Školní vzdělávací program pro základní školu speciální zpracovaný dle RVP ZŠS

Školní vzdělávací program pro základní školu speciální zpracovaný dle RVP ZŠS

Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením a vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami

Základní škola, Jablonec nad Nisou, Liberecká 1734/31, příspěvková organizace

Obsah 1. Struktura školy 2. Charakteristika školy 2.1. Úplnost a velikost školy, umístění 2.2. Vybavení školy 2.3. Charakteristika pedagogického sboru 2.4. Charakteristika žáků 2.5. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce 2.6. Spolupráce s rodiči žáků ZŠ speciální 2.7. Spolupráce s dalšími partnery 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zaměření školy 3.2.Vzdělávání žáků s jiným zdravotním postižením nebo s kombinací postižení 4. Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením 4.1. Výchovné a vzdělávací strategie 4.2. Začlenění průřezových témat 4.3. Učební plán pro žáky se středně těžkým mentálním postižením 4.4. Učební osnovy 5. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami 5.1. Výchovně vzdělávací strategie 5.2. Učební plán pro žáky s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami

5.3. Učební osnovy 6. Hodnocení žáků 6.1. Způsob hodnocení žáků 6.2. Kritéria hodnocení žáků 6.3. Metodický pokyn pro hodnocení žáků základní školy speciální 6.4. Vysvědčení 7. Autoevaluace školy 8. Příloha – ŠVP pro přípravný stupeň ZŠ speciální

2 Charakteristika školy 2.1 Struktura školy

1. Struktura školy

2.1.1 Struktura školy - schéma A Struktura školy nad - schéma A Základní škola, Liberecká 1734/31, Jablonec Nisou, příspěvková organizace REDIZO: 600023389

Přípravná třída pro děti ze socio-kulturně slabého prostředí

Liberecká 31

Liberecká 31 Polní 10

Liberecká 31

Polní 10

J. Hory 33

Polní 10

Polní 10 J. Hory 33

J. Hory 33

Polní 10

J. Hory 33

J. Hory 33

Obory - Viz. schéma B

2.1.2 Struktura školy - schéma B Základní škola Struktura školy - schéma B IZO 102 177 490 Kapacita: 208

Základní škola praktická Kapacita: 175 Obor 79-01-C/001 Základní škola (dobíhající) Obor 79-01-C/01

Liberecká 31

ŠVP podle RVPZV - LMP

Základní škola speciální Kapacita: 42 Obor 79-01-B/001 Pomocná škola (dobíhající) Obor 79-01-B/01

Liberecká 31

Polní 10

ŠVP ZV

Další kapitoly ŠVP se vztahují pouze na Základní školu praktickou. Pozn.: ŠVP pro ŠD je řešeno formou přílohy k tomuto ŠVP.

1. Struktura školy Struktura školy - schéma A

J. Hory 33

2. Charakteristika školy 2.1. Úplnost a velikost školy, umístění Jsme škola státní, plně organizovaná. Zřizovatelem školy je Liberecký kraj. Máme 10 ročníků základní školy speciální a třídu přípravného stupně základní školy speciální. Součástí školy je také 1. – 9. třída základní školy praktické s přípravnými třídami pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, speciálně pedagogické centrum (dále jen SPC), školní družina, kuchyň s jídelnami a výdejnou obědů. Základní škola speciální (dále jen ZŠS) má kapacitu 42 žáků. Základy vzdělávání zde získávají žáci se středním nebo těžkým mentálním postižením, postižením více vadami a autismem. Výuka v ZŠS probíhá od 1. do 10. ročníku. Přípravný stupeň ZŠS má kapacitu 6 dětí. Umožňuje přípravu na vzdělávání dětem se středním nebo těžkým mentálním postižením, postižením více vadami a autismem ve věku od 5 let až ve třech postupných ročnících. Péči integrovaným žákům poskytují pracovníci příslušných SPC. Veškerá pedagogická činnost probíhá ve třech budovách. Budovy se nacházejí v ulicích Liberecká ( ředitelství školy, ZŠ praktická, 1 třída ZŠ speciální), J. Hory (třídy ZŠ speciální, přípravný stupeň ZŠS, výdejna obědů) a Polní (třídy ZŠ speciální, přípravné třídy, SPC, kuchyň s jídelnou). Budovy Liberecká a Polní jsou umístěny v centru města v blízkosti zastávek MHD (autobusu i tramvaje z Liberce). Budova J. Hory se nachází v centru sídliště Mšeno blízko přehrady také nedaleko zastávky MHD, s možností příjezdu autem až k budově (přivážení imobilních žáků rodiči i sociálním automobilem).

2.2. Vybavení školy Budova v ulici Liberecká 31 V přízemí budovy se nachází jedna třída ZŠ speciální, vybavená několika počítači pro práci žáků. V dalších patrech jsou umístěny třídy ZŠ praktické a ředitelství školy. Žáci třídy ZŠ speciální mohou v budově využívat tělocvičnu, plně vybavenou cvičnou kuchyňku, dílnu s potřebným nářadím, keramickou dílnu s pecí i speciální počítačovou učebnu s přístupem na internet. Žáci ZŠ speciální (i jejich rodiče) využívají pro vstup do budovy vchod z ulice Liberecká, takže se vyhnou zmatkům a náporu ostatních žáků při příchodu i odchodu. Na obědy docházejí žáci v doprovodu své učitelky do nedaleké jídelny v budově ZŠ Polní. Pro hodiny tělesné výchovy využívají hřiště školy v Korejské ulici. Budova v ulici J. Hory 33 V budově jsou umístěno pět tříd ZŠ speciální, podle potřeby se jedna ze tříd může využít pro přípravný stupeň ZŠS. Vstup do budovy je bezbariérový, s prostornou šatnou pro žáky. V přízemí budovy se nacházejí dvě bezbariérové třídy, kam docházejí kombinovaně postižení žáci, mnozí imobilní. Jedna ze tříd je rozdělena na učebnu a prostor pro relaxaci a hru, ve druhé třídě je vyhrazena část pro školní jídelnu pro žáky z přízemí a pedagogy, sousedící s výdejnou obědů (obědy se dovážejí z centrální kuchyně v ZŠ Polní). V přízemí mají žáci k dispozici relaxační a terapeutickou místnost Snoezelen a rehabilitační místnost, která je také pracovnou logopeda. Z obou tříd se přímo vstupuje do umývárny vybavené bezkontaktními bateriemi a sprchou a na záchody s madly, přizpůsobené pro imobilní žáky. K dispozici je i zvedák. Jedna ze tříd se od oběda využívá pro provoz odpolední družiny. V prvním patře je třída s odděleným prostorem pro práci s žáky s autismem a další dvě třídy ZŠ speciální. Je zde také terapeutická místnost, využívaná i pro výuku čtení, herna s jídelnou a kuchyňka pro žáky z prvního patra. Třídy opět přímo sousedí s umývárnou, sprchou a toaletami pro žáky. Třídy jsou vybaveny dle potřeby speciálními pomůckami, v každé třídě je k dispozici počítač pro práci pedagogů i žáků, v obou patrech je i přístup na internet. Budova se nachází v klidové zóně nedaleko jablonecké přehrady, uprostřed sídliště s povolením k vjezdu pro rodiče žáků a nutnou obsluhu. Zadní část budovy je obklopena poměrně rozsáhlou oplocenou zahradou s pískovištěm, stromy a několika záhonky pro práci žáků. Budova v ulici Polní 10 V budově jsou umístěny dvě třídy ZŠ speciální, dvě přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, kuchyň s jídelnou a SPC. Vstup do budovy je bezbariérový, se šatnou pro žáky. V přízemí se nacházejí dvě třídy ZŠ speciální a jídelna pro žáky a pedagogy ZŠ Polní i žáky a pedagogy z budovy Liberecká a pracovna pro terapie (logopedie, ergoterapie, pracovna psychologa). Školní kuchyně je umístěna v suterénu budovy. Třídy jsou rozděleny na učebnu a prostor pro relaxaci a jsou vybaveny dle potřeby speciálními pomůckami a počítači. K oběma třídám přiléhá bezbariérové WC se zvedákem a umývárna se sprchou. V přízemí je také k dispozici rehabilitační místnost. Jedna ze tříd se od oběda využívá pro provoz odpolední družiny. V prvním patře jsou umístěny dvě přípravné třídy s celodenním provozem pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a má zde své zázemí SPC.

Budova se nachází blízko centra města, rodiče mohou přivážet žáky až ke škole. Dům je obklopen oplocenou zahradou s ohništěm, která patří sousední mateřské škole, ale částečně ji mohou po dohodě využívat i žáci naší školy. Z obou tříd je přístup na zastřešenou terasu.

2.3. Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor ZŠ speciální je tvořen kvalitními pedagogy všech věkových skupin. Tvoří jej učitelky a asistentky pedagogů pracující s dětmi v předškolním vzdělávání (přípravný stupeň ZŠ speciální), učitelé základní školy speciální – absolventi vysokoškolského studia speciální pedagogiky, vychovatelé ve školní družině a asistenti pedagogů. Ve škole pracují specialisté pro výuku zdravotní tělesné výchovy, koordinátor pro práci s dětmi s poruchou autistického spektra, výchovný poradce, metodik prevence sociálně patologických jevů, metodik environmentální výchovy, správce počítačové učebny a informační sítě, správce žákovské a učitelské knihovny. Všichni jsou zároveň učiteli. Na pracovištích J. Hory a Polní pracuje jako asistent pedagoga zdravotní sestra, na pracoviště J. Hory dochází každý týden logopedka, ergoterapeutka a fyzioterapeutka, na pracovišti Polní pracuje se žáky také logopedka a ergoterapeutka, při SPC pracuje psycholog a speciální pedagog. V odůvodněných případech jsou k dispozici osobní asistenti. Každoročně jsou pedagogové a ostatní zaměstnanci školy poučeni o BOZP a PO, všichni jsou proškoleni v problematice ochrany při mimořádných situacích a pedagogičtí pracovníci mají základní kurz První pomoci. Všichni učitelé mají základy počítačové gramotnosti. Pedagogičtí pracovníci se dále vzdělávají formou seminářů a kurzů, někteří si zvyšují kvalifikaci dálkovým studiem.

2.4. Charakteristika žáků Ve škole jsou vzděláváni žáci s různou úrovní mentálního postižení, pro které se nemohou vzdělávat v běžné základní škole, a žáci se specifickými poruchami učení a chování. Dále žáci s kombinovaným mentálním a tělesným nebo smyslovým postižením. Také jsou zde vzděláváni žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotně oslabení a dlouhodobě nemocní) a žáci z rodin s nízkým sociokulturním postavením, kteří jsou často ohroženi sociálně patologickými jevy. Žáci pocházejí ze spádové oblasti, ale i z dalších částí města a z okolních obcí. Školu navštěvují i žáci jiných národností, kterým je nutno věnovat zvýšenou individuální pomoc zvláště při překonávání jazykových bariér. Mezi žáky se projevuje velká diferenciace v jejich přístupu k učení, možnostech a schopnostech učit se, ale i v získávání praktických dovedností. Žáci jsou přijímáni na žádost rodičů, případně i na základě doporučení pedagogickopsychologické poradny. Většina žáků je nejprve zařazena na diagnostický pobyt. V tomto období jsou podrobně zaznamenávány žákovy výkony, dovednosti, rozumové schopnosti a projevy chování. Výsledkem tohoto sledování, na němž spolupracují učitelé, vedení školy, výchovný poradce a psycholog, je vřazení žáka k trvalému pobytu v nejlépe vyhovující třídě a volba metod a postupů pro jeho další vzdělávání. Souhlas ke vřazení žáka dává ředitel školy, žák však může být přeřazen zpět do školy kmenové. Žáci s jasně stanovenou diagnózou bývají přijímáni bez diagnostického pobytu. Pro žáky s kombinací postižení, výraznými specifickými potřebami nebo zdravotními limity vypracovává škola individuální vzdělávací plán platný vždy pro jeden školní rok. Vypracování IVP se řídí přesně stanovenými pravidly a při jeho tvorbě spolupracují všichni pedagogové, kteří se podílejí na vzdělávání žáka s IVP.

2.5. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Ve škole v současné době neprobíhá žádný dlouhodobý projekt ani mezinárodní spolupráce.

