Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání

KAŠPÁREK

0

1. Identifikační údaje

Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání „Škola lidských hodnot“

Předkladatel Název:

Základní umělecká škola V. Snítila, Mimoň

Adresa školy:

Mírová 119, Mimoň 47124

IČO:

48282561

Jméno a příjmení ředitele:

Bc. Petr Slavík

Kontakty: E-mail: Telefon: Web:

[email protected] 487 862 372 www.zusmimon.cz

Zřizovatel Název:

Město Mimoň

Adresa:

Mírová 120, Mimoň 47124

Kontakty: Telefon: E-mail: Web:

487 805 044 [email protected] www.mestomimon.cz

Platnost dokumentu od: 1.9.2012

Podpis ředitele školy a razítko:

1

OBSAH 1 Identifikační údaje...........................................................................................................1 Obsah.........................................................................................................................................2 2 Charakteristika školy.......................................................................................................3 3 Zaměření školy a její vize................................................................................................5 4 Výchovné a vzdělávací strategie....................................................................................6 5 Vzdělávací obsah uměleckých oborů............................................................................7 5.1 Přípravné studium...................................................................................................7 5.2 Hudební obor............................................................................................................9 5.2.1 Studijní zaměření Hra na klavír...............................................................9 5.2.2 Studijní zaměření Hra na housle............................................................13 5.2.3 Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu...........................................17 5.2.4 Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu..............................................20 5.2.5 Studijní zaměření Hra na klarinet..........................................................23 5.2.6 Studijní zaměření Hra na saxofon..........................................................26 5.2.7 Studijní zaměření Hra na klasickou kytaru..........................................29 5.2.8 Studijní zaměření Hra na elektrickou kytaru......................................33 5.2.9 Studijní zaměření Hra na basovou kytaru............................................37 5.2.10 Studijní zaměření Hra na bicí nástroje..................................................40 5.2.11 Studijní zaměření Sólový zpěv...............................................................43 5.2.12 Studijní zaměření Sborový zpěv.............................................................48 5.2.13 Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje a jejich ovládání........................................................................................................51 5.2.14 Studijní zaměření Hra na akordeon.......................................................55 5.2.15 Hudební nauka...........................................................................................59 5.2.16 Souborová hra.............................................................................................62 5.3 Výtvarný obor.........................................................................................................64 5.4 Taneční obor............................................................................................................71 6 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných.....................................................................74 7 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.......................74 8 Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy...............................................................74

2

2. Charakteristika školy Počet oborů, velikost Základní umělecká škola V. Snítila v Mimoni poskytuje základy vzdělání ve třech uměleckých oborech – hudebním, výtvarném a tanečním. Součástí naší školy je pobočka ve Stráži pod Ralskem a v Zákupech. Výuku v těchto oborech navštěvuje přibližně 400 žáků, na výuce se podílí přibližně 17 pedagogických pracovníků. Historie a současnost Historie naší školy se začala psát v roce 1946, kdy byl založen Městský hudební ústav v Mimoni. Jednou z nejznámějších osobností, které zde pedagogicky působily, byl dodnes žijící významný klavírista a dirigent Mario Clemens. V roce 1984 byla otevřena pobočka školy ve Stráži pod Ralskem a byla zahájena výuka výtvarného oboru. V roce 1988 pak byla otevřena pobočka v Zákupech. Právní subjektivitu získala naše škola v září roku 1993. O rok později, v roce 1994, byl přidělen škole čestný název „ZUŠ Václava Snítila“. V současné době má naše škola proměnlivý počet okolo 400 žáků. Hudební obor navštěvuje maximálně 250 žáků, výtvarný obor 120 a taneční 50. V hudebním oboru se žáci učí hře na klavír, elektronické klávesové nástroje, akordeon, zobcovou flétnu, příčnou flétnu, klarinet, saxofon, kytaru, elektrickou kytaru, basovou kytaru, sborovému zpěvu a sólovému zpěvu. V hudebních i výtvarných soutěžích se naši žáci pravidelně umísťují na předních místech. Škola pořádá pěvecké a hudební festivaly, udržuje družební styk se ZUŠ v Nové Bani na Slovensku, partnerské styky se ZUŠ Bajkalská v Praze 10, ZUŠ Cvikov a Doksy. Aktivně zde působí několik komorních souborů – Zpěvandulky (nejmenší žáci), Mimoňský kytarový orchestr Celtica, J.V. Swingers, Akordeonový soubor a Strážské píšťaly. Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor školy je plně kvalifikovaný ve všech oborech. Používá nové pedagogické metody, literaturu, umělecké pomůcky a sleduje moderní trendy ve svých oborech. Počtem pedagogických pracovníků se škola řadí mezi méně početné, věkový průměr je méně než 50 let a složení sboru je vyvážené – starší zkušené pedagogy doplňují mladí nadějní učitelé. Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce V regionu spolupracujeme se ZUŠ Cvikov a Doksy. Z dalších regionů je to ZUŠ Bajkalská, Praha 10. Tato spolupráce je založena na bázi výměnných koncertů. Dlouhodobými projekty je každoroční pořádání dvou hudebních festivalů. Jeden je věnován pěveckým sborům – „Písničkou se jaro otevírá“ a druhý komorní hře – „Houskus musicus cameralis“. 3

Mezinárodní spolupráce je založena na mezinárodní smlouvě o spolupráci mezi družebními základními uměleckými školami v Mimoni a Nové Bani (Slovenská republika). Vybavení školy a její podmínky Máme základní prostředky ke své činnosti ve všech třech oborech. Učební pomůcky průběžně obměňujeme za nové a modernizujeme výukové prostředí. Máme samostatný sál pro výuku tanečního oboru a sál, který slouží především ke koncertní činnosti. Učební pomůcky a literaturu je možné poskytnout ke studiu. Zajištění energií pro chod školy je kryt finančními prostředky zřizovatele.

4

3. Zaměření školy a její vize Zaměření: • učíme žáky jak vnímat, rozumět a produkovat umění s akcentem na práci v týmu Vize: • sladění práce všech oborů školy • podílet se na společných uměleckých projektech v rámci obce, regionu i celé České republiky

5

4. Výchovné a vzdělávací strategie Nejdůležitějším úkolem školy (pedagoga) při vzdělávání, je směrovat žáka ke klíčovým kompetencím. Tyto klíčové kompetence jsou důležitým prvkem k celkovému pochopení umění. Rozdělujeme je do tří oblastí: 1. Kompetence k umělecké komunikaci (žák): • dokáže analyzovat kvalitu uměleckého díla • používá správné pracovní návyky • je mu vlastní odpovědnost k jeho zadanému úkolu Výchovné a vzdělávací strategie (učitel): • interpretujeme žákům živé umění, pouštíme žákům reprodukované umění (hudební, výtvarné, taneční) • navštěvujeme s žáky exkurze, výstavy, koncerty a divadelní představení • seznamujeme žáky s principy domácí přípravy 2. Kompetence osobnostně-sociální (žák): • vytváří příjemné klima pro svou i kolektivní práci • má možnost si vybrat práci podle svých zájmů, představ, schopností a aktivit Výchovné a vzdělávací strategie (učitel): • dodržujeme správné umělecké a společenské návyky • při výuce souborů a skupin pěstujeme v žácích pocit zodpovědnosti a sounáležitost (zodpovědnost každého v týmu za svou práci) • utváříme v žácích sebehodnotící schopnosti tím, že si stanovíme cíl a zpětně analyzujeme, co zvládnuto bylo a co ne, zadaný cíl vyhodnotíme 3. Kompetence kulturní (žák): • rozeznává umělecké slohy • vytváří a podílí se na tradicích školy, města, regionu • umělecky působí na kulturních akcích jiných pořadatelů • navštěvuje koncerty, divadelní představení a vernisáže Výchovné a vzdělávací strategie (učitel): • přinášíme žákům přehled o uměleckých slozích a rozdílech mezi nimi • vedeme žáky k umění rozpoznávat kvalitní a méně kvalitní umělecké hodnoty tím, že navštěvujeme umělecká setkání axxx hodnotíme je ústním projevem nebo píšeme na dané téma referáty

6

5. Vzdělávací obsah uměleckých oborů 5.1 Přípravné studium Přípravné studium na naší škole probíhá dva roky. První rok je studium multioborové všeobecné Přípravné nauky (PN). Druhým rokem se žáci již specializují na své obory - Přípravná hudební výchova (PHV), Přípravná výtvarná výchova (PVV) a Přípravná taneční výchova (PTV). Přípravná nauka (PN) Přípravná nauka v sobě slučuje tři výukové části – výtvarnou, hudební a taneční. Cílem je poskytnout dětem ve věku od 5 do 7 let možnost studia jednotlivých oborů ZUŠ tak, že získají představu o jednotlivých uměleckých oborech a zjistí, pro který z oborů mají nejlepší předpoklady. Přípravná nauka je vedena hravou formou, kde rozvíjíme schopnosti, dovednosti a návyky na elementární úrovni. Výuka žáků probíhá ve 3 skupinách. Závěrem tohoto studia je rozhodnutí žáka, jaké přípravné studium oboru si vybere k dalšímu vzdělávání. Po té žáci prochází přijímacím testem v příslušném oboru.

Učební plán Přípravné studium

Název vyučovacího předmětu Přípravná nauka

7

Počet hodin 2

Školní výstupy Hudební příprava Žák: • rozeznává hudební a nehudební zvuky, vysoké a hluboké tóny, kontrasty v hudbě (smutně, vesele, rychle, pomalu, silně, slabě, atd.), dynamiku (forte, piano) • užívá Orffův instrumentář (hudební nástroje) • hraje na jednoduché, lehce ovladatelné nástroje (kameny, mušle, papírové sáčky, atd.) a pomocí nich tvoří zvukomalbu (šumění větru, kvákání žáby, bouřka, atd.) • rozvíjí hudební paměť a představivost • při zpěvu správně drží tělo, dýchá a artikuluje • rámci hlasového rozsahu dětí zpívá srozumitelné a jednoduché dětské písně • reaguje na hudbu pohybem Výtvarná příprava Žák: • • •

poznává barvy a základní geometrické tvary a umí je pojmenovat je seznámen s modelovacími hmotami podle svých individuální schopností uplatňuje výtvarné dovednosti při zpracování témat blízkých danému věku

Taneční příprava Žák: •

rozvíjí rytmické cítění - reaguje na hudbu pohybem

8

5.2 Hudební obor 5.2.1 Studijní zaměření Hra na klavír Učební plán PHV + I. stupeň Předmět Hra na klavír Hudební nauka Souborová hra, Pěvecký sbor II. Stupeň Předmět Hra na klavír Souborová hra, Pěvecký sbor

PHV 0,5 1

1. r. 1 1

2. r. 1 1

3. r. 1 1

1. r. 1

2. r. 1

3. r. 1

4. r. 1

1

1

1

1

4. r. 1 1

5. r. 1 1

6. r. 1

7. r. 1

1

1

1

1

Školní výstupy Přípravný hudební ročník Žák: • • • •

je seznámen s nástrojem, jeho mechanikou a použitím zahraje podle sluchu nebo napodobením učitele rytmicko-melodické hry, říkadla a jednoduché písně přenáší paže do různých oktáv využívá úhoz portamento a legato skupinami prstů

1. ročník Žák: • • • • • •

sedí správně u nástroje pohybuje se na klávesnici v různých oktávách přenášením paže užívá úhoz portamento a legato skupinami prstů si osvojil základy hry podle notového zápisu realizuje základy souhry obou rukou umí používat základních harmonických funkcí Tóniku a Dominantu (dále jen T, D) k doprovodu jednoduchých písní

9

2. ročník Žák: • • • • •

se orientuje na klávesnici ve třech oktávách a zná jejich označení realizuje hru z not v houslovém i basovém klíči umí používat základní dynamiku –silně, slabě, zesilování a zeslabování dle svých individuálních schopností zahraje jednoduchou skladbičku zpaměti používá základní harmonické funkce T, S, D k doprovodu písní

3. ročník Žák • užívá úhoz portamento a legato v rychlejším tempu • umí dynamicky odlišit melodii od doprovodu • interpretuje náladu skladby (veselá,smutná) • ovládá označení dynamických znamének - p, mf, f, akcent a umí je používat • dle svých individuálních schopností zahraje skladbu zpaměti • dokáže transponovat jednoduchou píseň do jiné tóniny • je seznámen s funkcí pedálu 4. ročník Žák • • • • • •

se orientuje a pohybuje v rozsahu čtyř oktáv, zná jejich označení interpretuje výrazově správně skladby různého charakteru hraje s pedálem rozlišuje fráze a hraje podle dynamiky-p, mf, f umí zahrát melodický příraz hraje z listu z jedné osnovy

5. ročník Žák • • • • •

dokáže zahrát jednoduchý dvojhlas hraje s melodickými ozdobami - nátryl, skupinka umí používat dominantní septakord používá jednoduché rytmické figury v doprovodu k písním hraje z listu

6. ročník Žák • • •

hraje s agogikou a s pomocí dosud nabytých výrazových prostředků zapojuje aktivně hru dvojhmatů a akordů ve skladbách se zapojuje do čtyřruční hry

