ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

2013

I.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Název vzdělávacího programu:

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Údaje o škole: Název školy: Adresa školy:

Jméno ředitelky: Kontakty:

Zřizovatel: Název: Adresa:

Kontakty:

Základní škola, Nepolisy, okres Hradec Králové Nepolisy 142 503 63 IZO: 102 066 591 RED-IZO: 600 088 758 IČ: 750 15 706 Mgr. Pavla Eliášová telefon: 734 201 415 e-mail:[email protected] webové stránky: http://zsnepolisy.webz.cz datová schránka: nsrmp6i Obec Nepolisy Nepolisy 75 503 63 IČ: 002 69 212 telefon: 495 497 234 fax : 495 497 234 e-mail:[email protected] webové stránky: www.nepolisy.cz/ datová schránka: vz6bi69

Platnost dokumentu od: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání nabývá platnosti od 1. září 2013 Číslo jednací: 140/2013

razítko školy

podpis ředitelky

2

II.

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

2.1 Úplnost a velikost školy Základní škola Nepolisy, okres Hradec Králové byla zřízena k 1. 1. 2003 jako příspěvková organizace, je samostatným právním subjektem. Jsme neúplnou (malotřídní venkovskou) školou, která byla postavena v roce 1897 s přístavbou nové budovy z roku 2000. Škola má všechny ročníky prvního stupně, její součástí je také školní družina. Třídy se tvoří spojením různých ročníků, a to vzhledem k aktuálnímu počtu žáků. Pokud to počty dovolují, snažíme se, aby žáci prvního ročníku tvořili samostatnou třídu. Nejvyšší povolený počet žáků ve škole je 80 s účinností od 1. 9. 2013. 2.1.1 Umístění školy Škola se nachází ve středu obce, mezi městy Chlumec nad Cidlinou (5 km) a Nový Bydžov (7 km). Žáci, kteří navštěvují školu, jsou většinou místní nebo ze spádových obcí Zadražany a Luková. Dopravní spojení do obce je zajištěno autobusovou dopravou (zastávka v obci). Naše škola má všeobecné zaměření, umožňuje vzdělání také žákům se speciálními vzdělávacími potřebami i žákům nadaným. 2.1.2 Image školy Usilujeme o vytváření dobrého jména školy v konkurenci blízkých plně organizovaných škol. Naším hlavním cílem je dobře připravovat žáky pro další studium na 2. stupni základních škol. K tomu přispívá i příznivé sociální klima ve vztahu mezi učiteli, učiteli a žáky, učiteli a rodiči. Společně konzultujeme a řešíme vzniklé problémy, za důležitou součást považujeme vstřícnost, důvěru, rozvahu, taktnost a ochotu spolupracovat. Usilujeme o to, aby se žáci do školy těšili, zbytečně se nestresovali, protože jedině tak se mohou soustředit na výuku. Je-li spokojené dítě, je spokojený i rodič. 2.1.3 Podmínky školy Škola má k dispozici čtyři učebny pro jednotlivé kmenové třídy, které jsou vybaveny výškově nastavitelným žákovským nábytkem (lavice i židle). Žáci, kteří navštěvují ŠD využívají prostory bývalého školního bytu se starším renovovaným nábytkem. Pokud má škola trojtřídní charakter, jedna kmenová učebna slouží jako herna pro potřeby ŠD. Jedinou odbornou pracovnou je počítačová učebna, která je nadstandardně vybavena počítači s dostatečným množstvím výukových programů, tiskárnou a dataprojektorem. Počítače jsou bezdrátově připojeny na internet. V budově školy se nachází tělocvična, která je dostatečně vybavena nářadím. Z hlediska hygienických požadavků je ve vyhovujícím stavu. Ve škole se nacházejí také sborovna, ředitelna, prostory pro ukládání pomůcek, kuchyňka, WC žactva a pedagogů, úklidové komory a šatny žáků. Součástí školy je venkovní odpočinkový areál nacházející se za školou. Je využíván především v rámci hodin tělesné výchovy, školní družinou a za příznivého počasí také v době velkých přestávek. Žáci tu mají k dispozici travnatou, antukovou a betonovou plochu. Areál je přístupný i veřejnosti. 2.1.4 Specifika školy Tradiční školní aktivity: • snažíme se rozšiřovat poznatky o životním prostředí, upozorňovat a aktivně se spolupodílet na jeho ochraně (sběr starého papíru, plastů, víček od PET lahví, 3

• •

•

• • •

vybitých baterií, nefunkčních drobných elektrospotřebičů, šetření materiálů i energií, třídění odpadu do barevných kontejnerů umístěných ve třídách apod.), spolupracujeme s ekologickým centrem „SEVER“, aktivní zapojení do projektu – Recyklohraní, organizujeme každoročně výuku plavání, žákům 1. a 5. ročníku je účast umožněna do naplnění kapacity autobusu, nabízíme účast v soutěžích, organizujeme sportovní aktivity, kulturní akce, výtvarné dílny a jiné aktivity určené pro rodiče s dětmi, poznávací akce, návštěvy výstav, divadel..., fotografie z konaných akcí jsou ke zhlédnutí na internetových stránkách školy, pedagogové připravují pro žáky školy akce a soutěže v průběhu celého školního roku (Halloween, čertovská nadílka, vánoční besídka, koledování Tří králů, masopust, Noc s Andersenem, besídka ke Dni matek, soutěže na MDD, spaní ve škole, soutěže jednotlivců i třídních kolektivů vztahujících se k ročním obdobím či tradicím), každoročně organizujeme ve spolupráci s SDH Nepolisy spaní ve škole, umožňujeme žákům navštěvovat zájmové útvary, jejichž zaměření se každoročně mění podle naplněnosti i jejich zájmu, nezapomínáme na pomoc potřebným - Český den proti rakovině – Květinový den, Evropský den pro cystickou fibrózu a další aktivity spojené s pomocí „slaným dětem“.

2.2 Charakteristika pedagogického sboru a žáků školy 2.2.1 Charakteristika pedagogického sboru Ve škole působí pět/šest pedagogických pracovníků. Plný úvazek mají tři/čtyři učitelé, další vyučující pracují na částečný úvazek. Výše těchto úvazků se mění dle potřeby (aktuální počet žáků, spojení ročníků, finanční možnosti školy apod.). Vykonávají jej pedagogické pracovnice, které zároveň působí ve funkci vychovatelek, jejichž úvazek je rovněž částečný. Všichni pedagogičtí pracovníci se průběžně vzdělávají, prohlubují si odborné znalosti, zúčastnili se kurzu Základní norma zdravotnických znalostí pro pedagogy a spolupodílejí se na vedení zájmových útvarů. 2.2.2 Charakteristika žáků školy Většina žáků navštěvujících školu pochází z Nepolis a spádových obcí Zadražany a Luková. Naši školu navštěvují i někteří žáci ze sousedních měst – Nový Bydžov a Chlumec nad Cidlinou, neboť jim můžeme nabídnout práci v menším kolektivu dětí, máme zkušenosti s integrací žáků a individuálně pracujeme s žáky slabšími i nadanými. Žáci jsou rozděleni do tříd, které se tvoří spojením různých ročníků, a to vzhledem k aktuálnímu počtu žáků. Pokud to počty dovolují, snažíme se, aby žáci prvního ročníku tvořili samostatnou třídu.

2.3 Dlouhodobé projekty V období září 2012 – únor 2015 realizován projekt Učíme se vzájemně z OP VK – IP oblasti podpory 1.4 – unit costs (registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3573; název oblasti podpory: Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách. Pedagogové také vzájemně spolupracují na školních projektech pravidelného i nepravidelného charakteru. Jedná se spíše o projekty krátkodobé různého tematického 4

zaměření, které jsou realizovány v průběhu školního roku. Tematická náplň projektů vychází z aktuálních výchovně vzdělávacích potřeb školy, z kulturních tradic a lidových zvyků, zaměřuje se na tvorbu kolektivu, týmu, vzájemnou pomoc a respektování druhých. Některé se váží k ročním obdobím, přírodě či podporují čtenářskou gramotnost žáků. Například: Noc s Andersenem Den Země Den vody Recyklohraní Putování přírodou Z historie našeho regionu Čarodějnický týden Masopust Halloween Tři králové apod.

2.4 Vlastní hodnocení školy Autoevaluace školy a její další evaluační činnost slouží k poskytování nezbytné zpětné vazby vedení školy o tom, jak se škole daří naplňovat stanovené vzdělávací záměry a cíle. Jsou současně i hodnocením kvality školy a hodnocením kvality ŠVP. Vlastní hodnocení školy je východiskem pro zpracování výroční zprávy o činnosti školy za uplynulý školní rok. Proces vlastního hodnocení školy představuje systematickou, dlouhodobou a odpovědnou činnost, která však má smysl a průběžně přináší prokazatelné výsledky, které se budeme snažit zúročit v různých oblastech. Důležité však je nepředpokládat okamžitý a jednorázový účinek. Vzhledem k tomu, že škola je živý, neustále se měnící organismus, je zřejmé, že žádný ze zvolených nástrojů nemůže zajistit zcela přesný popis a analýzu stavu, v jakém se škola nachází. Přínos vlastního hodnocení vidíme: • V poznání svých silných a slabých stránek. Následného stanovení si konkrétních a objektivních cílů, kterých chceme dosáhnout ve svém rozvoji. Podrobná specifikace slabin a úspěchů přispěje nejen k sebereflexi školy jako celku, ale i jednotlivých učitelů a tím zvýšení motivace pedagogických pracovníků k zájmu o chod školy. • Ve sjednocení a posílení spolupráce mezi vedením školy a pedagogickými pracovníky v jeden tým, který se bude podílet na plnění stanovených cílů rozvoje školy. • V rozvíjení komunikace se žáky a rodičovskou veřejností. • Ve zdroji informací pro spolupracující organizace, regionální orgány státní správy a samosprávy i pro školskou radu. • V získávání námětů k zlepšení práce školy, jež by vedly k jejímu dalšímu rozvoji. • V tom, že výsledky z procesu sebehodnocení umožní srovnání s jinými školami stejného typu a umožní též vzájemnou výměnu získaných zkušeností, včetně zjištěných problémů, které v této souvislosti bylo nutné řešit.