2.6. Spolupráce s rodiči žáků ZŠ speciální  



 

  

Spolupráci s rodiči se snažíme věnovat zvýšenou pozornost. Přihlížíme i k tomu, že mnozí žáci pocházejí ze sociálně znevýhodněných rodin. Tradičními akcemi se snažíme získat důvěru rodičů. Pořádáme společná setkání při vánočním a velikonočním zpívání s rodiči při kytaře, výtvory svých dětí mohou rodiče vidět na vánočních a velikonočních trzích, na výstavkách a nástěnkách v budově školy. Rodiče s pedagogy mohou pravidelně každodenně konzultovat při předávání žáků před výukou a po výuce výchovné či učební problémy žáka, jeho náladu, úspěchy i neúspěchy. Na zahájení a na konci školního roku probíhá schůzka pedagogů s rodiči, mimoto si mohou rodiče po domluvě sjednat individuální schůzku s pedagogy, případně s vedením školy. Po domluvě s pedagogem mohou rodiče sledovat své dítě při výuce. Při řešení výchovně vzdělávacích problémů může škola zprostředkovat konzultaci rodičů s psychologem nebo speciálním pedagogem SPC, které má žáka na starosti. Při hledání dalšího uplatnění žáků nabízíme rodičům spolupráci s výchovným poradcem. O akcích školy a důležitých sděleních jsou rodiče informováni v notýscích či žákovských knížkách nebo na nástěnce u vstupu do školy. Potřebné informace naleznou rodiče na webových stránkách školy. Rodiče mohou se školou komunikovat i prostřednictvím školské rady, ve které mají dva své volené zástupce (jednoho za ZŠ speciální, jednoho za ZŠ praktickou).

2.7. Spolupráce s dalšími partnery Všechny aktivity, které jsou díky partnerům pořádané pro děti, rozvíjejí klíčové kompetence dětí, a to v největší míře kompetence sociální a personální, komunikativní, občanské a kompetence k učení. Spolupracujeme s níže uvedenými subjekty:  Různá SPC v libereckém kraji (besedy, odborné poradenství, pomůcky – zapůjčení)  Dětští a odborní lékaři  Školy stejného nebo podobného typu v Libereckém kraji (pořádání soutěží – např. skládání puzzle, účast na sportovních a výtvarných soutěžích)  Zřizovatel (legislativní oblast, finanční podpora – granty, projekty)  Školská rada (schvalování základních dokumentů školy, spoluorganizace akcí pořádaných pro rodiče a přátele školy)  Střední školy a vysoké školy v regionu (vedení praktikantů, prohlídky školy)  Veřejnost (propagace v tisku, regionální vysílání, prezentační akce, výstavy)  Město Jablonec nad Nisou (členství v komisi OSPOD; finanční podpora – granty)

     

Odbory MěÚ, Policie ČR, kurátoři a další organizace, které se zabývají problematikou sociálně znevýhodněných občanů Domov důchodců (pořádání kulturních vystoupení) Hasiči, policie (besedy) Výrobní závody – exkurze Sběrné suroviny (sběr druhotných surovin) Příležitostné spolupráce s dalšími organizacemi environmentálního charakteru a organizacemi pro prevenci sociálně patologických jevů.

3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zaměření školy Naše škola se zabývá výchovou a vzděláváním dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve věku od 5 do 26 let (přípravný stupeň, základní škola speciální) s možností celodenní péče (školní jídelna, školní družina pro žáky ZŠ speciální). Škola je prioritně zaměřena na výchovu a vzdělávání žáků s mentálním postižením, jsou do ní však zařazováni i žáci, u nichž je mentální postižení kombinováno s dalšími zdravotními problémy. Filozofií školy je poskytnout možnost vzdělání všem žákům bez rozdílu, nenechat se omezit druhem ani stupněm postižení, nabídnout každému žáku s využitím individuálního přístupu podmínky pro maximální rozvoj jeho schopností a hledat alternativní metody práce s jednotlivými žáky.          

Plníme cíle předškolního vzdělávání pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami různého typu i stupně postižení (přípravný stupeň pro děti se středním a těžkým mentálním postižením, postižením více vadami a autismem). Poskytujeme základy vzdělávání žákům se středním, těžkým i hlubokým mentálním postižením, s kombinovaným postižením i s autismem.. Poskytujeme rehabilitační péči žákům se zdravotním oslabením a poruchou mobility. Výchovou a vzděláním směřujeme k dosažení maximálně možné socializace jedince. Vzhledem k předpokládané profesní orientaci se zaměřujeme na vytvoření pracovních návyků, morálky, manuální zručnosti a kladného vztahu k práci . Při výuce upřednostňujeme rozvoj komunikačních schopností před encyklopedickými znalostmi. Vedeme žáky k dodržování stanovených pravidel, zejména pravidel školního řádu. Poskytujeme služby školního poradenského pracoviště (školní psycholog, školní speciální pedagog, výchovný poradce). Spolupracujeme s místními organizacemi, orgány státními správy, s poradenskými pracovišti a odbornými lékaři. Spolupracujeme s Asociací rodičů a přátel postižených dětí, která zprostředkovává nákup i půjčování rehabilitačních pomůcek.

Vzdělávání žáků s mentálním postižením ZŠ speciální zajišťuje výchovu a vzdělávání žáků se středně těžkým, těžkým a hlubokým mentálním postižením. 10. revize WHO v MKN uvádí hlavní diagnostické vodítko pro určení hloubky mentální retardace IQ, které je v případě žáků vzdělávaných v základní škole speciální v rozmezí 20 – 49. U středně těžké mentální retardace dosahuje IQ hodnot 35 – 49 (odpovídá mentálnímu věku 6 – 9 let), u těžké mentální retardace se IQ pohybuje v pásmu 20 – 34 (odpovídá mentálnímu věku 3 – 6 let), u hluboké mentální retardace IQ dosahuje nejvýše 20 (odpovídá mentálnímu věku pod 3 roky). Mentální retardace je definována jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně vývoje vzhledem k věku a vytvoření sociální závislosti kvůli neodpovídajícímu, porušenému nebo zastavenému intelektovému vývoji. Ve vzdělávání jsou často uplatňovány alternativní způsoby komunikace. Celkové poškození neuropsychického vývoje přináší změny v oblasti poznávacích procesů, zasahuje sféru emocionální a volní, ovlivňuje adaptabilitu i chování, projevuje se v omezení motoriky. Stanovení diagnózy je výsledkem interdisciplinární spolupráce, do které vstupuje řada profesí – psychiatr, neurolog, psycholog, logoped a speciální pedagog. Zajišťujeme:  Služby školního psychologa (pedagogicko – psychologická diagnostika, poradenství pro rodiče žáka)  Kvalifikovanou speciálně pedagogickou péči (individuální přístup, respektování pomalého pracovního tempa)  Speciální metody práce (globální čtení, metoda počátečního čtení Macquarie, hůlková písanka, využívání metod alternativní komunikace)  Vypracování individuálních vzdělávacích plánů  Individuální logopedickou péči  Individuální ergoterapeutickou péči  Zdravotní a rehabilitační tělesnou výchovu, péči fyzioterapeuta  V případě zájmu rodičů canisterapii  V případě potřeby pedagogického nebo osobního asistenta  Domácí výuku v případě, že žák nemůže ze závažného důvodu plnit školní docházku ve škole  Speciální kompenzační a reedukační pomůcky  Strukturovanou a vizualizovanou výuku pro žáky s poruchou autistického spektra

3.2.Vzdělávání žáků s jiným zdravotním postižením nebo s kombinací postižení Do naší Základní školy speciální jsou vřazováni i žáci s kombinovaným postižením (mentálním postižením a zároveň dalším zdravotním postižením - tělesným, zrakovým, sluchovým, s narušenou komunikační schopností, s autismem). Vzdělávání žáků s tělesným postižením Škola zajišťuje bezbariérový přístup do některých tříd a na toaletu. Ve výchovně – vzdělávacím procesu dítěte s poruchou hybnosti především respektujeme změny v jeho pohybové aktivitě. Zvláštní pozornost věnujeme pohybovému režimu, tzn. omezujeme činnosti, které by mohly zhoršit zdravotní stav a zavádíme takové činnosti, které vedou ke zlepšení hybnosti. Během výuky dbáme na střídání poloh žáka a protažení končetin, u ležících žáků pravidelně polohujeme. Dále zajišťujeme:  Nižší počet žáků ve třídě s důsledným individuálním přístupem – osobní asistenci, vypracování individuálního vzdělávacího plánu  Rehabilitační cvičení – uvolňování spastických částí těla (míčkování, masírování, protahování, polohování) prostřednictvím rehabilitační pracovnice, která úzce spolupracuje s neurologem  Ve spolupráci s rodiči a s pomocí různých grantů se snažíme vybavit třídy speciálně upravenými lavicemi a židlemi i vozíky, k dispozici je i vertikalizační stojan  Používáme speciální pomůcky a zařízení (např. rehabilitační lůžko, ribstol, overbaly, rehabilitační balóny, balanční plochy, chodítka, lezítka)  Žáci mají k dispozici speciálně upravené toalety s madly, zvedák, na budově J. Hory i umyvadla s bezdotykovými bateriemi  Snažíme se o rozvoj pohybových a dorozumívacích dovedností (alternativní komunikace) Vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností U našich žáků se často setkáváme s opožděným, narušeným či omezeným vývojem řeči, malou slovní zásobou, agramatickou stavbou vět, často se objevují poruchy formální stránky řeči. Právě proto je v tomto vzdělávacím programu pro nás prioritou předmět řečová výchova, kde se především zaměřujeme na rozvíjení slovní zásoby formou didaktických her a říkadel, také se snažíme zařazovat do výuky prvky dramatizace. Spektrum poruch řeči u našich žáků je velmi široké. Setkáváme se s dyslálií, narušenou plynulostí řeči, symptomatickými poruchami řeči, dysfázií, palatolálií a echolálií. Škola zajišťuje:  Logopedickou péči v rámci řečové výchovy, jež je vedena speciálními pedagogy se státní zkouškou z logopedie, kteří provádějí artikulační cvičení, dechová a hlasová cvičení, rozvíjení zrakového a sluchového vnímání, práci s obrázkovým materiálem, nápravu konkrétních hlásek. Budujeme společensky přijatelnou expresivní složku řeči, klademe důraz na porozumění.  Rozvíjení slovní zásoby a osvojení si komunikačních forem denního společenského styku.  Nácvik prvků alternativní komunikace (Znak do řeči, globální čtení, komunikace pomocí fotografií, obrázků programu Boardmaker, popř. piktogramů).  S některými žáky pracuje klinický logoped, který dochází na naše pracoviště.  Spolupracujeme s SPC pro žáky s vadami řeči

Vzdělávání žáků se zrakovým nebo sluchovým postižením Škola nabízí žákům se zrakovým nebo sluchovým postižením kvalifikovanou speciálně pedagogickou péči a spolupráci s příslušným speciálně pedagogickým centrem. Dále zajišťujeme:  Zrakovou stimulaci  Zraková cvičení, práci se světelným panelem  Cvičení pro rozvoj hmatu a sluchu  Nácvik a využívání metod alternativní komunikace Vzdělávání žáků s poruchou autistického spektra Školu navštěvuje celá řada žáků s poruchami austistického spektra (autismus, autistické rysy, jiná pervazivní vývojová porucha). S žáky se pracuje podle obecných principů a zásad Teacch programu – tedy metodou individuálního přístupu, strukturace v prostoru i v čase a vizualizace. Žákům nabízíme:  Vytvoření individuálního vzdělávacího programu  Klidné, bezpečné a stimulující prostředí  Řečovou výchovu, individuální logopedickou péči pod vedením zkušené logopedky, v případě potřeby hledání vhodných metod alternativní komunikace  Možnost soustředěného vnímání smysly i odpočinku v relaxační místnosti Snoezelen  Možnost výuky s využitím PC se specializovanými programy a uzpůsobenými klávesnicemi Vzdělávání žáků s kombinací postižení V současné době jsou do naší školy zařazováni i žáci s kombinací vad. Jedná se o žáky postižené dvěma či více vadami, kauzálně na sobě nezávislými. U těchto žáků je využíváno souběhu metod, postupů a principů jako pro děti s jednotlivými typy postižení. To znamená, že metody pro žáky s tělesným, smyslovým, mentálním postižením se využívají souběžně. Celkově dodržujeme speciálně pedagogická opatření, která vyplývají z typu vady. Zajišťujeme nižší počet žáků ve třídě s důsledným individuálním přístupem – tam, kde je potřeba zajišťujeme přítomnost asistenta pedagoga, případně osobní asistenci. Po dohodě s rodiči a školním psychologem, popř. SPC vypracováváme individuální vzdělávací plány. Uplatňujeme speciálně pedagogické metody práce a alternativní hodnocení dle klasifikačního řádu. Využíváme speciálně pedagogické reedukační a kompenzační pomůcky podle typu postižení. U nejvážněji kombinovaně postižených žáků pracujeme metodou bazální stimulace, facilitace a orofaciální stimulace, postupy zaměřenými na reedukační a rehabilitační péči dle individuálních zvláštností a potřeb žáka.

4. Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením V základní škole speciální jsou vzděláváni žáci, jejichž rozumové schopnosti jim nedovolují zvládat základní školu praktickou. Ve vhodně upravených podmínkách a při speciálně pedagogické péči si žáci osvojují základní vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k uplatnění v praktickém životě (osvojují si návyky pro vlastní samostatný život a dle individuálních schopností i společensky prospěšné uplatnění). Obsahem výchovně vzdělávací práce je vypěstování návyků sebeobsluhy, hygieny a rozvíjení pracovních dovedností, osvojení si základních pojmů týkající se nejbližšího přírodního a společenského prostředí. ŠVP poskytuje přehled o maximální míře možných dosažených vědomostí, dovedností a návyků žáků vzdělávaných na ZŠS a je podkladem pro vypracování IVP, jenž vychází z potřeb jednotlivých žáků. ZŠS je desetiletá. První stupeň tvoří 1. – 6. ročník, druhý stupeň tvoří 7. – 10. ročník. Cíle vzdělávání u žáků se středně těžkým mentálním postižením  Vybavit žáky takovými vědomostmi, dovednostmi a návyky, které jim umožní zapojit se do běžného praktického života  Vést žáky k sociální komunikaci, ohleduplnosti a toleranci - kamarádské vztahy, kladný a přátelský vztah k dospělým lidem  Posilovat kladný vztah k přírodě – aktivně se podílet na ochraně životního prostředí  Rozvíjet komunikační schopnosti a dovednosti – dle svých možností se dorozumět verbálním či neverbálním způsobem (alternativní a augmentativní komunikace)  Motivovat žáky k učení – posilovat sebekontrolu a sebehodnocení  Pěstovat morálně - volní vlastnosti  Rozvíjet kognitivní funkce a působit na emocionální složku osobnosti žáka  Posilovat u žáků přiměřené sebevědomí  Poskytovat žákům zpětnou vazbu jejich jednání a tím podporovat rozvoj sebehodnocení  Vytvářet kladný vztah k práci – vážit si práce vlastní i práce druhých  Učit žáky uvědomovat si svá práva a plnit své povinnosti  Učit dodržovat zásady bezpečnosti, ochrany zdraví (vlastní i jiných)  Umožnit žákům poznávat své schopnosti a možnosti a poté je využívat v běžném životě

4.1. Výchovné a vzdělávací strategie Profil žáka se středně těžkým mentálním postižením Absolvent naší školy dokáže vyjádřit své potřeby po stránce materiální a sociální. Orientuje se ve svém nejbližším okolí. Dle svých možností zvládá sebeobsluhu a má vytvořené základní hygienické a společenské návyky (pozdrav, prosba, poděkování). Žák komunikuje se svým nejbližším okolím, v případě nesnází ví, kam se obrátit o pomoc. Orientuje se v základních rodinných vztazích. Ovládá základy trivia (čtení, psaní, počítání) dle svých možností a ovládá základy komunikace s informační technikou.

Má vytvořeny základní pracovní návyky. Zvládá jednoduché pracovní zařazení pod dohledem nebo v chráněném prostředí. Ve výchovně vzdělávacím procesu podporujeme skupinovou práci, jež vede žáky ke spolupráci i vzájemné diskusi. Žákům se tak otevírá přístup k mnohem většímu množství myšlenek a možností, jak chápat svět a řešit problémy. Zavádíme projektové vyučování – celoškolní i třídní - v oblasti environmentální a multikulturní výchovy. Podporujeme mezipředmětové vztahy. Komunikaci mezi žáky rozvíjíme pomocí dramatické výchovy, kterou začleňujeme do jednotlivých předmětů, zejména řečové výchovy. Pro naše žáky je velmi důležité, aby si v reálných podmínkách vyzkoušeli co nejvíce sociálních a učebních situací, aby tak rozvinuli svůj potenciál a zvládli se alespoň částečně orientovat v okolním světě.

Klíčové kompetence a výchovně vzdělávací strategie – středně těžké MP Profil absolventa Na konci základního vzdělávání žák dle svých možností:

Kompetence k učení 

Ovládá základy čtení, psaní a počítání a využívá je ke svému vzdělávání



Používá učebnice, učební materiály a učební pomůcky



Dodržuje návykové stereotypy učení, snaží se o koncentraci na učení



Chápe pochvalu jako motivaci k dalšímu učení, má zájem o získávání nových poznatků



Používá termíny, znaky a symboly ve spojení s konkrétními situacemi každodenního života



Ovládá elementární způsoby práce s počítačem



Uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích

Výchovné a vzdělávací strategie vedoucí k formování klíčových kompetencí

 Pomocí názoru a rozvíjením smyslového vnímání vytváříme podmínky k plnění základů trivia (čtení, psaní, počítání)  Zařazujeme didaktické hry zaměřené na rozvoj smyslového vnímání a jemné motoriky. Využíváme učebnice, učební texty, pracovní sešity, pracovní listy a další dostupné názorné pomůcky  Zábavnou formou výuky a častým střídáním činností se snažíme udržet pozornost žáků  Průběžným hodnocením (systém pochval a odměn) a individuálním přístupem posilujeme sebekontrolu a sebehodnocení žáků, čímž je motivujeme k aktivnímu přístupu k učení  Modelovými situacemi trénujeme spojení znaků s vlastním prožitkem, tak, aby došlo k vytvoření vzorce chování. Seznamujeme s běžně používanými piktogramy z veřejného života  Formou počítačových her seznamujeme žáky s prací na PC. Nacvičujeme dle schopností žáků ovládání základních kláves na PC  Zařazujeme exkurze, práci v cvičné kuchyni, na školním pozemku nebo v dílně podle vybavení pracovišť a tím umožňujeme využití teoretických poznatků v praxi – veškeré činnosti směřujeme k praktickému využití získaných znalostí a dovedností

Kompetence k řešení problémů 

Překonává problémy přiměřeně ke svým možnostem



Řeší známé a opakující se situace na základě nápodoby a vlastních zkušeností Vnímá problémové situace a řeší je s pomocí naučených stereotypů i získaných zkušeností





Nenechá se při řešení problému odradit nezdarem



Ví, na koho se může obrátit o pomoc při řešení problémů

Kompetence komunikativní 

Komunikuje s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem



Rozumí sdělení a reaguje na ně podle svých možností



Vyjadřuje své pocity, prožitky a nálady vhodným způsobem



Chápe jednoduché, běžně užívané texty, záznamy a obrazové materiály



Zvládá jednoduchou formu písemné komunikace

 Vytváříme problémové úlohy a situace, zařazujeme činnosti pro samostatnou i skupinovou práci  Nápodobou a modelovými situacemi vytváříme u žáků vlastní prožitky, které mohou využít při řešení různých situací  Nácvikem modelových situací vytváříme u žáků stereotypy pro řešení problémových situací  Vytváříme pozitivní, harmonické prostředí ve třídě. Pochvalou a kladným hodnocením před kolektivem posilujeme sebevědomí žáků. Vysvětlováním v konkrétních situacích povzbuzujeme žáky k řešení problémů různými způsoby a při neúspěšném řešení nabízíme jiné cesty postupů, aby se žáci nenechali odradit nezdarem  Vytváříme klima bezpečí, ve kterém mají žáci pocit, že se mohou svěřit se svými problémy. Hovoříme s žáky o jejich prožitcích z domova i ze školy  Dramatizací a vlastním prožitkem nacvičujeme a trénujeme komunikaci v různých situacích (nakupování, dopravní prostředky). V případě potřeby využíváme metod alternativní komunikace.  Zjednodušeným slovním sdělením a názorem usilujeme o pochopení daného úkolu či problému  Při estetické výchově i relaxačním cvičením navozujeme podmínky pro vyjádření vlastních pocitů a prožitků. Usměrňujeme silné emoce, zachováváme klidný a důsledný přístup  Zařazujeme úkoly, které směřují k porozumění slovním pokynům a běžně užívaným jednoduchým textům a symbolům, pracujeme s výraznými a srozumitelnými obrazovými materiály  Nacvičujeme psaní od grafomotorického cvičení až po nácvik jednotlivých písmen, slabik, slov a vět



Vyjadřuje své názory a postoje, vhodnou formou obhajuje svůj názor



Využívá pro komunikaci běžné informační a komunikační prostředky



Využívá získané komunikační dovednosti k vytváření vztahů potřebných ke společenské integraci

Kompetence sociální a personální 

Má základní představu o vztazích mezi lidmi



Orientuje se v prostředí, ve kterém žije



Podílí se na jednoduchých sociálních aktivitách



Uplatňuje základní návyky společenského chování



Navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi



Rozpoznává nevhodné a rizikové chování, je seznámen s jeho možnými důsledky



Uvědomuje si nebezpečí možného psychického i fyzického zneužívání vlastní osoby



Prokazuje získanou sebedůvěru při vystupování v neznámém prostředí

 Hodnocením vlastní osoby a ostatních připravujeme žáky k vyjádření a obhájení názoru, nacvičujeme vhodné komunikační stereotypy  Využíváme každé příležitosti pro běžnou komunikaci se žáky a dle potřeby nacvičujeme i vhodné metody pro alternativní komunikaci  Rozvojem slovní zásoby podporujeme schopnost komunikovat s vrstevníky i ostatními lidmi – organizujeme aktivity, při kterých se setkávají a spolupracují žáci z dalších tříd ( vystoupení na vánoční besídce, společné zpívání..)  Využíváním dramatizace, četbou a pohádkami vytváříme představu o vztazích mezi lidmi (dobro – zlo, …)  Pravidelným zařazováním vycházek a exkurzí procvičujeme orientaci v blízkém okolí, procvičujeme znalost adresy a cesty do školy  Na podporu sociálního chování zařazujeme praktické činnosti (nákupy, cestování)  Dramatizací, nácvikem modelových situací a veřejným vystupováním upevňujeme základní společenské návyky  Zařazujeme práci ve skupinách a tím rozvíjíme sociální dovednosti potřebné k týmové spolupráci. Společnými akcemi, soutěžemi a projekty posilujeme a utváříme u žáků kladné vztahy s vrstevníky  Vysvětlováním a besedami s odborníky (policie apod.) upozorňujeme na možná nebezpečí a důsledky rizikového chování  Rozhovorem, dramatizací, sledováním naučných programů zaměřených k rozpoznávání nevhodného a rizikového chování seznamujeme žáky s možným psychickým a fyzickým zneužíváním vlastní osoby  Společnými akcemi, soutěžemi a projekty, veřejným vystupováním posilujeme u žáků jejich sebevědomí

Kompetence občanské 

Využívá osvojené návyky a dovednosti k zapojení se do společnosti



Má povědomí o základních právech a povinnostech občanů



Dodržuje základní společenské normy a pravidla soužití



Chrání své zdraví, dodržuje naučené stereotypy chování zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí



Dokáže se chovat v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka podle pokynů kompetentních osob

Kompetence pracovní 

Má osvojené hygienické návyky, zvládá sebeobsluhu podle svých možností



Zvládá základní pracovní dovednosti a postupy při jednoduchých pracovních činnostech



Pracuje podle naučeného pracovního postupu, podle instrukcí plní zadané jednoduché úkoly Soustředí se na pracovní výkon a je schopen vytrvat při jeho plnění





Respektuje pravidla práce v týmu a svými pracovními činnostmi ovlivňuje kvalitu společné práce

 Zařazujeme aktivity (vycházky, exkurze, nákupy, účast na společenských akcích) zaměřené k osvojení si vhodných způsobů chování a jednání na veřejnosti  Soustavně seznamujeme žáky se školním řádem a také s institucemi, kde mohou získat informace o svých právech a povinnostech (městský, sociální úřad)  Soustavně nacvičujeme se žáky chování a jednání na veřejnosti (pozdrav, požádání, poděkování, ohleduplné chování k druhým, chápání významu soukromého vlastnictví majetku) v každodenním životě i při modelových situacích  Praktickými činnostmi se žáci podílejí na ochraně životního prostředí, při každodenních aktivitách (tělesná výchova, stolování apod.) se seznamují se zásadami zdravého životního stylu  Pravidelně zařazujeme besedy s městskou policií a hasiči, pořádáme dny zdravovědy a sportovní dny a nacvičujeme rychlé opouštění budovy  Formou didaktických her, modelových situací, soustavné motivace a dohledu procvičujeme hygienická pravidla a základy sebeobsluhy, hygienické návyky žáků se snažíme automatizovat  Vysvětlováním a soustavným nácvikem učíme žáky správnému užití materiálů, nástrojů, techniky, vybavení  Rozšiřujeme slovní zásobu a jednotlivé pracovní činnosti přehledně rozfázujeme po malých krůčcích  Vhodným výběrem činností a jejich častým střídáním i kladnou motivací udržujeme pozornost žáků a chuť pracovat  Vhodnou motivací a uspořádáním žáků do skupin dochází k respektování pravidel při práci v týmu a kladným hodnocením ovlivňujeme kvalitu



Přijímá posouzení výsledků své práce



Dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a ochrany životního prostředí při pracovních činnostech podle naučených stereotypů

společné práce  Pravidelným hodnocením kladných i záporných výsledků práce a rozborem činnosti posilujeme u žáků schopnost přijímat hodnocení výsledků své práce  Nacvičujeme a trénujeme modelové situace vedoucí k zajištění bezpečnosti žáků