10

7. ročník Žák • interpretuje skladby z různých slohových období • využívá vhodnou dynamiku, artikulaci, agogiku, rozlišuje tempo a náladu skladby • samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu • se aktivně účastní čtyřruční hry, komorní nebo souborové hry • je schopen sluchové sebekontroly • hraje z listu přiměřeně obtížné skladby • interpretuje zpaměti skladby delšího obsahu

II. stupeň 1. ročník Žák • interpretuje skladby různých slohových období a žánrů • využívá získaných dovedností při samostatném nácviku skladeb (frázování, prstoklad, dynamika) • vkládá do interpretace vlastní představu 2. ročník Žák • • •

realizuje doprovody k písním s využitím vedlejších harmonických funkcí a dominantního septakordu samostatně postupuje při nácviku skladeb ovládá hraní s melodickými ozdobami

3. ročník Žák • •

po stránce formy a výrazu rozumí obsahu hrané skladby samostatně realizuje vhodnou dynamiku

11

4. ročník Žák • • • • • •

k interpretaci využívá všech dosud nabytých znalostí a dovedností, má svůj názor na interpretaci skladeb různých slohových období a dokáže jej vyjádřit při hře zpaměti využívá všech znalostí o formě, výrazu, harmonii a obsahu skladby se podle individuálních schopností aktivně zapojuje do komorní nebo souborové hry má přehled o klavírní literatuře, dokáže uvést příklady významných autorů a skladeb hraje písně s doprovodem hlavních i vedlejších funkcí s využitím různých rytmických variant využívá všech svých schopností, znalostí, dovedností a zkušeností k samostatnému hledání a studiu nových skladeb

12

5.2.2 Studijní zaměření Hra na housle Učební plán PHV + I. stupeň Předmět Hra na housle Hudební nauka Souborová hra, pěvecký sbor II. Stupeň Předmět Hra na housle Souborová hra, pěvecký sbor

PHV 0,5 1

1. r. 1 1

2. r. 1 1

3. r. 1 1

1. r. 1

2. r. 1

3. r. 1

4. r. 1

1

1

1

1

4. r. 1 1

5. r. 1 1

6. r. 1

7. r. 1

1

1

1

1

Školní výstupy Přípravná hudební výchova Žák: • dokáže popsat jednotlivé části nástroje, ví, jak s ním zacházet a jak o něj pečovat, zná stručně jeho historii • má správný postoj a správně drží svůj nástroj (housle i smyčec) • tvoří tón na houslích a ví, jak vylepšit intonaci slyšeného tónu • podle svých schopností hraje jednoduché melodie pizzicato na jedné struně • správně uvolňuje obě ruce 1. ročník Žák: • má správný postoj a snaží se o přirozené a uvolněné držení obou částí nástroje (housle i smyčec) • si osvojil správné nasazení smyčce a tvoření tónu, rovné vedení smyčce • hraje různými částmi smyčce krátce i dlouze • dokáže spojovat notový zápis s prstokladem a zvládá hru z not jednoduchých hudebních motivů • správně staví prsty na struny, zvládá mollový a durový prstoklad • dokáže zahrát zpaměti jednoduchou melodii na jedné struně • zná základní hudební značky (houslový klíč, notovou osnovu, jména a hodnoty probraných not a pomlky)

13

2. ročník Žák: • • • • • •

zvládá chromatické posuny prstů hraje různými částmi smyčce používá elementární výrazové prostředky je jistější v intonaci tónu i v rytmu dokáže zahrát jednoduché krátké hudební úryvky podle sluchu zvládne zahrát jednodušší skladbu s doprovodem

3. ročník Žák: • využívá základní návyky a dovednosti (správné držení těla a nástroje, správné postavení obou paží) a používá základní technické prvky hry (nasazení tónu, prstovou techniku a techniku obou paží, kvalitní tón) • se orientuje v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu • je dle individuálních schopností schopen zahrát jednoduchou skladbu zpaměti • vnímá náladu skladby a je schopen tuto náladu vyjádřit elementárními výrazovými prostředky 4. ročník Žák: • hraje podle svých schopností všemi prstoklady v I. poloze a hraje dvojhmaty • hraje v polohách s použitím jednoduchých výměn • dokáže plynulejší pohyby v pravé paži a zvládá vzájemné kombinace smyků v různých rytmických obměnách • si osvojil hru vibrata • ovládá hru z listu přiměřeně náročných skladeb • vhodně využívá výrazové prostředky – dynamiku a agogiku 5. ročník Žák: • zvládá hru v polohách, kterou upevnil a zdokonalil • dokáže nastudovat a interpretovat technicky náročnější skladbu pro sólo i souhru z různých slohových období • umí samostatně nastudovat přiměřeně náročnou skladbu • ovládá hru dvojhmatů a melodických ozdob

14

6. ročník Žák: • správně tvoří vibrato • dle svých individuálních schopností zahraje zpaměti rozsáhlejší skladbu s doprovodem • je schopen samostatného studia skladeb odpovídajících jeho schopnostem 7. ročník Žák: • využívá a prohlubuje všechny získané technické a výrazové dovednosti • je schopný při hře uplatňovat všechny možnosti barevného i dynamického odstínění kvality tónu a obtížnější způsoby smyku • využívá plynulé výměny do vyšších poloh, zvládá základní dvojhmaty • se orientuje v notovém zápise interpretovaných skladeb, rozeznává jejich základní členění, tóninové vztahy a stavbu melodie • pod vedením učitele rozvíjí vlastní hudební představy a vnímá odlišnosti výrazových prostředků hudby různých slohových období a žánrů • zvládá samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu • je schopný hrát z listu přiměřeně obtížné skladby • se uplatňuje v komorních, souborových nebo orchestrálních uskupeních

II. stupeň 1. ročník Žák: • předvede rozvinutou technickou vybavenost o nové technické prvky a nové způsoby hry (propracování smyků s přihlédnutím na zvukovou charakteristiku, intonační sebekontrolu, přesnější pohyb levé ruky) • je pohotovější při hře z listu • dokáže lépe využívat práci s kvalitou a barvou tónu pro lepší vystižení charakteru skladby • se uplatňuje v souborech a spolupracuje na vyjádření zvuku a interpretaci skladeb • samostatně nastuduje skladby a konzultuje svou práci s pedagogem

15

2. ročník Žák: • uplatňuje a prohlubuje dosud nabyté znalosti a technické dovednosti • má rozšířený přehled a znalosti o skladbách různých slohových období a žánrů díky jejich nastudování a interpretaci • si je schopen vytvořit svůj názor na interpretaci skladeb a svůj názor formulovat • konzultuje skladby podle vlastního výběru s učitelem 3. ročník Žák: • plně využívá svých technických schopností a snaží se je přirozeně propojovat se schopnostmi výrazovými • samostatně pracuje s kvalitou a barvou tónu • si dokáže utvořit vlastní názor na různá interpretační pojetí jedné skladby • při hře aktivně využívá své interpretační zkušenosti 4. ročník Žák: • • • •

ovládá všechny technické prvky a techniky hry na nástroj využívá kvality tónu a způsoby hry k interpretaci hudby v jemných barevných a dynamických odstínech využívá své schopnosti při komorní a souborové hře a je schopen aktivní a zodpovědné spolupráce s ostatními využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a k vyhledávání skladeb podle vlastního výběru

16

5.2.3 Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu Učební plán PHV + I. stupeň Předmět Hra na zobcovou flétnu Hudební nauka Souborová hra, pěvecký sbor II. Stupeň Předmět Hra na zobcovou flétnu Souborová hra, pěvecký sbor

PHV 0,5 1

1. r. 1 1

2. r. 1 1

3. r. 1 1

1. r. 1

2. r. 1

3. r. 1

4. r. 1

1

1

1

1

4. r. 1 1

5. r. 1 1

6. r. 1

7. r. 1

1

1

1

1

Při výuce zobcové flétny se zejména snažíme dbát na správné dýchání a správný postoj. V začátcích naučíme žáka základní hudební terminologii, naučíme ho znát noty, znaménka atd. Na tyto znalosti bude navazovat v dalších ročnících, ať bude pokračovat ve studiu na zobcovou flétnu nebo přestoupí na jiné dechové nástroje. Vždy se snažíme, aby si děti danou látku zapamatovaly a stálým opakováním zdokonalovaly. Školní výstupy Přípravná hudební výchova Žák: • • • • •

zná svůj nástroj, dokáže ho popsat a pečovat o něj má správný postoj u hry dokáže správně a pravidelně dýchat správně tvoří tón (správný nátisk a nasazení) pozná základní hudební značky (houslový klíč, notovou osnovu, pomlky, jména a hodnoty probraných not) • chodící do mateřské školky: hraje v rozsahu od g1 do d2 • chodící na základní školu: hraje v rozsahu od c1 do d2

17

1. ročník Žák: • • • • •

zná svůj nástroj, dokáže ho popsat a pečovat o něj má správný postoj u hry dokáže správně a pravidelně dýchat správně tvoří tón (správný nátisk a nasazení) pozná základní hudební značky (houslový klíč, notovou osnovu a z čeho se skládá, pomlky, jména a hodnoty probraných not)

2. ročník Žák: • • • •

používá výrazové prostředky (dynamika) hraje v rozsahu od c1 do a2 (+ noty fis1, fis2, cis2, bé1, es1, es2) dokáže zahrát známé písničky zpaměti dokáže zahrát jednodušší skladbu s doprovodem klavíru

3. ročník Žák: •

• • • • •

využívá základní návyky a dovednosti (správné držení nástroje a těla, práce s dechem a jazykem) a používá základní technické prvky hry (nasazení tónu, prstovou technika, kvalitní tón) se orientuje v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu vystihne náladu skladby a je schopen tuto náladu vyjádřit a interpretovat výrazovými prostředky zahraje jednoduchou melodii podle sluchu se podle svých schopností a dovedností uplatňuje v souhře s jiným nástrojem hraje v rozsahu od c1 chromaticky do a2


zahraje jednoduchou skladbu z listu bez rytmických a technických problémů respektuje předepsané frázování a artikulaci hraje v rozsahu c1 chromaticky do c3 zapojuje se do komorních souborů

5. ročník Žák: • • •

zahraje předepsané skladby bez technických nedostatků dokáže samostatně nastudovat lehčí skladbu využívá plně výrazových prostředků (dynamika, agogika)

18


využívá všechny získané technické i výrazové dovednosti, které si během studia osvojil zdokonalí hru s trylky a dalšími melodickými ozdobami se uplatňuje při hře v komorních nebo souborových uskupeních


využívá a dále prohlubuje všechny získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu (čistota nasazení, intonace) využívá dynamiku, tempová rozlišení, frázování a agogiku v celém rozsahu nástroje dle svých schopností interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů ovládá elementární transpozici úměrně svým schopnostem

II. stupeň 1. - 2. ročník Žák: • • • •

uplatňuje všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje a dále je prohlubuje s důrazem na techniku hry ovládá hru na příbuzný nástroj (sopraninovou nebo altovou flétnu) se plně angažuje v souborových uskupeních různých žánrů zdokonalí práci s jazykem (dvojité staccato)

3. - 4. ročník Žák: • • • •

plně využívá svých technických a výrazových schopností v celém rozsahu nástroje samostatně nastuduje obtížnější skladbu se všemi výrazovými prostředky má vlastní názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a dokáže ho zformulovat si samostatně vyhledává skladby a dokáže je nastudovat využitím všech dosud nabytých znalostí, dovedností a zkušeností

19

5.2.4 Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu Učební plán I. stupeň Předmět Hra na příčnou flétnu Hudební nauka Souborová hra, pěvecký sbor II. stupeň Předmět Hra na příčnou flétnu Souborová hra, pěvecký sbor

1. r. 1 1

2. r. 1 1

3. r. 1 1

4. r. 1 1

5. r. 1 1

6. r. 1

7. r. 1

1

1

1

1

1. r. 1

2. r. 1

3. r. 1

4. r. 1

1

1

1

1

Při výuce příčné flétny dbáme především na správné držení nástroje, správné dýchání a tvoření tónu. Nátisk u příčné flétny si během prvního ročníku musí studenti osvojit natolik, aby s tím v ročnících budoucích neměli problémy. Rozhodně nevyžadujeme od žáka rychlé rozšiřování rozsahu nástroje. Vždy se snažíme maximálně probrat danou látku a nechat ji dostatečně usadit. Školní výstupy 1. ročník Žák: • • • • •

zná svůj nástroj, dokáže ho popsat a pečovat o něj má správný postoj u hry má představu o flétnovém tónu a jeho tvoření (správný nátisk a nasazení) dokáže správně a pravidelně dýchat hraje v rozsahu od c1 do g2

2. ročník Žák: • • • • •

hraje v rozsahu od c1 do c3 zahraje ve skladbě základní dynamiku (p, f) dokáže zahrát známé písničky zpaměti zahraje jednodušší skladby s doprovodem klavíru rozlišuje hru legato a tenuto