5

1. VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY

Oblast hodnocení

Cíle

- koncepce školy

- ŠVP

Kritéria - její přiměřenost a srozumitelnost - soulad koncepce se ŠVP - soulad koncepce s potřebami žáků -

soulad ŠVP s RVP soulad ŠVP s podmínkami školy naplňování ŠVP (osnov) individuální vzdělávací plány pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami - podpora nadaných žáků - nabídka zájmových útvarů a její soulad s požadavky žáků a rodičů

Nástroje

- analýza dokumentů

-

analýza dokumentů portfolia hospitace, pohovory U dotazníky Ž, R

Četnost

1 x za 2 roky

1 x za rok

1x za 2 - 3 roky

2. PODMÍNKY KE VZDĚLÁVÁNÍ

Oblast hodnocení

Cíle

Kritéria

Nástroje

Četnost

- personální

- úvazky učitelů vzhledem k jejich kvalifikaci, tj. odborné a pedagogické způsobilosti - DVPP v souladu s potřebami ŠVP (vyhledávání, účast a využití DVPP ve výuce) - osobnost učitele, odborný růst pedagogických pracovníků

- zhodnocení inventarizace - prohlídka - pohovory U - dotazníky Ž, R

1 x za rok

- materiální

- velikost a vhodnost řešení prostor školy vzhledem k počtu žáků - technický stav budovy - vybavení ICT vzhledem k potřebám ŠVP - sportovní zařízení a jeho vybavenost - vybavení žáků učebnicemi a studijním materiálem - hygienické podmínky - estetická úroveň všech prostor - kvalita podmínek pro jednání s rodiči

- přiměřenost a evidence čerpání rozpočtu (od KÚ, zřizovatele) - možnost využití nadstandardních zdrojů (granty, sponzoři)

- analýza dokumentů

průběžně

- finanční

- analýza dokumentů - pohovory U - hospitace

průběžně

1 x za 2 - 3 roky

7

4. VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ

3. PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ

Oblast hodnocení

Cíle

- průběh vzdělávání se zřetelem k vytváření klíčových kompetencí

- výsledky vzdělávání vzhledem ke stanoveným cílům vzdělávání, dosažení co nejkvalitnějších výsledků odpovídajících individuálním možnostem žáků

Kritéria - podpora vytváření klíčových kompetencí - vhodnost a přiměřenost cílů výuky vzhledem k předpokladům žáků - využívání a vhodnost různých metod výuky vzhledem k vymezeným cílům a obsahu výuky - rozsah využití pomůcek, učebnic a dalších didaktických pomůcek - individuální přístup - motivace a odpovědnost žáků za své učení - komunikace ve vyučování - atmosféra při vyučování - využívání hodnocení a sebehodnocení - aktivita a zapojení žáků - podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - dosahování klíčových kompetencí podle ŠVP - zvládání očekávaných výstupů podle ŠVP - úspěšnost žáků při ověřování výsledků na úrovni 5. ročníků základních škol v rámci národního šetření ČŠI (NIQES) - dobré výsledky ve vědomostních a dovednostních testech (M, Čj, OSP) - výsledky žáků v soutěžích - srovnávání výsledků vzhledem k minulému období - postupné zlepšování jednotlivých žáků

Nástroje

-

analýza dokumentů portfolia hospitace pohovory U, Ž, R dotazníky

- analýza žákovských prací - pohovory U - analýza dokumentů - hospitace - pozorování - portfolia

Četnost

průběžně

1 x za 2 - 3 roky

průběžně

8

5. PODPORA ŠKOLY ŽÁKŮM, SPOLUPRÁCE S RODIČI, VZÁJEMNÉ VZTAHY

Oblast hodnocení

Cíle

Kritéria

Nástroje

- ve škole převládá pozitivní klima (důvěra, vzájemný respekt, očekávání úspěchu, partnerský vztah , …) - spokojenost žáků i rodičů

-

dotazníky U, Ž rozhovory, diskuse hospitace pozorování

- spolupráce s rodiči - spolupráce se školskou radou a zřizovatelem

-

-

dotazníky R analýza dokumentů vzájemná setkání rozhovory, diskuse konkrétní výsledky

- prevence sociálněpatologických jevů

- prevence sociálně-patologických jevů (min. preventivní program, besedy Policie ČR, …)

- analýza dokumentů - pozorování

- práce třídního učitele

- koordinace práce, akce třídy i školy, informovanost žáků a učitelů třídy - otevřená komunikace uvnitř a vně třídy - úroveň vztahů žák – učitel, žák – žák, učitel rodič

- dotazníky U, Ž - sebehodnocení TU - rozhovory, diskuse

- podpora školy žákům - vzájemné vztahy

podávání informací rodičům o dění ve škole zapojení rodičů do života školy spokojenost rodičů se školou aktivní zájem ŠR a zřizovatele o dění ve škole a řešení problémů

Četnost 1 x za 2 - 3 roky průběžně

1 x za 2 - 3 roky

průběžně

průběžně

1 x za 2 - 3 roky průběžně

9

Oblast hodnocení

Cíle

6. ŘÍZENÍ ŠKOLY

- plánování

Kritéria - rozvoje školy (strategický plán rozvoje a koncepční záměry školy, ŠVP, roční plán, …) - lidských zdrojů (DVPP, samostudium ve vazbě na potřeby školy) - finančních zdrojů

Nástroje

Četnost

- analýza dokumentů

1 x za rok

- organizace školy

- organizační struktura (organizační řád, provozní řád , …) - informační systém školy - vymezení pravomocí a úkolů - rozvrh hodin - kvalita a efektivita školního řádu

- analýza dokumentů

1 x za rok

- vedení lidí

- komunikace, poskytování informací a zpětné vazby - podpora začínajícím učitelům - týmová práce - hospitační činnost

- pohovory

1 x za rok

- kontrola

- kontrola průběhu a výsledků vzdělávání - kontrola v oblasti lidských, materiálních a finančních zdrojů

- hodnocení

- systematické provádění a vyhodnocování - návrhy opatření ke zlepšení (zpětná vazba) - realizace opatření ke zlepšení

- analýza dokumentů - hospitace - sledování čerpání finanč. prostředků - analýza dokumentů - rozhovory - kritéria hodnocení

průběžně

1 x za rok

10

7. ÚROVEŇ VÝSLEDKŮ PRÁCE ŠKOLY VZHLEDEM K PODMÍNKÁM VZDĚLÁVÁNÍ A EKONOMICKÝM ZDROJŮM

Oblast hodnocení

Cíle

Kritéria

Nástroje

Četnost

- analýza dokumentů - čtvrtletní práce, srovnávací testy, elektronický systém národního šetření žáků průběžně 5. ročníků (NIQES) - portfolia - hospitace

- kvalita výsledků vzdělávání

- zlepšování kvality výsledků vzdělávání

- celkové hodnocení využívání zdrojů

- lidských (efektivita využívání kvalifikace pedagogických pracovníků) - materiálních (efektivita využívání prostor školy, pomůcek, učebnic, odbor. učeben, …) - finančních (efektivita využívání všech zdrojů)

- analýza dokumentů

1 x za rok

- propojení zpětné vazby s dalším rozvojem školy

-

- analýza dokumentů

1 x za rok

- výroční zpráva

- kvalita výroční zprávy

- analýza dokumentu

1 x za rok

analýza dotazníků Ž, R korekce cílů školy korekce ŠVP revize koncepce rozvoje

11

- prezentace školy

- prezentace školy na veřejnosti a odezva (Den otevřených dveří, vystoupení, výstavy žákovských prací, výtvarné dílny pro rodiče, účast na soutěžích, webové stránky, …)

- rozhovory - kronika - www stránky

průběžně

12

2.5 Spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery Zákonní zástupci a jejich spolupráce se školou je neoddělitelnou součástí při vzdělávání i výchově dětí. Důležitá je oboustranná ochota a snaha spolupracovat, protože jedině tak, se mohou vyřešit problémy, vysvětlit postoje, odlišná stanoviska či případná nedorozumění. Názory rodičů jsou pro nás důležité, snažíme se pochopit jejich subjektivní stanoviska a řešit vzniklé aktuální problémy. O prospěchu a chování žáků jsou rodiče informováni na pravidelných třídních schůzkách, v době konzultačních hodin nebo kdykoli po vzájemné dohodě s vyučujícími. Důsledně vycházíme z toho, že každému jde o dobro jeho dítěte a k řešení všech problémů se snažíme přistupovat pozitivně a s taktem. Většina rodičů projevuje zájem o vzdělávání svých dětí a čtou informace na nástěnkách. Někteří rodiče se zapojují do mimoškolních aktivit pořádaných školou. Široká veřejnost je o činnosti školy informována na webových stránkách a prostřednictvím místního zpravodaje, který vychází každé dva měsíce. Ve školním roce 2005/2006 zahájila svou činnost školská rada, která na pravidelných schůzkách (2 - 3x ročně) hodnotí činnost a naplňování záměrů školy v souladu s § 168 Zákona 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona). Obecní úřad – jako zřizovatel naší základní školy z titulu své funkce má v náplni práce materiální a finanční zabezpečení objektu školy. Tento úkol je plněn s příkladnou iniciativou, což dokládá přístavba nové budovy školy z roku 2000, ale i vnitřní vybavení. S tím souvisí průběžné odstraňování případných závad, celková údržba a bezproblémový chod celého areálu. Tohoto stavu by nebylo možno dosáhnout bez pochopení a vůle nejen zastupitelstva, ale především starosty. Škola oceňuje vstřícnost při jednáních, zájem a následná řešení vzniklých problémů. Těší nás i perspektivní pohled do budoucnosti, kdy obecní úřad s nemalým úsilím zabezpečil technickou vybavenost a přípravu k výstavbě rodinných domků. Tím se nejen zlepšila kultivovanost naší krajiny jako vzhled obce, její atraktivnost, ale očekáváme, že daný záměr přinese pro nás i své ovoce, totiž více žáků do naší školy. Mateřská škola – vzájemné zajišťování a účast na společných kulturních akcích, společné řešení výchovně-pedagogických problémů dětí předškolního věku i žáků prvního ročníku, společná setkání a akce pro předškoláky. Součástí MŠ je školní jídelna, která zabezpečuje stravování žáků i zaměstnanců ZŠ. Spolupracujeme i s dalšími institucemi: • Sbor dobrovolných hasičů Nepolisy – pomoc při každoroční akci „Noc bez rodičů“. Členové SDH se aktivně připravují a spolupodílejí na průběhu, organizaci i materiálním zajištění této akce. • TJ Sokol Nepolisy – pořádá sportovní dopoledne v závěru školního roku (příprava soutěží, sportoviště, občerstvení a odměn pro děti). • Místní akční skupina Společná CIDLINA – pomoc při získání finančních prostředků na rozvoj školy, volnočasové aktivity apod. • Jiné školy stejného typu a zaměření – vzájemné kontakty ředitelů, předávání informací,

13

návaznost výuky, vzájemná sportovní utkání. • Základní škola Chlumec nad Cidlinou - vzájemné poskytování informací o žácích šestých a vyšších ročníků (zvládnutí přechodu na plně organizovanou školu, jejich prospěch a chování). • Základní škola Karla IV. Nový Bydžov - vzájemné poskytování informací o žácích šestých a vyšších ročníků (zvládnutí přechodu na plně organizovanou školu, jejich prospěch a chování). • DDM Nový Bydžov – výuka na dětském dopravním hřišti. • Dům dětí a mládeže Chlumec nad Cidlinou – každoroční taneční přehlídky Skok za krokem, zapůjčování sportovních potřeb pro naše mimoškolní aktivity, nábor žáků do kroužků pořádaných DDM. • PPP Chlumec nad Cidlinou – poskytování odborné pomoci rodičům dětí se specifickými vzdělávacími potřebami, konzultace návrhů vypracovaných individuálních vzdělávacích plánů integrovaných žáků. • Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER – využití programové nabídky. • Městská knihovna Chlumec nad Cidlinou a Nový Bydžov – pravidelné návštěvy a prohlídka knihovny, seznámení s jejím provozem, výpůjčka knih s cílem vzbudit u dětí zájem o četbu. • Policie ČR – interaktivní besedy. • AP Tour dopravní společnost, s.r.o.; autobusová doprava Heřmanský, s.r.o. • Kinský dal Borgo, a.s. – sběr kaštanů a žaludů. • Sběrna druhotných surovin Pernt – ORO, s.r.o. (Chlumec nad Cidlinou). • Kulturní a vzdělávací centra.