4.2. Začlenění průřezových témat Průřezová témata jsou realizována: A) Formou integrace obsahu tématických okruhů průřezového tématu do vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů (osobnostní a sociální výchova) – její hodnocení je součástí hodnocení příslušných vyučovacích předmětů B) Formou každoročně zařazovaného projektového dne (multikulturní výchova, environmentální výchova) - jejich komplexní hodnocení bude vždy uvedeno na závěr projektu. Učitelé mohou tato témata dále rozvíjet v jednotlivých vyučovacích předmětech. V tabulkách je uvedeno, ve kterém vyučovacím předmětu a v kterém období je integrované průřezové téma uplatňováno. Témata jsou v rámci výuky předmětu realizována různými aktivizujícími metodami a formami práce. Přehled zařazení průřezových témat v konkrétních vyučovacích předmětech: Environmentální výchova je zpracována formou každoročního samostatného projektového dne –viz níže. Multikulturní výchova je zpracována formou každoročního samostatného projektového dne – viz níže. Osobnostní a sociální výchova 1. stupeň Tématický okruh Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání Sebepoznání a sebepojetí

1. – 3. ročník tělesná výchova, čtení, psaní, řečová výchova, matematika, smyslová výchova, věcné učení, estetická výchova, pracovní výchova tělesná výchova, věcné učení, smyslová výchova, estetická výchova, pracovní

2. stupeň 4. – 6. ročník

tělesná výchova, čtení, psaní, řečová výchova, matematika, informatika, smyslová výchova, věcné učení, věcné učení, estetická výchova, pracovní výchova psaní, řečová výchova, věcné učení, estetická výchova, pracovní výchova

7. – 10. Ročník Tělesná výchova, čtení, psaní, řečová výchova, člověk a společnost, matematika, informatika, člověk a příroda, estetická výchova výchova ke zdraví, psaní, řečová výchova, člověk a společnost, , člověk a příroda, estetická výchova

výchova

Sebeorganizace Čtení, věcné učení, a seberegulace pracovní výchova

tělesná výchova, čtení, psaní, řečová výchova

Psychohygiena

tělesná výchova, psaní, řečová výchova, věcné učení, estetická výchova, estetická výchova

tělesná výchova, psaní, řečová výchova, informatika věcné učení, estetická výchova, pracovní výchova

Sociální rozvoj Poznávací schopnosti Mezilidské vztahy

tělesná výchova, řečová výchova, věcné učení, estetická výchova Tělesná výchova, řečová výchova, smyslová výchova, věcné učení

tělesná výchova

Komunikace

Spolupráce a soutěživost

Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika

výchova ke zdraví, čtení, člověk a společnost, , člověk a příroda tělesná výchova, výchova ke zdraví, čtení, řečová výchova, člověk a společnost, informatika, člověk a příroda, estetická výchova, pracovní výchova Člověk a společnost

tělesná výchova, řečová výchova, věcné učení, pracovní výchova

tělesná výchova, výchova ke zdraví, čtení, řečová výchova, člověk a společnost, člověk a příroda, estetická výchova, pracovní výchova Tělesná výchova, čtení, tělesná výchova, čtení, řečová tělesná výchova, výchova ke řečová výchova, výchova, matematika, zdraví, čtení, řečová výchova, matematika, smyslová informatika, smyslová člověk a společnost, výchova, věcné učení, výchova, věcné učení, matematika, informatika, estetická výchova, estetická výchova, pracovní člověk a příroda, estetická pracovní výchova výchova výchova, estetická výchova Tělesná výchova, řečová tělesná výchova, řečová Tělesná výchova, čtení, řečová výchova, věcné učení, výchova, smyslová výchova, výchova, člověk a společnost, pracovní výchova estetická výchova, pracovní člověk a příroda, estetická výchova výchova, estetická výchova, pracovní výchova věcné učení Tělesná výchova, výchova ke zdraví, člověk a příroda

věcné učení, řečová výchova

výchova ke zdraví, čtení, řečová výchova, člověk a společnost, člověk a příroda

PROJEKTY Multikulturní výchova (ukázka zpracování průřezového tématu do jednodenního projektu) Koordinátor projektu: Mgr. Iva Matějovská Cíl projektu: Cílem projektu je zprostředkovat žákům prostřednictvím prožitkového učení se zapojením výchov (estetické i tělesné): - vnímání kulturních rozdílů mezi lidmi a národy - seznámení s různým etnickým původem lidí kolem nás ( pochopení odlišnosti, ale i vzájemné rovnosti všech lidí) - pochopení lidských vztahů ( právo všech lidí na společný život a spolupráci, uplatnění principu slušného chování, přijetí spolužáků z odlišného kulturního prostředí) Cílová skupina žáků: všichni žáci 1.- 10. ročníku ZŠ speciální, vzdělávající se podle programu pro žáky se středně těžkým mentálním postižením. Osnova, časový plán projektu Přípravné práce: 1 týden Seznámení cílové skupiny s projektem: koordinátor na společné schůzce s vyučujícími objasní cíle, organizaci a časové rozvržení projektu a určí prostory. Do přípravy projektu zapojí vyučující dle jejich možností i žáky - příprava pomůcek a materiálu. Zahájení projektu: realizace projektového dne každoročně v podzimním období (říjen, listopad) – po seznámení nových žáků s kolektivem třídy. Vlastní průběh projektu: využití projektového dne, případně rozvedení do některých předmětů ve dnech následujících. Projekt proběhne odděleně v jednotlivých třídách nebo se mohou některé třídy k jeho realizaci spojit. Projekt je společný pro žáky od 1. do 10. ročníku, zapojí se dle míry svých možností a schopností, pedagogové se snaží vytvořit varianty pro zapojení všech žáků. Náplň 1.Kulturní rozdíly 2. Etnický původ 3. Lidské vztahy

Cílová Časová Odpovídá Materiál skupina dotace žáků 1.-10. 1 hod. Třídní Mapa světa, video nebo ročník učitelé internetové ukázky s různými národními tanci 1.-10. 1 hod Třídní Obrazy lidí různých etnik, ročník učitelé barvy na tělo, kazety s romskými písněmi, spirituály apod. 1.-10. 2 hod Třídní Výtvarné potřeby, papíry ročník učitelé velkých formátů

Metoda Ukázka mapy – ČR a sousední státy, světadíly. Ukázka videa, nácvik jednoduchého národního tance Ukázka obrazů, poslech písní, nácvik jednoduché cizí písně, vzájemné pomalování obličeje a pozorování změn v zrcadle Spolupráce – společné výtvarné dílo, kde každý tvoří nezastupitelnou část

Slušné chování – modelové situace, praktický nácvik

Rozvíjené kompetence: 1. Kompetence k učení: - žák má zájem o získávání nových poznatků - žák uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích 2. Kompetence k řešení problémů: - žák řeší problémové situace s pomocí naučených stereotypů i získaných zkušeností 3. Kompetence komunikativní: - žák komunikuje s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem - žák vyjadřuje své pocity, prožitky a nálady vhodným způsobem 4. Kompetence sociální a personální: - žák má základní představu o vztazích mezi lidmi - žák se orientuje v prostředí, ve kterém žije - žák se podílí na jednoduchých sociálních aktivitách - žák uplatňuje základní návyky společenského chování - žák respektuje druhé lidi 5. Kompetence občanské: - žák má povědomí o základních právech a povinnostech občanů - žák dodržuje základní společenské normy a pravidla soužití 6. Kompetence pracovní: - žák respektuje pravidla práce v týmu - žák přijímá posouzení výsledků své práce Závěr a hodnocení projektu : Po skončení projektu žáci shlédnou prezentaci společných výtvarných děl spolužáků z ostatních tříd či skupin, které během realizace projektu vytvořili. Žáci sami mohou dle svých možností svá díla prezentovat a komentovat, vzájemně o nich diskutovat. Na závěr společně zazpívají nově naučenou cizí píseň.

Environmentální výchova (ukázka zpracování průřezového tématu do jednodenního projektu) Koordinátor projektu: Mgr. Lucie Plešáková Hegnerová Cíl projektu: - vést žáky k nabytí vědomostí, schopností a k vytváření pozitivních postojů k životnímu prostředí, vytvářet v oblasti EV praktické dovednosti žáků -

vychovávat žáky k ochraně zdraví, prostředí, přírodních a kulturních hodnot Země; vést je ke zdravému životnímu stylu

Cílová skupina žáků: všichni žáci 1.-10. ročníku ZŠ speciální, vzdělávající se podle programu pro žáky se středně těžkým mentálním postižením. Osnova, časový plán projektu Přípravné práce: 1 týden

Seznámení pedagogů a žáků s projektem: koordinátor na společné schůzce s vyučujícími objasní cíle, organizaci a časové rozvržení projektu. Do přípravy zapojí vyučující dle možností také žáky – příprava pomůcek a materiálu. Zahájení projektu: realizace projektového dne každoročně v jarním období (duben - květen) Vlastní průběh projektu, realizace a formy práce: využití projektového dne, případně rozvedení do některých předmětů ve dnech následujících. Projekt je společný pro žáky od 1. do 10. ročníku, zapojí se dle míry svých možností a schopností, pedagogové se snaží vytvořit varianty pro zapojení všech žáků. -

Seznámení s pojmem ekosystém, s některými z nich podrobněji (1.-3. ročník ES les, pole louka, 4.-6. ročník ES město, vesnice, 7.-10. ročník ES kulturní krajina). Shlédnutí videa, práce s obrázky - zařazování prvků do ekosystému. Podle možností přímé pozorování (vycházka, školní výlet), fotografování, vyplňování pracovního listu.

-

Základní podmínky života – pokus s rostlinou, zalévání čistou a znečištěnou vodou, růst rostliny v půdě a v písku. V 5.-10. ročníku myšlenková mapa na téma ZPŽ, kde všude využíváme vodu, co ohrožuje čistotu životního prostředí, vliv životního prostředí na zdraví člověka.

-

Lidské aktivity a problémy životního prostředí - beseda na téma Co se děje s odpadem a třídění odpadů. Sledování, kolik odpadu vyprodukujeme ve škole za jeden den. Důležitost třídění odpadů - třídění ve škole. Ukázka výrobků z recyklovaných materiálů.

-

Vztah člověka k prostředí - přírodovědná stezka po zahradě, skupiny - plnění jednoduchých úkolů (s tematikou Ochrana životního prostředí, Ochrana zdraví) na stanovištích – pracovní list.

Rozvíjené kompetence: 1. Kompetence k učení: - žák má zájem o získávání nových poznatků - žák uplatňuje získané poznatky v praktických situacích 2. Kompetence k řešení problémů: - žák řeší situace na základě nápodoby, vlastních zkušeností a vědomostí 3. Kompetence občanské: - žák dodržuje pravidla chování a přístupu k přírodě, životnímu prostředí a ostatním jedincům 4. Kompetence sociální a personální: - žák uplatňuje základní návyky společenského chování - žák se orientuje v prostředí, ve kterém žije 5. Kompetence komunikativní: - žák chápe jednoduché, běžně užívané texty a obrazové materiály - žák rozumí sdělení a reaguje na ně podle svých možností 6. Kompetence pracovní: - žák se soustředí na pracovní výkon a je schopen vytrvat při jeho plnění

Závěr a hodnocení projektu: Vytvoření společné nástěnky z pracovních listů a fotografií, rozhovor a komentování výsledků společné práce – žáci i učitelé.

4.3. Učební plán pro žáky se středně těžkým mentálním postižením PŘEDMĚTY: Čtení Psaní Řečová výchova Matematika Informatika Věcné učení Smyslová výchova Estetická výchova Tělesná výchova

1.ročník 2 1+1d. 2 2 2 1d. 3 3+1d.

2.ročník 2 1+1d. 2 2 2 1d. 3 3+1d.

3.ročník 3 2 2 2 3 1d. 3 3+1d.

4.ročník 3 2 2 2 3 1d. 3 3

5.ročník 3 2 2 2 1 3 1d. 3 3

6.ročník 3 2 2 2 1 3 3 3

Pracovní výchova Celkem hodin:

2 20(17+3)

3 21(18+3)

3 23(21+2)

4 23(22+1)

4 24(23+1)

5 24

7.ročník 3 2 1 3 1 2 3 2+1d. 1 3+1d. 4+1d. 28(25+3)

I. STUPEŇ 8.ročník 9.ročník 3 3 2 2 1 1 3 3 1 1 2 2 3 3 2+1d. 2+1d. 1 3+1d. 3+1d. 4+1d. 7 28(25+3) 29(27+2)

10.ročník 3 1+1d. 1 3 1 2 3 2+1d. 3+1d. 7 29(26+3)

PŘEDMĚTY: Čtení Psaní Řečová výchova Matematika Informatika Člověk a společnost Člověk a příroda Estetická výchova Výchova ke zdraví Tělesná výchova Pracovní výchova Celkem hodiny:

II. STUPEŇ

Celkový počet hodin na 1. stupni (v 1. - 6. ročníku): 135 hodin týdně Celkový počet hodin na 2. stupni (v 7. -10. ročníku): 114 hodin týdně Disponibilní časová dotace na 1. stupni: 10 hodin týdně Disponibilní časová dotace na 2. stupni: 11 hodin týdně Týdenní časová dotace pro jednotlivé žáky může být v individuálním vzdělávacím plánu upravena podle individuálních potřeb a zdravotního stavu žáka.

