ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Základní škola a mateřská škola Tomáše Ježka Ralsko – Kuřívody - příspěvková organizace Ralsko – Kuřívody 700, 471 24 Mimoň

________________________________________________________

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

1

,, … žákovu práci usnadníš, jestliže mu ve všem, čeho ho budeš učit, ukážeš, jak se to užívá v denním životě“ … ( Jan Amos Komenský) 2

OBSAH DOKUMENTU  Identifikační údaje

strana

 Název školního vzdělávacího programu

5

 Předkladatel

5

 Zřizovatel

5

 Platnost dokumentu

5

 Charakteristika školy  Úplnost a velikost školy

6

 Vybavení školy ( materiální, prostorové, technické, hygienické)

7

 Charakteristika pedagogického sboru (velikost sboru, odborná kvalifikovanost)

8

 Charakteristika žáků

8

 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce

9

 Spolupráce s rodiči žáků a jinými subjekty

9-10

 Charakteristika ŠVP 

Zaměření školy

11-12



Výchovné a vzdělávací strategie

12-13



Strategie naplňování klíčových kompetencí

14-19

 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

19-21

a zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných 

Začlenění průřezových témat obecně

21-26



Začlenění průřezových témat na škole

27-31

 Učební plán

 Tabulace učebního plánu

32

 Poznámky k učebnímu plánu

33-34

3

 Učební osnovy

35-199

 Vzdělávací oblast  Název vyučovacího předmětu  Charakteristika vyučovacího předmětu  Cílové zaměření vzdělávací oblasti  Společné výchovné a vzdělávací strategie k rozvoji klíčových kompetencí  Tematické okruhy průřezových témat zařazené do předmětu  Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Z toho: Český jazyk  str. 36 - 68 Anglický jazyk  str. 69 – 75 Matematika  str. 76 – 97 Informatika  str. 98 – 104 Prvouka  str. 105 – 145 Hudební výchova  str. 146 – 161 Výtvarná výchova  str. 162 – 175 Tělesná výchova  str. 176 – 190 Pracovní činnosti  str. 191 – 199

 Hodnocení žáků a autoevaluace školy 

Pravidla pro hodnocení žáků

200 - 219

 Autoevaluace školy

220 - 223

 Závěr

224 - 225

4

 Identifikační údaje  Název vzdělávacího programu:

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Motivační název:

„ TVOŘIVÁ ŠKOLA“

 Předkladatel: Název školy: Právní forma:

Základní škola a mateřská škola Tomáše Ježka Ralsko – Kuřívody – příspěvková organizace příspěvková organizace

Adresa , kontakty:

Ralsko – Kuřívody 700 471 24 Mimoň tel.č.: 487 86 34 05 [email protected]

IČO:

727 42 607

ředitelka školy:

Mgr. Ivana Švehlová

Zařazení do sítě škol: Redizo školy:

1.1.2003 600 075 036

 Zřizovatel:

Město Ralsko Ralsko – Kuřívody 701 471 24 Mimoň starosta obce

Souhlasné stanovisko zřizovatele:………………………………………………….

 Platnost dokumentu od:

28.8.2007 ................................................. Mgr. Ivana Švehlová ředitelka školy 5

 Charakteristika školy ŠKOLA SDRUŽUJE:

Základní školu Mateřskou školu Školní družinu Školní jídelnu

IZO: IZO: IZO: IZO:

108 029 191 116 000 503 116 000 511 108 029 018

kapacita: kapacita: kapacita: kapacita:

50 žáků 40 dětí 30 žáků 90 jídel

 Úplnost a velikost školy Základní škola a mateřská škola Tomáše Ježka je školou integrovanou, málotřídní, je školou rodinného typu – společně vzdělává a vychovává všechny žáky bez ohledu na jejich předpoklady. Žáci tří ročníků jsou rozděleni do dvou tříd. První ročník je samostatný, druhý a třetí ročník spojen do třídy druhé. Školu navštěvují místní žáci z Kuřívod, dále žáci z Ploužnice, Hvězdova, Hradčan . Součástí školy je jedno oddělení školní družiny a školní jídelna. Na škole jsou dvě třídy MŠ. Od 1.1.2003 je školou s právní subjektivitou. Škola se nachází v rozlehlém areálu plném zeleně, kde mají žáci i děti z MŠ dostatek prostoru k oblíbeným hrám a k různým činnostem.V areálu jsou 3 velká hřiště, doskočiště, prolézačky, pískoviště. V hlavní budově školy jsou 2 patra, v horním patře se nacházejí 2 učebny pro žáky 1.třídy a žáky 2.a 3.třídy, ředitelna, toalety a kabinet pro učebnice, který je zároveň počítačovou učebnou. V 1. patře je tělocvična, herna pro nejmenší děti, toalety, kancelář a místnost pro personál školy. V přízemí je kuchyň s jídelnou, mateřská škola pro starší děti a sociální zařízení. Do školy děti z MŠ dovážíme 2 auty z ostatních součástí města Ralsko – z Borečku, Hradčan, Hvězdova a z Ploužnice. Žáci do školy dojíždějí autobusem, dopravní obslužnost je zajištěna. Odcházející žáci mají zajištěnu možnost plnit povinnou školní docházku na dvou školách v Mimoni, nebo v ZŠ Bělá p/ Bezdězem.

6

 Vybavení školy  Materiální: Škola je vybavena pomůckami, učebnicemi a učebními texty, které jsou postupně doplňovány za nové. Kvalitní kopírovací zařízení a vybavení PC (počítače ve třídě, v kancelářích, v MŠ). Počítačová síť na škole a možnost využívání počítačové techniky na Informačním centru v učebnách televizor, video. Ve školní družině je umístěn počítač s tiskárnou. Sportovní aktivity – velký oplocený areál školy, 3 hřiště. Škola má vlastní tělocvičnu.

 Hygienické: Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků. Organizační zajištění režimu školy s ohledem na psychické a fyzické zdraví žáků. Dostatečně osvětlené pracovní prostředí žáků. Dodržování pitného režimu. Pro odpočinek a relaxaci žáků o přestávkách slouží velký oplocený areál, tělocvična.

 Prostorové: Počet učeben odpovídá počtu tříd. Velikost plochy učeben je rozdílná. Tělocvična odpovídá prostorovým podmínkám školy, využití i pro MŠ. Možnost pohybu žáků o přestávkách v prostoru areálu školy. Nevýhoda: malé prostory pro odkládání svršků, malý prostor ve ŠD – snaha být co nejdéle s žáky venku Nevyhovující prostory pro děti z MŠ, řešení: přístavba MŠ

 Další aktivity: Výuka anglického jazyka – od škol. roku 2006/2007 Zájmové kroužky – keramický, sportovní, pěvecký kroužek, ve fázi přípravy hra na flétnu Častá organizace kulturních akcí Zimní pobyty na horách, letní pobyty v přírodě Umístění školy v klidné a čisté části, oplocená velká zahrada Využití školní družiny – časté soutěže, motivující hry Celkové materiální vybavení odpovídá finančním možnostem školy, v současné době již nelze provádět zásadní úpravy na škole ( např. zvýšit počet WC na celé škole).

7

 Charakteristika pedagogického sboru: Na škole pracuje celkem 7 pedagogických pracovnic. Z toho na ZŠ 3, v MŠ 3, ve ŠD 1. Základní škola Ředitelka školy je zároveň třídní učitelkou žáků I. ročníku, je kvalifikovaná, vystudovala PF v Ústí n/Labem. Žáky II. a III. ročníku vyučuje p. učitelka v jedné učebně, je nekvalifikovaná, vystudovala obor SPgŠ v Mostě, obor vychovatelství. Anglický jazyk vyučuje ve III. ročníku studentka FF v Plzni, nekvalifikovaná. Nesplňuje odbornou kvalifikaci. Mateřská škola V MŠ pracují 3 učitelky, z toho dvě jsou kvalifikované, vystudované obor SPgŠ v Litoměřicích, nekvalifikovaná učitelka si bude kvalifikaci doplňovat a bude usilovat o studiu na střední škole. Školní družina V době mimo vyučování se o žáky stará 1 vychovatelka.

Všechny pedagogické pracovnice se zúčastňují různých forem dalšího vzdělávání, všechny absolvovaly modul Z z projektu P1 SIPVZ. Učitelky jsou proškolovány v oblasti BOZP a PO, většina prošla kurzem první pomoci. DVVP zaměřujeme na prohlubování vzdělávání a znalostí potřebných k výuce žáků na 1. stupni ZŠ a při výchově dětí v MŠ.

 Charakteristika žáků Školu navštěvují žáci z místních Kuřívod, dále do školy dojíždějí z okolních částí města, a to z Ploužnice, Hradčan, Hvězdova. Spádovou školou pro naše odcházející žáky je škola ZŠ Mimoň Mírová, ZŠ Pod Ralskem, ale žáci odcházejí i do školy v Bělé pod Bezdězem. Kapacitně škola není naplněna, každým rokem je cca do školy zapsáno 30 dětí z 50 možných. Naše prostředí školy nám dává možnost více zohledňovat zkušenosti a potřeby žáků, “rodinné prostředí“ se projevuje nejen při vzdělávání, ale i u mimoškolních aktivit. Spojené ročníky vedou učitelky k diferenciaci výuky, možnosti využívat efektivní formy výuky vedoucí k rozvoji životních dovedností žáků – učení se navzájem a samostatnosti. Vzhledem k tomu, že MŠ je součástí ZŠ, mají děti plynulý a bezproblémový přechod z MŠ do ZŠ a mezi pedagogy je velmi úzká spolupráce. 8

 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Naše škola realizuje několik dlouhodobých projektů: -

„Bezpečná cesta do školy“ – projekt zaměřený na bezpečnost žáků v silničním provozu, za spoluúčasti Policie ČR „Zdravý úsměv“ – projekt pro žáky školy – cílem je naučit žáky pečovat o svůj chrup – účast stomatoložky „Výchova ke zdraví“ – projektové dny Anglický jazyk – projekt „My school“ MDD – příprava soutěží a her pro děti školy, ukázka Agility – výcvik psů „Den Země“ – úklid okolí školy, na Skelné Huti – spojené s prověřováním znalostí o přírodě Maškarní karneval – organizovaný MŠ – výzdoba školy, rej masek v tělocvičně „Muzikály“ – na konci školního roku, k výročí školy „Zpívání pod vánočním stromem“ a „ Zpívání v místním kostele“ Projekt „Aj ty ptáčku jarabáčku“ – sázení stromků a péče o ptactvo

Škola organizuje i krátkodobé projekty – jsou to besedy se silniční Policií, ochrana dětí při napadení psem, hudební besedy atd. Mezinárodní spolupráce je navázána již od roku 2001 s polským městečkem Borne Sulinowo. Jedná se především o výměnné poznávací letní tábory mezi dětmi, vzájemná návštěva a komunikace mezi učiteli a představiteli obou měst, výměna zkušeností.

 Spolupráce s rodiči žáků a jinými subjekty Škola je v každodenním kontaktu s některými rodiči vzhledem k dojíždění dětí a pedagogů do školy, spolupráce a kontakt s rodiči je při třídních schůzkách, při kulturních vystoupeních. Škola spolupracuje se školami v Mimoni, kam naši žáci odcházejí, spolupráci navázala se školou v Brništi. Jedná se také o školu málotřídní, při vzájemné spolupráci jsou pro nás důležité srovnávací testy pro žáky 3. ročníku, které si navzájem vyhodnocujeme. Správním orgánem školy je školská rada, zřízená k 30.11.2005, která neformálně zajišťuje dohled nad vzdělávacími aktivitami školy a hospodařením školy. Školská rada se schází minimálně 2 – 3x do roka, schvaluje výroční zprávu školy atd. Škola využívá dle potřeb služeb Pedagogicko – psychologické poradny v České Lípě a Mladé Boleslavi. Spolupráce se daří uskutečňovat i s Informačním centrem v Kuřívodech – nabídka vzdělávacích programů pro děti i dospělé, nabídka volnočasových aktivit pro děti, kurzy cizích jazyků, počítačové techniky , vítání žáků do I. ročníku.

9

Město Ralsko vydává pravidelně Zpravodaj, ve příspěvky a články o dění na škole.

kterém se naše škola prezentuje různými

Ředitelka školy a její zástupkyně nejméně 2 x ročně navštěvují zasedání zastupitelstva města Ralsko a informují zastupitele o chodu školy. Škola se snaží navazovat spolupráci s organizacemi, jejichž činnost pomáhá rozvíjet občanské podvědomí žáků v různých oblastech života. Škola dále spolupracuje s: -

zřizovatelem – pedagogické pracovnice jsou zapojeny do organizace SPOZ, organizují vítání nových občánků, zpívání v místním kostele Policií ČR – každoroční besedy a ukázky jejich práce rodiči žáků – někteří jsou sponzoři, práce ve školské radě Informačním centrem – vítání prvňáčků, mimoškolní akce – hra na nástroj, PC pedagogicko-psychologickou poradnou několikaletá spolupráce s fondem „Sidus“ a „CPK Chrpa“ – pomoc postiženým dětem spolupráce s VLS – pomoc při brigádách ke Dni Země, pomoc při organizaci soutěží na Skelné Huti

Na škole pracuje několik zájmových kroužků. Svou nabídkou se škola snaží doplnit možnosti přirozeného vývoje dětí ve venkovském prostředí o návštěvy kulturních a sportovních akcí, které na malém městě chybí. Školu navštěvuje pravidelně divadelní představení, jezdíme na společné výlety.

10

 Charakteristika ŠVP  Zaměření školy Školní vzdělávací program Tvořivá škola rozpracovává Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Vzdělávání na 1. stupni ZŠ svým činnostním a praktickým charakterem a uplatněním odpovídajících metod motivuje žáky k dalšímu učení, vede je k učební aktivitě a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodný způsob řešení problémů. ŠVP vytváří na škole pro žáky radostné pracovní prostředí, žáci si budou odnášet ze školy jak potřebné trvalé vědomosti a kompetence, tak pozitivní motivaci pro celoživotní vzdělávání. Atmosféra školní práce zdůrazňuje především pozitivní vztah mezi učitelkou a žákem. Žák je aktivním subjektem výchovně vzdělávacího procesu, ve kterém vždy sledujeme 2 cíle: výchovný a vzdělávací

 Naše cíle při vyučovacím procesu jsou, aby: -

-

činnosti při vyučování měly klidný průběh žák pracoval svým tempem a postupně se podle svých maximálních možností přizpůsoboval tempu třídy žáci neprožívali pocity úzkosti, strachu, křivdy zpětná vazba učitelka - žák byla využívána v každé vyučovací hodině, neboť upozorňuje na prvopočáteční problémy žáka, které je možné řešit vhodnou diferenciací průběžně a individuálně přímo ve vyučování žáci dostávali dostatečný prostor pro pochopení učiva a jeho procvičení každému žákovi se přistupovalo s úctou, s náklonností, s vírou v jeho možnosti ve tvořivé škole ve vyučování i mimo byl prostor pro dostatek dětské radosti spoluprací, vzájemnou pomocí se žáci učili vytvářet hezké vztahy k druhým lidem byly používány takové činnosti, které na základě pozorování a hovoru o pozorovaném vedou žáky k objevování poznatků a vztahů, k řešení problémů metody výuky vedly žáky k samostatnosti, k samostatnému projevu, k získávání nových vědomostí vlastní činností dávaly žákům možnost využívat při práci samoučení a samokontrolu zdůrazňovaly komunikaci a spolupráci mezi žáky vedly ke skupinovému vyučování umožňovaly žákům využívat při učení své zkušenosti a praktické situace ze života učení bylo názorné – probouzet tím zájem žáka o vzdělávání učení bylo pochopitelné – vhodně volit obsah učiva, abstraktní pojmy objasňovat názorem a příkladem vyučování bylo založeno na samostatné činnostní práci školní práce byla přizpůsobena fyziologii a psychologii dítěte. motivace a účelnost učení byla charakteristickým znakem naší tvořivé školy 11

V rámci ŠVP se snažíme přiblížit školu co nejvíce dítěti, udělat ji pro něj přitažlivou, zajímavou a hravou formou zapojit do vyučovacího procesu. Ráz tvořivé školy závisí primárně na způsobu vyučování. Hlavním úkolem je utvářet samostatné myšlení žáků, jejich vůli a schopnosti. Prioritou všech zaměstnanců je, aby žáci chodili do školy rádi, naučili se otevřeně vyjadřovat svoje názory, měli dostatečný prostor pro otázky, učili se vzájemnému hodnocení, reflexe a sebehodnocení a v neposlední řadě, aby byli hrdi na svoji školu. Naší snahou je vytvářet pozitivní klima na škole, věnovat se každému dítěti a individualizovat a diferencovat výuku podle jeho potřeb. Snažíme se podporovat kritické a samostatné myšlení žáků a jejich aktivitu. Vycházíme tak z jejich vlastních prožitků a zkušeností.

 Výchovné a vzdělávací strategie Vzdělávací program Tvořivá škola se v plném rozsahu ztotožňuje s výchovně vzdělávacími cíli a kompetencemi uváděnými v RVP ZV. Cíle základního vzdělávání:  pomoci žákům postupně zdokonalovat klíčové kompetence  poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělávání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání Dílčí cíle stanovené na 1. období vzdělávání: 1. umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení  poznávat různé učební metody, pracovní postupy a techniky a tvořivě je využívat při individuálním učení  vyhledávat a objevovat nové poznatky, využívat je a aplikovat je v praxi  rozvíjet svou schopnost pracovat soustředěně , vytrvale, samostatně a tvořivě 2. podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  uplatňovat základní myšlenkové operace (srovnávání, třídění, analýzu, syntézu)  učit se řešit problémy z různých oblastí  rozvíjet schopnost zapamatovat si podstatná (důležitá) fakty, pojmy a vědomosti 3. vést žáky k všestranné ,účinné a otevřené komunikaci  seznamovat se se základními prostředky účinné komunikace  učit se srozumitelně a kultivovaně vyjadřovat v písemném a ústním projevu  učit se naslouchat druhým, reagovat odpovídajícím způsobe, formulovat otázky  získat schopnost vystupovat na veřejnosti 12

4. rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní a druhých  učit se pracovat ve skupině i v týmu, osvojovat si základy spolupráce  rozvíjet při spolupráci schopnost radit se, rozhodovat, organizovat práci a kontrolovat 5. připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti  učit se samostatně rozhodovat a nést důsledky svého rozhodování  postupně si osvojit zdvořilé a kultivované vystupování a jednání, učit se přiznat chybu, poučit se z ní a pokusit se o nápravu, omluvit se  učit se orientovat v základních mravních hodnotách, rozlišovat mezi dobrem a zlem 6. vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě  s pomocí dospělých se učit řešit své citové problémy a životní situace  naučit se požádat o pomoc 7. učit žáky aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný  učit se vážit si svého i cizího života  učit se chápat význam jednotlivých složek zdravého životního stylu a aktivně je využívat (zdravá výživa, dostatečné pohybové aktivity, hygiena práce a odpočinku, vhodné mezilidské vztahy, osobní bezpečí)  seznamovat se s různými činnostmi podporujícími zdraví

8. naučit žáky žít společně s ostatními, být tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám  učit se být otevřený a citlivý k lidem, projevovat toleranci, úctu a lásku k člověku a solidaritu s druhými 9. pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci  osvojovat si základní pracovní dovednosti a návyky, jednoduché pracovní postupy potřebné pro každodenní život  získávat orientaci v různých oborech lidské činnosti

13

 Strategie naplňování klíčových kompetencí Klíčové kompetence: představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. K jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí. Získané klíčové kompetence tvoří důležitý základ pro celoživotní učení žáka, jeho vstup do života a do pracovního procesu.

 Na škole jsou za klíčové kompetence považovány: 1. kompetence k učení  Žák se seznamuje s vhodnými způsoby, metodami a strategiemi učení, plánování a organizací vlastního učení  učivo je probíráno různými způsoby a metodami tak, aby si mohl žák postupně uvědomovat, jaký styl mu vyhovuje  individuální přístup ke všem žákům  práce s výukovými programy na PC  nabídka různých forem práce  V jednoduchém textu vyhledává informace a třídí je na základě pochopení třídících kritérií  škola postupně sestavuje didaktické postupy založené na čtení s porozuměním  škola propracovává didaktické postupy zaměřené na výuku práce s textem  škola postupně učí vyhledávat informace  práce s internetem  Operuje se základními termíny probíranými v rámci nabízeného učiva  škola postupně vytváří systém výuky, ve kterém se snaží smysluplně prolínat učivo jednotlivých předmětů tak, aby základní vědomosti získané v jedné oblasti pomohly k nabytí nové vědomosti v jiné oblasti  Pozoruje a získané výsledky porovnává a zapisuje  pozornost žáků usměrňována na důležité základní jevy  žák volí vlastní formu zápisu

14

 Na základě vlastních schopností a dovedností má vztah k učení, posuzuje vlastní pokrok a plánuje si zdokonalení svého učení  žáci jsou postupně vedeni k samostatnosti  žákům je umožněna realizace vlastních nápadů  žáci jsou postupně vedeni k využívání vlastních vědomostí při pomoci spolužákům  výuka je postupně doplňována motivačními úkoly  žákům je nabídnuto rozšiřující učivo Ve vyučovacím procesu využíváme prvky sebekontroly a vzájemné kontroly, rozvíjíme dovednosti, postoje a způsoby rozhodování, které umožňují přímou zkušenost, organizaci vlastní činnosti, samostatnost, vlastní úsudek, iniciativu, tvořivost, zodpovědnost, komunikační dovednosti, spolupráci, práci v týmu, práci v motivujícím prostředí, prezentaci vlastních výsledků

2. kompetence k řešení problémů  Za pomoci dospělého vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a seznámí se s problémem  žáci jsou vedeni k otevřenému upozorňování na problémy  vzniklé problémy se snažíme, s ohledem na věk, řešit s žáky  žák užívá vlastního úsudku a zkušenosti  Vyhledává informace vhodné k řešení problému  do výuky se snažíme zapojovat úkoly a prvky z běžného života  žák se nenechá odradit případným nezdarem  S ohledem na věk a schopnosti samostatně řeší problémy, ve kterých volí vhodné způsoby řešení  umělé vytváření problémových situací ze strany žáka a učitelky  výběr optimálního způsobu řešení z nabízených variant  vlastní, byť netypická řešení  S ohledem na věk a schopnosti činí rozhodnutí, která je schopen obhájit a nést za ně zodpovědnost  žákům není bráněno při vlastní volbě pořadí vypracování úkolů  žákům jsou zadávána dobrovolná témata a úkoly k vypracování  žák prožívá pocit vlastní zodpovědnosti

Úkoly zadáváme problémově tak, aby žáci sami hledali možná řešení, uplatňovali základní myšlenkové operace ( srovnávání, třídění, analýza, syntéza), rozvíjeli logické myšlení, využívali získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení problému

15

3. kompetence komunikativní  S ohledem na věk a schopnosti formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v písemném a ústním projevu  žákům je umožňováno denně prezentovat své názory při různých činnostech  ve výuce jsou používány metody obsahující prvek prezentace výsledků před žáky  žák je veden k výstižnému ústnímu i písemnému projevu  Naslouchá promluvám druhých lidí a má na ně názor  žáci se účastní besed na různá témata  do výuky je postupně zapojován brainstorming(technika tvořivého myšlení, skupinová diskuse produkující nápady a náměty)  žák přiměřeně věku reaguje  zkouší vysvětlit a obhájit svůj názor  Seznamuje se s různými typy textů, obrázkových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků  učivo je prezentováno využíváním různých textů, obrázkových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků  rozumí různým gestům a symbolům, reaguje na ně  S ohledem na věk a schopnosti využívá informační a komunikační prostředky a technologie  učí se postupně pracovat s vyhledávačem na internetu  v rámci kroužku Informatiky se seznamují se základy práce s počítačem, pracují s výukovými programy Do výuky se snažíme zařazovat práci v komunikativních kruzích, dávat žákům prostor k všestranné, účinné a otevřené komunikaci různými formami (ústní, písemné, výtvarnými či technickými pomůckami), dodržovat etiku komunikace ( naslouchání, respektování odlišných názorů)

4. kompetence sociální a personální  Spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu  škola využívá skupinové práce a kooperativního vyučování  žák spoluvytváří pravidla pro práci ve skupině  Poskytne pomoc nebo o ni požádá 16

 žáci jsou vedeni k vzájemné pomoci v rámci ročníku i třídy( pomoc spolužákům nižšího ročníku)  učí se ohleduplnosti a úctě  dokáže slušně požádat o pomoc druhého    

Přispívá k diskusi v malé skupině využívání brainstormingu ve výuce zadávání skupinové práce práce ve smíšených dvojicích

kompetence občanské  Seznamuje se s přesvědčením druhých lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, upozorní na fyzické a psychické násilí  pravidla chování ve škole jsou žákům často připomínána  žákům je poskytnuta možnost, dle svého uvážení, upozornit na fyzické a psychické násilí, se kterým se setkává  naučí se rozpoznávat útlak a hrubé násilí  S ohledem na věk se seznamuje se zákony, které se ho přímo dotýkají  žáci jsou seznamováni se základními právy dítěte  postupně si osvojuje obsah práv a povinností  Je schopen rozhodnout se v jednoduché životní situaci, v případě ohrožení zná základní postupy řešení této situace  v rámci výuky OSV je používána metoda hraní v roli pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení  žáci znají důležitá telefonní čísla  dokáží přivolat pomoc  Seznamuje se s našimi lidovými tradicemi, kulturně-historickým dědictvím, uměleckými díly a sportovními aktivitami, dle svého zájmu se aktivně zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit  škola pořádá akce připomínající lidové tradice ( Vánoce, Velikonoce, maškarní masopust, vítání jara…, i v rámci ŠD)  škola pořádá veřejná vystoupení ( Muzikály, slavnosti k ukončení školního roku)  škola se účastní nebo sama pořádá v rámci možností sportovní soutěže  škola se účastní regionálních soutěží ( zpěv)  Seznamuje se se základními ekologickými a environmentálními problémy, je schopen je ve svém okolí objevovat  škola spolupracuje s VLS – ekologický podtext, Den Země, úklid  žáci se podílejí dle svých možností na udržování školní zahrady, vysazování zeleně  v rámci ŠD spolupráce se střediskem Čmelák  jednotlivé problémy environmentální výchovy jsou zařazovány do výuky  žáci si postupně vytvářejí pozitivní vztah k ekologii (zapojování do různých soutěží již od MŠ)

17

kompetence pracovní

 Ve vyučovacích hodinách používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky  žáci jsou v rámci výuky seznamováni se základy bezpečnosti  žáci jsou obeznámeni i se zásadami první pomoci

   

Hodnotí výsledky své práce z hlediska kvality a hospodárnosti škola se snaží vést žáky postupně k sebehodnocení své práce žáci se snaží pracovat kvalitně a hospodárně snaží se pochopit význam podílu své práce na konečném výsledku

Počáteční etapou naplňování výchovně vzdělávacích cílů programu je 1. období základního vzdělávání ( 1 . – 3. ročník), ve kterém se buduje základ pro další vzdělávací i osobnostní rozvoj žáků. Naplnění výše uvedených výchovně vzdělávacích cílů a získání kompetencí lze dospět v rámci vzdělávacího programu Tvořivá škola prostřednictvím činnostního učení. Z této filozofie vyplývá nejenom nutnost plnit dílčí výchovně vzdělávací cíle, ale i dodržovat pedagogické přístupy a postupy specifické pro činnostní učení.

Přednosti školního vzdělávacího programu založeného na principech činnostního učení: Tempo výuky se přizpůsobuje schopnostem žáků ve třídě Činnostní charakter výuky podporuje soustředění žáků na výuku Každý den přináší dítěti pokrok Činnostní učení neustále podněcuje zájem žáků o učení Důsledkem radosti z práce a zájmu žáků o učení je dobrá kázeň ve třídě Žáci jsou činnostmi, svými otázkami a odpověďmi vedeni k sebedůvěře, nezávislosti a lepším pracovním návykům 7. Zpětná vazba mezi učitelkou a žákem umožňuje okamžitě odhalovat chyby žáků, pracovat s nimi, průběžně a snadno je odstraňovat 8. Žáci nejsou přetěžováni, jejich psychický vývoj probíhá přirozeně. Činnostní učení napomáhá rozvoji schopností všech žáků 9. Učitelce činnostní učení umožňuje důkladnější poznání každého žáka, vede ho k úvahám o tom, co dál který žák potřebuje ke svému individuálnímu rozvoji 10. Prostor pro naučení je dán i žákům, kteří by jinak mohli být pokládáni za průměrné nebo i podprůměrné 1. 2. 3. 4. 5. 6.

18

11. Činnostní charakter výuky dává dostatek prostoru k dobrému individuálnímu rozvoji nadaných žáků 12. Výsledky jsou trvalejší – pokračuje se až po zvládnutí předchozí látky většinou žáků. Stálé podněcování žáků k samokontrole a sebehodnocení, které činnostní výuku vždy provází, přivádí mnohé žáky k dovednosti pracovat bezchybně 13. Činnostní učení vyhovuje dětem typů zrakového, sluchového i motorického, protože se do výuky zapojuje více smyslů 14. Hodnocení žáků je snadnější, neboť učitelka může průběžně sledovat pokroky v pochopení a aplikaci učiva 15. Při činnostním učení se vytváří velmi dobrý lidský kontakt mezi učitelkou a žákem i mezi žáky navzájem. Tento kontakt se postupně přetváří ve společně uznávaná pravidla naplněná aktivitou, spoluprací, prostorem pro každého 16. Díky aktivnímu zapojení všech žáků do výuky vede činnostní učení k přirozené integraci dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí.

 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných  Speciální vzdělávací potřeby jsou podle § 16 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ( školský zákon), považováni žáci se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. a)Zdravotní postižení – je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování b)Zdravotní znevýhodnění – je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení nebo chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání  Vzdělávání žáků se zdravotním postižením či zdravotním znevýhodněním se uskutečňuje pomocí různých podpůrných opatření, tj. s využitím speciálních metod, postupů, forem a prostředků vzdělávání, kompenzačních pomůcek, případnou individuální úpravou organizace vzdělávání zohledňující potřeby žáka.  Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení Do integračního programu jsou zařazeni především žáci s vývojovými poruchami učení nebo chování. Tito žáci jsou vzděláváni podle IVP, které jsou zpracovány na základě školního vzdělávacího programu a vycházejí ze specifických vzdělávacích potřeb žáků. Upravují obsah, formy a podmínky jejich vzdělávání. IVP schvaluje ředitelka školy. Svým obsahem se vzdělávací proces u žáků s SPU (specifické poruchy učení) zásadně neodlišuje od vzdělávání ostatních žáků. Tito žáci docházejí jedenkrát týdně na reedukaci, kde pracují pod vedením proškolených pedagogů. Výuka je zaměřena na rozvoj oslabených oblastí jednotlivých žáků dle doporučení pedagogicko-psychologické poradny. 19

 Vzdělávání žáků s poruchami chování Žáci s poruchami chování mají často i další poruchy (SPU, hyperaktivita, snížená schopnost koncentrace), proto jsou zařazování do speciální skupiny se žáky s SPU. Vyhovuje jim náš menší kolektiv, časté změny činností, neustálé opakování a utřiďování učiva. c)Sociální znevýhodnění – rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, dále nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, a dále postavení azylanta

 Vzdělávání žáků z odlišného kulturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí Hlavním problémem při vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí je ve většině případů nedostatečná znalost jazyka. Největší pozornost je tedy potřeba věnovat jeho osvojení. Jestliže žák nezná základní pojmy v českém jazyce, je nutná individuální pomoc. V pozdější době je pro ně přínosem setrvání ve skupině, kde je možnost neustálého opakování, vysvětlování a procvičování učiva. Při práci se žáky z kulturně odlišného a sociálně znevýhodňujícího prostředí je důležitá role učitelky, která dovede volit vhodné přístupy k žákům a vytvářet ve třídě příznivé klima na základě znalosti rodinného prostředí žáků. Žáci se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním, jsou na naší škole vyučováni formou integrace do běžné třídy. Škola podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků tak, aby byli odborně připraveni a dokázali vytvářet pro tyto žáky podnětné a vstřícné školní prostředí. Pro výuku žáků se vzdělávacími potřebami vytváříme vstřícné klima, máme na škole učitelky s kurzem pro nápravu učení. Reedukace s těmito žáky probíhá dle potřeby, většinou 1x týdně po dobu 30 minut.

 Žáci mimořádně nadaní Vzdělávání žáků mimořádně nadaných řeší § 17 zákona č. 561/2004 Sb. Mimořádně nadaného žáka lze na žádost zákonného zástupce a s doporučením školského poradenského zařízení přeřadit do vyššího ročníku po zvládnutí předepsaných zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Pro případné mimořádně nadané žáky se zvýšeným zájmem o vzdělávání vytváříme na škole rovněž podmínky, a to zadáváním individuálních a samostatných úkolů, podporováním jejich vlastního tempa, vnitřní diferenciace v některých předmětech, možnost účasti ve výuce se staršími žáky. Možnost navštěvovat počítačový kroužek v rámci ŠD. Dbáme na to, aby u těchto žáků nedocházelo k výkyvům chování, k porušování pravidel, pěstujeme u nich toleranci a ochotu si navzájem pomáhat. Pomáhat při spolupráci s žáky méně nadanými nebo s menším zájmem o učení.

20

Ředitelka školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Plán je součástí žákovy dokumentace a obsahuje údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální péče, údaje o cílech vzdělávání, rozvržení učiva, hodnocení žáka a případných kompenzačních pomůckách.

 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Postup při zajišťování výuky je obdobný jako u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Spolupracujeme s poradenským pracovištěm, na základě závěrů odborného vyšetření sestavíme pro mimořádně nadaného žáka individuální vzdělávací plán.

