ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. pro vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením

Příloha 2

Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Tvořivá škola

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením

Platnost dokumentu od 1. 9. 2014

Mgr. Jana Beránková ředitelka školy

Pojetí a cíle základního vzdělávání ţáků s LMP Pojetí základního vzdělávání Základní vzdělávání navazuje na výchovu v rodině a na předškolní vzdělávání. Je jedinou etapou vzdělávání, kterou povinně absolvuje celá populace ţáků ve dvou obsahově, organizačně a didakticky navazujících stupních (1. a 2. stupeň). Vzhledem k tomu, ţe dítě s lehkým mentálním postiţením dosahuje školní zralosti v pozdějším věku, neţ je tomu u ostatní populace, je dané skutečnosti přizpůsobeno i vzdělávání na prvním stupni především v 1. období (1. – 3. ročník). Většina dětí s lehkým mentálním postiţením je opoţděná z hlediska sociálního, psychického a fyzického vývoje. Přechod z rodinné péče nebo předškolního vzdělávání musí být pozvolný a postupný. S ohledem na rozdílnost rozumových schopností ţáků, schopnosti učení a pracovních výsledků, je třeba přistupovat ke kaţdému ţákovi individuálně, respektovat jeho moţnosti a pozitivně hodnotit kaţdý pokrok v rozvoji jeho osobnosti. V tomto období je tedy hlavním úkolem adaptace ţáků na nové prostředí, nový styl práce a upevňování základních hygienických a vytváření sociálních návyků. Druhý stupeň základního vzdělávání je zaměřen na získávání vědomostí, rozvíjení dovedností a návyků, které ţáci mohou vyuţít ke zvýšení kvality osobního ţivota včetně profesního uplatnění. Z tohoto důvodu je ve vzdělávacím procesu ţáků s lehkým mentálním postiţením, na rozdíl od vzdělávání ţáků bez postiţení, kladen větší důraz na rozvíjení sociálních a komunikačních schopností a na vytváření praktických dovedností. Program je koncipován tak, aby ţáci v různém pásmu lehkého mentálního postiţení, za podpory speciálně vzdělávacích metod, vyváţeného působení na jejich rozvoj v oblasti kognitivní, sociální, emocionální i volní, mohli dosáhnout co nejvyšší moţné úrovně osobnostních kvalit. Pro vzdělávání je třeba vytvořit optimální podmínky, které vyţadují především přátelskou atmosféru a takové pracovní klima, aby ţáci školu rádi navštěvovali, nebáli se případných neúspěchů a v rámci svých moţností dosáhli základního vzdělání.

Cíle základního vzdělávání Ve vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením je moţné a ţádoucí naplňovat stejné cíle, které jsou uvedeny v RVP ZV, ale za podmínek uplatňování přístupů, metod a forem, odpovídajících vývojovým a osobnostním zvláštnostem ţáků. Proto jsou u jednotlivých cílů naznačená moţná úskalí, která je nutno mít na zřeteli a doporučení, která by mohla dosaţení daných cílů napomoci. -

Umoţnit ţákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoţivotní učení Učení je základní podmínkou psychického vývoje ţáků. Poznávací procesy ţáků bývají rozvinuty na úrovni konkrétních operací, je třeba naučit ţáky ustálenému postupu při osvojování učiva, dbát na jeho dodrţování, častým opakováním upevňovat získané poznatky i dovednosti a formo oceňování sebemenších úspěchů ţáky motivovat a přiměřeným způsobem jim prezentovat význam vzdělávání. Podněcovat ţáky k tvořivému myšlení, logickému uvaţování a k řešení problémů U ţáků převaţuje myšlení názorné a konkrétní, logické uvaţování je úzce spjaté s realitou, překročení rámce konkrétní situace často nebývá moţné. Úroveň rozumových schopností 2

ve sloţce vědomostní je důleţité u ţáků soustavně systematicky rozvíjet a vytvářet dostatek příleţitostí k získávání nových zkušeností a poznatků. -

Vést ţáky k všestranné a účinné komunikaci Dovednost komunikovat je jedním ze základních faktorů ovlivňujících úspěšnost procesu sociální integrace ţáků. K získávání komunikačních dovedností je třeba důsledně vyuţívat veškerých moţností daných vzdělávacím obsahem, metodami a formami výuky podporujícími rozvoj sociálních vztahů ve třídě i osobních zkušeností a poznatků ţáků.

-

Rozvíjet u ţáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých Předpokladem dosahování cíle jsou vstřícné způsoby komunikace, schopnost porozumění chování a činnostem druhých, posouzení adekvátnosti vlastního chování a jednání, chápání přínosu spolupráce a jejích podmínek. Je nezbytné vytvářet dostatek prostoru k týmové práci ţáků, umoţnit jim zaţít uspokojení ze společných výsledků a posilovat tak moţnosti budoucího pracovního uplatnění.

-

Připravovat ţáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti Poţadavky je nezbytné přizpůsobit moţnostem ţáků a pokračovat navázáním na jiţ zafixované jednodušší normy chování, podporovat rozvoj samostatnosti a zodpovědnosti, vědomí práv a povinností občanů a vhodným způsobem formovat hodnotovou orientaci ţáků.

-

Vytvářet u ţáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v proţívání ţivotních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě Vhodnou stimulací lze ovlivňovat emoční procesy ţáků vyjadřující jejich vztahy a postoje k okolnímu světu. Je třeba zajišťovat ţákům dostatek příleţitostí k získání zkušeností v činnostech, které jim přinášejí radost, uspokojení, záţitky a tím podporovat jejich psychický vývoj ţádoucím směrem.

-

Učit ţáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný Na základě pochopení základních potřeb zdravého vývoje člověka je třeba vytvářet a upevňovat poznatky a dovednosti ţáků v oblasti péče o zdraví a jeho preventivní ochrany, vést ţáky k pozitivnímu myšlení, k překonávání stresových situací, adekvátnímu jednání v konkrétních situacích a k organizaci denního reţimu ve smyslu dodrţování zdravého ţivotního stylu.

-

Vést ţáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je ţít společně s ostatními lidmi Náročnost adaptace na uvedené poţadavky souvisí s pomalejším přechodem ţáků od pochopení norem chování k jejich praktickému uplatňování. Je třeba ve zvýšení míře zajišťovat ţákům dostatek příleţitostí k získávání potřebných zkušeností pro porozumění odlišnosti jiných kultur a toleranci k minoritním skupinám ve společnosti.

-

Pomáhat ţákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné moţnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní ţivotní a profesní orientaci Při rozhodování o profesní orientaci umoţnit ţákům vyzkoušet si konkrétní pracovní činnosti a s pomocí odpovědných osob zvolit tu, která jim bude nejlépe vyhovovat, a kterou budou zvládat.

3

Klíčové kompetence Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důleţitých pro osobní rozvoj a uplatnění kaţdého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému ţivotu. Smyslem a cílem vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením je jejich vybavení souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosaţitelná a umoţní jim efektivně a odpovídajícím způsobem jednat v různých situacích. Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a sloţitý a postupně se vytváří v průběhu ţivota. Úroveň klíčových kompetencí, které ţáci dosáhnou na konci základního vzdělávání, nelze ještě povaţovat za konečnou, ale získané klíčové kompetence tvoří důleţitý základ pro celoţivotní učení ţáka, jeho vstup do ţivota a do pracovního procesu. Jejich vytváření musí důsledně respektovat individuální zvláštnosti, schopnosti a moţnosti ţáků. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají a lze je získat vţdy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Vzhledem ke specifickým potřebám ţáků s lehkým mentálním postiţením je kladen důraz především na klíčové kompetence pracovní, sociální a personální a komunikativní. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové povaţovány: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní.

Kompetence k učení Na konci základního vzdělávání ţák: - vyuţívá vhodné naučené metody, strategie učení včetně mnemotechnických pomůcek a jiné pomocné techniky - pracuje s učebnicemi, učebními materiály a učebními pomůckami - poznává vlastní pokroky a uvědomuje si problémy, které mu brání v učení - pouţívá základní pojmy z různých vzdělávacích oblastí - dokáţe vyhledávat a vyuţívat informace v praktickém ţivotě - chápe obecně pouţívané termíny, znaky a symboly - uvědomuje si význam vzdělání v kontextu s pracovním uplatněním

4

Kompetence k řešení problémů Na konci základního vzdělávání ţák: - vnímá problémové situace, rozpozná problémy a hledá nejvhodnější způsob řešení - řeší samostatně běţné ţivotní situace a přiměřeně ke svým moţnostem překonává ţivotní překáţky - přijímá důsledky svých rozhodnutí - nenechá se při řešení problému odradit nezdarem - dokáţe popsat problém a svěřit se s ním, při řešení sloţitějších problémů poţádá o radu a řídí se jí - dokáţe přivolat pomoc v případě ohroţení vlastní nebo jiné osoby

Kompetence komunikativní Na konci základního vzdělávání ţák: - vyjadřuje se srozumitelně v ústním projevu a umí vést dialog - rozumí obsahu sdělení a přiměřeně na něj reaguje - vyuţívá tištěné informace k rozvoji vlastních vědomostí, rozumí běţně uţívaným textům, záznamům a obrazovým materiálům - zvládá jednoduchou formu písemné komunikace - vyjadřuje své názory a postoje a umí vhodnou formou obhájit svůj názor - vyuţívá pro komunikaci běţné informační a komunikační prostředky - vyuţívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému souţití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

Kompetence sociální a personální Na konci základního vzdělávání ţák: - posiluje své sebevědomí na základě poznání a pochopení vlastní osoby - má povědomí o základních mravních hodnotách v rodině i ve společnosti - respektuje pravidla práce v týmu a svými pracovními činnostmi ovlivňuje kvalitu společné práce - rozpoznává nevhodné a rizikové chování, uvědomuje si jeho moţné důsledky - navazuje a udrţuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi a snaţí se upevňovat dobré mezilidské vztahy - posiluje sociální chování a sebeovládání, je vnímavý k potřebám starých, nemocných a postiţených lidí - uvědomuje si nebezpečí moţného psychického i fyzického zneuţívání vlastní osoby

Kompetence občanské Na konci základního vzdělávání ţák: - zná základní práva a povinnosti občanů, respektuje společenské normy a pravidla souţití - zvládá běţnou komunikaci s úřady - chápe nebezpečí rasizmu a xenofobie 5

-

chrání své zdraví, uvědomuje si význam zdravého ţivotního stylu, podílí se na ochraně ţivotního prostředí dokáţe se chovat v krizových situacích i v situacích ohroţujících ţivot a zdraví člověka podle pokynů kompetentních osob a uplatnit osvojené dovednosti a postupy

Kompetence pracovní Na konci základního vzdělávání ţák: - zvládá základní pracovní dovednosti, operace a postupy, rozšiřuje své komunikační schopnosti při kolektivní práci - má vytvořen pozitivní vztah k manuálním činnostem - dodrţuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce, ochrany ţivotního prostředí a společenských hodnot a uplatňuje je při pracovních činnostech - pracuje podle daného pracovního postupu, návodu, náčrtu a orientuje se v jednoduché technické dokumentaci - je schopen pracovní výdrţe, koncentrace na pracovní výkon a jeho dokončení - reálně posoudí výsledek své práce i práce ostatních - má konkrétní představu o pracovních činnostech běţných profesí - vyuţívá získané znalosti a zkušenosti a vytváří si představu o moţnostech svého budoucího pracovního uplatnění

Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umoţňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Průřezová témata integrujeme do různých vyučovacích předmětů a realizujeme je také formou projektů, ve kterých ţáci pouţívají znalosti a dovednosti z různých vzdělávacích oborů.

6

Osobnostní a sociální výchova (OSV) 1. stupeň

2. stupeň

Název tematického 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. okruhu OSV ročník ročník ročník ročník ročník ročník ročník ročník ročník Rozvoj schopností poznávání

Int / ČJ

Int/Př/F /Z/D Pro1 Int/Vo

Int/Prv

Sebepoznání a sebepojetí

Int/Prv

Seberegulace a sebeorganizace

Int/D Int/Př

Pro 2

Int/Ch

Int/Čj/ Vo

Int/Čj

Int/Vo Int/Př / Vo

Int/Tv

Psychohygiena Int/Vv

Int/Vv

Int/Vv

Kreativita Int/Prv

Int/Vo

Int/D

Int/Vo/ Čj

Int/Čj

Int/Čj

Int/Čj

Poznávání lidí Int/Prv

Mezilidské vztahy Int/Prv

Int/ČJ

Int/D

Komunikace Kooperace a kompetice Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika

Int/ČJ

Int/Ov

Int/M

Pro3 M Int/Vo Int/Vl

Int- integrace do vzdělávacího oboru, Pro - projekt Pro 1 Fyzikální veličiny Pro 2 Fyzikální veličiny Pro 3 Dovolená

7

Int/Ov

Int/Ov

Výchova demokratického člověka (VDO) 1. stupeň Název tematického 1. okruhu VDO ročník

2. ročník

2. stupeň

3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. ročník ročník ročník ročník ročník ročník ročník Int/Vl

Int/Vo

Int/Pč Čj

Int/Vo Pro1 Naše město

Int/D / Int/D/ Vo Vo

Občanská společnost a škola Int/Prv Občan, občanská společnost a stát Int/Vl

Int/Vo

Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie Int/Prv Int/Prv jako formy vlády způsobu rozhodování

Int/ D

Int - integrace do vzdělávacího oboru, Pro - projekt Pro 1

Naše město

8

Int/D/ Int/D/ Vo Vo/Čj

Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech (VMEGS) 1. stupeň Název tematického okruhu VMEGS

1. ročník

2. ročník

2. stupeň

3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. ročník ročník ročník ročník ročník ročník ročník

Int/Prv

Int/Aj

Evropa a svět nás zajímá Int/Prv

Int/Vl/ Int/Aj/ Int/Z Aj Nj

Int/Vl

Int/Aj/ Nj

Int/Z

Pro1

Int/Z

Int/D/ Vo

Objevujeme Evropu a svět Int/Prv

Int/Vl

Jsme Evropané

Int - integrace do vzdělávacího oboru, Pro - projekt

Pro 1

Dovolená

9

Multikulturní výchova (MuV) 1. stupeň Název tematického okruhu MuV

1. ročník

2. ročník

2. stupeň

3. 4. 5. 6. ročník ročník ročník ročník

Int/Prv

7. ročník

8. 9. ročník ročník

Int/Aj/ Vo

Kulturní diference Int/Prv

Int/Aj/ Nj /D

Int/Vo

Lidské vztahy Int/Čj/ Z

Int/Vl Etnický původ

Multikulturalita

Princip sociálního smíru a solidarity

Int/ Prv

Int/Vo

Int/Čj

Int - integrace do vzdělávacího oboru, Pro - projekt

10

Int/Vo

Int/Př

Int/Aj/ Nj/Čj

Int/Vo

Environmentální výchova (EV) 1. stupeň Název tematického okruhu EV

1. ročník

2. ročník

Ekosystémy

Základní podmínky života

2. stupeň

3. 4. 5. 6. 7. ročník ročník ročník ročník ročník Int/Př/ Int/Př Int/Př Vl

Int/Prv Int/Př Int/Př Int/Př/ Int/F Z

Int/Z/ F

9. ročník Int/Př/ Z/F

Int/Ch/F Int/Ch/ Pro2 Př/F Pro3

Int/Z/ Int/D/ Int/Z/Čj / Int/Ch/Vo Př F F F/Z/Čj/D Pro1/Den Země

Lidské aktivity a problémy Pro1Den Země životního prostředí Int/Prv Int/Prv Vztah člověka k prostředí

Int/Př/ Int/Z / Int/Ch/Z/ Vo/Čj F Př/Vv /F

Int - integrace do vzdělávacího oboru, Pro - projekt Pro 1 Pro 2 Pro 3

Int/F

8. ročník

Den Země Voda Ropa

11

Int/Př/ Z/Ch/F /Čj

Mediální výchova (MeV) 1. stupeň

2. stupeň

Název tematického 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. ročník okruhu MeV ročník ročník ročník ročník ročník ročník ročník ročník In/Čj

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Int/Čj

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

Int/Čj

Fungování a vliv médií ve společnosti

Int/Čj/ Hv/Vv

Práce v realizačním týmu

Int/Čj

Int/Čj

Int/Čj

Int/Čj

Int/Čj

Int/Vo Int/Vo Int/Vo Int/Čj / Vv Vv/Hv Vo/Hv

Int/Prv

Int/Čj

Tvorba mediálního sdělení

Int/Čj / Int/Čj/ D/Vo D/Vo

Int/D/ Int/D/ Int/D/ Int/D/Vo Vo Vo Vo Int/Čj

Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení

Int/D / Int/D/ Vo Vo

Int/Inf Int/Inf / Čj

Int/Čj

Int/ČJ

Int- integrace do vzdělávacího oboru, Pro- projekt

Pro 1Svět pohádek Pro 2 Březen – měsíc knihy

12

Int/ČJ Int/Čj Pro1 Pro2

Učební plán Tabulace učebního plánu Učební plán pro 1. – 5. r. základního vzdělávání pro vzdělávání ţáků s lehkým mentální postiţením

Vzdělávací oblast

jazyk a jazyková komunikace matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie člověk a jeho svět

umění a kultura

člověk a zdraví

Vyučovací předmět

ročník

1.

2.

3.

4.

5.

český jazyk

6+1

6+1

7+2

7+1

7+2

33

anglický jazyk

-

-

-

-

-

0

matematika

4

4

4+2

5

5

22

informatika

-

-

-

1

1

2

prvouka

2

2

2

-

-

6

přírodověda

-

-

-

2

1

3

vlastivěda

-

-

-

1

2

3

1

1

1

1

1

5

1

1

1

1

1

5

3

3

3

3

3

15

3

3

3

3

3

15

20+1

20+1

21+4

24+1

21

21

25

25

hudební výchova výtvarná výchova tělesná výchova

praktické činnosti týdenní hodinová dotace a disponibilní hodiny celkový týdenní počet hod. - maximum týdně člověk a svět práce

Minimální časovádot a-ce

13

24+2 109 26

118

dispo nibil níhod iny

+7

+2

+9

Učební plán pro 6. – 9. ročník základního vzdělávání pro vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením Vzdělávací oblast

Vyučovací předmět český jazyk anglický jazyk

Čj Aj

Matematika a její aplikace

matematika

M

Informační a komunikační technologie

informatika

Inf.

Jazyk a jazyková komunikace

Člověk a společnost

Člověk a příroda

Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast

dějepis

D

výchova k občanství Vo fyzika

F

chemie

Ch

přírodopis zeměpis hudební výchova výtvarná výchova tělesná výchova

Př Z Hv Vv Tv

výchova ke zdraví praktické činnosti Součet základních hodin

Vz Pč

Volitelný předmět

Jazyk a jazyková cvičení z českého komunikace jazyka Matematika její aplikace cvičení z matematiky Informační a komunikační výpočetní technika technologie Člověk a příroda přírodovědný seminář Doplňující vzdělávací etická výchova obor Povinný počet hodin volitelných předmětů Celkový součet hodin Celková povinná časová dotace

14

6. 7. 8. 9. Součet vyuč. ročník ročník ročník ročník hodin 5+1 5+1 5+1 4+1 19+4 1 1 1 1 4 5

5

5

5+1

20+1

1 1

1 1

1 1

1 1

4 4

1 1

1 1

1 1

1 -

4 3

1 1 1 1+1 3+1

1 1 1 1 3

2 1 1 1 3

1 1 1 1 1+1 3

1 5 4 4 4+2 12+1

-

1

1

-

2

5

5

5

5

20

28+1

29+1

26+3

98 + 8

27+3

6. 7. 8. 9. ročník ročník ročník ročník -

1

1

1

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0

1

1

2

0+4

30

30

31

31

122

122 hodin

Volitelné předměty Volitelné předměty se otevírají na základě zájmu, moţností školy a optimální naplněnosti skupin pro ţáky 7. – 9. ročníků. Cvičení z českého jazyka Cvičení z matematiky Výpočetní technika Přírodovědný seminář Etická výchova

Nepovinné předměty Logopedie Předmět je určen pro ţáky 1. ročníku. Finanční hospodaření Předmět je určen pro ţáky 5. – 9. ročníku.

Poznámky k učebnímu plánu V rámci učebního plánu můţe v 1. – 3. ročníku probíhat výuka jednotlivých předmětů bez pevné časové dotace v menších časových celcích neţ jedna vyučovací hodina; jednotlivé řízené činnosti mohou být kombinovány a propojovány při zachování celkové stanovené denní a týdenní dotace pro vyučovací předměty a dodrţení poţadavků na odpočinek.

Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk

-

anglický jazyk je zařazen povinně od 6. do 9. ročníku s časovou dotací 1 hodina týdně.

Člověk a zdraví

- výchova ke zdraví je realizována 1. stupni zejména v tělesné výchově, prvouce, přírodovědě a vlastivědě. Výchova ke zdraví se vyučuje v 6. ročníku a 7. ročníku jako samostatný předmět.

15

Učební osnovy

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěţejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Jazyková výuka, jejímţ cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí, vybavuje ţáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umoţňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznání. Kultivace jazykových dovedností a jejich vyuţívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí. Vzdělávací oblast je realizována prostřednictvím předmětu - Český jazyk a literatura - Anglický jazyk

Český jazyk a literatura Vzdělávací předmět Český jazyk a literatura se vyučuje ve všech ročnících. Na 1.stupni je 33 hodin minimální časové dotace posíleno o 7 disponibilních hodin. 1. ročník – 7 hodin týdně 2. ročník – 7 hodin týdně 3. ročník – 9 hodin týdně 4. ročník - 8 hodin týdně 5. ročník – 9 hodin týdně Na 2. stupni je 19 hodin posíleno o 4 disponibilní hodiny. 6. ročník – 6 hodin týdně 7. ročník – 6 hodin týdně 8. ročník – 6 hodiny týdně 9. ročník – 5 hodin týdně Předmět je realizován v kmenových třídách, počítačových učebnách, školní knihovně.

16

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení - vedeme ţáky k vyhledávání a třídění informací - učíme ţáky uţívat správnou terminologii, jazykové pojmy - zohledňujeme rozdíly ve znalostech i v pracovním tempu - sledujeme v hodině pokrok všech ţáků, oceňujeme zájem, snahu a aktivitu - učíme ţáky kontrolovat jejich práci a hodnotit výsledky učení Kompetence k řešení problémů - učíme ţáky vyhledávat informace k řešení problémů - oceňujeme samostatnost - poskytujeme ţákům moţnost volby při své práci - hodnotíme práci ţáků způsobem, který jim umoţňuje vnímat vlastní pokrok Kompetence komunikativní - seznamujeme ţáky s kultivovaným mluveným i psaným projevem - vedeme ţáky k výstiţné argumentaci - zapojujeme ţáky do diskusí, obhajování svých názorů - vytváříme prostor pro vyuţívání informačních a komunikačních prostředků Kompetence sociální a personální - dbáme na dodrţování vzájemné tolerance a respektu - organizujeme práci ve skupinách, aby ţáci spolupracovali při řešení problémů - zdůrazňujeme pravidla spolupráce a nutnost vzájemné pomoci - vedeme ţáky k dodrţování pravidel slušného chování Kompetence občanská - motivujeme ţáky k zájmu o kulturní dědictví a naše národní tradice - zapojujeme ţáky do kulturního dění - vyuţíváme literatury k vytváření postoje k ţivotnímu prostředí a přírodě Kompetence pracovní - vedeme ţáky k organizování a plánování učení - vyţadujeme dodrţování vymezených pravidel a plnění povinností

1.období A) Výchovně vzdělávací cíle – rozumět spisovné řeči mluvené, čtené i psané – vyjadřovat se srozumitelně, zejména mluvenou řečí, myšlenkami, u psané formy se vyjadřovat jen v jednoduchých větách – číst správně a s porozuměním texty přiměřené délkou i obsahem – vnímat krásu a bohatost mateřského jazyka

17

– při výuce českému jazyku je třeba stále pamatovat na to, ţe se v tomto období vytváří vztah ţáků k literatuře a jejich zájem o četbu – umění vyjadřovat se uplatňovat i v dalších vyučovacích předmětech

B) Charakteristika výuky Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány: – komunikační a slohovou výchovou – čtením a literární výchovou – psaním – jazykovou výchovou Komunikace v českém jazyce se můţe vhodně rozvíjet i prostřednictvím dramatické výchovy. V komunikační výchově se ţáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), mluvit a rozhodovat se na základě vnímaných pokynů a přečteného textu. Ţáci se učí formulovat a sdělovat své myšlenky, proţitky a pocity, učí se rozumět různým typům textů, jeţ se vztahují k nejrůznějším situacím ve škole i mimo ni. V tomto období je kladen důraz na ústní vyjadřování ţáků. Pro rozvoj vyjadřovacích schopností v prvním vzdělávacím období využíváme: – vyprávění (o obrázku, vlastních záţitcích, přečteném textu, podle obrázkové osnovy) – rozhovory ţáků k určitému tématu – formulace otázek a odpovědí k danému tématu – moţnost pracovat s dětskými knihami prvního čtení – volba ze všech ţánrů Při výuce čtení v tomto období se snaţíme naučit všechny ţáky číst přiměřeně náročné, umělecké i naučné texty. Ţáci se při vyučování čtení učí esteticky proţívat a chápat přiměřené texty, později je výrazně číst, předčítat, přednášet, vyprávět, někdy i ilustrovat. V literární výchově seznamujeme ţáky s literární tvorbou vhodnou pro mladší školní věk včetně ilustrací. Při výuce psaní v tomto období získají ţáci správné psací dovednosti a vytváří si vlastní rukopis. Píší slova a věty vhodného a přiměřeného obsahu. V jazykové výchově v 1. období základního vzdělávání se ţáci učí prostě a jasně vyjadřovat spisovným jazykem, s vyuţitím slovní zásoby odpovídající jejich individuálním schopnostem a zároveň poznávajíelementární základy mluvnické stavby jazyka a osvojují si základní pravopisné jevy. Dbá se na rozvoj jejich slovní zásoby. Ústní i písemné vyjadřování se při činnostní výuce rozvíjí pokud moţno v souvislosti s poznáváním skutečností, které děti obklopují. Ţáci zpočátku při samostatném vyjadřování reagují na otázky a pokyny učitele, později vytvářejí krátké souvislé projevy na témata blízká jejich zájmům a zkušenostem. V hodinách českého jazyka tohoto období nejsou ostré hranice mezi učivem mluvnice, slohového výcviku, literární výchovy a psaní. Je potřeba si uvědomovat vzájemnou prostupnost a propojenost těchto sloţek českého jazyka.

18

Průřezová témata Mediální výchova Vnímání autora mediálních sdělení – 1. ročník Práce v realizačním týmu – 2. ročník Tvorba mediálního sdělení – 3. ročník

Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopnosti poznání – 1. ročník

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 1. ročník 6 +1 hodina týdně Předslabikářové období: – – – – – – – – – – –

rozvíjení řeči s vyuţitím ţákovských zkušeností přípravná zraková a sluchová cvičení poslech čtených a vyprávěných pohádek dramatizace jednoduchých pohádek, zvláště takových, ve kterých se některý motiv opakuje memorování říkanek a básniček zpaměti, vyuţití znalostí ţáků z předškolního věku krátká vypravování ţáků podle jejich záţitků a pozorování odpovědi na otázky náprava vadné výslovnosti nápodobou sluchová analýza a syntéza slabik, slov identifikace prvních souhlásek a samohlásek na začátku nebo na konci slova začátky psaní v tomto období úzce souvisí s výukou čtení: • uvolňovací cviky – přípravná fáze pro rozvoj jemné motoriky • základní návyky při psaní • příprava k psaní písmen – psaní jednotlivých prvků písmen a číslic (čáry, oblouky, zátrhy, ovály, kličky, vlnovky)

Slabikářové období: – pokračujeme v rozvíjení vyjadřování ţáků – seznamujeme ţáky s lidovými pohádkami, rozpočitadly, říkankami, hádankami, vybrané se učí zpaměti, vyprávějí i dramatizují – předčítáme příběhy ze ţivota dětí, z přírody, o zvířatech, propojujeme je s výukou prvouky a výtvarné i hudební výchovy

19

– cvičíme schopnost naslouchat a něco si z příběhu zapamatovat, zapamatované vyjádřit mluveným, výtvarným nebo i pohybovým projevem – pozornost věnujeme srozumitelnosti řeči ţáků, nenásilně podporujeme správnou výslovnost – učíme ţáky základní pravidla, která by měli respektovat při rozhovoru – pozdrav, poděkování – výuka čtení • činnosti s písmeny skládací abecedy • postupné poznávání hlásek a písmen • čtení slabik, slov a krátkých vět • čtení s porozuměním v průběhu roku podporujeme tvořením vět s danými slovy, kresbou k některým slovům a větám, odpověďmi na otázky k obsahu jednoduché věty, plněním krátkých a jasných napsaných pokynů • řazení ilustrací podle dějové posloupnosti – nácvik psaní malých a velkých písmen ve spojení se čtením • psaní slabik a krátkých slov s jednoduchými spoji • opis a přepis písmen, slabik, slov a krátkých vět, náročnost vět je nutné volit podle individuálních moţností ţáků – z hlediska potřeb čtení a psaní rozlišujeme věty, slova, slabiky, hlásky (písmena)

2. ročník 6 + 1 hodina týdně Komunikační a slohová výchova Rozvoj čtenářských schopností: – správné a plynulé čtení krátkých vět – nácvik správného dýchání při čtení - postupný přechod od vázaného slabikování k správnému plynulému čtení slov – důraz na porozumění čtenému, odpovědi na otázky – dodrţování pomlky po tečce, přirozená intonace – správné čtení předloţek se slovem – vyhledávání slov, určitých myšlenek apod. v přečteném textu – objasňování významu slov, čtení s porozuměním – vyprávění obsahu krátkého přečteného textu přiměřené obtíţnosti – vyjadřování obsahu textu obrázky a jejich řazení za sebou (obrázková osnova) – přednes krátkých básní s jasným obsahem, které se ţáci učí nazpaměť – vyprávění podle obrázků – prosba, omluva Psaní: – procvičování tvarů písmen – psaní slabik, slov a jednoduchých vět, číslic i podle nápovědy – opis psacího písma

20

– důraz na psaní s porozuměním – základní hygienické návyky při psaní Jazyková výchova – – – – – – –

vyjádření myšlenky odpověď celou větou na otázky tvoření vět s danými slovy a k dané situaci pravopis věty (velké začáteční písmeno) slovo, slabika, hláska, písmeno, slovní význam sluchové rozlišení hlásek výslovnost a psaní krátkých a dlouhých samohlásek

Literární výchova - přednes – říkanky, krátké básničky - poslech předčítaného textu - dramatizace - rozpočitadlo, hádanka

3. ročník 7 + 2 hodiny týdně Komunikační a slohová výchova Rozvoj čtenářských dovedností: – správné, plynulé a uvědomělé čtení krátkých vypravování, ukázek z knih vhodně rozdělených na části; básní, bajek, pohádek přístupných chápání ţáků – výrazné čtení (po přípravě s učitelem) krátkých vypravování a básní – rozlišování prózy a veršů – objasňování významu slov a slovních spojení – vyhledávání slov, výrazů, vlastních jmen v přečteném textu – vyprávění pohádek, odlišení pohádky od ostatních vyprávění – vyjadřování obsahu ilustrací k přečtenému textu - krátké vyprávění vlastního záţitku - výrazný přednes krátkých básní - osvojování si dovednosti odpovídat na otázky k obsahu přečtené knihy - vzkaz Psaní: - technika psaní – automatizace psacího pohybu - správné pořadí písmen a úplnost slov - převádění slov z mluvené podoby do psané polohy

21

Jazyková výchova -

tvoření vět vlastní jména osob rozlišování vět, slov, slabik, hlásek pravopis věty (velké písmeno na začátku, interpunkční znaménko na konci) výslovnost a psaní krátkých a dlouhých samohlásek a slabik rozlišování samohlásek a souhlásek

Literární výchova - porozumění textu – hlavní postava a její vlastnosti - reprodukce krátkého textu podle otázek a ilustrací

D) Očekávané výstupy na konci 1. období Komunikační a slohová výchova Ţák: – dbá na správnou výslovnost, tempo řeči a pravidelné dýchání – rozumí pokynům přiměřené sloţitosti – čte s porozuměním jednoduché texty – zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním a dodrţuje čitelnost psaného projevu – píše písmena a číslice – dodrţuje poměr výšky, velikost, sklon a správné tvary písmen – spojuje písmena i slabiky – převádí slova z mluvené podoby do psané podoby – dodrţuje správné pořadí písmen a úplnost slov – zvládá opis a přepis krátkých vět Jazyková výchova Ţák: – zná všechna písmena malé a velké abecedy – rozpozná samohlásky a souhlásky – odliší délku samohlásek – tvoří slabiky – rozliší věty, slova, slabiky, hlásky – píše velké písmena na začátku věty a ve vlastních jménech Literární výchova Ţák: – pamatuje si a reprodukuje jednoduché říkanky a básničky – dokáţe se koncentrovat na poslech pohádek a krátkých příběhů – reprodukuje krátký text podle otázek a ilustrací

22

2.období A) Výchovně vzdělávací cíle naučit se správně, plynule a výrazně číst postupně rozšiřovat slovní zásobu správně se vyjadřovat spisovným jazykem v řeči i v psaném projevu osvojit si základy pravopisu určeného pro toto období - ve výuce podporovat samostatnost ţáků, vést je k uvaţování, nechávat probírané jevy pozorovat, třídit, srovnávat, zdůvodňovat a uţívat v různých obměnách - vést ţáky k pouţívání různých přehledů, grafických znázornění, náčrtových schémat, které jim pomůţe abstraktní učivo zkonkretizovat, zjednodušit, usnadnit jeho pochopení - postupně vytvářet návyk vlastní kontroly ukončené práce, uvaţovat nad chybami - průběţně klást důraz na komunikaci mezi ţáky - soustavnými i příleţitostnými cviky pěstovat jazykový cit ţáka - vést je k zájmu o četbu naučnou i o četbu, která by byla blízká jejich citovým proţitkům - u naučných textů, které by měly být vţdy přiměřené věku ţáků, učit ţáky vyjádřit hlavní myšlenku nebo poznatek -

B) Charakteristika výuky Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány: - komunikační a slohovou výchovou - jazykovou výchovou - literární výchovou Komunikačním a slohovým dovednostem je v tomto vzdělávacím období vyučováno tak, aby byl podporován a podněcován duševní rozvoj ţáků a zároveň byla rozvíjena jejich individualita. V předmětu český jazyk se komunikační a slohové dovednosti realizují při čtení, naslouchání, mluveném a písemném projevu ţáků. Na plnění tohoto úkolu se ve 4. a 5. ročníku podílí i výuka v rámci ostatních předmětů. Chceme-li při výuce českého jazyka dosáhnout dobrých výsledků, je třeba stále dbát o to, aby všichni ţáci porozuměli významu slov. K tomu vyuţíváme vjemy sluchové, zrakové i motorické. Máme-li rozvíjet slovní zásobu ţáků, chceme-li je dobře naučit pravopis a ostatní učivo jazykové výchovy, zařazujeme do výuky pravidelná pravopisná a mluvní cvičení. Dbáme na to, aby cvičení měla praktický ráz a ţáci byli při cvičeních aktivní. Při vyučování pravopisu pravopisné jevy vţdy odůvodňujeme. Ţáky vedeme k praktickému pouţívání mluvnických jevů. Mluvní cvičení zařazujeme do výuky krátce ale často. Při uţívání jednotlivých pravopisných a mluvnických jevů ve spojeních si ţáci tyto jevy osvojí lépe neţ z teoretických výkladů a pouček. Gramatika i pravopisná pravidla vyplývají z praktického vyuţití přirozeně a nenásilně a ţáci si je osvojují snadněji a trvaleji. Při prvním písemném vyjadřování se poţaduje pouţívat krátké jednoduché věty o tom, co ţáci proţili, nebo co dobře znají. Jazykové dovednosti ţáků se ve vyučování českého jazyka realizují v těchto sloţkách: zvuková stránka jazyka, slovní zásoba a tvoření slov, tvarosloví, skladba a pravopis.

23

Literární výchově se věnuje pozornost při čtení uměleckých textů, při čtení článků přírodovědného, zeměpisného i dějepisného obsahu, a to jak z čítanek tak i z jiných učebnic nebo vhodných vybraných knih. Při literární výchově se soustavně rozvíjí ústní a písemné vyjadřování ţáků, vytváří se a upevňují návyky ţáků vyjadřovat myšlenky. Součástí literární výchovy v tomto období je téţ pokračování nácviku hlasitého čtení. Ţáci se přitom učí správně členit čtené věty nejen podle interpunkce, ale i logickými pauzami a také klást správný větný přízvuk.

Průřezová témata Mediální výchova Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – 4. ročník Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – 5. ročník Stavba mediálních sdělení – 5. ročník Vnímání autora mediálních sdělení – 5. ročník Multikulturní výchova Princip sociálního smíru a solidarity – 4. ročník Osobnostní a sociální výchova Komunikace – 4. ročník Kooperace a kompetence – 5. ročník

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 4. ročník 7 + 1 hodina týdně Komunikační a slohová výchova - výcvik ve čtení se zaměřením na správnost a plynulost - správný slovní a větný přízvuk, správná výslovnost, přirozená intonace - tvorba odpovědí na otázky zaměřené na přečtený text - občasné zařazování krátkých textů k samostatnému tichému čtení - tvorba otázek ţáků k přečtenému textu - kontrola porozumění obsahu čteného - vyprávění obsahu krátkého textu podle připravené osnovy - reprodukce obsahu přečteného textu - pozorné a soustředěné naslouchání přiměřeně dlouhému čtenému textu nebo mluvenému projevu - dodrţování pravidel slušnosti při vzájemné komunikaci (učit se naslouchat, neskákat druhému do řeči, zdvořile se oslovovat - blahopřání

24

Psaní - dbát na osvojenou techniku psaní - dodrţovat hygienické zásady při psaní - sledování úhlednosti a čitelnosti písemných projevů ţáků - opis a přepis textů s uvědoměním obsahu psaného - automatizace psacího pohybu Jazyková výchova - sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin - samohlásky a souhlásky, dělení souhlásek - psanípsaní i/y po měkkých a tvrdých souhláskách - druhy vět, tvoření vět - pořádek slov ve větě - význam slov Literární výchova - odlišení veršů - recitace básní - povídání o knihách a spisovatelích - vyprávění o divadelním představení nebo filmu - vyhledávání informací v dětských časopisech a encyklopediích - seznamování se s vybranými literárními pojmy: pohádka, autor, hlavní postavy, film, próza, poezie, báseň, bajka

5. ročník 7 + 2 hodiny týdně Komunikační a slohová výchova - pokračování výcviku ve čtení - orientace ve čteném textu - tiché čtení se stručným sdělením nebo výtvarným vyjádřením obsahu - vyprávění vlastních záţitků - pozorné, soustředěné a aktivní naslouchání - dodrţování pravidel slušnosti při vzájemné komunikaci - základní komunikační pravidla – oslovení, zahájení a ukončení dialogu - mimojazykové projevy při vyprávění - mimika, gesta - adresa, dopis Psaní - sledování dodrţování hygienických návyků při psaní - věnování pozornosti písmu - čitelnost a přehlednost písemného projevu - plynulé psaní slov - úprava – nadpis, okraje, vzdálenost mezi písmeny a slovy Jazyková výchova - slovní druhy – podstatná jmena a slovesa - výslovnost a psaní znělých a neznělých souhlásek na konci a uvnitř slov - třídění slov - slova stejného a opačného významu

25

- čtení, psaní a výslovnost slov se skupinami dě-tě-ně-bě-pě-vě-mě - příprava na vyjmenovaná slov - čtení a psaní slov s předloţkami Literární výchova - ţáci rozlišují prózu a poezii - postupné seznamování ţáků s dalšími literárními pojmy - pohádka, bajka, povídka, pověst - při čtení článků z čítanky ţáci poznávají jméno spisovatele, název knihy, ze které je ukázka, jméno ilustrátora - porozumění textu –rozlišení místa, času a děje, hlavní myšlenka - stručná reprodukce přečteného textu - divadelní představení, herec

D) Očekávané výstupy na konci 2. období Komunikační a slohová výchova Ţák: - tvoří otázky a odpovídat na ně - vypráví vlastní záţitky, jednoduchý příběh podle přečtené předlohy nebo ilustrací a domluví se v běţných situacích - v mluveném projevu volí správnou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo řeči - má vytvořenou odpovídající slovní zásobu k souvislému vyjadřování - popíše jednoduché předměty, činnosti a děje - opisuje a přepisuje jednoduché texty - napíše správně a přehledně jednoduchá sdělení - dbá na úpravu a čitelnost písemného projevu, dodrţuje vzdálenost mezer mezi slovy - ovládá psaní hůlkového písma

Jazyková výchova Ţák: - určuje samohlásky a souhlásky - rozlišuje tvrdé, měkké a obojetné souhlásky a ovládat pravopis měkkých a tvrdých slabik - správně vyslovuje a píše slova se skupinami dě-tě-ně-bě-pě-vě-mě - řadí slova podle abecedy - správně vyslovuje a píše znělé a neznělé souhlásky - dodrţuje pořádek slov ve větě - pozná a určí druh vět - pozná podstatná jména a slovesa Literární výchova Ţák: - čte krátké texty s porozuměním - dokáţe reprodukovat přečtené texty podle jednoduché osnovy - ovládá tiché čtení a orientuje se ve čteném textu - rozlišuje prózu a verše - určí v přečteném textu hlavní postavy a jejich vlastnosti - rozlišuje pohádkové prostředí od reálného - dramatizuje jednoduchý příběh - vypráví zhlédnutý filmový nebo divadelní příběh podle daných otázek

26

3. období A) Výchovně vzdělávací cíle - rozvíjet pozitivní vztah k mateřskému jazyku

- rozvíjet kultivovaný písemný a ústní projev, zvládnout běţná pravidla mezilidské komunikace daného kulturního prostředí - zdůrazňovat bohatost slovní zásoby, naučit se uvádět příklady v literatuře, vyuţívat různých zdrojů informací (slovníky, encyklopedie, katalogy, kniţní fond, internet, literární texty) - literatura má být zdrojem poznání a proţitků, vede k rozvoji pozitivního vztahu k literatuře, k rozvoji estetického vnímání - získat základní literární poznatky důleţité pro pochopení čteného textu, čtení s porozuměním - vést ţáky k získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu, k prezentaci svých názorů

B) Charakteristika výuky Cíle výuky českého jazyka a literatury jsou naplňovány jazykovou výchovou komunikační a slohovou výchovou literární výchovou Všechny sloţky daného oboru se ve výuce navzájem prolínají. Jejich úspěšné zvládnutí je předpokladem pro poznávání, získávání vědomostí a osvojování dovedností v dalších oborech vzdělávacího procesu. V jazykové výchově si ţáci osvojí spisovnou podobu českého jazyka, zvládnou v daném rozsahu český pravopis. Učí se vyuţívat jazykové příručky a slovníky. Rozvíjejí si slovní zásobu a vyuţívají všech dostupných zdrojů k získání potřebných informací. Získávají pravidla pro jazykově správnou komunikaci, ústní i písemné projevy. Ţáci by měli získat kladný vztah k literatuře, zájem o četbu a další kulturní proţitky (divadlo, hodnotnou filmovou a televizní produkci). Naučí se hodnotit, srovnávat, vyjadřovat a obhajovat své názory. Uvědomují si souvislosti mezi historickými událostmi a literaturou. Seznámí se s regionální literaturou.

