobě vím a co ne

Vz

OSV/P

5. můj vztah ke mně samé/mu

Tv Vz

Tv OSV/P

Tv

Tv

6. moje vztahy k druhým lidem

Vz

SH Čj

SH

SH

7. zdravé a vyrovnané sebepojetí

Vz

OSV/P

Pč

Vv

Seberegulace a sebeorganizace 1. cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace vlastního jednání Hv Ov i prožívání, vůle 2. organizace vlastního času, plánování učení a studia Vv

Vv Hv

Pč Hv

Hv Pč Vz

3. stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení

Tv

Tv SH

Vv Tv SH

Vv Tv SH Vz

Hv Tv

Vv Hv Tv SH Hv Vv Tv Vv Tv SH Hv OSV/P SH Vz

Čj

Psychohygiena 1. dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému 2. sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích

OSV/P

Vz

3. dobrá organizace času

Vv Tv

Tv

Tv

Tv

4. dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.)

Vv Tv Vz

Tv

Př Vz Tv

Tv

5. hledání pomoci při potížích

Vz

Kreativita 1. cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích

Vv Hv Čj Pč Čj Vv Pč SZ Vv Hv Čj Pč Pkč SZ Hv SČj OSV/P SČj

Hv Čj Vv Pč Z SZ Vz SČj

Sociální rozvoj

6.

9.

Poznávání lidí

18

Př Vz

7.

8.

1. vzájemné poznávání se ve skupině/třídě

Aj Tv

2. rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech

Pkč Tv SH OSV/P

Čj Aj Vv Pč Z Vv Pč Tv Tv SH SH Vz

Aj

Pkč Nj OSV/P Aj Z Nj

3. chyby při poznávání lidí

Vz

Nj

Z

Vz

Mezilidské vztahy 1. péče o dobré vztahy

Čj Tv Vz

Pkč Tv SH

Pč Tv SH Vz

Tv Pč SH

2. chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc

Tv Vz

Pkč Tv SH Nj Tv SH Nj Vz

Tv SH Nj

3. lidská práva jako regulativ vztahů;

Ov Vz

4. vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny)

Pkč

Vz

Komunikace 1. řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného Pkč Vv Hv Vv Hv Čj Pč člověkem, řeč lidských skutků OSV/P Pkč SZ 2. cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání Vz OSV/P 3. dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování)

Vz

4. specifické komunikační dovednosti (monologické formy vstup do tématu „rétorika“);

Vv Hv

Hv Vv

SZ Vz

Čj Z SZ

SZ

SZ

Čj OSV/P SZ OSV/P

5. dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů)

Aj

Aj Nj OSV/P Aj Nj

Nj Vz

6. komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.)

Aj Vv Vz

Aj Pkč OSV/P Aj Čj SČj SČj

Z Vz SČj

Pkč SZ OSV/P

Pč SZ

7. efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace

Pč SZ

Kooperace a kompetice 1. rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od Hv Tv vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.)

Aj Vv Hv Tv Aj Hv TV SH Hv Tv SH SH OSV/P

2. rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování Vz Tv Vv práce skupiny)

Aj Tv SH OSV/P

Aj Tv SH

Tv SH Nj

3. rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence

Vv

Čj OSV/P

Vv

Vv Ov

Morální rozvoj

6.

7.

8.

9.

Vv Hv F Př

Vv Hv Pkč Př Vv Pč F Hv Nj Hv Vv Pč F F Nj OSV/P Vz Nj Vz

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti 1. dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí, problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci Hodnoty, postoje, praktická etika

19

1. analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí

Ov

OSV/P

2. vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.

Pkč Př OSV/P Př Ov Ch

3. pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu)

Pč Tv

4. dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne

3.5.2

Ov

Pkč Ov Tv SH OSV/P

Pč Tv SH

Pč Tv SH

OSV/P

Př Pč

Pč Ch

Výchova demokratického občana – VDO

Všechny tematické okruhy jsou průřezové téma VDO jsou integrovány do vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů dle tabulky. Cílem VDO je vést žáky k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod, pochopení významu řád, pravidlo a zákon, rozvíjet a podporovat komunikativní dovednosti, prohlubovat schopnost naslouchat, spravedlivě posuzovat, učit sebeúctě, sebedůvěře a samostatnosti, přispívat k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost. 1.

2.

3.

4.

5.

Prv

Prv

Prv

Vl

Vl

Prv

Vl

Vl

Vl

Vl

Občanská společnost a škola 1. škola jako model otevřeného partnerství, demokratické vztahy ve škole, význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy Občan, občanská společnost a stát 1. práva a povinnosti občana, schopnost přijímat odpovědnost za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku Formy participace občanů v politickém životě 1. obec jako základní jednotka samosprávy státu Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování 1. základní kategorie fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka)

Vl

6.

7.

8.

9.

Ov

Vz

Občanská společnost a škola 1. škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole 2. způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy - žákovských rad či parlamentů)

Ov

Ov

3. spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci

Vz Ov

Občan, občanská společnost a stát 1. občan jako odpovědný člen společnosti( jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku) 2. Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana

20

OSV/P

Z

Vz

D Ov

D

3. základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost)

Ov

4. principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů)

Ov

Z

Ov Vz

Formy participace občanů v politickém životě D

1. volební systémy a demokratické volby a politika (parlamentní, krajské a komunální volby)

DZ Ov

2. obec jako základní jednotka samosprávy státu

Z

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Ov

1. demokracie jako protiváha diktatury a anarchie

D

D

2. principy demokracie

D Ov

3. význam Ústavy jako základního zákona země

3.5.3

D

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – VMEGS

Všechny tematické okruhy jsou průřezové téma VMEGS jsou integrovány do vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů dle tabulky. Cílem VMEGS je vést žáky k vědomostem napomáhajícím porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy, prohlubovat základní vědomosti o mezinárodních a nevládních organizacích, které řeší globální i lokální problémy především v oblastech humanitárních a dodržování lidských práv; rozvíjet schopnost srovnávat kulturu ostatních zemí; vést k orientaci v evropském prostředí, pochopení významu Evropské unie, života Evropanů. 1.

2.

3.

4.

5.

Aj Vl

Čj Aj

Evropa a svět nás zajímá 1. rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa

Vl Př Vv

2. místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu 3. naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích

Vl Př

Aj

4. lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy

Aj Aj Čj Vv

Aj

Objevujeme Evropu a svět 1. naše vlast a Evropa

Vl

Vl

2. evropské krajiny

Vl

Vl

3. Evropa a svět

Vl

4. státní a evropské symboly

Aj Vl

5. život Evropanů a styl života v evropských rodinách

Čj

6. životní styl a vzdělávání mladých Evropanů

Aj

Jsme Evropané 1. kořeny a zdroje evropské civilizace

Vl

Vv

2. Evropská integrace

Vl

3. instituce Evropské unie a jejich fungování

Vl

4. mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže (UNICEF, OSN)

Aj Čj Vl

6.

21

7.

8.

9.

Evropa a svět nás zajímá 1. rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa

Čj

2. místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu 3. naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích

Ov

4. lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy

SAj

Aj SAj

Aj SAj

SAj

SAj

SAj

SAj

Aj Vv Z Nj SAj

Aj Nj SAj Vz

SAj

Aj Nj SAj

Aj Nj SAj Vz

Z D SAj

Aj Vv Z D Vz SAj

Aj Z D SAj

Objevujeme Evropu a svět 1. naše vlast a Evropa

Ov

2. evropské krajiny

Z

Z Vz

3. Evropa a svět

Z D SAj

4. státní a evropské symboly

Z

D SAj

SAj

Aj Nj SAj Vz Aj Nj SAj Vz

5. život Evropanů a styl života v evropských rodinách

Inf

SAj

Aj Nj SAj

6. životní styl a vzdělávání mladých Evropanů

Vz

SAj

Aj Nj SAj

1. kořeny a zdroje evropské civilizace

D

F

Hv

Hv

2. klíčové mezníky evropské historie

Tv

Tv

Tv

Tv D

Z

ZD

Jsme Evropané

3. Evropská integrace 4. co Evropu spojuje a co ji rozděluje

Tv

Tv

Tv

Tv Ov

5. mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže (UNICEF, OSN)

Tv

Tv

Tv

Tv

3.5.4

Multikulturní výchova – MKV

Všechny tematické okruhy jsou průřezové téma MKV jsou integrovány do vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů dle tabulky. Cílem MKV je vést žáky k poznání různých etnických skupin, uvědomování si sebe sama, k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu, poskytovat znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie – kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie. 1.