Poznámky k učebnímu plánu:

         

 

 

Předmět Čtení byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací obsah předmětu je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání. Předmět Psaní byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací obsah předmětu je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání. Předmět Řečová výchova byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a komunikace. Vzdělávací obsah předmětu je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání. Předmět Matematika byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace. Vzdělávací obsah předmětu je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání. Předmět Informatika byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie. Vzdělávací obsah předmětu je realizován od pátého do desátého ročníku. Předmět Věcné učení byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Vzdělávací obsah předmětu je realizován na prvním stupni, tedy od prvního do šestého ročníku. Předmět Smyslová výchova byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Tento předmět jsme nově vytvořili s využitím disponibilní časové dotace. Vzdělávací obsah předmětu je realizován od prvního do pátého ročníku. Předmět Člověk a společnost byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Vzdělávací obsah předmětu je realizován na druhém stupni, tedy od sedmého do desátého ročníku. Předmět Člověk a příroda byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávací obsah předmětu je realizován na druhém stupni, tedy od sedmého do desátého ročníku. Předměty Hudební výchova a Výtvarná výchova jsou spojeny v předmět Estetická výchova (s využitím časové dotace obou předmětů) a byly vytvořeny ze vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávací obsah těchto předmětů je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání. Předmět Výchova ke zdraví byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Vzdělávací obsah předmětu je realizován v sedmém a osmém ročníku. Předmět Tělesná výchova byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání. Předmět Zdravotní tělesná výchova je součástí obsahu vzdělávacího oboru Tělesná výchova, jeho prvky jsou využívány v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky. Předmět Pracovní výchova byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání. Předměty speciálně pedagogické péče byly integrovány do těchto předmětů: Předmět logopedie byl integrován do řečové výchovy, individuální nápravu provádí se žáky v rámci výuky klinický logoped, případně pedagog s aprobací logopedie. Předmět ergoterapie byl integrován do pracovní výchovy, se žáky pracuje individuálně v rámci výuky ergoterapeut. Předmět rehabilitace byl integrován do tělesné výchovy, se žáky pracuje individuálně v rámci výuky fyzioterapeut.

5. Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami Jedná se o žáky, kteří mají velmi závažné mentální postižení většinou kombinované s poruchou motoriky, komunikačních schopností a dalšími závažnými omezeními. Proto jsou vzděláváni na základě speciálně upraveného vzdělávacího programu (jiný obsah vzdělávání, speciální metody práce). Výchovně vzdělávací proces probíhá ve speciálně upravených podmínkách a za speciálně pedagogického vedení. Obsahem výchovně vzdělávací práce je především oblast sebeobsluhy, hygieny, stravování a osvojování některých elementárních vědomostí, dovedností a návyků, rozvoj motorických schopností i komunikace. V komunikaci se často využívají alternativní a augmentativní formy, provádí se rehabilitační tělesná výchova. Pro vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením je charakteristická individuální výuka. Režim dne je rozdělen na pravidelné střídání výuky, odpočinku a hry. Pro každého žáka je vypracován individuální vzdělávací plán. Prostorové a materiální vybavení: Třídy pro výuku, prostor pro relaxaci a hru, vhodný nábytek, kompenzační pomůcky potřebné pro rozvíjení hybností žáků, místnost pro rehabilitaci a další terapie, relaxační a terapeutická místnost Snoezelen. Cíle vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami a autismem  Vést žáky k co nejvyšší míře soběstačnosti (hygienické návyky, sebeobsluha)  Rozvíjet u žáků komunikační dovednosti – využívání alternativní a augmentativní komunikace, rozvíjení slovní zásoby  Rozvíjet motoriku a pohyblivost žáků  Rozvíjet poznávací procesy – paměť, pozornost  Podporovat a rozvíjet estetické cítění a zájem o okolní svět  Vést žáky k utváření pozitivních vztahů ke spolužákům i ostatním lidem  Vést žáky k plnění jednoduchých úkonů

5.1. Klíčové kompetence a výchovně vzdělávací strategie – těžké MP a souběžné postižení více vadami Profil absolventa Žák dle svých možností:

Kompetence k učení 

Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat



Identifikuje některé tvary tiskacích písmen

Výchovné a vzdělávací strategie vedoucí k formování klíčových kompetencí Dlouhodobým nácvikem za pomoci demonstračních pomůcek a ukázek učitele (fotografie, předměty, modely, gesta) směrujeme žáky k pochopení pojmů, znaků a symbolů Rozvíjením smyslového vnímání, paměti, pozorovacích schopností, pomocí obrázků a básniček vyvozujeme a upevňujeme







jednotlivá písmena tiskací abecedy Pozná a rozlišuje základní piktogramy Rozvíjením smyslového vnímání a rozpoznáváním předmětů, obrázků, fotografií, postupně dle potřeby přecházíme k rozlišování a poznávání některých piktogramů Napodobuje různé předvedené pohyby Rozvíjením smyslového vnímání, osobní demonstrací a společným procvičováním s a činnosti dopomocí trénujeme napodobování předvedeného pohybu či činnosti Motivací, názorem a pravidelným užíváním Používá vybrané učební pomůcky vedeme žáky ke správné manipulaci s pomůckami a k jejich funkčnímu využití. Soustavným nácvikem směrujeme žáky k péči o pomůcky a k jejich úklidu.

Kompetence k řešení problémů 

Řeší známé a opakující se situace na základě nápodoby



Chápe a plní jednoduché příkazy



Orientuje se v okolním prostředí



Orientuje se v časovém režimu dne



Cítí se bezpečně, překonává pocity strachu

Kompetence komunikativní 

 



Opakovanou nápodobou a modelovými situacemi vytváříme u žáků vlastní prožitky, které mohou využít při řešení dané situace Rozvíjením slovní zásoby (i pasivní), stálým opakováním a názornou ukázkou, popř. dopomocí, trénujeme žáky pochopit a splnit daný příkaz Rozvíjením prostorové orientace, pozorováním předmětů a vnímáním drobných změn nacvičujeme orientaci v nejbližším okolí Modelovými situacemi, obrázky, popř. strukturovaným rozvrhem rozvíjíme a upevňujeme orientaci v režimu dne Rozvíjením smyslového vnímání, stabilním prostředím a relaxačními technikami vytváříme klima bezpečí a jistoty

Rozvíjíme sluchové a zrakové vnímání, pozorovací schopnosti žáků, pomocí obrázků, fotografií, předmětů a dalších pomůcek nacvičujeme neverbální formy komunikace, v případě verbální komunikace rozvíjíme slovní zásobu Sebepozorováním v zrcadle, navozením Uvědomuje si vlastní osobu a své pocitu jedinečnosti, zájmu a častým jméno, reaguje na oslovení oslovováním jménem rozvíjíme osobnost žáka Didaktickými hrami trénujeme plnění Reaguje na jednoduché pokyny, zadaných pokynů a na základě oblíbené vyjadřuje souhlas či nesouhlas činnosti procvičujeme vyjádření souhlasu či nesouhlasu (dle potřeby verbálně či neverbálně) Vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady Relaxačním cvičením a rozvíjením Poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálními nebo nonverbálními formami komunikace



různým způsobem verbálními či neverbálními prostředky Reaguje na pozdrav úsměvem, slovním pozdravem, zvednutím či podáním ruky

smyslového vnímání navozujeme podmínky pro vyjádření vlastních pocitů a prožitků Neustálým opakováním a modelovými situacemi (situačními hrami) vytváříme u žáků společenské návyky

Kompetence sociální a personální 



 

 

Didaktickými hrami, rozvíjením smyslového vnímání a masážemi stimulujeme u žáků vnímání částí vlastního těla a změn polohy těla v prostoru Zná členy své rodiny a osoby ze svého Pomocí názoru, fotografií, opakováním jmen a popisem konkrétní osoby upevňujeme a nejbližšího okolí rozšiřujeme poznávání osob z blízkého okolí žáka a vnímání vztahů mezi nimi Pomocí názoru, obrázků a charakteristických Rozlišuje osoby různého pohlaví znaků podněcujeme vnímání rozdílů mezi (chlapec – dívka, muž – žena) oběma pohlavími Rozvíjíme a rozšiřujeme slovní zásobu Navazuje kontakt a dle svých pomocí obrázků, předmětů a gest, možností se dorozumívá s okolím procvičujeme neverbální komunikaci, přehráváme jednoduché modelové situace Důsledností a stálým opakováním vytváříme Spolupracuje se svými učiteli a prostředí k porozumění mezi žáky navzájem a spolužáky mezi žákem a učitelem Pohádkami, vyprávěním, přehráváním Chová se zdrženlivě k neznámým modelových situací upozorňujeme žáky na osobám možné nebezpečí neznámých osob Uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla

Kompetence pracovní 

Formou modelových situací, každodenním Zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny opakováním a nácvikem, pravidelným režimem motivujeme a procvičujeme hygienická pravidla



Poznává a používá předměty denní potřeby







Vytvářením modelových situací, názornou demonstrací i obrázky seznamujeme žáky s předměty denní potřeby Rozvíjením smyslového vnímání, zejména Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a manipuluje s nimi zraku a hmatu rozvíjíme rozlišovací schopnosti žáků. Cvičením jemné motoriky, masáží a uvolňováním ruky nacvičujeme úchop předmětů různé velikosti a manipulaci s nimi Nabízíme a vybíráme rozmanité techniky, jež Dle svých možností pracuje žákům vyhovují vzhledem k jejich postižení a s jednoduchými pracovními možnostem. technikami při práci s různými materiály Osobním příkladem, konkrétní společnou Dle svých možností se podílí se na jednoduchých praktických činnostech činností a modelovými situacemi nacvičujeme jednoduché pracovní činnosti (popř. s dopomocí)

Předmět Rozumová výchova Řečová výchova Smyslová výchova Estetická výchova Pohybová výchova Rehabilitační tělesná vých. Pracovní výchova Celkem hodin

1. roč. 3

2.roč. 3.roč.

4.roč.

5.roč.

6.roč.

7.roč.

8.roč.

3

3

3

3

3

3

3+1d. 3+1d. 3+1d.

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

2+1d.

2+1d. 2+1d. 2+1d. 2+1d. 2+1d. 2+1d. 2+1d. 2+1d. 2+1d.

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

2

2

2

2+1d. 2+1d. 2+1d. 2+1d. 2+1d. 2+1d. 2+1d.

20

20

20

21

21

21

21

22

9.roč.

22

10.roč.

22

5.2. Učební plán pro žáky s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami Celkový počet hodin v 1. - 10. ročníku: 210 hodin týdně. Disponibilní časová dotace v 1. - 10. ročníku: 20 hodin týdně. Týdenní časová dotace pro jednotlivé žáky může být v individuálním vzdělávacím plánu upravena podle individuálních potřeb a zdravotního stavu žáka.

Poznámky k učebnímu plánu:    



Předmět Rozumová výchova byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a komunikace. Vzdělávací obsah předmětu je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání. Předmět Řečová výchova byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a komunikace. Vzdělávací obsah předmětu je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání. Předmět Smyslová výchova byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Vzdělávací obsah předmětu je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání. Předměty Hudební výchova a Výtvarná výchova jsou spojeny v předmět Estetická výchova (s využitím časové dotace obou předmětů) a byly vytvořeny ze vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávací obsah těchto předmětů je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání. Předmět Pohybová výchova byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Vzdělávací obsah předmětu je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání.



Předmět Rehabilitační tělesná výchova byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Zaměření předmětu musí odpovídat zdravotnímu stavu a specifice postižení žáků. Rehabilitační tělesná výchova je realizována ve všech ročnících základního vzdělávání. Předmět Zdravotní tělesná výchova zařazen není.  Předmět Pracovní výchova byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání.  Předměty speciálně pedagogické péče byly integrovány do těchto předmětů: Předmět logopedie byl integrován do řečové výchovy, individuální nápravu provádí se žáky v rámci výuky klinický logoped, případně pedagog s aprobací logopedie. Předmět ergoterapie byl integrován do pracovní výchovy, se žáky pracuje individuálně v rámci výuky ergoterapeut. Předmět rehabilitace byl integrován do rehabilitační tělesné výchovy, se žáky pracuje individuálně v rámci výuky fyzioterapeut.

 Učivo je ve všech předmětech rozpracováno po obdobích (1. – 3. ročník, 4. – 6. ročník, 7. – 10. ročník), protože se jedná o žáky se závažným postižením, kteří dosahují pokroků pomalu a potřebují stálé opakování a upevňování probraného učiva. Podrobněji je učivo rozpracováno v individuálních vzdělávacích plánech žáků, které jsou i podkladem pro hodnocení.

