Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

Základní škola a mateřská škola Ivaň Ivaň 73, 691 23 Pohořelice, www.zsivan.cz, [email protected],  519 427 430

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání „POZNÁVÁME SVĚT ANEB

DOMA JE DOMA“

2012-2015

OBSAH

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII.

Identifikační údaje o mateřské škole Obecná charakteristika školy Podmínky vzdělávání Organizace vzdělávání Charakteristika vzdělávacího programu Vzdělávací obsah Evaluační systém Kritéria pro přijímání dětí do mateřské školy

3 4 5 8 9 10 45 47

motto: „Krůček sem a krůček tam. Do světa se podívám.“

I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O MATEŘSKÉ ŠKOLE Název mateřské školy: Adresa školy: Telefon: Email: www: IČO: Zřizovatel: Ředitel: Vedoucí učitelka MŠ: Platnost:

Základní škola a mateřská škola Ivaň 73, Pohořelice 691 23 519 427 430 [email protected] zsivan.cz 49963520 Obecní úřad Ivaň, Ivaň 267, Pohořelice 691 23, tel: 519477422 Mgr. Miloš Pavlů Bc. Martina Klaková 1.9. 2012 – 31.8. 2015

Název programu: Zpracovala:

„POZNÁVÁME SVĚT ANEB DOMA JE DOMA“ Bc. Martina Klaková

3.

II. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

Mateřská škola je součástí Základní školy. Nachází se v malebné vesničce Ivaň poblíž hlavní trasy Brno-Mikulov. Z jedné strany vesnici uzavírá řeka Jihlavka a druhá strana se pyšní rozlehlými vinicemi, ze kterých je jedinečný pohled na pohoří Pálavy. V blízkém okolí se rozléhají lužní lesy, kaštanová alej a známý rybník Vrkoč. Zde každoročně na podzim probíhá výlov rybníku. Všechny tyto krásy přírody významně ovlivňují program školy. Vycházky, pozorování zvířátek, poznávání rozmanitosti přírody. Celý rok nás provází měnící se život vinné révy, která nás obklopuje a stává se součástí našich životů. Ke sportovnímu vyžití slouží zbudované víceúčelové hřiště a dětský koutek s pískovištěm nacházející se v těsné blízkosti školní budovy. Toto hřiště je určené i pro širokou veřejnost. Bohužel tato skutečnost nám pedagogům částečně komplikuje bezpečný pobyt v těchto prostorách. Budova je účelová, jednopodlažní. V prvním podlaží jsou 3 třídy (ZŠ), keramická dílna, ředitelna, sociální zařízení, jedna třída MŠ s oddělením pro výtvarnou činnost, klidovou místnost a zrekonstruovaným sociálním zařízením. V přízemí se nachází školní družina, jídelna s vlastní kuchyní, společné šatny pro ZŠ a MŠ, atypická tělocvična s minimálním vybavením, sociální zařízení a veřejná místní knihovna přístupná všem v určených provozních hodinách. Škola má tři vchody.

III. PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ  věcné podmínky Všechny vnitřní i venkovní prostory a vybavení jsou pro daný počet vyhovující – splňují bezpečnostní a hygienické normy v plném rozsahu. Prostorná třída s přilehlou menší místností zaměřena svým vybavením na výtvarnou a pracovní činnost. Druhá menší místnost se využívá ke klidovým činnostem a odpolednímu spánku, kdy si děti sami chystají lehátka a ložní prádlo. Nově zrekonstruované sociální zařízení již vyhovuje hygienickým podmínkám. Prostor hlavní třídy je podle možností členěn do hracích koutků, které jsou vybaveny starším již nevyhovujícím nábytkem. Snahou je toto prostředí dětem vylepšovat. Vybavení hračkami, učebními pomůckami, materiály a doplňky je průběžně doplňováno podle finančních možností. Většina těchto hraček, her a materiálu je umístěna tak, aby děti měli o nich přehled a mohli si je sami podle potřeby brát. Výtvarné práce dětí jsou vystavovány pro rodiče a veřejnost v prostorách šatny, hlavní chodby, ve třídě. Děti se tak svými díly podílí na estetické výzdobě školy. Na budovu školy navazuje školní zahrada, která prošla celkovou rekonstrukcí. Jedna část zahrady je zaměřena převážně pro děti ze základní školy – víceúčeloví hřiště. Druhá část je vybavena novými hracími prvky, které jsou určeny převážně pro děti předškolního věku. Toto víceúčelové hřiště a zahrada je k dispozici i veřejnosti po celý den. Záměry:  zajistit volně přístupný materiál a pomůcky hl. ve třídě pro pracovní a výtvarnou činnost  postupně dle finančních možností modernizovat vybavení třídy hračky,didaktické pomůcky, pracovní materiál  snaha o postupnou výměnu nábytku za modernější a odpovídající potřebám a bezpečnosti dětí