III.

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

3.1 Zaměření školy Učení provází člověka prakticky od kolébky až do jeho smrti. Už v prvních fázích vývoje se člověk učí např. motoriku pohybu, první krůčky, dorozumívat se s okolím, získává zkušenosti z nelibých pocitů – popálení atd. V období předškolního věku se díky učení rozvíjí myšlení dítěte, jeho poznávání, vědomosti, dovednosti, návyky i samostatnost. Dítě v tomto věku je velmi dychtivé po novém poznání, vždyť přece jsou známé jeho nekonečné otázky „Proč … ?“. Malý jedinec není rád sám, tedy vyhledává k sobě i ke svým hrám vrstevníky, a tak rozvíjí své myšlení, dovednost, řeč a umění respektovat druhého včetně kolektivu. Rozhodujícím mezníkem v problematice učení je však příchod do základní školy, kde si žáci rozšiřují nejen svůj vědomostní obzor, ale i nové dovednosti, které bezprostředně s učením souvisí. Předpokladem pro zdárné zařazení do školního kolektivu a snazšího zapojení do vyučovacího procesu je zapotřebí odstranit obavy ze vstupu do školy a stres ze špatných známek. Důležitou roli v tomto bodě hrají rodiče. Je třeba vést v patrnosti toto téma v rozhovoru s rodiči již při zápisu do první třídy. Pouze nestresovaný žák se může plně soustředit na výuku a plnit dané úkoly včetně běžných povinností. Uvědomujeme si, že zvláště počáteční neúspěchy žáků mohou ovlivnit pozitivní vztah ke škole i k učení. Naše škola je určena pro všechny žáky, jejichž rodiče se rozhodnou svěřit nám své dítě. Většinu žáků tvoří děti s trvalým bydlištěm v obcích Nepolisy, Zadražany a Luková. I přesto, že se naše škola nachází v blízkosti třech plně organizovaných škol, vzdělávají se u nás i žáci z Nového Bydžova a z Chlumce nad Cidlinou, protože jsme schopni integrovat a více se věnovat dětem s menšími výukovými obtížemi. Vycházíme ze snahy podpořit co nejširší 14

rozvoj osobnosti všech žáků s důrazem na utváření a rozvíjení všech klíčových kompetencí. Přistupujeme k výchově a vzdělávání žáka tak, abychom vychovali člověka schopného řešit situace i problémy běžného života. Během výuky podporujeme u žáků uvědomělý a aktivní přístup ke vzdělávání, podporujeme zaujmutí určitého postoje, touhy podílet se na dalším sebevzdělávání, získávání dalších vědomostí, dovedností i návyků a chápání všeobecných souvislostí – ve společnosti, přírodě, zdraví a kultuře. Využíváme jejich vrozenou zvídavost a odměnou nám je jejich spokojený pocit z odvedené práce. Je totiž známo, že „bez učení není vědění“. K samotnému učení však náleží i opakování, neboť „co se nepoužívá – hyne“. Při školní práci klademe důraz na dostatečné procvičení daného učiva a jeho osvojení, teprve po té jej hodnotíme a známkujeme. Pokud dítě dostatečně nepochopilo probíraný problém, je vedeno k dotazům a k opětovnému vysvětlení dané problematiky. Schopnost ptát se je jedním z klíčů k úspěšnému učení. Je-li dítě schopno k určité problematice položit otázku, je to znamení, že o dané věci přemýšlí a snaží se jí porozumět. Při samostatné práci se učí pracovat s chybou, ze které se poučí a snaží se jí příště vyvarovat. Neopomíjeným příkladem v učení je pozorování, pokus a názor. Zkušenost dokladuje, že k trvalejšímu zapamatování je lépe daný jev jednou vidět, než o něm desetkrát slyšet (chování mravenců v přírodě, klíčení semen …). Nejpevnější spoje se utvářejí životními situacemi (vlastní zkušenost), v paměti potom vydrží dlouho, často i trvale. Po dobu školní docházky žák získává velmi mnoho poznatků, ale není v jeho silách si všechny zapamatovat. A tak lidský mozek si poznatky třídí a to na důležité a méně podstatné. Letitá zkušenost potvrzuje, že nejefektivnější je učení a osvojování si nových poznatků pod kvalifikovaným vedením staršího a zkušenějšího kamaráda, rodiče nebo učitele. A právě v tomto smyslu je naše nezastupitelná úloha pedagogických pracovníků. Předáváme žákům nejen vědomosti a nové poznatky, ale i organizujeme a usměrňujeme jejich práci. Jsme vůči nim pozitivní, podněcujeme je k tvořivé práci a klademe důraz na jejich motivaci k učení. Respektujeme jejich individuální tempo, dáváme jim prostor pro vyjádření vlastního názoru. Vedeme žáky k aktivnímu zapojování se do školních i mimoškolních činností, k pozitivnímu přístupu k výuce a vzdělávání, k hodnocení výsledků své práce i práce spolužáků. Učíme je potřebné informace si vyhledat a to jak na internetu, v knihách či encyklopediích. Snažíme se připravit žáka do života jako jedinečnou osobnost, která je schopna se dále rozvíjet a uplatňovat vlastní samostatnost a tvořivost. Zvláštní pozornost ve školní práci věnujeme také učení správnému chování. Všude tam, kde je více lidí pohromadě, musí platit nějaká pravidla soužití mezi lidmi. Ve škole dbáme na dodržování školního řádu a třídních pravidel. Sem náleží i respektování dospělých, a to jak učitelů, tak i rodičů. Děti vedeme k slušnému chování nejen ve škole, ale i mimo školu (pozdrav, poděkování, vykání, nepoužívání vulgarizmů, …). Aby v třídním kolektivu obstály, učíme je podřizovat se většině, ohleduplnosti k ostatním a naslouchat názorům druhých. To je nutné při práci ve dvojicích, skupinách i kolektivních hrách . Naší prioritou vzdělávacího programu „Učím se učit“ je vést žáky k citlivému vztahu k přírodě, ke všemu živému a učit děti žít dle ekologických principů. Přesto však náš program je zaměřen spíše všeobecně. Chceme dětem poskytnout ucelený pohled na okolní přírodu i prostředí a naučit děti pozorovat, citlivě vnímat a hodnotit důsledky jednání lidí v každodenním životě. Důležitou úlohu v naplňování kladného vztahu k životnímu prostředí sehraje obnovení školního pozemku. Uvědomujeme si, že vztah k zahrádce nevzniká ze dne na den, tento postup rozvíjení je dlouhodobý, je vytvářen množstvím experimentů, úspěchů a také zklamáním, když příroda koná jinak, než je naše představa a přání.

15

3.2 Výchovné a vzdělávací strategie 3.2.1 Výchovně vzdělávací cíle Vzdělávací program se ztotožňuje s výchovně vzdělávacími cíli a kompetencemi uváděnými v RVP ZV: 1. Osvojit si strategii učení a být motivován pro celoživotní učení. 2. Tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problémy. 3. Všestranně a účinně komunikovat. 4. Spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých. 5. Projevovat se jako svobodná a zodpovědná osobnost. 6. Projevovat pozitivní city v chování a v prožívání životních situací; vnímavost a citové vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě. 7. Aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví. 8. Žít společně s ostatními, být tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám. 9. Poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

Dílčí (ponížené) cíle školy stanovené na období 1. až 5. ročníku: 1. Poznávat různé učební metody, pracovní postupy, techniky a tvořivě je využívat při učení. Vyhledávat a objevovat nové poznatky, využívat je a aplikovat v praxi. Posuzovat práci z hlediska úplnosti a správnosti. Rozvíjet svou schopnost pracovat soustředěně, vytrvale, samostatně a tvořivě. 2. Uplatňovat základní myšlenkové operace (srovnávání, třídění, analýzu, syntézu). Rozvíjet svou schopnost zapamatovat si podstatná a důležitá fakta, pojmy a vědomosti. Podněcovat k řešení problémů v různých oblastech na intelektuální a věkové úrovni žáka. 3. Seznamovat se se základními prostředky účinné komunikace. Učit se srozumitelně a kultivovaně vyjadřovat v písemném i ústním projevu. Učit se naslouchat druhým, reagovat odpovídajícím způsobem, formulovat otázky. Získat schopnost vystupovat na veřejnosti. 4. Učit se pracovat ve dvojici i ve skupině, osvojovat si základy spolupráce. Rozvíjet při spolupráci schopnost radit se, rozhodovat, organizovat práci a kontrolovat. 5. Učit se samostatně rozhodovat a nést důsledky svého rozhodnutí. Postupně si osvojovat zdvořilé a kultivované vystupování a jednání, učit se přiznat chybu, poučit se z ní a pokusit se o nápravu, omluvit se. Učit se orientovat v základních mravních hodnotách, rozlišovat mezi dobrem a zlem. Spolupracovat s žáky na tvorbě pravidel, kterými se řídí školní život. Rozvíjet u žáků empatické cítění. 6. S pomocí dospělých se učit řešit své citové prožitky, životní situace, orientaci v mezilidských vztazích. 7. Učit se vážit si svého i cizího života. Učit se chápat význam jednotlivých složek zdravého životního stylu a aktivně je využívat (zdravá výživa, dostatečná pohybová aktivita, hygiena práce, doba odpočinku, osobní bezpečí). Seznamovat se s různými činnostmi podporující zdraví. 8. Učit se být otevřený a citlivý k lidem, projevovat toleranci, úctu i lásku k člověku a solidaritu s druhými. 9. Osvojovat si základní pracovní dovednosti a návyky, jednoduché pracovní postupy potřebné pro každodenní život. Získávat orientaci v různých oborech lidské činnosti. 16

1. Umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení

•

Cíle ŠVP učit žáka vyhledávat potřebné informace různými způsoby

•

•

soustředit se na učební činnosti

•

• •

•

• učit žáka informace a poznatky • zaznamenávat i prezentovat vhodnou formou •

•

vést žáka k potřebě provádět své • hodnocení • • •

•

učit žáka plánovat své učení

•

směřovat žáka k potřebě se neustále • vzdělávat, k objevování vnitřní motivace ke svému učení a jednání •

•

•

•

vést žáka k práci s chybou

• • • •

Žák seznamuje se se způsobem získávání informací z různých pramenů (encyklopedie, slovníky, jízdní řády, internet apod.), pracuje s odbornou, populárně naučnou i uměleckou literaturou vydrží potřebnou dobu u učební činnosti (soustředí se na adekvátně obtížné učební činnosti) vědomě se soustředí na učební činnosti cíleně a samostatně si vytváří vhodné podmínky k učení při učení je schopen vyloučit rušivé podněty připravuje se na zvládnutí formy poznámek a výpisků, podle kterých je pak schopen srozumitelně mluvit, využívá prezentaci referátů snaží se vystihnout podstatné jevy a formulovat je provádí sebehodnocení učení pokouší se objektivně hodnotit výsledky své práce i práce spolužáků v průběhu 3. ročníku řeší srovnávací testy záleží mu na dosažení dobrého výsledku při testování a ověřování výsledků žáků na úrovni 5. ročníků v rámci národního šetření (NIQES) plní krátkodobé i dlouhodobé termínované domácí úkoly učitel oceňuje jeho snahu, aktivitu, zájem a touhu po poznání, podporuje zvídavost, fantazii a zájem o čtenářství využívá znalosti a dovednosti, které získává i mimo výuku využívá získaných vědomostí a dává je do souvislostí s dříve získanými poznatky učí se se zájmem, zná smysl a cíl učení učí se využívat výukové programy identifikuje chyby, pojmenovává je a odstraňuje poučí se ze špatně zvolených postupů