IVP zpracovává třídní učitelka a konzultuje jej s ostatními učiteli jednotlivých předmětů. Dlouhodobě také spolupracujeme s Pedagogicko-psychologickou poradnou v České Lípě, v Mladé Boleslavi, s odbory sociální péče. Snažíme se těmto žákům co nejvíce věnovat, přizpůsobit se školnímu prostředí, spolupracujeme se zákonnými zástupci žáků, s komunitou, ze které žák pochází.

 Začlenění průřezových témat - obecně Průřezová témata reprezentují ve vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Škola musí do vzdělávání na 1. stupni začlenit všechna průřezová témata uvedená v RVP ZV, nemusí však být všechna zastoupena v každém ročníku. Průřezová témata jsou v našem ŠVP realizována ve třech na sebe navazujících úrovních.

Průřezová témata a jejich okruhy  Osobnostní a sociální rozvoj – OSV tematické okruhy: 1. Osobnostní rozvoj 2. Sociální rozvoj 3. Morální rozvoj Průřezové téma OSV se orientuje na subjekty a objekty, je praktické a má každodenní využití v běžném životě. Reflektuje osobnost žáka a jeho individuální potřeby. Jeho smyslem je pomáhat žákům utvářet praktické životní dovednosti. V OSV se učivem stává sám žák, konkrétní skupina žáků a také různé situace každodenního života. Jejím smyslem je pomáhat žákům hledat vlastní 21

cestu k životní spokojenosti, která je založena na dobrých vztazích k sobě samému i k okolnímu světu. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka             

vede k porozumění sobě samému a druhým napomáhá k zvládání vlastního chování přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů) formuje studijní dovednosti podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování

 Výchova demokratického občana - VDO tematické okruhy: 1. 2. 3. 4.

Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Průřezové téma VDO má mezioborový a multikulturní charakter. Obecně představuje syntézu hodnot ( spravedlnost, toleranci, odpovědnost) a konkrétně především rozvoj kritického myšlení vědomí svých práv a povinností, porozumění demokratickému uspořádání společnosti a demokratickým způsobům řešení problémům. Toto průřezové téma má žáka vybavit základní úrovní občanské gramotnosti, což znamená způsobilost orientovat se v problémech otevřené demokratické společnosti. Žáci by pak měli umět konstruktivně problémy řešit a přitom si zachovat svou důstojnost a respekt k druhým, měli by si být vědomi svých práv a povinností a uplatňovat zásady slušné komunikace a demokratických způsobů řešení.

Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka  vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod  vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti  rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti  prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování  vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení 22

    

vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě vychovává k úctě k zákonům rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost  motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším  vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností

 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech –VMEGS tematické okruhy: 1. Evropa a svět nás zajímá 2. Objevujeme Evropu a svět 3. Jsme Evropané VMEGS prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, prohlubuje poznatky a umožňuje uplatňovat dovednosti, které si žáci během vzdělávání osvojili. Podporuje u žáků tradiční evropské hodnoty (humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, kritické myšlení a tvořivost). Podstatou tohoto průřezového tématu je výchova budoucích evropských občanů. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka  rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy  rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti  prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů  vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o osobnostní vzory  rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv  pomáhá překonávat stereotypy a předsudky  obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi  kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života  utváří pozitivní postoje ke kulturní rozmanitosti  podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám  upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost

23

 Multikulturní výchova - MKV tematické okruhy: 1. 2. 3. 4. 5.

Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity

Průřezové téma MKV umožňuje v základním životě vzdělávání žákům poznávat různé kultury, jejich tradice a hodnoty. Žáci si tak mohou lépe uvědomovat svou vlastní kulturní identitu, tradice hodnoty. MKV rozvíjí smysl pro toleranci, solidaritu a spravedlnost . Vede k chápání a respektování sociokulturních rozmanitostí. Seznamuje žáky se základními specifiky ostatních národností, které žijí ve společném státě a pomáhá rozvíjet společné aktivity a spolupráci. MKV se dotýká mezilidských vztahů ve škole mezi žáky, mezi učiteli a žáky, školou a rodinou. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka  poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti  rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních kontaktů k obohacení sebe i druhých  učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých  učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné  rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin  rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie  učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání,  poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj.  pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních skupin a uznávat je  napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí  pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti 24

 učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám

 Environmentální výchova - EV tematické okruhy: 1. Ekosystémy 2. Základní podmínky života 3. Lidské aktivity a problémy životního prostředí 4. Vztah člověka k prostředí EV vede žáky k chápání komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí. Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamické vztahy mezi člověkem a prostředím a poznávat aktuální hlediska ekologická, ekonomická, vědeckotechnická, politická a občanská, dále také možnosti různých variant řešení environmentálních problémů. Vede žáky k aktivní účasti na ochraně a utváření životního prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a orientaci člověka. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka  rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí  vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování  přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa  umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí  poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí  ukazuje modelové příklady jednání z hledisek životního prostředí  napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní úrovni  seznamuje se s principy udržitelnosti rozvoje společnosti.  učí se hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů  učí se komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska  přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty  vede se k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů  přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí  vede se k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví

25

 Mediální výchova - MEV tematické okruhy: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení fungování a vliv médií ve společnosti tvorba mediálních sdělení práce v realizačním týmu

Mediální výchova nabízí základní poznatky a dovednosti, které se týkají mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace v dnešní době představují významný zdroj zkušenosti a poznatků pro neustále se zvětšující okruh příjemců. Pro žáka je důležité umět zpracovat a vyhodnotit podněty přicházející z okolního světa – podněty přicházející z médií. Média se stávají důležitým socializačním faktorem , mají výrazný vliv na chování jedinců a utváření životního stylu. Mediální výchova si klade za cíl vybavit žáky základní úrovní mediální gramotnosti. Jedná se hlavně o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posuzovat jejich věrohodnost a vyhodnocovat jejich komunikační záměr, volit média jako prostředky pro naplnění nejrůznějších potřeb získávání informací, vzdělávání, naplnění volného času. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka  přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace  umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům  učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času  vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zpravodajských)  umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec  vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)  rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu  přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci  přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu  vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění  rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci  napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace 26

 Začlenění průřezových témat na škole: a) v tzv. RANNÍM KRUHU – bývá zařazován jedenkrát týdně, v případě nutnosti i častěji, jako reakce na potřeby vyplývající z okamžitého stavu věcí. Toto 10 – 15 minutové ranní setkání nemá pevnou strukturu. Slouží jako reakce na pozitivní i negativní události v životě žáků, školy, společnosti. Možnosti začlenění průřezových témat do ranních kruhů: OSV - bezprostřední reakce na situace vyplývající ze života žáků, rodiny, školy, společnosti - řešení problémů, zaujímání postojů, možnosti řešení VDO - reakce na události odehrávající se v obci, společnosti, principy demokracie VMEGS - reakce na události v Evropě, ve světě ( společenské, kulturní, politické, sportovní) MKV - otázky lidských práv, tolerance, respekt, začleňování žáků se sociálním znevýhodněním do třídního kolektivu EV - bezprostřední reakce na události týkající se životního prostředí ( obec, stát, svět) MEV - reakce na nejnovější mediální zprávy, posuzování obsahu, zaujímání stanoviska

27

b) formou INTEGRACE do dlouhodobých i krátkodobých PROJEKTŮ 1.ročník

- OSV ( poznávání lidí, komunikace, rozvoj schopností poznání) - MKV ( lidské vztahy) - EV ( životní prostředí a lidské aktivity)

2.ročník

- OSV ( psychohygiena, kreativita, sebepoznání) - MKV ( multikultura) - EV ( vztah člověka k životnímu prostředí)

3.ročník

- OSV ( seberegulace, kreativita, kompetice) - MKV ( multikultura) - EV ( podmínky života)

Možnosti začlenění průřezových témat do projektů: OSV - projekt „Zdravé zuby,“ „Bezpečně do školy“, „ Výchova ke zdraví“ EV

-

projekt „ Den Země“, projekt „ Aj ty ptáčku jarabáčku“

MKV - projekt „Muzikály“, vánoční „ Zpívání pod stromem „ a „Zpívání v kostele“, projekt „ My school“

Tak se docílí toho, že každý žák naší školy z 1.-3. ročníku bude seznámen nejméně jedenkrát za školní docházku s každým průřezovým tématem.

28

c) formou INTEGRACE do vzdělávacích obsahů jednotlivých vyučovacích předmětů Pro realizaci průřezových témat byla v příkladech učebních osnov zvolena forma integrace vybraných tematických okruhů do vzdělávacího obsahu daného vyučovacího předmětu. Průřezová témata, která škola zařazuje do svých učebních osnov, vždy vycházejí z konkrétní podmínky školy a z možností, které poskytuje náš region. Do výuky jsou formou integrace průběžně zařazována průřezová témata v souvislosti s aktuálními situacemi a problémy současného světa.

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA - OSV Název tematického okruhu Osobnostní rozvoj 1.Rozvoj schopností poznání 2.Sebepoznání a sebepojetí 3.Seberegulace a sebeorganizace 4.Psychohygiena

1.ročník

2.ročník

Čj,M,Hv,Vv, Tv,Pč

3.ročník

Čj, Prv, Tv,Pč

Čj, M, Prv, Hv, Čj, Aj, M, Hv, Vv,Tv,Pč Vv,Tv,Pč M, Prv, Hv, Vv,Tv, Aj, M, Prv, Hv,Vv,Tv, Čj, Prv, Tv,Pč Čj, Aj, Prv, Tv,Pč

Čj, Prv, Hv, Tv,Pč

Čj, Prv, Hv, Tv,Pč

Čj, Prv, Hv, Tv,Pč

5.Kreativita

ČJ, Hv, Vv, Pč

Čj, Hv, Vv, Pč

Čj, Prv, Hv,Vv,Pč

Sociální rozvoj 6.Poznávání lidí

M, Prv, Hv, Tv,Pč

M, Prv, Hv, Tv,Pč

7.Mezilidské vztahy

Čj, Prv, Hv,Pč

Čj, Prv, Hv,Pč

Čj, Aj, M, Prv,Hv, Tv,Pč Čj, Prv, Hv, Pč

8.Komunikace

Čj, Hv, Vv, Tv

Čj,Prv, Hv,Vv,Tv

Čj, Aj,Prv, Hv,Vv,Tv

M, Prv,Vv,

M, Vv

Čj Prv,

Čj,Prv,

Prv,

Prv,

M, Prv, Hv, Vv, Tv

9.Kooperace a M, Vv, kompetice Morální rozvoj 10.Řešení problémů a Čj, rozhodovací dovednosti 11.Hodnoty, postoje Prv, a praktická etika 29

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA - MVK Název tematického 1.ročník okruhu 1.Kulturní diference 2.Lidské vztahy Prv, Vv,

2.ročník

3.ročník Čj Aj, Vv, Prv

Prv, Vv,

3.Etnický původ 4.Multikulturalita 5.Princip sociálního smíru a solidarity

Prv, Čj, Aj

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA - EV Název tematického okruhu 1.Ekosystémy

1.ročník

2.ročník

3.ročník

Prv,

2.Základní podmínky Prv, Vv života 3.Lidské aktivity a Pč,Vv problémy životního prostředí 4.Vztah člověka k M, Prv, Vv,Pč prostředí

Prv, Vv

Prv, Vv

Prv, Pč,Vv

Prv, Pč,Vv

M, Prv, Vv,Pč

M, Prv, Vv,Pč

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA - VDO

Název tematického 1. ročník okruhu 1.Občanská společnost a škola Tv 2.Občan, občanská společnost a Prv, stát 3.Formy participace občanů 30

2. ročník Tv Prv,

3. ročník Tv Prv,

v politickém životě 4.Principy demokracie jako forma vlády a způsobu rozhodování VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH - VMEGS

Název tematického okruhu Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu Jsme Evropané

1.ročník

2.ročník

3.ročník

Vv

Vv

Vv

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA - MV Název tematického okruhu 1.Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení 2.Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality 3.Stavba mediálních sdělení 4.Vnímání autora mediálních sdělení 5.Fungování a vliv médií ve společnosti 6.Tvorba mediálního sdělení 7.Práce v realizačním týmu

1. ročník

2. ročník

3. ročník

Čj

Čj, Prv,

Čj,Prv,

Čj

Čj

31

 Učební plán  Tabulace učebního plánu

Vzdělávací oblast

Vyučovací předmět

ročník

Celkem Z toho hodin - disponibilní předměty hodiny

1.

2.

3.

4.

5.

9/2

10/2

8/1

7/1

7

41

6

4/1

5/1

3 5/1

3 5/1

3 5

9 24

4

Informační a informatika komunikační technologie

-

-

-

1

1

2

Člověk jeho svět

2

2

3/1

-

-

7

-

-

-

2

2

4

1

1

1

2 1

2 1

4 5

1

1

1

2

2

7

a Tělesná výchova

2

2/1,5

2/1,5

2

2

10

Člověk a svět Pracovní práce činnosti

1

1

1

1

1

5

Jazyk a Český jazyk jazyková komunikace

Matematika a její aplikace

Cizí jazyk matematika

a prvouka přírodověda

Umění kultura

vlastivěda a Hudební výchova Výtvarná výchova

Člověk zdraví

Celková dotace

povinná

časová 20

22

24

32

26

26

118

1

3

14

 Poznámky k učebnímu plánu 1. Výuka na škole probíhá ve třech ročnících, pokud by došlo k nárůstu žáků, školní vzdělávací program by byl doplněn o další 2 postupné ročníky( tzn. pro 4. a 5. třídu). 2. Vzdělávací obsah je realizován formou samostatných vyučovacích předmětů pojmenovaných podle vzdělávacích oblastí daných RVP ZV. 3. Výuka jednotlivých předmětů probíhá v celcích odpovídajících délkou vyučovací hodině (45 minut).V případě potřeby jsou hodiny spojovány do celků maximálně 4 vyučovacích hodin. Během školního roku mohou být realizovány krátkodobé ( jednodenní) i dlouhodobé ( týdenní) projekty. 4. Disponibilní hodiny jsou použity k posílení jednotlivých předmětů tak, aby bylo možno naplňovat výchovné a vzdělávací strategie a vznikl rozvrh hodin, ve kterém lze realizovat výuku tří ročníků na škole tvořené pouze dvěma třídami. 5. V 1. ročníku má předmět Český jazyk komplexní charakter, od 2. ročníku je členěn na Komunikační a slohovou výchovu, Jazykovou výchovu a Literární výchovu. V 1.-3. ročníku se v rámci předmětu realizují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova a Multikulturní výchova. Předmět je posílen v 1. a ve 2.ročníku o 2 hodiny z disponibilní časové dotace, ve 3. ročníku o jednu hodinu. 6. Předmět Prvouka je posílen o 1 disponibilní hodinu – posílení úrovně Výchovy ke zdraví. 7. Předmět Matematika je v každém ročníku posílen o jednu hodinu z disponibilní časové dotace. 8. V předmětu Tělesná výchova - ve 2. a 3. ročníku probíhá plavecký výcvik – výuka probíhá nepravidelně, většinou 1x za 2 roky vzhledem ke špatnému spojení do plaveckého areálu, proto disponibilní hodiny budeme využívat v TV nepravidelně, a to 1,5 hodiny z disponibilní časové dotace ve 2. a 3. ročníku. 9. Jelikož žáci z naší školy mají možnost dalšího vzdělávání na 3 školách, není možné dát do souladu učební plán tak, aby odpovídal všem požadavkům každé konkrétní školy. Proto je učební plán sestaven pro naši školu tak, aby v případě otevření dalších ročníků (tzn. 4. a 5.) mohla výuka probíhat dle tohoto plánu.

33

Poznámky k zařazení vzdělávacích oblastí do učebního plánu ( určuje RVP ZV)

 Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk  vyučovací předmět je zařazen povinně do všech ročníků Cizí jazyk  předmět s časovou dotací 3 hodiny týdně je zařazen povinně od 3. do 9. ročníku.S jeho zařazením je možné začít při zájmu žáků a souhlasu jejich rodičů i v nižších ročnících. Přednostně musí být žákům nabídnuta výuka anglického jazyka.Pokud žák ( jeho zákonný zástupce)zvolí jiný cizí jazyk než anglický, musí škola prokazatelně upozornit zástupce žáka na skutečnost, že ve vzdělávacím systému nemusí být zajištěna návaznost ve vzdělávání zvoleného cizího jazyka při přechodu žáka na jinou základní školu.

 Člověk a jeho svět 

realizuje se v 1. – 3. ročníku ve vyučovacím předmětu Prvouka

 Umění a kultura 

realizuje se v samostatných vyučovacích předmětech Hudební výchova a Výtvarná výchova, které jsou zařazeny ve všech ročnících

 Člověk a zdraví 

Tělesná výchova je zařazena do všech ročníků, její týdenní časová dotace nesmí klesnout pod 2 vyučovací hodiny



výchova ke zdraví je realizována zejména v tělesné výchově, Prvouce

 Člověk a svět práce 34



učivo vzdělávací oblasti se realizuje ve všech ročnících jako samostatný předmět Pracovní činnosti

 Učební osnovy pro 1. – 3. ročník ZV Vzdělávací oblast Název vyučovacího předmětu Charakteristika vyučovacího předmětu Cílové zaměření vzdělávací oblasti Společné výchovné a vzdělávací strategie k rozvoji klíčových kompetencí Tematické okruhy průřezových témat zařazené do předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

35

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Název vyučovacího předmětu:

ČESKÝ JAZYK

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast je v 1.-3. ročníku na škole realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu český jazyk a ve 3. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu anglický jazyk. Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace má rozhodující postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti žáka základního vzdělávání. Jazykové vzdělávání vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Obsah předmětu má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Jednotlivé složky se vzájemně prolínají. Komunikační a slohová výchova – naučí žáka vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, ústně se vyjadřovat, rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, naučí žáka analyzovat text a kriticky posoudit jeho obsah. Jazyková výchova – předá žákovi vědomosti a dovednosti potřebné k osvojení spisovné podoby českého jazyka.Povede žáka k přesnému a logickému myšlení, které je předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování v ústní i písemné formě. V literární výchově – žák pozná prostřednictvím četby základní literární žánry a druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, formulovat vlastní názor na literární dílo. 36

Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:      

Osvojení si a porozumění spisovné řeči mluvené, čtené i psané Chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa Rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako potencionálního zdroje pro rozvoj osobního a kulturního bohatství Zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí Samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny a s texty různého zaměření Získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke komunikativnímu ústnímu i písemnému projevu

Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány: - komunikační a slohovou výchovou - čtením a literární výchovou - psaním - jazykovou výchovou Komunikace v českém jazyce se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím dramatické výchovy. Komunikační dovednosti žáků jsou vytvářeny nejen ve všech složkách českého jazyka, ale ve všech vyučovacích předmětech. Jednotlivé vyučovací předměty musí poskytovat dostatek prostoru k vyjadřování myšlenek a postřehů žáků k tomu, co se učí a co pozorují. Slovní zásoba je rozšiřována zejména využitím učiva prvouky, četby a vlastních zážitků. V tomto období je kladen důraz zejména na ústní vyjadřování žáků. Samostatná písemná forma vyjadřování je uplatňována od 3. ročníku. Při prvním samostatném písemném vyjadřování se požaduje používat krátké jednoduché věty o tom, co žáci prožili, nebo co dobře znají. Pro rozvoj vyjadřovacích schopností v prvním vzdělávacím období využíváme: - vyprávění ( o obrázku, vlastních zážitcích, přečteném textu, podle obrázkové osnovy) - rozhovory žáků k určitému tématu - formulace otázek a odpovědí k danému tématu - možnosti svobodného výběru způsobu vyjádření myšlenek ( v čítankách 2.a3.ročníku jsou připraveny náměty,které žáky vždy zaujmou), využívá se mezipředmětových vztahů - jednoduchých popisů z písanek, hlavně z prvoučného učiva, k psaní podobných textů - možnost zpracovávat „první knihy“, např. o květinách, o ptácích aj. v co nejjednodušší podobě, volně doplněné ilustracemi, výstřižky apod., využíváme i dětských knih a encyklopedií

37

Při výuce čtení v tomto období se snažíme naučit všechny žáky, i průměrně nadané, číst přiměřeně náročné, umělecké i naučné texty jasně, zřetelně a s porozuměním. Při čtení textů se obohacuje slovní zásoba žáků a rozvíjí se i jejich ústní vyjadřování. Při práci s tety se spojuje výcvik čtení s rozvojem vyjadřování, se vzděláváním v různých oborech i s výchovou žáků.Čtení se využívá v prvouce při poznávání přírody i života lidí a světa. Při prožívání literárních ukázek a čtení prvních knížek poznávají žáci život dětí i dospělých, učí se chápat a hodnotit jejich životní příběhy, činy, charaktery a lidské vztahy. Tím rozšiřují svoji životní zkušenost, obohacují svůj citový život. Dobrá četba zušlechťuje city, ovlivňuje duševní život dětí a povzbuzuje jejich vůli. Žáci se při vyučování čtení učí esteticky prožívat a chápat přiměřené texty, později je výrazně číst, předčítat, přednášet, vyprávět, někdy i ilustrovat, něco podle popisu vyrobit, jindy text dramatizovat. Při čtení, poslechu a recitaci se zjemňuje smyslové vnímání žáků, např. sluch pro zvukovou stránku jazyka, bystří se pozorování, rozvíjí se představivost a fantazie, cvičí se paměť žáků, rozvíjí se pojmové i obrazné myšlení, ústní vyjadřování. V čítankách určených k činnostnímu učení čtení je věnována dostatečná pozornost volbě příjemných textů, délkou i obsahem přiměřených mladšímu školnímu věku. Také mezipředmětovým vztahům a volbě témat pro samostatnou práci žáků je zde věnována pozornost. V literární výchově seznamujeme žáky s literární tvorbou vhodnou pro mladší školní věk včetně ilustrací. Při výuce psaní v tomto období získají žáci správné psací dovednosti, základy čitelného, přiměřeně hbitého a úhledného rukopisu. Píší slova a texty vhodného a žákům přiměřeného obsahu, který vyjadřuje zkušenosti žáků nebo poznatky získané v jiných vyučovacích předmětech. Písanky připravené pro toto období se zaměřují na psaní s porozuměním. V jazykové výchově v 1. období základního vzdělávání se žáci učí prostě a jasně vyjadřovat spisovným jazykem, s využitím slovní zásoby odpovídající jejich věku a zároveň poznávají elementární základy mluvnické stavby jazyka a osvojují si základní pravopisné jevy. Dbá se na rozvoj jejich slovní zásoby a postupně se vytváří návyky správné spisovné výslovnosti. Jazykové vyučování má velký význam pro rozvoj myšlení žáků, neboť se při něm učí jazykové a pravopisné jevy pozorovat, srovnávat, třídit a zobecňovat. Nejprve se seznamují s konkrétními jazykovými jevy, pozorují je, hovoří o nich. Tak dochází k mnoha elementárním zobecněním a procvičování poznaných jazykových a pravopisných jevů. Pozornost je věnována výcviku v pravopise lexikálním. Ústní i písemné vyjadřování se při činnostní výuce rozvíjí pokud možno v souvislosti s poznáváním skutečností, které děti obklopují. Žáci zpočátku při samostatném vyjadřování reagují na otázky a pokyny učitelky, později vytvářejí krátké souvislé projevy na témata blízká jejich zájmům a zkušenostem. V hodinách českého jazyka tohoto období nejsou ostré hranice mezi učivem mluvnice, slohového výcviku, literární výchovy a psaní. Je potřeba si uvědomovat vzájemnou prostupnost a propojenost těchto složek českého jazyka. Je-li k tomu vhodná příležitost, lze složky českého jazyka zpestřit dramatickou výchovou. 38

Dramatická výchova rozvíjí tvořivost dětí a přispívá k obohacení pomocí učíme žáky volně, beze strachu, svými slovy vyjadřovat v českém jazyce. Pomocí dramatické výchovy se žáci učí slušnosti, tvořivému řešení praktických situací. Přitom se učí též cítit s druhými, Uplatňujeme tak snadno ve výuce prvky etické výchovy.

jejich slovní zásoby. S její myšlenky a názory nejen vzájemnému respektování i vzájemně si pomáhat.

Dramatická výchova v 1. období základního vzdělávání Pomocí dramatické výchovy: - rozvíjíme u dětí jejich tvořivost - učíme je volně bez strachu, svými slovy vyjadřovat myšlenky a názory nejen v českém jazyce a literatuře, ale i v dalších vyučovacích předmětech - rozvíjíme a obohacujeme slovní zásobu žáků - učíme žáky tvořivě řešit praktické problémy - vedeme žáky k slušnosti a respektování spolužáků, rodičů i ostatních dospělých v jejich okolí - žáci mohou prožívat různé situace, naučit se cítit s druhými a pomáhat si navzájem S vyučováním českého jazyka v 1.-3. ročníku jsou bezprostředně spojeny počátky prvoučného vyučování. Zkušenosti žáků získané pozorováním okolní přírody a života lidí se prohlubují čtením uměleckých textů. Myšlení a řeč žáků se přitom rozvíjí v souladu s rozvojem fantazie, citů, vůle a smyslu pro krásu.

39

 SPOLEČNÉ VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE K ROZVOJI KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které vedou ve vyučovacím předmětu Český jazyk směřují k utváření kompetencí:

KOMPETENCE K UČENÍ  rozvíjet u žáků dovednosti potřebné k osvojování učiva  předkládat žákům možnosti používání osvojených dovedností z jazykového vzdělávání v jiných oblastech  vést žáky k systematickému získávání a ukládání informací  vést žáky k aplikaci naučených pravidel pravopisu a jejich vzájemnému propojování  seznamovat žáky s mluvnickými a literárními termíny souvisejícími s probíraným učivem

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

 vést žáky k tomu, aby samostatně nalézali pravidla, kterými se řídí probírané mluvnické jevy  vést žáky k vyhledávání informací o vhodných způsobech řešení  vést žáky k tomu, aby uměli nalézat chyby v textu a odůvodnit správné řešení  vést žáky k organizování a řízení skupinové, projektové i dramatizační činnosti a k mimoškolním aktivitám a tím je učit prakticky řešit problémy.

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ

   

vést žáky ke správné formulaci obsahu sdělení v rámci probíraných žánrů nabízet žákům dostatek příležitostí k porozumění probíraných literárních textů pomocí literárního i gramatického učiva rozšiřovat slovní zásobu žáků vést žáky ke správné, srozumitelné výslovnosti, stavbě slovosledu, stavbě větných celků, k vyprávění

40

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ

 vytvářet příležitosti k tomu, aby žáci mohli diskutovat v malých skupinách i v rámci celé třídy  vést žáky k tomu, aby dokázali požádat o pomoc

KOMPETENCE OBČANSKÉ

 seznámit žáky s naším slovesným dědictvím a vysvětlovat jim jeho význam  podporovat v žácích potřebu literárního projevu, recitace, četby

KOMPETENCE PRACOVNÍ

 vést žáky k dodržování hygienických pravidel pro čtení a psaní  vést žáky k přípravě a udržování jejich učebního prostoru

41

 TEMATICKÉ OKRUHY PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT ZAŘAZENÉ DO PŘEDMĚTU: Český jazyk Reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáků především v oblasti postojů a hodnot.

Osobnostní a sociální výchova - OSV OSV 1

OSV 3

osobnostní rozvoj rozvoj schopností ac cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení poznávání dod dovednosti zapamatování, řešení problémů, dovednosti pro učení a studium seberegulace Cvi a cvičení sebekontroly, sebeovládání, vůle, sebeorganizace organizace vlastního času, plánování učení a studia, stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení

OSV 4

psychohygiena: Hle hledání pomoci při potížích, dovednosti pro pozitivní naladění Mys mysli a dobrý vztah k sobě samému

OSV 5

kreativita:

OSV6

poznávání lidí

sociální rozvoj vzájemné poznávání ve třídě

OSV 7

mezilidské vztahy:

péče o dobré vztahy, vztahy a naše třída

OSV 8 komunikace:

Cvi cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity, mezilidských vztazích

tvořivost v

cvičení pozorování a emfatického a aktivního naslouchání, dovednosti pro verbální i neverbální sdělování ( řeč těla a slov, technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování), specifické komunikační dovednosti, dialog, komunikace v různých situacích, efektivní strategie otevřená a pozitivní komunikace, pravda, lež a předstírání v komunikaci morální rozvoj

OSV10 řešení problémů a problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů rozhodovací vázaných na látku předmětu, problémy v seberegulaci dovednosti

42

Multikulturní výchova - MKV MKV 1 kulturní diferenciace poznávání vlastního kulturního zakotvení

Mediální výchova - MV MV 1

kritické čtení a pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě, rozlišování vnímání zábavních prvků ve sdělení od informativních a společensky mediálních významných, hodnotící prvky ve sdělení, hledání rozdílů mezi sdělení informativním, zábavním a reklamním sdělením, chápání podstaty mediálního sdělení a objasňování jeho cílů a pravidel, identifikování základních orientačních prvků v textu

MV 2

interpretace různé typy sdělení, jejich rozlišování a funkce, rozdíl mezi reklamou a vztahu mediálních zprávou, identifikace společensky významných hodnot v textu, vztah sdělení a reality mediálního sdělení a sociální zkušenosti, opakované užívání prostředků

MV 5

fungování a vliv role médií v každodenním životě jedince, vliv médií na konverzační médií ve témata, na postoje a chování, vliv médií na kulturu (role televize, společnosti filmu v životě jednotlivce, rodiny, společnosti)

43

Vzdělávací obsah předmětu v 1. – 3. ročníku ( 1. období ) Vyučovací předmět: Období – ročník:

Český jazyk 1. období – 1. ročník

Očekávané výstupy předmětu Na konci 1. období základního vzdělávání žák:  Komunikační a slohová výchova             

plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i neverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena a slabiky, umí zkontrolovat vlastní písemný projev píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý děj  Jazyková výchova

               

porovnává významy slov, zná slova opačná, slova nadřazená a podřazená pozná první hlásky ve slově umí rozlišit psací a tiskací písmena rozpozná nové hlásky a dvojhlásky pozná rozdíl mezi slabikou a slovem a větou má správný slovní přízvuk dokáže číst a psát slova se slabikotvorným r,l dokáže číst a psát slova se slabikami di, ti, ni, dě, tě, ně, pě, bě, vě,mě rozvíjí svůj písemný kultivovaný projev rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky píše velká písmena na začátku věty, u vlastních jmen, píše znaménko za větou umí napsat jednoduchá vlastní jména dokáže hlasitě a správně číst jednoduchý text s porozuměním je schopen účinné komunikace s druhými respektuje a toleruje práva druhých, spolupracuje s příslušníky odlišných sociokulturních skupin užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných, přídavných jmen a 44

sloves

 Literární výchova    

čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku vyjadřuje svoje pocity z přečteného textu rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, zná základní znaky pohádky pracuje s textem podle pokynů učitelky a podle svých schopností

Cílové zaměření předmětu v 1. ročníku Vzdělávání v předmětu Český jazyk a literatura v 1. ročníku směřuje k:  Komunikační a slohová výchova     

Čtení písmen, slov, vět Čtení s porozuměním textu Naslouchání Psaní vět Kultivovanému projevu na úrovni věku  Jazyková výchova

        

Správné výslovnosti hlásek Rozvoji slovní zásoby Chápání významu slov Rozlišování – hlásky, slova, věty Literární výchova Poslechu literárních textů Zážitkovému čtení a naslouchání Tvořivým činnostem s literárním textem Poznávání základních literárních pojmů

45

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA OVO 1: plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

OVO 2: porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti

OVO 3: respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru

ČTENÍ DV: pozná všechna Hlásky, písmena , písmena v tištěném i slabiky, slova, texty psaném textu podle nácvikové DV: skládá slova a metody čtení věty (Sfumato) DV: používá základy Skládání slov a vět techniky čtení Rozvoj techniky DV: čte jednoduché čtení texty Čtení jednoduchého písemného projevu DV: rozumí čteným hygienické návyky Praktické čtení - porozumění slovům slovům, větám, při čtení - pozorné, přiměřeně větám textům rychlé Hygienické návyky DV: vštěpuje si Věcné čtení při čtení NASLOUCHÁNÍ DV: učí se Praktické naslouchat druhým, naslouchání být pozorný a Věcné naslouchání vyjadřovat svá přání Reakce na DV: chápe roli jednotlivé pokyny a mluvčího a jednoduchá sdělení posluchače Základní DV: reaguje na komunikační jednoduché pokyny a pravidla sdělení -pozornost, naslouchání, role mluvčího a posluchače

46

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: Cvičení dovedností a zapamatování

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: Cvičení smyslového vnímání, pozornosti soustředění

OSV 1 Rozvoj sociálních schopností: Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění OSV 7 Mezilidské vztahy: chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého OSV 8 Komunikace: Cvičení pozorování, cvičení emfatického a aktivního naslouchání

Očekávané výstupy OVO 4: pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost OVO 5: v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči OVO 6: volí vhodné verbální a neverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích

OVO 7: na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev

OVO 11: seřadí ilustrace podle posloupnosti a vypráví jednoduchý příběh

Dílčí výstupy Učivo MLUVENÝ PROJEV DV: vyslovuje Správná výslovnost, správně všechny řečová cvičení, hlásky,opravuje oprava nesprávné nesprávnou výslovnosti výslovnost DV: využívá hlasových a dechových cvičení DV: vštěpuje si základy mluveného projevu DV: používá verbální a neverbální prostředky řeči DV: poznává základní komunikační pravidla

Základy mluveného projevu-dýchání, tvoření hlasu, výslovnost, přiměřené tempo

Rozvoj slovní zásoby Verbální a neverbální prostředky řeči(mimika, gesta) Základní komunikační pravidla-role mluvčího a posluchače, zdvořilost, střídání rolí DV: dokáže Reprodukce textu vypravovat mluvený Krátké nebo slyšený text komunikační žánry DV: vytvoří krátké -pozdrav,oslovení, komunikační žánry prosba, omluva,vzkaz, poděkování DV: vypráví podle Vypravování na obrázků příběh, základě obrazového pracuje s obrazovými materiálu materiály