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Sebepoznání a sebepojetí – 8., 9. ročník Mezilidské vztahy 7., 8. ročník Komunikace – 6., 7. ročník Výchova demokratického občana

Občanská společnost a škola – 9. ročník Principy demokracie jako formy vlády způsobu rozhodování – 9. ročník Environmentální výchova

Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí - 8., 9. ročník Vztah člověka k prostředí – 6., 9. ročník 27

Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - 8., 9. ročník Stavba mediálních sdělení - 8., 9. ročník Fungování a vliv médií ve společnosti - 9. ročník Vnímání autora mediálních sdělení - 7., 8., 9. ročník Tvorba mediálního sdělení - 9. ročník Práce v realizačním týmu - 6., 8., 9. ročník Projekt: Březen – Měsíc knihy Svět pohádek Multikulturní výchova Etnický původ – 8. ročník Multikulturalita - 9. ročník

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník 5 + 1 hodina týdně

Jazyková výchova 1. Tvarosloví - vyjmenovaná slova, slova příbuzná - slovní druhy - mluvnické kategorie podstatných jmen a sloves - vlastní jména 2. Skladba - základní větné členy, pravopis při shodě podmětu s přísudkem 3. Zvuková stránka jazyka - spisovná a nespisovná výslovnost - zvuková stránka slova a věty - rozvrstvení národního jazyka 4. Jazykověda a její sloţky - seznámení s příručkou Pravidla českého pravopisu Jednotlivé tematické okruhy se doplňují pravidelnými doplňovacími pravopisnými cvičeními. Pracuje se s Pravidly českého pravopisu. K procvičení se vyuţívají výukové programy na počítači. Komunikační a slohová výchova 1. Komunikační výchova - zásady dorozumívání, základy kultivovaného mluveného projevu - tvorba otázek a odpovědí - nácvik mluveného projevu na dané téma 2. Slohová výchova - jednoduché komunikační ţánry (např. zpráva, oznámení, SMS) - osobní dopis (adresa), blahopřání - telefonický rozhovor - řazení vět podle děje - jednoduchý popis (postavy, krajiny, pracovního postupu…)

28

Literární výchova - rozlišení literárních druhů (próza, poezie, drama) - ústní lidová slovesnost - pohádka, pověst, bajka, biblické příběhy - čtení s porozuměním, vlastní ilustrace k textu - reprodukce podle osnovy - dramatizace jednoduchého příběhu - přednes krátkého textu

7. ročník 5 + 1 hodina týdně Jazyková výchova 1. Nauka o významu slov - věcný význam - slova opačného významu - slova citově zabarvená 2. Slovní zásoba, tvoření slov - tvoření slov, slovní základ, předpony, přípony 3. Tvarosloví - opakování slovních druhů - časování sloves - neohebné slovní druhy - pravopis 4. Skladba - shoda podmětu s přísudkem - věta jednoduchá x souvětí, počet vět v souvětí Větné celky jsou doplňovány pravidelnými doplňovacími pravopisnými cvičeními. Komunikační a slohová výchova 1. Komunikační výchova - zásady kultivovaného projevu - základy mluvené osobní komunikace - reprodukce textu 2. Slohová výchova - vyplňování tiskopisů (poštovní poukázka) - ţádost dle předlohy - popis věci, pokoje, budovy - charakteristika - vypravování podle osnovy Literární výchova - lidová slovesnost - literatura pro děti a mládeţ - recitace - dramatizace - výklad textu (hlavní myšlenky, hlavní postavy) - orientace ve školní knihovně - vybraní čeští a světoví autoři od nejstarších dob do poloviny 19. století

29

8. ročník 5 + 1 hodina týdně Jazyková výchova 1. Slovní zásoba - slova nadřazená, podřazená - poznat slova cizího původu 2. Tvarosloví - pravopis příčestí minulého při shodě přísudku s několikanásobným podmětem - pravopis 3. Skladba - stavba věty jednoduché - tvoření vět Komunikační a slohová výchova 1. Komunikační výchova - komunikační ţánry - rozlišování spisovného a nespisovného jazyka - reprodukce textu 2. Slohová výchova - stručný ţivotopis (i na PC) - ţádost dle předlohy (i na PC) - dotazník Literární výchova - literární druhy a ţánry - porozumění poslechu - vyuţití masmédií a práce s nimi - dramatizace - vyuţití vlastní četby, dojmy z četby - vybraní čeští a světoví autoři od 2. 1/2 19. století po počátek 20. století

9. ročník 4 + 1 hodina týdně Jazyková výchova 1. Zvuková stránka jazyka - hláskosloví - spisovná výslovnost 2. Tvoření slov - stavba slova - pravopis - práce se slovníkem 3. Význam slova, slovní zásoba - odborné názvy, práce s odborným textem 4. Tvarosloví - slovní druhy - mluvnické významy - pravopis slovesných koncovek

30

- opakování pravopisu vlastních jmen - opakování a procvičování známých mluvnických jevů 5. Skladba - věty podle postoje mluvčího - věta jednoduchá, souvětí - interpunkce - přímá řeč Komunikační a slohová výchova 1. Komunikační výchova - vést kultivovaný projev - zapojit se do diskuse - komunikace s úřady (vyplňování jednoduchých tiskopisů) 2. Slohová výchova - charakteristika postavy - strukturovaný ţivotopis - práce s textem - vnímání mediálního sdělení Literární výchova - upevňování a prohlubování získaných návyků správného tichého i hlasitého čtení - prohlubovat pozitivní vztah k literatuře - charakteristika děje a jednajících postav - orientace v literárním textu - vyhledávání informací z oblasti literatury na internetu - divadelní a filmové představení - vybraní čeští a světoví představitelé 20. století - filmové adaptace

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Jazyková výchova Ţák by měl: zvládat pravopis slov s předponami a předloţkami znát vyjmenovaná slova a ovládat jejich pravopis poznat a určit slovní druhy skloňovat podstatná jména a přídavná jména znát osobní zájmena a časovat slovesa rozeznat větu jednoduchou od souvětí zvládat pravopis příčestí minulého při shodě přísudku s podmětem rozlišovat spisovný a nespisovný jazyk Komunikační a slohová výchova Ţák by měl: komunikovat v běţných situacích, rozlišovat spisovný a nespisovný jazyk ovládat koncepci a úpravu běţných písemností (dopis, adresa, poštovní poukázka) sestavit vlastní ţivotopis a napsat ţádost podle předlohy

31

číst plynule s porozuměním umět reprodukovat text orientovat se v Pravidlech českého pravopisu popsat děje, jevy, osoby, pracovní postupy vyprávět podle předem připravené osnovy a písemně zpracovat zadané téma Literární výchova

Ţák by měl: rozeznat základní literární druhy a ţánry dokázat vyhledat potřebné informace v oblasti literatury orientovat se v literárním textu, najít hlavní myšlenku umět ústně formulovat dojmy z četby, divadelního nebo filmového představení získat pozitivní vztah k literatuře

Anglický jazyk Vzdělávací předmět Anglický jazyk je realizován od 6. do 9. ročníku s dotací 1 hodina týdně v kaţdém ročníku. Cílem je vytváření pozitivního vztahu k cizímu jazyku. Důraz je kladen na osvojení zvukové podobyjazyka,základníchvýslovnostníchnávyků,základní slovní zásoby a jednoduchá komunikace na běţná témata. Předmět je realizován v kmenových třídách, jazykové učebně a v počítačových učebnách.

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení 

zapojujeme ţáky do konverzace, při níţ vycházíme z kaţdodenních situací



procvičujeme poslech, četbu a dovednosti správně reagovat na otázky

Kompetence k řešení problémů 

učíme ţáky reagovat v různých ţivotních situacích, ve kterých uplatňují získané znalosti

Kompetence komunikativní 

učíme ţáky, aby adekvátně reagovali na pokyny učitele



ve výuce také vyuţíváme hry a zábavnější formy výuky

32

Kompetence sociálně personální 

kladně hodnotíme jednotlivé úspěšné kroky



snaţíme se vytvářet příjemné klima pro výuku + zařazujeme relaxační chvilky

Kompetence občanská 

seznamujeme ţáky s ţivotem svých vrstevníků v jiné zemi

Kompetence pracovní 

ţáky vedeme k uvědomění si důleţitosti znalosti cizího jazyka pro budoucí pracovní uplatnění



učíme ţáky správné organizaci jejich práce a vedeme je k plnění svých povinností

A) Výchovně vzdělávací cíle – motivovat ţáky k zájmu o anglický jazyk, učit se vnímat a napodobovat melodii a rytmus anglického jazyka – poznávat a prakticky pouţívat základní pravidla výslovnosti – činnostní formou naučit ţáky základní slovní zásobu z jim blízkých oblastí (činnosti s obrázky nebo předměty)  činnostní formou výuky naučit ţáky základní zdvořilostní fráze – s pomocí obrázků nebo předmětů vytvářet a obměňovat první krátké rozhovory

B) Charakteristika výuky V tomto období se snaţíme, aby ţák porozuměl vyslechnutému sdělení, uměl ho opakovat, aby uměl pouţít naučená slova v jednoduchém spojení. Výuka jazyka vychází z jeho praktického pouţití. Výklad pravidel gramatiky je omezen na nezbytně nutné minimum potřebné k tvorbě jednoduchých vět. Slovní zásoba je volena především z okruhu zájmů. Slova jsou vázána do vzájemných souvislostí. Upevňování, procvičování a vyuţití slovní zásoby v jednoduchých větách spojujeme vţdy s činnostmi s konkrétním předmětem, obrázkem – s tzv. názorem, a to v kaţdé hodině. Vyuţíváme zvukových nahrávek, anglických říkanek a písniček.

Průřezová témata Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá – 6. - 9. ročník.

Multikulturní výchova

33

Kulturní diference – 6. - 9. ročník.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník 1 hodina týdně - foneticky správná výslovnost v rozsahu dané slovní zásoby - porozumění jednoduchým pokynům a větám a reakce na ně - porozumění jednoduché, pomalu a pečlivě vyslovované konverzaci - porozumění známým slovům - rozlišení grafické a mluvené podoby slova - psaní slov Probíraná témata – pozdrav, představení se, pokyny ve škole, školní potřeby, číslovky 1 – 10, barvy, vyjádření pocitů a nálad.

7. ročník 1 hodina týdně -

foneticky správná výslovnost v rozsahu dané slovní zásoby porozumění jednoduchým pokynům a větám a reakce na ně porozumění jednoduché, pomalu a pečlivě vyslovované konverzaci porozumění známým slovům rozlišení grafické a mluvené podoby slova psaní slov jednoduché říkanky, písničky

Probíraná témata - Číslovky 11 – 20, popis částí lidského těla, povídání o členech rodiny, názvy oblečení a jídel, povídání o tom, co má rád, abeceda (spelling)

8. ročník 1 hodina týdně -

foneticky správná výslovnost v rozsahu dané slovní zásoby rozlišení grafické a mluvené podoby slova porozumění jednoduché, pomalu a pečlivě vyslovované konverzaci aktivní zapojení do jednoduché konverzace porozumění známým slovům čtení přiměřeně dlouhého textu psaní slov a vět jednoduché říkánky, písničky

34

Probíraná témata – Informace o sobě a svých schopnostech, pojmenování hudebních nástrojů a předmětů, povídání o sportovních činnostech, pojmenování místností v domě, povídání o nemocech, příkazy, abeceda (spelling)

9. ročník 1 hodina týdně - foneticky správná výslovnost a čtení - rozlišení grafické a mluvené podoby slova - porozumění jednoduché, pomalu a pečlivě vyslovované konverzaci aktivní zapojení do jednoduché konverzace - sestavení jednoduchého písemného sdělení - obměňování krátkých textů - čtení přiměřeně dlouhého textu - psaní slov a vět - jednoduché říkánky, písničky Probíraná témata – Povídání o městě, udávání směru, povídání o počasí, vyjádření času a otázky na čas, povídání o škole a školním rozvrhu, povídání o televizních programech, číslovky 1 – 100, pojmenování svátků

D) Očekávané výstupy na konci období POSLECH S POROZUMĚNÍM ţák

- rozumí jednoduchým větám, pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností, rozumí obsahu jednoduché a zřetelně vyslovované promluvy

MLUVENÍ ţák:

- adekvátně reaguje, pouţije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal

35

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Matematika Vzdělávací předmět Matematika je realizován ve všech ročnících. Na 1. stupni je 22 hodin minimální časové dotace posíleno o 2 disponibilní hodiny. 1.ročník – 4 hodiny týdně 2.ročník – 4 hodiny týdně 3.ročník – 6 hodin týdně 4.ročník – 5 hodin týdně 5.ročník – 5 hodin týdně Na 2. stupni je 20 hodin minimální časové dotace posíleno o 1 disponibilní hodinu týdně. 6.ročník – 5 hodin týdně 7.ročník – 5 hodin týdně 8.ročník – 5 hodin týdně 9.ročník – 6 hodin týdně Předmět je realizován v kmenových třídách, počítačových učebnách.

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení - umoţnit ţákům pracovat individuálně nebo ve skupinách a rozumně postupovat při řešení problémů - nechat ţáky hovořit o problému, samostatně i ve spolupráci s ostatními ţáky vyhledávat a třídit informace, rozlišovat podstatné od nepodstatného - pouţívat pomůcky, modely, reálné materiály - postupně vést ţáky k přesnému a stručnému vyjadřování, uţívání matematického jazyka i symboliky 36

-

získávat číselné údaje měřením reálnými měřidly nechat ţáky vysvětlovat objevené závislosti a pravidla, klást si navzájem otázky, odpovídat, přemýšlet o praktickém vyuţití učiva

Kompetence k řešení problémů  o kaţdém předloţeném problému s ţáky hovořit, kde je to moţné, nechat ţáky provést nákres, situaci vymodelovat – umoţnit jim postupně si osvojovat vhodné metody zobrazování řešených situací  problémy důkladně rozebrat – hledat podobnosti v reálném světě  učit ţáky nevzdávat se při prvním nezdaru, učit je hledat pomoc v učebnicích nebo dalších materiálech, a to ve vzájemné spolupráci se spoluţáky, s učitelem, ale i doma v rodině  umoţnit ţákům vyuţívat vhodných pomůcek, nástrojů a technických zařízení k vyhledávání informací a řešení problémů (internet, výpočetní technika)  nastolovat problémové situace tak, aby bylo moţné poznané metody řešení uplatnit i v jiných (nematematických) oblastech jejich vzdělání Kompetence komunikativní  v klidu, pozorně a s porozuměním číst zadání řešených problémů  modelovat, popisovat a matematizovat reálné situace při práci s pomůckami  osvojovat si dovednost převádět matematické znaky a symboly do slov běţného jazyka Kompetence pracovní  měřením veličin, porovnáváním se ţáci přibliţují k běţně uţívaným postupům  tvorbou náčrtů a přesným rýsováním, zdokonalujícím ţáky v preciznosti práce  na základě řešení aplikačních a praktických úloh vyuţívají získané zkušenosti a znalosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy pro budoucnost Kompetence sociální a personální  podílet se na vytváření příjemné atmosféry v týmu, ţáky přitom vedeme k ohleduplnosti a k uznávání druhých, k poskytnutí rady nebo pomoci druhému při společné práci  čerpat poučení z toho, co je pro ně nachystáno, co jim učitel předkládá, co mají připraveno v učebních materiálech, co si sami ověří při práci s pomůckami  spolupracovat při řešení problémových a aplikovaných úloh, kdy ţáci vyjadřují situace z běţného ţivota a následně vyuţívají nabytých dovedností v praxi (ţáci tak docházejí k poznávání moţností a významu matematiky pro praktický ţivot a skutečnosti, ţe ke správnému výsledku lze dospět různými způsoby) Kompetence občanská  rozvíjením důvěry ve vlastní schopnosti a poznáváním svých moţností (např. při řešení úloh)  postupným rozvojem systematičnosti, vytrvalosti, přesnosti ţáků  kdyţ je ţáku dávána moţnost, aby sám rozhodoval, které dovednosti jiţ dobře ovládá, co ještě potřebuje udělat a zjistit, aby svoje úkoly zvládl

1. období

37

A) Výchovně vzdělávací cíle – – – – – – – – – –

osvojování a chápání matematických postupů a schopnosti zpracování poznatků rozvíjení paměti a logického myšlení prostřednictvím matematických operací pouţívání matematických symbolů vytváření prostorové představivosti rozboru problému, stanovení postupu jeho řešení, odhadu výsledku a vyhodnocení správnosti výsledku řešení základních matematických operací, přesné a jasné formulace úkolu a jeho výsledku uplatnění matematických znalostí a dovedností v běţném ţivotě (odhady, měření, porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace) rozvíjení spolupráce při společném řešení stanovených úkolů rozvíjení samostatnosti, systematičnosti, vytrvalosti, přesnosti a sebekontroly zdokonalování grafického projevu a základních rýsovacích technik

B) Charakteristika výuky Vzdělávací oblast je zaloţena na praktických činnostech, sleduje vyuţití matematických dovedností v běţném ţivotě, posiluje schopnost logického myšlení a prostorové představivosti. Ţáci si osvojují základní matematické pojmy a symboly, matematické postupy a způsoby jejich uţití. Učí se přesnosti a uplatňování matematických pravidel, pouţívání kalkulátoru a matematických výukových programů. Matematika prolíná celým základním vzděláváním, postupně pomáhá ţákům získávat matematickou gramotnost a učí je dovednostem vyuţitelným v praktickém ţivotě. Vzdělávací oblast matematika je tvořena čtyřmi tematickými okruhy: a) Číslo a početní operace: Tematický okruh Čísla a početní operace je zařazenýna 1. stupni a dále se rozvíjí na 2. stupni. Ţáci se postupně seznamují s čísly, vytváří si konkrétní představu o číslech a číselné ose, osvojují si postupy matematických operací, jejich důleţitost a uţití. Jedná se především o sčítání, odčítání, násobení a dělení, měření, odhadování a zaokrouhlování. b) Závislosti, vztahy a práce s daty: V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty se ţáci učí uvědomovat si jaký má význam třídění a seskupování dat podle určitých kritérií, vzájemné souvislosti a závislosti mezi nimi. Získávají číselné údaje různými způsoby, například měřením. Osvojují si převody jednotek délky, obsahu, objemu, hmotnosti a času. Sestavují jednoduché tabulky a grafy. c) Geometrie v rovině a v prostoru: V tematickém okruhu Geometrie v rovině a prostoru ţáci rozeznávají, pojmenovávají a znázorňují základní geometrické útvary. Hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás a popisují vzájemné polohy objektů v rovině a v prostoru. Učí se porovnávat, měřit a zdokonalovat svůj grafický projev. d) Aplikační úlohy:

38

V tematickém okruhu Aplikační úlohy ţáci hledají řešení úloh, které můţe být nezávislé na matematických znalostech a dovednostech. Ţáci si rozvíjejí logické myšlení a podle míry rozumové vyspělosti se snaţí řešit problémové situace a úlohy z běţného ţivota a hledat více moţných řešení. Řeší různé zábavné úlohy, kvizy, rébusy, doplňovačky a učí se samostatně pracovat při vyuţívání prostředků výpočetní techniky a pouţívání některých dalších pomůcek. Podmínky pro dosažení dovednosti žáka správně řešit slovní úlohy jsou: – provádění různých praktických činností, které znázorňují určitou úlohu – samostatné vymýšlení a formulování úloh podobných úlohám právě řešeným – vymýšlení úloh příbuzných (s blízkým praktickým obsahem) ţáky a předkládání obdobných úloh k řešení učitelem Dosažení dobrých výsledků v hodinách matematiky vyžaduje: – pravidelným zařazováním činností do výuky dosáhnout při nich zručnosti ţáků – propojování výuky matematiky s ostatními předměty, zvláště s prvoukou – pestré změny forem práce v průběhu roku, rozmanitost pouţívaných pomůcek a tím dosaţení zajímavosti výuky – do vyučování často zařazovat úlohy, v nichţ se odráţí ţivot obklopující dítě, to co dítě vidí, v čem má přímou účast, to potom snadno zařazuje do svých početních úvah a myšlenek – časté sestavování úloh ze ţivota samotnými ţáky, neboť tvorba úloh, otázek a odpovědí napomáhá dobrému zvládnutí učiva, obměny slovních úloh Při vyučování matematice v prvním období základního vzdělávání při probírání určitého učiva: – seznámíme ţáky s prvním pojetím daného problému a motivujeme je – uţitím názorných pomůcek a konkretizací vedeme ţáky postupně k pochopení problému, který je dán novou učební látkou – provádíme třídění a srovnávání naučených vědomostí s vědomostmi jiţ osvojenými – provádíme cvičení s praktickým uţitím získaných vědomostí – necháváme ţáky při praktických činnostech objevovat potřebu nového početního výkonu V prvním období základního vzdělávání necháváme ţáky pod vedením učitele matematické poznatky objevovat a formulovat je svými slovy. Učitel pak matematický pojem upřesní a správně ho formuluje.

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – 3. ročník

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 39

1. ročník 4 hodiny týdně – vytváření představ o jednotlivých číslech na základě názoru – přirozená čísla 1 aţ 5 – numerace, vidění počtu věcí do 5 – rozklady čísel – porovnávání počtu věcí Výuka matematiky má v 1. ročníku činnostní charakter. Vysvětlování početních výkonů se v 1. a 2. ročníku provádí na základě činností se skupinami předmětů. Názornému počítání slouţí téţ jednoduché obrázky a značky kreslené dětmi. Při vytváření pojmu čísel a početních výkonů se přechází od činností s trojrozměrnými předměty k připraveným pomůckám (kolečka, peníze, vystřiţené obrázky) aţ ke kreslenému názoru v pracovních sešitech a názoru demonstračnímu.

2. ročník 4 hodiny týdně – opakování učiva z 1. ročníku – rozklady přirozených čísel do 10 – orientace v prostoru (před, za, vedle, vpravo, vlevo, dole, nahoře) – poznávání geometrických tvarů, rovinných obrazců a těles – vyuţití vhodných stavebnic, stavby podle předlohy i podle fantazie – sčítání a odčítání přirozených čísel v oboru do 20, názorné zavedení pomocí činností – jednoduché slovní úlohy ze ţivota řešené na základě manipulace í s věcmi i s penězi – sčítání a odčítání v 2. desítce s vyuţitím analogie s 1. desítkou (bez přechodu přes desítku), analogie musí vyplynout z individuálních činností ţáků

Výuka matematiky ve 2. ročníku má i nadále činnostní charakter. Všechny činnostní a počtářské dovednosti získané v 1. ročníku se vyuţívají a dále rozvíjejí. Pokračuje téţ rozvoj řečových dovedností ţáků. Postupně se u ţáků vytváří dovednost matematického vyjadřování.

3. ročník 4 + 2 hodiny týdně – – – – – – –

opakování učiva z 2. ročníku slovní úlohy na sčítání a odčítání v oboru do 20 numerace do 100 úlohy na orientaci v prostoru a v čase manipulační činnosti s konkrétními předměty matematické pojmy +, - , =, <, > jednotky hmotnosti, délky a času

40

Vyučování matematice ve 3. ročníku je stejně jako v předcházejících ročnících názorné, často spojené s aktivní činností všech ţáků. Ţákovských činností vyuţíváme při výkladu i procvičování učiva. Velmi vhodné jsou činnosti s pomůckami „desítky koleček“ a „papírové mince a bankovky“, např. při obchodování, činnostní práce na číselných osách (vyuţití čtverečků z tvrdšího papíru, nejlépe o straně 2 cm), činnosti s „dvoubarevnými kolečky“ (názorné rozlišování úsudků).

D) Očekávané výstupy na konci 1. období Číslo a početní operace Ţák: – čte, píše a pouţívá číslice v oboru do 20, numerace do 100 – sčítá a odčítá s uţitím názoru v oboru do 20 – porovnává mnoţství a vytváří soubory prvků podle daných kritérií v oboru do 20 – zná matematické pojmy +,- , =, <, > a umí je zapsat – umí rozkládat čísla v oboru do 20 – řeší jednoduché slovní úlohy na sčítání a odčítání v oboru do 20 Závislosti, vztahy a práce s daty Ţák: – zvládá orientaci v prostoru a pouţívá výrazy vpravo, vlevo, pod, nad, před, za, nahoře, dole, vpředu, vzadu – modeluje jednoduché situace podle pokynů a s vyuţitím pomůcek – uplatňuje matematické znalosti při manipulaci s drobnými mincemi – doplňuje jednoduché tabulky, schémata a posloupnosti čísel v oboru do 20 Geometrie v rovině a prostoru Ţák: – rozezná a pojmenuje základní geometrické tvary a umí je graficky znázornit – umí pouţívat pravítko – rozezná přímku a úsečku, narýsuje je a ví, jak se označují

2. období A) Výchovně vzdělávací cíle - osvojování a chápání matematických postupů a schopnosti zpracování poznatků – – – – – –

rozvíjení paměti a logického myšlení prostřednictvím matematických operací pouţívání matematických symbolů vytváření prostorové představivosti rozboru problému, stanovení postupu jeho řešení, odhadu výsledku a vyhodnocení správnosti výsledku řešení základních matematických operací, přesné a jasné formulace úkolu a jeho výsledku uplatnění matematických znalostí a dovedností v běţném ţivotě (odhady, měření, porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace)

41

– – –

rozvíjení spolupráce při společném řešení stanovených úkolů rozvíjení samostatnosti, systematičnosti, vytrvalosti, přesnosti a sebekontroly zdokonalování grafického projevu a základních rýsovacích technik

B)Charakteristika výuky Vzdělávací oblast je zaloţena na praktických činnostech, sleduje vyuţití matematických dovedností v běţném ţivotě, posiluje schopnost logického myšlení a prostorové představivosti. Ţáci si osvojují základní matematické pojmy a symboly, matematické postupy a způsoby jejich uţití. Učí se přesnosti a uplatňování matematických pravidel, pouţívání kalkulátoru a matematických výukových programů. Matematika prolíná celým základním vzděláváním, postupně pomáhá ţákům získávat matematickou gramotnost a učí je dovednostem vyuţitelným v praktickém ţivotě. Vzdělávací oblast matematika a její aplikace je tvořenačtyřmi tematickými okruhy: a) Číslo a početní operace: Tematický okruh Čísla a početní operace je zařazenýna 1. stupni a dále se rozvíjí na 2. stupni. Ţáci se postupně seznamují s čísly, vytváří si konkrétní představu o číslech a číselné ose, osvojují si postupy matematických operací, jejich důleţitost a uţití. Jedná se především o sčítání, odčítání, násobení a dělení, měření, odhadování a zaokrouhlování b) Závislosti, vztahy a práce s daty V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty se ţáci učí uvědomovat si jaký má význam třídění a seskupování dat podle určitých kritérií, vzájemné souvislosti a závislosti mezi nimi. Získávají číselné údaje různými způsoby, například měřením. Osvojují si převody jednotek délky, obsahu, objemu, hmotnosti a času. Sestavují jednoduché tabulky a grafy. c) Geometrie v rovině a prostoru V tematickém okruhu Geometrie v rovině a prostoru ţáci rozeznávají, pojmenovávají a znázorňují základní geometrické útvary. Hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás a popisují vzájemné polohy objektů v rovině a v prostoru. Učí se porovnávat, měřit a zdokonalovat svůj grafický projev. d) Aplikační úlohy V tematickém okruhu Aplikační úlohy ţáci hledají řešení úloh, které můţe být nezávislé na matematických znalostech a dovednostech. Ţáci si rozvíjejí logické myšlení a podle míry rozumové vyspělosti se snaţí řešit problémové situace a úlohy z běţného ţivota a hledat více moţných řešení. Řeší různé zábavné úlohy, kvizy, rébusy, doplňovačky a učí se samostatně pracovat při vyuţívání prostředků výpočetní techniky a pouţívání některých dalších pomůcek.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 4. ročník 5 hodin týdně

42

Opakování a procvičování učiva v oboru do 1 00: - násobilka 2 aţ 10 s názorem - sudá a lichá čísla - pamětné sčítání a odčítání - písemné sčítání, odčítání dvouciferných čísel - zápis a řešení jednoduchých slovních úloh - zaokrouhlování čísel na desítky - určování času - jednoduché převody jednotek délky, hmotnosti a času - třídění údajů podle návodu - orientace v jednoduché tabulce - manipulace s penězi - číselné a obrázkové řady - doplňovačky - základní útvary v rovině - bod, čára, přímka, polopřímka, vzájemná poloha dvou přímek - měření délek, délka úsečky - přímka, polopřímka, úsečka, bod, rýsování a popis - kruţnice, kruh - kolmice a rovnoběţky - základní útvary v prostoru - osová souměrnost

5. ročník 5 hodin týdně - přirozená čísla do 1000 - násobilka - zápis a rozklad čísel v desítkové soustavě - číselná osa - porovnávání čísel - sčítání, odčítání, násobení, dělení - práce s kalkulátorem - úlohy na orientaci v prostoru a čase - manipulační činnosti s konkrétními předměty - jednotky délky, hmotnosti a času - peníze - tabulky 43

- rýsování základních geometrických útvarů v rovině (rýsování podle popisu slovního i písemného, slovní ústní popis narýsovaného - procvičování zručnosti i vyjadřování v geometrii) - jednotky délky a jejich převody, měření délky - výpočet obvodu mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran - osová souměrnost

D) Očekávané výstupy na konci 2. období Číslo a početní operace Ţák: - čte, píše a porovnává čísla v oboru do 100 i na číselné ose, numerace do 1000 - rozeznává sudá a lichá čísla - sčítá a odčítá zpaměti i písemně dvouciferná čísla - zapisuje a řeší jednoduché slovní úlohy - zaokrouhluje čísla na desítky i na stovky s vyuţitím ve slovních úlohách - zvládá s názorem řady násobků čísel 2 aţ 10 do 100 - tvoří a zapisuje příklady na násobení a dělení v oboru do 100 - umí pouţívat kalkulátor Závislosti, vztahy a práce s daty Ţák: - určí čas s přesností na čtvrthodiny, převádí jednotky času v běţných situacích - umí jednoduché převody jednotek délky, hmotnosti a času - vyhledává a třídí jednoduchá data (údaje, pojmy apod.) podle návodu - orientuje se a čte v jednoduché tabulce - uplatňuje matematické znalosti při manipulaci s penězi Geometrie v rovině a prostoru Ţák: - měří a porovnává délku úsečky - sestrojuje rovnoběţky a kolmice - znázorňuje, rýsuje a označuje základní rovinné útvary - určuje osu souměrnosti překládáním papíru - počítá obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran - poznává základní tělesa Aplikační úlohy Ţák: - řeší jednoduché praktické slovní úlohy, jejichţ řešení nemusí být závislé na matematických postupech

3. období

44

A) Výchovně vzdělávací cíle osvojování základních matematických pojmů a poznatků na základě aktivních činností v návaznosti na předcházející matematické poznání utváření souboru matematických nástrojů a aparátu (početní operace, algoritmy, metody řešení úloh, matematické modely řešení, grafická schémata, tabulky, znázornění, grafy aj.) a jeho efektivního vyuţívání při řešení problémových i aplikovaných úloh vyjadřujících situace z běţného ţivota vytváření dostatku příleţitostí aktivně se podílet na vlastním vzdělávání, samostatně se projevovat, řešit úlohy, získávat nové vědomosti vlastní činností, a to prostřednictvím činnostního pojetí vyučování, tj. uplatňováním postupů a forem práce, které umoţňují maximálně vyuţívat vlastních zkušeností a dovedností

B) Charakteristika výuky Oblast klade důraz na porozumění základním myšlenkám, pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Ţáci si osvojují základní matematické pojmy, algoritmy, symboliku. Učí se vyuţívat získané vědomosti a dovednosti v praktickém ţivotě. Vyuţívají při práci výpočetní techniku, především kalkulátory a výukové programy. Matematické vzdělání vede ţáky k přesnému vyjadřování, rozvíjí logické uvaţování, důslednost, pečlivost, schopnost sebekontroly, sebedůvěru. Pamatujeme na to, ţe dobré zvládnutí učiva jednoho ročníku, je předpokladem pro zvládnutí učiva v ročníku následujícím. Ve výuce matematiky se kaţdý pojem buduje postupně, vyvíjí se a dotváří. Proto na sebe jednotlivé tematické celky musí navazovat, a to včetně symboliky a dikce. Pokud dojde k narušení tohoto procesu a systému, k nepochopení pojmu, k nezvládnutí poznatku nebo činnosti, nelze úspěšně zvládnout následné učivo a dosáhnout očekávané výstupy. Vzniká tak i obecný pocit náročnosti, těţkosti a výjimečnosti matematiky. Vzdělávací oblast je rozdělena do tematických celků: Číslo a proměnná Závislosti, vztahy a práce s daty Geometrie v rovině a v prostoru Aplikační úlohy a problémy Obsah tematických celků je minimem základního vzdělávání v matematice na 2. stupni ZŠ. Tematické celky lze charakterizovat: – Číslo a proměnná -ţáci si osvojují početní operace v číselných oborech, učí se a výpočtem, seznamují se s pojmem proměnná, učí se získávat údaje měřením, odhadováním, porovnáváním – Závislosti, vztahy a práce s daty ţáci poznávají a uvědomují si změny a závislosti známých jevů z běţného ţivota, učí se vytvářet tabulky

45

– Geometrie v rovině a prostoru Základní představy ţáka o geometrických obrazcích a tělesech jsou rozšiřovány a prohlubovány. Ţák určuje a znázorňuje geometrické útvary, popisuje je slovně a geometricky modeluje reálné situace. Řeší geometrické úlohy, počítá obsahy a obvody rovinných obrazců, povrchy a objemy těles. Významné místo v realizaci tohoto tematického celku má utváření správných dovedností a návyků při rýsování, uţívání správných a vhodných pomůcek pro rýsování. – Aplikační úlohy a problémy ţáci se učí řešit úlohy z běţného ţivota, třídit údaje, provádět náčrtky

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Řešení problémů a rozhodovací dovednosti 9.ročník – Projekt Dovolená - plánování po finanční stránce

- výběr typu dovolené - vynakládání finančních prostředků – kalkulace (doprava, ubytování,strava, výměna peněz apod.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník 5 hodin týdně

Aritmetika Opakování a upevnění učiva z 1. stupně ZŠ - přirozená čísla a jejich zápis - zobrazení, porovnávání, zaokrouhlování přirozených čísel - operace s přirozenými čísly (sčítání, odčítání, násobení, dělení), písemné algoritmy Počítání do 10 000 - sčítání, odčítání, zaokrouhlování čísel Násobení a dělení do 100 - dělení se zbytkem do 100 Římské číslice - poznat základní římské číslice

Geometrie 46

Opakování a upevňování učiva z 1. stupně ZŠ - bod, přímka, polopřímka, úsečka - jednoduché konstrukce: rovnoběţky, kolmice - délka úsečky, měření, jednotky délky

Úhel a jeho velikost - úhel, velikost úhlu, určení velikosti úhlu měřením a výpočtem - typy a druhy úhlů - osa úhlu Osová souměrnost - osová souměrnost, osa souměrnosti - osově souměrné obrazce - jednoduché konstrukce: osa úsečky, osa úhlu Trojúhelník

- trojúhelník, zobrazení, popis, modely - trojúhelníková nerovnost - konstrukce trojúhelníku ze tří stran

7. ročník 5 hodin týdně

Aritmetika Opakování a upevnění učiva ze 6. ročníku - sčítání, odčítání, násobení, dělení - zaokrouhlování, porovnávání Počítání do 1 000 000 - číselná osa - zaokrouhlování - sčítání a odčítání - násobení a dělení Dělitelnost - prvočíslo a číslo sloţené - násobek, dělitel - nejmenší společný násobek - největší společný dělitel - kritéria dělitelnosti

Geometrie Osová a středová souměrnost - osová souměrnost, útvary osově souměrné - středová souměrnost, útvary středově souměrné Úhel - velikost úhlu

47

- měření velikosti (úhloměr) - konstrukce úhlů Obvod rovinných útvarů - čtverec, obdélník, trojúhelník - obvod rovinných útvarů - převody základních jednotek

8. ročník 5 hodin týdně

Aritmetika a algebra Zlomky - zlomek jako část celku - zápis zlomku - jednoduché početní operace Desetinná čísla - zápis, čtení - porovnávání - sčítání, odčítání - násobení a dělení 10, 100, 1000 - násobení číslem přirozeným a číslem desetinným - zaokrouhlování

Geometrie Kruh, kruţnice - kruţnice, kruh, zobrazení, popis, modely - délka kruţnice, obsah kruhu Čtyřúhelníky - čtverec, obdélník, kosočtverec, kosodélník, lichoběţník - konstrukce trojúhelníků, čtyřúhelníků Povrch těles - rozlišování těles - jejich popis, modelování - vytvoření sítě - povrch těles - jednotky obsahu

9. ročník 5 +1 týdně

Algebra Poměr

48

- zvětšování, zmenšování v daném poměru - měřítko plánu a mapy

Lineární rovnice - jednoduché lineární rovnice Procenta - výpočet jednoho procenta - jednoduché výpočty - úrok

Geometrie Tělesa - opakování – krychle, kvádr - koule, válec, jehlan, kuţel - jednotky objemu – krychlové, litrové - objem krychle a kvádru Základy rýsování - druhy čar - technické písmo - kótování - pravoúhlé promítání

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Číslo a proměnná Ţák by měl: -psát, číst, porovnávat a zaokrouhlovat čísla v oboru do 1 000 000 - zvládat orientaci na číselné ose - písemně sčítat, odčítat, násobit a dělit víceciferná čísla, dělit se zbytkem - pracovat se zlomky a smíšenými čísly, pouţívat vyjádření vztahu celek – část ( zlomek, desetinné číslo, procento ) - číst desetinná čísla, znát jejich zápis a provádět s nimi základní početní operace - řešit jednoduché úlohy na procenta - provádět odhad výsledku, zaokrouhlovat čísla Závislosti, vztahy a práce s daty Ţák by měl: - uţívat a ovládat převody jednotek délky, hmotnosti, času, obsahu a objemu - zvládat početní úkony s penězi - pouţívat měřítko plánu a mapy - vyhledávat, třídit a porovnávat data - vypracovat jednoduchou tabulku Geometrie v rovině a v prostoru Ţák by měl: - umět zacházet s rýsovacími pomůckami a potřebami 49

- odhadovat délku úsečky, určit délku lomené čáry, graficky sčítat a odčítat úsečky - vyznačovat, rýsovat a měřit úhly, provádět jednoduché konstrukce - znát a rýsovat základní rovinné útvary a zobrazovat jednoduchá tělesa - vypočítat obvod a obsah trojúhelníka, čtverce, obdélníka a kruhu - vypočítat objem a povrch kvádru, krychle a válce - číst a rozumět jednoduchým technickým výkresům - sestrojit základní rovinné útvary v osové a středové souměrnosti - načrtnout základní tělesa a sestrojit jejich sítě - pouţívat technické písmo Aplikační úlohy Ţák by měl: - samostatně řešit praktické úlohy - hledat různá řešení předloţených situací - aplikovat poznatky a dovednost z jiných vzdělávacích oblastí - vyuţívat prostředky výpočetní techniky při řešení úloh

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE .

Informatika Vzdělávací předmět Informatika je realizován od 4. do 9. ročníku. Na 1. stupni se vyučuje v 4. a 5. ročníku v časové dotaci 1 hodina týdně. Na 2. stupni se vyučuje v 6. - 9. ročníku předmět vyučuje 1 hodinu týdně. Předmět je realizován v počítačových učebnách. Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení Pro postupné rozvíjení této kompetence je při výuce informatiky třeba: vést ţáka k porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uloţením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým vyuţitím vytvořit od raného věku ţáků pozitivní vztah k informačním technologiím, jakoţto prostředků k získávání, třídění, zpracování a prezentace informací, které ţáka kaţdodenně zasahují při zpracovávání získaných informací třídit a rozlišovat podstatné od nepodstatného,

50

pouţívat počítače a periferie od samého prvopočátku smysluplně, osvojovat si standardní postupy při zpracovávání informací postupně vést ţáky k ovládnutí a uţívání jazyka informatiky vést ţáky k vyuţívání výpočetní techniky a aplikačního i výukového softwaru nechat ţáky vysvětlovat získané informace, klást si navzájem otázky, odpovídat na ně a přemýšlet o praktickém vyuţití upozorňovat ţáky na vyuţití informací v různých oblastech lidské činnosti, vytvářet návaznosti v probíraném učivu pochopit funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování přírodních i sociálních jevů a procesů Kompetence k řešení problémů Pro postupné rozvíjení této klíčové kompetence u ţáků je potřebné ve výuce informatiky dbát na to, aby výuka byla srozumitelná a přiměřená věku, praktická, zaloţená na porozumění učivu a dokonalém zvládnutí standardních postupů a činností. Proto je třeba: o kaţdém řešeném problému s ţáky hovořit, problémy důkladně rozebrat, navrhnout a vyzkoušet různé moţnosti řešení dát ţákům prostor pro vhodné pojmenování problému naučit ţáky nevzdávat se při prvním nezdaru, hledat pomoc ve spolupráci se spoluţáky, s učitelem ale i doma v rodině je třeba rozvíjet logické myšlení, nechat ţáky obhajovat své řešení a prezentace výsledků své práce

Kompetence komunikativní Informatika je v samé podstatě na komunikaci zaloţená. Nejedná se pouze o komunikaci mezi ţákem a strojem ale hlavně o komunikaci mezi lidmi navzájem. Ţákům proto umoţňujeme: vyjadřovat svoje názory třeba zpočátku na základě intuice a tyto posléze zpřesňovat při práci s hardwarem a softwarovým vybavením popisovat prováděné činnosti, dotazovat se na vzniklé nejasnosti, komunikovat se spoluţáky, sledovat jejich závěry porovnávat výsledky své práce s výsledky práce spoluţáků, argumentovat, obhajovat výsledky své práce, poučit se od druhých, naslouchat upřesnění učitele poznávat správný jazyk informatiky, uţívat správné termíny při zpracovávání výsledků své práce dbáme u ţáků na to, aby pouţívali ustálené postupy Kompetence sociální a personální Pro správné ovládnutí informačních technologií je třeba, aby ţáci pro získání kompetencí k učení a řešení problémů pracovali s výpočetní technikou individuálně. Individuální práci upřednostňujeme proto, ţe jinak jeden ţák pracuje a ostatní koukají. Proto je třeba: ţákům dát moţnost diskutovat při řešení úkolů vést ţáky k ohleduplnosti u uznání práce druhých, k poskytnutí rady a pomoci druhým, zvláště spoluţákům, kteří nemají počítače doma a nemají dostatečné znalosti a dovednosti pěstovat v ţákovi pozitivní představu o sobě samém, vţdy mít moţnost vyslovit své názory a obhájit svůj způsob řešení Kompetence občanské V informatice se rozvíjení této kompetence uplatňuje zvláště: respektováním práv k duševnímu vlastnictví při uţívání softwaru zaujetím odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu rozvíjením důvěry ve vlastní schopnosti a moţnosti při ovládnutí informačních technologií

51

vedením ţáka k sebekontrole, soustavnosti a systematičnosti podporou tvořivé činnosti ţáků

Kompetence pracovní Na konci základního vzdělání dosáhne ţák této kompetence tím, ţe během výuky informatiky: pro řešení problémů, které jsou před něho staveny, prezentaci výsledků své práce, získávání informací pouţívá bezpečně a účinně výpočetní techniku doplněnou přídavnými periferiemi při pouţití vhodného softwaru dodrţuje vymezená pravidla pouţíváním různých verzí programů, prací na různých počítačích se postupně bez problémů adaptuje na změněné nebo nové pracovní podmínky dodrţuje stanovená přesná pravidla pro práci s výpočetní technikou, návody pro práci s přídavnými zařízeními dodrţuje hygienické a zdravotní normy při práci s výpočetní a prezentační technikou Na základě získané ICT gramotnosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, učiní podloţené rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesní orientaci.

2. období A) Výchovně vzdělávací cíle seznamovat ţáky se základními funkcemi počítače uvědomovat si úlohu rychlých informací v dnešním moderním světě naučit se svoje soubory informací vytvářet a ukládat učit ţáky pracovat s textem a obrázkem v textovém a grafickém programu

B) Charakteristika výuky Vyučovací předmět Informatika je vyučován v 4. A 5. ročníku po jedné vyučovací hodině týdně. Charakter výuky informatiky je činnostní. Výuku orientujeme tak, aby ţáci dovednosti a znalosti získávali výhradně na základě individuální práce s počítači, periferiemi a pouţívaným softwarem. Ţáci provádějí takové činnosti, které vedou k získání základních znalostí a dovedností z oblasti práce s ICT technologiemi výhradně uţivatelského charakteru, ale tak, aby je mohli dále rozvíjet na druhém stupni základního vzdělávání. Cílem naší práce je vybavit ţáka takovými kompetencemi, které mu umoţní ICT technologie v budoucnosti cílevědomě vyuţívat při učení a později téţ při organizaci svého ţivota.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 4. a 5. ročník 1 hodina týdně v každém ročníku

52

Základy práce s počítačem

funkce a popis osobního počítače a přídavných zařízení základní počítačová sestava (sloţení a ovládání) jednoduchá údrţba počítače, postupy při běţných problémech s hardwarem a softwarem zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s dlouhodobým vyuţíváním výpočetní techniky OS Windows základní prvky OS – ikony, hlavní panel a nabídka start nastavení pracovního prostředí práce s okny práce se sloţkami programy OS Windows a jejich ovládání WordPad a malování Psaní a úpravy textu ve WordPadu Tvorba a úpravy grafických objektů v malování Výukové a zábavné programy práce s výukovými programy zábavné programy – hry

D) Očekávané výstupy na konci 2. období Ţák by měl ovládat základní obsluhu počítače pracovat s výukovými a zábavnými programy podle pokynů dodrţovat pravidla bezpečné a zdravotně nezávadné práce s výpočetní technikou

3. období A) Výchovně vzdělávací cíle Ţák: vyuţívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběţnější periferie respektuje pravidla bezpečné práce s HW i SW a postupuje poučeně i v případě jejich závad

53

chrání data před poškozením, ztrátou a zneuţitím při vyhledávání informací na internetu pouţívá jednoduché cesty komunikuje pomocí e-mailu či jiných běţných komunikačních zařízení ovládá práci s textovými, grafickými i tabulkovými editory uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví

B) Charakteristika výuky Vyučovací předmět Informatika bude vyučován od 6. do 9. ročníku po jedné vyučovací hodině týdně. Charakter výuky informatiky je činnostní. Výuku orientujeme tak, aby ţák dovednosti a znalosti získával výhradně na základě individuální nebo maximálně dvoučlenné skupinové práce s počítači, periferiemi a pouţívaným softwarem. Ţák provádí takové činnosti, které vedou k získání základních znalostí a dovedností práce s ICT technologiemi výhradně uţivatelského charakteru, ale tak, aby je mohl dále rozvíjet na středním stupni vzdělání. Cílem naší práce je vybavit ţáka takovými kompetencemi, aby byl schopen ICT technologie v budoucnosti cílevědomě vyuţívat k organizaci a řízení svého ţivota. Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Informatika umoţňují ţákovi aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího softwaru a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní a zájmové činnosti.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. – 7. ročník 1 hodina týdně v každém ročníku Přídavná zařízení počítače reproduktory a sluchátka kamera a mikrofon

Internet a elektronická komunikace způsoby vyhledávání informací na internetu elektronická komunikace – e-mail Microsoft Office Word základní okno programu (panel nabídek a nástrojů) zásady psaní a editace textu vkládání tabulek a jejich úprava

54

WordArt uloţení a tisk dokumentu Výukové programy a multimédia práce s výukovými programy internetové hry Psaní všemi deseti – průběţně

8. – 9. ročník 1 hodina týdně v každém ročníku Přídavná zařízení počítače Tiskárny digitální fotoaparát, mobilní telefon, ….. Internet a elektronická komunikace vyhledávání a stahování informací z internetu programy pro elektronickou komunikaci – Skype

Microsoft Office Word vkládání klipartů, tvarů a symbolů vkládání a úpravy grafických objektů Tabulkový editor Microsoft Office Excel základní okno programu (panel nabídek a nástrojů) buňka – typ buňky, velikost buňky, označení více buněk psaní a úpravy textu – font, zarovnání, barva písma, výplň buněk číselné řady ohraničení buněk, tabulka základní matematické funkce a jejich pouţití Výukové programy a multimédia práce s výukovými programy internetové hry přehrávání hudby a videa Psaní všemi deseti – průběţně

D) Očekávané výstupy na konci 3. období

55

Ţák by měl: ovládat základy psaní na klávesnici, na uţivatelské úrovni práci s textovým editorem vyuţívat vhodné aplikace zvládat práci s výukovými programy vyhledat potřebné informace na internetu dodrţovat pravidla zacházení s výpočetní technikou osvojit si základy elektronické komunikace

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, vlasti, společnosti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat. Vzdělávací oblast je realizována prostřednictvím předmětu Prvouka v 1. – 3. ročníku Přírodověda ve 4. – 5. ročníku Vlastivěda ve 4. – 5. ročníku

1. období Prvouka Vzdělávací předmět Prvouka je realizován od 1. do 3. ročníku. 1. ročník – 2 hodiny týdně 2. ročník – 2 hodiny týdně 3. ročník – 2 hodiny týdně Předmět je realizován v kmenových třídách, počítačové učebně i mimo budovu školy (vycházky, exkurze).

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení - vytváříme podmínky pro získávání dalších informací potřebných k práci - motivujeme ţáky k objevování, poznávání a zkoumání Kompetence k řešení problémů - vedeme ţáky k účelnému rozhodování v krizových situacích a zdůvodňovali své závěry - vyuţívám všech moţných materiálů (encyklopedie, internet …)

56

Kompetence komunikativní - rozšiřujeme slovní zásobu ţáků v probíraných tématech - učíme ţáky samostatně vystupovat a vyjadřovat se v konfliktních situacích Kompetence sociální a personální - organizujeme práci ve skupinách, aby ţáci spolupracovali při řešení problémů - vedeme ţáky k vzájemnému respektu - vytváříme příleţitosti pro komunikaci mezi ţáky Kompetence občanské - vyuţíváme literaturu k vytváření postoje k přírodě, k ţivotnímu prostředí Kompetence pracovní - učíme ţáky utvářet si pracovní i bezpečnostní návyky v samostatné i skupinové činnosti - vedeme ţáky k organizování a plánování učení - poţadujeme dodrţování dohodnuté kvality a postupů

A) Výchovně vzdělávací cíle Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, ţe vede ţáka k: - vytváření základních pracovních návyků - osvojování pravidel slušného chování a jednání a vytváření pozitivních mezilidských vztahů - zájmu o dění v místě bydliště, poznávání nejbliţšího okolí - rozvoji myšlení a vyjadřování, k rozšiřování slovní zásoby při pojmenovávání věcí, jevů a dějů - chápání významu věcí, jevů a dějů, jejich vlastností - pozorování, pojmenovávání, porovnávání poznatků a zkušeností - poznávání propojení mezi člověkem a přírodou a vytváření pozitivního vztahu k ţivé i neţivé přírodě - upevňování hygienických návyků, zásad zdravého ţivotního stylu - hledání potřebných informací a jejich uţití v běţném ţivotě

B) Charakteristika výuky Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí základní poznatky ţáka o ţivotě společnosti, o ţivé a neţivé přírodě a jejich významu pro člověka. Vychází z prvotních zkušeností, znalostí a vědomostí ţáka, ze specifik místa kde ţije. Ţák se učí nově nabyté znalosti a dovednosti uplatňovat v běţném ţivotě. Vzdělávací oblast Člověk a jeho světpomáhá ţákům utvářet citový vztah k rodné zemi, k nejbliţšímu okolí. Ţáci si vytvářejí základy hodnotového systému a zdravého ţivotního stylu. Osvojují si a upevňují vhodné chování a jednání mezi lidmi, učí se chápat rozdílnosti mezi jednotlivci a tolerovat je, navzájem si pomáhat a spolupracovat. Vzdělávací obor oblasti Člověk a jeho svět je členěn do tematických okruhů:

57

Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví Vzdělávací oblast je důleţitou sloţkou počátečního vzdělávání a je základem pro výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost,Člověk a příroda a Člověk a zdraví. V tematickém okruhu Místo, kde žijemese ţáci učí poznávat své nebliţší okolí, orientovat se v něm a cítit se v něm bezpečně. Postupně poznávají nejbliţší okolí místa bydliště a školy a dále své znalosti rozšiřují o důleţitá místa v obci. V tematickém okruhu Lidé kolem nás se ţáci učí základům společenského chování a jednání. Uvědomují si, ţe lidé se od sebe navzájem liší a učí se tolerovat odlišnosti mezi lidmi. Při praktických činnostech se ţáci učí spolupracovat. V tematickém okruhu Lidé a čas se ţáci učí orientovat se v čase a určovat ho. Poznávají, jak se ţivot a věci v toku času vyvíjejí a mění. Rozlišují přítomnost, minulost a budoucnost. Důleţitou sloţkou je praktické poznávání způsobu ţivota v nejbliţším okolí, návštěva významných historických památek v místě bydliště. V tematickém okruhu Rozmanitost přírody se ţáci seznamují se změnami v přírodě v průběhu roku. Učí se při praktických činnostech sledovat, jak změny v přírodě ovlivňují činnost lidí a jejich ţivot a jaký vliv má činnost lidí na přírodu. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví ţáci poznávají sami sebe. Učí se dodrţovat správné hygienické návyky a uvědomovat si jejich důleţitost pro ochranu zdraví. Poznávají, co jejich zdraví prospívá a co ho poškozuje, jak se dá předcházet škodlivým vlivům.

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Poznávání lidí – 1. ročník Sebepoznání a sebepojetí – 2. ročník Mezilidské vztahy – 2. ročník Seberegulace a sebeorganizace – 3. ročník Komunikace – 3. ročník Výchova demokratického občana Principy demokracie jako formy vlády způsobu rozhodování – 1. ročník Občanská společnost a škola – 2. ročník Občan, občanská společnost a stát – 3. ročník Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech Jsme Evropané – 1. ročník Objevujeme Evropu a svět – 3. ročník

58

Multikulturní výchova Lidské vztahy – 1. ročník Kulturní diference – 2. ročník Multikulturalita – 3. ročník Environmentální výchova Projekt: Den Země – 1. – 5. ročník Vztah člověka k prostředí – 1., 2. ročník Základní podmínky ţivota – 3. ročník Mediální výchova Fungování a vliv médií ve společnosti – 2. ročník

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 1. ročník 2 hodiny týdně – – – – – – – – – – – – – –

škola a její blízké okolí, cesta do školy, bezpečnost pracovní návyky a vhodné chování ve škole i mimo školu příroda během ročních období rodina a ţivot v rodině projevy tolerance k odlišnostem spoluţáků i jiných lidí, jejich přednostem i nedostatkům člověk a péče o zdraví, základní hygienické návyky čísla tísňového volání zdravá výţiva, reţim dne nejznámější ptáci a domácí zvířata dny v týdnu, roční období, orientace v čase nejznámější povolání a výrobky řemeslníků dopravní výchova – bezpečnost vhodná a nevhodná místa pro hru mimořádné události (varovný signál, zkouška sirén)

2. ročník 2 hodiny týdně

– – – – –

škola a organizace školního ţivota cesta do školy – bezpečnost, dopravní výchova, riziková místa a situace správné volání na tísňovou linku změny v přírodě během ročních období zelenina a její druhy 59

– – – – – – – –

ovocné stromy a jejich plody rodina, náš domov, obec, vlast rozlišování blízkých příbuzenských vztahů v rodině člověk, poučení o lidském těle, nemoc a úraz, první pomoc potraviny a správná výţiva čas, orientace podle hodin, kalendářní rok práce a volný čas rizika spojená s mimořádnými událostmi ( evakuace )

3. ročník 2 hodiny týdně – – – – – – – – – –

místo, kde ţijeme (domov, rodina, škola, obec) rodina – role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi cesta do školy, dopravní výchova bezpečné chování v rizikovém prostředí orientace v místě bydliště lidé a čas – orientace v čase pověsti, minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj rozmanitost přírody a její ochrana, základní ekologická výchova poţáry (příčiny a prevence vzniku po péče o zdraví (zdraví a výţiva, sport a hry, první pomoc)

D) Očekávané výstupy na konci 1. období MÍSTO, KDE ŢIJEME ţák by měl - zvládnout orientaci v okolí svého bydliště a v okolí školy - popsat a zvládat cestu do školy - znát nejvýznamnější místa v okolí LIDÉ KOLEM NÁS ţák by měl - znát role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi, rozlišovat blízké příbuzenské vztahy - mít osvojené základy společenského chování - projevovat toleranci k odlišnostem spoluţáků, jejich přednostem i nedostatkům - pojmenovat nejběţnější povolání a pracovní činnosti - vědět, jak se chovat při setkání s neznámými lidmi LIDÉ A ČAS ţák by měl

60

-

zvládnout jednoduchou orientaci v čase poznat kolik je hodin znát rozvrţení svých denních činností rozlišovat děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti poznávat různé lidské činnosti

ROZMANITOST PŘÍRODY ţák by měl - popsat a porovnat viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích - poznat nejběţnější druhy domácích a volně ţijících zvířat - pojmenovat základní druhy ovoce a zeleniny a poznat rozdíly mezi dřevinami a bylinami - uplatňovat základní zásady chování v přírodě - provádět jednoduché pokusy se známými látkami ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ ţák by měl - uplatňovat hygienické návyky a zvládat sebeobsluhu - dodrţovat zásady bezpečného chování tak, aby neohroţoval zdraví své a zdraví jiných - uplatňovat základní pravidla silničního provozu pro chodce - pojmenovat hlavní části lidského těla - dokázat sdělit své zdravotní potíţe a pocity - zvládnout ošetření drobných poranění

2. období

Přírodověda Vzdělávací předmět Přírodověda je realizován ve 4. a 5. ročníku. 4. ročník – 2 hodiny týdně 5. ročník – 1 hodina týdně Předmět je realizován v kmenových třídách, počítačové knihovně, mimo budovu školy (vycházky, exkurze)

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení - vedeme ţáky k vyhledávání, třídění a propojování informací - učíme ţáky samostatně pozorovat a porovnávat získané informace

61

Kompetence k řešení problému - zadáváme úkoly způsobem, který umoţňuje více postupů Kompetence komunikativní - vedeme ţáky k formulování svých myšlenek v mluvené formě - umoţňujeme prezentaci práce ţáků, ţáci mají moţnost sami zhodnotit výsledky své práce a přijmout kritiku Kompetence sociální a personální - zadáváme úkoly pro společnou práci - vedeme ţáky ke spolupráci při řešení problémů Kompetence občanské - vyţadujeme dodrţování pravidel slušného chování - vedeme ţáky k pochopení práv a povinností, k ochraně vlastního zdraví i zdraví svých blízkých Kompetence pracovní - vedeme ţáky ke správnému uţití pomůcek, vybavení, techniky - dbáme na dodrţování pravidel bezpečnosti

A) Výchovně vzdělávací cíle Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, ţe vede ţáka k: - vytváření základních pracovních návyků - rozvoji myšlení a vyjadřování, k rozšiřování slovní zásoby při pojmenovávání věcí, jevů a dějů - chápání významu věcí, jevů a dějů, jejich vlastností, vzájemných vztahů a souvislostí - pozorování, pojmenovávání, porovnávání poznatků a zkušeností - poznávání propojení mezi člověkem a přírodou a jejich vzájemného ovlivňování, vytváření pozitivního vztahu k ţivé i neţivé přírodě - upevňování hygienických návyků, zásad zdravého ţivotního stylu - hledání potřebných informací a jejich uţití v běţném ţivotě

B) Charakteristika výuky Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí základní poznatky ţáka o ţivotě společnosti, o ţivé a neţivé přírodě a jejich významu pro člověka. Vychází z prvotních zkušeností, znalostí a vědomostí ţáka, ze specifik místa kde ţije. Ţák se učí nově nabyté znalosti a dovednosti uplatňovat v běţném ţivotě.

62

V přírodovědě jsou realizovány tematické okruhy Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví. V tematickém okruhu Rozmanitost přírody se ţáci seznamují se změnami v přírodě v průběhu roku. Učí se při praktických činnostech sledovat, jak změny v přírodě ovlivňují činnost lidí a jejich ţivot a jaký vliv má činnost lidí na přírodu. Vytvářejí si vztah k přírodě a poznávají, ţe pro další ţivot lidí je velmi důleţitá ochrana ţivotního prostředí. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví ţáci poznávají sami sebe, seznamují se se svým tělem, učí se poznávat jeho funkce. Učí se dodrţovat správné hygienické návyky a uvědomovat si jejich důleţitost pro ochranu zdraví. Poznávají, co jejich zdraví prospívá a co ho poškozuje, jak se dá předcházet škodlivým vlivům. Učí se za své zdraví zodpovídat a pečovat o ně.

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Psychohygiena – 5. ročník Environmentální výchova Základní podmínky ţivota – 4., 5. ročník Ekosystémy – 5. ročník Projekt: Den Země – 1. – 5. ročník

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 4. ročník 2 hodiny týdně Základní společenstva živých organismů: - ţivotní podmínky ţivých organismů, rozmanitost podmínek ţivota na Zemi - poznávání nejznámějších druhů rostlin, hub a ţivočichů, jejich význam v přírodě a pro člověka - přizpůsobení organismů prostředí - rovnováha v přírodě, vzájemné vztahy mezi organismy

Člověk a příroda: - ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, - ochrana a tvorba ţivotního prostředí, ochrana rostlin a ţivočichů - likvidace odpadů, ţivelné pohromy a ekologické katastrofy - mimořádné situace – ochrana a evakuace při poţáru

63

Dopravní výchova - bezpečné chování v silničním provozu -

dopravní značky

-

předcházení rizikovým situacím v dopravě a v dopravních prostředcích ( bezpečnostní prvky)

5. ročník 1 hodina týdně Člověk a neživá příroda: - podmínky ţivota na Zemi - pozorování neţivé přírody Člověk a vesmír: - pohyby Země - střídání dne a noci, střídání ročních období Člověk a živá příroda: - přizpůsobení organismů ţivotnímu prostředí - ochrana ţivočichů a rostlin - poznávání běţných druhů rostlin, hub a ţivočichů podle skutečnosti i obrázků - rovnováha v přírodě – význam, vzájemné vztahy mezi organismy - rizika v přírodě, rizika spojená s ročními obdobími a sezónními činnostmi, mimořádné události způsobené přírodními vlivy a ochrana před nimi Člověk: - lidské tělo, základní stavba a funkce, ţivotní projevy člověka, pohlavní rozdíly mezi muţem a ţenou, základy lidské reprodukce, vývoj jedince - péče o zdraví – zdravý ţivotní styl, denní reţim - správná výţiva, výběr a způsoby uchovávání potravin, vhodná skladba stravy, pitný reţim - běţné nemoci a prevence, chování v době nemoci, základní péče o nemocného - drobné úrazy a poranění, první pomoc při drobných poraněních, přivolání lékařské pomoci - nutnost zdrţenlivosti a opatrnosti při setkání s neznámými lidmi - návykové látky a zdraví, hrací automaty a počítače, závislost, odmítání návykových látek - nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií - šikana, týrání, sexuální a jiné zneuţívání, brutalita a jiné formy násilí v médiích - ochrana člověka za mimořádných událostí

D) Očekávané výstupy na konci 2. období Rozmanitost přírody 64

ţák by měl - poznat propojenost ţivé a neţivé přírody, přizpůsobení organismů prostředí - popsat střídání ročních období - uvést zástupce ţivočišné a rostlinné říše vyskytujících se v nejbliţším okolí a popsat jejich základní ţivotní podmínky - zvládat péči o pokojové rostliny a znát způsob péče o drobná domácí zvířata - uplatňovat zásady ochrany přírody a ţivotního prostředí - popsat vliv činnosti lidí na přírodu a posoudit, které činnosti přírodnímu prostředí pomáhají a které ho poškozují - provést jednoduchý pokus podle návodu

Člověk a jeho zdraví ţák by měl - pojmenovat a popsat orgánové soustavy - rozlišit jednotlivé etapy lidského ţivota - uplatňovat základní dovednosti a návyky související s preventivní ochranou zdraví a zdravého ţivotního stylu - uplatňovat základní pravidla silničního provozu pro cyklisty - poskytnout první pomoc při drobných úrazech a přivolat lékařskou pomoc - mít osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek - reagovat přiměřeně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

Vlastivěda Vzdělávací předmět Vlastivěda je realizován ve 4. a 5. ročníku. 4. ročník – 1 hodina týdně 5. ročník – 2 hodiny týdně Předmět je realizován v kmenových třídách, počítačové učebně, mimo budovu školy (vycházky, exkurze)

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení - ţákům předkládáme učivo s vyuţitím co nejvíce smyslů - klademe důraz na porozumění učivu v návaznosti s propojením poznatků z jiných vzdělávacích oblastí - vyuţíváme sebehodnocení ţáků - upozorňujeme na konkrétní vyuţití vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě Kompetence k řešení problémů

65

- vedeme ţáky k práci s chybou, aby se nenechal chybou odradit a svou činnost dovedl do konce - umoţňujeme ţákům své poznatky uplatnit v praktických situacích

Kompetence komunikativní - vedeme ţáky k uţívání přesných pojmů - zapojujeme ţáky do týmové spolupráce Kompetence sociální - tvoříme společně s ţáky pravidla pro práci v různě velkých skupinách a trváme na respektování stanovených pravidel - vyţadujeme vzájemnou toleranci a pomoc Kompetence občanské - vedeme ţáky k uvědomění si svých povinností i práv - učíme ţáky kriticky posuzovat jednotlivá řešení problémů Kompetence pracovní - vyţadujeme, aby ţáci dodrţovali zásady bezpečnosti při všech aktivitách - učíme ţáky vědomě uţívat a ovládat digitální techniku - dbáme na naplnění dohodnuté kvality a termínů zadaných úkolů

A) Výchovně vzdělávací cíle Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, ţe vede ţáka k: - vytváření základních pracovních návyků - osvojování pravidel slušného chování a jednání a vytváření pozitivních mezilidských vztahů - zájmu o dění v místě bydliště, poznávání nejbliţšího okolí a formování citového vztahu k místu a k zemi, kde ţije - rozvoji myšlení a vyjadřování, k rozšiřování slovní zásoby při pojmenovávání věcí, jevů a dějů - chápání významu věcí, jevů a dějů, jejich vlastností, vzájemných vztahů a souvislostí - pozorování, pojmenovávání, porovnávání poznatků a zkušeností

B) Charakteristika výuky Vzdělávací oblast Člověk a jeho světpomáhá ţákům utvářet citový vztah k rodné zemi, k nejbliţšímu okolí. Ţáci si vytvářejí základy hodnotového systému a zdravého ţivotního stylu. Osvojují si a upevňují vhodné chování a jednání mezi lidmi, učí se chápat rozdílnosti mezi jednotlivci a tolerovat je, navzájem si pomáhat a spolupracovat.

66

Vzdělávací obor oblasti Člověk a jeho svět je ve vlastivědě realizován v tematických okruzích Místo, kde ţijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas. V tematickém okruhu Místo, kde žijemese ţáci učí poznávat své nebliţší okolí, orientovat se v něm a cítit se v něm bezpečně. Postupně poznávají nejbliţší okolí místa bydliště a školy a dále své znalosti rozšiřují o důleţitá místa v obci, regionu, zemi. V tematickém okruhu Lidé kolem nás se ţáci učí základům společenského chování a jednání. Uvědomují si, ţe lidé se od sebe navzájem liší a učí se tolerovat odlišnosti mezi lidmi. Při praktických činnostech se ţáci učí spolupracovat. Seznamují se se základními právy dítěte. Učí se chování v krizových situacích, jak jim předcházet, jak na ně reagovat. V tematickém okruhu Lidé a čas se ţáci učí orientovat se v čase a určovat ho. Poznávají, jak se ţivot a věci v toku času vyvíjejí a mění. Rozlišují přítomnost, minulost a budoucnost. Důleţitou sloţkou je praktické poznávání způsobu ţivota v nejbliţším okolí, návštěva významných historických památek v místě bydliště.

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Hodnoty, postoje, praktická etika – 5. ročník Výchova demokratického člověka Formy participace občanů v politickém ţivotě – 4. ročník Občanská společnost a škola – 5. ročník Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech Jsme Evropané – 4. ročník Multikulturní výchova Etnický původ – 5. ročník Environmentální výchova Ekosystémy – 4. ročník

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 4. ročník 1 hodina týdně Dějepisná část

67

Učivo - orientace v čase – určování a měření času,

- naše země v dávných dobách- způsob ţivota v pravěku, příchod Čechů - počátky českého státu - regionální pověsti, tradiční lidové svátky Zeměpisná část Učivo: - naše vlast Česká republika, poloha, obyvatelé, členění území ČR na kraje - regionální památky, péče o památky - Česká republika - demokratický stát, státní symboly, státní svátky - mapy a plány - orientace v krajině, světové strany a jejich určování - povrch a podnebí České republiky - obyvatelstvo České republiky - ochrana přírody, chráněná území - cestujeme naším krajem

5. ročník 2 hodiny týdně Dějepisná část Učivo: - současnost a minulost v našem ţivotě -

proměny způsobu ţivota

-

minulost kraje

-

významné historické objekty v regionu a ČR

-

naše země v dávných dobách – ţivot ve středověku

Zeměpisná část Místo, kde ţijeme - poloha České republiky, vznik, obyvatelstvo, národ - Praha hlavní město ČR - státní svátky a významné dny, státní symboly - místní oblast , region, regionální zvláštnosti, významné orientační body Lidé kolem nás

68

- rodina a společnost– role členů rodiny, práva a povinnosti v rodině

- mezilidské vztahy, komunikace zájmové organizace a spolky - chování lidí– pravidla slušného chování - právo a spravedlnost – základní lidská práva a práva dítěte, práva a povinnosti ţáků školy - protiprávní jednání (krádeţ, šikanování, zneuţívání, týrání) - osobní bezpečí – chování v rizikovém prostředí a v krizových situacích, sluţby odborné pomoci (pomáhající organizace) - situace hromadného ohroţení chování při poţáru, při vyhlášení poplachu, při dopravní nehodě, důleţitá telefonní čísla

D) Očekávané výstupy na konci 2. období Místo, kde žijeme ţák by měl - popsat polohu svého bydliště na mapě, začlenit svou obec (město) do příslušného kraje - orientovat se na mapě České republiky, určit světové strany - mít základní znalosti o České republice a její zeměpisné poloze v Evropě - znát region, ve kterém bydlí, jeho pamětihodnosti, zvláštnosti a zajímavosti - sdělit a popsat poznatky a záţitky z vlastních cest - poznat státní symboly Lidé kolem nás ţák by měl - dodrţovat pravidla pro souţití ve škole, v rodině, v obci (městě) - rozpoznat ve svém okolí nevhodné jednání a chování vrstevníků a dospělých - znát základní práva dítěte, práva a povinnosti ţáka školy - reagovat vhodným způsobem na pokyny dospělých při mimořádných událostech

Lidé a čas ţák by měl - rozeznat rozdíl mezi ţivotem dnes a ţivotem v dávných dobách - znát významné události a pověsti, které se vztahují k regionu a kraji - vědět o nejvýznamnějších kulturních, historických a přírodních památkách v okolí svého bydliště

69

VZDĚLÁVACÍ OBLAST:

ČLOVĚK A SPOLEČNOST Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů: - Dějepis - Výchova k občanství Vzdělávací oblast Člověk a společnost má nezastupitelnou roli v přípravě ţáka na občanský ţivot. Vybavuje ţáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do ţivota demokratické společnosti. Seznamuje ţáky s vývojem společnosti a zaměřuje se na formování pozitivních občanských postojů. Posiluje vědomí sounáleţitosti s ostatními evropskými zeměmi, včetně kolektivní obrany, a její nedílnou součástí je i prevence rasistických a xenofobních postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv a výchova k úctě přírodního a kulturního bohatství. Ţáci se učí rozpoznávat společenské problémy, vyvozovat z nich závěry a uplatňovat je v reálném ţivotě. Oblast přispívá také k rozvoji finanční gramotnosti a k osvojení pravidel chování při běţných rizikových situacích i při mimořádných událostech. Vzdělávací oblast Člověk a společnost navazuje přímo na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Mezipředmětové vazby jsou realizovány zvláště se vzdělávací oblastí Člověk a příroda.

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení Pro postupné rozvíjení této kompetence u ţáků:  uplatňujeme u ţáků názorné vyučování a individuální přístup  orientujeme se na učení pro ţivot  vedeme ţáky k vyhledávání informací, k rozlišování důleţitého a méně důleţitého  klademe důraz na porozumění učivu a k praktickému vyuţívání informací  vedeme ţáky k získání základních vědomostí o minulosti a současnosti naší země v kontextu se světovými dějinami  vedeme ţáky k ochraně a úctě ke kulturním památkám  snaţíme se zajímavými metodami práce motivovat ţáky, aby získali pozitivní vztah k učení

70

Kompetence k řešení problémů Pro postupné rozvíjení této kompetence u ţáků:  umoţňujeme ţákům vyhledávání informací, jejich třídění, vedeme je a usměrňujeme, s citem opravujeme chyby  umoţňujeme ţákům prezentovat své vlastní názory, myšlenky a nápady  vedeme ţáky k tomu, aby se dokázali orientovat v základních otázkách společenského ţivota  vedeme ţáky k pochopení podstaty demokracie, práv a povinností občanů, rozpoznání protiprávního jednání a vědomí jeho důsledků Kompetence komunikativní Pro postupné rozvíjení této kompetence žákům umožňujeme: vyjadřovat svoje myšlenky a názory na jednotlivé události a společenské jevy diskutovat se spoluţáky i s učitelem, obhajovat svoje názory a argumentovat porovnávat svoje názory s názory spoluţáků, naslouchat druhým vyprávět o poznatcích získaných z četby, historických filmů, naučných pořadů či masmédií - rozumět různým typům textů a obrazových materiálů, vyuţívat jich při komunikaci s ostatními -

Kompetence sociální a personální Pro postupné rozvíjení této kompetence u ţáků:  vedeme ţáky k vzájemné toleranci a vytvoření pohodového klimatu ve třídě  snaţíme se být pro ţáky osobním příkladem  snaţíme se naučit pracovat ţáky v týmu  vedeme ţáky k nacházení místa a své role ve společnosti, k vytváření představy o vlastní budoucnosti  správnými metodickými postupy podporujeme ţákovu sebedůvěru  uplatňujeme aktivního přístupu k ochraně zdraví, ţivota, majetku i poznávání otázek obrany státu Kompetence občanská Pro postupné rozvíjení této kompetence u ţáků:  vedeme ţáky k pochopení jejich základních povinností i práv  dbáme na to, aby se ţáci k sobě chovali slušně, aby odmítali hrubost a násilí  vedeme ţáky k pochopení základních principů společenských norem  usilujeme o to, aby ţáci chránili naše kulturní dědictví, správnými metodickými postupy u nich pěstujeme zájem o umění, historii  dbáme na to, aby ţáci nebyli lhostejní k ekologickým problémům současnosti Kompetence pracovní Pro postupné rozvíjení této kompetence u ţáků:  vedeme ţáky k získávání orientace v nejrůznějších oborech lidské činnosti, zhodnocení jejich významu pro společnost  vedeme ţáky k sebehodnocení a hodnocení práce ostatních  usilujeme o to, aby ţáci vyuţívali své dosavadní poznatky a zkušenosti a reálně dokázali zhodnotit své moţnosti a schopnosti při výběru profesního zaměření

71

Dějepis Vzdělávací předmět Dějepis je v 6. – 9. ročníku vyučován po 1 vyučovací hodině týdně. Předmět je realizován v kmenových třídách, počítačových učebnách.

A) Výchovně vzdělávací cíle         

získání základních vědomostí o minulosti a současnosti naší země v kontextu se světovými dějinami pochopení proměn ve způsobu ţivota lidí poznávání historických a kulturních památek, vedení k jejich ochraně a úctě k nim pochopení souvislostí celospolečenského dění s dějinami regionu schopnost zaujímat vlastní stanovisko k dějinným událostem a vyuţívat při tom vhodné prostředky komunikace úcta ke kulturnímu dědictví lidstva i vlastního národa respektování náboţenských, rasových a jiných odlišností lidí vyuţívání vlastních ţivotních zkušeností a osvojených poznatků z jiných předmětů při řešení konkrétních úkolů podněcování zájmu ţáků o minulost i současnost vlastního národa i jiných kulturních společenství, uvědomění si sounáleţitosti s evropskou kulturou

B) Charakteristika výuky Dějepis přináší základní poznatky o minulosti, o významných historických událostech a osobnostech, které nám umoţňují orientovat se v současnosti. Důleţité je zejména poznání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do současnosti. Důraz je kladen hlavně na dějiny 19. a 20. století a na hlubší poznání dějin vlastního národa v kontextu s evropským a světovým vývojem. Nedílnou součástí výuky je i poznání dějin vědy, techniky, umění a náboţenství. Zřetel je kladen na zařazování regionálních dějin, poznání významných památek a osobností regionu. Ţáci jsou vedeni k trvalému osvojení základního učiva, snaţí se získávat informace o historických jevech z dostupných zdrojů. Výuka je doplňována vycházkami a exkurzemi, při nichţ ţáci poznají práci v archivech, knihovnách, expozice muzeí či významné kulturní památky města a celé ČR.

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání – 6. ročník Seberegulace a sebeorganizace – 7. ročník Poznávání lidí -8. ročník Komunikace – 9. ročník Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a stát – 8. a 9. ročník

72

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – 6., 8. a 9. ročník Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Jsme Evropané – 9. ročník Multikulturní výchova Kulturní diference – 9. ročník Environmentální výchova Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí – 7. a 9. ročník Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – 6. – 9. ročník Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – 6. – 9. ročník

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník 1 hodina týdně Úvod do dějepisu  práce historika  historické prameny a jejich uchovávání – muzea, archivy, galerie, knihovny Pravěk  archeologie  způsob ţivota pravěkých lidí  uţívání kamene, bronzu a ţeleza  nejstarší zemědělci  umění a náboţenství  keltská civilizace Starověk  podmínky pro vznik prvních starověkých států  první písmo  kultura, významné osobnosti a události v Egyptě, Řecku a Římě  umění a náboţenství prvních států  přínos starověkých států pro světovou kulturu

7. ročník 1 hodina týdně Středověk od 5. do 12. století  stěhování národů, příchod Slovanů  Sámova říše, Velká Morava – příchod Konstantina a Metoděje  počátky českého státu – první Přemyslovci  významné památky románské kultury na našem území

73

Středověk od 13. do 15. století  změny ve středověké společnosti  rozvoj řemesel a obchodu  vznik a úloha měst  gotika  Čechy za vlády posledních Přemyslovců  Lucemburkové na českém trůně – Karel IV.  husitství – průběh, výsledky, osobnosti  vláda Jiřího z Poděbrad Novověk  změny názorů na svět – zámořské objevy, Kryštof Kolumbus  renesance a humanismus  náboţenská reformace  nástup Habsburků na český trůn – Rudolf II.  bitva na Bílé hoře a její důsledky

8. ročník 1 hodina týdně Novověk  české země v pobělohorském období  baroko  osvícenství – rozvoj vzdělanosti, vědy, techniky a umění  osvícenský absolutismus, reformy Marie Terezie a Josefa II.  počátek průmyslové revoluce  změny ve společnosti, kultuře a umění  utváření novodobého českého národa, František Palacký  revoluční rok 1848  česká politika a kultura na konci 19. století Dějiny 20. století  I. světová válka

9. ročník 1 hodina týdně Dějiny 20. století  vznik Československa  první prezident T. G. Masaryk  období první republiky  světová hospodářská krize a její důsledky  fašismus v Evropě  Edvard Beneš  Mnichovská konference a její důsledky II. světová válka  Protektorát Čechy a Morava

74

   

Slovenský stát průběh a důsledky války holocaust domácí a zahraniční odboj

Československo a svět ve 2. polovině 20. století  období zápasu o demokracii  nastolení totality v Československu – únor 1948  pokus o reformu v roce 1968  pád komunistického reţimu v Československu – listopad 1989  vznik České republiky, vstup do EU  globální problémy lidstva a jejich řešení

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Úvod do dějepisu Žák: - uvede příklady zdrojů informací o minulosti, vysvětlí význam muzeí, archivů, galerií a knihoven - pochopí význam dějin jako sdělení minulosti Pravěk Ţák: - má představu o rozdílech způsobu ţivota pravěkých a současných lidí - umí popsat pravěká zvířata, způsob jejich lovu, zbraně, předměty denní potřeby a kultovní předměty Starověk Ţák:  popíše ţivot v době nejstarších civilizací  zná souvislosti mezi přírodními podmínkami a vývojem starověkých států Středověk Ţák:  ví o prvních státních útvarech na našem území  má základní poznatky z období počátku českého státu  zná úlohu a postavení církve ve středověké společnosti  je seznámen s obdobím rozkvětu českého státu v době přemyslovské a lucemburské  charakterizuje příčiny, průběh a důsledky husitského hnutí Novověk Ţák:  ví o důsledcích objevných cest a poznávání nových civilizací  zná rozdíly způsobu ţivota společnosti jednotlivých historických etap  má přehled o zásadních historických událostech v naší zemi  pozná významné osobnosti našich dějin Dějiny 20. století Ţák:  je seznámen s příčinami a politickými, sociálními a kulturními důsledky I. světové války 75

  

má základní poznatky o vzniku samostatné Československé republiky zná průběh a důsledky II. světové války a nový politický a hospodářský vývoj v Evropě chápe význam událostí v roce 1989 a vítězství demokracie v naší vlasti

Výchova k občanství Vzdělávací předmět Výchova k občanství je od 6. do 9. ročníku vyučován po 1 vyučovací hodinětýdně. Předmět je realizován v kmenových třídách a počítačových učebnách.

A) Výchovně vzdělávací cíle          

rozvíjení orientace ve všech okolnostech společenského ţivota rozvíjení orientace v právních otázkách, schopnost projevovat se jako aktivní občan demokratické společnosti posuzování kaţdodenních situací ve vzájemných souvislostech včetně mezinárodních a globálních seznámení s postavením jedince ve společenských vztazích vedení ţáků k úctě k vlastnímu národu i jiným národům a etnikům, k rozvíjení respektu k odlišnostem lidí, skupin či společenství rozvoj zájmu o veřejné dění rozvíjení sebepoznání a sebehodnocení, kritického zhodnocení vlastních schopností a moţností, akceptování osobnosti druhých lidí rozvíjení způsobilosti k mravně odpovědnému chování, rozvoj vědomí odpovědnosti za svůj ţivot rozpoznávání názorů a postojů odporujícím základním principům demokratického souţití rozvíjení schopnosti vyuţívat vhodné prostředky komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek a názorů

B) Charakteristika výuky Výchova k občanství pomáhá ţákům orientovat se v sociálních otázkách a začleňovat se do různých společenských vztahů a vazeb. Učí je sebepoznání a poznávání druhých lidí a vede ţáky k pochopení jednání sebe i ostatních lidí v nejrůznějších ţivotních situacích. Seznamuje ţáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským ţivotem, činností politických institucí a orgánů a s moţnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského ţivota. Vede ţáky k respektování a uplatňování mravních principů a pravidel společenského souţití a přebírání zodpovědnosti za vlastní názory, chování a jejich důsledky. K výuce jsou vyuţívány nejrůznější aktivizující metody a formy práce – dialog, skupinové úkoly, simulační hry, modelové situace atd. Ţáci jsou vedeni ke schopnosti vyhledávat potřebné informace, mají moţnost vyuţívat počítačovou učebnu. Aktuálně je výuka doplňována besedami např. s právníky, policisty, pracovnicemi odboru sociální péče, kaţdoročně ţáci 8. a 9. ročníků navštěvují úřad práce.