17

2. Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

•

Cíle ŠVP učit vyhledávat a vybírat vhodné • a podstatné informace, třídit je a zaznamenávat • •

•

• • užívat logického úsudku, řešit • problémy •

• • • • •

•

podporovat tvořivost myšlení

• • • • •

Žák je veden k získávání informací z různých pramenů (slovníky, jízdní řády, telefonní seznamy, internet, encyklopedie apod.) dbá základních pravidel při práci s internetem je usměrňován při výběru vhodných zdrojů, které povedou efektivně k cíli třídí informace podle důležitosti a přínosu ověřuje si pravdivost informací pokouší se vyřešit složitější úlohy na konci 5. ročníku absolvuje v elektronickém systému testování a ověřování výsledků žáků na úrovni 5. ročníků v rámci národního šetření (NIQES) ve vhodných oblastech vzdělávání mívá výuku zpestřenou o křížovky, rébusy apod. aktivně a s rozvahou přistupuje k řešení problémové situace vyhledává souvislosti a rozdíly, kterými řeší problém vyjádří příčinu a následek, časovou posloupnost děje využívá zkušeností a vědomostí svých i spolužáků volí vhodné způsoby řešení domýšlí různé varianty započatých příběhů uplatňuje svou fantazii při psaní různých slohových útvarů pokouší se o vlastní tvorbu básní vlastní tvořivost využívá v hodinách Vv, Hv, Tv a Pč

3. Vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci

•

Cíle ŠVP prohlubovat a upevňovat • vhodnou komunikaci se žáky, s učiteli a ostatními dospělými • • •

Žák chápe rozdíl ve způsobu jednání i zdravení s dospělou osobou a spolužákem ve škole nepoužívá vulgární výrazy (zná správnou jazykovou normu) nevstupuje do hovoru, přihlásí se a řídí se pravidly diskuse podporuje přátelské vztahy mezi spolužáky (oslovuje je jménem, pomáhá mladším i slabším spolužákům)

18

• • • •

•

vést žáka k potřebě provádět • hodnocení • • •

rozvíjet komunikační dovednosti

•

• • • • • •

vyjadřuje se kultivovaně v písemném a ústním projevu vybírá výrazové prostředky adekvátní k dané situaci učí se obhajovat a uplatňovat své vlastní názory i nápady, poslouchá názor jiných dá najevo, když něčemu nerozumí provádí hodnocení učení a výkonů vysvětlí a zdůvodní postup své práce pokouší se objektivně hodnotit výsledky své práce i práce spolužáků, dvojic i celých skupin zvládá formu poznámek a výpisků, podle nich je pak schopen mluvit i reagovat na dotazy učitele i žáků srozumitelně vyjádří hlavní myšlenku, snaží se vystihnout podstatné jevy a formulovat je umí číst s porozuměním texty přiměřené jeho věku, najde požadované informace umí interpretovat přečtený text i celou knihu (čtenářský deník) s vytvořenými referáty seznamuje ostatní spolužáky aktivně se účastní besed a zapojuje se do diskusí při vyučování spolupracuje se spolužáky především při začleňování metod kooperativního učení

4. Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých

•

Cíle ŠVP učit se spolupráci

•

•

• •

• • •

Žák během vzdělávání si žáci vzájemně pomáhají při učení, úspěšnější žáci pomáhají s učivem méně úspěšným spolužákům učí se základům týmové práce – přispívá svými znalostmi i schopnostmi ke splnění úkolu chápe význam spolupráce při řešení úkolu sociální kompetence si osvojují na praktických cvičeních a úkolech (i při mimoškolních činnostech) střídají si role ve skupině mezi sebou navazují a udržují dobré vztahy respektují společně dohodnutá pravidla chování nejen při vyučování,ale i při veškerých aktivitách organizovaných školou 19

• •

podílí se na utváření příjemného tvořivého klima sdílejí úspěchy jednotlivců i skupin žáků, potlačují egoismus (atletické přebory, turnaj ve vybíjené, studijní výsledky aj.)

5. Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti 6. Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě 7. Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný 8. Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi

•

Cíle ŠVP pochopit existenci povinností

práv

a • • • • • • •

•

• •

vést žáka k zodpovědnosti

• •

• • •

•

Žák dodržují školní řád zná svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu v rámci třídního kolektivu si vytvářejí společná pravidla chování respektují individuální rozdíly (národnostní, sociální, kulturní) seznamují se s „dětskými právy“ – rozumí jim neubližuje a není lhostejný k fyzickému ani psychickému násilí respektuje základní společenské normy chování, dodržuje pravidla správného stolování respektuje názor druhých a je ohleduplný k jejich práci, neruší v práci spolužáky ani učitele je ohleduplný k potřebám a hodnotám jiných lidí uvědomují si, že vedle práva existují i povinnosti (školní, rodinné, občanské) chrání své životní prostředí a podílí se vlastními silami na jeho zlepšení (třídí odpad) chápe význam zdravého ŽP a vnímá základní enviromentální problémy má kladný vztah ke všemu živému (pečuje o rostliny i zvířata) chrání zdraví své i svých spolužáků (předchází úrazům, dodržuje pravidla bezpečnosti) je poučen, jak řešit podle dané situace a

20

• •

•

pěstovat vztah k historickým kulturním hodnotám

a • • • •

svých možností krizovou situaci ví, kam se obrátit o pomoc při řešení problémů umí rozlišit, co lidskému organismu prospívá a škodí (zásady správné životosprávy) zná, respektuje a chrání naše kulturní, historické dědictví zná lidové zvyky a obyčeje je veden k udržování tradic zapojuje se do kulturního dění v obci a sportovních aktivit

9. Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

•

•

Cíle ŠVP utvářet kladný vztah k povolání a • všem oborům lidské činnosti • •

osvojit si základní pracovní • dovednosti, vědomosti a návyky • • • • • • •

•

využívat školní pozemek, okolí školy • • •

• • •

Žák aktivně se zapojuje do vzdělávací oblasti Svět práce utváří si představu o jednotlivých profesích učí se posoudit své reálné možnosti pro výkon určité profese chápe pojem „nezaměstnanost“ udržuje pořádek na pracovním místě i v jeho okolí dodržuje zásady hygieny bezpečnosti práce používá materiály dle návodů a pokynů volí vhodné pracovní pomůcky a nástroje vzhledem k použitému materiálu zamýšlí se nad hospodárným využitím materiálu, uvědomuje si jeho hodnotu zadanou práci dokončí využívá ke své práci vědomosti získané v jiných oblastech vzdělávání, zapojuje svou představivost a fantazii provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování pečuje o nenáročné rostliny provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky a nástroje dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce dokáže zhodnotit svou práci i její průběh

21

3.2.2 Klíčové kompetence, výchovné a vzdělávací strategie Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání a uplatnění ve společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti. Výběr klíčových kompetencí je adekvátní věku žáků a jeho vytváření je dlouhodobou záležitostí, která probíhá po celou dobu žákova života ve škole i mimo ní. Při vytváření klíčových kompetencí musíme důsledně respektovat dosavadní životní zkušenosti žáků a jejich rodin. K ověřování klíčových kompetencí dochází u všech ročníků v průběhu celého školního roku. Úroveň osvojení jednotlivých kompetencí sleduje třídní učitel, učitelé jednotlivých předmětů i ředitelka školy (v rámci hospitací). KLÍČOVÉ KOMPETENCE – souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti.

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE – postup k dosažení kompetencí

KOMPETENCE K UČENÍ Učitel:

Žák: •

učí se kriticky posuzovat, učí se číst nejen pro zábavu a potěšení z příběhu, ale také pro poučení, učí se učit z textu,

•

umožňuje žákům osvojit si strategie učení a motivuje je k celoživotnímu učení a k poznávání,

•

při výuce rozlišuje základní učivo a rozšiřující (doplňující),

•

•

seznamuje se s dovedností vyhledávat a třídit informace a s jejich využitím v procesu učení pro praktický život, při práci s encyklopedií zkouší využít poznatky zde získané v praxi,

pomáhá žákům osvojit si metody vedoucí k získání dovedností a znalostí přiměřené jejich věku díky jejich zapojení při řešení úkolů, které jsou tvořivě koncipovány,

•

využívá:

•

• • •

dokáže si naplánovat jednoduchý postup práce při řešení úkolu, zkouší vybrat vhodnou metodu pro získání potřebné znalosti a dovednosti, ke které vede zadání úkolů, operuje s obecně užívanými termíny, učí se dávat věci do souvislosti, pozoruje, experimentuje, porovnává, vyvozuje jednoduché závěry, při výuce využívá vlastních zážitků, prožitků,

1. Metody slovního sdělování věcí a jevů : a) monologické: vyprávění, popis, b) dialogické: dramatizace, rozhovor. 2. Metody praktických prací: pozorování, pokus, práce v koutku přírody, práce na školním pozemku nebo vybraném území. 3. Metody zprostředkovaného nazírání věcí a jevů (demonstrační): demonstrace všech druhů pomůcek, didaktické techniky.

22

•

rozvíjí své pohybové schopnosti a dovednosti, zvyšuje svůj pohybový rozsah, obratnost, vytrvalost a rychlost, rozvíjí své rytmické cítění,

4. Práce s textem: s pracovními listy a encyklopedickou učebnicí, s ostatní literaturou i v elektronické podobě, umožňuje žákům používat vhodné učební pomůcky a odbornou literaturu

•

rozvíjí svou motoriku a zručnost, získává základní dovednosti a návyky,

5. Didaktické hry.

•

pracuje podle návodu, zaměřuje se na výsledek své práce, hodnotí se,

•

zhodnotí výsledky svého učení, na základě informace od učitele v závěru tématu se učí posoudit vlastní pokrok,

•

poznává smysl a cíl učení, učí se samostatně pracovat,

•

vytváří si komplexnější pohled na svět kolem nás.

•

vychází z bezprostřední zkušenosti žáků, využívá znalostí z jiných oborů využívá mezipředmětových motivačních příběhů,

•

využívá zkušenosti žáků a směřuje k dalšímu využívání získaných informací a dovedností v praktickém životě, rozvíjí schopnosti žáků,

•

vede žáky k vytváření dostatečné slovní zásoby a správnému vyjadřování,

•

předkládá žákům texty z jiných vzdělávacích oblastí a úkoly podněcující k vyhledávání informací s návodnými pasážemi o věcném čtení, výpiscích a klíčových slovech,

•

prostřednictvím učebnice prezentuje žákům řadu nových termínů, snaží se u žáků budovat komplexní pohled na svět kolem nich,

•

umožňuje žákům práci s literaturou odpovídající jejich čtenářským schopnostem a práci s internetem, seznamuje žáky se základními způsoby orientace při vyhledávání informací v literatuře i na internetu,

•

usiluje o budování pozitivního vztahu žáka ke vzdělávání používáním zajímavých učebních metod,

•

učí žáky pozorovat přírodní a společenské jevy a orientovat se v prostoru a čase,

•

vede žáky k učení prostřednictvím vlastní tvorby,

•

zprostředkovává pohled na umění a kulturu jako na způsob

,

23

poznávání světa, •

vede žáky k plánování činností, k hodnocení a sebehodnocení,

•

dává prostor žákovským nápadům pro praktické práce a tvůrčí činnosti,

•

k žákům přistupuje individuálně a vede je k cíli – každý žák má šanci prožít úspěch,

•

při hodnocení také zohledňuje růst individuální křivky žáka, ochoty na sobě pracovat, předkládá žákům dostatek zpětných informací o jejich činnostech, o úrovni vědomostí, dovedností a předvedených výkonech.

