Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Platný od 1. září 2007

Motto: Jen škola, která spolupracuje se svým okolím a je ochotná a zároveň schopná se od něho něco naučit, má šanci neustrnout ve svém vývoji a poskytnout svým žákům vzdělání, které jim k něčemu bude. Zpracoval tým pedagogů ZŠBP, o.p.s. 1. Identifikační údaje

Ve Veliši dne 1. září 2007 Aktuální verze k 1. červnu 2015

Jan Jiterský ředitel školy

Obsah Obsah

1

Identifikační údaje

2

Charakteristika školy

3

Úplnost a velikost školy

3

Vybavení školy

3

Charakteristika pedagogického sboru

8

Realizované projekty (krátkodobé, jednorázové)

12

Dlouhodobé projekty

14

Spolupráce s rodiči a jinými subjekty

16

Umístění školy

17

Charakteristika ŠVP

18

Podklady pro zpracování tohoto ŠVP

18

Motivační název

18

Zaměření školy

18

Výchovné a vzdělávací strategie

19

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

24

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

26

Začlenění průřezových témat

27

Učební plán

35

Tabulace učebního plánu pro 1. stupeň

35

Poznámky k učebnímu plánu pro 1. stupeň

35

Tabulace učebního plánu pro 2. stupeň

36

Poznámky k učebnímu plánu pro 2. stupeň

36

Poznámky k tvorbě rozvrhů

37

Učební osnovy

38

Hodnocení a autoevaluace školy Autoevaluace školy

Přijímání žáků k základnímu vzdělávání

236 236

237

Přijímání žáků do 1. ročníku

237

Přijímání žáků do ostatních ročníků

237

Přílohy:

     

Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha

č. č. č. č. č. č.

1 2 3 4 5 6

– Školní řád a Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a výchovy žáků – aktuální znění – Minimální preventivní program – aktuální znění – Plán EVVO – aktuální znění – Školní vzdělávací program pro Školní družinu – aktuální znění – Školní vzdělávací program pro Školní klub – aktuální znění – Základní informace o systému ŠkolaOnline

1

Identifikační údaje Název ŠVP:

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání - Porozumění

Předkladatel:

o o o o o o

název školy adresa školy jméno ředitele kontakty IČO IZO

Základní škola Bodláka a Pampelišky, o.p.s. Veliš 40, 507 21 Veliš Jan Jiterský tel. 493 773 611, 605 960 279, email [email protected], web www.zsbp.cz 25994581 650059794

Zřizovatel:

o o o o o o

název adresa kontakty správní rada dozorčí rada zakladatelé

Základní škola Bodláka a Pampelišky, o.p.s. Veliš 40, 507 21 Veliš tel. 493 773 611, 605 960 279, email [email protected], web www.zsbp.cz Lenka Bečanová – předseda, Naďa Bíšková – člen, Jiří Sedláček – člen Martin Stránský, Jiří Bečan, Barbora Šolcová Jiří Bečan, Lenka Bečanová, Jan Jiterský, Michaela Jiterská, Ing. Vladimíra Stránská, Martin Stránský

Platnost dokumentu od:

o

datum

o

podpis ředitele

o

razítko školy

1. září 2007

2

Charakteristika školy Úplnost a velikost školy Základní škola Bodláka a Pampelišky, o.p.s. je základní školou rodinného typu vyučující žáky od 1. do 9. ročníku. Sídlo školy je umístěno v obci s mimořádnou historií – první zmínky již ve 12. století. Svou novodobou historii zahájila škola 1. září 2003. Byla znovuotevřena po 4leté přestávce jako škola málotřídní - soukromá. Škola v současnosti sdružuje základní školu, školní družinu, školní klub a školní jídelnu výdejnu jejichž kapacita byla zápisem do školského rejstříku stanovena na 155 žáků pro ZŠ, 85 dětí pro ŠD, 50 dětí pro ŠK a 60 osob ŠJ – výdejna. Vzdělávání je poskytováno na dvou adresách: Veliš 40, 507 21 Veliš Jičín - Robousy 41, 506 01 Jičín

Vybavení školy (materiální, prostorové, technické, hygienické) Povinná školní docházka našich žáků je zajištěna ve dvou objektech. Jedním z nich je budova ZŠ ve Veliši, tím druhým budova ZŠ v Jičíně – Robousích. o

Budova základní školy ve Veliši Tento objekt je využíván převážně pro vzdělávání žáků od 1. do 5. ročníku (1.°). Budova je v majetku obecně prospěšné společnosti a kromě naší základní školy je využívána Mateřskou školou Veliš a k ní přidruženou školní jídelnou. V této školní jídelně je zajištěno stravování našich žáků. V tomto objektu využíváme 5 učeben, z nichž jedna je zároveň „základnou“ pro školní družinu. Jednotlivé učebny jsou pak dále místem, kde jsou realizovány další mimoškolní aktivity – výtvarné dílny, zájmové kroužky, besedy atp. V každé učebně je umyvadlo s pitnou studenou a teplou vodou. Budova je vybavena počítačovou sítí připojenou k internetu, celá budova je pokryta signálem WIFI. K dispozici máme keramickou pec. Keramická dílna vznikla díky podpoře Královéhradeckého kraje. V objektu dále využíváme další prostory pro uskladnění učebnic a učebních pomůcek, sborovnu, ředitelnu. Novým prostorem vzniklým ve školním roce 2006/2007 je Terapeutické a reedukační centrum Bodláka a Pampelišky, kde probíhá reedukace výukových obtíží metodou – HRV a EEG Biofeedback. Toto centrum vzniklo za přispění Královéhradeckého kraje a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Tělocvična se základním vybavením, která se dle platné legislativy musí nazývat „místem pro rozcvičení“ je využívána společně s MŠ Veliš. Dále je tento prostor využíván pro mimoškolní aktivity organizované nejen naší školou. Jedná se o jednorázové sportovní akce ale i pravidelná sportovní setkání typu „sport pro všechny“ (např. Jóga s paní Evou Jarošovou a Cvičení pro děti s paní Janou Pavlasovou). Ve škole máme samozřejmě sociální zařízení (WC a sprchy), která byla rekonstruována v roce 2008 v rámci projektu „Rekonstrukce budovy Základní školy Bodláka a Pampelišky, o.p.s. ve Veliši“. V rámci projektu „Čí je ta zahrada?“ (podpořeného Královéhradeckým krajem, SEV Sever, TOYOTOU a dalšími subjekty) vznikly na zahradě ve Veliši 2 zahradní učebny, z nichž jedna je zastřešená a dává tedy příležitost vyučovat venku i za nepříznivého počasí. Půda školy ve Veliši byla využívána jako netradiční galerie a výstavní prostor „Půda“, ve kterém se konalo již několik zcela výjimečných výstav: „Panenky z půdy“, „Autíčka z půdy“, „Výstava obrazů Františka Škody“, „Hrníčky z půdy“, „Šatník z půdy“, „Kuchyně z půdy“, „Křesla z půdy“, „Zvonečky z půdy“, „Cestování z půdy“ atd.. V plánu jsme měli rozšíření kapacity budovy školy ve Veliši – adaptací půdních prostor. Půda nyní slouží jako skladovací prostor pro málo využívaný didaktický materiál. Bohužel však vývojem dotační politiky a přechodnému období mezi jednotlivými programovacími obdobími je realizace tohoto záměru v nedohlednu.

3

V průběhu září 2012 byla dokončena realizace projektu Na zelenou – Bezpečná cesta do školy. Jedná se o stavební úpravy prostoru před základní školou, které vedly k zásadnímu zvýšení bezpečnosti dětí, rodičů i pedagogů při cestě do a ze školy. Mimo jiné vznikly před školou 2 autobusové zastávky, osvětlené místo pro přecházení, parkovací místa pro osobní auta, osázena byla zeleň, která kromě estetické funkce slouží jako prvek oddělující prostor chodníku a komunikace.

4

o

Budova základní školy v Jičíně - Robousích Budova školy v Robousích je umístěna v prostředí, které velmi úzce koresponduje s přírodou a venkovem a při tom je součástí města Jičína, tedy v dosahu MHD. Stojí na okraji městské části Robousy v blízkosti fary, která je využívána jako depozitář Regionálního muzea a v sousedství farmy, která se zabývá chovem koní a jejich využitím např. pro hipoterapii. Za školou je les a velký rybník, v dosahu in line dráha. V budově základní školy Jičíně - Robousích, kterou máme k dispozici od školního roku 2013/2014 je realizována výuka převážně 6. až 9. ročníku (2.°). Budova je v rámci drobných meziročníkových projektů využívána i stupněm prvním. Od školního roku 2013/2014 jsme na zkoušku převzali z 1.° organizační model využití učeben i na 2.°. Každý ročník má svou kmenovou učebnu, ze které se „nestěhuje“ na jednotlivé hodiny do jiných místností. Naopak jednotliví vyučující přichází na své hodiny do kmenových učeben. Díky tomuto systému šetříme čas jednotlivých přestávek pro regeneraci a relaxaci žáků, který byl „plýtván“ na jejich přesuny mezi učebnami. Zároveň si tak žáci budují vztah ke „svému vzdělávacímu prostoru“, který si mohou dotvořit dle vlastních představ a není jim „ničen“ žáky ostatních ročníků. V budově školy v Jičíně – Robousích tak využíváme 4 kmenové učebny, každá z nich je vybavena dataprojektorem, bílou tabulí, kterou je díky mobilní technologii možné využít jako interaktivní tabuli. V každé místnosti je instalováno umyvadlo s pitnou vodou. Na podlahu a do výšky 1 metru na stěnách všech učeben v prvním poschodí je položen zátěžový koberec, který dotváří příjemnou rodinnou atmosféru, která je pro nás při vzdělávání našich žáků velmi podstatná. Dále v tomto objektu máme k dispozici multimediální učebnu (učebnu ICT), kde jsou žákům k dispozici stolní počítače, mikroskopy, inteligentní programovatelná stavebnice LEGO a další technika vhodně doplňující zprostředkování vzdělávacího obsahu. Pedagogové i žáci mohou pro svou práci využívat školní tablety. Celá budova je pokryta signálem WIFI a kompletně zasíťována strukturovanou kabeláží. Pro výuku předmětu dovednosti pro život máme k dispozici samostatnou učebnu, která je vybavena dle doporučení Krajské hygienické stanice v Hradci Králové. Dále využíváme zahradu a pergolu pro výuku praktických činností. Sborovna je koncipována stejně jako ve Veliši jako společný pracovní prostor všech pedagogů. Považujeme za přínosné sdílet společné pracoviště, kde je možné být neustále

5

v kontaktu a konzultovat jednotlivé události daného dne. Kontinuálně tak probíhají provozní a pedagogické porady a tím pádem máme možnost být v pedagogických názorech jednotní, shodnout se na nich. Pro žáky jsou k dispozici 2 oddělené šatny – zvlášť pro dívky a zvlášť pro chlapce. V objektu máme dále školní jídelnu – výdejnu, která je zřizována naší školou. Toto školské zařízení využívá pro svou činnost 2 místnosti - přípravnu výdeje jídel a samotnou jídelnu. Obědy odebíráme ze Základní školy Jičín, Poděbradova. Na pozemku školy máme dále k dispozici kůlnu a garáž. Tyto prostory aktuálně nevyužíváme. Tělesnou výchovu realizujeme na venkovních sportovištích, která jsou dostupná přímo v obci Jičín – Robousy a za nepříznivého počasí využíváme kompletní nabídku Sportovních zařízení Města Jičína – kryté haly, plavecký bazén, zimní stadion atd.

6

Všechny učebny pro 1. i 2. stupeň jsou vybaveny polohovacími jednomístnými školními lavicemi a židlemi, které splňují vysoká kritéria kladená na nábytek tohoto druhu a odpovídají hygienickým požadavkům na velikost i materiál, z kterého jsou vyrobeny. V učebnách je také další školní nábytek (skříně atp.), školní tabule, umyvadlo, koberec. Ve škole máme pro práci k dispozici „mobilní“ nahrávací studio, které je využíváno při realizaci školních projektů. K dispozici máme též vlastní videostřižnu. Samozřejmostí je možnost využití digitálních klavírů YAMAHA, CD přehrávačů, videorekordéru, DVD rekordéru, televize. Na sklonku roku 2008 byl realizován projekt „Obnova technického vybavení nahrávacího studia Bodláka a Pampelišky“, v rámci kterého bylo v hodnotě cca 1 mil. Kč pořízeno moderní vybavení nejen pro činnost nahrávacího studia, ale též pro ozvučení nejrůznějších kulturní, sportovních a společenských akcí.

7

Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor je složen z 10 učitelů, 1 pedagogické asistentky a 1 vychovatelky. Ti zajišťují výchovu a vzdělávání, činnost školní družiny a školního klubu a dále organizují školní akce i mimoškolní aktivity žáků Základní školy Bodláka a Pampelišky. Složení pedagogického sboru je výsledkem stále probíhajícího procesu. Každý pedagog, který se aktuálně uchází o místo v našem sboru, je podroben trojcestnému přijímacímu řízení. V prvé řadě absolvuje pohovor s řídícím učitelem, následuje ukázková hodina s našimi žáky a poslední fází je setkání s pedagogickým sborem a rodiči našich žáků. Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí je pak výsledkem „kolektivního souhlasu“. Současný pedagogický sbor pracuje v tomto složení (spoj čarami):

Pedagogičtí pracovníci:

Mgr. Matěj Čejchan Mgr. Michaela Jiterská Jan Jiterský Jiří Klíma Mgr. et Mgr. Veronika Králová Mgr. Hana Kubová Mgr. Petr Kůs Gabriela Malá Jitka Odvárková Mgr. Mária Pátková Mgr. Lucie Stillerová Mgr. Martina Vyziblová

Na mateřské nebo rodičovské dovolené: Mgr. Katka Málková Mgr. Vlasta Bočková Mgr. Irena Vitíková Mgr. Marcela Chalupová

8

Od školního roku 2014/2014 pracuje v naší škole jazykový asistent (rodilý mluvčí) John Seale z Velké Británie. Jedná se o zaměstnance British Counsil, který v naší škole vyučuje vybrané neanglické předměty v angličtině (na 1. i 2. stupni). Od školního roku 2015/2016 by se měl na částečný úvazek stát zaměstnancem naší školy.

řídící učitel: Jan Jiterský učitelka zastupující řídícího učitele pro II. st.: Mgr. Hana Kubová výchovný poradce a metodik prevence pro I. i II. st.: Jan Jiterský metodické sdružení I. st.: asistentky nápravy pro I. i II. st.:

Mgr. Michaela Jiterská Mgr. et Mgr. Veronika Králová Mgr. Michaela Jiterská Mgr. et Mgr. Veronika Králová

poradkyně pro SPU

bezpečnostní technik: preventista PO: zdravotník: o

Jiří Svoboda Jan Jiterský Mgr. Martina Vyziblová, Jitka Odvárková

Úvazky

Úvazek s třídnictvím:

Mgr. Michaela Jiterská (učitelství pro 1.°) Jan Jiterský (učitelství pro 1.°, HV a DV na 2. stupni) Mgr. Petr Kůs (učitelství pro 1.°) Mgr. Mária Pátková (učitelství pro 1.°) Mgr. Martina Vyziblová (učitelství pro 1.°, TV na 2. stupni) Jiří Klíma (učitelství pro 2.° - D, Fy, OV, TIV, SMK, SV, TV, VkZ) Jitka Odvárková (učitelství pro 2.° - Che, M, PČ, Přs, Z) Mgr. Hana Kubová (učitelství pro 2.° - Fy, FG, M, NJ, VV, DpŽ ) Mgr. Matěj Čejchan (učitelství pro 2.°, AJ, D)

Abychom zajistili co nejhladší přechod našich žáků z 1. na 2. stupeň, realizujeme úvazky některých pedagogů tak, aby učitelé z 2. stupně některé hodiny učili na 1. (AJ, SMK) a naopak (TV, VV). Tento postup se nám i přes jeho náročnost na organizaci i na dotčené pedagogy a složitou tvorbu rozvrhu jeví jako velmi vhodný a pro děti motivující.

Úvazek bez třídnictví:

Mgr. Lucie Stillerová (učitelství pro 2.° - ČJaL, D, VkZ, VV) Mgr. et Mgr. Veronika Králová asistentka pedagoga, speciální pedagog, psycholog (VV) Gabriela Malá vychovatelka ŠD (PČ, TV, VV)

Organizace třídnictví: Od školního roku 2015/2016 je zaveden systém třídnictví, který byl představen a projednán na Poškole s Bodlákem dne 28. dubna 2015. Následně byl tento systém projednán a odsouhlasen pedagogickým sborem 15. května 2015. Organizace třídnictví na prvním stupni je

Vychovatelé ŠD:

Gabriela Malá – vedoucí vychovatelka Mgr. Michaela Jiterská Mgr. Petr Kůs Mgr. Mária Pátková Mgr. Martina Vyziblová

Vychovatelé ŠK:

Mgr. Veronika Králová Jitka Odvárková

9

Mgr. Hana Kubová Mgr. Lucie Stillerová Jiří Klíma Mgr. Matěj Čejchan

Provoz 2 oddělení školní družiny i školního klubu je zajištěn pedagogickými pracovníky základní školy. Ti drží tzv. „příslužbu“. Příslužba spočívá v zajištění pedagogického vedení dalšího oddělení školní družiny v době, kdy počet žáků, kteří momentálně využívají školní družinu, překročí 25. Popis náplně činnosti školní družiny a školního klubu je obsažen v dokumentech Školní vzdělávací program pro Školní družinu a Školní vzdělávací program pro Školní klub. Činnosti školní družiny i školního klubu plynule navazují na výchovně vzdělávací proces naší základní školy a vhodně ho doplňují. Jedná se o nedílnou součást poskytovaných služeb naší obecně prospěšnou společností. Aktuální informace o složení pedagogického sboru jsou zveřejněny na webových stránkách školy – www.zsbp.cz v oddíle „O nás“.

Další vzdělávání pedagogických pracovníků Dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků je v naší škole věnována mimořádná pozornost. Na základě principů celoživotního vzdělávání je všem pedagogickým pracovníkům umožněno neustále si svou odbornost zvyšovat navštěvováním seminářů a kurzů, které jsou v drtivé většině akreditovány Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Obsah navštívených seminářů a získané dovednosti a vědomosti jsou jednotlivými pedagogy předávány i ostatním pedagogům. Není výjimkou, že se v naší škole konají též semináře a kurzy pro pedagogické pracovníky jiných vzdělávacích zařízení. Velmi úspěšnou akcí jsou besedy na téma: Budoucí prvňáček – radost nebo starost?, které se účastní kromě pedagogů ze ZŠ i pedagogičtí pracovníci z MŠ, odborníci z Pedagogicko-psychologické poradny a samozřejmě rodiče budoucích prvňáčků. V minulých letech proběhla celá řada seminářů a odborných školení nejen pro pedagogické pracovníky (např. Kurz počítačů, Kurz keramiky – ve spolupráci s DSO Mariánská zahrada; Návštěva v ŠD, Specifické vývojové poruchy učení a chování – EEG Biofeedback – ve spolupráci se Školským zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Královéhradeckého kraje atd.). Nelze též opomenout zmínit spolupráci s pedagogickými fakultami univerzit v Liberci a Hradci Králové a Střední pedagogickou školou v Nové Pace. V rámci této spolupráce vykonávají v naší škole studenti a studentky těchto ústavů svou pedagogickou praxi. I pro nás je velmi příjemné být stále „nablízku“ novým trendům v oblastech vzdělávacích metod a náhledů na pedagogiku vůbec. Velmi si této spolupráce vážíme a budeme rádi, budou-li mít studenti o praktikování na naší škole i v budoucnu zájem. Od školního roku 2013/2014 organizujeme neformální setkávání všech zainteresovaných stran v oblasti výchovy a vzdělávání pod názvem Bodlákova poškola. Informace o termínech a tématech těchto setkání jsou umístěny a aktualizovány na webových stránkách školy – http://www.zsbp.cz. V posledních letech si vzdělávací programy pro naše pedagogy objednáváme tzv. „na klíč“. Ukázalo se, že je vhodné definovat přesné zadání pro lektory, kteří pro nás vzdělávání připravují a hlavně máme po proběhlém školení možnost získané informace a pedagogické kompetence dále v celém sboru rozebrat a prodiskutovat. Můžeme tak lépe pracovat na utváření „kultury školy“ a společných pedagogických postupů, jejichž užití deklarujeme našim klientům. Takto již proběhlo v naší škole několik DVPP, které byly zaměřeny na výuku čtení genetickou metodou, výuku matematiky podle prof. Hejného, opakovaně na výuku čtením a psaním ke kritickému myšlení, formativní hodnocení. V tomto trendu chceme pokračovat i v následujícím období. Plány osobního rozvoje Jednou z dalších aktivit, které bychom se chtěli věnovat v následujícím období, jsou tzv. plány osobního rozvoje pedagogických pracovníků. Jedná se o každoroční proces, který má 3 fáze.  Každý pedagog si v období letních prázdnin zpracuje plán svého osobního rozvoje pro následující školní rok. Ten kromě informací o konkrétních aktivitách vedoucích ke zkvalitnění jeho práce obsahuje i návrh aktivit a činností, které povedou k pozitivnímu rozvoji celé školy. Tento plán projedná s řídícím učitelem. Na základě vyhodnocení souladu tohoto plánu s prioritami a vizí školy je pak realizace plánu osobního rozvoje ze strany školy v maximálně možné míře podpořena.

10

 

Následuje realizace tohoto plánu v průběhu školního roku. V závěru školního roku je naplnění plánu osobního rozvoje vyhodnoceno a projednáno s řídícím učitelem. Toto vyhodnocení se stane základem a východiskem pro zpracování plánu osobního rozvoje na následující školní rok.

Mimotřídní práce

distribuce školních potřeb: distribuce učebnic 1.°: distribuce učebnic 2.°: distribuce metodických mater. 1.°: distribuce metodických mater. 2.°: kabinet 1.°: kabinet 2.°: kabinet TV 2.° a organizace AŠSK: správce učitelské knihovny: kabinet didaktické techniky a správce školního nahrávacího studia: správce počítačové sítě a ICT: zabezpečení olympiád a soutěží 1.°: zabezpečení olympiád a soutěží 2.°: kronika školy – výroční zprávy: EEG Biofeedback trénink:

Jan Jiterský Mgr. Michaela Jiterská Mgr. Hana Kubová Mgr. Michaela Jiterská Mgr. Hana Kubová Mgr. Michaela Jiterská, Mgr. Petr Kůs, Mgr. Mária Pátková, Mgr. Martina Vyziblová Jitka Odvárková, Mgr. Hana Kubová, Mgr. Lucie Stillerová, Jiří Klíma, Mgr. Matěj Čejchan Jiří Klíma Mgr. Michaela Jiterská, Mgr. Lucie Stillerová Jan Jiterský Jiří Klíma všichni pedagogové 1.° všichni pedagogové 2.° Jan Jiterský Jan Jiterský

Odpovědnost za prostory:

třídy ve Veliši:

Učebna V13 (také ŠD) Učebna V15 Učebna V16 Učebna V17 Učebna V18 Učebna V18

sborovna ve Veliši:

Mgr. Michaela Jiterská

ŠD ve Veliši (V13):

Gabriela Malá

tělocvična (V14):

Martina Vyziblová

úklidová místnost:

Jaroslava Řezníčková

sprchy:

Jaroslava Řezníčková

nahrávací studio:

Jan Jiterský

školní zahrada Veliš:

Jan Jiterský

třídy v Jičíně - Robousích:

Mgr. Mária Pátková Mgr. Martina Vyziblová Mgr. Petr Kůs Mgr. Michaela Jiterská Jan Jiterský Eva Vonková (v době vyučování)

Učebna R1 Učebna R2 Učebna R3 Učebna R4 Multimediální učebna (ICT)

Mgr. Hana Kubová Jiří Klíma Mgr. Matěj Čejchan Jitka Odvárková Jiří Klíma

sborovna v Jičíně - Robousích: Mgr. et Mgr. Veronika Králová školní jídelna – výdejna (obě místnosti): Markéta Poláčková

11

Realizované projekty (krátkodobé, jednorázové) Jedná se o projekty, které vhodným způsobem naplňují cíle stanovené v tomto vzdělávacím programu a které byly nebo aktuálně jsou v naší škole realizovány nebo do kterých byla nebo je naše škola zapojena. Všechny projekty jsou popsány a uvedeny v příslušných výročních zprávách. Zde je uveden výčet těch (z našeho pohledu) nejdůležitějších: Adaptační kurz Jedná se o každoročně opakovanou pobytovou akci, které se účastní vždy všichni žáci 2.°a jejímž cílem je podpora vytváření pozitivních vztahů mezi žáky druhého stupně a hlavně úspěšné začlenění nově příchozích šesťáků. Každý rok je adaptační kurz tematicky zaměřen. Vědou ke vzdělání, vzděláním ke vědě – Objevy čekají na tebe Spolupráce s Českou geologickou službou a Erudisem – realizace bezplatných kroužků Malý geolog a Geologický klub. Cílem projektu je systematicky rozvíjet spolupráci vědecko-výzkumných institucí (dále jen VVI), základních a středních škol, vysokých škol a vědecko-popularizačních institucí (muzeí). Dále je cílem projektu rozvíjet zájem žáků ZŠ a SŠ o vědecko-výzkumnou činnost v oblasti přírodních věd a poskytnout školám nejen nejnovější poznatky z vědy a výzkumu, ale také způsoby, jak je atraktivně komunikovat se žáky a studenty při výuce.

Investování hrou Spolupráce s EDIFICE construction & consulting, s.r.o. v rámci projektu financovaného z MŠMT – podpora výuky finanční gramotnosti. ICT kouč - „Mentoring a individuální rozvoj pedagogických pracovníků ve využívání digitálních dotykových zařízení ve výuce“ Spolupráce se společností SCIO.CZ v rámci projektu financovaného z MŠMT. Projekt „Ianua linguarum reserata“ (neoficiálně Janička) Spolupráce se společností SCIO.CZ v rámci projektu financovaného z MŠMT. Podpořeno bylo:  rodilý mluvčí z Velké Británie  video-lekce a výukové materiály do hodin, které umožní relativně snadno zakomponovat metodu CLIL do hodin v oblasti Člověk a jeho svět v souladu s ŠVP,  získaní podpory při zapojování se do mezinárodních programů výměn a mobility  zapojení učitelů do praktických kurzů na rozšíření didaktických kompetencí při výuce cizích jazyků Comenius Ve školním roce 2010/2011 se naše škola zapojila do dvouletého projektu Comenius Partnerství škol, na jehož realizaci se nám podařila získat grantová podpora z Programu celoživotního učení. Na projektu jsme spolupracovali společně s dalším čtyřmi evropskými školami z: Belgie, Anglie, Polska a Španělska. Cílem tohoto partnerství bylo nejen lépe poznat ostatní evropské země a uvědomit si své místo v Evropě, ale také lépe poznat sami sebe. Název našeho projektu zněl: „Knowing you, knowing me“.(„Poznám Tebe, poznám sebe“) Tématem pro školní rok 2010/2011 se stalo JÍDLO. Každý z partnerů připravil tradiční recept, uvařil ho, zdokumentoval jeho přípravu a toto vše nabídl ostatním partnerům k vyzkoušení. Proto byly vytvořeny webové stránky projektu, kde se každý mohl průběžně informovat nejen o receptech připravovaných námi, ale i partnerskými školami a později pak dokumentací z realizace receptů ostatními partnerskými školami. Odkaz: http://www.comeniusatschool.eu/

12

ERASMUS+ Název projektu – EWW = EUROPE WEB WALKING Délka – 3 roky, koordinátor Itálie Logo projektu:

Partnerství 9 škol:         

Itálie (Cerveteri) Polsko (Tenczynek) Turecko (Anamur-region Mersin) Rumunsko (Matasaru) Maďarsko (Nógradsipek) ČR (Veliš-Robousy) Nizozemí (Maastricht) Portugalsko (Amora) Kypr (Paphos)

Hlavní náplň – HLEDÁNÍ POKLADŮ v každé z partnerských zemí (stavba, krajina, místo – cokoliv co stojí za to) · Hledání = virtuální (google earth) i fyzické (během mobilit - studenti i učitelé)… · Každá škola připravila aktivity s nápovědami vedoucími k nalezení pokladu: kvízy, křížovky, plakáty, obrázky, fotky, prezentace, hry, hádanky, písničky,….atd. Vše elektronicky sdílení zejména přes web stránky projektu EXTRA TŘÍDY Jedná se o program, který vyhlásil Nadační fond Tesco. Úspěšné třídy získají od této nadace finanční příspěvek, díky kterému se sami žáci pokusí zlepšit prostředí v okolí školy a vybudují něco zajímavého pro své spolužáky, pro obyvatele obce a žáky okolních škol. Projekt je připraven a také realizován samotnými žáky.

Motýlí zahrada Jedná se o vybudování přírodní zahrady na pozemku školy v Robousích, která se stane „výukovým prostorem“ nejen pro naše žáky, ale i žáky a veřejnost ze širokého okolí. Vytvořen byl osazovací plán, v rámci kterého budou do připraveného pozemku vysázeny a vysety rostliny, které jsou vhodné nejen pro motýlí dospělce, ale i jejich housenky Badatelé Projekt Badatelé.cz je výsledkem spolupráce Sdružení TEREZA a týmu učitelů, kteří pracovali 2 roky na metodě umožňující zařazovat badatelsky orientované vyučování do běžné výuky na ZŠ. Cílem této metody je pěstovat v žácích přirozenou zvídavost.

13

72 hodin Jedná se o tři dny plné dobrovolnických aktivit po celé ČR. Kdykoliv během těchto 72 hodin a zároveň jakkoliv dlouho se dobrovolníci po celém Česku pouští do aktivit, které pomohou druhým, přírodě, či jejich okolí. Výsledkem těchto projektů je mnoho úsměvů, radosti, dobrých pocitů z vykonané práce a mnoho dalších pozitivních účinků. Více na http://www.72hodin.cz

Rozumíme penězům Rozumíme penězům je program zaměřený na finanční vzdělávání učitelů a dětí základních škol. Cílem programu je přispět ke zvýšení finanční gramotnosti v ČR. Semináře realizujeme již od roku 2006 a ročně jimi projdou stovky nových pedagogů. Mapa školy Jedná se o projekt společnosti SCIO, který mapuje klima školy. V dotazníkovém šetření se k nejrůznějším oblastem mohli vyjádřit rodiče našich žáků, žáci 1. i 2. stupně, pedagogové i provozní zaměstnanci. Výsledek projektu je zveřejněn na webových stránkách školy.

Čtenář Projekt Čtenář je zaměřen na základní čtenářské dovednosti (získávání informací a jejich zpracování a zhodnocení textu). Je doplněn o dotazníkové šetření, které se zabývá čtenářskými návyky žáků. Pro každého žáka a pro každou třídu je zpracována individuální zpráva o výsledku (k dispozici jen žákům, rodičům a třídním učitelům).

Dlouhodobé projekty Jedná se o komplex několika projektů vzájemně na sebe navazujících a vedoucích k jednomu cíli – poskytnout našim klientům co nejkvalitnější služby. Jedná se zejména o tato opatření: Terapeutické a reedukační centrum Bodláka a Pampelišky V rámci těchto aktivit byly a některé doposud jsou realizovány projekty „Využití ICT při ověřování účinnosti nové reedukační metody EEG Biofeedback na výsledky vzdělávání žáků se SPU“, „Ambulantní náprava a reedukace SPU žáků ZŠBP, o.p.s.“, „Nová reedukační metoda EEG Biofeedback jako prostředek k usnadnění integrace žáků se SVP“. Tyto projekty byly podpořeny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Královéhradeckým krajem. V rámci projektu TRC Bodláka a Pampelišky nabízí své služby v naší škole nově vzniklé pracoviště Biofeedback (EEG a HRV). Celková rekonstrukce a modernizace objektů a zařízení využívaných při poskytování obecně prospěšných služeb Tato skupina projektů byla a je zaměřena na zkvalitnění materiálního a technického zázemí pro poskytované služby. Jedná se však o aktivity finančně náročné a proto je nutné neustále hledat vhodné zdroje pro jejich financování (PRV ČR - MZe, SEV Sever, Nadace Partnerství, TOYOTA, Královéhradecký kraj, MŠMT ČR atd.). V rámci této skupiny byly a jsou realizovány tyto projekty (některé jsou k realizaci připraveny):  „Čí je ta zahrada?“ – proměna školní zahrady na důstojné místo pro setkávání   

generací „Rekonstrukce budovy základní školy“ – celková rekonstrukce objektu (elektroinstalace, ZTI, výměna oken, oprava fasády) „Obnova technického vybavení Nahrávacího studia Bodláka a Pampelišky“ „Rozšíření kapacity ZŠBP“ – půdní vestavba v objektu školy ve Veliši i v Robousích

Komunitní projekty Většina projektů v naší škole realizovaných je tzv. komunitních. Zkušenost ukázala, že realizace projektu touto formou je sice mnohem náročnější na řízení projektu, nicméně výsledkem je vznik

14

funkčního výstupu. Cíle, kterých je v rámci komunitních projektů dosaženo pak odpovídají skutečným potřebám cílových skupin a projekt se tak ve svém důsledku stává velmi úspěšným. Ve formě komunitního projektu realizujeme:  „Čí je ta zahrada?“  Na zelenou – Bezpečná cesta do školy  Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání – Porozumění  Učíme se podle vlastních učebnic – vytváříme si vlastní portfolia  Extra třídy V rámci principů komunitních projektů jsme se přihlásili k programu Environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty – Škola pro udržitelný život. Kudy, kudy, kudy cestička? („Cestička do školy“) Tento projekt je zaměřen na utváření vztahu žáků s prostředím, ve kterém vyrůstají a jeho cílem je zamezení odlivu perspektivních lidí z venkova. Žáci v hodinách VV a PČ vytváří plošné modely vlastních domů, ve kterých bydlí a následně jsou tyto domy „instalovány“ do mozaiky, která bude součástí výzdoby školy ve Veliši. Každý žák tedy zanechá v prostorech školy nesmazatelnou stopu svého působení v našem vzdělávacím zařízení. Mezipředmětové vztahy – ČJ, PK, VL, Z, D) Snaha o „záchranu“ venkovského školství Nejedná se o klasický projekt, ale spíše dlouhodobou snahu nás všech poopravit náhled na tzv. „venkovské školství“, které vlivem nejrůznějších trendů, záměrů a často i „snažení“ konkrétních osob či subjektů utrpělo na svém významu a v mnohých případech se díky neoprávněnému despektnímu pohledu na něj potýká s existenčními problémy. Cyklické projekty Jedná se o projekty, které jsou každým rokem opakovány a staly se součástí nabídky nejen volnočasových aktivit a nejen pro žáky naší školy. Výsledky těchto projektů tvoří vhodný doplněk vzdělávání na naší škole a k účasti na nich se hlásí i žáci okolních škol (mnohdy i dospělí účastníci). Jedná se hlavně o tyto projekty:  Velišský slavíček – pěvecká soutěž (více na www.zsbp.cz)  Velišská barvička – výtvarná soutěž  Tematicky zaměřené výtvarné dílny – Keramika, Drátkování, Korálkování,     

Velikonoční dílna, Vánoční dílna atp. Příměstský tábor – prázdninová aktivita realizovaná OS Na zelené louce, se kterým na tomto projektu úzce spolupracujeme Zájmové kroužky – organizované OS Na zelené louce, se kterým na tomto projektu spolupracujeme Tematické výstavy ...z Půdy – na dané téma jsou shromážděny exponáty a ty vystaveny v prostoru, kterému říkáme „Půda“ Obhajoby závěrečných prací žáků 9. ročníku řada dalších ročníkových projektů – aktuální informace na www.zsbp.cz

Školní zpívání Tento projekt je tvůrčím uměleckým projektem našich pedagogů. Cílem je vytvořit soubor písní tematicky zaměřených na školní prostředí, které vtipnou formou předávají (opakují) žákům informace z různých předmětů a činností se školou spojených. Tyto písně jsou samotnými žáky nazpívány na hudební CD, které pak obsahuje i hudební základy k těmto písním, takže si může kterákoliv škola písničky nejen zazpívat ale i textově upravit dle svých vlastních představ. Více informací je na www.zsbp.cz. Škola, která nemyslí jen na žáky, které má v lavicích Cílem projektu je profilace ZŠBP prostřednictvím úpravy stávajícího ŠVP a jeho naplňování pomocí inovativních metod výuky a změnou přístupu jednotlivých pedagogických pracovníků k moderním technologiím. Cílem projektu je též zavedení nestandardní formy zpřístupnění obsahu ŠVP žákům školy a jejich rodičům využitím těchto moderních technologií (webové stránky obsahující studijní materiály a vybraný obsah jednotlivých vyučovacích hodin). Díky tomuto projektu vznikly webové stránky www.netskola.cz Poznej obec, ze které pocházím Cílem tohoto projektu je podpořit vztah dětí k obci, ze které pochází. Ve spolupráci s pamětníky a „kulturními“ činovníky jednotlivých obcí se snažíme o těchto obcích v našem okolí zjistit zajímavé a často

15

mnohými zapomenuté informace z historie, o významných rodácích atd. Úspěšně jsme tak v minulosti (díky panu Miroslavu Valentovi) již navštívili a zpracovali informace o obcích Střevač a Nadslav. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Již z předchozí části je zřejmé, že naše vzdělávací zařízení věnuje spolupráci s „okolím“ školy velkou pozornost. Pro zajištění kvalitní výuky je nezbytné být v neustálém kontaktu s odbornou, rodičovskou i laickou veřejností, pružně reagovat nejen na potřeby, možnosti a schopnosti žáků ale též na nezadržitelný vývoj společnosti jako takové. Vzhledem k charakteru právní subjektivity této školy (obecně prospěšná společnost) existuje několik subjektů, které se přímo či nepřímo podílí na formování celé obecně prospěšné společnosti i samotné školy. Jsou to: Správní rada Dozorčí rada Rada školy (školská rada) Pedagogická rada Školní parlament Více informací o náplni a aktuálním složení těchto orgánů naleznete na webových stránkách školy: www.zsbp.cz Vzhledem ke skutečnosti, že do naší školy dojíždí žáci z více jak 2 desítek obcí, je naší snahou spolupracovat při nejrůznějších příležitostech se zastupitelstvy i občany právě těchto obcí. Děje se tak u příležitosti pořádání nejrůznějších kulturních, vzdělávacích i osvětových akcí. Většina obcí se rozhodla podpořit naši činnost i finančně, což je pro nás velmi významné. Díky dobré spolupráci a výměně nejrůznějších informací a poznatků z historie i současného života těchto obcí je možné tyto informace vhodně začlenit do obsahu vzdělávacího programu a upevňovat tak vztah našich žáků k místu jejich „původu“. Ve školním roce 2007/2008 byla zahájena spolupráce s Dobrovolným svazkem obcí Mariánská zahrada. Společně se tak podílíme např. na organizaci vzdělávání dospělých (počítače, keramika). Naše základní škola se v roce 2007 stala členem Místní akční skupiny – MAS Otevřené zahrady Jičínska a aktivně se zapojila do přípravy a tvorby Strategických dokumentů platných pro toto území. Spolupráce s dalšími neziskovými organizacemi působícími v našem regionu též není výjimkou. Jsou to např.: Občanské sdružení Na zelené louce (organizace mimoškolních a zájmových aktivit, Příměstského tábora) Občanské sdružení SH (pořádání výstav a kulturních vystoupení) Nadační fond Jičín – město pohádky (spolupráce při organizaci prestižního kulturněspolečenského festivalu Jičín – město pohádky) Sbor dobrovolných hasičů Veliš (organizace mimoškolních aktivit našich žáků – Mikulášské besídky) Školská poradenská zařízení, se kterými naše vzdělávací zařízení spolupracuje, nám poskytují odborný servis v diagnostice výukových a výchovných obtíží, které s našimi žáky řešíme. Nejčastěji se jedná o běžné dysfunkce (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, AD nebo ADHD ad.), které celkem s úspěchem kompenzujeme v rámci školní ambulantní péče. Objevují se však i žáci se vzdělávacími potřebami, které je třeba řešit již se specializovanými pracovišti, která nám téměř vždy vyjdou maximálně vstříc. S jejich pomocí připravujeme pro tyto žáky individuální vzdělávací plány, které potom při výuce realizujeme. Pedagogicko psychologická poradna Jičín Pedagogicko psychologická poradna Mladá Boleslav Pedagogicko psychologická poradna Semily Pedagogicko psychologická poradna Pardubice Pedagogicko psychologická poradna Turnov Speciálně pedagogické centrum Trutnov Středisko výchovné péče Hradec Králové Centrum SASanka při Oblastní charitě Jičín Kromě poradenských školských zařízení naše škola spolupracuje i se Školským zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Královéhradeckého kraje. V rámci této spolupráce jsou realizovány vzdělávací akce pro pedagogy našeho regionu a této spolupráce si velmi vážíme. Velmi dobrá spolupráce je rozvíjena s MŠ Veliš a MŠ Bystřice, ze kterých k nám přechází největší počet žáků. V rámci této spolupráce jsou realizovány drobné projekty zaměřené na usnadnění přechodu dětí do 1. ročníku ZŠ, což považujeme za jedno z nejnáročnějších období nejen pro samotné žáky, ale též jejich rodiče.

16

Takovým projektem je například pořádání každoroční besedy na téma „Budoucí prvňáček – radost nebo starost?“, které se se zájem účastní nejen rodiče budoucích prvňáčků a samozřejmě pedagogičtí pracovníci naší školy, ale též učitelky MŠ a pracovníci PPP. Jednou z dalších aktivit je každoroční akce s názvem „Prvňákem nanečisto“, jejímž cílem je motivovat budoucí školáky k těšení se na vstup do základního vzdělávání. Maximální péči a pozornost však věnujeme samozřejmě spolupráci s rodiči a zákonnými zástupci našich žáků. Patří totiž na jeden z vrcholů „školního rovnostranného trojúhelníka“, který symbolizuje 3 základní priority našeho zájmu.

Žák

Učitel

Zákonný zástupce

Žádný z uvedených vrcholů tohoto trojúhelníka není více nebo méně důležitý

Umístění školy Oba objekty, ve kterých je vzdělávání poskytováno (budova školy ve Veliši, budova školy v Jičíně Robousích), jsou situovány do venkovského prostředí, které má velmi blízko k přírodě a nabízí mnoho možností, jak toto prostředí využít při formování kladného vztahu nejen k samotné přírodě, ale ke zdravému a udržitelnému způsobu života vůbec. Autobusové spojení je celkem vyhovující, neboť se s ním podařilo dobře sladit náš školní rozvrh. Vzhledem ke skutečnosti, že k nám dojíždějí žáci z více jak dvou desítek okolních obcí, samozřejmě není toto sladění zcela stoprocentní. Někteří rodiče své děti denně dovážejí do školy osobními auty. Velmi nám chybí bezpečná cyklistická stezka, kterou by bylo možné v letních měsících jistě naplno využít.

Budova školy v Jičíně - Robousích (Robousy 41, 506 01 Jičín)

Budova školy ve Veliši (Veliš 40, 507 21 Veliš)

17

Charakteristika ŠVP Podklady pro zpracování tohoto ŠVP Podkladem pro zpracování tohoto Školního vzdělávacího programu se stal Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání v aktuálním znění (průběžně jsou sledovány jeho korekce a ŠVP je v souladu s těmito úpravami vhodně doplňován), platná legislativa, zejména pak:  

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním..... Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících... a na tyto zákony navazující platné prováděcí předpisy (vyhlášky, nařízení), metodické pokyny.

Cenným podkladem se nám též staly vlastní zkušenosti z předchozích pedagogických praxí, navštívené i vlastními silami organizované semináře pro pedagogické pracovníky, diskuse a rozmluvy na daná témata s odborníky i „laiky“ mající vztah ke školnímu prostředí. V rámci autoevaluace realizujeme řadu zjišťovacích šetření (např. formou dotazníků), která jsou pro nás velkým zdrojem informací o stavu, vývoji a navrhovaných opatření pro další kultivaci našeho vzdělávacího zařízení. Významnou roli při utváření tohoto ŠVP mají též regionální souvislosti, historie, reálie, významné události, obyvatelé – prostě okolní život. Jsme dychtiví po dalších podnětech, které by napomohly náš ŠVP ještě více přiblížit potřebám našich žáků a současného světa, naplňování cílů základního vzdělávání a zkvalitnění naší práce. Za tyto podněty Vám předem děkujeme. Za velmi důležité považujeme mimoinstitucionální vzdělávání. Respektujeme, podporujeme a dále rozvíjíme znalosti, vědomosti, dovednosti, kompetence... našich žáků, které získali mimo naši školu. Chceme být školou, která své žáky připravuje pro kvalitní a dalším vzděláváním naplněný život! Motivační název Motivační název našeho školního vzdělávacího programu – Porozumění lze rozklíčovat v několika na sobě navazujících souvislostech. V první řadě je pro nás „porozumění“ jeden ze základních principů, který jsme se rozhodli v naší škole uplatňovat, ctít, dodržovat a respektovat. Také samotné slovo a významové polohy jeho částí nás inspirují v chápání a pojetí našeho pedagogického poslání. Jedná se o několik základních rovin lidského bytí, konání, jednání... např. rozum, um, umění, mění, po rozumu umění... Je jisté, že existuje ještě celá řada dalších poloh, které lze v tomto termínu objevit, což je velká výzva v pokračující modifikaci našeho ŠVP i školy samotné. Chcete se na této modifikaci podílet? Jste vítáni… Zaměření školy 1) 2) 3)

4) 5)

1) 2) 3) 4)

Naše škola: Koresponduje se zákony ČR a dbá na dodržování Úmluvy o právech dítěte. Respektuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání se všemi možnými úpravami ve prospěch školních projektů, originálních námětů a individuálních přístupů prospěšných dětem, rodičům a veřejnosti. Zaručí návaznost na další ročníky ZŠ, osmileté a šestileté gymnázium a další typy škol. V pátém, sedmém a devátém ročníku je žákům v případě zájmu věnována individuální péče při přípravě na přijímací řízení na výše zmíněný typ školy. Je otevřena pro všechny děti bez jakýchkoliv rasových, sociálních, zdravotních či jiných předsudků. Zajistí v případě delší nemoci žáka jeho doučování v domácím prostředí.

Hlavními cíli a úkoly naší školy jsou: Usnadnit žákům přechod z předškolního vzdělávání a rodinné péče do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Poskytnout všem svým žákům co možná nejkvalitnější základní vzdělání pomocí všech dostupných moderních i klasických vyučovacích metod a prostředků výuky. Velmi důsledně dbát na individualitu každého dítěte. Snažit se co nejdříve rozpoznat a dále rozvíjet vlohy a dispozice každého žáka a s ohledem na tato zjištění ho připravovat na další studium a následně pak uplatnění v dalším životě.

18

5) 6)

Udržet maximální počet 15 žáků v jedné třídě. Spolupracovat s rodičovskou veřejností a veřejností vůbec. Snažit se je aktivně zapojit do akcí školy, utváření podoby i koncepce školy. Škola je denně otevřena a volně přístupna rodičům, kteří se mohou stát přímými účastníky vyučovacího procesu. 7) Dbát na velmi příjemné pracovní prostředí spíše rodinného charakteru. 8) Posilovat v dětech základní vztahové návyky, jakými jsou např. úcta k rodičům, úcta ke starším lidem, úcta k přirozeným autoritám atp. 9) Vychovat zdravě sebevědomého žáka, který si dokáže uvědomit své potřeby a pocity, vyjádřit je a zařídit se podle nich. 10) Vypěstovat v dětech pocit zodpovědnosti za sebe, za druhé a za své životní prostředí. 11) Učit děti jak vhodným způsobem a bez ostychu prezentovat a zdůvodnit svůj vlastní názor. 12) Naučit své žáky jak smysluplně a užitečně použít získané poznatky a dovednosti, jak plánovat a organizovat svou práci, pracovat a hlavně spolupracovat v týmu. 13) Podporovat v dětech vlastnosti jakými jsou čestnost, morálka, odpovědnost, trpělivost a vytrvalost, přátelství, zvídavost, tvořivost, starostlivost, sebeúcta. 14) Vést děti k pozitivním postojům. 15) Dbát na účelnou protidrogovou prevenci, výchovu proti rasismu a nesnášenlivosti. 16) Naučit žáky pracovat s vlastní chybou – najít, přiznat si, odstranit. 17) Motivovat žáky pro „celoživotní učení“. 18) Jde-li o pedagogický záměr, akceptovat možnost zkrácení nebo prodloužení vyučovací hodiny (samozřejmě s hygienickými ohledy na děti i učitele). 19) V co největší míře využívat výuku v přírodě v tzv. „zahradních třídách“. 20) Postupem času vytvořit vlastní učebnice a učební texty, které by mohly být zařazeny mezi učebnice schválené MŠMT a které by přesně odpovídaly potřebám a požadavkům žáků, jejich učitelů i rodičů a co možná nejefektivnějším způsobem předávaly a procvičovaly učivo vážící se k našemu regionu. 21) Stát se školou pro udržitelný život respektující a podporující zásady EVVO. 22) Být školou komunitní. Tyto cíle a úkoly jsou dále rozpracovány do výchovných a vzdělávacích strategií.

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 11)

Další činnosti a aktivity realizované dle zájmu žáků a rodičů: Rozšířená výuka hudební výchovy 12) Plavecké kurzy (již od 1. ročníku) Pěvecký sbor 13) Výuka angličtiny (již od 1. ročníku) Dramatická výchova 14) Výuka němčiny (již od 1. ročníku) Tanečně-pohybová výchova 15) Školy v přírodě Dopravní výchova (již od 1. ročníku) 16) Školní projekty Lyžařské kurzy (již od 1. ročníku) 17) Vodácko-turistické výlety Organizování soutěží a přehlídek pro ostatní školy 18) Reedukace vývoj. poruch učení a chování Využití možností profesionálního nahrávacího studia 19) Biofeedback (EEG a HRV) Psychorelaxační hry 20) Integrace žáků se SVP a žáků mimořádně Ozdravné letní a zimní pobyty na horách nadaných Družba se školami v zahraničí; výměnné pobytové, poznávací a výukové zájezdy

Výchovné a vzdělávací strategie: Jedná se o společné postupy, které vedou k cílenému utváření a rozvíjení níže uvedených klíčových kompetencí. Tyto podrobně zpracované postupy (výchovné a vzdělávací strategie) jsou pak jednotlivými pedagogy vhodně vybírány a uplatňovány na úrovni jednotlivých vyučovacích předmětů (vzhledem k jejich charakteru a obsahu). K uplatnění těchto strategií též dochází i mimo samotnou výuku (např. při mimoškolních aktivitách)

1) Kompetence k učení – vést žáky k zodpovědnosti za své vzdělávání, umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení

19

Cíle: Na konci 9. ročníku žák 

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení



vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě



operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy



samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti



poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

Jak na to?  Na praktických příkladech blízkých žákovi vysvětlujeme smysl a cíl učení a posilujeme k učení jeho pozitivní vztah.  Podporujeme samostatnost a tvořivost.  Podporujeme různé a variabilní ovšem přijatelné způsoby dosažení cíle.  Učíme žáky plánovat, organizovat a vyhodnocovat jejich činnosti.  Ve výuce se zaměřujeme prioritně na „aktivní“ dovednosti, učivo používáme jako prostředek k jejich získání.  Ve výuce zřetelně rozlišujeme základní (nezbytné, klíčové, kmenové) učivo a učivo rozšiřující (doplňující).  Postupně vytváříme systém výuky, ve kterém se snažíme prolínat učivo jednotlivých předmětů tak, aby vědomosti nabyté v jedné oblasti napomohly k nabytí nové vědomosti v jiné oblasti  Učíme žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace v literatuře, na internetu a v dalších médiích.  Ve všech vyučovacích předmětech podporujeme používání cizího jazyka a výpočetní techniky.  Umožňujeme žákovi pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry.  Uplatňujeme individuální přístup k žákovi, výsledky posuzujeme vždy z pohledu „přidané hodnoty“.  Motivujeme k učení – snažíme se cíleně vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení.  Při hodnocení používáme ve zřetelné převaze prvky pozitivní motivace.  Učíme práci s chybou.  Učíme trpělivosti, povzbuzujeme.  Vytváříme podmínky pro získávání dalších informací a dovedností potřebných k osvojování si učiva.  Vedeme žáky k přehlednému a systematickému vedení a ukládání získaných informací.  Motivujeme žáky k aktivnímu zapojování se do vyučovacího procesu.  Vedeme žáky k plánování a k organizaci vlastního učení.