20

3. ročník Žák: • • • • • • •

správně drží svůj nástroj a má správný postoj u hry dokáže nasadit kvalitní čistý tón se uplatní při hře z listu je schopen zahrát skladbu s jejími charakteristickými vlastnostmi hraje v souhře s druhým nástrojem hraje v rozsahu od c1 do g3 zahraje jednoduchou melodii podle sluchu


hraje v rozsahu od c1 do c4 dbá na kvalitu tónu zdokonaluje dle svých možností prstovou techniku a kvalitu nasazení hraje podle individuálních schopností skladby zpaměti


hraje s melodickými ozdobami zdokonaluje práci s dechem (vibrato) a nasazení (staccato) ovládá hru z listu, hru s dalšími nástroji a hru zpaměti při souhře s dalším nástrojem hraje čistě

6. ročník Žák: • zdokonalí hru s trylky a dalšími melodickými ozdobami • se uplatňuje při hře v komorních, souborových nebo orchestrálních uskupeních 7. ročník Žák: • • • • • •

dbá na kvalitu tónu a intonaci hraje v rozsahu od c1 do d4 zapojuje do hry dynamiku dokáže sám rozlišit tempová označení rozliší stylová období, popíše je a dokáže své znalosti uplatnit při hře dokáže zahrát jednoduchou skladbu v jiné tónině

21

II. stupeň 1. - 2. ročník Žák: • • • •

více pracuje s kvalitou a barvou tónu spoluvytváří s učitelem charakter skladby zdokonalí práci s jazykem (dvojité staccato) se plně angažuje v komorních, souborových a orchestrálních uskupeních

3. - 4. ročník Žák: • dokáže sám nastudovat danou skladbu se všemi výrazovými prostředky v celém rozsahu nástroje • se uplatňuje v komorních, souborových a orchestrálních uskupeních • si vyhledává nové skladby dle vlastního výběru • má vlastní názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů

22

5.2.5 Studijní zaměření Hra na klarinet Učební plán I. stupeň Předmět Hra na klarinet Hudební nauka Souborová hra, pěvecký sbor II. stupeň Předmět Hra na klarinet Souborová hra, pěvecký sbor

1. r. 1 1

2. r. 1 1

3. r. 1 1

4. r. 1 1

5. r. 1 1

6. r. 1

7. r. 1

1

1

1

1

1. r. 1

2. r. 1

3. r. 1

4. r. 1

1

1

1

1

Při výuce hry na klarinet v začátcích dbáme na správné držení těla a nástroje, správné dýchání a tvoření tónu, zejména na nátisk. Snažíme se vyvarovat zlozvyků – jejich odstraňování je velmi složité. Nevyžadujeme od žáka rychlé rozšiřování rozsahu nástroje, v prvním ročníku bohatě postačí hrát od šalmajového rejstříku níž – vždy se snažíme maximálně probrat danou látku a nechat ji dostatečně usadit. Školní výstupy 1. ročník Žák: • • • • • •

zná svůj nástroj, dokáže ho popsat a pečovat o něj správně tvoří tón (správný nátisk a nasazení) má správný postoj u hry dokáže hrát minimálně v šalmajovém rejstříku se orientuje v rytmickém členění skladby, hraje legato, tenuto dokáže správně a pravidelně dýchat


intonuje jednodušší skladby s klavírem používá základní dynamiku dokáže zahrát snadné známé písničky zpaměti

23


• • • • •

využívá základní návyky a dovednosti (správné držení těla a nástroje, práce s dechem a jazykem), používá základní technické prvky hry (nasazení, prstová technika, kvalitní tón) má správné držení těla i nástroje správně tvoří tón (práce s dechem a jazykem) se orientuje v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu zahraje jednoduchou melodii podle sluchu se podle svých schopností a dovedností uplatňuje v souhře s jiným nástrojem


vnímá náladu skladby, je ji schopen vyjádřit pomocí základních výrazových prostředků je schopen podle individuálních schopností zahrát zpaměti jednoduchou skladbu se uplatňuje v různých školních souborech


dokáže samostatně nastudovat drobnější skladbu včetně všech výrazových prostředků chápe koncepci skladby, dokáže ji výrazově „vystavět“ dokáže hrát skladby různých žánrů využívá plně výrazových prostředků – dynamika, agogika

6. ročník Žák: • •

využívá dynamiku, tempové rozlišení, frázování a agogiku v celém rozsahu nástroje se uplatňuje při hře v komorních, souborových nebo orchestrálních uskupeních

24


využívá a dále prohlubuje všechny získané technické a výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu (čistota nasazení, intonace) dokáže hrát v celém rozsahu nástroje dle svých schopností interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů ovládá elementární transpozici úměrně svým schopnostem

II. stupeň 1. - 2. ročník Žák: • • •

plně využívá nabytých technických schopností a doplňuje je schopnostmi výrazovými si dokáže utvořit vlastní názor na různá interpretační pojetí jedné skladby a zformuluje jej se plně angažuje v souborových nebo orchestrálních uskupeních různých žánrů, aktivně spolupracuje na interpretaci společných skladeb

3. - 4. ročník Žák: • • • •

dokáže samostatně pracovat s barvou a kvalitou tónu má vlastní názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a dokáže ho zformulovat zodpovědně spolupracuje na vytváření společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb ve školních souborech si samostatně vyhledává skladby a dokáže je nastudovat využitím všech dosud nabytých znalostí, dovedností a zkušeností

25

5.2.6 Studijní zaměření Hra na saxofon Učební plán I. stupeň Předmět Hra na saxofon Hudební nauka Souborová hra, pěvecký sbor II. stupeň Předmět Hra na saxofon Souborová hra, pěvecký sbor

1. r. 1 1

2. r. 1 1

3. r. 1 1

4. r. 1 1

5. r. 1 1

6. r. 1

7. r. 1

1

1

1

1

1. r. 1

2. r. 1

3. r. 1

4. r. 1

1

1

1

1

Při výuce saxofonu v začátcích dbáme na správné držení těla a nástroje, správné dýchání a tvoření tónu, zejména na nátisk. Snažíme se vyvarovat zlozvyků – jejich odstraňování je velmi složité. Nevyžadujeme od žáka rychlé rozšiřování rozsahu nástroje – vždy se snažíme maximálně probrat danou látku a nechat ji dostatečně usadit. Školní výstupy 1. ročník Žák: • • • • • •

zná svůj nástroj, dokáže ho popsat a pečovat o něj správně tvoří tón (správný nátisk a nasazení) má správný postoj u hry dokáže hrát minimálně v šalmajovém rejstříku se orientuje v rytmickém členění skladby, hraje legato, tenuto dokáže správně a pravidelně dýchat


dokáže správně intonovat jednodušší skladby s klavírem vhodně používá základní dynamiku zahraje známou písničku zpaměti

26


• • • • •

využívá základní návyky a dovednosti (správné držení těla a nástroje, práce s dechem a jazykem), používá základní technické prvky hry (nasazení, prstová technika, kvalitní tón) má správné držení těla i nástroje správně tvoří tón (práce s dechem a jazykem) se orientuje v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu zahraje jednoduchou melodii podle sluchu se podle svých schopností a dovedností uplatňuje v souhře s jiným nástrojem


vnímá náladu skladby, je ji schopen vyjádřit pomocí základních výrazových prostředků je schopen podle individuálních schopností zahrát zpaměti jednoduchou skladbu se uplatňuje v různých školních souborech


dokáže samostatně nastudovat drobnější skladbu včetně všech výrazových prostředků chápe koncepci skladby, dokáže ji výrazově „vystavět“ dokáže hrát skladby různých žánrů využívá plně výrazových prostředků – dynamika, agogika


využívá dynamiku, tempové rozlišení, frázování a agogiku v celém rozsahu nástroje se uplatňuje při hře v komorních, souborových nebo orchestrálních uskupeních

27


využívá a dále prohlubuje všechny získané technické a výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu (čistota nasazení, intonace) dokáže hrát v celém rozsahu nástroje dle svých schopností interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů ovládá elementární transpozici úměrně svým schopnostem

II. stupeň 1. - 2. ročník Žák: • • •

plně využívá nabytých technických schopností a doplňuje je výrazovými schopnostmi si dokáže utvořit vlastní názor na různá interpretační pojetí jedné skladby a zformuluje jej se plně angažuje v souborových nebo orchestrálních uskupeních různých žánrů, aktivně spolupracuje na interpretaci společných skladeb

3. - 4. ročník Žák: • • • • •

dokáže samostatně pracovat s barvou a kvalitou tónu má vlastní názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a dokáže ho zformulovat zodpovědně spolupracuje na vytváření společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb ve školních souborech si samostatně vyhledává skladby a dokáže je nastudovat využitím všech dosud nabytých znalostí, dovedností a zkušeností využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb podle vlastního výběru

28

5.2.7 Studijní zaměření Hra na klasickou kytaru Učební plán PHV + I. stupeň Předmět Hra na akustickou kytaru Hudební nauka Souborová hra, pěvecký sbor II. stupeň Předmět Hra na akustickou kytaru Souborová hra, pěvecký sbor

PHV 0,5 1

1. r. 1 1

2. r. 1 1

3. r. 1 1

1. r. 1

2. r. 1

3. r. 1

4. r. 1

1

1

1

1

4. r. 1 1

5. r. 1 1

6. r. 1

7. r. 1

1

1

1

1

Předmět Hra na kytaru je samostatný předmět s individuální výukou. Cílem je naučit žáka v prvních ročnících základům kytarové hry podle notového záznamu a také podle kytarových značek. Podle individuálních schopností a osobních dispozic je žák v dalších ročnících veden k samostatnému hudebnímu projevu a je seznamován s náročnější kytarovou technikou. Vždy však dbáme na správné držení nástroje a samostatnou domácí přípravu. Přípravná hudební výchova Žák: • • • •

zná nástroj a jeho stručnou historii správně drží nástroj a umí vytvořit tón zná zásady správné domácí přípravy zvládá hru na prázdných strunách


správně drží nástroj orientuje se podle individuálních dispozic v I. , II. a III. poloze na hmatníku na 1. - 3. struně zvládá hraní jednoduché písně na 1. až 3. struně

29


využívá podle svých individuálních schopností základních harmonických funkcí při doprovodu jednoduchých písní na 1. - 3. struně zvládá hru dopadem a bez dopadu zahraje zpaměti jednoduchou melodii


orientuje se v tónech do III. polohy na všech strunách umí hrát rozklad akordu pravé ruky na prázdných strunách používá základní výrazové prostředky – piano, forte využívá podle svých individuálních schopností základních harmonických funkcí při doprovodu písní

4. ročník Žák: • • • • •

je schopen tvorby poměrně kvalitního tónu s dynamickým efektem orientuje se na hmatníku do V. polohy používá hru staccato a legato umí používat barvy tónu – tvrdý, měkký (ponticello, sul ponticello) zvládá souhru s druhým nástrojem


využívá a prohlubuje doposud nabyté návyky a technické dovednosti vnímá náladu skladby a snaží se ji vyjádřit pomocí pokročilých výrazových prostředků je schopen zahrát obtížnější skladbu zpaměti orientuje se na hmatníku do XII. polohy

6. ročník Žák: • • • • •

umí tvořit kvalitnější tón hraje rozklady akordů a vytváří vlastní doprovod podle svých individuálních schopností používá výrazové prostředky od ppp - fff zvládá hru jednodušších skladeb z listu uplatňuje se při hře v komorních nebo souborových uskupeních

30

7. ročník Žák: • • • • •

zvládá hru náročnějších skladeb zpaměti zvládá základní nástrojovou techniku - hra dopadem i bez dopadu, rozložené akordy, akcenty a barvy tónů zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu doprovází podle notového zápisu umí vytvořit vlastní doprovod

II. stupeň 1. ročník Žák: • • •

zvládá základy kytarových technik - rasguado, arpegio a tremolo využívá kvality tónu k interpretaci hudby v jemných barevných a dynamických odstínech používá své posluchačské a interpretační zkušenosti a poznatky, které uplatňuje při studiu skladeb


má smysl pro interpretaci skladeb různých národů a stylových epoch je schopen si vytvořit vlastní názor na interpretaci zadaných skladeb využívá své schopnosti při komorní a souborové hře


orientuje se po celém hmatníku, využívá všechny základní kytarové techniky rasguada, arpegia a tremola dokáže si utvořit vlastní názor na různá interpretační pojetí jedné skladby samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu

31


dokonale se orientuje po celém hmatníku, využívá všechny technické prvky včetně rasguada, arpeggia a tremola využívá kvality tónu a úhozu k interpretaci hudby v jemných barevných a dynamických odstínech využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností, získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb využívá své schopnosti při komorní a souborové hře

32

5.2.8 Studijní zaměření Hra na elektrickou kytaru Učební plán PHV + I. stupeň Předmět Hra na akustickou kytaru

PHV 0,5

1. r. 1

2. r. 1

3. r. 1

4. r. 1

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1 1

1

1

1

1

Hra na elektrickou kytaru

Hudební nauka Souborová hra, pěvecký sbor II. stupeň Předmět Hra na elektrickou kytaru