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Žák:

Učitel:

•

rozpozná problémové situace,

•

učí žáky nebát se problému,

•

učí se promýšlet řešení problému na základě vlastních zkušeností, využívá svých získaných vědomostí a dovedností, zároveň podporuje vlastní tvořivost a představivost,

•

•

z pomocí informací z literatury objevuje možnosti řešení, v praxi aplikuje nově vyhledané informace,

zadává žákům problémové a různorodé úkoly, snaží se ukázat více řešení a propojenost jednotlivých problémů, podněcuje žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů,

•

rozvíjí kritické myšlení při posuzování pracovního díla i při vlastní tvorbě,

•

aplikuje osvědčené postupy při řešení problémových situací (rébusy, tajenky, hádanky...),

•

zprostředkovává žákům poznání řešení problémů prostřednictvím literatury,

•

vede žáky k praktickému ověřování správnosti řešení daného

•

zkouší obhajovat svůj názor, má prostor k sebevyjádření, překonává překážky, řeší samostatně různé problémy a volí vhodný způsob řešení, na základě vlastních zkušeností přemýšlí o nesrovnalostech a možnostech jejich řešení,

•

zkouší zpětně zhodnotit svá rozhodnutí,

•

řeší zadané úkoly samostatně i ve skupinové práci,

24

•

experimentuje, řeší a hledá nové způsoby,

úkolu,

•

při práci uvažuje a zodpovídá za kvalitu své odvedené práce.

•

vede žáky k vytrvalosti a trpělivosti při řešení problémů,

•

vede žáky k rozboru a pochopení problému, hledání a zkoušení různých způsobů řešení, posuzování správnosti řešení a ověřování, vytváření dalších úkolů s možností stejného postupu řešení,

•

vytváří prostor pro individuální řešení a samostatnou práci žáka, vede žáky k tomu, aby si dokázali obhájit zvolený způsob řešení problému,

•

vede žáky k obhájení si svých názorů na řešení problémových situací,

•

učí žáky, aby při práci uvažovali, aby věděli co chtějí dělat a připravili si vše, co budou k práci potřebovat,

•

učí žáky individuálně zodpovídat za kvalitu své práce.

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Žák:

Učitel:

•

verbálně formuluje jednoduchým způsobem své myšlenky,

•

slyší, vnímá a reaguje na povely učitele (podněty – slovní, gestikulační …),

•

učí se naslouchat druhým lidem, snaží se jim porozumět a vhodně reagovat,

•

formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory přiměřeně svým rozumovým zkušenostem a jazykovým dovednostem, vyjadřuje se výstižně, souvisle,

•

dbá na rozvoj slovní zásoby žáků, rozvoj komunikativních dovedností a výstižného kultivovaného projevu např. popis obrázků, situací, činností a předmětů, tvorba otázek a odpovědi na otázky ze zadání učebnice, vyprávění s předlohou i bez předlohy, vede žáky k přesnému a jasnému vyjadřování,

•

rozvíjí u žáků komunikační schopnosti prostřednictvím her a situačních scének z běžného života (nakupování, telefonování,…),

•

využívá i vyučovací styly založené na komunikaci žák – žák,

25

•

učí se konverzovat a vést rozhovor se svým spolužákem na dané téma,

•

dramatizuje příběhy ze svého života,

•

zapojuje se do diskuze (umí poradit spolužákovi, nebo si nechá daný problém spolužákem vysvětlit),

•

rozšiřuje si slovní zásobu a orientuje se v textu,

•

setkává se s různými typy textů, grafických schémat či záznamů a učí se jim porozumět a pracovat s nimi,

•

využívá informační a komunikační prostředků pro komunikaci s okolním světem (PC),

•

utváří si vlastní názor a pohled na svět na základě vlastních prožitků,

•

učí se komunikovat ve skupině, spolupracovat.

učitel – žák, •

vede žáka k porozumění různým typům textů a záznamů, k přemýšlení o nich a ke schopnosti je dále využít,

•

navozuje diskusní témata navazující na předchozí zkušenosti žáka formou řízených rozhovorů, rozvíjí dovednosti důležité pro vedení dialogu nebo diskuse o dojmu z pracovní činnosti,

•

vyhledává a nabízí žákům informační a komunikační prostředky (obrázkové encyklopedie, výukové programy na PC) - klade důraz na vizuální komunikaci,

•

při práci ve skupinách vede žáky ke kooperaci a komunikaci mezi sebou, podporuje komunikaci mezi členy skupiny vedoucí ke splnění cíle,

•

vede žáky k organizaci, plánování a realizaci pracovních činností,

•

seznamuje žáky s dalšími prostředky komunikace (nonverbální projev, gesta, vyjádření prostřednictvím uměleckých děl).

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Žák:

Učitel:

•

zkouší účinně spolupracovat ve skupině, učí se respektovat různá hlediska i postoje svých spolužáků při řešení daného úkolu, jejich vkus a názory, dodržuje pravidla,

•

podílí se na vytváření pravidel práce v týmu, pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, umí se podřídit kolektivu

•

poučí se z chování a jednání ostatních žáků, diskutuje, je

•

vede žáka k účinné spolupráci ve dvojici, ve skupině, zadává žákům (skupinám žáků) diferencované úkoly, které se skládají v jeden celek, zadává úkoly tak, aby na jejich řešení žáci spolupracovali a pracovali v týmu, rozvíjí sociální vztahy, vede žáky k toleranci a snášenlivosti, k úspěšnému řešení konfliktních situací,

•

navozováním příjemné atmosféry ve vyučovací hodině a úctou

26

ohleduplný k ostatním,

k žákům vede žáky k upevňování dobrých kamarádských vztahů, upevňuje mezilidské vztahy na základě vzájemné ohleduplnosti a úcty (zejména prostřednictvím dramatizace a prožívání, které jsou postaveny na motivačních příbězích se silným výchovným laděním), rozvíjí schopnost empatie,

•

poskytne pomoc, nebo o ni požádá,

•

snaží se zvětšovat zodpovědnost za spolužáka,

•

učí se chápat potřebu spolupracovat se spolužáky při řešení daného úkolu,

•

učí se ovládat svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení,

kladným přístupem a častými pochvalami podporuje zdravou sebedůvěru a harmonický rozvoj žáka,

•

využívá dramatizace, rozhovory, didaktické hry, vytváří projekty pro skupiny žáků a vede je k jejich konečné prezentaci před spolužáky,

•

na příkladech uměleckých děl prezentuje jiné kultury a národy, jejich myšlení a způsob života,

•

seznamuje žáky se školním řádem, řády odborných učeben, vytváří třídní pravidla dbá na jejich dodržování,

•

učí žáky pečovat o své zdraví, chránit ho a být za ně zodpovědný, projevovat pozitivní city, rozvíjet vnímavost k lidem, prostředí i k přírodě a schopnost spolupracovat a respektovat úspěchy vlastní i druhých,

•

přispívá k diskusi a debatám o spolupráci a předkládá vhodné způsoby řešení úkolů.

• •

učí se zdravému životnímu stylu, odpovědnosti za své zdraví a bezpečnost,

•

učí se citově vnímat svět i život lidí.

KOMPETENCE OBČANSKÉ Žák:

Učitel:

•

učí se respektovat názory dospělých lidí i vrstevníků,

•

dokáže se vcítit do situace ostatních lidí, vhodně odmítnout nevhodný způsob chování,

•

seznámí žáky s některými podobami a způsoby sdružování lidí, vede žáky k toleranci a vzájemné pomoci, připravuje žáky, aby se chovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti,

27

•

pozná a dokáže přiměřeně reagovat na fyzické a psychické násilí,

•

chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy – je si vědom svých povinností, ale také práv,

•

chrání zdraví své i spolužáků, v případě nutnosti jim pomůže, nebo zavolá dospělého, umí v rámci svých možností poskytnout a přivolat první pomoc,

uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti, •

učí žáky respektovat dohodnutá pravidla, práva i povinnosti, dbá na dodržování pravidel slušného chování žáků, vede žáky k jejich spoluvytváření a k přenášení do běžného života, vede je k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učí je žít společně s ostatními lidmi,

•

pomáhá objevovat u žáků jejich dovednosti, schopnosti, které mohou být užitečné pro kolektiv,

•

oceňuje své výkony, výkony druhých a má touhu se zlepšit (chce se zlepšit), má radost z pohybu,

•

respektuje individuální odlišnosti každého jedince i jeho míru zapojení se v rámci vyučovací hodiny i mimo ni,

•

tvořivou formou prožívá, poznává a oceňuje naše tradice (z oblasti historie a vlastivědy), seznamuje se s tradicemi jiných států,

•

posiluje všechny složky: znalost, ochota, dovednost,

•

snaží se vzbudit respekt ke kulturním a historickým tradicím, při projektových úkolech motivuje žáky k poznání svého nejbližšího okolí, k ochraně kulturního a historického dědictví, udržování čistoty životního prostředí,

•

při společných diskusích pomáhá žákům orientovat se v jejich povinnostech a právech,

•

seznámí žáky se základními ekologickými souvislostmi a environmentálními problémy,

•

motivuje žáky k ochraně zdraví a životního prostředí,

•

připravuje pro žáky nejrůznější sportovní aktivity, vede žáky k radosti z pohybu.

•

má odpovědnost za fyzické i sociálně-emoční prostředí ve třídě, pečuje o vybrané území v okolí,

•

seznámí se se základními ekologickými souvislostmi a environmentálními problémy, získává aktivní vztah k ochraně životního prostředí,

•

zná některá z pravidel, jak chránit přírodu a udržovat kvalitní životní prostředí,

•

zapojuje se do kulturního dění a sportovních aktivit.

KOMPETENCE PRACOVNÍ Žák:

Učitel:

28

•

používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla bezpečnosti práce a ochrany zdraví,

•

učí žáky bezpečně a účinně používat různé pomůcky, nástroje, vybavení a materiály, dohlíží na dodržování stanovených bezpečnostních a hygienických pravidel a vede žáky k uvědomění si jejich potřeby dodržování z důvodu ochrany svého zdraví i zdraví druhých,

•

vykonává svědomitě zadanou práci, využívá své zručnosti, snaží se, aby svou práci odvedl v co nejlepší kvalitě,

•

dbá na udržování pořádku svého pracovního místa i jeho blízkého okolí,

•

připravuje žáky na různé změny způsobů práce, učí je adaptovat se na nové podmínky, motivuje je k aktivnímu zapojení do činností,

•

pracuje podle stanovených instrukcí, návodu nebo dle předlohy, uplatňuje vlastní tvořivost a fantazii,

•

podněcuje žáky k využívání znalostí a zkušeností získaných v jednotlivých vzdělávacích oborech v zájmu vlastního rozvoje,

•

hodnotí výsledky své práce nejen z hlediska kvality, ale i z hlediska ochrany svého zdraví a ochrany životního prostředí,

•

•

oceňuje práci dospělých, poznává různé obory lidské činnosti, jejich výsledky a význam pro ostatní lidi,

vede žáky k rozplánování zadaného úkolu a v průběhu práce kontroluje výsledky práce, učí ho hodnotit svůj výkon, poznávat své dovednosti a schopnosti, buduje v žácích pozitivní vztah k práci a vyžaduje, aby ji odvedli v co nejlepší kvalitě,

•

učí se osvojit si základní rytmus školní práce a odpočinku, pozornosti a uvolnění,

•

vede žáky k udržování pořádku na vlastním pracovním místě i v jeho okolí,

•

zhodnotí výsledky své práce a využije je k předcházení problémů při realizaci dalších pracovních činností.