4.  životospráva Dětem je během dne poskytována plnohodnotná a vyvážená strava. 3x denně dětem s celodenním provozem, 2x denně s polodenním provozem. Skladba jídelníčku je vhodná, doplňována ovocem a zeleninou. Pitný režim je zabezpečen již od začátku provozu, hrnky si děti po sobě umývají samy. Na svačinu a oběd děti docházejí do jídelny, která je společná se ZŠ. Při jídle respektujeme tempo dětí. Najedené děti odchází s učitelkou do třídy, ostatní v klidu dojídají s druhou učitelkou. Vedeme děti ke kultuře stolování a sebeobsluze. Děti mají zajištěn pravidelný denní rytmus a řád (tříhodinový interval mezi jídly, 1- 2 hodinové pobyty venku v případě deště či větru v tělocvičně). Po obědě chodí všechny děti odpočívat. Lehátka opouští průběžně, ovšem půlhodina odpočinku je povinná pro všechny děti. „Spáčům“ je umožněn odpočinek až do samovolného probuzení. Odpolední činnost v teplých měsících se řeší pobytem venku. Za nepříznivého počasí se většinou zabýváme volnou hrou či společnými aktivitami (dobrovolně) ve formě her. Od 15 hodiny si děti rodiče vyzvedávají průběžně. Záměry:  uspokojovat rodiče dětí, které vyžadují ze zdravotních důvodů i jiné než bezlepkové diety  obohacovat jídelníček prvky zdravé výživy (celozrnné pečivo, větší množství ovoce a zeleniny neomezovat jen na svačinu, ale možnosti přísunu v průběhu dne podle chuti)  rozmanitější výběr v pitném režimu v letních měsících  postupně nahradit dosavadní vybavení stolování (tácky, talíře, hrníčky) za nové barevné  psychosociální podmínky Našim úsilím je, aby se děti cítily v prostředí MŠ dobře, spokojeně, jistě a bezpečně. Snažíme se vyvíjet takové aktivity, které dětem zpříjemňují a zpestřují pobyt ve školce. V měsíci červnu mohou rodiče využít adaptačního projektu a účastnit se aktivit MŠ. Třída svými hracími koutky umožňuje dětem podle svých potřeb nalézt soukromí a vytvořit si pocit zázemí, bezpečí a klidu. Pedagogické pracovnice respektují potřeby dětí, jednají nenásilně a citlivě, jsou rovnocennými partnery. Volnost a osobní svoboda je vyvážena s nezbytnou mírou omezení, vyplývajících z nutnosti dodržovat denní řád a pravidla třídy, které si děti společně vytvářejí. Pedagogické pracovnice se plně věnují dětem a jejich vzdělání. Rodiče mají možnost stát se účastníky vzdělávacího procesu. Režim dne je uzpůsoben tak, aby byla věnována náležitá pozornost předškolákům, individuální příprava na školu. Plánování činností vychází vždy z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí. Záměry:  individuální práce s dětmi s projevy rizikového chování  prevence nežádoucích jevů  zapojení rodičů do vzdělávacího procesu  neustále se zamýšlet nad vhodnými způsoby pedagogického vedení, nad formami práce, využívat zpětné vazby při dalším plánování