1

1

1

1

1. r. 1

2. r. 1

3. r. 1

4. r. 1

1

1

1

1

Souborová hra, pěvecký sbor Učební osnovy Hra na elektrickou kytaru

Hra na elektrickou kytaru je samostatný předmět s individuální výukou, která navazuje na studium hry na klasickou kytaru. Cílem je naučit žáka na tento elektrický nástroj, využít jeho zvukové možnosti s návazností na různé žánry moderní a populární hudby. Přípravná hudební výchova Žák: • • • •

zná nástroj a jeho stručnou historii správně drží nástroj a umí vytvořit tón tónu zná zásady správné domácí přípravy zvládá hru na prázdných strunách

1.ročník Žák: • • •

správně drží nástroj se orientuje podle individuálních dispozic v I., II. a III. poloze na hmatníku na 1. - 3. struně zvládá hraní jednoduché písně na 1. - 3. struně

33




orientuje se v tónech do III.polohy na všech strunách umí hrát rozklad akordu pravé ruky používá základní výrazové prostředky – piano, forte využívá podle svých individuálních schopností základních harmonických funkcí a akordů při doprovodu písní

4. ročník Žák: • • • • •

je schopen tvorby poměrně kvalitního tónu s dynamickým odstíněním orientuje se na hmatníku do V. polohy používá hru staccato a legato umí používat barvy tónu – tvrdý, měkký zvládá souhru s dalším nástrojem

5.ročník Žák: • • • • •

umí používat základní údery trsátkem (plektrem) hraje plynule ve vyšších polohách a v základních tóninách, orientuje se v jednodušším notovém a tabulaturovém zápisu zná základy improvizace používá nastavování různých kytarových zvuků využívá své schopnosti v komorní hře

6.ročník Žák: • • • •

zvládá rozšířený výběr rozkladů akordů trsátkem plynule zvládá výměnu akordů do V. polohy umí zahrát vícehlasou skladbu pomocí trsátka při interpretaci používá dynamického a barevného odlišení

34

7.ročník • • • •

plynule interpretuje 2 – 4 hlasé skladby trsátkovou technikou zpaměti orientuje se akordických značkách při hře z listu zvládá jednoduchou improvizaci orientuje se v tabulaturovém zápisu

II. stupeň 1.ročník Žák: • • • • • •

umí držet nástroj na ramenném pásu hraje plynule ve vyšších polohách a v základních tóninách, orientuje se v notovém a v tabulaturovém zápise vytváří vlastní doprovod podle svých individuálních schopností umí hrát prstovou i trsátkovou technikou čtyř až šestihlasé skladby ovládá základy improvizace podle harmonického podkladu využívá své schopnosti v souborové hře

2.ročník Žák: • • • • • • •

hraje plynule ve vyšších polohách a v základních tóninách, orientuje se v notovém a v tabulaturovém zápise interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů vytváří vlastní doprovod podle svých individuálních schopností používá prstovou a trsátkovou technikou dle svých individuálních možností ovládá základy improvizace používá nastavování různých kytarových zvuků využívá své schopnosti v souborové hře

3.ročník Žák: • • • • • • •

hraje plynule ve vyšších polohách a v tóninách do 4 křížků a 2 bé , orientuje se v notovém a v tabulaturovém zápise vytváří vlastní doprovod a doprovází podle akordických značek používá prstovou a trsátkovou techniku se orientuje v notovém a tabulaturovém zápise ovládá základy improvizace plynule používá nastavování různých kytarových zvuků využívá své schopnosti v souborové hře

35


ovládá základy všech technických prvků využívá kvality tónu a úhozu k interpretaci hudby v barevných a dynamických odstínech plynule ovládá základy improvizuje využívá své schopnosti v souborové hře

36

5.2.9 Studijní zaměření Hra na basovou kytaru Učební plán PHV + I. stupeň Předmět Hra na akustickou kytaru

PHV 0,5

1. r. 1

2. r. 1

3. r. 1

4. r. 1

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1 1

1

1

1

1

Hra na basovou kytaru

Hudební nauka Souborová hra, pěvecký sbor II. stupeň Předmět Hra na basovou kytaru

1

1

1

1

1. r. 1

2. r. 1

3. r. 1

4. r. 1

1

1

1

1

Souborová hra, pěvecký sbor Učební osnovy Hra na basovou kytaru

Hra na basovou kytaru je samostatný předmět s individuální výukou, který navazuje na studium hry na klasickou kytaru. Cílem je naučit žáka na tento elektrický nástroj, využít jeho zvukové možnosti s návazností na různé žánry moderní a populární hudby.

Přípravná hudební výchova Žák: • • • •

zná nástroj a jeho stručnou historii správně drží nástroj a umí vytvořit tón zná zásady správné domácí přípravy zvládá hru na prázdných strunách

1.ročník Žák: • • •

správně drží nástroj se orientuje podle individuálních dispozic v I., II. a III. poloze na hmatníku na 1. - 3. struně zvládá hraní jednoduché písně na 1. - 3. struně

37




orientuje se v tónech do III.polohy na všech strunách umí hrát rozklad akordu pravé ruky používá základní výrazové prostředky – piano, forte využívá podle svých individuálních schopností základních harmonických funkcí a akordů při doprovodu písní

4. ročník Žák: • • • • •

je schopen tvorby poměrně kvalitního tónu s dynamickým odstíněním orientuje se na hmatníku do V. polohy používá hru staccato a legato umí používat barvy tónu – tvrdý, měkký zvládá souhru s dalším nástrojem

5. ročník Žák: • • • • •

správně drží nástroj ovládá základní techniku pravé i levé ruky zná notaci v basovém klíči se orientuje na hmatníku do V. polohy využívá své schopnosti v komorní hře


ovládá držení nástroje a těla plynule ovládá základní technické prvky hry na nástroj se orientuje na hmatníku v basovém klíči do VII. polohy při interpretaci využívá tónových barev a rejstříků nástroje

38

7. ročník Žák: • • • • •

ovládá základní nástrojovou techniku (prstovou techniku střední obtížnosti), hraje s tónovou kulturou a je schopen naladit si nástroj hraje plynule ve vyšších polohách a v základních tóninách, orientuje se v notovém zápisu i ve složitějších rytmech interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů doprovází podle notace i akordických značek, hraje kadence a vytváří vlastní doprovod podle svých individuálních schopností orientuje se na hmatníku do XII. polohy

II. stupeň 1. ročník Žák: • •

ovládá různé styly a techniky hry na nástroj jak pravé, tak i levé ruky využívá kvality tónu a rejstříky nástroje k interpretaci hudby


hraje s tónovou kulturou a je schopen naladit si nástroj umí využívat aparaturu k výrobě různých druhů zvuku a rejstříků


ovládá hru na nástroj s upevněným popruhem hraje plynule po celém hmatníku sám tvoří zvuky nástroje


ovládá všechny technické prvky a různé techniky hry na nástroj využívá kvality tónu a úhozu k interpretaci hudby v jemných barevných a dynamických odstínech využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb podle vlastního výběru

39

5.2.10 Studijní zaměření Hra na bicí nástroje Učební plán PHV + I. stupeň Předmět Hra na bicí nástroje Hudební nauka Kolektivní interpretace II. stupeň Předmět Hra na bicí nástroje Souborová hra, pěvecký sbor

PHV 0,5 1

1. r. 1 1

2. r. 1 1 1

3. r. 1 1 1

1. r. 1

2. r. 1

3. r. 1

4. r. 1

1

1

1

1

4. r. 1 1 1

5. r. 1 1 1

6. r. 1

7. r. 1

1

1

Učební osnovy Hra na bicí nástroje Cílem tohoto oboru je naučit žáka v co největší kvalitě hře na bicí nástroje. Školní výstupy Přípravná hudební výchova Žák: • umí popsat části bicí soupravy • pomocí nohou drží tempo • dokáže v sudých taktech přehrát zápis pro malý buben s použitím celých až čtvrťových not a pomlk I.stupeň 1. ročník Žák: • • • • •

hraje na další nemelodické perkusní nástroje má správné držení těla dokáže uvolňovat ruce správným úchopem paliček zvládá přehrát šestnácti taktovou etudu v daném tempu dokáže přehrát dvoutaktové a čtyřtaktové ozvěny s použitím celých a čtvrťových, osminových a jim příslušných pomlk

40


zvládá náročnější hru na malý buben v jednoduchých úhozech, dynamicky odstíněnou ovládá na soupravě hru jednoduchých brejků s předěly ovládá víření na malý buben bez odstínění umí vyjmenovat melodické bicí nástroje a jejich zařazení v hudbě


zvládá víření na malý buben s dynamickým odstíněním při hře na soupravu dovede nezávisle ovládat hru rukou a nohou dokáže na soupravě v jednodušších skladbách udržet tempo s použitím play long (demo), popř. doprovodit školní orchestr • je schopen zapsat do notové osnovy vlastní jednoduchá filling a přehrát ho 4. ročník Žák: •

rozšiřuje si poznatky o další melodické a perkusní nástroje – např.: bonga, zvonkohra • hrou na malý buben ovládá složitější kombinace skupin not s dynamickým odstíněním a akcenty • ovládá hru jednoduchých beatových doprovodů a brejků, a přizpůsobuje se dynamice skladby • zvládá základní techniku hry ne melodický nástroj • hraje na bicí soupravu jednoduché skladby zpaměti 5. ročník Žák: • • • • •

nezávisle ovládá hru rukou i nohou zvládá víření na osminových, šestnáctinových notách ovládá přírazy – jednoduché, dvojité, trojité, hru triol, sextol a akcentu doprovází orchestr ve složitějších skladbách ovládá hru z listu dle svých schopností a cítění

6. ročník Žák: • • • • •

ovládá hru na malý buben v různých taktech zvládá hru s paradydly a hru synkop ovládá hru z listu dle svých schopností dokáže si připravit vlastní krátký sólový projev a zapsat jej do partu ovládá lehčí hru na dva tympány

41

•

umí se orientovat ve hře s nemelodickými perkusními nástroji

7. ročník Žák: • využívá své znalosti v orchestru nebo jiném hudebním tělese • ovládá techniku high – hat • umí používat dvojpedál na malý buben při hře na soupravu • umí improvizovat a vcítit se do druhu skladby z odposlechu • zvládá lehčí zápis partu hry na xylofon • prokáže své znalosti na sólovém veřejném vystoupení

II. stupeň 1. – 4.ročník Žák: • • • •

umí plně využívat získané dovednosti v orchestru nebo jiném hudebním tělese (dle možnosti školy) dokáže samostatně improvizovat v hudebních doprovodech plně ovládá hru z listu a hru zpaměti účastní se s hudebním tělesem veřejných vystoupení

42

5.2.11 Studijní zaměření Sólový zpěv Učební plán PHV + I. stupeň Předmět Sólový zpěv Hudební nauka Pěvecký sbor II. stupeň Předmět Sólový zpěv Pěvecký sbor

PHV 0,5 1

1. r. 1 1

1. r. 1 1

2. r. 1 1

2. r. 1 1

3. r. 1 1

3. r. 1 1

4. r. 1 1 1

5. r. 1 1 1

6. r. 1

7. r. 1

1

1

4. r. 1 1

Učební osnovy Sólový zpěv Sólový zpěv je samostatný předmět s individuální výukou. Učitel Sólového zpěvu postupuje v pěvecké výuce podle dispozic žáka se záměrem seznámit jej se správným ovládáním svého těla jako pěveckého nástroje a díky tomu zabezpečit i poskytnout základ pro zdraví jeho hlasu. Školní výstupy Přípravná hudební výchova Žák: •

• • • • • • •

se seznamuje se základy hlasové hygieny a používáním svého těla jako pěveckého nástroje (zklidnění a soustředění, napětí a uvolnění, aktivace pěveckých hmatových pocitů a bodů) vnímá přirozenou dechovou funkci jako základ pro správný nádech a výdech správně cvičí základní pěvecká cvičení se správným držením svého těla se začíná orientovat v základech správné výslovnosti zpívá ve své přirozené hlasové poloze a v přirozeném rozsahu svého hlasu zná základní hudební značky (houslový klíč, notovou osnovu, pomlky, noty) zvládá zpěv nenáročné písně s jednoduchým doprovodem, zpívá píseň zpaměti využívá správně dynamiku hlasu (nepřepíná sílu)

43


• • • • • • • • •

zná zásady hlasové hygieny a je seznámen se základy správného používání svého těla jako pěveckého nástroje (zklidnění a soustředění, uvolnění a napětí, aktivace základů pěvecké techniky) zná přirozenou dechovou funkci jako základ správného nádechu a výdechu a snaží se o přiměřený nádech i výdech správně cvičí pěvecká cvičení se správným držením svého těla se orientuje v základech správné výslovnosti si uvědomuje, jaký vliv má představa a pocit na kvalitu hlasu a kvalitu zpívaného tónu zpívá ve své přirozené hlasové poloze a v přirozeném rozsahu svého hlasu zná základní hudební značky a dokáže se orientovat v rytmickém členění písně zvládá zpěv nenáročné písně s jednoduchým doprovodem, zpívá píseň zpaměti a intonačně správně správně využívá dynamiku hlasu (nepřepíná sílu) zná zásady správné domácí přípravy