6. Hodnocení žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků základní školy speciální Tato pravidla se týkají hodnocení a klasifikace výchovně vzdělávacích výsledků ve vyučovacích předmětech, v chování, klasifikace celkového prospěchu žáka, ukládání výchovných opatření a postupu do vyšších ročníků v ZŠ speciální.

6.1. Způsob hodnocení žáků Hodnocení žáků se řídí zákonem č.561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, vyhláškou MŠMT č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech povinné školní docházky a vyhláškou č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Výsledky vzdělávání v základní škole speciální se hodnotí slovně (§ 51 odst. 4 zákona č. 561/2004 sb.). Pojetí a předmět hodnocení Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje hodnocení průběžné a celkové. Průběžné hodnocení se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Hodnocení souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí. Předmětem hodnocení jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky učebních osnov, v souladu s požadavky individuálních vzdělávacích plánů, se schopností používat osvojených vědomostí, dovedností a návyků v konkrétních situacích a s chováním žáka podle požadavků vnitřního řádu školy. Chování neovlivňuje hodnocení výsledků ve vyučovacích předmětech. Zásady hodnocení 1. Při průběžném i celkovém hodnocení pedagogický pracovník (dále jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 2. Při hodnocení přihlíží učitel k druhu a stupni mentálního postižení, k celkovému zdravotnímu stavu, k věkovým a individuálním zvláštnostem a k vynaloženému úsilí žáka. 3. Kritéria hodnocení jsou formulována především pro celkové hodnocení. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně (uplatňování klíčových kompetencí), v souladu se specifikou předmětu a s přihlédnutím k jeho postižení. Klasifikace by měla být především prostředkem motivačním a výchovným.

6.2. Kritéria hodnocení žáků -

samostatnost při práci schopnost spolupráce kvalita a způsob plnění zadaných úkolů snaha

-

aktivita vytrvalost schopnost soustředění a udržení pozornosti pečlivost schopnost využívat získané poznatky v praxi dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (s dohledem)

6.3. Metodický pokyn pro hodnocení žáků ZŠ speciální Obecné zásady Žáci jsou vyučováni podle vzdělávacího programu, který umožňuje postupovat v jednotlivých výchovných složkách podle individuálních schopností žáků, tempem, které je pro ně nejvhodnější. Výsledky vzdělávání v základní škole speciální se hodnotí slovně (§ 51 odst. 4 zákona č. 561/2004 sb.). Žáci vyučovaní dle IVP jsou slovně hodnocení dle plnění tohoto plánu. Žáci vyučovaní dle ŠVP ZŠS jsou slovně hodnoceni dle školních výstupů. Hodnocení dětí zařazených do přípravného stupně ZŠ speciální je rozpracováno v příloze ŠVP. Získávání podkladů pro hodnocení Podklady pro hodnocení získává učitel zejména:  soustavným sledováním výkonu žáka v průběhu vyučování  různými druhy prověřování jeho vědomostí, dovedností a návyků (praktické, pohybové, ústní, písemné, grafické),  analýzou výsledků různých aktivit žáka zvláště se zaměřením na manuální zručnost, úroveň dosažené sebeobsluhy, celkovou sociální vyspělost a samostatnost  konzultacemi s ostatními učiteli, vychovateli, případně pracovníky SPC. Vzhledem ke specifikům této skupiny žáků je důležité uplatnění multisenzoriálního přístupu, směřujícího prostřednictvím vhodně zvolených prostředků a metod práce k subjektivnímu pocitu životní spokojenosti žáka jako nejdůležitějšímu výstupu výchovně – vzdělávacího procesu, tento přístup se odráží i do způsobu hodnocení a klasifikace. Žáci vyučovaní dle ŠVP ZŠS jsou hodnoceni dle míry plnění školních výstupů. Žáci jsou hodnoceni nejen s ohledem na typ, kombinaci a stupeň postižení, ale i na individuální charakteristiky a zvláštnosti a okolnosti výkonu. Postup při hodnocení 1. Při hodnocení učitel přihlíží k úsilí vynaloženému žákem, k jeho postojům k učení, jeho snaze a míře jeho postižení. 2. V hodnocení žákových výkonů by mělo převažovat hlavně kladné motivující hodnocení, jako je pochvala, uznání, povzbuzení, vyjádření kladného očekávání apod.

3. V odůvodněných případech lze žáka nehodnotit, o čemž rozhodne ředitel na základě návrhu třídního učitele a odborného posudku speciálně pedagogického centra nebo pedagogicko psychologické poradny. 4. Žáci jsou hodnoceni ve všech složkách výchovy, tj. smyslové, hudební a výtvarné, tělesné a pracovní. Posouzení rozumové složky výchovy je vyjádřeno v hodnocení jednotlivých předmětů. 5. Učitel sděluje žákovi hodnocení jeho výkonu bezprostředně po dokončení úkolu a poukazuje hlavně na klady jednotlivých hodnocených výkonů nebo výsledků žákovy činnosti. 6. Učitel informuje nejméně každé čtvrtletí zákonné zástupce žáka o prospěchu žáka a jeho chování. V případě výrazného zhoršení prospěchu nebo chování žáka informuje učitel zákonné zástupce neprodleně. 7. Ředitel školy dbá na jednotnost hodnotících měřítek všech učitelů. 8. Žák, který nejméně 3 měsíce před koncem klasifikačního období navštěvoval školu při zdravotnickém zařízení a byl tam hodnocen, se po návratu do kmenové školy za toto období kmenovou školou nehodnotí. Hodnocení žáka je provedeno na základě výstupní zprávy daného zdravotnického či školského zařízení. 9. Přestupuje-li žák na jinou školu, poskytne škola, kterou žák opouští, této škole písemnou zprávu o jeho chování a hodnocení v jednotlivých vyučovacích a výchovných předmětech. 10. V případě dlouhodobé nepřítomnosti žáka ze zdravotních důvodů, která trvá více než 6 týdnů (mimo pobytu ve zdravotnickém zařízení) může být žák vyučován individuálně v domácím prostředí, za dohledu a garance příslušného pedagoga.

Hodnocení žáků v povinných předmětech Prospěch žáka základní školy speciální se v jednotlivých předmětech v průběhu školního roku hodnotí formou slovního hodnocení, stejně jako prospěch v pololetí a na konci daného ročníku. Slovní hodnocení vyjadřuje konkrétní popis toho, co se žák naučil a dokázal, eventuelně co se mu dosud nepodařilo a na co by bylo třeba se v budoucnu zaměřit. Slovní hodnocení dokáže postihnout individuální pokrok každého žáka a poskytuje celistvé informace o silných a slabých stránkách jeho výkonu. V 1. až 4. ročníku se hodnotí tyto předměty: čtení, psaní, řečová výchova, matematika, věcné učení, smyslová výchova, estetická výchova, tělesná výchova, pracovní výchova. V 5. ročníku se hodnotí tyto předměty: čtení, psaní, řečová výchova, matematika, informatika, věcné učení, smyslová výchova, estetická výchova, tělesná výchova, pracovní výchova. V 6. ročníku se hodnotí tyto předměty: čtení, psaní, řečová výchova, matematika, informatika, věcné učení, estetická výchova, tělesná výchova, pracovní výchova. V 7. a 8. ročníku se hodnotí tyto předměty: čtení, psaní, řečová výchova, matematika, informatika, člověk a společnost, člověk a příroda, estetická výchova, výchova ke zdraví, tělesná výchova, pracovní výchova. V 9. a 10. ročníku se hodnotí tyto předměty: čtení, psaní, řečová výchova, matematika, informatika, člověk a společnost, člověk a příroda, estetická výchova, tělesná výchova, pracovní výchova.

Žáci, vzdělávání podle ŠVP pro žáky s těžkým MP a souběžným postižením více vadami, jsou hodnoceni po celé období školní docházky z těchto předmětů: rozumová výchova, řečová výchova, smyslová výchova, estetická výchova, pohybová výchova, rehabilitační tělesná výchova, pracovní výchova. Celkový prospěch žáka Celkový prospěch vyjadřuje výsledky hodnocení povinných předmětů. Žák základní školy speciální je hodnocen těmito stupni : prospěl neprospěl Hodnocení práce v zájmových útvarech Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni: pracoval úspěšně pracoval Hodnocení práce v nepovinných předmětech Výsledky práce v nepovinných předmětech se hodnotí těmito stupni: učivo dobře zvládá učivo zvládá učivo zvládá s pomocí učivo zvládá pouze s trvalou pomocí učivo dosud nezvládá

Návrh pro slovní hodnocení žáků se středně těžkým MP Předmět

Výborné hodnocení čte samostatně, Čtení plynule, s porozuměním píše samostatně Psaní (čitelně, úhledně) Matematika počítá dobře a samostatně

Velmi dobré hodnocení čte s pomocí (částečným porozuměním) píše čitelně, snaží se psát samostatně Počítá s drobnými chybami učivo zvládá s drobnými nedostatky

Dobré hodnocení čte s pomocí

učivo zvládá s pomocí

Věcné učení Člověk a společnost Člověk a příroda

učivu rozumí, na otázky správně odpovídá

Smyslová výchova

učivo dobře zvládá

učivo zvládá

Pracovní výchova

je samostatný a zručný

Tělesná výchova

je obratný a snaživý

Výchova ke zdraví

učivo zvládá dobře

je zručný, pracuje s malou pomocí je méně obratný, ale snaží se Učivo zvládá

Informatika učivo zvládá dobře

Učivo zvládá

Estetická výchova

Je aktivní a tvořivý, rád kreslí, zpívá a poslouchá hudbu

Rád kreslí, zpívá a poslouchá hudbu, snaží se

Řečová výchova

aktivně se snaží komunikovat, dobře spolupracuje

snaží se komunikovat, dobře spolupracuje

píše s pomocí počítá s malou pomocí učivo částečně zvládá

Méně dobré hodnocení čte pouze s trvalou pomocí píše pouze s trvalou pomocí počítá pouze s trvalou pomocí učivo zvládá jen s trvalou pomocí

učivo zvládá pouze s trvalou pomocí při práci při práci potřebuje potřebuje vedení pomoc a vedení snaží se cvičit je méně podle svých obratný, cvičí možností s pomocí učivo zvládá učivo zvládá s pomocí pouze s trvalou pomocí učivo zvládá učivo zvládá s pomocí pouze s trvalou pomocí Rád kreslí, Kreslí zpívá a s trvalou poslouchá pomocí, hudbu, poslouchá potřebuje hudbu pomoc snaží se občas se snaží komunikovat, komunikovat, obvykle je pasivní spolupracuje

Špatné hodnocení Učivo dosud (ještě, zatím) nezvládá Učivo dosud (ještě, zatím) nezvládá Učivo dosud (ještě, zatím) nezvládá Učivo dosud nezvládá

Učivo dosud nezvládá Práce se mu zatím nedaří při cvičení potřebuje velkou pomoc Učivo dosud nezvládá Učivo dosud nezvládá Práce se mu zatím nedaří, o hudbu nemá zájem, nespolupracuje O komunikaci nemá zatím zájem, nespolupracuje

Návrh pro slovní hodnocení žáků s těžkým MP nebo kombinovaně postižených Předmět Rozumová výchova Řečová výchova

Smyslová výchova

Výborné hodnocení Učivo zvládá dobře, aktivně spolupracuje Aktivně se snaží komunikovat, dobře spolupracuje Učivo zvládá dobře, má aktivní zájem o své okolí

Velmi dobré hodnocení Učivo zvládá dobře, spolupracuje

Je aktivní a tvořivý, rád maluje, zpívá a poslouchá hudbu

Rád maluje, zpívá a poslouchá hudbu, snaží se

Dobré hodnocení Učivo zvládá, obvykle spolupracuje

Méně dobré hodnocení Učivo částečně zvládá, občas spolupracuje Snaží se Snaží se Občas se komunikovat, komunikovat, snaží dobře obvykle komunikovat, spolupracuje spolupracuje je pasivní

Špatné hodnocení Učivo dosud nezvládá, nespolupracuje

Učivo zvládá, Učivo zvládá, Učivo má zájem o je méně částečně své okolí aktivní zvládá, nerad se zapojuje

Učivo dosud nezvládá, o dění ve svém okolí se nezajímá Práce se mu zatím nedaří, o hudbu nemá zájem, nespolupracuje

Rád maluje, zpívá a poslouchá hudbu, potřebuje pomoc Je aktivní, má Je aktivní, Je pasivní, Pohybová zájem o snaží se o obvykle se výchova pohyb pohyb snaží o pohyb Je aktivní, Je pasivní, při Rehabilitační Je aktivní, dobře snaží se cvičení se tělesná spolupracuje spolupracovat snaží výchova při cvičení při cvičení spolupracovat Je tvořivý, Dobře plní Plní s pomocí Pracovní dobře plní zadané úkoly, zadané úkoly, výchova zadané úkoly, snaží se o snaží se o snaží se o sebeobsluhu sebeobsluhu sebeobsluhu Estetická výchova

Maluje s trvalou pomocí, poslouchá hudbu

O komunikaci nemá zatím zájem, nespolupracuje

Je pasivní, občas se snaží o pohyb Je pasivní, při cvičení občas spolupracuje

Je pasivní, nemá zájem o pohyb Je pasivní, odmítá spolupráci při cvičení Zadané úkoly Práce se mu plní s trvalou zatím nedaří, pomocí, nespolupracuje, v sebeobsluze v sebeobsluze je pasivní nedělá pokroky

Tabulky hodnocení jsou pouze doporučené, pro hodnocení na vysvědčení lze použít i jiné obraty, případně kombinovat hodnocení z několika kolonek. Hodnocení může být také rozšířeno o celkové stručné hodnocení žákova úsilí, postojů k učení, snahy, aktivity apod.