47

Průřezová témata OSV 3 Seberegulace a sebeorganizace:cvičení sebekontroly, sebeovládání, regulace vlastního jednání a prožívání OSV 1 Rozvoj schopností poznávání:cvičení smyslového vnímání, pozornosti, soustředění OSV 8 Komunikace: řeč těla, zvuků, slov

OSV 8 Komunikace: specifické komunikační dovednosti, dialog, komunikace v různých situacích

OSV 8 Komunikace: specifické komunikační dovednosti, dialog,komunikace v různých situacích

Očekávané výstupy OVO 8: zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním OVO 9: píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena a slabiky, kontroluje vlastní písemný projev

OVO 10: píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení

Dílčí výstupy PÍSEMNÝ DV: učí se základním hygienickým návykům při psaní

Učivo PROJEV Správné sezení, držení psacího nástroje, hygiena zraku

DV: učí se psát správné tvary písmen a číslic, správně spojuje slabiky, slova, píše krátké věty DV: poznává správnou techniku psaní

Technika psaní - čitelný a přehledný písemný projev, úhlednost, úprava

Psaní jednotlivých písmen-tiskacích a psacích,číslic, spojování písmena slabik, psaní slov, psaní krátkých vět DV: opisuje a Opisy, přepisy, přepisuje jednoduché interpunkční texty znaménka DV: píše jednoduchá Psaní jednoduchých sdělení, krátké žánry sdělení písemného sdělení Žánry písemného projevuvzkaz,pozvánka,zápis do notýsku

48

Průřezová témata OSV 1 Rozvoj schopností poznávání:řešení problémů, dovedností pro učení OSV 4 Psychohygiena: dobrá organizace času, dovednosti zvládání stresových situací – uvolnění, relaxace

OSV 5 Kreativita: cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

JAZYKOVÁ VÝCHOVA OVO 12: rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky

OVO 13: porovnává významy slov, slova opačná, podřazená a nadřazená OVO 14:porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc,okolnost,vlastnost

ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA DV: učí se rozlišovat Sluchové rozlišení zvukovou a grafickou hlásek, výslovnost podobu slov, člení samohlásek slova na hlásky, učí dlouhých a se odlišit krátké a krátkých, souhlásek dlouhé samohlásky a souhláskových DV: výslovnost skupin, intonace vět souhláskových skupin Rozlišování zvukové DV: intonace vět a grafické podoby slova SLOVNÍ ZÁSOBA A TVOŘENÍ SLOV DV: poznává a Slova a pojmy porovnává význam Význam slov slov DV: porovnává a třídí slova podle stanoveného hlediska DV: rozšiřuje slovní zásobu

Porovnávání slov podle zobecňujícího významu Slovní zásoba

49

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání:cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení dovednosti zapamatování

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo Průřezová témata TVAROSLOVÍ OVO 15: rozlišuje DV: používá správné Poznávání správných tvarů OSV 1 Rozvoj slovní druhy tvary slov schopností v základním tvaru poznávání: řešení problémů, dovedností pro učení OVO 16: užívá DV: používá správné Poznávání správných tvarů OSV 8 Komunikace: v mluveném projevu gramatické tvary podst.jmen, příd. jmen a komunikační správné gramatické podst. jmen a sloves v mluveném projevu dovednosti tvary přídavných jmen i podst.jmen,příd.jmen sloves v mluveném a sloves projevu SKLADBA OVO 17: spojuje DV: učí se tvořit Spojování slov do vět OSV 10 Řešení v mluveném projevu jednoduchá souvětí Stavba věty problémů a věty do jednodušších DV: správně řadí Pořádek slov ve větě rozhodovací souvětí vhodnými slova ve větě Interpunkční znaménka ve dovednosti: zvládání spojkami a jinými DV: používá základní větě učebních problémů spojovacími výrazy interpunkční vázaných na látku znaménka ve větách předmětu OVO 18: rozlišuje DV:čte věty se Modulace souvislé řeči- OSV3 Sebekontrola, v textu druhy vět správnou intonací intonace ve větách sebeovládání: podle postoje podle postoje oznamovacích, tázacích, cvičení sebekontroly, mluvčího a k jejich mluvčího rozkazovacích sebeovládání vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky sebe Sebekontrola, sebeovládání: PRAVOPIS OVO 19: odůvodňuje DV: odlišuje v písmu Lexikální pravopis OSV 1 Rozvoj a píše správně velká krátké a dlouhé -odlišování krátké a dlouhé schopností písmena na začátku samohlásky samohlásky poznávání: řešení věty a u vlastních DV: používá základní Používání tečky, čárky, problémů, cvičení jmen interpunkční otazníku, vykřičníku dovedností znaménka Správné psaní hlásek, slabik, zapamatování DV: píše správně slov, vět OSV3 Seberegulace hlásky, slabiky, Velká písmena na začátku a sebeorganizace: slova, věty vět cvičení sebekontroly DV: používá velká písmena na začátku vět

50

Vzdělávací obsah předmětu v 1.- 3. ročníku ( 1. období) Vyučovací předmět: Období – ročník:

Český jazyk 1. období – 2. ročník

Očekávané výstupy předmětu Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno především v jiném postupném ročníku ( ČJ 3. ročník) Na konci 1. období základního vzdělávání žák:

 Komunikační a slohová výchova          



plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i neverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena a slabiky, kontroluje vlastní písemný projev píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

 Jazyková výchova      

rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje krátké a dlouhé samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu, slova významu souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledává v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost rozlišuje slovní druhy v základním tvaru užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy 51

   

rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech správně píše dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě,vě,mě – mimo morfologický šev píše velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen a pojmenování

 Literární výchova

   

čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku vyjadřuje své pocity z přečteného textu rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitelky a podle svých schopností

Cílové zaměření předmětu v 2. ročníku ZŠ Vzdělávání v předmětu Český jazyk a literatura ve 2. ročníku směřuje k:  Komunikační a slohová výchova       

Zdokonalování techniky čtení Poslechu různých textů a práce s nimi Orientaci ve slovnících a encyklopediích Seznámení s útvary společenského stylu, vypravování Úpravnému a čitelnému projevu Docvičování tvarů psacího písma Kultivovanému projevu 

      

Jazyková výchova

Učení o větě Správnému řazení slov ve větě a vět v textu Osvojení pravopisu – jevy ú/ů, psaní ě, tvrdé a měkké souhlásky, párové souhlásky, velká písmena Osvojení základních druhů slov Poznávání slovních významů Dělení slova na slabiky

52



Literární výchova

 Poslechu literárních textů  Zážitkovému čtení a naslouchání  Tvořivým činnostem s literárním textem  Poznávání základních literárních pojmů

53

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA ČTENÍ DV:rozvíjí plynulé Praktické čteníčtení krátkých a pozorné, plynulé, méně náročných přiměřeně rychlé textů Zdokonalování DV: zdokonaluje techniky čtení techniku čtení Cvičné texty pro DV: porozumí nácvik techniky jednoduchým textům čtení DV: při čtení získává Porozumění informace a nachází jednoduchým klíčová slova textům DV: zlepšuje Věcné čtení hygienické návyky -čtení jako zdroj při čtení informací -čtení vyhledávací (klíčová slova) Hygienické návyky při čtení NASLOUCHÁNÍ OVO 2: porozumí DV: chápe Reakce na písemným nebo jednoduché mluvené jednoduché pokyny mluveným pokynům pokyny a reaguje na a jednoduchá přiměřené složitosti ně sdělení OVO 1: plynule čte s porozuměním textu přiměřeného rozsahu a náročnosti OVO 2: porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti

OVO 3: respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru

DV: učí se respektovat základní komunikační pravidla v rozhovoru DV: snaží se vyjádřit svůj zážitek z naslouchání

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení dovedností a zapamatování,cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění

OSV 1 Rozvoj sociálních schopností: cvičení smyslového vnímání.,pozornosti a soustředění OSV8 Komunikace: cvičení pozorování, cvičení emfatického a aktivního naslouchání Praktické OSV 3 Seberegulace naslouchání a sebeorganizace: -zdvořilé, cvičení sebekontroly, ohleduplné,vyjádření sebeovládání kontaktu OSV 7 Mezilidské Věcné naslouchání vztahy: chování -pozorné, podporující dobré soustředěné, s aktivní vztahy, empatie a reakcí pohled na svět očima -role mluvčího a druhého posluchače Zážitkové naslouchání

54

Očekávané výstupy OVO 4: pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost OVO 5: v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči OVO 6: volí vhodné verbální i neverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích

OVO 7: na základě vlastních zážitků vytváří krátký mluvený projev OVO 11: seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví jednoduchý příběh

Dílčí výstupy

Učivo

MLUVENÝ PROJEV DV: je schopen Jazykolamy, řečová poznat chyby ve cvičení správné Správná výslovnosti, snaží výslovnost, se správně poznávání chyb ve vyslovovat výslovnosti DV: zdokonaluje Technika techniku mluveného projevu mluveného Cvičení zaměřená projevu, používá na hospodaření správného s dechem a užití dýchání a tempa správného tempa řeči v mluvených řeči projevech DV: učí se volit Vhodný výběr vhodné verbální jazykových a neverbální prostředků, prostředky řeči mimika, gesta v běžných Základní školních komunikační situacích pravidla DV: vštěpuje si -oslovení, zahájení a základní ukončení dialogu, komunikační role mluvčího a pravidla posluchače, střídání rolí, zdvořilost DV: učí se tvořit Komunikační žánry krátké mluvené -pozdrav, oslovení, projevy prosba, DV: vypráví omluva,vzkaz,dialog příběh podle na základě obrázků obrazového materiálu

55

Průřezová témata

OSV 3 Seberegulace a sebeorganizace: cvičení sebekontroly, sebeovládání, regulace vlastního jednání a prožívání OSV 1 Rozvoj schopnosti poznávání: cvičení smyslového vnímání, pozornosti, soustředění

OSV 8 Komunikace: řeč těla, zvuků, slov

OSV 8 Komunikace: specifické komunikační dovednosti,dialog,komunikace v různých situacích

Očekávané výstupy OVO 8: zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním OVO 9: píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena a slabiky, kontroluje vlastní písemný projev

Dílčí výstupy

učivo

PÍSEMNÝ PROJEV DV: upevňuje si Správné sezení, držení základní hygienické psacího náčiní, hygiena návyky spojené se zraku psaním DV: v zásadě píše správné tvary písmen a číslic, obvykle správně spojuje písmena i slabiky, učí se kontrolovat vlastní písemný projev DV: vštěpuje si zásady techniky psaní

OVO 10: píše věcně DV: učí se psát i formálně správně věcně i formálně jednoduchá sdělení správně jednoduchá sdělení DV: píše poznané jednoduché žánry písemného projevu

Technika psaní -úhledný, čitelný, přehledný písemný projev Docvičování tvarů psacího písma

Málo používaná písmena malé i velké abecedy(X,Y,W) Kontrola písemného projevu Žánry písemného projevu adresa,blahopřání,pozdrav z prázdnin, obálková osnova, vypravování, jednoduchá osnova vypravování

Průřezová témata

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: řešení problémů, dovedností pro učení OSV 4 Psychohygiena: dobrá organizace času, dovednosti zvládání stresových situací – uvolnění, relaxace

OSV 5 Kreativita: cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity

JAZYKOVÁ VÝCHOVA OVO 12: rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky

ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA DV: rozlišuje Slovo – hlásky, slabiky zvukovou a Dělení hlásek grafickou podobu Sluchové rozlišení slova, člení slova hlásek na hlásky a slabiky, Modulace souvislé řeči odlišuje dlouhé a -tempo, intonace, krátké samohlásky přízvuk,hlasitost DV: umí dělit hlásky DV: snaží se používat zásady modulace souvislé řeči

56

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění

Očekávané výstupy OVO 13: porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledává v textu slova příbuzná OVO 14: porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost OVO 15: rozlišuje slovní druhy v základním tvaru

OVO 16:užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves

Dílčí výstupy Učivo SLOVNÍ ZÁSOBA A TVOŘENÍ SLOV DV: učí se Významy slov porovnávat a třídit Slova podle slova podle zobecněného zobecněného významu významu Podstatná jména DV: významy Abecední řazení podstatných jmen slov

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení dovedností zapamatování

TVAROSLOVÍ DV:seznamuje se se Slovní druhy slovními druhy, -podstatná jména poznává podstatná - slovesa v základním jména a slovesa tvaru v základním tvaru DV: učí se užívat Správné gramatické v mluveném projevu tvary podstatných správné gramatické jmen a sloves tvary podstatných v mluveném jmen a sloves projevu

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: řešení problémů, dovedností pro učení OSV 8 Komunikace: komunikační dovednosti

57

Průřezová témata

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy Učivo SKLADBA OVO 17: spojuje věty DV: vytváří Věta, pořádek slov do jednodušších jednoduchá souvětí, ve větě souvětí vhodnými učí se vybírat spojky Řazení vět v textu spojkami a jinými nebo spojovací Abeceda-řazení slov spojovacími výrazy výrazy

Průřezová témata

OSV 10 Řešení problémů a rozhodovací činnosti:zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu OVO 18: rozlišuje DV: poznává v textu Věty podle postoje OSV 3 Sebekontrola, v textu druhy vět druhy vět podle mluvčího sebeovládání: cvičení podle postoje postoje mluvčího Interpunkční sebekontroly, mluvčího a k jejich DV: rozeznává znaménka sebeovládání vytvoření volí vhodné správná interpunkční -tečka, vykřičník, OSV 8 Komunikace: jazykové i zvukové znaménka ve větách otazník dovednosti pro prostředky oznamovacích, verbální sdělování tázacích, rozkazovacích PRAVOPIS OVO 19: odůvodňuje DV: odůvodňuje a Pravopis lexikální OSV 1 Rozvoj a píše správně: i/y po píše správně: i/y po -i/y po měkkých a schopností tvrdých a měkkých tvrdých a měkkých tvrdých souhláskách poznávání: řešení souhláskách i po souhláskách, - psaní ú/ů, problémů, cvičení obojetných dě,tě,ně, ú/ů, dě,tě,ně,bě,pě,vě,mě dovedností souhláskách ve bě,pě,vě,mě mimo mimo morfologický zapamatování vyjmenovaných morfologický šev, šev OSV 3 Seberegulace slovech, píše správně párové souhlásky - párové souhlásky a sebeorganizace: dě,tě,ně, ú/ů, DV: píše velká - velká písmena na cvičení sebekontroly bě,pě,vě,mě – mimo písmena na začátku začátku vět morfologický šev, vět a v typických - vlastní jména osob velká písmena na případech vlastních a zvířat začátku věty a jmen osob a zvířat v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

58

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

LITERÁRNÍ VÝCHOVA POSLECH LITERÁRNÍCH TEXTŮ, ZÁŽITKOVÉ ČTENÍ A NASLOUCHÁNÍ OVO 21: vyjadřuje DV: snaží se Zážitky z čtení a OSV 8 Komunikace: své dojmy z četby a rozpoznat své zážitky naslouchání specifické zaznamenává je z četby a vyjadřovat Vyjadřování dojmů komunikační své pocity a dojmy a pocitů z četby dovednosti, otevřená literárních textů pozitivní komunikace TVOŘIVÉ ČINNOSTI S LITERÁRNÍM TEXTEM OVO 20: čte a DV: vypravuje Vypravování OSV 3 Seberegulace přednáší zpaměti ve příběh čteného nebo čteného a slyšeného a sebeorganizace: vhodném frázování a slyšeného literárního textu regulace vlastního tempu literární texty textu Přednes vhodných jednání a prožívání, přiměřené věku DV: přednáší vhodné literárních textů vůle OVO 23: pracuje literární texty Dramatizace OSV 4 tvořivě s literárním DV: účastní se Vlastní výtvarný Psychohygiena: textem podle pokynů dramatizací, přijímá doprovod dovednosti pro učitelky a podle role k literárním textům pozitivní naladění svých schopností DV: vytváří vlastní mysli ilustrace k literárním OSV 5Kreativita: textům cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity ZÁKLADNÍ LITERÁRNÍ POJMY OVO 22: rozlišuje DV: rozliší Literární druhy OSV 6 Poznávání vyjadřování v próze a vyjadřování v próze a -poezie, próza lidí: vzájemné ve verších, odlišuje ve verších Literární pojmy poznávání se ve pohádku od ostatních DV: orientuje se -básník,spisovatel, skupině/třídě vyprávění v pojmech básník, kniha, čtenář MV 2 Interpretace spisovatel, kniha, Literární žánry vztahu mediálních čtenář sdělení a reality: DV: odlišuje básně,pohádky,ostatní různé typy sdělení, pohádku od ostatních vypravování, jejich rozlišování a vyprávění, pozná divadelní představení jejich funkce básničku MV 1 Kulturní DV: poznává a diferenciace: navštěvuje divadelní poznávání vlastního představení kulturního zakotvení

59

Vzdělávací obsah předmětu v 1. – 3. ročníku ( 1. období ) Vyučovací předmět: Období – ročník:

Český jazyk 1. období – 3. ročník

Očekávané výstupy předmětu Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno především v jiném postupném ročníku (ČJ 3.ročník) Na konci 1.období základního vzdělávání žák:  Komunikační a slohová výchova           

       

plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

Jazyková výchova rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost rozlišuje slovní druhy v základním tvaru užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky

60



odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

    

Literární výchova čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku vyjadřuje své pocity z přečteného textu rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností

Cílové zaměření předmětu v 3. ročníku ZŠ Vzdělávání v předmětu Český jazyk a literatura ve 3. ročníku směřuje k:

 Komunikační a slohová výchova       

plynulému čtení s porozuměním porozumění písemným nebo mluveným pokynům respektování základních komunikačních pravidel v rozhovoru vytvoření krátkého mluveného projevu osvojení základních hygienických pravidel spojených se psaním psaní věcně i formálně správného jednoduchého sdělení kultivovanému projevu  Jazyková výchova

     

rozlišení grafické a zvukové podoby slova porovnávání významu slov rozlišení slovních druhů v základním tvaru užití správných gramatických tvarů podstatných jmen a sloves volbě vhodných jazykových i zvukových prostředků odůvodňování a správnému psaní i/y po měkkých, tvrdých a obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech  správnému psaní typických příkladů vlastních jmen

61

    

Literární výchova poslechu literárních textů zážitkovému čtení a naslouchání tvořivým činnostem s literárním textem poznávání základních literárních pojmů

62

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA OVO 1: plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

OVO 2: porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti

OVO 3: respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru

ČTENÍ DV: rozvíjí plynulé Praktické čtení čtení náročnějších - pozorné, plynulé, textů přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché. Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům DV: vyhledá klíčová Věcné čtení slova a věty v textu, - čtení jako zdroj získá při čtení informací, čtení základní informace vyhledávací (klíčová DV: porozumí slova, věty) písemným nebo mluveným pokynům Hygienické návyky přiměřené složitosti při čtení NASLOUCHÁNÍ DV: získává zážitky Praktické z naslouchání a naslouchání vyjadřuje své dojmy - zdvořilé, DV: respektuje ohleduplné, kontakt základní s partnerem komunikační Věcné naslouchání pravidla v rozhovoru - pozorné, soustředěné, aktivní reakce na mluvčího Role mluvčího a posluchače, střídání rolí Zážitkové naslouchání

63

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení dovedností zapamatování

OSV 3 Seberegulace a sebeorganizace: cvičení sebekontroly, sebeovládání OSV 7 Mezilidské vztahy: chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého

Očekávané výstupy OVO 4: pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost OVO 5: v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči

OVO 6: volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích

OVO 7: na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev OVO 11: seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

Dílčí výstupy Učivo MLUVENÝ PROJEV DV: umí správně Cvičení správné vyslovit nejznámější výslovnosti (slova přejatá slova přejatá) DV: pečlivě Oprava nesprávné a vyslovuje, opravuje nedbalé výslovnosti svou nesprávnou výslovnost DV: v krátkých Technika mluvených projevech mluveného projevu správně dýchá a volí – dýchání, tvoření vhodné tempo řeči hlasu, tempo, plynulost, zvukové prostředky řeči – intonace, hlasitost, přízvuky DV: volí vhodné Základní verbální i komunikační nonverbální pravidla – oslovení, prostředky řeči zahájení a ukončení v běžných školních i dialogu, střídání rolí, mimoškolních zdvořilé vystupování situacích Výběr jazykových prostředků Mimojazykové prostředky řeči (mimika, gesta) DV: začíná používat Komunikační žánry vyjadřování závislé - vypravování podle na komunikační osnovy situaci - vypravování podle DV: vypravuje podle obrazového materiálu obrazového - vypravování podle materiálu vlastních zážitků DV: na základě Základy mluveného vlastních zážitků projevu závislého tvoří krátký mluvený na komunikační projev situaci

64

Průřezové téma OSV 3 Seberegulace a sebeorganizace: cvičení sebekontroly, sebeovládání, regulace vlastního jednání a prožívání OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, pozornosti, soustředění

OSV 8 Komunikace: řeč těla, zvuků, slov, dovednosti pro sdělení verbální a neverbální

OSV 8 Komunikace: specifické komunikační dovednosti, dialog,komunikace v různých situacích

Očekávané výstupy OVO 8: zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním

Dílčí výstupy PÍSEMNÝ DV: zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním

OVO 9: píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky, kontroluje vlastní písemný projev

DV: píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev

OVO 10: píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení

DV: píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení

Učivo PROJEV Základní hygienické návyky - správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem Technika psaní - úhledný. čitelný a přehledný písemný projev Kontrola vlastních písemných projevů Žánry písemného projevu - vypravování podle osnovy, popis zvířete, popis předmětu, omluvenka, blahopřání

65

Průřezové téma OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: řešení problémů, dovedností pro učení

OSV 4 Psychohygiena: dobrá organizace času, dovednosti zvládání stresových situací – uvolnění, relaxace OSV 5 Kreativita: cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

JAZYKOVÁ VÝCHOVA OVO 12: rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky

OVO 13: porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná,nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná

OVO 14:porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc,okolnost,vlastnost

ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA DV:rozlišuje Zvuková a grafická zvukovou a grafickou podoba slov podobu slova Výslovnost DV:správně souhláskových vyslovuje samohlásky skupin a souhláskové Výslovnost skupiny krátkých a DV:produkuje dlouhých souvislou řeč samohlásek Spisovná a nespisovná výslovnost Modulace souvislé řeči – intonace, přízvuky, hlasitost, tempo SLOVNÍ ZÁSOBA A TVOŘENÍ SLOV DV: zná aktivně Slova a pojmy abecedu, vyhledává a Abeceda, řazení zařazuje slova podle slov podle abecedy abecedy Vyhledávání v DV: porovnává seznamech významy slov, zvláště Význam slov, slova opačného porovnávání významu a slova významů slov významem souřadná, Slova souznačná a nadřazená a protikladná podřazená, vyhledává v textu slova příbuzná DV: porovnává a Porovnávání a třídí slova podle třídění slov podle zobecněného zobecněného významu – děj, věc, významu – děj, věc, okolnost, vlastnost okolnost, vlastnost

66

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání:cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení pozornosti, soustředění, cvičení dovednosti zapamatování

MV 1 Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení:hodnotící prvky ve sdělení – výběr slov

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

TVAROSLOVÍ OVO 15: rozlišuje DV: rozlišuje slovní Slovní druhy, zařazování OSV 1 Rozvoj slovní druhy druhy v základním slov v základním tvaru ke schopností v základním tvaru tvaru slovním druhům poznávání: řešení problémů, dovednosti pro učení OVO 16: užívá DV: určuje Mluvnické kategorie OSV 8 Komunikace: v mluveném projevu mluvnické kategorie podstatných jmen: pád, komunikační správné gramatické podstatných jmen a číslo, rod dovednosti tvary podstatných sloves Mluvnické kategorie MV 5 Vliv médií na jmen, přídavných DV: skloňuje a sloves: osoba, číslo, čas každodenní život jmen a sloves časuje Skloňování a časování DV: užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves SKLADBA OVO 17: spojuje věty DV: spojuje věty do Věta jednoduchá, OSV 10: Řešení do jednodušších jednodušších souvětí spojování vět do problémů a souvětí vhodnými vhodnými spojkami a jednoduchých souvětí rozhodovací spojkami a jinými jinými spojovacími Spojky a jiné spojovací dovednosti: zvládání spojovacími výrazy výrazy výrazy učebních problémů vázaných na látku předmětu OVO 18: rozlišuje DV: rozlišuje v textu Věty podle postoje OSV3: Sebekontrola, v textu druhy vět druhy vět podle mluvčího sebeovládání: podle postoje postoje mluvčího a Melodie věty cvičení sebekontroly, mluvčího a k jejich k jejich vytvoření volí sebeovládání vytvoření volí vhodné vhodné jazykové i OSV 8 Komunikace: jazykové i zvukové zvukové prostředky dovednosti pro prostředky verbální sdělování sebe Sebekontrola, sebeovládání: OVO 19: odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a

PRAVOPIS DV: odůvodňuje a Vyjmenovaná slova píše správně: i/y po Slova příbuzná tvrdých a měkkých Skupiny bě, pě, vě, mě souhláskách i po (mimo morfologický šev) obojetných Vlastní jména míst souhláskách ve - obce, hory, řeky vyjmenovaných Psaní nejčastějších slovech; dě, tě, ně, přejatých slov ú/ů, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a 67

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: řešení problémů, cvičení dovedností zapamatování OSV3 Seberegulace a sebeorganizace: cvičení sebekontroly

v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

v typický případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

LITERÁRNÍ VÝCHOVA POSLECH LITERÁRNÍCH TEXTŮ, ZÁŽITKOVÉ ČTENÍ A NASLOUCHÁNÍ OVO 21: vyjadřuje DV: vyjadřuje své Zážitkové čtení OSV 8 Komunikace: své pocity pocity z přečteného - čerpání prožitků a specifické z přečteného textu textu dojmů z literárních komunikační textů dovednosti, otevřená Vyjadřování pocitů pozitivní komunikace TVOŘIVÉ ČINNOSTI S LITERÁRNÍM TEXTEM OVO 20: čte a DV: volně Přednes vhodných OSV 3 Seberegulace přednáší zpaměti ve reprodukuje přečtený literárních textů a sebeorganizace: vhodném frázování a nebo slyšený literární Volná reprodukce regulace vlastního tempu literární texty text, účastní se přečteného nebo jednání a prožívání, přiměřené věku dramatizací, přijímá slyšeného textu vůle OVO 23: pracuje role Dramatizace OSV 4 tvořivě s literárním DV: vytváří vlastní Vlastní výtvarný Psychohygiena: textem podle pokynů ilustrace k literárním doprovod dovednosti pro učitele a podle svých textům, čte a Rozvoj čtenářství pozitivní naladění schopností přednáší zpaměti ve mysli vhodném frázování a OSV 5 Kreativita: tempu literární texty cvičení pro rozvoj přiměřené věku základních rysů kreativity ZÁKLADNÍ LITERÁRNÍ POJMY OVO 22: rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění

DV: rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění

Literární druhy - poezie, próza, drama Literární žánry - báseň, pohádka, povídka, divadelní hra - spisovatel, divadelní představení, herec

68

OSV 6 Poznávání lidí: vzájemné poznávání se ve skupině/třídě MV 2 Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality: různé typy sdělení, jejich rozlišování a funkce MKV 1 Kulturní diferenciace: poznávání vlastního kulturního zakotvení

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Název vyučovacího předmětu:

ANGLICKÝ JAZYK

Charakteristika předmětu V předmětu Anglický jazyk je realizován obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, oboru cizí jazyk 



 

Základní myšlenkou výuky jazyka je diferencovat žáky podle talentu a nadání. Pro nadané žáky je připravena prohloubená výuka jazyků, pro ostatní žáky je varianta minimální, která zachovává předepsanou časovou dotaci hodin, tři hodiny týdně. Důraz je kladen na komunikační schopnosti žáků. Výuka směřuje k tomu, aby žáci byli schopni dorozumět se s cizincem v běžných situacích a hovořit s ním o jednoduchých tématech, rozumět čtenému textu na příslušné jazykové úrovni, poslechovým cvičením. Důraz je též kladen na poznávání reálií, možnost zúčastnit se kontaktů s partnerskými školami a poznávacích zájezdů. U žáků se SPU je kladen důraz především na mluvený projev a dovednost dorozumět se. Všichni žáci mohou využívat konzultačních hodin své vyučující. Výuka anglického jazyka v 1. období tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. Proto je v tomto období nejdůležitější probuzení zájmu o výuku angličtiny a vytváření pozitivního vztahu k učení cizímu jazyku. Abychom toho dosáhli, musí být vyučovací hodiny angličtiny v průběhu celého roku prostoupeny zajímavostmi a pro žáky poutavými činnostmi, hrami a písničkami. Při výuce je třeba pracovat s vhodnými učebnicemi a pomůckami zpracovanými přiměřeně k věku dítěte.

69

 

  

V tomto období se snažíme, aby žák porozuměl vyslechnutému sdělení, uměl ho opakovat, aby uměl používat naučená slova v jednoduchém spojení, aby dovedl základní slova a jednoduché věty přečíst a slova i zapsat, popřípadě k nim nakreslit obrázek. Výuka jazyka vychází z jeho praktického použití. Výklad pravidel gramatiky je omezen na nezbytně nutné minimum potřebné k tvorbě jednoduchých vět. Slovní zásoba je volena především z okruhu zájmu dětí tohoto věku. Slova jsou vázána do vzájemných souvislostí. Upevňování, procvičování a využití slovní zásoby v jednoduchých větách spojujeme vždy s činnostmi s konkrétním předmětem, obrázkem – s tzv. názorem, a to v každé hodině. To je základem k tomu, aby se anglickému jazyku učil každý žák s chutí a věřil, že bude mít úspěch. Využíváme zvukových nahrávek, anglických říkanek a písniček, z nichž některé se žáci učí zpaměti.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že učitelka vede žáka k:       

chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa, a tedy jako významného sjednocujícího činitele národního společenství a jako důležitého a nezbytného nástroje celoživotního vzdělávání rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako potencionálního zdroje pro rozvoj osobního a kulturního bohatství vnímání a postupnému osvojování jazyka jako bohatého mnohotvárného prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání

70

 SPOLEČNÉ VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE K ROZVOJI KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které ve vyučovacím předmětu Anglický jazyk směřují k utváření klíčových kompetencí:

KOMPETENCE K UČENÍ    

pochopit důležitost schopnosti komunikovat anglicky pro další studium i praktický život propojovat probraná témata a jazykové jevy samostatně vyhledávat nástroje k odstraňování problémů při komunikaci v angličtině systematicky používat naučené jazykové prostředky

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

 řešit jednoduché problémové situace v cizojazyčném prostředí  nebát se mluvit anglicky s cizím člověkem  naučit se opsat obsah myšlenky, chybí-li slovní zásoba

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ

   

porozumět jednoduchému sdělení v anglickém jazyce umět zformulovat jednoduché myšlenky anglicky rozumět promluvě i přiměřenému textu v anglickém jazyce využívat dovednosti osvojené v anglickém jazyce k navázání kontaktu či vztahu

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ  v jednoduchých situacích vyžádat a poskytnout pomoc, radu  dodržovat v anglicky mluvícím prostředí zásady slušného chování  spolupracovat v anglicky hovořící skupině na jednoduchém úkolu

71

KOMPETENCE OBČANSKÉ

 získat představu o zvycích v anglicky mluvících zemích a porovnávat je se zvyky našimi  umět srovnávat ekologické a environmentální otázky týkající se anglicky mluvících zemí a České republiky

KOMPETENCE PRACOVNÍ

 samostatně pracovat s dvojjazyčným a výkladovým slovníkem  využívat anglického jazyka k získávání informací z různých oblastí

72

 TEMATICKÉ OKRUHY PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT ZAŘAZENÉ DO PŘEDMĚTU: Anglický jazyk

Osobnostní a sociální výchova - OSV osobnostní rozvoj OSV 1

Rozvoj poznávání

schopností cvičení smyslového vnímání, pozornosti, soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů, dovednosti pro učení

OSV 2

Sebepoznání a sebepojetí

OSV 3

Seberegulace sebeorganizace

OSV 6

Poznávání lidí

poznávání se ve skupině, dobré vztahy mezi spolužáky dovednost dialogu, monologu

OSV 8

Komunikace

v různých situacích – omluva, prosba

informace o mé osobě

a cvičení sebekontroly , sebeovládání

morální rozvoj OSV 10

Řešení problémů a zvládání učebních problémů rozhodovací dovednosti

Multikulturní výchova - MKV MKV 2 Lidské vztahy tolerantní vztahy s jinými lidmi – příběhy dětí

73

Vzdělávací obsah předmětu ( 1. období ) Vyučovací předmět: Období – ročník:

Anglický jazyk 1. období – 3. ročník

Očekávané výstupy předmětu Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno především v jiném postupném ročníku.