Průřezová témata

76

Osobnostní a sociální výchova Sebepoznání a sebepojetí – 6., 8. ročník Kooperace a kompetice – 6. ročník Hodnoty, postoje a praktická etika – 6., 7. ročník Poznávání lidí – 7. ročník Mezilidské vztahy – 7. ročník Seberegulace a sebeorganizace – 8. ročník Psychohygiena – 8. ročník Řešení problému a rozhodovací schopnosti – 9. ročník Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola – 6. ročník Občan, občanská společnost a stát – 6., 8.,9. ročník Formy participace občanů v politickém ţivotě – 9. ročník Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – 9. ročník Výchova k myšlení v evropských a globálních Jsme Evropané – 9. ročník Multikulturní výchova Kulturní diference – 6. ročník Lidské vztahy – 7. ročník Multikulturalita – 7. ročník Princip sociálního smíru a solidarity – 7. a 8. ročník Environmentální výchova Vztah člověka k prostředí – 6. ročník Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí – 7. – 9. ročník Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - 6. - 9. ročník Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality - 6. - 9. ročník Fungování a vliv médií ve společnosti - 6. - 9. ročník

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník 1 hodina týdně Rodina, škola  funkce rodiny  zákon o rodině  náhradní rodinná péče  vztahy ve škole  význam vzdělání pro ţivot Obec, region, kraj  zajímavosti a významné osobnosti obce, regionu, kraje 77

  

přírodní zajímavá místa kulturní památky svátky a obyčeje v průběhu roku

Naše vlast  významné události a osobnosti  státní svátky

7. ročník 1 hodina týdně Lidská práva  principy demokracie, základní lidská práva  Listina základních práv a svobod  práva dítěte a jejich ochrana, rodinné právo  poškozování lidských práv  týrané dítě, zneuţívané dítě  šikana, diskriminace  národnostní problematika Státní správa a samospráva  orgány a instituce státní správy a samosprávy  volby do zastupitelských orgánů  vlastenectví Člověk a volný čas  kultura  sport, volnočasové aktivity  zájmové a sportovní organizace  význam kultury v ţivotě člověka, kulturní zařízení  nevhodné vyuţívání volného času, nebezpečí drog Peníze a jejich funkce  podoby peněz  formy platby  hospodaření a rozpočet rodiny  měna v EU a ostatní cizí měny

8. ročník 1 hodina týdně Mezilidské vztahy ve společnosti  základní pravidla společenského chování  mezilidská komunikace; úcta k člověku  rovnoprávné postavení ţen a muţů  rovnocennost a rovnoprávnost národnostních menšin

78



problémy lidské nesnášenlivosti

Školství v ČR  právo na vzdělání, význam vzdělání, školský systém  příprava pro profesní uplatnění  systém celoţivotního vzdělávání Zdravotní a sociální péče  systém zdravotní péče  zdravotní a sociální pojištění  sociální zabezpečení  orgány a instituce zdravotní a sociální péče  pomáhající organizace (krizová centra) Právní základy státu Ústava a zákony ČR  prezident republiky  sloţky státní moci, jejich orgány a instituce  politické strany  státní občanství  státní symboly 

9. ročník 1 hodina týdně Mezilidské vztahy ve společnosti  mravní hodnoty jedince  člověk a svoboda  otázky víry a náboţenství  nebezpečí náboţenských sekt Člověk a právo  práva a povinnosti občana, právní řád  orgány právní ochrany, soudy  právní dokumenty občana  právní vztahy a z nich vyplývající závazky  pracovní právo  osobní vlastnictví  druhy a postihy protiprávního jednání  trestná činnost mládeţe  styk s úřady Pracovní uplatnění  kvalifikace, rekvalifikace  odměna za práci, daně  nezaměstnanost, pracovní úřady, finanční podpora v nezaměstnanosti Mezinárodní spolupráce  ekonomická, politická a bezpečnostní spolupráce mezi státy 79

 

významné mezinárodní organizace členské státy EU, postavení ČR v rámci EU

C) Očekávané

výstupy na konci 3. období

Člověk ve společnosti Žák by měl: - mít základní informace o sociálních, právních a ekonomických otázkách rodinného ţivota a rozlišovat postavení a role rodinných příslušníků - respektovat mravní principy a pravidla společenského souţití - formulovat své nejbliţší plány - uplatňovat vhodné způsoby chování a komunikace v různých ţivotních situacích a rozlišit projevy nepřiměřeného chování a porušování společenských norem - rozpoznat hodnoty přátelství a vztahů mezi lidmi a být ohleduplný ke starým, nemocným a postiţeným spoluobčanům - být seznámen s nebezpečím rasismu a xenofobie - kriticky přistupovat k projevům vandalismu - tolerovat kulturní zvláštnosti, názory a zájmy minoritních skupin ve společnosti Stát a právo Žák by měl: - mít základní znalosti o podstatě a fungování demokratické společnosti - chápat státoprávní uspořádání České republiky, zákonodárných orgánů a institucí státní správy - uvést symboly našeho státu a znát způsoby jejich uţívání - znát základní práva a povinnosti občanů - uvědomovat si rizika porušování právních ustanovení a důsledky protiprávního jednání - zvládat běţnou komunikaci s úřady Péče o občana Žák by měl: - chápat význam vzdělávání v kontextu s profesním uplatněním - dokázat vyřizovat své osobní záleţitosti, v případě potřeby poţádat vhodným způsobem o radu - rozeznat nebezpečí ohroţení sociálně patologickými jevy - uvědomovat si význam sociální péče o potřebné občany - vyuţívat v krizových situacích sluţeb pomáhajících organizací - mít osvojeny nezbytné dovednosti potřebné k ochraně osob za mimořádných událostí Mezinárodní vztahy Žák by měl: uvést některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimţ má ČR vztah, a vědět o výhodách spolupráce mezi státy - vědět o právech občanů ČR v rámci EU a způsobech jejich uplatňování -

80

-

uvést příklady mezinárodního terorismu

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vzdělávací oblast je v 6. – 9. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů: - Fyzika - Chemie - Přírodopis - Zeměpis

3. období

Fyzika Vzdělávací předmět fyzika je v 6. – 8. ročníku vyučován po 1 vyučovací hodině týdně ve všech ročnících. Předmět je realizován v kmenových třídách,odborné učebně, počítačové učebně.

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení - Pozorovat a popisovat jevy kolem sebe nebo pokusy - Provádět jednoduché pokusy a vyvozovat z nich závěry - Hledat příčiny přírodních jevů, nalézat jejich souvislosti - Vyhodnocování svých představ a výsledek pozorování, pokusu Kompetence k řešení problému - Rozpoznávat problémové situace při pozorování nebo při praktických činnostech - Vyhledat potřebné informace k řešení problému v učebnici nebo další literatuře nebo na internetu - Překonávat nezdary, vytrvat při hledání různých variant řešení Kompetence komunikativní - Stručně sdělovat výsledky svých pozorování, postup a výsledky měření nebo jiných experiment 81

-

Vyhledávat potřebný údaj v učebnici, pracovním sešitě Při řešení fyzikálních problémů ve skupině vyslechnout názor spoluţáka, kriticky ho umět posoudit

Kompetence sociální a personální - Spolupracovat se spoluţáky při provádění pokusů nebo jiné společné práci - Uvědomovat si svůj podíl a zodpovědnost za výsledky skupinové práce - Realisticky ohodnotit svůj výkon a podíl na řešení úkolu skupiny Kompetence občanské - S vyuţitím fyzikálních poznatků dodrţovat pravidla bezpečnosti práce, chování v dopravě - Posoudit důsledky určitého jevu nebo lidské činnosti z ekologického, ekonomického nebo zdravotního hlediska Kompetence pracovní - Dodrţovat základní pravidla bezpečné práce při provádění experimentů - Šetrně zacházet s pomůckami a zachovávat pořádek při provádění pokusů či jiné činnosti

A) Výchovně vzdělávací cíle  osvojování nových fyzikálních pojmů a poznatků v návaznosti na přírodovědná poznávání ţáků, minimální vyuţívání matematiky  osvojování fyzikálních poznatků, pokud je to moţné, vţdy aktivní činností ţáků  vyhodnocování a jednoduchá interpretace výsledků experimentů  přijímání poznatků z nového vyučovacího předmětu fyzika s porozuměním  podněcování ţáků k samostatnosti a tvořivosti při řešení konkrétních problémů  vedení ţáků k poznávání významu fyziky v ţivotě kolem nich a k objevování a chápání zákonitostí přírody i k postupnému pochopení přínosu fyziky pro rozvoj techniky a moderních technologií současnosti  upozorňování na historii technických vynálezů a ţivot vynálezců  získávání poznatků vychází z pozorování, provádění jednoduchých pokusů především o průběţné zařazování základních metod práce, kterých fyzika pouţívá. Hodnocení na základě komunikace mezi ţákem a učitelem  vedení ţáků k tomu, aby vyuţívali osvojené poznatky a dovednosti k řešení fyzikálních problémů v denní praxi.  klást důraz na intuitivní porozumění pojmů, které vysvětlí svými slovy.  upozorňování na pozitivní i negativní důsledky civilizačního vývoje, na moţnosti vyuţití i zneuţití techniky  vedení k osvojování a dodrţování základních pravidel bezpečnosti při provádění fyzikálních pozorování, měření a experimentů.

B)Charakteristika výuky

82

Činnostní charakter výuky tohoto předmětu vyplývá ze samé podstaty výuky fyziky jako vědeckého oboru zabývajícího se obecnými fyzikálními vlastnostmi a zákonitostmi reálného světa. Výuku fyziky orientujeme tak, aby si ţák poznatky a dovednosti osvojoval na základě demonstračních nebo individuálních pokusů s pomocí učitele nebo spoluţáka. Ţáka vedeme k pozorování předkládaných jevů, k hovoru o pozorovaném, k vyslovování vlastních závěrů. Vyjadřování ţáka průběţně citlivě upřesňujeme a napomáháme mu vytvářet si odborný slovník, který je potřebný k pochopení dané látky. Vyjadřujeme fyzikální zákonitosti a vztahy mezi fyzikálními veličinami bez nadměrného vyuţívání matematiky. Pozorování pokusů na videu, sledování počítačových animací volíme jako vhodný doplněk výuky. Jsme si vědomi, ţe uvedené metody nemohou kvalitativně zastoupit ţákovský experiment, při kterém ţák získává osobní zkušenost s prováděním fyzikálních experimentů. Vedeme ţáka, aby sám postupně objevoval vyuţití fyziky ve zvolené profesní orientaci., přibliţujeme smysl učení fyzice. Upozorňujeme na nutnost harmonického souţití člověka s okolní přírodou. Výuka fyziky probíhá v těsné souvislosti s praktickými činnostmi. Ţákovi proto v praktických činnostech co nejvíce umoţňujeme:  měřit fyzikální veličiny  pozorovat fyzikální jevy  připravovat si vhodný materiál a pomůcky k experimentování  objevovat různá technická řešení daných problémů  podporovat rozvoj jeho praktických dovedností Výuka fyziky je rozdělena na 2 období: a) 6. a 7. ročník (v kaţdém ročníku 1vyučovací hodina týdně) V tomto období klademe důraz na motivaci ţáků pro výuku fyziky, na dobré porozumění a zvládnutí základního učiva určeného RVP a na chápání vyuţití základních fyzikálních poznatků v ţivotě. Charakter výuky fyziky v 6. a 7. ročníku je činnostní, což se projevuje větším důrazem na:  ţákovské pokusování, pozorování a hovory o pozorovaném  vyuţívání ţákovských zkušeností  na pomoc a podporu při řešení problémů  na konkrétní dílčí úkoly odpovídající moţnostem ţáků, na komunikaci a vzájemnou spolupráci mezi ţáky  na vytváření systémů práce se ţákovskými pomůckami, zdokonalování zručnosti ţáků a seznamování ţáků s matematicko-fyzikálními tabulkami  vytváření mezipředmětové vázanosti fyziky s praktickými činnostmi, matematikou, informatikou i výtvarnou výchovou  na blízký kontakt mezi učitelem a ţákem, naplněný vzájemným pochopením a důvěrou  na utváření schopnosti ţáka se hodnotit a kontrolovat Ve výuce fyziky v 6. a 7. ročníku dbáme na variabilitu vyučovacích metod, a to jak při zvládání nového učiva, tak při jeho procvičování a prověřování znalostí ţáků. Volíme především ústní a praktické zkoušení. Zařazování testů a písemného zkoušení vyuţíváme minimálně. b) 8. ročník (1vyučovací hodina týdně) 83

Výuka fyziky v 8. ročníku navazuje na učivo 6. a 7. ročníku. Zachovává si činnostní ráz a klade důraz na:  motivaci ţáka ke studiu fyziky a osvojování základních strategií učení  zařazování experimentování do výuky  rozvíjení praktických dovedností, podporu tvořivosti ţáka a poskytování prostoru pro tvořivé řešení problémů  vyuţití matematicko-fyzikálních tabulek  pokračování v rozvoji komunikace ţáka, a to jak při pokusování, tak při procvičování učiva, řešení fyzikálních úloh a zkoušení  rozvoj schopnosti sebehodnocení ţáka a reálný odhad vlastních moţností  spolupráci a vzájemné respektování druhých  předávání praktických a základních znalostí ze vzdělávacího oboru fyzika  pochopení a zvládnutí základního učiva Hodnocení ţáka v tomto období vychází z jasně zadaných úkolů a z předem stanovených pravidel. Hodnocení zaměřujeme na odhalování toho, co ţák zná, ne na chybu a neznalost. Opět by mělo převaţovat ústní zkoušení nad písemným. Ţák by měl mít vţdy moţnost uplatnit při zkoušení své širší znalosti z různých oborů fyziky.

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností a poznávání: - projekt – Fyzikální veličiny a jednotky 6. a 8. ročník - integrace – laboratorní práce, práce ve skupinách, rozvíjení spolupráce, dovednost pro řešení konfliktů, řešení problému různým způsobem Environmentální výchova- integrace Ekosystémy – 7., 8. ročník Základní podmínky ţivota – 7., 8.ročník Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí – 7., 8. ročník Vztah člověka k prostředí – 7., 8. ročník 7. a 8. ročník Problematika je hlavně v tématech: - gravitační a magnetické pole, fyzikální zákony - energie a její přeměny, zdroje, šetření, principy hospodaření, obnovitelné zdroje - vlastnosti ovzduší a význam vody – základy meteorologie, ţivotní prostředí – skleníkový efekt - hodnocení ekologických problémů, komunikace o problémech ţivotního prostředí

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník 1 hodina týdně Látky a tělesa 84

  

tělesa kolem nás a látky, ze kterých se skládají tvar a objem pevných, kapalných a plynných těles vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek

Silová působení mezi tělesy  charakteristika síly  označení a jednotka Gravitační působení Země  zemská přitaţlivost – gravitační síla  gravitační pole Fyzikální veličiny – jednotky a měření  délka, obsah, objem  hmotnost  čas  hustota (bez výpočtu)  teplota Elektrický obvod  sestavení jednoduchého elektrického obvodu  elektrické napětí a jeho zdroje  elektrické spotřebiče kolem nás Magnetické vlastnosti látek  charakteristika a vlastnosti magnetů  magnetické pole

7. ročník 1 hodina týdně Mechanický pohyb těles  pohyb a klid těles Účinky síly na těleso  třecí síla, smykové tření a ovlivňování velikosti třecí síly v praxi  působení sil stejných a opačných směrů na těleso Tlaková síla a tlak  tlaková síla  tlak a jeho jednotka Mechanické vlastnosti kapalin a plynů  tlak přenášený kapalinou, Pascalův zákon  hydraulická zařízení a jejich vyuţití v praxi  hydrostatický tlak  souvislost mezi hydrostatickým tlakem, hloubkou a hustotou kapaliny  Archimédův zákon - vztlaková síla  potápění, vznášení se a plování těles v klidných tekutinách

85

 

atmosférický tlak souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v atmosféře

Světlo a jeho vlastnosti  zdroje světla  rychlost šíření světla ve vakuu a v různých prostředích  odraz světla  druhy a vyuţití zrcadel  čočky a jejich vyuţití  optické přístroje e jejich praktické vyuţití Vesmír  sluneční soustava – její hlavní sloţky, měsíční fáze  hvězdy – rozdíly mezi planetou a hvězdou

8. ročník 1 hodina týdně Mechanická práce a výkon  mechanická práce – praktické určení velikosti mechanické práce, jednotka, výpočet  výkon, porozumění vztahu mezi výkonem, vykonanou prací a časem  jednoduché stroje a jejich vyuţití  tepelné motory Druhy energie  obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie  elektrická energie a příkon  výroba a přenos elektrické energie  jaderná energie, jaderný reaktor a jaderná elektrárna  ochrana lidí před radioaktivním zářením Změny skupenství látek  tání a tuhnutí, skupenské teplo tání  vypařování kapalnění  teplota varu kapaliny Elektromagnetické děje  elektrické a magnetické pole  elektrický náboj a pole  vodiče a izolanty elektrického proudu  tepelné účinky elektrického proudu  elektrický odpor  stejnosměrný elektromotor a transformátor  bezpečnost práce s elektrickými přístroji a zařízeními Vlastnosti zvuku  vznik a zdroje zvuku, látkové prostředí jako podmínka jeho šíření 86

  

odraz zvuku na překáţce, ozvěna hudební nástroje škodlivost nadměrného hluku

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Látky a tělesa Ţák: - změří vhodně zvolenými měřidly některé důleţité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa - uvede konkrétní příklady jevů dokazujících částicové sloţení látek - předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty - vyuţívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů Pohyb těles a účinky síly Ţák: - rozhodne, zda dané těleso je v klidu či pohybu vůči jinému tělesu, a vyuţívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles - změří velikost působící síly a určí její směr - určí v konkrétní situaci síly působící na těleso - předvídá změnu pohybu těles při působení stálé síly v jednoduchých situacích - aplikuje poznatky o jednoduchých strojích při řešení praktických problémů Mechanické vlastnosti tekutin Ţák:  vyuţívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů  předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní Energie Ţák:  vyuţívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem  vyuţívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh  určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem  zhodnotí výhody a nevýhody vyuţívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na ţivotní prostředí Zvukové děje Ţák:  rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku  posoudí vliv nadměrného hluku na ţivotní prostředí a zdraví člověka Elektromagnetické a světelné děje 87

Ţák:  sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu  rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí  zná zdroje elektrického proudu  rozliší vodič od izolantu na základě analýzy jejich vlastností  zná druhy magnetů a jejich praktické vyuţití  zná zásady bezpečnosti při práci s elektrickými přístroji a zařízeními  rozpozná, zda těleso je, či není zdrojem světla  vyuţívá zákona o přímočarém šíření světla a zákona o jeho odrazu při řešení problémů a úloh  rozliší spojnou čočku od rozptylky a zná jejich vyuţití Vesmír Ţák:  zná planety sluneční soustavy a jejich postavení vzhledem ke slunci.  objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců kolem planet  odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností

Chemie Vzdělávací předmět Chemie je realizován v 9. ročníku v 1 hodině povinné časové dotace. Předmět je realizován v kmenových třídách, počítačové učebně, odborné učebně.

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení Na konci základního vzdělávání ţák: vyuţívá vhodné naučené metody, strategie učení včetně mnemotechnických pomůcek a jiné pomocné techniky pracuje s učebnicemi, učebními materiály a učebními pomůckami pouţívá základní pojmy z různých vzdělávacích oblastí dokáţe vyhledávat a vyuţívat informace v praktickém ţivotě chápe obecně pouţívané termíny Kompetence k řešení problémů Na konci základního vzdělávání ţák:

88

vnímá problémové situace, rozpozná problémy a hledá nejvhodnější způsob řešení řeší samostatně běţné ţivotní situace a přiměřeně ke svým moţnostem překonává ţivotní překáţky přijímá důsledky svých rozhodnutí nenechá se při řešení problému odradit nezdarem dokáţe popsat problém a svěřit se s ním, při řešení sloţitějších problémů poţádá o radu a řídí se jí dokáţe přivolat pomoc v případě ohroţení vlastní nebo jiné osoby

Kompetence komunikativní Na konci základního vzdělávání ţák: vyjadřuje se srozumitelně v ústním projevu a umí vést dialog rozumí obsahu sdělení a přiměřeně na něj reaguje vyuţívá tištěné informace k rozvoji vlastních vědomostí, rozumí běţně uţívaným textům, záznamům a obrazovým materiálům zvládá jednoduchou formu písemné komunikace vyjadřuje své názory a postoje a umí vhodnou formou obhájit svůj názor vyuţívá pro komunikaci běţné informační a komunikační prostředky vyuţívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému souţití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi Kompetence sociální a personální Na konci základního vzdělávání ţák: posiluje své sebevědomí na základě poznání a pochopení vlastní osoby má povědomí o základních mravních hodnotách v rodině i ve společnosti respektuje pravidla práce v týmu rozpoznává nevhodné a rizikové chování, uvědomuje si jeho moţné důsledky navazuje a udrţuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi a snaţí se upevňovat dobré mezilidské vztahy Kompetence občanské Na konci základního vzdělávání ţák: zná základní práva a povinnosti občanů, respektuje společenské normy chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohroţujících ţivot a zdraví člověka chrání své zdraví, uvědomuje si význam zdravého ţivotního stylu, podílí se na ochraně ţivotního prostředí chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy

89

Kompetence pracovní Na konci základního vzdělávání ţák: zvládá základní pracovní dovednosti, operace a postupy, rozšiřuje své komunikační schopnosti při kolektivní práci má vytvořen pozitivní vztah k manuálním činnostem dodrţuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce, ochrany ţivotního prostředí a společenských hodnot a uplatňuje je při pracovních činnostech pracuje podle daného pracovního postupu, návodu je schopen pracovní výdrţe, koncentrace na pracovní výkon a jeho dokončení reálně posoudí výsledek své práce i práce ostatních má konkrétní představu o pracovních činnostech běţných profesí vyuţívá získané znalosti a zkušenosti a vytváří si představu o moţnostech svého budoucího pracovního uplatnění

A) Výchovně vzdělávací cíle vést ţáky k poznání vybraných chemických látek a reakcí, které jsou součástí běţného ţivota a přírody vyuţitelnost získaných poznatků v praxi poukázat na význam chemie pro ţivot moderního člověka seznámit ţáky s nebezpečnými látkami, jejich označováním a bezpečným zacházením získat informace o účelném a ekonomickém zacházení s chemickými látkami posílit přímé pozorování a různé způsoby vizualizace a modelování vyuţívat moderních informačních technologií (internet) pojetí chemie jako faktoru utvářejícího ţivotní prostředí uvědomění si mezipředmětových vztahů zejména s fyzikou, přírodopisem a zeměpisem

B) Charakteristika výuky Chemie je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Je zařazena do 9. ročníku jako jednohodinový předmět. Výuka vychází z tradice chemie jako izolovaného předmětu, ale zároveň se snaţí v maximální moţné míře o zakomponování mezipředmětových vztahů nejen k přírodovědným předmětům. Výuka probíhá v odborné učebně fyziky a chemie podle moţnosti školy.

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání

90

Environmentální výchova Základní podmínky ţivota Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí Vztah člověka k prostředí

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 9. ročník 1 hodina týdně Pozorování, pokus a bezpečnost práce – vlastnosti látek, nebezpečné látky a přípravky, zásady bezpečnosti práce, mimořádné události Směsi – směsi různorodé, stejnorodé, roztok nasycený, nenasycený, oddělování sloţek směsí, voda, vzduch Částicové sloţení látek a chemické prvky – atom, molekula, prvky a jejich názvy a značky, periodická soustava, chemické sloučeniny Chemické reakce – nejjednodušší reakce nejobvyklejších prvků Anorganické sloučeniny – oxidy (názvosloví nejobvyklejších, vlastnosti pouţití), kyseliny, hydroxidy, vybrané soli Organické sloučeniny – uhlovodíky, paliva, přírodní látky (tuky, sacharidy, bílkoviny, vitaminy), jejich zdroje a vliv na zdraví Chemie a společnost – chemický průmysl n ČR, průmyslová hnojiva, stavební pojiva, plasty a syntetická vlákna, hořlaviny, léčiva a návykové látky

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Pozorování, pokus a bezpečnost práce: ţák by měl: určí společné a rozdílné vlastnosti látek rozpoznat přeměny skupenství pracovat bezpečně s vybranými dostupnými a běţně uţívanými nebezpečnými látkami umět reagovat na případy úniku nebezpečných látek Směsi ţák by měl: poznat směsi a chemické látky rozeznat druhy roztoků a jejich vyuţití v běţném ţivotě rozlišit různé druhy vody a uvede příklady jejich pouţití uvést zdroje znečisťování vody a vzduchu ve svém nejbliţším okolí Částicové sloţení látek a chemické prvky ţák by měl: znát nejobvyklejší chemické prvky a jednoduché chemické sloučeniny a jejich chemické značky rozpoznat vybrané kovy a nekovy a jejich moţné vlastnosti

91

Chemické reakce: ţák by měl: pojmenovat výchozí látky a produkty nejjednodušších chemických reakcí Anorganické sloučeniny: ţák by měl: popsat vlastnosti a pouţití vybraných prakticky vyuţitelných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a znát vliv těchto látek na ţivotní prostředí orientovat se na stupnici pH, změřit pH roztpku univerzálním indikátorovým papírkem poskytnout první pomoc při zasaţení pokoţky kyselinou nebo hydroxidem Organické sloučeniny: ţák by měl: zhodnotit uţívání paliv jako zdrojů energie znát příklady produktů průmyslového zpracování ropy uvést příklady bílkovin, tuků, sacharidů, vitaminů v potravě z hlediska obecně uznávaných zásad správné výţivy Chemie a společnost ţák by měl: vědět o vyuţívání prvotních a druhotných surovin znát zásady bezpečnosti při práci s chemickými látkami zhodnotit vyuţívání různých látek v praxi vzhledem k ţivotnímu prostředí a zdraví člověka

Přírodopis Vzdělávací předmět Přírodopis je realizován od 6.do 9. ročníku. 6. ročník – 1 hodina týdně 7. ročník – 1 hodina týdně 8. ročník – 2 hodiny týdně 9. ročník – 1 hodina týdně Předmět je realizován v kmenových třídách, počítačové učebně, mimo budovu školy.

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení Učitel vede ţáky: - k práci s učebními materiály a orientaci v nich - ke správnému pouţívání odborné terminologie - k samostatnému pozorování a porovnávání získaných informací

92

Kompetence k řešení problémů Učitel - zadává úkoly srozumitelným způsobem, upozorní na moţnost různých postupů - zařazuje metody, při kterých ţáci mohou navrhnout řešení a vyhodnotit získaná fakta Kompetence komunikativní Učitel - vede ţáky ke srozumitelnému formulování svých myšlenek - umoţňuje prezentaci práce ţáků, ţáci mají moţnost porovnat výsledky své práce s ostatními, reagovat na hodnocení ostatních Kompetence sociální a personální Učitel - vede ţáky ke spolupráci při řešení problémů - vede ţáky k soustředěnosti a zodpovědnosti při řešení individuálních úkolů - navozuje situace vedoucí k posílení sebedůvěry ţáků Kompetence občanské Učitel - vyţaduje dodrţování pravidel slušného chování - vede ţáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou ţivotního prostředí, ochranou vlastního zdraví i zdraví svých blízkých Kompetence pracovní Učitel - vede ţáky k dodrţování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci s mikroskopickými preparáty a s ţivými přírodninami - učitel zadává úkoly jednoznačně, tak, aby ţáci porozuměli postupu a měli moţnost samostatně pracovat

A) Výchovně vzdělávací cíle -

-

rozvíjet zájem ţáků o pozorování přírody a přírodních jevů, budovat kladný vztah k přírodě ţáci by měli získat přehled o vzniku a vývoji Země a ţivota získat základní poznatky o stavbě těl a ţivotě vybraných organismů včetně člověka, nerostech, horninách, vesmíru a Zemi uvědomit si důleţitost ochrany ţivotního prostředí, odpovědnost jednotlivce i lidstva za zachování ţivota na Zemi a v souvislosti s tím rozpoznat kladné a záporné zásahy člověka chránit zdraví své i ostatních, uplatňovat základní zásady prevence běţných chorob pracovat aktivně s přírodninami, všímat si podmínek jejich existence a respektovat je osvojit si takové poznatky, dovednosti a metody pozorování ţivé a neţivé přírody, jichţ by mohli vyuţívat ve svém praktickém denním ţivotě

93

B) Charakteristika výuky Předmět přírodopis se vyučuje v 6. -9. ročníku. V 6., 7. ročníku 1 vyučovací hodina týdně. V 8. ročníku se vyučuje 2 hodiny týdně, v 9. ročníku 1 hodina týdně. Vzdělávání v předmětu přírodopis je zaloţeno na srozumitelné, systematické a věkově přístupné formě získání vědomostí z oblasti ţivé a neţivé přírody a jejich aplikaci v environmentální výchově. Zásady názornosti a činnostní charakter výuky tohoto předmětu vyplývají ze samé podstaty výuky přírodopisu. Tam kde je to moţné, vychází obsah učiva jednoznačně z vlastního pozorování a zkušeností ţáků. Uplatňují se však také ekologické hry, dramatické scénky, samostatně zaloţené pokusy, sledování vývinu rostlin a práce s nimi, exkurze, vycházky nebo výstavy, coţ podporuje kladný vztah k přírodě.

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností poznávání - 6. ročník Ţák se seznamuje se základními biologickými metodami – pozorování, pokus. Uplatňuje je při zkoumání přírody, při laboratorních pracích. Učí se pracovat samostatně i ve skupině.

Environmentální výchova Základní podmínky ţivota – 6., 9. ročník Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí – 6. ročník Projekt: Den Země – 6.- 9. ročník Vztah člověka k prostředí – 6., 8., 9. ročník Environmentální výchova se prolíná celým učivem přírodopisu. Je náplní projektových dnů (Den Země), ve kterých se ţáci seznamují postupně po ročnících s problematikou třídění a recyklace odpadů, městem a okolím ve kterém ţijí, zdravým ţivotním stylem a čistěním odpadních vod. Ţáci se ve škole zapojují do třídění odpadů i prakticky (papír, plast, hliník, baterie) Multikulturní výchova Etnický původ - 8. ročník Teoretický základ k pochopení rasových a etnických problémů by měli ţáci v hodinách přírodopisu získat seznámením se s vývojem člověka, jeho příbuznost s ostatními savci, kdy člověk je ze systematického hlediska jenom jedním z druhů primátů.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník 1 hodina týdně -

vývoj, rozmanitost a základní projevy ţivota (výţiva, dýchání, růst, rozmnoţování, dědičnost) buňka rostlinná a ţivočišná, pletiva, tkáně, orgány, orgánové soustavy 94

-

fotosyntéza vztahy mezi organismy (potravní řetězce, symbióza, parazitismus, predace) houby bez plodnic (pozitivní a negativní vliv na člověka a ţivé organismy) houby s plodnicemi (stavba, výskyt, význam, zásady sběru) Lišejníky bakterie, jejich vývoj a význam řasy- jednobuněčné, mnohobuněčné prvoci mnohobuněční ţivočichové (ţahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši,krouţkovci, členovci)

7. ročník 1 hodina týdně Biologie ţivočichů - vývoj, vývin a systém ţivočichů (významní zástupci jednotlivých skupin ţivočichů – strunatci- paryby, ryby, obojţivelníci, plazi, ptáci) - rozšíření, význam, chov a ochrana ţivočichů Biologie rostlin - anatomie a morfologie rostlin (stavba a funkce kořene, stonku, listu, květu, semene a plodu) - fyziologie rostlin( zákl. principy fotosyntézy, dýchání, růstu a rozmnoţování) - systém rostlin (poznávání a popis daných zástupců běţných druhů mechorostů, kapraďorostů, nahosemenných a krytosemenných rostlin, jednoděloţných a dvouděloţných) - hospodářsky významné rostliny

8. ročník 2 hodiny týdně Savci - důleţité znaky savců, popis těla, přizpůsobení prostředí - významní zástupci jednotlivých řádů, chov domestikovaných ţivočichů,hospodářská zvířata Biologie člověka - názory na vznik člověka a jeho vývoj - stavba a funkce jednotlivých částí lidského těla, orgány, orgánové soustavy (opěrná, pohybová, oběhová, dýchací, trávící, vylučovací a rozmnoţovací, nervová soustava) - vývin jedince, etapy lidského ţivota - nemoci, úrazy, prevence (příčiny, příznaky běţných nemocí, závaţná poranění a ţivot ohroţující stavy, zásady první pomoci), epidemie - zdravý ţivotní styl

95

9. ročník 1 hodina týdně -

-

Země (vznik a stavba Země) nerosty a horniny (vznik, vlastnosti, třídění, praktický význam a vyuţití zástupců, určování základních vzorků) vnitřní a vnější geologické procesy (příčiny a důsledky) půdy (sloţení, vlastnosti a význam půdy pro výţivu rostlin, devastace, rekultivace) vývoj zemské kůry a organismů na Zemi( vznik ţivota, geologické éry a typické organismy) podnebí a počasí ve vztahu k ţivotu – význam vody a teploty prostředí pro ţivot, , význam jednotlivých vrstev ovzduší pro ţivot, vlivy znečištěného ovzduší a klimatických změn na ţivé organismy a na člověka povodně, bouře, sněhové kalamity, laviny, náledí a ochrana před nimi

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Obecná biologie, biologie hub, biologie rostlin Ţák by měl - znát základní podmínky a projevy ţivota, orientovat se v přehledu vývoje rostlin a ţivočichů - rozpoznat rozdíl mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými organismy - znát základní funkce hlavních orgánů a orgánových soustav rostlin a ţivočichů - podle popisu práce si samostatně připravit materiál pro mikroskopování a mikroskopovat - vědět o vlivu virů a bakterií v přírodě a na člověka - rozpoznat naše nejznámější jedlé a jedovaté houby - poznat lišejníky - popsat vnější i vnitřní stavbu rostlinného těla, znát funkce jednotlivých částí těla rostliny - vědět o fotosyntéze - znát nejznámější typické zástupce základních systematických skupin rostlin - znát hospodářsky významné rostliny - mít základní vědomosti o přírodě a přírodních dějích Biologie ţivočichů Ţák by měl - popsat základní vnější a vnitřní stavbu vybraných ţivočichů a vysvětlit funkci jednotlivých orgánů - rozlišit jednotlivé skupiny ţivočichů a znát hlavní zástupce i hospodářsky významná zvířata - na příkladech popsat způsob ţivota ţivočichů v přírodě a jejich přizpůsobení danému prostředí

96

-

vědět, jaké jsou ţivotní potřeby zvířat, chovaných v zajetí ( domácích i ve velkochovech) znát význam ţivočichů v přírodě a pro člověka umět pozorovat lupou i mikroskopem části těl savců (včetně trvalých preparátů), umět uvést některé z kriticky ohroţených druhů ţivočichů u nás i ve světě

Biologie člověka Ţák by měl - popsat stručně stavbu těla člověka, stavbu orgánových soustav a jejich funkci - popsat vznik a vývin jedince od početí aţ po stáří - rozlišit příčiny, případně příznaky běţných nemocí, uplatnit zásady jejich prevence, objasnit význam zdravého způsobu ţivota - znát zásady poskytování první pomoci při poranění Neţivá příroda Ţák by měl - popsat jednotlivé sféry Země - rozpoznat podle charakteristických vlastností vybrané horniny a nerosty - rozlišit důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů - rozlišit základní druhy půd a objasnit jejich význam - vědět o etapách vzniku a vývoje organismů na Zemi Základy ekologie Ţák by měl - uvést příklady jednoduchých potravních řetězců a vysvětlí jejich podstatu - uvést příklady různých typů souţití organismů v určitém prostředí - rozlišit kladné a záporné působení člověka na ţivotní prostředí, odhadnout důsledky - umět aktivně se zapojit do ochrany ţivotního prostředí Praktické poznávání přírody Ţák by měl - dodrţovat základní pravidla bezpečného chování při poznávání přírody

Zeměpis Vzdělávací předmět Zeměpis je realizován v 6. aţ 9. ročníku: 6. ročník – 1 hodina týdně 7. ročník – 1 hodina týdně 8. ročník – 1 hodina týdně 9. ročník – 1 hodina týdně Předmět je realizován v kmenových třídách, počítačové učebně, mimo budovu školy. 97

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení Ţák: - vyhledává informace, rozlišuje důleţité a méně důleţité - učí se vyhledávat informace týkající se poznání ţivota v jednotlivých světadílech - aktivně ohodnocuje svou práci a poučuje se z vlastních chyb Kompetence k řešení problému Ţák: - snaţí se pochopit problém a vyhledat k němu vhodné informace - získané informace (internet, encyklopedie) vyuţívá v praxi - prezentuje své názory, myšlenky a nápady - učí se kriticky myslet, je schopen hájit svá rozhodnutí Kompetence komunikativní Ţák: - formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory, vyjadřuje se kultivovaně v ústním projevu - je schopen oponovat a přijmout kritiku své práce Kompetence sociální a personální Ţák: - posiluje vzájemné sociální vztahy a spolupráci - chová se podle pravidel slušného chování - respektuje názory druhých, dokáţe se od nich poučit, aktivně argumentovat Kompetence občanské Ţák: - chápe základní environmentální problémy, respektuje poţadavky na kvalitní ţivotní prostředí - rozhoduje se zodpovědně podle dané situace Kompetence pracovní Ţák: - seznamuje se s pravidly bezpečného chování v terénu - svědomitě vykonává zadanou práci a hodnotí výsledky své práce

A)Výchovně vzdělávací cíle - osvojování nových zeměpisných pojmů a poznatků v návaznosti na přírodovědná poznávání - vedení ţáků k chápání globálních problémů lidstva a jejich řešení - vedení ţáků k tomu, aby vyuţívali osvojené poznatky k vysvětlování jevů současnosti - vytváří správný pohled na multikulturní společnost - vytváří správný pohled na environmentální problémy lidstva - vytváří správný pohled na spolupráci mezi národy - vytváří správný pohled na ochranu ţivotního prostředí

98

A) Charakteristika výuky Charakter výuky tohoto předmětu vyplývá z podstaty poznávání Země, oceánů a světadílů a významných zemí světa. V 6. ročníku se jedná o matematický a fyzický zeměpis, v dalších ročnících o regionální. Důraz je kladen na aktualizaci učiva o současné problémy a praktickou orientaci na různých mapách. Nutná je zásada názornosti opřená o různé videonahrávky, CD, programy na počítačích atd. Důleţitou roli hraje samostatné získávání informací z internetu a jejich zařazení do výuky různou formou. Vzbuzujeme u ţáků zájem o zeměpis, o dění kolem nás, o problémy ţivotního prostředí a lidstva.

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Rozvoj schopností a vzdělávání – 6. ročník Environmentální výchova Ekosystémy – 8., 9. ročník Základní podmínky ţivota - 6. ročník Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí – 6., 8., 9. ročník Vztah člověka a prostředí – 7. – 9. ročník. Výchova k myšlení v Evropských globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá – 7. ročník Objevujeme Evropu a svět – 7.ročník Jsme Evropané – 7. ročník Multikulturní výchova Etnický původ - 8.ročník

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6.ročník 1 hodina týdně

Planeta Země - glóbus - tvar Země - pohyby Země - důsledky pohybů Země na ţivot lidí - střídání dne a noci, střídání ročních období - časová pásma Mapy -

vybrané obecně uţívané geografické a topografické pojmy jazyk mapy orientace na mapě vzhledem k světovým stranám druhy map, měřítko

99

-

zeměpisná síť práce v terénu

Krajinné sféry Země - základní sloţky a prvky - přírodní oblasti Země - podnebné pásy - ţivelné pohromy a ochrana před nimi

7.ročník 1 hodina týdně Zeměpis Ameriky, Afriky, Asie, Austrálie a Oceánie, Antarktidy, oceány - geografická poloha - společenské poměry - kulturní poměry - hospodářské poměry - charakteristika vybraných států

8.ročník 1 hodina týdně Evropa - přírodní podmínky - obyvatelstvo - hospodářství - Evropské organizace Oblasti a státy Evropy - východní Evropa - severní Evropa - jiţní Evropa - jihovýchodní Evropa - západní Evropa - střední Evropa

9.ročník 1 hodina týdně

Česká republika - zeměpisná poloha - členitost a přírodní poměry - obyvatelstvo - hospodářství - krajské členění - spolupráce s ostatními státy Hospodářský zeměpis - obyvatelstvo světa

100

-

politické poměry současného světa hospodářské poměry současného světa ţivotní úroveň surovinové a energetické zdroje politická a hospodářská seskupení států

Ţivotní prostředí - přírodní a společenské prostředí - ochrana přírody a ţivotního prostředí - chráněná území přírody - globální ekologické problémy lidstva

D) Očekávané výstupy na konci 3. období GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE A TOPOGRAFIE Ţák by měl: - rozumět základní geografické, topografické a kartografické terminologii - získat osobní představu o prostředí, které nás obklopuje, umět ho popsat a určit jednoduché vazby, vyjádřit, co mu prospívá a škodí PŘÍRODNÍ OBRAZ ZEMĚ Ţák by měl: - objasnit důsledky pohybů Země - vědět o působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vlivu na přírodu a na lidskou společnost - vědět o působení přírodních vlivů na utváření zemského povrchu REGIONY SVĚTA Ţák by měl: - vyhledat na mapách jednotlivé světadíly a oceány - rozlišit zásadní přírodní a společenské znaky světových regionů - charakterizovat polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry vybraných světadílů, oceánů a vybraných států SPOLEČENSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ Ţák by měl: - vědět, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí a rozmístěním lidských sídel - vyhledat na mapách nejznámější oblasti cestovního ruchu a rekreace ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ţák by měl: - umět pojmenovat různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišit na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin - znát příklady přírodních a kulturních krajinných sloţek

101

-

uvést na vybraných příkladech závaţné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na ţivotní prostředí

ČESKÁ REPUBLIKA Ţák by měl: - určit zeměpisnou polohu a rozlohu České republiky a její sousední státy - znát přírodní podmínky ČR, popsat povrch a jeho členitost - uvést hlavní údaje o rozmístění obyvatelstva - vymezit a lokalizovat území místní krajiny a oblasti (regionu) podle bydliště nebo školy - charakterizovat přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu - vyhledat na mapách jednotlivé kraje České republiky a charakterizovat hospodářské poměry, přírodní zvláštnosti a kulturní zajímavosti TERÉNNÍ GEOGRAFICKÁ VÝUKA, PRAXE A APLIKACE Ţák by měl: - ovládat základy praktické topografie a orientace v terénu - uplatňovat v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: UMĚNÍ A KULTURA Vzdělávací oblast je realizována prostřednictvím vyučovacích předmětů Hudební výchova a Výtvarná výchova.