2. ročník Žák: • • • • • •

využívá získané základní pěvecké návyky, dovednosti i technické zkušenosti a dokáže je uplatňovat s větší samostatností a přesností má více prohloubené dýchání a plynuleji propojuje fáze dechu správně provádí pěvecká cvičení v nových obměnách i cvičení nová přiměřená jeho individuálním schopnostem zná základy správné výslovnosti a snaží se je dobře uplatňovat v praxi se snaží o správné nasazení tónu a čistou intonaci (sluchově pocitová paměť a její uplatnění) využívá svůj hlas v krajních polohách tak, aby nepřepínal sílu


• • • •

využívá základní návyky, dovednosti (správné uvolněné držení těla při zpěvu, klidné dýchání) a základní technické prvky (správné nasazení tónu, čistá intonace, správná artikulace) používá hlas v celém svém rozsahu, zachovává jeho přirozenost a nepřepíná své síly rozlišuje základní dynamiku a agogiku, má povědomí o legatovém zpěvu zvládá zpěv s doprovodem zpívá lidové a umělé písně odpovídající jeho schopnostem a věku

44


• • • • • •

dokáže do své pozornosti začlenit více pěveckých dovedností najednou a lépe je tak propojit a zkoordinovat (např.: dechová práce a udržení tempa, dechová práce a vedení melodie, zpěv s jednoduchým pohybem) má rozšířený hlasový rozsah podle svých individuálních schopností se orientuje v základech správné výslovnosti a dokáže ji pohotověji a s větší přesností uplatnit umí zpívat legato dokáže zazpívat přiměřeně náročnou píseň intonačně i rytmicky správně využívá výrazových možností svého hlasu i výrazových prostředků a svých zkušeností k lepšímu vyjádření nálady písně ovládá zpěv snadné dvojhlasé písně nebo kánonu

5. ročník Žák: • • • • • •

správně a samostatně využívá dosud poznané zásady hlasové hygieny dokáže s větší jistotou a přesností přenášet návyky a dovednosti z pěveckých cvičení do praxe při zpěvu písně má rozšířený hlasový rozsah podle svých možností čistě intonuje a pamatuje si i složitější melodie zpívá staccato v mírném tempu se zřetelem na měkkost a pružnost tónu, zdokonaluje legato a vyrovnávání vokálů dle individuálních schopností poznává a zpívá písně různých stylů a žánrů


• •

využívá a zdokonaluje všechny získané technické a výrazové dovednosti se zaměřením na měkké a opřené nasazení tónu, na správnou a zřetelnou artikulaci a kvalitu pěveckého přednesu má lepší dechovou výkonnost dokáže samostatně nastudovat píseň odpovídající jeho pěvecké vyspělosti


ovládá základy dechové techniky, měkké a opřené nasazení tónu, zásady správné artikulace a hlasové kultury má rozšířený hlasový rozsah a podle svých možností vyrovnané hlasové rejstříky má vypěstovaný smysl pro kultivovaný projev, hudební frázi a kantilénu volí adekvátní výrazové prostředky na základě porozumění hudby i textu 45

• • •

interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů, je schopen veřejného vystoupení je schopen zpívat ve vícehlasých skladbách a orientuje se v jejich notovém zápise uplatňuje zásady hlasové hygieny

II. stupeň 1. ročník Žák: • • • • • •

si uvědomuje propojenost funkcí svého pěveckého nástroje a na základě svých zkušeností i schopností vše přirozeněji používá v praxi zdokonaluje frázování, zpěv kantilény a práci s textem poznává pěveckou literaturu v konzultaci s učitelem, zpěvem i poslechem, rozšiřuje si pěvecký repertoár rozpozná charakter skladby nebo písně podle slohového období, žánru nebo stylu ví, co to jsou hlasové rejstříky a učí se s nimi správně zacházet provádí samostatné rozezpívání v rozsahu podle svých schopností

2. ročník Žák: • • • • • •

rozpoznává (sluchem a pocitem) kvalitu svého pěveckého projevu a je schopný jej opravit vědomě a správně zachází s hlasovými rejstříky a vyrovnává vokály poznává a rozšiřuje vědomou práci s hlavovou funkcí zvládá pojmout skladbu nebo píseň více jako celek, který je výrazově zřetelný podle svých schopností a zaměření se angažuje a získává zkušenosti ve vícehlasém komorním seskupení aktivně přistupuje k dalšímu poznávání pěvecké literatury a k rozšiřování repertoáru, samostatně vybírá, nacvičuje a konzultuje s učitelem nové skladby a písně


je schopen si vytvořit názor na interpretaci skladeb a písní různých slohových období, stylů a žánrů, svůj názor umí vyjádřit a konzultovat dokáže přirozeně spojovat svou kvalitu pěvecké techniky se schopností pro výraz, dokáže vhodně využívat výrazové prostředky pro určitý styl, žánr nebo sloh na základě svých vědomostí, zkušeností a praxe

46

•

se dobře orientuje ve výběru svého repertoáru podle svých individuálních schopností a dispozic hlasu


• •

ovládá správnou dechovou techniku a uvědoměle s ní pracuje má vyrovnaný hlas v celém svém rozsahu zvládá zpěv plynulé kantilény s ohledem na vedení a dodržování frází, dobře se orientuje v hudebním zápise i textu je schopen kultivované stylové a žánrové interpretace vokálních skladeb různých slohových období, používá dynamickou a agogickou škálu a výraz v souvislosti s charakterem interpretované skladby samostatně pracuje při korepetici, je schopen se uplatnit ve vícehlasém komorním seskupení má přehled o základní pěvecké literatuře různých slohových období, je schopen vlastního kritického hodnocení poslouchané vokální a vokálně instrumentální hudby

47

5.2.12 Studijní zaměření Sborový zpěv Učební plán I. stupeň Předmět Sborový zpěv Hudební nauka

1. r. 2 1

2. r. 2 1

II. stupeň Předmět Sborový zpěv

1. r. 2

2. r. 2

3. r. 2 1

3. r. 2

4. r. 2 1

5. r. 2 1

6. r. 2

7. r. 2

4. r. 2

Učební osnovy Sborový zpěv Sborový zpěv je samostatný předmět s kolektivní výukou. Zahrnuje hlasovou výchovu a nácvik písní. Další složkou výuky je instrumentální doprovod, který si mohou žáci vytvářet sami na nástroje Orffova instrumentáře a doprovod klavírní. Učitel seznamuje žáky se základy sborového zpěvu, sborovou literaturou a rozvíjí jejich schopnosti a dovednosti dle individuálních možností. Školní výstupy 1. ročník Žák: • dokáže uvolnit přepětí psychiky a těla a odstranit nežádoucí napětí v zátylku a čelisti • při zpívání má správný postoj a polohu hlavy • užívá správný nádech a výdech • zřetelně vyslovuje souhlásky • používá svůj hlas v celém svém rozsahu a předvede měkký hlasový začátek 2. ročník Žák: • správně hospodaří s dechem • správně artikuluje zpívaný text • zpívá ve své přirozené hlasové poloze a svůj rozsah postupně dle individuálních možností rozšiřuje • ovládá zpěv jednohlasých písní zpaměti • při zpěvu využívá základní dynamiku (forte, piano, crescendo, decrescendo) 48

3. ročník Žák: • dokáže samostatně vytvořit jednoduchý doprovod ke zpívaným písním (využitím Orffova instrumentáře, příp. jiných nástrojů) • využívá jemnější odstupňování dynamiky (od pp do ff, plynulé crescendo a decrescendo, diminuendo, terasovitou dynamiku) • vystihne hudební výraz a náladu písně • udrží svůj hlas v jednoduchém dvojhlasu • správně reaguje na gesto 4. ročník Žák: • • • • •

zpívá s měkkým hlasovým začátkem si uvědomuje jednotlivé fáze dechu a dokáže je popsat dokáže odstranit přepětí a uvolnit mluvidla zpívá s vyrovnanými hlasovými rejstříky dokáže zpívat ve dvojhlasu a kánonu


si dokáže uvědomit a udržet hudební frázi rozvíjí hudební představivost čistě intonuje a vhodně využívá instrumentálního doprovodu se orientuje ve struktuře sborové partitury, chápe základní informace, které poskytuje – charakter písně, dynamika, agogika a dokáže je převést do skutečnosti

6. ročník Žák: • umí zpívat legato • dle svých individuálních schopností interpretuje náročnější píseň intonačně a rytmicky správně • dokáže vyjádřit náladu písně pomocí základních výrazových prostředků • s jistotou reaguje na dirigentská gesta • čistě intonuje jednotlivé hlasy ve vícehlasé partituře 7. ročník Žák: • využívá doposud nabyté dovednosti a zkušenosti a dále je prohlubuje

49

• má rozšířený hlasový rozsah a podle svých možností vyrovnané hlasové rejstříky • má vypěstovaný smysl pro kultivovaný projev, hudební frázi a kantilénu • čistě intonuje svůj part ve vícehlase s instrumentálním doprovodem • se orientuje ve struktuře sborové partitury a vnímá vyváženost jednotlivých hlasů při realizaci sborové skladby

II. stupeň 1. a 2. ročník Žák: • ovládá základy dechové techniky - má měkké a opřené nasazení tónu, správnou artikulaci • samostatně používá všechny dosud naučené zásady hlasové hygieny • samostatně nastuduje obtížnější píseň • má smysl pro kultivovaný projev • má vyrovnané hlasové rejstříky • se umí orientovat ve slohových obdobích a vystihnout jejich charakter 3. a 4. ročník Žák: • má vyrovnaný hlas v celém svém rozsahu • má vypěstované návyky kultivovaného sborového zpěvu (dechová technika, tvoření tónu, artikulace) • čistě intonuje svůj part v náročnějších skladbách a capella i s instrumentálním doprovodem • zazpívá z listu jednodušší skladby • aktivně spolupracuje s ostatními

50

5.2.13 Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje a jejich ovládání Učební plán PHV + I. stupeň Předmět PHV 1. r. Hra na elektronické klávesové 0,5 1 nástroje a jejich ovládání Hudební nauka 1 1 Souborová hra, pěvecký sbor

2. r.

3. r.

4. r.

5. r.

6. r.

7. r.

1

1

1

1

1

1

1

1

1 1

1 1

1

1

II. stupeň Předmět 1. r. 2. r. 3. r. 4. r. Hra na elektronické klávesové 1 1 1 1 nástroje a jejich ovládání Souborová hra, pěvecký sbor 1 1 1 1 Učební osnovy EKN - keyboard je oblíbený pro svoje stále se rozšiřující a zdokonalující technicko zvukové možnosti. Konstrukčně nabízí široké uplatnění v hudební praxi. Technické a programové vybavení EKN : rejstřík hlasů voice

doprovodné stopy

režim split

parametry hlasitosti

dělící bod split-point

tempa

režim dual

řízení pohybu

úhozová dynamická odezva

synchrostart – stop

harmony-echo

nastavení předehry

tónový dozvuk – pedál

nastavení hlavních dílů

parametry hlasitosti

nastavení závěru

oktávové polohy

vkládání meziherních sekvencí

transpozice

práce s paměťovými bankami

stereováhy

technika nahrávání melodií a doprovodů

režimy single, finge red, normal

živé přihrávání k nahranému materiálu

výběr doprovodných stylů

51

Školní výstupy Přípravná hudební výchova Žák: • • •

je seznámen s ovládacími prvky nástroje orientuje se na klaviatuře a v oktávách seznamuje se s hrou v režimu normal (úhoz tenuto, portamento, hra v pětiprstové poloze ruky, přenášení paží)


•

•

je seznámen s nástrojem, se základními ovládacími prvky, s klaviaturou v rozsahu pěti až sedmi oktáv orientuje se v oktávách ovládá hru v režimu normal - úhozy tenuto, portamento, legato, staccato, technika hry opakovaných tónů, přenášení paží, pětiprstová poloha ruky, oboustranné rozšíření a transpozice polohy ruky, podkládání a překládání prstů ovládá hru basakordického doprovodu - režim single finger (jednoprstý doprovod), základní harmonické funkce doprovodu, doprovod dle notové předlohy, improvizovaný doprovod je seznámen se základy notového písma a příslušného značení


•

prohlubuje úhozové a frázovací dovednosti v režimu normal, split a dual si dokáže vybrat vhodný doprovodný styl ovládá prostředky řízeného pohybu (synchro start, start – stop, main 1-4, intro, ending) - aplikuje parametrické hodnoty (síla zvuku, panorama, oktávová poloha, dynamická klávesnice) prohlubuje čtení notového písma a jeho převod na klávesnici.


využívá základní návyky, dovednosti a technické prvky a dále je prohlubuje se orientuje v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu je schopný zahrát jednoduchou skladbu zpaměti využívá základních harmonických funkcí při samostatné hře u jednoduchých doprovodů