RECEPTIVNÍ, PRODUKTIVNÍ A INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI

Na konci 1 .období základního vzdělávání žák: -

vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby rozumí jednoduchým pokynům a větám, adekvátně na ně reaguje rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace dvou osob s dostatkem času na porozumění používá abecední slovník učebnice

74

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

RECEPTIVNÍ, PRODUKTIVNÍ A INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI OVO 1: vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby

- vybaví si slovní zásobu v daných okruzích

Rodina Domov Volný čas Číslice 0-12 Barvy, motivační říkanky a písně Jídlo

- pozdraví a poděkuje OVO 2: rozumí jednoduchým pokynům a větám, adekvátně - rozumí na ně reaguje jednoduchým pokynům ve třídě OVO 3: rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova

- napíše krátká sdělení Oblečení Tělo Škola Adresa Blahopřání Pozdrav z prázdnin Anglická abeceda

- vybaví si a reprodukuje anglickou abecedu OVO 4: pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace dvou osob s dostatkem času pro porozumění

OVO 5: používá abecední slovník učebnice

Pozdrav Poděkování Pokyny ve třídě

- utvoří větu jednoduchou, zápor a otázku

Věta jednoduchá Otázka, zápor u slovesa být Člen určitý a neurčitý

- orientuje se a používá slovníček v učebnici

Slovní zásoba učebnice

75

OSV 2 Sebepoznání a sebepojetí: informace o mé osobě MKV 2 Lidské vztahy: tolerantní vztahy s jinými lidmi OSV 6 Poznávání lidí

OSV 3 Seberegulace a sebeorganizace: regulace vlastního chování

OSV 8 Komunikace OSV1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, dovednosti zapamatování, dovednosti pro učení

OSV 8 Komunikace

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, dovednosti zapamatování, dovednosti pro učení OSV 10: Řešení problémů a rozhodovacích dovedností

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Název vzdělávacího předmětu:

MATEMATIKA

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast je v 1. – 3. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Matematika v hodinové dotaci: 4 hodiny týdně v 1. ročníku a 5 hodin ve 2. – 3. ročníku. Matematické vzdělávání v tomto období pomáhá žákům vnímat význam matematiky v životě. Žáci se učí vyjadřovat pomocí čísel. Matematika rozvíjí pozornost, vytrvalost, schopnost rozlišovat, objevovat, vytvářet různé situace. Žáci se učí svoji práci kontrolovat, srovnávat, učí se sebedůvěře, slovně i písemně vyjadřují výsledky svého pozorování. S vyjadřovacími schopnostmi se rozvíjí jejich schopnost uvažovat.Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití Vzdělávací oblast matematika je tvořena třemi tématickými okruhy: a) čísla a početní operace b) závislosti ,vztahy a práce s daty c) geometrie v rovině a prostoru Matematika se vyučuje ve všech ročnících 1. období. Část geometrická prolíná matematikou v 1. a 2. ročníku, od 3. ročníku probíhá výuka geometrie 1 hodinu týdně.

76

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:          

osvojování základních matematických pojmů na základě aktivních činností každého žáka důrazu na porozumění základním pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním pomocí činností, kterými se žáci učí poznávat a nalézat situace, které dokážou matematicky popsat využívání zkušeností žáků z domova i ze života kolem nich prostoru pro aktivní projev žáka – vymýšlení úloh žáky, využití jejich zájmů, komunikace mezi žáky, efektivní využívání osvojených poznatků grafickému projevu žáka – od kresleného obrázkového názoru k náčrtům postupnému osvojování prvních matematických pojmů, početních výkonů, postupů, základů jazyka matematiky a způsobů jejich využití využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech – odhady, měření a porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace rozvíjení paměti žáků prostřednictvím numerických výpočtů a vytváření zásoby matematických nástrojů (početních operací, metod řešení úloh) přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky, prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a ke zdokonalování grafického projevu rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k soustavné sebekontrole při každém kroku postupu řešení, k rozvíjení systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti

Matematika svým charakterem vyžaduje činnostní pojetí. Do první třídy přicházejí děti s nestálou a rozptýlenou pozorností, mnozí neumějí naslouchat. Hodiny matematiky dávají prostor k tomu, aby se žáci učili pozorně naslouchat slovům učitelky. Pojmy čísel první desítky a početní výkony s nimi prováděné se vyvozují zásadně pomocí žákovských pomůcek a to hlavně konkrétních věcí a dále pomocí zástupného názoru a obrázků. Vždy ve spojení s manipulací každého žáka s uvedenými pomůckami. Tyto činnosti pomáhají lehce podchytit pozornost žáků. To také napomáhá tomu, že lze brzy individuálně pracovat s celým žákovským kolektivem, docílit pozornosti všech žáků. Pomůcky v rukou žáků a činnosti s nimi umožňují učitelce okamžitou zpětnou vazbu a možnost reagovat na úroveň zvládnutí učiva žáky. Činnostní učení v matematice není založeno na výsledcích, které se objeví hned po jedné hodině činností zařazených do výuky náhodně, odděleně. Toto učení naopak vyžaduje aplikaci činností do celého souboru hodin. Uvědomujeme si, že ani jeden návyk se nemůže vytvořit jen v jedné hodině. Ani jeden matematický pojem nemůže být utvrzen během jedné vyučovací hodiny. Je nutné v řadě po sobě následujících vyučovacích hodin nechat daný pojem postupně objevit a přijmout všemi žáky, poznané učivo krátce v každé hodině procvičovat a nechat ho obohacovat novými žákovskými nápady a zjištěními. Každá vyučovací hodina, která je zařazena do určitého systému činností, svým dílem přispívá k vytvoření a upevnění vykládaného pojmu. Každá vyučovací hodina také individuálně přibližuje žákovi určité nové vědomosti. Proto musí každý žák dostat dostatečný prostor k pochopení učiva a k dovednosti o něm hovořit.

77

V systému vyučovacích hodin činnostního učení matematice vyplývá nové učivo z předcházejícího a zároveň je základem a oporou pro učivo následující. Za tohoto předpokladu se často stává, že žáci nové učivo objeví sami a často jim ani nepřipadá nové. K tomu učitelka žákům dopomáhá určitým upozorněním, otázkou nebo doporučením, co pozorovat. Žákům je třeba dát dostatečný prostor na objev poznávaného jevu i jeho zvládnutí a procvičení. K osvojení si nového učiva a ke zkonkrétnění vytvářených pojmů vedeme žáky především prostřednictvím individuálních činností se zvolenými konkrétními pomůckami. Velkou mírou přitom napomáháme rozvoji správného uvažování žáků.

V prvním období základního vzdělávání necháváme žáky pod vedením učitelky matematické poznatky objevovat a formulovat je svými slovy. Učitelka pak matematický pojem upřesní a správně ho formuluje. Zdůrazňujeme potřebu častého zařazování počítání zpaměti, a to po celé první období základního vzdělávání. Při počítání s malými čísly by nikdy nemělo být počítání zpaměti nahrazováno písemných počítáním. Po celé první období se v matematice kladou základy počítání zpaměti. Žáci se učí způsoby pamětného sčítání, odčítání, násobení a dělení v oboru do 100 i do 1000. Řešení slovních úloh zpaměti je třeba vždy spojovat s žákovým vysvětlením, jak k výsledku dospěl. V průběhu 1. – 3. ročníku je třeba, aby každý žák vyřešil mnoho jednoduchých slovních úloh. To není možné realizovat tehdy, pokud bychom měli zároveň vyžadovat klasické zápisy každé úlohy. Při řešení slovních úloh zpaměti může žák používat konkrétní názor, nákres, náčrt a jiné svoje zobrazení a z něho formulovat výsledek a vysvětlit, jak k němu dospěl. U celé řady slovních úloh řešených činnostně zpaměti mohou žáci objevit několik způsobů řešení úlohy. Zájem žáků o počítání zpaměti se dobře probouzí vhodnou motivací, spojováním řešení slovních úloh s individuálními činnostmi, častým vymýšlením slovních úloh žáky samotnými, a poznáním, že je v jejich schopnostech úlohy řešit.

Podle podmínek školy se mohou děti ve vyučování seznamovat s prací na počítači a využívat v matematice jednoduché počítačové programy a hry obsahující procvičování vidění počtu věcí, přiřazování čísla k určitému počtu věcí, porovnávání počtu věcí a čísel a též procvičování početních výkonů. Tyto dovednosti dále rozvíjíme v následujícím 2. a 3. ročníku základního vzdělávání. Vhodných počítačových her a programů lze využívat k procvičování učiva nejen matematiky, ale i dalších vyučovacích předmětů.

78

 SPOLEČNÉ VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE K ROZVOJI KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které ve vyučovacím předmětu Matematika směřují k utváření klíčových kompetencí:

KOMPETENCE K UČENÍ  nabízet žákům různé způsoby, metody a strategie učení, jež jim umožní samostatně organizovat a řídit vlastní učení  vést žáky k aktivnímu vyhledávání a třídění informací, jejich propojování a systematizaci  vést žáky k samostatnému pozorování a porovnávání získaných výsledků  umožnit žákům poznávat smysl a cíl učení a umět posuzovat vlastní pokrok  na základě prožitku úspěchu vést žáky k potřebě dalšího studia a celoživotního vzdělávání

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

 rozpoznávat a chápat problémy a nesrovnalosti  ukázat žákům různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problému a vést je k jejich ověřování a srovnávání  vést žáky k ověřování správnosti řešení problému

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ  rozvíjet u žáků dovednost správně, výstižně a logicky formulovat své myšlenky a názory  seznámit žáky s různými typy textů a obrazových materiálů o probíraných tématech ( internet, učebnice, návody)  vést žáky k využívání širokých možností informačních a komunikačních prostředků

79

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ  vést žáky ke schopnosti pracovat ve dvojici a v menší pracovní skupině při vyhledávání informací i zpracovávání výstupů  předkládat žákům možnosti stanovení pravidel pro činnost skupiny a vést je k jejich dodržování  individuálním přístupem budovat sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj

KOMPETENCE OBČANSKÉ  řešit problémové a aplikované úlohy z běžného života obce, regionu, státu  naučit žáky sledovat a hodnotit argumentaci jiných  rozvíjet u žáků schopnost být tolerantní k názorům jiných a jednání jiných  pěstovat u žáků důvěru a empatii ve vztahu k druhým

KOMPETENCE PRACOVNÍ  poukázat na možná zdravotní a hygienická rizika při práci a vést žáky k jejich eliminaci  naučit žáky pracovat podle návodu, předem stanoveného postupu a umožnit jim hledat vlastní postup

80

 TEMATICKÉ OKRUHY PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT ZAŘAZENÉ DO PŘEDMĚTU: Matematika

Osobnostní a sociální rozvoj - OSV

OSV1

osobnostní rozvoj rozvoj schopností cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování, poznání řešení problémů

OSV 2

sebepoznání sebepojetí

a sebepoznání, sebepojetí, moje učení

sociální rozvoj OSV6

poznávání lidí

OSV 9

kooperace kompetice

vzájemné poznávání ve skupině/ třídě, rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech, chyby při poznávání lidí a rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence

Environmentální výchova - EV EV 4

Vztah člověka řešení odpadového hospodářství, ochrana přírody k prostředí zajišťování ochrany životního prostředí v obci, městě

81

obce,

Vzdělávací obsah předmětu v 1. – 3. ročníku ( 1. období )

Vyučovací předmět:

Matematika 1. období – 1. ročník

Období – ročník:

Výuka předmětu Matematika probíhá ve třídách ve všech 3 ročnících na škole.

Očekávané výstupy předmětu Na konci 1. období základního vzdělávání žák: 

Číslo a početní operace, slovní úlohy

 Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků  Čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 20, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti  Užívá lineární uspořádání, zobrazí číslo na číselné ose  Provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly  Řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace



Závislosti, vztahy a práce s daty

 Orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času, měření  Popisuje jednoduché závislosti z praktického života  Doplňuje jednoduché tabulky, schémata, posloupnosti čísel, číselnou řadu    

Geometrie v rovině a v prostoru Rozezná, pojmenuje, vymodeluje, popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa Porovnává velikosti útvarů, měří a odhaduje vzdálenosti Rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině

82

Cílové zaměření předmětu matematika v 1. ročníku Vzdělávání v předmětu matematika v 1. ročníku směřuje k:  Čísla a početní operace 

Vytváření představ o jednotlivých číslech 1 – 5, 6 – 10, 10 – 20 na základě názoru



Používání přirozených čísel do 20, k modelování reálných situací, počítání předmětů v daném souboru



Čtení, zapisování a porovnávání čísel do 20, užívání a zapisování vztahů rovnosti, vtah větší a menší



Užívání lineárního uspořádání, zobrazování čísel do 20 na číselné ose



Pamětnému počítání zpaměti jednoduchých početních operací s přirozenými čísly do 20



Slovní úlohy Řešení a tvoření slovních úloh samostatně nebo s pomocí učitelky, tvoření úloh, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace

 Geometrie v rovině a v prostoru  

Určování geometrických útvarů – krychle, kvádr, koule, jehlan, vyhledávání podobnosti a odlišnosti tvarů Geometrické tvary –čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh – jednoduché náčrty, seznamování s geometrickými pomůckami

 Závislosti , vztahy a práce s daty 

Rozvoji logického myšlení, posilování sebedůvěry žáků, kteří jsou v matematice málo zdatní



Základům využívání výpočetní techniky, ostatních názorných matematických znalostí, využití peněz k přiblížení životních situací

83

pomůcek

k rozvoji

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

ČÍSLA A POČETNÍ OPERACE OVO 1: používá přirozená čísla do 20 k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků

DV: poznává jednotlivá čísla do 20 na základě názoru DV: určí počet daného čísla do 10, do 20 DV:využívá matematické pomůcky

Vytváření představ o jednotlivých číslech na základě názoru Přirozená čísla 1-5, 6-10, 10-20

OVO 2: čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 20, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti

DV: porovnává čísla dané skupiny, využívá znaky větší, menší, = DV: dokáže napsat i přečíst čísla 0-20

Využívání názorných pomůcek: dominové karty, kostky, počítadlo apod.

OVO 3: užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose

DV: umí číslo vyhledat, zapsat, porovnat na číselné ose DV: využívá matematické znaky DV: užívá číselnou osu ke sčítání, odčítání v oboru čísel do 20

OVO 4: provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly

DV: umí zpaměti sčítat a odčítat do 5, do 10, do 20, v druhé desítce vychází z analogie 1.desítky DV: sčítá a odčítá čísla do 20 bez přechodu desítky

Určování čísel v řadě do 10, do 20 Pojmy před, za, hned před, hned za, postavení čísla v číselné řadě Počítání a určování předmětů v daném souboru

Porovnávání čísel v daném oboru a využívání matematických znaků a symbolů Psaní jednotlivých čísel 0-20 Číselná osa, znázorňování čísel Určování čísel na číselné ose Porovnávání čísel pomocí číselné osy Sčítání, odčítání čísel pomocí číselné osy Vyvození +, - na názorných příkladech Sčítání, odčítání do 5, do 10 84

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: pozornost a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů

OVO 5: řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace

Očekávané výstupy

DV: zapisuje příklady a provádí zkoušky správnosti výpočtu DV: využívá komutativnosti DV: sestaví jednoduché slovní úlohy DV: využívá matematických her k rozvoji matematických dovedností

Zápis příkladů, čtení, řešení písemně i zpaměti Využívání početních situací v praktických činnostech Práce ve skupině, postavení členů ve skupině

OSV 6 Poznávání lidí: rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech. Poznávání lidí ve skupině, třídě, chyby při poznávání lidí

Učivo

Průřezová témata

Dílčí výstupy

ZÁVISLOSTI A PRÁCE S DATY OVO 10: orientuje se v čase

OVO 11: popisuje jednoduché závislosti z praktického života

OVO 12: doplňuje posloupnosti čísel

DV: určí části dne, doba spánku, doba denní DV: vyjmenuje dny v týdnu, měsíce, určí jejich pořadí DV: řeší jednoduché slovní úlohy, provádí za pomoci učitelky zápisy slovních úloh

DV: za pomoci učitele se orientuje na číselné ose DV: určí místo v řadě

Orientace v čase, propojení s prvoukou Určování časové jednotky – hodina v průběhu dne a noci, časový údaj – den, měsíc, rok Čtení s porozuměním, řešení slovních úloh Určení data a zápis – číselně, slovně Střídání ročních dob, měření teploty, porovnávání výsledků měření Čtení jednoduchých tabulek Vztahy o několik více, méně Číslovky řadové

85

OSV 2 Sebepoznání, sebepojetí: moje učení

EV 4 vztah člověka a prostředí

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

GEOMETRIE OVO 15: rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa

DV: rozezná a určí základní rozdíly čtverce, obdélníku, určí je na krychli, kvádru

DV: určí shodné a neshodné tvary základních útvarů OVO 16: DV: zná významy porovnávání velikostí slov velký, dlouhý, útvarů větší a opaky

OVO 17: rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině

DV: dokáže vymodelovat a určit souměrný útvar DV: vyhledá v prostoru, v rovině určitý geometrický útvar

Základní útvary – čtverec, obdélník, trojúhelník, kružnice Rovinné útvary – krychle, kvádr, koule, jehlan Stavebnice – určování rovinných útvarů – kvádr, krychle.....

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání

Modelování rovinných útvarů, vyhledávání ve svém okolí, použití stavebnic, vytváření stavebních celků

OSV 9 Kooperace a kompetice: rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situace soutěže, konkurenci

86

Vyučovací předmět:

Matematika 1. období – 2. ročník

Období – ročník:

Výuka předmětu Matematika a její aplikace probíhá ve třídách ve všech 3 ročnících na škole.

Očekávané výstupy předmětu Na konci 1. období základního vzdělávání žák: 

Číslo a početní operace

 Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků  Čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti  Užívá lineární uspořádání, zobrazí číslo na číselné ose  Provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly  Slovní úlohy Řešení a tvoření slovních úloh samostatně nebo s pomocí učitelky, tvoření úloh, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace



Závislosti, vztahy a práce s daty

 Orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času, měření  Popisuje jednoduché závislosti z praktického života  Doplňuje jednoduché tabulky, schémata, posloupnosti čísel, číselnou řadu 

Geometrie v rovině a v prostoru

 

Rozezná, pojmenuje, vymodeluje, popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa Porovnává velikosti útvarů, měří a odhaduje délku úsečky



Rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině

87

Cílové zaměření předmětu matematika a její aplikace v 2. ročníku Vzdělávání v předmětu matematika a její aplikace ve 2. ročníku směřuje k:  Čísla a početní operace 

Sčítání a odčítání do 20 s přechodem přes desítku



Čte zapisuje a porovnává přirozená čísla do 100



Užívá lineárního uspořádání, zobrazování čísel do 100 na číselné ose



Pamětné sčítání a odčítání s přechodem desítky

 

Řešení a tvoření slovních úloh samostatně nebo s pomocí učitelky, tvoření úloh, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace

 Geometrie v rovině a v prostoru 

Manipulace s pravítkem, rýsování přímky, lomené čáry



Rýsování a měření úsečky v cm, měření m



Modely souměrných útvarů v rovině (krychle, koule, kvádr)

 Závislosti a práce s daty 

Počítání s penězi; bankovky, mince do 100



Popisuje jednoduché závislosti z praktického život (využití her na obchod)



Názorné zavedení násobilky 1,2,3,4,5,10, které je odvozeno z opakovaného přičítání stejných čísel

88

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

ČÍSLA A POČETNÍ OPERACE OVO 1: používá přirozená čísla do 100 k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků

DV: sčítá a odčítá čísla do 20 s přechodem přes desítku

Sčítání a odčítání do 20 s přechodem přes desítku

DV: poznává jednotlivá čísla do 100

Vytváření představ jednotlivých čísel do 100 na základě názoru Počítání do 100 s určením správného počtu, zápisy a čtení čísel

DV: určí počet daného čísla do 100; zapíše a přečte všechna čísla do 100 DV: určí posloupnost jednotlivých čísel do 100

Pojmy před, za, hned před, hned za, postavení čísla v číselné řadě Počítání a určování předmětů v daném souboru Využívání názorných pomůcek – dominové karty, kostky, počítadlo apod.

OVO 2: čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 100, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti

DV: vyhledá dané číslo v řadě, dokáže přečíst všechna čísla 20-100 DV: dokáže určit a porovnat velikost daného čísla

Čtení, psaní, porovnávání čísel do 100

OVO 3: užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose

DV: najde a zapíše dané číslo na číselné ose DV: porovnává čísla dané skupiny; využívá znaky větší, menší, =

Orientace na číselné ose Porovnávání čísel v daném oboru a využívání matematických znaků a symbolů 89

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: pozornost a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů, dovednosti pro učení

Psaní jednotlivých čísel 20 – 100

OVO 4: provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly

DV: sčítá a odčítá do 100 vybrané příklady, dokáže použít číselné osy, počítá zpaměti

DV: zapisuje příklady a provádí zkoušky správnosti výpočtu DV: využívá komutativnosti

OVO 5: řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace

DV: využívá matematických her k rozvoji matematických dovedností

Sčítání a odčítání do 100 s přechodem desítky (45+8) Počítání s použitím závorek Doplňování a využívání komutativního zákona ke kontrole výpočtů

Využívání početních situací v praktických činnostech Práce ve skupině, postavení členů ve skupině

90

OSV 6 Poznávání lidí: rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech. Poznávání lidí ve skupině, třídě, chyby při poznávání lidí

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

ZÁVISLOSTI A PRÁCE S DATY OVO 10: orientuje se v čase

DV: dokáže určit hodiny, minuty DV: vyjmenuje dny v týdnu, měsíce, určí jejich pořadí

Převody času; měsíc, den, hodina, minuta Určování času na hodinách ručičkových i digitálních

OVO 11: popisuje jednoduché závislosti z praktického života

DV: řeší jednoduché slovní úlohy, provádí za pomoci učitelky zápisy slovních úloh

Čtení s porozuměním, řešení slovních úloh Vymýšlení slovních úloh na základě poznatků z praktického života

OVO 12: doplňuje posloupnosti čísel

Očekávané výstupy

DV: číslovky řadové, určí místo v řadě

OSV 2 sebepoznání, sebepojetí: moje učení

EV 4 vztah člověka a prostředí

Poznávání řadových číslovek, využívání v TV

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

GEOMETRIE OVO 15: rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa

DV: rozezná, pojmenuje krychli, kvádr,kouli, jehlan

Základní útvary v prostoru- krychle, kvádr, koule, jehlan Modelování těles; určování odlišností jednotlivých těles

OVO 16: DV: narýsuje úsečku, Rýsování úseček, porovnávání velikostí určí její délku na cm měření pomocí útvarů a porovná pravítka na cm, porovnávání délek úseček OVO 17: rozezná a DV: určí shodné a Modelování čtverců, modeluje jednoduché neshodné strany obdélníků, kruhů, souměrné útvary v geometrických útvarů trojúhelníků rovině DV: určí dané Modelování geom.tvary, popíše rovinných útvarů, rozdíly vyhledávání ve svém DV: dokáže okolí, použití vymodelovat a určit stavebnic, vytváření souměrný útvar stavebních celků DV: vyhledá v prostoru, v rovině určitý geom. útvar 91

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání

OSV 9 Kooperace a kompetice: rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situace soutěže, konkurenci

Vyučovací předmět:

Matematika 1. období – 3. ročník

Období – ročník:

Výuka předmětu Matematika a její aplikace probíhá ve třídách ve všech 3 ročnících na škole.

Očekávané výstupy předmětu Na konci 1. období základního vzdělávání žák: 

Číslo a početní operace

 Používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků  Čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti nerovnosti  Užívá lineární uspořádání, zobrazí číslo na číselné ose  Provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly  Řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace 

Závislosti, vztahy a práce s daty

 Orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času, měření  Popisuje jednoduché závislosti z praktického života  Doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel 

Geometrie v rovině a v prostoru



Rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci

 

Porovnává velikosti útvarů, měří a odhaduje délku úsečky Rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině

92

a

Cílové zaměření předmětu matematika a její aplikace ve 3. ročníku Vzdělávání v předmětu matematika a její aplikace ve 3. ročníku směřuje k:  Čísla a početní operace 

Vytváření představ o jednotlivých číslech do 1 000 na základě názoru



Používání přirozených čísel do 1 000 k modelování reálných situací, počítání předmětů v daném souboru



Čtení, zapisování a porovnávání čísel do 1 000, užívání a zapisování vztahů rovnosti, větší, menší



Užívání lineárního uspořádání, zobrazování čísel do 1 000 na číselné ose



Pamětnému počítání zpaměti jednoduchých početních operací s přirozenými čísly do 1 000



Řešení a tvoření slovních úloh samostatně nebo s pomocí učitelky,



tvoření úloh, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace 

Geometrie v rovině a v prostoru



Určování geometrických prostorových útvarů – kvádr, válec



Určování geometrických rovinných útvarů



Rýsování, měření; různá měřidla, jednotky délky



Orientace v prostoru

 Závislosti a práce s daty 

Rozvoji logického myšlení, posilování sebedůvěry žáků, kteří jsou v matematice méně zdatní



Základům využívání výpočetní techniky, ostatních názorných matematických znalostí, využití peněz k přiblížení životních situací Užití znalostí v praktickém životě



93

pomůcek

k rozvoji

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

ČÍSLA A POČETNÍ OPERACE

OVO 1: používá přirozená čísla do 1000 k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků

OVO 2: čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti

DV: používá komutativnosti v řešení početních operací

Vlastnosti početních operací s přirozenými čísly

DV: sčítá a odčítá dvojciferná čísla do 100 zpaměti i písemně DV: používá násobilku k řešení úloh DV: dokáže správně používat matematické symboly +, -, x, :

Sčítání a odčítání dvojciferných čísel do 100 zpaměti i písemně Násobilka a dělení v oboru násobilky do 100

DV: poznává jednotlivá čísla do 1 000 na základě názoru DV: určí počet daného čísla do 100, do 1 000

Vytváření představ o jednotlivých číslech na základě názoru Přirozená čísla 0 – 1 000

DV: využívá matematické pomůcky DV: porovnává čísla dané skupiny; využívá znaky větší, menší, =

Určování čísel v řadě do 1 000 po desítkách, stovkách, jednotkách Pojmy před, za, hned před, hned za, postavení čísla v číselné řadě Počítání a určování předmětů v daném souboru Využívání názorných pomůcek – dominové karty, kostky, počítadlo apod. Porovnávání čísel v daném oboru a využívání matematických znaků a symbolů

94

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání - pozornost a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů

OVO 3: užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose

OVO 4: provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly

OVO 5: řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace

DV: dokáže napsat i přečíst čísla 100 – 1 000

Psaní a čtení jednotlivých čísel 100 – 1 000

DV: umí číslo vyhledat, zapsat, porovnat na číselné ose

Číselná osa, znázorňování čísel Určování čísel na číselné ose Porovnávání čísel pomocí číselné osy

DV: využívá matematické znaky

DV: umí zpaměti sčítat a odčítat jednoduché příklady do 1 000 DV: zapisuje příklady a provádí zkoušky správnosti výpočtu DV: využívá komutativnosti

Vlastnosti početních operací s přirozenými čísly do 1 000 Sčítání a odčítání zpaměti Násobení dvojciferných čísel jednociferným Písemné sčítání dvou trojciferných čísel

Řešení slovních úloh se dvěma početními výkony DV: sestaví jednoduché slovní úlohy Využívání početních situací v praktických činnostech. Práce ve skupině, postavení členů ve skupině. DV: využívá matematických her k rozvoji matematických dovedností

95

OSV 6: Poznávání lidí: rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech. Poznávání lidí ve skupině, třídě, chyby při poznávání lidí

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

ZÁVISLOSTI A PRÁCE S DATY OVO 10: orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času

DV: zná jednotky času: hodina, minuta, vteřina

Orientace v čase, propojení s prvoukou Měření jednotek času, vytváření správné představy o jejich velikosti na základě praktických činností

OVO 11: popisuje jednoduché závislosti z praktického života

DV: provádí odhady předběžného výsledku měření

Provádění jednoduchých převodů času Praktické využívání v TV, prvouce

OVO 12: doplňuje tabulky, doplňuje posloupnosti čísel

DV: umí narýsovat a používat tabulku násobků DV:dokáže vyhledat spoje (autobusové) do a z místa bydliště

Práce s tabulkami, diagramy – sestavování; jízdní řády

96

OSV 2 sebepoznání,, sebepojetí: moje učení

EV 4 vztah člověka a prostředí

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

GEOMETRIE OVO 15: rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa

DV: rozezná a určí základní rozdíly čtverce, obdélníku, určí je na krychli, kvádru

Základní rovinné útvary ( trojúhelník, obdélník, čtverec)

DV: určí shodné a neshodné strany geometrických útvarů OVO 16: DV: provádí porovnávání velikostí jednoduché převody útvarů DV: dokáže narýsovat a změřit úsečky různé délky DV: narýsuje a změří úsečky v různých polohách

Různá měřidla délky, měření úsečky Jednotky délky: mm, cm, dm, m Přímka, úsečky, bod, průsečík Rýsování

OVO 17: rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině

Základní prostorové útvary (kvádr, válec)

DV: dokáže vymodelovat a určit souměrný útvar DV: vyhledá v prostoru, v rovině určitý geometrický útvar

Modelování rovinných útvarů, vyhledávání ve svém okolí, použití stavebnic, vytváření stavebních celků

97

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání

OSV 9 Kooperace a kompetice: rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situace soutěže, konkurenci

VZDĚLÁVACÍ OBLAST INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Název vzdělávacího předmětu:

INFORMATIKA

Vzdělávací oblast v 1. – 3. ročníku nemá vlastní samostatný předmět, žáci potřebné kompetence získávají v rámci ostatních vyučovacích předmětů.

Charakteristika předmětu V předmětu Informatika je realizován obsah vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, oboru Informatika. Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům získat základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky, orientovat se ve světě informací, zpracovat získané informace a využít je v dalším vzdělávání v praktickém životě. Získané dovednosti jsou nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce, podmínkou k profesnímu růstu rozvíjení zájmové činnosti. Zvládnutí výpočetní techniky umožňuje využití mnohonásobně většího počtu dat a informací bez zatížení paměti a vhodně doplňuje běžné učební texty a pomůcky. Dovednosti získané v tomto vzdělávacím oboru umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku ve všech oblastech celého základního vzdělávání a stávají se jejich součástí.

98

OBSAH UČIVA V JEDNOTLIVÝCH ROČNÍCÍCH: Základy práce s počítačem -

ovládání myši – správné držení, klik, dvojklik, tah

-

použití významných kláves – Delete, Bks, Ester, mezerník

-

nácvik základní orientace na klávesnici

-

přihlášení do školní počítačové sítě, správné vypnutí počítače

-

orientace v nabídce Start

-

využití výukového softwaru

-

seznámení se zdravotními riziky spojenými s využíváním výpočetní techniky

Vyhledávání informací a komunikace -

základní orientace v prostředí internetu

-

vyhledávání pomocí klíčového slova ve fulltextu

-

komunikace pomocí běžných komunikačních zařízení

99

Cílové zaměření vzdělávací oblasti 

Vzdělávání v dané oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:



poznání úlohy informací



porozumění práci s informací – vznik, uložení, přenos, zpracování, vyhledávání, praktické využití



využívání moderních informačních a komunikačních technologií



schopnosti ověřit věrohodnost získané informace využitím více zdrojů



schopnosti formulovat svůj požadavek



využívání výpočetní techniky , aplikačního i výukového software využívat ke zvýšení efektivnosti učení



dokázání prezentovat výsledky své práce s využitím vhodného softwaru



respektování práv duševního vlastnictví



zaujetí odpovědného přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu nebo v jiných médiích



šetrné práci s výpočetní technikou

100

 SPOLEČNÉ VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE K ROZVOJI KLÍČOVÝCH KOM PETENCÍ Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které ve vyučovacím předmětu Informatika směřují k utváření klíčových kompetencí:

KOMPETENCE K UČENÍ

 nabízet žákům různé způsoby, metody a strategie učení, které jim umožní samostatně organizovat a řídit vlastní učení  vést žáky k aktivnímu vyhledávání a třídění informací, jejich propojování a systematizaci  vést žáky k samostatnému pozorování a porovnávání získaných výsledků  umožnit žákům poznávat smysl a cíl učení a umět posuzovat vlastní pokrok  na základě prožitku vést žáky k potřebě dalšího studia a celoživotního vzdělávání

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

 ukázat žákům různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problému a vést je k jejich ověřování a srovnávání  vést žáky k ověřování správnosti řešení problému

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ

 rozvíjet dovednost správně, výstižně a logicky formulovat své myšlenky a názory  seznámit žáky s různými typy textů a obrazových materiálů o probíraných tématech  vést žáky k využívání širokých možností informačních a komunikačních prostředků

101

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ

 vést žáky ke schopnosti pracovat ve dvojici a v menší pracovní skupině při vyhledávání informací i zpracovávání výstupů  předkládat žákům možnosti stanovení pravidel pro činnost skupiny a vést je k jejich dodržování  individuálním přístupem budovat sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj

KOMPETENCE OBČANSKÉ

 vést žáky k respektování ochrany autorských práv

KOMPETENCE PRACOVNÍ

 naučit žáky bezpečně a účinně používat PC  poukázat na možná zdravotní a hygienická rizika při práci a vést žáky k jejich eliminaci

102

 TÉMATICKÉ OKRUHY PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT ZAŘAZENÉ DO PŘEDMĚTU: Informatika Průřezová témata ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie jsou realizována především při práci s internetem (vyhledávání informace, ověření její věrohodnosti, následné zpracování), při práci v textovém, grafickém editoru i tabulkovém procesoru, při prezentaci práce.

Mediální výchova - MV práce v realizačním týmu využívání různých zdrojů informací ověřování jejich věrohodnosti věnování pozornosti věcné správnosti a přesnosti sdělení věnování pozornosti věcné správnosti a přesnosti sdělení

Osobnostní a sociální výchova - OSV komunikace

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – VMEGS Evropa a svět nás zajímá naši sousedé v Evropě, zvyky a tradice národů získání informací o zemích Evropy a světa, o jejich životě a událostech orientace v nabídce vzdělávacích, pracovních, kulturních příležitostí, navazování kontaktů

103

Multikulturní výchova Multikulturalita vzájemné vztahy mezi příslušníky různých národů a etnických skupin

104

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Název vyučovacího předmětu:

PRVOUKA

Vzdělávací oblast je v 1. – 3. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu prvouka.