5.  organizace Denní řád je dostatečně pružný, umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí a jejich aktuální stav. Podněcujeme děti k vlastní aktivitě a experimentování, umožňujeme jim pracovat svým tempem. Denní činnost vychází z tematických celků s ohledem na vzdělávací potřeby dětí. Pravidelně zařazujeme pohybovou aktivitu bez přesně vymezené doby. Je prostor pro spontánní hry. Děti do řízených činností nejsou vtahovány násilím, jsou podněcovány k vlastní aktivitě a správně motivovány. Poměr mezi spontánní činností a řízenou je vyvážený. Pevný řád - stolování, odpočinek. Záměry:  při předávání dětí druhé paní učitelce dbát na návaznosti  při slučování třít dbát na plynulost a nenásilnost  v příznivém počasí zařazovat pobyt venku v maximálně míře  řízení MŠ Škola je řízená ředitelem školy Mgr. Milošem Pavlů. Vedoucí učitelce Bc. Martině Klakové byly vymezeny povinnosti - zodpovědnost za výchovu a vzdělávací oblast, vedení třídní dokumentace, tvorba ŠVP a TVP, povinnosti a úkoly které jsou respektovány. ŠVP pro MŠ byl vytvořen tak, aby vzdělávání dětí plynule navazovalo na ŠVP pro ZŠ naší základní školy, se kterou společně sdílíme budovu, provoz, zaměstnance, denní styk, výpomoc v problémových situacích. Záměry:  vnímat týmovou práci jako nezbytnou podmínku pro naplnění cílů RVP PV  uvědomovat si, že dítě se bude v mateřské škole cítit dobře, pokud budou fungovat dobré vztahy mezi všemi , kteří se podílejí na jeho vzdělávání  zintenzivnit spolupráci se ZŠ  zlepšit spolupráci s odborníky poskytujícími pomoc při řešení individuálních výchovných vzdělávacích problémů dětí  spolupráce se základní školou Je velmi úzká a přínosná. Děti ze ZŠ navštěvují naši třídu, chodí si za dětmi hrát. Děti z MŠ rádi navštěvují třídu svých starších kamarádů. Vzniká tak pevná vazba. Děti se navzájem znají a pedagogický sbor ze základní školy jim také není cizí. Přechod z mateřské školky do školy je tak plynulý a bezproblémový. Děti se nestresují neznámého. Se základní školou organizujeme společné akce, využíváme společných témat k realizaci výstav, besed a jiných společenských aktivit. V minulosti se nám osvědčil adaptačního projekt „Už budu školákem“. Záměry:  dál pokračovat v oboustranné spolupráci  využít všechny pedagogy k společným aktivitám  akce školy a spolupráce s rodiči Spolupráce s rodiči je dobrá. Ohlasy na práci školy jsou většinou kladné. Rodiče pravidelně informujeme, co se ve škole děje prostřednictvím nástěnek, sociálních sítí, přímém kontaktu nebo místním rozhlasem. Pro individuální pohovor máme vyčleněnou dobu vždy v odpoledních hodinách po skončení provozu školky 15:55 hodin.

6. Organizujeme pravidelné schůzky rodičů, kde mají možnost konzultovat své postřehy týkající se vzdělávání svých dětí. Dvakrát ročně rodiče prostřednictvím dotazníků sdělují své názory na dané téma. Záměry:  zlepšení informovanosti rodičů o životě v mateřské škole, otevřenější komunikace, k řešení některých otázek využívat i společných akcí  vylepšit společné webové stránky ve všech směrech  více využívat profesních dovedností rodičů  aktivity nabídnuté školou:  Kurz plavání – 10 lekcí (září, listopad)  Keramický kroužek, pohybový kroužek  Spolupráce s logopedkou  Spolupráce s místní knihovnou  aktivity školy  Slavnostní zahájení školního roku za účasti rodičů a veřejnosti na školním dvoře  Návštěva divadelních představení v Brně , Hustopečích, Pohořelicích  Divadelní představení, výchovné či tematické koncerty v MŠ  Podvečer s dráčky  Hledání Stodoláčka  Bramboriáda  Drakiáda  Probouzení podzimní královny  Mikuláš, čerta a anděla  Večerní předvánoční vycházka rodičů a dětí, slavnostní rozsvěcování vánočního stromku  Vánoční besídka pro rodiče  Vánoční dílničky s rodiči  Zimní radovánky  Morena loučení se zimou  Jarní celodenní výlet do přírody  Masopustní veselí v prostorách školy  Velikonoční dílnička s rodiči  Čarodějnice ve školce a na hřišti  Cestou necestou  Besídka ke Dni matek  Celoškolní výlet  Výlety na kole …..  Loučení se školním rokem-diskotéka  Celoškolní slavnostní ukončení školního roku za účasti veřejnosti  Kouzelné středy – pravidelná měsíční akce  výukové projekty se zapojením rodičů  personální a pedagogické zajištění V naši MŠ škole pracují tři učitelky. Dvě nekvalifikované učitelky a jedna učitelka v současné době studuje na Masarykově univerzitě předškolní pedagogiku.