 Jdeme příkladem - neustále si dalším vzděláváním rozšiřujeme svůj „pedagogický obzor“.

2) Kompetence k řešení problémů – podněcovat žáky k tvořivému myšlení, k logickému uvažování a k řešení problémů Cíle: Na konci 9. ročníku žák 

vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností



vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému



samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy



ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při

Jak na to?  Žáci jsou vedeni k otevřenému upozorňování na problémy.  Učíme žáky nebát se problémů („problémy byly, jsou a budou - problém není hrozba, ale výzva“).  Vytvářením praktických problémových úloh a situací učíme žáky prakticky problémy řešit.  Na modelových příkladech ve svých předmětech naučíme žáky algoritmu řešení problémů.  Podporujeme různé přijatelné způsoby řešení problému.  Podporujeme netradiční (originální) způsoby řešení problémů.  Podporujeme samostatnost, tvořivost a logické myšlení.  Podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů.  Podporujeme využívání moderní techniky při řešení problémů.  Při řešení problémů učíme žáky používat metodu „SWOT analýza“ a metodu „brainstorming“.

20

zdolávání problémů 

kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí

 V rámci všech předmětů učíme, jak některým problémům předcházet.  Ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitorujeme, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají.  Zadáváme úkoly přiměřené věku a individualitě žáka.  Vedeme žáky k navrhování různých řešení problémů.  Požadujeme po žácích dokončení zadaných úkolů a zdůvodnění získaných závěrů.  Hodnotíme práci žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní úspěch při řešení problému.  Vedeme žáky k tomu, aby uměli nalézt chyby v textu (obsahové i formální) a odůvodnit správné řešení.  Vedeme žáky k tomu, aby uměli vyhledávat informace vhodné k řešení (i variantí) problémů.

 Jdeme příkladem - učíme se sami lépe, s rozumem a s nadhledem řešit různé problémové situace ve škole.

3) Kompetence komunikativní – vést žáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci Cíle: Na konci 9. ročníku žák 









formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

Jak na to?  Prioritně se zaměřujeme na rozvíjení komunikačních dovedností žáků v mateřském jazyce, po té v cizím jazyce, v informačních a komunikačních technologiích a v sociálních vztazích.  Podporujeme různé formy komunikace na „mezinárodní úrovni“ v rámci Evropy i světa.  Netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy chování žáků, zaměstnanců školy i rodičů.  Ve všech vyučovacích předmětech podporujeme používání cizího jazyka a výpočetní techniky.  Podporujeme kritiku a sebekritiku.  Učíme žáky publikovat a prezentovat své názory a myšlenky (školní časopis, místní tisk, web, ppt. prezentace apod.).  Podporujeme přátelskou komunikaci mezi žáky z různých tříd, ročníků, věkových kategorií.  Připravujeme žáky na zvládnutí komunikace s jinými lidmi v obtížných a ohrožujících situacích.  Důsledně vyžadujeme dodržování pravidel stanovených ve školním řádu, v řádech odborných pracoven, řádu akcí mimo školu apod. a umožňujeme žákům podílet se na sestavování těchto pravidel.  Učíme žáky naslouchat druhým, jako nezbytný prvek účinné mezilidské komunikace.  Učíme žáky „asertivnímu chování“ a „nonverbální komunikaci“.  Vedeme žáky ke kultivovanému a výstižnému projevu (v ústní i písemné formě).  Vedeme žáky ke vhodné prezentaci svých názorů a myšlenek.  Vedeme žáky ke snaze naslouchat názorům druhých lidí a jejich porozumění.  Vedeme žáky ke vhodným reakcím na projevy druhých lidí.  Využíváme vhodných informačních prostředků pro komunikaci  Jdeme příkladem – „profesionálním“ přístupem ke komunikaci s žáky, rodiči, zaměstnanci školy a širší veřejností. Sami otevřeně komunikujeme na „kulturní úrovni“, své názory opíráme o logické argumenty. Netolerujeme

21

pomluvy, nezdvořilost a „zákulisní“ jednání. Pozitivně svoji školu a učitelskou profesi prezentujeme na veřejnosti

4) Kompetence sociální a personální – rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých Cíle: Na konci 9. ročníku žák 







účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

Jak na to?  Minimalizujeme používání frontální metody výuky, podporujeme skupinovou výuku a kooperativní vyučování.  Podporujeme „inkluzi“ („začlenění“) - volíme formy práce, které pojímají různorodý kolektiv třídy jako mozaiku vzájemně se doplňujících kvalit, umožňujících vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu.  Učíme žáky vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce.  Organizujeme práci tak, aby žáci mohli spolupracovat při řešení problémů v týmu.  Rozvíjíme schopnost žáků zastávat v týmu různé role.  Učíme žáky kriticky hodnotit práci (význam) týmu, svoji práci (význam) v týmu i práci (význam) ost. členů týmu.  Podporujeme vzájemnou pomoc žáků, vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují.  Upevňujeme v žácích vědomí, že ve spolupráci lze lépe naplňovat osobní i společné cíle.  Podporujeme integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do třídních kolektivů.  Netolerujeme projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu.  Ve výuce podporujeme koedukovanou výchovu dětí.  Průběžně monitorujeme sociální vztahy ve třídě, skupině.  Učíme žáky k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky, (mezi žáky a učiteli).  Důsledně vyžadujeme dodržování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se žáci sami podíleli.  Vedeme žáky (i svým příkladem) k respektování autorit (za předpokladu jejich kritického hodnocení) a stanovených pravidel.  Vedeme žáky k vzájemnému respektu, podporuje pěstování dobrých mezilidských vztahů.  Využíváme reálných situací k demonstraci vhodnosti či nevhodnosti chování.  Vedeme žáky k ohleduplnosti a úctě při jednání s druhými lidmi.  Vedeme žáky k umění požádat o pomoc a také ji poskytnout tomu, kdo ji potřebuje.  Vedeme žáky ke schopnosti střídat role ve skupinách či týmech.  Jdeme příkladem – podporujeme spolupráci všech členů pedagogického sboru i spolupráci pedagogických a nepedagogických pracovníků školy. Respektujeme práci, roli, povinnosti i odpovědnost ostatních. Nedělíme sbor na první a druhý stupeň. Upřednostňujeme zájmy školy, zájmy žáků a oprávněné zájmy rodičů před svými osobními zájmy. Pomáháme svým spolupracovníkům, učíme se od nich, vyměňujeme si s nimi zkušenosti.

5) Kompetence občanské – vychovávat žáky: a. jako svobodné občany, plnící si své povinnosti, uplatňující svá práva a respektující práva druhých,

22

b. c.

jako osobnosti zodpovědné za svůj život, své zdraví a za své životní prostředí, jako ohleduplné bytosti, schopné a ochotné účinně pomoci v různých situacích










respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti

Jak na to?  Netolerujeme sociálně patologické projevy chování (drogy, šikana, kriminalita mládeže).  Netolerujeme projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu.  Netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy chování žáků, zaměstnanců školy i rodičů.  Netolerujeme nekamarádské chování a odmítnutí požadované pomoci.  Netolerujeme žádnou podobu (aktivní, pasivní, otevřenou, skrytou) podpory výše uvedených negativních jevů.  Důsledně dbáme na dodržování pravidel chování ve škole, stanovených ve vnitřních normách školy.  Vedeme žáky k sebeúctě a k úctě k druhým lidem.  Na konkrétních modelových příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí.  Podporujeme různé formální i neformální způsoby spolupráce s obcí, policií, složkami IZS apod.  V rámci svých předmětů, v třídnických hodinách i na mimoškolních akcích upevňujeme žádoucí pozitivní formy chování žáků.  Neustále monitorujeme chování žáků, včas přijímáme účinná opatření.  Využíváme pomoci a zkušeností odborníků - výchovných poradců, PPP, SPC, policie, požárníků  Rozumně a zodpovědně využíváme dostupných prostředků výchovných opatření – s ohledem na jejich účinnost.  Kázeňské přestupky řešíme individuálně, princip kolektivní viny a kolektivního potrestání nepřipouštíme.  Jakoukoliv formu agrese žáka na učitele nebereme osobně, ale jako útok na roli učitele.  Problémy řešíme věcně, rozumně, spravedlivě, vždy bez emocí a osobní zášti.  Dodržujeme zásadu, „že tu není špatný žák, jsou tu jen spatné projevy jeho chování“.  Při kázeňských problémech žáků se vždy snažíme zjistit jejich motiv (příčinu).  V rámci svých předmětů a své působnosti seznamujeme žáky s vhodnými právními normami.  Nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům.  V hodnocení žáků (ve zřetelné převaze) uplatňujeme prvky pozitivní motivace.  Jsme vždy připraveni komukoliv z žáků podat pomocnou ruku.  Učíme žáky respektovat názory jiných lidí.  Využíváme literatury naučné i vědecké k vytváření postoje k přírodě, k životnímu prostředí, odmítáme tlak a násilí.  Vedeme žáky k chápání společenských norem, práv a povinností.  Vedeme žáky k respektování a ochraně kulturní a historické tradice a dědictví, aktivně se zapojujeme do kulturního dění.  Vedeme žáky k tomu, aby byli schopni se vcítit do situací ostatních lidí.  Učíme žáky chápat funkci televize, filmu, divadla a ostatních médií, učíme je se orientovat v jejich nabídce z hlediska kvality a významu života.  Zadáváme skupině úkoly způsobem, který znemožňuje, aby jeden žák pracoval „za“ ostatní.

23

 Jdeme příkladem – respektujeme právní předpisy, vnitřní normy školy, plníme příkladně své povinnosti. Respektujeme osobnost žáka a jeho práva. Budujeme přátelskou a otevřenou atmosféru ve třídě i ve škole. Chováme se k žákům, jejich rodičům a ke svým spolupracovníkům tak, jak si přejeme, aby se oni chovali k nám.

6) Kompetence pracovní – vést žáky k pozitivnímu vztahu k práci, naučit žáky používat při práci vhodné materiály, nástroje a technologie, naučit žáky chránit své zdraví při práci, pomoc žákům při volbě jejich budoucího povolání








používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení

Jak na to?  Kvalitně odvedenou práci vždy pochválíme, žádnou prací netrestáme - tím vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci.  Při výuce vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí.  Měníme pracovní podmínky, žáky vedeme k adaptaci na nové pracovní podmínky.  Důsledně žáky vedeme k dodržování vymezených pravidel, ochraně zdraví a k plnění svých povinností a závazků.  Různými formami (exkurze, film, beseda apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi – cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia.  Cíleně posilujeme (motivujeme) žáky k dosažení jimi vhodně zvoleného dalšího studia (budoucího povolání).  Vedeme žáky ke správnému organizování a plánování učení.  Požadujeme dodržování dohodnuté kvality, termínů a vymezených pravidel.  Kontrolujeme dodržování bezpečnosti při práci, ochraňujeme zdraví dětí, využíváme zkušeností a rozvíjíme aktivní přístup k činnostem.  Vedeme žáky k dodržování hygienických pravidel pro práci.  Vedeme žáky k udržování pracovního místa.  Vedeme žáky k využívání znalostí v běžné praxi.  Jdeme příkladem – příkladně si plníme své pracovní povinnosti (nástupy do hodin, příprava na výuku…). Dodržujeme dané slovo. Vážíme si své profese. Svoji profesi a svoji školu pozitivně prezentujeme před žáky, rodiči i širší veřejností. Zajímáme se, jak žákům vyhovuje náš způsob výuky

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Naše škola není specializována na výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ani žáků mimořádně nadaných. Naší vizí je integrovat tyto žáky do běžných třídních kolektivů a nikoliv separovat je do homogenního prostředí, které se v důsledku svého složení nutně vzdaluje reálnému obrazu naší společnosti. Takto separovaní žáci (přestože je jim jistě věnována velmi kvalitní a odborná péče) jsou tak „ideálně“ připraveni pro budoucí sociální vyloučení (exkluzi). Forma a rozsah integrace vychází vždy z individuálních potřeb integrovaného žáka, složení integrujícího kolektivu a našich personálních a materiálních možností. Malý počet žáků v jednotlivých třídách nám pak umožňuje s každým žákem pracovat na základě jeho osobních a osobnostních předpokladů, nadání, dispozic a tyto pak dále rozvíjet, popřípadě kompenzovat a reedukovat.

24

Na základě diagnostiky a doporučení odborného pracoviště, popřípadě odborníka (PPP, SPC, psycholog, speciální pedagog, psychiatr, odborný lékař) vypracováváme pro integrované žáky individuální vzdělávací plán (IVP), který je konzultován s rodiči a jeho naplňování je pak podkladem pro hodnocení integrovaného žáka. Náplň tohoto IVP se neomezuje pouze na úpravu obsahu učiva, ale věnuje se též formám a didaktickým postupům užívaným při vzdělávání. V této souvislosti považujeme za důležité zdůraznit, že k integraci nepřistupujeme „za každou cenu“. Integrace může být úspěšná pouze v případě, že má smysl. Zní to jako logický fakt, ale vzhledem k některým „náladám a názorům nadřízených“ subjektů to zas tak samozřejmé není. Špatně realizovaná integrace může být ve svém důsledku separací, která s sebou nese ještě mnoho dalších negativních důsledků pro všechny zúčastněné. Kromě individuální integrace do běžné třídy nabízíme žákům možnost docházet do tzv. Terapeutického a reedukačního centra Bodláka a Pampelišky (TRCBP), kde je pod vedením odborníků a za pomoci moderních reedukačních a kompenzačních metod věnována těmto žákům následná individuální péče – ambulantní náprava. Zabezpečení výuky žáků se SVP je v naší škole organizováno v souladu s platnou legislativou, zejména pak

vyhláškou č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů.

Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním

Se zdravotním postižením jsou žáci s:

Se zdravotním znevýhodněním jsou žáci s:

tělesným postižením zrakovým postižením sluchovým postižením mentálním postižením autismem vadami řeči vývojovými poruchami učení nebo chování postižením více vadami zdravotním oslabením dlouhodobým onemocněním lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování

Vzdělávání těchto žáků realizujeme takto: a) formou individuální integrace do běžné třídy (běžné školy); (kompetence komunikativní, občanské, b)

c) d)

e)

f) g) h)

i) j)

sociální a personální)

uplatňujeme kombinaci speciálně pedagogických postupů a alternativních metod s modifikovanými metodami užívanými ve vzdělávání běžných žáků, respektujeme individualitu každého, tedy i integrovaného žáka (kompetence k řešení problémů) vytváříme vstřícné školní prostředí, podtrhujeme úspěch ve vzdělávání těchto žáků, motivujeme je tím k dalšímu (celoživotnímu) vzdělávání (kompetence k učení, komunikativní, sociální a personální) vytváříme IVP tak, aby bylo dosaženo souladu mezi vzdělávacími požadavky a možnostmi vzdělávaných žáků; IVP pro žáky s mentálním postižením je zpracován v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání upravujícím vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením umožňujeme integrovaným žákům navštěvovat individuální reedukační a nápravná cvičení pro kompenzaci jejich postižení, popř. znevýhodnění, případně zprostředkujeme tuto péči (TRCBP – Biofeedback (EEG, HRV), logopedická péče, znakový jazyk, prostorová orientace a samostatný pohyb zrakově postižených, zraková stimulace, práci s optickými pomůckami, zdravotní tělesná výchova, komunikační a sociální dovednosti, atp. – dle potřeb integrovaných žáků) pro žáky se závažným zdravotním postižením nabízíme zajištění pomoci pedagogického popřípadě osobního asistenta využíváme všech dostupných a vhodných podpůrných opatření při hodnocení výsledků vzdělávání zohledňujeme nejen druh, stupeň a míru postižení, ale též citověemoční dopad a motivační aspekt našeho hodnocení integrovaného žáka (více viz oddíl Hodnocení žáků

a autoevaluace školy)

spolupracujeme se školskými poradenskými zařízeními (PPP, SPC) a dalšími odborníky spolupracujeme v maximální možné míře s rodiči integrovaného žáka

25

k)

spolupracujeme s obdobnými vzdělávacími zařízeními, hledáme oboustrannou „návaznost“ ve vzdělávání těchto žáků (MŠ » ZŠBP » ZŠ (II. stupeň), šestileté gymnázium, střední školství) l) neustále zvyšujeme svou odbornou připravenost pro vzdělávání těchto žáků (DVPP, znaková řeč, alternativní formy komunikace, speciální pedagogika, psychologické disciplíny atd.) m) při vzdělávání využíváme kompenzačních a didaktických pomůcek, speciálních učebnic, výukových programů, které vhodně volíme dle individuálních potřeb integrovaného žáka (viz IVP) a doporučení nejen PPP ale i školní poradkyně pro SPU.

Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním

Jedná se o žáky z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu. pozn.: Považujeme za limitující a nefunkční, pokud je k diagnostice těchto žáků zapotřebí vyjádření či stanovisko OSPOD. Existuje poměrně velké procento žáků, ke kterým by bylo možné přistupovat s ohledem na toto znevýhodnění, ovšem nejsou v péči tohoto orgánu.

Vzdělávání těchto žáků realizujeme takto: a) formou individuální integrace do běžné třídy (běžné školy); (kompetence komunikativní, občanské, b)


j)

věnujeme mimořádnou pozornost osvojení českého jazyka, seznámení integrovaného žáka s českým prostředím, jeho kulturními zvyklostmi a tradicemi v souladu s platnou legislativou a v rámci našich personálních možností zajistíme nebo zprostředkujeme vzdělávání takto integrovaného žáka v jazyce příslušné národnostní menšiny ve spolupráci se zástupci příslušné národnostní menšiny zajistíme doplnění vzdělávacího obsahu tohoto ŠVP specifickými materiály o historii, kultuře a tradicích příslušné národnostní menšiny. Tím umožníme integrovaným žákům získávat v průběhu školní docházky i takové informace, které jim napomohou vybírat si z nich prvky pro budování své vlastní identity pro tyto žáky vytváříme IVP, který bude respektovat národnost, etnicitu či hodnotovou orientaci integrovaných žáků a umožní pružně reagovat na jejich kulturní rozdíly ve třídě i škole vytváříme příznivé společenské klima využíváme pomoci asistenta pedagoga využíváme specifické učebnice a výukové materiály spolupracujeme s psychologem, speciálním pedagogem – etopedem, sociálním pracovníkem, případně s dalšími odborníky hodnocení výsledků vzdělávání provádíme s ohledem na míru a druh znevýhodnění integrovaného žáka

k)

v rámci možností se pedagogové seznamují s rodinným prostředím integrovaného žáka

c) d)

e) f) g) h) i)

(více viz oddíl Hodnocení žáků a autoevaluace školy)

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Jak je uvedeno výše, naše škola není specializována na výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ani žáků mimořádně nadaných. Tyto žáky vzděláváme formou individuální integrace do běžné třídy. Vycházíme z předpokladu, že i žáci mimořádně nadaní mají své specifické vzdělávací potřeby, které je nutné znát, reagovat na ně a vytvářet pro jejich uspokojení vhodné podmínky. Mimořádně nadaný žák může disponovat jedním, ale i několika druhy nadání. Uvědomujeme si, že rozpoznání, identifikace a další rozvíjení mimořádného nadání je obtížný a dlouhodobý proces. Proto této problematice věnujeme mimořádnou pozornost.

26

Zabezpečení výuky mimořádně nadaných žáků je v naší škole organizováno v souladu s platnou legislativou, zejména pak vyhláškou č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů.

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných

Nadání žáků je možné definovat jako: „soubor schopností, které umožňují jedinci dosahovat výkonů nad rámec běžného průměru populace“ (RVP ZV, Praha 2007)

Vzdělávání těchto žáků realizujeme takto: a) formou individuální integrace do běžné třídy (běžné školy); (kompetence komunikativní, občanské, b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o) p) q)


mimořádnou pozornost věnujeme rozpoznání a identifikaci mimořádně nadaných žáků systematicky sledujeme tyto žáky a volíme vhodné postupy pro jejich motivaci a rozvoj jejich nadání pro mimořádné nadání těchto žáků hledáme vhodná uplatnění v konkrétních činnostech vytváříme vhodné podmínky pro stimulaci těchto žáků vytváříme příznivé společenské klima spolupracujeme s odborníky (psychology, speciálními pedagogy, a dalšími), školskými poradenskými zařízeními respektujeme a dle potřeb korigujeme (v souladu se stanovenými cíli) problematický přístup k pravidlům školní práce respektujeme žákovo (a přizpůsobujeme své) vlastní pracovní tempo umožňujeme vytváření vlastních postupů řešení úloh, podporujeme kreativitu (kompetence k učení,

řešení problémů)

pozitivně motivujeme mimořádně nadané žáky k práci v kolektivu (kompetence komunikativní) podporujeme zdravé sebevědomí osvojováním postupů sebehodnocení předcházíme přeceňování svých schopností identifikujeme a posilujeme oblasti, ve kterých mimořádně nadaný žák nedosahuje uspokojivých výsledků; v těchto oblastech pomáháme k překonání vzniklých obtíží významnou pozornost věnujeme vytváření vztahové sítě u mimořádně nadaných žáků učíme žáka zacházet se svými specifickými schopnostmi vytváříme IVP, ve kterém dle druhu nadání rozšiřujeme, doplňujeme a prohlubujeme vzdělávací obsah jednotlivých předmětů, volíme vhodné organizační formy a metody vzdělávání Mimořádné nadání hledáme u všech žáků navštěvujících naši školu = zdravotní či sociální znevýhodnění není na překážku případnému mimořádnému nadání

Velmi se bráníme snahám některých institucí jednotit a porovnávat výsledky jednotlivých žáků, škol, regionů. Jsme přesvědčeni, že bychom měli porovnávat pouze výsledky jednoho žáka v čase – sledovat jeho individuální vývoj a stanovovat další vzdělávací cíle dle jeho individuálních potřeb a dispozic.

Začlenění průřezových témat: Aktuální problémy současného světa jsou nedílnou součástí našeho běžného života tedy i života školy. Chceme-li, aby vzdělání poskytované naší základní školou přispívalo k vytváření příležitostí k individuálnímu uplatnění našich žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci v „tomto“ světě a dále napomáhalo jejich osobnostnímu rozvoji především v oblasti postojů a hodnot, je nezbytné, aby byly tyto aktuální otázky včleněny do obsahů jednotlivých vzdělávacích oblastí tohoto ŠVP. Děje se tak formou průřezových témat: Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana

27

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova Všechna tato průřezová témata (včetně všech jejich tematických okruhů) jsou realizována formou

integrace do vzdělávacích obsahů jednotlivých vyučovacích předmětů. Tato integrace reaguje na aktuální

potřeby a situace vzniklé při výchovně vzdělávacím procesu. Výběr témat a vhodnost jejich užití je v kompetenci každého vyučujícího. Vzhledem ke skutečnosti, že naše škola připravuje každým rokem řadu projektů, které dotváří nabídku vzdělávacích i volnočasových aktivit, je žádoucí, aby výše uvedená průřezová témata byla též součástí aktivit uskutečňovaných v rámci těchto projektů.

Osobnostní a sociální výchova

Jednotlivá témata jsou realizována prakticky, prostřednictvím vhodných her, cvičení, modelových situací a příslušných diskusí. V rámci každého tematického okruhu jsou uvedeny nabídky činností a námětů, jejichž výběr popř. doplnění je v kompetenci pedagogických pracovníků ZŠBP. Tematické okruhy: Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace vlastního jednání i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích Kreativita – cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích

Sociální rozvoj Poznávání lidí – vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny) Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání v komunikaci Kooperace a kompetice – rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence

28

Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci Hodnoty, postoje, praktická etika – analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne

1. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu „Osobnostní a sociální výchova“

1. stupeň

Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností a poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita

Sociální rozvoj Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace

Trpasličí výprava, Velišský slavíček Vánoční zpívání Školní zpívání Velišská barvička Školní pobytová akce

Kooperace a kompetice

Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika

2. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu „Osobnostní a sociální výchova“

2. stupeň

Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností a poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita

Sociální rozvoj Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace Kooperace a kompetice

Trpasličí výprava Masopust Velišský slavíček Vánoční zpívání Školní zpívání Filmaři ze ZŠBP Velišská barvička Školní pobytová akce Projekt Karel IV.

Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika

29

Výchova demokratického občana

Při realizaci tematických okruhů vycházíme co nejvíce z reálných životních situací a obsahy jednotlivých témat vztahujeme co nejvíce k vlastním zkušenostem jednotlivých žáků. Tematické okruhy: Občanská společnost a škola – škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy - žákovských rad či parlamentů); formy participace žáků na životě místní komunity; spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci Občan, občanská společnost a stát – občan jako odpovědný člen společnosti (jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku); Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana; úloha občana v demokratické společnosti; základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost); principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů) Formy participace občanů v politickém životě – volební systémy a demokratické volby a politika (parlamentní, krajské a komunální volby); obec jako základní jednotka samosprávy státu; společenské organizace a hnutí Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – demokracie jako protiváha diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka); význam Ústavy jako základního zákona země; demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti

1. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu „Výchova demokratického občana“ Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

1. stupeň Bezpečná cesta do školy Čí je ta zahrada? Záchrana kostela Sv. Václava ve Veliši Školní parlament

2. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu „Výchova demokratického občana“

2. stupeň

Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Filmaři ze ZŠBP Bezpečná cesta do školy Školní parlament

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Realizací tematických okruhů zvyšujeme zájem žáků o Evropu a svět, zpřesňujeme jejich obraz v souvislostech a podněcujeme žáky k uvědomění si vzájemné souvislosti řešení problémů a situací individuálního občana a problémů globálních. Vedeme žáky k utváření své vlastní životní perspektivy v evropském a globálním prostoru. Tematické okruhy: Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy Objevujeme Evropu a svět – naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů

30

Jsme Evropané – kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže

1. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu „Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech“

1. stupeň

Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět

Poznej svět, abys poznal sebe

Jsme Evropané

2. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu „Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech“ Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané

2. stupeň

Cestujeme a poznáváme Projekt Karel IV.

Multikulturní výchova

Tematické okruhy tohoto průřezového tématu reflektují aktuální situaci a dění ve škole, v jejím okolí i v celé společnosti. Výběr a forma realizace daného tematického okruhu je vždy podmíněna vzájemnou dohodou všech zúčastněných stran (učitel – žák – rodič). Tematické okruhy: Kulturní diference – jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti; člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika; poznávání vlastního kulturního zakotvení; respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy); základní problémy sociokulturních rozdílů v České republice a v Evropě Lidské vztahy – právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženské, zájmové nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); předsudky a vžité stereotypy (příčiny a důsledky diskriminace); důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích; uplatňování principu slušného chování (základní morální normy); význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, umět se vžít do role druhého; lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy Etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost; postavení národnostních menšin; základní informace o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti; různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávání a důvody vzniku Multikulturalita – multikulturalita současného světa a předpokládaný vývoj v budoucnosti; multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání Princip sociálního smíru a solidarity – odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám; nekonfliktní život v multikulturní společnosti; aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti, zohlednění potřeb minoritních skupin; otázka lidských práv, základní dokumenty

31

1. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu „Multikulturní výchova“

1. stupeň

Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita

Velišský slavíček Poznej svět, abys poznal sebe

Princip sociálního smíru a solidarita

2. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu „Multikulturní výchova“

2. stupeň

Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita

Masopust Velišský slavíček Hudba napříč venkovem

Princip sociálního smíru a solidarita

Environmentální výchova

Realizací tematických okruhů chceme umožnit žákům celistvé chápání problematiky vztahů člověka k životnímu prostředí a prostřednictvím chápání základních podmínek života připomenout jeho odpovědnost za život budoucích generací. Tematické okruhy: Ekosystémy – les (les v našem prostředí, produkční a mimoprodukční významy lesa); pole (význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich, pole a jejich okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost pro krajinnou ekologii); moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru, mořské řasy a kyslík, cyklus oxidu uhličitého) a tropický deštný les (porovnání, druhová rozmanitost, ohrožování, globální význam a význam pro nás); lidské sídlo – město – vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí, aplikace na místní podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek) Základní podmínky života – voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení); ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, propojenost světa, čistota ovzduší u nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v krajině; ochrana biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů); ekosystémy – biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování a ochrana ve světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí) Lidské aktivity a problémy životního prostředí – zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství; doprava a životní prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace); průmysl a životní prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj, vlivy průmyslu na prostředí, zpracovávané materiály a jejich působení, vliv právních a ekonomických nástrojů na vztahy průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a udržitelný rozvoj společnosti); odpady a hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné suroviny); ochrana přírody a kulturních památek (význam ochrany přírody a kulturních památek; právní řešení u nás, v EU a ve světě, příklady z okolí, zásada předběžné opatrnosti; ochrana přírody při masových sportovních akcích – zásady MOV) změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy); dlouhodobé programy zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Státní program EVVO, Agenda 21 EU) a akce (Den životního prostředí OSN, Den Země apod.) Vztah člověka k prostředí – naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé); náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení, vlastní názor, jeho

32

zdůvodňování a prezentace); prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, jejich komplexní a synergické působení, možnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás)

1. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu „Environmentální výchova“ Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí

1. stupeň Den Země Čí je ta zahrada? Třídíme a vy?

2. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu „Environmentální výchova“ Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí

2. stupeň Den Země Čí je ta zahrada? Třídíme a vy?

Mediální výchova

Úkolem tohoto tématu je umožnit žákům získání základních poznatků a dovedností v oblasti médií a mediální komunikace. Tematické okruhy: Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje); identifikace společensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakované užívání prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě) Stavba mediálních sdělení – příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií); principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a užitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, přítomnost); příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající) Vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu Fungování a vliv médií ve společnosti – organizace a postavení médií ve společnosti; faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy; role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém životě (předvolební

33

kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti) ; role médií v politických změnách

Produktivní činnosti Tvorba mediálního sdělení – uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické možnosti a jejich omezení Práce v realizačním týmu – redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce

1. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu „Mediální výchova“

1. stupeň

Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti

Produktivní činnosti

Velišský slavíček Školní zpívání Školní „občasník“

+ každoroční jednorázové projekty (např. „Zprávy počítačového kroužku“)

Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu

2. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu „Mediální výchova“

2. stupeň

Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti

Produktivní činnosti

Velišský slavíček Školní zpívání Školní „občasník“ Filmaři ze ZŠBP Hudba napříč venkovem

Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu

34

Učební plán Tabulace učebního plánu pro 1. stupeň Vzdělávací oblast

Vzdělávací obor

Jazyk a jazyková komunikace

Ročník

Celkem

1.

2.

3.

4.

5.

1.°ZŠ

Český jazyk a literatura Český jazyk

9

8

8

7

7

39

Cizí jazyk

Předmět Anglický jazyk

2

2

3

3

3

13

Matematika a její aplikace

Matematika

4

5

5

5

5

24

Informační a komunikační technologie

Svět moderní komunikace

0

0

0

1

1

2

Prvouka

1

2

2

Člověk a jeho svět

Umění a kultura Člověk a svět práce Člověk a zdraví

Tělesná výchova

5

Přírodověda

2

2

4

Vlastivěda

2

2

4

Hudební výchova

1

1

1

1

1

5

Výtvarná výchova

1

1

1

2

2

7

Praktické činnosti

1

1

1

1

1

5

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

21

22

23

26

26

118

Týdenní dotace předmětů

Poznámky k učebnímu plánu pro 1. stupeň Na 1. stupni jsme posílili hodinové dotace ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura, Matematika a její aplikace, Informační a komunikační technologie a Člověk a jeho svět. Navýšení hodinové dotace u vzdělávacího oboru Cizí jazyk je docíleno zařazením předmětu Anglický jazyk již od 1. ročníku. Toto posílení hodinových dotací výše uvedených předmětů bylo umožněno disponibilní časovou dotací rámcového učebního. Kvantifikace tohoto navýšení je uvedena u každého konkrétního vzdělávacího oboru. Vyučovací hodina ve všech ročnících 1. stupně je zpravidla 45 minut. Není to však podmínkou a vyučující má možnost organizovat výuku jednotlivých předmětů v časových blocích, které respektují zásady hygieny školní práce (přestávky, relaxace atp.). Na celém 1. stupni se učivo jednotlivých předmětů vhodně prolíná a jeho obsah je vhodně využit v realizovaných školních projektech. Přesné umístění v rozvrhu je nutné z organizačních důvodů dodržet u předmětu Tělesná výchova. Skladba ostatních předmětů v rozvrhu je zcela v kompetenci vyučujícího. Je nutné však dodržet týdenní časovou dotaci pro jednotlivé předměty. Průřezová témata jsou realizována ve všech ročnících začleněním do jednotlivých předmětů.

35

Tabulace učebního plánu pro 2. stupeň Vzdělávací oblast


Ročník

Vzdělávací obor

Celkem

6.

7.

8.

9.

2.°ZŠ

Český jazyk a literatura Český jazyk a literatura

4

4

5

5

18

Cizí jazyk

3

3

3

3

12

3

3

6

Další cizí jazyk

Předmět Anglický jazyk Německý jazyk Cvičení z Anglického jazyka


Matematika

4

4

5

4

17


Svět moderní komunikace

1

1

0

1

3

Dějepis

Dějepis

2

2

2

2

8

Výchova k občanství

Občanská výchova

1

1

1

0

3

1

1

2

1

6

1

2

3

Člověk a společnost

Finanční gramotnost

Člověk a příroda

Fyzika

Fyzika

Chemie

Chemie

Přírodopis

Přírodopis

2

2

2

1

7

Zeměpis

Zeměpis

2

1

1

1

5

Hudební výchova

1

1

1

1

4

Výtvarná výchova

2

2

1

1

6

Praktické činnosti

1

1

1

1

4

Výchova ke zdraví

Výchova ke zdraví

1

1

0

1

3

Tělesná výchova

Tělesná výchova

2

2

2

2

8

Povinně volitelné předměty

2

2

2

2

8

29

29

32

32

122

Umění a kultura Člověk a svět práce Člověk a zdraví

Doplňující (povinně volitelné předměty) Týdenní dotace předmětů

1

2

Poznámky k učebnímu plánu pro 2. stupeň Na 2. stupni jsme v souladu s koncepcí školy a výchovně vzdělávacími strategiemi posílili hodinové dotace ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura, Matematika a její aplikace, Informační a komunikační technologie, Člověk a svět práce a Člověk a zdraví. V rámci disponibilní časové dotace nabízíme žákům na 2. stupni možnost výběru z povinně volitelných předmětů. Jejich pestrost a konkrétní nabídka vychází vždy z aktuální situace a skladby zájmu žáků a požadavků „okolního světa“, na které vhodně reaguje. Část povinně volitelných předmětů je orientována na průpravu pro další uplatnění našich žáků na dalších typech škol (přijímací řízení). Většinu volitelných předmětů mohou navštěvovat žáci i různých ročníků, čímž dochází k pozitivní věkové integraci. V rámci vzdělávacího oboru Další cizí jazyk se žáci učí jazyk německý. Pro žáky, u kterých byly diagnostikovány SVP, nabízíme rozšiřující studium anglického jazyka v předmětu Cvičení z Anglického jazyka. O zařazení žáka do tohoto předmětu rozhoduje na základě žádosti rodičů ředitel školy. Některé předměty (převážně výchovného charakteru) jsou v souladu s koncepcí školy vyučovány ve skupinách, které mohou být složeny ze žáků různých ročníků. Vždy se tak děje se záměrem v maximální možné míře rozvíjet kompetence komunikativní a kompetence sociální a personální. V těchto předmětech je kladen velký důraz na možnost realizace celoškolních projektů. Vyučovací hodina ve všech ročnících 2. stupně trvá 45 minut. Skladba jednotlivých předmětů je uvedena v rozvrhu hodin. Je však v kompetenci vyučujících (po vzájemné dohodě a za podmínky respektování týdenní hodinové dotace) hodiny jednotlivých předmětů spojovat do větších celků. Tyto úpravy však musí být v souladu s hygienickými požadavky a zásadami na školní práci. Průřezová témata jsou součástí vyučovacích předmětů a nejsou vyučována samostatně.

36

Poznámky k tvorbě rozvrhů („Výchovné dny“) Při přípravě rozvrhů hodin se nám již několik let osvědčil model tzv. „výchovného dne“. Oproti zažitým zvyklostem, kdy výchovné předměty (hudební, výtvarná a tělesná výchova, popř. praktické činnosti) jsou rovnoměrně rozmístěny do rozvrhu celého týdne, s úspěchem tyto předměty kumulujeme do jediného dne. V první řadě odpadá jistá časová ztráta, která často vzniká přípravou pomůcek a pracovního prostředí, popřípadě převlékáním na daný předmět, zároveň i po ukončení těchto hodin byla třeba jistá časová prodleva před zahájením hodiny další (úklid pracovního prostředí, převléknutí, hygiena). Je nutné zmínit, že činnosti obsažené v těchto předmětech jsou v průběhu celého školního týdne vhodně zařazovány do všech předmětů (tělovýchovné chvilky, ranní písnička, výtvarné zpracování vyučovaného obsahu atp.). Výchovný den se tak pro pedagogy i žáky stává velmi příjemným předělem, který díky charakteristickým činnostem v těchto předmětech dává možnost načerpat síly na další intenzivní výuku, vyjádřit své pocity, napětí. Výtvarný projev a další rozvoj klíčových kompetencí se tak stává mnohem snazší a otevřenější. Doposud se nám vždy dařilo umístit tento výchovný den do středy – “Výchovná středa“. Žáci tak ve středu jedou do školy pouze „s batůžkem“, v němž mají svačinu, případně výtvarné potřeby. Zbytek týdne pak mohou prožít naplno v soustředění na výukový obsah ostatních předmětů. Tento model je v rámci možností realizován na 1. i 2. stupni. Na 2. stupni se snažíme výchovný den zachovat v 6. a 7. ročníku. Mnohdy je výukový obsah „výchovného dne“ realizován mimo budovu školy (navštěvujeme různá sportoviště, exkurze, muzea, výstavy, atp.) – viz. aktuální týdenní plány.

37

Učební osnovy Jedná se o stručný přehled očekávaných výstupů dle RVP ZV a učiva, kterého je užito k přiblížení se těmto cílům. Podrobné rozpracování učiva do tematických plánů je v kompetenci každého vyučujícího. Ten plány zpracovává na základě poznatků o složení třídního kolektivu, plánovaných školních akcí a organizaci konkrétního školního roku. Do tabulace vzdělávacího obsahu vpisuje své vlastní poznámky o mezipředmětových vztazích, úspěšnosti začleňování průřezových témat a další postřehy, které se při jeho pedagogické práci v konkrétním ročníku objevily. Tyto poznámky jsou pak dále konzultovány s ostatními pedagogy při pedagogických, metodických i provozních poradách - výměna pozitivních zkušeností = sdílení. Začlenění průřezových témat, které je v rovině školy minimálně požadováno, je uvedeno výše v oddíle „Začlenění průřezových témat“. Dále se tedy u jednotlivých předmětů toto začleňování neobjevuje – nikoliv proto, že bychom s ním nepočítali, nýbrž proto, že je v kompetenci každého vyučujícího, zvolit formu integrace průřezového tématu v souvislosti s činnostmi, které v daném předmětu vykonává. Své postřehy a úspěšnost začlenění pak poznamenává do tabulace „svého“ ŠVP a své zkušenosti pak předává na pravidelných metodických poradách. Úspěšné aktivity jsou pak zaznamenány do „centrálního ŠVP“ a v přiměřeně zvolených intervalech zapracovány do oficiální podoby.

Povinné předměty

Český jazyk, Český jazyk a literatura Charakteristika vyučovacího předmětu o

Vzdělávací oblast:


o

Vzdělávací obor:

Český jazyk a literatura

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Tento předmět patří mezi stěžejní oblasti našeho pedagogického snažení, neboť úspěšné zvládnutí všech kompetencí rozvíjených v rámci tohoto předmětu tvoří základ pro získávání a využívání vědomostí a dovedností ve všech ostatních vzdělávacích oblastech. Z tohoto důvodu je předmětu Český jazyk na 1.° a Český jazyk a literatura na 2.° posílena týdenní časová dotace:

1. stupeň: 1. ročník – 9 hodin týdně 2. ročník – 8 hodin týdně 3. ročník – 8 hodin týdně 4. ročník – 7 hodin týdně 5. ročník – 7 hodin týdně Celkem – 39 hodin (RVP ZV + 4 hodiny)

2. stupeň: 6. ročník – 4 hodiny týdně 7. ročník – 4 hodiny týdně 8. ročník – 5 hodin týdně 9. ročník – 5 hodin týdně Celkem – 18 hodin (RVP ZV + 3 hodiny)

Na prvním stupni je prvořadým cílem vytvořit žákům vzdělávací nástroje – čtení a psaní. Od školního roku 2012/2013 pracujeme s oběma základními metodami výuky čtení – „analyticko-syntetická a genetická“ (přednostně užíváme metodu genetickou). Nezbytným prvkem je však čtení s porozuměním. Dobré zvládnutí dovednosti psaní znamená, že písmo je čitelné, hbité a úhledné. Při debatách nad zavedením písma Komenia skript jsme došli k závěru, že výuka klasického psacího písma vede k rozvoji mnoha sdružených dovedností, které se při výuce písma Komenia skript tak zásadně nerozvijí. Shodli jsme se tedy nad tím, že výuku písma Komenia skript zatím realizovat nebudeme. Rozvoj mluvené řeči a rozvoj slovní zásoby je zásadní úkol i pro ostatní předměty a celý vyučovací proces, i když se na něj logicky soustředí nejvíce český jazyk. Výuku gramatiky považujeme jako prostředek ke kulturní komunikaci a předpoklad úspěšného vzdělávání v dalších oblastech, zejména při osvojování cizích jazyků. Na druhém stupni je pozornost mimo jiné věnována vhodné reprodukci výsledků vlastních poznání v průběhu celé základní docházky.

38

Předměty Český jazyk a Český jazyk a literatura jsou rozděleny do 3 základních složek: a) b) c)

Komunikační a slohová výchova Jazyková výchova Literární výchova

Je však nutné uvést, že zvláště na 1. stupni má předmět komplexní charakter a vzdělávací obsah jednotlivých částí se vzájemně prolíná. Vzhledem k charakteristice práce na 1. i 2. stupni (v naší škole nezvoní) může být délka vyučovací hodiny tohoto předmětu upravena dle individuálních potřeb žáků a vyučujícího, samozřejmě s ohledem na hygienické požadavky a normy a s ohledem na organizaci výuky ostatních předmětů. Komunikační a slohová výchova vede žáky k rozvíjení slovní zásoby, řečových schopností a komunikačních dovedností, k vnímání a chápání různých jazykových sdělení a čtení s porozuměním. Hlavním úkolem je naučit žáky správně a srozumitelně se vyjadřovat, osvojit si správnou techniku psaní, kultivovaně psát krátká sdělení, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také jazykové prostředky textové výstavby a kompozici textu. Nedílnou součástí je uvědomování si neverbálních prostředků komunikace. Psaní je na prvním stupni samostatnou částí komunikační a slohové výchovy. Jazyková výchova se zaměřuje na osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho spisovné mluvené i písemné podobě. Je nástrojem funkčního dorozumívání žáků. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy, vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem přehledného a srozumitelného vyjadřování. Český jazyk se od počátků vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. Literární výchova se zaměřuje na postupné vytváření základních čtenářských dovedností a návyků a na odpovídající reprodukci přečteného. Prostřednictvím četby se žáci seznamují se základními literárními formami a učí se rozlišovat představy od skutečnosti. Pomocí literatury dospívají k poznatkům a prožitkům, které mohou ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život.

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Český jazyk a Český jazyk a literatura, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o o o

podporuje samostatnost a tvořivost vede žáky ke správnému používání naučených pravidel pravopisu a jejich vzájemnému propojování nabízí žákům další možnosti používání osvojených dovedností z jazykového vzdělávání v jiných oblastech vede žáky ke stálému zdokonalování se ve čtení

Kompetence k řešení problémů

Učitel: o o o

vede žáky k tomu, aby uměli aplikovat pravidla mluvnických jevů vede žáky k tomu, aby uměli nalézt chyby v textu (obsahové i formální) a odůvodnit správné řešení vede žáky k tomu, aby uměli vyhledávat informace vhodné k řešení (i variantní) problémů

Kompetence komunikativní

Učitel: o o

vede žáky ke kultivovanému a výstižnému projevu (v ústní i písemné formě) učí žáky naslouchat druhým, jako nezbytný prvek účinné mezilidské komunikace

Kompetence sociální a personální

Učitel: o

minimalizuje používání frontální metody výuky, podporujeme skupinovou výuku a kooperativní vyučování

Kompetence občanské

Učitel: o

učí žáky respektovat názory jiných lidí

39

o o o

vede žáky k respektování a ochraně kulturní a historické tradice a dědictví, aktivně se zapojuje do kulturního dění učí žáky chápat funkci televize, filmu, divadla a ostatních médií, učí je se orientovat v jejich nabídce z hlediska kvality a významu života zadává skupině úkoly způsobem, který znemožňuje, aby jeden žák pracoval „za“ ostatní

Kompetence pracovní

Učitel: o o o o

vede žáky ke správnému organizování a plánování učení požaduje dodržování dohodnuté kvality, termínů a vymezených pravidel vede žáky k dodržování hygienických pravidel pro čtení a psaní a k vlastní hygieně práce vede žáky k využívání znalostí v běžné praxi

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk 1. ročník Komunikační a slohová výchova

Očekávané výstupy

   



 

Žák: plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním píše správné tvary písmen a číslic

Učivo



Čtení: praktické čtení – technika čtení,

čtení pozorné, plynulé, tiché, hlasité



Naslouchání: praktické naslouchání – zdvořilé,

Poznámky (mezipředmětové vztahy, postřehy z realizace, nápady, přesahy, konkrétní činnosti, aktivity – průřezová témata...)

Základem pro výuku čtení se od roku 2012 stala metoda genetická. Jsme připraveni použít pro žáky, kterým výuka čtení genetickou metodou nevyhovuje užít metodu i analyticko-syntetickou.

vyjádření kontaktu s partnerem



Mluvený projev: základy techniky mluveného projevu – dýchání, tvoření hlasu,

výslovnost  

vyjadřování závislé na komunikační situaci Komunikační žánry – pozdrav,

oslovení, omluva, prosba





Písemný projev: základní hygienické návyky –

správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem technika psaní – úhledný a čitelný písemný projev

Jazyková výchova






Žák: rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných

Učivo

 




Zvuková stránka jazyka: sluchové rozlišení hlásek výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin Slovní zásoba a tvoření slov: slova a pojmy

40

jmen, přídavných jmen a sloves (na

základě pěstovaného citu pro jazyk)

Literární výchova




Učivo

Žák: čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku


Poslech literárních textů Zážitkové čtení a naslouchání





Tvořivé činnosti s literárním textem: přednes vhodných literárních textů Základní literární pojmy: rozpočítadlo, hádanka, říkanka, báseň, pohádka

2. ročník Komunikační a slohová výchova




 

Žák: volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev při psaní správně spojuje písmena i slabiky, kontroluje vlastní písemný projev

Učivo

 




Čtení: praktické čtení – znalost

orientačních prvků v textu věcné čtení – čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, klíčová slova Naslouchání: věcné naslouchání – pozorné,

soustředěné, aktivní (zaznamenat slyšené, reagovat otázkami)



Mluvený projev: základy techniky mluveného projevu – dýchání, tvoření hlasu,

výslovnost  

vyjadřování závislé na komunikační situaci komunikační žánry – vzkaz, zpráva,

oznámení, vypravování





Písemný projev: technika psaní – úhledný, čitelný a

přehledný písemný projev, formální úprava textu žánry písemného projevu – adresa, pozdrav z prázdnin, blahopřání

41

Jazyková výchova










Žák: porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky odůvodňuje a píše správně: i/í a y/ý po tvrdých a měkkých souhláskách; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

Učivo




Zvuková stránka jazyka: modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk)

 

Slovní zásoba a tvoření slov: slova a pojmy význam slov



Tvarosloví: slovní druhy



Skladba: věta jednoduchá souvětí



Pravopis: lexikální





 

Žák: čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku vyjadřuje své pocity z přečteného textu rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších a odlišuje pohádku od ostatních vyprávění

Učivo



  



Tvořivé činnosti s literárním textem: přednes vhodných literárních textů volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu jednoduchá dramatizace Základní literární pojmy: hádanka, říkanka, báseň, pohádka, bajka, povídka, spisovatel, básník, kniha, čtenář, herec, verš, rým



 

Žák: píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

Učivo




Čtení: věcné čtení – čtení jako zdroj

informací, čtení vyhledávací, klíčová slova Mluvený projev:

42

  

čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas souvisle se vyjadřuje a klade otázky vede jednoduchý dialog na zadané téma

 

vyjadřování závislé na komunikační situaci komunikační žánry – dialog na

základě obrazového materiálu 

základní komunikační pravidla –

oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování






přehledný písemný projev, formální úprava textu žánry písemného projevu – adresa, pozdrav z prázdnin, blahopřání, omluvenka, zpráva, oznámení, pozvánka, dopis, popis, vypravování

Jazyková výchova


 

 

 

Žák: rozlišuje slovní druhy v základním tvaru spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy vyhledává v textu slova příbuzná odůvodňuje a píše správně: i/í a y/ý po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech rozlišuje ve slově kořen, část příponovou a předponovou porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova více významová

Učivo








Zvuková stránka jazyka: modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk) Slovní zásoba a tvoření slov: slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná, mnohoznačná, antonyma, synonyma, homonyma stavba slova – kořen, část

předponová a příponová



Tvarosloví: slovní druhy, tvary slov

 

Skladba: věta jednoduchá, souvětí základní skladební dvojce



Pravopis: lexikální





Učivo

Žák: pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností



   

Tvořivé činnosti s literárním textem: přednes vhodných literárních textů reprodukce přečteného nebo slyšeného textu dramatizace vlastní výtvarný doprovod

43



Základní literární pojmy: báseň, pohádka, bajka, povídka, spisovatel, básník, kniha, čtenář, divadelní představení, herec, režisér, verš, rým, přirovnání



 

 

Žák: čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení vede správně dialog a telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku

Učivo





informací, čtení vyhledávací, klíčová slova

  

Mluvený projev: vyjadřování závislé na komunikační situaci komunikační žánry – dialog, diskuse základní komunikační pravidla -

zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování 







mimojazykové komunikační prostředky řeči – mimika, gesta


přehledný písemný projev, formální úprava textu žánry písemného projevu – zpráva, oznámení, pozvánka, dopis, popis, vypravování, plakát, inzerát jednoduché tiskopisy

Jazyková výchova


 

 



Žák: rozlišuje ve slovech část příponovou a koncovku určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném i psaném projevu rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí

Učivo








Zvuková stránka jazyka: modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk) Slovní zásoba a tvoření slov: slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná, mnohoznačná, antonyma, synonyma, homonyma stavba slova – kořen, část

předponová, příponová a koncovka



Tvarosloví: slovní druhy, tvary slov

 

Skladba: věta jednoduchá, souvětí základní skladební dvojce

44

 

Pravopis: lexikální základy morfologického – koncovky

podstatných jmen 

základy

syntaktického

–

přísudku s holým podmětem

shoda



 

Učivo

Žák: vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma



   



Tvořivé činnosti s literárním textem: přednes vhodných literárních textů reprodukce přečteného nebo slyšeného textu dramatizace vlastní výtvarný doprovod Základní literární pojmy: báseň, pohádka, bajka, povídka, spisovatel, básník, kniha, čtenář, divadelní představení, herec, režisér, verš, rým, přirovnání





 







Žák: reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti

Učivo





informací, čtení vyhledávací, klíčová slova

  

Mluvený projev: vyjadřování závislé na komunikační situaci komunikační žánry – dialog, diskuse základní komunikační pravidla -

zahájení a ukončení dialogu, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování 





mimojazykové komunikační prostředky řeči – mimika, gesta


přehledný písemný projev, formální úprava textu žánry písemného projevu – zpráva, oznámení, pozvánka, dopis, popis,

45

vypravování, plakát, inzerát 

tiskopisy

OPAKOVÁNÍ UČIVA 1. – 5. ročníku

Jazyková výchova


 

Poznámky (mezipředmětové vztahy, postřehy

Učivo

Žák: užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje píše správně: i/í a y/ý ve slovech po všech obojetných souhláskách a zvládá základní příklady syntaktického pravopisu

z realizace, nápady, přesahy, konkrétní činnosti, aktivity – průřezová témata...)