Charakteristika předmětu Prvouka je komplexně pojatým předmětem s mnoha vazbami k ostatním předmětům.Cílem je rozvoj osobnosti žáka v oblasti vědomostí, dovedností a postojů týkajících se přírody a společnosti. Výchova a vzdělání dětí v tomto předmětu má připravit do života lidi, kteří budou dobře zorientováni ve světě, tj. budou schopni nalézt své místo v rodině, zaměstnání, společenském životě. Budou umět pečovat o své zdraví, využít svůj volný čas a žít stylem, který umožní život i dalším generacím. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti. Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují se vzdálenějšími jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat krásy lidských výtvorů a přírodních jevů. Podmínkou úspěšného vzdělávání je vlastní prožitek žáka vycházející z konkrétní nebo modelové situace.Na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí chápe organizaci života v rodině, ve škole, obci a ve společnosti.Žák poznává, jak se život a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase.Na základě praktického poznávání okolní krajiny se učí hledat důkazy o proměnách přírody, hodnotí svá pozorování a hledají možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, k zlepšení životního prostředí.

105

V předmětu Prvouka je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v pěti tematických okruzích o o o o o

MÍSTO, KDE ŽIJEME LIDÉ KOLEM NÁS LIDÉ A ČAS ROZMANITOST PŘÍRODY ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ

V tematickém okruhu MÍSTO, KDE ŽIJEME se žáci učí na základě poznávání svého okolí, vztahů a souvislostí chápat organizaci života v rodině, v obci a ve společnosti. Praktickými činnostmi a úkoly získávají žáci kladný vztah k místu jejich bydliště a naší zemi. V tematickém okruhu LIDÉ KOLEM NÁS si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi. Seznamují se se základními povinnostmi a zároveň i s problémy, které provázejí soužití lidí. V tematickém okruhu LIDÉ A ČAS se žáci učí orientovat v čase. Hlavním cílem tohoto okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu a celé země. Důraz je kladen na samostatné vyhledávání, získávání a zkoumání informací z dostupných zdrojů. V tematickém okruhu ROZMANITOST PŘÍRODY žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé a neživé přírody naší vlasti. Na základě praktického poznávání okolní krajiny i získaných informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, o vlivu lidské činnosti na přírodu a přispívat k ochraně přírody. V tematickém okruhu ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ žáci poznávají sebe, a to na základě poznávání člověka jako živé bytosti. Poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví člověka. Prvouka zahrnuje část okruhů průřezových témat osobnostní a sociální výchovy, výchovy demokratického občana, výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchovy, environmentální výchovy a mediální výchovy. Využívá metod a forem práce založených především na žákovské spolupráci ( práce ve dvojicích a menších pracovních skupinách), vzájemného učení na základě prezentací žáků, které vzcházejí ze schopnosti orientovat se v informačních zdrojích, z exkurzí a cvičení

106

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Cíle jsou naplňovány prostřednictvím využívání vlastních zkušeností žáků. Učitelka řídí vyučování tak, aby žáci docházeli k novým poznatkům zejména na základě vlastních činností a přímého pozorování. Žáci mohou různé věci a jevy pozorovat např. při řízených činnostech, na vycházkách, při pokusování, při zacházení s různými nástroji a předměty. Činnostní vyučování prvouce podněcuje aktivitu všech žáků. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:       

učit žáky pozorovat přírodní jevy a orientovat se v prostoru a čase na základě činností a pozorování vytvářet nové představy o jednoduchých, chápání žáků dostupných ale podstatných věcech a jevech, které je obklopují doma, ve škole, v obci vést žáky k tomu, aby předměty a jevy pojmenovávali a vyjadřovali o nich své myšlenky, soudy, názory učit žáky, aby na základě svých vlastních zkušeností docházeli k jednoduchým pojmům a objevování souvislostí vytvářet u žáků pozitivní vztah k rodině, spolužákům, škole, domovu i k přírodě a rozvíjet pozitivní vlastnosti žáků dát žákům základní poučení o lidském těle a ochraně zdraví, poznávat příčiny nemocí, upevňovat preventivní chování, účelně se rozhodovat a jednat v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých naučit žáky cílevědomému osvojování základních hygienických návyků a návyků kulturních

Cíle v oblasti postojů:  jsem školák  pozitivní vztah ke vzdělání, ke spolužákům, učitelům a škole jako instituci  negativní vztah k nežádoucím formám chování, jako je podlost, lež, krádež a násilí  chci se chovat správně  pozitivní vztah k přírodě a její ochraně  staří a postižení lidé, malé děti a slabí jedinci si zaslouží ochranu a pozornost  chování ve škole je v určitých ohledech odlišné od chování doma nebo venku  zdraví a rodina má vysokou nenahraditelnou hodnotu

107

Cíle v oblasti dovednosti a schopností:  sdělit svoji adresu  používat prakticky základní formy společenského styku  připravit si své pracovní místo, plnit si své základní školní povinnosti  umět správně pojmenovat části svého těla včetně intimních částí  zapsat počasí pomocí dohodnutých značek  provádět základní úkony osobní hygieny  pozorovat jevy v přírodě a pozorování jednoduchým způsobem sdělit  zapojit se do her s ostatními dětmi  napsat svoji adresu a adresu školy  orientovat se bezpečně v kalendáři, přečíst na hodinách čas na hodiny a minuty  umět pečovat o pokojové rostliny  zhotovit jednoduché krmítko a doplnit ho krmivem  pohybovat se podle pravidel pro chodce  v okolí školy a bydliště určit hlavní světové strany  dodržovat dopravní kázeň, připravovat se na roli cyklisty  umět třídit odpady  podle instrukce učitelky provést jednoduchý pokus  měřit teplotu a délku  přiložit na ránu náplast a jednoduchý obvaz, změřit teplotu

108

 SPOLEČNÉ VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE K ROZVOJI KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které ve vyučovacím předmětu Prvouka směřují k utváření klíčových kompetencí: KOMPETENCE K UČENÍ

 nabízet žákům různé způsoby, metody a strategie učení, které jim umožní samostatně organizovat a řídit vlastní učení  vést žáky k aktivnímu vyhledávání a třídění informací, jejich propojování a systematizaci  vést žáky k samostatnému pozorování a porovnávání získaných výsledků  umožnit žákům poznávat smysl a cíl učení a umět posuzovat vlastní pokrok  na základě prožitku vzdělávání

úspěchu vést žáky k potřebě dalšího studia a celoživotního

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

 vést žáky k tomu, aby vnímali problémové situace ve škole i mimo ni, učit je rozpoznávat a chápat problémy a nesrovnalosti  ukázat žákům různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problému a vést je k jejich ověřování a srovnávání  vést žáky k ověřování správnosti řešení problému

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ

 rozvíjet u žáků dovednost správně, výstižně a logicky formulovat své myšlenky a názory na lidskou společnost, přírodní jevy a historické události  seznámit žáky s různými typy textů a obrazových materiálů o probíraných tématech ( kroniky, encyklopedie, internet, učebnice, návody)  vést žáky k využívání širokých možností informačních a komunikačních prostředků 109

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ

 vést žáky ke schopnosti pracovat ve dvojici a v menší pracovní skupině při vyhledávání informací i zpracovávání výstupů v oblasti učiva přírodovědného charakteru  předkládat žákům možnosti stanovení pravidel pro činnost skupiny a vést je k jejich dodržování  individuálním přístupem budovat sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj

KOMPETENCE OBČANSKÉ

 na základě příkladů z historie vést žáky k respektování přesvědčení druhých lidí  vést žáky k chápání základních environmentálních problémů

vztahů

v různých

ekosystémech

a

souvisejících

 ukázat žákům význam jednotlivých složek životního prostředí i prostředí jako celku

KOMPETENCE PRACOVNÍ

 seznámit žáky s vlastnostmi některých materiálů  poukázat na možná zdravotní a hygienická rizika při práci a vést žáky k jejich eliminaci  naučit žáky pracovat podle návodu, předem stanoveného postupu a umožnit jim hledat vlastní postup

110

 TEMATICKÉ OKRUHY PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT ZAŘAZENÉ DO PŘEDMĚTU: Prvouka Osobnostní a sociální výchova - OSV OSV 1

rozvoj poznání

schopností cvičení smyslového řešení problémů

vnímání,

pozornosti

a

soustředění,

OSV 2

Sebepoznání a sebepojetí moje tělo, co o sobě vím a co ne, můj vztah ke mně samému, moje vztahy k druhým lidem

OSV 3

Seberegulace sebeorganizace

OSV 4

Psychohygiena

a organizace vlastního času, plánování učení

dobrá organizace času, rozumové zpracování problému, hledání pomoci při potížích

nápady, originalita, tvořivost

OSV 5 Kreativita

sociální rozvoj OSV 6

poznávání lidí

vzájemné poznávání ve třídě

OSV 7

Mezilidské vztahy

chování podporující dobré vztahy, respektování, podpora, pomoc

OSV 8

Komunikace:

řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, pravda, lež a předstírání v komunikaci, komunikace v různých situacích

OSV 9

Kooperace kompetice

a rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro kooperaci

111

morální rozvoj OSV 10

řešení problémů rozhodovací dovednosti

a zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu

OSV 11

Hodnoty, postoje, praktická vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, etika spolehlivost, spravedlnost, pomáhající chování

Výchova demokratického občana - VDO VDO 2

Občan, občanská přijímat odpovědnost za své postoje a činy (zejména společnost a stát: v ochraně životního prostředí)

Multikulturní výchova - MKV MKV 2

Lidské vztahy:

právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci, uplatňování principu slušného chování ( základní morální hodnoty)

Environmentální výchova - EV EV 1

Ekosystémy:

les, pole, vodní zdroje, lidské sídlo, kulturní krajina

EV 2

Základní podmínky života

voda, ovzduší, půda, ochrana biologických druhů, energie, přírodní zdroje

EV 3

Lidské aktivity a problémy doprava a životní prostředí, vlivy průmyslu na prostředí, životního prostředí odpady a hospodaření s odpady, ochrana přírody, změny v krajině

EV 4

Vztah člověka k prostředí

naše obec, náš životní styl, prostředí a zdraví

112

Mediální výchova - MV MV 1

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

hledání rozdílů mezi různými druhy sdělení, chápání podstaty mediálního sdělení

MV 2

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality:

vztah mediálních sdělení a sociální zkušenosti, identifikace společensky významných hodnot

113

Vzdělávací obsah předmětu v 1. – 3. ročníku ( 1. období ) Vyučovací předmět: Období – ročník:

Prvouka 1. období – 1. ročník

Očekávané výstupy předmětu Prvouka Očekávaných výstupů předmětu je dosahováno především ve třetí postupném ročníku. Na ně plynule navazují dílčí výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v předmětu Přírodověda a Vlastivěda ve čtvrtém ročníku. Prvouka v 1. ročníku je soustředěna kolem dvou základních témat. V prvním pololetí je to zejména začlenění dítěte do života třídy a školy. Celým rokem prochází pozorování změn v přírodě v různých ročních obdobích. Témata prvouky představují velmi často jádro, kolem kterého je koncipován celý školní den. Na právě aktuální témata navazují další předměty, které ho umožní nahlížet z jiných pohledů.Tento přístup podporuje v dětech návyk komplexního přístupu, udržuje zájem dětí střídáním činností a umožňuje udržet zájem dětí i v předmětech, kde je to jinak těžké.

Tematické okruhy v předmětu Prvouka v 1. ročníku: 

Jsem školák: moje škola, učitelky, spolužáci, základy společenského styku, moje pracovní místo, moje školní povinnosti



Moje rodina: moje adresa, moje rodina, příbuzenské vztahy, můj volný čas, moje zájmy, čím se baví ostatní



Roční doby: změny v přírodě, počasí, tradice ( Vánoce, Velikonoce)



Živočichové a rostliny: v jednotlivých ročních dobách, pozorování přírody, hry dětí



Orientace v čase: hodina, den, týden, rok



Části lidského těla: chci znát své tělo a chci o něj pečovat, názvy vnějších částí těla, včetně intimních částí, důležitost všech částí lidského těla, odmítání hanlivých až vulgárních výrazů v souvislosti s lidským tělem, znalost správných názvů částí těla je nezbytná např. ve styku s lékařem



Pečujeme o své zdraví: osobní hygiena, správná výživa, nemoc, úraz, prevence



Jsem chodec: základy dopravní výchovy chodce, bezpečná cesta do školy

114

MÍSTO, KDE ŽIJEME 1. vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí 2. začlení svou obec(město) do příslušného kraje, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí 3. rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

LIDÉ KOLEM NÁS 1. rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi 2.odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností 3.projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům

LIDÉ A ČAS 1.využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti 2.pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije 3.uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost

ROZMANITOST PŘÍRODY 1.pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích 2.roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě 3.provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

115

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ 1.uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví 2.dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných 3.chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě 4.uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu 5.reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

Cílové zaměření předmětu Prvouka v 1. ročníku ZV Vzdělávání v předmětu Prvouka v 1. ročníku směřuje k:  Utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové spolupráci  Rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenování pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech  Utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně  Přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí  Objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět  Poznávání podstaty zdraví i příčin nemoci, k upevňování chování

116

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

DV: zná název školy, jméno učitelky, vychovatelky, ředitelky DV: rozlišuje jednotlivá povolání vyskytující se ve škole DV: orientuje se v prostředí školy DV: zná cestu do školy a zpět, rozezná „kritická míst“ DV: zná pravidla bezpečné chůze po chodníku, po silnici DV: přechází silnici na bezpečném místě DV: orientuje se ve škole – rozmístění tříd, jídelna, ŠD

Domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště, adresa bydliště žáka Bezpečná cesta do školy Škola – prostředí školy, orientace ve škole, činnosti ve škole

MKV 2Lidské vztahy: právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci, uplatňování principu slušného chování

DV: rozlišuje typy domů, bytů DV: rozpozná ekosystémy(les,pole,louka,rybník,řeka)v blízkosti školy a domova DV: uvědomuje si rozdíl mezi silnicí, polní cestou, lesní cestou DV: uplatňuje bezpečné chování na různých typech cest

Obec – její části, významné budovy v obci,poloha v krajině, Okolí školy

MÍSTO, KDE ŽIJEME OVO 1: vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí

OVO 3: rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

117

VDO 2 Občan, občanská společnost a stát: přijímat odpovědnost za své postoje a činy VDO 2Občan, občanská společnost a stát: přijímat odpovědnost za své postoje a činy

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

LIDÉ KOLEM NÁS OVO 4: rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi

DV: rozlišuje vztahy v rodině (rodiče,děti,prarodiče,teta, strýc) DV: vypráví o životě v rodině na základě osobních zkušeností DV: vnímá role v rodině a vztahy mezi jednotlivými členy rodiny DV: uvědomuje si rozdíl mezi právem a povinností v souvislosti s rolemi v rodině(rodič-dítě) DV: zprostředkovává ostatním oslavy a tradice v rodině na základě vlastní zkušenosti

Rodina – postavení jedince v rodině, příbuzenské vztahy, rodinné soužití, pomoc v rodině Oslavy a zvyky v rodině Soužití lidí – komunikace v rodině, projevy lásky a citu, pomoc slabým

OSV 7 Mezilidské vztahy: chování podporující dobré vztahy, respektování, podpora, pomoc

OVO 6: projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem a nedostatkům

DV: podílí se na vytváření pravidel soužití DV: vnímá pravidla soužití jako nutnou součást mezilidských vztahů DV: umí si připravit pomůcky podle pokynů učitelky DV: učí se rozlišovat nežádoucí formy chování DV: začíná si uvědomovat rozdíly mezi spolužáky (charakter, vlastnosti,dovednosti,schopnosti) DV: tyto rozdíly se snaží respektovat DV: vnímá rozdíl mezi základními lidskými právy a naplňování povinností

Škola – pravidla soužití, vztahy mezi dětmi, vzájemná pomoc a respektování Chování lidí – pravidla společenského styku –pozdrav, poděkování, právo a spravedlnost, právo na relaxaci, na základní lidské potřeby (pitný režim, toaleta),práva a povinnosti žáka školy Povinnosti v rodině,ve škole

OSV 6 Poznávání lidí: vzájemné poznávání ve třídě

118

OSV 7 Mezilidské vztahy: chování podporující dobré vztahy, respektování, podpora, pomoc OSV 11 Hodnoty, postoje, praktická etika: vytváří povědomí o kvalitách typu: odpovědnost,spolehlivost, spravedlnost,pomáhající chování

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

LIDÉ A ČAS OVO 7: využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti

DV: orientuje se v čase rok,měsíc,týden,den, hodina,včera, dnes, zítra

Orientace v čase a časový řád -určování času, režim dne, kalendář, roční období

DV: sestavuje svůj režim dne s ohledem na povinnosti i práva

OSV 3 Seberegulace a sebeorganizace: organizace vlastního času, plánování učení OSV 4 Psychohygiena: dobrá organizace času, rozumové zpracování problému, hledání pomoci při potížích

DV: vyjmenuje dny v týdnu DV: orientuje se v souvislostech (dnes pondělí, včera neděle)v minulosti, přítomnosti, budoucnosti

119

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

ROZMANITOST PŘÍRODY DV: zná roční období a umí pojmenovat jejich základní charakteristické rysy (např.s volným časem dítěte, s proměnami přírody) DV: rozlišuje skupenství vody na základě vlastního pozorování DV: přiřadí do ročních období významné oslavy a tradice (Vánoce , Velikonoce) DV: uvědomuje si tradiční význam svátků OVO 10: roztřídí DV: pozná některé přírodniny listnaté,jehličnaté a podle nápadných ovocné stromy znaků, uvede př. DV: rozliší strom, výskytu organismů ve keř, bylinu známé lokalitě DV: rozliší dle znaků ovoce, zeleninu DV: uvědomuje si jejich význam v přírodě i význam pro člověka DV: zná domácí zvířata i volně žijící DV: pojmenovává mláďata domácích zvířat OVO 9: pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích

Orientace v čase Roční období, kalendář, významné svátky

EV 2 Základní podmínky života: voda, ovzduší, půda, ochrana biologických druhů,energie,přírodní zdroje

Rostliny a živočichové Ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody Ochrana rostlin a živočichů

EV 4 Vztah člověka k prostředí: naše obec, náš životní styl, prostředí a zdraví

120

OVO 11: provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

DV: provádí Jednoduché pokusy a pozorování jednoduchá pozorování změn v přírodě v souvislosti s ročním obdobím DV: změny zapisuje pomocí jednoduchých značek

121

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ OVO 12: uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle, projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví

OVO 13: dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných

OVO 14: chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná, v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě

DV: pojmenuje základní části lidského těla DV: uplatňuje správný pitný režim DV: sestavuje správný denní režim i s ohledem na pohybové aktivity DV: zná zásady správné životosprávy DV: dodržuje správné hygienické návyky (mytí rukou, celková osobní hygiena,čisté zuby) DV: zná zásady bezpečného chování ve skupině a uvědomuje si následky svého chování DV: snaží se předcházet úrazům a poraněním sebe i druhých DV: ví, jak se chovat při setkání s neznámými osobami DV: upozorní na podezřelé chování jedince dospělou osobu (rodiče, učitelku, vychovatelku) DV: vyhýbá se osamělým místům, kde by byl vystaven nebezpečí

Lidské tělo – životní potřeby a projevy

Péče o zdravínemoc, drobná poranění a úrazy, první pomoc

Osobní bezpečíkrizové situace (šikana, týrání)

Osobní bezpečíkrizové situace

122

OSV 2 Sebepoznání a sebepojetí: moje tělo, co o sobě vím a co ne, můj vztah ke mně samému, moje vztahy k druhým lidem OSV 4 Psychohygiena: Dobrá organizace času, rozumové zpracování problému, hledání pomoci při obtížích OSV 2 Sebepoznání a sebepojetí: moje tělo, co o sobě vím a co ne, můj vztah ke mně samému, moje vztahy k druhým lidem

Očekávané výstupy OVO 15: uplatňuje základní pravidla silničního provozu

Dílčí výstupy DV: ví, kde jsou nebezpečná místa na cestě do školy i ze školy DV: pozná přechod pro chodce, světelnou signalizaci DV: zná zásady bezpečné chůze po chodníku i po silnici DV: připravuje se na roli cyklisty – jízda v doprovodu starších, ochranné pomůcky při jízdě na kole DV: zná základní povinnou výbavu jízdního kola

Učivo Osobní bezpečíBezpečné chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty

123

Průřezová témata

Vyučovací předmět: Období – ročník:

Prvouka 1. období – 2. ročník

Očekávané výstupy předmětu Prvouka Očekávaných výstupů předmětu je dosahováno především ve třetím postupném ročníku. Na ně plynule navazují dílčí výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v předmětu Přírodověda a Vlastivěda ve čtvrtém ročníku.

Prvouka ve 2. ročníku Pojetí prvouky ve druhém ročníku se v zásadě neliší od ročníku prvního. Pro děti je zajímavé, umožníme-li jim využít nabyté dovednosti čtení a psaní.Nalezneme-li vhodnou spojitost mezi tématem, kterému se chceme věnovat v prvouce, zpestříme tak významně vyučování jazykové složky i prvouky samotné. Úspěch je většinou věcí vhodné motivace dětí, kterou lze právě v prvouce nalézt velmi často.

Tematické okruhy Prvouky ve 2. ročníku: 

Žiji mezi lidmi: základy slušného chování v rodině a společnosti, ohleduplnost, kamarádství, správné stolování, datum narození, adresa školy



Náš rok: orientace v čase – kalendářní a školní rok, týdny, dny, hodiny, minuty, denní režim dětí, práce a odpočinek, minulost, současnost, budoucnost,úcta k tradicím a památkám



Příroda kolem nás: ochrana přírody, domácí zvířata a jejich mláďata, pokojové rostliny, zelenina, ovoce, ovocné stromy, pomoc živočichům v přírodě v nepříznivých situacích



Člověk a jeho smysly, péče o sluch a zrak



Pečujeme o své zdraví: prevence nemoci a úrazy, zdravý životní styl, vliv pohybu na zdraví, poučení o škodlivosti kouření, základy duševní hygieny



Technika a práce lidí: povolání rodičů, úcta k práci a jejím výsledkům, hry a hračky dříve a nyní



Dopravní výchova: prohlubování dopravních návyků chodce, dítě v dopravních prostředcích

124

MÍSTO, KDE ŽIJEME 1. vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí 2. začlení svou obec(město) do příslušného kraje, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí 3. rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

LIDÉ KOLEM NÁS 1. rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi 2.odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností 3.projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům

LIDÉ A ČAS 1.využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti 2.pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije 3.uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost

ROZMANITOST PŘÍRODY 1.pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích 2.roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě 3.provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

125

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ 1.uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví 2.dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných 3.chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě 4.uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu 5.reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

Cílové zaměření předmětu Prvouka v 2. ročníku ZV

Vzdělávání v předmětu Prvouka v 2. ročníku směřuje k:  Utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové spolupráci  Rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenování pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech  Utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně  Přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí  Objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem b y v budoucnu mohl uspět  Poznávání podstaty zdraví i příčin nemoci, k upevňování chování

126

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

MÍSTO, KDE ŽIJEME OVO 1: vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí

DV: popíše svoji cestu do školy DV: rozezná základní dopravní značky, přechází na přechodu pro chodce, zná semafor DV: zná běžné dopravní prostředky včetně hromadných DV: ví, kde je autobusová zastávka a jak se na ní chovat

Domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště, adresa bydliště žáka Bezpečná cesta do školy

MKV 2Lidské vztahy: právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci, uplatňování principu slušného chování

OVO 3: rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

DV: popíše svůj domov (byt,dům) DV: vyjmenuje jednotlivé místnosti svého domova a jeho vybavení DV: nakreslí jednoduchý plánek svého domova DV: jednoduše vysvětlí rozdíl mezi vesnicí a městem DV: pozná významné budovy v obci a jejich značení

Domovprostředí domova, panelový dům, nájemní dům, byt, vesnice, město Obec- úřady, policie, hasiči, nemocnice, pošta, nádraží, kulturní zařízení, jiné dominanty města

VDO 2Občan, občanská společnost a stát: přijímat odpovědnost za své postoje a činy(zejména v ochraně životního prostředí)

127

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

LIDÉ KOLEM NÁS Rodina – známí a noví lidé – odstupňování známosti podle důvěry a přátelství (pomoci) Známí a noví lidé podle společenských zájmů Jak se seznamujeme, na co musíme být opatrní Práce, zaměstnání, řemesla – nezaměstnanost, odpočinek, zábava Využití volného času –cestování, sport, kultura, hry OVO 6: DV: nejen barva vlasů liší lidi Podobní a odlišní projevuje navzájem lidé-barva pleti, toleranci DV: uvědomuje si odlišnosti místní původ, k přirozeným v nářečí i cizím jazyce povahové odlišnostem DV: vnímá povahové vlastnosti vlastnosti,jazyk a spolužáků, jako další prvek odlišnosti nářečí jejich DV: uvědomuje si odlišnosti přednostem podle různých zájmů a koníčků a DV: vypráví o svých koníčcích a Volný čas nedostatkům zálibách OVO 4: rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi

DV: zná role rodinných příslušníků DV: orientuje se v širších rodinných vztazích (sestřenice, teta, strýc) DV: hovoří o významných událostech v rodině(oslavy, výročí) DV: vyjmenuje povolání členů rodiny DV: zná běžné domácí práce, přiměřeně se některých účastní DV: rozliší pojem „známý rodiny“ na základě důvěry a míry přátelství

OSV 7 Mezilidské vztahy: chování podporující dobré vztahy, respektování, podpora, pomoc

OSV 6 Poznávání lidí: vzájemné poznávání ve třídě

OSV 7 Mezilidské vztahy: Chování podporující dobré vztahy, respektování, podpora, pomoc OSV 11 Hodnoty, postoje, praktická etika: vytváří povědomí o kvalitách typu: odpovědnost,spolehlivost, spravedlnost,pomáhající chování

128

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

LIDÉ A ČAS OVO 7: využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti

DV: rozlišuje jednotlivé části dne( svítání, ráno, dopoledne…) DV: určuje celé hodiny, půlhodiny, čtvrthodiny DV: vyjmenuje měsíce kalendářního roku a přiřadí k nim volnočasové aktivity DV: vyjmenuje měsíce školního roku a přiřadí k nim důležité mezníky (začátek a konec roku, pololetí)

Orientace v čase

(historické hledisko)

OSV 3 Seberegulace a sebeorganizace: organizace vlastního času, plánování učení

Budík, hodinky náramkové, věžní

OSV 4 Psychohygiena:

Kalendář: stolní, trhací, záznamník, diář

dobrá organizace času, rozumové zpracování problému, hledání pomoci při potížích

- nástěnné hodiny, sluneční, přesýpací

Minulost a současnost: dříve, dávno,nedávno,včera, předevčírem,zítra,pozítří….

Rodokmen

DV: přiřadí členy rodiny k časovým pojmům DV: znázorní jednoduchý rodokmen – strom života rodiny

129

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

ROZMANITOST PŘÍRODY DV: pozoruje přírodu v ročních obdobích DV: svá pozorování zapíše domluvenými značkami DV: pozoruje změny i na živočiších (zimní a letní srst) DV: ptáci stěhovaví a přezimující DV: stromy opadavé a neopadavé DV: dokáže jednoduše definovat pojmysavec,pták,hmyz OVO 10: DV: zná pojmy: zelenina, roztřídí některé ovoce,zemědělské plodiny přírodniny DV: rozliší druhy zeleniny – podle košťálová, kořenová, nápadných listová,cibulová znaků, uvede DV: rozliší druhy ovoce – př. výskytu malvice,peckovice,bobule organismů ve DV: zná stavbu těla rostlin známé lokalitě – kořen, stonek, list, květ, plod DV: přiřadí pojmy – dužina,jádřinec,pecka,semeno ,slupka DV: přiřadí k ovocnému stromu ovoce DV: zná význam ovoce a zeleniny v jídelníčku člověka DV: ví, které zemědělské plodiny se vyskytují v regionu DV: ví, proč a jak jsou užitečné včely DV: zná význam pokojových rostlin – okrasné a užitkové DV: jednoduchým způsobem se o pokojové rostliny stará(zalévání, kypření,otírání prachu) DV: pokojové rostliny kvetoucí a nekvetoucí OVO 9: pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích

Proměny přírody Živočichové ve volné přírodě:srst,přezimování,stavba těla ptáků, savců (čtyřnohá zvířata)

EV 2 Základní podmínky života: voda, ovzduší, půda, ochrana biologických druhů,energie ,přírodní zdroje

Ptáci : jejich hnízda, péče o ptáky v zimě

Zelenina a ovoce –jejich druhy a význam pro člověka

Zemědělské plodiny

Pokojové rostliny

130

EV 3 Lidské aktivity a problémy životního prostředí:doprava a životní prostředí, vlivy průmyslu na prostředí,odpady a hospodaření s odpady, ochrana přírody, změny v krajině

Domácí mazlíčci DV: zná zvířata, která můžeme chovat v bytě DV: popíše, jak se o zvířata v zajetí staráme DV: zná kvetoucí rostliny na louce (léčivé byliny) DV: vyjmenuje hmyz vyskytující se na louce DV: vyjmenuje polní plodiny – obilí, zná jejich význam DV: rozlišuje práce na poli – setí, sklizeň, plevele,výrobky DV: ví, co dává les člověku DV: pozná stromy jehličnaté a listnaté DV: ví,jak se v lese chováme a jak jej chráníme DV: zná ptáky a zvířata žijící v lese DV: podle atlasu hub pojmenuje alespoň 3 jedlé a 3 jedovaté houby DV: vysvětlí, co můžeme vyčíst z pařezu DV: pozná sever v přírodě podle mechu na stromech a podle mraveniště DV: vyjmenuje ryby žijící v rybníku nebo v řece DV: zná další živočichy žijící u vody a ve vodě DV: vysvětlí, co je nebezpečím pro čistotu rybníků a řek

Péče o zvířata v zajetí – podmínky života a chovu Chráněné rostliny Chránění živočichové Ekosystém – louka Ekosystém – pole

Ekosystém – les

Ochrana životního prostředí –les

Péče o své zdraví První pomoc při otravě

Ekosystém – rybník, řeka

131

EV 4 Vztah člověka k prostředí: naše obec, náš životní styl, prostředí a zdraví EV 1 Ekosystémy: les ,pole, vodní zdroje, lidské sídlo,kulturní krajina EV 3 Lidské aktivity a problémy životního prostředí:doprava a životní prostředí, vlivy průmyslu na prostředí, odpady a hospodaření s odpady, ochrana přírody, změny v krajině EV 4 Vztah člověka k prostředí:naše obec, náš životní styl, prostředí a zdraví EV 1 Ekosystémy: vodní zdroje, lidské sídlo, kulturní krajina

OVO 11:provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří zákl.veličiny pomocí jednod.nástrojů a přístrojů

DV: pozoruje a zapisuje růst rostlin ze semen (hrách, pažitka) DV: pozoruje a zapisuje koloběh vody v přírodě DV: jednod. způsobem zjišťuje čistotu vody v přírodě DV: pozoruje přeměnu vody v páru DV: pozoruje a zapisuje změnu vnitřní a venkovní teploty v závislosti na ročním období DV: zakládá herbář

Semeno – rostlina Koloběh vody v přírodě

Ochrana životního prostředí -voda Teplota vody Teplota vzduchu Herbář

132

OSV 10 Řešení problémů a rozhodovací dovednosti: zvládání učeb.problémů vázaných na látku předmětu OSV 9 Kooperace a kompetice: rozvoj indiv. a sociál. dovedností pro kooperaci

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ OVO 12: uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle, projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví

OVO 13: dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své, ani zdraví jiných

DV: popíše své hygienické návyky během dne DV: rozezná a umí použít mycí prostředky, čistící prostředky, prací prostředky DV: umí vysvětlit, proč je nezbytné udržovat pracovní místo a dům v pořádku a čistotě DV: rozlišuje části trupu, hlavy, horní a dolní končetiny DV: zná pět smyslů a ví, jak je chránit DV: seznámí se se základními vnitřními orgány člověkamozek, plíce, srdce, žaludek DV: porovnává funkci vnitřních orgánů se životem rostlin a zvířat DV: ví, co je úraz a jak vzniká DV:ví, jak přivolat pomoc DV: zná základní vybavení lékárničky, ví, kdo je školní zdravotník DV: respektováním pravidel chování předchází případným úrazům DV: zná některé Dětské nemoci(nakažlivé) a ví, jak neohrožovat druhé

Lidské tělo –vnitřní orgány Hygiena a čistota

Pořádek a čistota

OSV 2 Sebepoznávání a sebepojetí: moje tělo, co o sobě vím a co ne, můj vztah ke mně samému, moje vztahy k druhým lidem OSV 4 Psychohygiena: dobrá organizace času, rozumové zpracování problému, hledání pomoci při obtížích

Péče o zdravínemoc, drobná poranění a úrazy, první pomoc

Péče o zdraví Důležitá telefonní čísla: 150,155,158,156,112

Pravidla chování

Dětské nemoci

133

OSV 1 Rozvoj schopností poznání:cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, řešení problémů OSV 2 Sebepoznávání a sebepojetí: moje tělo, co o sobě vím a co ne, můj vztah ke mně samému, moje vztahy k druhým lidem

Očekávané výstupy OVO 14: chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná, v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě

OVO 15: uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu OVO 16:reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

Dílčí výstupy

Učivo

DV: učí se komunikovat s cizími lidmi bez ostychu, ale obezřetně DV: ví, komu se může svěřit s nepříjemným pocitem při komunikaci s neznámým člověkem DV: požádá o pomoc pro svého kamaráda DV: vnímá rozdíl mezi hrou,šikanou a násilím

DV: je schopen odsoudit brutalitu a násilí v médiích (akční filmy) DV: zná a dodržuje pravidla silničního provozu – chodec DV: učí se předvídat nebezpečí na silnici a na chodníku a při hrách DV: umí se slušně a bezpečně chovat v hromadné dopravě DV: naslouchá a respektuje pokyny dospělých DV: zachová klid při vyhlášení poplachu a dále jedná podle pokynů

134

Osobní bezpečí Rizikové prostředí Osobní bezpečí: služby odborné pomoci

Brutalita a násilí v médiích Osobní bezpečíbezpečné chování v silničním provozu Hromadná doprava Situace hromadného ohrožení

Průřezová témata OSV 8 Komunikace: řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, pravda, lež a předstírání v komunikaci, komunikace v různých situacích

MV 2 Interpretace vztahu mediál. sdělení a reality: vztah mediálního sdělení a sociál. zkušenosti, identifikace společensky významných hodnot VDO 2 Občan, občanská společnost a stát: přijímat odpovědnost za své postoje a čin()zejména v ochraně život.prostředí)

OSV 7 Mezilidské vztahy:chování podporující dobré vztahy, respektování,podpora,pomoc

Vyučovací předmět: Období – ročník:

Prvouka 1. období – 3. ročník

Očekávaných výstupů předmětu je dosahováno především ve třetím postupném ročníku. Na ně plynule navazují dílčí výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v předmětu Přírodověda a Vlastivěda ve čtvrtém ročníku.