•

dohlíží na utváření správných pracovních návyků v jednoduchých samostatných i skupinových činnostech žáka, rozvíjí diskuse o možných důsledcích práce na jejich zdraví a životní prostředí,

•

pomáhá žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci,

•

zohledňuje soudobý stav a poznání technického rozvoje.

29

3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování), žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování) a žáci se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu). Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou integrováni v běžných třídách. Na základě vyšetření a doporučení odborného pracoviště jsou pak tito žáci zařazeni do reedukační péče. V případě, že je diagnostikována vývojová porucha učení, je vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se s žákem v průběhu roku pracuje. Při vzdělávání těchto žáků jsou využívány kombinace speciálně pedagogických postupů a alternativních metod s modifikovanými metodami používanými ve vzdělávání běžné populace. Výuka předmětů speciálně pedagogické péče probíhá podle individuálních plánů, v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání. Žáci mají možnost používat vhodné kompenzační a didaktické pomůcky, pracovní sešity, výukové programy apod. Při klasifikaci těchto žáků přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí. Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho rodičů a odborného pracoviště. V rámci školy jde pak především o spolupráci vyučujících žáka, třídního učitele a vedení školy. Pro úspěšné vzdělávání těchto žáků je nutné také zkvalitňování připravenosti pedagogických pracovníků. Velký význam pro úspěšné zvládnutí vzdělávání má spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou. Každý učitel si ale musí uvědomit, že rodič je ten, kdo je s dítětem v každodenním kontaktu, má zkušenosti s jeho výchovou a nakonec rozhoduje. Zároveň je ovšem nutné, aby i rodiče respektovali učitele jako odborníka na danou problematiku. Zásady komunikace učitele s rodičem: • vytvoření klidné atmosféry, • dostatek času pro rozhovor (vhodnost využití konzultačních hodin), • zpočátku pouze popsat (nehodnotit) jevy, situace, chování, • nejprve je nutné dítě pochválit, vyjádřit víru ve zlepšení, • uvést zdroje svých informací, totéž umožnit rodiči, • ujasnit si pojmy s rodiči, • uvádět konkrétní příklady a objasňovat svá stanoviska, • rozebrat s rodiči možné souvislosti, uvést důvody, co vše učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat, • nedávat dítěti „nálepky“, • snažit se rodičům citlivě poradit a nabídnout jim pomoc. 3.3.1 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením O zařazení dítěte do školy rozhoduje ředitel po dohodě s rodiči či zástupci dítěte na základě lékařského a speciálně-pedagogického vyšetření a s přihlédnutím k možnostem školy 30

(architektonické řešení, asistent, počet i složení žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělání učitelského sboru, zabezpečení kompenzačními či edukačními pomůckami, odborná podpora, spolupráce s rodiči atd.) i místním specifikům (dopravní obslužnost, dostupnost zdravotně sociální péče, vzdálenost jiné školy od bydliště dítěte atd.). Nezbytná je úzká spolupráce s odborným pracovištěm, v jehož péči dítě je. Pro úspěšné vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je potřebné zabezpečit tyto podmínky: - uplatňovat zdravotní hlediska a respektovat individualitu a potřeby žáka, - umožnit využívat všech podpůrných opatření při vzdělávání žáků, - uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem i metod výuky, - zabezpečit odbornou výuku předmětů speciálně pedagogické péče, - zohlednit druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání, - odstraňovat architektonické bariéry a provádět potřebné změny, případně úpravy školního prostředí, - spolupracovat se zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby spolupracovat s odborníky z jiných resortů (zejména při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů), - spolupracovat s ostatními školami, které vzdělávají žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, - podporovat nadání a talent žáků vytvářením vhodné vzdělávací nabídky. Další podmínky týkající se vzdělávání žáků se zdravotním postižením: - umožnit v případě potřeby, v souladu s právními předpisy, působení asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, - seznámíme všechny učitele s postižením dítěte a jeho specifiky, - dohodneme se se zákonnými zástupci žáka a odborným pracovištěm na možnostech úzké spolupráce, - vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka, možnosti úlev a tolerancí, - vypracujeme individuální vzdělávací plán,¨ - seznámíme spolužáky s handicapem dítěte a vším, co z toho vyplývá, - ponecháme dítěti v hodinách potřebné pomůcky, - snažíme se zajistit přístup k odborné literatuře a kurzům vztahujícím se k handicapu dítěte. Zásady pro práci s dětmi se zdravotním postižením: • respektování zvláštností dítěte, • včasnost (čím dříve je dítěti a rodičům poskytnuta speciální pomoc, tím je lepší výsledek práce), • zachovat posloupnost vývoje („nepřeskakovat“ jednotlivé vývojové etapy), • optimální prostředí (jen při vhodné úpravě rodinného prostředí bude zajištěn dobrý rozvoj dítěte), • speciální pomůcky, metody a formy práce s žákem, • všestrannost (dbáme na to, aby dítě mohlo své znevýhodnění kompenzovat i jinými činnostmi, v nichž je úspěšné), • soustavnost.

31

3.3.2 Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním V případě, že dítě má diagnostikovánu specifickou poruchu učení, snažíme se postupovat tak, abychom mu pomohli využít jeho skutečné vědomosti a dovednosti v souladu s rozumovým potenciálem nezatíženým obtížemi vyplývajícími z jeho poruchy. Pro výuku těchto žáků vytváříme vstřícné prostředí, zapojujeme je do všech činností školy. Reedukaci provádí učitel příslušného vyučovacího předmětu podle individuálních potřeb žáka a to nejen během výuky. Pedagog vedoucí reedukaci žáka navazuje úzkou spolupráci s rodiči, kterým poskytuje jasné a srozumitelné informace, podporuje a povzbuzuje je při nápravě poruchy jejich dítěte, neboť bez jejich spolupráce nelze dosáhnout úspěchu. Učitelé sestavují a konzultují individuální vzdělávací plány s pedagogicko psychologickou poradnou, podle potřeby je upravují, konzultují použití vhodných kompenzačních a didaktických.pomůcek, speciálních textů apod. - seznámíme všechny učitele s poruchou dítěte a jejími specifiky, - dohodneme se s rodiči na možnostech úzké spolupráce, stanovíme termíny pravidelných schůzek (zpravidla jednou měsíčně), v případě potřeby i častěji, - vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení, možnosti úlev a tolerancí pro žáka, - vypracujeme individuální vzdělávací plán, - seznámíme spolužáky s rozdílným způsobem hodnocení, - v hodinách ponecháváme dítěti potřebné pomůcky, - zajistíme doučování a reedukační činnost. Zásady pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení: • kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků, • chválit nejen výkon, ale i snahu, • hodnotit je samotné a srovnávat jeho dílčí úspěchy či nedostatky s jeho vlastní osobou, • pracovat s dítětem často, ale krátkodobě, • při práci odstranit rušivé vlivy, • snažit se navodit příjemnou, soustředěnou atmosféru při práci, • snažit se najít něco, v čem je dítě úspěšné, • pravidelná relaxace. 3.3.3 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného od prostředí, v němž vyrůstají žáci pocházející z majoritní populace. Jsou to žáci z různých u nás již žijících menšin nebo žáci přicházející k nám v rámci migrace (především azylanti a účastníci řízení o udělení azylu). Hlavním problémem je zpravidla nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka. Při práci s těmito dětmi je třeba věnovat pozornost nejen osvojení českého jazyka, seznámení se s českým prostředím, kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale ve shodě se školským zákonem umožnit těmto dětem budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich původního prostředí. K tomu je potřebné doplnit vzdělávací obsah specifickými materiály o historii, kultuře a tradicích jejich národnosti. Podmínky vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Pro úspěšné vzdělávání žáků z kulturně odlišného a mnohdy i sociálně znevýhodňujícího prostředí je nejdůležitějším činitelem především učitel, který své žáky i jejich rodinné prostředí dobře zná, dovede volit vhodné přístupy a vytvářet ve třídě i ve škole příznivé společenské klima. Škola musí využívat výukové postupy vhodné pro rozmanité učební styly 32

žáků a různé způsoby organizace výuky, plánovat výuku tak, aby vycházela ze zájmů, zkušeností a potřeb žáků různých kultur, etnik a sociálního prostředí. Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním: • v případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích plánů, • skupinová nebo individuální péče, • menší počet žáků ve třídě, • specifické učebnice, materiály a pomůcky, • odpovídající metody a formy práce, • případná pomoc asistenta učitele, • pravidelná spolupráce s rodinou, • spolupráce s odborným pracovištěm (PPP, SPC), • vytváření příznivého klimatu pro působení těchto dětí na škole, • klasifikovat žáka s ohledem, protože znalost českého jazyka je závažným faktorem, který ovlivňuje jeho výkony.

3.4 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Tito žáci mají své specifické vzdělávací potřeby a je jim zajištěna specifická péče a pomoc ze strany školy i rodiny, především při stimulaci a vytváření vhodných podmínek. Při identifikaci mimořádného nadání jsou uplatňovány nejrůznější metody pedagogické a psychologické. Jde především o pozorování žáků ve školní práci, rozbor výsledků práce žáka, hodnocení testů a úloh, rozhovory se žákem a jeho rodiči. Především u mladších žáků je náročné jednoznačně stanovit, zda se jedná o mimořádné nadání, nebo o nerovnoměrný (zrychlený) vývoj, který se postupně může vyrovnávat s věkovou normou a ve výsledku se může pohybovat v pásmu lepšího průměru. Při vyhledávání mimořádně nadaných žáků je věnována pozornost i žákům s vývojovou poruchou učení nebo chování. Při identifikaci a následné péči o mimořádně nadaného žáka mohou učitelům se souhlasem zákonných zástupců žáka poskytnout psychologové v síti pedagogicko-psychologických poraden. Při vzdělávání mimořádně nadaných žáků se vychází důsledně z principů individualizace a vnitřní diferenciace: o výuka může probíhat podle individuálních vzdělávacích plánů, o žákům jsou zadávány specifické úkoly, o jsou zapojováni do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů, o plní některé úkoly s vyšším ročníkem, o mají možnost volby při výběru metod práce. Specifika mimořádně nadaných žáků: žák svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky, problematický přístup k pravidlům školní práce, tendence k vytváření vlastních pravidel, sklon k perfekcionismu a s tím související způsob komunikace s učiteli, který může být i kontroverzní, vlastní pracovní tempo, vytváření vlastních postupů řešení úloh, které umožňují kreativitu, malá ochota ke spolupráci v kolektivu, rychlá orientace v učebních postupech,

33

záliba v řešení problémových úloh zvláště ve spojitosti s vysokými schopnostmi oboru, přeceňování svých schopností u žáků s pohybovým nadáním, kvalitní koncentrace, dobrá paměť, hledání a nacházení kreativních postupů, vhled do vlastního učení, zvýšená motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky, především ve vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte, potřeba projevení a uplatnění znalostí a dovedností ve školním prostředí.