Zvuková stránka jazyka Slovní zásoba a tvoření slov Tvarosloví Skladba



Pravopis základy morfologického – koncovky

přídavných měkkých

jmen

tvrdých

a




 

Učivo

Žák: rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy



   

Tvořivé činnosti s literárním textem: přednes vhodných literárních textů reprodukce přečteného nebo slyšeného textu dramatizace vlastní výtvarný a pohybový doprovod Základní literární pojmy


Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura





Žák: odlišuje ve čteném nebo slyšeném

Učivo OPAKOVÁNÍ UČIVA 1. – 5. ročníku


Občanská výchova

Čtení:

46









textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu



 



praktické – pozorné přiměřeně

rychlé, znalost orientačních prvků v textu věcné – čtení jako zdroj informací prožitkové

Naslouchání: praktické – výchova k empatii,

podnět k jednání



Mluvený projev: zásady dorozumívání – komunikační

normy, základní mluvené žánry podle komunikační situace  





zásady kultivovaného projevu –

technika mluveného projevu komunikační žánry – připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek Písemný projev: na základě poznatků o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech vlastní tvořivé psaní - komunikační

žánry (výpisek, žádost, soukromý a úřední dopis) 

tiskopisy

Jazyková výchova


 

Žák: spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování zvláště ve frazémech


Učivo


OPAKOVÁNÍ UČIVA 1. – 5. ročníku 

Zvuková stránka jazyka: zásady spisovné výslovnosti, modulace souvislé řeči – přízvuk

slovní a větný

  

Slovní zásoba a tvoření slov: slovní zásoba a její jednotky slohové rozvrstvení slovní zásoby význam slova, homonyma, synonyma



Tvarosloví: Slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov



Skladba: výpověď a věta, stavba pořádek slov ve větě

věty,

  

Pravopis: lexikální morfologický syntaktický



Obecné poučení o jazyce: čeština – jazyk národní, jazyk

mateřský 

skupiny

(především

jazyků

–

slovenština)

slovanské a jiné,

47

jazyky menšinové







Žák: uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla, vlastními slovy interpretuje smysl díla rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora

Učivo



   

Tvořivé činnosti s literárním textem: přednes vhodných literárních textů volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu dramatizace interpretace literárního textu Způsoby interpretace literárních a jiných děl







Základy literární teorie a historie: struktura literárního díla – námět

a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu jazyk literárního díla – obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie (rým, rytmus); volný verš Literární druhy a žánry: poezie, próza







Žák: odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči

Učivo



  



Čtení: praktické – pozorné přiměřeně


Občanská výchova

rychlé, znalost orientačních prvků v textu věcné – čtení jako zdroj informací prožitkové kritické – analytické, hodnotící Naslouchání: praktické – výchova k empatii,

podnět k jednání




normy, základní mluvené žánry podle komunikační situace  


technika mluveného projevu komunikační žánry – připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, referát, diskuse

48





Písemný projev: na základě poznatků: o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech vlastní tvořivé psaní - komunikační

žánry (výpisek, žádost, soukromý a úřední dopis, objednávka) 

tiskopisy

Jazyková výchova






Žák: samostatně pracuje s pravidly českého pravopisu, se slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci


Učivo

 


Zvuková stránka jazyka: zásady spisovné výslovnosti modulace souvislé řeči – přízvuk

slovní a větný

 

intonace členění souvislé řeči – pauzy a

frázování

   



Slovní zásoba a tvoření slov: slovní zásoba a její jednotky slohové rozvrstvení slovní zásoby význam slova, homonyma, synonyma obohacování slovní zásoby Tvarosloví: Slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov

 

Skladba: výpověď a věta, stavba věty, pořádek slov ve větě rozvíjející větné členy souvětí, druhy vedlejších vět

  




Obecné poučení o jazyce: rozvrstvení národního jazyka



–

spisovné a nespisovné útvary a prostředky







Žák: formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů

Učivo

   


Tvořivé činnosti s literárním textem: přednes vhodných literárních textů volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu dramatizace vytváření vlastních textů

49

literární teorie



interpretace literárního textu Způsoby interpretace literárních a jiných děl





 


a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu jazyk literárního díla – obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie (rým, rytmus); volný verš

Literární druhy a žánry: poezie, próza, drama, žánry lyrické, epické dramatické v proměnách času –

hlavní vývojová období národní a světové literatury





 

Žák: využívá základy studijního čtení – vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu samostatně připraví a s oporou o text přednese referát uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržování pravidel mezivětného navazování

Učivo







Občanská výchova

rychlé, znalost orientačních prvků v textu věcné – studijní, čtení jako zdroj informací, vyhledávací

 

prožitkové kritické – analytické, hodnotící




 


podnět k jednání věcné – soustředěné, aktivní kritické – objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové



zážitkové




normy, základní mluvené žánry podle komunikační situace 




technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální komunikační žánry – připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, referát, diskuse

50





Písemný projev: na základě poznatků: o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech vlastní tvořivé psaní - komunikační

žánry (výpisek, žádost, soukromý a úřední dopis, objednávka, pozvánka, charakteristika, teze, úvaha) 

tiskopisy

Jazyková výchova






Žák: využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí

Učivo

 



slovní a větný

 


frázování

    



Slovní zásoba a tvoření slov: slovní zásoba a její jednotky slohové rozvrstvení slovní zásoby význam slova, homonyma, synonyma obohacování slovní zásoby způsoby tvoření slov Tvarosloví: Slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov

   

Skladba: výpověď a věta, stavba věty, pořádek slov ve větě rozvíjející větné členy souvětí, druhy vedlejších vět přímá a nepřímá řeč stavba textu

  




Obecné poučení o jazyce: jazyk a komunikace – jazyková



norma a kodifikace, kultura jazyka a řeči





Žák: rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloží argumenty

Učivo




Tvořivé činnosti s literárním textem: přednes vhodných literárních textů

51





rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovnává je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře

    

volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu dramatizace vytváření vlastních textů interpretace literárního textu vlastní výtvarný doprovod k literárním textům Způsoby interpretace literárních a jiných děl








a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu jazyk literárního díla – obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie (rým, rytmus); volný verš literatura umělecká a věcná –

populárně-naučná, literatura faktu, publicistické žánry

 


hlavní vývojová období národní a světové literatury, typické žánry a jejich představitelé





Žák: využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem, nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů

Učivo







Občanská výchova

rychlé, znalost orientačních prvků v textu věcné – studijní, čtení jako zdroj informací, vyhledávací

 

prožitkové kritické – analytické, hodnotící




 


podnět k jednání věcné – soustředěné, aktivní kritické – objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové



zážitkové




normy, základní mluvené žánry

52

podle komunikační situace 








technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální komunikační žánry – připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, referát, diskuse Písemný projev: na základě poznatků: o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech vlastní tvořivé psaní - komunikační

žánry (výpisek, žádost, soukromý a úřední dopis, objednávka, pozvánka, charakteristika, teze, úvaha, strukturovaný životopis, subjektivně zabarvený popis a výklad) 

tiskopisy, formuláře

OPAKOVÁNÍ UČIVA ZŠ

Jazyková výchova






Žák: využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí

Učivo

 



slovní a větný

 


frázování

    



Slovní zásoba a tvoření slov: slovní zásoba a její jednotky slohové rozvrstvení slovní zásoby význam slova, homonyma, synonyma obohacování slovní zásoby způsoby tvoření slov Tvarosloví: Slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov

   

Skladba: výpověď a věta, stavba věty, pořádek slov ve větě rozvíjející větné členy souvětí, druhy vedlejších vět přímá a nepřímá řeč stavba textu

  




Obecné poučení o jazyce: jazyk a komunikace – jazyková



53

norma a kodifikace, kultura jazyka a řeči OPAKOVÁNÍ UČIVA ZŠ









Žák: rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloží argumenty rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovnává je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře

Učivo

     


Tvořivé činnosti s literárním textem: přednes vhodných literárních textů volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu dramatizace vytváření vlastních textů interpretace literárního textu vlastní výtvarný doprovod k literárním textům Způsoby interpretace literárních a jiných děl








a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu jazyk literárního díla – obrazná pojmenování; zvukové prostředky poezie (rým, rytmus); volný verš literatura umělecká a věcná –

populárně-naučná, literatura faktu, publicistické žánry

 


hlavní vývojová období národní a světové literatury, typické žánry a jejich představitelé OPAKOVÁNÍ UČIVA ZŠ

54

Anglický jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:

Cizí jazyk

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Anglický jazyk považujeme za jeden z nejdůležitějších předmětů, který pomáhá naplňovat klíčové kompetence žáků hlavně v komunikaci přesahující oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Stále častěji přichází životní situace, kdy komunikace v cizím jazyce je nepostradatelnou součástí našeho bytí. Žáci se setkávají s anglickými nápisy na zakoupeném zboží, poslouchají anglicky zpívané písně, sledují filmy v původním znění. Aktivní znalost anglického jazyka poskytuje základ pro úspěšnou komunikaci v celé Evropě i v převážné části světa. Při organizačním vymezení vyučovacího předmětu vycházíme ze zkušenosti, že již žáci mateřské školy s úspěchem „absorbují“ základy tohoto světového jazyka. Proto jsme již do prvního a druhého ročníku zařadili po dvou vyučovacích hodinách, které mají převážně verbální podobu (oral course). Žáci pracují hlavně s obrazovým a herním materiálem. Užívány jsou vhodné říkanky, písně a výukový software na PC. Součást výuky tvoří i jednoduché dialogy. Od 3. ročníku pak dochází k systematickému utřídění získaných jazykových dovedností. Časová dotace v jednotlivých ročnících pak vypadá takto:

1. stupeň: 1. ročník – 2 hodiny týdně 2. ročník – 2 hodiny týdně 3. ročník – 3 hodiny týdně 4. ročník – 3 hodiny týdně 5. ročník – 3 hodiny týdně Celkem – 13 hodin (RVP ZV + 4 hodiny)

2. stupeň 6. ročník – 3 hodiny týdně 7. ročník – 3 hodiny týdně 8. ročník – 3 hodiny týdně + 3 hodiny (žáci, kteří se neúčastní výuky 2. cizího jazyka) 9. ročník – 3 hodiny týdně + 3 hodiny (žáci, kteří se neúčastní výuky 2. cizího jazyka) Celkem – 12 hodin (dle RVP ZV)

Vzhledem k nízkým počtům žáků ve třídách prvního i druhého stupně nejsou hodiny předmětu Anglický jazyk děleny a výuka probíhá v rámci celé třídy. Naším záměrem je pokusit se v rámci prostorových a personálních možností zavést i tzv. „mimotřídní (meziročníkové) konverzační setkávání“ (popř. i s rodilým mluvčím), kde bude možné získané vědomosti a dovednosti dále rozvíjet. Žáci, kteří se neúčastní výuky druhého cizího jazyka, mají v 8. a 9. ročníku navýšenu dotaci o 3 hodiny týdně. O zařazení každého takového žáka je rozhodnuto na základě individuálně posouzených skutečností. Tyto hodiny jsou věnovány opakování základních gramatických pravidel, výslovnosti, pravopisu a procvičování konverzace. Dále je zde upevňováno právě probírané učivo. Vyučující se v těchto hodinách může žákům věnovat ještě více individuálně. Vzhledem k nízkému celkovému počtu žáků uvolněných z výuky druhého cizího jazyka probíhá výuka v 8. a 9. ročníku zároveň – tyto ročníky jsou spojeny do jedné vzdělávací skupiny. Užívané učebnice a pracovní sešity jsou podpůrným materiálem, který je dále vhodně doplněn řadou didaktických pomůcek a předmětů (objektů), se kterými se žáci v běžném životě setkávají. Učebnice obsahují kromě přehledů gramatiky a slovníku, celou řadu textů z nejrůznějších oblastí našeho života. Vhodnou formou se žáci seznamují s obdobnými životními situacemi, které prožívají jejich vrstevníci v nejrůznějších částech světa. Záměrem naší školy je spolupracovat s partnerskou školou v zahraničí. Při této spolupráci pak ověřovat a dále prohlubovat získané dovednosti a kompetence. Velmi dobré zkušenosti máme z realizace projektu spolupráce 5ti evropských škol – Comenius. S těmito partnerskými školami jsme stále v kontaktu a připravujeme projekt návazný.

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Anglický jazyk, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie:

55

Kompetence k učení

Učitel: o o o

vede žáky ke správnému používání naučených pravidel a jejich vzájemnému propojování nabízí žákům další možnosti používání osvojených dovedností z jazykového vzdělávání v jiných oblastech vede žáky ke stálému zdokonalování se v užití jazyka


Učitel: o

zadává úkoly přiměřené věku a individualitě žáka


Učitel: o

podporuje různé formy komunikace na „mezinárodní úrovni“ v rámci Evropy i světa


Učitel: o

organizuje práci tak, aby žáci mohli spolupracovat při řešení problémů v týmu


Učitel: o

v hodnocení žáků (ve zřetelné převaze) uplatňuje prvky pozitivní motivace


Učitel: o

vede žáky ke správnému organizování a plánování učení

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1. a 2. ročník Receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti


     

Učivo

Žák: rozumí jednoduchým pokynům umí pojmenovat základní předměty denní potřeby umí pozdravit, poděkovat, poprosit se umí představit pojmenovává základní barvy vědomě užívá základní číslovky 1 10

   




barvy pozdravy, poděkování číslovky 1 – 10 slovní zásoba dle tematických oblastí – Vánoce, Velikonoce,

Helloween, hračky, školní potřeby, zvířata, zelenina, ovoce, oblečení, narozeniny základní společenské fráze – my name is... atp.

3. ročník Receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti




Žák: vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní

Učivo




Pravidla komunikace v běžných každodenních situacích: pozdravy, poděkování,

56

  



zásoby rozumí jednoduchým pokynům a větám, adekvátně na ně reaguje rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovené konverzace dvou osob s dostatkem času pro porozumění používá abecední slovník z učebnice

představování



Jednoduchá sdělení: adresa, blahopřání, omluva

   

Tematické okruhy: domov rodina škola volný čas a zájmová činnost Slovní zásoba



Základní gramatické struktury a typy vět: věta jednoduchá



Učivo

RECEPTIVNÍ ŘD 





Žák: rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a využívá je při své práci čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu PRODUKTIVNÍ ŘD





Žák: sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení; vyplní své základní údaje do formulářů reprodukuje ústně obsah přiměřeně obtížného textu INTERAKTIVNÍ ŘD



Žák: aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem




Pravidla komunikace v běžných každodenních situacích: pozdravy, poděkování, představování



Jednoduchá sdělení: adresa, blahopřání, omluva, žádost

     

Tematické okruhy: domov rodina škola volný čas a zájmová činnost oblékání nákupy Slovní zásoba

  

Základní gramatické struktury a typy vět: věta jednoduchá tvorba otázky a záporu pořádek slov v jednoduchých větách Základy lexikálního principu pravopisu slov

57



Učivo

RECEPTIVNÍ ŘD 



Žák: vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku používá dvojjazyčný slovník





PRODUKTIVNÍ ŘD 



Žák: reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu INTERAKTIVNÍ ŘD



Žák: aktivně se zapojí do konverzace, poskytne požadovanou informaci

         



  


Pravidla komunikace v běžných každodenních situacích: pozdravy, poděkování, představování Jednoduchá sdělení: adresa, blahopřání, omluva, žádost, pozdrav a dopis z prázdnin Tematické okruhy: domov rodina škola volný čas a zájmová činnost oblékání nákupy příroda a počasí tradice a zvyky důležité zeměpisné údaje atp. Slovní zásoba a tvoření slov: synonyma, antonyma, význam slov v kontextu Základní gramatické struktury a typy vět: věta jednoduchá tvorba otázky a záporu pořádek slov v jednoduchých větách Základy lexikálního principu pravopisu slov


Očekávané výstupy POSLECH S POROZUMĚNÍM 

Žák: rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a obsahu autentických materiálů s využitím vizuální opory MLUVENÍ



Žák: sestaví jednoduché ústní i písemné sdělení týkající se situací souvisejících s životem v rodině, škole a probíranými tematickými

Učivo


zvuková a grafická podoba jazyka – rozvíjení dostatečně srozumitelné výslovnosti a schopnosti rozlišovat sluchem prvky fonologického systému jazyka, slovní a větný přízvuk, intonace, ovládání pravopisu slov osvojené slovní zásoby slovní zásoba – rozvíjení dostačující slovní zásoby k ústní i písemné komunikaci vztahující se k probíraným tematickým okruhům

58



okruhy přiměřeně jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích

ČTENÍ S POROZUMĚNÍM 

Žák: čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu PSANÍ Žák:



a komunikačním situacím, práce se slovníkem mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru přítomný čas průběhový a prostý, použití hodnotících přídavných jmen tematické okruhy – rodina, škola, pokoj, zájmy a dovednosti, sport, oblečení, popis člověka, jídlo a pití, práce a domácí práce, pocity, město, počasí, roční období, nakupování

vyplní základní údaje o sobě ve formuláři


Očekávané výstupy POSLECH S POROZUMĚNÍM 

Žák: rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci

MLUVENÍ Žák: 



přiměřeně jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích mluví o své rodině, kamarádech a dalších osvojovaných tématech ČTENÍ S POROZUMĚNÍM



Žák: v textech vyhledává známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky

PSANÍ 

Učivo


zvuková a grafická podoba jazyka – rozvíjení dostatečně srozumitelné výslovnosti a schopnosti rozlišovat sluchem prvky fonologického systému jazyka, slovní a větný přízvuk, intonace, ovládání pravopisu slov osvojené slovní zásoby slovní zásoba – rozvíjení dostačující slovní zásoby k ústní i písemné komunikaci vztahující se k probíraným tematickým okruhům a komunikačním situacím, práce se slovníkem mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru čas minulý prostý, vazba „going to“ tematické okruhy - doprava, vesmír, roky, TV, pomáhání, zvířata, nástroje, prázdniny, oslavy

Žák: písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty

59



Učivo

POSLECH S POROZUMĚNÍM Žák: 

rozumí obsahu promluvy či konverzace týkající se osvojovaných témat

MLUVENÍ 





Žák: stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu promluvy i konverzace přiměřeně jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích zeptá se a adekvátně reaguje v běžných situacích ČTENÍ S POROZUMĚNÍM



Žák: odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu


zvuková a grafická podoba jazyka – rozvíjení dostatečně srozumitelné výslovnosti a schopnosti rozlišovat sluchem prvky fonologického systému jazyka, slovní a větný přízvuk, intonace, ovládání pravopisu slov osvojené slovní zásoby slovní zásoba – rozvíjení dostačující slovní zásoby k ústní i písemné komunikaci vztahující se k probíraným tematickým okruhům a komunikačním situacím, práce se slovníkem mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru minulý čas průběhový tematické okruhy – smysly, popis člověka, oblečení

PSANÍ Žák: 

napíše jednoduchý text tkající se osvojovaných témat


Očekávané výstupy POSLECH S POROZUMĚNÍM Žák: 

rozumí informacím v jednoduchých poslechových textech, jsou-li pronášeny pomalu a zřetelně MLUVENÍ

  

Žák: vyžádá jednoduchou informaci vypráví jednoduchý příběh přiměřeně jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích

Učivo


zvuková a grafická podoba jazyka – rozvíjení dostatečně srozumitelné výslovnosti a schopnosti rozlišovat sluchem prvky fonologického systému jazyka, slovní a větný přízvuk, intonace, ovládání pravopisu slov osvojené slovní zásoby slovní zásoba – rozvíjen dostačující slovní zásoby k ústní i písemné komunikaci vztahující se k probíraným tematickým okruhům a komunikačním situacím, práce se slovníkem

60




Žák: používá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku rozumí krátkým textům, vyhledá v nich požadovanou informaci

mluvnice – rozvíjení používání gramatických jevů k realizaci komunikačního záměru předpřítomný čas, budoucí čas, názorová přídavná jména tematické okruhy – prázdniny, umění, technologie, barvy, tvary, materiály, vybavení pokoje, hudba, hry a sport

PSANÍ 

Žák: reaguje na jednoduché písemné sdělení

61

Německý jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:

Další cizí jazyk

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Německý jazyk je vyučován od 8. ročníku jako druhý cizí jazyk. Volba německého jazyka je ovlivněna množstvím německých firem v blízkém okolí. Aktivní znalost tohoto jazyka zvýší možnost uplatnění našich absolventů na trhu práce v místě bydliště. Časovou dotaci 6 hodin jsme rozvrhli do posledních dvou ročníků. Vycházeli jsme ze zkušenosti, že žáci dosahují lepších výsledků při intenzivnější výuce. Vzhledem k počtům žáků v jednotlivých ročnících se toto řešení jeví lepší z organizačních důvodů. Žáci 8. a 9. ročníku jsou na výuku Německého jazyka spojeni do jedné studijní skupiny, v níž probíhá výuka na dvou různých úrovních. Začátečníci prochází úvodním audioorálním kurzem. Při výuce je hojně využívána interaktivní tabule, autentické materiály, snažíme se zařadit i návštěvu Goethe-Institutu v Pardubicích. Ke každému probranému tématu žáci vytváří „projekty“, které zakládají do svých portfolií. Mají tak možnost sledovat vývoj svých znalostí. Časová dotace je mezi jednotlivé ročníky rozdělena takto:

2. stupeň: 8. ročník – 3 hodiny týdně 9. ročník – 3 hodiny týdně Celkem – 6 hodin (dle RVP ZV)

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Německý jazyk, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o o



Učitel: o



Učitel: o



Učitel: o



Učitel: o



Učitel: o


62

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Německý jazyk



Učivo

POSLECH S POROZUMĚNÍM

zvuková a grafická podoba jazyka – základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafikou podobou slov, úvodní audio-orální kurz

Žák: 



rozumí jednotlivým pokynům a otázkám učitele, které jsou přednášeny pomalu a s pečlivou výslovností a reaguje na ně rozumí slovům a jednoduchým větám, které jsou pronášeny pomalu a zřetelně a týkají se osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu

MLUVENÍ  



Žák: se zapojí do jednoduchých rozhovorů sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, volného času odpovídá na otázky týkající se jeho samotného, rodiny, volného času


slovní zásoba – osvojení slovní zásoby a její použití v komunikačních situacích, práce se slovníkem mluvnice – základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které neruší smysl sdělení) časování pravidelných sloves, použití členu, 1., 3., 4. pád podst. jmen, slovosled věty oznamovací a otázky, některé předložky, přivlastňovací zájmena, rozkaz tematické okruhy – rodina, volný čas, škola, dopravní prostředky, kalendářní rok, zvířata, reálie německy mluvících zemí

ČTENÍ S POROZUMĚNÍM  

Žák: rozumí jednoduchým informačním nápisům a orientačním pokynům rozumí slovům a jednoduchým větám, které se vztahují k běžným tématům PSANÍ Žák:

 

vyplní základní údaje do formuláře napíše věty týkající se osvojovaných témat



Učivo


zvuková a grafická podoba jazyka – základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a

Žák:


Podle tohoto plánu se ve šk. roce 2013/2014 a 2014/2015 budou vzdělávat ti žáci 8. ročníku, kteří v 6. a 7. ročníku

63



rozumí základním informacím v krátkých poslechových textech týkajících se každodenních témat MLUVENÍ Žák:





sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, volného času a dalších osvojovaných témat odpovídá na otázky týkající se osvojovaných témat a podobné otázky pokládá


Žák: rozumí krátkému textu a vyhledá v něm požadovanou informaci PSANÍ Žák:

 

grafikou podobou slov, úvodní audio-orální kurz slovní zásoba – osvojení slovní zásoby a její použití v komunikačních situacích, práce se slovníkem

navštěvovali PVP Německý jazyk, v 9. ročníku se budou věnovat opakování a procvičování probraných jevů a témat a konverzaci o osvojených tématech

mluvnice – základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které neruší smysl sdělení) časování sloves, slovesa s odlučitelnou předponou, předložky se 3. pádem, zájmena, způsobová slovesa (i v préteritu), préteritum „sein“ a“ haben“, sloveso“ werden“ tematické okruhy – bydlení, obec, denní a týdenní program, lidské tělo, zdraví, nakupování, cestování, počasí, oblečení, svátky, dovolená, jídlo, povolání, reálie německy mluvících zemí

stručně reaguje na písemné sdělení napíše jednoduché texty týkající se osvojovaných témat

64

Cvičení z Anglického jazyka Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:

Cizí jazyk

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Cvičení z Anglického jazyka je vyučován od 8. ročníku jako pomocný předmět k utužení znalostí a dovedností nabytých v hodinách Anglického jazyka. Časovou dotaci 6 hodin jsme rozvrhli do posledních dvou ročníků. Vycházeli jsme ze zkušenosti, že žáci dosahují lepších výsledků při intenzivnější výuce. Vzhledem k počtům žáků v jednotlivých ročnících se toto řešení jeví lepší z organizačních důvodů. Žáci 8. a 9. ročníku jsou na výuku předmětu Cvičení z Anglického jazyka spojeni do jedné skupiny, v níž probíhá výuka povětšinou na jedno společně zadané téma, však na několika různých úrovních dle schopností přítomných žáků. Výuka je v průběhu roku někdy taktéž přizpůsobena problematickým pasážím z hodin Anglického jazyka, která dělá přítomným žákům problémy, tedy látce z 1. až 10. lekce učebnice Challenges 2. Při výuce je hojně využívána práce s autentickými materiály, obrázky, pracovními archy, videem, počítači a tablety. Časová dotace: 2. stupeň: 8. ročník – 3 hodiny týdně 9. ročník – 3 hodiny týdně Celkem – 6 hodin (dle RVP ZV)

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Anglický jazyk, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o o



Učitel: o



Učitel: o



Učitel: o



Učitel: o



Učitel: o


65

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Cvičení z Anglického jazyka

8. a 9. ročník Receptivní, produktivní a interaktivní řečové dovednosti


Učivo


zvuková a grafická podoba jazyka – základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafikou podobou slov

Žák: 





rozumí jednotlivým pokynům a otázkám učitele, které jsou přednášeny pomalu a s pečlivou výslovností a reaguje na ně rozumí slovům a jednoduchým větám, které jsou pronášeny pomalu a zřetelně a týkají se osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu rozumí základním informacím v krátkých poslechových textech týkajících se každodenních témat

MLUVENÍ  





Žák: se zapojí do jednoduchých rozhovorů sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, volného času odpovídá na otázky týkající se osvojovaných témat a podobné otázky pokládá odpovídá na otázky týkající se jeho samotného, rodiny, volného času


slovní zásoba – osvojení slovní zásoby a její použití v komunikačních situacích, práce se slovníkem mluvnice – základní gramatické struktury a typy vět (jsou tolerovány elementární chyby, které neruší smysl sdělení) přítomný čas prostý a průběhový – otázky a odpovědi, minulý čas prostý – otázky a odpovědi/ pravidelná a nepravidelná slovesa, budoucí čas s “will“ a “going to“, názorová přídavná jména tematické okruhy – osobní informace, rodina, záliby, přátelé, čísla, čas, školní předměty, práce, denní činnosti, sport, budovy, volný čas, barvy, vysvětlení cesty, počasí, jídlo, cestování, země, dopravní prostředky, hudba, filmy, zvířata, smysly, lidské tělo, oblečení, prázdniny, popis osoby, vlastnosti

ČTENÍ S POROZUMĚNÍM  



Žák: rozumí jednoduchým informačním nápisům a orientačním pokynům rozumí slovům a jednoduchým větám, které se vztahují k běžným tématům rozumí krátkému textu a vyhledá v něm požadovanou informaci PSANÍ Žák:

  

vyplní základní údaje do formuláře stručně reaguje na písemné sdělení napíše věty týkající se osvojovaných témat

66

Matematika Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:


Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu V rámci předmětu Matematika, který prolíná celou základní školní docházkou, vytváříme předpoklady pro získání vědomostí a dovedností potřebných v praktickém životě. Velmi často (zvláště na druhém stupni) „si“ odpovídáme na otázku: „A k čemu vám to bude?“. Získané kompetence jsou pak předpokladem pro další úspěšné studium. Při realizaci vzdělávacího obsahu klademe důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Vzdělávací obsah je rozdělen do 4 základních tematických okruhů:

1.

1. stupeň: Čísla a početní operace

navazuje

2. stupeň: Číslo a proměnná

2.

Závislosti, vztahy a práce s daty

3.

Geometrie v rovině a v prostoru

4.

Nestandardní aplikační úlohy a problémy Náplň jednotlivých tematických okruhů je zpracována v tabulaci vzdělávacího obsahu. Časová dotace v jednotlivých ročnících prvního stupně byla posílena o 4 hodiny:

1. stupeň: 1. ročník – 4 hodiny týdně 2. ročník – 5 hodiny týdně 3. ročník – 5 hodin týdně 4. ročník – 5 hodin týdně 5. ročník – 5 hodin týdně Celkem – 24 hodin (RVP ZV + 4 hodiny) Na 2. stupni jsme též přistoupili k navýšení počtu hodinové dotace o 2 hodiny:

2. stupeň: 6. ročník – 4 hodiny týdně 7. ročník – 4 hodiny týdně 8. ročník – 5 hodin týdně 9. ročník – 4 hodiny týdně Celkem – 17 hodin (RVP ZV + 2 hodiny)

Vyučovací hodiny předmětu Matematika jsou realizovány v učebnách a dle možností v zahradních učebnách, které má naše škola k dispozici. Délka vyučovací hodiny respektuje hygienické požadavky žáků i vyučujících a s ohledem na tyto skutečnosti může být upravena oproti standardním 45 minutám. Užívané učebnice a pracovní sešity jsou podpůrným materiálem, který je dále vhodně doplněn řadou didaktických pomůcek a předmětů (objektů), se kterými se žáci v běžném životě setkávají. Zvláště na 1. stupni jsou k početním operacím a vyjádřením vztahů užívány předměty denní potřeby. Od školního roku 2013/2014 zavádíme do výuky matematiky (na 1. i 2. stupni) metodu prof. Hejného. Od školního roku 2013/2014 „pilotně ověřujeme“ nové učebnice pro 2. stupeň, které byly zpracovány dle metody pana prof. Hejného.

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Matematika, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel:

67

o o

vede žáky k rozvíjení paměti prostřednictvím numerických výpočtů a osvojováním si nezbytných matematických vzorců a algoritmů vede žáky k rozvíjení abstraktního a exaktního myšlení osvojováním si a využíváním základních matematických pojmů a vztahů, k poznávání jejich charakteristických vlastností a na základě těchto vlastností k určování a zařazování pojmů


Učitel: o o o

vede žáky k rozvíjení kombinatorického a logického myšlení, ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů vede žáky k vytváření zásoby matematických nástrojů (početních operací, algoritmů, metod řešení úloh) a k efektivnímu využívání osvojeného matematického aparátu vede žáky k provádění rozboru problému a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu k vyřešení problému a vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k podmínkám úlohy nebo problému


Učitel: o



Učitel: o

o

vede žáky k rozvíjení spolupráce při řešení problémových a aplikovaných úloh vyjadřujících situace z běžného života a následně k využití získaného řešení v praxi; k poznávání možností matematiky a skutečnosti, že k výsledku lze dospět různými způsoby vede žáky k rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k soustavné sebekontrole při každém kroku postupu řešení, k rozvíjení systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti, k vytváření dovednosti vyslovovat hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a k jejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkladů


Učitel: o



Učitel: o o

o

vede žáky k využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech – odhady, měření a porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace vede žáky k vnímání složitosti reálného světa a jeho porozumění; k rozvíjení zkušenosti s matematickým modelováním (matematizací reálných situací), k vyhodnocování matematického modelu a hranic jeho použití; k poznání, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný pro různorodé situace a jedna situace může být vyjádřena různými modely vede žáky k přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky, prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a ke zdokonalování grafického projevu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika 1. ročník Číslo a početní operace








Žák: používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 20, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly do 20

Učivo

    


V oboru do 20: obor přirozených čísel zápis čísla v desítkové soustavě, číselná osa početní operace v daném oboru vlastnosti početních operací s přirozenými čísly písemné algoritmy početních operací

68

 

užívá lineární uspořádání; zobrazí čísla na číselné ose (v oboru do 20) řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace (v oboru do 20)





Žák: rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary –

čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh 

rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše jednoduchá tělesa – koule,

válec 

Učivo

   

Základní útvary v rovině: čtverec obdélník trojúhelník kruh



Základní útvary v prostoru: koule, válec


nachází v realitě reprezentaci výše uvedených útvarů a těles

2. ročník Číslo a početní operace












Žák: používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 100, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly do 100 užívá lineární uspořádání; zobrazí čísla na číselné ose (v oboru do 100) řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace (v oboru do 100)

Učivo

     


V oboru do 100: obor přirozených čísel zápis čísla v desítkové soustavě, číselná osa početní operace v daném oboru vlastnosti početních operací s přirozenými čísly písemné algoritmy početních operací malá násobilka



  

Žák: doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času popisuje jednoduché závislosti

Učivo   


závislosti a jejich vlastnosti tabulky diagramy

69

z praktického života





Žák: rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary –

lomená čára, přímka, polopřímka, úsečka 

rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše jednoduchá tělesa – kvádr,

krychle, kužel 


Učivo

       

Základní útvary v rovině: čtverec obdélník trojúhelník kruh lomená čára přímka polopřímka úsečka

 

Základní útvary v prostoru: koule, válec krychle, kvádr, kužel


Jednotky délky Délka úsečky













Žák: používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly do 1 000 užívá lineární uspořádání; zobrazí čísla na číselné ose (v oboru do 1 000) řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace (v oboru do 1 000)

Učivo

      


V oboru do 1 000: obor přirozených čísel zápis čísla v desítkové soustavě, číselná osa početní operace v daném oboru vlastnosti početních operací s přirozenými čísly písemné algoritmy početních operací malá násobilka velká násobilka


Očekávané výstupy Žák:

Učivo 


závislosti a jejich vlastnosti

70



popisuje závislosti z praktického života

  

tabulky diagramy jízdní řády





Žák: narýsuje a znázorní základní rovinné útvary – trojúhelník a kružnice; užívá jednoduché konstrukce



rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše jednoduchá tělesa – jehlan




Učivo

       

Základní útvary v rovině: čtverec obdélník trojúhelník kruh lomená čára přímka polopřímka úsečka

  

Základní útvary v prostoru: koule, válec krychle, kvádr, kužel jehlan

 

Jednotky (převody) délky času, hmotnosti, objemu


Délka úsečky

















Žák: používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly do 1 000 000 užívá lineární uspořádání; zobrazí čísla na číselné ose (v oboru do 1 000 000) řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace (v oboru do 1 000 000) využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení provádí písemné početní operace

Učivo

      


V oboru do 1 000 000: obor přirozených čísel zápis čísla v desítkové soustavě, číselná osa početní operace v daném oboru vlastnosti početních operací s přirozenými čísly písemné algoritmy početních operací malá násobilka velká násobilka

71



v oboru přirozených čísel zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel





Žák: vyhledává, sbírá a třídí data

Učivo     


závislosti a jejich vlastnosti tabulky diagramy jízdní řády grafy





Žák: narýsuje a znázorní základní rovinné útvary – čtverec a obdélník: užívá jednoduché konstrukce



rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše jednoduchá tělesa



určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu






sestrojí rovnoběžky a kolmice



rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné tvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru



Učivo

        

Základní útvary v rovině: čtverec obdélník trojúhelník kruh lomená čára přímka polopřímka úsečka čtyřúhelník

  





Jednotky délky, času, hmotnosti, objemu, obsahu Obvod a obsah obrazce

sčítá a odčítá graficky úsečky

Vzájemná poloha 2 přímek v rovině Osově souměrné útvary





Žák: řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel

Učivo    


obor přirozených čísel zápis čísla v desítkové soustavě, číselná osa početní operace v daném oboru vlastnosti početních operací s přirozenými čísly

72



písemné algoritmy početních operací






Žák: čte a sestavuje tabulky a diagramy

Učivo     


závislosti a jejich vlastnosti tabulky diagramy jízdní řády grafy








Žák: určuje délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran aplikuje osvojené dovednosti z geometrie v rovině a v prostoru na konkrétních příkladech z běžného života

Učivo

         

Základní útvary v rovině: čtverec obdélník trojúhelník kruh lomená čára přímka polopřímka úsečka čtyřúhelník mnohoúhelník

  





Jednotky délky, času, hmotnosti, objemu, obsahu Obvod a obsah obrazce Vzájemná poloha 2 přímek v rovině Osově souměrné útvary

OPAKOVÁNÍ UČIVA 1. – 5. ročníku Nestandardní aplikační úlohy a problémy




Žák: řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky

Učivo    


slovní úlohy číselné a obrázkové řady magické čtverce prostorová představivost

73

6. ročník Číslo a proměnná




Žák: počítá zpaměti i písemně s přirozenými čísly



užívá lineární uspořádání, zobrazí číslo na číselné ose



zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací



řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel



vyjadřuje část celku pomocí zlomků a desetinných čísel



užívá desetinná čísla ke kvantitativnímu vyjádření celek část



porovnává desetinná čísla



zaokrouhluje desetinná čísla



počítá s desetinnými čísly



chápe pojmy násobek, dělitel, prvočíslo, číslo složené, sudé a liché číslo, společný dělitel, společný násobek, soudělnost



Rozhoduje, zda je dané číslo násobkem určitého čísla a zda je dělitelné určitým číslem na základě znaků dělitelnosti



Určí (nejmenší) společný násobek a (největší) společný dělitel skupiny čísel.



Užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů.

Učivo


OPAKOVÁNÍ UČIVA 1. – 5. ročníku  přirozená čísla  zápis v desítkové soustavě  zobrazení na číselné ose  porovnávání  zaokrouhlování přirozených čísel  početní výkony s přirozenými čísly  slovní úlohy  zlomky a desetinná čísla  soustavy – pozice číslic  měření délky  číselná osa  kartézská soustava – zakreslení čísel  rozvinutý zápis čísla v desítkové soustavě  porovnávání desetinných čísel  zobrazování desetinných čísel na číselné ose  zaokrouhlování desetinných čísel  sčítání a odčítání desetinných čísel  násobení a dělení desetinného čísla 10, 100, 1000  násobení a dělení desetinných čísel zpaměti i písemně  převádění jednotek délky, obsahu, hmotnosti  vlastnosti početních výkonů s desetinnými čísly  řešení slovních úloh      

dělitelnost násobek, dělitel znaky dělitelnosti společný násobek a dělitel prvočíslo a číslo složené číselné a logické řady





Žák: Vytváří a čte diagramy

Učivo


OPAKOVÁNÍ UČIVA 1. – 5. ročníku Grafy 

procházky po čtvercové síti



čtení z grafu



základní interpretace dat

74





Žák: používá s porozuměním geometrické pojmy (bod, úsečka, přímka, polopřímka, rovina, čtverec, obdélník, kruh, trojúhelník, koule, krychle, válec, hranol) a rozlišuje rovinné útvary a trojrozměrná tělesa (např. čtverec – krychle, kruh – koule)



ovládá základní převody jednotek a užívá vhodné jednotky



má základní dovednosti rýsování



používá s porozuměním pojmy bod, přímka, polopřímka, úsečka; rozlišuje mezi pojmy přímka a úsečka a umí je určit



charakterizuje vzájemnou polohu: tří bodů v rovině a dvou přímek v rovině. Rozumí pojmům totožnost, kolmost a rovnoběžnost dvou přímek



zdůvodňuje a využívá polohové vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh



chápe pojem úhel dvou přímek



chápe pojem velikost úhlu, umí ji určit ve stupňové míře měřením a výpočtem



rozlišuje úhel pravý, přímý, ostrý, tupý; sčítá a odčítá úhly a jejich velikosti – ve stupňové míře i graficky



načrtne a sestrojí trojúhelník, jeho výšky a těžnice



využívá potřebnou matematickou symboliku



intuitivně chápe pojem shodnosti geometrických útvarů, rozpozná osově soměrné útvary



rozumí pojmům vzor – obraz, samodružný bod a samodružný útvar



umí zobrazit v osové souměrnosti přímku, bod, trojúhelník a kružnici



umí sestrojit osu úsečky a úhlu a zná jejich vlastnosti



rozlišuje pojem rovina a prostor a vztahy mezi nimi (průměty tělesa, stěny tělesa, úhlopříčka)



zná vlastnosti čtverce a obdélníku

Učivo


OPAKOVÁNÍ UČIVA 1. – 5. ročníku 

 



 

    

    

  

         

rozeznávání rovinných obrazců – čtverec, obdélník, trojúhelník, čtyřúhelník, kruh jednotky délky a jejich převody, obvod obrazce jednotky obsahu, výpočet obsahu obrazce pomocí čtvercové sítě, obsah čtverce a obdélníku rozeznávání prostorových těles – krychle, kvádr, síť kvádru a krychle slovní úlohy na obsahy obrazců a povrchy těles konstrukce úsečky, rovnoběžky, kolmice, kružnice, kruhu, obdélníku, čtverce a pravoúhlého trojúhelníku lineární a rovinné útvary bod, přímka, polopřímka, úsečka vzájemná poloha bodů a přímek v rovině úhel druhy úhlů Trojúhelník vnitřní úhly v trojúhelníku, součet vnitřních úhlů v trojúhelníku trojúhelníková nerovnost rovnoramenný trojúhelník rovnostranný trojúhelník výšky, těžnice, těžiště, kružnice opsaná a vepsaná Shodnost, souměrnost shodnost osová souměrnost osa úsečky a úhlu Objem a povrch kvádru a krychle čtverec a obdélník povrch kvádru a krychle jednotky obsahu objem tělesa v krychlové síti jednotky objemu m3, dm3, cm3, mm3, hl, dl, cl, ml síť krychle a kvádru objem krychle a kvádru stěnová a tělesová úhlopříčka tělesa složená z krychlí – jejich objem a povrch. volné rovnoběžné promítání

75



odhaduje a vypočítá objem a povrch krychle a kvádru.



načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině


Očekávané výstupy Žák:  chápe zlomek jako část celku a umí ho zobrazit např. na čtverečkovaném papíru 

volí nejvhodnější způsob zápisu racionálních čísel. Např.: Třetina žáků ve třídě nasbírala 58,6 kg papíru



znázorní racionální číslo v obou formách na číselné ose



upravuje zlomky rozšiřováním a krácením



používá pojmy: nepravý zlomek a smíšené číslo, společný jmenovatel, rovnost zlomků



porovnává zlomky a uspořádá skupinu zlomků



počítá se zlomky



rozlišuje kladné a záporné hodnoty čísel, čísla opačná



řeší jednoduché problémy a modeluje konkrétní situace pomocí celých čísel



rozumí pojmu absolutní hodnota čísla a umí ji určit



počítá s celými čísly – zpočátku s pomocí číselné osy



rozumí pojmu racionální číslo; chápe, že je možné jedno racionální číslo vyjádřit nekonečně mnoha zlomky



zapíše zlomek desetinným nebo periodickým číslem



provádí početní operace v oboru racionálních čísel



porovnává libovolná racionální čísla



chápe trojčlenku a používá ji při řešení úloh z praxe



chápe alternativní vyjadřování části celku různými způsoby

Učivo


Zlomky     

zlomek, desetinné číslo úpravy zlomků převrácené číslo, smíšené číslo porovnávání zlomků operace se zlomky, složený zlomek

Celá čísla   

kladné a záporné číslo absolutní hodnota operace s celými čísly, číselná osa

Racionální čísla  

operace s racionálními čísly číselná osa

Trojčlenka

   

Procenta procento, promile procentová část základ počet procent

76

(%, desetinným číslem, zlomkem), vypočítá 50 %, 25 %, 20 %, 10 %, 5 % bez přechodu přes 1 % 

vypočítá 1 % jako setinu celku



vypočítá procentovou část (i větší než celek), je-li dán základ a počet procent



vypočítá základ, je-li dána procentová část a počet procent



vypočítá počet procent, je-li dána procentová část a základ



řeší aplikační úlohy na procenta







Učivo

Žák: rozumí dělení celku na části v určitém poměru, chápe poměr, měřítko zmenšení/zvětšení



pracuje s měřítky map a plánů



užívá poměr ke kvantitativnímu vyjádření vztahu celek-část



chápe postupný a převrácený poměr



zapíše a upraví daný poměr



změní/rozdělí základ v daném poměru



řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem



chápe úměru a rovnost, vypočítá neznámý člen úměry



prakticky používá pravoúhlou soustavu souřadnic, sestrojuje grafy přímých a nepřímých úměrností






Poměr, přímá a nepřímá úměrnost poměr, postupný a převrácený poměr Úměra přímá a nepřímá úměrnost





Žák: Rozlišuje základní geometrické útvary a jejich charakteristické vlastnosti, určuje vrcholy, strany, úhly

Učivo


Rovinné útvary



Trojúhelník věty o shodnosti trojúhelníků a jejich užití

77



Chápe smysl vět o shodnosti trojúhelníků a používá je při řešení úloh



Rozpozná středově souměrné útvary



Umí zobrazit bod, přímku, rovinný útvar ve středové souměrnosti

konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, ssu



Středová souměrnost

Čtyřúhelníky, mnohoúhelníky n-úhelníky ((ne)pravidelné), čtverec, obdélník, trojúhelník, rovnoběžník (kosočtverec, kosodélník), lichoběžník deltoid, nekonvexní mnohoúhelníky





Užívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti





Rýsuje n-úhelníky



Určuje obvody a obsahy n-úhelníků

 

Obvody a obsahy obvod a obsah rovnoběžníku obsah trojúhelníku lichoběžník – vlastnosti lichoběžníků, druhy

  



lichoběžníků, obvod a obsah lichoběžníku



 

Žák: určí druhou a třetí mocninu libovolného čísla rozumí pojmu druhá odmocnina a umí ji určit pomocí kalkulačky nebo tabulek

Učivo

  



využívá jednotek obsahu při výpočtech (i méně užívané jednotky: ar, hektar)



využívá jednotek objemu při výpočtech



chápe pojem mocnina s přirozeným exponentem



sčítá, odčítá, násobí, dělí a umocňuje mocniny s přirozeným exponentem





umí pracovat s číselným výrazem



sestaví jednoduchý výraz s proměnnou a určí hodnotu výrazu pro danou proměnnou



na konkrétních mnohočlenech s jednou proměnnou aplikuje pojmy člen, koeficient, stupeň mnohočlenu, hodnota mnohočlenu

      

Proměnné a výrazy číselný výraz hodnota číselného výrazu proměnná – výrazy s proměnnou dosazování do výrazu zápis slovního textu pomocí výrazů celistvý výraz mnohočleny



matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných



sčítá, odčítá, násobí mnohočleny,



Lineární rovnice rovnost, rovnice

   


Mocniny a odmocniny druhá a třetí mocnina odmocniny druhá odmocnina

Mocniny s přirozeným mocnitelem mocniny s přirozeným mocnitelem operace s mocninami s přirozeným mocnitelem a jejich vlastnosti zápis čísla v desítkové soustavě pomocí mocnin deseti zápis čísel v desítkové soustavě ve tvaru a · 10n, kde a < 10

 


78

dělí mnohočlen jednočlenem 

umí umocnit a rozložit dvojčleny (a + b)2, (a – b)2, a2 – b2



rozloží mnohočlen na součin: vytýkáním pomocí vzorce



chápe vztah a zápis rovnosti, porušení rovnosti, vlastnosti rovnosti; význam zkoušky



chápe pojem kořen rovnice



využívá ekvivalentní úpravy při řešení rovnic



vyjadřuje neznámou ze vzorce



formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnice



ekvivalentní úpravy





Učivo

Žák: provádí statistické šetření, vyhledává a třídí informace, vyhodnocuje a vyvozuje závěry



umí určit aritmetický průměr, popř. medián, modus a rozumí jejich významu



vytváří a čte diagramy

      


Úvod do statistiky statisticky soubor statistická šetření jednotka, znak, četnost aritmetický průměr medián, modus diagramy statistické diagramy – sloupkový, kruhový


Očekávané výstupy Žák:  Rozlišuje pojem rovina a prostor a vztahy mezi nimi (průměty tělesa, stěny tělesa, úhlopříčka) 

Vypočítá povrch tělesa



Načrtne a sestrojí sítě základních těles



chápe vztahy mezi stranami v pravoúhlém trojúhelníku a používá je při řešení úloh



zná pojmy kruh, půlkruh, výseč, úseč, kružnice, poloměr, průměr, tečna, sečna



chápe polohové vztahy: přímka – kružnice, kružnice – kružnice



vypočítá délku kružnice a

Učivo

 