Prvouka ve 3. ročníku Třetí ročník uzavírá etapu výchovy a vzdělávání dětí zaměřenou na oblast přírody a společnosti. Základním zdrojem informací je stále bezprostřední dětská zkušenost, konkrétní věci a jevy v přírodě a společnosti. Na základě této konkrétní zkušenosti dochází již k prvním zobecněním a vytváření základů budoucích postojů mladého člověka. Nic není hotovo, jsou připraveny základy další výchovy a vzdělávání.

Tematické okruhy Prvouky ve 3. ročníku: 

Místo, kde žiji – okolí školy, okolí bydliště, orientace v místní krajině, hlavní světové strany



Minulost naší obce (města), lidé a jejich práce, volný čas, služby, kultura, sport, školství, náboženství



Neživá příroda – základní vlastnosti látek a změny látek (hmotnost,teplota,objem), koloběh vody v přírodě, půda a její součást, význam, nezbytné podmínky života



Živá příroda – rostliny kvetoucí a nekvetoucí, části rostlin, hospodářské a léčivé rostliny, rostliny v okolí školy



Živočichové – rozmanitost, stavba těla vybraných druhů, hospodářská a domácí zvířata



Člověk – správné držení těla, správné pracovní polohy při běžných činnostech ve škole a doma, volba vhodného oblečení a obuvi, péče o zdraví, otužování



Ochrana přírody a životního prostředí – ochrana živočichů a rostlin, přírodního prostředí, životní prostředí člověka a jeho ochrana



Dopravní výchova – dopravní kázeň, cestování dopravními prostředky, dokončení výchovy chodce

135

MÍSTO, KDE ŽIJEME 1. vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí

a

2. začlení svou obec (město) do příslušného kraje, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí 3. rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

LIDÉ KOLEM NÁS 1. rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi 2.odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností 3.projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům

LIDÉ A ČAS 1.využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti 2.pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije

ROZMANITOST PŘÍRODY 1.pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích 2.roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě 3.provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

136

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ 1.uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví 2.dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných 3.chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě 4.uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu 5.reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

Cílové zaměření předmětu Prvouka v 3. ročníku ZV

Vzdělávání v předmětu Prvouka v 3. ročníku směřuje k:  Utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové spolupráci  Rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenování pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech  Utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně  Přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí  Objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem b y v budoucnu mohl uspět  Poznávání podstaty zdraví i příčin nemoci, k upevňování chování

137

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

Domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště, adresa bydliště žáka Bezpečná cesta do školy

VDO 2 Občan, občanská společnost a stát: přijímat odpovědnost za své postoje a činy, za své chování

MÍSTO, KDE ŽIJEME OVO 1: vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí

OVO 2: začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí

OVO 3:rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

DV: ví, kdy a kde se narodil, kde prožil své dětství DV: řekne a napíše celou svoji adresu DV: pojmenuje jednotlivé místnosti bytu a jejich vybavení DV: nakreslí jednoduchý plánek svého bytu DV: popíše a do plánu obce zakreslí cestu z místa bydliště do školy DV: do plánu vyznačí i polohu významných budov DV: řekne a zakreslí nebezpečná místa DV: vyjmenuje dopravní značky DV: vypráví zajímavosti z historie své obce DV: vyjmenuje významné historické památky své obce DV: mapuje okolí školy a bydliště DV: nakreslí jednoduchý orientační plánek DV: orientuje se v dalších částech obce, zná směr cesty DV: zná nejbližší okolní obce, vyhledává je na regionální mapě DV: pracuje s regionální mapou, dává do souvislosti vyčtené údaje – řeky, silnice, obce, popíše podle mapy cestu do nejbližšího města DV: ví,podle čeho se orientuje ve volné přírodě a na neznámém místě DV: pozná rozdíl mezi rybníkem a nádrží DV: ví,jak je využita krajina v okolí obce (zemědělská, lesy, průmyslová) DV: uvědomuje si estetické hodnoty přírody

138

Obec Minulost a současnost obce Rozdíly mezi městem a obcí Mapa

Plán obce a blízkého okolí Značky na mapě Příroda v okolí obce

MV 1 Hledání rozdílů mezi různými sděleními OSV 5 Nápady, originalita,tvořivost

EV 3: Doprava a životní prostředí

DV: srovnává různé prvky výstavby (historické –současné, cihlové – panelové)

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Zástavba – byty, domy, obchodní centra,historické budovy

Učivo

EV 4:Naše obec,náš životní styl

Průřezová témata

LIDÉ KOLEM NÁS OVO 4: rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi

DV: vypráví, při jakých příležitostech se setkává širší rodina DV: pojmenuje příbuzenské vztahy v rodině s určením otcovy a matčiny strany DV: hovoří o pravidlech chování v rodině, pojmenuje svoji pravidelnou účast na chodu domácnosti

Rodina – příbuzenské vztahy, oslavy, tradice

Role v rodině, pravidla chování a soužití v rodině

MKV 2: Právo všech lidí žít společně

OVO5:odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností

DV: zná povolání svých rodičů i blízkých příbuzných a dokáže jednoduše popsat, co se dělá v daném povolání DV: vyvozuje potřebu i význam povolání /pro rodinu, společnost,kolektiv) DV: uvědomuje si rozdíl mezi psychickou a fyzickou prací

Povolání, řemesla, práce

VDO 2: Přijímat odpovědnost za svůj život

DV: naslouchá různým názorům spolužáků DV: vychází vstříc přiměřeným požadavkům DV: umí dát najevo svůj nesouhlas bez projevu agresivity či ironie

Třída, škola – respektování různých povahových vlastností a dalších odlišností Spolužáci s různým zdravotním postižením

OVO 6: projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem a nedostatkům

OSV 7 Mezilidské vztahy: chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled ba svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc

Fyzická a psychická práce Relaxace – volný čas OSV 6 Poznávání lidí: vzájemné poznávání ve třídě OSV 7 Mezilidské vztahy: Chování podporující dobré vztahy, respektování, podpora, pomoc OSV 8: Pravda, lež

139

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

Orientace v čase – časový řád

OSV 3 Seberegulace a sebeorganizace: organizace vlastního času, plánování učení

LIDÉ A ČAS OVO 7: využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti

DV: pro orientaci v čase běžně používá kalendář DV: v kalendáři s jistotou vyhledává datum svého narození a blízké rodiny

OSV 4 Psychohygiena:

DV: popíše různá měřidla času

dobrá organizace času, rozumové zpracování problému, hledání pomoci při potížích

DV: ví, kde získá informace o životě v dávných dobách

OVO 8: pojmenuje některé rodáky, kulturní a historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije

DV: pojmenuje významné rodáky a přiřadí k nim danou činnost

Jak žili lidé dříve Významné osobnosti současnosti i nedávné minulosti

DV: sestavuje „encyklopedii“významných osobností – sportovní a kulturní Regionální báje a pověsti DV: interpretuje báje a pověsti spjaté s místním okolí

140

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

ROZMANITOST PŘÍRODY OVO 9: pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích

DV: na základě vlastních pozorování ví, v jaké podobě se v přírodě nachází voda a jak mění svoji podobu DV:popíše a jednoduše zakreslí koloběh vody v přírodě DV: vyjmenuje základní podmínky života na Zemi DV: ví, jaký význam má Slunce pro život na Zemi DV: pozoruje a zaznamenává délku a intenzitu světla v ročních obdobích DV: ví, při jaké teplotě voda mění své skupenství DV: uvědomuje si důležitost vzduchu pro život a co je zdrojem kyslíku DV: uvědomuje si vztah lidí k životnímu prostředí:čistota vody,vzduchu DV: navrhuje opatření ke zvýšení čistoty ovzduší a vody DV: rozlišuje správné a špatné v chování lidí k přírodě

Neživá přírodapodmínky života na Zemi Slunce – Země

EV 2: Voda, ovzduší, energetické zdroje

Voda

Světlo, teplo

Teplota

Vzduch Čistota životního prostředí

Ochrana životního prostředí

141

EV 3:Vliv průmyslu na životní prostředí, ochrana životního prostředí

OVO 10: roztřídí některé přírodniny podle nápadných znaků, uvede př. výskytu organismů ve známé lokalitě

DV: rozlišuje užitkové přírodniny DV:jednoduchým způsobem vysvětlí rozdíl mezi přírodninou a surovinou DV: ví,z jakých přírodnin se získávají suroviny:dřevo, vlna,mléko, kůže DV: vysvětluje rozdíl mezi živou a neživou přírodou DV: pozoruje a popisuje, jakým způsobem probíhá výživa rostlin DV: zná v okolí obce chráněné přírodní zdroje a uvědomuje si správné chování DV: uvádí příklady a porovnává kvetoucí a nekvetoucí rostliny DV: jednoduchým způsobem popíše rozdíl mezi rostlinami dřevnatými a dužnatými DV: vyvozuje a popisuje odlišnosti hub od rostlin

Živá a neživá příroda

Výživa rostlin Chráněné rostliny a živočichové

Kvetoucí a nekvetoucí rostliny Dřeviny – stromy, keře Bylina Houby

142

EV 3: Ochrana přírody

OVO 11: provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

DV: pozoruje, kdy se mění skupenství vody, měření zapisuje DV: pozoruje a zapisuje koloběh vody v přírodě DV: pozoruje a zapisuje intenzitu slunečního světla DV: voda, důležitá součást života – provádí jednoduchá pozorování DV: provádí jednoduchá měření délky, hmotnosti, objemu, teploty DV: k měření používá správné nástroje, provádí zápisy z pozorování a měření

Pracovní nástroje a jejich užívání

OSV 10 Řešení učebních problémů

OSV 11 Odpovědnost, spolehlivost

Veličiny: délka, hmotnost, objem, teplota

143

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezová témata

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ OVO 12: uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle, projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví

OVO 13: dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své, ani zdraví jiných

DV: vysvětlí rozdílnosti člověka od ostatních savců DV: vnímá rozdíly mezi pohlavím DV: učí se respektovat odlišné pohlaví DV: uvědomuje si, co je důležité pro zdravý způsob života a co našemu tělu škodí DV: vyjmenuje zásady zdravého způsobu života a snaží se je udržovat DV: ví, jaké látky by měla obsahovat zdravá výživa DV: vyjmenuje možné návykové látky(alkohol, tabák, léky) DV: rozlišuje smyslová ústrojí a některé důležité vnitřní orgány: ledviny, plíce, žaludek DV: zná rozdíl mezi nemocí a úrazem DV:uvědomuje si souvislosti mezi výživou a zdravím DV: respektuje pravidla kolektivních her DV: pravidelným pohybem pomáhá ke zdravému životnímu stylu

Lidské tělo Stavba těla: rostlin, savců, ptáků a člověka

OSV 2 Sebepoznávání a sebepojetí: moje tělo, co o sobě vím a co ne, můj vztah ke mně samému, moje vztahy k druhým lidem

Zdravý životní styl

Návykové látky

OSV 11 Odpovědnost, spolehlivost

Nemoc a úraz Zdravá výživa Pravidla při hrách První pomoc Pravidelný pohyb jako součást zdravého životního stylu 144

VDO 2: respektování pravidel, odpovědnost za své činy a chování

Očekávané výstupy OVO 14: chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná, v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě

OVO 15: uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu

OVO 16:reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

Dílčí výstupy

Učivo

DV: upozorní na podezřelé chování neznámého jedince DV: umí odmítnout nepříjemnou komunikaci DV: ví, kam se obrátit o pomoc či radu

Osobní bezpečí Komunikace s neznámým jedincem Instituce a organizace poskytující pomoc

DV: respektuje pravidla silničního provozu DV: umí používat hromadné dopravní prostředky (vlak, autobus) a ví, jak se v nich má správně chovat DV: ví, jak se správně chovat v silničním provozu jako chodec DV: připravuje se na roli cyklisty DV: ví, že jako cyklista se pohybuje v doprovodu DV: jako cyklista používá správné ochranné prostředky

Pravidla silničního provozu

DV: respektuje pokyny dospělých při mimořádných událostech DV: zachová chladnou hlavu při cvičeních (poplach)

Mimořádné události

Průřezová témata OSV 7: Podpora, pomoc

OSV 8 Komunikace: řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, pravda, lež a předstírání v komunikaci, komunikace v různých situacích

Hromadné dopravní prostředky VDO 2Občan, občanská společnost a stát: přijímat odpovědnost za své postoje, činy a chování Jsem chodec

Budu cyklista

Cvičný poplach

145

OSV 7 Mezilidské vztahy:chování podporující dobré vztahy, respektování,podpora,pomoc

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: UMĚNÍ A KULTURA Název vzdělávacího předmětu:

HUDEBNÍ VÝCHOVA

Požadavky této vzdělávací oblasti se realizují v 1. – 3. r. ve dvou samostatných vyučovacích předmětech: hudební výchova a výtvarná výchova.

Charakteristika předmětu V předmětu Hudební výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti oboru hudební výchova. V počáteční etapě základního vzdělání si klade hudební výchova za cíl vzbudit zájem žáka o setkávání s hudbou a rozvíjet jeho elementární hudební dovednosti prostřednictvím pěveckých, rytmických, poslechových, instrumentálních a pohybových činností. Hudební výchova je charakterizována jako činnostní, tvořivý proces. Základem je hra, která poskytuje prostor pro uplatnění dětské aktivity, spontánnosti i vlastního experimentování. Ve vzdělávacím předmětu hudební výchova směřuje výuku specificky s ohledem na vrozené hudební vlohy každého žáka k: - rozvoji hudebního sluchu

-

rozvoji hudebního a emocionálního cítění objevování souvislostí mezi slovním a hudebním rytmem a pohybovým vyjádřením (pohyb je prostředkem pro rozvíjení všech hudebních činností) práci s hudebně nerozvinutými žáky

-

postupnému vytváření a upevňování základních pěveckých návyků

-

146

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  

pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence; k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevů a potřeb a k utváření hierarchie hodnot



spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností



uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života



zaujímání osobní účasti v procesu tvorby a k chápání procesu tvorby jako způsobu nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě

147

 SPOLEČNÉ VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE K ROZVOJI KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které ve vyučovacím předmětu Hudební výchova směřují k utváření klíčových kompetencí: KOMPETENCE K UČENÍ  vést žáky k tomu, aby se naučili rozumět obecně používaným termínům v oblasti hudební, a aby s nimi dovedli zacházet  ukázat žákům, že přehled v oblasti umění a kultury jim umožní prožitky z těchto oborů lidské činnosti intenzivněji prožívat KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ  vést žáky k tomu, aby při svém hodnocení umění postupovali uvážlivě tak, aby svůj názor byli schopni obhájit  předkládat žákům dostatečné množství estetických prožitků a poskytnout dostatek prostoru k tomu, aby si uvědomili, že různí lidé vnímají stejnou věc různě KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ  vést žáky k tomu, aby vnímali i mimojazykové vyjadřování, a aby sami tuto komunikaci využívali  ukázat žákům, že vyslechnout názor druhých lidí na společně prožitý estetický prožitek a vhodně na něho reagovat, může být pro žáka přínosem  poskytnout projevu

žákům dostatečný

prostor

k jejich

vlastnímu

kulturnímu,

uměleckému

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ  vysvětlovat a vybudovat zásady slušného chování na kulturních akcích  předvést žákům na příkladech z hudební oblasti nezbytnost přebírání zkušeností druhých lidí pro vlastní zdokonalování  na základě respektování názorů každého žáka budovat v žácích sebedůvěru

148

KOMPETENCE OBČANSKÉ  vysvětlovat žákům potřebu respektovat, chránit a oceňovat naše tradice a kulturní a historické dědictví  budovat v žácích pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost  vést žáky k tomu, aby se aktivně zapojovali do kulturního dění

KOMPETENCE PRACOVNÍ

 vysvětlit žákům, jak správně používat hudební nástroje a jak o ně pečovat  objasnit žákům základní pravidla pro grafický záznam hudby

149

 TEMATICKÉ OKRUHY PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT ZAŘAZENÉ DO PŘEDMĚTU: Hudební výchova Osobnostní a sociální výchova - OSV osobnostní rozvoj OSV 1

rozvoj schopností cvičení smyslového vnímání, pozornosti poznávání soustředění; cvičení dovedností zapamatování

a

OSV2

Sebepoznání sebepojetí

OSV 4

Psychohygiena

dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému, relaxace

OSV 5

Kreativita:

cvičení

a moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne

pro rozvoj základních v mezilidských vztazích

rysů

Sociální rozvoj OSV 6

Poznávání lidí:

vzájemné poznávání se ve třídě, ve skupině

OSV 7

Mezilidské vztahy

empatie a pohled na svět očima druhého

OSV 8

Komunikace

řeč těla, řeč zvuků a slov

150

kreativity,

tvořivost

Vzdělávací obsah předmětu v 1. – 3. ročníku ( 1. období )

Hudební výchova 1. období – 1. ročník

Vyučovací předmět: Období – ročník:

Očekávané výstupy předmětu Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno především v jiném postupném ročníku. Na konci 1. období základního vzdělávání žák: -

zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase

-

rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem

-

využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby

-

rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální

Cílové zaměření předmětu v 1.ročníku Vzdělávání v předmětu v 1.ročníku směřuje k: 

žák se učí hravou formou pracovat s dechem, hlasem, učí se tvořit hlasový tón



žák je veden k čistému a rytmicky přesnému zpěvu intonačně jednoduchých písní



učí se sluchem postihnout správné znění svého hlasu i svých spolužáků



rytmizace a melodizace textu vede k pochopení, že se dá lidská řeč zapsat i v jiné podobě než slovní



učí se poznávat rytmicko melodické nástroje Orffovského instrumentáře a seznámí se s nejjednoduššími technikami doprovodu, učí se jednoduchými pohybovými prvky vyjádřit průběh melodie, zaznamenat rytmické a tempové změny

151

Očekávané výstupy OVO 1: zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase OVO 5: rozlišuje jednotlivé kvality tónů

OVO 2: rytmizuje jednoduché texty OVO 3: využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře

OVO 5: rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby

Dílčí výstupy

Učivo Vokální činnosti: Zásady hlasové hygieny Hlasová, dechová, artikulační cvičení (tvoření hlavového tónu, rozšiřování hlasového rozsahu, měkké nasazení tónu) Zpěv intonačně jednoduchých písní v rozsahu jednočárkované oktávy Intonace: model ge, gage Melodizace říkadel Individuální práce s „nezpěváky“

Průřezové téma OSV 1: Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování

Rytmické činnosti: Rytmus, metrum, pulsace písně Rytmizace slov, slovních spojení, říkadel... Jednoduchý rytmický doprovod (Orffovy hudební nástroje)

OSV 1: Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování

Poslechové činnosti: Tón – zvuk Rozlišení změny výšky tónu Analýza průběhu melodie (stoupá, klesá, opakované tóny) Učitelův vzorový přednes písně Hudební pohádky Poslech hudebních nástrojů Poslech skladeb

OSV 1: Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování OSV 4: Psychohygiena: dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; uvolnění, relaxace

152

OSV 6: Poznávání lidí- vzájemné poznávání se ve skupině/třídě OSV 8: Komunikace –řeč zvuků a slov

OSV 8: Komunikace: řeč zvuků a slov

OVO 5: rozlišuje jednotlivé kvality tónů

OVO 4: reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo

OVO 2: melodizuje jednoduché texty OVO 3: využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře

Hudebně teoretické znalosti: Pojmy: notová osnova, houslový klíč Vlastnosti tónů (délka, výška, síla, barva) Grafický zápis melodie Hudební nástroje Hudebně pohybové činnosti: Správné držení těla Rytmická chůze, běh Přísunný krok Dětské lidové hry Lidový tanec (mazurka)

Instrumentální činnosti: Hra na dětské zvonkohry Jednoduché ostinátní doprovody na Orffovy hudební nástroje

153

OSV 1: Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování

OSV 2: Sebepoznání a sebepojetí- moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne OSV 7: Mezilidské vztahy- empatie a pohled na svět očima druhého OSV 8: Komunikace –řeč zvuků a slov OSV 5: Kreativitacvičení pro rozvoj základních rysů kreativity, tvořivost v mezilidských vztazích

Hudební výchova 1. období – 2. ročník

Vyučovací předmět: Období – ročník:

Očekávané výstupy předmětu Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno především v jiném postupném ročníku. Na konci 1. období základního vzdělávání žák: - zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase - rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem - využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře -

reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální

Cílové zaměření předmětu ve 2.ročníku Vzdělávání v předmětu ve 2.ročníku směřuje k: 

získávání správných dechových, pěveckých a intonačních návyků, dovedností



k intonačně čistému a rytmicky přesnému zpěvu písně



schopnosti převádět lidskou řeč do rytmu a melodie, graficky ji zapsat (rytmizace a melodizace říkadel)



rozvíjení tvořivosti, rytmického a harmonického cítění pomocí hry na dětské rytmicko melodické nástroje Orffovského instrumentáře



schopnosti pohybem reagovat na hudbu, osvojují si základní pohybové dovednosti



seznámení s výrazovými prostředky hudby pomocí hudebních pohádek

154

Očekávané výstupy OVO 1: zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase OVO 5: rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby

OVO 2: rytmizuje jednoduché texty OVO 3: využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře

OVO 5: rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby OVO 6: rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje

Dílčí výstupy

Učivo Vokální činnosti: Zásady hlasové hygieny Hlasová, dechová, artikulační cvičení (tvoření hlavového tónu, rozšiřování hlasového rozsahu, měkké nasazení tónu) Lidová píseň Umělá píseň Melodizace říkadel pomocí intonačních modelů Intonace: durový trojzvuk Individuální práce s „nezpěváky“

Průřezové téma OSV 1: Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování

Rytmické činnosti: Rytmus, metrum, pulsace písně Rytmizace slov, slovních spojení, říkadel... Jednoduché ostinátní doprovody (Orffovy hudební nástroje)

OSV 1: Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování OSV 5: Kreativitacvičení pro rozvoj základních rysů kreativity, tvořivost v mezilidských vztazích

Poslechové činnosti: Sluchová analýza průběhu melodie Rozlišení vzdálenosti mezi tóny Výrazové prostředky hudby (krátké poslechové skladby)

155

OSV 6: Poznávání lidí- vzájemné poznávání se ve skupině/třídě OSV 8: Komunikace –řeč těla, řeč zvuků a slov

OSV 8: Komunikace: řeč těla, řeč zvuků a slov OSV 1: Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování OSV 4: Psychohygiena: dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému;

Pojmy: smutněvesele, rychlepomalu, krátcedlouze Poznávání nejběžnějších hudebních nástrojů

uvolnění, relaxace

OVO 5: rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby

Hudebně teoretické znalosti: Takt, taktová čára, označení taktu 2/4, ¾ Taktování 2/4 taktu Dynamická znaménka p - f Grafický zápis melodie

OSV 1: Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování

OVO 4: reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku

Hudebně pohybové činnosti: Správné držení těla Hudebně pohybové a taneční hry Poskok, cval

OSV 2: Sebepoznání a sebepojetí- moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne OSV 4: Psychohygiena: dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; uvolnění, relaxace OSV 5: Kreativitacvičení pro rozvoj základních rysů kreativity, tvořivost v mezilidských vztazích OSV 7: Mezilidské vztahy- empatie a pohled na svět očima druhého

OSV 8: Komunikace –řeč těla, řeč zvuků a 156

slov OVO 2: melodizuje jednoduché texty OVO 3: využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře

Instrumentální činnosti: Jednoduché ostinátní doprovody na dětské nástroje Orffovského instrumentáře

157

OSV 5: Kreativitacvičení pro rozvoj základních rysů kreativity, tvořivost v mezilidských vztazích

Hudební výchova 1. období – 3. ročník

Vyučovací předmět: Období – ročník:

Očekávané výstupy předmětu Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno především v jiném postupném ročníku. Na konci 1. období základního vzdělávání žák: - zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase - rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem - využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře -

reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální

Cílové zaměření předmětu ve 3.ročníku Vzdělávání v předmětu ve 3.ročníku směřuje k: 

získávání správných dechových, pěveckých a intonačních návyků, dovedností



dovednosti intonovat píseň individuálních schopností



získání zkušeností se čtením notového zápisu, učí se základním prvkům notopisu



poznávání výrazových prostředků hudby (tempové, dynamické změny)



nácviku jednoduché, instrumentáře



seznámení s lidovým tancem a s jednoduchými tanečními kroky

s melodickou

nenáročné

techniky

158

oporou

hry

hudebního

na

dětské

nástroje na základě

nástroje

Orffovského

Očekávané výstupy OVO 1: zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase OVO 5: rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby

OVO 2: rytmizuje jednoduché texty OVO 3: využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře

Dílčí výstupy

Učivo Vokální činnosti: Zásady hlasové hygieny Hlasová, dechová, artikulační cvičení (upevňování hlavového tónu, rozšiřování hlasového rozsahu, měkké nasazení tónu, vázání tónů, vyrovnávání vokálů, hudební dělení slov) Lidová píseň Umělá píseň Populární píseň pro děti Melodizace říkadel pomocí intonačních modelů Intonace: pětitónová stupnicová durová řada, opakované tóny Individuální práce s „nezpěváky“

Průřezové téma OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování

Rytmické činnosti: Rytmus, metrum, doprovod písně Hra otázka – odpověď (příprava pro pochopení písňové hudební formy) Rytmizace říkadel Ostinátní rytmické doprovody (Orffovy hudební nástroje)

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování

OSV 6 Poznávání lidí: vzájemné poznávání se ve skupině/třídě OSV 8 Komunikace : řeč zvuků a slov

OSV 5 Kreativita: cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity, tvořivost v mezilidských vztazích OSV 8 Komunikace: řeč zvuků a slov

159

OVO 5: rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby OVO 6: rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální

OVO 5: rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby

OVO 4: reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku

Poslechové činnosti: Sluchová analýza průběhu melodie písně, skladby Rozlišení tempových, dynamických změn, barvy hudebního nástroje Sluchové rozlišení dur – moll tóniny Skladba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální Hudební forma: rondo Hudebně teoretické znalosti: Takt 4/4 = C Taktování ¾ taktu Hodnoty not a pomlk (čtvrťová, půlová, celá, osminová) Psaní not na linky, do mezer Pojmy: repetice, legato, zesilovat, zeslabovat Hudebně pohybové činnosti: Hudebně pohybové a taneční hry Orientace v prostoru, pohyb ve dvojicích Krokové, běhové etudy

160

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování OSV 4 Psychohygiena: dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; uvolnění, relaxace

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování

OSV 2 Sebepoznání a sebepojetí: moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne OSV 4 Psychohygiena: dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; uvolnění, relaxace OSV 5 Kreativita: cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity, tvořivost v mezilidských vztazích

OSV 7 Mezilidské vztahy: empatie a pohled na svět očima druhého OSV 8 Komunikace: řeč těla, řeč zvuků a slov OVO 2: melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem OVO 3: využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře

Instrumentální činnosti: Jednoduché ostinátní doprovody na dětské nástroje Orffovského instrumentáře

161

OSV 5 Kreativita: cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity, tvořivost v mezilidských vztazích

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: UMĚNÍ A KULTURA Název vyučovacího předmětu:

VÝTVARNÁ VÝCHOVA

Charakteristika vyučovacího předmětu 

Výtvarná výchova jako předmět je součást procesu rozvoje estetických vztahů žáků ke skutečnosti a k umění. Výuka výtvarné výchovy vychází především z citového vztahu žáků k zobrazované skutečnosti. Výtvarné činnosti rozvíjejí tvořivost, fantazii, estetické cítění, podněcují a uspokojují potřeby žáků vyjadřovat se k různým tématům, situacím, prožitkům. Pro výtvarnou činnost v tomto období je nepostradatelné příznivé a klidné prostředí zbavené strachu ze známky nebo výsměchu druhých.



Děti se snaží výtvarně vyjadřovat své představy výtvarnými prostředky již od útlého věku. Výtvarný projev předškolního věku je především rázu schematického. Děti svým kresbám rozumí, dospělí většinou nedovedou do jejich světa vstupovat. Není však vhodné myšlenkový svět dětí narušovat předkreslováním a vedením k napodobování. Je naopak potřebné dát dítěti svobodu a do jeho kreseb nezasahovat.



V 1. – 3. ročníku převládá spontánnost, bezprostřednost výtvarného projevu dítěte. Dítě kreslí rádo zpaměti, předlohám se vyhýbá. Jeho představy ho těší a snaží se je ztvárnit. Vhodná motivace, která předchází výtvarné tvorbě, podněcuje uvolnění dětské fantazie. Děti potom často tvoří s velkým zaujetím a prožívají velkou radost z toho, co vytvořily. Jejich práce jsou plné volnosti, naivnosti a psychologických záhad.



Úlohou učitelky je posilovat sebevědomí žáků, využívat jejich fantazii, rozvíjet ji, podporovat jejich vlastní výtvarné vyjadřování, podněcovat zájem o výtvarnou práci vhodnou motivací. V tomto období je vhodné, když mezi metody a formy práce zařazuje učitelka co nejvíce různé hravé činnosti a experimentování. Výtvarná výchova dává žákům možnost se individuálně svou výtvarnou činností projevit, sami mohou různými výtvarnými prostředky ztvárnit své vidění světa. Je dobře, když svůj výtvarný projev mají žáci možnost obhájit, vysvětlit spolužákům a vyslechnout jejich názory. Často právě vzájemné hovory žáků o svých výtvorech mohou měnit jejich pohled na svět nebo určitou věc. Zde má učitelka příležitost jemně usměrňovat a postupně působit na vytváření výtvarného vkusu žáků. 162

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace  chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence; k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevů a potřeb a k utváření hierarchie hodnot  spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností  uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života  zaujímání osobní účasti v procesu tvorby a k chápání procesu tvorby jako způsobu nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě V předmětu Výtvarná výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti Umění a kultura, oboru Výtvarná výchova a část obsahu vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, oboru Člověk a svět práce, Využití digitálních technologií.