2.

3.

4.

5.

Čj

Čj

Tv

Kulturní diference 1. jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti 2. člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika

Tv Čj

3. poznávání vlastního kulturního zakotvení Lidské vztahy 1. právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci

Čj

2. udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženské, zájmové nebo generační příslušnost

22

Čj

3. vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti) 4. uplatňování principu slušného chování (základní morální normy)

Vv

Inf, Vv Inf, Čj

Čj

tolerance, empatie, umět se vžít do role druhého

Vv

5. lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy

Čj

Etnický původ Čj

1. odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost

Čj

Multikulturalita 1. specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost

Čj, Aj

2. naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem

Čj

3. význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání

Aj

Čj, Aj

Princip sociálního smíru a solidarity 1. nekonfliktní život v multikulturní společnosti

Čj

6.

7.

8.

9.

Kulturní diference 1. jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti

Z OSV/P

Z Ov

2. člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika

Vv Z OSV/P

Z

3. poznávání vlastního kulturního zakotvení

Vv Ov

4. respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy)

Vv

Vv

Hv

Hv

Lidské vztahy 1. právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci

Z

2. udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu Tv na jejich kulturní, sociální, náboženské, zájmové nebo generační příslušnost

Vv Tv SH

Vv Tv SH Z

3. vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti)

D

Vv Tv SH

Ov

4. důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích

Tv

5. uplatňování principu slušného chování (základní morální normy)

Vz

6. tolerance, empatie, umět se vžít do role druhého

Tv

Tv SH

Tv SH

Tv SH

1. rovnocennost všech etnických skupin a kultur

Tv D

Z OSV/P TV

Z TV

Z Ov Tv

2. odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost

D

Tv SH

Tv SH

Tv SH Z

Etnický původ

23

Př Ov

3. postavení národnostních menšin

Ov

4. projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávání a důvody vzniku

Př Ov

D

Multikulturalita SInf SAj Čj SInf Čj SInf SČj Ov SČj Z Nj Nj

1. multikulturalita současného světa a předpokládaný vývoj v budoucnosti

Inf SAj

2. multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování

Inf SČj

3. specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost

Nj

4. naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem

Ov

5. význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání

Nj SAj

Aj SAj

SAj

Tv SH OSV/P

Tv SH

Tv SH

Aj SInf SAj

Z

Princip sociálního smíru a solidarity 1. odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám

Ov Tv

2. nekonfliktní život v multikulturní společnosti

Ov

3. otázka lidských práv, základní dokumenty

D

3.5.5

D

Environmentální výchova – EV

Všechny tematické okruhy EV jsou integrovány do vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů dle tabulky. Některé tematické okruhy jsou realizovány v dlouhodobém celoškolním projektu, který je zpracován podle školního programu EVVO. Cílem EV je vést žáky k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka k životnímu prostředí, uvědomování si podmínek života a možnosti jejich ohrožování, poskytovat znalosti, dovednosti a pěstovat návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí; seznamovat žáky s principy udržitelnosti rozvoje společnosti; učit žáky komunikovat o problémech životního prostředí; přispívat k utváření zdravého životního stylu. Ekosystémy

1.

2.

3.

4.

5.

Les 1. v našem prostředí

Prv, Vv

Prv Vv

Prv VV

Př Vv

Vv Př

2. význam produkční a mimoprodukční

Prv Vv

Prv

Prv

Př

Př

Pole 1. význam

Prv Vv

Prv

Prv

Př

2. změny okolní krajiny vlivem člověka

Prv

Prv

Prv

Př

Př

3. způsoby hospodaření na nich

Prv Vv

Prv

Pč

Př

4. pole a jejich okolí

Prv

Prv

Př

Prv

Př

Prv

Vodní zdroje 1. lidské aktivity ve vodním hospodářství

Prv

2. důležitost pro krajinnou ekologii

Prv

Prv Vv

Př Vv

Moře 1. druhová odlišnost

Vv

Př

Tropický deštný les Př

1. druhová rozmanitost

24

Př

2. význam pro nás Lidské sídlo 1. město, vesnice-umělý ekosystém 2. funkce a vztahy k okolí

Prv

Vv Prv

Př Vv

Vv

Prv

Př Vl

Př

Kulturní krajina 1. pochopení hlubokého ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek

Př

Základní podmínky života

1.

2.

3.

4.

5.

Prv

Př

Př

Prv

Prv

Př

Vv

Prv

Prv

Prv

Prv

Př

Prv

Př

Vv Prv

Př

Př

Prv

Př

Př

Př

Pč Př

Voda 1. vztahy vlastností vody a života 2. význam vody pro lidské aktivity

Vv

3. ochrana její čistoty Ovzduší 1. význam pro život

Vv

2. ohrožování ovzduší a klimatické změny 3. čistota ovzduší u nás

Vv

Prv

Př Př

Půda 1. propojenost složek prostředí

Prv

2. zdroj výživy

Prv

Prv

3. ohrožení půdy

Vv

Prv

4. změny v potřebě zemědělské půdy Ochrana biologických druhů 1. důvody ochrany 2. způsoby ochrany Energie 1. energie a život 2. vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj 3. možnosti a způsoby šetření 4. místní podmínky Přírodní zdroje 1. surovinové a energetické 2. jejich vyčerpatelnost 3. principy hospodaření s přírodními zdroji 4. význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí

Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Prv Prv

Př Př

Př

Př Př

Př Př

Př Př Př Př

Př Př Př Př

Př Př Př

Př Př Př

Př

Př

1.

2.

3.

4.

5.

Vv Pč

Pč

Pč

Př Vl

Vl Pč

Vv

Vv

Vv

Vv

Prv Vv Prv Prv Vv

Vl Př Př Př Vv

Vl Př Vl Vv

Pč

Pč

Vv

Př Vl Př

Vl Pč

1. odpady a příroda

Vv

Pč

Prv

Př

2. principy a způsoby hospodaření s odpady 3. druhotné suroviny Ochrana přírody a kulturních památek 1. význam ochrany přírody a kulturních památek 2. příklady z okolí

Vv

Pč

Zemědělství a životní prostředí 1. ekologické zemědělství Doprava a životní prostředí 1. význam 2. vlivy dopravy na prostředí 3. druhy dopravy Průmysl a životní prostředí 1. vlivy průmyslu na prostředí 2. zpracovávané materiály a jejich působení Odpady a hospodaření s odpady

Vv

25

Př

Vv Prv

Př Vl Vv Př

Př Inf Vl Tv Vv Pč Vl Vv Př

3. ochrana přírody při masových sportovních akcích - zásady Tv Tv MOV Dlouhodobé programy zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti a akce 1. Státní program EVVO, školní program EVVO Projekt Projekt 2. Den Země Vv Vv

Vztah člověka k prostředí

1.

2.

Naše obec 1. přírodní zdroje 2. řešení odpadového hospodářství 3. ochrana přírody a kultury v obci 4. zajišťování ochrany životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé Náš životní styl 1. spotřeba věcí 2. energie 3. odpady

Tv

Tv

Tv

Projekt Vv

Projekt Vv

Projekt Vv

3.

4.

5.

Vl Prv Prv Vv

Prv Vv

Prv Vv

Tv

Vl Pč Vv

Prv

Vv

Vv Prv

Pč Vv

4. způsoby jednání 5. životní styl a vlivy na prostředí Aktuální (lokální) ekologický problém 1. příklad problému Prostředí a zdraví 1. rozmanitost vlivů prostředí na zdraví 2. možnosti a způsoby ochrany zdraví Nerovnoměrnost života na Zemi 1. rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na zemi 2. příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace

Př Vl Vv Př

Tv Vv

Čj Vl Př Vl Př Čj Čj Tv Čj Hv Čj

Tv Prv Tv

Tv Tv

Pč Tv Tv

Tv Tv Prv

Tv Př Tv Vl Př Vl

Ekosystémy

6.

7.

8.

9.