Hranoly krychle, kvádr, hranol (kolmý) hranol objem, povrch, síť hranolu Pythagorova věta

         

Rovinné útvary kruh kružnice množiny bodů dané vlastnosti základní pravidla přesného rýsování základní konstrukční úlohy: trojúhelníky rovnoběžníky lichoběžníky čtyřúhelníky rozbor, popis konstrukce, konstrukce, diskuse

obsah kruhu, zná číslo π. 

charakterizuje útvary pomocí

79

množin bodů dané vlastnosti 

využívá poznatků o Thaletově kružnici při konstrukčních úlohách



zná pojmy soustředné kružnice a mezikruží a umí je narýsovat



využívá množin bodů dané vlastnosti k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh





Učivo

Žák: řeší soustavy rovnic metodou sčítací a dosazovací a chápe, že řešením je uspořádaná dvojice



umí převést řešení soustavy rovnic na řešení jedné lineární rovnice



ve vhodných případech užívá grafické řešení



používá soustavy rovnic k řešení slovních úloh


Soustavy lineárních rovnic





Žák: používá soustavu souřadnic k řešení úloh



chápe funkce jako závislost proměnných



chápe vztah proměnné a závisle proměnné. Rozpozná, zda závislost mezi dvěma veličinami je funkcí



určí definiční obor funkce



pro daný prvek definičního oboru určí hodnotu funkce



určuje vlastnosti funkce (rostoucí, klesající, konstantní)



vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí a grafem



rozpozná a používá pro řešení úloh lineární funkci (přímou úměrnost)



rozpozná a používá pro řešení úloh lineární lomenou funkci (nepřímou

Učivo

           


Funkce soustava souřadnic funkce jako závislost definiční obor a obor hodnot funkce vlastnosti funkce přímá a nepřímá úměrnost lineární funkce kvadratická funkce ve tvaru y = ax2 goniometrické funkce trigonometrie pravoúhlého trojúhelníku funkce sinus, kosinus, tangens a jejich vlastnosti

80

úměrnost) 

sestrojí graf funkce zadané tabulkou



rozumí využití podobnosti pravoúhlých trojúhelníků k zavedení funkce sinus, kosinus, tangens



využívá vlastností goniometrických funkcí pravoúhlého trojúhelníka při řešení úloh z praxe





Žák: rozeznává tělesa podle sítí a plášťů, sestrojuje sítě těles a plášťů



rozumí nárysu a půdorysu těles



znázorní tělesa ve volném rovnoběžném promítání



počítá povrchy a objemy těles



rozlišuje rotační tělesa a chápe, jak vznikají



rozlišuje shodné a podobné trojúhelníky a své tvrzení umí zdůvodnit užitím vět o shodnosti a podobnosti geometrických útvarů



věnuje pozornost kultuře grafického projevu



umí užívat různé druhy čar a kótování



rozlišuje nárys, půdorys, bokorys a umí je narýsovat



používá různé zobrazovací metody (např. perspektivu, volné rovnoběžné promítání)

Učivo



Tělesa válec, jehlan, kužel

  

zobrazovací metody osový řez povrchy a objemy


Podobnost trojúhelníků

Základy rýsování

Nestandardní aplikační úlohy a problémy






Žák: užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací

Učivo   


číselné a logické řady číselné a obrázkové analogie logické a netradiční geometrické úlohy

řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí

81

Svět moderní komunikace Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:


Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Základní informační gramotnost patří mezi elementární dovednosti nutné k orientaci ve světě informací. Zvláště v takovém světě, ve kterém moderní informační komunikační technologie zasahují do nejzákladnějších lidských činností. V rámci předmětu, jehož hodinová dotace byla posílena na 1. i 2. stupni, získají žáci nejen tyto elementární dovednosti a znalosti, ale jsou připraveni na své vlastní další zdokonalování se v práci a v užití těchto výdobytků naší současnosti. Jedná se o předmět, jehož obsah je do značné míry dynamický, neb vývoj právě moderních komunikačních a informačních technologií často předchází dobu a na pedagogy vyučující tento předmět to klade nesmírné nároky na jejich sebevzdělávání. Předmět je zařazen na prvním stupni do 4. a 5. ročníku po jedné vyučovací hodině, přičemž s výpočetní technikou se žáci setkávají a aktivně ji využívají již od 1. ročníků. V ostatních předmětech je totiž využíván výukový software, jehož užití klade na žáky alespoň minimální dovednosti v ovládání těchto technologií. Výuka předmětu na 1. stupni probíhá v kmenových učebnách pomocí přenosných notebooků. V rámci rekonstrukce budovy školy ve Veliši byly všechny místnosti opatřeny datovými zásuvkami, což umožňuje operativně přesunout výuku do kterékoliv učebny a v té bez problému realizovat výukový obsah. V každé učebně je tedy k dispozici internetové připojení. Celá budova ve Veliši je pokryta signálem WIFI. Výuka na 2. stupni byla v časové dotaci také posílena, neb jsme názoru, že je i pro ostatní předměty velmi důležitým nástrojem pro získávání informací a poznatků. K dispozici je počítačová učebna, která je opět připojena k internetu a vybavena základními prvky počítačové sítě a periferiemi. Též budova v Jičíně – Robousích je kompletně zasíťována a pokryta signálem WIFI. Hodina na 1. i 2. stupni trvá 45 minut, přičemž opět není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Neformální výuka probíhá též po oficiálním ukončení vyučování v rámci volnočasových aktivit žáků 2. stupně (např. ve ŠK). Při těchto aktivitách žáci samostatně vyhledávají informace potřebné k realizaci svých domácích úkolů atp. Předmět Svět moderní komunikace je dále integrován do dalších předmětů např. povinně volitelné dramatické výchovy, kde se žáci učí pracovat s technologiemi záznamu obrazu, jeho střihu a dalšího upravování při realizaci malých video projektů – např. záznamu jejich hereckých akcí. Dalším předmětem je hudební výchova, která dostala „do vínku“ digitální nahrávací studio, kde též dochází k realizaci školních projektů. V rámci předmětu jsou realizovány (zvláště na 2. stupni) exkurze na výstavy a veletrhy s výpočetní technikou a do provozů, kde se s těmito technologiemi žáci setkávají přímo v praxi. Vzhledem k nízkým počtům žáků ve třídách naší školy se žáci na tento předmět nedělí na skupiny. Výuková cvičení mají možnost realizovat i mimo hodiny tohoto předmětu. K počítači mají přístup např. i během přestávek. K práci na 2. stupni jsou dále využívány tablety. Naším záměrem je poskytnout žákům možnost využívat kompetence získané v tomto předmětu i při realizaci ostatních předmětů. Časová dotace v jednotlivých ročnících prvního stupně:

1. stupeň: 4. ročník – 1 hodina týdně (nebo 2 hodiny 1x za 14 dní) 5. ročník – 1 hodina týdně (nebo 2 hodiny 1x za 14 dní) Celkem – 2 hodiny (RVP ZV + 1 hodina) Časová dotace v jednotlivých ročnících druhého stupně:

2. stupeň: 6. ročník – 1 hodina týdně 7. ročník – 1 hodina týdně 9. ročník – 1 hodiny týdně Celkem – 3 hodiny (RVP ZV + 2 hodiny)

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Svět moderní komunikace, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz

82

výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o o

vede žáky k poznání úlohy informací a informačních činností a k využívání moderních informačních a komunikačních technologií vede žáky k pochopení funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování přírodních i sociálních jevů a procesů vede žáky k využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení efektivnosti své učební činnosti a racionálnější organizaci práce

o Kompetence k řešení problémů

Učitel: o

vede žáky k porovnávání informací a poznatků z většího množství alternativních informačních zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledaných informací


Učitel: o

vede žáky ke schopnosti formulovat svůj požadavek a využívat při interakci s počítačem algoritmické myšlení


Učitel: o o

vede žáky k respektování práv k duševnímu vlastnictví při využívání SW vede žáky k zaujetí odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujících se na internetu či jiných médiích


Učitel: o o o

vede žáky k porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým využitím vede žáky k tvořivému využívání softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci výsledků své práce vede žáky k šetrné práci s výpočetní technikou

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Svět moderní komunikace Tabulace vzdělávacího obsahu vychází z RVP ZV. Vzdělávací obsah je rozdělen do 2 celků – 1. stupeň (4. a 5. ročník) a 2. stupeň (6. – 9. ročník). Přesná distribuce vzdělávacího obsahu vychází vždy z konkrétní situace ve studijní skupině, „pokročilosti“ konkrétních žáků, aktuální situaci ve světě moderních technologií.

4. – 5. ročník Základy práce s počítačem








Žák: využívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie respektuje pravidla bezpečné práce s hardware i software a postupuje poučeně v případě jejich závady chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím

Učivo 


základní pojmy informační činnosti – informace, informační zdroje,

informační instituce     



struktura funkce a popis počítače a přídavných zařízení operační systémy a jejich základní funkce seznámení s formáty souborů (doc, gif) multimediální využití počítače jednoduchá údržba počítače, postupy při běžných problémech s hardware a software zásady bezpečnosti práce a

83

prevence zdravotních rizik spojených s dlouhodobým využíváním výpočetní techniky

Vyhledávání informací a komunikace




Žák: při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty



vyhledává informace na portálech v knihovnách a v databázích



komunikuje pomocí internetu či jiných běžných komunikačních zařízení

Učivo 

společenský tok informací – vznik,



základní způsoby komunikace –


přenos, transformace, zpracování, distribuce informací email, chat, telefonování

 

metody a nástroje vyhledávání informací formulace požadavku při vyhledávání na internetu, vyhledávací atributy

Zpracování a využití informací




Žák: pracuje se textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru

Učivo 


základní funkce grafického a textového editoru

6. – 9. ročník Vyhledávání informací a komunikace




Žák: ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost a vzájemnou návaznost

Učivo  




vývojové trendy informačních technologií hodnota a relevance informací a informačních zdrojů, metody a nástroje jejich ověřování internet

Zpracování a využití informací






Žák: ovládá práci s textovými a grafickými editory i tabulkovými editory a využívá vhodných aplikací uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem



pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví



používá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje

Učivo  




počítačová grafika, rastrové a vektorové programy tabulkový editor, vytváření tabulek, porovnávání dat, jednoduché vzorce prezentace informací – webové

stránky, prezentační programy, multimedia 

ochrana práv k duševnímu vlastnictví, copyright, informační etika

84

jednoduché vztahy mezi údaji 

zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě

85

Prvouka Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:


Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět vychází ze vzdělávací oblasti koncipované přímo pro 1. stupeň ZŠ. Témata obsažena ve vzdělávacím obsahu úzce souvisí s tématy velmi blízkými všem žákům. V rámci tohoto předmětu (který je dále doplněn předměty přírodověda a vlastivěda na 1. stupni) je spoluvytvářeno povinné základní vzdělání právě díky široce pojatému syntetickému obsahu, který nabízí též pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Do vzdělávacího obsahu předmětu Prvouka je vhodně integrován vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. Předmět je zařazen na prvním stupni do 1., 2. a 3. ročníku. Při zprostředkování vzdělávacího obsahu vycházíme v maximální možné míře ze zkušeností žáků, které v rámci výuky zasazujeme do námi řízené koncepce předmětu. Výuka probíhá v rámci možností v zahradních učebnách, v okolí školy, na školní zahradě, při návštěvách knihovny, obecního úřadu, domu s pečovatelskou službou atp. Samozřejmě je výuka realizována též v kmenové učebně příslušného ročníku. Hodina trvá 45 minut, přičemž opět není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Časová dotace v jednotlivých ročnících:

1. stupeň: 1. ročník – 1 hodina týdně 2. ročník – 2 hodiny týdně 3. ročník – 2 hodiny týdně Celkem – 5 hodin (je součástí vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, jehož jsou součástí i předměty přírodověda (4h) a vlastivěda (4h), celkem je tedy dotace oproti RVP ZV posílena u tohoto oboru o 1 hodinu)

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Prvouka, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o

vede žáky k objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět


Učitel: o

vede žáky k poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých


Učitel: o o o

vede žáky k orientaci ve světě informací a k časovému a místnímu propojování historických, zeměpisných a kulturních informací vede žáky k rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech vede žáky k samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci i v méně běžných situacích, k poznávání a ovlivňování své jedinečnosti (možností a limitů)


Učitel: o o

vede žáky k poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, k plnění povinností a společných úkolů vede žáky k přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí

86


Učitel: o

vede žáky k utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně


Učitel: o

vede žáky k utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Prvouka Tabulace vzdělávacího obsahu vychází z RVP ZV. Je rozdělen do pěti tematických okruhů. Pro distribuci očekávaných výstupů a učiva jsme využili možnosti integrovat tabulaci do delšího časového úseku – období 1. – 3. ročníku. Jedná se tedy o specifikaci výstupů na konci tříletého školního období, což dává velkou příležitost pružně reagovat na společenské, rodinné a aktuální dětí v našem okolí a tomu pak obsah předmětu vhodně přizpůsobit (změnou pořadí jednotlivých témat).

1. – 3. ročník Místo kde žijeme








Žák: vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě)

Učivo



domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště



škola – prostředí školy, činnosti ve škole, okolí školy, bezpečná cesta do školy



obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, dopravní síť

rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost


Lidé kolem nás




Žák: rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi



odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností



projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům

Učivo



rodina – postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy, život a funkce rodiny, práce fyzická a duševní, zaměstnání



soužití lidí – mezilidské vztahy, pomoc nemocným, sociálně slabým



chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování


87

Lidé a čas








Žák: využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije

Učivo








orientace v čase a časový řád – určování času, generace, režim dne, roční období současnost a minulost v našem životě - předměty denní potřeby, průběh lidského života báje, mýty, pověsti - minulost kraje a předků, domov

uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost

Rozmanitost přírody








Žák: pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

Učivo



látky a jejich vlastnosti – třídění látek, změny látek a skupenství, vlastnosti, porovnávání látek a měření veličin s praktickým užíváním základních jednotek



voda a vzduch – oběh vody v přírodě



Vesmír a Země – sluneční soustava, den a noc, roční období



rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy, průběh a způsob života, výživa, stavba těla u některých nejznámějších druhů, význam v přírodě a pro člověka



životní podmínky – rozmanitost podmínek života na Zemi; význam ovzduší, vodstva, půd, rostlinstva a živočišstva na Zemi; podnebí a počasí



ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů


88

Člověk a jeho zdraví




Žák: uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví



dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných



chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě



uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu



reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

Učivo



lidské tělo – životní potřeby a projevy, základní stavba a funkce, pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou



péče o zdraví, zdravá výživa – denní režim, pitný režim, pohybový režim, zdravá strava; nemoc, drobné úrazy a poranění, první pomoc, úrazová zábrana; osobní hygiena



osobní bezpečí – bezpečné chování v rizikovém prostředí, bezpečné chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty, krizové situace (šikana, týrání, sexuální zneužívání atd.), brutalita a jiné formy násilí v médiích, služby odborné pomoci



situace hromadného ohrožení


89

Přírodověda Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:


Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Přírodověda je realizován ve 4. a 5. ročníku – tedy výhradně na první stupni. Již z podstaty vzdělávacího obsahu je zřejmé, že organizace výuky je směřována převážně do přírody – zahradních učeben, školní zahrady, okolí školy a obce. Samozřejmě v zimních měsících probíhá výuka v učebně, nicméně ani toto období nebrání přírodovědným vycházkám do přírody a pozorování průběhu přírodních jevů. Do vzdělávacího obsahu předmětu Přírodověda je vhodně integrován vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. Na druhém stupni na Přírodovědu plynule navazuje předmět Přírodopis, který získané poznatky a klíčové kompetence z prvního stupně vhodně a cíleně rozvíjí. Vhodným doplňkem je každoroční pobytový zájezd našich žáků do přírody, kde je možné získané vědomosti a dovednosti ověřovat i v jiných (žákům dosud neznámých) lokalitách a vhodně tak doplňovat informace a poznatky o různorodosti a např. druhové pestrosti naší přírody. Další doplňující aktivitou je návštěva ZOO. Hodina trvá 45 minut, přičemž opět není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Časová dotace v jednotlivých ročnících:

1. stupeň: 4. ročník – 2 hodin týdně 5. ročník – 2 hodin týdně Celkem – 4 hodin týdně (je součástí vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, jehož jsou součástí i předměty prvouka (5h) a vlastivěda (4h), celkem je tedy dotace oproti RVP ZV posílena u tohoto oboru o 1 hodinu)

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Přírodověda, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o

vede žáky k objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět nabízí formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání


Učitel: o



Učitel: o o o



Učitel: o o


90


Učitel: o



Učitel: o


Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodověda Tabulace vzdělávacího obsahu vychází z RVP ZV. Je rozdělen do dvou tematických okruhů. Pro distribuci očekávaných výstupů a učiva jsme využili možnosti integrovat tabulaci do delšího časového úseku – období 4. – 5. ročníku. Jedná se tedy o specifikaci výstupů na konci dvouletého školního období, což nabízí příležitost vzdělávací obsah předmětu vhodně přizpůsobit (změnou pořadí jednotlivých témat) například organizované pobytové akci v přírodě atp..

4. – 5. ročník Rozmanitost přírody








Žák: objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí



porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy



zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat



založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu

Učivo



látky a jejich vlastnosti – třídění látek, změny látek a skupenství, vlastnosti, porovnávání látek a měření veličin s praktickým užíváním základních jednotek



voda a vzduch – výskyt, vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě, vlastnosti, složení, proudění vzduchu, význam pro život



nerosty a horniny, půda – některé hospodářsky významné horniny a nerosty, zvětrávání, vznik půdy a její význam



Vesmír a Země – sluneční soustava, den a noc, roční období



rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy, průběh a způsob života, výživa, stavba těla u některých nejznámějších druhů, význam v přírodě a pro člověka



životní podmínky – rozmanitost podmínek života na Zemi; význam ovzduší, vodstva, půd, rostlinstva a živočišstva na Zemi; podnebí a počasí



rovnováha v přírodě – význam, vzájemné vztahy mezi organismy, základní společenstva



ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, živelné pohromy a ekologické katastrofy


91

Člověk a jeho zdraví




Žák: využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života



rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození



účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob

Učivo



lidské tělo – životní potřeby a projevy, základní stavba a funkce, pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, základy lidské reprodukce, vývoj jedince



partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy – rodina a partnerství, biologické a psychické změny v dospívání, etická stránka sexuality, HIV/AIDS (cesty přenosu)



péče o zdraví, zdravá výživa – denní režim, pitný režim, pohybový režim, zdravá strava; nemoc, drobné úrazy a poranění, první pomoc, úrazová zábrana; osobní, intimní a duševní hygiena – stres a jeho rizika; reklamní vlivy



uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události



předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek



uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou

návykové látky a zdraví – odmítání návykových látek, hrací automaty a počítače



osobní bezpečí – bezpečné chování v rizikovém prostředí, bezpečné chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty, krizové situace (šikana, týrání, sexuální zneužívání atd.), brutalita a jiné formy násilí v médiích, služby odborné pomoci



situace hromadného ohrožení





ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc



uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku


92

Vlastivěda Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:


Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Vlastivěda je realizován ve 4. a 5. ročníku. Při realizaci vzdělávacího obsahu klademe velký důraz na žákům blízké skutečnosti. Čerpáme tedy v co největší míře z jejich vlastního okolí, zkušeností z cestování, návštěv výstav a exkurzí. Sami organizujeme dle tematického plánu a našich možností exkurze do míst, o kterých se žáci učí. Výuka tedy opět není striktně vedena pouze v učebnách naší školy. Na druhém stupni na Vlastivědu plynule navazuje několik předmětů. Jsou to hlavně Zeměpis, Dějepis a Občanská výchova, které získané poznatky a klíčové kompetence z prvního stupně vhodně a cíleně rozvíjí. Vhodným doplňkem je každoroční pobytový zájezd našich žáků do přírody, který umožňuje dotvářet prostorovou představu i žákům, kteří z nejrůznějších důvodů cestovatelské příležitosti nemají. Na těchto pobytových akcích je též možné se kromě témat místopisných zabývat i tématy mezilidských vztahů a komunikace, což pozitivně ovlivňuje klima v třídních kolektivech a napomáhá k efektivnějšímu rozvoji klíčových kompetencí. Vzdělávací obsah je rozdělen do 3 tematických okruhů: -

Místo kde žijeme

-

Lidé kolem nás

-

Lidé a čas

Hodina trvá 45 minut, přičemž opět není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Časová dotace v jednotlivých ročnících:

1. stupeň: 4. ročník – 2 hodiny týdně 5. ročník – 2 hodiny týdně Celkem – 4 hodiny (je součástí vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, jehož jsou součástí i předměty prvouka (5h) a přírodověda (4h), celkem je tedy dotace oproti RVP ZV posílena u tohoto oboru o 1 hodinu)

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Vlastivěda, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o

vede žáky k objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět nabízí formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání


Učitel: o



Učitel: o o o



Učitel:

93

o o



Učitel: o



Učitel: o


Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vlastivěda Tabulace vzdělávacího obsahu vychází z RVP ZV. Je rozdělen do tří tematických okruhů. Pro distribuci očekávaných výstupů a učiva jsme využili možnosti integrovat tabulaci do delšího časového úseku – období 4. – 5. ročníku. Jedná se tedy o specifikaci výstupů na konci dvouletého školního období, což nabízí příležitost vzdělávací obsah předmětu vhodně přizpůsobit (změnou pořadí jednotlivých témat) například organizované pobytové akci v přírodě, aktuálnímu třídnímu klimatu, organizovaným výstavám a exkurzím, vlastivědným vycházkám. Zdá se nám snazší přehodit jednotlivá témata, než úporným způsobem zajišťovat např. vlastivědnou vycházku v období, které je jinak zcela nevhodné a to jen proto, že nám vychází na tento čas náš tematický plán.

4. – 5. ročník Místo kde žijeme






Žák: určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě



rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí



vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického





zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích

Učivo



obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, dopravní síť



okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a živočichů, vliv krajiny na život lidí, působení lidí na krajinu a životní prostředí, orientační body a linie, světové strany



regiony ČR – Praha a vybrané oblasti ČR, surovinové zdroje, výroba, služby a obchod



naše vlast – domov, krajina, národ, základy státního zřízení a politického systému ČR, státní správa a samospráva, státní symboly



Evropa a svět – kontinenty, evropské státy, EU, cestování



mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky


rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

94

Lidé kolem nás




Žák: vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě)



rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužáky



rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy



orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích



poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města)

Učivo



rodina – postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy, život a funkce rodiny, práce fyzická a duševní, zaměstnání



soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace, obchod, firmy, zájmové spolky, politické strany, církve, pomoc nemocným, sociálně slabým, společný „evropský dům“



chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování, principy demokracie



právo a spravedlnost – základní lidská práva a práva dítěte, práva a povinnosti žáků školy, protiprávní jednání, právní ochrana občanů a majetku, soukromého vlastnictví, duševních hodnot



vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, společné; hmotný a nehmotný majetek; peníze



kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, masová kultura a subkultura



základní globální problémy – významné sociální problémy, problémy konzumní společnosti, nesnášenlivost mezi lidmi, globální problémy přírodního prostředí


Lidé a čas








Žák: pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik

Učivo



orientace v čase a časový řád – určování času, čas jako fyzikální veličina, dějiny jako časový sled událostí, kalendáře, letopočet, generace, režim dne, roční období



současnost a minulost v našem životě – proměny způsobu života, bydlení, předměty denní potřeby, průběh lidského života, státní svátky a významné dny



regionální památky – péče o památky, lidé a obory zkoumající minulost



báje, mýty, pověsti – minulost


95



srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik



objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů

kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj

Celková časová dotace vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je na 1. stupni 13 hodin (RVP ZV +1)

96

Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:

Dějepis

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Dějepis je realizován v 6. až 9. ročníku. Předmět Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti, především ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je zejména poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do obrazu naší současnosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny současných společenských jevů. Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. Podstatné je rozvíjet takové časové a prostorové představy i empatie, které umožňují žákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a dějů. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek, jimiž se současnost prostřednictvím minulosti ptá po svém vlastním charakteru a své možné budoucnosti. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování dějin regionu i dějin místních. Předmět Dějepis navazuje na poznatky a kompetence získané v předmětech Český jazyk, Výtvarná výchova, Hudební výchova, Vlastivěda, Prvouka. Vhodným doplňkem je Příměstský tábor organizovaný OS Na zelené louce, který zpravidla realizuje velmi zajímavé poznávací zájezdy do různých míst České republiky. Zde mají žáci možnost dotvářet si obraz naší historie na konkrétních památných a historií dotčených a poznamenaných místech. Vzdělávací obsah je rozdělen do 8 tematických okruhů: -

Člověk v dějinách

-

Počátky lidské společnosti

-

Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury

-

Křesťanství a středověká Evropa

-

Objevy a dobývání. Počátky nové doby

-

Modernizace společnosti

-

Moderní doba

-

Rozdělení a integrující se svět

Součástí vzdělávacího obsahu jsou i témata z oblasti rodinné a etické výchovy, která jsou vhodně zařazována nejen do předmětu Občanská výchova, ale prolínají i do ostatních předmětů. Při realizaci vzdělávacího obsahu je vybíráno z těchto témat:

-

Všichni jsme lidé Život v rodině a mimo ni Rozvoj osobnosti Osobní bezpečí Péče o zdraví a režim dne Zdravá výživa Sexuální výchova Člověk ve zdraví a nemoci, péče o nemocného Stravování Prevence zneužívání návykových látek jejich společenská nebezpečnost Povinnosti členů rodiny, legislativa, ekonomika provozu domácnosti, právní otázky Rodina, širší sociální prostředí, rozvoj osobnosti Osobní hygiena Vliv způsobu stravování na zdraví člověka Volnočasové aktivity Morální hodnoty vztahu Péče o duševní zdraví Náš jídelníček Sekty, party Prevence nechtěného početí

Hodina trvá 45 minut, přičemž opět není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Časová dotace v jednotlivých ročnících:

97

2. stupeň: 6. ročník – 2 hodiny týdně 7. ročník – 2 hodiny týdně 8. ročník – 2 hodiny týdně 9. ročník – 2 hodiny týdně Celkem – 8 hodin (je součástí vzdělávacího oboru Člověk a společnost, jehož jsou součástí i předměty občanská výchova (3h) a finanční gramotnost (1h), celkem je tedy dotace oproti RVP ZV posílena u tohoto oboru o 1 hodinu)

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Dějepis, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o o o

předkládá žákům dostatek spolehlivých informačních zdrojů, které jim umožní poznání dějin vlastního národa a regionu v kontextu s evropským vývojem směřuje žáky k posouzení vlastního pokroku a ke kritickému hodnocení svých výsledků v rámci hodnocení v předmětu přibližuje žákům problematiku dějin kultury a přínosu jednotlivých států, oblastí a civilizací pro rozvoj vzdělanosti nabízí formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání


Učitel: o o

umožňuje žákům kriticky myslet a činit uvážlivá rozhodnutí vytváří pro žáky praktické problémové úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů


Učitel: o o o o

nabízí žákům dostatek možností v řízené diskusi naslouchat promluvám druhých a vhodně na ně reagovat vybízí žáky, aby kladli věcné otázky vytváří příležitosti pro vzájemnou komunikaci žáků k danému tématu směřuje žáky k výstižnému a logickému vyjadřování například při referátech, aktualitách apod.


Učitel: o o o o

podporuje „inkluzi“(začlenění) volí formy práce, které vytváří různorodý kolektiv třídy a umožňují vzájemnou inspiraci a učení s cílem dosahování osobního maxima každého člena třídního kolektivu umožňuje práci v týmech a tím učíme vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují


Učitel: o o

utváří u žáků vztah k tradicím, národnímu a kulturnímu dědictví rozvíjí zájem o veřejné záležitosti (besedy, setkání, akce města apod.)


Učitel: o o o o o o

požaduje dodržování dohodnuté kvality práce na základě předem stanovených kritérií umožňuje žákům vzájemně se radit a pomáhat směřuje žáky k využívání získaných historických poznatků a dovedností v běžném životě podporuje využívání výpočetní techniky, internetu a znalostí cizího jazyka seznamuje žáky s různými profesemi s blízkým vztahem k dějepisu utváří u žáků schopnosti plánovat a provádět jejich pracovní činnosti a získaná data dále zpracovávat a vyhodnocovat

98

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Dějepis 6. ročník Člověk v dějinách




-



-



-

Žák: uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků: objasní důležitost historického poznání uvede dějepisné poznatky z místa svého bydliště

Učivo



historie, dějepis



hmotné prameny, archeologie, muzea, archivy, knihovny



historický čas a prostor, kalendáře, časová přímka


uvede příklady zdrojů informací o minulosti; pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromažďovány: popíše, čím se zabývá archeolog a archeologie uvede příklady hmotných pramenů vysvětlí význam muzeí pro příští generace popíše, co je úkolem archivů uvede příklady archiválií vyjmenuje instituce, které slouží k ukládání písemností shrne, odkud pocházejí informace o historii orientuje se na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu: popíše vliv jevů na obloze na měření času uvede různé druhy kalendářů uspořádá hlavní historické epochy používá časovou přímku

Počátky lidské společnosti




-



-

Žák: charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu: popíše výrobu kamenných nástrojů najde rozdíly a shody mezi pravěkým a dnešním člověkem uvede důkazy o životě lidí starší doby kamenné na našem území objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost: vysvětlí, jak přechod k zemědělství změnil život lidí

Učivo



rod Homo, pravěký člověk, kamenné nástroje, sošky, obydlí, obživa



počátky zemědělství, řemesla, tkalcovství, zpracování mědi, výroba bronzu, oradlo, výroba železa



archeologické kultury, Keltové, Bójové


99

-

-

 -

popíše s pomocí mapy šíření zemědělství do Evropy popíše vlastními slovy život zemědělců uvede výhody využití tažné síly dobytka zdůvodní rozvoj řemesel popíše způsoby zpracování mědi zdůvodní, proč byl bronz vhodnější k výrobě nástrojů než kámen a měď popíše výrobu bronzových nástrojů uvede příklady nálezů bronzových předmětů zdůvodní výhody železných nástrojů oproti bronzovým a kamenným uvede příklady archeologických kultur na našem území: vyjmenuje příklady archeologických kultur diskutuje s využitím obrázků o životě lidí v pozdní době kamenné popíše život Keltů na našem území

Nejstarší civilizace. Kořeny evropské kultury




-



-

-

Žák: rozpozná souvislosti mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací: objasní, jak Nil ovlivňoval život Egypťanů posoudí, proč řeku Nil Egypťané uctívali vyjmenuje možnosti využití papyru popíše přeměnu krajiny v Mezopotámii v úrodnou oblast objasni, jak poloha Foinikie napomohla rozvoji této země zdůvodní, proč Číňané tajili výrobu hedvábí vysvětlí, jak ovlivňovaly přírodní podmínky oblasti život kočovníků

Učivo



Egypt, papyrus, Nil, zavlažovací kanály, kočovníci



Stavby, pyramidy, náboženství, balzamování, písmo, číslice



Náboženství. Židovství, křesťanství, vědy, stavitelství



Zákoník, společenské skupiny, demokracie, městské státy, římská republika


uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví: dá do souvislostí touhu Egypťanů po nesmrtelnosti se stavební činností a s mumifikací uvede nejvýznamnější památky starověkého Egypta zdůvodní vliv písma a používání číslic na rozvoj společnosti objasní, proč Číňané dodnes používají znakové písmo zaujme stanovisko k vybraným

100

-



-

-

-



-

-

-

myšlenkám hinduismu nebo budhismu uvede příklady památek starověkého Řecka vyhledá příklady památek starověké římské kultury demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem: porovná, čím se lišila náboženská víra Židů od víry ostatních národů vybere základní myšlenky spojené s judaismem vyjmenuje odlišnosti mezi starověkým a současným Řeckem připraví vyprávění o vybraném hrdinovi z dějin starověkého Řecka navrhne za pomoci učebnice rodokmen olympských bohů popíše na příkladech druhy antických sloupů vysvětlí aktuálnost vybraných myšlenek antické filozofie pro dnešního člověka uvede důkazy o vyspělosti Etrusků posoudí, jak řecká kultura ovlivnila kulturu římskou zdůvodní, proč nacházíme římské stavební památky nejen v dnešní Itálii ale i v jiných zemích Evropy dá do souvislostí antickou a evropskou kulturu posoudí, proč se křesťanství stalo nejrozšířenějším náboženstvím v Evropě porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie: popíše za pomoci obrázků jednotlivé vrstvy egyptské společnosti ve starověku posoudí z pohledu dnešního člověka Chammurapiho zákoník popíše s pomocí učebnice rozdělení starověké indické společnosti do kast vysvětlí, jak Řekové řešili přelidněnost městských států rozhodne, které události vedly k oslabení starověkého Řecka popíše vlastními slovy zrod demokracie v Athénách vyhledá rozdíly mezi Spartou a Athénami uvede příklady práv a povinností římského občana v době republiky vyhledá rozdíly mezi demokracií a samovládou vybere z učebnice myšlenky a činy

101

-

římských císařů, které hodnotí kladně a které naopak odmítá popíše příčiny, které urychlily zánik římské říše

7. ročník Křesťanství a středověká Evropa




-

-

-

-

-



-



-

Žák: popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států: vysvětlí důsledky rozpadu římské říše vyjmenuje nová evropská etnika zdokonalí dovednost čtení z mapy při vysvětlování pohybu nového obyvatelstva porovná odlišnosti způsobu organizace života nových obyvatel evropského regionu s uspořádáním v římské říši říší charakterizuje úlohu církve v souvislosti s utvářením nových státních útvarů posoudí vliv Vikingů na utváření raně středověkých státních útvarů zhodnotí podíl církve na utváření Franské říše konkretizuje přínos karolinské kultury

Učivo

  


nový etnický obraz Evropy, utváření států a jejich specifický vývoj, Franská říše



islám a islámské říše ovlivňující Evropu



Velká Morava a český stát, jejich vnitřní vývoj a postavení v Evropě



křesťanství, papežství, císařství, křížové výpravy

  

struktura středověké společnosti, kultura středověké společnosti, románské a gotické umění a vzdělanost

porovná základní rysy západoevropské, byzantskoslovanské a islámské kulturní oblasti: shrne hlavní etapy vývoje Byzantské říše objasní základní znaky byzantské kultury na konkrétních příkladech popíše vliv byzantské kultury na okolní země objasní pojmy spojené s islámskou vírou a arabskou kulturou porovná shodné a odlišné rysy islámu a křesťanství zhodnotí přínos arabské kultury pro kulturu evropskou objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech: vyjmenuje slovanské národy a přiřadí je k jednotlivým slovanským větvím

102

-

-

-

-



-



-

-

shrne poznatky o Sámové říši a zhodnotí její význam dá do souvislostí sjednocení slovanských kmenů s nutností obrany před kočovnými kmeny vyhodnotí důležitost příchodu Cyrila a Metoděje pro další vývoj našeho národa popíše kulturní přínos velké Moravy reprodukuje nejznámější pověsti a báje o prvních Přemyslovcích rozliší legendy a historická fakta objasní vnitřní vývoj českého státu v evropských souvislostech a dopady jeho christianizace charakterizuje výjimečnost osoby Svatého Václava vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám: posoudí vliv církve na každodenní život tehdejších lidí popíše organizaci světské a církevní moci zhodnotí důvody a důsledky křížových výprav do Svaté země posoudí události stoleté války a vyhledá souvislosti s naší historií ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury: uvede znaky románského slohu a příklady stavebních památek ( i regionálních) popíše změny v zemědělské výrobě popíše život ve středověkém městě (obchod, práva, řemesla) zhodnotí přínos vlády Karla IV. rozpozná znaky gotiky na příkladech významných gotických památek

Objevy a dobývání. Počátky nové doby




-

-

Žák: vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky žádající reformu církve včetně reakce církve na tyto požadavky: zhodnotí vliv Jana Husa na počátky reformace uvede příklady reformních hnutí (reformátoři a místa jejich působení) objasní propojenost antiky

Učivo



renesance, humanismus, husitství, reformace a jejich šíření Evropou



husitské války



zámořské objevy



český stát a velmoci



český stát a velmoci v 17. století


103

s renesancí a humanismem a jejich projevy v kultuře, myšlení a životě lidí 



-



-

-



-

vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život: popíše vliv panovníků a velitelů na výsledky husitských válek popíše způsob boje (taktiku) husitů zdůvodní výsledky husitských válek popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky: uvede důvody zámořských plaveb ukáže na mapě důležité zámořské výpravy shrne význam objevných plaveb a jejich důsledky objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboženských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie: popíše český stát v období poděbradském a jagellonském v evropských souvislostech uvede důvody nástupu Habsburků na český trůn objasní pojem absolutní monarchie uvede významné osobnosti rudolfínské doby objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky: vysvětlí úlohu českých stavů popíše průběh a důsledky stavovského povstání uvede zlomové události třicetileté války zhodnotí osobnost J. A. Komenského a význam jeho díla

8. ročník Objevy a dobývání. Počátky nové doby




-

Žák: rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich jednotlivé představitele a příklady významných kulturních památek vymezí oblasti vzniku a šíření barokní kultury

Učivo

 

baroko a životní styl české baroko (malířství, sochařství, literatura, hudba, školství,…)

 

občanská válka v Anglii reformy Marie Terezie a Josefa II.


104

-



-

-

-

rozpozná projevy barokní kultury zhodnotí nové myšlenky doby a jejich hlavní představitele uvede významné památky a osobnosti baroka a českého baroka aplikuje poznatky o baroku na české baroko jmenuje barokní památky z okolí svého bydliště

 

osvícenství vznik USA

na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus: vysvětlí rozdíl mezi pojmy absolutismus, konstituční monarchie a parlamentarismus popíše situaci v českých zemích po třicetileté válce porovná vývoj v českých zemích a vybraných evropských zemí zhodnotí vliv osvícenství na politický vývoj v českých zemích, v Evropě a na americkém kontinentu objasní pojem osvícenský absolutismus popíše vliv osvícenství na rozvoj vzdělanosti, vědy, techniky a umění uvede příklad boje za nezávislost, který vedl ke vzniku občanské společnosti

Modernizace společnosti




-

-



-

Žák: objasní souvislosti mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé: vyhledá příčiny vzniku francouzské revoluce popíše stručně průběh francouzské revoluce zhodnotí význam a důsledky francouzské revoluce a napoleonských válek na evropský vývoj popíše uspořádání Evropy po Vídeňském kongresu vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti: porovná hospodářskou vyspělost států

Učivo



Francouzská revoluce a napoleonské války vznik Belgie

  

průmyslová revoluce socialismus, kapitalismus romantismus



národní a obrozenecké hnutí v Evropě české národní obrození Palacký



  

rok 1848 v Evropě a v Čechách(Metter-nich)

 

politické proudy, politické strany občanská práva

  

občanská válka v USA vznik Německa a Itálie kolonialismus

 

secese věda a technika


105

-



-



-



-



-



-

uvede příklady nerovnoměrného vývoje států zhodnotí různé způsoby řešení sociálních otázek popíše vliv rozvoje průmyslu na změny ve společnosti analyzuje dopad rozvoje průmyslu na životní prostředí



rozvoj tělovýchovy (novodobé OH)

porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů: popíše příčiny a průběh českého národního obrození jmenuje některé významné obrozenecké osobnosti posoudí souvislost mezi emancipačním hnutím českého národa a obecnými rysy dané doby charakterizuje emancipační hnutí významných sociálních skupin; uvede požadavky formované ve vybraných evropských revolucích: rozliší politické programy a cíle v jednotlivých zemích určí příčiny neúspěchu snah o sjednocení Německa a Itálie v roce 1848 na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy: porovná Havlíčka a Palackého jako představitele politických proudů vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla; charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií: určí příčiny vzniku občanské války v USA analyzuje její výsledky a vliv na další vývoj USA zhodnotí význam sjednocení Německa a Itálie popíše vztahy mezi velmocemi vyhledá rozpory a lokální střety mezi velmocemi uvede příklady sociálních dopadů kolonialismu vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti: uvede příklady emancipace žen jmenuje některé vědecké a

106

-

technické vynálezy 19. a počátku 20.století popíše charakteristické znaky secese jmenuje hlavní představitele klasicismu a secese zdůvodní kulturní různorodost doby

9. ročník Moderní doba


 

-

-



-



-

Žák: rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů: zhodnotí vývoj v Československu ve 20. a 30. letech porovná vývoj v Československu s vývojem v Evropě popíše vývoj kultury, vědy a umění charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonom. a polit. souvislostech a důsledky jejich existence pro svět; rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu: vyhledá příčiny nastolení totalitních systémů v politických a ekonomických souvislostech rozpoznává znaky totalitní společnosti jmenuje zlomové události let 19451948 v Československu popíše na příkladech období totality u nás

Učivo  


evropské demokratické systémy První republika

 

Itálie, Německo, Španělsko, Habeš, SSSR, Třetí říše komunismus fašismus, nacismus

   

druhá světová válka Norimberské zákony Křišťálová noc Holocaust

   

Druhá republika Washingtonská deklarace Malá dohoda poválečný vývoj




na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv uvede příklady antisemitismu a rasismu v historii porovná projevy rasismu v historii a v dnešním světě zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí: posoudí závislost ČSR na SSSR a vyhledá důsledky této závislosti zdokumentuje na příkladech situaci v Československu v roce 1968 sestaví přehled hlavních událostí a doloží důsledky těchto událostí

107



Na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledky

Rozdělený a integrující se svět




-



-

 -

-

 -

Žák: vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání obou bloků: vysvětlí pojem studená válka uvede příklady střetávání v oblasti kulturní a sportovní vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlatické hospodářské a vojenské spolupráce: posoudí důvody začlenění ČR do integračního procesu uvede možnosti předcházení hrozbám terorismu posoudí postavení rozvojových zemí: s pomocí mapy uvede změny související s rozpadem koloniálního systému po světových válkách vyhledá odlišnosti rozvojových zemí od ekonomicky vyspělých prokáže na příkladech propojenost jejich problémů s okolním světem

Učivo    

studená válka supervelmoci znárodňování sametová revoluce



NATO, RVHP, Evropská unie

  

kolonie Afrika, Asie třetí svět

  

globální problémy lidstva terorismus integrace


prokáže základní orientace v problémech současného světa: popíše globální problémy lidstva vyhledá příčiny jejich vzniku propojuje poznatky z jiných předmětů navrhne možné způsoby řešení

108

Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:

Výchova k občanství

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Občanská výchova je realizován s jednohodinovou dotací na 2. stupni v 6. – 8. ročníku. Je zřejmé, že kromě ostatních klíčových kompetencí jsou prostřednictvím vzdělávacího obsahu rozvíjeny převážně klíčové kompetence občanské. Zároveň se však žáci učí srozumitelně komunikovat a mezi sebou za předpokladu dodržení základních pravidel správného dialogu. Předmět má převážně výchovný charakter a pomáhá k utváření základních lidských postojů a formulaci vlastních hodnotových orientací s velkým akcentem na rodinnou a etickou výchovu. Předmět Občanská výchova navazuje na poznatky a kompetence získané v předmětech prvního stupně - Prvouka, Vlastivěda. Získané vědomosti a zkušenosti tohoto předmětu jsou pak aplikovány v průřezu všemi tématy ostatních předmětů. Zdá se nám, že výchova k občanství je jedním ze základních úkolů nejen vzdělávacích institucí, ale každého z nás. Naší snahou je vlastním příkladem tyto hodnoty v žácích pěstovat a nikoliv znehodnocovat, jak je tomu v mnohých případech, se kterými se žáci denně (nejen v televizi) setkávají. Vzdělávací obsah je rozdělen do 5 tematických okruhů: -

Člověk ve společnosti

-

Člověk jako jedinec

-

Stát a hospodářství

-

Stát a právo

-

Mezinárodní vztahy, globální svět

Hodina trvá 45 minut, přičemž opět není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Výuka je realizována nejen v učebnách, ale též při každé příležitosti, kde je možné vzdělávací obsah uplatnit, doplnit, podtrhnout, vysvětlit – návštěva divadel, kina, společenských i sportovních akcí, exkurze, besedy, životní situace. Kromě zadávání práce do skupin, dvojic nebo samostatně, nabízíme žákům různé metody, např. brainstorming, myšlenkovou mapu, I.N.S.E.R.T., volné psaní, pětilístek, dramatizaci, zadání výtvarného zpracování úkolu apod. Prostřednictvím komunitního kruhu můžeme žáky učit vyjadřovat své názory a vyslechnout názory druhých, aniž by do nich jakýmkoli způsobem zasahovali (mohou mluvit, jen když na ně dojde řada). Vedle referátů lze žáky vybídnout k tomu, aby uspořádali besedu s nějakou zajímavou osobností (nebo odborníkem) podle probíraného tématu, vytvořili akci (hru, soutěž) pro mladší žáky, provedli malý výzkum prostřednictvím anketních otázek, které sami sestaví, a poté vyhodnotí získané údaje apod. V souladu s níže uvedenými výchovně vzdělávacími strategiemi rozvíjejícími klíčové kompetence žáků nabízíme žákům zejména takové aktivity, metody a formy práce, ve kterých: pracuje samostatně, ve dvojici, menší skupině nebo celé třídě vyjadřuje svůj názor, naslouchá druhým, diskutuje, ptá se, argumentuje prezentuje výsledky své práce před ostatními prostřednictvím modelových situací zaujímá určité role, rozvíjí schopnost empatie přemýšlí o problémech, hledá různé způsoby jejich řešení a přemýšlí o možnostech jejich realizace vyhledává informace v různých zdrojích, porovnává je, zpracovává a předává ostatním formuluje vlastní definice, vysvětlení některých pojmů stanovuje společně s ostatními pravidla společného soužití ve třídě a dbá na jejich dodržování, přispívá k vytvoření příjemné atmosféry ve třídě poznává sám sebe, přemýšlí o sobě, svém chování, jednání a prožívání, zvažuje své silné i slabé stránky a pracuje na formování své osobnosti

Časová dotace v jednotlivých ročnících:

2. stupeň: 6. ročník – 1 hodina týdně 7. ročník – 1 hodina týdně 8. ročník – 1 hodina týdně Celkem – 3 hodiny (je součástí vzdělávacího oboru Člověk a společnost, jehož jsou součástí i předměty dějepis (8h) a finanční gramotnost (1h), celkem je tedy dotace oproti RVP ZV posílena u tohoto oboru o 1 hodinu)

109

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Občanská výchova, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitelé: o o o o o o o o o o o

umožňujeme žákům zjistit jejich individuální učební styl a pomáháme jim osvojit si odpovídající postupy učení předkládáme žákům konkrétní návody efektivního učení vedeme žáky k poznání zákonitostí učení a k plánování vlastního učení (např. zadáváním dlouhodobých prací) upozorňujeme žáky na zajímavé zdroje informací, vedeme je k hledání informačních zdrojů, vyžadujeme jejich ověřování (práce s encyklopediemi, zpravodajstvím, internetem atd.) motivujeme žáky k zájmu o učení a vzdělání – např. jim nabízíme témata, která se jich dotýkají a jsou pro ně známá nebo je zajímají umožňujeme žákům vyzkoušet si rozličné metody a formy práce – např. zadáváme žákům práci samostatnou, skupinovou, ve dvojicích, kreativní úkoly apod. umožňujeme žákům hodnotit svou činnost (zpětné vazby, sebereflexe, společné diskuse po činnostech) podporujeme samostatnost a tvořivost učíme žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace v literatuře a na internetu snažíme se vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení vedeme žáky k zodpovědnosti za jejich vzdělávání a za jejich „budoucnost“ (volbu povolání atd.), vedeme je k plánování, stanovování kroků a jejich postupnému uskutečňování nabízí formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání


Učitelé: o o o o

nabízíme žákům cvičení a úkoly, které vycházejí z reálného života a vedou k samostatnému uvažování a řešení problémů vedeme žáky k poznání, že situace a problémy mívají různé varianty řešení a vedeme je k objevování různých možností řešení podporujeme tvořivost, originální návrhy řešení vedeme žáky k zamyšlení, jak by se některým problémům dalo předcházet


Učitelé: o o o o o o

vybízíme žáky k vyjadřování myšlenek a názorů učíme žáky vyjadřovat se srozumitelně, výstižně a v logickém sledu (např. při ústních referátech) a vhodně se prezentovat před celou třídou nabízíme žákům možnost v řízené diskuzi naslouchat promluvám druhých, vhodně na ně reagovat, účinně se zapojovat do diskuze, obhajovat svůj názor a vhodně argumentovat budujeme pravidla partnerské oboustranné komunikace mezi žáky a učitelem, mezi žáky navzájem, mezi žáky a dalšími osobami pomocí zavádění skupinové práce a projektové výuky vedeme žáky ke komunikaci ve skupině vedeme žáky k využívání různých zdrojů informací a jejich kritickému zvážení


Učitelé: o o o o o o o o o o

pomáháme žákům poznat sebe sama, objektivně se hodnotit a pozitivně formovat svou osobnost společně s žáky vytváříme pravidla společného života ve třídě, která budou vycházet ze vzájemného respektu, a vedeme žáky k jejich dodržování vedeme žáky k vytváření příjemné atmosféry ve třídě oceňujeme žáky za pozitivní projevy chování, snahu a vykonanou práci a vybízíme je, aby se oceňovali i mezi sebou navzájem vedeme žáky k taktnímu a nezraňujícímu vyjadřování kritiky umožňujeme žákům pracovat samostatně i ve skupině, zařazujeme kooperativní činnosti při skupinové práci je vedeme k přiměřenému rozdělení dílčích úkolů a rozdělení rolí, společnému plánování a závěrečnému hodnocení výsledků i průběhu společné práce obměňujeme skupiny, ve kterých se děti učí učíme žáky přijímat rozličné role při skupinové práci rozvíjíme empatii prostřednictvím hraní rolí, společných diskusí a individuálních zamyšlení

110


Učitelé: o o o o o

vedeme žáky k uvědomění vlastní zodpovědnosti za sebe, své zdraví a život a spoluzodpovědnosti za život ve skupinách, ke kterým patří (k rodině, škole, obci, státu), a za životní prostředí seznamujeme žáky s principy fungování společnosti prostřednictvím hry – žáci např. předvádějí, jak fungují volby do Poslanecké sněmovny, rozhodují o rozpočtu obce, navrhují zákony, pořádají referendum apod. rozvíjíme u žáků chápání nutnosti pravidel ve společnosti (norem a zákonů) a jejich dodržování vedeme žáky k aktivnímu zapojování do dění ve škole, obci a celé společnosti vedeme žáky k navštěvování kulturních institucí (muzeí, divadel, historických památek) a k respektování a ochraně našich tradic, kulturního a historického dědictví


Učitelé: o o o

vedeme žáky k plánování vlastní práce, rozdělení rolí při práci ve skupině a hodnocení výsledků práce vedeme žáky k sebepoznání a k odpovědnému rozhodování při volbě povolání nabízíme žákům možnost zpracovat některé úkoly pomocí libovolných výtvarných technik za použití nejrůznějších materiálů