7. Pracovní doba je přizpůsobena uspořádání dne. Služby jsou organizovány tak, aby byla vždy zajištěna optimální pedagogická péče a byla zajištěna bezpečnost dětí. Zaměstnanci při své práci jednají podle obecně platných pravidel. Záměry:  stále se vzdělávat  dodržovat daná pravidla

IV. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ Předškolní vzdělávání se organizuje zpravidla pro děti od tří do šesti let. Výjimkou je odklad povinné školní docházky, nebo předčasné přijetí dítěte z důvodu zaměstnání. Děti do MŠ jsou přijímáni po dovršení tří let. Zápis dětí vyhlašuje ředitel školy. Rodiče jsou uvědomění pozvánkou, plakátem na veřejných místech a hlášením místním rozhlasem. Do MŠ jsou děti přijímány na základě platné legislativy a směrnicí ředitelé školy, která nastavuje kritéria pro přijímání dětí (viz. VIII. Kritéria pro přijetí dětí do mateřské školy). U zápisu rodiče dostanou „Přihlášku dítěte do MŠ“ a „Evidenční list“. Je jim také nabídnut adaptační projekt „Než půjdu do školky“. Rodiče společně se svým budoucím školčátkem mají možnost zapojovat se do aktivit školky (výlety, vycházky, ranní činnosti, odpolední pobyt venku). O přijetí dítěte do školy rozhoduje ředitel školy podle §34 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) podle kapacity školy a o svém rozhodnutí písemně informuje zákonného zástupce. Mateřská škola má přijaté děti zapsané do dvou věkově homogenních třít (homogenní – smíšená, což znamená, že ji navštěvují děti ve věku od tří do šesti let). Děti jsou děleny do tříd podle věku. V první třídě jsou děti přibližně ve věku od 3-4 let. V druhé třídě jsou děti přibližně ve věku 5-7 let. Tato třída je tzv. předškolní. Vzhledem k využívaným prostorům a náplní dne dochází často k prolínání dětí a ke společným činnostem. (děti jsou děleny do „svých tříd“ podle věku hlavně na ranní kruh, řízenou a částečně řízenou činnost, svačinku, oběd). V jednotlivé třídě bývá kolem 15 dětí. Tento počet vyhovuje a umožňuje učitelkám efektivně pracovat s dětmi v menších skupinkách. Výchovně vzdělávací program mateřské školy je doplňován nadstandardními aktivitami: plavecký výcvik, keramická dílna, pohybový kroužek, besedy v místní knihovně. Provoz MŠ je od 6:45 do 16:00 hodin.  metody a formy vzdělávání: V naší mateřské škole se snažíme využívat takových metod vzdělávání, které podporují dětskou zvídavost, lásku k druhému a okolí ve kterém žije. Tyto metody jsou založeny na přímých zážitcích a podněcují v nich radost z učení. preferujeme metody:  prožitkového učení  vzájemného naslouchání a povzbuzování  práce s knihou  příkladu  pochvaly  komunitní a diskusní kruh  tvořivé dramatiky

     

8. uvědomování si sama sebe netradičního výtvarného projevu experimentu zkoumání psychomotorického, zdravotního, relaxačního cvičení, základy dětské jógy kooperativní a námětové hry

Spontánní hra, řízená aktivita, individuální a relaxační činnost se stává nejčastější formou vzdělávání. Ve vyvážené míře k těmto činnostem užíváme individuálních, skupinových a frontálních činností, do kterých se děti zapojují dle svých zájmů a nálad. nejdůležitější prostředky výchovy:  vhodně zvolený program  spokojené a bezpečné prostředí plné podnětů  dobrovolnost  kladný vzor a pedagogický optimismus

V. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Školní vzdělávací program je vytvořen v souladu se záměry Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Děti jsou vedeny k volnosti při výběru činnosti a samostatnosti při různých činnostech. Vždy však mohou poprosit o pomoc kamaráda a paní učitelku. Snažíme se u dětí o vzájemnou spolupráci, respekt, umění komunikovat mezi sebou a nalézt kladný vztah ke svému okolí, ve kterém vyrůstá. Děti vedeme k tomu, aby si vážily sami sebe, svých vrstevníků a lidí kolem sebe. Filozofií naší školy je vnímat a chápat dítě jako jedinečnou a neopakovatelnou osobnost, která má již v tomto věku právo být sama sebou a právě jako taková má být akceptována. Přáli bychom si, aby z dětí vyrostli slušní, samostatní lidé, kteří umí pozdravit, poděkovat, omluvit se, pomoci, podívat se zpříma do očí a neutíkat před zodpovědností. Základním cílem našeho programu je rozvíjet samostatnou osobnost dítěte, jeho individualitu, vzdělávací potenciál s pozitivním vztahem k sobě i druhým v souladu s všelidskými hodnotami a cestou přirozené výchovy položit základy pro zdravý a spokojený život. Velkou roli zde hraje komunikace, protože komunikovat znamená vyměňovat si a sdílet informace s ostatními lidmi. Dělit se s nimi o svoje myšlenky, pocity a otázky. Vedeme tedy děti k otevřené komunikaci bez ostychu a zábran s uměním trpělivě naslouchat druhým. Dítě se učí žít ve skupině kamarádů, respektovat jeden druhého i s jeho názory, ale umět říct také svůj vlastní názor. Jde především o partnerskou komunikaci, v níž je rozhodující přijetí, náklonnost a důvěra ke každému dítěti. Chceme, aby pro dítě vznikl dostatečný prostor k uplatnění mnohostranné aktivity, aby mělo bohatou příležitost se projevovat, aby mělo možnost spolurozhodovat, být zodpovědné za své činy, souhlasit i oponovat. Při své pedagogické práci využíváme všech vhodných metod, jako je prožitkové učení, kooperativní učení hrou a činností, situační učení, spontánní sociální učení. Využíváme „Komunitní kruh“, kde se snažíme vytvářet podnětné prostředí, připravujeme děti vhodnou motivací. Formou nevázané hry se snažíme, aby řízené činnosti probíhaly v malých skupinách (individuálně). Ve vzdělávacích aktivitách chceme vše provázat tak, aby vzdělání zasáhlo celou osobnost dítěte.

9. Učitelka se tak stává partnerem, pozorovatelem, poradcem, terapeutem. Učí děti mít aktivní zájem objevovat, nebát se říct svůj názor, najít odvahu ukázat co všechno umí, zvládne a dokáže. Nejdůležitější je však umět pomoci kamarádovi neubližovat. vize:  Vychovat z dětí jedinečnou osobnost chovající se podle demokratických zásad. Chceme, aby z nich vyrostli slušní lidé, zdraví na duši i na těle.  Vytvořit bezpečné a podnětné prostředí, aby děti chodily do školky rády a cítily se spokojeně. Nabídnout jim dostatečný prostor k seberealizaci a komunikaci.  V průběhu tří let v dětech probudit zvídavost, zájem o okolní svět. Seznámit je s tradicemi a kulturou jiných národů.  Naučit děti chovat se k přírodě s láskou a respektem. zaměření programu:  V prvním roce se zaměříme na poznávání naší vesnice, jejího blízkého okolí a jižní Moravy.  Ve druhém roce se náš vzdělávací program zaměří na krásy české republiky.  V posledním třetím roce budeme děti seznamovat se světem.  Zaměříme se na soužití lidí v určitém společenství, na jejich zvyky, rozličnou kulturu národů, přírodní a životní podmínky, ekologii, etiku a estetiku.  Ve svém vzdělávání budeme mít vždy na zřeteli život dětí a prostředí ve kterém žijí cílem:  rozvíjet osobnost dítěte, jeho originalitu, jedinečné vlastnosti,  podporovat a rozvíjet talent dětí  rozvíjet u dětí představivost a fantazii  vytvořit v naší školce rodinné prostředí, kde se děti cítí dobře, umí se radovat a smát  naučit děti otevřené komunikaci, protože komunikace znamená vyměňovat si a sdílet informace s ostatními lidmi a dělit se s nimi o svoje myšlenky, pocity a otázky  všestranně rozvíjet děti v prostředí jim blízkém, plném pohody a porozumění  uplatňovat při výchově a vzdělávání alternativní postupy  nenásilnou hravou formou u dětí vzbudit zájem o okolní svět  formou dětské hry připravovat děti na další vzdělání  využívat přirozené touhy dítěte poznávat, tvořit a učit se nové věci k rozvoji osobnosti  naučit děti vidět, cítit a myslet