Vv Př Z

Vv Př

Vv Z

Vv Př Z Z

Př Z Z Z Př Z

Př

Z Z Z

Z Př Z Z

Z Z

Z Z

Les 1. v našem prostředí 2. význam produkční a mimoprodukční Pole 1. význam 2. změny okolní krajiny vlivem člověka 3. způsoby hospodaření na nich 4. pole a jejich okolí Vodní zdroje 1. lidské aktivity ve vodním hospodářství 2. důležitost pro krajinnou ekologii Moře 1. druhová odlišnost

Vv Př

Z Vv Z

Vv

2. význam pro biosféru

Z Př

Z SZ

3. mořské řasy a kyslík Tropický deštný les 1. druhová rozmanitost 2. ohrožování 3. globální význam 4. význam pro nás Lidské sídlo 1. město, vesnice-umělý ekosystém 2. funkce a vztahy k okolí 3. aplikace na místní podmínky

Př Z

26

Vv Z Z Př Z Př Z

Z Z Z

Vv Př

Vv

SZ

Př Př Z SZ

Př Z

Z

Z Z Z

Kulturní krajina 1. pochopení hlubokého ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek

Př Z

Vv Př

Vv Z

Vv Př

Základní podmínky života

6.

7.

8.

9.

ZF

Pč

Voda 1. vztahy vlastností vody a života 2. význam vody pro lidské aktivity 3. ochrana její čistoty 4. pitná voda ve světě a u nás 5. způsoby řešení Ovzduší 1. význam pro život 2. ohrožování ovzduší a klimatické změny 3. propojenost světa 4. čistota ovzduší u nás Půda 1. propojenost složek prostředí 2. zdroj výživy 3. ohrožení půdy 4. rekultivace Ochrana biologických druhů 1. důvody ochrany 2. způsoby ochrany Ekosystémy-biodoverzita 1. funkce ekosystémů 2. ohrožování a ochrana biodiverzity ve světě a u nás Energie 1. energie a život 2. vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj 3. využívání energie 4. možnosti a způsoby šetření 5. místní podmínky

Př Z Ov Z Ov

Př Z

Z Př F Ov Z Ov Z

Př SZ SZ

Ov Z Pč Z Př Ov Z Př

Pč Př Pč Z Př Pč Z Př Pč

F F

ZF Ch

Z Ch SZ SZ

Př Z

Z SZ Př SZ F

Z Z Ch

Z Př Z Př

Př Př

Př Př

Př Př

Z

Z Z Z

FZ F F Ch Z F

ZF Z Z

F

Přírodní zdroje 1. surovinové a energetické 2. jejich vyčerpatelnost 3. vlivy na prostředí

F Ch F Ch Ch

Lidské aktivity a problémy životního prostředí

6.

Zemědělství a životní prostředí 1. ekologické zemědělství Doprava a životní prostředí 1. význam 2. vlivy dopravy na prostředí 3. druhy dopravy a ekologická zátěž 4. doprava a globalizace Průmysl a životní prostředí 1. vlivy průmyslu na prostředí 2. zpracovávané materiály a jejich působení 3. průmysl a udržitelný rozvoj společnosti

7.

Př

8.

9.

Z

Z Vz

Z Z Ch

Z Z Z Z

Ch Z Ch

Ch Z

Vv

Pč

Odpady a hospodaření s odpady 1. odpady a příroda 2. principy a způsoby hospodaření s odpady 3. druhotné suroviny Ochrana přírody a kulturních památek 1. význam ochrany přírody a kulturních památek

Vv Inf Pč Př Inf

Čj Z

27

Vv Čj Z

Pč Z

Ch Vz Vz

Ov Ov Pč

Čj Z Vz

Př Z

2. právní řešení u nás 3. ochrana přírody při masových sportovních akcích - zásady MOV

Tv

Z Tv Vz

Tv

Změny v krajině 1. krajiny dříve a dnes 2. vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy Dlouhodobé programy zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti a akce 1. Státní program EVVO, školní program EVVO Projekt Projekt

Projekt

2. Den Země

Vv

Vv

Vv Z Vz

Vztah člověka k prostředí

6.

7.

8.

Naše obec 1. přírodní zdroje 2. původ přírodních zdrojů 3. způsoby využívání přírodních zdrojů 4. řešení odpadového hospodářství 5. příroda obce 6. kultura obce 7. ochrana přírody a kultury v obci Náš životní styl 1. energie 2. životní styl a vlivy na prostředí Aktuální (lokální) ekologický problém

Z Z Vz

Vv Pč Vv Čj

Vz Vz Vv Vz Vz Čj F Ov

Vz

Z SZ

SZ

Pč Z SZ Z Z Z SZ

Pč Tv Tv Tv

Pč Tv Př Tv Tv Př

Pč Tv Tv Tv F

1. příklad problému

Z SZ

SZ Z

2. příčina a důsledky problému 3. souvislosti, možnosti a způsoby řešení 4. hodnocení, vlastní názor, zdůvodnění 5. prezentace Prostředí a zdraví 1. rozmanitost vlivů prostředí na zdraví 2. komplexní a synergické působení vlivů prostředí na zdraví 3. možnosti a způsoby ochrany zdraví Nerovnoměrnost života na Zemi 1. rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na zemi 2. příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace 3. principy udržitelnosti rozvoje 4. příklady uplatňování principů udržitelnosti rozvoje ve světě 5. příklady uplatňování principů udržitelnosti rozvoje u nás

Z

Z Z

3.5.6

Projekt Vv Př Vz

9.

Vz Z Pkč Vz Pkč, OSV/P Z Vv Pkč Vv Vv Čj Čj Vz

Vz

Vz Tv Vz

Tv Vz Tv Tv Vz

Z

Z

Z Z Z

Z Z Z Z

Mediální výchova – MV

Všechny tematické okruhy průřezového tématu MV jsou integrovány do vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů dle tabulky. Cílem MV je rozvíjet schopnosti zapojit se do mediální komunikace, rozvíjet komunikační schopnosti, napomáhat k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob prezentace, umožnit rozlišovat kvalitu mediálních sdělení, vytvářet představu o roli médií v každodenním životě, přispívat k práci v týmu. Receptivní činnosti:

1.

2.

3.

4.

5.

1. pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě

Čj

Vv Čj

Čj

Čj VV

Čj Vv

2. rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných

Čj Vv

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

28

3. identifikování základních orientačních prvků v textu

Čj

Čj

Čj

Čj Aj

Čj Aj

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality 1. různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce

Čj

2. rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem

Čj

Stavba mediálních sdělení 1. příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií)

Čj Aj

Aj

Vnímání autora mediálních sdělení 1. identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení

Hv

Hv

2. výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci

Hv

Hv

Hv

Hv

Čj, Hv

Hv Vv

Hv

Hv Vv

Čj Hv

Hv

Fungování a vliv médií ve společnosti 1. vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu Hv Vv z hlediska současné i historické perspektivy 2. role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování

Čj

3. vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti)

Hv Vv

Hv

Vv Hv

Produktivní činnosti:

1.

2.

3.

Čj Vv Hv

4.

5.

Tvorba mediálního sdělení 1. tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium

Čj Inf

Práce v realizačním týmu 1. redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média

Čj Inf

2. utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu

Inf

Receptivní činnosti

6.

7.

8.

9.

Čj

SZ SČj

Čj Nj SZ Z SČj Vz

ZD Nj SZ SČj D

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení 1. pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě 2. hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů) 3. hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením

Vv

Vv

Vv

Vv Vz

4. chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel

Vv

Vv SZ

Vz SZ

D SZ

5. identifikování základních orientačních prvků v textu

Vv

D Vz

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality 1. různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce 2. rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem Stavba mediálních sdělení

29

SZ Čj

SZ

SZ Vz

1. příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií)

Nj

2. příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající)

Nj

Čj

Vnímání autora mediálních sdělení 1. identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení

Čj

Vv

Čj Vv

2. výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci

Vv Hv

Hv

Hv

1. organizace a postavení médií ve společnosti

Vz

Vz

2. vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy

Ov Vz

D

Hv

Ov Vz

Vv

Vv Hv

Vv Hv

Fungování a vliv médií ve společnosti

3. role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování 4. vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti)

Vv

Vv

5. role médií v politických změnách

D

Produktivní činnosti

6.

7.

8.

9.

1. uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení

Inf

Inf SAj

Aj SInf SAj

Aj SInf SAj

2. tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium

Inf

Inf

Čj SInf

Čj SInf

Tvorba mediálního sdělení

Práce v realizačním týmu 1. redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média 2. utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu

30

Čj Inf

Inf SAj

Aj SInf SAj

Čj SInf Aj SInf SAj

4

Učební plán

Učební plán – I. stupeň Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, č.j. 0109/2016-2

Vyučovací předmět

Počet vyučovacích hodin za Zkratka týden v ročníku

Dispon. Celková Minimální časová dotace dotace dotace

1.

2.

3.

4.

5.

1. - 5.

1. - 5.

1. - 5.