Pokyny pro práci s nadanými žáky: • učitel by měl vědět, co žák umí + žák by měl dát najevo, že to ví, • poskytovat dostatečné množství podnětů, • nabídka podpůrného materiálu (bohatý, podnětný), • nenutit žáka opakovat základní učivo, • umožnit účast na činnostech stimulujících další rozvoj, • respektovat individuální učební i pracovní tempo, umožnit rychlejší postup v učení, • poskytnout jim určitou volnost v rozhodování, jak využít ušetřený čas, • pomoc najít nadaným žákům jim podobné vrstevníky, • umožnit stanovování vlastních cílů a podílení se na hodnocení své práce, • využít možnost odborné pomoci.

3.5 Začlenění průřezových témat Podrobná charakteristika průřezových témat je uvedena v RVP ZV a jsou tedy nedílnou součástí ŠVP. Pomáhají rozvíjet osobnost žáků jak v oblasti vědomostí a dovedností, tak v oblasti postojů a hodnot. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata: • • • • • •

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova

Obsah průřezových témat doporučený pro základní vzdělávání je rozpracován do tematických okruhů. Rozvržení průřezových témat do jednotlivých ročníků je přehledně zpracován v následujících tabulkách. Blíže je integrace vyjádřena v učebních osnovách jednotlivých předmětů.

34

Průřezové téma OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA ve školním vzdělávacím programu Realizace jednotlivých tematických okruhů průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova v jednotlivých ročnících a předmětech Ročník = 1. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Čj, M, Hv, Čj, M, Hv, Čj, M, Vv, Tv, Pč Vv, Tv, Pč Prv, Aj, Hv, Vv, Tv, Pč Prv, Hv, M, Prv, Prv, Aj, Vv, Tv Hv, Vv, Hv, Vv, Tv Tv Čj, Prv, Čj, Tv, Pč Čj, M, Tv, Tv, Pč Pč

Čj, M, Př, Aj, Vl, Hv, Vv, Tv, Pč Aj, Hv, Vv, Tv

Čj, M, Př, Aj, Hv, Vv, Tv, Pč Př, Aj, Hv, Vv, Tv Čj, M, Př, Tv, Pč

Čj, Prv, Čj, Prv, Hv, Tv, Pč Hv, Tv, Pč Čj, Hv, Čj, I, Hv, Vv, Pč Vv, Pč

Čj, Hv, Tv, Pč

Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání

Sebepoznání a sebepojetí

Seberegulace a sebeorganizace

Psychohygiena

Kreativita

Čj, Hv, Tv, Pč

Čj, M, Př, Tv, Pč

Čj, M, Hv, Čj, Hv, Vv, Pč Vv, Pč

Čj, Př, Hv, Tv, Pč Čj, M, Hv, Vv, Pč

Sociální rozvoj Poznávání lidí

M, Prv, Hv, Tv

Prv, Tv

Tv

Př, Tv

Př, Tv

Čj, Prv

Čj, Prv

Čj, Prv, Aj, Hv

Čj, Př, Aj

Čj, Př, Aj

Čj, Hv, Vv, Tv M, Vv, Tv

Čj, Prv, Hv, Vv, Tv M, Vv, Tv

Čj, Prv, Aj, Hv, Vv, Tv M, Prv, Vv, Tv

Čj, Aj, Vl, Hv, Vv, Tv Čj, M, Hv, Vv, Tv

Čj, Př, Aj, Hv, Vv, Tv Čj, M, Př, Hv, Vv, Tv

Čj

Čj, I, Prv

Čj

Čj, Př, Tv

Čj, M, Př, Tv

Čj, Prv

Čj, Prv

Čj, Prv

Mezilidské vztahy

Komunikace

Kooperace a kompetice Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Př

Hodnoty, postoje, praktická etika

35

Průřezové téma VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA ve školním vzdělávacím programu

Realizace jednotlivých tematických okruhů průřezového tématu Výchova demokratického občana v jednotlivých ročnících a předmětech Ročník = 1. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník Vl

5. ročník Vl

Prv

Prv

Prv

Př, Vl

Př, Vl

Vl

Vl

Vl

Vl

Občanská společnost a škola

Občan, občanská společnost a stát

Formy participace občanů v politickém životě

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Průřezové téma VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH ve školním vzdělávacím programu

Realizace jednotlivých tematických okruhů průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech v jednotlivých ročnících a předmětech Ročník = 1. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník Vl

5. ročník Aj, Vl

Aj

Aj, Vl

Vl

Vl

Evropa a svět nás zajímá

Objevujeme Evropu a svět

Jsme Evropané

36

Průřezové téma MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA ve školním vzdělávacím programu

Realizace jednotlivých tematických okruhů průřezového tématu Multikulturní výchova v jednotlivých ročnících a předmětech Ročník = 1. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu

1. ročník

2. ročník Čj

3. ročník Čj

4. ročník Čj, Aj, Vl, Vv

5. ročník Čj, Aj, Vl, Vv

Prv

Prv

Prv, Aj

Aj, Vl, Vv

Aj, Vl, Vv

Prv

Prv

Kulturní diference

Lidské vztahy Př

Etnický původ Aj

Aj

Aj

Multikulturalita Vl Princip sociálního smíru a solidarity

Průřezové téma ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA ve školním vzdělávacím programu

Realizace jednotlivých tematických okruhů průřezového tématu Environmentální výchova v jednotlivých ročnících a předmětech Ročník = 1. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu

1. ročník

2. ročník Prv

3. ročník

4. ročník

5. ročník Př

Prv, Aj

Př, Aj, Pč

Př, Pč

Prv, Pč

Př, Pč

Př, Pč

Prv, Aj

Př, Vl

Př

Ekosystémy

Základní podmínky života Pč

Prv, Pč

Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí

37

Průřezové téma MEDIÁLNÍ VÝCHOVA ve školním vzdělávacím programu

Realizace jednotlivých tematických okruhů průřezového tématu Mediální výchova v jednotlivých ročnících a předmětech Ročník = 1. stupeň Tematické okruhy průřezového tématu

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Čj

Čj

Čj, Př, Aj

Čj, Př, Aj

Čj, Prv

Čj

Čj, Př

Čj

Receptivní činnosti Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Čj, Aj Stavba mediálních sdělení Aj

Čj, Př

Čj, Př, Hv

Čj, Hv

Čj

Čj

Čj

Čj

Vnímání autora mediálních sdělení Čj

Čj, Prv

Fungování a vliv médií ve společnosti Produktivní činnosti Tvorba mediálního sdělení

Práce v realizačním týmu

IV.

UČEBNÍ PLÁN

Vzdělávací a výchovný proces je v Rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání pro 1. stupeň ZŠ rozdělen na 2 období: - první období = 1. - 3. ročník, - druhé období = 4. - 5. ročník. 38

Každé vzdělávací období má své specifické cíle a stanovené očekávané výstupy. Vzdělávání žáků v 1. období povinné školní docházky, tj. v 1. až 3. ročníku. RVP ZV stanovuje očekávané výstupy na konci 3. ročníku orientačně. Učivo je v pojetí RVP ZV chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů a představuje závazný výčet témat, námětů a činností, které musí každá škola nabídnout všem žákům k osvojování. Obsah učiva je rozpracovaný do jednotlivých ročníků. Návrh rozpracování obsahu učiva vychází po zhodnocení dosavadních zkušeností z programu Základní škola. Učební plán pro 1. – 5. ročník základního vzdělávání vychází z členění RVP ZV do základních oblastí. Vzdělávací oblasti člení na vyučovací předměty a navrhuje pro ně časovou dotaci.

4.1 Tabulace učebního plánu Učební plán pro 1. – 5. ročník základního vzdělávání

Vyučovací předmět

Počet vyučovacích Minimální hodin za týden v dotace ročníku Zkratka

Povinné předměty Český jazyk a Čj literatura Anglický Aj jazyk Matematika M

Disponibilní čas. dotace

Vzdělávací oblast

1

2

3

4

5

1. – 5. r.

1. – 5. r.

1. – 5. r.

9

9

9

7

8

35

+7

Jazyková komunikace

-

-

3

3

3

9

4

5

5

5

5

20

+4

1

Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie

+3

12

Člověk a jeho svět Umění a kultura

Informatika

I

-

1

-

-

-

Prvouka Přírodověda Vlastivěda Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Pracovní činnosti

Prv Pří Vla Hv

2 1

2 1

3 1

2 2 1

2 2 1

Vv

1

1

1

2

2

Tv

2

2

2

2

2

10

Člověk a zdraví

Pč

1

1

1

1

1

5

Člověk a svět práce

Celkem vyučovacích hodin

20 22 25 25 26

Celkem na 1. stupni odučeno týdně

12

104

14

118

39

4.2 Poznámky k učebnímu plánu Celková týdenní hodinová dotace je RVP ZV stanovena: • pro 1. – 2. ročník maximálně 22 hodin, • pro 3. – 5. ročník maximálně 26 hodin. Závazná minimální časová dotace je uváděna u jednotlivých vyučovacích předmětů. Lze ji navýšit podle záměrů školy prostřednictvím disponibilních hodin. Pro 1. – 5. ročník toto navýšení činí celkem 14 vyučovacích hodin. Celková časová dotace 118 hodin týdně (včetně disponibilních hodin) je pro 1. – 5. ročník závazná. Učební plán lze sestavovat variabilně podle vzdělávacích potřeb žáků a pedagogických záměrů školy, neboť časová dotace uváděná rámcovým vzdělávacím programem je vztahována ke vzdělávacím oblastem a je doplněna disponibilní časovou dotací, jejíž využití je plně v kompetenci ředitele školy. Základní vyučovací jednotkou nemusí být vždy vyučovací hodina (45min), vyučující mají právo délku vyučovací jednotky aktuálně upravit dle potřeb žáků. Jednotlivé řízené činnosti mohou být kombinovány. Zároveň ale musí dodržet časovou proporci jednotlivých předmětů z hlediska týdenní časové dotace a dodržovat požadavky na odpočinek žáků. 4.2.1 Poznámky k zařazení vzdělávacích oblastí v učebním plánu Jazyková komunikace • Český jazyk a literatura - vyučovací předmět je zařazen povinně do všech ročníků (určuje RVP ZV), - je posílen o sedm hodin z disponibilní časové dotace (DČD), především v nižších ročnících z důvodu rozvíjení čtenářských a komunikačních dovedností žáků. • Cizí jazyk - předmět s časovou dotací 3 hodiny týdně je zařazen povinně od 3. do 5. ročníku; s jeho zařazením je možné začít při zájmu žáků a souhlasu jejich rodičů i v nižších ročnících; přednostně musí být žákům nabídnuta výuka anglického jazyka; pokud žák (jeho zákonný zástupce) zvolí jiný cizí jazyk než anglický, musí škola prokazatelně upozornit zákonné zástupce žáka na skutečnost, že ve vzdělávacím systému nemusí být zajištěna návaznost ve vzdělávání zvoleného cizího jazyka při přechodu žáka na jinou základní nebo střední školu (uvádí RVP ZV). Matematika a její aplikace • Matematika - předmět je povinně zařazen do všech ročníků (určuje RVP ZV), - celkově je rozšířen o čtyři hodiny z DČD. Informační a komunikační technologie • Informatika - jako samostatný vyučovací předmět je zařazen již do 2. ročníku, aby si žáci co nejdříve osvojili základní dovednosti při práci na PC; je též spojován s obsahem ostatních vyučovacích předmětů, - v dalších ročnících je učivo procvičováno a postupně rozšiřováno jako součást jiných vyučovacích předmětů.