VI. VZDĚLÁVACÍ OBSAH Vzdělávací obsah je prostředkem rozvoje dítěte, má za úkol ho nejen vzdělávat, ale i přispět k jeho fyzické, psychické a sociální samostatnosti, dát základy pro jeho další život, rozvoj a učení, využívat praktických ukázek životních souvislostí s probuzením aktivního zájmu dětí dívat se kolem sebe, naslouchat, objevovat a ukázat, co dítě samo dokáže. Pomocí hry, která je základem nejpřirozenější činností dítěte, rozvíjíme fantazii, iniciativu. Dítě si ve hře zpracovává svoje životní zkušenosti. Spontánní a řízené činnosti se objevují v každodenním programu MŠ. Učíme se chápat, že všechno souvisí se vším, neustále se mění, vyvíjí, navzájem se ovlivňuje.

10. Učení musí být vždy co nejpřirozenější formou podané dítěti. Poskytujeme jim prostor pro aktivitu, tvořivost a objevování. Při svém vzdělávání budeme mít vždy na paměti tyto rámcové cíle:  Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznávání.  Osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost.  Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí. Rámcové cíle se promítají do pěti vzdělávacích oblastí: Dítě a jeho tělo – oblast biologická znát svoje tělo, využívat je dle svých možností k dalšímu vývoji motoriky, samostatně vykonávat běžné denní potřeby Dítě a jeho psychika – oblast psychologická uvědomovat si svoji identitu, umět vyjádřit své pocity a přání, přiměřeně řešit problémy a důvěřovat si Dítě a ten druhý – oblast interpersonální navazovat kamarádské vztahy, komunikovat bez zábran, srozumitelně, umět naslouchat, dokázat přijmout autoritu cizí osoby Dítě a společnost – oblast sociálně-kulturní respektovat pravidla, orientovat se v nejbližším okolí, chápat různé sociální role Dítě a svět – oblast environmentální vnímat různorodost světa a zaujímat k němu kladný postoj Pro předškolní vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence: Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence činnostní a občanské Název ŠVP PV:

„POZNÁVÁME SVĚT ANEB DOMA JE DOMA“ Vzdělávací obsah je uspořádán do 4 integrovaných bloků, které vznikly na základě střídání ročních období. Vznikly v souladu s osobnostními a celospolečenskými cíli, které směřují k výchově nezávislého a zodpovědného člověka, který bude umět žít v harmonii sám se sebou, s ostatními lidmi i s přírodou. V podstatě jde o 4 obecné okruhy, které zasahují všechny oblasti vzdělávání včetně kompetencí, kterých by mělo dosáhnout dítě odcházející z naší MŠ, na základě svých možností. I. II. III. IV.

TO JE BAREV NA TOM SVĚTĚ SVĚT PLNÝ ZÁZRAKŮ ZAVONĚL NÁM SVĚT PUTUJEME SVĚTEM

(podzim) (zima) (jaro) (léto)

11. Každý z bloků je rozčleněn na menší podtémata opírající se o vzdělávací oblasti RVP PV. Tyto oblasti jsou vzájemně provázány a v reálné situaci je nelze oddělit. Představují určitou vývojovou posloupnost, mají interakční a integrační charakter. Témata a podtémata jsou voleny podle potřeby a situace. Jejich obsah, stejně jako v životě, se prolíná, prostupuje, vzájemně se podmiňuje. Samotná realizace podtémat zůstává otevřená, flexibilní. Je dán prostor pro aktuální a nahodilé situace. Jde především o přirozený proces vzdělávání, kdy spontánní činnost se střídá se záměrným učením. Činnosti mohou být doplňovány, obohacovány o:

prožitky dětí nahodilé situace řešení problémů vyjadřování vlastního názoru

Celý rok nás v tématech provází:                   