Český jazyk a literatura

Čj

9

10

9

8

7

43

35

8

Anglický jazyk

Aj

0

0

3

3

3

9

9

0

Matematika

M

4

4

5

5

5

23

20

3

Informatika

Inf

0

0

0

0

1

1

1

0

Prvouka

Prv

2

2

3

0

0

7

6

1

Přírodověda

Př

0

0

0

2

2

4

3

1

Vlastivěda

Vl

0

0

0

2

2

4

3

1

Hudební výchova

Hv

1

1

1

1

1

5

5

0

Výtvarná výchova

Vv

1

2

1

1

2

7

7

0

Tělesná výchova

Tv

2

2

2

2

2

10

10

0

Pracovní činnosti

Pč

1

1

1

1

1

5

5

0

20

22

25

25

26

118

104

14

Celkem vyučovacích hodin:

Poznámky k učebnímu plánu – I. stupeň

Český jazyk a literatura: V 1. ročníku má předmět komplexní charakter, od 2. ročníku je členěn na Komunikační a slohovou výchovu, Jazykovou výchovu, Literární výchovu. Psaní je součástí Komunikační a slohové výchovy, realizuje se zpravidla v menších časových celcích, než je vyučovací hodina. Předmět je v 1.a 3. ročníku posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace, ve 2., 4. a 5. ročníku posílen o 2 vyučovací hodiny z disponibilní časové dotace. Matematika: Ve 3., 4. a 5. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Prvouka: Ve 3. ročníku je předmět posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Přírodověda a Vlastivěda: V 5. ročníku jsou předměty posíleny o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Všechny tematické okruhy průřezových témat jsou integrovány do vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů. Některé tematické okruhy Environmentální výchovy jsou realizovány v dlouhodobém celoškolním projektu, který je zpracován podle školního programu EVVO. Viz kapitola Začlenění průřezových témat.

31

Učební plán - II. stupeň Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, č.j. 0109/2016-2

Vyučovací předmět

Počet vyučovacích hodin Zkratka za týden v ročníku 6. 7. 8. 9.

Povinné předměty: Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk Matematika Informatika Dějepis Občanská výchova Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Výchova ke zdraví Pracovní činnosti Volitelné předměty Celkem vyučovacích hodin:

Volitelné předměty: Seminář z matematiky Seminář z českého jazyka Seminář z anglického jazyka Praktické činnosti Sportovní hry Seminář ze zeměpisu Seminář z informatiky Osobnostní a sociální výchova

Čj Aj Nj M Inf D Ov F Ch Př Z Hv Vv Tv Vz Pč

Celková dotace 6. - 9.

z toho DČD 6. - 9.

4 3 0 4 1 2 1 2 0 2 2 1 2 2 1 1 0

4 3 0 5 1 2 1 2 0 2 2 1 2 2 0 1 2

5 3 3 5 0 2 1 2 2 2 1 1 1 2 1 1 0

5 3 3 5 0 2 1 2 2 1 2 1 1 2 1 1 0

18 12 6 19 2 8 4 8 4 7 7 4 6 8 3 4 2

3 0 6 4 1 1 0 2 0 1 2 0 0 0 1 1 2

28

30

32

32

122

24

7. 1 1 1 1 1 1 1 1

8. 0 0 0 0 0 0 0 0

9. 0 0 0 0 0 0 0 0

zkratka SM SČj SAj Pkč SH SZ SInf OSV

32

6. 0 0 0 0 0 0 0 0

Poznámky k učebnímu plánu – II. stupeň V učebním plánu se snižuje počet vyučovacích hodin volitelných předmětů v 7. - 9. ročníku o 4 hodiny. V učebním plánu se nově zařazuje vyučovací předmět německý jazyk v 8. a 9. ročníku v hodinové dotaci 3 hodiny. V poznámkách k učebnímu plánu se ruší sdělení: „Od 7. ročníku mohou žáci volit 2x týdně po 2 vyučovacích hodinách německý jazyk. Pokud si žák nezvolí německý jazyk, volí z nabídky volitelných předmětů, které lépe odpovídají jeho zájmům.“ V poznámkách k učebnímu plánu se ruší sdělení: Anglický jazyk: V 8. a 9. ročníku je předmět posílen o 1 vyučovací hodinu z disponibilní časové dotace. v 8. ročníku se zvyšuje hodinová dotace předmětu Přírodopis z 1 hodiny na 2 hodiny v 9. ročníku se snižuje hodinová dotace předmětu Přírodopis ze 2 hodin na 1 hodinu v 8. ročníku se snižuje hodinová dotace předmětu Zeměpis ze 2 hodin na 1 hodinu v 9. ročníku se zvyšuje hodinová dotace předmětu Zeměpis z 1 hodiny na 2 hodiny

33

5 Vzdělávací oblast RVP ZV

Učební osnovy

Vzdělávací obor RVP ZV Český jazyk a literatura

Vyučovací předmět ŠVP Český jazyk a literatura

Zkratka předmětu Čj

Cizí jazyk

Anglický jazyk

Aj

Další cizí jazyk

Německý jazyk

Nj

Matematika a její aplikace

Matematika

M

Informační a komunikační technologie

Informatika

Inf

Prvouka

Prv

Vlastivěda

Vl

Přírodověda

Př

Dějepis

Dějepis

D

Výchova k občanství

Občanská výchova

Ov

Fyzika

Fyzika

F

Chemie

Chemie

Ch

Přírodopis

Přírodopis

Př

Zeměpis

Zeměpis

Z

Umění a kultura

Hudební výchova

Hudební výchova

Hv

Výtvarná výchova

Výtvarná výchova

Vv

Člověk a zdraví

Výchova ke zdraví

Výchova ke zdraví

Vz

Tělesná výchova

Tělesná výchova

Tv

Člověk a svět práce

Pracovní činnosti

Pč

Volitelný předmět Volitelný předmět Volitelný předmět

Sportovní hry Seminář z matematiky Seminář z českého jazyka

SH SM SČj

Volitelný předmět

Seminář z anglického jazyka

SAj

Volitelný předmět

Seminář ze zeměpisu

SZ

Volitelný předmět

Seminář z informatiky

SInf

Volitelný předmět

Osobnostní a sociální výchova

OSV

Volitelný předmět

Praktické činnosti

Pkč

Jazyk a jazyková komunikace

Člověk a jeho svět

Člověk a společnost

Člověk a příroda

Viz příloha: Osnovy učebních předmětů

34

6

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení žáků

6.1 6.1.1

Obecné zásady hodnocení

Žák ví, co se má naučit a proč ví, co bude dělat pro to, aby se něco naučil ví, jak bude prokazovat, že se něco naučil pozná, v čem uspěl a proč, v čem neuspěl a proč ví, co má dělat, aby byl jeho výsledek lepší ví, podle kterých kritérií bude hodnocen

Učitel uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt hodnotí individuální pokrok každého žáka bez srovnání s ostatními poskytne žákovi návod na zlepšení a odstranění nedostatků koordinuje písemné práce ve třídě vede žáky k sebehodnocení a sebekontrole do známky z vyučovacího předmětu nezahrnuje známku z chování přihlíží k diagnostikované vývojové poruše žáka

6.1.2

Způsoby hodnocení

Na vysvědčení v I. a II. pololetí školního roku: Klasifikací - známkou ve všech ročnících I. a II. stupně. Známka není aritmetickým průměrem. Kombinací klasifikace a slovního hodnocení na žádost rodičů žáků se specifickými vzdělávacími potřebami v 1. – 7. ročníku. Zásady a kritéria hodnocení výsledků a průběhu vzdělávání a chování jsou blíže stanoveny v Pravidlech pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků, která jsou přílohou ŠVP ZV. Průběžné: Známkou – používáme pro průběžné hodnocení zvládnutí dílčích výstupů učiva ve všech ročnících. Viz. Příloha ŠVP ZV – Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Razítkem, obrázkem – používáme v 1. ročníku v kombinaci se známkou. Ústní formou – používáme především při okamžitém hodnocení výkonu žáka s cílem poskytnout mu okamžitou zpětnou vazbu. Tento způsob hodnocení využíváme často ve výchovně zaměřených předmětech a hodnocení činností žáka, v nichž se odráží více kompetencí. Ústní formou hodnotíme práci žáků ve skupině a při kolektivní práci. Viz. Obecná kritéria hodnocení. Bodové hodnocení – používáme především při vyhodnocování testů z dílčích výstupů učiva a práce skupinky. Viz. Obecná kritéria hodnocení Procentuální hodnocení – provádíme při vyhodnocování testů z dílčích výstupů ŠVP ZV v 3., 5. a 9. ročníku a při vyhodnocování čtenářských dovedností na I. stupni. Viz. Obecná kritéria hodnocení. Slovní hodnocení – používáme především při hodnocení žáků se SVP v individuálních vzdělávacích plánech a v nižších ročnících I. stupně. Slovní způsob hodnocení využívají také žáci v sebehodnocení. Hodnocení skupinové práce – viz. Obecná kritéria hodnocení.