Hudební výchova Vzdělávací předmět Hudební výchova je vyučován ve všech ročnících v minimální časové dotaci na 1. stupni 5 hodin, na 2. stupni 4 hodiny. V kaţdém ročníku se vyučuje 1 hodina týdně. Předmět je realizován v kmenových třídách, hudební učebně, mimo budovu školy.

102

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení - učitel vede ţáky rozhovorem k tomu, aby si osvojili důleţité poznatky a na jejich základě poznávali význam a přinos hudební výchovy pro ţivot ačinnosti člověka Kompetence k řešení problémů - učitel pouţívá hudební ukázky a následně vede diskusi Kompetence komunikativní - ţáci se aktivně zapojují při interpretaci písni a skladeb Kompetenci sociální a personální - s vyuţitím exkurzí, přednášek, návštěv koncertů či divadel ukazuje učitel ţákům pravidla společenské etikety Kompetence občanské - sledováni aktuálního dění ve světě hudby a v oblastech, které s hudbou úzce souvisí Kompetence pracovní - názornou ukázkou a stálou kontrolou vede učitel ţáky ke správnému pouţíváni hudebních nástrojů

1. období A) Výchovně vzdělávací cíle – naučit ţáky zpívat lidové i umělé dětské písně v hlasovém rozsahu přiměřeném ţákům mladšího školního věku – nacvičit správné dýchání a tvoření tónů – rozvíjet hudební sluch a paměť – učit rozlišovat a udrţovat určitý rytmus – rozvíjet hudebnost zařazováním poslechu lidových písní – probouzet u ţáků zájem o vlastní pěvecké a hudební aktivity

B) Charakteristika výuky Hlavními sloţkami hudební výchovy jsou zpěv a poslech hudby. Těţištěm hudebně-výchovné práce je zpěv. Láska k hudbě se nejsnáze probouzí zpěvem, neboť při něm je ţák aktivní a tvořivý. Zpívaná píseň nejlépe rozvíjí pěvecké i hudební dovednosti a návyky ţáků. Nejčastější formou tohoto období je zpěv jednohlasný. Učitel dbá individuálních zvláštností dětského hlasu, vede ţáky k tomu, aby zpívali čistě, lehce a bez křiku. Dále je třeba pamatovat na to, aby rozsah a poloha písní odpovídaly rozsahu a poloze dětského hlasu.

103

V hudební výchově je třeba střídat činnosti tak, aby děti nezpívaly po celou vyučovací hodinu. V tomto období jsou pro zpěv nejvhodnější lidové písně. Smysl pro rytmus snadno a dobře rozvíjíme častým zařazováním jednoduchých doprovodných nástrojů (tyčinky, bubínek, tamburína, činely apod.) ke zpěvu ţáků. Zpěv by se měl stát pro děti přirozenou potřebou pro vyjádření pohody a radosti, a to i v jiných předmětech neţ Hudební výchova.

C) Obsah učiva předmětu hudební výchova v jednotlivých ročnících S hudbou se dítě setkává odmalička. Proto v počátcích výuky budeme vycházet ze znalosti jednoduchých lidových písní, které obvykle ţáci znají ze zpěvu v rodinách, ze zpěvu podle dětských kníţek a ze zpívání v mateřských školkách a dětmi oblíbených hudebních nahrávek.

1. ročník 1 hodina týdně VOKÁLNÍ ČINNOSTI A INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI  rytmizace říkadel, zpěv lidových a umělých písní přiměřeného rozsahu POSLECHOVÉ ČINNOSTI  výška, síla, délka tónu HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI  pochod podle hudebního doprovodu Písně vhodné k nácviku pro 1. ročník: Travička zelená Šel zahradník do zahrady Proč Kdyţ jsem jel do Prahy Pod naším okýnkem V průběhu celého roku dbáme při výuce na to, aby vyučování bylo radostné a dalo ţákům co nejvíce citových záţitků. K cvičením hlasovým se řadí cvičení dechová. Při nich se ţáci učí hospodařit s dechem. Je moţné k nim připojit i pohyby paţí. Hlasová cvičení je vhodné volit jednoduchá.

2. ročník 1 hodina týdně VOKÁLNÍ ČINNOSTI A INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI 

grafický záznam melodie

104

POSLECHOVÉ ČINNOSTI  

zpěvní hlasy zvuk hudebních nástrojů

HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI  pochod podle hudebního doprovodu Písně vhodné k nácviku pro 2. ročník Kalamajka Marjánko Já jsem z Kutné hory Šla Nanynka do zelí Písně tvoří i ve 2. ročníku hlavní součást práce v hodinách. Nácvik písní provádíme nápodobou, ţáky ke zpěvu vhodně motivujeme, dbáme na pochopení obsahu textu písně, na osvojení si textu, rytmu i melodie jednotlivými ţáky. Při zpěvu věnujeme pozornost výslovnosti. Při opakování písně doprovázíme jednoduchým rytmickým nebo pohybovým doprovodem. Vhodnou pomůckou jsou nástroje Orfovy školy. Jednoduché rytmické nástroje si téţ snadno můţeme připravit s dětmi z běţně dostupných materiálů a předmětů.

3. ročník 1 hodina týdně VOKÁLNÍ ČINNOSTI A INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI



hra na nástroje Orffova instrumentáře

POSLECHOVÉ ČINNOSTI



slavné melodie a skladby, skladby určené dětem

HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI



pohybové hry s říkadly a dětskými popěvky

Písně vhodné k nácviku pro 3. ročník: Pekla vdolky Uţ ty pilky dořezaly Čí je, čí je, čí je děvče Pásli ovce valaši Štědrej večer nastal Ţeţuličko, kde jsi byla Zpěv doprovázíme rytmickými nástroji. Kdyţ nemáme rytmických nástrojů dostatek, sami si je vyrábíme např. ze skořápek ořechů, kelímků naplněných rýţí, čočkou apod., místo hůlek

105

pouţijeme vařečky, lţičkou ťukáme do skleničky apod. Ţákům dáváme moţnost objevit další zvukové efekty a zkusit je při zpěvu vyuţít.

D) Očekávané výstupy na konci 1. období Ţák by měl - zpívat jednoduché písně v rozsahu kvinty - rozlišovat sílu zvuku - soustředit se na poslech jednoduché krátké skladby - správně a hospodárně dýchat a zřetelně vyslovovat při rytmizaci říkadel i při zpěvu - měnit pohyb podle tempových a rytmických změn

2. období A) Výchovně vzdělávací cíle - zhodnotit dosavadní pěvecké dovednosti ţáků (správnost intonace, udrţení melodie známých písní, dodrţení rytmu, správné dýchání při zpěvu) - pěstovat dále hudebnost v oblasti hudebního sluchu, zpěvního hlasu, smyslu pro rytmus, hudební paměť - rozvíjet hudebně pohybové dovednosti ţáků - chování na koncertech, v divadle, při vlastním vystoupení

B) Charakteristika výuky Těţištěm výuky i v tomto období je zpěv ţáků, zaměřený na lidové písně i známé a oblíbené písně z mediálních prostředků. Celá výuka by měla být vedena v úsměvné atmosféře zbavené stresů. Základním poţadavkem při výuce hudební výchovy je hudební doprovod vyučujícího na jakýkoliv hudební nástroj. Tím se pomáhá udrţet melodie i rytmus zpívaných písní. Na rozpoznané individuální nedostatky ţáků v intonaci či rytmu nereaguje učitel zdůrazněním těchto nedostatků, ale snaţí se dát i těmto ţákům prostor ke zpěvu ve skupinách, ke zpěvu s doprovodem. Tím umoţní také těmto ţákům příjemný proţitek ze zpěvu.

Průřezová témata Mediální výchova Vnímání autora mediálních sdělení – 5. ročník

106

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 1. Přehled tematických okruhů pro 4. a 5. ročník a) Vokální činnosti - práce s hlasem b) Instrumentální činnosti - hra na hudební nástroje - vyuţití melodických a rytmických nástrojů c) Hudebně pohybové činnosti- vyjádření hudby pohybem, gesty , tancem d) Poslechové činnosti- aktivní vnímání hudby 2. Učivo K dosaţení cílů hudební výchovy je třeba, aby si ţáci při vhodně volených hudebních činnostech osvojili některé z doporučených lidových a umělých písní, vhodné jednoduché instrumentální dovednosti, aby jim byla dána moţnost vyjadřovat hudbu pohybem.

4. ročník 1 hodina týdně Učivo VOKÁLNÍ ČINNOSTI A INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI  rytmizace říkadel, zpěv lidových a umělých písní přiměřeného rozsahu  grafický záznam melodie  hra na nástroje Orffova instrumentáře POSLECHOVÉ ČINNOSTI  výška, síla, délka tónu  rozpoznávání tempa a rytmu  zpěvní hlasy  zvuk hudebních nástrojů  slavné melodie a skladby, skladby určené dětem, nejvýznamnější hudební skladatelé HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI  pochod podle hudebního doprovodu  pohybové hry s říkadly a dětskými popěvky Písně vhodné k nácviku pro 4. ročník: Travička zelená Šel zahradník do zahrady Proč Kdyţ jsem jel do Prahy Pod naším okýnkem Já jsem z Kutné hory Bude zima, bude mráz Šla Nanynka do zelí Kdyţ jsem já ty koně pásal

107

5. ročník 1 hodina týdně VOKÁLNÍ ČINNOSTI A INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI  rytmizace říkadel, zpěv lidových a umělých písní přiměřeného rozsahu  grafický záznam melodie  hra na nástroje Orffova instrumentáře POSLECHOVÉ ČINNOSTI  výška, síla, délka tónu  rozpoznávání tempa a rytmu  zpěvní hlasy  zvuk hudebních nástrojů  slavné melodie a skladby, skladby určené dětem HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI  pochod podle hudebního doprovodu  pohybové hry s říkadly a dětskými popěvky Písně vhodné k nácviku pro 5. ročník: Muzikanti, co děláte

Teče voda, teče

D) Očekávané výstupy na konci 2. období Ţák by měl - zpívat písně v přiměřeném rozsahu k individuálním schopnostem - odlišit tóny podle výšky, síly a barvy - soustředit se na poslech skladeb - naučit se správně hospodařit s dechem při interpretaci písní  frázování - doprovodit spoluţáky na rytmické hudební nástroje - umět propojit vlastní pohyb s hudbou

3. období A) Výchovně vzdělávací cíle - rozvíjení pozitivního vztahu k hudbě - vyuţívání a rozvíjení vlastních hudebních projevů ţáků - schopnost orientovat se v základním slohovém a stylovém rozvrstvení hudby - kultivace hudebnosti v oblasti hlasu, sluchu, smyslu pro rytmus, melodického a harmonického cítění, paměti a fantazie - zařazování vokálních, instrumentálních, poslechových a hudebně pohybových aktivit

108

B) Charakteristika výuky Hudební výchova vytváří u ţáků kladný vztah k hudbě, rozvíjí jejich hudebnost, podporuje schopnosti hudbu emocionálně proţít a poskytuje vhled do hudební kultury. Hlavními sloţkami hudební výchovy jsou vokální, instrumentální, poslechové a hudebně pohybové činnosti, které se navzájem propojují, doplňují a rozvíjejí celkovou osobnost ţáka, zejména jeho hudební schopnosti a dovednosti. Ţák se učí pracovat se svým hlasem, osvojuje si hru na hudební nástroje, pokouší se ztvárňovat hudbu pomocí tance a poznává hudbu ve všech jejích ţánrových, stylových i funkčních podobách. Ţáci jsou vedeni k utváření vlastního názoru na hudbu minulosti i současnosti, je jim dán dostatek prostoru pro interpretaci hudby podle jejich individuálního zájmu. Hudbu si osvojují nejen v hodinách, ale i na nejrůznějších besedách a výchovných koncertech.

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova je realizována na II. stupni prostřednictvím tematického okruhu Kreativita (ţákům je poskytnuta moţnost improvizovat na hudební nástroje), prostřednictvím tematického okruhu Mezilidské vztahy (ţáci se učí tolerovat názor jiných na hudební umění), prostřednictvím tematického okruhu Komunikace (ţáci se snaţí formulovat své pocity z hudebních ukázek). Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech je realizována na II. stupni prostřednictvím tematického okruhu Evropa a svět nás zajímá. U ţáků je upevňován pozitivní vztah k evropské i světové hudbě, postupně jsou seznámeni s nejvýznamnějšími evropskými i světovými skladateli a jejich díly, seznamují se také se svébytnou českou i regionální lidovou hudbou, vedeme je k postoji chránit české kulturní dědictví. Multikulturní výchova je realizována na II. stupni prostřednictvím tematického okruhu Kulturní diference. Ţáci se seznamují s rozmanitostí různých hudebních kultur, učí se je tolerovat a naslouchat jim, pozornost také věnujeme kultuře a umění našeho regionu. Environmentální výchova je realizována na II. stupni prostřednictvím tematického okruhu Vztah člověka k prostředí. Vedeme ţáky k péči o estetickou kvalitu prostředí, v hodinách se seznamují se zásadami slušného chování na hudebních akcích, upozorňujeme na nebezpečí vandalismu ve spojení s některými hudebními projevy. Mediální výchova je realizována v 8. - 9. ročníku zejména prostřednictvím tematického okruhu Fungování a vliv médií ve společnosti. Ţáci se učí vnímat obraz a zvuk, vedeme je k vlastnímu hodnocení umělecké produkce v médiích i přínosu médií v oblasti kultury a umění.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník 1 hodina týdně  

zpěv jednohlasu intonační cvičení

109

      

rytmická hra na tělo nástroje Orffova instrumentáře poznávání hudebních nástrojů při poslechu hudební vyjadřovací prostředky v poslechových skladbách píseň a její hudební forma taktování a pohyb na hudbu hudebně pohybové hry

7. ročník 1 hodina týdně         

píseň lidová a umělá – výběr písní různých období lidový dvojhlas, kánon doprovod písní seznámení s grafickým záznamem melodie nástroje Orffova instrumentáře poslech skladeb různých období: baroko, klasicismus, romantismus, český romantismus taktování, taneční kroky tance lidové a společenské hudebně pohybové hry, relaxační techniky

8. ročník 1 hodina týdně hlasová a rytmická cvičení  intonační cvičení  zpěv lidových i umělých písní, jednohlasu i vícehlasu  nástroje Orffova instrumentáře  poslech skladeb různých období a ţánrů: gotika, renesance, baroko, klasicismus, romantismus, váţná hudba 20. století, 30. a 40. léta v USA, rock and rol, současná populární hudba  rozlišování zpěvních hlasů při poslechu  taktování  taneční kroky moderních tanců  hudebně pohybové hry, muzikoterapie 

9. ročník 1 hodina týdně hlasová a rytmická cvičení rytmický výcvik s oporou hudebního nástroje  zpěv lidových a umělých písní  nástroje Orffova instrumentáře  poslech skladeb různých období a ţánrů: česká renesance, české baroko, český klasicismus, český romantismus, česká váţná hudba 20. století, česká populární hudba, jazz, rock, folk  

110

   

rozlišování hudebních uskupení při poslechu taktování, taneční kroky vlastní pohybové ztvárnění hudebně pohybové hry, muzikoterapie

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Žák by měl - znát a interpretovat vybrané lidové a umělé písně - doprovázet písně pomocí ostinata - zvládnout soustředit se na poslech skladeb většího rozsahu - rozeznávat různé hudební ţánry - rozpoznat vybrané hudební nástroje symfonického orchestru znát vybrané hudební skladatele a jejich díla

Výtvarná výchova Vzdělávací předmět Výtvarná výchova je realizován ve všech ročnících. Na 1. stupni je v kaţdém ročníku 1 hodina týdně. Na 2. stupni se vyučuje 4 hodiny minimální časové dotace a 2 disponibilní hodiny týdně. 6. ročník – 2 hodiny týdně 7. ročník – 1 hodina týdně 8. ročník – 1 hodina týdně 9. ročník – 2 hodiny týdně Předmět je realizován ve kmenových třídách, mimo budovu školy.

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení Ţák: - učí se prostřednictvím vlastní tvorby - rozvíjí tvorbu aktivním vyuţíváním poznaných výtvarných technik - tvůrčím způsobem vyuţívá osvojené dovednosti - poznává v umění obraz kultury společnosti - vnímá umělecké slohy a výtvory v jejich historickém kontextu - aktivně a samostatně vyhledává informace a zapojuje je do výuky Kompetence k řešení problémů Ţák: - hledá vhodné způsoby realizace zadaných úkolů - kriticky myslí při posuzování uměleckého díla i vlastní tvorby - rozvine variace na zadané téma - přehodnotí a upraví nesprávný postup

111

Kompetence komunikativní Ţák: - poznává umění tvorbu jako jeden ze způsobů komunikace a vlastního vyjádření - snaţí se o dialog nebo diskuzi o dojmu z uměleckého díla - je schopen oponovat a přijmout kritiku své práce - pouţívá správně odborné termíny Kompetence sociální a interpersonální Ţák: - aktivně se zúčastní společných prací a projektů - spolupracuje s ohledem na osobité estetické projevy svých spolupracovníků - chová se podle pravidel slušného chování, přispěje radou Kompetence občanské Ţák: - ocení a chrání umělecká díla jako součást kulturního dědictví národa - seznámí se s díly našich i světových umělců a ilustrátorů - navštěvuje kulturní akce, kde se seznamuje s naší současnou tvorbou - šetří při práci ţivotní prostředí Kompetence pracovní Ţák: - porovnává obtíţnost práce při pouţití různých technik a pomůcek - správně a účelně vyuţívá výtvarné pomůcky a potřeby - osvojuje si různé výtvarné techniky - svědomitě a účelně vyuţívá, šetří a neplýtvá materiálem a potřebami

1. období A) Výchovně vzdělávací cíle – – – – –

probouzet a rozvíjet schopnosti výtvarného vyjadřování ţáků vytvářet základní pracovní návyky pro výtvarnou činnost ţáků vytvářet kladný citový vztah k výtvarnému umění seznamovat ţáky s výtvarnými nástroji, materiály a technikami četbou, vyprávěným příběhem, hudbou, dramatickým dílem podněcovat a rozvíjet výtvarné představy ţáků, dát moţnost výtvarným projevům v různých technikách – pozorovat a porovnávat jednoduché předměty, hledat jejich jednotlivé kvality – barevnost, pojmenovávat vlastnosti, tvary, hledat a odlišovat struktury – dovedností získaných při výtvarných činnostech vyuţívat při výuce prvouky, matematiky, českého jazyka i psaní a naopak – seznamovat ţáky s ilustracemi v dětských knihách, poznávat nejznámější malíře – ilustrátory, mezipředmětové vztahy se čtením a literární výchovou • podílet se na výzdobě třídy, školy; učit se prezentovat své práce • příleţitostně navštěvovat výstavy dětských výtvarných prací a výstavy výtvarných umělců v regionu

112

B) Charakteristika výuky Výtvarná výchova jako předmět je součást procesu rozvoje estetických vztahů ţáků ke skutečnosti a k umění. Výuka výtvarné výchovy vychází především z citového vztahu ţáků k zobrazované skutečnosti. Výtvarné činnosti rozvíjejí tvořivost, fantazii, estetické cítění, podněcují a uspokojují potřeby ţáků vyjadřovat se k různým tématům, situacím, proţitkům. Pro výtvarnou činnost v tomto období je nepostradatelné příznivé a klidné prostředí zbavené strachu ze známky nebo výsměchu druhých. V 1. – 3. ročníku převládá spontánnost, bezprostřednost výtvarného projevu dítěte. Dítě kreslí rádo zpaměti, předlohám se vyhýbá. Jeho představy ho těší a snaţí se je ztvárnit. Vhodná motivace, která předchází výtvarné tvorbě, podněcuje uvolnění dětské fantazie. Děti potom často tvoří s velkým zaujetím a proţívají velkou radost z toho, co vytvořily. Jejich práce jsou plné volnosti, naivnosti a psychologických záhad. Úlohou učitele je posilovat sebevědomí ţáků, vyuţívat jejich fantazii, rozvíjet ji, podporovat jejich vlastní výtvarné vyjadřování, podněcovat zájem o výtvarnou práci vhodnou motivací. V tomto období je vhodné, kdyţ mezi metody a formy práce zařazuje učitel co nejvíce různé hravé činnosti a experimentování. Výtvarná výchova dává ţákům moţnost se individuálně svou výtvarnou činností projevit, sami mohou různými výtvarnými prostředky ztvárnit své vidění světa. Je dobře, kdyţ svůj výtvarný projev mají ţáci moţnost obhájit, vysvětlit spoluţákům a vyslechnout jejich názory. Tato výchova prolíná celým obdobím. Jeví se jako vedení žáka: – k uvědomování si krásy tvarů, barev a barevných kombinací, struktur – k postupné schopnosti samostatné volby výtvarné techniky (technologie), ke správnému zacházení s výtvarnými nástroji, barvami apod. – k účasti na utváření prostředí, ve kterém ţijeme, učíme se Ve všech formách výtvarného projevu (v kresbě, malbě, grafice, modelování, prostorovém vytváření, v kombinovaných technikách …) se projevuje dětská osobnost dítěte, jeho cítění a chápání světa kolem sebe.Téměř všechny námětové okruhy výtvarné výchovy obsahují základní vztahy k ţivotu, prostředí a lidem, a proto souvisí blízce s výukou prvouky a vztahem ţáků k ţivotnímu prostředí. Učitelům se přímo nabízí moţnost k mezipředmětovým vztahům a vyuţití výtvarných činností ţáků v různých malých projektech. Velmi vhodné je uplatňovat ve výuce náměty z ţákova okolí, z dětského ţivota z prostředí obce i školy. Takové výtvarné práce mohou být dvojího druhu: – na základě vlastní představy dítěte – podle skutečnosti Kresba z představy má zpočátku ilustrativní charakter, vypráví o bezprostředních záţitcích a zkušenostech ţáků a o jeho citovém ţivotě. Motivací k těmto kresbám můţe být proţitek z her, ze čteného textu, z osobního proţitku, z vycházky apod. Kresba podle skutečnosti vyjadřuje obvykle první dojem ţáka z pozorování. Kaţdý sleduje zpočátku něco jiného, někoho zaujme barva, jiného zaujmou detaily, někdo dovede zachytit linie pozorovaných věcí, někdo zase zachytí jejich funkci. Ţák se postupně učí výtvarně uvaţovat, pozorně vnímat skutečnost a výtvarně vystihnout její podobu. Proto jiţ v tomto období můţeme začít i s kreslením věcí podle skutečnosti. Ţáci samozřejmě nedokáţí hned dokonale zachytit pozorovanou skutečnost. Spokojujeme se proto zejména s vystiţením toho charakteru předmětu, který pozorujeme. Tyto kresby velmi vhodně vyuţíváme nejen při

113

výuce prvouky, ale i v hodinách matematiky, čtení a psaní. Mnohý ţák se v mladším školním věku snáze vyjadřuje kresbou neţ slovy. Kresbou můţe např. snadno vyjadřovat porozumění čtené větě nebo čtenému příběhu, porozumění funkci pozorované věci (např. mlýnek, struhadlo). Tím výtvarná výchova přesahuje rámec předmětu jako takového. K vytváření hlubšího vztahu k výtvarnému umění vyuţíváme návštěvy výstav obrazů, loutek a maňásků, hraček, pohlednic aj., besedujeme nad knihami a jejich ilustracemi. Na vytváření ţákovského výtvarného vkusu a jeho vztahu k výtvarnému umění a výtvarným hodnotám má také vliv prostředí (rodina, škola, obec, její okolí), kde děti ţijí. Nemalý vliv má i rozvoj techniky – fotografie, televize, video, počítače, které zprostředkovávají dětem spoustu podnětů, záţitků (pozitivních, ale v mnoha případech i negativních). Pak je třeba také takováto témata do hodin výtvarné výchovy zařazovat a pomoci tak dětem přemíru podnětů zpracovávat, uvědomovat si jejich hodnotu, zaujímat k nim nějaké postoje, vnímat pozitivní i negativní. Některé činnosti mohou dětem ukázat, jak lze tuto moderní techniku vhodně vyuţít (počítačová grafika, internet, televizní motivační či vzdělávací pořady, reklama, plakáty, kreslená animace, loutky …). Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru 1. stupeň Učivo  prostředky a postupy pro vyjádření emocí, pocitů, nálad a fantazijních představ (pohyb těla v prostoru, manipulace s objekty, malba a kresba, tradiční a netradiční prostředky a jejich kombinace)  vnímání, porovnávání a hodnocení výsledků tvůrčích činností vlastní i ostatních i výsledků běţné a umělecké produkce (malba, kresba, ilustrace hračky, plastika, objekty, comics)  prezentace výsledků vlastních tvůrčích činností ve třídě i ve škole (pracovní prezentace za pomoci učitele pro spoluţáky, spolupráce při propagaci a prezentaci školy v rámci výstav či dalších akcí školy)

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 1. – 3. ročník 1 hodina týdně v každém ročníku

Přehled tematických okruhů v daném období: a) objevování světa přírodyv jednotlivých i v širších souvislostech – pozorování přírody (přírodniny, rostliny, zvířata) – chápání přírody ve smyslu prostředí ţivota (krajina jako prostředí pro rostliny, zvířata, lidi); – tvář krajiny v různých souvislostech (barevnost krajiny a její proměny v průběhu roku, vyuţití ţákovských zkušeností)

114

– vztah k přírodě (estetické oceňování krásy přírody) – příroda a běh času (roční období, počasí) b) poznávání a prožívání světa dítěte – pociťování domova jako ţivotní jistoty (dítě v domácím prostředí, domácí práce, hry) – poznávání školy – nové ţivotní prostředí (třída, škola, spoluţáci) – styk se světem mimo školu (ulice, cesta do školy, sport, hry, výlety, hřiště, přátelé) c) svět, který děti pozorují, který pociťují a kterému naslouchají – setkávání s prostými ţivotními zkušenostmi (u lékaře, na poště, na nádraţí, v obchodě aj. – poslouchání a vyprávění (pohádky, písničky, říkadla, záţitky) – významná sváteční setkávání (rodinné oslavy, Vánoce, Velikonoce) – vnímání smyslových vjemů a jejich výtvarný záznam (přepis pocitů z dotýkání, přepis zvuků aj.) d) svět dětské fantazie – výtvarná hra a experiment e) svět, který dítě obklopuje, ovlivňuje ho (věda a technika, výstavy, architektura, besedy, …) Náměty pro práci v 1. ročníku – námětové kreslení na základě vlastních proţitků dětí – poznávání základních barev a jejich různé uţívání – kresby podnícené vyprávěním, četbou, vhodnou motivací ilustrující fantazii dítěte – kreslení podle představ – výtvarné dotváření přírodnin na základě představ dítěte – vytváření prostorových fantazií seskupováním a kombinováním přírodních i umělých Náměty pro práci ve 2. ročníku – námětové kreslení na základě vlastního proţitku, rozvoj dětské představivosti a fantazie – dětský příběh vyjádřený kresbou – pozorování přírodnin, rozlišování tvarů, barvy, struktury, jejich kombinace a výtvarné dotváření – vyuţití barev základních i barev vzniklých mícháním, tvoření souladu dvou barev – pozorování tvarů a poznávání funkcí různých předmětů, které člověk pouţívá k práci, grafický záznam pohybu a zobrazení předmětu – jednoduché náčrty, plány, modely podle fantazie a skutečnosti – hračky v ţivotě dětí, výtvarný návrh hračky, pokus o jeho výrobu Náměty pro práci ve 3. ročníku – jednoduché dekorativní kreslení, otisky přírodních prvků na papír a do plastických materiálů – plastická a prostorová tvorba – spontánní hry s různými tvárnými materiály – jednoduché prvky moderní techniky ve výtvarné tvorbě 115

– seznamování se s významnými osobnostmi výtvarného umění jako např. Josef Lada – prostorová tvorba – formování, deformování materiálů, pokus o plastické komponování; – prostorové činnosti s dostupnými stavebními prvky (papírové krabičky) – kombinace prvků moderní techniky, návrhy, plány, … Typy, druhy a formy činnosti ve výtvarné výchově, výtvarné techniky: – experimentování s barvami (míchání, zapouštění, překrývání) – vyuţívání různých materiálů (přírodních, umělých, vč. odpadových), poznávání jejich vlastností, zpracování různými technikami – vyhledávání výrazných a zajímavých linií, tvarů, barev, struktur, jejich zaznamenávání (kresba, malba, otisk, frotáţ, …) – experimentování s běţnými i netradičními nástroji a materiály (štětec, dřívko, rudka, uhel, tuţka, fixa, ruka, prsty, provázek, papír, kůra, textilie, kůţe, kovy, plasty, …) – vytváření jednoduchých náčrtů, plánů, modelů – vyuţívání různých materiálů k výtvarnému prostorovému zpracování (modelína, modurit, sádra, papír, přírodniny, plasty, textil, kůţe – mísení, hnětení, lití, lepení, stříhání navlékání) – seznamování s jednoduchými grafickými technikami (otisk, frotáţ, papírořez, tisk z koláţe, kombinace technik) – individuální i skupinová práce různými technikami s velkými formáty (balicí papír, velké formáty čtvrtek, chodník, …) – výtvarně dramatické a komunikační hry (sochy, maňásci, …) – vycházky s výtvarnými náměty, pozorováním (sběr materiálů, pozorování věcí, prvky staveb, práce v terénu, …), návštěvy výstav, muzeí

Praktické dovednosti: Ţáci v průběhu 1. období: – pracují s barvou různé konzistence, rozeznávají studené a teplé barvy, osvojují si dovednost míchat základní barvy – poznávají různé materiály (přírodní i umělé) seznamují se s různými způsoby jejich zpracování (různými technikami), osvojují si dovednosti práce s různými nástroji – komponují jednoduché tvary, vnímají neuspořádání či záměrné rozmisťování či řazení – pokouší se dotvářet výtvarné práce písemným projevem – experimentují s různými materiály k vytváření prostorových prací – poznávají prostředí školy, okolí obce, sledují detaily staveb, předmětů – podílejí se na dotváření prostředí, ve kterém ţijí, které je obklopuje, vystavují své práce, připravují výtvarnou výzdobu prostředí třídy, školy – docházejí k poznání, ţe výtvarné umění patří ke kulturnímu bohatství národa

116

D) Očekávané výstupy na konci 1. období Ţák by měl - zvládnout základní dovednosti pro vlastní tvorbu -

rozpoznávat, pojmenovat a porovnat linie, barvy, tvary, objekty ve výsledcích tvorby

-

vlastní, tvorby ostatních i na příkladech z běţného ţivota (s dopomocí učitele)

-

uplatňovat vlastní zkušenosti, proţitky a fantazii při tvůrčích činnostech, být schopen

-

výsledky své činnosti sdělit svým spoluţákům

2. období A) Výchovně vzdělávací cíle - rozvíjet schopnosti výtvarného vyjadřování ţáků, učit je vyjadřovat myšlenky, představy a pocity výtvarnými prostředky - umoţnit ţákům vnímat krásu okolního světa jako součást kaţdodenního ţivota - rozšiřovat soubor uţívaných technik a seznamovat ţáky s dalšími výtvarnými nástroji a různými materiály - rozšiřovat soubor uţívaných technik - rozvíjet schopnost vnímat krásu přírody, vyjadřovat své pocity a dojmy a výtvarně je zpracovávat - rozvíjet přirozenou potřebu ţáků vlastního výtvarného vyjádření - rozvíjet individuálně tvořivé schopnosti ţáků, - pěstovat estetické cítění a vkus ţáků - sebepoznání, sebeuvědomění - vést ţáky ke schopnosti vnímat krásu lidového umění a dostupných uměleckých děl - váţit si kulturních hodnot a dovedností lidí

B) Charakteristika výuky Výtvarná výchova je podstatnou částí základního vzdělávání ţáků. Jejím cílem je rozvíjet vkus ţáků, jejich cit pro umění, jejich dovednost výtvarně se vyjadřovat, cíl je zaměřen i na objevování talentovaných ţáků. Nezaměňujeme ji se speciálním uměleckým vzděláním.

117

V tomto období se zaměřuje na: 1. vycvičení oka a ţákovy ruky 2. rozvíjení schopnosti čistého a jistého zobrazování 3. pěstování správného vnímání krásy formy, linie, barvy i symetrie Výuka výtvarné výchovy je postavena na tvůrčích činnostech, které umoţňují rozvíjet ţákovo vnímání, výtvarné cítění, představivost, fantazii, myšlení, proţitky. Vyuţívá k tomu nejen výtvarné prostředky tradiční a ověřené, ale i nově vznikající. Ve 2. vzdělávacím období je výuka výtvarné výchovy spojována často i s výukou jiných předmětů. Výtvarně lze vyjadřovat zvolený jednoduchý rytmus melodie. Při kresbě přírodnin je vhodné vyuţít znalostí z přírodovědy, při kresbě nářadí je třeba znát, jak a k čemu se určité nářadí pouţívá, zde tedy vytváříme mezipředmětovou vazbu s pracovními činnostmi, při tematickém kreslení se dá vhodně vyuţít některé četby z čítanky. Kresby se posuzují podle toho, kolik originálního pozorování a myšlenek v nich ţák projevil, jak vyuţil plochu výkresu, jak pracoval s barvou. Ţáci jsou v rámci výtvarné výchovy také seznamováni s díly předních domácích i evropských umělců. Vhodné jsou návštěvy výstav takových děl, která jsou ţáci schopni pochopit, a která je mohou mravně a citově obohatit. Ţáky seznamujeme s díly různých oborů umění. Ţáci se je učí chápat a rozumět jim. Výstavy prací ţáků se dají uspořádat i ve vhodné školní místnosti. Dbáme, aby výtvarná díla ţáků nebyla vystavována trvale a výstavy často obměňujeme. Ve výtvarné výchově v tomto období často vyuţíváme mezipředmětové vztahy ve spojení s literární výchovou, s výukou geometrie, s přírodovědou, vlastivědou i s přípravou některých ţákovských pomůcek. Jedním z úkolů výtvarné výchovy je připravovat ţáka na praktický ţivot, ve kterém budou v mnoha oborech potřebovat něco skutečného zakreslit nebo načrtnout. K tomu ho vedou reálné kresby. V tomto období vyuţíváme kaţdé vhodné příleţitosti ke zušlechťování citů ţáků, pěstujeme jejich smysl pro přírodní krásy, a to jak ve výtvarné výchově tak i v ostatních předmětech. Ţáci jsou seznamováni s vhodnými díly různých oborů umění prostřednictvím obrazů a ilustrací, učí se je chápat a rozumět jim. Výtvarná výchova na 1. stupni je základem k dalšímu rozvíjení estetického cítění ţáků na 2. stupni.

Průřezová témata Mediální výchova Vnímání autora mediálních sdělení – 5. ročník

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 4. – 5. ročník 2 hodiny týdně v každém ročníku I. Přehled tematických okruhů v daném období: a) Rozvíjení smyslové citlivosti - výtvarné osvojování a vyjadřování skutečnosti Výtvarné náměty v tomto okruhu vycházejí: - z pozorování lidí a jejich projevů

118

- z přímých záţitků a zkušeností ţáků - z umělecky zpracovaných popisů skutečností (texty v čítance, dětské literatuře, vyprávění) - z pozorování věcí (linie, tvar, materiál, povrch, barva, mat a lesk, vnímání světelných odstínů) - z pozorování přírody (linie, barva, barevná proměnlivost, struktura, růst, překrývání, prolínání) b) Uplatňování subjektivity - výtvarné vyjadřování osobních pocitů Výtvarné náměty v tomto okruhu vycházejí z: - pozorování pohybů těla - sledování projevu citových reakcí - pocitů vyvolaných zrakovým vjemem (hračka, film, ilustrace, obraz, reklama, elektronický obraz aj.) c) Ověřování komunikačních účinků - vysvětlování záměru vlastního výtvarného projevu V tomto okruhu se zabýváme vysvětlováním výtvarných vyjádření samostatně vytvořených nebo jen pozorovaných. Individuální vysvětlování je třeba nechat probíhat ve skupinách nebo i v kolektivu třídy, aby mohli ţáci svou interpretaci výtvarného díla porovnávat s interpretací ostatních členů skupiny. II. Inspirační aktivity a záznamy: a) Lidé v kulturách a historických epochách Ţáci: - hledají souvislosti, odlišnosti, zajímavosti, uvědomují si jejich výtvarná hlediska a kvality proměn - slovně charakterizují a hodnotí pohyby, doteky, gesta, oděv, hlasové projevy i projevy citových reakcí, inspiraci hledají v nejbliţším okolí, ve výtvarném umění a v mediích b) Živá a neživá příroda Ţáci: - hledají podněty pro svou výtvarnou tvorbu v reálném prostředí (domov, třída, zahrada, les atd.) - soustředí se přitom na časovou posloupnost proměn a na jejich jemné, světelné, tvarové, barevné a lineární nuance - vytváří si představy o pokračování neuzavřených přírodních dějů, porovnávají jejich moţné variace a varianty c) Umění Ţáci: - hledají styčné body výtvarného umění s dalšími druhy a projevy umění - kniha, písmo, literatura, film, hudba, divadlo, architektura - v okolí školy, v obci nebo v regionu vyhledávají uţité umění a architekturu - učí se hodnotit v prostředí školy např. design (nábytek, osvětlovací tělesa, výzdobu, nářadí) nebo architekturu (stavební prvky budovy, detaily technických konstrukcí, materiál aj.)

119

d) Od inspirace k záznamu Ţáci: - při vyuţívání technických prostředků (kopírka, fotoaparát, internet aj) se soustředí na výtvarnou kvalitu záznamu - zaznamenávají a dokumentují své činnosti, třídí si obrazové materiály většinou tak, jak se sami rozhodnou - učí se pracovat s učebnicemi výtvarné výchovy, encyklopediemi, slovníky, časopisy, katalogy, filmovými dokumenty aj. - navštěvují sbírky, výstavy, galerie a muzea ve svém okolí - realizují výtvarné projekty - připravují výtvarnou výzdobu třídy, školní slavnosti - podílejí se na zlepšení prostředí školy - dokumentují ţivot školy III. Učivo - návrh námětů: Náměty pro práci ve 4. ročníku Výtvarné náměty volí učitel tak, aby vycházely z přímých záţitků a zkušeností ţáků. Vyuţívá náměty: - malby vycházející z pozorované skutečnosti i z představ zimy, jara, léta, rozkvetlých stromů a keřů, zrajícího ovoce, květinových záhonů, kytic aj. - vyhledávání a objevování tvarově a barevně zajímavých přírodnin ţáky, pozorování případných souměrností přírodnin (motýli, brouci, některé listy i plody) - odlišování výtvorů přírody od lidských výtvorů, ţáci jsou přitom vedeni k zaujímání svých vlastních estetických postojů - vyjádření linie růstu při kresbě a malbě rostlin - dotváření přírodnin na základě fantazie - vyuţívání výtvarného výrazu linie vytvořené různými nástroji v různých materiálech, uplatňování kontrastů tvarů a barev - rozmanitosti přírody - půda a ţivot v ní, drahokamy, krápníkové jeskyně, zimní útvary aj. - zpřesňování výtvarného vyjádření proporcí lidské postavy a hlavy - zobrazování lidské postavy v pohybu - různé textilní materiály (plátno, vlna, hedvábí), oděvní tvorba, móda současnosti, módní přehlídka pro určité příleţitosti a pro všední den - výtvarné ztvárňování pohádkových bytostí, vyuţívání barevné i tvarové nadsázky - řešení úkolů dekorativního charakteru v ploše, řazení prvků v tvarové i barevné kompozici, symetrická i asymetrická řešení

Náměty pro práci v 5 . ročníku - vyuţívání psaných, kreslených, stříhaných a vytrhávaných písmen jako dekorativního prvku, návrhy plakátů na školní akce

120

- vyhledávání zajímavých prvků architektury ve svém prostředí a v okolí školy - zobrazování tvarů různými technikami prostorově, poznávání a vytváření reliéfů - pozorování a výroba (i ve spojení s pracovními činnostmi) dekorativních věcí ke zkrášlení domácího i školního prostředí - pozorování výtvarné úpravy dětských knih a učebnic, rozlišování kreseb významných ilustrátorů dětských knih, výstava oblíbených dětských ilustrátorů - poznávání různých způsobů malířského vyjadřování - figura, portrét, krajina, zátiší na příkladech konkrétních výtvarných děl - zaměření se na krásy přírody a na vztah k ţivotnímu prostředí (ve spojení s přírodovědou) - tematické kresby k významným událostem ve školním roce Učitel volí náměty výtvarných prací podle svého uváţení a v návaznosti na činnostní styl výuky a učební poţadavky daného ročníku a to nejen ve výtvarné výchově. Úkolem učitele je vyvolávat podněty, určovat témata a náměty, ţáky motivovat, volit vhodné inspirace. Do vlastní výtvarné činnosti ţáků zasahuje učitel radami, které se týkají pouţitého materiálu a způsobu práce s ním, kreslířských nástrojů a praktického zacházení s nimi. Výtvarné techniky volí učitelé podle svého uváţení tak, aby se rozšiřoval jejich okruh, aby byly pro děti zajímavé a přiměřeně rozvíjely dětskou tvořivost a představivost.