Co dnes máme v pytlíčku? Hurá, je tu kouzelná středa! Kouzelný cestovní kufr aneb kam se vydáme příště? 1, 2, 3, 4, 5 cos to Janku, cos to sněd aneb hrajeme si s čísly. Lámeme si hlavičky aneb hádanky a hlavolamy. Vlevo, vpravo,vpředu, vzadu vystrčíme na tě bradu. Rýmovačky, veršovánky Povídá, povídám pohádku. Poslouchám, poslouchám pohádku. Hrajeme si na herce aneb prkna co znamenají svět. Fidli, fidli na housličky,bum, bum na bubínek. Tancuj, tancuj vykrůcaj. Pššš relaxujeme! Stříháme a lepíme, barvičky se učíme aneb my jsme malí umělci. Pozor! Stůj! Červená! Dny v týdnu, měsíce v roce. Rosničko, jaké bude počasí? Kam nás nohy ponesou. Hrajeme si s rodiči aneb odpoledne plné zábavy

motto: „Krůček sem a krůček tam. Do světa se podívám.“

I.Integrovaný blok: „TO JE BAREV NA TOM SVĚTĚ“ Charakteristika: Adaptace na MŠ; začlenění se do kolektivu; moji noví kamarádi; mám svou značkou; společná tvorby a průběžné osvojování si třídních pravidel; pocit sounáležitosti; rozvíjení pozitivních citů k sobě i okolí; rozvoj schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem s vrstevníky; seznámení se s prostředím školky, školy a místem ve kterém děti žijí; seznámení s denními rituály. Uvědomovat se změny a proměny v přírodě na podzim; význam

12. životního prostředí pro člověka a jak o něj pečovat; sklizeň ovoce, zeleniny, význam lidské práce na zahradě - Ochutnávky, poli - Bramboriáda, vinohradě – Vinobraní; jak se připravují zvířátka na blížící se zimu, kam odlétají ptáci; vzpomenout si na svátky a tradice nám blízké. Návrh podtémat:  Ahoj, prázdniny aneb těším se do školky  Moje malá školička  Už mám nové kamarády  Pravidla si tvoříme a pak se jimi řídíme  Kam nás nohy ponesou aneb místo kde žijeme  My jsme malí zahradníci (ochutnávky, Dýňáčci, bramboriáda, vinobraní)  My jsme malí rybáři (výlov rybníku Vrkoč)  Strašidel se nebojíme aneb návštěva Stodoláčka  Probouzení podzimní královny  Malíř podzim  Listí žloutne poletuje  Kam nám ptáci odlétají Klíčové kompetence: K učení:  klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo  soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů K řešení problémů:  chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit  rozlišuje řešení, která jsou funkční ( vedoucí k cíli ) a řeší, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit  nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu  zpřesňuje početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti Komunikativní:  v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou  domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci Sociální a personální:  dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodná chování, vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost

13.  napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí  chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování Činnostní a občanské:  dokáže rozpoznat a využít vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky  odhaluje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem  spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat  dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské) Dílčí vzdělávací cíle: Dítě a jeho tělo:  osvojení si věku přiměřených praktických dovedností  osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí  vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu Dítě a jeho psychika: jazyk a řeč  rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních /výslovnosti, vyjádření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování) Poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazie  vytváření základů pro práci s informacemi Sebepojetí, city, vůle  poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů dítěte ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti)  získání relativní citové samostatnosti  získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci Dítě a ten druhý:  seznamování se s pravidly chování ve vztahu k druhému  osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem  ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými Dítě a společnost:  rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny

14.  poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí Dítě a svět:  rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám Konkretizované výstupy: Dítě a jeho tělo sebeobsluha  pečovat o osobní hygienu, samostatně zvládat pravidelné běžné denní úkony (např. používat toaletní papír a splachovací zařízení, mýt si a utírat ruce, umět používat kapesník)  udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce fyzický rozvoj a pohybová aktivita  pohybovat se bezpečně ve skupině dětí  přizpůsobit či provést jednoduchý pohyb podle vzoru či pokynů  vyrovnávat svalové dysbalance v běžném pohybu jemná motorika, koordinace ruky a oka  vést stopu tužky při kresbě, apod.  zacházet správně s jednoduchými rytmickými a hudebními nástroji (např. trianglem, bubínkem, chřestidly) zdraví, bezpečí  chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí (např. ve školním prostředí, na hřišti, na veřejnosti, v přírodě  uvědomovat si, co je nebezpečné Dítě a jeho psychika Jazyk a řeč výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, vyjadřování, dorozumívání  dodržovat pravidla konverzace a společenského kontaktu – řečovou kázeň (např. dokázat naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, dokázat zformulovat otázku, samostatně a smysluplně odpovědět na otázku, umět komentovat zážitky a aktivity, posuzovat slyšené)  předat vzkaz  chápat jednoduché hádanky a vtipy Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace vnímání  zaregistrovat změny ve svém okolí (všimnout si a rozpoznat, co se změnilo např. ve třídě, na kamarádovi, na obrázku) pozornost, soustředěnost, paměť  soustředěně poslouchat pohádku, hudební skladbu, divadelní hru (např. sledovat pozorně divadelní představení a následně ho reprodukovat), nenechat se vyrušit – neodbíhat od činnosti, pracovat v klidu (např. vyřešit labyrint)