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Občanská výchova 6. ročník Člověk ve společnosti

Očekávané výstupy Žák: objasní účel důležitých symbolů našeho státu a způsoby jejich používání:



Učivo 

Státní symboly ČR



Naše vlast – kulturní bohatství, tradice

-

vyjmenuje a popíše státní symboly

-

popíše, kdy a jak se používají



Občanský život – život v obci

-

vysvětlí, k čemu slouží prokazuje úctu státním symbolům



Kultura jiných národů



Lidská práva

rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu:



Tolerance

-

svými slovy vyjádří, co pro něho znamená pojem domov, vlast, vlastenectví



Naše obec

-

uvede, čím v minulosti i současnosti přispěly české země světu v kultuře, vědě, umění, politice, sportu



Rozdíly mezi lidmi

 

Základní lidská práva Zásady první pomoci



Pravidla slušného chování

 

Komunikace mezi lidmi Řešení konfliktů

 

Lidská práva Kulturní odlišnosti



Rodina

 

Škola Obec



-

uvede svůj vzor z české historie či současnosti a výběr zdůvodní

-

uvede příklad svátků a tradic ČR, popíše, jak je doma slaví

-

popíše přírodní a kulturní zajímavosti své obce, uvede příklad památek hlavního města Prahy

-

má vlastenecké cítění svými slovy vyjádří, na co mohou být občané ČR hrdí, čím je naše země výjimečná

-

zajímá se o život v obci, navrhuje zlepšení jejího prostředí

-

respektuje ostatní národy, jejich kulturu, zvláštnosti, tradice a


111

přijímá jejich projevy bez posměšků 

-

zhodnotí a na příkladech doloží význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své možnosti, jak může v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a jak pomoci v situacích ohrožení a obrany státu:



-

uvede příklad lidí (zejména v okolí, obci), kteří potřebují pomoc, a navrhuje možnosti, jak jim pomoci

-

podle svých možností nabízí pomoc potřebným

-

zdůvodní, proč je důležité si vzájemně pomáhat v modelové situaci poskytování pomoci raněnému dodržuje pravidla poskytování první pomoci

-



-

uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem: jedná podle pravidel slušného chování

-

dodržuje pravidla dialogu, naslouchá druhému, vhodně reaguje

-

argumentuje, vysvětlí, obhajuje svůj názor

-

uvede možnosti řešení konfliktu a nenásilně je užívá

-

sděluje svůj názor, srozumitelně jej formuluje objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám:





zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje: všímá si životního prostředí v obci, popíše nedostatky a navrhuje řešení

-

uvede, v čem se lidé navzájem liší, co mají společného

-

respektuje odlišnosti ostatních (kulturní, názorové, vzhledové…) bez posměšků

-

používá empatie - umí se vžít do pocitů druhých (menšiny) rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj

112

proti všem projevům lidské nesnášenlivosti: -

uvede příklady projevů netolerantního, „nepřátelského“ chování a zaujímá k němu odmítavý postoj

-

navrhuje možnosti nápravy, řešení posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci:



-

uvede příklady spolupráce mezi lidmi

-

popíše, jak se projevuje spolupráce v rodině, ve škole, obci

-

vysvětlí, v čem je spolupráce důležitá


Očekávané výstupy Žák: posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek:



-

osvojuje si vhodné metody učení

-

dělá si poznámky, které mu usnadní učení

-

zkouší různé způsoby učení volí vhodný učební styl s ohledem na svou osobnost

Učivo 


Učební styly


Očekávané výstupy Žák: dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi:



-

vlastními slovy vysvětlí, v čem spočívá hospodárnost

-

sestaví rozpočet domácnosti

-

vyjmenuje zdroje příjmů a výdajů (pravidelných i jednorázových) v rozpočtu – osobním, rodinném

-

navrhuje možnosti úspory v rodinném rozpočtu

-

uvede příklad záležitostí, které je

Učivo  


Hospodaření s penězi a majetkem Rozpočet (rodinný, obecní, státní) – příjmy a výdaje

113

třeba financovat z obecního, státního rozpočtu, uvede příjmy v těchto rozpočtech -

objasní princip schodkového, přebytkového a vyrovnaného rozpočtu

Stát a právo

Očekávané výstupy 

Znaky demokracie



jednoduchým způsobem popíše, co si představuje po pojmem demokracie

Moc zákonodárná, výkonná a soudní



Obecní správa

vlastními slovy vysvětlí, proč se státní moc dělí do tří složek



Základní lidská práva a svobody



Pravidla ve společnosti

Žák: rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky:



-

-

Učivo

 rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu: -

vyjmenuje složky státní moci ČR a jejich orgány

-

jednoduše popíše jejich funkci

-

uvede, které instituce s podílejí na správě obce


přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod:



-

vyjmenuje příklady základních lidských práv

-

uvede základní dokumenty týkající se lidských práv

-

vysvětlí vztah mezi právy a povinnostmi

-

hájí svá práva a respektuje práva druhých

-

objasní důležitost ochrany lidských práv dodržuje právní ustanovení, která se na něj vztahují a uvědomuje si rizika jejich porušování:



-

vysvětlí, proč je důležité dodržovat pravidla

-

respektuje a dodržuje právní normy

114


Očekávané výstupy Žák: uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i možné důsledky pro život lidstva:



-

Učivo 

Porušování lidských práv



Životní prostředí


jednoduše vysvětlí, proč porušování lidských práv patří k závažným problémům objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni - v obci, regionu:



-

uvádí nedostatky v životním prostředí v obci

-

navrhuje řešení a sám se dle svých schopností zapojuje

7. ročník Člověk ve společnosti

Očekávané výstupy Žák: rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu:

 -

-

jednoduše vysvětlí pojem nacionalismus a rozdíl mezi ním a vlastenectvím uvede příklady jejich projevů na konkrétním jednání v současnosti nebo historii

-

vysvětlí, čím může být nacionalismus nebezpečný

-

uvede příklady přírodních a kulturních zajímavostí ČR

-

má vlastenecké cítění, zajímá se o osud země, chce přispět k jeho rozvoji – uvede možnosti, jak se podílet na životě ve společnosti, obci respektuje ostatní národy, jejich kulturu, zvláštnosti, tradice a přijímá jejich projevy bez posměšků

-

zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje:



-

vysvětlí, v čem spočívá vandalské chování

-

zdůvodní, proč je nesprávné a čím

Učivo 

Naše vlast – kulturní a přírodní bohatství



Občanský život



Lidská práva




 

Projevy nesnášenlivosti Tolerance



Majetek a jeho ochrana



Naše obec – kulturní instituce



Prostředky masové komunikace



Rodina, škola, sociální skupiny

 

Základní lidská práva Ochrana za mimořádných událostí

 

Pravidla slušného chování Komunikace mezi lidmi


115

poškozuje ostatní -

rozpozná projevy vandalského chování v praxi

-

chová se zodpovědně a hospodárně vůči veřejnému majetku

-

uvede, jak lze proti vandalskému chování vystupovat – pozitiva i negativa

-

Lidská práva

 

Kulturní odlišnosti Světová náboženství



Rodina



Škola

 

Obec EU

zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které ho zajímají:



-

uvede příklady kulturních institucí

-

vysvětlí, co kulturní instituce nabízejí

-

uvede kulturní instituce ve své obci a okolí

-

seznámí se s jejich nabídkou

-

vybírá si z ní a svůj výběr zdůvodní – vysvětlí, proč ho zajímá právě to kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí:



-

vysvětlí, co jsou to média, mediální sdělení

-

uvede příklad, jak nás média ovlivňují

-

bezpečně komunikuje prostřednictvím elektronických médií zhodnotí a na příkladech doloží význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své možnosti, jak může v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a v situacích ohrožení:





v rámci svých možností proti vandalismu vystupuje a zasahuje



-

uvede příklad lidí, kteří potřebují pomoc

-

hledá a navrhuje řešení, jak jim pomoci

-

uvede, jak by v těchto případech mohli pomáhat jednotliví lidé – on sám, jeho rodina (dle možností)

-

podle svých možností nabízí pomoc potřebným

-

stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí, v modelové situaci prokáže schopnost se účinně chránit, rozezná nebezpečí různého charakteru uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých

116

životních situacích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem: -

jedná podle pravidel slušného chování

-


-


-


-

sděluje a srozumitelně formuluje svůj názor objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám:



-

vysvětlí pojmy tolerance, menšina

-


-

používá empatie – vžívá se do pocitů druhých (menšiny) rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti:



-

vysvětlí pojmy rasismus, xenofobie

-

uvede příklady jejich projevů odmítá je a navrhuje řešení posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci:



-


-

popíše, jak se projevuje spolupráce v rodině, ve škole, obci

-


-

uvede příklad spolupráce na mezinárodní úrovni


Očekávané výstupy Žák: 

Učivo 


Komunikace

rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky

117

hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání: -

rozpozná vlastní chyby při komunikaci s druhými

-

navrhuje možnosti jejich odstranění a realizuje je


Očekávané výstupy Žák: rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví včetně duševního a způsoby jejich ochrany, uvede jejich příklady:



-

-

vysvětlí, v čem je rozdíl mezi hmotným a nehmotným majetkem, a doloží na příkladech uvede příklad osobního, rodinného, obecního, státního a podnikového majetku a příklady majetku soukromého a veřejného

Učivo 

Formy vlastnictví

 

Hospodaření s penězi a majetkem Peníze – funkce a formy placení



Zboží – statky a služby



Banky a jejich služby


dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi:



-

vysvětlí, v čem spočívá hospodárnost

-

jednoduše objasní funkci peněz



-

rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti: rozlišuje služby a statky a uvede jejich příklad

Stát a právo




-



Učivo

Žák: rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky:

 

Formy států Znaky demokracie

rozlišuje formy států podle toho, kdo vykonává moc, a podle toho, kdo stojí v jeho čele, a uvede jejich příklad



Státní správa a samospráva



Volební systém






Listina základních práv a svobod

-

na příkladech vysvětlí rozdíl mezi demokracií a autokracií

-

objasní výhody života v demokratické společnosti rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci


118

ČR i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu: -

uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu



vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů: -

popíše fungování voleb do Parlamentu ČR

-

vysvětlí důležitost voleb pro demokratickou společnost přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod, rozumí povinnostem občana při zajišťování obrany státu:



-


-


-


-


-

objasní důležitost ochrany lidských práv


Očekávané výstupy Žák: popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování:



-

jednoduše vysvětlí, proč vznikla EU

-

uvede příklad, jaký má členství v EU vliv na běžné občany uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimž má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy včetně zajišťování obrany státu a účasti v zahraničních misích:



-

Učivo 

Evropská unie

 

Nadnárodní společenství Mezinárodní spolupráce

 

Porušování lidských práv Netolerance, xenofobie



Ekologie


uvede příklad mezinárodních organizací a společenství a

119

jednoduše vysvětlí jejich význam uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše jejich hlavní příčiny i možné důsledky pro život lidstva:



-

uvede příklad problémů vyplývajících z netolerance mezi lidmi, nedostatečné informovanosti o jiných kulturách nebo mylného pocitu nadřazenosti

-

vciťuje se do pozice těchto lidí

-

navrhuje možná řešení

-

uvede příklad ekologických problémů svého okolí, obce, státu objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni - v obci, regionu:



-

popíše, jak můžeme svým jednáním a způsobem života, ovlivnit ekologické problémy

8. ročník Člověk ve společnosti


Učivo

Žák:



Občanský život



rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu:



Lidská práva

-

respektuje ostatní národy, jejich kulturu, zvláštnosti, tradice a přijímá jejich projevy bez posměšků






Média



Komunikace mezi lidmi



Řešení konfliktů



Lidská práva



Kulturní odlišnosti



Lidská práva



Dělba práce

kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí:





-

porovná různé typy mediálních sdělení, zprávy z různých úhlů pohledu

-

vyvodí z toho závěry (kritický přístup k informacím)

-

zamyslí se nad fungováním reklamy – k čemu a komu slouží, jakých prostředků používá, čím ovlivňuje lidi


uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích, případné neshody či konflikty s druhými

120

lidmi řeší nenásilným způsobem: -


-


-


-

sděluje, srozumitelně formuluje svůj názor objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám:



-


-

používá empatie – umí se vžít do pocitů druhých (menšiny) rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti:



-

vysvětlí, proč je rasismus porušováním lidských práv posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci:



-


-

popíše, jak se projevuje spolupráce v ekonomické oblasti (dělba práce, výroba)

-



Očekávané výstupy Žák: objasní, jak může realističtější poznání a hodnocení vlastní osobnosti a potenciálu pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu života:



-

rozpozná rozdíly mezi prožíváním, jednáním a vlastnostmi svými a jiných lidí

-

vysvětlí, proč by se měl člověk snažit poznat sám sebe, a uvede

Učivo 

Vnitřní svět člověka



Podobnost a odlišnost lidí – prožívání, chování, vlastnosti, schopnosti



Psychické procesy a stavy



Sebepoznání



Osobní vlastnosti a rozvoj



Vůle


121

příklady situací, ve kterých je důležité znát svou osobnost -

snaží se o vlastní sebepoznání posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek:



-

stanovuje si cíle s ohledem na svou osobnost (zájmy atd.) a plánuje kroky k jejich dosažení

-

trénuje a posiluje vůli



Charakter



Sebepoznání a seberegulace



Seberegulace



Sebevědomí

rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání:



-

uvede příklad kladných a záporných charakterových vlastností a jejich projevů

-

určí své kladné a záporné vlastnosti

-

navrhne možnosti usměrnění svých záporných vlastností a stanoví si reálný plán

-

vhodně koriguje své chování a jednání

-

oceňuje kladné vlastnosti druhých a ve vhodných situacích umí taktně upozornit na jejich nedostatky popíše, jak lze usměrňovat a kultivovat charakterové a volní vlastnosti, rozvíjet osobní přednosti, překonávat osobní nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru:



-

uvede možnosti a prostředky osobního sebepoznání

-

snaží se o sebepoznání - pomocí testů, psychologických cvičení, sebereflexe

-

navrhuje prostředky k rozvoji osobních předností a překonání nedostatků

-

kontroluje své chování a jednání a pozitivně je usměrňuje

-

popíše rozdíl mezi zdravým sebevědomím a sebevědomím nízkým a přehnaným

-

uvede, co by mohlo přispět ke zdravému sebevědomí



Učivo 


Zboží – statky a služby

122

rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti:



-

rozlišuje služby a statky a uvede jejich příklad

-

vysvětlí, čím se zabývá výroba, obchod a služby

-

popíše „cestu“ jednoduchého výrobku od výrobce ke spotřebiteli

 

Dělba práce Výroba, obchod a služby

 

Nabídka a poptávka Fungování trhu

na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu:



-

jednoduše popíše chování kupujících a prodávajících

-

na příkladu vysvětlí, jak funguje trh

Stát a právo




Žák:



rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu:

Moc zákonodárná, výkonná a soudní

 

Volební systém Politické strany

-

vyjmenuje složky státní moci ČR a jejich orgány

-

popíše jejich funkci




-

objasní, v čem spočívá přínos dělení státní moci

 

Listina základních práv a svobod Ústava ČR



Právní vztah



Právo a morálka, korupce



Občanskoprávní vztahy



Smluvní vztahy

 

Právní normy Občanskoprávní vztahy



Orgány právní ochrany

vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů:



-

popíše fungování voleb do Parlamentu ČR

-

vysvětlí důležitost voleb pro demokratickou společnost

-

objasní rozdíl mezi pravicí a levicí a uvede jejich základní znaky

-

uvede příklady, jak by se mohly výsledky voleb promítnout do života občanů

-



Učivo

vyloží, podle čeho by se měl volič rozhodovat, a svůj názor zdůvodní


přiměřeně uplatňuje svá práva včetně práv spotřebitele a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod, rozumí povinnostem občana při zajišťování obrany státu:

123

-


-


-


-


-

objasní důležitost ochrany lidských práv objasní význam právní úpravy důležitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manželství:



-

vysvětlí rozdíl mezi vztahy upravenými právními a mravními normami

-

objasní, které druhy vztahů potřebují zvláštní ochranu provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahy – osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem věci:



-

na jednoduchých příkladech popíše závazky a pohledávky vyplývající ze smluvních vztahů

-

provádí jednoduché právní úkony odpovídající věku

-

uvede příklad práv zákazníka a spotřebitele a přiměřeně je uplatňuje v běžném životě dodržuje právní ustanovení, která se na něj vztahují a uvědomuje si rizika jejich porušování:



-

vyjmenuje své povinnosti týkající se právních vztahů, do nichž vstupuje

-

uvede příklad postihů za porušování právních norem

-

vysvětlí, proč je důležité dodržovat pravidla

-

respektuje a dodržuje právní normy

-

diskutuje o příčinách a důsledcích korupce, rozezná korupční chování



rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů:

-

vyjmenuje orgány právní ochrany a jejich funkce

124


Očekávané výstupy Žák: popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování:



-

vysvětlí smysl vzniku Evropské unie

-

vyhledá odpověď na otázky týkající se řízení a orgánů EU

-

uvede příklady mezinárodního terorismu, zaujme vlastní postoj ke způsobům jeho potírání, objasní roli ozbrojených sil v ČR při zajišťování obrany státu a při řešení krizí vojenského charakteru

Učivo 

Evropská unie



Globalizace – projevy, klady a zápory, významné globální problémy včetně válek a terorismu, možnosti jejich řešení


125

Finanční gramotnost Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:

Finanční gramotnost

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět finanční gramotnost je realizován v 9. ročníku s časovou dotací 1 hodina týdně. Hlavním posláním předmětu je výchova k odpovědnému finančnímu rozhodování. Finanční vzdělávání má žákům pomoci k tomu, aby uměli rozhodovat o finančních záležitostech, aby rozuměli základní terminologii, seznámili se s finančními produkty a službami a nestali se obětí klamavé reklamy či neúplných informací. V předmětu finanční gramotnost jsou rozvíjeny především kompetence sociální, pracovní a kompetence k učení a řešení problémů. Žáci do velké míry využívají znalostí získaných v předmětech občanská výchova a matematika, ale i dějepis (historie vývoje financí a měn), český jazyk a literatura (čtení s porozuměním), zeměpis (měny jednotlivých států). Úvodní část výuky je řešena formou projektového dne, další výuka probíhá jedenkrát týdně 45 minut nebo jedenkrát za 14 dní 90 minut dle povahy probíraného tématu. Žáci pracují převážně ve skupinách – fiktivních rodinách, o jejichž finanční situaci dostali podrobné informace. Tyto fiktivní rodiny prochází postupně všemi hlavními oblastmi finančního rozhodování: 1) Hospodaření domácnosti 2) Dovolená 3) Náklady na bydlení 4) Kupujeme auto 5) Nové bydlení 6) Zodpovědné zadlužování 7) Výhodné nakupování 8) Spoření, investice 9) Pojištění 10) Peníze Kromě skupinové práce jsou využívány např. následující metody: komunitní kruh, brainstorming, myšlenková mapa, výtvarné zpracování tématu a další. Ve výuce je kladen důraz na schopnost žáků naslouchat, diskutovat, prezentovat nejen své názory, ale i výsledek práce celé skupiny a hodnotit - hledat pozitivní i negativní aspekty. Výuka je založena na rozvíjení kritického myšlení a gramotnosti finanční, čtenářské, matematické i informační. Účast ve výuce finanční gramotnosti zvyšuje schopnost žáků řešit problémy, budovat zodpovědné postoje, vyhledávat informace a pracovat s nimi, propojovat poznatky s praxí a zodpovědně jednat. Výuka je doplňována diskusemi s odborníky či návštěvou finančních institucí.

V souladu s níže uvedenými výchovně vzdělávacími strategiemi rozvíjejícími klíčové kompetence žáků nabízíme žákům zejména takové aktivity, metody a formy práce, ve kterých: 

pracují samostatně, ve dvojici, menší skupině nebo celé třídě



vyjadřují svůj názor, naslouchají druhým, diskutují, ptají se a argumentují



prezentují výsledky své práce před ostatními



prostřednictvím modelových situací zaujímají určité role, rozvíjí schopnost empatie



přemýšlí o problémech, hledají různé způsoby jejich řešení a přemýšlí o možnostech jejich realizace



vyhledávají informace v různých zdrojích, porovnávají je a předávají ostatním



formulují vlastní definice, vysvětlují některé pojmy



stanovují společně s ostatními pravidla soužití ve třídě a dbají na jejich dodržování, přispívají k vytvoření příjemné atmosféry ve třídě



poznávají sami sebe, přemýšlí o sobě, svém chování, jednání a prožívání, zvažují své silné a slabé stránky a pracují na formování své osobnosti

126

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni předmětu finanční gramotnost, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vycházejí z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o o o o o o o o o

na praktických příkladech blízkých žákovi vysvětluje smysl a cíl učení a posiluje pozitivní vztah k učení podporuje samostatnost a tvořivost učí žáky plánovat, organizovat a vyhodnocovat jejich činnosti učí žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace v literatuře, na internetu a v dalších médiích podporuje využívání cizího jazyka a další techniky umožňuje žákovi pozorovat, experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry motivuje k učení – snaží se cíleně vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení vytváří podmínky pro získávání dalších informací a dovedností potřebných k osvojování si učiva vede žáky k přehlednému a systematickému ukládání si získaných informací – portfolio motivuje žáky k aktivnímu zapojování se do vyučovacího procesu


Učitel: o o o o o o o o o o o

učí žáky nebát se problémů – problémy byly, jsou a budou, problém není hrozba ale výzva) vytvářením praktických problémových situací učí žáky problémy prakticky řešit podporuje různé přijatelné způsoby řešení problému podporuje netradiční (originální) způsoby řešení problémů podporuje samostatnost, tvořivost a logické myšlení podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů podporuje využívání moderní techniky při řešení problémů při řešení problémů učí žáky využívat metody „SWOT“ a „brainstorming“ vede žáky k navrhování různých řešení problémů požaduje po žácích dokončení zadaných úkolů a zdůvodnění získaných závěrů vede žáky k tomu, aby uměli vyhledávat informace vhodné k řešení problémů


Učitel: o o o o o o o o o

prioritně se zaměřuje na rozvíjení komunikačních dovedností žáků podporuje kritiku a sebekritiku učí žáky publikovat a prezentovat své názory a myšlenky učí žáky naslouchat druhým jako nezbytný prvek účinné mezilidské komunikace vede žáky ke kultivovanému a výstižnému projevu (v ústní i písemné formě) vede žáky ke vhodné prezentaci svých názorů a myšlenek vede žáky ke snaze naslouchat názorům druhých lidí a jejich porozumění vede žáky ke vhodným reakcím na projevy druhých lidí využívá vhodných informačních prostředků pro komunikaci


Učitel: o o o o

organizuje práci tak, aby žáci mohli spolupracovat při řešení problému v týmu podporuje vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují důsledně vyžaduje dodržování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se žáci sami podíleli vede žáky k vzájemnému respektu, podporuje pěstování dobrých mezilidských vztahů


Učitel: o o o

učí žáky respektovat názory jiných lidí vede žáky k tomu, aby byli schopni se vcítit do situací ostatních lidí zadává skupině úkoly způsobem, který znemožňuje, aby jeden žák pracoval za ostatní

127


Učitel: o o o o o o

kvalitně odvedenou práci vždy pochválí při výuce vytváří podnětné pracovní prostředí mění pracovní podmínky, žáky vede k adaptaci na nové pracovní podmínky vede žáky ke správnému organizování a plánování učení požaduje dodržování dohodnuté kvality, termínu a vymezených pravidel vede žáky k využívání znalostí v běžné praxi

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Finanční gramotnost 9. ročník Hospodaření domácnosti

Očekávané výstupy Žák:  rozliší příjmy a výdaje na pravidelné, nepravidelné a náhodné  vypočítá čistou mzdu  umí sestavit rozpočet domácnosti a stanovit, zda je přebytkový nebo schodkový  dokáže stanovit všechny složky nákladů na bydlení  dokáže spočítat náklady na osobní i hromadnou dopravu, určí, který způsob je v daném případě výhodnější  zhodnotí možnost osobních zájmů vzhledem k příjmům domácnosti  spočítá náklady na chov domácích zvířat  orientuje se v nabídce a potřebě pojištění  zná pravidla pro vytváření krátkodobých i dlouhodobých rezerv  upraví rozpočet domácnosti s ohledem na  změny v příjmech, počtu osob,...

Učivo 

příjmy a výdaje



bydlení, náklady na bydlení



jídlo



doprava



osobní zájmy a a potřeby



domácí zvířata



ostatní náklady



pojištění



spoření-rozpočet domácnosti


Dovolená

Očekávané výstupy Žák:  chápe význam dovolené v lidském životě  orientuje se v nabídkách cestovních kanceláří a agentur  rozliší služby cestovní agentury a cestovní kanceláře  vnímá důležitost a zná

Učivo 

význam dovolené



cestovní agentura x kancelář



cestovní pojištění



náklady na dovolenou



výměna peněz, kurzovní


128

 

možnosti cestovního pojištění dokáže spočítat celkové náklady na dovolenou pracuje s kurzovním lístkem, převádí měny

lístek

Náklady na bydlení

Očekávané výstupy Žák:  dokáže určit všechny složky nákladů na bydlení 

  

si uvědomí, kde lze ušetřit a kde dochází k velkému „úniku“ financí pozná ekologické i ekonomické aspekty fungování domácnosti vyčíslí, jak se případné zdražení promítne do rozpočtu hledá možnosti úspor financí

Učivo 

náklady na bydlení



úspory v nákladech na bydlení



ekologické bydlení


Kupujeme auto

Očekávané výstupy Žák:  kriticky zhodnotí potřebnost nákupu nového automobilu  vyhledá informace o kupovaném automobilu  orientuje se v možnostech koupit auto na dluh  uvědomuje si, že s provozováním auta vznikají další náklady a které  rozhodne o výhodnosti havarijního pojištění  zhodnotí výhody a nevýhody koupě ojetého auta

Učivo 

možnosti při koupi auta



výhody/nevýhody koupě staršího auta



možnosti nákupu auta na úvěr, leasing



náklady spojené s provozováním auta


Nové bydlení

Očekávané výstupy Žák:  zhodnot potřebu vlastního bydlení  užívá pojmy domov, dům, byt, životní úroveň  orientuje se v nabídce bydlení  zhodnotí výhody vlastního bydlení, nájmu, podnájmu v konkrétní situaci  orientuje se v nabídce možností financování bydlení  rozpozná výhody a nevýhody

Učivo 

potřeba vlastního bydlení, pojmy domov x dům, životní úroveň



způsoby bydlení – vlastní nemovitost, nájem, podnájem



možnosti financování bydlení



stavební spoření, hypotéka, druhy hypoték,


129



jednotlivých nabídek realizuje nákup či opravu nemovitosti v konkrétním úkolu

spotřebitelský úvěr 

realizace nákupu či opravy nemovitosti

Zodpovědné zadlužování

Očekávané výstupy Žák:  vysvětlí rozdíl mezi úsporou a dluhem, jejich výhody a nevýhody  používá pojmy související s půjčováním peněz  orientuje se v nabídce půjček  dokáže vybrat vhodný produkt a věřitele  ví, kam se obrátit o pomoc  stanovuje pravidla pro zodpovědné zadlužování

Učivo 

pojmy dluh x úspora, věřitel, dlužník, RPSN, úrok, úroková sazba, jistina, bonita,...



výhody a nevýhody dluhů x spoření



spoludlužník x ručitel



směnka



kreditní karta, spotřebitelský úvěr



konsolidace úvěrů



pravidla pro zodpovědné zadlužování



instituce pomáhající při potížích s dluhy



výběr věřitele


Výhodné nakupování

Očekávané výstupy Žák:  dokáže rozlišit zbytné a nezbytné výdaje  popíše, jak se tvoří cena zboží  zná rizika pyramidových her a prodejních zájezdů  orientuje se v nabídce a výhodnosti akcí a slev  zhodnotí výhodnost nákupu na splátky  ví, kam se obrátit o pomoc v případě problémů spojených s nakupováním

Učivo 

nakupování, cena a hodnota zboží



jak se tvoří cena



obchodní strategie



pyramidové hry, prodejní zájezdy



nákup na splátky



akce a slevy



ochrana spotřebitele


Spoření a investice

Očekávané výstupy Žák:  orientuje se v základní nabídce možnosti investic a spoření  vysvětlí výhody a nevýhody

Učivo 


možnosti investování a spoření

130

jednotlivých produktů

Pojištění

Očekávané výstupy Žák:  rozhoduje o důležitosti jednotlivých možností pojištění  orientuje se v nabídce pojistných produktů

Učivo 

nabídka různých druhů pojištění



pojistná smlouva


Peníze

Očekávané výstupy Žák:  zná historické pozadí vývoje obchodu a peněz  vyjmenuje současné možnosti při placení  rozpozná české mince a bankovky  popíše ochranné prvky bankovek

Učivo 

historie placení



formy placení



peníze, ochranné prvky proti padělání


Celková časová dotace vzdělávací oblasti Člověk a společnost je na 2. stupni 12 hodin (RVP ZV +1)

131

Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:

Fyzika

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Fyzika je vyučován pouze na 2. stupni v 6. – 9. ročníku. Vzdělávací obsah úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda (Zeměpis, Přírodopis, Chemie). Právě v těchto předmětech jsou získané kompetence v rámci předmětu Fyzika cenným podkladem pro pochopení jevů a závislostí. Předmět Fyzika navazuje na poznatky a kompetence získané v předmětech prvního stupně - Prvouka, Přírodověda. Vzdělávací obsah je rozdělen do 7 tematických okruhů: -

Látky a tělesa

-

Pohyb těles, síly

-

Mechanické vlastnosti tekutin

-

Energie

-

Zvukové děje

-

Elektromagnetické a světelné děje

-

Vesmír

Hodina trvá 45 minut, přičemž opět není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Výuka je realizována nejen v učebnách, ale též při každé příležitosti, kde je možné vzdělávací obsah uplatnit, doplnit, podtrhnout, vysvětlit. Při demonstraci fyzikálních jevů dbáme v rámci možností na jejich spojení s běžnými životními situacemi. Kromě zadávání práce do skupin, dvojic nebo samostatně, nabízíme žákům různé metody, např. brainstorming, myšlenkovou mapu, I.N.S.E.R.T., volné psaní, pětilístek, zadání výtvarného zpracování úkolu apod. Prostřednictvím komunitního kruhu můžeme žáky učit vyjadřovat své názory a vyslechnout názory druhých, aniž by do nich jakýmkoli způsobem zasahovali (mohou mluvit, jen když na ně dojde řada). Vedle referátů lze žáky vybídnout k tomu, aby uspořádali besedu s nějakou zajímavou osobností (nebo odborníkem) podle probíraného tématu, vytvořili akci (hru, soutěž) pro mladší žáky. V souladu s níže uvedenými výchovně vzdělávacími strategiemi rozvíjejícími klíčové kompetence žáků nabízíme žákům zejména takové aktivity, metody a formy práce, ve kterých: pracuje samostatně, ve dvojici, menší skupině nebo celé třídě vyjadřuje svůj názor, naslouchá druhým, diskutuje, ptá se, argumentuje prezentuje výsledky své práce před ostatními prostřednictvím modelových situací zaujímá určité role, rozvíjí schopnost empatie přemýšlí o problémech, hledá různé způsoby jejich řešení a přemýšlí o možnostech jejich realizace vyhledává informace v různých zdrojích, porovnává je, zpracovává a předává ostatním formuluje vlastní definice, vysvětlení některých pojmů poznává sám sebe, přemýšlí o sobě, svém chování, jednání a prožívání, zvažuje své silné i slabé stránky a pracuje na formování své osobnosti Časová dotace v jednotlivých ročnících:

2. stupeň: 6. ročník – 1 hodina týdně 7. ročník – 2 hodiny týdně 8. ročník – 2 hodiny týdně 9. ročník – 1 hodiny týdně Celkem – 6 hodin (porovnání s UP RVP ZV je na konci této vzdělávací oblasti)

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Fyzika, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie:

132


Učitel vede žáka k tomu, že: o o o o

samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování užívá formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání


Učitel vede žáka k tomu, že: o o o o o

samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů má potřebu klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formuluje a hledá na ně adekvátní odpovědi užívá způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby posuzuje důležitost, spolehlivost a správnost získaných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů


Učitel vede žáka k tomu, že: o o o

naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění



účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají



chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti se zapojuje do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí porozumí souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí uvažuje a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy


Učitel vede žáka k tomu, že: o

o o

přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměřen utvářením dovedností se vhodně chová při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

133

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Fyzika 6. ročník Látky a tělesa




Žák: změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa



uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí



využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů

Učivo

     

Látka a těleso Co nás obklopuje? Z čeho se tělesa skládají? Skupenství látek Atomy a molekuly Vlastnosti atomů a molekul Opakování a shrnutí

               

Veličiny a jejich měření Fyzikální veličiny Rozměry těles, délka Měření délky Přesnost a chyby měření Určení polohy Hmotnost těles Měření hmotnosti Čas Měření času Objem a jeho měření Roztažnost těles a látek Teplota a teplotní stupnice Měření teploty Hustota a její měření Síla a její měření Laboratorní práce


Pohyb těles. Síly




Žák: změří velikost působící síly

Učivo 

Siloměr

 

Čas Měření času










Žák: sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností

Učivo

       


Elektrické vlastnosti těles Elektrování třením Dva druhy elektrického náboje Model atomu Elektroskop, elektrometr a zdroje elektrického náboje Elektrické vodiče a nevodiče Elektrické pole Tělesa v elektrickém poli Elektrický výboj, blesk a ochrana proti němu

134



Opakování a shrnutí

 

Magnetismus Magnety a jejich vlastnosti Působení magnetu na tělesa z různých látek Magnetická indukce a magnetování Magnetické pole a magnetické indukční čáry Magnetické pole Země, kompas Shrnutí a opakování

        

Elektrický obvod Elektrický proud, elektrické napětí Zdroje elektrického napětí Účinky elektrického proudu Elektrické spotřebiče Elektrický obvod, jeho schéma Jednoduchý elektrický obvod Bezpečnost při práci s elektřinou Zkrat Laboratorní práce

   

Vesmír




Žák: objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet

Učivo



Gravitační pole vesmírných těles



Pohyb planet kolem slunce


7. ročník Látky a tělesa






Učivo

Žák: předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty



Měření veličin



Vztahy veličin



Závislost objemu na teplotě

využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů



Hustota, objem, hmotnost


Pohyb těles. Síly


Učivo


Pohyb tělesa

135



využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles



určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici



využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích



aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů



rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu

          

           

Co je pohyb? Posuvný a otáčivý pohyb Průměrná rychlost Okamžitá rychlost Měření rychlosti Rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb Kreslíme grafy Dráha rovnoměrného pohybu Dráha nerovnoměrného pohybu Výpočet doby rovnoměrného pohybu Opakování a shrnutí

Síly a jejich vlastnosti Vzájemné působení těles Síla Skládání různoběžných sil Tíhová síla a těžiště Setrvačnost Síla a změny pohybu Akce a reakce Otáčivý účinek síly, rovnováha tělesa Tlak, tlaková síla Smykové tření Valivé tření a odpor prostředí Laboratorní práce

Mechanické vlastnosti tekutin






Žák: využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní

Učivo

      

Kapaliny Vlastnosti kapalin, povrchové napětí Závislost hustoty kapalin na teplotě Kapilární jevy Hydrostatický tlak Archimédův zákon Plavání těles Pascalův zákon Laboratorní práce Opakování a shrnutí

      

Plyny Vlastnosti plynů Atmosférický tlak a jeho měření Atmosféra Země Základy meteorologie Archimédův zákon pro plyny Přetlak, podtlak, vakuum Proudění vzduchu

 






Žák: využívá zákona o přímočarém šíření

Učivo




Světelné jevy Přímočaré šíření světla, rychlost

136

světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh 

rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami

               

světla Stín a polostín Zatmění Slunce a Měsíce Fáze Měsíce Exkurze Opakování, laboratorní práce Odraz světla na rovinném zrcadle Kulová zrcadla Lom světla Čočky Zobrazení předmětů čočkami Oko Optické klamy Optické přístroje - užití čoček v praxi Rozklad světla hranolem, barvy Laboratorní práce Opakování a shrnutí

Vesmír




Žák: objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet

Učivo 

Sluneční soustava



Měsíční fáze


8. ročník Energie




Žák: určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa

Učivo



využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem



využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh



určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem

            



zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí

       


Práce a energie Práce Výkon Energie Polohová energie Pohybová energie Přeměny energie Zákon zachování energie Účinnost Páka jednozvratná a dvojzvratná Kladka a kolo na hřídeli Nakloněná rovina a šroub Laboratorní práce Opakování a shrnutí Tepelné jevy Vnitřní energie tělesa Teplo Změna vnitřní energie tělesa konáním práce Vedení tepla Šíření tepla prouděním a zářením Tepelné motory Skupenské přeměny Tání a tuhnutí

137

   

Vypařování a kapalnění Var Sublimace a desublimace Laboratorní práce

Zvukové děje






Žák: rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí

Učivo

          


Zvukové jevy Vlastnosti pružných těles Kmitavý pohyb Kmitání pružných těles Vlnění Vlnění příčné a podélné Zvuk, zdroje zvuku Šíření zvuku Ultrazvuk, infrazvuk Vnímání zvuku, hlasitost Záznam a reprodukce zvuku Laboratorní práce







Žák: rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí (částečně) využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů

Učivo

               


Elektrický proud Elektrický náboj Elektrický proud a jeho příčiny Měření elektrického proudu Ohmův zákon Elektrický odpor Závislost odporu na teplotě Zapojování rezistorů Reostat, potenciometr Vnitřní odpor zdroje Zapojování zdrojů elektrického proudu Výkon elektrického proudu Elektrická energie Jak pracují elektrické spotřebiče? Výroba elektrické energie Exkurze Laboratorní práce

9. ročník Energie




Žák: určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí

Učivo




Atomy a záření Historie objevu atomu a jeho struktury

138

změnu energie tělesa 

využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem



využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh



zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí

           

Bohrův model atomu Záření z elektronového obalu Jádro atomu Jaderné síly Radioaktivita Využití radioaktivity Ochrana před zářením Jaderné reakce Řetězová reakce Jaderný reaktor Jaderná elektrárna Termonukleární reakce





Žák: rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí



rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností



využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní



zapojí správně polovodičovou diodu

Učivo



Elektrodynamika Působení magnetického pole na vodič Vzájemné působení vodičů Magnetická indukce Elektromagnetická indukce Generátory elektrického napětí Vlastnosti střídavého proudu Transformátory Třífázové napětí Elektromotory Bezpečnost práce s elektrickými spotřebiči Laboratorní práce

     

Elektrický proud v polovodičích Elektrony a díry Vliv příměsí v polovodiči PN přechod Diody a světlo Jak pracuje rádio a televizor Laboratorní práce

         


Vesmír


 

Žák: odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet

Učivo

           


Astronomie Čím se zabývá astronomie Slunce Kamenné planety Plynné planety Malá tělesa Keplerovy zákony Vznik a vývoj hvězd Zánik hvězd Galaxie Souhvězdí Laboratorní práce Exkurze do hvězdárny nebo planetária

139

Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:

Chemie

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Chemie je vyučován pouze na 2. stupni v 8. a 9. ročníku. Vzdělávací obsah je zaměřen na zkoumání jevů a zákonitostí, které žákům pomohou orientovat se v dnešním moderním světě a pochopit např. nejrůznější technologie výroby předmětů denní potřeby. Vzhledem k praktickým činnostem, které se při realizaci tohoto předmětu velmi často užívají pozorování, měření, experimentování a analyzování výsledků, bývá Chemie předmětem, na který se žáci již od 6. ročníku velmi těší. Naší snahou je, aby jejich nadšení vydrželo až do ročníku devátého, kdy budeme hodnotit, jak se nám podařilo naplnit naše vzdělávací strategie a které kompetence žáci díky realizaci tohoto vzdělávacího obsahu získali. Žáci se učí bezpečně zacházet s chemickými látkami a chránit přírodu a vlastní zdraví. Úzce tak předmět souvisí např. s předměty Přírodopis, Výchova ke zdraví. Vzdělávací obsah je rozdělen do 7 tematických okruhů: -

Pozorování, pokus a bezpečnost práce

-

Směsi

-

Částicové složení látek a chemické prvky

-

Chemické reakce

-

Anorganické sloučeniny

-

Organické sloučeniny

-

Chemie a společnost

Hodina trvá 45 minut, přičemž opět není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Výuka je realizována převážně v učebnách (odborných). Kromě výše uvedených činností a zadávání práce do skupin, dvojic nebo samostatně, nabízíme žákům různé metody, např. brainstorming, myšlenkovou mapu, I.N.S.E.R.T., volné psaní, pětilístek, zadání výtvarného zpracování úkolu (např. při znázorňování molekulových struktur) apod. Vedle referátů lze žáky vybídnout k tomu, aby uspořádali besedu s nějakou zajímavou osobností (nebo odborníkem) podle probíraného tématu, vytvořili akci (hru, soutěž) pro mladší žáky. V souladu s níže uvedenými výchovně vzdělávacími strategiemi rozvíjejícími klíčové kompetence žáků nabízíme žákům zejména takové aktivity, metody a formy práce, ve kterých: pracuje samostatně, ve dvojici, menší skupině nebo celé třídě vyjadřuje svůj názor, naslouchá druhým, diskutuje, ptá se, argumentuje prezentuje výsledky své práce před ostatními prostřednictvím modelových situací zaujímá určité role, rozvíjí schopnost empatie přemýšlí o problémech, hledá různé způsoby jejich řešení a přemýšlí o možnostech jejich realizace vyhledává informace v různých zdrojích, porovnává je, zpracovává a předává ostatním formuluje vlastní definice, vysvětlení některých pojmů poznává sám sebe, přemýšlí o sobě, svém chování, jednání a prožívání, zvažuje své silné i slabé stránky a pracuje na formování své osobnosti Časová dotace v jednotlivých ročnících:

2. stupeň: 8. ročník – 1 hodina týdně 9. ročník – 2 hodiny týdně Celkem – 3 hodiny (porovnání s UP RVP ZV je na konci této vzdělávací oblasti)

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Chemie, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie:

140



o o o

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich užívá formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání



vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí



o o



Učitel vede žáka k tomu, že: o o

účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají



chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti



o

používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření

141

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie 8. ročník Pozorování, pokus a bezpečnost práce


určí společné a rozdílné vlastnosti látek



pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými látkami a hodnotí jejich rizikovost; posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím nesmí pracovat

Učivo 

Motivace do studia chemie, seznámení s učebnicí



Vlastnosti látek



Nebezpečné látky


Směsi


Učivo

Žák:  rozlišuje směsi a chemické látky 

vypočítá složení roztoků, připraví prakticky roztok daného složení



vysvětlí základní faktory ovlivňující rozpouštění pevných látek



navrhne postupy a prakticky provede oddělování složek směsí o známém složení, uvede příklady oddělování složek v praxi



rozliší různé druhy vody a uvede příklady jejich výskytu a použití



uvede příklady znečišťování vody a vzduchu v pracovním prostředí a domácnosti, navrhne nejvhodnější preventivní opatření a způsoby likvidace znečištění

 

Směsi, dělení složek směsí Voda – projekt



Vzduch


Částicové složení látek a chemické prvky


používá pojmy atom a molekula ve správných souvislostech



rozlišuje chemické prvky a chemické sloučeniny a pojmy

Učivo   

Částicové složení látek Chemické prvky Periodická soustava prvků



Chemická vazba, molekuly, iontová vazba, ionty


142

užívá ve správných souvislostech 

zvládá české názvy a chemické značky vybraných prvků



orientuje se v periodické soustavě chemických prvků, rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich možné vlastnosti

Chemické reakce

Očekávané výstupy Žák:  rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, uvede příklady prakticky důležitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich využívání 

přečte chemické rovnice



zapíše slovně popsaný chemický děj, zapíše jednoduché rovnice, vysvětlí zákon zachování hmotnosti, zapíše a vyčíslí jednoduchou rovnici

Učivo  


Chemický děj Chemická reakce a rovnice


Očekávané výstupy Žák: •

porovnává vlastnosti a použití vybraných prakticky významných kovů, oxidů, halogenidů, sulfidů a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na životní prostředí

Učivo 

Vodík



Halogeny



Halogenidy



Kovy



Sulfidy



Kyslík



Oxidy



Názvosloví, vlastnosti, použití, výskyt


9. ročník Chemické reakce


Učivo 


Redoxní reakce, řada napětí kovů

143











vysvětlí pojem redoxní reakce, redukce, oxidace, rozpozná redoxní reakci, určí oxidační číslo prvku ve sloučenině objasní princip elektrolýzy, galvanického článku a uvede příklady jeho využití v praxi přečte chemické rovnice a s užitím zákona zachování hmotnosti vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu vysvětlí rozdíl mezi exotermickou a endotermickou reakcí



Elektrolýza



Galvanický článek



Koroze



Látkové množství, molární hmotnost



Exotermická a endotermická reakce



Rychlost chemické reakce



Faktory ovlivňující chemické reakce

aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemických reakcí v praxi a při předcházení jejich nebezpečnému průběhu


Očekávané výstupy Žák:  porovnává vlastnosti a použití vybraných prakticky významných kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na životní prostředí 



vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem a uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi

Učivo 

Bezkyslíkaté kyseliny



Kyslíkaté kyseliny



Amoniak



Hydroxidy



pH a neutralizace, indikátory



Soli bezkyslíkatých a kyslíkatých kyselin



Názvosloví, vlastnosti, použití, výskyt


Organické sloučeniny

Očekávané výstupy Žák:  rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití 

zhodnotí užívání fosilních paliv jako zdrojů energie a uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy

Učivo



Uhlík



Uhlí a zemní plyn



Alkany



Alkeny a alkiny



Areny


144









rozliší vybrané deriváty uhlovodíků, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití



Paliva – uhlí, ropa, zemní plyn



Benzín a nafta

orientuje se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy a koncových produktů biochemického zpracování, především bílkovin, tuků, sacharidů



Halogenderiváty uhlovodíků



Alkoholy



Vícesytné alkoholy a fenoly



Karboxylové kyseliny



Estery



Soli karboxylových kyselin



Přírodní látky – tuky, cukry, bílkoviny, vitamíny

určí podmínky postačující pro aktivní fotosyntézu uvede příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů a vitamínů

Chemie a společnost

Očekávané výstupy Žák:  zhodnotí využívání prvotních a druhotných surovin z hlediska trvale udržitelného rozvoje na Zemi  orientuje se v přípravě a využívání různých látek v praxi a jejich vlivech na životní prostředí a zdraví člověka 

aplikuje znalosti o principech hašení požárů na řešení modelových situací z praxe


Učivo 

Automobilismus



Křemík a silikony



Polokovy



Chemický průmysl



Průmyslová hnojiva



Plasty a syntetická vlákna projekt



Detergenty, pesticidy, insekticidy



Léčiva a návykové látky



Hořlaviny


-

145

Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:

Přírodopis

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Přírodopis je vyučován pouze na 2. stupni, za to ve všech jeho ročnících - v 6. až 9. ročníku. Vzdělávací obsah úzce souvisí a je propojen s ostatními obory této vzdělávací oblasti. Předmět Přírodopis navazuje na kompetence získané na prvním stupni v předmětech Prvouka a Přírodověda. Vztahové závislosti lze samozřejmě vysledovat o ve školní strategii environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. Tento předmět má zvláště významný přínos při studiu přírody specifickými poznávacími metodami, kterými si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Ve vhodném propojení všech vzdělávacích oborů se tak žáci učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování. Jedině tak lze hovořit o cílené, vědomé a tím i efektivní ochraně našeho „světa“. Vzdělávací obsah je rozdělen do 8 tematických okruhů: -

Obecná biologie a genetika

-

Biologie hub

-

Biologie rostlin

-

Biologie živočichů

-

Biologie člověka

-

Neživá příroda

-

Základy ekologie

-

Praktické poznávání přírody

Hodina trvá 45 minut, přičemž opět není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Výuka je realizována v učebnách (odborných) a v co největší možné míře v přírodě – v zahradních učebnách, na školním pozemku na pobytových zájezdech v přírodě. Kromě výše uvedených činností a zadávání práce do skupin, dvojic nebo samostatně, nabízíme žákům různé metody, např. brainstorming, myšlenkovou mapu, I.N.S.E.R.T., volné psaní, pětilístek, zadání výtvarného zpracování úkolu (např. při zaznamenání tvaru rostlin, charakteristických znaků nerostů atp.) apod. Vedle referátů lze žáky vybídnout k tomu, aby uspořádali besedu s nějakou zajímavou osobností (nebo odborníkem) podle probíraného tématu, vytvořili akci (hru, soutěž, výlet, pozorování) pro mladší žáky. Jako podpůrné činnosti využíváme realizaci nejrůznějších projektů. V minulosti to byly např. Proměny přírody, Den Země, Čí je ta zahrada?, Sběr a třídění odpadových surovin atd. V souladu s níže uvedenými výchovně vzdělávacími strategiemi rozvíjejícími klíčové kompetence žáků nabízíme žákům zejména takové aktivity, metody a formy práce, ve kterých: pracuje samostatně, ve dvojici, menší skupině nebo celé třídě vyjadřuje svůj názor, naslouchá druhým, diskutuje, ptá se, argumentuje prezentuje výsledky své práce před ostatními prostřednictvím modelových situací zaujímá určité role, rozvíjí schopnost empatie přemýšlí o problémech, hledá různé způsoby jejich řešení a přemýšlí o možnostech jejich realizace vyhledává informace v různých zdrojích, porovnává je, zpracovává a předává ostatním formuluje vlastní definice, vysvětlení některých pojmů poznává sám sebe, přemýšlí o sobě, svém chování, jednání a prožívání, zvažuje své silné i slabé stránky a pracuje na formování své osobnosti Časová dotace v jednotlivých ročnících:

2. stupeň: 6. ročník – 2 hodiny týdně 7. ročník – 2 hodiny týdně 8. ročník – 2 hodiny týdně 9. ročník – 1 hodina týdně Celkem – 7 hodin (porovnání s UP RVP ZV je na konci této vzdělávací oblasti)

146

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Přírodopis, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni š koly (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení


o o

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti užívá formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání



vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí



formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi



účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají



respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti


Učitel vede žáka k tomu, že:

147

o o o

používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a ochrany životního prostředí využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Obecná biologie a genetika