163

 SPOLEČNÉ VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE K ROZVOJI KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které ve vyučovacím předmětu Výtvarná výchova směřují k utváření klíčových kompetencí:

KOMPETENCE K UČENÍ  vést žáky k tomu, aby se naučili rozumět obecně používaným termínům v oblasti výtvarné, a aby s nimi dovedli zacházet  ukázat žákům, že přehled v oblasti umění a kultury jim umožní prožitky z těchto oborů lidské činnosti intenzivněji prožívat

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ  vést žáky k tomu, aby při svém hodnocení umění postupovali uvážlivě tak, aby svůj názor byli schopni obhájit  předkládat žákům dostatečné množství estetických prožitků a poskytnout dostatek prostoru k tomu, aby si uvědomili, že různí lidé vnímají stejnou věc různě

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ  vést žáky k tomu, aby vnímali i mimojazykové vyjadřování, a aby sami tuto komunikaci využívali  ukázat žákům, že vyslechnout názor druhých lidí na společně prožitý estetický prožitek a vhodně na něho reagovat, může být pro žáka přínosem  poskytnout žákům dostatečný prostor k jejich vlastnímu kulturnímu, uměleckému projevu

164

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ  vysvětlovat a vybudovat zásady slušného chování na kulturních akcích  předvést žákům na příkladech z výtvarné oblasti nezbytnost přebírání zkušeností druhých lidí pro vlastní zdokonalování  na základě respektování názorů každého žáka budovat v žácích sebedůvěru

KOMPETENCE OBČANSKÉ

 vysvětlovat žákům potřebu respektovat, chránit a oceňovat naše tradice a kulturní a historické dědictví  budovat v žácích pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost  vést žáky k tomu, aby se aktivně zapojovali do kulturního dění

KOMPETENCE PRACOVNÍ

 vysvětlit žákům, jak správně používat výtvarné potřeby a jak o ně pečovat  objasnit žákům základní pravidla pro práci s barvami a pravidla pro výtvarné techniky

165

 TEMATICKÉ OKRUHY PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT ZAŘAZENÉ DO PŘEDMĚTU: Výtvarná výchova Osobnostní a sociální výchova - OSV Osobnostní rozvoj OSV 1

Rozvoj schopností poznávání

cvičení smyslového vnímání, pozornosti řešení problémů

a soustředění;

OSV 2

Sebepoznání a sebepojetí

já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje vztahy k druhým lidem, žák se prostřednictvím VV snaží porozumět sám sobě, ale i spolužákům

OSV 4

Psychohygiena

dobrá organizace času, pomoci při potížích

OSV 5

Kreativita:

cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti „dotahovat“ nápady do reality)

rozumové zpracování problému, hledání

Sociální rozvoj OSV 8

Komunikace

řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování)

OSV 9

Kooperace a kompetice

rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládnutí situací soutěže, konkurence

166

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - VMEGS

-

navštěvováním výstav, seznamováním s ilustracemi knih a encyklopedií je prohlubováno prvotní povědomí potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů

-

postupně vést žáky k poznání a pochopení života významných Evropanů a jejich děl

Multikulturní výchova - MKV

-

poskytovat žákům základní informace o etnických skupinách žijících okolo nás

-

rozvíjení dovedností, poznání a tolerance prostřednictvím hravých forem výtvarné tvorby založených na spontánnosti, fantazii, experimentu s technikami a materiály

Environmentální výchova - EV

-

vést žáky k uvědomění si podmínek života na zemi a možnostmi jejich ohrožení – výtvarné práce s tématikou člověka za mimořádných událostí, výtvarný svět v dětské představě a svět skutečný

-

péče o životní prostředí na místní a regionální úrovni, výtvarné soutěže ke Dni Země

167

Vzdělávací obsah předmětu v 1. – 3. ročníku ( 1. období ) Výtvarná výchova 1. období – 1., 2., 3. ročník

Vyučovací předmět: Období – ročník:

Očekávané výstupy předmětu Na konci 1. období základního vzdělávání žák: -

rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ

-

v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace

-

vyjadřuje rozdíly při vnímání událostí různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil

-

Cílové zaměření předmětu v 1., 2. a 3. ročníku Vzdělávání v předmětu v 1.období směřuje k: 

vyhledávání poznatků a informací o smyslově poznatelném světě a k jejich využití v procesu tvorby a vnímání díla



samostatnému pozorování a využívání získaných výsledků ve vlastní tvorbě



kritickému posuzování děl vlastních i cizích, hledání jejich shodných, podobných odlišných znaků



vytváření a posilování komunikativních dovedností ve verbální i neverbální oblasti



naslouchání promluvám druhých lidí a jejich porozumění, obhajování svého názoru v diskusi



účinné spolupráci ve skupině



vytváření si pozitivní představy o sobě samém



pozitivnímu postoji k uměleckým dílům a smyslu pro tvořivost



bezpečnému a účinnému používání nástrojů a materiálů v rámci vlastní tvorby 168

a

Očekávané výstupy OVO 1: Rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z vlastních zkušeností, vjemů. zážitků a představ

Dílčí výstupy DV: Rozeznává barvy v základní škále, kterou má k dispozici; vnímá odlišné odstíny, pojmenuje je v přirovnání DV: Rozezná základní plošné a prostorové tvary, dovede je pojmenovat a použít ve vlastním obrazném vyjádření

DV: Pomocí přiřazení a přirovnání dovede charakterizovat základní prvky vizuálně obrazného přirovnání (barva, linie, tvar, povrch, objem, objekt) DV: Dovede pojmenovat a charakterizovat prvky použité ve vlastním vyjádření a jednoduše zdůvodnit jejich užití DV: Charakterizuje konkrétní barvu, tvar, objem, povrch, objekt a dovede je převést do vlastního vizuálně obrazného vyjádření

Učivo Barevný svět kolem nás, barvy, které známe Má to barvu jako.... Příroda Barvy, které patří k sobě, stejné a podobné barvy a odstíny Moje nejmilejší barevné oblečení, hračky, knižní ilustrace Veselé barvy; malujeme jednou, dvěma, všemi barvami Jak šla barva na výlet; setkávání a mísení příbuzných a odlišných barev

Průřezové téma OSV 1 Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání EV

Linie, plochy, tvary: kde jsou kolem nás

OSV 5

OSV 2 Sebepoznání a sebepojetí: poznávání osobitých rysů vlastního vnímání a vyjádření skutečnosti, porovnávání s ostatními, rozvoj sebehodnocení OSV 4

Najdi, ukaž, namaluj, nakresli, vytvoř nejdelší čáru, největší čtverec, trojúhelník, kouli, krychli... Kde jsou (barvy, OSV 4 linie, tvary, textury povrchu...) kolem nás a kde jsou v obrazech, sochách, v architektuře: pozoruj a vyprávěj Co je nejtmavší, nejsvětlejší, nejbarevnější, kolem nás, ve škole, doma, v přírodě Svět kolem nás Malujeme, kreslíme, modelujeme, tvoříme objekty a instalace a 169

MKV

VMEGS

OVO 2: V tvorbě projevuje své vlastní zkušenosti; uplatňuje přitom v plošném a prostorovém uspořádání linie, tvary, objem, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace OVO 3: Vyjadřuje rozdíly při vnímání událostí různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky

DV: Vyjádří podle zadání vlastní zkušenost prožitku reálného světa DV: Dovede využít vlastní zkušenost s reálným trojrozměrným světem v různých druzích vizuálního vyjádření DV: Využívá rozličné nabídnuté materiály, techniky a formáty DV: Dovede se vyjádřit i slovy, pohybem, zvukem, přemístěním nebo proměnou objektu DV: Vnímá pohyb vlastního těla, jeho umístění a přemístění v prostoru a využívá je jako svébytný vyjadřovací prostředek

DV: Dovede prostřednictvím VOV vyjádřit vjem sluchový, hmatový, dotykový, chuťový či pohybový

tím vyprávíme o světě kolem nás a o sobě v něm Život na Zemi Sbírky a instalace z drobných předmětů, přírodnin a materiálů, tvůrčí zpracování a reflexe těchto předmětů Domov - zážitky z každodenního života, cesta do školy, výlet, škola v přírodě, s využitím všech prostředků vizuálního vyjadřování Škola Malba štětcem, houbou, prsty..., kresba dřívkem, tužkou, rozličnými materiály a nástroji zanechávajícími různou stopu Největší a nejmenší obraz, který znám a který dovedu vytvořit

Proměna běžné učebny přemístěním nábytku a instalací, pohádkový hrad, jeskyně, džungle...

Stopy ve sněhu nebo v písku jako záznam vlastního pohybu Místo jenom pro mne, vyhledání a označení svého místa v přírodě

170

EV

OSV 2 Sebepoznání a sebepojetí: vytváření si vlastního světa představ, vzpomínek, obrazů

OSV 5 Kreativita: rozvíjení tvůrčí zvědavosti při práci se základními vyjadřovacími prostředky OSV 2 Sebepoznání a sebepojetí: další poznávání a rozvíjení osobitých rysů vlastního prožívání a vyjadřování skutečnosti OSV 8 Komunikace: poznávání komunikačních účinků vlastního vyjádření, rozvíjení dovednosti citlivě vnímat vyjádření a nálady vlastní i druhých

EV 3

DV: Uvědomuje si specifika vnímání různými smysly, vyhledává nejpřesvědčivější způsoby vyjádření

Namaluj, nakresli, vymodeluj, jak zpívají ptáci, jak chutná čokoláda, jak voní mateřídouška, jak pohladíš kotě, jak navlékáš korálky....; vizuální vyjádření vjemů ostatních smyslů

EV 3

Moje nejmilejší místo, kam si přivedu kamarády Svět fantazie Kam půjdu, když mám radost, když je DV: Vnímá a mi smutno? Veselá, vlastním VOV klidná a smutná vyjadřuje proměny místa okolo nás prostředí (počasí, Denní a roční doby, světlo, teplo, den, proměny počasí a noc) a nálady nálad vyjádřené (radost, smutek, všemi dostupnými přátelství, osamělost) prostředky DV: K situaci, Vyprávíme obrazem vyjádřené vlastním – všední i nevšední VOV, dovede situace, příhody a vyprávět příběh. události Citlivě a pozorně Významné dny naslouchá příběhům (svátky) ostatních DV: Rozpozná a Veselé a smutné slovně vyjádří námět tvary, barvy a linie, a základní náladu veselé a smutné tváře díla; dovede odlišit a postavy, veselý a výraz a náladu smutný den... zobrazených postav; vnímá a pojmenuje Mohli by si spolu odlišné působení hrát? Rozuměli by barevného ladění si? díla. Jednoduše Nové příběhy zdůvodní svůj názor. známých postaviček, kolektivní instalace nebo koláž

MKV

DV: Vnímá zásadní odlišnosti

VMEGS

DV: Uvědomuje si a dovede vyjádřit vjemy interiéru a exteriéru budov a krajiny. Vnímá prostředí kolem sebe jako prostor pro prožívání a komunikaci

OVO 4: Interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svou dosavadní zkušeností

OVO 5: Na základě vlastní zkušenosti

Moje oblíbené pohádkové knížky, 171

OSV 2

EV 2

VMEGS,MKV

OSV 8 Komunikace: rozvíjení dovednosti vnímat výrazové možnosti a účinky různých VOV

OSV 9

nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytváří, vybírá či upravuje

v charakteru konkrétních vizuálních produktů určených dětem, rozpozná typický autorský rukopis DV: Dovede jednoduše odůvodnit svoji oblibu konkrétních ilustrací, animovaných filmů, hraček, počítačových her a jejich hrdinů DV: Dovede vyslechnout a respektovat odlišný názor na své i cizí dílo DV: Dovede spolupracovat na společném díle ve dvojici i ve skupině, vnímá vlastní přínos pro společnou práci

večerníčky, animované filmy; vyprávění, dramatizace či vlastní obrazové vyjádření příběhu Svět našich hraček; společná instalace ve třídě Společné sbírky předmětů, materiálů, přírodnin, společná práce na instalaci výtvarných prací

DV: Aktivně spolupracuje na vytváření společného prostředí ve třídě

172

EV

Obsah učiva v jednotlivých ročnících:

Přehled tematických okruhů v 1. období: 

objevování světa přírody v jednotlivých i v širších souvislostech  pozorování přírody (přírodniny, rostliny, zvířata)  chápání přírody ve smyslu prostředí života (krajina jako prostředí pro rostliny, zvířata, lidi);  tvář krajiny v různých souvislostech (barevnost krajiny a její proměny v průběhu roku, využití žákovských zkušeností)  vztah k přírodě (estetické oceňování krásy přírody)  příroda a běh času (roční období, počasí)



poznávání a prožívání světa dítěte  pociťování domova jako životní jistoty (dítě v domácím prostředí, domácí práce, hry)  poznávání školy – nové životní prostředí (třída, škola, spolužáci)  styk se světem mimo školu (ulice, cesta do školy, sport, hry, výlety, hřiště, přátelé)



svět, který děti pozorují, který pociťují a kterému naslouchají  setkávání s prostými životními zkušenostmi (u lékaře, na poště, na nádraží, v obchodě  poslouchání a vyprávění (pohádky, písničky, říkadla, zážitky)  významná sváteční setkávání (rodinné oslavy, Vánoce, Velikonoce)  vnímání smyslových vjemů a jejich výtvarný záznam (přepis pocitů z dotýkání, přepis zvuků aj.)



svět dětské fantazie – výtvarná hra a experiment



svět, který dítě obklopuje, ovlivňuje ho (věda a technika, výstavy, architektura, besedy,

Náměty pro práci v 1. ročníku – námětové kreslení na základě vlastních prožitků dětí – poznávání základních barev a jejich různé užívání – kresby podnícené vyprávěním, četbou, vhodnou motivací ilustrující fantazii dítěte – kreslení podle představ – kresby a modely přírodnin vztahující se k učivu prvouky, zobrazují vše, co dětem poskytuje příroda – kreslení podle skutečnosti, jehož hlavním účelem je vystižení tvaru a barvy – výtvarné dotváření přírodnin na základě představ dítěte – vytváření prostorových fantazií seskupováním a kombinováním přírodních i umělých materiálů, včetně materiálů netradičních 173

– hry s barvou, poznávání vlastností barev, výtvarné využití vzniklých náhodností, které vzbuzují v dětech rozličné představy – hra s linií, vedení linie v různých materiálech – jednoduché dekorativní kreslení, otisky přírodních prvků na papír a do plastických materiálů – plastická a prostorová tvorba – spontánní hry s různými tvárnými materiály – prostorové hry se stavebnicovými prvky – jednoduché prvky moderní techniky ve výtvarné tvorbě – seznamování se s významnými osobnostmi výtvarného umění jako např. Josef Lada

Náměty pro práci ve 2. – 3. ročníku

– námětové kreslení na základě vlastního prožitku, rozvoj dětské představivosti a fantazie – dětský příběh vyjádřený kresbou – pozorování přírodnin, rozlišování tvarů, barvy, struktury, jejich kombinace a výtvarné dotváření – využití barev základních i barev vzniklých mícháním, tvoření souladu dvou barev – pozorování tvarů užitkových předmětů a pokusy o výtvarné ztvárnění jejich obrysové linie – pozorování tvarů a poznávání funkcí různých předmětů, které člověk používá k práci, grafický záznam pohybu a zobrazení předmětu – rytmické řešení plochy s využitím různých prvků a střídání barev – jak se dá návrhů využít – členění plochy s použitím libovolných geometrických prvků, barevná kompozice – náměty pro využití návrhu – jednoduché náčrty, plány, modely podle fantazie a skutečnosti – hračky v životě dětí, výtvarný návrh hračky, pokus o jeho výrobu – prostorová tvorba – formování, deformování materiálů, pokus o plastické komponování; – prostorové činnosti s dostupnými stavebními prvky (papírové krabičky) – kombinace prvků moderní techniky, návrhy, plány, … – seznamování se s významnými osobnostmi výtvarného umění jako např. Josef Lada, Ondřej Sekora, Helena Zmatlíková, Adolf Born,…

174

Typy, druhy a formy činnosti ve výtvarné výchově, výtvarné techniky: – experimentování s barvami (míchání, zapouštění, překrývání) – využívání různých materiálů (přírodních, umělých, vč. odpadových), poznávání jejich vlastností, zpracování různými technikami – vyhledávání výrazných a zajímavých linií, tvarů, barev, struktur, jejich zaznamenávání (kresba, malba, otisk, frotáž, …) – výtvarné vyjádření zážitků, emocí, smyslových vjemů, myšlenek, událostí, pohybu (malba, kresba, linie, tvar, …) – experimentování s běžnými i netradičními nástroji a materiály (štětec, dřívko, rudka, uhel, tužka, fixa, ruka, prsty, provázek, papír, kůra, textilie, kůže, kovy, plasty, …) – výtvarné vnímání věcí, užitkových předmětů z hlediska funkce, tvaru, dekoru, …(kresba, vytrhávání z papíru, koláž, …) – vytváření jednoduchých náčrtů, plánů, modelů – využívání různých materiálů k výtvarnému prostorovému zpracování (modelína, modurit, sádra, papír, přírodniny, plasty, textil, kůže – mísení, hnětení, lití, lepení, stříhání navlékání) – seznamování s jednoduchými grafickými technikami (otisk, frotáž, papírořez, tisk z koláže, kombinace technik) – individuální i skupinová práce různými technikami s velkými formáty (balicí papír, velké formáty čtvrtek, chodník, …) – práce na třídních projektech, návrhy, formy zpracování, volba techniky – výtvarně dramatické a komunikační hry (sochy, maňásci, …) – dotváření prostředí, ve kterém žijeme výtvarnými pracemi – vycházky s výtvarnými náměty, pozorováním (sběr materiálů, pozorování věcí, prvky staveb, práce v terénu, …), návštěvy výstav, muzeí

175

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A ZDRAVÍ Název vyučovacího předmětu:

TĚLESNÁ VÝCHOVA

Požadavky této vzdělávací oblasti se realizují v 1. – 3. ročníku prostřednictvím tělesné výchovy (samostatný předmět), zdraví a výchova ke zdraví (není samostatný předmět)

Charakteristika předmětu: V předmětu Tělesná výchova je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, oboru Tělesná výchova. Předmět Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Veškeré tělesné pohybové aktivity vedou k všestrannému rozvoji žáka, nejen ke zvýšení jeho pohybových schopností a dovedností, ale i k posílení jeho charakterových vlastností (zodpovědnost, spolupráce, vytrvalost, odvaha, schopnost respektovat pokyny, umět se podřídit kolektivu …). Tělesná výchova pěstuje u žáků kladný vztah ke sportu a pohybu vůbec, aby se sport stal součástí jejich zdravého životního stylu. Systémem jednoduchých pohybových a sportovních aktivit vede ke zvyšování tělesné zdatnosti a k správnému držení těla žáků. Vštěpováním pohybových návyků a vyvoláním radostného pocitu z pohybu u dětí se podílíme na zvyšování jejich psychické odolnosti vůči negativním vlivům svého okolí a na posilování jejich charakterových vlastností. Základní a důležitou metodou, která slouží ke splnění všech těchto cílů a úkolů je HRA a dodržování herních pravidel. Osvojením základů herních technik a taktických postupů, zvyšujeme u žáků nejen pohybové schopnosti, ale také podporujeme jejich prostorovou orientaci, schopnost správného a rychlého rozhodování i schopnost pohotově reagovat. 176

Neustále věnujeme patřičnou pozornost bezpečnosti při výuce tělesné výchovy, průběžně opakujeme bezpečnostní pravidla, upozorňujeme na možnosti úrazů, snažíme se vštípit pocit zodpovědnosti za své chování a svoji bezpečnost, pocit sounáležitosti a ohleduplnosti ke svým spolužákům. Tělesná výchova je předmět, kde je nutný diferencovaný přístup k žákům podle jejich momentální tělesné zdatnosti. Zde musíme citlivě hodnotit každého žáka, vzhledem k jeho individuálním možnostem a předpokladům pro zvládnutí různých pohybových aktivit. V hodinách tělesné výchovy se nezaměříme jen na rozvoj a zdokonalování schopností, ale také vštěpujeme důležité hygienické zásady s tím spojené.

pohybových

Pohybové činnosti by měly prolínat a doplňovat i další oblasti výchovy, měly by se objevovat i v dalších předmětech jako např. vhodné rozcvičky, pohybové hry, taneční prvky.

Správně řízená výuka tělesné výchovy vyžaduje, aby učitelka: – kladla na žáky tělovýchovné požadavky, které jsou přiměřené jejich tělesné a pohybové vyspělosti – dbala rozdílu mezi chlapci a děvčaty – volila program s ohledem na roční období a materiálně technické vybavení školy – dbala bezpečnosti žáků a vedla žáky k nacvičování vhodné a správné dopomoci a záchrany při cvičení – účelně zaměstnávala co nejvíce žáků vhodnými bezpečnými úkoly ke cvičení ve družstvech Zařazování kurzu plavání – dle podmínek školy se zúčastňuje výuky plavání každým druhým rokem spojená třída s II a III. ročníkem.

Tělovýchovné chvilky Do vyučovacích hodin ostatních předmětů je vhodné vkládat tělovýchovné chvilky. Zařazují se, když se u žáků začne projevovat únava. Jejich programem jsou koordinační, vyrovnávací i kondiční cviky, které žák zná z výuky tělesné výchovy v daném ročníku.

177

Cílové zaměření vzdělávací oblasti : Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:           



rozvoji pohybových schopností a dovedností žáků poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a atmosférou příznivých vztahů poznávání člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na kvalitě prostředí získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje upevňování charakterových vlastností žáků, rozvíjení sociálních vztahů získávání pocitu nutnosti pravidelného cvičení jako součásti správného životního stylu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví propojování zdraví a zdravých mezilidských vztahů se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd. pochopení důležitost organizace a spolupráce hlavně formou her (dodržování pravidel, umět se podřídit kolektivu, spolupracovat…) posilování tělesné kondice a duševní pohody dětí správně zvolenými aktivitami, vhodnými a přiměřenými tomuto věku, k chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu pro výběr profesní dráhy, pro uplatnění ve společnosti aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci

178

 SPOLEČNÉ VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE K ROZVOJI KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Motivace: Zdravé kompetice Získávání endorfinů překonáváním přiměřených překážek Pozitivní vzory a možnost vlastního porovnání při zlepšení Formy:

Práce ve dvojicích Skupinové vyučování Příprava na okruh soutěží

Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které v předmětu Tělesná výchova směřují k utváření klíčových kompetencí:

KOMPETENCE K UČENÍ

 vést žáky k tomu, aby se naučili rozumět obecně používaným termínům oblasti sportu a tělovýchova a aby s nimi dovedli zacházet  ukázat žákům, že přehled v oblasti sportu jim umožní vlastní i zprostředkované zážitky intenzivněji prožívat  vést žáky k pochopení souvislostí mezi tělesnou kondicí a psychickou pohodou

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ  vést žáky k tomu, aby při svém hodnocení postupovali uvážlivě, tak, aby svůj názor byli schopni obhájit  učit žáky kritickému myšlení a uvážlivému chování

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ  vést žáky k tomu, aby vnímali i mimojazykové vyjadřování a aby sami tuto komunikaci využívali  ukázat žákům, že vyslechnout názor druhých lidí na společně prožitou skutečnost a vhodně na ni reagovat může být přínosem  poskytnout žákům dostatečný prostor k jejich vlastnímu projevu

179

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ  vysvětlovat a vybudovat zásady chování na sportovních akcích  ukázat žákům potřebu spolupráce ve sportovním týmu, důležitost úkolů ( rolí), které v týmu plní  předvést žákům na příkladech z tělesné výchovy nezbytnost přebírání zkušeností druhých lidí pro vlastní zdokonalování  na základě respektování názorů každého žáka budovat v žácích sebedůvěru

KOMPETENCE OBČANSKÉ  vysvětlovat žákům potřebu respektovat, chránit a oceňovat naše tradice ( Tyrš, Sokol, významní sportovci)  vést žáky k tomu, aby se aktivně zapojovali do sportovních aktivit

KOMPETENCE PRACOVNÍ  vysvětlovat žákům, jak správně používat tělocvičné nářadí a náčiní a jako o ně pečovat  zejména při sportovních aktivitách žákům vysvětlit nutnost ochrany zdraví svého i druhých  vést žáky k tomu, aby dodržovali pravidla sportu i mimo něj, vést je k dodržování pravidel fair play  vysvětlovat potřebu pohybových aktivit pro člověka, který se nevěnuje výkonnostnímu nebo vrcholovému sportu  naučit žáky vyhledávat možná rizika při sportovních činnostech a minimalizovat je  naučit se různými způsoby zpracovávat, vyhodnocovat a prezentovat dosažené výkony

180

 TEMATICKÉ OKRUHY PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT ZAŘAZENÝCH DO PŘEDMĚTU: Tělesná výchova Osobnostní a sociální výchova - OSV

osobnostní rozvoj OSV 1

rozvoj schopností cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení poznávání dovednosti zapamatování, řešení problémů, dovednosti pro učení a studium

OSV 2

Sebepoznání sebepojetí

OSV 3

Seberegulace a regulace vlastního chování sebeorganizace

OSV 4

Psychohygiena

a informace o mé osobě

sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích, dobrá organizace času, dovednosti zvládání stresových situací, hledání pomoci při potížích Sociální rozvoj

OSV 6

Poznávání lidí:

vzájemné poznávání se ve skupině/třídě, rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech

OSV 8

Komunikace:

cvičení pozorování a emfatického a aktivního naslouchání, dovednosti pro verbální i neverbální sdělování ( technika řeči,, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování), specifické komunikační dovednosti, dialog, komunikace v různých situacích, efektivní strategie, asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace, pravda, lež a předstírání v komunikaci

Výchova demokratického občana - VDO VDO

1

OBČANSKÁ SPOLEČNOST A ŠKOLA

181

Vzdělávací obsah předmětu v 1. – 3. ročníku ( 1. období ) Tělesná výchova 1. období – 1. - 3. ročník

Vyučovací předmět: Období – ročník:

Očekávané výstupy předmětu: Očekávané výstupy předmětu jsou dosahovány dle možností žáků v průběhu 1.-3. ročníku a učivo se liší pouze mírou nároku a zátěže. Kopíruje TV výstupy režimově zařazené již v MŠ.

Na konci 1. období ZV žák: – – – – –

spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci

Cílové zaměření předmětu v 1.-3. ročníku ZV: Vzdělávání v předmětu směřuje k: - Získávání dobrého pocitu na základě řízeného a spontánního pohybu jak ve skupině, tak v samostatné činnosti - Nácviku jednodušších pohybových dovedností - Průpravě pro složitější pohybové dovednosti jednotlivce a pro řešení některých herních činností družstva - Nácviku rozvoje obratnosti a rychlosti – zejména reakční - Poznávání souvislostí mezi zaměřením pohybového režimu a změnou pohybových schopností - Přípravě na V.(vytrvalost)

testování pohybových

schopností

R.(rychlost),

S.(síla),

O.

(obratnost),

- Sebezáchovným dovednostem jako je zvládnutí vlastní váhy(šplh) a zvládnutí sebezáchrany plaváním ( rychlý a vytrvalý běh a pády) 182

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

OVO 1: spojuje pravidelnou každodenní činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti

DV: začíná chápat smysl pohybu pro zdraví a dobrý pocit

Informace o bezpečnosti a hygieně

Nevyhýbá se pohybové zátěži

Vedený pohybový režim ve cvičební jednotce

Průřezové téma OSV 3 Seberegulace a sebeorganizace

OSV 4 Psychohygiena

Vhodné rozcvičení, zátěžové a kompenzační cviky OVO 2: zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině, usiluje o jejich zlepšení

DV: žák prochází fázemi motorického učení jednodušších sportovních a pohybových dovedností dle vlastních dispozic

Hod, běh, skokatletická průprava

OVO 3: spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích

DV: žáci se podle možností podílejí na činnosti skupin a nacházejí svou roli v týmu

Drobné hry, úpoly, závody družstev, upravená vybíjená, vybrané hry,

VDO 1 Občanská společnost a škola

OVO 4: uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy

DV: nosí cvičební úbor a obuv, rozumí smyslu dodržování pravidel hry, učí se rozcvičit a používat kompenzační cviky

Informace o možném ohrožení při porušení pravidel chování v šatně i během cvičení

OSV 2 Sebepoznání a sebepojetí

OSV 1 Rozvoj schopností poznávání

Cvičení s nářadím, na přizpůsobeném nářadí(překážky) Akrobatická průprava, závody a soutěže družstev (jako motivace)

Průpravné a přímivé cviky

183

OSV 6 Poznávání lidí

VDO 1 Občanská společnost a škola

OVO 5: reaguje na základní pokyny k osvojované činnosti a její organizaci

DV: učí se vnímat pokyny různých forem, orientuje se dle signálů při různých činnostech

Smluvené signály, povely, názvosloví jednoduchých cviků Organizace průpravy a profilových činností

184

OSV 8 Komunikace

Charakteristika některých cvičení zařazovaných pravidelně do hodin tělesné výchovy Vyrovnávací cviky Jsou to průpravná gymnastická cvičení, která jsou zaměřena na uvolnění a protažení jednotlivých svalových skupin. V tomto období posilovací cviky zařazujeme jen jednoduché a krátce. Pozornost věnujeme cvičením koordinačním, cvičení na zvětšování pohybového rozsahu kloubů, také na podporu návyku správného držení těla. Cvičení mohou být prováděna v rytmických obměnách s možností hudebního doprovodu. Patří sem cvičení prostná, s náčiním i na nářadí, na místě i za pohybu. Dbáme při tom na přiměřený čas pro zařazování těchto cvičení do vyučovacích hodin. Kondiční cvičení Cvičení se zaměřením na rychlost, pohyblivost, obratnost, vytrvalost, to jsou: běh, skoky, házení, cvičení rovnováhy, lezení, šplhání, překonávání překážek, gymnastická cvičení s náčiním i bez náčiní (např. s míči, se švihadly, na lavičkách, žebřinách apod.). Rytmická cvičení a tanec Rytmická cvičení jsou velmi vhodnou součástí vyučování v 1. – 3. r., zařazujeme je nejen do vyučovacích hodin tělesné výchovy, ale též do hodin hudební výchovy i českého a anglického jazyka. Podporují značnou měrou dobrý psychický vývoj žáků. Cvičení zařazujeme jako rytmizaci jednoduchých a dětem známých pohybů podle hudebního doprovodu, v 1. a 2. ročníku cvičíme i podle říkanek a písní. Tanec pomáhá zvládnout základní pohyby paží, nohou a trupu. Učíme žáky základní taneční kroky. Zaměřujeme se na estetický pohybový projev v přiměřeném tempu a dětem srozumitelném rytmu.

185

Obsah učiva v jednotlivých ročnících: 1. ročník Pořadová cvičení: – základní postoje – pozor, pohov, povely – v řad nastoupit, rozchod – nástup na značky, do řady, do družstev, společný pozdrav Rytmická gymnastika a tanec: – rytmizace jednoduchých pohybů podle říkadel a písní – rytmizace jednoduchých a známých pohybů podle hudebního doprovodu – též volné pohybové vyjádření hudby. – motivovaná a rytmizovaná chůze a běh v základním tempu – pokus o přísunný krok, poskočný krok, cval stranou – nácvik správného držení těla (v lehu na zádech), při rytmických cvičeních a tanci Drobné hry: – hry spojené s během – honičky (např. všichni domů, na rybáře, zajímaná, podběhy pod dlouhým kroužícím švihadlem aj.) – hry spojené s házením míče (např. míčová válka, přihrávaná v kruhu, vybíjená v kruhu aj.) – hry spojené s vítězstvím někoho (např. boj o místo, boj o míč, přetahy, přetlaky, kohoutí zápas aj.) – hry pro uklidnění (např. Kuba řekl, na sochy, přibližovaná aj.) – hry na hřišti, na sněhu, na ledu Lehká atletika:

–

– běh střídaný s chůzí, překonávání přírodních i umělých překážek – rychlý běh na 25m – vytrvalostní běh nejdéle 30s – skok daleký z místa odrazem snožmo a skok daleký z rozběhu hod míčkem horním obloukem na dálku

Sportovní gymnastika (v 1. ročníku): Akrobatická cvičení: – převaly stranou v lehu – vzpažit (válení sudů) – kolébka na zádech – ze sedu skrčmo, uchopením za bérce z dřepu spojného leh vznesmo – skrčmo kolébkou vzad – stoj na lopatkách – z lehu vznesmo – kotoul vpřed – z podřepu spojného – předpažit, i opakovaně Cvičení na nářadí: a) cvičení na lavičce – chůze vpřed, vzad i s obraty (také na kladince lavičky) – přeběhy lavičky b) šplh na tyči – šplh s přírazem na tyči 186

Sportovní hry: příprava: – přihrávka obouruč ve dvojicích (na místě) – vrchní přihrávka jednoruč na místě – vrchní chytání obouruč na místě Konkrétní sportovní hry – dle podmínek školy Plavání: dle podmínek školy (viz výše) Lyžování: dle podmínek školy Sáňkování: – sjezd na saních na přiměřeném svahu – sjezd přímý a šikmý se zatáčením – rozjezd jednotlivce a dvojic Turistika:

–

– chůze k cíli vzdálenému asi 1.5 km – smyslové hry zaměřené na pozorování okolí a hledání předmětů – chování v přírodě – překonávání přírodních překážek orientace v terénu (vím, kam jdeme)

2.ročník – 3. ročník Pořadová cvičení a chůze: – – – –

základní postoje - pozor, pohov základní povely - nástup, pozor, pohov, vpravo vbok, vlevo vbok, vyrovnat, rozchod nástup na značky, do řady, do družstev, společný pozdrav chůze do rytmu (na počítání), chůze s písní do pochodu v zástupu i ve dvojicích

Rytmická gymnastika a tanec:

–

– rytmizace jednoduchých pohybů podle písní – pohyb v dvoudobém taktu, dvoudobý takt v písni – střídání chůze a běhu - nepravidelné, pravidelné – přísunný krok, cval stranou, poskočný krok využití naučených kroků v lidovém tanci, chůze s průpletem

Průpravná cvičení: – – – – –

rozcvičky k procvičení koordinace pohybů ve trojdobém a čtyřdobém taktu cvičení ve stoji spojném i stoji rozkročném cvičení v kleku, v sedu snožmo, zkřižmo i skrčmo cvičení v lehu na zádech chytání míčů a míčků do obou rukou po vlastním nadhozu i odrazu od země i od zdi 187

Drobné hry: – – – –

hry hry hry hry

spojené s během spojené s házením pro uklidnění na hřišti (pravidla her s míčem)

Cvičení rovnováhy: – stoj na jedné noze (druhá v pohybu) – poskoky na jedné noze – chůze po lavičce s plněním drobných úkolů (nesu míč, přeskakuji překážku, přidávám potlesky nad hlavou, před a za tělem apod.) – chůze po kladince lavičky Lehká atletika: Běhy: – běh střídavý s chůzí – běh přes drobné překážky, např. v přírodě ( přes kameny, větvičky apod.) – štafetové běhy – rychlý běh do 25 metrů, ve třetím ročníku do 40 metrů Skoky: – skok z místa s doskokem na měkkou podložku – výskoky na překážku ( rozběh, seskok) – skok přes motouz ve výši kolem 50 cm – přeskok pruhu širokého 50 - 100 cm – přeskok lavičky s dopadem na měkkou podložku – skok daleký s rozběhem Hody míčkem a drobnými předměty v přírodě: – – – – – –

házení kaštanů, šišek (vrchní oblouk – pravá i levá paže) házení různými předměty na cíl házení míčkem a kutálení míčů přehazování míčů a drobných předmětů házení do naznačených terčů o straně 1 metr na vzdálenost 4 metry hod míčkem na dálku

Sportovní gymnastika ve 2. – 3. ročníku: Akrobatická cvičení: – – – – – –

přidat změny postojů a poloh, upevnit dovednost správného kotoulu napřed převaly a kolébky na zádech leh na zádech, vztyk bez pomoci rukou, opakovaně sed zkřižmo, vztyk bez pomoci rukou, opakovaně válení stranou i do mírného svahu kotoul napřed ze stoje spojného, ze stoje rozkročného 188

– kotoul, obrat, druhý kotoul; dva kotouly za sebou – kotoul napřed z chůze – stoj s oporou o lopatky a záloktí (svíčka) – cvičení rovnováhy ( ve stoji na jedné noze) Cvičení na nářadí: a) cvičení na lavičkách – chůze vpřed i vzad s obraty, přeběhy lavičky – cvičení v sedu rozkročmo na lavičce – sed rozkročmo – přitahování těla k lavičce (nohy napjaté) – vzpor dřepmo u lavičky (držíme se rukama),vzpor stojmo, střídání – lezení po lavičce ve vzporu dřepmo s uchopením lavičky ze stran – chůze po kladince lavičky s plněním drobných úkolů b) šplh na tyči – šplh s přírazem do přiměřené výšky podle individuálních předpokladu žáků c) další nářadí lze používat přiměřeně věku podle podmínek školy (švédská bedna, žebřina, trampolína) Dbáme na zásady bezpečnosti. Sportovní hry: přípravné cviky: – přihrávky obouruč na místě (ve dvojicích, ve skupinách) – vrchní přihrávka jednoruč na místě i při chůzi – chytání obouruč na místě – běh nebo chůze s házením míčem o zem – míčové hry a pravidla, některé vybrané míčové hry dle podmínek školy a možnosti zapojit žáky do mimoškolní aktivity Turistika a pobyt v přírodě: – – – – –

chůze v terénu, překonávání překážek táboření, ochrana přírody, organizace činností ve skupině žáků, vzájemná spolupráce chování se v dopravních prostředcích chůze k cíli vzdálenému cca 2km pozorování přírody, odhady vzdáleností (mezipředmětové vztahy)

Plavání, lyžování, sáňkování: podle podmínek školy: zapojení dětí a žáků školy do týdenního pobytu na horách, sáňkování a bobování v areálu školy

189

Zdravotní výchova v 1. – 3. ročníku – Výchova ke zdraví

Do celého prvního období výuky tělesné výchovy je zařazována zdravotní výchova, důležité je: – – – – – –

dbát na osobní čistotu těla, prádla, oděvu, cvičebního úboru dodržovat čistotu a pořádek v prostředí tělocvičny otužovat vzduchem a vodou (ranní mytí studenou vodou) seznamovat žáky s vhodnou životosprávou do programu dne zařazovat pohybové aktivity ( tělovýchovné chvilky) upozorňovat žáky na vliv dostatečného množství pohybu pro jejich zdravý vývoj (mimoškolní Tv) – předcházet úrazům tím, že dbáme, aby žáci dodržovali pokyny týkající se jejich bezpečnosti a ochrany zdraví – vést žáky, aby si uvědomovali, že při mimoškolních pohybových aktivitách musí dbát na svou bezpečnost, uvažovat o svém chování a dodržovat pokyny dospělých, aby vyrostli v zdravé lidi – vést žáky k tomu, aby uměli zavolat pomoc v případě, že se vyskytnou u úrazu Úkoly zdravotní výchovy se neplní jenom v rámci tělesné výchovy, ale uplatňujeme je i v ostatních vyučovacích předmětech.