52

4. ročník Žák: režim normal, split a dual: • vhodně vybírá z rejstříků voice a příslušných parametrických hodnot • využívá správně dynamickou klávesnici • rozšiřuje tónový rozsah na 4 oktávy • ovládá prstokladové návyky. basakordický doprovod: režim single a fingered: • vhodně vybírá doprovodné styly, tempo a prostředky řízeného pohybu • dokáže hrát skladby různých stylů 5. ročník Žák: • • •

prohlubuje a zdokonaluje hru ve všech režimech dokáže zahrát jednodušší skladbu z listu s využitím všech dosud nabytých technických a výrazových dovedností uplatňuje se v souhře s jiným nástrojem


rozšiřuje výběr doprovodných akordů (kvintakordy až tercdecimové akordy, obraty akordů, alterované akordy) vhodně používá digitální efekty, harmony – echo dokáže vhodně vkládat melodické a rytmické sekvence

7. ročník Žák: • • • • • • • •

využívá osvojené technické dovednosti a orientuje se v celém rozsahu klávesnice ovládá funkce nástroje, uvědomuje si jeho zvukové a technologické možnosti a užívá je komplexně využívá všech znalostí a dovedností při interpretaci samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu je schopen sluchové sebekontroly interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů je obeznámen s dalšími možnostmi využití nástroje ve spojení s digitálními technologiemi pracuje s paměťovými bankami

53

II. stupeň 1. ročník Žák: • •

uplatňuje osvojené technické a výrazové dovednosti získané při studiu na I. stupni a dále je prohlubuje využívá programového vybavení nástroje


interpretuje skladby různých stylů a žánrů výrazově správně při hře respektuje formu a obsah díla

3.ročník Žák: •

sleduje nové trendy ve vývoji programového vybavení nástroje a uplatňuje jejich efektivní využití

4. ročník Žák: • • • • • • •

využívá všechny doposud získané znalosti a dovednosti k vyjádření svých tvůrčích představ ovládá pokročilé funkce nástroje a využívá jeho zvukové a technologické možnosti interpretuje jemu dostupné skladby různých stylů a žánrů, svou interpretací respektuje obsah a formu díla sleduje nové trendy ve vývoji a využití EKN a zajímá se o ně se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření cílevědomě pracuje s paměťovými bankami kombinuje hru na nástroj s tvorbou a improvizací elektronického záznamu

54

5.2.14 Studijní zaměření Hra na akordeon Učební plán PHV + I. stupeň Předmět Hra na akordeon Hudební nauka Souborová hra, pěvecký sbor II. stupeň Předmět Hra na akordeon Souborová hra, pěvecký sbor

PHV 0,5 1

1. r. 1 1

2. r. 1 1

3. r. 1 1

1. r. 1

2. r. 1

3. r. 1

4. r. 1

1

1

1

1

4. r. 1 1

5. r. 1 1

6. r. 1

7. r. 1

1

1

1

1

Učební osnovy Hra na akordeon Akordeon je vícehlasý nástroj, který plní funkci sólového nástroje, ale také doprovodného a souborového. Každý hráč by měl dokonale zvládnout všechny výrazové schopnosti nástroje, techniku hry obou rukou a výborné vedení měchu v souladu s hudebním rozvojem žáka. Součástí hry je také hra z listu a tvoření doprovodu k písním, souborová hra a hra podle akordických značek. Očekávané výstupy Přípravná hudební výchova Žák: • • • • • • • •

zná svůj nástroj, dokáže popsat způsob tvoření tónu správně sedí a drží nástroj, má správné postavení pravé i levé ruky a upevnění nástroje ovládá základní hmatovou orientaci obou rukou zvládá měchovou techniku se orientuje v melodické i doprovodné části dokáže zahrát jednoduché písně pravou rukou podle sluchu se orientuje v notovém zápisu v G klíči rozsahu tónů c2 - g2 pojmenuje a zahraje základní basy C, G, D, F v F klíči

55

1. ročník Žák: • • • • • • • • •

zná svůj nástroj, tvoření tónu a jeho historii správně sedí a drží nástroj, má správné postavení pravé i levé ruky a upevnění nástroje se orientuje v melodické i doprovodné části se orientuje na hmatníku ovládá plynulé měchové obraty správě nasadí a ukončí tón zvládá souhru obou rukou pojmenuje a zahraje základní a pomocné basy s příslušnými durovými akordy C, G, D, F využívá základní dynamiku


hraje zpaměti jednoduché melodie ovládá akordický doprovod dur s kvintovým a terciovým basem, moll kvintakordu a D7 zahraje dvojhmaty pravou rukou užívá základní výrazové prostředky, rozliší tempo

3. ročník Žák: • • • • •

využívá základní návyky a dovednosti a dále je prohlubuje se orientuje podle svých individuálních schopností v melodické i doprovodné části nástroje a dokáže zahrát dvojhlas pravou rukou zvládá měchovou techniku ovládá základní typy artikulace hraje dle svých možností jednoduché skladby zpaměti

4. ročník Žák: • • • • • •

ovládá prstovou techniku obou rukou dle svých individuálních schopností ovládá základy techniky rejstříkování se orientuje v celém rozsahu melodické části využívá a dále prohlubuje výrazové prostředky dle svých individuálních schopností hraje zpaměti aktivně se začleňuje do komorní a souborové hry

56

5. ročník Žák: • • • • •

ovládá techniku pravé i levé ruky (prstová technika, vícehlas) uplatňuje rejstříkovou hru se orientuje v celém rozsahu melodické části dle svých individuálních schopností dokáže hrát z listu vnímá náladu skladby a vyjádří ji elementárními výrazovými prostředky

6. ročník Žák: • • • • •

ovládá techniku pravé i levé ruky (melodické ozdoby, vícehlas) prohlubuje techniky rejstříkování zdokonaluje hru z listu se orientuje v celém rozsahu melodické části využívá výrazových prostředků

7. ročník Žák: • • • • •

ovládá prstovou techniku pravé i levé ruky se orientuje v celém rozsahu melodické části nástroje rozliší základní dynamiku a tempo používá základní označení rejstříků pravé i levé ruky, navrhne výběr skladeb ovládá hru z listu a zpaměti

II. stupeň 1. - 2. ročník Žák: • • • • • • •

upevňuje, prohlubuje a rozvíjí dosud nabyté technické a výrazové dovednosti ovládá měchovou techniku je schopen samostatně nastudovat skladbu různého charakteru hraje z listu doprovodí jednoduché písně hraje zpaměti dokáže spojit teoretické poznatky s praxí

57

3. ročník Žák: • • • • • •

ovládá nástrojovou a měchovou techniku využívá práci s tónem rozvíjí technické a výrazové dovednosti hraje z listu rozvíjí hudební paměť doprovodí jednoduché písně


využívá získané znalosti a dovednosti je schopen samostatně nastudovat skladbu ovládá práci s tónem, základy frázování rozvíjí hudební paměť, je schopen vlastního hudebního vyjádření

58

5.2.15 Hudební nauka Předmět Hudební nauka je samostatný předmět úzce provázán s hlavním oborem (instrumentální, pěvecký). Tyto předměty se vzájemně doplňují, podporují, v součinnosti tak rozšiřují hudební vzdělání žáka. Hudební nauka má vlastní metodiku, snaží se svými prostředky podněcovat v žácích zájem o hudbu, kultivovat osobnost žáka, vést ho k vlastnímu úsudku a aktivitě, podat základy hudební teorie dle mentální úrovně žáka, který je pak využije v praxi. V Hudební nauce jsou zařazeny činnosti, které individuální výuka nemůže zajistit, jako např. společný zpěv, aktivní poslech se zapojením pohybu či výtvarného ztvárnění hudby, skupinové vytváření hudebních doprovodů s pomocí Orffova instrumentáře, kolektivní improvizace, apod. V Přípravné hudební výchově je cílem předmětu vzbudit u dětí zájem o studium hudby. Zjišťují se zde hudební předpoklady dítěte. Toto studium je založeno na práci s dětmi hravou formou a veškeré činnosti jsou této formě přizpůsobeny a podřízeny. Důraz je kladen na vytvoření příjemného prostředí, pozitivní atmosféry, která v dětech otevře cestu ke kreativitě. Hlavním úkolem Přípravné hudební výchovy je vytvořit předpoklady pro instrumentální, zpěvní, hudebně pohybový projev žáků, pro citové vnímání hudby, probuzení zájmu o širokou škálu hudebních činností. Učebna Hudební nauky je vybavena základním vybavením a pomůckami (klavír, Orffův instrumentář, audio + nosiče, atd.), obrazovým materiálem na zdech, který je variabilní dle momentálních požadavků. Dále je tu možnost použití videa a DVD přehrávače v dalších prostorách školy.

Školní výstupy Přípravná hudební výchova Žák: • chápe pojmy: zvuk (hudební a nehudební), notová osnova, houslový klíč, tón, nota, takt, taktová čára, těžká a lehká doba • zná jména not v rozsahu c1 – c2, hodnoty not a pomlk (celá, půlová, čtvrťová, osminová) • zná hudební abecedu, základní dynamické značky (forte, piano, crescendo, decrescendo) • rozlišuje vysoké a hluboké tóny • reaguje na změnu tempa (pomalu, rychle, zrychlování, zpomalování), rozlišuje nálady (vesele, smutně), reaguje na dynamické změny (forte, piano, crescendo, decrescendo) • rozvíjí hudební paměť (opakování motivku), hudební představivost • hraje na nástroje Orffova instrumentáře

59

• pracuje se zvukomalbou (Orffův instrumentář, etnické nástroje i různé netradiční věci) • při zpěvu správně drží tělo, dýchá, tvoří tón a artikuluje • zpívá ve skupině i sólově • rozeznává náladu skladby (vesele, smutně, rychle, pomalu, silně, slabě, atd.), výšky tónu, klesající a stoupající melodie, kontrasty • rozvíjí rytmické cítění(vnímá metrum, rytmizuje slova, slovní spojení, říkadla, atd.) • rozvíjí pohybovou fantazii, hraje pohybové a rytmické hry (orientace v prostoru) • reaguje na změnu tempa 1. ročník Žák: • se orientuje v grafickém záznamu (notová osnova, hodnoty základních not a pomlk, tečka za notou) • zná jména not v houslovém klíči v rozsahu c1 – g2 • definuje takt a taktovou čáru, rozeznává takty 4/4, 3/4, 2/4 • ovládá posuvky, předznamenání a jejich praktické použití • ovládá stavbu durových stupnic do 3# a 3b, zná citlivý tón • rozeznává tóny vyšší a nižší, melodii stoupající a klesající • chápe a užívá základní hudební pojmy, označení a názvosloví (dynamická znaménka; tempová označení - allegro, allegretto, moderato, andante, a tempo, accelerando, ritardando; označení způsobu hry - staccato, legato; italské názvosloví - prima volta, sekunda volta, koruna, Da capo) • se orientuje v různých hudebních uskupeních, chápe princip rozdělení hlasů i hudebních nástrojů do skupin a identifikuje je - poznává ukázky hudebních nástrojů • aktivně poslouchá hudbu, orientuje se v jejích druzích a způsobech její interpretace - výchovné koncerty 2. ročník Žák: • se orientuje v grafickém záznamu (hodnoty not a pomlk – šestnáctinová, dvaatřicetinová) • ovládá čtení not v houslovém i basovém klíči v rozsahu g - e3, včetně posuvek, dvojitých posuvek a názvů oktáv • rozumí stavbě stupnic a akordů dur a moll, rozezná tónorod hrané skladby (teoreticky i prakticky) • ovládá durové stupnice v celém rozsahu, zná kvartový a kvintový kruh • dokáže určit základní intervaly – čisté a velké • chápe takt 3/8, 4/8, 6/8 60

• rozeznává nástroje strunné, dechové a bicí • využívá Orffův instrumentář • aktivně poslouchá hudbu, orientuje se v jejích druzích a způsobech její interpretace (lidová hudba – písně a tance), účastní se výchovných koncertů 3. ročník Žák: • • • •

ovládá mollové stupnice do 3# a 3b, durový kvintakord i s obraty tvoří a rozpozná intervaly čisté a velké od různých tónů ovládá základní hudební názvosloví (tempo, přednes, způsob hry) ovládá transpozici jednoduché melodie do jiné tóniny (transpozice jednoduchého motivku v rozsahu 5 tónů) • má přehled o hudebních nástrojích (strunné - smyčcové, drnkací, klávesové; dechové – dřevěné, žesťové, vícehlasé; bicí)