35

Sebehodnocení žáka – provádí žák písemně nebo s použitím obrázků či symbolů a ukládá ho do portfolia. Sebehodnocení může žák provádět také ústně. Viz. Obecná kritéria hodnocení Hodnocení prostřednictvím výukového softwaru – používáme při výuce předmětů, pro které máme zakoupený výukový software. Takové hodnocení provádí výukový program doprovázený slovním komentářem učitele. Hodnocení portfolia – Viz. Obecná kritéria hodnocení.

6.1.3

Obecná kritéria hodnocení

•

Ústní projev Ústní projev hodnotíme známkou nebo ústně ihned po žákově výkonu na I. i II. stupni. Ústní projev zařazujeme při prezentaci práce, referátu, ústním zkoušení – zjišťování úrovně žákových znalostí. 1

2

3

4

5

Žák mluví samostatně, plynule, srozumitelně, myšlenky logicky řadí, dokáže vysvětlit pojmy, nedopouští se chyb, na dotazy učitele odpovídá bez prodlení a přesně. Daří se mu vzbudit a udržet pozornost spolužáků.

Žák mluví srozumitelně a myšlenky logicky řadí, rozumí pojmům, občas se dopustí drobné nepřesnosti, jeho projev vyžaduje místy otázky učitele, které zodpovídá vcelku správně. Daří se mu udržet pozornost spolužáků.

Žák nedokáže mluvit samostatně, dopouští se nepřesností a chyb, učitel mu pomáhá řadou návodných otázek, část z nich je žák schopen zodpovědět, projev postrádá logiku.

Žákův ústní projev je neuspořádaný, těžkopádný, nehovoří plynule. Jeho škála vyjadřovacích prostředků je omezená. Na otázky učitele žák odpovídá nepřesně, často nesprávně, nerozumí pojmům, látce, nepochopil ji. Nedaří se mu udržet pozornost spolužáků.

Žák nedokáže odpovědět, nepomáhají ani žádné návodné otázky.

•

Písemný projev Písemný projev hodnotíme známkou nebo slovním hodnocením na I. i II. stupni. Hodnotíme především úpravu sešitů, samostatné písemné práce, přehlednost portfolia, referátu. 1

2

3

Žákův písemný projev je uspořádaný, přehledný a čitelný. Je schopen oddělit podstatné od méně důležitého. Vyznačí výsledek. Formuluje své myšlenky.

Žákův písemný projev je uspořádaný, přehledný a čitelný k jeho potřebě. Nebývá odděleno podstatné od méně důležitého. Někdy nevyznačí výsledek. Činí mu potíže písemně formulovat své myšlenky.

Žákův písemný projev je neuspořádaný, těžko čitelný a neúplný. Není k užitku ani jemu samému. Často chybí výsledek či závěr. Neumí písemně formulovat své myšlenky.

•

Skupinová práce Práci ve skupině hodnotíme vždy ihned po ukončení aktivity ústně na I. i II. stupni nebo prostřednictvím razítek či symbolů na I. stupni. Svoji práci ve skupině hodnotí také žáci mezi sebou a sami sebe v sebehodnocení. Dvakrát ročně provede písemné hodnocení vyučující. Hodnocení založí do žákova portfolia. pracuje výborně ve skupině Žák je vstřícný, ochotný, aktivní, spolupracuje s ostatními. Je významným přínosem pro skupinu.

pracuje uspokojivě ve skupině

pracuje neuspokojivě ve skupině

Žák ochotně spolupracuje. Přispívá nápady a znalostmi, aniž by musel být žádán.

Žák neochotně spolupráce. Musí být k práci nucen. Často odmítá spolupracovat.

Komunikace

Žák diskutuje, argumentuje, naslouchá, doplňuje, pojmenovává

Žák skáče do řeči, ztrácí pozornost.

Žák vyrušuje, nesleduje, nerespektuje.

Rozdělení rolí

Žák se ztotožňuje s rolí, aktivně plní svou roli. Zastává roli řídící i vedlejší.

Žák plní roli na výzvu částečně. Je užitečný pro skupinu, pokud je mu svěřena role, ve které se cítí dobře.

Žák odmítá svou roli. Spoléhá na ostatní členy skupiny.

Spolupráce

36

Prezentace

Žák se vyjadřuje logicky a souvisle, vystihuje podstatu.

Žák se vyjadřuje s pomocí, nedaří se mu vystihnout podstatu.

Žák se odmítá prezentovat.

Aktivita

Žák vnáší nápady, ochotně plní úkoly, podněcuje ostatní.

Žák plní zadané úkoly.

Žák se úmyslně nezapojuje do práce skupiny.

•

Portfolio Portfolio žáka zakládáme již v 1. ročníku a žáci si ho vedou až do 9. ročníku. Hodnotíme, jak je portfolio vedeno žákem, zda je přehledné a splňuje zásady pro vedení portfolia. Žák zakládá materiály (referáty, pracovní listy, tvůrčí práce, sebehodnocení apod.) do portfolia průběžně sám nebo s pomocí učitele. Žák své založené materiály třídí a vyřazuje. Ponechává si pouze ty, ze kterých je zřejmý stupeňzvládnutí dané problematiky. Žák doplňuje portfolio fotografiemi, diplomy ze soutěží apod. Žák zakládá do portfolia sebehodnocení. Žák zhodnotí své portfolio ústně či písemným záznamem (líbí se mi, daří se mi apod.)

Portfolio hodnotí učitel řízeným rozhovorem, diskusí a provede stručný záznam. 1 – vynikající

2 – výborné

3 – dobré

4 – dostačující

5 – nedostačující

Žák splnil všechna kritéria.

Žák splnil alespoň čtyři kritéria.

Žák splnil alespoň tři kritéria.

Žák splnil alespoň dvě kritéria.

Žák splnil pouze jedno z kritérií.

S portfoliem žáka seznamujeme rodiče na třídních schůzkách nebo konzultačních hodinách. Rodiče mohou žákovo portfolio zhodnotit slovem či písemným záznamem.

•

Samostatná práce – referát Samostatnou práci – referát hodnotíme známkou. Učitel předem seznámí žáky s kritérii. Žák splnil zadání a rozsah práce. Žák se řídil kritérii písemného a ústního projevu. Žák odevzdal práci ve stanoveném termínu. Žák odpovídal na dotazy. Žák prokázal kreativitu. Žák čerpal informace z různých dostupných zdrojů a uvedl je do své práce. 1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostačující

5 – nedostačující

Žák splnil alespoň 5 kritérií.

Žák splnil alespoň 4 kritéria.

Žák splnil alespoň 3 kritéria.

Žák splnil alespoň 1 kritérium.

Žák nesplnil žádné z kritérií.

Referát může být určený k četbě (školní časopis, obecní zpravodaj, webové stránky školy, Ppt prezentace, soutěže apod.) nebo k ústnímu přednášení.

•

Diskuse Diskusi hodnotíme ústně. Vyučující upozorní žáky předem na pravidla pro vedení diskuse. Diskutujeme převážně v kruhu na koberci ve třídě. příkladný Žák mluví nahlas a výstižně k věci. Dovede argumentovat. Prokazuje znalost důležitých myšlenek, které s diskusí souvisejí. Účastní se více než jedné výměny názorů. Dovede naslouchat druhým. Dodržuje stanovená pravidla diskuse.

přijatelný Žák mluví nahlas. Účastní se jen některých výměn názorů. Dovede argumentovat a sdělit ostatním své vlastní myšlenky. Občas skáče do řeči druhému. Žádá druhého o vysvětlení nebo objasnění problému, kterému nerozumí. Dovede naslouchat druhým a nemá negativní poznámky k příspěvku druhých. Dodržuje pravidla diskuse.

37

nepřijatelný Žák nedovede mluvit srozumitelně ani souvisle argumentovat. Má nesouvislé komentáře. Jeho výroky jsou převážně negativní. Nedodržuje pravidla diskuse.