190

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A SVĚT P RÁCE Název vyučovacího předmětu:

PRACOVNÍ ČINNOSTI

V předmětu Pracovní činnosti je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získávání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientaci žáků.

Charakteristika vyučovacího předmětu Při pracovních činnostech není v tomto období vhodné dělit děti na děvčata a chlapce. Vhodné je práci individualizovat nebo pracovat ve skupinách a přitom dbát důsledně na bezpečnost žáků. Pracovní činnosti v 1. období základního vzdělávání jsou vyučovacím předmětem s úzkými vazbami na ostatní předměty. Výuka komplexním způsobem přispívá k rozvoji žáků. Rozvíjí jejich motorické schopnosti, manuální dovednosti a pracovní návyky. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je v RVP ZV rozdělen na stupni na 4 tématické okruhy: Práce s drobným materiálem Konstrukční činnosti Pěstitelské práce Příprava pokrmů

191

1.

Žáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně a v týmu. Ve všech tématických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:        

rozvíjení jemné motoriky žáků a jejich manuální zručnost vytváření při praktických činnostech s různými materiály základních pracovních dovedností a návyků k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku postupnému vytváření pozitivního vztahu žáků k práci, poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností člověka prostřednictvím praktické činnosti s různým materiálem a nástroji pomáhat zpřesňovat představy dětí o věcech a jevech okolního světa, k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí získávání aktivního vztahu k ochraně životního prostředí a utváření počátečního vědomí o individuálních možnostech každého člověka při řešení ekologických problémů chápání práce a pracovní činnosti jako příležitost k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení, k uplatnění a pro volbu vlastního profesního zaměření, pro další životní a profesní orientaci

192

 SPOLEČNÉ VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE K ROZVOJI KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ V Pracovních činnostech jsou pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívány zejména tyto strategie:

KOMPETENCE K UČENÍ  praktické osvojování práce podle návodu  vedení žáků k plánování činností při práci s technickými materiály a při přípravě pokrmů  předkládání dostatečného množství příkladů pro pochopení technické dokumentace jednoduchých zařízení  poznávání výhod pořizování jednoduchých náčrtů při nejrůznějších činnostech  poznávání vlastností materiálů a surovin a jejich použitelnost

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ  uvědomování si potřeby praktického ověřování řešení problémů  aplikace řešení při obdobných zadáních a hledání nových způsobů využití dovednosti při práci s technickými materiály a přípravě pokrmů  předkládání dostatečného množství příkladů nutnosti být schopen prakticky používat osvojené poznatky pro uplatnění na trhu práce  otevření prostoru pro zodpovědné rozhodování o vlastní profesní orientaci

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ  vedení k účinné komunikaci při práci s technickými materiály  seznamování s přesným významem pojmů se vztahem k práci s technickými materiály a při přípravě pokrmů  výklad pojmů souvisejících s volbou povolání  předkládání dostatku podnětů a příležitostí pro vlastní prezentaci žáků

193

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ  spolupráce ve dvojici a v malé skupině  přiřazování různých rolí v pracovní skupině a jejich prožívání  zážitek uvědomování si potřeby ohleduplnosti na pracovišti

KOMPETENCE OBČANSKÉ  otevírání prostoru pro pochopení různých činností člověka na životní prostředí a spoluzodpovědnosti za jeho ochranu  umožnění tvořivého přístupu žáků k plnění zadaných témat

KOMPETENCE PRACOVNÍ  vedení k uvědomělému, správnému a bezpečnému používání všech používaných nástrojů a materiálů  vedení ke snaze o provedení práce v co nejlepší kvalitě  předkládání srovnání hospodárnosti různých postupů vedoucích k témuž cíli  vyhledávání možných rizik při různých činnostech a hledání cest k jejich minimalizaci  seznamování s konkrétními podnikatelskými aktivitami od záměrů až po jejich realizaci  využívání prostoru pro přijímání promyšlených rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesní orientaci

194

 TEMATICKÉ OKRUHY PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT ZAŘAZENÉ DO PŘEDMĚTU:

Pracovní činnosti Osobnostní a sociální výchova - OSV Osobnostní rozvoj OSV 1

Rozvoj schopnosti cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení poznávání dovedností zapamatování, řešení problémů, dovednosti pro rozvoj učení a studium

OSV 3

Seberegulace a Cvičení sebekontroly a sebeovládání sebeorganizace

OSV 4

Psychohygiena:

dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému, sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích, dobrá organizace času, dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění – relaxace, efektivní komunikace atd.), hledání pomoci při potížích

OSV 5

Kreativita

Cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity

Sociální rozvoj OSV 6

Poznávání lidí:

OSV 7

Mezilidské vztahy: péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc, lidská práva jako regulativ vztahů, vztahy a naše třída/skupina (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny)

vzájemné poznávání se ve skupině/třídě, rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech, chyby při poznávání lidí

195

Environmentální výchova - EV EV 3

Lidské aktivity a zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství, doprava a problémy životní prostředí, průmysl a životní prostředí, odpady a životního hospodaření s odpady, ochrana přírody a kulturních památek, prostředí: změny v krajině, programy zaměřené na ekologické vědomí, akce (Den Země)

EV 4

Vztah člověka Naše obec(přírodní zdroje, původ, využití, ochrana přírody,životní k prostředí prostředí v obci), náš životní styl, ekologický problém , prostředí a zdraví, nerovnoměrnost života na Zemi

196

Vzdělávací obsah předmětu v 1. – 3. ročníku ( 1. období ) Vyučovací předmět: Období – ročník:

Pracovní činnosti 1. období – 1. - 3. ročník

Očekávané výstupy na konci 1. období: Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno v 1.-3. postupném předmětu na škole:

PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM

– vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů – pracuje podle slovního návodu a předlohy – vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu – využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic – volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu – udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI – – – –

zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne 1.pomoc

PĚSTITELSKÉ PRÁCE – – – – – –

provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování pečuje o nenáročné rostliny provádí jednoduché pěstitelské činnosti ošetřuje podle daných zásad pokojové rostliny volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne 1. pomoc

PŘÍPRAVA POKRMŮ – – –

připraví tabuli pro jednoduché stolování chová se vhodně při stolování, dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování orientuje se v základním vybavení kuchyně 197

Očekávané výstupy OVO: vytváří jednoduchými postupy různé předměty z rozličných materiálů OVO:Pracuje podle slovního návodu a předlohy OVO:Zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi OVO:Provádí pozorování přírody OVO:Zaznamenává a zhodnotí výsledky pozorování OVO:Pečuje o nenáročné rostliny OVO:Připraví tabuli pro jednoduché stolování OVO:Chová se vhodně při stolování OVO:Dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, chrání své zdraví OVO:Seznamuje se s lidovými zvyky a tradicemi,některé si vyzkouší OVO:Zná historii českých svátků a zvyklostí OVO:Podílí se na ochraně a tvorbě životního prostředí

Dílčí výstupy

Učivo

DV: vystřihuje, Práce s drobným materiálem lepí,skládá, chápe vlastnosti materiálu vytrhává papír DV:Sbírá, třídí, s papírem: mačkání, trhání, lepení, suší rostliny, střihání,vystřihování,překládání,skládálisty, semena ní DV:Vyhledává a dotváří s přírodninami: sbírání,dotváření, přírodniny na aranžování, opracovávání základě představy DV:Opracovává s textilem:navlékání jehly, a aranžuje uzel,střihání,šití-různé druhy stehů, přírodniny našívání knoflíků a hadříků, lepení DV:Udržuje pořádek a čistotu s jiným materiálem:se dřevem, na svém modelovací hmotou,keramickou hlínou pracovišti DV:Pracuje dle slovního návodu DV:Zvládá jednoduché pracovní postupy DV:Získává pracovní dovednosti a návyky při pracích s různými materiály DV:Citlivě Konstrukční činnosti přistupuje ke své práci a okolí Se stavebnicemi – sestavování DV:Umí pracovat stavebnicových prvků,kolektivní práce, montáž, demontáž, práce se šablonou s jednoduchým návodem, předlohou DV:Sám volí nebo náčrtem podle pokynů i např. barvy samostatně papíru, trhání v ohybu DV:Učí se zacházet s různými nástroji DV:Zvládá jednoduché opracování dřeva DV:Spolupracuje ve dvojicích a ve skupině 198

Průřezové téma OSV 1

OSV 3 OSV 4 OSV 5 EV 3 EV 4

OSV1,3,4,5

Pěstitelské práce DV:Učí se respektovat požadavky bezpečnosti a hygieny práce DV:Umí zhodnotit výsledek své práce DV:Modeluje tvary dle předlohy DV:Zvládá různé druhy stehů,našívání knoflíků DV:Poznává různé druhy textilií DV:Pracuje uvědoměle , svědomitě a samostatně DV:Učí se základním pěstitelským činnostem DV:Vytváří si základy pracovních návyků

Jednoduché pěstitelské činnosti přiměřené věku dětí – pěstování pokojových rostlin, výživa rostlin, pěstování rostlin ze semene v místnosti, na zahradě Pozorování přírody – zaznamenávání výsledků pozorování, propojení učiva s prvoukou

Příprava pokrmů Stolování – chování, příprava stolu, úklid, oslavy narozenin, Vánoce, Velikonoce Pokrmy – zdobení cukroví, vajíček,sestavování jídelníčku, zdravá výživa

199

EV 3,4

OSV 6,7

 Hodnocení žáků a autoevaluace školy  Pravidla pro hodnocení žáků Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a akcích pořádaných školou Předpokladem úspěšného plnění vytyčených cílů školy v oblasti hodnocení vzdělávacích výsledků žáků je, aby každý žák dostával dostatečný prostor ke zvládnutí a osvojení učiva. Na škole upřednostňujeme pozitivní hodnocení žáků, a to nejen při prověřování vědomostí, ale v celém procesu učení. Při výuce žáky co nejvíce chválíme, dbáme na pozitivní ladění hodnotících soudů. S žáky jednáme tak, aby neměli strach vyjádřit svůj názor. Pozitivně přijímáme i nesprávné závěry žáků, dáváme jim prostor pro otázky, trpělivě žákům odpovídáme a věnujeme jim individuální pozornost. Pomocí často zařazované činnostní zpětné vazby zjišťujeme případné nedostatky žáků hned v zárodku a průběžně je odstraňujeme. Pomáháme žákům předcházet chybám, dodáváme jim důvěru v jejich schopnost předkládané učivo dobře zvládnout a povzbuzujeme je. Na chyby upozorňujeme žáky včasně, bezprostředně, vstřícně, přátelsky a důsledně. Vyhýbáme se zaujatosti, nahodilosti či opožděnému hodnocení. Dbáme, abychom v žácích nevytvářeli pocit, že si nemohou ve svých úsudcích věřit nebo že jsou horší než jejich spolužáci. Umožňujeme průběžně žákům poznání, že chyba se může vyskytovat v každé lidské činnosti, může mít však pro člověka různé následky podle její závažnosti. Žáky vedeme přes sebehodnocení a samokontrolu k dovednosti něco provést dokonale – bez chyby – a v přiměřeném čase. S chybou pracujeme tak, aby vyzývala žáka k většímu soustředění na plnění úkolu, k důslednější kontrole své práce, k sebepoznání svých schopností. Žáky hodnotíme nejprve při činnostech, při kterých máme možnost sledovat, jak pracují. Oceňujeme jejich snahu, pozornost, hodnotíme vyjadřování závěrů, oceňujeme jejich nápady. Každé upozornění na klady určitých žáků, pomáhá odstraňovat drobné nedostatky druhých žáků. Pozitivně laděná průběžná hodnocení a prožité pocity úspěchu při činnostech motivují žáky k učení, posilují jejich sebedůvěru a vedou je k vnitřnímu uspokojení. Tyto faktory mají pozitivní vliv na rozvoj klíčových kompetencí a na dobré osvojení učiva žáky. Směřujeme k tomu, aby v době písemných nebo ústních hodnocení žáků, zvládalo co nejvíce žáků učivo zcela bezpečně. Ústní hodnocení, klasifikace i písemná hodnocení mají v 1. období základního vzdělávání funkci především výchovnou a motivační. Úkolem učitelky v 1. období vzdělávání je udržet, popřípadě vzbudit zájem žáků o učení, umožnit všem žákům osvojit si základní učivo potřebné pro další vzdělávání a pomoci všem žákům zformovat základy pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí. Z hlediska dalšího 200

zdravého vývoje žáků je důležité umět je dovést k takovému zvládnutí učiva, aby co nejvíce z nich mohlo být v těchto ročnících hodnoceno známkou výborně nebo chvalitebně. Hodnocení známkou můžeme v tomto období doplňovat povzbuzujícím pozitivním slovním hodnocením. Celkové hodnocení výsledků vzdělávání je na škole na vysvědčení vyjádřeno klasifikačním stupněm (známkou). Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. Dále je možno klasifikovat žáka slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků byly včas informovány o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval.  Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření .Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitelka školy nebo třídní učitelka. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem.  Ředitelka školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídní učitelky b) důtku třídní učitelky c) důtku ředitelky školy  Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu. Třídní učitelka neprodleně oznámí ředitelce školy uložení důtky třídní učitelky. Důtku ředitelky školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. 201

Ředitelka školy nebo třídní učitelka neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52 odstavce 6 věty třetí školského zákona. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitelka školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitelka školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitelka školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitelky školy nebo krajského úřadu. Ředitelka školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

Způsob získávání podkladů pro hodnocení  Při celkové klasifikaci přihlíží učitelka k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. 202

Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými pracovníky. Žák 2. až 3. ročníku školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. Učitelka oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitelka žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitelka sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitelka rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

rovnoměrně na celý školní

O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Učitelka je povinna vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohla vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupující učitelce nebo vedení školy. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.  Klasifikační stupeň určí učitelka, která vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.

203

Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování radě, a to zpravidla k 20. listopadu a 20. dubnu.

se projednají v pedagogické

Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí.

třídní učitelka a učitelé

Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo hovorových hodinách, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče bezprostředně a prokazatelným způsobem.

vyučující předmětu

 Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje ,nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, - žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, - učitelka klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva. Třídní učitelky jsou povinny seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelek na pedagogické radě.

204

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků  Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků. V jednotlivých učebních oblastech předem stanovíme a žákům sdělíme základní učební požadavky. Jasně formulujeme, jaké dovednosti si žáci mají osvojit, čemu se mají naučit. Žáky upozorňujeme, jaké činnosti nebo pokusy budou provádět, o čem budeme hovořit. Žákům předkládáme reálné a dosažitelné cíle, a tak vedeme žáky k bezchybnosti a poctivosti. Žákům důvěřujeme a sebehodnocení nepovažujeme za příležitost k podvádění. Díky zpětné vazbě mají učitelky i žáci přehled o tom, co a jak již zvládli. Takto vedení žáci nemají potřebu podvádět – podvádění pro ně ztrácí smysl, jelikož nevede ani k prožití pocitu úspěchu ani k cíli, kterým je dosahování co nejlepších výsledků. Žáky vedeme k tomu, aby si do svých učebních materiálů zaznamenávali to, co už dobře ovládají (například „hvězdičkou“). Na základě takto provedeného sebehodnocení žáků mohou učitelky následně přistupovat k individuálnímu řešení jejich problémů a nejasností. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení. Používáme činnostní přístupy a metody učení, které umožňují žákům odhalovat chyby, hned je opravovat a brát si z nich poučení. Žákům tak průběžně umožňujeme uvědomění, co z probíraného učiva již ovládají. Žákům umožňujeme vyjadřovat své myšlenky, názory a prezentovat své vědomosti. Nejdříve dáváme příležitost projevit se žákům, kteří se v daném učivu orientují jako první. Na jejich příkladě si ostatní žáci nejlépe uvědomí vlastní stupeň poznání. K sebehodnocení písemných cvičení přistupujeme teprve tehdy, až je žák schopen uvědomit si, že probírané učivo ovládá. Dodržujeme zásady a pravidla pozitivního hodnocení Žáci jsou postupně vedeni k vlastnímu hodnocení své práce Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit: - co se mu daří - co mu ještě nejde, jaké má rezervy - jak bude pokračovat dál Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka. 205

má

Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti: - zodpovědnosti - motivace k učení - sebedůvěry - vztahu v třídním kolektivu. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. Pravidla prověřování vědomostí formou prověrek a zkoušení Před zadáním jakékoli prověrky nebo testu zvažujeme, zda: – –

má hodnotit naučení určitým poznatkům, má diagnostikovat učební problémy.

 U otázek, úloh, testů, diktátů aj., uváděných v učebnicích, předem posuzujeme jejich vhodnost pro žáky určité třídy. Při vymýšlení otázek nebo při úpravě jejich znění je vhodné, aby je překontrolovala ještě jiná učitelka, a to kvůli porozumění formulaci otázek žákem i kvůli posouzení jejich jednoznačnosti. Dbáme na to, aby znění úkolů a otázek bylo jasné, aby při zjišťování vzdělávacích výsledků nedocházelo k záměně nepochopení zadání za neznalost. Při prověřování vědomostí: – – – – – – – –

prověřujeme a hodnotíme to, o čem víme, že jsme žáky učili a naučili; dbáme, aby příklady, diktované věty nebo testy určené k hodnocení žáků obsahovaly jen to, co bylo s žáky dostatečně procvičeno; dbáme, aby zadání úloh bylo věku žáků přiměřené tj. formulované tak, aby mu žáci určitého věku mohli dobře porozumět, aby o úkolu měli již nějaké povědomí, aby se již s podobným úkolem někdy setkali; ústní zkoušení vedeme tak, abychom při něm zjišťovali, co žák umí, ne to, co ještě neumí; písemnou práci na závěr určitého celku nezadáváme předčasně, ale až když žáci svými projevy prokazují, že jsou na písemnou práci vybaveni vědomostmi; při prověřování učiva probíraného před delší dobou ho s žáky nejprve nějakou formou zopakujeme, a to alespoň krátce a v několika po sobě jdoucích hodinách; při celkovém hodnocení žáka bereme v úvahu a hodnotíme i pokrok, jaký žák za určité období udělal a jaká byla jeho snaha k odstranění nedostatků; všechna hodnocení vyjadřujeme jako objektivní informaci povzbudivého charakteru.

 Každý žák je vybaven více či méně odlišnými individuálními předpoklady pro učení, jako jsou nadání, úsudek a píle. Za pomoci činnostních přístupů, diferenciace a v neposlední řadě pozitivního hodnocení se snažíme v 1. období vzdělávání dosáhnout toho, aby všichni žáci zvládali základní učivo výborně.  Při klasifikačním způsobu hodnocení je pak mezi žáky určitý rozdíl hlavně ve známce výborně. Někteří žáci při činnostech a samostatném plnění úkolů prokazují mnoho schopností např. aplikovat, objevovat, provádět analýzu aj., některým naopak trvá déle, než dojdou k zvládnutí učiva na výbornou a nemají zatím možnost se příliš v dalších schopnostech projevit. Obě skupiny žáků je třeba hodnotit známkou výborně. V takových 206

případech je nejlepším osvědčeným způsobem kombinovat známku výborně s pozitivním slovním hodnocením, které krátce a jasně vyjádří projevené schopnosti nadaného žáka. Známky výborně se tím od sebe odliší.

Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitelka po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a rozhoduje o ni ředitelka po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitelka tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) včetně dodržování školního řádu školy během klasifikačního období). Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré b) 2 - uspokojivé c) 3 - neuspokojivé Stupeň 1 (velmi dobré): žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé): chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídní učitelky dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti vnitřnímu řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitelky školy dopouští dalších přestupků.

207

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Slovní hodnocení se použije na žádost zákonného zástupce žáka a po předchozím souhlasu školské rady.  Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se na škole hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný b) 2 - chvalitebný c) 3 - dobrý d) 4 - dostatečný e) 5 - nedostatečný Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl (a) s vyznamenáním b) prospěl (a) c) neprospěl (a) d) nehodnocen (a) Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, 208

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně b) pracoval(a)  Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

Stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření - předměty s převahou praktických činností - předměty s převahou výchovného zaměření Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitelka však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: 209

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu - kvalita výsledků činností - osvojení účinných metod samostatného studia Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitelky.

210

Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitelky opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitelky. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitelky. Nedovede samostatně studovat.

 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní vyučování. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech - kvalita výsledků činností - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí - hospodárné využívání surovin, materiálů, překonávání překážek v práci - obsluha a údržba pomůcek, nástrojů, nářadí 211

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál. Vzorně obsluhuje a udržuje pomůcky, nástroje, nářadí v pořádku. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů se dopouští malých chyb. Zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitelky. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitelky uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitelky. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitelky je schopen hospodárně využívat suroviny a materiály. K údržbě přístrojů a nářadí musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitelky. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitelky. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitelky. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitelky, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin a materiálů. V obsluze a údržbě zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitelky. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitelky uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitelky. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá 212

na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin ani materiálů. V obsluze a údržbě zařízení a pomůcek, přístrojů , nářadí a nástrojů se dopouští závažných nedostatků.  Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti - kvalita projevu - vztah žáka k činnostem a zájem o ně - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech snaživý a velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje 213

pomoc učitelky. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitelky. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. Třídní učitelka po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

214

 Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení Prospěch Ovládnutí učiva 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný

ovládá bezpečně ovládá v podstatě ovládá ovládá se značnými mezerami neovládá

Myšlení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný uvažuje celkem samostatně menší samostatnost v myšlení nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Vyjadřování 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný Celková aplikace vědomostí 1 – výborný

výstižné a poměrně přesné celkem výstižné myšlenky vyjadřuje ne dost přesně myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně

4 – dostatečný 5 - nedostatečný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

Aktivita, zájem o učení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 - nedostatečný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje větších podnětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

2 – chvalitebný 3 – dobrý

Chování 1 – velmi dobré

Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému 215

2 - uspokojivé

3 - neuspokojivé

působení a snaží se své chyby napravit. Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitelka s ostatními vyučujícími. Třídní učitelka sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…). Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. 216

Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitelka takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Klasifikace bude provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat  Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají či nesouhlasný názor je respektován.

výkonu,

s rodiči a jejich souhlasný

 V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.

217

 Hodnocení nadaných žáků Ředitelka školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitelka školy.

 Hodnocení individuálně vzdělávaných žáků Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitelka školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

 Vzdělávání neprospívajících žáků Podmínkou pro zařazení žáka do specifického vzdělávacího programu základní školy ( dříve pojem zvláštní škola) je výslovný souhlas zákonného zástupce tohoto dítěte.

Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách Pokud má zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení žáka na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení písemné žádosti nebo v termínu dohodnutém s ředitelkou školy. V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou. Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 218

Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Termín konání opravných zkoušek se stanovuje nejpozději do konce letních prázdnin. Komise pro komisionální přezkoušení a pro komise pro opravné zkoušky jsou je tříčlenné a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jí pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů ( zdravotních) může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem školy.  O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitelka zkoušející školy žákovi nové vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona".  Výsledek zkoušky již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Závěr Cílem školy v 1. období základního vzdělávání je podněcovat žáky k výše uvedeným dovednostem. Usilujeme o to, aby pokud možno všichni žáci pochopili a osvojili si učivo určené pro toto období výborně nebo jen s malými nedostatky, tedy chvalitebně. Je to významný předpoklad pro úspěšné vytváření a rozvoj klíčových kompetencí žáků v dalších obdobích základního vzdělávání. Klasifikace spojená se slovním hodnocením patří mezi inovační způsoby hodnocení žáků a na řadě škol se prakticky osvědčila. Pozitivní kombinovaná klasifikace patří mezi specifické rysy tvořivých škol.

219

 Autoevaluace školy Vyhodnotit úspěšnost, kvalitu a efektivitu činnosti školy je obtížný úkol, který musí být řešen jak nezávislými externími hodnotiteli ( např. ČŠI), tak i samostatnými realizátory školního vzdělávacího programu. Správně prováděná interní evaluace může být v řadě ohledů efektivnější, než externí. Vede totiž k tomu, že si učitelky – společně s dalšími partnery (rodiči, žáky, zřizovatelem) ujasní, jakou školu chtějí mít, co je podle jejich názoru dobrá škola a podle jakých kritérií to budou hodnotit. Tento proces je možná důležitější, než samotný výsledek sebehodnocení.  Struktura sebehodnocení školy Vlastní hodnocení školy – autoevaluace , bude probíhat průběžně za období 3 školních roků. Cílem autoevaluace bude zjistit aktuální stav v daných hodnotících oblastech: Výuka      

Odpovídá výuka vzdělávacímu programu a stanoveným cílům? Odpovídá výuka plánům jednotlivých učitelek? Používají učitelky dostatečně pestrou škálu didaktických prostředků a metod? Je výuka dostatečně motivující? Poskytují učitelky při výuce dostatečný prostor žákům? Rozvíjí výuka kromě znalostí také dovednosti a postoje žáků?

Vyučovací a školní klima        

Je klima školy přátelské a motivující k učení? Nedochází k zesměšňování a ponižování žáků? Chovají se učitelky k žákům vstřícně a s respektem? Chovají se učitelky mezi sebou vstřícně a s respektem? Chová se vedení školy k učitelkám vstřícně a s respektem? Je prostředí školy bezpečné? Mají žáci důvěru k učitelkám a k vedení školy? Daří se škole úspěšně si poradit s projevy šikany a dalších sociálně patologických jevů?

Výsledky vzdělávání  Jaké jsou vědomosti, dovednosti a postoje žáků v jednotlivých předmětech?  Jak své dovednosti a zkušenosti uplatňují ve srovnávacích testech, olympiádách?

220

v soutěžích,

Podpora žáků podle jejich individuálních vzdělávacích potřeb    

Jsou systematicky zajišťovány individuální potřeby žáků? Odpovídá výuka individuálním potřebám a možnostem jednotlivých žáků? Jsou při výuce a hodnocení žáků zohledňovány různé typy znevýhodnění žáků? Jsou nadaným žákům poskytovány možnosti k rozvoji jejich nadání?

Spolupráce s rodiči      

Daří se komunikovat s rodiči všech žáků? Jsou názory rodičů brány v potaz ve všech situacích týkajících se jejich dětí? Pořádá škola akce, které jsou otevřeny širší veřejnosti? Jsou rodiče spokojeni s úrovní výuky a práce školy? Mají rodiče důvěru ke škole? Mají rodiče o školu zájem?

Hodnocení žáků      

Jsou dodržována pravidla hodnocení stanovená na škole? Je podporováno sebehodnocení žáků? Jsou nástroje a metody hodnocení dostatečně rozmanité? Zahrnuje hodnocení žáků také oblast dovedností? Znají žáci předem kritéria, podle nichž budou hodnoceni? Poskytuje škola a učitelky žákům i rodičům při hodnocení dostatek informací, aby mohli žáci svoji práci zlepšit?

Práce učitelek      

Provádějí učitelky dostatečně kvalitně sebehodnocení své práce? Poskytují učitelky žákům dostatečnou pomoc a podporu? Mají učitelky promyšleny cíle výuky, metody a prostředky výuky? Spolupracují učitelky s rodiči a ostatními pedagogy? Připravují se učitelky dostatečně na výuku? Na jaké další úrovni probíhá další vzdělávání pedagogů?

Řízení školy     

Tvoří vedení školy dostatečné zázemí učitelkám? Nakládá vedení školy s prostředky a zdroji efektivně? Spolupracuje škola dobře s rodiči, úřady a dalšími partnery? Je personální práce kvalitní? Je další vzdělávání pracovníků kvalitní?

221

 Informační zdroje a použité prostředky a metody                  

Hospitace Ankety Rozhovory s učitelkami Rozhovory s rodiči Závěry z inspekční zprávy Vlastní pozorování provozu školy Dotazníkové šetření ( pro žáky, rodiče, učitelky) Testy, zjišťující vědomosti a dovednosti žáků ( interní, sestavené učitelkami, srovnávací, SCIO) Prospěch žáků Chování žáků Výsledky žáků v soutěžích Hodnocení školy ze strany zřizovatele Porovnání s jinými školami ( rozhovor, testy, návštěvou) Rozbor dokumentace učitelek Rozbor písemností žáků Žákovské portfolio Jednání pedagogické rady Sledování odborného růstu učitelek

222

Oblasti autoevulace Průběh vzdělávání Řízení školy, DVVP

Podmínky vzdělávání

ke

Spolupráce s rodiči, vzájemné vztahy

Kritéria autoevulace Sledování realizace ŠVP Komunikace mezi vedením školy a pedagogy, řešení problémů, zajištění BOZP na škole, využití DVVP v praxi Materiální a prostorové podmínky, pozitivní klima školyrodinný typ, málotřídní Vztah rodičů ke škole, integrace žáků s IVP, třídní schůzky, řešení problémů, škola bez šikany, spolupráce s Policií, PPP Řádné účtování a nakládání s rozpočtem školy

Úroveň výsledků práce školy – vzdělávání a ekonomika Výsledky vzdělávání Dosahování výstupů

Nástroje autoevulace Časové rozvržení Ankety, hospitační Dle harmonogramu činnost, pozorování Pedagogické rady- Měsíční porady, diskuse pedagogické rady Porady tematické – zjišťování + a Anketa s rodiči, se Říjen, květen žáky, se zaměstnanci červen školy

nebo

Školská rada, diskuse Pedagogické rady, s rodiči, TS, min. 1x ročně, 3x školská rada

diskuse

dílčích Hospitační činnost, Listopad, kontrola žákovských duben, červen prací, testy, pohovory s žáky

223

leden,

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání byl vypracován po absolvování vzdělávacích akcí „Tvořivé školy“, studiem „Metodické přípravy na tvorbu učebních osnov ŠVP pro základní školu podle RVP s využitím jiných platných vzdělávacích programů“, samostudiem odborné literatury a na základě dlouholetých zkušeností pedagogů školy. Na zřetel byly brány zkušenosti pilotních škol a po studiu odborné literatury a statí z odborných časopisů byly získané vědomosti použity na inovaci pedagogické práce. Ve výuce je kladen důraz především na činnostní pojetí vyučování, při němž mají žáci dostatek příležitostí aktivně se podílet na vlastním vzdělávání, samostatně se projevovat, nové vědomosti získávat vlastní činností, řešit úkoly a spojovat je se situacemi z vlastního života a dosahovat tak všech klíčových kompetencí stanovených v RVP ZV. Nedílnou součástí ŠVP pro základní vzdělávání ZŠ a MŠ Tomáše Ježka Ralsko – Kuřívody je roční plán práce školy zpracovaný k datu zahájení nového školního roku, který zároveň aktualizuje a upřesňuje text ŠVP ZV pro daný školní rok. Změny v ŠVP ZV lze provádět na základě návrhů pedagogů školy a školské rady po ukončení školního roku.

Dokument vstupuje v platnost 28.8.2007

V Kuřívodech 27.8.2007

Mgr. Ivana Švehlová ředitelka školy

224

1.Doplněk k ŠVP Školní vzdělávací plán byl upraven vzhledem ke skutečnostem, které vyhodnotila ČŠI při kontrole v termínu 7. – 9. 3.2011. Jednalo se zejména o: -

doplnění tabulky průřezových témat používaných na škole doplnění hodnocení žáků školy opravu počtu disponibilních hodin doplnění kapitoly autoevaluace školy

ŠVP byl přepracován ke dni 23.6.2011

Kuřívody 23.6.2011

Mgr. Ivana Švehlová ředitelka školy

225