4. ročník Žák: • používá v praxi enharmonickou záměnu • ovládá mollové stupnice do 7# a 7b, mollový kvintakord a jeho obraty • je seznámen s intervaly odvozenými (malé, zvětšené, zmenšené) a teoreticky s dominantním septakordem • používá rozšířený slovník hudebního názvosloví • zná základní melodické ozdoby • transponuje jednoduchou melodii do jiné tóniny v rozsahu 5 tónů • zná symfonický orchestr, taneční orchestr, jazzový orchestr, cimbálovou muziku, dechový orchestr • vytváří vlastní rytmické útvary, rytmizuje krátký text • aktivně poslouchá hudbu - výběr skladeb autorů 20. století 5. ročník Žák: • • • • • • • • •

se orientuje v grafickém záznamu hudebního díla a realizuje jej pojmenuje další klíče (tenorový, altový aj.) rozumí stavbě stupnic a akordů dur i moll ovládá základní a odvozené intervaly, rozezná tónorod hrané skladby (teoreticky i prakticky) zaznamená jednoduchou hudební myšlenku užívá nejdůležitější hudební pojmy, označení a názvosloví vytváří vlastní melodické a rytmické útvary transponuje jednoduchou melodii do jiné tóniny uplatní v praxi harmonické funkce a vytvoří jednoduchý doprovod

61

• má základní povědomí o výstavbě skladeb, orientuje se v jednoduchých hudebních formách • aktivně poslouchá hudbu, orientuje se v jejích druzích a ve způsobech její interpretace • se orientuje v pěveckých hlasech, druzích sborů, má celkový přehled o rozdělení hudebních nástrojů, orchestrů a úloze dirigenta • chápe souvislosti vývoje hudby, rozpozná charakteristické znaky hudebního vyjadřování v jednotlivých obdobích • vyjadřuje na základě svých zkušeností své názory na znějící hudbu a umí je zdůvodnit • propojuje teoretické vědomosti s praktickými dovednosti, chápe význam tohoto spojení 5.2.16 Souborová hra Souborová hra je samostatný předmět sloužící jako recepce a reflexe hudby. Na naší škole máme k tomuto účelu několik souborů. Kytarový soubor - Celtica, dechový (swingový) soubor - J. V. Zwingere, Strážské píšťaly, složené převážně ze zobcových fléten, a soubor akordeonový. V zásadě žáky vedeme ke kolektivní zodpovědnosti a schopnosti souhry s ostatními. Školní výstupy jsou pro všechny soubory totožné, jsou rozepsány od 4. ročníku I. stupně, dle učebních plánů. Školní výstupy 4. a 5. ročník Žák: • •

se dle svých individuální schopností zapojuje do souboru hraje rytmicky správně

6. a 7. ročník Žák: • • •

hraje intonačně i rytmicky správně správně reaguje na gesto dle zaměření souboru hraje stylově čistě

II. stupeň 1. a 2. ročník Žák: • •

zodpovědně se zapojuje do společné hry hraje bez technických, intonačních a rytmických problémů

62

3. a 4. ročník Žák: • • •

zastává vůdčí postavení v souboru, je vzorem a pomocníkem pro žáky nižších ročníků aktivně spolupracuje na společném zvuku a výrazu dokáže plně využívat všech nabytých schopností a dovedností ze studia svého nástroje

63

5.3 Výtvarný obor Učební plán PVV + I. stupeň Předmět Výtvarná tvorba

PVV 3

1. r. 3

II. stupeň Předmět Výtvarná tvorba

1. r. 3

2. r. 3

2. r. 3

3. r. 3

3. r. 3

4. r. 3

5. r. 3

6. r. 3

7. r. 3

4. r. 3

Učební osnovy Výtvarný obor Pracujeme s žáky jak v učebnách výtvarného oboru, tak v plenéru. Kromě základních výtvarných technik (kresba, malba, grafika, modelování) učíme žáky pracovat s dalším materiálem (sklo, hedvábí, pedig, stavění prostorových objektů) a využívat ho k dalším výtvarným činnostem a aktivitám. Snažíme se vytvářet v dětech smysl pro krásu, estetiku a umění praktickým používáním výtvarné výchovy. Pořádáme výstavy a prezentace a zúčastňujeme se výtvarných přehlídek a soutěží. Očekávané výstupy Přípravná výtvarná výchova Žák: • • • • • • • •

je seznámen s výtvarnými materiály, prostředky a technikami a umí je používat samostatně pracuje s kreslícími materiály, umí využít různě silný přítlak, roztírat, rozmazávat, zná techniku frotáže si uvědomuje vlastní zážitky a dokáže je spojit s výtvarným vyjádřením míchá základní barvy a uvědomuje si jejich význam a účinek pracuje s barevnými skvrnami a umí v nahodilých tvarech hledat konkrétní obrysy zná přírodní materiály, umí vymodelovat jednoduché tvary z keramické hlíny a dalších modelovacích materiálů se seznamuje se základními výtvarnými pojmy se učí vyjádřit výtvarně svoje názory

64


• • • • • •

umí užívat techniky lineární kresby, protisk, kontrasty, možnosti šrafury, rozmývání, míchání barev, naučí se některou ze základních grafických technik, v práci s keramickou hlínou modeluje z plátu, umí graficky přepsat situaci a výtvarně ji ztvárnit využívá materiály a pracuje s nimi v souvislostech, umí je propojovat, kombinovat kresbu s dalšími výtvarnými technikami a techniky navzájem dokáže ztvárnit smyslový prožitek a dát mu podobu prostřednictvím výtvarného jazyka umí rozložit prvky a umístit je do formátu, vnímá kompoziční rozložení na ploše, v prostoru vnímá prostor kolem sebe, má zkušenosti při práci v plenéru vnímá výtvarné umění jako součást vidění světa užívá vědomě základní výtvarné pojmy

2. ročník Žák: • • • • • •

• • •

cíleně používá různé kreslící prostředky a materiály, umí zhodnotit odlišnost výrazových možností při používání různých materiálů vědomě míchá barevné valéry a odstíny, zachytí reálnou barevnost, umí přiřadit barvu abstraktním pojmům, zkouší tónové přechody vědomě dokáže vyjádřit abstraktní pojmy výtvarným jazykem experimentuje s nástroji a materiály, spojuje zdánlivě nesourodé postupy a materiály ovládá další grafickou techniku pracuje s papírem a dalšími materiály, používá tzv. odpadový materiál jako plast, starý papír, kovy apod. k vytváření prostorových prací, z keramické hlíny umí vymodelovat malý prostorový objekt zvládne základy zpracování hedvábí, batiky, práci se sklem a s pedigem užívá vědomě základní výtvarné pojmy a seznamuje se s dalšími má povědomí o historickém vývoji, ví, co je sloh a zná názvy některých slohů


• •

umí vědomě využívat kreslicí materiály, nacházet vhodný materiál k danému tématu, získává praktickou zručnost při používání materiálů, umí vynechávat obrysové linie, vyzkouší si různé způsoby šrafury, rozmývání a rozmazávání vědomě využívá míchání barevných valérů, umí vyjádřit barevné kontrasty a harmonii dokáže změnit barevnost v kontrastu se skutečností

65

• • •

spojuje zdánlivě nesourodé postupy a materiály ovládá další grafickou techniku vytváří plastické práce z papíru, učí se využívat další materiály, při práci s keramickou hlínou zkouší různé povrchové úpravy • navazuje na znalosti předchozího ročníku - práce s textilem, malování hedvábí, práce se sklem, práce s pedigem, drátkování • zná a užívá výtvarné pojmy • zná nejstarší výtvarné slohy, jejich znaky a některé zástupce (autory, díla) – románský, gotický sloh 4. ročník Žák: •

• • • • • • •

•

používá lineární zobrazení, vystihne základní proporce, ví, co znamená perspektivní zobrazování a podle svých schopností ho dokáže využít, umí pozorovat kontrasty, světlo a stín a využít je v kresbě a malbě používá prostředky malby, ví, co je barevná nadsázka, podle individuálních možností umí reálně zachytit skutečnost, zvládne základy akvarelu se seznamuje s díly moderních malířů 20. stol., zkouší přepis výtvarného díla a využívá možnosti změnit ho pracuje vyváženě s prvky na daném formátu, vnímá napětí, proměny tvarů a proporcí a geometrické členění tvarů kombinuje techniky a materiály na základě inspirace moderním výtvarným uměním na základě znalostí z minulých ročníků využívá grafické techniky ke ztvárnění daného tématu tvoří objekty s využitím různých materiálů, při práci s keramickou hlínou – sochařské pojetí, konstrukce prostorových objektů využívá znalostí práce s materiálem a vybírá vhodnou techniku pro zadanou práci - práce s textilem, batika, malování hedvábí, práce se sklem, práce s pedigem, drátkování zná další výtvarné slohy, jejich znaky a některé zástupce (autory, díla) – renesanční, barokní sloh


samostatně řeší zadání úkolu a hledá vhodné cesty a možnosti, umí vybrat vhodnou techniku, snaží se o vlastní osobitý přístup k tématu samostatně volí materiál a vhodný způsob kresby, umí správně rozvrhnout formát

66

• • •

• • • • •

při kresbě podle skutečnosti dává důraz na optimální tvar, proporce, objem, pracuje s valérem zvládne základy perspektivního zobrazování při malířském zobrazování skutečnosti ví, co je barevná nadsázka, umí používat barevné kontrasty, doplňkové barvy, využívá špachtlí, stěrek a rukou jako malířských prostředků při využití grafické techniky umí zjednodušovat zadání, omezovat popisnost, pracovat s pozitivem a negativem, využívat rytmus, řád a struktury se seznámí s designem a jeho využitím využívá různé materiály k vytváření asambláží a prostorových kompozic pracuje s textilem, maluje na hedvábí a sklo, pracuje s pedigem, drátkuje zná další výtvarné slohy, jejich znaky a některé zástupce (autory, díla) – klasicismus, romantismus, secesi


• •

•

•

•

• • •

samostatně řeší zadání úkolu a hledá nejlepší cesty a řešení volbou vhodné techniky, má individuální přístup k tématu a přemýšlí o něm a dalších možných řešeních samostatně volí materiál a vhodný způsob kresby, používá výrazové možnosti materiálů při přepisu skutečnosti klade důraz na tvar, proporce, objem, valér, plastičnost a umí podle individuálních možností vyjádřit odlišnosti materiálů, umí pozorovat věci kolem sebe a postavit zátiší, správně rozmístit objekty na formátu používá perspektivní pohled při zobrazování architektury (kruhová perspektiva, ptačí perspektiva, žabí perspektiva), snaží se o zobrazování v relacích perspektivy při zobrazování skutečnosti využívá barevné nadsázky, barevných kontrastů, doplňkové barvy, experimentuje s barvou, snaží se o používání nových netradičních výrazových prostředků, dává důraz na odklon od popisnosti, zapojuje osobní prožitek a osobitý rukopis při užívání grafických technik umí zjednodušovat popisnost, kombinovat grafické techniky s dalšími výtvarnými technikami, experimentovat s materiály i nástroji, využívá vidění pozitiv a negativ, uplatní rytmus a řád, používá struktury, zabývá se využitím prvku nahodilosti má základní znalost o užitém designu, vyzkouší si stylizaci, kompozici a realizaci návrhu v některé z oblastí užitého designu využívá různé materiály k vytváření asambláží a prostorových kompozic při práci s textilem, se sklem nebo s pedigem a drátkování umí využívat materiál k vytváření výtvarných a estetických hodnot

67

•

• •

při setkávání s uměním se učí porozumět umění a kultuře, na základě přímých kontaktů s výtvarným uměním vnímá jeho hodnoty v životě člověka, snaží se prakticky je využívat v pohledu na výtvarné umění a na svět – instaluje samostatně výstavu a připraví vernisáž ví, jaký je rozdíl mezi uměleckým směrem a slohem, zná některé umělecké směry 20. stol. si vybírá podněty z různých oblastí světové kultury


• •

• •

• • • • •

si osvojil kulturní normy chování v kolektivu, umí spolupracovat s učitelem i ve skupině, dokáže posoudit vlastní možnosti a cíleně s nimi zacházet je kreativní a nebojí se experimentování, umí vyjádřit vlastní výtvarný názor, proměňuje běžné v nezvyklé, pomocí vlastního tématu využívá nabytých znalostí a dovedností k jeho zpracování, má samostatný přístup k problému dokáže řetězit náměty a vytvářet výtvarné etudy na zvolené téma, samostatně přemýšlet o problému, hledat možnosti jeho zpracování a ozvláštňování umí bezpečně a účinně používat materiály, nástroje a vybavení, dodržuje pravidla a zásady bezpečnosti, ovládá základní techniky kresby, malby, grafiky a prostorových činností odpovídajících věku i schopnostem jednotlivce se v jednotlivých případech umí vyjadřovat na úrovni požadované středními školami s výtvarným zaměřením při setkávání s uměním se učí porozumět umění a kultuře, vybírá z oblastí výtvarné kultury podněty, orientuje se ve výtvarných stylech, respektuje odlišnosti druhých, učí se hovořit o svých záměrech a prezentovat vlastní práci se aktivně seznamuje s historií a současností výtvarného umění se orientuje v uměleckých slozích a směrech používá základní výtvarné pojmy si na základě individuálních zkušeností a diskuzí utváří vlastní výtvarný názor respektuje odlišné výtvarné názory a individuálně si vybírá podněty z různých oblastí světové kultury