•

Sebehodnocení žáka Sebehodnocení používají žáci ve všech ročnících. V nižších třídách prvního stupně provádí sebehodnocení ústně nebo s použitím obrázků a symbolů. Ve vyšších ročnících volí zkratku nebo jednoduchou formulaci zápisem na samostatný list, který vkládají do svého portfolia. Sebehodnocení zařazujeme průběžně v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů ústně a písemně vždy po ukončení tematického celku. Minimálně 2x ročně provádí žáci sebehodnocení dosahování úrovně jednotlivých kompetencí. Každý vyučující žákům připraví sebehodnotící tabulky podle své potřeby, přičemž dodržuje obecná kritéria pro sebehodnocení. vždy, zcela, samostatně, automaticky

téměř vždy, skoro samostatně, s mírnou dopomocí

Kompetence k učení

většinou, někdy potřebuji zřídka, potřebuji zatím se většinou samostatně, pomoc, pak se téměř vždy mi nedaří samostatně, někdy s mi daří i vedení a pomoc občas s dopomocí samostatně dopomocí učím se samostatně, vyhledávám a zpracovávám informace, hledám různá řešení, hodnotím se, soustředím se, plánuji si své učení

Kompetence sociální a personální

spolupracuji ve dvojici, spolupracuji ve skupině, při práci ve skupině jsem aktivní, pomáhám druhým, respektuji ostatní, požádám o pomoc, oceňuji druhé

Kompetence komunikativní

aktivně naslouchám druhým, kladu vhodné otázky, zapojuji se do diskuse, argumentuji, držím se tématu, můj písemný projev je přehledný a úhledný

Kompetence k řešení problémů

rozpoznám problém a umím ho pojmenovat, hledám různé možnosti řešení problému, vyhledávám informace vhodné k řešení problému, pokračuji v řešení i přes prvotní neúspěch, hájím své řešení pomocí argumentů

Kompetence občanské

vážím si druhých a respektuji je, dodržuji domluvená pravidla, plním své povinnosti, nabízím pomoc druhým, aktivně se podílím na ochraně životního prostředí

Kompetence pracovní

při práci neohrožuji sebe ani druhé, pro práci volím vhodné oblečení a pomůcky, plním zadaný úkol, práci zodpovědně dokončím

•

Čtenářské dovednosti Hodnocení čtenářských dovedností na I. stupni v 1. – 5. třídě provádíme formou diagnostických testů na konci školního roku. Všem žákům ponecháváme dostatek času na vypracování. Žákům se SVP ponecháváme čas dle jejich individuální potřeby. Viz. přílohy Diagnostický text na porozumění textu a Diagnostika techniky a rychlosti čtení. výborný čtenář

průměrný čtenář

slabý čtenář

Žák si osvojil mistrovské čtenářské dovednosti a strategie, porozumí složitějším literárním a informačním textům. Čte plynule, správně intonuje, užívá vhodné frázování, tempo, pečlivě vyslovuje. Je rovněž schopen výborné orientace v textu, dokáže části textu seřadit dle daných kritérií, dokáže text sám interpretovat, ale také dále rozvíjet. Výborný čtenář si sám aktivně vybírá text, vede si svůj čtenářský deník a pokouší se o vlastní literární tvorbu.

Žák je schopen využívat průměrných čtenářských dovedností a strategií, umí vyhledávat, nalézt a uspořádat informace přečteného textu (logická, chronologická schopnost, pojmenuje hlavní postavy textu, utvoří osnovu daného textu).

Žák si osvojil základní čtenářské dovednosti a strategie, je schopen nalézt údaje v jednoduchých textech, je schopen řídit se jednoduchými psanými pokyny. Je také schopen popsat s užitím slov, obratů a vět jednoduchý obrázek, vykonávat jednoduché izolované čtenářské úkoly.

Diagnostický test na porozumění textu splnil na 70% a více

Diagnostický test na porozumění textu – splnil na 30 – 70% a více

Diagnostický test na porozumění textu splnil na 30% a méně

•

Výstupní testy Ověřování úrovně zvládnutí výstupů v matematice, českém jazyce, anglickém jazyce a obecných studijních předpokladů provádíme na konci třetího, pátého a devátého ročníku. Žáky předem seznámíme s danými kritérii hodnocení. S výsledky testů jsou seznamováni rodiče.

38

stupně hodnocení

velice slabý výsledek

hodně podprůměrný výsledek

podprůměrný výsledek

průměrný výsledek

nadprůměrný výsledek

vysoce nadprůměrný výsledek

špičkový výsledek

procentuelně

0 – 14 %

15 – 28 %

29 – 47 %

48 – 65 %

66 – 84 %

85 – 95 %

96 – 100 %

•

Hodnocení průřezových témat Hodnocení znalostí, vědomostí a schopností žáka vztahujících se k problematice průřezového tématu je součástí hodnocení daného předmětu nebo projektu, nesmí se však stát prostředkem pro dosažení lepších výsledků v předmětu. Obecná kritéria hodnocení tedy platí také pro hodnocení průřezových témat, která žáky motivují a doplňují učivo. Začleňováním průřezových témat do výuky zohledňujeme a hodnotíme individuální potenciál žáka a jeho osobní pokrok. 6.1.4

Kritéria hodnocení dosahování klíčových kompetencí

Hodnocení činností, dovedností a postojů žáka provádíme průběžně zapisováním do tabulky s kritérii. K vyhodnocování dochází současně se sebehodnocením žáka 2x ročně. Každý žák je seznámen s aktuální úrovní dosažených klíčových kompetencí. Dostává zpětnou vazbu, ve které části klíčové kompetence pokročil. Je hodnocen individuálně a nemělo by pro něj být důležité, zda je lepší nebo horší než ostatní. Tabulku s hodnocením si zakládá do portfolia a třídní učitel s ní seznamuje rodiče. Žák dosahuje vždy, zcela, samostatně, automaticky.

6.1.5

Žák dosahuje téměř vždy, skoro samostatně, s mírnou dopomocí.

Žák dosahuje většinou, většinou samostatně, občas s dopomocí.

Žák dosahuje někdy samostatně, někdy s dopomocí.

Žák potřebuje pomoc, pak se mu daří i samostatně.

Žák dosahuje zřídka, potřebuje téměř vždy vedení a pomoc.

Žákovi se zatím nedaří.

Kritéria hodnocení v předmětech

Kritéria hodnocení v českém jazyce V českém jazyce hodnotíme gramatiku, sloh a literární výchovu. Aktivita – za práci v hodinách může žák získat tzv. malé jedničky, razítka, body, nebo „pluska“ (aktivita, práce v pracovním sešitě a samostatná práce apod.) Žáka hodnotíme slovně či známkou, získané body mohou ovlivnit klasifikaci. Pravidla aktivity si stanoví učitel a seznamuje s nimi žáky. Gramatické testy (desetiminutovky), pravopisná cvičení. Učitel si může známkovací stupnici upravit podle délky a obtížnosti textu. a II. stupeň 0 – 1 chyba 2 – 3 chyby 4 – 5 chyb 6 – 7 chyb 8 chyb a více

známka 1 2 3 4 5

Kontrolní diktáty: Učitel si může známkovací stupnici upravit podle délky a obtížnosti textu.

39

I. stupeň 0 – 1 chyba 2 – 4 chyby 5 – 8 chyb 9 – 14 chyb 15 a více

II. stupeň 0 chyb + 2 1 – 2 chyby + 3 3 – 5 chyb + 4 6 – 8 chyb + 5 9 chyb + 6

známka 1 2 3 4 5

známka 1 2 3 4 5

Rozlišujeme hrubé chyby a ostatní (vynechání diakritického znaménka, písmene, nepřesně zaznamenané slovo, přehlédnutí).

Hodnotíme stejným měřítkem tzn. nerozlišujeme mezi malou chybou a tzv. hrubkou.