D) Očekávané výstupy na konci 2. období ţák by měl -

-

uplatňovat základní dovednosti pro vlastní tvorbu, realizovat svůj tvůrčí záměr rozlišovat, porovnávat třídit a pojmenovat linie, barvy, tvary, objekty, rozpoznávat jejich základní vlastnosti a vztahy (kontrasty – velikost, barevný kontrast), uplatnit je podle svých schopností při vlastní tvorbě, při vnímání tvorby ostatních i umělecké produkce i na příkladech z běţného ţivota (s dopomocí učitele) při tvorbě vycházet ze svých zrakových, hmatových i sluchových vjemů, vlastních proţitků, zkušeností a fantazie vyjádřit (slovně, mimoslovně, graficky) pocit z vnímání tvůrčí činnosti vlastní, ostatních i uměleckého díla

3. období A) Výchovně vzdělávací cíle -

rozvíjet tvořivé schopnosti a tvůrčí potenciál ţáka, jeho výtvarné vyjadřování a estetické cítění uplatňovat ve vlastní výtvarné činnosti praktické poznatky s výtvarnými výrazovými prostředky rozvíjet představivost, fantazii a výtvarné myšlení ve vlastním výtvarném projevu učit prezentovat svůj výtvarný projev a naslouchat názorům druhých pracovat s různými výtvarnými materiály seznamovat se s netradičními výtvarnými technikami

121

-

vést k pochopení umění jako způsobu poznání a komunikace navštěvovat vhodné umělecké besedy a výstavy vytvářet vstřícné a podnětné prostředí pro vlastní tvorbu ţáka a jeho práce prezentovat ostatním ( nástěnky, výzdoba třídy, školy)

B) Charakteristika výuky Výtvarná výchova je realizována prostřednictvím tvůrčích činností ţáka, ve kterých uplatňuje vlastní vnímání, myšlení, cítění, proţitky, představivost a fantazii. Umoţňuje mu vyjadřovat se k různým tématům a situacím. Svůj výtvarný projev mají ţáci moţnost prezentovat, obhájit, vysvětlit spoluţákům, vyslechnout jejich názory a zároveň říci svůj názor na práci ostatních. Ve všech formách výtvarného projevu se prezentuje osobnost ţáka a dává mu moţnost individuálně se vyjádřit. Ţák se postupně učí vytvářet se vztah k výtvarnému umění, výtvarným hodnotám, učí se zaujímat k nim svůj postoj, vnímat pozitivní i negativní, je veden k všímání si okolního světa.

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Kreativita – 8., 9. ročník návštěvy uměleckých besed a výstav rozhovory, slovní vyjádření, hodnocení své práce vytváření společné práce výzdoba třídy, školy, pracemi ţáků Výchova demokratického občana Občan, občanská společnost a škola – 7. ročník nezesměšňovat a neničit práce ostatních ţáků, ale snaţit se je pochopit a správně vnímat ochota pomáhat, být ohleduplný, respektovat názory druhých respektovat kulturní odlišnosti Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Objevujeme Evropu a svět – 8. ročník porozumět rozdílnosti kultur seznámení s folklórem, lidovými zvyky, tradicemi, regionální umění záţitky ze světa, významné stavby světa Multikulturní výchova Multikulturalita – 6. ročník poznávání naší kultury a tradic kultura a umění v našem regionu (umělci, stálé kulturní akce, významné stavby, kulturní a výstavní prostory apod.) Environmentální výchova Vztah člověka k prostředí – 8. ročník vandalismus zapojení do výzdoby školy k významným dnům Země prostředí v našem městě

122

Mediální výchova Fungování a vliv médií ve společnosti – 7., 8. ročník vliv médií na kulturu vývoj médií a jejich přínos v oblasti kultury a umění

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník 2 hodiny týdně Výtvarné vyjádření skutečnosti postava ( správné proporce lidského těla ) příroda – botanika ( kresba, malba dle předlohy ) vesmír – práce s barvou Dekorativní a prostorové práce práce s různými druhy papíru ( stříhání, lepení, spojování, vyklápění ) práce s přírodním materiálem výtvarné hry s linií a barvou Teorie teorie barev, výtvarné pomůcky a materiály

7. ročník 1 hodina týdně Výtvarné vyjádření skutečnosti postava ( v pohybu ) příroda – zoologie ( kresba, malba dle předlohy ) krásy naší země, regionu, města ( volná technika )

Dekorativní a prostorové práce výtvarný rytmus, středová souměrnost, smysl pro pravidelnost práce s papírem netradiční výtvarné techniky (enkaustika, batika) Teorie základní výtvarné techniky

8. ročník 1 hodina týdně

123

Výtvarné vyjádření skutečnosti příroda – savci, člověk ( kresba, malba, volná technika ) barevnost přírodních objektů předměty kolem nás Dekorativní a prostorové práce práce s papírem, přírodninami, technickým materiálem netradiční výtvarné techniky (mozaika, koláţ) Teorie písmo

9. ročník 2 hodiny týdně Výtvarné vyjádření skutečnosti postava ( portrét) perspektiva těles, budov příroda – krajina ( malba, kresba ) vyjádření abstrakce – pocit, myšlenka op art, grafika, plakát Dekorativní a prostorové práce práce s papírem, dřevem, přírodninami netradiční výtvarné techniky – kartonáţ, decoupague,tisk Teorie výtvarné umění v našem městě

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Ţák by měl - rozeznat, připravit a správně pouţít pomůcky a materiály v různých výtvarných technikách - zvládnout správné vyjádření základních proporcí postavy, správného tvaru předmětu, - umět pracovat s linií, barvou, tvarem a objektem v ploše i prostoru - umět své práce prezentovat, hodnotit a porovnat s ostatními, vyjádřit své postřehy a pocity - být seznámen s některými netradičními výtvarnými technikami a styly - svými pracemi se podílet na dotváření svého okolního prostředí - vnímat a porovnávat výsledky běţné i umělecké produkce, slovně vyjádřit své postřehy

124

VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A ZDRAVÍ Tělesná výchova Vzdělávací předmět Tělesná výchova je realizován ve všech ročnících. Na 1. stupni je minimální časová dotace 15 hodin týdně, v kaţdém ročníku od 1. do 5. jsou 3 hodiny týdně. Na 2. stupni je minimální časová dotace 12 hodin posílena o 1 disponibilní hodin. 6. ročník – 4 hodiny týdně 7. ročník – 3 hodiny týdně 8. ročník – 3 hodiny týdně 9. ročník – 3 hodiny týdně Předmět je realizován v tělocvičně, hřišti, mimo budovu školy, v kmenové třídě.

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení - ţáci poznávají smysl a cíl pohybových aktivit - ţáci jsou vedeni k uplatňování pravidel hygieny - klademe důraz na individuální hodnocení ţáků, aby vnímali vlastní pokrok a získávali sebedůvěru - ţáci jsou motivováni k zařazení pohybových aktivit do denního reţimu Kompetence k řešení problémů - ţáci se seznamují s problémovými situacemi v hodinách tělesně výchovy - ţáci řeší problémy související s nesportovním chováním - ţáci jsou vedeni k adekvátní reakci na úraz spoluţáka - ţáci se učí zhodnotit a respektovat pohybové schopnosti spoluţáků. Kompetence komunikativní - ţáci se učí reagovat na základní povely a pokyny - ţáci jsou podněcováni k organizování nenáročné pohybové činnosti a soutěţí na úrovni třídy - ţáci jsou vedeni ke spolupráci při pohybových činnostech a soutěţích - ţákům jsou vytvářeny příleţitosti pro komunikaci - ţáci jsou vedeni k vzájemnému naslouchání a oceňování přínosu druhých Kompetence pracovní - ţáci jsou vedeni k dodrţování dohodnutých pravidel - ţáci se učí pouţívat tělocvičné nářadí a náčiní 125

-

ţáci jsou vedeni k uplatňování zásad hygieny

Kompetence sociální a personální - ţáci se učí spolupracovat ve skupině - ţáci jsou vedeni k bezpečnému chování a jednání v duchu fair play - při jednotlivých aktivitách je kladen důraz na dodrţování pravidel - kaţdý z ţáků dostává moţnost zaţít úspěch Kompetence občanská - ţáci jsou vedeni k respektování názoru spoluţáků - ţáci jsou podněcováni k samostatnosti - ţáci jsou vedeni k ohleduplnému chování

1. období A) Výchovně vzdělávací cíle – – – – – – – – – – – – – – – – – –

rozvoj pohybových schopností a dovedností ţáků rozvoj smyslu pro účelný a krásný pohyb získat návyky správného drţení těla, nacvičovat základní cviky k získání těchto návyků vést ţáky k vědomému zvládnutí pohybu, zařazovat cviky na koordinaci pohybů zvyšovat pohybový rozsah a obratnost ţáků upevňovat charakterové vlastnosti ţáků, rozvíjet sociální vztahy získávat pocit nutnosti pravidelného cvičení jako součásti správného ţivotního stylu pochopit důleţitost organizace a spolupráce hlavně formou her (dodrţování pravidel, umět se podřídit kolektivu, spolupracovat…) neustále seznamovat ţáky s důleţitostí dodrţování bezpečnostních zásad (při hrách v tělocvičně, na hřišti, při cvičeních s náčiním nebo na nářadí…) umět slyšet, vnímat a reagovat na povely učitele (nejen na píšťalku, ale i na jiné podněty – slovní , gestikulační …) naučit ţáky připravit na sportovní výkony – zvolit vhodnou obuv, vhodné oblečení (sepnout vlasy, odloţit hodinky a jiné cennosti …) posilovat tělesnou kondici a duševní pohodu dětí správně zvolenými aktivitami, vhodnými a přiměřenými tomuto věku z hlediska správné organizace a bezpečnosti je vhodné zvládnout s dětmi základy pořadových cvičení vyuţívat různá kondiční cvičení k rozvoji a zvýšení pohybových schopností ţáků – to je zvyšovat obratnost, vytrvalost, rychlost, pohyblivost (za pomocí různého načiní, vyuţití různých druhů nářadí, přeskoky, odrazy, překonávání překáţek, různé druhy běhů…) seznamovat ţáky s důleţitostí správného rozcvičení, vyuţívat veškeré kompenzační prostředky (protahovací, uvolňovací cvičení, strečink, …) učit ţáky cítit, vnímat hudbu a umět ji vyjadřovat pohybem, snaţit se rozvíjet rytmické cítění, začleňovat taneční prvky (lidové písničky) rozvíjet dovednosti ţáka zvládnutím základů atletické abecedy (běhy, skoky, hody ...) zvládat průpravná cvičení pro míčové hry, správně zvládat techniky házení, chytání, přihrávání 126

– seznamovat ţáky s nácvikem jednoduchých základů miniher – vkládat dle moţností cvičení v různém prostředí, seznamovat ţáky s pohybem na hřišti, ve volné přírodě, v lese – dle moţnosti zařadit zimní sportování (lyţování, bruslení) – vštípit základy plaveckých dovedností – nesoustředit se jen na hodiny Tv, ale začleňovat do vyučování další pohybové aktivity – vycházky, pohybové chvilky, cviky ve třídě na správné drţení těla)

B) Charakteristika výuky Veškeré tělesné pohybové aktivity vedou k všestrannému rozvoji ţáka, nejen ke zvýšení jeho pohybových schopností a dovedností, ale i k posílení jeho charakterových vlastností (zodpovědnost, spolupráce, vytrvalost, odvaha, schopnost respektovat pokyny, umět se podřídit kolektivu …). Tělesná výchova pěstuje u ţáků kladný vztah ke sportu a pohybu, aby se sport stal součástí jejich zdravého ţivotního stylu. Systémem jednoduchých pohybových a sportovních aktivit vede ke zvyšování tělesné zdatnosti a k správnému drţení těla ţáků. Vštěpováním pohybových návyků a vyvoláním radostného pocitu z pohybu u dětí se podílíme na zvyšování jejich psychické odolnosti vůči negativním vlivům svého okolí a na posilování jejich charakterových vlastností. Základní a důleţitou metodou, která slouţí ke splnění všech těchto cílů a úkolů je HRA a dodrţování herních pravidel. Osvojením základů herních technik a taktických postupů, zvyšujeme u ţáků nejen pohybové schopnosti, ale také podporujeme jejich prostorovou orientaci, schopnost správného a rychlého rozhodování i schopnost pohotově reagovat. Neustále věnujeme patřičnou pozornost bezpečnosti při výuce, průběţně opakujeme bezpečnostní pravidla, upozorňujeme na moţnosti úrazů, snaţíme se vštípit pocit zodpovědnosti za své chování a svoji bezpečnost, pocit sounáleţitosti a ohleduplnosti ke svým spoluţákům. Tělesná výchova je předmět, kde je nutný diferencovaný přístup k ţákům podle jejich momentální tělesné zdatnosti. Zde musíme citlivě hodnotit kaţdého ţáka, vzhledem k jeho individuálním moţnostem a předpokladům pro zvládnutí různých pohybových aktivit. V hodinách se nezaměříme jen na rozvoj a zdokonalování pohybových schopností, ale také vštěpujeme důleţité hygienické zásady s tím spojené. Pohybové činnosti by měly prolínat a doplňovat i další oblasti výchovy, měly by se objevovat i v dalších předmětech jako např. vhodné rozcvičky, pohybové hry, taneční prvky.

Správně řízená výuka tělesné výchovy vyžaduje, aby učitel: – kladl na ţáky tělovýchovné poţadavky, které jsou přiměřené jejich tělesné a pohybové vyspělosti – dbal rozdílu mezi chlapci a děvčaty – volil program s ohledem na roční období a materiálně technické vybavení školy – dbal bezpečnosti ţáků a vedl ţáky k nacvičování vhodné a správné dopomoci a záchrany při cvičení – účelně zaměstnával co nejvíce ţáků vhodnými bezpečnými úkoly ke cvičení ve druţstvech

127

Zařazování kurzu plavání

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 1. ročník 2 hodiny týdně Činnosti ovlivňující zdraví - osobní hygiena, vhodné oblečení a obutí - příprava před pohybovou činností - spontánní pohybové činnosti a hry - bezpečnost při pohybových činnostech Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností - pohybové hry s různým zaměřením - motivační a napodobivé hry - průpravná gymnastická cvičení - cvičení s náčiním a na nářadí - vyjádření rytmu pohybem - průpravné atletické činnosti - manipulace s míčem - základní hry se zjednodušenými pravidly - pohyb v přírodě - plavání – adaptace na vodní prostředí - hry na sněhu a na ledě - základní techniky při bobování, sáňkování Činnosti podporující pohybové učení - základní organizace při TV - smluvené povely a signály - zjednodušená pravidla her - základní zásady jednání a chování při pohybových hrách

2. ročník 3 hodiny týdně Činnosti ovlivňující zdraví - pohybový reţim - příprava před pohybem - správné drţení těla - průpravná cvičení - rozvoj koordinačních schopností - bezpečnost při pohybových aktivitách

128

Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností - pohybové činnosti jednotlivců, dvojic i skupin - průpravná gymnastická cvičení - cvičení s náčiním a na nářadí - vyjádření rytmu pohybem - přetahy, přetlaky - rychlostní běh na krátké vzdálenosti, skok do dálky, hod míčkem - manipulace s míčem při základních míčových hrách - chování v přírodě, ochrana přírody, pohyb v přírodě - hygiena plavání, hry ve vodě - pobyt v zimní přírodě, hry na sněhu, bruslení, bobování, sáňkování Činnosti podporující pohybové učení - organizace hodin TV - komunikace v TV, základní pokyny - pravidla jednoduchých her a soutěţí - zásady správného chování a jednání při pohybových hrách

3. ročník 3 hodiny týdně Činnosti ovlivňující zdraví - příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěţi - délka a intenzita pohybu - průpravná cvičení - správné drţení těla - rozvoj rychlostních a koordinačních schopností - hygiena cvičebního prostředí - bezpečnost při pohybových aktivitách, první pomoc při úrazu Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností - pohybové hry s různým zaměřením, ve dvojicích, ve skupinách - jednoduchá akrobatická cvičení - cvičení na nářadí a s náčiním - sladění jednoduchého pohybu s hudbou - přetahy, přetlaky - průpravné atletické činnosti - základní manipulace s náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti - chůze v terénu - základní plavecké dovednosti - základní techniky při pohybu na bruslích, hry se sněhem - pohybové činnosti podle zájmu ţáků Činnosti podporující pohybové učení - základní odborné pojmy v TV - smluvené signály, pokyny - základní pravidla her a soutěţí

129

-

zásady jednání a chování při sportu – fair play

D) Očekávané výstupy na konci 1. období ţák by měl: - získat kladný postoj k motorickému učení a pohybovým aktivitám - zvládat podle pokynů přípravu na pohybovou činnost - reagovat na základní pokyny a povely k osvojované činnosti - mít osvojeny základní způsoby lokomoce a prostorovou orientaci podle individuálních předpokladů - dodrţovat základní zásady bezpečnosti při pohybových činnostech a mít osvojeny základní hygienické návyky při pohybových aktivitách

2. období A) Výchovně vzdělávací cíle - rozvíjet nové pohybové dovednosti a schopnosti - poznávat vlastní fyzické a zdravotní předpoklady a pohybové moţnosti - získat hygienické návyky (důleţitost vhodného oblečení a obuvi) - rozvíjet pohybové dovednosti, které vedou ke kultivaci pohybového projevu - zvyšovat obratnost a pohybový rozsah - seznamovat ţáky s důleţitostí správného rozcvičení pro další činnost - opakovaně seznamovat ţáky s důleţitostí dodrţování bezpečnostních pravidel - při prováděných činnostech – prevence zranění - rozvíjet sociální vztahy a role v pohybových činnostech - vyuţívat jednání fair play při pohybových činnostech a jeho aplikace do běţného ţivota - osvojovat si dovednosti při organizaci jednoduchých činnostech, hrách - vlastní seberealizace v oblíbené pohybové aktivitě nebo oblíbeném sportu - dbát na správné drţení těla - při pohybových hrách získávat návyky při dodrţování pravidel her, spolupráci, taktice, kreativitě - přechod od spontánní pohybové činnosti k činnosti řízené a výběrové - podle moţností zařadit do výuky zimní sporty - rozvíjet základní plavecké dovednosti

B) Charakteristika výuky Ve výuce se zaměřujeme na rozvoj nových pohybových schopností a dovedností. Protoţe docházík různému tělesnému rozvoji dětí, měl by se respektovat a dodrţovat individuální přístup. Takové dítěje vhodné pozitivně motivovat, aby dosáhl poţadované činnosti ve vlastním tempu. Do výukyzařazujeme hry, které vedou k rozvoji spolupráce, taktiky, přizpůsobení se kolektivu. V hodináchtělesné výchovy se snaţíme pěstovat v dětech kladný

130

vztah k pohybové a sportovní aktivitě vůbec.Motivací je i účast na školních i mimoškolních sportovních soutěţích.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 4. ročník 3 hodiny týdne Činnosti ovlivňující zdraví - pohybový reţim - délka a intenzita pohybu - příprava před pohybem, uklidnění po zátěţi, protaţení - průpravná, koordinační, relaxační a dechová cvičení - bezpečnost při TV, první pomoc při úrazech Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností - pohybové hry s různým zaměřením, vytváření vlastních modifikací - jednoduchá akrobatická cvičení, cvičení s náčiním, na nářadí - sladění pohybu s hudbou - přetahy, přetlaky, odpory - rychlostní běh na krátké vzdálenosti, motivovaný vytrvalostní běh - skok do dálky, hod míčkem - manipulace s míčem, pálkou, hry se zjednodušenými pravidly - turistika a pobyt v přírodě - základní plavecké dovednosti, jednoduchý plavecký způsob - pobyt v zimní přírodě – bruslení, základy lyţování, bezpečnost - pohybové aktivity dle zájmu ţáků Činnosti podporující pohybové učení - základy odborné tělocvičné terminologie - pravidla her a soutěţí - správné zásady jednání a chování při hrách a sportu - základní pohybové testy

5. ročník 3 hodiny týdně Činnosti ovlivňující zdraví - délka a intenzita pohybu, pohybové činnosti a hry - ochrana organismu před, při a po zátěţi - zdravotně zaměřená cvičení, koordinační, průpravná, relaxační, dechová a psychomotorická - rozvoj schopností rychlostních, vytrvalostních, silových a koordinačních - celková hygiena cvičebního prostředí - první pomoc při úrazech v podmínkách TV Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností 131

-

pohybové činnosti s vyuţitím tradičního i netradičního náčiní vytváření vlastních modifikací osvojených pohybových her jednoduchá akrobatická cvičení cvičení s náčiním, na nářadí sladění pohybu s hudbou, jednoduché tanečky přetahy, přetlaky, odpory rychlostní a vytrvalostní běh, skok do dálky, hod míčkem manipulace s míčem, pálkou, základy herních činností s nimi turistika a pobyt v přírodě, chůze v terénu základní plavecké styly bruslení, lyţování, základní techniky, bezpečnost netradiční sporty dle zájmu ţáků

Činnosti podporující pohybové učení - odborná tělocvičná terminologie - pravidla her a soutěţí - zásady jednání a chování při sportovních hrách - olympijské ideály a symboly - základní pohybové testy, měření výkonů

D) Očekávané výstupy na konci 2. období ţák by měl - znát význam tělesné zdatnosti pro zdraví a snaţit se začleňovat pohyb do denního reţimu - zařazovat do pohybového reţimu korektivní cvičení v souvislosti s vlastním svalovým oslabením - zdokonalovat základní pohybové dovednosti podle svých pohybových moţností a schopností - reagovat na pokyny k provádění vlastní pohybové činnosti - dodrţovat pravidla her a jednat v duchu fair play - zlepšovat svou tělesnou kondici, pohybový projev a správné drţení těla - zvládat podle pokynu základní přípravu organismu před pohybovou činností i uklidnění organismu po ukončení činnosti a umět vyuţívat cviky na odstranění únavy - uplatňovat hygienické a bezpečnostní zásady pro provádění zdravotně vhodné a bezpečné pohybové činnosti

3. období

132

Výchovně vzdělávací cíle

A)

- kultivace pohybového projevu a správné drţení těla, - orientace v základních otázkách vlivu pohybové aktivity na zdraví, v problematice -

zjišťování potřebných ukazatelů zdatnosti, zvládnutí základních organizačních, hygienických a bezpečnostních zásad pro provádění zdravotně vhodných a bezpečných sportů či jiných pohybových aktivit ve známém i méně známém prostředí, vyuţití osvojených pohybových činností k překonávání aktuálních negativních tělesných i duševních stavů, samostatně nebo s pomocí dospělých, vytváření trvalého vztahu k pohybovým aktivitám – předpoklad dlouhodobější zdravotní prevence, uvědomění si významu sociálních vztahů a rolí ve sportu a jiných pohybových aktivitách, odstranění nebo alespoň zmírnění zdravotního oslabení a celkové zlepšení zdravotního stavu, vyuţívání sportu pro hodnotné pohybové vyţití či přátelské meziosobní vztahy.

B) Charakteristika výuky Tělesná výchova se vyučuje v 6. ročníku 4 hodiny týdně. V ostatních ročnících II. stupně je týdenní časová dotace 3 hodiny. Při hodinách tělesné výchovy je moţné dělit ţáky do skupin, na chlapce a dívky, a také podle vybraných ročníků. Samotná výuka probíhá v tělocvičně ZŠ a na přilehlém sportovním hřišti, popř. v terénu. Tělesná výchova směřuje ţáky na jedné straně k poznání vlastních pohybových moţností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti ţáků k činnosti řízené a výběrové, jejímţ smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit do denního reţimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a kompenzaci různého zatíţení, pro podporu zdraví a ochranu ţivota. Předpokladem pro osvojování pohybových dovedností je v základním vzdělávání ţákův proţitek z pohybu a z komunikace při pohybu, dobře zvládnutá dovednost pak zpětně kvalitu jeho proţitku umocňuje. Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybového nadání, které předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonů ţáků. Neméně důleţité je odhalování zdravotních oslabení ţáků a jejich korekce v běţných i specifických formách pohybového učení - v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Proto se nedílnou součástí tělesné výchovy stávají korektivní a speciální vyrovnávací cvičení, která jsou podle potřeby preventivně vyuţívána v hodinách tělesné výchovy pro všechny ţáky nebo jsou zadávána ţákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících

133

6. – 9. ročník Poznatky z Tv a sportu, komunikace, organizace, hygiena a bezpečnost v Tv a sportu - význam biorytmů pro zdraví a pohybovou aktivitu - rozdíly mezi Tv a sportem dívek a chlapců, mladých a starých, zdravých a oslabených - rozdíly mezi Tv a sportem dívek a chlapců, mladých a starých, zdravých a oslabených - terminologie osvojovaných činností - zásady bezpečnosti i v málo známém prostředí - význam různých rolí ve sportu - význam hodnoty srdeční frekvence ve sportu Průpravná, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační, vyrovnávací, tvořivá, zdravotní a jiná cvičení - základní pojmy spojené s osvojovanými činnostmi, základními polohami a pohyby - základní význam jednotlivých druhů cvičení a jejich pouţití v denním reţimu - správné drţení těla při práci vsedě, vstoje, při zvedání břemen atd. - význam soustředění při cvičení - příprava organismu pro různé pohybové činnosti - konkrétní účinky jednotlivých cviků - způsoby rozvoje kondičních a koordinačních předpokladů - podstata únavy, jednostranné zátěţe a svalové nerovnováhy - vhodné podmínky pro jednotlivé druhy cvičení - další způsoby kontroly a korekce jednotlivých cvičení - vyuţití audiovizuální techniky

Gymnastika - seznámení s novými pojmy - záchrana a dopomoc i při náročnějších cvicích - gymnastika v domácích podmínkách - gymnastické soutěţe, estetika gymnastického cvičení - průpravná cvičení - zapojení ţáků do řízení a samostatného hodnocení kvality

-

Akrobacie kotoul letmo kotoul vzad do zášvihu, stoje na rukou stoj na lopatkách, stoj na rukou i s výdrţí přemet stranou rovnováţné polohy v postojích skoky na místě a z místa

-

Přeskoky roznoţka přes kozu našíř,nadél i s oddáleným odrazem 134

- skrčka přes kozu našíř i s oddáleným odrazem -

Hrazda po čelo náskok do vzporu – zákmihem seskok, sešin výmyk přešvihy únoţmo ve vzporu podmet Kladina 1 m (D) různé druhy chůze s doprovodnými pohyby paţí a obraty rovnováţné polohy náskoky, seskoky klus, poskoky jednoduché vazby a sestavy Rytmické kondiční gymnastické činnosti s hudbou, tanec

- různé druhy pohybu s hudebním a rytmickým doprovodem - význam jednotlivých forem pro správné drţení těla, estetiku, společenský kontakt, -

zdatnost, odpočinek specifika hygieny a bezpečnosti při osvojovaných formách cvičení s hudbou základy tvorby jednoduchých pohybových skladeb, výběr vhodného hudebního a rytmického doprovodu techniky jednotlivých pohybů techniky pohybů s náčiním vyjádření dynamiky pohybem – jednoduché pohybové etudy vlastní pohybová improvizace na hudební a rytmický doprovod technika tanců aerobní gymnastika bez náčiní a nářadí Učivo je určeno především pro D.

Úpolové sporty - význam úpolových sportů pro sebeobranu a brannost - základní pojmy osvojovaných činností - základní filozofie bojových a sebeobranných činností, právní aspekty - základní principy uvolňování a zpevňování těla a jeho částí, uvědomování si těţiště, správného dýchání a přenosu energie

-

Průpravné úpoly přetahy, přetlaky, úpolové odpory pády střehové postoje, drţení a pohyb v postojích, odpory v nich drţení soupeře na zemi

-

Judo obrana proti objetí zpředu obrana proti škrcení obrana proti úchopům zápěstí

135

-

Aikidó obrna proti přidrţení paţe

Atletika - pojmy z olympijských disciplín - základní pravidla atletických soutěţí - základy organizace soutěţí - základy techniky osvojovaných disciplín - průpravná cvičení pro jednotlivé atletické činnosti Běh - speciální běţecké cvičení - rychlý běh do 100 m - vytrvalý běh na dráze do 2000 (D) a 3000 (CH) - běh v terénu aţ do 20 minut - štafetová předávka, běh v zatáčce Skok - skok do dálky z optimálního rozběhu - skok do výšky (flop) Hod - koulařská gymnastika, vrh z místa, sun, spojení sunu a vrhu - vrh koulí – D do 3 kg, CH do 5kg Pohybové hry a netradiční pohybové činnosti - základní principy pro řízení a rozhodování pohybových her - význam pohybových her pro ovlivňování pohybových předpokladů - úkoly vyplývající z herních funkcí a rolí ve hře - radost ze hry, proţitek, spolupráce - samostatně navrţené a vyrobené náčiní - osvojování různých způsobů lokomoce - ovlivňování kondičních a koordinačních předpokladů - zdokonalování nových pohybových dovedností - rozvíjení pohybové představivosti a tvořivosti - relaxace Sportovní hry - význam sportovních her pro rozvoj herních dovedností, myšlení, improvizace - herní role a funkce - základní pravidla sportovních her - bezpečnost a hygiena při sportovních hrách

Házená - utkání - základy herních systémů – postupné útoky, osobní obranný systém, územní obranný systém

136

- herní kombinace – útočná a obranná kombinace - herní činnosti jednotlivce – uvolňování hráče, přihrávka a střelba vrchní jednoruč, obsazování, postoj brankáře Fotbal - utkání - základy herních systémů – postupný útok, rychlý protiútok, územní obrana - herní kombinace – útočná a obranná kombinace - herní činnosti jednotlivce – výběr místa, obsazování prostoru, zpracování míče, přihrávky, vhazování míče, obcházení soupeře s míčem, odebrání míče, činnost brankáře Basketbal - utkání - základy herních systémů – osobní obranný systém, útočný systém - herní kombinace – útočná a obranná kombinace - herní činnosti jednotlivce – uvolňování, přihrávka, střelba, rozskok, vhazování, krytí útočníka a prostoru Volejbal - utkání na zmenšeném hřišti - základy herních systémů - herní kombinace – s nahrávačem u sítě v zóně III, postavení při příjmu podání - herní činnosti jednotlivce – odbití míče, podání, přihrávka

Plavání - význam plavání pro zdraví, regeneraci sil a zvyšování zdatnosti - základní plavecké disciplíny - záchrana tonoucího, dopomoc unavenému plavci - specifika hygieny - startovní skok z bloku - plavání úseků od 10 m do 200 m - souvislé plavání na vytrvalost

Bruslení - pojmy z osvojovaných disciplín - ošetřování bruslí a bot - způsoby záchrany a přivolání pomoci při prolomení ledu - jízda vpřed, zastavení snoţmo s půlobratem - odšlapování vpřed - zatáčení překládáním vpřed - jízda vzad - změna směru jízdy

137

Aktivity v přírodě Lyţování - pojmy z osvojovaných disciplín - základní pravidla lyţařských disciplín - zásady orientace v zimní krajině podle mapy, bezpečnostní zásady při pobytu v neznámém terénu - ošetření poranění - stravovací a pitný reţim při horské túře - obraty Běţecký výcvik - bruslení do mírného protisvahu - skluzy na jedné lyţi - zastavování smykem - běh soupaţný jednodobý a dvoudobý - běh ve stopě Sjezdový výcvik - přejíţdění terénních nerovností - brzdění smykem - základní snoţný oblouk - carvingový styl - sjíţdění ve středně náročných terénních podmínkách - jízda na sjezdovce, v brankách Turistika a pobyt v přírodě - význam turistiky jako celoţivotní aktivity pro zdraví - pojmy z osvojovaných dovedností - zásady přípravy turistické akce - poznatky spojené s tábořením - stavba improvizovaného přístřešku, jednoduché opravy výzbroje a výstroje - orientace podle buzoly - ochrana přírody - základní pravidla silničního provozu - jízda na kole - první pomoc - chůze v terénu - základy orientačního běhu - orientace podle mapy, plánku, buzoly, značek a přírodních úkazů - příprava a likvidace tábořiště - přeţití v přírodě, orientace, ukrytí, nouzový přístřešek, zajištění vody, potravy, tepla Zdravotní tělesná výchova

138

-

Cvičení na správné drţení hlavy Cvičení pletence ramenního Cvičení na správné postavení pánve Cvičení na protaţení šíjových, prsních, bederních svalů a vzpřimovačů páteře Pomocná cvičení na zkrácené ohybače kyčle a svalstva na zadní straně stehen Zlepšení fyziologického rozsahu pletence ramenního, kolenního, kyčelního a hlezenního kloubu a páteře ve všech směrech Spinální cvičení Posílení oslabených svalů šíjových, mezilopatkových, břišních, hýţďových, stehenních, lýtkových a vzpřimovačů trupu

D) Očekávané výstupy ţáka - uţívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře novin -

a časopisů, uţivatele internetu naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky - čestné soupeření, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlavní, ochranu přírody při sportu dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu druţstva a dodrţuje ji rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce na úrovni školy; spolurozhoduje osvojované hry a soutěţe aktivně vstupuje do organizace svého pohybového reţimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti; z nabídky zvolí vhodný rozvojový program samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností - zatěţovanými svaly odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím; upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištění ovzduší zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje ve hře, soutěţi, při rekreačních činnostech uplatňuje odpovídající vytrvalost a cílevědomost při korekci zdravotních oslabení

- uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu, předvídá moţná nebezpečí a přizpůsobuje jim svou činnost

- posoudí provedení osvojované činnosti, označí nedostatky a moţné příčiny -

uplatňovatodpovídající vytrvalost a cílevědomost při korekci zdravotních oslabení zařazovat pravidelně a samostatně do svého pohybového reţimu speciální vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením, usilovat o jejich optimální provedení vyhýbat se činnostem, které jsou kontraindikací zdravotního oslabení rozvoj a osvojení nových pohybových dovedností

139

Výchova ke zdraví Vzdělávací obor je realizován v 7. a 8. ročníku ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdravís dotací 1 hodina týdně. Předmět je realizován v kmenové třídě, tělocvičně, na hřišti, mimo budovu školy.

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení - pomáháme ţákům orientovat se v nejrůznějších situacích kaţdodenního ţivota - vedeme ţáky k samostatnému vyhledávání a třídění informací, k nalézání souvislostí a jejich zhodnocení - usilujeme o správné pouţívání odborné terminologie Kompetence k řešení problémů - podporujeme u ţáků kritické myšlení, vlastní argumentaci, vedeme je ke konstruktivní diskusi - zadáváme úkoly způsobem, který umoţňuje více postupů - vedeme ţáky k vyhledávání informací a k jejich třídění - podporujeme u ţáků kreativní přístup k řešení problémů - usilujeme o adekvátní reakci ţáků na problémové situace Kompetence komunikativní - ţákům vytváříme příleţitosti pro komunikaci - ţáky vedeme ke kultivovanému ústnímu projevu - učíme ţáky vzájemně si naslouchat a oceňovat přínos druhých Kompetence pracovní - vedeme ţáky k dodrţování dohodnutých pravidel - ţáky podněcujeme k vyuţívání znalostí v kaţdodenním ţivotě - usilujeme o to, aby ţáci vyuţívali své dosavadní poznatky a zkušenosti a reálně dokázali zhodnotit své moţnosti a schopnosti - ţáky vedeme k uplatňování zásad hygieny Kompetence sociální a personální - učíme ţáky spolupracovat ve skupině - vedeme ţáky k sebehodnocení a k hodnocení práce ostatních - navozujeme situace vedoucí k posílení sebedůvěry ţáků, pocitu zodpovědnosti - usilujeme o upevnění mezilidských vztahů ve třídě, o vytvoření pohodového klimatu Kompetence občanská - pomáháme formovat volní a charakterové rysy ţáků 140

- vedeme ţáky k pochopení jejich základních povinností i práv - dbáme na to, aby se ţáci k sobě chovali slušně, aby odmítali hrubost a násilí - zapojujeme ţáky při utváření kritérií pro hodnocení činnosti nebo výsledků A) Výchovně vzdělávací cíle Vzdělávání v tomto oboru směrujeme k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, ţe vedeme ţáky k: - poznávání zdraví jako důleţité hodnoty v kontextu dalších ţivotních hodnot - pochopení zdraví jako vyváţeného stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných proţitků z pohybu, příjemného prostředí a kamarádských vztahů - poznávání člověka jako jedince, jehoţ ţivot je ovlivňován způsobem vlastního rozhodování a jednání, mezilidskými vztahy i kvalitou prostředí - získávání základní orientace v názorech na to, co zdraví prospívá i co jej ohroţuje - vyuţívání osvojených preventivních postupů pro ovlivnění zdraví v denním reţimu, v rozhodování i ve vlastním jednání - propojování ochrany zdraví se základními morálními a etickými postoji - chápání zdatnosti, dobrého zdravotního stavu i duševní pohody jako významného předpokladu výběru profesní dráhy a celkové kvality ţivota - ochraně zdraví a ţivotů při kaţdodenních rizikových situacích i mimořádných událostech a k vyuţívání osvojených postupů spojených s řešením jednotlivých mimořádných událostí - aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví i jejich propagace ve škole i v obci

B) Charakteristika výuky Vzdělávací obor Výchova ke zdraví vede ţáky k aktivnímu a pozitivnímu rozvoji a ochraně zdraví fyzického, psychického i sociálního a učí je být za ně zodpovědný. Navazuje na oblast Člověk a jeho svět a prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí. Ţáci si osvojují zásady zdravého ţivotního stylu a jsou vedeni k jejich uplatňování v ţivotě i k osvojování účelného chování při ohroţení v kaţdodenních rizikových situacích i při mimořádných událostech. Výchova ke zdraví obsahuje výchovu k mezilidským vztahům a je úzce propojena s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova. Ţáci si rozšiřují a prohlubují poznatky o sobě i vztazích mezi lidmi, partnerských vztazích, manţelství a rodině, škole i společenství vrstevníků. Ţáci poznávají sami sebe jako zranitelné bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, způsob jeho ochrany i problémy spojené s poškozeným zdravím a nemocemi. Seznamují se s různými riziky, která ohroţují zdraví. Je kladen důraz na praktické dovednosti i jejich aplikaci v modelových situacích i běţném ţivotě.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících

141

7. ročník 1 hodina týdně Vztahy mezi lidmi a formy souţití - vztahy ve dvojici – kamarádství, přátelství Změny v ţivotě člověka a jejich reflexe - dětství, puberta, dospívání – tělesné, duševní a společenské změny Zdravý způsob ţivota a péče o zdraví - výţiva a zdraví, zásady zdravého stravování, pitný reţim, vliv ţivotních podmínek a způsobu stravování na zdraví, poruchy příjmu potravy - vlivy vnějšího a vnitřního prostředí na zdraví – kvalita ovzduší a vody, hluk, osvětlení, teplota - tělesná a duševní hygiena, denní reţim - zásady osobní, intimní a duševní hygieny, otuţování, vyváţenost pracovních a odpočinkových aktivit, význam pohybu pro zdraví, pohybový reţim Rizika ohroţující zdraví a jejich prevence - stres a jeho vztah ke zdraví – kompenzační, relaxační a regenerační techniky k překonávání únavy, stresových reakcí a k posilování duševní odolnosti - dodrţování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví – bezpečné prostředí ve škole, ochrana zdraví při různých činnostech, bezpečnost v dopravě, rizika silniční a ţelezniční dopravy, vztahy mezi účastníky silničního provozu vč. zvládání agresivity, postup v případě dopravní nehody (tísňové volání, zajištění bezpečnosti) - ochrana člověka za mimořádných událostí – klasifikace mimořádných událostí, varovný signál a jiné způsoby varování, základní úkoly ochrany obyvatelstva, evakuace, činnost po mimořádné události, prevence vzniku mimořádných událostí Hodnota a podpora zdraví - celostní pojetí člověka ve zdraví a nemoci – sloţky zdraví a jejich interakce, základní lidské potřeby a jejich hierarchie Osobnost a sociální rozvoj - sebepoznání a sebepojetí – vztah k sobě samému, vztah k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí, utváření vědomí vlastní identity Psychohygiena - tematický okruh z průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova

8. ročník 1 hodina týdně 142

Vztahy mezi lidmi a formy souţití - vztahy ve dvojici – láska, partnerské vztahy, manţelství a rodičovství - vztahy a pravidla souţití v prostředí komunity – rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Změny v ţivotě člověka a jejich reflexe - sexuální dospívání a reprodukční zdraví – zdraví reprodukční soustavy, sexualita jako součást formování osobnosti, zdrţenlivost, předčasná sexuální zkušenost, promiskuita, problémy těhotenství a rodičovství mladistvých, poruchy pohlavní identity Zdravý způsob ţivota a péče o zdraví - ochrana před přenosnými chorobami, základní cesty přenosu nákaz a jejich prevence, nákazy respirační, přenosné potravou, získané v přírodě, přenosné krví a sexuálním kontaktem, přenosné bodnutím hmyzu a stykem se zvířaty - ochrana před chronickými nepřenosnými chorobami a před úrazy – prevence kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, preventivní a léčebná péče, odpovědné chování v situacích úrazu a ţivot ohroţujících stavů (úrazy v domácnosti, při sportu, na pracovišti, v dopravě), základy první pomoci Rizika ohroţující zdraví a jejich prevence - auto-destruktivní závislosti – psychická onemocnění, násilí mířené proti sobě samému, rizikové chování (alkohol, aktivní a pasivní kouření, zbraně, nebezpečné látky a předměty, nebezpečný internet), násilné chování, těţké ţivotní situace a jejich zvládání, trestná činnost, dopink ve sportu - skryté formy a stupně individuálního násilí a zneuţívání, sexuální kriminalita– šikana a jiné projevy násilí; formy sexuálního zneuţívání dětí; kriminalita mládeţe; komunikace se sluţbami odborné pomoci - bezpečné chování a komunikace – komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi, bezpečný pohyb v rizikovém prostředí, nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií, sebeochrana a vzájemná pomoc v rizikových situacích a v situacích ohroţení - manipulativní reklama a informace – reklamní vlivy, působení sekt Hodnota a podpora zdraví - podpora zdraví a její formy – prevence a intervence, působení na změnu kvality prostředí a chování jedince, odpovědnost jedince za zdraví, podpora zdravého ţivotního stylu, programy podpory zdraví Osobnostní a sociální rozvoj - seberegulace a sebeorganizace činností a chování– cvičení sebereflexe, sebekontroly, sebeovládání a zvládání problémových situací; stanovení osobních cílů a postupných kroků k jejich dosaţení; zaujímání hodnotových postojů a rozhodovacích dovedností pro řešení problémů v mezilidských vztazích; pomáhající a prosociální chování - psychohygiena v sociální dovednosti pro předcházení a zvládání stresu, hledání pomoci při problémech - mezilidské vztahy, komunikace a kooperace– respektování sebe sama i druhých, přijímání názoru druhého, empatie; chování podporující dobré vztahy, aktivní

143

naslouchání, dialog, efektivní a asertivní komunikace a kooperace v různých situacích, dopad vlastního jednání a chování

D) Očekávané výstupy na konci 3. období ţák by měl

- chápat význam dobrého souţití mezi vrstevníky i členy rodiny - uvědomovat si základní ţivotní potřeby a jejich naplňování ve shodě se zdravím - projevovat zdravé sebevědomí a preferovat ve styku s vrstevníky pozitivní ţivotní -

cíle, hodnoty a zájmy respektovat zdravotní stav svůj i svých vrstevníků a v rámci svých moţností usilovat o aktivní podporu zdraví dodrţovat správné stravovací návyky a v rámci svých moţností uplatňovat zásady správné výţivy a zdravého stravování uplatňovat způsoby bezpečného chování v sociálním kontaktu s vrstevníky, při komunikaci s neznámými lidmi, v konfliktních a krizových situacích a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc uplatňovat osvojené sociální dovednosti při kontaktu se sociálně patologickými jevy zaujímat odmítavé postoje ke všem formám brutality a násilí dát do souvislosti zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneuţíváním návykových látek a provozováním hazardních her pochopit souvislosti mezi konzumací návykových psychoaktivních látek a poškozováním zdraví a ţivotního stylu vědět o centrech odborné pomoci a vyhledat a pouţít jejich telefonní čísla chovat se odpovědně při mimořádných událostech a prakticky vyuţívat základní znalosti první pomoci při likvidaci následků hromadného zasaţení obyvatel

VZDĚLÁVACÍ OBLAST:

144

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Praktické činnosti 1. období Vzdělávací předmět Praktické činnosti je realizován ve všech ročnících. Na 1. stupni je minimální dotace 15 hodin týdně, v kaţdém ročníku od 1. do 5. se vyučují 3 hodiny týdně. Na 2. stupni je minimální časová dotace 3 hodiny posílena o 1 disponibilní hodinu. 6. ročník – 4 hodiny týdně 7. ročník – 3 hodiny týdně 8. ročník – 3 hodiny týdně 9. ročník – 3 hodiny týdně Předmět je realizován v kmenových třídách, dílnách, počítačové učebně, na školním pozemku, školní kuchyňce.