68

II. stupeň 1. a 2. ročník Žák: • dokáže pracovat samostatně i v kolektivu, spolupracuje s učitelem i spolužáky, na základě individuálních možností umí posoudit vhodný výběr výtvarných prostředků a postupů • experimentuje, umí propojovat formu a obsah, originálně řeší výtvarné problémy • bezpečně a účinně používá nástroje a vybavení, zná obecně užívané termíny, znaky a symboly • umí vycházet z historie i současnosti ve výtvarném umění, pracovat a porovnávat vztahy • se učí využívat elektronická média k tvorbě výtvarného umění • diskutuje, vnímá a vytváří tvůrčí atmosféru a respektuje různá hlediska, umí se poučit • na základě výtvarných zkušeností i studia chápe, že svět lze zpřítomnit různými způsoby (figurace, abstrakce, iluzivnost, deformace, stylizace, zkratka, znak, metafora aj.) • se orientuje v hlavních rysech historického vývoje uměleckých slohů a směrů, zajímá se o vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění, navštěvuje v rámci svých možností výstavy a galerie • samostatně vyhledává náměty a inspiraci z různých oblastí a individuálně si z nich vybírá podněty pro svou tvorbu • diskutuje a srovnává svoji práci s dalšími kontexty, přijímá poučení a učí se argumentovat 3. a 4. ročník Žák: • se podílí na utváření pravidel týmové spolupráce a uplatňuje je • diskutuje, vnímá a vytváří tvůrčí atmosféru a respektuje různá hlediska, umí se poučit a je schopen vlastní postup obhájit nebo změnit • ovládá způsoby výtvarného myšlení a vyjadřování na úrovni oslovující a samostatně pojaté výtvarné tvorby, je otevřený odlišnostem, umí argumentovat a prezentovat práci vlastní i druhých • ví o nových informačních a komunikačních technologiích a podle individuálních možností a možností školy je používá • zná obecně užívané termíny, znaky a symboly, využívá analýzu, syntézu, parafrázi, posuny významu, abstrakci aj., plánuje, vybírá a využívá vhodné metody a strategie vzdělávání, používá dostupné informační zdroje a osobitě je aplikuje

69

• z různých úhlů zkoumá podoby světa a mezilidské vztahy v proměnách a vztazích, interpretuje je systémově (z hlediska času, lokality, kulturních či ekologických souvislostí), koncipuje komplexně pojaté celky, dává hlubší myšlenkový význam akcím, objektům a instalacím • čte v obrazech, symbolech a znacích, objevuje a pojmenovává výrazové polohy, rozlišuje i propojuje obsah a formu, originálně řeší výtvarné problémy, experimentuje, vědomě uplatňuje konstruktivní i výrazové kompoziční vztahy • koncipuje řešení pomocí různých klasických a moderních technologií přiměřeně vlastnímu výtvarnému názoru, využívá, pokud je to možné, elektronická média jako další zdroj výtvarné kultury • samostatně vyhledává náměty a inspiraci z různých oblastí a individuálně si z nich vybírá podněty pro svou tvorbu • je schopen formulovat a obhájit své názory, diskutovat a respektovat různá hlediska, umí se poučit, prezentuje práci vlastní i druhých, volí vhodné formy adjustace a výstavní koncepce • aplikuje prvky výtvarné kultury v historických souvislostech, výstižně používá výtvarné pojmy

70

5.4 Taneční obor Učební plán PTV + I. stupeň Předmět Taneční interpretace a tvorba

PTV 3

II. stupeň Předmět Taneční interpretace a tvorba

1. r. 3

1. r. 3

2. r. 3

2. r. 3

3. r. 3

3. r. 3

4. r. 3

5. r. 3

6. r. 3

7. r. 3

4. r. 3

Učební osnovy Taneční obor podchycuje a rozvíjí taneční nadání žáka – podle míry jeho schopností a zájmu – základy odborného vzdělávání, což mu umožňuje uplatnit se jako tanečník při nejrůznějších neprofesionálních aktivitách a v povoláních, pro která je kultura pohybu vhodným předpokladem, případně pokračovat v dalším studiu směřujícím k profesionálnímu působení. Žáci se během studia seznamují se základy tanečních technik a rozvíjí schopnosti porozumět komunikačnímu obsahu uměleckého díla, hodnotit prováděný pohyb i umělecký projev. Školní výstupy Přípravná taneční výchova Žák: • • • • • •

vytváří v hravých pohybových činnostech a cvičeních návyk správného držení těla rozvíjí taneční předpoklady (základní dispozice) vypracovává základní tělesnou citlivost se učí orientaci v prostoru rozvíjí základy rytmického cítění a elementární schopnost rozlišovat dynamiku v sobě probouzí vnitřní citlivost, pohybovou fantazii a taneční cítění


správně drží tělo v základních polohách na místě a v pohybu z místa ovládá pohyb z místa, chůzi a běh rozvíjí hudební cítění a vnitřní citlivost

71

•

prohlubuje dovednosti taneční praxí


zvyšuje celkovou pružnost, sílu a rozvíjí koordinaci těla aktivně pohybuje jednotlivými částmi těla předvede chůzi, běh, poskoky, cval, skoky, švihy a otáčky v různých krátkých kombi-nacích dodržuje tempo, rytmus a dynamiku pohybu v souladu s hudbou


uvědoměle ovládá jednotlivé svalové skupiny, aby projev byl harmonický ovládá základní taneční kroky upevňuje rytmické, dynamické a prostorové cítění ovládá základní prvky současných tanců


ovládá krátké pohybové vazby na místě a v pohybu má smysl pro harmonický pohyb celého těla zvládá změny polohy těžiště


ovládá pohybové vazby v různých polohách na místě a v pohybu z místa má plynulý a harmonický pohyb, koordinovaný pohyb celého těla prohlubuje hudební a prostorové cítění předvede obtížnější prvky současných tanců


ovládá nejrůznější vazby pohybových prvků a koordinaci těla zvládá švihy, vlny, impulsy a otáčky samostatně řeší jednodušší prostorové, rytmické a melodické úkoly

72


• • • •

vědomě definuje zásady a zákonitosti optimálního postavení těla a jeho jednotlivých částí při pohybu v prostoru, ve skupině, s rekvizitou a při pohybu s partnerem improvizuje v dané hudební předloze a dokáže ji vyjádřit pohybem, interpretuje pohybový úkol je schopen bezprostředního emocionálního pravdivého projevu a osobitým a účelově pojatým využitím potenciálu jemu dostupné techniky tvořivě se zapojuje ke ztvárnění hudebních i nehudebních podnětů spoluvytváří taneční kompozice s ostatními ve skupině

II. stupeň 1. – 2. ročník Žák: • předvede správné držení těla – staticky i kineticky • pracuje na souhře jednotlivých tělesných těžišť – řízenost a návaznost pohybu, průběh pohybu, návaznost pohybu šíje a hlavy a končetin na pohybu trupu • uplatňuje všechny získané poznatky v jednotlivých i složitých kombinacích v prostorových, dynamických i časových obměnách • ovládá pohyb v prostoru v závislosti na posunu tělesného těžiště (centrálního i vedlejších) • má představu správného provedení pohybu, ovládá pohyb aktivní i pasivní • vnímá pohyb v čase a prostoru 3. – 4. ročník Žák: • provádí pohybové úkoly větší technické a obsahové náročnosti v různých oblastech tanečního umění • při improvizaci používá techniku různých oblastí tanečního umění a dbá na čistotu jejího provedení • předvede improvizaci k hledání osobitého pohybového vyjádření jako základu pro autorskou tvorbu • vnímá vnější a vnitřní prostor • tvoří individuálně nebo ve skupině vlastní choreografie s využitím všech získaných pohybových dovedností • zapojuje se při scénickém řešení choreografického díla (návrzích kostýmů, rekvizit apod.)

73

6. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci jsou do tohoto vzdělávání zařazeni ředitelem školy na základě návrhu zákonného zástupce a odborného posudku školského poradenského zařízení. Vzdělávají se podle speciálních plánů, které stanoví učitel a je schválen ředitelem školy. Žáci mají stejnou hodinovou dotaci jako je u základního studia. Při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vycházíme z individuálních možností žáků a pedagogů. Naše zkušenosti jsou založeny na základech výuky žáků s tělesným postižením.

7. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Žáci jsou do tohoto vzdělávání zařazeni na základě odborného posudku školského poradenského zařízení. Vzdělávají se podle speciálních plánů, které stanoví učitel a je schválen ředitelem školy. Žáky v jejich odborné a nadprůměrné práci vedeme a připravujeme v hodinové dotaci navýšené dle rozhodnutí ředitele školy. Při vzdělávání mimořádně nadaných žáků využíváme bohaté zkušenosti našich pedagogů, jak z domova, tak ze zahraničí. Žáci mají možnost získat další informace a zkušenosti na soutěžích, festivalech, přehlídkách a exkurzích. U žáků je kladen větší důraz na detail, kvalitu práce a využití jejich celkového pracovního nasazení.

8. Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy 8.1. Hodnocení žáků Hodnocení výsledků žáka je hlavně v jeho uvědomění si hodnot, které si žák po jejich nabytí uvědomuje. Jedná se o hodnoty umělecké, lidské a kulturní, které žákovi zůstanou na celý život. Specificky toto hodnocení upravuje Vyhláška č.71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání. Dalším okruhem hodnocení je posoudit, jak dalece a dokonale žák zvládnul plán svého ročního studia, do kterého se promítá ještě technická pocitová úroveň zvládnutí konkrétní látky. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy. Slovní hodnocení na vysvědčení je konkrétním slovním vyjádřením dosažené vzdělávací úrovně žáka ve vztahu k cílům vzdělávání stanoveným školním vzdělávacím programem, k vlastním možnostem, přístupu žáka ke vzdělávání a jeho věku. Žák je, v případě použití klasifikace, v jednotlivých předmětech hodnocen na vysvědčení těmito stupni prospěchu:

74

• • • •

1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - uspokojivý 4 – neuspokojivý

Žák je na konci prvního a druhého pololetí celkově hodnocen těmito stupni: • prospěl(a) s vyznamenáním • prospěl(a) • neprospěl(a) Práce žáka musí být hodnocena nejméně jedenkrát za každé pololetí příslušného školního roku. Hodnocení eviduje učitel v třídní dokumentaci. Nelze-li žáka hodnotit za první pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo ukončeno nejpozději do ukončení hodnocení za druhé pololetí příslušného školního roku. Nelze-li žáka hodnotit za druhé pololetí ze závažných objektivních příčin, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo ukončeno do konce měsíce srpna příslušného školního roku. 8.2. Autoevaluace školy Cílem vlastního hodnocení školy (autoevaluace) je zkvalitnění pedagogické činnosti a zefektivnění procesů, které s ní souvisí. Autoevaluace probíhá neustále a je soustavným dlouhodobým jevem. 8.2.1. Zdroje autoevaluace Jako podklady k hodnocení školy nám slouží níže uvedené zdroje získané od: 1. pedagogů (SWOT analýza) 2. žáků (dotazníky, testy, úspěchy v soutěžích) 3. rodičů (třídní schůzky, dotazníky) 4. zřizovatele 5. České školní inspekce 6. veřejnosti 8.2.2. Strategický plán autoevaluace školy Hlavní cíle, oblasti, nástroje a harmonogramy autoevaluace: A) Materiální zdroje 1. Řešení prostorů školy k počtu žáků 2. Technický stav budov 3. Učebny a jejich vybavení 4. Vybavení notového archivu a knihovny 5. Informační systém 75

6. Vybavení pomůckami a didaktické pomůcky 1x ročně B) Lidské zdroje 1. Kvalifikace učitelů (rozbor způsobilosti učitelů) 2. Další vzdělávání učitelů (vyhodnocení plánu DVPP) 3. Hodnocení učitelů (pohovor, hospitace dotazník) 4. Sebehodnocení pracovníků (pohovor, hospitace, dotazník) 1x ročně C) Finanční zdroje Přiměřenost a účelnost využívání finančních prostředků. Rozbor hospodaření. 1x ročně D) Průběh vzdělávání 1. Výchovně vzdělávací strategie školy 2. Vyučování 1x ročně E) Výsledky vzdělávání 1. Dosažené výsledky ve vzdělávacím procesu 2. Umístění žáků na středních uměleckých školách 3. Umístění žáků na soutěžích 1x ročně F) Řízení školy 1. Komunikace (vedení - učitelé) 2. Personální práce podpora učitelům) 3. Organizační struktura (vedení dokumentace) 4. Plánování (roční a měsíční plány práce, koncepce, naplňování cílů ŠVP) 1x ročně G) Hodnocení školního vzdělávacího programu 1. Důkladné seznámení se ŠVP a s podmínkami vzdělávání 2. Ověřování ŠVP v praxi a jeho korekce na konci školního roku 3. Přiměřenost ŠVP k podmínkám školy 4. Klíčové kompetence v ŠVP 5. Realizace ŠVP v praxi 1x ročně Hodnotící komise má nejméně dva členy (ředitel, zástupce ředitele). Vedoucím komise je ředitel školy.

76

Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání

Recommend Documents