Hodnocení chování Chování žáků základní školy speciální se nehodnotí. Pochvaly a jiná ocenění se udělují za projev aktivity a iniciativy, za záslužný nebo statečný čin a za dlouhodobou svědomitou práci. Návrh na udělení pochvaly nebo jiného ocenění se projedná v pedagogické radě. Ústní nebo písemnou pochvalu může udělit žákovi před kolektivem třídy nebo školy: a) třídní učitel b) ředitel školy c) zástupce společenské organizace. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů, katalogových listů, na vysvědčení (ve stručném znění) a oznamují se písemně zákonným zástupcům. Pochvaly žáka je na vysvědčení možno uvést v kolonce Pochvaly a jiná ocenění.

6.4. Vysvědčení Vyplňování vysvědčení se řídí zákonem č.561/2004 Sb., vyhláškami č. 223/2005 Sb. a 454/2006 Sb. a pokyny MŠMT pro daný školní rok. 1. Po projednání klasifikace a hodnocení v pedagogické radě vyplní třídní učitel vysvědčení na předepsaném tiskopise. Škola vydá na konci prvního pololetí žákovi opis vysvědčení a na konci školního roku žák obdrží originál vysvědčení, kde bude zaznamenáno i první pololetí. 2. Na vysvědčení se uvádí slovní hodnocení žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech. 3. Na vysvědčení se uvádí prospěch z povinných předmětů uvedených v učebním plánu příslušného ročníku, hodnocení práce v zájmových kroužcích, kladná výchovná opatření a celkový prospěch. 4. Celkový prospěch, celkové hodnocení se na vysvědčení vyjadřuje slovy prospěl(a) / neprospěl(a). 5. Chování žáků se nehodnotí. 6. Pokyny k vyplňování formuláře vysvědčení:  Na první straně vysvědčení se k předmětu zapíše „hodnocen slovně / hodnocena slovně“ a na vnitřní straně tiskopisu se uvede slovní hodnocení pro jednotlivé předměty.  Žákovi l. - 9. ročníku se na vysvědčení zaznamenává postup do vyššího ročníku školy.  Po ukončení desetileté docházky se na vysvědčení zaznamenává: Žák ukončil školní docházku v základní škole speciální.

7. Autoevaluace školy Autoevaluace školy a její další evaluační činnost slouží k poskytování nezbytné zpětné vazby vedení školy o tom, jak se škole daří naplňovat stanovené vzdělávací záměry a cíle. Jsou současně i hodnocením kvality školy a hodnocením kvality ŠVP. Za úroveň výchovně vzdělávacího procesu a za výsledky vzdělávání zodpovídá ředitel školy. Na rozdíl od stěžejní evaluační role vyučujícího daného vzdělávacího předmětu, který hodnotí zejména úspěšnost žáků při dosahování dílčích kompetencí v průběhu vyučovací hodiny (za čtvrtletí, pololetí atd.), úloha ředitele školy a jím pověřených metodických orgánů - metodických sdružení - spočívá především ve zhodnocení úspěšnosti žáků v dosahování očekávaných výstupů jednotlivých oborů vzdělávacích oblastí a to především na konci 1., 2. a 3. vzdělávacího období ŠVP. Evaluační formou jsou testy, které umožní porovnat úspěšnost žáků v ročníku (třídě, mezi školami). Cíle, předmět hodnocení, obsah, formy a metody by měly zohledňovat i vytčené vzdělávací priority školy. Nedílnou součástí autoevaluace školy je zpětná vazba ze strany rodičů a ze strany zřizovatele. Škola proto bude v pravidelných intervalech 2 let zjišťovat vzdělávací požadavky rodičů zejména formou dotazníků. Pro potřeby autoevaluace bude škola využívat i jiné hodnotící zprávy (Inspekční zprávu ČŠI apod.). Evaluační činnosti a aktivity (eventuálně i použité formy a metody), kterými škola zjišťuje úroveň kvality vzdělávání a hodnotí dosažené výsledky žáků, se zpracovávají na každé vzdělávací období v písemné zprávě. Na další úrovni je zpracovává ředitel školy nebo jím pověřený pedagog jako součást plánu činnosti školy. Neodmyslitelnou součástí každé evaluační činnosti je její vyhodnocení, které zahrnuje i návrhy vhodných „korekčních“ opatření, případně i návrhy na další úpravu ŠVP.

V níže uvedené tabulce jsou popsány oblasti, cíle, kritéria, nástroje a četnost autoevaluačních mechanismů. Oblasti

Cíle

Kritéria

Nástroje

Časové rozvržení

I. Program školy relace mezi podmínkami a potřebami školy a ŠVP program.nabídka žákům soulad nabídky předmětů s představou žáků a rodičů plnění ŠVP a jeho variabilita

Zlepšení materiálnětechnických podmínek. Maximální pestrost vzdělávacích oblastí. Možnost přizpůsobit se požadavkům rodičů. Plnění klíčových kompetencí

Naplněnost tříd. Počet žáků.

Dotazník Výkazy SWOT analýza

1x 2 roky 1x ročně

Co největší korespondence s Gaussovou křivkou ve věkovém složení sboru. Kvalifikační předpoklady prac. školy. Efektivnost a maximální rentabilita vynaložených finančních prostředků. DVPP, odborný a profesní růst. Naplnění všech hygienických, prostorových požadavků pro zdravou školu.

Revize, technický stav, předpisy Stav rozpočtu a jeho vyrovnanost. Stav ročního hospodářského výsledku. Úspěšnost grantů, projektů.

Roční zpráva o hospodaření. Zprávy o projektech a čerpaných grantech.

1x ročně

Naplnění klíčových kompetencí. Zvládání očekávaných výstupů. Snižování neúspěšnosti žáků. Netradiční formy výuky, projekty, projektové dny, hodiny. Zvyšující se míra využití IT ve výuce. Respektování základních morálních hodnot žáky.

Hospitace. Chování žáků. Vztah : učitel – žák. Vztahy mezi žáky. Hodnocení žáků. Testování žáků

Hospitace a pohospitační pohovor. Dotazník, rozhovor.

2x ročně

Naplnění klíčových kompetencí, zvládání očekávaných výstupů, snižování neúspěšnosti žáků, pozitivní motivace.

Testování žáků, hodnocení žáků, skupinové práce.

Testy

2x ročně (průběžně) 1x ročně

II. Podmínky ke vzdělávání a) b) c) d) e) f)

vliv personál.podmínek na kvalitu vzdělávání materiální,technické a hygien.podmínky vzdělávání kvalita podmínek pro jednání s rodiči efektivita využívání finančních zdrojů pro průběh vzdělávání efektivita využívání finanč.zdrojů pro další rozvoj školy rozvoj ekonom.zdrojů (projekty, granty, sponzorství)

průběžně (1x ročně)

III. Průběh vzdělávání a)

b) c) d) e) f)

g) h) i)

j)

průběh vzdělávání se zřetelem k vytváření cílových kompetencí ŠVP individuální přístup k výuce dle možností a schopností žáků využívání projektového vyučování uplatňování kooperativních a dalších alternativních způsobů učení motivace ke vzdělávacím činnostem i potřebě celoživot.vzdělávání rozmanitost vyučovacích postupů podporujících vytváření žádoucích vzdělávacích způsobilostí žáků vedení žáků k sebekontrole a sebehodnocení,dodržování pravidel prostor pro vyjadřování vlastního názoru stanovení kriterií hodnocení prospěchu, chování (třídní, předmětové) prověřování výchozích znalostí a dovedností a stanovení postupů

1x 2 roky

IV. Výsledky vzdělávání a) b) c) d) e) f) g) h)

systém zjišťování výsledků se zřetelem k individualitě žáků stanovení očekávaných výstupů podle možností žáků zvládání očekávaných výstupů, snižování neúspěšnosti pracovní dovednosti dovednost spolupracovat dovednost komunikovat způsoby a podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami výsledky žáků ve školních soutěžích a projektech,vystoupeních

Výroční zprávy o pedagog. procesu. Pololetní slovní hodnocení prospěchu. Pololetní hodnocení IVP

2x ročně

V. Podpora školy, vzájemné vztahy a spolupráce s rodiči a) b) c) d) e) f)

přístup žáků, rodičů, veřejnosti k informacím a jejich přenos využívání rodičovské iniciativy filosofie školy pocit sounáležitosti a hrdosti na školu kvalita výchovného poradenství vztah ke zřizovateli, školské radě, městu

Spolupráce s rodiči (SRPDŠ). Spolupráce s úřady a Radou školy. Snížení míry výchovných problémů na škole.

Dotazník pro rodiče

Pravidelné konzultace s rodiči o chování a prospěchu žáků.

Průběžně

Strategické plánování a strategie rozvoje školy. Efektivnost, flexibilita, progresivita, kvalita, profesionalita výuky.

Hodnocení hodin, znalostí a dovedností žáků, aktivita, písemné práce, vztahy ve škole, úroveň pedagogického sboru a jeho složení, plnění tématických plánů, ŠVP, organizace školy, otevřenost školy, přístup k žákům se speciálními poruchami učení, personalistika, image školy, kultura, klima, humanistická pedagogika, uplatnění absolventů školy, dokumentace.

Hospitace, pohospitační pohovor, vedení přehledů o soutěžích, vedení přehledů o DVPP, Kontroly pedag.dokumentace, vedení přehledů, Zhodnocení osobním pohovorem při stanovení osobního příplatku. Rozbory výkazů, smlouvy, personalistika, plnění rozpočtů a závazných ukazatelů.

2x ročně

VI. Řízení školy a) b) c) d) e) f) g) h) i)

kvalita systémového řízení realizovatelnost koncepčních záměrů ve vztahu k finanč.rozpočtu plánování činností školy efektivita organizace školy metodická podpora zkvalitňování výuky(DVPP,person.rozvoj, samost.) kvalita a efektivita organizačního a školního řádu systém prosazování progresivních trendů vzdělávání kvalita a hodnocení výsledků práce vzdělávání žáků a učitelů pomoc začínajícím a nekvalifikovaným v souladu s potřebami školy

1x ročně

4x ročně

1-2x ročně

VII. Úroveň výsledků práce školy a) zlepšování výsledků vzdělávání b) propojení zpětné vazby s dalším rozvojem školy c) organizace akcí školy, prezentace školy na veřejnosti a odezva na ni a) spolupráce s partnery b) účast žáků na soutěžích,přehlídkách c) účast žáků,rodičů a veřejnosti na akcích školy

Vzrůstající úroveň a prestiž školy. Zapojení do soutěží oblastního, krajského, celorepublikového charakteru. Spolupráce s partnery Prezentace školy na veřejnosti

Statistika o akcích, Výroční zpráva. soutěžích. Úspěšnost v soutěžích. Počty partnerů a jednotlivých projektů, spolupráce. Články a prezentace školy v médiích.

1x ročně

8. Příloha: ŠVP pro přípravný stupeň ZŠ speciální Školní vzdělávací program PŘÍPRAVNÝ STUPEŇ ZŠ SPECIÁLNÍ J. Hory 33, Jablonec nad Nisou Školní vzdělávací plán přípravného stupně ZŠ speciální (dále jen ZŠS) byl zpracován na základě Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání- RVP PV a s přihlédnutím k učebnímu plánu a osnovám přípravného stupně z roku 1997. Charakteristika přípravného stupně ZŠS Přípravný stupeň ZŠS je součástí ZŠ Jablonec nad Nisou, Liberecká 1734/31, příspěvková organizace. Děti jsou přijímány na základě doporučení Speciálně pedagogického centra, Pedagogicko-psychologické poradny, lékaře a žádosti rodičů. Rozhodnutí o zařazení jednotlivých dětí vydává ředitelství ZŠ Jablonec nad Nisou, Liberecká 1734/31, příspěvková organizace. Přípravný stupeň ZŠS poskytuje:  1 – 3 letá přípravu dětí na školní docházku,  výuku dětí s více vadami a těžším mentálním postižením,  výuku dětí s autismem,  smyslovou výchovu,  rozumovou výchovu,  pracovní a výtvarnou výchovu,  tělesnou výchovu,  hudební výchovu,  rozvoj řeči a komunikačních dovedností,  rehabilitaci,  speciálně pedagogickou diagnostiku.