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení

vedeme ţáky k poznávání smyslů a cílů učení vedeme ţáky, aby v hodinách pracovali s odbornou literaturou umoţňujeme jim rozumět pojmům, návodům, a orientaci se v jednoduché technické dokumentaci zadáváme úkoly, které umoţní volbu různých postupů pomáháme ţákům dle potřeby k zvládnutí úkolu Kompetence k řešení problémů

umoţňujeme ţákům promýšlet pracovní postupy zadaného úkolu, vedeme ţáky k řešením, kde se učí chápat, ţe při práci můţe být více neţ jen jedno správné řešení navozujeme situace, ve kterých sám ţák hledá řešení umoţňujeme ţákům teoretické poznatky aplikovat v praxi Kompetence komunikativní

vedeme ţáky kpouţívání správného technického názvosloví podporujeme u ţáků rozvoj komunikace při spolupráci s ostatními ţáky zadáváme ţákům úkoly, při kterých spolupracují dbáme na správné a srozumitelné vyjadřování ţáků Kompetence sociální a personální

umoţňujeme ţákům respektovat názory ostatních a diskutovat necháváme ţákům dostatečný prostor pro vyjádření názorů, dbáme, aby argumentace ţáka byla věcná umoţňujeme ţákům pracovat ve skupinách a spolupracovat při řešení problémů 145

Kompetence občanské

vedeme ţáky k dodrţování daných pravidel vedeme ţáky k rozvoji sebedůvěry, jsme pomocníci a rádci rozvíjíme u ţáků kladný postoj k výsledkům práce a k ochraně majetku umoţňujeme u ţáků seznamovat se s činnostmi pro vyuţití volného času (záliby) vedeme je k dodrţování pravidel slušného chování Kompetence pracovní

vedeme ţáky k dodrţování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci umoţňuje jim rozvíjet motoriku, získávat základní manuální zručnost a vytvářet si pracovní dovednosti a návyky z různých pracovních činností vedeme je k osvojování dovednosti při pouţívání a zacházení s nástroji, pomůckami a nářadím umoţňujeme ţákům osvojit si pracovní postupy a dovednosti, řešit různé praktické situace vedeme ţáky k systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti při práci rozvíjíme u ţáků motoriku různými pracovními činnostmi umoţňujeme ţákům proţívat radost ze své práce i práce druhých vedeme ţáky ke správným způsobům uţití nástrojů a materiálů , dbáme na dodrţování technologických postupů při práci a směřujeme činnosti ke stanovenému cíli dbáme na dodrţování pravidel bezpečnosti a hygieny práce hodnotíme ţáky způsobem, který jim umoţňuje vnímat vlastní pokrok

1. období A) Výchovně vzdělávací cíle

– – – – – – –

–

– rozvoj motoriky, získání základních manuálních zručností a vytváření pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí pozitivní vztah k práci a jejím výsledkům porozumění pojmům, návodům, orientace v jednoduché technické dokumentaci, zvládnutí pracovních postupů a dovednosti řešit nejrůznější praktické situace práce v kolektivu a odpovědnost za své i společné výsledky práce osvojení dovedností při pouţívání a zacházení s vhodně zvolenými nástroji, pomůckami a drobným nářadím přesnost, systematičnost a vytrvalost při plnění pracovních úkolů poznání pracovních činností, které napomáhají vytváření moţných zálib a vyuţití volného času orientace v různých oborech lidské činnosti a osvojení potřebných poznatků a dovedností pro uplatnění při volbě povolání a společenském uplatnění – seznámení s lidovými zvyky a tradicemi, lidovými řemesly dodrţování hygienických a bezpečnostních pravidel při práci

146

B) Charakteristika výuky Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je jednou ze stěţejních vzdělávacích oblastí v základním vzdělávání ţáků s lehkým mentálním postiţením. Zahrnuje široké spektrum činností, které vedou ţáky k získání základních pracovních dovedností a návyků v různých oblastech lidské činnosti. Cíleně se zaměřuje a systematicky ovlivňuje rozvíjení komunikačních, motorických a tvořivých schopností, zmírňuje motorické poruchy, zdokonaluje kognitivní funkce, stimuluje řeč a myšlení. Vede ţáky k pozitivnímu vztahu k práci a přispívá k vytváření ţivotní a profesní orientace ţáků, k budoucímu pracovnímu zařazení a k uplatnění v dalším ţivotě a integraci ve společnosti. U ţáků s lehkým mentálním postiţením trvá nácvik běţných dovedností a návyků delší dobu, z tohoto důvodu je této vzdělávací oblasti určena vyšší hodinová dotace. Ţáci se učí pracovat samostatně i v týmu a váţit si práce své i druhých. Seznamují se s různými materiály, s funkcí a uţíváním vhodných pomůcek a nářadí. Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na prvním stupni na čtyři tematické okruhy (Práce s drobným materiálem, Práce montážní a demontážní, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů). Ve všech tematických okruzích jsou ţáci soustavně vedeni k dodrţování zásad bezpečnosti a hygieny při práci.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 1. ročník 3 hodiny týdně Práce s drobným materiálem: – základní vlastnosti papíru a lepidla – drţení nůţek a bezpečnost při manipulaci s nůţkami – vlastnosti materiálu a jeho uţití přírodniny (šípky, kaštany,..), modelovací hmota (různé techniky práce – překládání, vytrhávání, vystřihávání, lepení,…), papír a karton, textil, drát, fólie aj. – techniky práce: navlékání, spojování, propichování,... – pracovní pomůcky a nástroje funkce a vyuţití – jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce Práce montáţní a demontáţní: – stavebnice plošné, prostorové, konstrukční; sestavování jednoduchých modelů – práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem – montáţ a demontáţ jednoduchých předmětů

Pěstitelské práce – základní podmínky pro pěstování rostlin pěstování a sledování zasazených semen (hrách, fazole) – práce na pozemku – kypření, setí, okopávání, pletí 147

– zásady bezpečné práce s rostlinami

2. a 3. ročník po 3 hodinách týdně Práce s drobným materiálem: – vlastnosti papíru, kartonu, lepidla (tloušťka, barva, tvrdost, savost) – pojmenovávání druhů papíru: balicí, novinový, kancelářský, kreslicí – pouţití nůţek, noţe – různé techniky práce: překládání, ořezávání, přestřiţení, vytrhávání, skládání, slepování, nalepování papíru na karton, odměřování – práce s modelovací hlínou, plastelínou, moduritem, těstem a poznávání vlastností hmoty – techniky práce: hnětení, válení, ubírání, spojování, vaření, sušení – práce s drobným materiálem: provázky, přírodniny (semínka, listy, šišky, plody, aj.), špejle, drátky, korek, krabičky, papír, karton – nástroje a další materiál: tupá jehla, bavlnka, zavírací špendlíky, aj. – různé techniky práce: propichování, spojování, ohýbání, stříhání, nalepování, slepování, lisování, skládání do tvarů – práce s textilem: textilie bavlněné, lněné, vlněné, hedvábné, z umělých vláken - jejich rozlišování, nitě, bavlnky, šňůrky, stuţky, knoflíky – seznámení se základními činnostmi: navlečení přiměřeně dlouhé nitě, uzlík, šití stehem předním a zadním, prošívání, stříhání, sešívání předním a zadním stehem – dodrţování pravidel bezpečnosti a hygieny práce Práce montáţní a demontáţní: – různé druhy stavebnic – seznámení se s návodem pro práci s nimi a předlohami pro stavby a konstrukce – vytváření plošných a prostorových kompozic ze stavebnicových prvků a volného materiálu podle předloh i podle fantazie ţáků – konstrukční činnosti – sestavování jednoduchých pohyblivých modelů podle předlohy i podle představy ţáků – montáţ a demontáţ, urovnávání dílů stavebnice k dalšímu pouţití – osvojování si správných pracovních dovedností a návyků při organizaci, rozmýšlení si své vlastní činnosti, zachovávání bezpečnosti a hygieny při činnostech Pěstitelské práce: – ošetřování pokojových rostlin (zalívání, přihnojování) – pěstování cibulovin – pozorování klíčení semen hrachu (fazole,řeřicha, obilí) – vedení záznamů o postupu práce – práce na školním pozemku – setí, sázení, kypření, pletí, dělání řádků a důlků Příprava pokrmů

148

– základní vybavení kuchyně – stolování jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování – příprava jednoduchého studeného pokrmu

D) Očekávané výstupy na konci 1. období PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM Ţák: – zvládá základní manuální dovednosti při práci s jednoduchými materiály a pomůckami – vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů – pracuje podle slovního návodu a předlohy – rozlišuje běţné pracovní nástroje PRÁCE MONTÁŢNÍ A DEMONTÁŢNÍ Ţák: – zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi PĚSTITELSKÉ PRÁCE Ţák: – provádí pozorování přírody v jednotlivých ročních obdobích a popsat jeho výsledky – pečuje o nenáročné rostliny v bytě i na zahradě PŘÍPRAVA POKRMŮ Ţák: – připraví samostatně jednoduchý pokrm – chová se vhodně při stolování – upraví stůl pro jednoduché stolování

2. období A) Výchovně vzdělávací cíle - rozvoj manuální dovednosti ţáků, vytváření pracovních dovedností a návyků při práci s nástroji - rozlišení jednoduchých pracovních nástrojů, k čemu slouţí a jak s nimi správně a bezpečně zacházet - rozlišení materiálů, seznámení s vlastnostmi materiálu, zkusit vybrat vhodný materiál pro daný výrobek - samostatnost při práci,práce v kolektivu, zodpovědnost za svou práci, systematičnost a vytrvalost při plnění pracovních úkolů, zvládnutí pracovních postupů, orientace v jednoduchém plánku - pozitivní vztah ţáků k práci - osvojení poznatků a dovedností pro uplatnění při volbě povolání - seznámení ţáků se základním vybavením kuchyně

149

- dodrţování hygienických a bezpečnostních pravidel při práci - dodrţování zásad správného stolování - seznámení s lidovými zvyky a tradicemi, lidovými řemesly, vyuţití svých znalostí ve své práci

B) Charakteristika výuky Při výuce pracovních činností se zaměřujeme na získávání praktických pracovních dovedností a návyků. Úkolem vyučovacího předmětu je vytvářet u ţáků kladný vztah k práci. V rámci vyučování praktickým činnostem budou mít ţáci moţnost poznávat různé materiály, opracovávat je, vyrábět určené předměty a připravovat pomůcky pro individuální činnosti potřebné při výuce jiných předmětů. Pracovní činnosti systematicky ovlivňují rozvoj motoriky a vytváření pracovních dovedností ţáků. Ţáci při praktických činnostech postupně získávají dobré předpoklady ke správné volbě povolání a také k pozdějšímu společenskému uplatnění. Učí se také vytrvalosti, tvořivosti, rozvíjí motoriku a realizují vlastní nápady. Seznamují se také s mnohými pracovními postupy, předlohami, návody a učí se podle nich pracovat. Osvojují si základní zásady hygieny a bezpečnosti při práci. Dále se ţáci učí dodrţovat pracovní postup, organizovat svou práci a udrţovat pořádek na pracovním místě, po skončení práce si své místo uklidit.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 4. – 5. ročník po 3 hodinách týdně Práce s drobným materiálem: – rozměřování a stříhání papíru, polepování, zhotovování sloţitějších skládanek a modelů, sešívání papíru – výroba vlastních šablon – práce s modelovací hmotou – modely těles, modelování doplňující výuku přírodovědy, matematiky, … – moţnost práce ve školní keramické dílně – vyuţívání prvků z lidových tradic a zvyků – práce s textilem – stříhání, lepení, šití, koláţe,… – dodrţování pravidel bezpečnosti a hygieny práce Práce montáţní a demontáţní: – práce s konstrukčními stavebnicemi podle fantazie, jednoduchého náčrtu a předlohy – sestavování sloţitějších modelů – dodrţování zásad bezpečnosti práce a zásad správného zacházení s náčiním u montáţí Pěstitelské práce: – seznámení se základními podmínkami pro pěstování rostlin půda a její zpracování; výţiva rostlin; osivo – sledování růstu rostlin 150

– práce na pozemku – setí, sázení, kypření, pletí, zalévání – pěstování pokojových rostlin – podmínky pro pěstování, záznamy pozorování – seznámení s bezpečností při práci s rostlinami – nebezpečí alergie, jedovaté pokojové rostliny, dodrţování hygieny, nebezpečí úrazu, ošetření drobného poranění Příprava pokrmů – – – – – – – –

základní vybavení kuchyně stolování jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování samostatná příprava jednoduchého jídla potraviny  výběr, nákup a skladování potravin bezpečná obsluha spotřebičů a správné zacházení s elektrickými spotřebiči udrţování pořádku v kuchyni a úklid pracovního místa po vaření bezpečnost a hygiena v kuchyni ošetření drobného poranění

D) Očekávané výstupy na konci 2. období PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM Ţák: – vytváří přiměřenými pracovními postupy různé výrobky z daného materiálu – vyuţívá při tvořivých činnostech s různým materiálem vlastní fantazii – volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k pouţitému materiálu – udrţuje pořádek na pracovním místě; dodrţuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při drobném poranění PRÁCE MONTÁŢNÍ A DEMONTÁŢNÍ Ţák: – zná funkci a uţití jednoduchých pracovních nástrojů a pomůcek – provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáţ a demontáţ – pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu –

udrţuje pořádek na svém pracovním místě, dodrţuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při drobném úrazu

PĚSTITELSKÉ PRÁCE Ţák: – provádí pozorování přírody v jednotlivých ročních obdobích a popíše jeho výsledky – zná základní podmínky a postupy pro pěstování vybraných rostlin – ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny a provádí pěstitelská pozorování – volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní – dodrţuje zásady hygieny a bezpečnosti práce a ochrany zdraví; poskytne první pomoc při úrazu při práci na zahradě

151

PŘÍPRAVA POKRMŮ Ţák: – připraví samostatně jednoduchý pokrm – zná základní vybavení kuchyně – připraví samostatně jednoduché pohoštění – uplatňuje zásady správné výţivy – dodrţuje pravidla správného stolování a společenského chování při stolování – udrţuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodrţuje základy hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu v kuchyni

3. období A) Výchovně vzdělávací cíle rozvíjet jemnou motoriku ţáků a jejich manuální zručnost vytvářet při praktických činnostech s různými materiály základní pracovní dovednosti a návyky prostřednictvím pracovní praktické činnosti ţáků napomáhat rozvoji jejich rozumové činnosti, rozšíření jejich obzoru vést ţáky k dovednosti rozlišovat materiály, uvaţovat o různých moţnostech opracovávání materiálů a všímat si jejich vlastností umět rozlišovat jednoduché pracovní nástroje, poznat k čemu slouţí, naučit se s nimi bezpečně zacházet a volit pro určitou pracovní činnost pracovní nástroj podle jeho vhodnosti postupně vytvářet pozitivní vztah ţáků k práci prostřednictvím praktické činnosti s různým materiálem a nástroji pomáhat zpřesňovat představy dětí o věcech a jevech okolního světa učit ţáky, aby při práci uvaţovali, aby věděli, co chtějí dělat a připravili si všechno, co budou k práci potřebovat, učit ţáky individuálně zodpovídat za kvalitu své práce získávat aktivní vztah k ochraně ţivotního prostředí a utvářet počáteční vědomí o individuálních moţnostech kaţdého člověka při řešení ekologických problémů dát prostor ţákovským nápadům pro praktické práce a tvůrčí činnosti

B) Charakteristika výuky Vzdělávací obsah je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen všem ţákům, tedy chlapcům i dívkám. Vzdělávací oblast se zaměřuje na praktické dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělání o důleţitou sloţku, nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším ţivotě a ve společnosti. Koncepce vzdělávání vychází z konkrétních ţivotních situací, v nichţ ţáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách a v širších souvislostech. Ţáci pracují ve skupinách – týmech, střídají jednotlivé činnosti, řeší problémové úkoly. Učí se pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky.

152

Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnosti samostatně i v týmu. Ve všech tematických okruzích jsou ţáci soustavně vedeni k dodrţování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. V závislosti na věku ţáka se postupně buduje systém, který ţákům poskytuje důleţité informace ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 6. ročník 5 hodin týdně tři tematické okruhy:

Práce s technickými materiály Pěstitelské práce Práce montáţní a demontáţní

Práce s technickými materiály: Praktické činnosti a bezpečnost a hygiena práce materiály vlastnosti, uţití v praxi (dřevo, kov, plasty) pracovní pomůcky nářadí a nástroje pro ruční opracování jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce technologické postupy – technické náčrty, výkresy a návody úloha techniky v ţivotě člověka zneuţití techniky, technika a ţivotní prostředí řemesla a tradice Pěstitelské práce: Bezpečnost a hygiena práce základní podmínky pro pěstování  půda a její zpracování; výţiva rostlin, ochrana rostlin a půdy zelenina  osivo, sadba, výpěstky, podmínky a zásady pěstování; pěstování vybraných druhů zeleniny okrasné rostliny  pokojové květiny; pěstování vybraných okrasných dřevin a květin; vyuţití květin v exteriéru a interiéru; aranţování a jednoduchávazba květin ovocné rostliny druhy ovocných rostlin, způsob pěstování

Práce montáţní a demontáţní: stavebnice konstrukční, elektrotechnické; sestavování modelů; montáţ a demontáţ práce s návodem, předlohou, náčrtem, plánem, schématem

153

7. ročník 5 hodin týdně tři tematické okruhy: Práce s technickými a ostatními materiály Pěstitelské práce Práce montáţní a demontáţní Práce s technickými materiály: materiály vlastnosti, uţití v praxi (dřevo, kov, plasty) pracovní pomůcky nářadí a nástroje pro ruční opracování jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce Práce s ostatními materiály: práce s různým materiálem podle podmínek a vybavení školy technologické postupy podle zpracovávaného materiálu základní dovednosti ručních prací výroba drobných oděvních a bytových doplňků Pěstitelské práce: Bezpečnost a hygiena práce okrasné rostliny  pokojové květiny; pěstování vybraných okrasných dřevin a květin; vyuţití květin v exteriéru a interiéru; aranţování a jednoduchávazba květin ovocné rostliny druhy ovocných rostlin, způsob pěstování léčivé rostliny, koření  pěstování vybraných rostlin; rostliny a zdraví člověka; léčivé účinky rostlin; rostliny jedovaté; rostliny jako drogy a jejich zneuţívání; alergie chovatelství  chov zvířat v domácnosti, podmínky chovu, hygiena a bezpečnost chovu; kontakt se zvířaty Práce montáţní a demontáţní: stavebnice konstrukční, elektrotechnické; sestavování modelů; montáţ a demontáţ práce s návodem, předlohou, náčrtem, plánem, schématem

8. ročník 5 hodin týdně čtyři tematické okruhy

Práce montáţní a demontáţní Příprava pokrmů Pěstitelství Svět práce

Práce montáţní a demontáţní: stavebnice konstrukční, elektrotechnické; sestavování modelů; montáţ a demontáţ práce s návodem, předlohou, náčrtem, plánem, schématem

154

Příprava pokrmů: kuchyně základní vybavení, udrţování pořádku a čistoty; bezpečnost a hygiena provozu potraviny skupiny potravin; sestavování jídelníčku; způsoby konzervace příprava pokrmů úprava pokrmů za studena; základní způsoby tepelné úpravy; základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů; zásady zdravé výţivy úprava stolu a stolování jednoduché prostírání; obsluha a chování u stolu; slavnostní stolování v rodině; zdobné prvky a květiny na stole Svět práce: trh práce povolání lidí; druhy pracovišť, charakter a druhy pracovních činností; poţadavky kvalifikační, zdravotní a osobnostní volba profesní orientace základní principy osobní zájmy a cíle, tělesný a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, vlivy na volbu profesní orientace; práce s profesními informacemi a vyuţívání poradenských sluţeb moţnosti vzdělávání  náplň učebních a studijních oborů; informace o dalším vzdělávání Pěstitelství: Práce na školním pozemku

9. ročník 5 hodin týdně čtyři tematické okruhy

Svět práce Práce montáţní a demontáţní Provoz a údrţba domácnosti Pěstitelství

Svět práce: trh práce povolání lidí; druhy pracovišť, charakter a druhy pracovních činností; poţadavky kvalifikační, zdravotní a osobnostní volba profesní orientace základní principy osobní zájmy a cíle, tělesný a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, vlivy na volbu profesní orientace; práce s profesními informacemi a vyuţívání poradenských sluţeb moţnosti vzdělávání  náplň učebních a studijních oborů; informace o dalším vzdělávání zaměstnání způsoby hledání; pohovor u zaměstnavatele; informační základna pro volbu povolání; problémy nezaměstnanosti; úřady práce; práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru podnikání  nejčastější formy podnikání, drobné a soukromé podnikání Provoz a údrţba domácnosti: finance a provoz domácnosti rozpočet, příjmy, výdaje, platby, hotovostní a bezhotovostní platební styk; energie, voda a jejich úspora

155

údrţba v domácnosti údrţba a úklid, prostředky, postupy; bezpečnost při styku s čisticími prostředky; údrţba oděvů a textilií, postupy; prací a čisticí prostředky a zacházení s nimi; elektrické spotřebiče  funkce a uţití, ovládání, ochrana a údrţba, bezpečnost provozu; nebezpečí úrazu elektrickým proudem

Volitelné předměty Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Cvičení z českého jazyka V rámci vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizují vzdělávací obsahy oborů RVP LMP v předmětech povinných: český jazyk a jazyková komunikace a volitelných: cvičení z českého jazyka. Cvičení z českého jazyka je povinně volitelným předmětem. Obohacuje vzdělávací obsah oboru český jazyk a jazyková komunikace. Hlavní náplní předmětu je rozšíření a prohloubení vědomostí z oblasti mluvnice, slohu i literatury. Předmět je realizován v kmenových třídách, počítačové učebně, školní knihovně. Časové vymezení předmětu: 7. ročník 1 hodina týdně 8. ročník 1 hodina týdně 9. ročník 1 hodina týdně

A) Cíle vzdělávací oblasti V předmětu cvičení z českého jazyka si ţáci procvičují spisovnou podobu mateřského jazyka, slovní zásobu a základy pravopisu. Ţáci procvičují různá jazyková sdělení - psaná i čtená, běţná pravidla komunikace, trénují četbu s porozuměním. Naučí se analyzovat literární texty, posuzují a hodnotí obsah textu. Seznámí se s regionální literaturou. Ţáci budou vyuţívat různé zdroje informací - slovníky, encyklopedie, kniţní fond, internet, literární texty.

B) Charakteristika výuky Předmět je zaměřen na procvičování, prohlubování základního učiva předmětu Český jazyk. Důraz je kladen na opakování a procvičování problematického učiva dle individuálních potřeb ţáků

156

Výchovně vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáků Vyučující předmětu cvičení z českého jazyka vyuţívají moderní metody práce, jako je práce ve skupinách, samostatná práce. Je vyuţívána práce s médii, výuka v knihovně, internet, diktafon. Učitelé v hodinách směřují k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Kompetence k učení Ţáci vyhledávají a třídí informace. Pochopí důleţitost písemného i mluveného projevu. Kompetence k řešení problémů Ţáci se učí odůvodňovat správnost gramatických jevů. Učí se svá rozhodnutí obhajovat, nést za ně odpovědnost. Ţáci mohou sledovat své pokroky při řešení problémů. Kompetence komunikativní Učitel vede ţáky k výstiţnému, souvislému, kultivovanému písemnému i ústnímu projevu. Učí se diskutovat, vyjádřit svůj názor. Učí se naslouchat jiným a respektovat i jiné názory. Kompetence sociální a personální Ţáci zvládají s pomocí učitele pravidla pro práci ve skupině. Hodnotí své chování a jednání v rámci skupiny i jednotlivě. Kompetence občanská Učitel vede ţáky k respektu a úctě ke kulturnímu dědictví českého jazyka. Kompetence pracovní Ţáci se zapojují v rámci moţností do literárních soutěţí, olympiád z českého jazyka, soutěţe v recitaci. Jsou činní při tvorbě školního časopisu.

Předmětem prolínají průřezovátémata Osobnostní a sociální výchova Sebepoznání a sebepojetí Mezilidské vztahy Hodnoty, postoje Environmentální výchova Lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí Vztah člověka a prostředí Multikulturní výchova Specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení. Stavba mediálních sdělení. 157

C) Obsah učiva 7. ročník 1. Jazyková výchova - pravopis - význam slova věcný a mluvnický - slovní druhy ohebné a neohebné - skladba: shoda, VJ x souvětí - orientace v Pravidlech českého pravopisu 2. Komunikační a slohová výchova - základy kultivovaného projevu - správná výslovnost - vyplňování jednoduchých tiskopisů 3. Literární výchova - základní literární druhy - pečlivá četba s porozuměním

8. ročník 1. Jazyková výchova - slovní druhy - nejčastější pravopisné chyby - psaní čárek - slovní zásoba a její obohacování - skladba: základní větné členy, shoda podmětu s přísudkem - věta dvojčlenná, věta jednoduchá a souvětí 2. Komunikace a sloh - správné uţití jazykových prostředků - rozlišení spisovného a nespisovného jazyka - nácvik kultivovaného ústního a písemného projevu 3. Literární výchova - práce s textem: téma, postavy, reprodukce textu - dramatizace - orientace ve školní knihovně

9. ročník 1. Jazyková výchova - upevnění pravopisu, rozbor chyb - mluvnické a slovesné kategorie

158

- vlastní jména - odborné názvosloví- práce se slovníky - úprava nevhodně stylizovaných vět - nejčastější chyby ve vyjadřování viz. masmédia 2. Komunikační a slohová výchova - tvořivá práce s textem - sociální komunikace - vyuţití audiovizuální techniky, internetu, fondu školní knihovny 3. Literární výchova - čtenářská gramotnost - tvorba referátů na dané téma - práce s aktualitou - orientace v mediální sféře /školní časopis/ - seznámení s významnými literáty

D) Očekávané výstupy Ţák - opakuje a prohlubuje probírané učivo - ovládá základy pravopisu - srozumitelně se vyjadřuje vhodně pro danou komunikační situaci - ovládá různá jazyková sdělení – analyzuje text, dokáţe ho reprodukovat - umí diskutovat, prezentovat své názory, pracovat ve skupině, hodnotit ostatní - čte s porozuměním - orientuje se v textu, čte s porozuměním - naučí se vyhledávat informace z různých zdrojů /slovníky, fond knihovny…/ - dle svých moţností se zapojuje do literárních a recitačních soutěţí, olympiád, do tvorby školního časopisu

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace

159

Cvičení z matematiky Předmět Cvičení z matematiky se vyučuje 1 hodinu týdně v 9. ročníku. Předmět je realizován v kmenových třídách, počítačové učebně.

Výchovné a vzdělávací strategie k rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení - umoţnit ţákům pracovat individuálně nebo ve skupinách a při všech činnostech rozvíjet logické myšlení a rozumně postupovat při řešení problémů (dosahujeme toho především řešením úsudkových úloh, a to průběţně od nejniţších ročníků) - nechat ţáky hovořit o problému, samostatně i ve spolupráci s ostatními ţáky vyhledávat a třídit informace, rozlišovat podstatné od nepodstatného - vést ţáky k osvojování si nezbytných matematických vzorců a algoritmů - pouţívat pomůcky, modely, reálné materiály (tiskoviny, propagační materiály, plakáty) - prakticky poznat a ve vztahu s fyzikou porozumět hlavním jednotkám fyzikálních veličin, se kterými se v matematice setkávají - upozorňovat ţáky na postupy a učivo, které znají z niţších ročníků, z výuky jiných předmětů, z vlastních pozorování, z praktického ţivota, vytvářet návaznosti v učivu (na základě uţívaných metod výuky organizovat a řídit proces vlastního učení) - vést ţáky k sebehodnocení, aby si kaţdý uvědomoval, které učivo ovládá, co sám dokáţe vyřešit, co si dokáţe samostatně ověřit, aby to, co chápe a umí, dovedl předávat druhým a sám věděl, co si z předávaných poznatků potřebuje doplnit (práce s chybou) Kompetence k řešení problémů - o kaţdém předloţeném problému s ţáky hovořit, kde je to moţné, nechat ţáky provést nákres, situaci vymodelovat – umoţnit jim postupně si osvojovat vhodné metody zobrazování řešených situací - učit ţáky nevzdávat se při prvním nezdaru, učit je hledat pomoc v učebnicích nebo dalších materiálech, a to ve vzájemné spolupráci se spoluţáky, s učitelem, ale i doma v rodině - naučit ţáky identifikovat chybu a hledat variantní cesty k jejímu odstranění - umoţnit ţákům vyuţívat vhodných pomůcek, nástrojů a technických zařízení k vyhledávání informací a řešení problémů (internet, výpočetní technika) Kompetence komunikativní - v klidu, pozorně a s porozuměním číst zadání řešených problémů - vyjadřovat svoje názory (např. formou domněnek) - modelovat, popisovat a matematizovat reálné situace při práci s pomůckami, dotazovat se na vzniklé nejasnosti, komunikovat se spoluţáky a sledovat jejich závěry - porovnávat svoje výsledky řešení se závěry spoluţáků, argumentovat, obhajovat své způsoby řešení, poučit se od druhých, naslouchat upřesnění učitel

Kompetence pracovní - měřením veličin, zaokrouhlováním hodnot, porovnáváním, získáváním a tříděním dat, kdy se ţáci přibliţují k běţně uţívaným postupům

160

- tím, jak ţáci získávají zručnost při výrobě didaktických pomůcek z různých materiálů a při práci s modely, kdy se rozvíjí jejich prostorová představivost a tvůrčí fantazie - tvorbou náčrtů a přesným rýsováním, zdokonalujícím ţáky v preciznosti práce - umoţněním ţákům racionálně poznávat své schopnosti a činit podloţená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření Kompetence sociální a personální - podílet se společně s učitelem na vytvoření pravidel pro práci ve skupině - při práci ve dvojicích nebo skupinách převzít určitou roli, za kterou kaţdý sám zodpovídá - přispívat k diskusi při řešení úkolu v malé skupině i v kolektivu třídy - podílet se na vytváření příjemné atmosféry v týmu, ţáky přitom vedeme k ohleduplnosti a k uznávání druhých, k poskytnutí rady nebo pomoci druhému při společné práci - čerpat poučení z toho, co je pro ně nachystáno, co jim učitel předkládá, co mají připraveno v učebních materiálech, co si sami ověří při práci s pomůckami Kompetence občanská - rozvíjením důvěry ve vlastní schopnosti a poznáváním svých moţností (např. při řešení úloh) - vedením ţáka k soustavné sebekontrole, a to při kaţdém kroku v celém postupu řešení postupným rozvojem systematičnosti, vytrvalosti, přesnosti ţáků - kdyţ je ţáku dávána moţnost, aby sám rozhodoval, které dovednosti jiţ dobře ovládá, co ještě potřebuje udělat a zjistit, aby svoje úkoly zvládl

A) Výchovně vzdělávací cíle osvojování základních matematických pojmů a poznatků na základě aktivních činností v návaznosti na předcházející matematické poznání utváření souboru matematických nástrojů a aparátu (početní operace, algoritmy, metody řešení úloh, matematické modely řešení, grafická schémata, tabulky, znázornění, grafy aj.) a jeho efektivního vyuţívání při řešení problémových i aplikovaných úloh vyjadřujících situace z běţného ţivota vytváření dostatku příleţitostí aktivně se podílet na vlastním vzdělávání, samostatně se projevovat, řešit úlohy, získávat nové vědomosti vlastní činností, a to prostřednictvím činnostního pojetí vyučování, tj. uplatňováním postupů a forem práce, které umoţňují maximálně vyuţívat vlastních zkušeností a dovedností

B) Charakteristika výuky Oblast klade důraz na porozumění základním myšlenkám, pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Ţáci si osvojují základní matematické pojmy, algoritmy, symboliku. Učí se vyuţívat získané vědomosti a dovednosti v praktickém ţivotě. Vyuţívají při práci výpočetní techniku, především kalkulátory a výukové programy. Pamatujeme na to, ţe dobré zvládnutí učiva jednoho ročníku, je předpokladem pro zvládnutí učiva v ročníku následujícím. Vzdělávací oblast je rozdělena do tematických celků: Číslo a proměnná 161

Závislosti, vztahy a práce s daty Geometrie v rovině a v prostoru Aplikační úlohy a problémy Obsah tematických celků je minimem základního vzdělávání v matematice na 2. stupni ZŠ. Tematické celky lze charakterizovat – Číslo a proměnná -ţáci si osvojují početní operace v číselných oborech, učí se a výpočtem, seznamují se s pojmem proměnná, učí se získávat údaje měřením, odhadováním, porovnáváním – Závislosti, vztahy a práce s daty ţáci poznávají a uvědomují si změny a závislosti známých jevů z běţného ţivota, učí se vytvářet tabulky – Geometrie v rovině a prostoru Základní představy ţáka o geometrických obrazcích a tělesech jsou rozšiřovány a prohlubovány. Ţák určuje a znázorňuje geometrické útvary, popisuje je slovně a geometricky modeluje reálné situace. Řeší geometrické úlohy, počítá obsahy a obvody rovinných obrazců, povrchy a objemy těles. Významné místo v realizaci tohoto tematického celku má utváření správných dovedností a návyků při rýsování, uţívání správných a vhodných pomůcek pro rýsování. – Aplikační úlohy a problémy ţáci se učí řešit úlohy z běţného ţivota, třídit údaje, provádět náčrtky

Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Řešení problémů a rozhodovací dovednosti 9.ročník – Projekt Dovolená - plánování po finanční stránce - výběr typu dovolené - vynakládání finančních prostředků – kalkulace (doprava, ubytování,strava, výměna peněz apod.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 7. ročník 162

1 hodina týdně

Aritmetika Opakování a upevnění učiva ze 6. ročníku - sčítání, odčítání, násobení, dělení - zaokrouhlování, porovnávání Počítání do 1 000 000 - číselná osa - zaokrouhlování - sčítání a odčítání - násobení a dělení Dělitelnost - prvočíslo a číslo sloţené - násobek, dělitel - nejmenší společný násobek - největší společný dělitel - kritéria dělitelnosti

Geometrie Osová a středová souměrnost - osová souměrnost, útvary osově souměrné - středová souměrnost, útvary středově souměrné Úhel - velikost úhlu - měření velikosti (úhloměr) - konstrukce úhlů Obvod rovinných útvarů - čtverec, obdelník, trojúhelník - obvod rovinných útvarů - převody základních jednotek

8. ročník 1 hodina týdně

Aritmetika a algebra Zlomky - zlomek jako část celku

163

- zápis zlomku - jednoduché početní operace Desetinná čísla - zápis, čtení - porovnávání - sčítání, odčítání - násobení a dělení 10, 100, 1000 - násobení číslem přirozeným a číslem desetinným - zaokrouhlování

Geometrie Kruh, kruţnice - kruţnice, kruh, zobrazení, popis, modely - délka kruţnice, obsah kruhu Čtyřúhelníky - čtverec, obdélník, kosočtverec, kosodélník, lichoběţník - konstrukce trojúhelníků, čtyřúhelníků Povrch těles - rozlišování těles - jejich popis, modelování - vytvoření sítě - povrch těles - jednotky obsahu

9. ročník 1 hodina týdně

Algebra Poměr - zvětšování, zmenšování v daném poměru - měřítko plánu a mapy Lineární rovnice - jednoduché lineární rovnice Procenta - výpočet jednoho procenta - jednoduché výpočty - úrok

164

Geometrie Tělesa - opakování – krychle, kvádr - koule, válec, jehlan, kuţel - jednotky objemu – krychlové, litrové - objem krychle a kvádru Základy rýsování - druhy čar - technické písmo - kótování - pravoúhlé promítání

D) Očekávané výstupy na konci 3. období Číslo a proměnná Ţák by měl: -psát, číst, porovnávat a zaokrouhlovat čísla v oboru do 1 000 000 - zvládat orientaci na číselné ose - písemně sčítat, odčítat, násobit a dělit víceciferná čísla, dělit se zbytkem - pracovat se zlomky a smíšenými čísly, pouţívat vyjádření vztahu celek – část ( zlomek, desetinné číslo, procento ) - číst desetinná čísla, znát jejich zápis a provádět s nimi základní početní operace - řešit jednoduché úlohy na procenta - provádět odhad výsledku, zaokrouhlovat čísla Závislosti, vztahy a práce s daty Ţák by měl: - uţívat a ovládat převody jednotek délky, hmotnosti, času, obsahu a objemu - zvládat početní úkony s penězi - pouţívat měřítko plánu a mapy - vyhledávat, třídit a porovnávat data - vypracovat jednoduchou tabulku Geometrie v rovině a v prostoru Ţák by měl: - umět zacházet s rýsovacími pomůckami a potřebami - odhadovat délku úsečky, určit délku lomené čáry, graficky sčítat a odčítat úsečky - vyznačovat, rýsovat a měřit úhly, provádět jednoduché konstrukce - znát a rýsovat základní rovinné útvary a zobrazovat jednoduchá tělesa - vypočítat obvod a obsah trojúhelníka, čtverce, obdélníka a kruhu - vypočítat objem a povrch kvádru, krychle a válce - číst a rozumět jednoduchým technickým výkresům - sestrojit základní rovinné útvary v osové a středové souměrnosti - načrtnout základní tělesa a sestrojit jejich sítě - pouţívat technické písmo Aplikační úlohy 165

Ţák by měl: - samostatně řešit praktické úlohy - hledat různá řešení předloţených situací - aplikovat poznatky a dovednost z jiných vzdělávacích oblastí - vyuţívat prostředky výpočetní techniky při řešení úloh

Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Výpočetní technika

V 9. ročníku vyučována s hodinovou dotací . Hlavním cílem je rozšířit a upevnit znalosti získané v povinném předmětu informatika. Předmět je realizován v kmenových třídách, počítačové učebně.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáků Kompetence k učení Pro postupné rozvíjení této kompetence je při výuce výpočetní techniky třeba:  vést ţáka k smysluplnému porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uloţením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým vyuţitím  vytvářet od raného věku ţáků jejich pozitivní vztah k informačním technologiím, jakoţto prostředků k získávání, třídění, zpracování a prezentace informací, které ţáka kaţdodenně zasahují  při zpracovávání získaných informací třídit a rozlišovat podstatné od nepodstatného, navrhovat vlastní způsoby řešení, vyvozovat konečné závěry a o vzniklých problémech diskutovat  pouţívat počítače a periferie od samého prvopočátku smysluplně, osvojovat si a rozvíjet standardní postupy při zpracovávání informací, zavrhnout dosud přetrvávající způsob práce pokus – omyl  při vyhodnocování informace porovnávat a poznatky z většího mnoţství alternativních informačních zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledávaných informací  postupně vést ţáky k přesnému vyjadřování, uţívání a osvojení si jazyka informatiky  vést ţáky k vyuţívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení efektivnosti učení a racionálnější organizaci a zjednodušení práce

166

    

nechat ţáky vysvětlovat získané informace, klást si navzájem otázky, odpovídat na ně a přemýšlet o praktickém vyuţití upozorňovat ţáky na vyuţití informací v různých oblastech lidské činnosti, vytvářet návaznosti v probíraném učivu vést ţáky k sebehodnocení, aby si kaţdý uvědomoval, které učivo ovládá, co sám dokáţe vyřešit, co si dokáţe samostatně ověřit, aby to, co chápe a umí dovedl předávat druhým a sám věděl, které činnosti a postupy si potřebuje doplnit tvořivě vyuţívat softwarové a hardwarové prostředky při prezentaci výsledků své práce pochopit funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování přírodních i sociálních jevů a procesů

Kompetence k řešení problémů Pro postupné rozvíjení této klíčové kompetence u ţáků je potřebné ve výuce informatiky dbát na to, aby výuka byla srozumitelná a přiměřená věku, praktická, zaloţená na porozumění učivu a dokonalém zvládnutí standardních postupů a činností. Proto je třeba:  o kaţdém řešeném problému s ţáky hovořit, problémy důkladně rozebrat, navrhnout a vyzkoušet různé moţnosti řešení  dát ţákům prostor pro vhodné pojmenování problému  nechat ţáky vysvětlovat získané informace, klást si navzájem otázky, odpovídat na ně a přemýšlet o praktickém vyuţití  naučit ţáky nevzdávat se při prvním nezdaru, hledat pomoc v různých učebnicích a uţivatelských příručkách a manuálech, ve spolupráci se spoluţáky, s učitelem ale i doma v rodině  pro vedení ţáka ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné argumentaci, je třeba rozvíjet algoritmické myšlení, logické myšlení, nechat ţáky obhajovat své řešení a prezentace výsledků své práce  nastolovat problémové situace, aby ţáci dokázali poznané metody řešení uplatnit i v jiných oblastech celoţivotního vzdělávání Kompetence komunikativní Nejedná se pouze o komunikaci mezi ţákem a strojem ale hlavně o komunikaci mezi lidmi navzájem. Ţákům proto umoţňujeme:  vyjadřovat svoje názory třeba zpočátku na základě intuice a tyto posléze zpřesňovat  při práci s hardwarem a softwarovým vybavením popisovat prováděné činnosti, dotazovat se na vzniklé nejasnosti, komunikovat se spoluţáky, sledovat jejich názory a závěry  porovnávat výsledky své práce s výsledky práce spoluţáků, argumentovat, obhajovat výsledky své práce, poučit se od druhých, naslouchat upřesnění učitele  rozšiřovat správný jazyk informatiky  při zpracovávání výsledků své práce dbáme u ţáků na to, aby pouţívali ustálené postupy Kompetence sociální a personální Pro správné ovládnutí ICT je třeba, aby ţáci pro získání kompetencí k učení a řešení problémů pracovali s výpočetní technikou povětšinou individuálně. Proto je třeba:  ţákům dát moţnost diskutovat při řešení úkolů  vést ţáky k ohleduplnosti u uznání práce druhých, k poskytnutí rady a pomoci druhým, zvláště spoluţákům, kteří nemají počítače doma a nemají dostatečné znalosti a dovednosti  pěstovat v ţákovi pozitivní představu o sobě samém, vţdy mít moţnost vyslovit své názory a obhájit svůj způsob řešení

167

Kompetence občanské V informatice se rozvíjení této kompetence uplatňuje zvláště:  respektováním práv k duševnímu vlastnictví při uţívání softwaru  zaujetím odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu či jiných médiích  rozvíjením důvěry ve vlastní schopnosti a moţnosti při ovládnutí informačních technologií  vedením ţáka k sebekontrole, soustavnosti, systematičnosti a přesnosti  podporou tvořivé činnosti ţáků Kompetence pracovní Na konci základního vzdělání dosáhne ţák této kompetence tím, ţe během výuky výpočetní techniky:  pro řešení problémů, které jsou před něho staveny, prezentaci výsledků své práce, získávání informací pouţívá bezpečně a účinně výpočetní techniku doplněnou přídavnými periferiemi  při pouţití vhodného softwaru dodrţuje vymezená pravidla pro jeho pouţívání ( softwarové právo )  pouţíváním různých verzí programů, prací na různých počítačích se postupně bez problémů adaptuje na změněné nebo nové pracovní podmínky  dodrţuje stanovená přesná pravidla pro práci s výpočetní technikou, návody pro práci s přídavnými zařízeními a instalační postupy pro instalaci softwaru dodanou výrobci  dodrţuje hygienické a zdravotní normy při práci s výpočetní a prezentační technikou  odpovědně přistupuje z hlediska ochrany ţivotního prostředí k likvidaci obalů, papíru, tonerových kazet ...  je mu jasný pojem a postup nakládání s nebezpečnými odpady a jejich bezpečná likvidace, např. poškozeného hardwaru

A) Výchovně vzdělávací cíle Ţák:  vyuţívá základní i rozšířené funkce počítače a jeho nejběţnější dostupné periferie  respektuje pravidla bezpečné práce s HW i SW a postupuje poučeně i v případě jejich závad  chrání svoje data před poškozením, ztrátou a zneuţitím  při vyhledávání informací na internetu pouţívá jednoduché a vhodné cesty  vyhledává informace na portálech,v knihovnách a databázích  komunikuje různými způsoby pomocí internetu a jiných běţných komunikačních zařízení  ovládá práci s textovými, grafickými i tabulkovými editory a k tvorbě stanovených dokumentů vyuţívá vhodné aplikace  uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem, obrazem a zvukem  ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závaţnost a vzájemnou návaznost  s informacemi pracuje v souladu se zákony 168

 informace zpracuje a prezentuje na uţivatelské úrovni v textové, grafické a multimediální formě

B) Charakteristika výuky Volitelný předmět Výpočetní technika bude vyučován od 7. do 9. ročníku zpravidla po jedné vyučovací hodině týdně. Charakter výuky výpočetní techniky je činnostní. Výuku orientujeme tak, aby ţák získané dovednosti a znalosti rozvíjel výhradně na základě individuální práce s počítačem, jeho periferiemi a pouţívaným softwarem. Ţák provádí takové činnosti, které vedou k rozšíření jeho základních znalostí a dovedností práce s ICT získaných v předmětu informatika, ale tak, aby je mohl dále rozvíjet na dalším stupni vzdělání. Dovednosti získané v tomto předmětu umoţňují ţákovi vyuţívat dostupnou výpočetní techniku s bohatou škálou současně pouţívaného softwaru a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Získané dovednosti jsou v současné informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní a zájmové činnosti.