Kontrolní písemné práce: Zařazujeme od 4. ročníku 4x ročně. Písemné práce bodujeme a procentuelně vyhodnotíme. Učitel si může známkovací stupnici upravit podle délky a obtížnosti textu. 4. a 5. ročník 100 – 90 % 89 – 70 % 69 – 41 % 40 – 21 % 20 – 0 %

II. stupeň 100 – 90 % 89 – 75 % 74 – 51 % 50 – 25 % 24 – 0 %

známka 1 2 3 4 5

známka 1 2 3 4 5

Slohové práce (třikrát až čtyřikrát za rok) – hodnotíme: splnění zadaného slohového útvaru, pestrost a nápaditost vyjadřování, užití jazykových a výrazových prostředků typických pro daný útvar, dodržení kompozice textu, gramatická správnost, přihlížíme k formální stránce, tzn. k úpravě a čitelnosti textu. Čtení – hodnotíme plynulost, frázování, intonaci, čtení s porozuměním, převyprávění obsahu přečteného celku, trénování paměti nácvikem básní, úroveň recitace. V 1. a 2. ročníku vyžadujeme spolupráci rodičů, kteří domácí četbu žákům potvrdí podpisem. Čtenářský deník – hodnotíme včasné odevzdání v určeném termínu, počet přečtených knih, úplnost zápisu, za nejdůležitější část se považuje charakteristika postav, vlastní dojmy a názor na přečtenou knihu. Čtenářský deník si žáci mohou zakládat již v 1. ročníku. (leporela atd.) Hodnocení žáků se SVP – žáky hodnotíme podle stejných kriterií jako ostatní žáky s přihlédnutím k IVP, k hodnocení přistupujeme individuálně, ponecháváme více času na vypracování úkolů a kontrolu, rozvolníme stupnice pro hodnocení jejich písemného projevu, zkracujeme diktát, zadáváme vyplňování předtištěných textů, preferujeme ústní zkoušení před písemným, tolerujeme snížené kvality písma, v klasifikaci hodnotíme až o 1 stupeň lepší známkou, počítáme s postupným zvyšováním nároků a postupným přizpůsobením klasifikace ostatním žákům.

Kritéria hodnocení žáků v anglickém a německém jazyce Aktivita – za práci v hodinách může žák získat tzv. malé jedničky (aktivita, práce v pracovním sešitě a samostatná práce). Známky do žákovské knížky zapisujeme po získání tří, případně každou zvlášť dle obtížnosti a rozsahu zadání. Slovíčka (cca 5 minut) – psané po osmi, do žákovské knížky se zapisuje průměr ze čtyř napsaných pětiminutovek (anglický jazyk) nebo po patnácti a zapisuje se každá známka zvlášť.

40

Písemný projev – gramatické testy na opakování probrané gramatiky známkujeme bodově, bodovou stupnici si sestavuje vyučující sám podle náročnosti učiva a rozsahu kontrolní práce. Při tvorbě písemných prací zohledňujeme přímo úměrně obtížnost úkolů nebo prověřovaných jevů. stupeň 100 – 91 % 90 – 71 % 70 – 41 % 40 – 21 % 20 – 0 %

stupeň 100 – 90 % 89 – 70 % 69 – 50 % 49 – 30 % 29 – 0 %

známka 1 2 3 4 5

známka 1 2 3 4 5

Čtení a překlad – známkujeme podle samostatnosti a správnosti vypracování. 1 bezchybné, téměř bezchybné

2

3

žák se dopustí drobných chyb nebo větších chyb ojediněle

4

žák se dopustí drobných chyb nebo větších chyb častěji

5

žák se dopustí drobných chyb nebo větších chyb často

žák neovládá učivo

Ústní projev II. stupeň: 1 skoro bezchybný projev, bohatá slovní zásoba, která je úměrná dané úrovni, bezprostřední a správná reakce na případné rozvíjející dotazy pedagoga

2 drobné gramatické a stylistické chyby, velmi dobrý slovní projev, slovní zásoba odpovídající dané úrovni, správná reakce na dotazy pedagoga

3

4

5

výskyt gramatických a stylistických chyb, podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat, nedostatky ve slovní zásobě, slovní projev je však srozumitelný, na zjednodušené dotazy pedagoga je schopen reagovat

častý výskyt gramatických chyb, špatná stylizace vět, malá slovní zásoba vzhledem k dané úrovni, není schopen porozumět zjednodušeným dotazům pedagoga a reagovat na ně na dané úrovni

nadměrný výskyt gramatických chyb, závažné chyby a nedostatky není schopen opravit ani s vedením učitele, neschopnost postavit větu, nedostatečná slovní zásoba vzhledem k dané úrovni, není schopen porozumět zjednodušeným dotazům učitele a reagovat na ně na dané úrovni, úroveň vědomostí není předpokladem pro práci ve vyšším ročníku

Miniprojekty - při hodnocení bereme zřetel na odevzdání práce v daném termínu, opomeneme drobné gramatické a stylistické nedostatky, přihlížíme i ke grafickému zpracování a skutečnosti, zda žák čerpá informace z různých zdrojů (učebnice, internet, časopisy) a využívá znalostí z různých předmětů (dějepis, zeměpis, literatura,…), kladně hodnotíme jakoukoliv snahu o vypracování projektu na dané téma. Hodnocení žáků s SVP - zohledňujeme indispozice (viz. IVP). Nebereme v úvahu záměnu písmen, prodloužíme přiměřeně čas na vypracování úkolu, ale netolerujeme základní gramatické chyby, snížíme počet hodnocených jevů zadáním doplňovacích cvičení, kladně hodnotíme každý individuální pokrok.

Kritéria hodnocení v matematice Systém hodnocení – hodnotíme desetiminutovky, větší písemné práce, aktivitu při výuce, spolupráci ve dvojici či skupině, připravenost na vyučování (pomůcky, sešit, učebnice, tabulky, domácí úkoly), samostatnou práci (školní sešit, pracovní sešit), domácí přípravu - žák vypracuje alespoň 80 % domácích úkolů zadávaných do domácího sešitu v daném pololetí.

41

Kontrolní testy na opakování probrané látky – známkujeme bodově, bodovou stupnici si sestavuje vyučující sám podle náročnosti učiva a rozsahu kontrolní práce. Bodové hodnocení přibližně odpovídá procentuální stupnici: stupeň 100 – 90 % 89 – 75 % 74 – 50 % 49 – 30 % 29 – 0 %

stupeň 100 – 91 % 90 – 75 % 74 – 50 % 49 – 25 % 24 – 0 %

známka 1 2 3 4 5

známka 1 2 3 4 5

čtvrtletní písemné práce – zadáváme 4x za rok od 4. ročníku (hodnocení - viz čtvrtletní písemné práce z ČJ) geometrie Hodnocení na I. stupni – hodnotíme přesnost a kvalitu rýsování, dodržování zadání, správný zápis bodů a úseček, popř. u rovinných útvarů náčrtek.

1 pěkné, čisté , tence rýsované, správné podle zadání

2 narýsované správně podle zadání s drobnými nedostatky v kvalitě rýsování

3 větší nedostatky v kvalitě a přesnosti rýsování

4 větší odchylky od zadání, nekvalitně narýsováno

5 nedodrženo zadání

Hodnocení konstrukčních úloh na II. stupni 1 Žák provede bez chyby rozbor a konstrukci úlohy s požadovanou přesností, výsledek konstrukce správně označí. Zapíše postup konstrukce, nalezne všechna řešení.

2 Žák provede bez chyby rozbor a konstrukci úlohy s dostačující přesností, výsledek konstrukce označí, zapíše postup konstrukce, může se dopustit drobných chyb ve značení, nalezne všechna řešení, v případě většího počtu může některá řešení přehlédnout.

3 Žák provede rozbor a konstrukci úlohy s většími nepřesnostmi a chybami, dopouští se chyb ve značení, případně některé útvary neoznačí vůbec. Zápis konstrukce je chaotický, geometrické symboly používá nesprávně. S pomocí nalezne většinu řešení.

4 Žák provede rozbor úlohy se zásadními chybami, které je schopen opravit jen s pomocí vyučujícího, některé neopraví vůbec. Podle rozboru sestrojí jen nejjednodušší část konstrukce, zápis provede se zásadními chybami. O hledání všech řešení se nepokouší.

5 Žák neprovede správný rozbor úlohy, pokud mu vyučující s rozborem pomůže, nesestrojí požadovaný geometrický útvar ani s pomocí. O zápis konstrukce se nepokouší.

Hodnocení žáků s SVP – žáky hodnotíme podle stejných kriterií jako ostatní žáky s přihlédnutím k IVP, při písemných pracích jim ponecháváme více času na vypracování, případně zadáváme menší počet úloh. Při rýsování a konstruktivních úlohách tolerujeme nepřesnost rýsování, kladně hodnotíme individuální pokrok.

Kritéria hodnocení v informatice systém hodnocení – hodnotíme převážně známkou nebo bodováním. Zadáváme závěrečné opakovací práce. Před započetím práce seznamujeme žáky s kritérii hodnocení daného zadání jako např. věcná správnost řešení zadaného úkolu, originálnost řešení, grafická úroveň zpracování, rychlost zpracování. Hodnocení teoretického učiva provádíme ústně nebo vypracováním testů.