40

Člověk a jeho svět • Prvouka - předmět vyučovaný v 1. – 3. ročníku. • Přírodověda a vlastivěda - předměty vyučované ve 4. a 5. ročníku. Zde jsou celkem uplatněny další tři hodiny z DČD. Umění a kultura • Hudební výchova - jako samostatný předmět je povinně zařazena do všech ročníků (určuje RVP ZV). • Výtvarná výchova - jako samostatný předmět je povinně zařazena do všech ročníků (určuje RVP ZV). Člověk a zdraví • Tělesná výchova - je zařazena do všech ročníků, její týdenní časová dotace nesmí klesnout pod 2 vyučovací hodiny (určuje RVP ZV). • Výchova ke zdraví - je realizována zejména v tělesné výchově, prvouce a přírodovědě. Člověk a svět práce • Pracovní činnosti - učivo této vzdělávací oblasti se realizuje ve všech ročnících jako samostatný předmět (určuje RVP ZV).

V.

UČEBNÍ OSNOVY

Učební osnovy pro jednotlivé vyučovací předměty jsou zpracovány a vloženy v přílohách k tomuto ŠVP. Zde je vždy uveden název vyučovacího předmětu, jeho charakteristika a vzdělávací obsah. Seznam učebních osnov pro jednotlivé předměty: Učební osnovy vyučovacích předmětů Číslo přílohy Učební osnovy vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura + 1 Standardy Učební osnovy vyučovacího předmětu Anglický jazyk + 2 Standardy Učební osnovy vyučovacího předmětu Matematika + Standardy 3 Učební osnovy vyučovacího předmětu Informatika 4 Učební osnovy vyučovacího předmětu Prvouka 5 Učební osnovy vyučovacího předmětu Přírodověda Učební osnovy vyučovacího předmětu Vlastivěda Učební osnovy vyučovacího předmětu Hudební výchova Učební osnovy vyučovacího předmětu Výtvarná výchova Učební osnovy vyučovacího předmětu Tělesná výchova

6 7 8 9 10

Učební osnovy vyučovacího předmětu Pracovní činnosti Učební plán Plavecké školy Zéva Hradec Králové

11 12

41

VI.

HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

6.1. Pravidla pro hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou zpracována v souladu se zněním zákona 561/2004 Sb., školský zákon a dále v souladu s Vyhláškou č. 48/2005 ve znění 256/2012 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Jsou součástí školního řádu. 6.1.1 Obecné zásady hodnocení Cílem a základem každého hodnocení je poskytovat žákovi zpětnou vazbu, tj. co se naučil, zvládnul, v čem se zlepšil, v čem chybuje a jak postupovat dále. Dáváme přednost pozitivnímu hodnocení, které lépe podporuje vnitřní motivaci. Každému hodnocení musí závazně předcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejících kriterií hodnocení. Žák má právo vědět, v čem a proč bude vzděláván a kdy, jakým způsobem a podle jakých pravidel bude v určité fázi vzdělávacího procesu hodnocen. Důležité je uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Soustředíme se na individuální pokrok každého žáka (nesmí docházet ke srovnávání žáků se spolužáky a rozdělování na úspěšné a neúspěšné). Hodnotíme systematicky a co nejčastěji.

6.1.2 Způsoby hodnocení Pro celkové hodnocení používáme klasifikaci, pouze při doporučení PPP a na základě žádosti zákonného zástupce žáka se u žáků se SVPU používá hodnocení slovní, případně kombinace obou způsobů. U průběžného hodnocení používáme různé formy, od klasifikace, přes bodové hodnocení, slovní hodnocení, hodnocení pomocí symbolů, razítek až po sebehodnocení žáků. Žáci jsou cíleně vedeni k sebehodnocení a k sebekontrole, s chybou či nedostatkem se dále pracuje. Ačkoliv závěrečné rozhodnutí o známce je na vyučujícím, děti se od začátku přibírají k diskusi o známce, aby jim byla jasná hodnotící kritéria a dál se posilovala jejich dovednost sebehodnocení. V průběhu vyučovacího procesu se využívá slovního hodnocení (převážně ústní formou). Žáci provádějí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. 6.1.3 Základní pravidla hodnocení prospěchu klasifikací (upravuje Školní řád – Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován stupni: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný. Známka z hodnocení vědomostí nezahrnuje hodnocení chování žáka. Do klasifikace se promítá hodnocení úrovně dosažených vědomostí, dovedností, postupů a práce s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka. Používá se pro hodnocení individuálního

42

výkonu. Hodnocení musí probíhat průběžně v celém časovém období a výsledná známka je stanovena na základě dostatečného množství různých podkladů. V případě zhoršení prospěchu je nutno ihned písemně informovat rodiče a konzultovat s nimi daný problém. Klasifikuje se vždy jen dostatečně probrané a procvičené učivo. Všechny shrnující písemné práce, testy, diktáty, …jsou vždy včas předem oznámeny žákům, aby měli dostatek času se na ně připravit. O jejich konání se vzájemně informují i učitelé, aby si tyto KPP mohli rovnoměrně rozložit v jednotlivých klasifikačních obdobích. Žák má právo si své případné neúspěšné hodnocení plně opravit (po dohodě s vyučujícím).

6.1.4 Základní pravidla při slovním hodnocení Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění číselného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školního výkonu dítěte. Je zaměřeno na poskytnutí zpětné vazby o průběhu a výsledcích činností žáka. Používá se při hodnocení skupinové práce (aktivita, spolupráce, komunikace, sociální dovednosti). Používá se při hodnocení míry naplnění klíčových kompetencí. Při slovním hodnocení se uvádí: a) ovládnutí učiva stanoveného v ŠVP - ovládá bezpečně - ovládá - podstatně ovládá - ovládá se značnými mezerami - neovládá b) úroveň myšlení - pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti - uvažuje celkem samostatně - menší samostatnost myšlení - nesamostatné myšlení - odpovídá nesprávně i na návodné otázky c) úroveň vyjadřování - výstižné, poměrně přesné - celkem výstižné - nedostatečně přesné - vyjadřuje se s obtížemi - nesprávné i na návodné otázky d) úroveň aplikace vědomostí - spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností - dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb - s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele e) píle a zájem o učení - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem - učí se svědomitě - k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty - pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

43

6.1.5 Kritéria pro hodnocení • • • •

• • •

zvládnutí očekávaných výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů v rámci individuálních možností žáka, schopnost řešit problémové situace, schopnost spolupracovat ve dvojicích a ve skupině, pomoc druhým, respektování ostatních, dodržování dohodnutých pravidel, dokončení zadaného úkolu, umění naslouchat druhým, schopnost správně se ptát a klást vhodné otázky, zapojení se do diskuse, držení se tématu a neodbíhání od něj, úroveň komunikačních dovedností, změny a pokroky v chování, postojích a dovednostech, organizování a řízení vlastního učení, vyhledávání a zpracování informací potřebných k učení, používání vhodných pomůcek, hledání řešení, soustředění, míra zodpovědnosti.

6.1.6 Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků • • • • • • • • • •

písemné práce, slohové práce, testy, diktáty, cvičení, ústní zkoušení a mluvený projev, zpracování referátů a prací k danému tématu, úprava sešitů, samostatné aktivity a domácí úkoly, modelové a problémové úkoly, výroba pomůcek, modelů, projektové a skupinové práce, soustavné diagnostické pozorování žáka, vědomostní a dovednostní testy Scio pro 3. ročník, ověřování výsledků žáků na úrovni 5. ročníku základních škol – univerzální elektronický systém pro národní šetření a pro ověřování výsledků žáků (součást projektu ČŠI s názvem Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice (NIQES).

6.1.7 Sebehodnocení Sebehodnocení žáka je nejen nedílnou součástí procesu hodnocení, ale je současně považováno za jednu z významných kompetencí, kterou chceme žáky naučit. Žáci jsou k sebehodnocení vedeni již od 1. ročníku. Probíhá ústně, písemně nebo pomocí dohodnutých symbolů v průběhu i po dokončení zadaných úkolů v rámci jednotlivých vyučovacích předmětů. Smyslem sebehodnocení je přivést žáka k posouzení, uvědomění si úrovně svého rozvoje, naučit se formulovat opatření, která pro svůj další rozvoj učiní a následně posoudit svůj vlastní pokrok. Tím ho přivést k autoregulaci svého učení a zodpovědnosti za své výsledky. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků: - v jednotlivých učebních oblastech předem stanovíme a žákům sdělíme základní učební požadavky, jasně formulujeme jaké dovednosti si žáci mají osvojit, čemu se mají naučit, - žákům předkládáme reálné a dosažitelné cíle, - žákům důvěřujeme a sebehodnocení nepovažujeme za příležitost k podvádění, díky zpětné vazbě mají učitelé i žáci přehled o tom co a jak již zvládli,

44

- žákům umožňujeme vyjadřovat své myšlenky, názory a prezentovat své vědomosti, nejdříve dáváme příležitost projevit se žákům, kteří se v daném učivu orientují jako první, na jejich příkladě si ostatní žáci nejlépe uvědomí vlastní stupeň poznání, - dodržujeme zásady a pravidla pozitivního hodnocení.

6.1.8 Hodnocení chování Součástí hodnocení žáků je i hodnocení jejich chování a kázně. Zvláště v této oblasti je důležitý systém pochval a odměňování jako motivujícího a pozitivního aspektu školního života. Hodnocení chování žáka se především odvíjí od dodržování školního řádu a třídních pravidel. Hodnotí se chování ve škole, při školních akcích, reprezentaci školy a provádí je třídní učitel po dohodě s ostatními vyučujícími, případně v pedagogické radě. Využívá se tří stupňů hodnocení: 1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 – neuspokojivé.

6.1.9 Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Při hodnocení a klasifikaci vychází učitel z doporučení a závěrů PPP a hodnocení je vždy zcela individuální. Žák je hodnocen s ohledem na své možnosti a schopnosti, je posuzován jeho individuální pokrok. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volíme takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka, na něž nemá žákova porucha negativní vliv. U těchto žáků klademe důraz na ten druh písemného nebo ústního projevu, ve kterém mají předpoklady podávat lepší výkon. Při klasifikaci vycházíme z jevů, které žák zvládl, zaměřujeme se na pozitivní stránky, poradíme, jak nedostatky překonávat a snažíme se žáka stále motivovat. Na žádost rodičů a při doporučení poradenského zařízení mohou být žáci hodnoceni slovně. Hodnocení na vysvědčení má číselnou nebo slovní podobu nebo je kombinováno. Při integraci se řídíme Metodickým pokynem MŠMT k integraci dětí a žáků. Na práci s těmito žáky jsme připraveni a odborně vyškoleni. Naším úkolem je povzbuzovat a udržovat přiměřenou aktivitu žáka a nedopustit, aby se dítě naučilo něčemu špatně.

45