C) Obsah učiva v 9. ročníku 1) Hardware – co je uvnitř počítače, obsah skříně – základní deska, procesor, harddisk, paměť RAM, přídavné karty, zdroj, mechaniky, … – druhy konektorů – periferie – tiskárny, monitory, ... – druhy počítačů – zásady práce s počítačem – přídavná zařízení - digitální fotoaparáty, skenery, … – zapojování počítačové sestavy včetně periferií a přídavných zařízení 2) Operační systém Windows       

způsoby instalace operačního systému moţnosti nastavení vzhledu pracovního prostředí ovládací panely, jejich funkce a vyuţití kontrola pevného disku a jeho defragmentace zálohování dat instalace aktualizací - záplat způsoby instalace (odinstalování) nových programů

3) Počítačové sítě – druhy počítačových sítí – hardwarové prvky sítě – vybavení a nastavení PC

169

– uţivatelské účty

4) Internet a elektronická komunikace: a) Internet – současné moţnosti připojení k internetu – internetové prohlíţeče – antivirová ochrana a ochrana osobních dat – internetové protokoly – obchodování na internetu – elektronická banka b) Elektronická komunikace – – – – –

e-mail Skype ICQ Chat Facebook

5) Microsoft Office: a) Microsoft Word – – – – – –

nastavení moţností vkládání objektů dopisy a korespondence makra hypertextové odkazy zpracování dokument

b) Microsoft Excel – – – – – –

základní okno základní funkce tvorba jednoduchých vzorců tvorba grafu, prostorové natáčení grafů, velikost a formát textů, barvy a textury tisk – náhled, nastavení záhlaví a zápatí zpracování dokumentů

c) Microsoft PowerPoint – tvorba vlastních snímků – vloţení grafických objektů – efekty objektů – zvuk, časování, přechod mezi snímky

170

– hypertextové odkazy – zpracování prezentací 6) Vektorová grafika– program ZonerCallisto – – – – – –

nástroj Výběr a editace objektů text – umělecký text, barva textu, editace textu vkládání obrázků, barevná výplň symetrické tvarování objektů průhlednost, výplně, bitmapový typ výplně, plastická výplň, fraktál tvorba dokumentu v ZonerCallisto

7) Tvorba webových stránek – – – – – – – –

tvorba a úprava www stránky propojování jednotlivých stránek obrázek – vkládání, velikost a zarovnání tabulky a rámce efekty a animace hypertextové odkazy vkládání fotografií a videa umístění stránek na server

8) Zvuk – Windows Media Player – – – –

záznam zvuku a jeho přehrávání formáty grabování obaly CD – tvorba

9) Digitální fotografie – – – –

digitální fotoaparáty a fotografování programy pro úpravu fotografií vlastní úprava fotografií tisk fotografií

10) Počítačová kriminalita - druhy programů a licence - nejpouţívanější programy

D) Očekávané výstupy Zpracování a vyuţití informací Ţák:

 ovládá práci s textovými, tabulkovými a grafickými editory a vyuţívá vhodných aplikací

171

   

uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem pracuje s informacemi v souladu se zákonem o duševním vlastnictví vyuţívá běţný výukový a kancelářský software pouţívá informace z různých informačních zdrojů - zpracuje a prezentuje na uţivatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Přírodovědný seminář V 9. ročníku vyučováns hodinovou týdenní dotací. Předmět je realizován v kmenových třídách, počítačové učebně, na školním pozemku, mimo budovu školy.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáků Kompetence k učení Pro postupné rozvíjení této kompetence u ţáků je při výuce třeba:  hovořit o pozorovaném, třídit a rozlišovat, vyvozovat závěry nebo domněnky o podstatě  pozorovaných jevů nebo o jejich průběhu  zapisovat naměřené hodnoty, uvaţovat o správnosti, porovnávat své výsledky se spoluţáky, hodnotit své výsledky a závěry a dál je pouţívat pro učení  nechat ţáky vysvětlovat pozorované jevy vlastním způsobem, klást si navzájem otázky, hledat na ně odpovědi, hledat a řešit praktické problémy  vyuţívat dřívějších vědomostí ţáků a nechávat je, aby si uvědomovali, ţe mnohé poznatky, kterým se v oblasti Člověk a příroda učí, znají jiţ z niţších ročníků, ze ţivota kolem sebe, z četby, z vlastních pozorování atp.  aby si kaţdý ţák uvědomoval, kterému učivu rozumí, co si dovedl ověřit samostatně, a aby to, co chápe a umí, dovedl také předávat druhým Kompetence k řešení problémů Pro postupné rozvíjení této kompetence u ţáků je při výuce potřebné:  dbát na to, aby výuka byla u kaţdé látky, která to umoţňuje, praktická a aby ţáci měli moţnost individuálně experimentovat  nechat ţáky samostatně měřit připravovat si různé materiály a jednoduché pomůcky k přírodovědným pokusům  vyuţívat matematických prostředků k záznamům výsledků a průběhu pozorování  vyslovovat domněnky o pozorovaných jevech, ověřovat si správnost svých domněnek a 172

     

závěrů s poznávanými zákonitostmi, uvědomovat si, ţe vlastně znovuobjevujeme poznatky osvědčené postupy aplikovat při obdobných situacích dát ţákům prostor pro vhodné pojmenování problému, na který při učení narazí umoţnit ţákům vyhledávat informace vhodné k řešení problému ověřovat správnost řešení problémů prakticky, osvědčené postupy aplikovat při řešení obdobných nebo nových situací nechat ţáky obhajovat své závěry a svá rozhodnutí ukazovat nebo připravovat situace tak, aby bylo moţné uplatňovat poznané metody řešení přírodovědných problémů i v jiných oblastech jejich vzdělávání

Kompetence komunikativní . Žákům proto umožňujeme:  vyjadřovat svoje názory, třeba ve formě domněnek k probíraným přírodním jevům  popisovat situace při experimentování, dotazovat se na vzniklé nejasnosti, diskutovat se spoluţáky, sledovat jejich závěry  porovnávat svoje výsledky pozorování se závěry spoluţáků, argumentovat, obhajovat, poučit se od druhých, naslouchat upřesněním učitele  rozumět různým typům záznamů v pracovních materiálech a učebnicích, vybrané způsoby záznamů pouţívat při zpracovávání svých závěrů z experimentování  začít vyuţívat informační a komunikační prostředky a technologie pro komunikaci se spoluţáky, rodinou a okolním světem Kompetence pracovní Tato kompetence se rozvíjí při pokusování zvláště v součinnosti s praktickými činnostmi, kdy ţáci:  získávají zručnost při sestavování pokusů a získávají schopnost uváţit výběr vhodných pomůcek  plní povinnosti a dodrţují vymezená pravidla, učí se reagovat bez obav ze změny nebo neúspěchu  některé pomůcky připravují v praktických činnostech nebo sami doma  přemýšlejí nad svou prací, rozhodují se, vyuţívají svých dosavadních znalostí a zkušeností  navrhují provedení dalších pokusů nebo měření Kompetence sociální a personální Individuální experimentování je v této vzdělávací oblasti často střídáno s experimentováním ve dvojicích nebo i ve větších skupinách, často podle materiálních podmínek školy. Některé pokusy vyţadují spolupráci několika ţáků nebo skupin. Pro dobrý rozvoj této kompetence dáváme ţákům moţnost:  podílet se společně s učitelem na vytvoření pravidel pro práci ve skupině  při práci ve skupině převzít určitou roli, za kterou kaţdý ţák sám zodpovídá (jeden připraví materiál, druhý sestavuje pokus, třetí vede záznam o měření nebo pozorování apod.)  přispívat k diskusi o prováděném úkolu nebo o pozorovaném jevu ve své skupině i v kolektivu třídy  podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu, ţáky přitom vedeme k ohleduplnosti a k uznávání druhých a k poskytování rady nebo pomoci druhému

173

při společné práci  čerpat poučení z toho, co je pro ně připraveno, co se jim vypráví, co mají připraveno v učebních materiálech, a všímat si ve svém okolí toho, co s probíraným učivem souvisí nebo na co jsou ve škole upozorněni  vytvářet si pozitivní představu o sobě samém, docházet ke správným závěrům, k úspěšnému provádění pokusů a vyslovování názorů Kompetence občanská Rozvíjení této kompetence se uplatňuje zvláště:  kdyţ je ţákům dávána moţnost, aby se sami rozhodovali, aby si uvědomovali, které dovednosti jiţ dobře ovládají, co ještě potřebují učinit a zjistit  kdyţ ţákům dodáváme důvěru, ţe pokud budou k pokusování přistupovat zodpovědně, své úkoly dobře zvládnou  kdyţ ţáky necháváme uváţit a říct, na co je třeba pamatovat, aby byla při pokusování zachována bezpečnost  kdyţ podporujeme tvořivé nápady ţáků

A) Výchovně vzdělávací cíle - pozorovat s ţáky ţivot rostlin a ţivočichů v přirozeném prostředí a vést je k samostatnému objevování a vnímání krásy přírody - dovést ţáky k zodpovědnosti v přístupu k přírodě a ţivotnímu prostředí - naučit ţáky ohleduplnému chování k přírodě ţivé i neţivé - vyhledávat se ţáky potřebné informace o ochraně rostlin, ţivočichů i ŢP z různých zdrojů ( atlasy, encyklopedie, slovníky, internet apod.) - vést ţáky, aby uměli realizovat své poznatky o ochraně přírody a ŢP v praxi - povzbudit ţáky, aby uměli předat své poznatky i ostatním - upevnit u ţáků znalosti o stavbě a funkci lidského těla a ochraně zdraví svého i ostatních

B) Charakteristika výuky Vzdělávání v předmětu rozvíjí aktivní, samostatnou a tvůrčí činnost ţáků. Výuka se především zaměřuje na pozorování pokusů, jejich provádění, měření a vyhodnocování výsledků. Metody a formy práce kladou důraz na samostatnou práci ve skupině, vyhledávání informací na internetu a vypracování referátů. Je kladen důraz na bezpečnost práce, dodrţování laboratorních postupů a laboratorního řádu. Převáţně je zaměřen na praktické činnosti, kterými jsou dále rozvíjeny teoretické znalosti ţáků. Praktické činnosti jsou realizovány formou laboratorních prací, projektových aktivit, soutěţí a her, tematických vycházek a exkurzí. Přírodovědný seminář můţe obsahovat učivorůznýchzaměření, které lze vhodně kombinovat nebo celý obsah tvoří pouze jedno zaměření.

Průřezová témata

174

Osobnostní a sociální výchova(OSV) je zaměřena na osobnostní a sociální rozvoj, orientuje se na zodpovědnost kaţdého jedince za své zdraví a pomoc zraněným lidem a podporuje dobré mezi lidské vztahy. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (EGS) je začleněna do tématu Evropa a svět nás zajímá, kultivuje postoje k Evropě a ke světu jako globálnímu prostředí ţivota. Environmentální výchova (EV) je členěna do okruhů základní podmínky ţivota, lidské aktivity a problémy ţivotního prostředí, vztah člověka k prostředí. Mediální výchova (MD) přispívá ke kritickému čtení a vnímání mediálních sdělení.

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 9. ročník 1 hodina týdně Základní pojmy z ekologie – společenstvo ( druhy), ekosystém (druhy), biotop, ….. Ekosystémy přírodní a umělé – klady a zápory, dopady lidské činnosti na přírodu Pozorování společenstev v přírodě Pozorování přírodnin v učebně – práce s lupou, mikroskopem, příprava preparátu, zápis a vedení protokolu Zaloţení sbírky přírodnin- plody, listy, herbář, entomologická sbírka aj., popisky, štítky, uchování a péče o sbírku Ochrana přírody a krajiny – naše NP, CHKO…., chránění ţivočichové a rostliny, globální problémy ( skleníkové plyny, odpady, voda, ovzduší..) Pečujeme o Zemi – ekologické projekty ( třídění odpadů, šetření energií, úspora vody, moje ekologická stopa ) Přírodovědné hry, kvízy, hádanky a soutěţe, vytvoření dalších tematických her i učebních materiálů

D) Očekávané výstupy Ţák: -

formou her se učí porozumět základním ekologickým problémům a osvojit si zásady trvale udrţitelného rozvoje umí roztřídit odpad produkovaný člověkem, zná dobu rozkladu určitých látek, učí se vnímat přírodu a vše v ní uvede příklad ohroţených druhů a posoudí důvod ohroţení, navrhne řešení orientuje se v základních ekologických pojmech (populace, diverzita, biom, ekosystém) porovnává různé typy přizpůsobení různým ţivotním podmínkám rozlišuje přírodní a umělé ekosystémy, na příkladu lesa pochopí potravní řetězec porovnává druhové bohatství jednotlivých pater vysvětlí, proč listy opadávají a proč se zbarvují rozlišuje jednotlivé typy biomů a uvede příklad typických organismů

175

-

na konkrétním příkladů ekosystému vysvětlí základní vztahy a zhodnotí důsledky narušení ekosystému rozlišuje druhy vod, chápe význam vody jako základní podmínky pro ţivot pozná základní organismy ţijící ve vodě pozná základní druhy rostlin tvořící luční společenstva vysvětlí význam lučních porostů na konkrétních příkladech vysvětlí vliv člověka na jednotlivé ekosystémy pozná základní druhy polních a ovocných plodin a jejich vyuţití dodrţuje základy bezpečnosti a ochrany při práci, hygienická pravidla a předpisy, dodrţuje technologickou kázeň na modelových situacích předvede poskytnutí první pomoci při úrazu pouţívá vhodné pracovní pomůcky, nástroje a nářadí a osobní ochranné prostředky, správně s nimi zachází a udrţuje je udrţuje pořádek na pracovním místě, dodrţuje základní zásady péče o pracovní a ţivotní prostředí umí samostatně nebo ve skupinách provádět experimenty

Doplňující vzdělávací obor

Etická výchova Etická výchova je vyučována v 8. ročníku jako volitelný předmět s časovou dotací 1 hodina týdně. Předmět je realizován v kmenové třídě, počítačové učebně.

Výchovné a vzdělávací strategie vyučovacího předmětu Kompetence k učení Vést ţáky k zodpovědnosti za své vzdělávání, umoţnit ţákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoţivotní učení včetně učení prosociálních dovedností. Učíme ţáky chápat etické principy a aspekty prosociálního jednání v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, ţe vede ţáka: -k úctě k hodnotám rodiny, tradic i duchovním hodnotám; -k úctě k člověku, lidské důstojnosti, toleranci k druhým; -k úctě 176

a respektování přírody; -k přijetí zodpovědnosti, uvědomění si práv, povinností a své zodpovědnosti za druhé; -k zodpovědnému přístupu ke vzdělání; -k řízení a organizaci učení; -ke komplexnímu pohledu na jevy a skutečnosti; -ke kritickému myšlení, vyslovení, přijetí a pozitivnímu zpracování konstruktivní kritiky; -k zaměření vyuţívat získaných dovedností k plnohodnotnému souţití a spolupráci s ostatními lidmi. Kompetence k řešení problémů Podněcovat ţáky k tvořivému myšlení, logickému uvaţování a k řešení problémů v mezilidských vztazích. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, ţe vede ţáka: -k sebepoznání a sebeakceptaci; -k pozitivnímu hodnocení druhých, pozitivnímu přístupu k ţivotu v běţných i ztíţených podmínkách; -k vytváření hodnotných mezilidských vztahů, empatii, vzájemné pomoci; -k ovládání a řízení svého jednání a chování; -k rozpoznávání problému a schopnosti navrhnout jeho řešení a řešit problémové situace ve školním kolektivu; -ke tvořivosti zejména v oblasti mezilidských vztahů.

A) Výchovně vzdělávací cíle - prohlubování znalostí v problematice mezilidských vztahů a komunikace. - vedení k pochopení důstojnosti lidské osoby a pozitivní hodnocení sebe. - prohlubování schopnosti pozitivního hodnocení druhých. - pochopení kreativity a iniciativy. Řešení problémů a úkolů. Přijetí vlastního a společného rozhodnutí. - schopnost vyjádřit a porozumět citům. - učení se interpersonální a sociální empatii. - učení se asertivitě. Zvládnutí agresivity a soutěţivosti. Sebeovládání. Řešení konfliktů. - poznávání reálných a zobrazených vzorů. - zvládání prosociálního chování v osobních vztazích. Pomoc, darování, dělení se, spolupráce, přátelství. - zvládání prosociálního chování ve veřejném ţivotě. Solidarita a sociální problémy. - poznávání a utváření etických hodnot - uvědomění si sexuálního zdraví - porozumění rodinnému ţivotu - uvědomění si duchovního rozměru člověka - pochopení ekonomických hodnot - chápání etického rozměru ochrany přírody a ţivotního prostředí - pochopení hledání pravdy a dobra jako součást přirozenosti člověka

B) Charakteristika výuky

177

Vzdělávací obor umoţňuje zároveň rozvíjet čtenářskou gramotnost – porozumění textům, posouzení spolehlivosti a platnosti informací a jejich vyuţití v ţivotě Etická výchova vytváří celou řadu mezipředmětových vztahů. Ve vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura navazuje etická výchova na učivo naslouchání, mluvený projev, písemný projev a tvořivé činnosti s literárním textem a ve vzdělávacím oboru Cizí jazyk na učivo pravidla komunikace v běţných kaţdodenních situacích. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět navazuje na učivo domov, škola, rodina, souţití lidí, chování lidí, základní globální problémy, ohleduplné chování k přírodě, ochrana přírody, partnerství, rodičovství a základy sexuální výchovy. Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost ve vzdělávacím oboru Výchova k občanství navazuje na učivo naše škola, obec, region, kraj, lidská setkání, vztahy mezi lidmi, zásady lidského souţití, podobnost a odlišnost lidí, osobní rozvoj, vnitřní svět člověka a lidská práva. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda ve vzdělávacím oboru Přírodopis navazuje na učivo ţivotní styl a ochrana přírody a ţivotního prostředí. Ve vzdělávací oblasti Člověk a kultura ve vzdělávacím oboru Výtvarná výchova navazuje na učivo prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností a ověřování komunikačních účinků. Ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví navazuje na učivo vztahy mezi lidmi a formy souţití, změny v ţivotě člověka a jejich reflexe, zdravý způsob ţivota a péče o zdraví, rizika ohroţující zdraví a jejich prevence a osobnostní a sociální rozvoj. V doplňujícím vzdělávacím oboru Dramatická výchova navazuje na učivo základní předpoklady dramatického jednání a proces dramatické a inscenační tvorby. Z průřezových témat navazuje především na vzdělávací obsah osobnostní a sociální výchovy, multikulturní výchovy, environmentální výchovy a mediální výchovy. Etická výchova ţáka především vede: k navázání a udrţování uspokojivých vztahů, k vytvoření si pravdivé představy o sobě samém, k tvořivému řešení kaţdodenních problémů, k formulaci svých názorů a postojů na základě vlastního úsudku s vyuţitím poznatků z diskuze s druhými, ke kritickému vnímání vlivu vzorů při vytváření vlastního světonázoru, k pochopení základních environmentálních a ekologických problémů a souvislostí moderního světa. Doplňující vzdělávací obor etická výchova u ţáka rozvíjí: sociální dovednosti, které jsou zaměřeny nejen na vlastní prospěch, ale také na prospěch jiných lidí a celé společnosti, na samostatné pozorování s následným kritickým posouzením a vyvozením závěrů pro praktický ţivot, samostatnost při hledání vhodných způsobů řešení problémů, správné způsoby komunikace, respekt k hodnotám, názorům a přesvědčení jiných lidí, schopnost vcítit se do situací ostatních lidí, pozitivní představu o sobě samém a schopnost účinné spolupráce. Vzdělávání je zaloţeno na zásadách svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání (§ 2, odst. 1, písm. e) školského zákona).

C) Obsah učiva v jednotlivých ročnících 8. ročník 1 hodina týdně KOMUNIKACE

178

 

otevřená komunikace – úrovně komunikace, zásady verbální komunikace, komunikační chyby, dialog, komunikace ve ztíţených podmínkách aktivní naslouchání – cíle, výhody, zásady, způsob a nácvik aktivního naslouchání

DŮSTOJNOST A IDENTITA LIDSKÉ OSOBY  úcta k lidské osobě – lidská práva, zdroje lidských práv, svoboda, rovnost, potenciality člověka, pozitivní hodnocení druhých v obtíţných situacích, občanská zralost  jedinečnost a identita člověka– rozvoj sebevědomí, hodnotová orientace, rozvoj sebeovládání a morálního úsudku, selfmanagement, úvahy nad mravními zásadami, radost a optimismus v ţivotě APLIKOVANÁ ETICKÁ VÝCHOVA  etické hodnoty – zdroje etiky, osobní odpovědnost, smysl ţivota, aplikace mravních zásad a hodnot, ctnosti, svědomí a jeho rozvoj  sexuální zdraví – zodpovědný vztah k sexualitě, mládí – příprava na lásku, sexuální identita, nezralé rodičovství  rodina – poznání vlastní rodiny a jejích pravidel, práva a povinnosti v rodině, role v rodině, formulace nevyslovených pravidel a očekávání, hodnota rodiny, zlepšení atmosféry v rodině, komunikace v rodině, úcta k členům rodiny, úcta ke stáří  duchovní rozměr člověka – obrana proti sektám, tolerance k lidem s jiným světovým názorem, informace o různých světonázorech  ekonomické hodnoty – rozumné nakládání s penězi, zájem o otázky národního hospodářství, vztah mezi ekonomikou a etikou, rozvíjení ekonomických ctností – šetrnost, podnikavost  ochrana přírody a ţivotního prostředí – úcta k ţivotu ve všech jeho formách, citový vztah člověka k přírodě, vnímání krásy a mnohotvárnosti přírody, zodpovědnost za ţivotní prostředí

D) Očekávané výstupy ţákkomunikuje otevřeně, pravdivě, s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci         

respektuje velikost a důstojnost lidské osoby, objevuje vlastní jedinečnost a identitu a vytváří si zdravé sebevědomí analyzuje a aplikuje empatii v kolektivu nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem obhajuje svá práva rozlišuje manipulační působení médií a identifikuje se s pozitivními prosociálními vzory spolupracuje i v obtíţných sociálních situacích je vnímavý k sociálním problémům, v kontextu své situace a svých moţností přispívá k jejich řešení analyzuje etické aspekty různých ţivotních situací se rozhoduje uváţlivě a vhodně v kaţdodenních situacích a nevyhýbá se řešení osobních problémů aplikuje postoje a způsobilosti, které rozvíjejí mezilidské vztahy

Nepovinné předměty 179

Finanční hospodaření V 5. – 9. ročníkuvyučován s dotací 1 hodina týdně, vzdělávací obsah je členěn do 8 autonomních tematických celků tak, aby byla zajištěna moţnost vstoupit do vzdělávání kdykoliv. Předmět je realizován v kmenových třídách a počítačové učebně.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáků Kompetence k učení  vedeme ţáky k samostatnému vyhledávání informací, jejich třídění a porovnávání  umoţňujeme ţákům navrhovat praktické aplikace poznatků a kriticky zvaţovat jejich pouţití  podporujeme samostudium Kompetence k řešení problémů  vedeme ţáky k rozpoznání problému, diskusi nad problémem, navrţení postupů k jeho řešení a zhodnocení efektivity navrţených postupů  vyuţíváme moţnosti praktického ověření navrţených řešení pomocí modelových situací a her Kompetence komunikativní  vedeme ţáky k přesným formulacím myšlenek a jasnému vyjadřování  učíme ţáky klást srozumitelně otázky a v diskusích logicky argumentovat  seznamujeme ţáky s různými způsoby vyjadřování (pouţívání symbolů, grafů, tabulek)  učíme ţáky vystihnout a stručně vyjádřit podstatu jevů, se kterými v hodinách pracují  vedeme ţáky k samostatným a srozumitelným formulacím v písemné podobě (záznamy výpočtů, přehledů apod.) Kompetence sociálně personální  vedeme ţáky k týmové práci, toleranci a úctě k názorům ostatních  rozvíjíme u ţáků spolupráci ve skupině, ochotu navzájem se poslouchat a pomáhat si, vyuţíváme pomoci nadanějších ţáků slabším  snaţíme se o uplatnění všech dětí podle jejich moţností a schopností (diferencovaný výběr úkolů)

180

Kompetence občanská  snaţíme se ţákům vštípit zásady odpovědnosti vůči sobě, společnosti a přírodě  na základě poznání a pochopení vztahů lidská společnost (včetně produktů) – příroda, se snaţíme u ţáků vytvořit povědomí o nutné ochraně přírody, zdrojů pitné vody, vzduchu a energie jako nezbytného předpokladu dalšího ţivota na zemi  učíme ţáky uvaţovat komplexně a kriticky nad způsoby vyuţívání přírodních zdrojů, vedeme je k respektování pravidel a norem, učíme je hospodárnému vyuţívání přírodních zdrojů Kompetence pracovní  vedeme ţáky ke správné pracovní hygieně a disciplíně při práci  vedeme ţáky k poznání zásadního vztahu mezi prací a uspokojováním potřeb

A)Výchovně vzdělávací cíle -

seznámit ţáky s předmětem finanční hospodaření, uvědomit si důleţitost finanční gramotnosti pro praktický ţivot motivovat ţáky k zájmu o předmět seznámit ţáky se základními pojmy z oblasti finančního hospodaření vést ţáky k uvědomělému hospodaření s financemi vést ţáky k samostatnému myšlení, vyjadřování vlastního názoru v otázkách finanční gramotnosti naučit ţáky vyhledávat informace, třídit je a analyzovat naučit ţáky získané vědomosti a dovednosti uplatnit v nejrůznějších modelových situacích vést ţáky k individuální i skupinové práci, plnění samostatných úkolů při výuce vyuţívat různé výukové prostředky (práce s časopisy, letáky, vyuţití internetu…) aktivně zapojit ţáky do výuky a vést je ke schopnosti bez zábran komunikovat, praktikovat osvojené znalosti v ţivotě, vyhledávat si nové informace

B) Charakteristika výuky Ve vyučovacím předmětu finanční hospodaření vedeme ţáky k uvědomělému zacházení s finančními prostředky. Ţáci získávají základní poznatky z různých oblastí finančního hospodaření, osvojují si dovednosti nutné k bezpečnému nakládání s financemi. Ţáci se učí vyhledávat, analyzovat a porovnávat fakta týkající se ekonomické gramotnosti. Důraz klademe na úzké propojení s praktickým ţivotem. Předmět finanční hospodaření pomáhá pochopit souvislosti finančních toků a tím umoţňuje ţákům kvalifikovaně se rozhodovat v ekonomických aspektech ţivota. S tím souvisí snaha o komplexní pohled na vztahy člověk – společnost. Ve vyučovacím předmětu finanční hospodaření realizujeme některá průřezová témata

181

integrací obsahu jejich tematických okruhů do vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu. V předmětu finanční hospodaření jsou realizována tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova.

Průřezová témata Osobností a sociální výchova Je realizováno ve všech tematických okruzích. Výchova demokratického občana Tematický okruh: Občan, občanská společnost a stát Multikulturní výchova Tematický okruh: Lidské vztahy Environmentální výchova Tematický okruh: Základní podmínky ţivota Mediální výchova Tematický okruh: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – 9. ročník Tematický okruh: Vliv médií ve společnosti Tematický okruh: Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

C) Obsah učiva Rozdělení vzdělávacího obsahu předmětu finanční hospodaření do tematických okruhů:

Tematický celek Peníze Ceny Rozpočet Hospodaření domácnosti Finanční trh Finanční produkty Placení Finanční plánování

Zařazení ve školním roce 1. pololetí 2. pololetí / xxx xxx / / xxx xxx / / xxx xxx / / xxx xxx /

182

Peníze Potřeby  potřeby a zdroje  vlastnictví a majetek  zboţí Peníze  směna  platidla  peníze jako platidlo  měna Formy peněz a formy placení  hotovostní peníze  mince a bankovky  ochranné prvky bankovek  hotovostní placení  pošta a poštovní poukázka  bezhotovostní placení, bankovní účet  bezhotovostní placení, platební karta, bankomat  banka a její funkce Funkce peněz  hodnota peněz, koloběh peněz  cena  reklama Osobní rozpočet  rozpočet  osobní příjmy, osobní výdaje  vyrovnaný, přebytkový a schodkový rozpočet  finanční plán

Ceny Trţní hospodářství  trh  nabídka a poptávka Cena  cena a způsoby stanovení ceny  nákladový a marketingový způsob stanovení ceny Reklama  formy reklamy  výhody a nevýhody reklamy  nekalé obchodní praktiky 183

Práva spotřebitele  záruční doba  reklamace

Rozpočet Rozpočet  rozpočet a jeho struktura  osobní rozpočet a rozpočet domácnosti  příjmy a výdaje  sestavení osobního rozpočtu a rozpočtu domácnosti  typy rozpočtů  penězonosič a penězoţrout v rozpočtu Rozvaha  rozvaha  majetek, závazky  sestavení rozvahy  čisté jmění, zadluţenost Domácí finance  průběţný stav financí  porovnání příjmů a výdajů  celkový stav financí  porovnání majetku a závazků

Hospodaření domácnosti Aktiva a pasiva  příjmy a výdaje  aktiva a jejich význam  pasiva a rizika jejich nákupu  způsoby nakládání s domácími financemi – hospodaření bez příjmů z aktiv, hospodaření s pořizováním aktiv, hospodaření s pořizováním pasiv Hospodaření s vyrovnaným rozpočtem  vyrovnaný rozpočet a jeho varianty řešení  sníţení výdajů, zvýšení příjmů Hospodaření s přebytkovým rozpočtem  přebytkový rozpočet a jeho varianty řešení  výhody pořizování aktiv z přebytku Hospodaření se schodkovým rozpočtem  schodkový rozpočet a jeho varianty řešení  sníţení výdajů, zvýšení příjmů

184

Finanční trh Finanční trh  pohyb peněz na finančním trhu  finanční produkty  toky peněz ve finančních produktech – vklady, investice, úrok, úroková míra, poplatky, výnos  úvěr, RPSN, celkové náklady na úvěr Instituce na finančním trhu  banky – jejich druhy a produkty  stavební spořitelny a jejich produkty  penzijní fondy a jejich produkty  instituce k obchodu s cennými papíry – burza, RM – systém, investiční společnosti, cenné papíry  leasingové společnosti a jejich produkty  splátkové společnosti a jejich produkty  pojišťovny – účel a význam pojištění  přehled hlavních činností finančních institucí  porovnání nabídek produktů finančních institucí

Finanční produkty Finanční produkty  finanční produkty  ceny finančních produktů Správa peněz  běţný účet Vklady a investice  bankovní vklady, spořící účet, termínovaný vklad, vkladní kníţka  stavební spoření  penzijní připojištění Investice - cenné papíry, akcie, podílové listy, dluhopisy Porovnání vkladových a investičních produktů - měřítka pro výběr produktu Půjčky peněz - účelové úvěry – stavební spoření, hypoteční úvěr, spotřebitelský úvěr, finanční leasing, splátkový prodej - neúčelové úvěry – kontokorentní úvěr, osobní půjčka, kreditní karty - porovnání úvěrových produktů

185

Pojištění - význam pojištění

Placení Hotovostní peníze - mince, bankovky Hotovostní placení - nákup zboţí za hotovost - hotovostní placení na poště, v bance Bezhotovostní peníze - účet, druhy účtů - výpis z účtů - bankovní úroky a poplatky za sluţby

Finanční plánování Finanční plán - význam finančního plánu - sestavení finančního plánu - stanovení cíle - vyhodnocení cílů - způsob dosaţení cíle - zajištění rizik

D) Očekávané výstupy Ţák : -

vysvětlí podstatu fungování trhu vysvětlí pojem cena a vliv nabídky a poptávky ne její velikost uvede různé formy reklamy, vysvětlí její výhody a nevýhody ví, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele vysvětlí pojmy rozpočet, příjmy a výdaje, sestaví měsíční rozpočet osobní a domácnosti vysvětlí pojem rozvaha vysvětlí pojmy aktiva pasiva, umí s nimi pracovat vysvětlí rozdíly mezi druhy rozpočtu vysvětlí pojem finanční trh a pohyb peněz na něm charakterizuje jednotlivé instituce na finančním trhu charakterizuje jednotlivé finanční produkty k půjčování peněz uvede význam pojištění vysvětlí pojem mince a bankovka ví, jaký je rozdíl mezi hotovostním a bezhotovostním placením charakterizuje pojem finanční plán, určí své cíle, vybere vhodný finanční produkt získané vědomosti umí uplatnit v různých modelových situacích

186

Logopedie V 1. ročníkuvyučován s dotací 1 hodina týdně, vzdělávací obsah je členěn do 8 autonomních tematických celků tak, aby byla zajištěna moţnost vstoupit do vzdělávání kdykoliv. Předmět je realizován v kmenové třídě.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ţáků Kompetence k učení - vedeme ţáky k vyhledávání a třídění informací - učíme ţáky uţívat správnou terminologii, jazykové pojmy - zohledňujeme rozdíly ve znalostech, i v pracovním tempu - sledujeme v hodině pokrok všech ţáků, oceňujeme zájem, snahu a aktivitu - učíme ţáky kontrolovat jejich práci a hodnotit výsledky učení Kompetence k řešení problémů - učíme ţáky vyhledávat informace k řešení problémů. - oceňujeme samostatnost - poskytujeme ţákům moţnost volby při své práci - hodnotíme práci ţáků způsobem, který jim umoţňuje vnímat vlastní pokrok Kompetence komunikativní  vedeme ţáky k přesným formulacím myšlenek a jasnému vyjadřování  seznamujeme ţáky se správným mluveným projevem Kompetence sociálně personální - dbáme na dodrţování vzájemné tolerance a respektu - organizujeme práci ve skupinách, aby ţáci spolupracovali při řešení problémů - zdůrazňujeme pravidla spolupráce a nutnost vzájemné pomoci - vedeme ţáky k dodrţování pravidel slušného chování Kompetence občanská - motivujeme ţáky k zájmu o kulturní dědictví - zapojujeme ţáky do kulturního dění - vyuţíváme literatury k vytváření postoje k ţivotnímu prostředí a přírodě Kompetence pracovní  vedeme ţáky ke správné pracovní hygieně a disciplíně při práci  - vedeme ţáky k organizování a plánování učení  - vyţadujeme dodrţování vymezených pravidel a plnění povinností

187

A)Výchovně vzdělávací cíle - motivovat ţáky k zájmu o předmět -

naučit ţáky získané vědomosti a dovednosti uplatnit v běţné řeči

-

vést ţáky k individuální i skupinové práci, plnění samostatných úkolů

-

aktivně zapojit ţáky do výuky a vést je ke schopnosti bez zábran komunikovat

- vyjadřovat srozumitelně, zejména mluvenou řečí, myšlenky - napravenou výslovnost umět uplatnit i v prvouce, matematice i dalších vyučovacích předmětech - podporovat přirozený rozvoj komunikačních schopností a dovedností

B) Charakteristika výuky V logopedii se učí ţáci odstraňovat špatnou výslovnost (patlavost) a nahrazovat ji výslovností správnou. Učí se správnému dýchání, gymnastice mluvidel a rozvíjí se jejich sluchové vnímání. Pojmenováváním obrázků, opakováním říkanek a tvorbou vět si rozvíjejí slovní zásobu. Důraz klademe na úzké propojení s praktickým ţivotem. To je uţívání správné výslovnosti v běţné řeči.

C) Obsah učiva Výslovnost samohlásek Nácvik jednotlivých samohlásek  a,e,i,o,u

Výslovnost souhlásek Obouretné souhlásky  P,B,M Retozubné souhlásky  F,V Měkkopatrové a hrtanové souhlásky  CH,H Tvrdopatrová souhláska úţinová  J Alveolární souhlásky závěrové  T,D,N 188

Měkkopatrové souhlásky závěrové  K,G lveolární souhlásky polozávěrové a úţinové, přední  C,S,Z Alveolární souhlásky polozávěrové a úţinové, zadní  Č,Š,Ţ Alveolární souhláska úţinová, boková  L Alveolární souhlásky úţinové, kmitavé  R,Ř

Rozvoj slovní zásoby Slovní zásoba  vyprávění pohádky podle obrázků  tvoření vět podle obrázků tvorba vět podle karet Modulační faktory souvislé řeči  přízvuk  melodie řeči  tempo řeči a pauzy Správné dýchání  nádech nosem  zadrţení dechu  dlouhý výdech ústy Artikulace mluvidel  jazykové cviky – gymnastika jazyka  cviky mluvidel – špulení rtů..  cviky s dolní čelistí

Sluchové vnímání

 rozlišování dlouhých a krátkých hlásek

189

 vnímání stejných nebo rozdílných slov  opakování zvuků a slov

D) Očekávané výstupy Ţák : - si zlepší motoriku artikulačního aparátu -

ovládá správné dýchání

-

má procvičené sluchové vnímání

-

má chuť k mluvení díky vytváření podnětných situací

-

má bohatší slovní zásobu

-

umí správně vyslovovat nacvičené hlásky

-

pouţívá nacvičené hlásky v básničkách

-

pouţívá nacvičené hlásky ve větách

-

umí pouţít nacvičené hlásky v běţné řeči

Obsah: Pojetí a cíle základního vzdělávání ţáků s LMP............................................str. 2 Začlenění průřezových temat.........................................................................str. 6 Učební plán....................................................................................................str. 13 Učební osnovy...............................................................................................str. 16

190