Organizace výchovného a vzdělávacího procesu v přípravném stupni ZŠS Výchovně vzdělávací činnost je rozčleněna do pěti vzdělávacích oblastí. Tyto oblasti se v průběhu každého vyučovacího dne pravidelně střídají, případně se vzájemně prolínají a doplňují, mohou být rozděleny podle potřeb dětí na kratší časové úseky. Délka vyučování je 20 vyučovacích hodin týdně. Délka přípravy na vzdělávání v přípravném stupni ZŠS je 1 až 3 školní roky, dítě má možnost v každém z ročníků – zpravidla po ukončení školního roku – přejít do ZŠS, případně se integrovat do jiného typu ZŠ. Přípravný stupeň se nezapočítává do povinné školní docházky žáků. Ve třídě přípravného stupně ZŠS zabezpečují výchovně vzdělávací činnost současně dva pedagogičtí pracovníci. Ve zvláště odůvodněných případech se na výuce může podílet i osobní asistent. Do přípravného stupně jsou zařazovány děti ve věku od 5 do 8 let s různou kombinací postižení. Pro každé dítě z přípravného stupně ZŠS se vypracovává individuální vzdělávací plán pro školní rok, odpovídající jeho schopnostem a možnostem. Kapacita třídy je 6 dětí – mobilní i imobilní.

Vybavení třídy přípravného stupně ZŠS a přilehlých prostorů Výchovně vzdělávací proces probíhá v prostorné třídě s odděleným místem, určeným pro individuální práci. Třída je rozdělena na prostor pro vyučování (výškově nastavitelné lavice i židle, k dispozici jsou i židle ARIS pro děti s tělesným postižením) a na prostor pro cvičení, volnou hru, odpočinek a relaxaci. Třída je vybavena jednoduchými didaktickými pomůckami, ozvučenými i svítícími hračkami, relaxačními vaky, rehabilitačními míči a pomůckami pro polohování.

Vedle třídy jsou umístěny záchody a umývárna, k dispozici je i sprcha. V místnosti vedle třídy je jídelna pro děti se stoly a židlemi. Děti mohou navštěvovat relaxační místnost Snoezelen, vybavenou vodním lůžkem, houpačkou, vodními válci, hrou světel, s možností poslechu relaxační hudby a hry na rytmické hudební nástroje. Spolu s logopedkou a fyzioterapeutkou navštěvují místnost určenou pro tyto terapie. Součástí školy je prostorná zahrada, částečně zastíněná stromy, s pískovištěm, prolézačkami a trávníkem pro hru s míčem.

Režim dne ve třídě přípravného stupně ZŠS 7.45 - 8.10 příchod dětí 8.10 - 8.30 ranní rituály (Kdo je ve škole, jaký je den, jaké je počasí, denní program dle ročního období, říkanka, písnička) 8.30 - 9.30 výuka s pedagogem, individuální práce, rehabilitační a logopedická péče 9.30 - 10.00 hygiena, příprava pro stolování, svačina, relaxace 10.00 - 11.00 skupinové činnosti PVV, HV, TV 11.00 – 11.15 příprava a hygiena před obědem 11.15 – 11.40 oběd, hygiena po obědě, odchod domů, přesun do družiny

Integrace – kontakty dětí z přípravného stupně ZŠS s dětmi z jiných škol a tříd Přípravný stupeň ZŠS je umístěn v budově ZŠ speciální, takže děti jsou zde v každodenním kontaktu se svými budoucími spolužáky i s ostatními učiteli, mohou se s nimi setkávat při společných akcích i v některých společných hodinách (zvláště v rámci výuky Hudební výchovy). Do školy občas (nepravidelně) přicházejí na návštěvu žáci z jiných škol, případně se prezentují nějakým vystoupením. Děti z přípravného stupně ZŠS pravidelně navštěvují divadelní představení pro mateřské školy, pořádané Městským divadlem v Jablonci nad Nisou. Zde se setkávají s vrstevníky z ostatních mateřských nebo základních škol.

Zapojení rodičů do vzdělávacího programu přípravného stupně ZŠS Průběžně během školního roku:  - výstavky prací dětí na nástěnkách v prostorách šatny,  - besídky a vystoupení,  - denní konzultace učitelů s rodiči při příchodu a odchodu dětí,  - možnost účasti rodičů při vyučování, pokud to situace vyžaduje (hladký průběh nástupu dítěte do školy).

Spolupráce s odborníky Učitelé pravidelně spolupracují:  - s SPC pro děti s kombinovaným postižením, jeho psychologem a speciálním pedagogem,  - s SPC pro děti s autismem, jeho psychologem a speciálním pedagogem,  - s ostatními SPC podle potřeb a druhu postižení dětí,  - s logopedem, který pravidelně navštěvuje školu,  - s fyzioterapeutkami, které pravidelně navštěvují školu,  - s odbornými lékaři, lázněmi a poradenskými centry podle potřeb dítěte (s vědomím rodičů).

Cíle a záměry Cílem přípravného stupně ZŠS je: - systematicky připravovat pro školní vzdělávání děti, které vzhledem k těžšímu stupni mentální retardace, autismu a případně i z dalších důvodů - zdravotních, případně sociálních, nejsou zatím schopné prospívat v ZŠ speciální , ale jsou u nich patrné určité předpoklady rozvoje rozumových schopností, - vytvořit optimální podmínky k rozvoji osobnosti každého dítěte - posilovat sebedůvěru dítěte, jeho radost z učení se, potěšení z objevování, experimentů,

- poskytovat dítěti šanci získávat poznatky ze svého okolí a podle svých možností je prakticky využívat, - vytvářet takové situace, ve kterých se postupně rozvíjejí společné aktivity s rodiči, ostatními dětmi, situace, ve kterých dítě může pochopit vlastní roli ve skupině a učí se akceptovat druhé, - poskytovat dítěti příležitost sebevyjádření pomocí obrazů, zvuků, pohybu, slov pro zlepšení komunikace s okolím, - všechny činnosti směřovat k podporování vlastní aktivity dítěte, - diagnostikovat pozdější zařazení žáka do nejvhodnějšího typu třídy v rámci ZŠ speciální, popř. zvolit vhodnou integraci v jiném typu školy.

Dokumentace Zřízení přípravného stupně ZŠS umožňuje §17 vyhlášky č. 108/2005 sb. o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních a zákon č. 49/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb. Přípravný stupeň ZŠS poskytuje přípravu na vzdělání dětem s těžkým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami nebo autismem. Do přípravného stupně ZŠS lze zařadit dítě od 5 let věku nebo dítě, kterému byl z důvodu zdravotního postižení povolen odklad povinné školní docházky, a to se souhlasem zákonných zástupců a na základě doporučení školského poradenského zařízení a odborného lékaře. Délka přípravy na vzdělávání v přípravném stupni ZŠS je 1 až 3 školní roky. Přípravný stupeň ZŠS se člení na třídy. Třída má nejméně 4 a nejvýše 6 dětí. Přípravný stupeň ZŠS je možné zřídit samostatně při nejnižším počtu 12 dětí. Dítěti, které bylo zařazeno do přípravného stupně ZŠS, se na konci 1. a 2. pololetí vydává osvědčení. Třídní učitel přípravného stupně vede tuto dokumentaci: třídní kniha, třídní výkaz, osobní spisy žáků, individuální plány pro každého žáka.

Evaluační činnosti - hodnocení dětí v přípravném stupni ZŠS A) I N D I V I D U Á L N Í P L Á N Každé dítě má v přípravném stupni ZŠS svůj individuální plán. Je vypracován třídním učitelem na podkladě osnov s přihlédnutím k individuálním schopnostem, potřebám a možnostem dítěte, k doporučení ze Speciálně pedagogického centra, případně k návrhům a požadavkům rodičů. Jeho obsahem je učivo, jehož osvojení chceme s dítětem v daném roce dosáhnout v každé výchově. Individuální plán obsahuje také souhrn pomůcek, se kterými pedagogové pracují a metody, které při práci s dítětem využívají a uplatňují. Individuální plán se vypracovává pro celý školní rok. V průběhu roku je průběžně kontrolováno jeho plnění a každý plán je dvakrát ročně - vždy v pololetí a na konci školního roku - vyhodnocován. S obsahem plánů jsou seznámeni rodiče, vedení školy a je schvalován pracovníky příslušného Speciálně pedagogického centra. B) H O D N O C E N Í Kromě hodnocení individuálního plánu se v přípravném stupni ZŠS provádějí tato hodnocení: a) Počáteční - při nástupu dítěte do přípravného stupně ZŠS - po počátečním zhodnocení jeho schopností a možností se vypracovává na každé dítě individuální plán. b) Každodenní - systém pochval a drobných motivačních odměn dětí - konzultace s rodiči o stavu, změnách, úspěších i neúspěších dítěte. c) Čtvrtletní – slovní hodnocení do notýsků, popř. pochvala. d) Pololetní hodnocení (1. a 2. pololetí) - v osvědčení (slovní hodnocení), - v třídním výkazu, - v osobním spisu Toto hodnocení píše třídní učitel(ka) po konzultaci s asistentem pedagoga. e) Jiná hodnocení – se provádějí průběžně během roku pro potřeby lázní, lékaře, psychologa, speciálního pedagoga se souhlasem rodičů.

Klíčové kompetence Elementárních klíčových kompetencí mohou děti v přípravném stupni ZŠS dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Při práci s dětmi v přípravném stupni ZŠS je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální a personální, protože klíčové je především pomoci dětem najít vhodnou formu komunikace a soužití s okolím.

KOMPETENCE K UČENÍ Při přechodu z přípravného stupně ZŠS na ZŠ dítě: - je schopno koncentrovat se na určitou činnost, - napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti, - používá učební pomůcky. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ Při přechodu z přípravného stupně ZŠS na ZŠ dítě: - řeší známé situace na základě nápodoby či opakování, - chápe a plní jednoduché příkazy, - orientuje se v okolním prostředí, - orientuje se v časovém režimu dne, - překonává pocity strachu. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ Při přechodu z přípravného stupně ZŠS na ZŠ dítě: - poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálně nebo neverbálně, - reaguje na své jméno, - reaguje na jednoduché pokyny, vyjadřuje souhlas či nesouhlas, - vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady verbálně či neverbálně, - dokáže pozdravit a reagovat na pozdrav. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ Při přechodu z přípravného stupně ZŠS na ZŠ dítě: - uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla, - zná své členy rodiny a osoby z nejbližšího okolí, - navazuje kontakt a dorozumívá se s okolím, - spolupracuje se svými učiteli a spolužáky. KOMPETENCE PRACOVNÍ Při přechodu z přípravného stupně ZŠS na ZŠ dítě: - zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny, - poznává, případně používá předměty denní potřeby, - rozlišuje předměty různé velikosti a tvaru, uchopuje je a manipuluje s nimi.

Učební plán přípravného stupně ZŠS Vzdělávací oblasti Smyslová výchova Rozumová výchova Pracovní a výtvarná výchova Tělesná výchova Hudební výchova Celkem

Počet hodin týdně 3 5 4 5 3 20

Poznámka: Výchovně vzdělávací činnost je rozčleněna do pěti vzdělávacích oblastí. Tyto oblasti se v průběhu každého vyučovacího dne pravidelně střídají, případně se vzájemně prolínají a doplňují, mohou být rozděleny podle potřeb dětí na kratší časové úseky. Počet hodin může být u některých žáků v odůvodněných případech po konzultaci s rodiči upraven (zkrácen). Obsah učiva zůstává stejný bez ohledu na to, zda dítě absolvuje 1, 2 nebo 3 ročníky přípravného stupně ZŠS. Smyslová výchova ( diferenciační cvičení, sluchová cvičení, poznávání předmětů hmatem, cvičení zraku, prostorová a směrová orientace, cvičení chuti a čichu). Rozumová výchova ( rozvíjení poznávacích schopností, rozvíjení komunikačních dovedností, logopedická péče, rozvíjení logického myšlení a paměti, rozvíjení grafických

schopností). Pracovní a výtvarná výchova (sebeobsluha, hygienické návyky, stolování, péče o okolní prostředí, práce s různými druhy materiálů, modelování, práce s papírem, s textilem, s přírodními materiály). Tělesná výchova (napodobování pohybů, chůze, běh, lezení, skoky, cvičení obratnosti, cvičení s míčem, zdravotní cviky, sezónní sporty, hudebně pohybové hry, relaxační cvičení, rehabilitační cvičení). Hudební výchova (sluchová, dechová, řečová a hlasová cvičení, rytmická cvičení, hudebně pohybová cvičení, poslech hudby).