42

I. a II. stupeň 100 – 91 % 90 – 76 % 75 – 51 % 50 – 35 % 34 – 0 %

známka 1 2 3 4 5

Kritéria hodnocení v prvouce, vlastivědě a přírodovědě Systém hodnocení – hodnotíme krátké prověrky, samostatné práce (do školního nebo pracovního sešitu), referáty, úpravu sešitů, aktivitu Aktivita – za práci v hodinách může žák získat tzv. malé jedničky, razítka, body, nebo „pluska“ (aktivita, práce v pracovním sešitě, samostatná práce, pracovní listy, nošení encyklopedií, časopisů, materiálu, získávání informací apod.) Žáka hodnotíme slovně či známkou, získané body mohou ovlivnit klasifikaci. Pravidla aktivity si stanoví učitel a seznamuje s nimi žáky. Kontrolní testy na opakování probrané látky – známkujeme bodově, bodovou stupnici si sestavuje vyučující sám podle náročnosti učiva a rozsahu kontrolní práce. Bodové hodnocení přibližně odpovídá procentuální stupnici stupeň 100 – 91 % 90 – 71 % 70 – 41 % 40 – 21 % 20 – 0 %

známka 1 2 3 4 5

Kritéria hodnocení v dějepise, chemii, přírodopisu, zeměpisu a fyzice Systém hodnocení – hodnotíme převážně známkou krátké prověrky, samostatné práce (do školního nebo pracovního sešitu), referáty, projekty, úpravu sešitů, aktivitu, ústní zkoušení Aktivita – za práci v hodinách může žák získat tzv. malé jedničky nebo „pluska“ (aktivita, práce v pracovním sešitě, samostatná práce, pracovní listy, nošení názorných pomůcek, encyklopedií, časopisů, materiálu, získávání informací apod.) Žáka hodnotíme slovně či známkou, získané body mohou ovlivnit klasifikaci. Pravidla aktivity si stanoví učitel a seznamuje s nimi žáky. Referáty a projekty - při hodnocení bereme zřetel na odevzdání práce v daném termínu, řídíme se dle obecných pravidel hodnocení pro referát, kladně hodnotíme jakoukoliv snahu o vypracování referátu či projektu na dané téma. U projektu navíc hodnotíme zapojení jednotlivých členů týmu na společné práci (nejlépe formou sebehodnocení žáků ve skupině) Ústní projev – řídíme se dle obecných kritérií hodnocení Kontrolní testy na opakování probrané látky – známkujeme bodově, bodovou stupnici si sestavuje vyučující sám podle náročnosti učiva a rozsahu kontrolní práce. Bodové hodnocení přibližně odpovídá procentuální stupnici V případě žáků s SPUCH můžeme upravit bodovou stupnici či obtížnost testu, ponecháváme více času na vypracování úkolů a jejich kontrolu atd.

43

stupeň 100 – 91 % 90 – 71 % 70 – 41 % 40 – 21 % 20 – 0 %

známka 1 2 3 4 5

Kritéria hodnocení v předmětech s výchovným zaměřením Občanská výchova – hodnotíme známkou 1-5. Aktivita a schopnost realizace naplánované činnosti Žák/žákyně pracuje na úkolech aktivně, se zaujetím. Na hodinu je vybaven potřebnými pomůckami. Učí se vhodnou a přiměřenou formou prosadit vlastní názor a současně naslouchat a porozumět názorům ostatních.

Kooperativního plnění úkolů Žák/žákyně se zapojuje do práce ve skupinách a svým chováním a jednáním podporuje spolupráci.

Plánování a evaluace

Sociální inkluze

Žák/žákyně je schopen/ schopna plánovat svoji práci a po jednotlivých krocích směřovat k určenému cíli. Je schopen/ schopna posoudit význam probíraného učiva pro svůj život a tyto poznatky aplikovat. Posoudí míru úspěšnosti své práce.

Žák /žákyně je aktivním, nikoliv jen proklamativním, zastáncem hodnot a chování, které posilují lidská práva, sociální inkluzi a základy otevřené demokratické společnosti.

Hodnocení Vždy Téměř vždy S občasnými výjimkami Závažné porušování kritérií Nedodržování kritérií

známka 1 2 3 4 5

Hudební výchova – hodnotíme známkou 1 – 5 i ústně, často žáky chválíme. Hodnotíme zejména aktivitu v hodinách, dále pak hodnocení v těchto složkách: pěvecká činnost

poslechová činnost

instrumentální činnost

pohybová činnost

Žák zná text písně, snaží se o reprodukci melodie a rytmu, správně a srozumitelně vyslovuje, má správný pěvecký postoj. Nehodnotíme talent!

Žák je zaujatý poslechem, rozlišuje základní druhy hudby, zapíše jednoduchý notový zápis.

Žák pozná základní hudební nástroje (obrazový materiál), je aktivní při práci s rytmickými nástroji.

Žák spolupracuje při nácviku tanečních základů.

Na II. stupni hodnotíme referát: 1 Žák si připraví kvalitní referát na dané téma, přednese jej před třídou (jen s občasnou oporou textu), doplní obrázky a hudebními ukázkami. Jeho projev je srozumitelný a estetický. Uvede zdroje, ze kterých čerpal.

2 Žák si připraví kvalitní a estetický referát na dané téma, přednese jej před třídou (s oporou textu), doplní hudebními ukázkami, příp. obrázky. Uvede zdroje, ze kterých čerpal.

3 Žák si připraví referát na dané téma, jeho projev je méně kvalitní, chybí hudební ukázky, příp. obrázky.

4 Žák si připraví pouze referát na dané téma, jeho projev je nekvalitní, neestetický, chybí hudební ukázky apod.

5 Žák si referát nepřipraví.

Na II. stupni hodnotíme známkou ústní projev (řídíme se dle obecných kritérií hodnocení s použitím větší tolerance a důrazem na elementární znalosti) či krátké písemné práce z oblasti hudebních forem a dějin hudby. Hodnocení písemných prací probíhá pomocí bodování. Bodové hodnocení přibližně odpovídá procentuální stupnici.

44

II. stupeň 100 – 80 % 79 – 60 % 59 – 20 % 19 – 10 % 9– 0%

známka 1 2 3 4 5

Výtvarná výchova a pracovní činnosti – hodnotíme známkou 1 - 5 a ústně. Často provádíme sebehodnocení a společné hodnocení všech prací. Při hodnocení vycházíme z přístupu žáka, snahy a konečného zpracování úkolu. Hodnotíme píli, pečlivost, čistotu, zacházení s pracovním nářadím, dodržení časového limitu, dodržení stanovených kritérií a postupů, se kterými seznámí vyučující žáky před započetím práce. Známku výbornou mají žáci, kteří dodrží všechna kritéria. Nehodnotíme talent. 1 Žák je aktivní, má zájem o předmět, pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady, ve svých dovednostech a schopnostech se stále zlepšuje, osvojené vědomosti a dovednosti aplikuje tvořivě, jeho projev je estetický a přesný.

2 Žák je aktivní, má zájem o předmět, pracuje tvořivě, využívá své osobní předpoklady, ve svých dovednostech a schopnostech se stále zlepšuje, osvojené vědomosti a dovednosti aplikuje tvořivě, jeho projev je estetický, s menšími nedostatky.

3 Žák je spíše pasivní, má malý zájem o předmět, nevyužívá dostatečně své osobní předpoklady, jeho vědomosti jsou omezené, v dovednostech se přesto mírně zlepšuje, jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb.

4 Žák je pasivní, nespolupracuje, nepracuje na svém osobním rozvoji, nemá zájem o předmět, vědomosti a dovednosti aplikuje jen s pomocí učitele, jeho projev je málo uspokojivý.

5 Žák je pasivní, nespolupracuje, jeho projev je chybný a neestetický, nemá zájem o předmět, neprojevuje žádné zlepšení ve svých dovednostech.

Tělesná výchova a výchova ke zdraví – hodnotíme známkou 1 – 5 a ústně podle přístupu žáků k hodinám, zda se snaží plnit zadané úkoly a přistupují ke cvičení s maximálním nasazením adekvátním jejich fyzickým dispozicím a předpokladům. Hodnotíme herní dovednosti přímo při simulacích zápasů jednotlivých sportů a her. Součástí hodnocení je účast ve sportovních akcích školního sportovního klubu a projektu Mikulecká sportovní liga. Žáci zde získávají body do celkového ročního hodnocení.

Poznámka: Další součásti hodnocení jsou uvedeny v Pravidlech pro hodnocení žáků, která jsou součástí ŠVP jako příloha. (Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků, stupně hodnocení prospěchu a chování, způsoby získávání podkladů pro hodnocení, podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách, způsob hodnocení žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, způsob hodnocení mimořádně nadaných žáků, zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení.)

45