Učivo 

uspořádání živého světa



vysvětlí, co zkoumají jednotlivé biologické vědy



atmosféra, hydrosféra, litosféra a biosféra



vysvětlí, význam jednotlivých sfér pro Zemi a život na ní, jednoduše popíše vznik jednotlivých sfér



názory na vznik Země



vznik, vývoj, rozmanitost, podmínky a projevy života (dýchání, výživa, růst, rozmnožování, vývin, reakce na podněty



dědičnost a proměnlivost organismů



buňka, pletiva, tkáně organismy nebuněčné, jednobuněčné a mnohobuněčné



orgány, orgánové soustavy, organismy



význam a zásady třídění organismů



viry, bakterie a sinice – výskyt, význam a praktické využití



jednobuněčné rostliny , houby a živočichové



uvede příklady názorů na vznik Země



rozliší základní podmínky a projevy života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů



vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti



uvede příklady vlivu prostředí na utváření organismů



popíše buňku, objasní funkci základních organel



popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií



rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin a živočichů



vysvětlí rozdíl mezi nebuněčným, jednobuněčným a mnohobuněčným organismem, uvede příklady



třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek



popíše výskyt, praktické využití a význam virů, bakterií a sinic v přírodě i pro člověka



vyjádří způsob a význam ochrany před virovými a


148

bakteriálními infekcemi



uvede hygienické zásady prevence



na příkladech jednobuněčných rostlin, kvasinek a prvoků



vysvětlí pojmy producent, konzument, reducent

Biologie hub, lišejníků a řas


umí popsat jednotlivé části hub



vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích



rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků



objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků



zná význam řas a vybrané zástupce



rozlišuje jednobuněčné a mnohobuněčné řasy

Učivo 

houby bez plodnic – základní charakteristika



pozitivní a negativní vliv hub na člověka a živé organismy



houby s plodnicemi – stavba, výskyt, význam



zásady sběru, konzumace a první pomoci při otravě houbami



lišejníky, stavba, symbióza, výskyt a význam



řasy








Učivo 

jednobuněční živočichové – prvoci

porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů



žahavci



ploštěnci



hlísti

rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin



měkkýši



kroužkovci



členovci – korýši, pavoukovci, hmyz

odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí



ostnokožci



hospodářsky a epidemiologicky významné druhy organismů



zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka, uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy



posoudí důsledky zásahu


149

člověka do přírody a uvede chráněné živočichy, projevuje aktivní pomoc při ochraně



aplikuje praktické metody poznávání přírody



pracuje s mikroskopem



připraví jednoduchý mikroskopický preparát



vypracuje protokol o provedené práci



dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody



dokáže pracovat s klíči a atlasy

Učivo 

pozorování lupou a mikroskopem



laboratorní práce



přírodovědné vycházky



ukázky odchytu některých živočichů


7. ročník Obecná biologie a genetika

Očekávané výstupy Žák:  

rozpozná rostlinnou a živočišnou buňku rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů






vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti

Učivo 

rostlinná a živočišná buňka – opakování 6. ročníku



stavba těla rostlin, stavba těla jednotlivých skupin strunatců



třídění organismů



rozmnožování paryb, ryb, obojživelníků, plazů a ptáků,



pohlavní a nepohlavní rozmnožování rostlin, vegetativní rozmnožování, křížení rostlin


Biologie rostlin


odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům

Učivo 

rostlinná buňka, rostlinná pletiva



základní orgány těl semenných rostlin – kořen, stonek, list, květ, semeno a plod – stavba a význam


150



porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku



vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin





rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí



popíše mechovou rostlinku, uvede místa a podmínky výskytu mechů, popíše rozmnožování mechů, vysvětlí význam mechů, uvede zástupce



porovná stavbu těla plavuní, přesliček, kapradin, jednotlivé zástupce zařadí do příslušných skupin, uvede význam plavuní, přesliček a kapradin



popíše stavbu těla a rozmnožování přesliček a kapradin



objasní pojem nahosemenná rostlina, popíše rozmnožování nahosemenných rostlin, uvede příklady jehličnanů, vysvětlí výskyt a význam jehličnanů



rozliší rozdíly ve stavbě těla jednoděložných a dvouděložných rostlin, rozliší podle morfologických znaků základní čeledi rostlin a určí jejich významné zástupce



pozná nejvýznamnější kulturní i plané rostliny, vybrané keře a listnaté stromy, běžné plevele, léčivé, jedovaté a chráněné rostliny



fotosyntéza, dýchání, růst, pohlavní a nepohlavní rozmnožování rostlin – základní principy



přehled systému rostlin, nižší rostliny, vyšší rostliny



mechy



plavuně, přesličky, kapradiny



nahosemenné rostliny



krytosemenné rostliny



poznávání a zařazování významných zástupců



význam rostlin a jejich ochrana



porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů



rozlišuje a porovná jednotlivé

Učivo 

strunatci – společné znaky



rozdělení strunatců – pláštěnci, bezlebeční, obratlovci (kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci)


151

skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin, chápe vývojové zdokonalování



paryby



ryby



obojživelníci

vyjádří základní znaky vnější a vnitřní stavby těla paryb



plazi



ptáci



vyjmenuje několik zástupců paryb





uvede některé rozdíly ve stavbě těla paryb a ryb

vodní, mokřadní, mořští, lesní a stromoví ptáci, ptáci okraje lesa, křovin, otevřené krajiny, břehů tekoucích vod



pozná vybrané zástupce ryb, rozlišuje nejznámější sladkovodní a mořské ryby



etologie ptáků, tažní a přezimující ptáci



význam ochrany živočichů





rozumí postavení ryb v potravním řetězci, významu ryb v potravě člověka



pozná vybrané zástupce obojživelníků



vysvětlí přizpůsobení obojživelníků vodnímu prostředí



pozná vybrané zástupce plazů



zná význam plazů v potravním řetězci



seznámí se s exotickými druhy plazů a možností jejich chovu v teráriích



chápe vývojové zdokonalení stavby těla ptáků, jejich přizpůsobení k letu



pozná vybrané zástupce a dokáže je rozdělit do nejznámějších řádů (dravci, pěvci, hrabaví,...)



odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí



zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka, uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy

Základy ekologie


uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi

Učivo 

společenstvo lesa



společenstvo vod a mokřadů



společenstvo luk, pastvin a travnatých strání


152

rozlišuje a uvede příklady systémů organismů – populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému





zdůvodní význam ochrany přírody a chráněných území



uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému



společenstvo polí a sídelní aglomerace



ochrana přírody



chráněná území


Očekávané výstupy Žák:  

aplikuje praktické metody poznávání přírody dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody

Učivo


 pozorování lupou a mikroskopem  určování živočichů a rostlin podle klíče a atlasu  třídění rostlin a živočichů  založení herbáře  laboratorní práce  přírodovědné vycházky

8. ročník Obecná biologie a genetika


Učivo 

vývoj savců, člověka



orientuje se v daném přehledu vývoje organismů



živočišná buňka, druhy tkání, orgánové soustavy



rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) živočichů



třídění savců, taxonomické zařazení člověka




rozmnožování savců, člověka





genetika, podstata dědičnosti, gen, přenos dědičných informací, význam genetiky



vysvětlí podstatu pohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti



uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů


153



umí charakterizovat základní znaky savců



porovná základní vnější a vnitřní stavbu jednotlivých skupin savců a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů



rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny savců, určuje vybrané savce, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí



Učivo 

stavba těla savců



vývoj savců



třídění savců – vejcorodí, vačnatci, hmyzožravci, letouni, chudozubí, hlodavci, zajíci, šelmy, ploutvonožci, kytovci, chobotnatci, lichokopytníci, sudokopytníci, primáti



etologie savců



savci biomů světa



hospodářsky významné druhy savců



chov domestifikovaných savců, péče o vybrané domácí živočichy


zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy



Biologie člověka


orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka



umí zařadit člověka do systému živočišné říše



zná lidské rasy a jejich charakteristické znaky



určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy



objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří



rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby, objasní význam zdravého způsobu života



Učivo 

původ a vývoj člověka



taxonomické zařazení rodu Člověk



lidské rasy



orgánové soustavy člověka – opěrná, svalová, trávicí, dýchací, oběhová, mízní, vylučovací, kožní, nervová, hormonální, pohlavní soustava, smyslové orgány



rozmnožování člověka, vývoj jedince



nemoci, úrazy a prevence – příčiny, příznaky, praktické zásady a postupy při léčení běžných nemocí, závažná poranění a život ohrožující stavy, epidemie



životní styl – pozitivní a negativní dopad prostředí a životního stylu na zdraví člověka



první pomoc


aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla

154



Učivo

Žák: 







laboratorní práce






exkurze do ZOO



pobytové zájezdy do přírody


9. ročník Neživá příroda


charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život



objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života



charakterizuje minerály a odliší je od hornin, určuje a rozlišuje vlastnosti nerostů, orietuje se ve stupnici tvrdosti



rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty s použitím určovacích pomůcek



rozlišuje horniny vyvřelé, usazené a přeměněné, objasní jejich vznik



rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané horniny s použitím určovacích pomůcek



uvede příklady vnějších a vnitřních geologických dějů



popíše pohyb kontinentů, vysvětlí jeho příčiny a následky



rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody



porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě



rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků



uvede význam vlivu podnebí a

Učivo 

vznik a vývoj Země



stavba Země, litosféra, hydrosféra, atmosféra



nerosty – vznik, krystalová struktura, vlastnosti



třídění minerálů, praktický význam a využití zástupců



horniny – vznik, vlastnosti



třídění hornin, praktický význam a využití zástupců



vnější a vnitřní geologické děje – příčiny a důsledky



pedosféra - složení, vlastnosti a význam půdy pro výživu rostlin, její hospodářský význam pro společnost, nebezpečí a příklady její devastace, možnosti a příklady rekultivace



historie Země – geologické změny, vznik života, výskyt typických organismů a jejich přizpůsobování prostředí



podnebí a počasí ve vztahu k životu – význam vody a teploty prostředí pro život, ochrana a využití přírodních zdrojů, význam jednotlivých vrstev ovzduší pro život, vlivy znečištěného ovzduší a klimatických změn na živé organismy a na člověka



mimořádné události způsobené přírodními vlivy – příčiny vzniku mimořádných událostí, přírodní světové katastrofy, nejčastější mimořádné přírodní události v ČR (povodně, větrné bouře, sněhové kalamity, laviny, náledí) a ochrana před nimi


155

počasí na rozvoj různých ekosystémů a charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady i ochranu před nimi



geologický vývoj a stavba území ČR – Český masiv, Karpaty

popíše geologické oblasti ČR, uvede výskyt vybraných minerálů, rud a hornin na území ČR



Základy ekologie


orientuje se v základních ekologických pojmech (ekosystém, potravní řetězec, populace, společenstvo, biom)



rozlišuje živé a neživé složky životního prostředím



uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a jejich důsledky pro rovnováhu ekosystémů



sleduje aktuální stav životního prostředí



chápe principy trvale udržitelného rozvoje



rozlišuje obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie



orientuje se v globálních problémech biosféry

Učivo 

ekologie



člověk a životní prostředí



ochrana přírody a životního prostředí – globální problémy a jejich řešení








Učivo 

laboratorní práce






pobytové zájezdy do přírody



ekologické projekty



založení sbírky minerálů a hornin



významní biologové a jejich objevy


156

Zeměpis Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:

Zeměpis

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Zeměpis je vyučován pouze na 2. stupni, za to ve všech jeho ročnících - v 6. až 9. ročníku. Jak je již uvedeno výše, vzdělávací obsah úzce souvisí a je propojen s ostatními obory této vzdělávací oblasti. Předmět Zeměpis navazuje na kompetence získané na prvním stupni v předmětech Prvouka a Vlastivěda. Tento předmět má zvláště významný přínos při studiu globálních jevů a souvislostí dnešního světa, který je téměř do všech svých struktur zcela propojen a neznalost těchto souvislostí často vede ke konfliktním postojům vůči nejrůznějším „objektům“. Jsou-li získané kompetence v rámci tohoto předmětu vhodně doplněny kompetencemi a informacemi ze vzdělávacího oboru Dějepis, lze předjímat, že vytvořené postoje vůči dnešní společnosti budou odrazem reálných skutečností, nikoliv demagogickým postojem tvořeným lživými a nenávistných projevy. V rámci předmětu Zeměpis lze realizovat řadu mezipředmětových vztahů. Například předmět Matematika a jeho měřítko mapy a převody jednotek, ICT jako zdroj aktuálních informací ze vzdělávacího oboru atp. Vzdělávací obsah je rozdělen do 7 tematických okruhů: -

Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie

-

Přírodní obraz Země

-

Regiony světa

-

Společenské a hospodářské prostředí

-


-

Česká republika

-

Terénní geografická výuka, praxe a aplikace

Hodina trvá 45 minut, přičemž opět není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Výuka je realizována převážně v učebnách (odborných), využívána je též učebna ICT. Při realizaci výukového obsahu je užito zadávání práce do skupin, dvojic nebo samostatně, nabízíme žákům různé metody, např. brainstorming, myšlenkovou mapu, I.N.S.E.R.T., volné psaní, pětilístek, zadání výtvarného zpracování úkolu (např. při zaznamenání tvaru rostlin, charakteristických znaků nerostů atp.) apod. Vedle referátů lze žáky vybídnout k tomu, aby uspořádali besedu s nějakou zajímavou osobností (nebo odborníkem) podle probíraného tématu, vytvořili akci (hru, soutěž, výlet, pozorování) pro mladší žáky. Využíváme vlastních cestovatelských zkušeností: Japonsko, Indonésie (Bali), Čína (Hong – Kong), Malajsie atd. V souladu s níže uvedenými výchovně vzdělávacími strategiemi rozvíjejícími klíčové kompetence žáků nabízíme žákům zejména takové aktivity, metody a formy práce, ve kterých: pracuje samostatně, ve dvojici, menší skupině nebo celé třídě vyjadřuje svůj názor, naslouchá druhým, diskutuje, ptá se, argumentuje prezentuje výsledky své práce před ostatními prostřednictvím modelových situací zaujímá určité role, rozvíjí schopnost empatie přemýšlí o problémech, hledá různé způsoby jejich řešení a přemýšlí o možnostech jejich realizace vyhledává informace v různých zdrojích, porovnává je, zpracovává a předává ostatním formuluje vlastní definice, vysvětlení některých pojmů poznává sám sebe, přemýšlí o sobě, svém chování, jednání a prožívání, zvažuje své silné i slabé stránky a pracuje na formování své osobnosti Časová dotace v jednotlivých ročnících:

2. stupeň: 6. ročník – 2 hodiny týdně 7. ročník – 1 hodina týdně 8. ročník – 1 hodina týdně 9. ročník – 1 hodina týdně Celkem – 5 hodin týdně (porovnání s UP RVP ZV je na konci této vzdělávací oblasti)

157

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Zeměpis, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení


o o o

vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich užívá formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání



o o o

vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí



o o




o o

účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty



respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí

158

o o o

chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti



o

používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Zeměpis 6. ročník Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie


Učivo 

geografie



vymezí pojem geografie a zařadí ji do systému věd



geografické, topografické a kartografické pojmy



používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii





organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů

základní topografické útvary: důležité body, výrazné liniové (čárové) útvary, plošné útvary a jejich kombinace: sítě, povrchy, ohniska – uzly



zeměpisná síť, poledníky, rovnoběžky, určování zeměpisné polohy v zeměpisné síti



hlavní kartografické produkty: plán, mapa, atlas, glóbus, obsah mapy, měřítko mapy



jazyk mapy: symboly, smluvené značky, vysvětlivky



orientace plánů a map vzhledem ke světovým stranám, orientace v mapě a v terénu s pomocí zeměpisných souřadnic



statistická data a jejich grafické vyjádření, tabulky



základní informační geografická média a zdroje dat



biosféra – základní podmínky života, vegetační pásy, výškové stupně v krajině





vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině


159

Přírodní obraz Země


Učivo 

Sluneční soustava



planeta Země – tvar, velikost



Měsíc



pohyby Země, střídání dne a noci, ročních období



orientace na Zemi - světový čas, časová pásma, pásmový čas, datová hranice, smluvený čas

rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu



stavba planety Země, litosféra, zemětřesení a sopky, vznik pohoří, zvětrávání, tvary povrchu



atmosféra – části a složení, počasí, podnebí, proudění vzduchu



porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost



hydrosféra – rozdělení vodstva na Zemi, oceánská voda, voda pevnin, ledovce, podpovrchová voda





zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich

pedosféra – složky půdy, půdní druhy a typy, význam a ochrana půd







zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy prokáže na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů Země na život lidí a organismů






Učivo 

obec, stát, světadíl

posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa



lidé na Zemi



lidská sídla



světové hospodářství – zemědělství, nerostné suroviny, průmysl



doprava

posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel



služby



rozdělení zemí podle vyspělosti, rozvojové země, vyspělé země



mezinárodní spolupráce



zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje



porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit


160



porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin



uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů)



uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí



vysvětlí příčiny a následky jednotlivých ekologických problémů, hledá způsoby jejich řešení



uvede způsoby a význam ochrany přírody

Učivo



krajina – přírodní a společenské prostředí, typy krajin



přírodní a kulturní krajina



ekosystémy Země



vztah příroda a společnost – trvale udržitelný život a rozvoj, principy a zásady ochrany přírody a životního prostředí, chráněná území přírody, globální ekologické a environmentální problémy lidstva



ekologické problémy oceánu, atmosféry, kyselých dešťů, ničení tropických deštných pralesů, problémy přelidnění a hladu



ochrana přírody a krajiny




Učivo

Žák: 

ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu



aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny



uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě v krajině, uplatňuje v modelových situacích zásady bezpečného chování a jednání při mimořádných událostech


Zeměpisné vycházky (exkurze) 

cvičení a pozorování v terénu orientační body, stanoviště



geografické exkurze



určování hlavních a vedlejších světových stran, pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu



jednoduché panoramatické náčrtky krajiny, situační plány, schematické náčrtky pochodové osy, hodnocení přírodních jevů a ukazatelů



ochrana člověka při ohrožení zdraví a života – živelní pohromy



opatření, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom

161

7. ročník Terénní geografická výuka, praxe a aplikace


Učivo 

Žák: 


 









 


cvičení a pozorování v terénu orientační body, stanoviště geografické exkurze určování hlavních a vedlejších světových stran, pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu jednoduché panoramatické náčrtky krajiny, situační plány, schematické náčrtky pochodové osy, hodnocení přírodních jevů a ukazatelů ochrana člověka při ohrožení zdraví a života – živelní pohromy opatření, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom v modelových situacích

Regiony světa


rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa



vyjmenuje a vyhledá na mapě světadíly a oceány



lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny







ukazuje na mapě vnitřní a okrajová moře, významné poloostrovy, ostrova, průplavy a průlivy nachází na mapě polární oblasti, zhodnotí jejich podmínky života, vysvětlí polární den, polární noc popíše polohu a povrch světadílu, vyhledá na mapě významná pohoří, nížiny, toky, jezera, ostrovy, poloostrovy



vyjmenuje podnebné a vegetační pásy, uvede rostliny a živočichy typické pro jednotlivé oblasti



uvede základní údaje o obyvatelstvu – rasy, jazyky náboženství, hustota zalidnění,

Učivo    














státy a jejich hranice vývoj a rozdělení světadílů a oceánů Atlantský, Tichý, Severní ledový a Indický oceán Arktida, Antarktida – poloha, přírodní poměry, objevné cesty, budoucnost oblasti Afrika – poloha, povrch, přírodní poměry, obyvatelstvo, hospodářství, tradice regiony Afriky – Severní Afrika, Sahara, Střední Afrika, Východní Afrika, Jižní Afrika Amerika – poloha, povrch, přírodní poměry, obyvatelstvo a osídlování, hospodářství, tradice regiony Ameriky – Kanada, USA, Mexiko, státy Střední Ameriky, Brazílie, Argentina, Andské státy, ostatní státy Jižní Ameriky Austrálie – poloha, povrch, přírodní poměry, obyvatelstvo, hospodářství, tradice Oceánie, Nový Zéland

162

sídla, životní úroveň 

ukáže na mapě významná naleziště nerostných surovin, pěstované plodiny a chov zvířat



rozdělí světadíl na několik oblastí a provede jejich stručnou charakteristiku



porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států



Žák: 



Učivo

posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech

     


obyvatelstvo světa – základní kvantitativní a kvalitativní geografické, demografické hospodářské a kulturní charakteristiky vývoj a sektory světového hospodářství zemědělství, lov, rybolov rozdělení průmyslu, lokalizační faktory doprava a spoje služby a cestovní ruch světový trh a mezinárodní obchod

8. ročník Regiony světa






popíše polohu a povrch Asie, vyhledá na mapě významná pohoří, nížiny, toky, jezera, ostrovy, poloostrovy vyjmenuje podnebné a vegetační pásy, uvede rostliny a živočichy typické pro jednotlivé oblasti uvede základní údaje o obyvatelstvu – rasy, jazyky náboženství, hustotu zalidnění,

Učivo   

   


Asie – poloha, povrch, přírodní poměry obyvatelstvo, hospodářství Asie, asijské kultury, tradice regiony Asie – Jihozápadní Asie, Jižní Asie, Indie, Jihovýchodní Asie, Východní Asie, Čína, Japonsko, Centrální Asie, Rusko Evropa – poloha, povrch, přírodní poměry obyvatelstvo, hospodářství Evropy Evropská unie Jižní Evropa – státy Pyrenejského

163

sídla, životní úroveň 

ukáže na mapě významná naleziště nerostných surovin, pěstované plodiny a chov zvířat



rozdělí světadíl na několik oblastí a provede jejich stručnou charakteristiku





ukáže na mapě hranici mezi Asií a Evropou





popíše polohu a povrch Evropy, vyhledá na mapě významná pohoří, nížiny, řeky, jezera, ledovce, poloostrovy, ostrovy



vyjmenuje podnební a vegetační pásy, uvede rostliny a živočichy typické pro jednotlivé oblasti



nalezne na mapě významná naleziště nerostných surovin, uvede hlavní průmyslové oblasti, vyjmenuje a lokalizuje některé firmy a jejich výrobky



uvede základní údaje o obyvatelstvu – rasy, jazyky, náboženství, hustotu zalidnění, sídla a životní úroveň



vyjmenuje a ukáže na mapě všechny státy Evropy a jejich hlavní města, zařadí je do oblastí a provede stručnou charakteristiku vybraných států



rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa



lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny



porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států



zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich





poloostrova, státy Apeninského poloostrova, Řecko, Malta, Albánie Jihovýchodní a východní Evropa – Rumunsko, Bulharsko, státy bývalé Jugoslávie, Moldávie, Bělorusko, Ukrajina Severní Evropa – Litva, Lotyšsko, Estonsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Island Západní Evropa – Velká Británie, Irsko, Francie, Monako, Benelux Střední Evropa – Německo, Alpské země, Polsko, Maďarsko, Slovensko



Učivo


164



Žák: 







posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků

 





lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech

regionální společenské, politické a hospodářské útvary – porovnávací kritéria společné a odlišné znaky států, svrchovanost států národní a mnohonárodnostní státy, části států, správní oblasti, kraje, města, aglomerace hlavní a periferní hospodářské oblasti světa; politická, bezpečnostní a hospodářská seskupení (integrace) států geopolitické procesy, hlavní světová konfliktní ohniska










Učivo 

cvičení a pozorování v terénu orientační body, stanoviště



geografické exkurze



určování hlavních a vedlejších světových stran, pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu



jednoduché panoramatické náčrtky krajiny, situační plány, schematické náčrtky pochodové osy, hodnocení přírodních jevů a ukazatelů



ochrana člověka při ohrožení zdraví a života – živelní pohromy



opatření, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom v modelových situacích


9. ročník Česká republika


hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a

Učivo


Česká republika  poloha a státní hranice 

vývoj státního území

165

hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu 

hodnotí polohu ČR v Evropě, vysvětlí důsledky této polohy



popisuje vývoj státního území a nachází historické souvislosti



jmenuje typy reliéfu, nachází jednotlivá pohoří na mapě



ukáže na mapě významné toky a nádrže, zdůvodní jejich využití



charakterizuje významná chráněná území a najde je na mapě



rozdělí obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a zjistí národy a národnostní menšiny



vyjmenuje významná sídla, jejich funkce a ukáže je na mapě



charakterizuje vzájemnou propojenost průmyslu a jeho závislost na přírodních podmínkách



uvede druhy dopravy, posoudí jejich význam, problémy



uvede příklady účasti ČR ve světových organizacích, institucích a integracích států



lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit



uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států



vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy



hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům



povrch



podnebí



vodstvo – toky, nádrže, podzemní vody



fauna a flora



ochrana přírody a krajiny



obyvatelstvo



sídla – velikost, funkce



vývoj hospodářství



průmysl – rozdělení, rozložení, těžební, těžký, spotřební průmysl



zemědělství – rostlinná a živočišná produkce, jejich rozložení



doprava a spoje – rozdělení, jednotlivé druhy a jejich význam



služby a cestovní ruch



zahraniční obchod



zapojení ČR do mezinárodní politiky a mezinárodních seskupení a jeho význam

 

Kraje a oblasti ČR Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královehradecký kraj, Pardubický kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Zlínský kraj, Moravskoslezský kraj



Místní region – Královehradecký kraj, Jičínsko, Český ráj



zhodnotí přiměřeně strukturu,

Učivo 


globalizační společenské, politické a hospodářské procesy – aktuální společenské, sídelní, politické a

166

složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje 



porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit



hospodářské poměry současného světa sídelní systémy, urbanizace, suburbanizace



světové hospodářství – sektorová a odvětvová struktura, územní dělba práce, ukazatelé

lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech

hospodářského rozvoje a životní úrovně



Učivo

Žák: 








krajina – přírodní a společenské prostředí, typy

porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin

krajin 

vztah příroda a společnost – trvale udržitelný život a rozvoj, principy a zásady

uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů)

ochrany přírody a životního prostředí, chráněná území přírody, globální ekologické a environmentální problémy lidstva

uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí



Učivo 




 









 


cvičení a pozorování v terénu orientační body, stanoviště geografické exkurze určování hlavních a vedlejších světových stran, pohyb podle mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu jednoduché panoramatické náčrtky krajiny, situační plány, schematické náčrtky pochodové osy, hodnocení přírodních jevů a ukazatelů ochrana člověka při ohrožení zdraví a života – živelní pohromy opatření, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom v modelových situacích

Celková časová dotace vzdělávací oblasti Člověk a příroda je na 2. stupni 21 hodin (RVP ZV + 0 hodin = odpovídá RVP ZV)

167

Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu o


Umění a kultura

o

Vzdělávací obor:

Hudební výchova

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Hudební výchova je vyučován na 1. i 2. stupni. Jedním z hlavních poslání tohoto předmětu je prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností přivést žáka k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a k využívání těchto činností jako svébytného prostředku komunikace. Tyto činnosti se tak stávají základním stavebním kamenem obsahové náplně tohoto předmětu. Činnosti vedoucí k uplatnění žákova „potenciálu“: -

Vokální činnosti - práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s

-

Instrumentální činnosti - hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební reprodukci i produkci

-

Hudebně pohybové činnosti - ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest

-

Poslechové činnosti - aktivní vnímání (percepce) znějící hudby, při níž žák poznává hudbu ve všech jejích

uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků

žánrových, stylových i funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat a interpretovat

Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti – jeho hudebních schopností, jež se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi – sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými. Hodina Hudební výchovy trvá 45 minut, přičemž není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Výuka je realizována převážně v učebnách, využíváno je též v roce 2008 nově vybavené Nahrávací studio Bodláka a Pampelišky. Zde jsou realizovány dílčí projekty, které mimo jiné ověřují získané kompetence našich žáků. Při realizaci výukového obsahu je kladen důraz na striktní neoddělování žáků na jednotlivé ročníky, neboť právě v tomto předmětu je možné významně podpořit tvorbu interpersonálních vztahů napříč věkově determinovanými skupinami. Realizované projekty jsou pak výsledkem celého kolektivu a každý žák pociťuje svou důležitost v rámci celku. Jedním z periodických projektů je scénická příprava Finálového koncertu každoroční pěvecké soutěže Velišský slavíček. Dalším projektem je kontinuální projekt Školní zpívání – tematicky zaměřená tvorba písňového materiálu ze školního prostředí. Právě v rámci tohoto projektu je možné vysledovat velký přesah Hudební výchovy do všech ostatních předmětů realizovaných na naší škole. Výuka dále probíhá v KD Veliš a na dalších místech, kde je např. realizováno hudební vystoupení. Též hodnocení výchovně vzdělávacích výsledků v rámci tohoto předmětu věnujeme zvláštní pozornost. Přijmeme-li úzus, že by žák neměl být hodnocen za své dispozice, ale naopak za snahu tyto dispozice co nejlépe využít k dosažení co nejlepších výsledků, dojdeme ke zjištění, že nelze hodnotit (porovnávat) výsledky žáků mezi sebou, nýbrž v rámci časové a vývojové přímky každého z nich. Sledujeme tedy posun v kompetencích každého žáka odděleně od třídního kolektivu a takto získané informace jsou podkladem pro naše hodnocení jeho práce. V souladu s níže uvedenými výchovně vzdělávacími strategiemi rozvíjejícími klíčové kompetence žáků nabízíme žákům zejména takové aktivity, metody a formy práce, ve kterých: pracuje samostatně, ve dvojici, menší skupině, celé třídě, napříč třídními kolektivy – ve studijních skupinách vyjadřuje svůj názor, naslouchá druhým, diskutuje, ptá se, argumentuje prezentuje výsledky své práce před ostatními prostřednictvím modelových situací zaujímá určité role, rozvíjí schopnost empatie přemýšlí o problémech, hledá různé způsoby jejich řešení a přemýšlí o možnostech jejich realizace vyhledává informace v různých zdrojích, porovnává je, zpracovává a předává ostatním formuluje vlastní definice, vysvětlení některých pojmů poznává sám sebe, přemýšlí o sobě, svém chování, jednání a prožívání, zvažuje své silné i slabé stránky a pracuje na formování své osobnosti Časová dotace v jednotlivých ročnících:

1. stupeň: 1. ročník – 1 hodina týdně 2. ročník – 1 hodina týdně 3. ročník – 1 hodina týdně 4. ročník – 1 hodina týdně 5. ročník – 1 hodina týdně Celkem – 5 hodin týdně (porovnání s UP RVP ZV je na konci této vzdělávací oblasti)

168

2. stupeň: 6. ročník – 1 hodina týdně 7. ročník – 1 hodina týdně 8. ročník – 1 hodina týdně 9. ročník – 1 hodina týdně Celkem – 4 hodiny týdně (porovnání s UP RVP ZV je na konci této vzdělávací oblasti) Na druhém stupni může být výuka realizována ve studijních skupinách, které jsou tvořeny napříč jednotlivými ročníky. Díky nízkému počtu žáků v našich třídách je toto řešení ideální i vzhledem k výše uvedeným skutečnostem o různě predisponovaném nadání jednotlivých žáků.

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Hudební výchova, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o o o o

předkládá žákům zásoby písňového materiálu, který žáci efektivně využívají nejen v rámci výuky, ale i v průběhu praktického života učí žáky znát a používat jednoduché textové zdroje (učebnice Hv, zpěvníky, naučná literatura, časopisy,…) vytváří situace vedoucí k vytváření radosti žáků z prováděné hudební činnosti – pozitivní motivace k dalšímu učení vede žáky k samostatné reprodukci i produkci hudebních činností, oceňuje jejich snahu o experimentování nabízí formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání


Učitel: o o o

vede žáky k tomu, aby byli schopni vytvořit si názor na to, co je vkusné, nevkusné, aby dokázali odlišit kýč od kvalitní hudby učí žáky nalézat a objevovat různé varianty řešení (např. při vokálních či hudebně pohybových činnostech) vede žáky ke kritickému myšlení při posuzování uměleckého díla i při vlastní tvorbě


Učitel: o o

rozvíjí hlasovou kulturu, učí práci s dechem vede žáky k tomu, aby přistupovali k umění a kultuře jako ke způsobu dorozumívání


Učitel: o o

učí žáky spolupracovat ve skupině nabízí žákům příležitost přispívat k diskusi ve skupině i k debatě celé třídy-vyjádřit se tak k daným úkolům a problémům a tím je nenásilně navádí k vytváření příjemné atmosféry v týmu


Učitel: o o

seznamuje žáky s pojmem vlastenectví, vlast, učí je o významných osobnostech národa vede žáky k respektování druhých lidí, k vážení si jejich vnitřních hodnot, k odmítání útlaku a násilí (např. při objasňování různých vývojových období v hudbě a souvislostí mezi nimi,…)


Učitel: o

vede žáky k osvojení hudební techniky a hry na nejrůznější hudební nástroje

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova Při tabulaci vzdělávacího obsahu jsme z výše uvedených důvodů (možnost tvorby studijních skupin napříč jednotlivými ročníky a individuálnímu sledování výsledků každého žáka) přistoupili k možnosti zpracovat očekávané výstupy a učivo do třech základních časových skupin – I. období (1. – 3. ročník), II. období (4. – 5. ročník), III. období (2. stupeň). Toto rozdělení je v souladu s RVP ZV.

169

I. období (1. – 3. ročník) Hudební výchova – I. období




Žák: zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase



rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem



využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře



reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie



rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby



rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální

Učivo


Učivo je vždy adekvátně přizpůsobeno schopnostem vyučovaného žáka

VOKÁLNÍ ČINNOSTI 

pěvecký a mluvní projev – pěvecké dovednosti (dýchání, výslovnost, nasazení a tvorba tónu, dynamicky odlišený zpěv), hlasová hygiena, rozšiřování hlasového rozsahu



hudební rytmus – realizace písní ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu



dvojhlas a vícehlas – prodleva, kánon, průprava k vícehlasému zpěvu



intonace, vokální improvizace – diatonické postupy v durových a mollových tóninách, hudební hry (ozvěna, otázka - odpověď apod.) záznam vokální hudby – zachycení melodie písně pomocí jednoduchého grafického vyjádření (např. linky), nota jako grafický znak pro tón, notový zápis jako opora při realizaci písně



INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI 

hra na hudební nástroje – reprodukce motivů, témat, jednoduchých skladbiček pomocí jednoduchých hudebních nástrojů z Orffova instrumentáře, zobcových fléten, keyboardů apod.



rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace – tvorba předeher, meziher a doher s využitím tónového materiálu písně, hudební doprovod (akcentace těžké doby v rytmickém doprovodu, ostinato, prodleva), hudební hry (ozvěna, otázka – odpověď), jednodílná písňová forma (a – b)



záznam instrumentální melodie – čtení a zápis rytmického schématu jednoduchého motivku či tématu instrumentální skladby, využití notačních programů

HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI

170



taktování, pohybový doprovod znějící hudby – dvoudobý, třídobý a čtyřdobý takt, taneční hry se zpěvem, jednoduché lidové tance



pohybové vyjádření hudby a reakce na změny v proudu znějící hudby – pantomima a pohybová improvizace s využitím tanečních kroků



orientace v prostoru – utváření pohybové paměti, reprodukce pohybů prováděných při tanci či pohybových hrách

POSLECHOVÉ ČINNOSTI 

kvality tónů – délka, síla, barva, výška



vztahy mezi tóny – souzvuk, akord



hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem – rytmus, melodie, harmonie, barva, kontrast a gradace, pohyb melodie (melodie vzestupná a sestupná), zvukomalba, metrické, rytmické, dynamické, harmonické změny v hudebním proudu



hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas a hudební nástroj



hudební styly a žánry – hudba taneční, pochodová, ukolébavka apod.



hudební formy



interpretace hudby – slovní vyjádření (jaká je to hudba a proč je taková)

II. období (4. – 5. ročník) Hudební výchova – II. období


zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké

Učivo




pěvecký a mluvní projev – pěvecké dovednosti (dýchání,

171

dovednosti 



realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou, tancem, doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní



rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby



vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace



rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny



ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace

výslovnost, nasazení a tvorba tónu, dynamicky odlišený zpěv), hlasová hygiena, rozšiřování hlasového rozsahu 

hudební rytmus – realizace písní ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu



dvojhlas a vícehlas – prodleva, kánon, lidový dvojhlas apod.



intonace, vokální improvizace – diatonické postupy v durových a mollových tóninách (V., III. a I. stupeň, volné nástupy VIII. a spodního V. stupně apod.), hudební hry (ozvěna, otázka - odpověď apod.) záznam vokální hudby – zachycení melodie písně pomocí jednoduchého grafického vyjádření (např. linky), nota jako grafický znak pro tón, zápis rytmu jednoduché písně, notový zápis jako opora při realizaci písně




hra na hudební nástroje – reprodukce motivů, témat, jednoduchých skladbiček pomocí jednoduchých hudebních nástrojů z Orffova instrumentáře, zobcových fléten, keyboardů apod.



rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace – tvorba předeher, meziher a doher s využitím tónového materiálu písně, hudební doprovod (akcentace těžké doby v rytmickém doprovodu, ostinato, prodleva), hudební hry (ozvěna, otázka – odpověď), jednodílná písňová forma (a – b)



záznam instrumentální melodie – čtení a zápis rytmického schématu jednoduchého motivku či tématu instrumentální skladby, využití notačních programů

HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI 

taktování, pohybový doprovod znějící hudby – dvoudobý, třídobý a čtyřdobý takt, taneční hry se zpěvem, jednoduché lidové tance



pohybové vyjádření hudby a reakce na změny v proudu znějící hudby – pantomima a pohybová improvizace s využitím tanečních kroků

172



orientace v prostoru – utváření pohybové paměti, reprodukce pohybů prováděných při tanci či pohybových hrách


kvality tónů – délka, síla, barva, výška



vztahy mezi tóny – souzvuk, akord



hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem – rytmus, melodie, harmonie, barva, kontrast a gradace, pohyb melodie (melodie vzestupná a sestupná), zvukomalba, metrické, rytmické, dynamické, harmonické změny v hudebním proudu



hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas a hudební nástroj



hudební styly a žánry – hudba taneční, pochodová, ukolébavka apod.



hudební formy – malá písňová forma, velká písňová forma, rondo, variace



interpretace hudby – slovní vyjádření (jaká je to hudba a proč je taková)

III. období (6. – 9. ročník) Hudební výchova – III. období


využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách



uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běžném životě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáže ocenit kvalitní vokální projev druhého



reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé

Učivo




pěvecký a mluvní projev – rozšiřování hlasového rozsahu, hlasová hygiena, hlasová nedostatečnost a některé způsoby její nápravy, mutace, vícehlasý a jednohlasý zpěv, deklamace, techniky vokálního projevu (scat, falzet apod.), jejich individuální využití při zpěvu i při společných vokálně instrumentálních aktivitách

173

motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace 



realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů a žánrů rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu



orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá užité hudebně výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku



zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovnává ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami



vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění



intonace a vokální improvizace – diatonické postupy v durových a mollových tóninách, improvizace jednoduchých hudebních forem



hudební rytmus – odhalování vzájemných souvislostí rytmu řeči a hudby, využívání rytmických zákonitostí při vokálním projevu



orientace v notovém záznamu vokální skladby – notový zápis jako opora při realizaci písně či složitější vokální nebo vokálně instrumentální skladby



rozvoj hudebního sluchu a hudební představivosti – reprodukce tónů, převádění melodií z nezpěvné do zpěvné polohy, zachycování rytmu popřípadě i melodie zpívané (hrané) písně pomocí grafického (notového) záznamu reflexe vokálního projevu – vlastní vokální projev a vokální projev ostatních, hledání možností nápravy hlasové nedostatečnosti (transpozice melodie, využití jiné hudební činnosti)




hra na hudební nástroje – nástrojová reprodukce melodií (motivků, témat, písní, jednoduchých skladeb), hra a tvorba doprovodů s využitím nástrojů Orffova instrumentáře, keyboardů a počítače, nástrojová improvizace (jednoduché hudební formy)



záznam hudby – noty, notační programy (např. Capella, Finale, Sibelius) a další způsoby záznamu hudby



vyjadřování hudebních i nehudebních představ a myšlenek pomocí hudebního nástroje – představy rytmické, melodické, tempové, dynamické, formální



tvorba doprovodů pro hudebně dramatické projevy

HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI 

pohybový doprovod znějící hudby – taktování, taneční kroky, vlastní pohybové ztvárnění



pohybové vyjádření hudby v

174

návaznosti na sémantiku hudebního díla – pantomima, improvizace 

pohybové reakce na změny v proudu znějící hudby – tempové, dynamické, rytmicko-metrické, harmonické



orientace v prostoru – rozvoj pohybové pamětí, reprodukce pohybů prováděných při tanci či pohybových hrách


orientace v hudebním prostoru a analýza hudební skladby – postihování hudebně výrazových prostředků, významné sémantické prvky užité ve skladbě (zvukomalba, dušemalba, pohyb melodie, pravidelnost a nepravidelnost hudební formy) a jejich význam pro pochopení hudebního díla



hudební dílo a její autor – hudební skladba v kontextu s jinými hudebními i nehudebními díly, dobou vzniku, životem autora, vlastními zkušenostmi (inspirace, epigonství, kýč, módnost a modernost, stylová provázanost)



hudební styly a žánry – chápání jejich funkcí vzhledem k životu jedince i společnosti, kulturním tradicím a zvykům



interpretace znějící hudby – slovní charakterizování hudebního díla (slohové a stylové zařazení apod.), vytváření vlastní soudů a preferencí

175

Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu o


Umění a kultura

o

Vzdělávací obor:

Výtvarná výchova

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Výtvarná výchova je vyučován na 1. i 2. stupni. Prostřednictvím tohoto předmětu stejně jako předmětu Hudební výchova je žákům umožněno umělecké osvojování světa, tj. osvojování estetickým účinkem (zážitkem). Při tomto osvojování hrají důležitou úlohu tvořivé činnosti, díky kterým jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování např. prostřednictvím tónu a zvuku (HV), linie, bodu, tvaru, barvy (VV), gesta, mimiky (DV) atp. Realizace vzdělávacího obsahu předmětu Výtvarná výchova by tedy neměla být zaměřena na schopnost pouhého přenosu reality (třeba i uměleckými prostředky), ale na utváření schopnosti vizuálně obrazového vyjádření, tedy prostředku, který se podílí na zapojování do procesu komunikace. Předmět Výtvarná výchova je postaven na tvůrčích činnostech – tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí předmět vizuálně obrazné prostředky (dále jen prostředky) nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích. Tvůrčími činnostmi (rozvíjením smyslové citlivosti, uplatňováním subjektivity a ověřováním komunikačních účinků) založenými na experimentování je žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace. Činnosti vedoucí k uplatnění žákova „potenciálu“: -

Rozvíjení smyslové citlivosti - činnosti, které umožňují žákovi rozvíjet schopnost rozeznávat podíl

-

Uplatňování subjektivity - činnosti, které vedou žáka k uvědomování si a uplatňování vlastních zkušeností při

-

Ověřování komunikačních účinků - činnosti, které umožňují žákovi utváření obsahu vizuálně obrazných

jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv této zkušenosti na výběr a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření

vyjádření v procesu komunikace a hledání nových i neobvyklých možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších obrazových médií

Hodina Výtvarné výchovy trvá 45 minut, přičemž opět není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Při přípravě rozvrhu je upřednostněn model tzv. „výtvarných dvouhodin“, které umožňují v případě dostatečné hodinové dotace (2 hodiny týdně) pracovat na náročnějších projektech. Hodiny předmětu Výtvarné výchovy lze též kumulovat do větších bloků tak, aby nebylo nutné tvůrčí činnosti násilně přerušovat. Jako velmi vhodné se nám jeví rozvrhové zařazení předmětu Praktické činnosti poblíž právě předmětu Výtvarná výchova, při kterém lze výukový obsah vhodně vzájemně doplnit a propojit. „Práce“ se tak při Praktických činnostech zvláště na 1. stupni stává též pozitivním prožitkem. Výuka je realizována převážně v učebnách, využívána je též Keramická dílna Bodláka a Pampelišky, která je vybavena nejen keramickou pecí, ale pro 2. stupeň využitelným hrnčířským kruhem. Zde jsou realizovány dílčí projekty, které mimo jiné ověřují získané kompetence našich žáků. Při realizaci výukového obsahu je kladen důraz na striktní neoddělování žáků na jednotlivé ročníky, neboť právě v tomto předmětu je opět možné významně podpořit tvorbu interpersonálních vztahů napříč věkově determinovanými skupinami. Realizované projekty jsou pak výsledkem celého kolektivu a každý žák pociťuje svou důležitost v rámci celku. Jedním z kontinuálních projektů je projekt Kudy, kudy, kudy cestička aneb cesta do školy. Jedná se o mezipředmětový projekt (Prvouka, Vlastivěda, Zeměpis, Výtvarná výchova, Praktické činnosti a další). Náplní projektu je tvorba mozaiky z keramických výrobků žáků na téma „můj dům“, která bude ve svém celku mapovat náš region, tedy všechny obce, ze kterých k nám žáci dojíždějí. Více viz www.zsbp.cz Výuka dále probíhá v plenéru a na dalších vhodných místech pro tvořivou činnost. Též hodnocení výchovně vzdělávacích výsledků v rámci tohoto předmětu věnujeme zvláštní pozornost. Přijmeme-li úzus, že by žák neměl být hodnocen za své dispozice, ale naopak za snahu tyto dispozice co nejlépe využít k dosažení co nejlepších výsledků, dojdeme ke zjištění, že nelze hodnotit (porovnávat) výsledky žáků mezi sebou, nýbrž v rámci časové a vývojové přímky každého z nich. Sledujeme tedy posun v kompetencích každého žáka odděleně od třídního kolektivu a takto získané informace jsou podkladem pro naše hodnocení jeho práce. V souladu s níže uvedenými výchovně vzdělávacími strategiemi rozvíjejícími klíčové kompetence žáků nabízíme žákům zejména takové aktivity, metody a formy práce, ve kterých: pracuje samostatně, ve dvojici, menší skupině, celé třídě, napříč třídními kolektivy – ve studijních skupinách vyjadřuje svůj názor, naslouchá druhým, diskutuje, ptá se, argumentuje prezentuje výsledky své práce před ostatními prostřednictvím modelových situací zaujímá určité role, rozvíjí schopnost empatie přemýšlí o problémech, hledá různé způsoby jejich řešení a přemýšlí o možnostech jejich realizace vyhledává informace v různých zdrojích, porovnává je, zpracovává a předává ostatním formuluje vlastní definice, vysvětlení některých pojmů

176

-

poznává sám sebe, přemýšlí o sobě, svém chování, jednání a prožívání, zvažuje své silné i slabé stránky a pracuje na formování své osobnosti Časová dotace v jednotlivých ročnících:

1. stupeň: 1. ročník – 1 hodina týdně 2. ročník – 1 hodina týdně 3. ročník – 1 hodina týdně 4. ročník – 2 hodiny týdně 5. ročník – 2 hodiny týdně Celkem – 7 hodin (porovnání s UP RVP ZV je na konci této vzdělávací oblasti)

2. stupeň: 6. ročník – 2 hodiny týdně 7. ročník – 2 hodiny týdně 8. ročník – 1 hodina týdně 9. ročník – 1 hodina týdně Celkem – 6 hodin (porovnání s UP RVP ZV je na konci této vzdělávací oblasti) Zvláště na druhém stupni může být výuka realizována ve studijních skupinách, které jsou tvořeny napříč jednotlivými ročníky. Díky nízkému počtu žáků v našich třídách je toto řešení ideální i vzhledem k výše uvedeným skutečnostem o různě predisponovaném nadání jednotlivých žáků.

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Výtvarná výchova, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o o

vede žáky ke schopnosti hodnotit proces a výsledek své práce, analyzovat ho a prezentovat rozvíjí tvořivosti žáků aktivním osvojováním různých výtvarných technik nabízí formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání


Učitel: o o o

vede žáky k tomu, aby byli schopni vytvořit si názor na to, co je vkusné, nevkusné, aby dokázali odlišit kýč od kvalitního díla učí žáky nalézat a objevovat různé varianty řešení (laborování, experimentace, hra s materiály, nástroji, postupy) vede žáky ke kritickému myšlení při posuzování uměleckého díla i při vlastní tvorbě


Učitel: o o o

rozvíjí penzum výtvarných technik a vede žáky k jejich užití s ohledem na záměr vyjádřit své pocity vede k tomu, aby přistupovali k umění a kultuře jako ke způsobu dorozumívání obohacuje žákům slovní zásobu o odborné termíny z výtvarné oblasti


Učitel: o o



Učitel: o o


177


Učitel: o

vede žáky k osvojení výtvarných technik

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výtvarná výchova Při tabulaci vzdělávacího obsahu jsme z výše uvedených důvodů (možnosti tvorby studijních skupin napříč jednotlivými ročníky a individuálnímu sledování výsledků každého žáka) přistoupili k možnosti zpracovat očekávané výstupy a učivo do třech základních časových skupin – I. období (1. – 3. ročník), II. období (4. – 5. ročník), III. období (2. stupeň). Toto rozdělení je v souladu s RVP ZV.

I. období (1. – 3. ročník) Výtvarná výchova – I. období




rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace



vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky



interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností



na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil

Učivo


Učivo je vždy adekvátně přizpůsobeno schopnostem vyučovaného žáka.

ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI 

prvky vizuálně obrazného vyjádření – linie, tvary, objemy, světlostní a barevné kvality – jejich jednoduché vztahy (podobnost, kontrast, rytmus), jejich kombinace a proměny v ploše, objemu a prostoru



uspořádání objektů do celků – uspořádání na základě jejich výraznosti, velikosti a vzájemného postavení ve statickém a dynamickém vyjádření



reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly -– vizuálně obrazná vyjádření podnětů hmatových, sluchových, pohybových, čichových, chuťových a vyjádření vizuálních podnětů prostředky vnímatelnými ostatními smysly



smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření – umělecká výtvarná tvorba, fotografie, film, tiskoviny, televize, elektronická média, reklama

UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY 

prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností –manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby a kresby



typy vizuálně obrazných vyjádření – jejich rozlišení, výběr

178

a uplatnění – hračky, objekty, ilustrace textů, volná malba, skulptura, plastika, animovaný film, comics, fotografie, elektronický obraz, reklama 

přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením – hledisko jejich vnímání (vizuální, haptické, statické, dynamické), hledisko jejich motivace (fantazijní, založené na smyslovém vnímání)

OVĚŘOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ 

osobní postoj v komunikaci – jeho utváření a zdůvodňování; odlišné interpretace vizuálně obrazných vyjádření (samostatně vytvořených a přejatých) v rámci skupin, v nichž se dítě pohybuje; jejich porovnávání s vlastní interpretací



komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření – v komunikaci se spolužáky, rodinnými příslušníky a v rámci skupin, v nichž se žák pohybuje (ve škole i mimo školu); vysvětlování výsledků tvorby podle svých schopností a zaměření



proměny komunikačního obsahu – záměry tvorby a proměny obsahu vlastních vizuálně obrazných vyjádření i děl výtvarného umění

II. období (4. – 5. ročník) Výtvarná výchova – II. období






při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření; porovnává je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné) užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a barevné plochy; v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup; v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na

Učivo




prvky vizuálně obrazného vyjádření – linie, tvary, objemy, světlostní a barevné kvality, textury – jejich jednoduché vztahy (podobnost, kontrast, rytmus), jejich kombinace a proměny v ploše, objemu a prostoru



uspořádání objektů do celků – uspořádání na základě jejich výraznosti, velikosti a vzájemného postavení ve statickém a dynamickém vyjádření

179

projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která mají komunikační účinky pro jeho nejbližší sociální vztahy 







nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění) porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace



reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly -– vizuálně obrazná vyjádření podnětů hmatových, sluchových, pohybových, čichových, chuťových a vyjádření vizuálních podnětů prostředky vnímatelnými ostatními smysly



smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření – umělecká výtvarná tvorba, fotografie, film, tiskoviny, televize, elektronická média, reklama


prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností – manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby a kresby



typy vizuálně obrazných vyjádření – jejich rozlišení, výběr a uplatnění – hračky, objekty, ilustrace textů, volná malba, skulptura, plastika, animovaný film, comics, fotografie, elektronický obraz, reklama



přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením – hledisko jejich vnímání (vizuální, haptické, statické, dynamické), hledisko jejich motivace (fantazijní, založené na smyslovém vnímání)

nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil


osobní postoj v komunikaci – jeho utváření a zdůvodňování; odlišné interpretace vizuálně obrazných vyjádření (samostatně vytvořených a přejatých) v rámci skupin, v nichž se dítě pohybuje; jejich porovnávání s vlastní interpretací



komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření – v komunikaci se spolužáky, rodinnými příslušníky a v rámci skupin, v nichž se žák pohybuje (ve škole i mimo školu); vysvětlování výsledků tvorby podle svých schopností a zaměření



proměny komunikačního obsahu – záměry tvorby a proměny obsahu vlastních vizuálně obrazných vyjádření i děl výtvarného umění

180

III. období (6. – 9. ročník) Výtvarná výchova – III. období


vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků; variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků



užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie



užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; k tvorbě užívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích – počítačová grafika, fotografie, video, animace



vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření; porovnává a hodnotí jeho účinky s účinky již existujících i běžně užívaných vizuálně obrazných vyjádření





rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti; vychází při tom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků



porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů



ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci

Učivo




prvky vizuálně obrazného vyjádření – linie, tvary, objemy, světlostní a barevné kvality, textury; vztahy a uspořádání prvků v ploše, objemu, prostoru a v časovém průběhu (podobnost, kontrast, rytmus, dynamické proměny, struktura), ve statickém i dynamickém vizuálně obrazném vyjádření



uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru a časovém průběhu – vyjádření vztahů, pohybu a proměn uvnitř a mezi objekty (lineární, světlostní, barevné, plastické a prostorové prostředky a prostředky vyjadřující časový průběh) ve statickém i dynamické vyjádření



reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly – vědomé vnímání a uplatnění mimovizuálních podnětů při vlastní tvorbě; reflexe ostatních uměleckých druhů (hudebních, dramatických)



smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření – umělecká výtvarná tvorba, fotografie, film, tiskoviny, televize, elektronická média, reklama; výběr, kombinace a variace ve vlastní tvorbě


prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností –manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby a kresby, uspořádání prostoru, celku vizuálně obrazných vyjádření a vyjádření proměn; výběr, uplatnění a interpretace



typy vizuálně obrazných vyjádření – hračky, objekty, ilustrace textů, volná malba, skulptura, plastika, animovaný film, comics, fotografie, elektronický obraz, reklama, vizualizované dramatické akce, komunikační

181

grafika; rozlišení, výběr a uplatnění pro vlastní tvůrčí záměry 

přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením – hledisko jejich vnímání (vizuální, haptické, statické, dynamické), hledisko jejich motivace (fantazijní, symbolická, založená na smyslovém vnímání, racionálně konstruktivní, expresivní); reflexe a vědomé uplatnění při vlastních tvůrčích činnostech


osobní postoj v komunikaci – jeho utváření a zdůvodňování; důvody vzniku odlišných interpretací vizuálně obrazných vyjádření (samostatně vytvořených a přejatých), kritéria jejich porovnávání, jejich zdůvodňování



komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření – utváření a uplatnění komunikačního obsahu; vysvětlování a obhajoba výsledků tvorby s respektováním záměru autora; prezentace ve veřejném prostoru, mediální prezentace



proměny komunikačního obsahu – záměry tvorby a proměny obsahu vizuálně obrazných vyjádření vlastních děl i děl výtvarného umění; historické, sociální a kulturní souvislosti

Celková časová dotace vzdělávací oblasti Umění a kultura je na 1. stupni 12 hodin (RVP ZV + 0 hodin = odpovídá RVP ZV) Celková časová dotace vzdělávací oblasti Umění a kultura je na 2. stupni 10 hodin (RVP ZV +0 hodin = odpovídá RVP ZV)

182

Praktické činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu o


Člověk a svět práce

o

Vzdělávací obor:


Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Praktické činnosti prolíná celým obdobím základního vzdělávání na naší škole. Je realizován ve všech ročnících. Vzdělávací obsah předmětu se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje tak celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Nepostradatelnou je tvůrčí myšlenková spoluúčast žáků, která vede k pozitivnímu rozvoji konkrétních klíčových kompetencí. Vzdělávací obsah je na 1. stupni rozdělen do 4 tematických okruhů: -

Práce s drobným materiálem

-

Konstrukční činnosti

-

Pěstitelské práce

-

Příprava pokrmů

Vzdělávací obsah na 2. stupni vychází z nabídky RVP ZV. K realizaci na naší škole byly vybrány tyto tematické okruhy:



-

Pěstitelské práce, chovatelství

-

Práce s laboratorní technikou

-

Svět práce (povinný tematický okruh)

Pozn. tematický okruh 2. stupně Svět práce je přednostně zařazen do vyšších ročníků 2. stupně, neb je zaměřen na přípravu žáků na výběr budoucího povolání. Vhodným doplňkem tohoto tematického okruhu jsou exkurze pořádané do výrobních i nevýrobních podniků.

Hodina trvá 45 minut, přičemž opět není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Výuka je realizována v učebnách (odborných), na školním pozemku, využívána je též učebna ICT a Nahrávací studio Bodláka a Pampelišky. Při tvorbě rozvrhu na 1. stupni je naším záměrem umístit hodiny PČ k hodinám předmětu Výtvarná výchova, aby bylo možné výukový obsah vhodně vzájemně doplnit a propojit. „Práce“ se tak při Praktických činnostech zvláště na 1. stupni stává též pozitivním prožitkem. Na 2. stupni je upřednostňován princip „dvouhodin“ (dovoluje-li to hodinová dotace), aby bylo možné zvláště při praktických činnostech započaté téma dokončit. Časová dotace v jednotlivých ročnících:

1. stupeň: 1. ročník – 1 hodina týdně 2. ročník – 1 hodina týdně 3. ročník – 1 hodina týdně 4. ročník – 1 hodina týdně 5. ročník – 1 hodina týdně Celkem – 5 hodin (RVP ZV + 0 hodin)

2. stupeň: 6. ročník – 1 hodina týdně 7. ročník – 1 hodina týdně 8. ročník – 1 hodina týdně 9. ročník – 1 hodina týdně Celkem – 4 hodiny (RVP ZV + 1 hodina) Na druhém stupni může být výuka realizována ve studijních skupinách, které jsou tvořeny napříč jednotlivými ročníky.

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Praktické činnosti, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie:

183


Učitel: o o o o

vede žáky ke schopnosti hodnotit proces a výsledek své práce, analyzovat ho a prezentovat rozvíjí tvořivosti žáků aktivním osvojováním pracovních činností vede žáky k pozitivnímu vztahu k učení prostřednictvím zadávaných úkolů v rámci výuky nabízí formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání


Učitel: o

připravuje zajímavé náměty praktických činností mající variantní řešení


Učitel: o

zadává úkoly tak, aby při jejich řešení mohli žáci pracovat v týmu a o jednotlivých postupech vedli otevřené diskuse


Učitel: o o

volí zadávané úkoly tak, aby každý žák mohl zažít úspěch předkládá takové úkoly, které povedou i k vzájemné pomoci mezi žáky


Učitel: o

vyžaduje po žácích dodržování zásad, na kterých se předem dohodli


Učitel: o o o

vede žáky ke správnému užití materiálu a pracovních postupů jasnými pokyny směřuje činnosti ke stanovenému cíli vede žáky k udržování čistého a bezpečného pracovního prostředí

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Praktické činnosti Při tabulaci vzdělávacího obsahu jsme z výše uvedených důvodů (možnost tvorby studijních skupin napříč jednotlivými ročníky a individuálnímu sledování výsledků každého žáka) přistoupili k možnosti zpracovat očekávané výstupy a učivo do třech základních časových skupin – I. období (1. – 3. ročník), II. období (4. – 5. ročník), III. období (2. stupeň). Toto rozdělení je v souladu s RVP ZV.

I. období (1. – 3. ročník) Práce s drobným materiálem




vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů pracuje podle slovního návodu a předlohy

Učivo


Učivo je vždy adekvátně přizpůsobeno schopnostem vyučovaného žáka. 

vlastnosti materiálu (přírodniny, modelovací hmota, papír a karton, textil, drát, fólie aj.)



pracovní pomůcky a nástroje – funkce a využití



jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce (slovní návod, popis)



lidové zvyky, tradice, řemesla

184



zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi

Učivo



stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování modelů



práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem





provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování

Učivo



základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, výživa rostlin, osivo



pěstování rostlin ze semen v místnosti, na zahradě (okrasné rostliny, léčivky, koření, zelenina aj.)



pěstování pokojových rostlin



rostliny jedovaté, alergie

pečuje o nenáročné rostliny

Příprava pokrmů


připraví tabuli pro jednoduché stolování



chová se vhodně při stolování

Učivo



základní vybavení kuchyně



výběr, nákup a skladování potravin



jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování



technika v kuchyni

II. období (4. – 5. ročník) Práce s drobným materiálem


vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu

Učivo



vlastnosti materiálu (přírodniny, modelovací hmota, papír a karton, textil, drát, fólie aj.)

185



využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic



volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu





pracovní pomůcky a nástroje – funkce a využití



jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce



lidové zvyky, tradice, řemesla

udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu



Učivo



Žák: 

provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž



stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování modelů



pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu



práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem



dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu





provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny



volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní



dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu

Učivo



základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, výživa rostlin, osivo



pěstování rostlin ze semen v místnosti, na zahradě (okrasné rostliny, léčivky, koření, zelenina aj.)



pěstování pokojových rostlin



rostliny jedovaté, rostliny jako drogy, alergie

Příprava pokrmů


orientuje se v základním vybavení kuchyně



připraví samostatně jednoduchý pokrm



dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování

Učivo



základní vybavení kuchyně



výběr, nákup a skladování potravin



jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování



technika v kuchyni – historie a

186

význam

udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni



III. období

6. ročník Práce s laboratorní technikou


Žák: 





Učivo

vyhledává v dostupných informačních zdrojích všechny podklady, jež mu co nejlépe pomohou provést danou experimentální práci vybere a prakticky využívá vhodné pracovní postupy, přístroje a měřící techniku pro konání pozorování, měření, experimentů, provádí jednoduchá pozorování přírodnin zpracuje protokol o cíli, průběhu a výsledcích své experimentální práce, zformuluje závěry, ke kterým došel



změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa, zná vztahy mezi jednotkami, provádí převody jednotek



dodržuje pravidla bezpečné práce a ochrany životního prostředí při experimentální práci



poskytne první pomoc při úrazu v laboratoři

 

  

 


pozorování přírodnin, zásady pozorování a používání pomůcek, práce s lupou, pravidla práce s mikroskopem, pozorování trvalých preparátů příprava mikroskopických preparátů, jednoduchá pozorování základní laboratorní postupy, metody, přístroje, zařízení a pomůcky přírodovědné vycházky s pozorováním protokol o experimentu jednotky, převody, měřidla a měření délky, objemu, hmotnosti, hustoty, času, teploty měření dalších fyzikálních veličin zásady bezpečnosti práce, základy první pomoci

Pěstitelské práce, chovatelství


vysvětlí základní poznatky o výživě a ochraně rostlin a půdy,



zvládá jednoduché pracovní postupy při pěstování pokojových rostlin



spolehlivě dodržuje základy

Učivo 






základní podmínky pro pěstování rostlin, ochrana rostlin a půdy; přirozená a umělá hnojiva ošetřování pokojových rostlin, květina v interiéru, hydroponie, řez a úprava květin hygiena a bezpečnost při práci na pozemku, bezpečné zacházení s nářadím, vhodné oblečení

187

hygieny a bezpečnosti práce 

používá bezpečně a zručně vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu



zpracuje půdu před setím a sázením i během růstu



seznamuje se s vhodnými pracovními postupy při pěstování vybraných rostlin



prokáže základní znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty

 





pracovní pomůcky, nářadí půda a její zpracování - správná technika rytí, pletí, kypření, okopávání; zakládání kompostu osivo, výsev a výsadba zeleniny a okrasných květin; pěstování zeleniny (hrách, ředkvička apod.) chov zvířat v domácnosti, podmínky chovu, hygiena a bezpečnost chovu; kontakt se známými a neznámými zvířaty

7. ročník Práce s laboratorní technikou


Žák: 





Učivo

vybere a prakticky využívá vhodné pracovní postupy, přístroje a měřící techniku pro konání pozorování, měření, experimentů vyhledává v dostupných informačních zdrojích všechny podklady, jež mu co nejlépe pomohou provést danou experimentální práci zpracuje protokol o cíli, průběhu a výsledcích své experimentální práce, zformuluje závěry, ke kterým došel



dodržuje pravidla bezpečné práce a ochrany životního prostředí při experimentální práci



poskytne první pomoc při úrazu



zná základní druhy map, orientuje se v mapě, zná mapové značky a symboly, umí podle mapového měřítka určit vzdálenosti na mapě



porovná mapu s terénem, určuje světové strany podle busoly



spolupracuje ve skupině na úkolu, konzultuje svá pozorování se spolužáky, sestavuje tabulky pro výsledky pozorování, prezentuje výsledky svých pozorování

         


základní laboratorní postupy a metody pozorování přírodnin práce s lupou, s mikroskopem, pozorování trvalých preparátů příprava mikroskopických preparátů určování rostlin, založení sbírky bylin a listů dřevin protokol o experimentu zásady bezpečnosti práce základy první pomoci práce s různými typy map, značky, měřítko, vrstevnice, tvorba mapy orientace na mapě a v terénu, práce s buzolou a kompasem příprava výletu, cíl, trasa, zastávky, časová a finanční náročnost, využití dopravního spojení, orientace v jízdních řádech, objekty na trase, otvírací doby



Učivo




pěstování okrasných květin,

188



zdůvodní zvolený pracovní postup při pěstování vybraných rostlin



pěstuje a užívá květiny pro výzdobu školy i domácnosti



pečuje o zeleň v okolí školy, v obci



vyjmenuje způsoby pěstování, uskladnění, zpracování a využití ovocných rostlin, léčivých rostlin a koření



zvládá základní pracovní postupy na zahradě a při pěstování rostlin

květina v exteriéru a interiéru, řez, jednoduchá vazba, úprava květin

 

péče o zeleň v blízkosti školy



léčivé rostliny, koření, pěstování vybraných rostlin, rostliny a zdraví člověka, léčivé účinky rostlin, rostliny jedovaté, rostliny jako drogy a jejich zneužívání, alergie



rytí půdy, vytyčení záhonů, pletí půdy, založení kompostu, okopávání, hrabání

ovocné rostliny, druhy ovocných rostlin, způsob pěstování, uskladnění a zpracování

8. a 9. ročník Svět práce


Učivo 

Žák: 

orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí



posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy



využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání



prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce










trh práce – povolání lidí, druhy pracovišť, pracovních prostředků, pracovních objektů, charakter a druhy pracovních činností; požadavky kvalifikační, zdravotní a osobnostní; rovnost příležitostí na trhu práce volba profesní orientace – základní principy; sebepoznávání: osobní zájmy a cíle, tělesný a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, sebehodnocení, vlivy na volbu profesní orientace; informační základna pro volbu povolání, práce s profesními informacemi a využívání poradenských služeb možnosti vzdělávání – náplň učebních a studijních oborů, přijímací řízení, informace a poradenské služby zaměstnání – pracovní příležitosti v obci (regionu), způsoby hledání zaměstnání, psaní životopisu, pohovor u zaměstnavatele, problémy nezaměstnanosti, úřady práce; práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů podnikání – druhy a struktura organizací, nejčastější formy podnikání, drobné a soukromé podnikání

Práce s laboratorní technikou


Učivo 


Laboratorní řád, bezpečnost práce v laboratoři

189











dodržuje pravidla bezpečné práce a ochrany životního prostředí při experimentální práci pojmenuje základní chemické pomůcky, dokáže používat laboratorní nádobí a sklo, získá základní dovednosti při sestavování jednoduchých aparatur vybere s prakticky využívá vhodné pracovní postupy, přístroje, zařízení a pomůcky pro konání konkrétních pozorování, měření a experimentů v laboratorních pracích zpracuje protokol o cíli, průběhu a výsledcích své experimentální práce, zformuluje závěry, ke kterým došel, provede jednoduché laboratorní úkony vyhledá v dostupných informačních zdrojích všechny podklady, které mu pomohou provést danou experimentální práci

  



    

základy první pomoci základní laboratorní přístroje, zařízení a pomůcky základní laboratorní postupy a metody, zjišťování teploty varu ethanolu, filtrace, extrakce, papírová chromatografie, krystalizace, jednoduchá destilace, příprava a důkaz kyslíku, ředění KMNO4, vlastnosti aktivního uhlí protokol o experimentu, pipetování, měření teploty, chemické výpočty, příprava roztoků, hmotnostní zlomek, výpočty hustoty pomocí měření hmotnosti a objemu látek Voda - minerální prameny v ČR, sbírka minerálních vod Význační objevitelé - významní vědci v oblasti chemie Chemie pro člověka – využití chemie Drogy - vliv na zdraví člověka Životní prostředí - znečištění a ochrana životního prostředí

190

Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu o


Člověk a zdraví

o

Vzdělávací obor:

Tělesná výchova

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vycházíme-li z predikce, že zdraví je jedním ze základních předpokladů pro aktivní a spokojený život umožňující optimální pracovní výkonnost, je zřejmé, že předmět Tělesná výchova, patřící svým obsahem do oblasti vzdělávání s názvem Člověk a zdraví, je jedním ze základních pilířů umožňujících tento předpoklad naplnit. Zároveň je však nutné uvést, že jedna z definic zdraví uvádí, že tento předpoklad lze naplnit jen vyvážením tělesné, dušení a sociální pohody. Předmět Tělesná výchova tedy významnou měrou napomáhá k zajištění této základní lidské potřeby, není však jediným faktorem, který lidské zdraví utváří. Právě propojení vzdělávacích obsahů všech předmětů a činností realizovaných v základním vzdělání by mělo směřovat ke kýženému cíli. Naše snahy rozhodně tímto směrem vedou. Do předmětu Tělesná výchova na 1. stupni (samozřejmě i do předmětů dalších v rámci mezipředmětových vztahů, např. Prvouka) je vhodným způsobem integrován obsah Zdravotní tělesné výchovy. Za důležité považujeme, že poznatky ze všech těchto oblastí jsou důsledně dodržovány v běžném životě školy, čímž je dáván žákům pozitivní příklad toho, co se žáci o zdraví učí. Vzdělávací obsah předmětu Tělesná výchova směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti žáků k činnosti řízené a výběrové, jejímž smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit do denního režimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a kompenzaci různého zatížení, pro podporu zdraví a ochranu života. Předpokladem pro osvojování pohybových dovedností je v základním vzdělávání žákův prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu, dobře zvládnutá dovednost pak zpětně kvalitu jeho prožitku umocňuje. Vzdělávací obsah je na 1. i 2. stupni rozdělen do 4 základních skupin: - Činnosti ovlivňující zdraví - Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností - Činnosti podporující pohybové učení Hodina trvá 45 minut, přičemž není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Výuka je realizována převážně v tělocvičně a za příznivého počasí na školní zahradě, popřípadě na školním, či obecním sportovišti. Zvláště pro 2. stupeň využíváme nabídky Sportovních zařízení města Jičína (krytá hala, bazén, zimní stadion atp.). Při realizaci výukového obsahu je kladen důraz na striktní neoddělování žáků na jednotlivé ročníky, neboť právě v tomto předmětu je možné významně podpořit tvorbu interpersonálních vztahů napříč věkově determinovanými skupinami. K výuce žáků v předmětu Tělesná výchova je přistupováno jako k individualitám s různými předpoklady. Dokonce žáci jednoho ročníku mohou vykazovat výrazně odlišné tělesné předpoklady, a proto je vhodné vytvářet studijní skupiny i z různých ročníků. Časová dotace v jednotlivých ročnících:

1. stupeň: 1. ročník – 2 hodiny týdně 2. ročník – 2 hodiny týdně 3. ročník – 2 hodiny týdně 4. ročník – 2 hodiny týdně 5. ročník – 2 hodiny týdně Celkem – 10 hodin (RVP ZV + 0 hodin)

2. stupeň: 6. ročník – 2 hodiny týdně 7. ročník – 2 hodiny týdně 8. ročník – 2 hodiny týdně 9. ročník – 2 hodiny týdně Celkem – 8 hodin (je součástí vzdělávacího oboru Člověk a zdraví na 2. stupni, jehož součástí je i předmět Výchova ke zdraví (3h), celkem je tedy dotace oproti RVP ZV posílena u tohoto oboru o 1 hodinu)

191

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Tělesná výchova, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o o o

hodnotí výsledky žáků způsobem, který umožňuje jejich další pokrok připravuje takové činnosti, které jsou žákům jasné z hlediska jejich cíle a účinku sleduje individuální pokroky všech žáků nabízí formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání


Učitel: o o o

vede žáky k tomu, aby byli schopni rozeznat zdravé způsoby svého jednání a chování učí žáky nalézat a objevovat různé varianty řešení vede žáky ke kritickému myšlení při posuzování vlastního výkonu


Učitel: o o

jasně formuluje zadání úkolů – jde příkladem vede žáky k tomu, aby přistupovali k vytváření zdravého vzhledu jako formy vyjádření své vlastní osobnosti


Učitel: o o o o

učí žáky spolupracovat ve skupině (týmu) umožňuje všem žákům zažít úspěch podle potřeby žákům v činnostech pomáhá vede žáky k tomu, aby brali případný ohled na druhé


Učitel: o o

vyžaduje dodržování pravidel slušného chování sám dodržuje předepsaná pravidla (pravidla hry, bezpečnostní předpisy)


Učitel: o o

v případech, kdy je to nutné vyžaduje po žácích dodržování přesného postupu (např. správné provedení cviků) vyžaduje po žácích dodržování pravidel bezpečnosti

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova Při tabulaci vzdělávacího obsahu jsme z výše uvedených důvodů (možnost tvorby studijních skupin napříč jednotlivými ročníky a individuálnímu sledování výsledků každého žáka) přistoupili k možnosti zpracovat očekávané výstupy a učivo do třech základních časových skupin – I. období (1. – 3. ročník), II. období (4. – 5. ročník), III. období (2. stupeň). Toto rozdělení je v souladu s RVP ZV.

I. období (1. – 3. ročník) Tělesná výchova – I. období


spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti



zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti

Učivo



ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ 

význam pohybu pro zdraví – pohybový režim žáků, délka a

192

prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení 

spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích



uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy



reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci

intenzita pohybu 

příprava organismu – příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěži, napínací a protahovací cvičení



zdravotně zaměřené činnosti – správné držení těla, správné zvedání zátěže; průpravná, kompenzační, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení a jejich praktické využití



rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu



hygiena při TV – hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obutí pro pohybové aktivity



bezpečnost při pohybových činnostech – organizace a bezpečnost cvičebního prostoru, bezpečnost v šatnách a umyvárnách, bezpečná příprava a ukládání nářadí, náčiní a pomůcek, první pomoc v podmínkách TV

ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ 

pohybové hry – s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity; využití hraček a netradičního náčiní při cvičení; pohybová tvořivost



základy gymnastiky – průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na nářadí odpovídající velikosti a hmotnosti



rytmické a kondiční formy cvičení pro děti – kondiční cvičení s hudbou nebo rytmickým doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem, jednoduché tance



průpravné úpoly – přetahy a přetlaky



základy atletiky – rychlý běh, motivovaný vytrvalý běh, skok do dálky nebo do výšky, hod míčkem



základy sportovních her – manipulace s míčem, pálkou či jiným herním náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné hry, utkání podle zjednodušených pravidel minisportů



turistika a pobyt v přírodě –

193

přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích při přesunu, chůze v terénu, táboření, ochrana přírody 

plavání – (základní plavecká výuka) hygiena plavání, adaptace na vodní prostředí, základní plavecké dovednosti, jeden plavecký způsob (plavecká technika), prvky sebezáchrany a dopomoci tonoucímu



lyžování, bruslení (podle podmínek školy) – hry na sněhu a na ledě, základní techniky pohybu na lyžích a bruslích



další pohybové činnosti (podle

podmínek školy a zájmu žáků)

ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ 

komunikace v TV – základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály



organizace při TV – základní organizace prostoru a činností ve známém (běžném) prostředí



zásady jednání a chování – fair play, olympijské ideály a symboly



pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností – her, závodů, soutěží



měření a posuzování pohybových dovedností – měření výkonů, základní pohybové testy



zdroje informací o pohybových činnostech

II. období (4. – 5. ročník) Tělesná výchova – II. období






podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením zvládá v souladu s individuálními

Učivo




význam pohybu pro zdraví – pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu




194

předpoklady osvojované pohybové dovednosti; vytváří varianty osvojených pohybových her 

uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běžném sportovním prostředí; adekvátně reaguje v situaci úrazu spolužáka



jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti





jedná v duchu fair play: dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví užívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví; cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení



zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy



změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími výsledky



orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště; samostatně získá potřebné informace
































turistika a pobyt v přírodě – přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích při přesunu, chůze v terénu, táboření, ochrana přírody



plavání – (základní plavecká výuka) hygiena plavání, adaptace na vodní

195

prostředí, základní plavecké dovednosti, jeden plavecký způsob (plavecká technika), prvky sebezáchrany a dopomoci tonoucímu 























III. období (6. – 9. ročník) Činnosti ovlivňující zdraví


aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem

Učivo



význam pohybu pro zdraví – rekreační a výkonnostní sport, sport dívek a chlapců



usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti; z nabídky zvolí vhodný rozvojový program



zdravotně orientovaná zdatnost – rozvoj ZOZ, kondiční programy, manipulace se zatížením



samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností – zatěžovanými svaly





odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím; upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištění ovzduší

prevence a korekce jednostranného zatížení a svalových dysbalancí – průpravná, kompenzační, vyrovnávací, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení



hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech – v nestandardním prostředí, první pomoc při TV a sportu v různém

196



prostředí a klimatických podmínkách, improvizované ošetření poranění a odsun raněného

uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu; předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností




zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěži, při rekreačních činnostech posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich možné příčiny

Učivo



pohybové hry – s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity



gymnastika – akrobacie, přeskoky, cvičení s náčiním a na nářadí



estetické a kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem – základy rytmické gymnastiky, cvičení s náčiním; kondiční formy cvičení pro daný věk žáků; tance



úpoly – základy sebeobrany, základy aikidó, judó, karatedó (dle dispozic a zájmu žáků)



atletika – rychlý běh, vytrvalý běh na dráze a v terénu, základy překážkového běhu, skok do dálky nebo do výšky, hod míčkem nebo granátem, vrh koulí



sportovní hry – herní činnosti jednotlivce, herní kombinace, herní systémy, utkání podle pravidel žákovské kategorie



turistika a pobyt v přírodě – příprava turistické akce, přesun do terénu a uplatňování pravidel bezpečnosti silničního provozu v roli chodce a cyklisty, chůze se zátěží i v mírně náročném terénu, táboření, ochrana přírody, základy orientačního běhu, dokumentace z turistické akce , přežití v přírodě, orientace, ukrytí, nouzový přístřešek, zajištění potravy, vody, tepla



plavání – další plavecké dovednosti, další plavecký způsob (plavecká technika), dovednosti záchranného a branného plavání, prvky zdravotního plavání a plaveckých sportů, rozvoj plavecké vytrvalosti



lyžování, bruslení – běžecké lyžování, lyžařská turistika, sjezdové lyžování nebo jízda na

197

snowboardu, bezpečnost pohybu v zimní horské krajině, jízda na vleku; další zimní sporty dle zájmu žáků 

další (i netradiční) pohybové činnosti

Činnosti podporující pohybové učení




užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů, uživatele internetu naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky – čestné soupeření, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlavní, ochranu přírody při sportu



dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje ji



rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora



sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí



zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni školy; spolurozhoduje osvojované hry a soutěže



Učivo



komunikace v TV – tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené povely, signály, gesta, značky, základy grafického zápisu pohybu, vzájemná komunikace a spolupráce při osvojovaných pohybových činnostech



organizace prostoru a pohybových činností – v nestandardních podmínkách; sportovní výstroj a výzbroj – výběr, ošetřování



historie a současnost sportu – významné soutěže a sportovci, olympismus – olympijská charta



pravidla osvojovaných pohybových činností – her, závodů, soutěží



zásady jednání a chování v různém prostředí a při různých činnostech



měření výkonů a posuzování pohybových dovedností – měření, evidence, vyhodnocování

zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách a podílí se na jejich prezentaci

1. – 9. ročník Zdravotní tělesná výchova




spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové

Učivo


Učivo je vždy adekvátně přizpůsobeno potřebám jednotlivých žáků


význam pohybu pro zdraví – pohybový režim žáků, délka a

198

činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení 

spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích



uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy



reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci

intenzita pohybu 

































turistika a pobyt v přírodě – přesun do terénu a chování v

199

dopravních prostředcích při přesunu, chůze v terénu, táboření, ochrana přírody 

plavání – (základní plavecká výuka) hygiena plavání, adaptace na vodní prostředí, základní plavecké dovednosti, jeden plavecký způsob (plavecká technika), prvky sebezáchrany a dopomoci tonoucímu

























200

Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu o


Člověk a zdraví

o

Vzdělávací obor:

Výchova ke zdraví

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vycházíme-li z predikce, že zdraví je jedním ze základních předpokladů pro aktivní a spokojený život umožňující optimální pracovní výkonnost, je zřejmé, že předmět Výchova ke zdraví, stejně jako předmět předešlý – Tělesná výchova patřící svým obsahem do oblasti vzdělávání s názvem Člověk a zdraví, jsou jedním ze základních pilířů umožňujících tento předpoklad naplnit. Prostřednictvím předmětu Výchova ke zdraví žák získává základní poznatky o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat se na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Předmět Výchova ke zdraví je vyučován jako samostatný předmět na 2. stupni v 6., 7. a 9. ročníku. Je však samozřejmostí, že jednotlivá témata vzdělávacího obsahu tvoří kontinuálně náplň výchovně vzdělávacího procesu ve všech ročnících. Vzdělávací obsah tohoto předmětu přímo navazuje na poznatky získané v předmětech vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět (samozřejmě v rámci mezipředmětových vztahů i na předměty ostatní). Za důležité považujeme, že zásady a poznatky prezentované v rámci tohoto předmětu jsou důsledně dodržovány v běžném životě školy, čímž je dáván žákům pozitivní příklad. Probíraná témata se ve všech ročnících prolínají a postupně prohlubují. Hodina trvá 45 minut, přičemž opět není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Výuka je realizována v učebnách, tělocvičně a za příznivého počasí na školní zahradě, popřípadě na školním, či obecním sportovišti. Časová dotace v jednotlivých ročnících:

2. stupeň: 6. ročník – 1 hodina týdně 7. ročník – 1 hodina týdně 9. ročník – 1 hodina týdně Celkem – 3 hodiny (je součástí vzdělávacího oboru Člověk a zdraví na 2. stupni, jehož součástí je i předmět Tělesná výchova (8h), celkem je tedy dotace oproti RVP ZV posílena u tohoto oboru o 1 hodinu)

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Tělesná výchova, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o o o o

hodnotí výsledky žáků způsobem, který umožňuje jejich další pokrok zajímá se o názory a zkušenosti žáků, přijímá jejich vhodné náměty vyžaduje při realizaci zadaných úkolů, aby žáci využívali poznatků z jiných předmětů umožňuje žákům, aby při hodinách pracovali s odbornou literaturou, encyklopediemi atp. nabízí formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání


Učitel: o o o

vede žáky k tomu, aby byli schopni rozeznat zdravé způsoby svého jednání a chování učí žáky nalézat a objevovat různé varianty řešení vede žáky ke kritickému myšlení při posuzování vlastních závěrů, požaduje argumentaci


Učitel: o o o

jasně formuluje zadání úkolů – jde příkladem vede žáky k tomu, aby přistupovali k vytváření zdravého vzhledu jako formy vyjádření své vlastní osobnosti vede žáky k výstižnému, kultivovanému, smysluplnému a souvislému projevu

201

o

vytváří příležitosti pro různé formy prezentace získaných poznatků jednotlivými žáky (referáty, multimediální prezentace atp.)


Učitel: o o o

podle potřeby žákům v činnostech pomáhá zadává takové úkoly, které žákům umožní spolupracovat vede žáky k tomu, aby brali případný ohled na druhé


Učitel: o o o

vyžaduje dodržování pravidel slušného chování sám dodržuje předepsaná pravidla vede žáky k tomu, aby podle jasných kritérií dovedli zhodnotit, posoudit a ocenit svůj výkon


Učitel: o o o

umožňuje žákům, aby při hodinách pracovali s odbornou literaturou, encyklopediemi atp. vyžaduje po žácích dodržování pravidel bezpečnosti vytváří žákům příležitosti k aplikaci získaných vědomostí a dovedností

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. – 9. ročník Výchova ke zdraví






respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky; přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v komunitě vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu (vrstevnická komunita, rodinné prostředí) z hlediska prospěšnosti zdraví vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím; vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví



posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví



usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví



vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbližším okolí



dává do souvislostí složení stravy a

Učivo


VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ 

vztahy ve dvojici – kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství a rodičovství



vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity – rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek

ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE 

dětství, puberta, dospívání – tělesné, duševní a společenské změny



sexuální dospívání a reprodukční zdraví – předčasná sexuální zkušenost; těhotenství a rodičovství mladistvých; poruchy pohlavní identity, promiskuita, sexuální zdrženlivost

ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ 

výživa a zdraví – zásady zdravého stravování ,pitný režim vliv životních podmínek a způsobu stravování na zdraví; kvalita ovzduší, voda, hluk poruchy příjmu potravy

202

způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých možností uplatňuje zdravé stravovací návyky 

uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běžnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami; svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc



projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce



samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím



respektuje fyziologické změny v období dospívání, vhodně na ně reaguje a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví



respektuje význam sexuality



v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a životními cíli chápe význam sexuální zdrženlivosti



dává do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek a životní perspektivu mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni; v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhým



tělesná a duševní hygiena – zásady osobní, intimní a duševní hygieny, otužování, význam pohybu pro zdraví



režim dne, vyváženost pracovních a odpočinkových aktivit



ochrana před přenosnými i nepřenosnými chorobami, chronickým onemocněním a úrazy



cesty přenosu nákazy a jejich prevence, nákazy respirační, přenos potravou, bodnutím hmyzem a stykem se zvířaty, získané v přírodě, přenosné krví a sexuálním kontaktem



ochrana před nepřenosnými chronickými chorobami a před úrazy, prevence kardiovaskulárních a metabolických onemocnění



zásady první pomoci

RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE 

stres a jeho vztah ke zdraví – kompenzační, relaxační a regenerační techniky k překonávání únavy, stresových reakcí a k posilování duševní odolnosti



civilizační choroby – zdravotní rizika, preventivní a lékařská péče



auto-destruktivní závislosti – zdravotní a sociální rizika zneužívání návykových látek, patologického hráčství, práce s počítačem; návykové látky (bezpečnost v dopravě, trestná činnost, dopink ve sportu)



vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností možný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi



skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání, sexuální kriminalita – šikana a jiné projevy násilí; formy sexuálního zneužívání dětí; komunikace se službami odborné pomoci



projevuje odpovědné chování v rizikových situacích silniční a železniční dopravy, aktivně předchází situacím ohrožení zdraví a osobního bezpečí



bezpečné chování – komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi, pohyb v rizikovém prostředí, přítomnost v konfliktních a krizových situacích



uplatňuje adekvátní způsoby chování a ochrany v modelových situacích ohrožení, nebezpečí a mimořádných událostí



dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví – bezpečné prostředí ve škole, ochrana zdraví při různých činnostech, bezpečnost v dopravě, znalost pravidel silničního provozu



vztahy mezi účastníky silničního provozu, postup v případě dopravní

203

nehody 

manipulativní reklama a informace – reklamní vlivy, působení sekt



ochrana člověka za mimořádných událostí - živelní pohromy, terorismus, klasifikace mimořádných událostí, varovný signál evakuace, činnost po mimořádné události, prevence vzniku mimořádné události

HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ 

celostní pojetí člověka ve zdraví a nemoci – složky zdraví a jejich interakce, základní lidské potřeby a jejich hierarchie (Maslowova teorie)



podpora zdraví a její formy – prevence a intervence, působení na změnu kvality prostředí a chování jedince, odpovědnost jedince za zdraví



podpora zdraví v komunitě – programy podpory zdraví

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ 

sebepoznání a sebepojetí – vztah k sobě samému, vztah k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí, utváření vědomí vlastní identity



seberegulace a sebeorganizace činností a chování – cvičení sebereflexe, sebekontroly, sebeovládání a zvládání problémových situací; stanovení osobních cílů a postupných kroků k jejich dosažení, zaujímání hodnotových postojů a rozhodovacích dovedností pro řešení problémů v mezilidských vztazích, pomáhající a prosociální chování



psychohygiena v sociální dovednosti pro předcházení a zvládání stresu, hledání pomoci při problémech



mezilidské vztahy, komunikace a kooperace – respektování sebe sama i druhých, přijímání názoru druhého, empatie; chování podporující dobré vztahy, aktivní naslouchání, dialog, efektivní a asertivní komunikace a kooperace v různých situacích, dopad vlastního chování a jednání

Celková časová dotace vzdělávací oblasti Člověk a zdraví je na 1. stupni 10 hodin (RVP ZV + 0 hodin) Celková časová dotace vzdělávací oblasti Člověk a zdraví je na 2. stupni 11 hodin (RVP ZV + 1 hodina)

204

Povinně volitelné předměty (2. stupeň)

Německý jazyk (2. jazyk)

(ve školním roce 2014/2015 v souvislosti se zaváděním povinné výuky dalšího cizího jazyka dobíhá tento povinně volitelný předmět pouze v 8. ročníku)

Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:

Další cizí jazyk

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Německý jazyk je žákům nabízen jako povinně volitelný předmět na 2. stupni již od 6. ročníku. Stejně jako Anglický jazyk považujeme tento předmět za velmi důležitou součást vzdělávací nabídky naší školy. Tento předmět pomáhá naplňovat klíčové kompetence žáků hlavně v komunikaci přesahující oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Stále častěji přichází životní situace, kdy komunikace v cizím jazyce je nepostradatelnou součástí našeho bytí. Vycházíme z předpokladu, že v regionu, ze kterého k nám žáci dojíždějí, se nachází několik významných podniků, jejichž vlastníkem je subjekt z německy mluvících zemí. Lze předpokládat, že získané kompetence v rámci tohoto předmětu napomohou k lepšímu uplatnění na pracovním trhu právě u těchto potencionálních zaměstnavatelů. Aktivní znalost německého jazyka poskytuje základ pro úspěšnou komunikaci v celé Evropě i v převážné části světa. Časová dotace v jednotlivých ročnících:

2. stupeň: 6. ročník – 2 hodiny týdně 7. ročník – 2 hodiny týdně 8. ročník – 2 hodiny týdně 9. ročník – 2 hodiny týdně Předmět je veden převážně konverzační formou. V rámci předmětu jsou vytvořeny studijní skupiny, které mohou být složeny z žáků různých ročníků - tzv. „mimotřídní (mimoročníkové) konverzační setkávání“ (popř. i s rodilým mluvčím), kde je možné získané vědomosti a dovednosti prakticky rozvíjet. Hodina trvá 45 minut. Užívané učebnice a pracovní sešity jsou podpůrným materiálem, který je dále vhodně doplněn řadou didaktických pomůcek a předmětů (objektů), se kterými se žáci v běžném životě setkávají. Vhodnou formou se žáci seznamují s obdobnými životními situacemi, které prožívají jejich vrstevníci v nejrůznějších částech světa. Záměrem naší školy je spolupracovat s partnerskou školou v zahraničí. Při této spolupráci pak ověřovat a dále prohlubovat získané dovednosti a kompetence.

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Německý jazyk, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o o o

vede žáky ke správnému používání naučených pravidel a jejich vzájemnému propojování nabízí žákům další možnosti používání osvojených dovedností z jazykového vzdělávání v jiných oblastech vede žáky ke stálému zdokonalování se v užití jazyka nabízí formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání


Učitel: o



Učitel: o


205


Učitel: o



Učitel: o



Učitel: o


Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Německý jazyk 6. – 9. ročník Německý jazyk

Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti:

Učivo 

základní pravidla komunikace v běžných každodenních situacích – pozdrav, poděkování, představování



jednoduchá sdělení – adresa, blahopřání, pozdrav a dopis z prázdnin, omluva, žádost



tematické okruhy – domov, rodina, škola, volný čas a zájmová činnost, oblékání, nákupy, příroda a počasí, tradice a zvyky, svátky, důležité zeměpisné údaje



slovní zásoba a tvoření slov – synonyma, antonyma, význam slov v kontextu



základní gramatické struktury a typy vět, základy lexikálního principu pravopisu slov – věta jednoduchá, tvorba otázky a záporu, pořádek slov ve větě

Žák: 

vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby



rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým větám



rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje



rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci a odpověď na otázku



používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník


Produktivní řečové dovednosti: Žák: 

sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině a běžných každodenních situacích, vyplní základní údaje do formulářů



reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace



napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních gramatických struktur a vět

206

Interaktivní řečové dovednosti: Žák: 

zapojí se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace dalších osob prostřednictvím běžných výrazů, poskytne požadované informace

207

Dramatická výchova Charakteristika vyučovacího předmětu o

Vzdělávací obor:

Dramatická výchova

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Povinně volitelný předmět Dramatická výchova je vyučován (v případě, že si ho žák vybere) jako samostatný předmět na 2. stupni. Vzdělávací obsah tohoto vzdělávacího oboru je však vhodným způsobem též integrován do povinných předmětů na stupni prvním. Zvláště se jedná o předměty Hudební výchova, Český jazyk, Tělesná výchova a Prvouka. Jedním z hlavních poslání tohoto předmětu je prostřednictvím „dramatických“ činností podpořit osobnostní a sociální rozvoj každého žáka, který je veden k využívání těchto činností jako svébytného prostředku komunikace. V dramatických hrách dostávají děti příležitost zažít situace, se kterými se mohou v životě skutečně setkat a které si tak mohou předem prozkoumat a připravit se na ně, s možností děj ve hře znovu opakovat, vyzkoušet různé možnosti řešení a vybrat z nich to nejlepší. Vyučovací hodina trvá 45 minut, přičemž opět není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Naší snahou je v případě, že to hodinová dotace umožní spojovat výuku do dvouhodinových bloků. Výuka je realizována převážně v učebnách, využíváno je též v roce 2008 nově vybavené Nahrávací studio Bodláka a Pampelišky. Zde jsou realizovány dílčí projekty, které mimo jiné ověřují získané kompetence našich žáků. Při realizaci výukového obsahu je kladen důraz na striktní neoddělování žáků na jednotlivé ročníky, neboť právě v tomto předmětu je možné významně podpořit tvorbu interpersonálních vztahů napříč věkově determinovanými skupinami. Realizované projekty jsou pak výsledkem celého kolektivu a každý žák pociťuje svou důležitost v rámci celku. Výuka je realizována ve studijních skupinách, které jsou tvořeny napříč jednotlivými ročníky. Díky nízkému počtu žáků v našich třídách je toto řešení ideální i vzhledem k níže uvedeným skutečnostem o různě predisponovaném nadání jednotlivých žáků. Výuka dále probíhá v KD Veliš a na dalších místech, kde je např. realizováno vystoupení frekventantů tohoto předmětu. Záměrem je navázat spolupráci s Ochotnickým divadelním spolkem DivOch a zajistit tak žákům praktické uplatnění získaných dovedností. Též hodnocení výchovně vzdělávacích výsledků v rámci tohoto předmětu věnujeme zvláštní pozornost. Přijmeme-li úzus, že by žák neměl být hodnocen za své dispozice, ale naopak za snahu tyto dispozice co nejlépe využít k dosažení co nejlepších výsledků, dojdeme ke zjištění, že nelze hodnotit (porovnávat) výsledky žáků mezi sebou, nýbrž v rámci časové a vývojové přímky každého z nich. Sledujeme tedy posun v kompetencích každého žáka odděleně od třídního kolektivu a takto získané informace jsou podkladem pro naše hodnocení jeho práce. Časová dotace v jednotlivých ročnících, která je pro předmět Dramatická výchova k dispozici:

2. stupeň: 6. 7. 8. 9.

ročník – ročník – ročník – ročník –

2 hodiny týdně 2 hodiny týdně 2 hodiny týdně 2 hodiny týdně

Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Dramatická výchova, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o o o

předkládá žákům zásoby dramatických textů, které žáci efektivně využívají v rámci výuky vytváří situace vedoucí k vytváření radosti žáků z prováděné činnosti – pozitivní motivace k dalšímu učení vede žáky k samostatné reprodukci i produkci dramatických činností, oceňuje jejich snahu o experimentování nabízí formy a metody vhodné k vlastnímu sebevzdělávání


Učitel: o o o

vede žáky k tomu, aby byli schopni vytvořit si názor na to, co je vkusné, nevkusné, aby dokázali odlišit kýč od kvality učí žáky nalézat a objevovat různé varianty řešení (např. při dramatizaci textu) vede žáky ke kritickému myšlení při posuzování uměleckého díla i při vlastní tvorbě


Učitel:

208

o o o

rozvíjí hlasovou kulturu, učí práci s dechem vede žáky k tomu, aby přistupovali k umění a kultuře jako ke způsobu dorozumívání vede žáky k diskusi o ztvárňovaných postavách jejich jednání


Učitel: o o



Učitel: o o



Učitel: o

vede žáky k osvojení dramatických a dramatizačních technik

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Dramatická výchova Vzdělávací obsah je kromě níže uvedeného tvořen drobnými projekty, které jsou vhodně voleny s ohledem na aktuální dění a zájem žáků.

6. – 9. ročník Dramatická výchova




uplatňuje kultivovaný mluvený a pohybový projev, dodržuje základy hlasové hygieny a správného držení těla propojuje somatické dovednosti při verbálním a neverbálním vyjádření, na příkladech doloží souvislosti mezi prožitkem a jednáním u sebe i druhých



rozvíjí, variuje a opakuje herní situace (samostatně, s partnerem, ve skupině), přijímá herní pravidla a tvořivě je rozvíjí



prozkoumává témata z více úhlů pohledu a pojmenovává hlavní téma a konflikt; uvědomuje si analogie mezi fiktivní situací a realitou





přistupuje k dramatické a inscenační tvorbě jako ke společnému tvůrčímu procesu, ve kterém přijímá a plní své úkoly, přijímá zodpovědnost za společnou tvorbu a prezentaci jejího výsledku rozpozná ve vlastní dramatické práci i v dramatickém díle základní prvky dramatu; pozná základní

Učivo


ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY DRAMATICKÉHO JEDNÁNÍ 

psychosomatické dovednosti – práce s dechem, správné tvoření hlasu, držení těla, verbální a neverbální komunikace



herní dovednosti – vstup do role, jevištní postava; strukturace herní a jevištní situace



sociálně komunikační dovednosti – komunikace v běžných životních situacích, v herních situacích a v situacích skupinové inscenační tvorby, prezentace, reflexe a hodnocení, spolupráce, organizace tvůrčí skupinové práce

PROCES DRAMATICKÉ A INSCENAČNÍ TVORBY 

náměty a témata v dramatických situacích – jejich nalézání a vyjadřování



práce na postavě – charakter, motivace, vztahy



konflikt jako základ dramatické situace – řešení konfliktu jednáním postav

209

divadelní druhy a dramatické žánry a jejich hlavní znaky; kriticky hodnotí dramatická díla i současnou mediální tvorbu



dramatická situace, příběh – řazení situací v časové a příčinné následnosti, dramatizace literární předlohy



inscenační tvorba – dramaturgie, režie, herecká práce, scénografie, scénická hudba a zvuk



komunikace s divákem – prezentace, sebereflexe

RECEPCE A REFLEXE DRAMATICKÉHO UMĚNÍ 

základní stavební prvky dramatu – situace, postava, konflikt, téma, vrchol, gradace



základní dramatické žánry – komedie, tragedie, drama



základní divadelní druhy – činohra, loutkové divadlo, opera, opereta, muzikál, balet, pantomima



současná dramatická umění a média – divadelní, filmová, televizní, rozhlasová a multimediální tvorba



vybrané etapy a typy světového a českého divadla



výrazné osobnosti české a světové dramatické tvorby

210

Technická a informační výchova Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:

Technická a informační výchova

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Technická výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce a vyučuje se jako samostatný předmět v 6. – 9. ročníku s týdenní časovou dotací 2 hodiny. Výuka probíhá: - v odborných učebnách, - ve školní dílně, - počítačové učebně.

Hodinová dotace pro předmět Technická a informační výchova:

2. stupeň: 6. 7. 8. 9.



Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Technická a informační výchova, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel vede žáky k:        

 

praktickému osvojování práce podle návodu plánování činností při práci s technickými materiály předkládání dostatečného množství příkladů pro pochopení technické dokumentace jednoduchých zařízení poznávání výhod pořizování náčrtu při nejrůznějších činnostech poznávání vlastnosti materiálů a surovin a jejich použitelnost plánování a organizaci vlastního učení, projevování ochoty věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledávání a třídění informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace, vybírání a využívání vhodných způsobů pro efektivní učení operování s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádění věcí do souvislostí, propojování do širších celků poznatků z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho vytváření komplexnějšího pohledu na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatnému pozorování a experimentování, porovnávání získaných výsledků posuzování vlastního pokroku a určování překážek či problémů bránících učení, plánování si, jakým způsobem by mohli své učení zdokonalit, kritickému zhodnocení výsledků svého učení a diskutování o nich


Učitel vede žáky k:      

uvědomování si potřeby praktického ověřování řešení problémů aplikaci řešení při obdobných zadání a hledání nových způsobů využití dovedností při práci s technickými materiály předkládání dostatečného množství příkladů, nutnosti být schopen prakticky používat osvojené poznatky pro uplatnění na trhu práce otevření prostoru pro zodpovědné rozhodování o vlastní profesní orientaci seznamování žáků s možnostmi poradenství v oblasti volby dalšího studia, profesní orientace vyhledávání informací vhodných k řešení problému, nacházení jejich shodných, podobných a odlišných znaků, využívání získaných vědomostí a dovedností k objevování různých variant řešení

211

 

samostatnému řešení problémů praktickému ověřování správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikovat při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sledovat vlastní pokrok při zdolávání problémů


Učitel vede žáky k:    

k účinné komunikaci při práci s technickými materiály seznamování s přesným významem pojmů se vztahem k práci s technickými materiály výklad pojmů souvisejících s volbou povolání předkládání dostatku podnětů a příležitostí pro vlastní prezentaci žáků

a učí je:  

 

formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřovat se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném projevu rozumět různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlet o nich, reagovat na ně a tvořivě je využívat ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění využívat informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívat získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi


Učitel:   

spolupráce ve dvojici a malé skupině přiřazování různých rolí v pracovní skupině a jejich prožívání zážitek uvědomování se potřeby ohleduplnosti na pracovišti

a učí žáky:   

podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívat k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytnout pomoc nebo o ni požádat přispívat k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápat potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňovat zkušenosti druhých lidí ovládat a řídit svoje jednání a chování k dosažení pocitu sebeuspokojení a sebeúcty


Učitel vede žáky k:    

otevírání prostoru pro pochopení různých činností člověka na životní prostředí a spoluzodpovědnosti za jeho ochranu umožnění tvořivého přístupu žáků k plnění zadaných témat chápání základních principů, na nichž spočívají zákony a společenské normy zodpovědnému rozhodování se podle dané situace, poskytnutí účinné pomoci a zodpovědnému chování se v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka


Učitel vede žáky k:      

uvědomělému, správnému a bezpečnému používání všech používaných nástrojů a materiálů ke snaze o provedení práce v co nejlepší kvalitě předkládání srovnání hospodárnosti různých postupů, které vedou k témuž cíli vyhledávání možných rizik při různých činnostech a hledání cest k jejich minimalizaci seznamování s konkrétními podnikatelskými aktivitami od záměrů až po jejich realizaci vytváření prostoru pro přijímání promyšlených rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesní orientaci

212

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Technická a informační výchova 6. – 9. ročník Technická výchova






provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou kázeň

vlastnosti materiálů, základní postupy opracování daných materiálů (dřevo, kovy, plasty)



řeší jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálu, pracovních nástrojů a nářadí

znalost nářadí a nástrojů pro efektivní práci s daným materiálem



organizace práce, časové rozvržení a následnost pracovního postupu



technické výkresy, náčrty, informace, dokumentace



první pomoc při úrazech, bezpečnostní předpisy a postupy



sestavování jednoduchých modelů



práce se stavebnicemi, mechanickými zařízeními



postupy pro montáž, demontáž a údržbu



bezpečnostní pravidla pro práci s elektr.spotřebiči



první pomoc při úrazech el. proudem, prostředky a jejich dopad na životní prostředí, ekologická práce s odpady



profese a její charakteristika



požadavky kvalifikační, zdravotní a osobnostní



sebepoznávání a sebehodnocení, cíle a zájmy



informace o trhu práce (druhy pracovišť, pracovních prostředků), úřady práce, sociální zajištění, práva a povinnosti



průběh pohovoru, požadavky životopisu, sebeprezentace, modelové situace



organizuje a plánuje svoji pracovní činnost



užívá technickou dokumentaci, připraví si vlastní jednoduchý náčrt výrobku



Učivo

dodržuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci s nástroji a nářadím






sestaví podle návodu, náčrtu, plánu, jednoduchého programu daný model



navrhne a sestaví jednoduché konstrukční prvky a ověří a porovná jejich funkčnost, nosnost, stabilitu aj.



montáž a údržbu jednoduchých předmětů a zařízení



dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny práce a bezpečnostní předpisy






orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí



posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy



využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání



prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby pri vstupu na trh práce


213

Informační výchova


Učivo


Žák: -

-

-

-

využívá základní funkce počítače  a jeho nejběžnější periferie vyhledává informace na  portálech, v knihovnách a  databázích ověřuje věrohodnost informací a  informačních zdrojů, posuzuje  jejich závažnost a vzájemnou  návaznost ovládá práci s grafickým  editorem a s externími zařízeními

214

Sportovní výchova Charakteristika vyučovacího předmětu o


Člověk a zdraví

o

Vzdělávací obor:

Tělesná výchova

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Sportovní výchova vznikl ze vzdělávacího oboru Tělesná výchova vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Předmět je žákům nabízen jako povinně volitelný předmět na 2. stupni v 6. až 9. ročníku. Výuka je realizována ve studijních skupinách, které jsou tvořeny napříč jednotlivými ročníky a probíhá jak v učebnách, tak za příznivého počasí i mimo ně (zahrada školy, sportoviště školy, sportoviště v okolí). Využívána je nabídka Sportovních zařízení města Jičína. Vyučovací hodina trvá 45 minut, přičemž není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Výuka tohoto předmětu byla zahájena ve školním roce 2009/2010 pod názvem Sportovní hry. Od školního roku je předmět vyučován pod názvem novým – Sportovní výchova

Formy realizace vyučovacího (volitelného) předmětu: o o o o o o

vyučovací vyučovací vyučovací vyučovací vyučovací vyučovací

hodina v tělocvičně hodina na hřištích školy hodina na mimoškolních sportovištích hodina na běžeckých a sjezdových lyžařských tratích hodina v lesním porostu hodina ve Sportovních zařízeních města Jičína

Časová dotace v jednotlivých ročnících, která je pro předmět Sportovní výchova k dispozici: 2. stupeň 6. ročník – 7. ročník – 8. ročník – 9. ročník –


Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Sportovní výchova, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel vede žáky k: o o o

poznávání vlastních pohybových schopností a jejich individuální rozvoj prožívání souvislostí mezi tělesnou kondicí a psychickou pohodou systematickému sledování vývoje vlastní fyzické zdatnosti


Učitel vede žáky k: o o

přemýšlení o problému při ovládnutí cviku, sportovního prvku a hledání tréninkových cest hledání vhodné taktiky ve všech druzích sportů


Učitel vede žáky k: o o o

vyslechnutí a přijetí pokynů vedoucího družstva otevírání prostoru diskusi o taktice družstva pořizování záznamů a obrazových materiálů ze sportovní činnosti, jejich prezentace


Učitel: o o o o

vede žáky k dodržování fair-play vytváří podmínky k prezentaci a podpoře myšlenek olympijského hnutí rozvíjí spolupráci uvnitř případného kolektivu vede žáky k rozdělování a přijímaní úkolů v rámci týmů

215


Učitel: o o o o

podporuje aktivní sportování vede žáky k dodržování hygieny vede žáky ke správnému poskytnutí první pomoci při úrazech lehčího charakteru seznamuje žáky se škodlivostí drog, kouření a dalších škodlivin


Učitel: o o o

vede žáky k nutnosti dodržování pravidel ve sportu i v životě vyhledává možná rizika a hledá cesty k jejich minimalizaci zpracovává prezentace sportovního dění, výkonů

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Sportovní výchova Veškeré tělesné pohybové aktivity vedou k všestrannému rozvoji žáka, nejen ke zvýšení jeho pohybových schopností a dovedností, ale i k posílení jeho charakterových vlastností (zodpovědnost, spolupráce, vytrvalost, odvaha, schopnost respektovat pokyny, umět se podřídit kolektivu …) Sportovní výchova pěstuje u žáků kladný vztah ke sportu a pohybu vůbec, aby se sport stal součástí jejich zdravého životního stylu. Systémem jednoduchých pohybových a sportovních aktivit vede ke zvyšování tělesné zdatnosti a k správnému držení těla žáků. Vštěpováním pohybových návyků a vyvoláním u dětí radostného pocitu z pohybu se podílíme na zvyšování jejich psychické odolnosti vůči negativním vlivům svého okolí a na posilování jejich charakterových vlastností. Základní a důležitou metodou, která slouží ke splnění všech těchto cílů a úkolů je hra a dodržování herních pravidel. Osvojením základů herních technik a taktických postupů, zvyšujeme u žáků nejen pohybové schopnosti, ale také podporujeme jejich prostorovou orientaci, schopnost správného a rychlého rozhodování i schopnost pohotově reagovat. Mimořádnou pozornost věnujeme bezpečnosti při výuce Sportovní výchovy, upozorňujeme na možnosti úrazů, snažíme se vštípit pocit zodpovědnosti za své chování a svoji bezpečnost, pocit sounáležitosti a ohleduplnosti ke svým spolužákům. Sportovní výchova je předmět, kde je nutný diferencovaný přístup k žákům podle jejich momentální tělesné zdatnosti. Zde musíme citlivě hodnotit každého žáka, vzhledem k jeho individuálním možnostem a předpokladům pro zvládnutí různých pohybových aktivit. V hodinách Sportovní výchovy se nezaměříme jen na rozvoj a zdokonalování pohybových schopností, ale také vštěpujeme důležité hygienické zásady s tím spojené. Pohybové činnosti by měly prolínat a doplňovat i další oblasti výchovy, měly by se objevovat i v dalších předmětech jako např. vhodné rozcvičky, pohybové hry.

6. – 9. ročník Sportovní výchova


Učivo

Žák: 

podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti



zařazuje do pohybového režimu korektivní cviční, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením



zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti; vytváří varianty osvojených pohybových her



       

míčové hry (pravidla přehazované, volejbalu, košíkové, házené, kopané, nohejbalu aj., základní dovednosti s míčem) turistika, orientační běh lyžařský výcvik jednodenní výcvik na horách úpoly (rozvíjení základu sebeobrany) plavání netradiční sporty základy bruslení cykloturistika, vodácký výcvik


Průřezová témata

osobnostní a sociální výchova o osobnostní rozvoj o sociální rozvoj o morální rozvoj multikulturní výchova o lidské vztahy environmentální výchova mediální výchova o práce v realizačním týmu

Mezipředmětové vztahy 

biologie, ekologie, zeměpis, angličtina, matematika, český jazyk

216



jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti



jedná v duchu fair-play: dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví



zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy



orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště; samostatně získá potřebné informace



je schopen užívat osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, uživatele internetu



je schopen zpracovat naměřená data a informace o pohybových aktivitách a podílí se na jejich prezentaci



dokáže posoudit provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky a jejich možné příčiny



zná pravidla míčových i netradičních her

 

rodinná výchova, tělesná výchova, výtvarná výchova informatika – zpracování dat

217

Písemná a elektronická komunikace Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:


Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Volitelný předmět vznikl ze vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie. Vyučovací hodina trvá 45 minut, přičemž není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit.

Formy realizace vyučovacího (volitelného) předmětu: o o

vyučovací hodina v počítačové učebně závěrečný test

Výuka tohoto předmětu byla zahájena ve školním roce 2009/2010 pod názvem Psaní na PC. Od školního roku 2010/2011 je předmět nabízen jako povinně volitelný pod názvem novým – Písemná a elektronická komunikace. Časová dotace v jednotlivých ročnících, která je pro předmět Písemná a elektronická komunikace k dispozici: 2. stupeň 6. ročník – 7. ročník – 8. ročník – 9. ročník –


Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Písemná a elektronická komunikace, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o

nabízí žákům metodu, která jim přiblíží zvládnutí psaní na počítači správnou technikou vede žáky k posouzení vlastního pokroku


Učitel: o o

učí žáky samostatně řešit problém, volit vhodné způsoby řešení a logické postupy podporuje pozitivně žáky, aby se nenechali odradit prvním nezdarem


Učitel: o o

doporučuje žákům využívat znalostí a zkušeností z oblasti informatiky učí žáky vyjadřovat se výstižně (při referátech)


Učitel: o o

navozuje dostatek situací, které umožní žákům ovlivňovat kvalitu jejich práce umožňuje žákům podílet se na práci v týmu


Učitel: o o o

vede žáky k respektování názoru druhých osob vede žáky k pochopení základních principů, na nichž spočívají zákony a společenské normy vede žáky k uvědomování si svých práv a povinností


Učitel: o o

vede žáky k využití znalostí a zkušeností v praxi dbá na bezpečnost a hygienu práce

218

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Písemná a elektronická komunikace Předmět svým pojetím a obsahem umožňuje žákům získat základní vědomosti, dovednosti a celkovou orientaci v provádění jednoduchých administrativních prací ve využívání kancelářské techniky tak, jak to vyžaduje běžný život a praxe dnešní společnosti. Žák je veden tak, aby zvládl základy psaní na počítači správnou technikou, naučil se používat některé technické prostředky v administrativě a osvojené dovednosti správně využíval v praxi. Důraz je kladen na přesnost práce, gramatickou správnost v písemném projevu a normalizovanou úpravu textu a písemností. Zároveň je žák veden k uplatňování bezpečnosti a hygieny práce. Předmět si neklade za cíl připravit kvalitní odborné pracovníky v oblasti administrativy, ale chce žákům umožnit zvládnutí základů administrativy na uživatelské úrovni tak, jak to vyžaduje každodenní praktický život.

6. – 9. ročník Písemná a elektronická komunikace


Učivo

seznamuje se s normalizovanou klávesnicí



nacvičuje správné sezení a držení rukou při psaní



správně ovládá klávesnici všemi deseti prsty

PSACÍ STROJ - POČÍTAČ 

osobní počítač ve funkci psacího stroje, normalizovaná klávesnice



zásady bezpečnosti a hygienické návyky při psaní (držení rukou při psaní, správná poloha těla)



desetiprstová hmatová metoda

NÁCVIK PSANÍ 

uvolňuje si ruku při prstových cvičeních



respektuje rozdělení klávesnice do čtyř řad



dokáže jednotlivé řady pojmenovat



pečlivě píše příslušný znak určitým prstem



přepisuje správně slova, slovní spojení, části vět nebo celé věty



rozumí pojmům: zarovnat vlevo, na střed, vpravo, do bloku, podtržené písmo, tučné písmo, kurzíva, typ a velikost písma, Caps Lock, bloková úprava, klasická úprava



dokáže vymazat chybný znak klávesou Backspace nebo Delete



využívá výhod tabulátoru, klávesy: Caps Lock, Insert, Num Lock, End


Průřezová témata

Žák: 




průpravná prstová cvičení (ke zlepšení obratnosti prstů a k získání správných návyků)



psaní písmen na střední a horní písmenné řadě, čárka



psaní písmen na dolní písmenné řadě, velká písmena, tečka, pomlčka



psaní písmen na číselné řadě



nácvik znamének, značek a číslic

Osobnostní a sociální výchova:  rozvoj schopností a poznání  seberegulace a sebeorganizace  psychohygiena  kooperace a kompetice  řešení problémů a rozhodovací

dovednosti

Mediální výchova:  kritické čtení a vnímání mediálního sdělení  interpretace vztahu mediálních sdělení a reality  fungování a vliv médií ve společnosti  práce v realizačním týmu

Mezipředmětové vztahy vědomosti se dají využít v ostatních předmětech (referáty, práce ve Wordu)

ÚPRAVA TEXTU 

zvýrazňování textu, oprava chyb, tabulátor

Pomůcky     

učebnice písemné a elektronické komunikace internet časopis – Rozhledy pracovní listy pro přepis (skupiny slov, větné úseky, věty, texty) počítačové programy

219

ÚPRAVA PÍSEMNOSTÍ 

seznamuje se s úpravou dopisu na předtištěném dopisním papíru (záhlaví dopisu, adresa, odvolací údaje v řádkové i sloupcové úpravě, zakončení dopisu a doplňující údaje)



rozlišuje pojem adresát a příjemce



dokáže napsat svůj životopis



dokáže vyhledávat informace na internetu



jednoduché písemnosti, adresy, životopis

220

Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:

Cizí jazyk

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vzhledem k tomu, že Konverzace v anglickém jazyce je předmět vyučovaný jako předmět povinně volitelný a kapacita tříd nedovoluje, aby každý ročník měl výuku zvlášť, bude obsah učiva navazovat na jednotlivá témata, která jsou ve vzdělávacím plánu pro jednotlivé ročníky (viz dole). V tomto předmětu bude gramatika a témata probraná v běžných hodinách opakována formou spíše komunikativní. Cílem předmětu je proniknutí do jazyka samotného zážitkovou formou a pochopení faktu, že v dnešní době se žáci mohou setkat s jazykem v mnoha životních situacích. Tzn. uvědomit si, že znalost jazyka je věc, kterou v životě opravdu potřebují. V hodinách budou promítány filmy v anglickém znění s titulky a to nejlépe filmy, které žáci už mohou znát, aby znali kontext a mohli sledovat použití jazyka samotného. Výběr filmů bude převážně nechán na žácích. V některých hodinách bude použito reálií anglicky mluvících zemí. Dokumenty budou podle schopnosti žáků promítány buď v původním znění s titulky, nebo v českém znění. Součástí anglické konverzace bude rovněž samostatná prezentace žáků a jejich projektů, které budou zadávány na nejběžnější témata, která se objevují ve vzdělávacím obsahu učiva pro 6. - 9. ročník. Prezentace budou probíhat formou vlastního výstupu, žák bude mít dostatek času vytvořit vlastní projekt na dané téma (např. Me and my world, My favorite music group, My hobbies, London…) Jedná se rovněž o mezipředmětové vztahy, žák zde musí použít nabyté znalosti a dovednosti z hodin SMK, musí ovládat základní práci s PC a práci např. s programem Microsoft Power Point nebo podobným programem. Svou prezentaci na PC žák promítá před celou třídou a má k ní vlastní komentář, čímž dokazuje svou znalost vlastního projektu. Žák bude umět jednoduše vlastními slovy popsat obsah projektu. Na závěr učitel i spolužáci zhodnotí žákův projekt. V některých hodinách budou prováděny rozbory písní, poslech, text s chybějícími slovy, překlad slovíček, která mají být v textu doplněna, poslech a doplňování slovíček, týmová práce se slovníkem, překlad písně, společné shrnutí a oprava. Dále budou využívány různé další výukové materiály, tematické listy na reálie anglicky mluvících zemí, zajímavosti. Zahrnuta je i práce s anglickým časopisem pro mládež. Některé hodiny mohou být v případě potřeby věnovány prověření znalostí základní gramatiky, převážně užití základních časů Present Simple, Past Simple a jejich každodenní užití v běžné konverzaci. Jako škola se rovněž účastníme jazykových soutěží (např. LITE CUP v Hradci Králové), hodiny anglické konverzace budou využívány jako příprava na soutěže, kde jsou prověřovány znalosti žáků v kategoriích: popis slovíček, konverzace na dané téma (travelling, shopping, at the restaurant…), spelling, writing. Témata pro tento předmět tedy nebudou konkrétně vypsána. Vždy se bude jednat o téma nebo jeho rozvinutí, které lze vyhledat ve vzdělávacím obsahu pro 6. - 9. ročník (viz níže). Vzhledem k výše zmíněnému faktu, že ve stejné hodině budou žáci z různých ročníků, bude náročnost práce podmiňována jejich znalostem a schopnostem, tzn. žáci nižších ročníků budou používat jednodušší vyjadřování než žáci vyšších ročníků. Témata budou volena operativně podle složení žáků (chceme se vyvarovat jednotvárnosti: pokud žák bude např. chodit na hodinu konverzace celé čtyři roky, aby probíral každý rok něco odlišného. Striktní zadání témat v tomto druhu hodin nelze provést, aniž by nebyl narušen individuální přístup a možnost žáka dostat se k co největšímu počtu a druhu různých informací. Vyučovací hodina trvá 45 minut, přičemž není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit. Výuka tohoto předmětu byla zahájena ve školním roce 2009/2010 pod názvem Anglická konverzace. Od školního roku 2010/2011 je předmět vyučován pod názvem novým – Konverzace v anglickém jazyce.

Časová dotace v jednotlivých ročnících, která je pro předmět Konverzace v anglickém jazyce k dispozici: 2. stupeň 6. ročník – 7. ročník – 8. ročník – 9. ročník –


Výchovné a vzdělávací strategie Jedná se o postupy uplatňované na úrovni vyučovacího předmětu Konverzace v anglickém jazyce, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence. Tyto postupy vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy (viz výše) a jednotlivými pedagogy jsou vhodně aplikovány při konkrétních situacích ve výchovně vzdělávacím procesu. Výchovné a

221

vzdělávací strategie tohoto předmětu využívají současné i tradiční metody výuky. Zahrnují především formy práce podporující rozvoj učení, projektovou práci, řešení problémů, interakci, vnímaní souvislostí a získávání správných pracovních a učebních návyků. Jejich prostřednictvím jsou utvářeny a rozvíjeny následující klíčové kompetence: Kompetence k učení

Učitel: o o

vede žáky k analýze a procvičení gramatiky v kontextu psaného nebo slyšeného textu a vede je tak k pochopení látky rozvíjí u žáků jejich schopnosti porozumět slyšenému textu


Učitel: o o o

vede žáky k práci na projektech, při kterých využívají znalostí z jiných předmětů podněcuje aktivity a zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají informace sami nechává rozhodování mezi kvalitou a kvantitou obsahu projektu na žákovi


Učitel: o o o

Žák: o

vede žáky k procvičování gramatické struktury a slovní zásoby dramatizací reálných situací a tím je vede k efektivnímu a logickému vyjadřování se poskytuje žákům prostor k vyprávění o sobě, svých blízkých, svém okolí a o svém světě zařazuje do výuky odlehčující činnosti, například hry, soutěže, hádanky, kterými tak navozuje tvůrčí a přátelskou atmosféru ve třídě sděluje informace o sobě prostřednictvím projektů


Učitel: o o

Žák: o o

přizpůsobuje výuku individuálním potřebám a schopnostem žáka zadává skupinové práce tak, aby se při činnosti na dalším úkolu sešli jiní žáci a zvykli si tak na vzájemnou spolupráci a styl práce s různými lidmi pracuje na párových a týmových úkolech vypracovává projekty, ve kterých vyjadřuje sebe sama v prostředí jemu známém a blízkém a které následně prezentuje před spolužáky


Učitel: o

nechává žáky pracovat svým tempem, prezentovat výsledky práce svým vlastním způsobem a zároveň ale vyžaduje od nich zodpovědnost za vlastní projevy

o

prezentuje výsledky skupinové práce

Žák:


Učitel: o

používá různé techniky opakovaně a pravidelně, aby si žák zvykl na jistý druh práce a učení

o

pracuje na úkolech, při kterých projeví svou iniciativu, představivost, znalosti a schopnosti spolupracovat s ostatními

Žák:

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Konverzace v anglickém jazyce 6. – 7. ročník (Challenges 1) Konverzace v anglickém jazyce 6. – 7. ročník

Očekávané výstupy Žák: Úvod: 

pozdraví a představí se



zeptá se a odpoví na osobní údaje



popíše osoby a předměty

Učivo

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE sloveso být určitý a neurčitý člen předložky rozkazovací způsob číslovky zájmena osobní a


Mezipředmětové vztahy Žák využije znalosti z vyučovacích předmětů vycházejících ze vzdělávacích oborů: zeměpis výchova k občanství

222



určí čas

přivlastňovací KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ setkání situace ve třídě vyprávění o rodině TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY rodina a přátelé osobní údaje fyzický popis názvy států čísla předměty ve třídě

1. lekce: 

vyjádří, co umí a co ne



vyjádří své zájmy



vyplní dotazník



vyjádří svůj názor



doplní formulář

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE přídavná jména sloveso umět „can“ tvorba otázek spojování vět pomocí „and, but“ KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ zeptá se na otázky v dotazníku osobní rozhovor zeptá se na názor

-

hudební výchova výtvarná výchova tělesná výchova český jazyk dějepis Svět moderní komunikace

Průřezová témata Výchova k myšlení v evropských globálních souvislostech Tematické okruhy: Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět

a

Osobností a sociální výchova Tematické okruhy: Sebepoznání a sebepojetí Kreativita Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace Činnosti: zhotovení individuálních projektů-výpovědí o sobě, svém okolí, o svých zájmech a zkušenostech prezentace a obhajoba vlastní práce diskuse nad pracemi spolužáků

TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY přátelé činnosti koníčky REÁLIE život dětí ve Velké Británii život postižených lidí

2. lekce: 

napíše zprávu



zeptá se na povahu věcí



rozumí rozhovoru



popíše svůj oblíbený sport



prezentuje svoje znalosti v projektu „Můj oblíbený sport“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE přivlastňování sloveso mít „have got“ výslovnost „s, z, iz“

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ psaní zpráv TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY sport části těla fyzický popis jídlo a pití REÁLIE mezinárodní sporty zdravá/ nezdravá jídla

223

3. lekce: 

porozumí příběhu rutiny hasičů



dokáže popsat svůj denní program



porozumí obsahu dopisů



napíše zprávu o své třídě

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE přítomný čas prostý výrazy s „every“ přídavná jména předložky pro udávání času

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ dotazy a odpovědi vyjádří chutě a nechutě TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY povolání rutiny pocity zábava REÁLIE bezpečnost zábavní park ve Velké Británii

4. lekce: 

hovoří o svém volném čase



porozumí průzkumu



popíše místa v okolí



poskytne a vyžádá si informaci o směru



napíše vzkaz



porozumí textu o náctiletých



prezentuje svoje znalosti v projektu „Můj ideální školní den“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE příslovce vazba there is/ there are použití „some, any“ vyjádření „first, then“

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ místa volný čas vzkaz TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY dny ve škole volný čas popis cesty REÁLIE aktivity náctiletých ve Velké Británii školní den ve Velké Británii

5. lekce: 

popíše počasí a roční období



porozumí textu o klimatu ve světě



vyplní dotazník



popíše aktuální dění



dokáže si objednat jídlo

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE počitatelná a nepočitatelná podstatná jména použití „why, because“ přítomný čas průběhový KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ popis počasí napíše pohlednici

224

v restauraci 

porozumí předpovědi počasí

-

situace v obchodě

TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY počasí klima v různých zemích nakupování

REÁLIE počasí ve Velké Británii

6. lekce: 

promluví o cestování



vytvoří návrh



porozumí textu o expedicích a cestovatelích



porozumí průzkumu o cestování



napíše vzkaz



porozumí sledu dějů v minulosti a vyjádří v minulosti svou myšlenku



prezentuje svoje znalosti v projektu „Plakát o mé zemi“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE minulý čas slovesa být přídavná jména s koncovkou – ed minulý čas prostý určování času v minulosti

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ popíše expedice a druhy dopravy navrhne a přijme či odmítne návrh popíše minulou událost

TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY transport vesmír školní výlet život ve Velké Británii REÁLIE Apollo 13 Velká čínská zeď život imigrantů

7. lekce: 

pohovoří o televizi a filmových hvězdách



porozumí televizní kritice



porozumí obsahu kvízu



napíše email



vyjádří děje v minulosti



zeptá se jak se lidé cítí

´

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE minulý čas prostý přídavná jména končící na –ed a -ing použití výrazů „then, after“

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ vyjádření zájmu popis osobnosti vyjádření momentálního stavu TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY televizní programy

225

-

zábava

REÁLIE televizní programy ve Velké Británii

8. lekce: 

hovoří o pomáhání



vyjádří žádost



porozumí textu o mladých lidech, kteří někomu pomohli a o ohrožených zvířatech



porozumí kvízu o zvířatech



napíše vzkaz



dokáže porovnat věci



porozumí textu o mezinárodní organizaci UNICEF a dokáže odpovědět na otázky



prezentuje svoje znalosti v projektu „Tvorba letáku nad vybraným tématem pomoci“

9. lekce: 

popíše tým



porozumí textu o soutěžích a o Beatles



napíše gratulaci



popíše pravidla



vyjádří zákaz



uskuteční telefonní rozhovor

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE stupňování přídavných jmen použití „with“

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ problémové situace hovoří o zvířatech v nebezpečí přijmutí či odmítnutí žádosti vzkaz se žádostí TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY pomoc zvířata mezinárodní organizace na pomoc druhým REÁLIE znečištění práce dětí ve Velké Británii v útulku pro opuštěná zvířata UNICEF

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE modální slovesa „can/ can´t, must/ mustn´t“ tvorba příslovcí KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ doplní píseň od Beatles pogratuluje kamarádům zákazy a možnosti telefonní rozhovor TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY technické předměty technická olympiáda hudba REÁLIE technická soutěž v USA The Beatles

10. lekce: 

promluví o cestování

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE vazba „going to“ přivlastňovací přídavná jména

226



vyjádří plán na prázdniny



promluví o svých prázdninách



porozumí textu o svátcích a festivalech



podá osobní informace



vyjádří pozvání



promluví o Novém roce doma



prezentuje svoje znalosti v projektu „Plakát o festivalech“

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ popíše plánované děje v budoucnosti napíše pozvánku naplánuje večírek

TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY prázdniny oslavy aktivity ve volném čase festivaly REÁLIE oslavy Nového roku Nový rok ve Skotsku a v Austrálii

8. – 9. ročník (Challenges 2) Konverzace v anglickém jazyce 8. – 9. ročník


Učivo


Žák: Úvod: 

pojmenuje věci kolem sebe



popíše svůj rozvrh hodin



porozumí kvízu



vyjádří své dovednosti



popíše své prázdniny

1. lekce: 

popíše své kamarády a věci, které má rád



vyjádří jaké formy komunikace používá



porozumí textu o přátelích a Irsku



porozumí rozhovoru v obchodě



napíše o své zemi



své znalosti uplatní v projektu „Brožura o mé zemi“

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ představení sebe a svého okolí dovednosti TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY předměty ve škole, ve třídě osobní údaje

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE přítomný čas prostý příslovce častosti vyjádření „good at, bad at, interested in“ vyjádření „a lot, not very much“

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ druhy komunikace určení preference vyjádření názoru popis míst TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY koníčky a zájmy

Mezipředmětové vztahy Žák využije znalosti z vyučovacích předmětů vycházejících ze vzdělávacích oborů: zeměpis výchova k občanství hudební výchova výtvarná výchova tělesná výchova český jazyk dějepis Svět moderní komunikace Průřezová témata Výchova k myšlení v evropských globálních souvislostech Tematické okruhy: Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět

a

Osobností a sociální výchova Tematické okruhy: Sebepoznání a sebepojetí Kreativita Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace Činnosti: zhotovení individuálních projektů-výpovědí o sobě, svém okolí, o svých zájmech a zkušenostech

227

-

svět kolem nás

REÁLIE kvíz o Londýně informace o Irsku

2. lekce:

-

prezentace a obhajoba vlastní práce diskuse nad pracemi spolužáků

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE přítomný čas prostý a průběhový výrazy s „have“ použití „because, so" členy



popíše své sousedy



porozumí rozhovoru



popíše počítačové hry, jídlo



napíše email o své třídě



porozumí textu o počítačové hře



objedná si jídlo v kavárně

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ v kavárně neformální email TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY zaměstnání jídlo a pití počítačová hra REÁLIE život lidí v Londýně

3. lekce: 

porozumí popisu fotografií



vyjádří osobní vzpomínky



porozumí textu o Nicole Kidman



vyjádří životě



pohovoří o fotografii



porozumí textu o 50. letech



porozumí výkladu průvodce



napíše o člověku, kterého zná



své znalosti uplatní v projektu „Popis dětství starého člověka“

sled

událostí

ve

svém

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE minulý čas prostý příslovce k určení minulého času výslovnost koncovky –ed vyjádření „decide to, start to, try to, want to“ americká angličtina předložky „at, in, on“ KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ vyjádření dat popis fotografií výklad audio průvodce TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY kriminalita domácí spotřebiče život v 50. letech REÁLIE informace o zloději Papillon život v 50.letech ve Velké Británii a v USA

4. lekce: 

popíše průběh minulého děje



udává přesné časové údaje při

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE výrazy s „get“ výrazy „before, during, after“

228

vyprávění 

vypráví o smyšlených příšerách



porozumí textu o zvířatech



napíše duchařský příběh

-

zájmena „another, ones“

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ vytvoří příběh přiřadí text k obrázkům TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY smysly tajemství zvířata REÁLIE - příšera Loch Ness

5. lekce: 

popíše vzhled lidí, módu a oblečení



porozumí textu o speciálních efektech a tradičních kostýmech



porozumí rozhovoru v obchodě



vytvoří rozhovor o nakupování



napíše otázky pro dotazník



své znalosti uplatní v projektu „Průzkum o módě“

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE stupňování přídavných jmen přídavná jména končící na –ed a –ing otázky začínající na „how“ KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ vytvoří dotazník každodenní výrazy přiřadí věty k textu vyhledá v textu hlavní myšlenku TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY vzhled oblečení film nakupování REÁLIE tradiční oblečení ve světě

6. lekce: 

aktivně využívá slovníku



promluví o prázdninách a cestování



porozumí textu o dobrodružství na moři a zimní dovolené



porozumí hlášení na nádraží



napíše pohled



porozumí sdělení na informacích

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE počitatelná a nepočitatelná podstatná jména výrazy „some, any, no, a lot of“ zájmena neurčitá KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ vyjádření názoru dotaz na informacích napíše pohlednici zodpoví na otázky na základě přečteného textu poslech textu pro získání konkrétní informace TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY prázdninové aktivity cestování zima

229

REÁLIE zajímavá místa ve světě

7. lekce:

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE modální slovesa „can, can´t, have to“ předložky místa



promluví o umělcích



vytvoří návrh



porozumí textu o tradičních tancích



porozumí nahranému hlášení v kině



napíše o národním tanci



své znalosti uplatní v projektu „Tanec v další zemi“

cirkusu

a

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ návrh aktivity rozhovor s tanečníkem popis místa přiřadí otázky a odpovědi určí zda je odpověď správně či nikoliv

´

TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY představení pohyb zájmy REÁLIE tanečník Billy Elliot tance ve světě

8. lekce:

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE vyjádření budoucího času pomocí „will“ předpona –un přímý a nepřímý předmět budoucí podmiňovací způsob



vyjádří předpovědi do budoucna



vyjádří nabídku



porozumí sci-fi příběhu



porozumí telefonní zprávě



napíše krátký blog



porozumí dotazníku a dokáže ho vyplnit



přiřadí slova k definicím



vybere správný význam slov



doplní chybějící informace do vět



napíše blog

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ nabídky rozhovor v obchodě dotazník příběh scifi TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY technologie v muzeu budoucnost REÁLIE - technické muzeum

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE předpřítomný čas předložky místa vyjádření „I think“

9. lekce: 

vyjádří se ke stylu



vyjádří radu



porozumí textu o mladých



porozumí

textu

o

tradičních

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ vyjádření rady, návrhu

230

domech

-



porozumí udání směru



napíše leták o svém městě



vybere ze odpovědi



vytvoří plánek svého bytu



aktivně pracuje se slovníkem



své znalosti uplatní v projektu „Popis zajímavé budovy ve svém městě“

seznamu

správné

TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY barvy, tvary a materiály pokoje a nábytek hudební styly REÁLIE život v Belfastu bydlení ve světě

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE přítomný čas průběhový a vazba „be going to“ přípony podstatných jmen tvorba otázek

10. lekce: 

promluví o sportu a hrách



poděkuje a omluví se



porozumí textu průzkumníkovi



porozumí telefonnímu rozhovoru a doplní chybějící informace



napíše email kamarádovi



přiřadí věty ke správné osobě



popíše své plány

o

vyjádření návrhu vyplní dotazník

mladém

KOMUNIKAČNÍ SITUACE A TYPY TEXTŮ záměry a plánování poděkování a omluvy email doplní informace na základě poslechu TEMATICKÉ OKRUHY SLOVNÍ ZÁSOBY sport a hry výprava na Severní pól REÁLIE - London Eye

231

Dovednosti pro život Charakteristika vyučovacího předmětu o



o

Vzdělávací obor:


Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Předmět Dovednosti pro život nabízíme jako povinně volitelný předmět žákům 6. - 9. ročníku s časovou dotací 2 hodiny týdně. Jako ostatní PVP je skupina žáků vytvářena na základě jejich přihlášení napříč všemi ročníky 2. stupně. Výuka probíhá v učebně pracovních činností a v žákovské kuchyňce. Vyučovací hodina trvá 45 minut, přičemž není vyloučena možnost (v případě dodržení všech hygienických zásad a zvyklostí) hodinu prodloužit či zkrátit.

Časová dotace v jednotlivých ročnících: 2. stupeň: 6. 7. 8. 9.



Cílem tohoto předmětu je připravit žáky na samostatný život, především vedení domácnosti. V dnešní době se velmi často lze setkat s tím, že mladí lidé dlouho žijí s rodiči, aniž by se aktivně podíleli na chodu domácnosti. V případě, že se rozhodnou osamostatnit, neví, jak hospodařit, nakupovat, vařit... Právě vaření a přípravě pokrmů je věnována přibližně polovina časové dotace. Ve zbývající části se objeví navrhování a zařizování bytu, úklid, praní a žehlení, ruční práce, drobné opravy, výzdoba, květiny a péče o ně, drobné práce na zahradě, péče o dítě. Předmět je určen pro žáky, kteří se v této oblasti chtějí začít vzdělávat i pro ty, kteří se již na chodu domácnosti aktivně podílí. Je koncipován tak, aby žáci získávali a navzájem sdíleli zkušenosti. Naprostá většina aktivit probíhá prakticky, každý žák má možnost si vše vyzkoušet. Z toho důvodu je počet žáků ve skupině omezen. Doplňkem k praktické výuce jsou různé besedy s odborníky.

Výchovné a vzdělávací strategie Při výuce jsou využívány postupy na úrovni vyučovacího předmětu Dovednosti pro život, které vedou k dosažení klíčových kompetencí. Postupy vyučující volí dle aktuální situace a individuálních zvláštností žáků. Pedagogické strategie vychází z výchovných a vzdělávacích strategií zpracovaných na úrovni školy. V tomto předmětu jsou realizovány zejména tyto strategie: Kompetence k učení

Učitel: o o o

vede žáky k vyhledávání a třídění informací a jejich efektivnímu využití v praktickém životě učí žáky používat obecně známé termíny, znaky a symboly vede žáky ke komplexnímu pohledu na problém a hledání souvislostí


Učitel: o o o

vede žáky k rozpoznání problému a jeho příčiny, dále pak k jeho řešení na základě vlastního úsudku a zkušenosti ukazuje žákům zkoušení různých možností k řešení problému, učí je vytrvalosti, trpělivosti a schopnosti nenechat se odradit případným neúspěchem nechává žáky řešit problémy samostatně, volit metody řešení a užívat logické a empirické postupy


Učitel: o o o o

dbá na správné a pochopitelné vyjadřování myšlenek učí žáky navzájem si předávat informace a zkušenosti srozumitelným a pochopitelným způsobem podporuje rozvíjení správného vyjadřování, zachycení podstaty vysvětlovaného vede žáky ke správnému porozumění různým návodům k použití a postupům práce a schopnosti se jimi řídit


Učitel: o

vede žáky k účinné spolupráci v týmu, stanovení vnitřních pravidel a jejich respektování

232

o o

učí žáky v případě potřeby poskytnout pomoc nebo o ni požádat vytváří žákům prostředí pro možnost otevřeně diskutovat, čerpat ze znalostí spolužáků, respektovat jejich názory a spolupracovat při řešení problému


Učitel: o o

učí žáky chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhodovat se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti vede žáky ke zodpovědnému rozhodování podle dané situace a poskytnutí účinné pomoci dle svých možností


Učitel: o o

učí žáky používat bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržovat vymezená pravidla, plnit povinnosti a závazky, adaptovat se na změněné nebo nové pracovní podmínky vede žáky k přistupování k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti a hospodárnosti, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a ochrany životního prostředí

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Dovednosti pro život

6. – 9. ročník Příprava pokrmů


Učivo


Žák: 

používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče



kuchyně - základní vybavení, udržování pořádku a čistoty, bezpečnost a hygiena provozu



připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy



potraviny - výběr, nákup, skladování, skupiny potravin, sestavování jídelníčku



dodržuje základní principy stolování, společenského chování a obsluhy u stolu ve společnosti





dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazech v kuchyni

příprava pokrmů – úprava pokrmů za studena, základní způsoby tepelné úpravy, základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů



úprava stolu a stolování jednoduché prostírání, obsluha a chování u stolu, slavnostní stolování v rodině, zdobné prvky a květiny na stole

Provoz a údržba domácnosti


Učivo


Žák: 

provádí jednoduché operace platebního styku a domácího účetnictví



finance, provoz a údržba domácnosti - rozpočet, příjmy, výdaje, platby, úspory;

233



ovládá jednoduché pracovní postupy při základních činnostech v domácnosti a orientuje se v návodech k obsluze běžných domácích spotřebičů



zvládne základy péče o pokojové rostliny i balkonové rostliny



správně zachází s pomůckami, nástroji, nářadím a zařízením domácí údržbu



dodržuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy a poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu elektrickým proudem



navrhne efektivní umístění nábytku v místnosti



zútulní bydlení využitím ručních prací a dalších výtvarných technik



zvládne základy péče o dítě, seniora nebo nemocného člověka

hotovostní a bezhotovostní platební styk, ekonomika domácnosti; údržba oděvů a textilií, úklid domácnosti, postupy, prostředky a jejich dopad na životní prostředí, odpad a jeho ekologická likvidace; spotřebiče v domácnosti 

zeleň – péče o pokojové rostliny, hnojení, přesazování, rostliny na balkoně



elektrotechnika v domácnosti – elektrické spotřebiče a jejich bezpečné používání



zařízení interiéru – rozvržení nábytku, využití služeb bytového architekta nebo počítačového programu, výroba jednoduchých doplňků, výzdoba interiéru



péče o dítě, seniora, nemocného člověka – základy péče o malé děti, přebalování, krmení, specifika péče o seniora, běžná onemocnění a jejich léčba

234

Další povinně volitelné předměty Nabídka povinně volitelných předmětů je tvořena na základě několika vzájemně propojených skutečností. Jednou z nich je zájem žáků a jejich rodičů. V rámci činností spojených s autoevaluací školy pravidelně zjišťujeme zájem a potřebu a na základě těchto zjištění pracujeme na doplnění nabídky povinně volitelných předmětů. Dalším aspektem, který nabídku ovlivňuje, jsou samozřejmě personální a materiálně-technické možnosti naší školy. První předpoklad – strukturu zájmu do značné míry ovlivnit nedokážeme, druhý předpoklad – připravenost naší školy zájem uspokojit je však plně v naší moci. Výukový obsah povinně volitelných předmětů vhodně doplňuje a navazuje na výukové obsahy ostatních povinných předmětů a kompetence v těchto předmětech získané dále rozvíjí. Konkrétní výukový obsah je vybírán samotným pedagogem a schvalován ředitelem školy. Konzultován může být s dalšími osobami, které mohou přispět k jeho zkvalitnění. Odpovědným výběrem povinně volitelného předmětu se snažíme žáky vést k odpovědnosti za svou budoucnost minimálně tím, že si žáci povinně volitelný předmět vybírají s ohledem na plánování své další budoucnosti ve vzdělávacím systému.

Rádi bychom do budoucna zpracovali nabídku těchto povinně volitelných předmětů: Technická a pěstitelská praktika Cvičení z matematiky Ekologický seminář Praktika z ČJ – tvořivé psaní Čtením a psaním ke kritickému myšlení Uvítáme jakékoliv náměty na doplnění této nabídky.

Doplněk výchovně vzdělávací činnosti: Nabídka výchovně vzdělávací činnosti ZŠBP, o.p.s. tvoří komplex systematicky propojených školních, mimoškolních a volnočasových aktivit. Kromě vzdělávacího obsahu zpracované osnovami tohoto školního vzdělávacího programu realizuje naše škola řadu aktivit, které vhodně tento vzdělávací obsah doplňují a rozvíjejí. Tyto aktivity jsou určeny nejen našim žákům, ale též jejich rodičům a dalším zájemcům. Jedná se zejména o tyto činnosti:

Zájmové kroužky – tyto jsou realizovány Občanským sdružením Na zelené louce a vedeny jsou pedagogy naší školy. Nabídka kroužků je každým rokem aktualizována tak, aby v co největší míře uspokojovala zájem dětí. Do některých kroužků se hlásí i dospělí. Školní družina a školní klub – vzhledem k faktu, že drtivá většina našich žáků za vzděláním do naší školy dojíždí, funguje pro ně naše školní družina a školní klub, které připravují řadu zajímavých aktivit. Školní družina i Školní klub mají své vlastní školní vzdělávací programy. Dopravní výchova – výchova o bezpečném chování v silničním provozu a na komunikacích je integrována do řady vzdělávacích předmětů (Prvouka, Vlastivěda, Občanská výchova). Při její realizaci však též spolupracujeme s dopravním hřištěm v Jičíně. Na 2.° je to jedno z témat realizovaných adaptačních kurzů.

235

Hodnocení a autoevaluace školy Autoevaluace školy Oblast autoevaluace

Cíl

Kritéria

Soulad se stávájící

Kladné hodnocení

legislativou

kontrolních orgánů

Nástroje ČŠI, Hodnocení krajem Externí audit

Podmínky ke vzdělávání Úroveň výsledků práce školy,

Udržení stávájících

zejména vzhledem k podmínkám

podmínek ke vzdělávání,

vzdělávání a ekonomických zdrojů

stálé zvyšování kvality materiálního zabezpečení, postupná rekonstrukce všech budov školy

Pozorování Úspěšnost v

vedení přehledů

Spokojenost s

Každoročně Průběžně

dotačních řízeních dostatek finančních zdrojů na dosažení

Rozhovory

Průběžně

Rozhovory

Průběžně

stanovených cílů

počtu žáků a klientů Dotazníky

Spolupráce s rodiči žáků

Škola neovlivní

grantových a

Udržení stávajícího

Podpora školy žákům

Časový harmonogram

Dle potřeby

Výhled naplněnosti

poskytovanými službami školy v následujících Statistické

Vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na

letech - počty

zpracování, vední Průběžně

odevzdaných

přehledu

přihlášek

vzdělávání Aktivní zapojení rodičů

Míra účasti na

do plánování strategie

jednáních, aktivity

vývoje školy

ve školské radě

Pozorování

Průběžně

Výsledky hodnocení dle platné Dosažení co možná nejlepších výsledků Průběh a výsledky vzdělávání žáků

odpovídajících individuálním možnostem jednotlivých žáků

legislativy, IVPů, ŠVP, Klasifikačního řádu atp., zlepšování

Analýza a hodnocení

Průběžně

žákovských prací

jednotlivých žáků Přijetí na školy,

Statistické

které byly žáky a

zpracování ve

rodiči vybrány

výroční zprávě

1 x ročně

Rozhovory s Odborný růst pedagogických Řízení školy

pracovníků

Účast na DVPP,

rodiči,

výsledky vzdělávání

dotazníky,

žáků, spokojenost

pozorování,

žáků a rodičů

vedení přehledu

Průběžně, nejméně 1x ročně ve výroční zprávě

o účasti na DVPP

Kvalita personální práce Kvalita DVPP

Spokojenost Kvalitní pracovní

jednotlivých

podmínky pro všechny

zaměstnanců s

zaměstnance

pracovními

Rozhovory

Průběžně

podmínkami

Zachování příjemného Školní (celkové) klima

prostředí a rodinné atmosféry

Spolupráce s ostatními subjekty v regionu (obce, školy, občanské iniciativy atp.)

Upraveno ke dni 17.5.2010

Spokojený žák

Prohloubit stávájící a navázat nové formy spolupráce se subjekty v regionu

Spokojený pracovník

Četnost uskutečněných partnerských aktivit

Pozorování, rozhovory Pozorování, rozhovory Pozorování, vedení přehledů zpracovaných ve výr.zprávě

Průběžně

Průběžně

Průběžně, nejméně 1x ročně ve výroční zprávě

Projednáno a schváleno na ped. radě dne 17.5.2010

Hodnocení školy dle této struktury bude provedeno ve výroční zprávě ze školního roku 2009/2010

Pozn. Autoevaluace Školního vzdělávacího programu: Každý pedagog má poslední výtisk (elektronickou verzi) ŠVP u sebe, dělá si do něj poznámky, které se pak přenáší do centrálního ŠVP a po poradě jsou připomínky a změny zapracovány do nové verze.

236

Přijímání žáků k základnímu vzdělávání a podmínky poskytování vzdělávání v ZŠBP, o.p.s. Přijímání žáků do 1. ročníku

Podmínky pro přijetí 1)

2)

3) 4) 5) 6)

odevzdání vyplnění přihlášky (dotazníku) na standardním formuláři  k vyzvednutí v ředitelně školy a ke stažení na www.zsbp.cz  rodiče jsou informováni o přijetí přihlášky a datu jejího zaregistrování absolvování zápisu k plnění povinné školní docházky v zákonném termínu (15. 1. – 15. 2. příslušného kalendářního roku) – přesné datum a organizaci zápisu určí ředitel školy (zveřejní na webových stránkách školy, na nástěnce u hlavního vchodu do školy) školní zralost (posouzeno rodiči, zapisujícím pedagogem, popř. školským poradenským zařízením – PPP, SPC atp.) vhodné personální, materiální a prostorové podmínky podpis Smlouvy o vzdělávání (smlouva je uzavírána na 1 školní rok a prodlužována dodatkem) včetně čestného prohlášení (dofinancování provozních výdajů) podpora ze strany obce, kde má uchazeč trvalé bydliště

Preferenční kritéria Oblasti, které jsou u zápisu hodnoceny (kromě školní zralosti a kapacitních možností naší školy):  Datum doručení přihlášky  Řeč  Samostatnost  Komunikační dovednosti  Barvy  Tvary (geometrické)  Orientace ve 2D a 3D (nahoře, dole, vlevo, vpravo, vpředu, vzadu)  Čtení předmětů (co je první, co poslední, co je před, co za)  Vyprávění pohádky podle obrázkové osnovy  Výtvarný projev + jeho popis  Písnička + muzikálnost, hudební dovednosti  Pohybové dovednosti  Porovnávání velikosti a počtu  Matematické dovednosti  Čtenářské dovednosti  Báseň Dále je hodnoceno:  Dotazník pro rodiče mapující představu o budoucí spolupráci se školou, představu o zapojení do výchovně vzdělávacího procesu atp.  Sourozenci studující na ZŠBP v současnosti nebo v minulosti. Hodnocena bude i spolupráce s rodiči těchto sourozenců  Spolupráce s obcí, ze které uchazeč pochází (kde má trvalé bydliště).

Podmínky udělení odkladu nástupu povinné školní docházky (viz § 37 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon ve znění pozdějších předpisů) 1) Písemná žádost zákonných zástupců 2) doporučení školského poradenského zařízení 3) doporučení odborného lékaře +)

doporučující vyjádření MŠ

237

Přijímání žáků do ostatních ročníků Podmínky pro přijetí 1) 2) 3) 4) 5)

odevzdání vyplněné přihlášky (dotazníku) na standardním formuláři pohovor s rodiči i žákem výsledek přijímací / rozdílové zkoušky vhodné personální, materiální a prostorové podmínky podpis Smlouvy o vzdělávání (smlouva je uzavírána na 1 školní rok a prodlužována dodatkem) včetně čestného prohlášení (dofinancování provozních výdajů) 6) podpora ze strany obce, kde má uchazeč trvalé bydliště

Žáci mohou být (po splnění podmínek pro přijetí) přijímáni i v průběhu školního roku.

238

Přílohy      

Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha Příloha

č. č. č. č. č. č.

1 2 3 4 5 6

– Školní řád a Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání a výchovy žáků – aktuální znění – Minimální preventivní program – aktuální znění – Plán EVVO – aktuální znění – Školní vzdělávací program pro Školní družinu – aktuální znění – Školní vzdělávací program pro Školní klub – aktuální znění – Základní informace o systému ŠkolaOnline

239

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Recommend Documents