15. tvořivost, vynalézavost, fantazie  rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie  tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při pracovních a výtvarných činnostech, experimentovat s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti (vytvářet různé plošné a prostorové útvary, mísit barvy, zkoumat odlišné účinky suchých a vlhkých podkladů, aj.) rozlišování obrazných znaků a symbolů, grafické vyjadřování  rozlišit některé jednoduché obrazné symboly, piktogramy a značky, umět je používat (např. číst piktogramy, pochopit obrázkové čtení časoprostorová orientace  rozlišovat roční období (jaro, léto, podzim, zima) i jejich typické znaky základní matematické, početní a číselné pojmy a operace  chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat, dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené ze dřeva), zobecňovat vybrat ovoce, zeleninu, hračky, nábytek, dopravní prostředky atd.), řešit jednoduché labyrinty, rébusy a hádanky řešení problémů, učení  jednoduchý problém vyřešit samostatně i ve spolupráci s kamarády, při složitějších se poradit, postupovat podle pokynů a instrukcí  samostatně se rozhodnout v některých činnostech Sebepojetí, city , vůle sebevědomí a sebeuplatnění  přijímat pobyt v mateřské škole, jako běžnou součást života (vědět, že rodiče chodí do zaměstnání, dítě do MŠ)  uvědomovat si, že fungování skupiny je postaveno na pravidlech soužití, podílet se na nich a respektovat je  nebát se požádat o pomoc, radu sebeovládání a přizpůsobivost  umět se přizpůsobit změnám vůle, vytrvalost, city a jejich projevy  projevovat se citlivě k živým bytostem, přírodě i věcem, pomáhat druhým (např. kamarádům, mladším, slabším, aj.)  přirozeně projevovat radost z poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň, básničku, ukazuje obrázek, předvádí taneček, výrobek) Dítě a ten druhý komunikace s dospělým  navazovat kontakty s dospělým (např. s novým učitelem)  obracet se na dospělého o pomoc, radu atd. komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech  aktivně komunikovat s druhými dětmi bez vážnějších problémů (vyprávět, povídat, poslouchat, naslouchat druhému)  využívat neverbální komunikaci (úsměv, gesta, řeč těla, apod.) sociabilita  všímat si, co si druhý přeje či potřebuje (např. dělit se s druhým dítětem o hračky, pomůcky, pamlsky, podělit se s jiným dítětem o činnost, počkat, vystřídat se)  k mladšímu, slabšímu či postiženému dítěti se chovat citlivě a ohleduplně (neposmívat se mu, pomáhat mu, chránit ho)

16. Dítě a společnost společenská pravidla a návyky  umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat, rozloučit se, vyslechnout sdělení, střídat se v komunikaci,  dodržovat společně dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití v mateřské škole a na veřejnosti  zacházet šetrně s vlastními a cizími pomůckami, hračkami, s knížkami, věcmi denní potřeby zařazení do třídy/skupiny  orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina, třída, mateřská škola, herní skupina apod.) a umět jim přizpůsobit své chování  navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády, udržovat a rozvíjet s nimi přátelství  být schopné přistoupit na jiný názor porozumět potřebám druhých, přijmout společné návrhy, podřídit se rozhodnutí skupiny a přizpůsobit se společnému programu kultura a umění  pozorně poslouchat a sledovat se zájmem uměleckou produkci (např. literární, filmovou, výtvarnou, dramatickou, hudební)  všímat si kulturních památek kolem sebe (pomník, hrad, zámek, zajímavá stavba atd.) Dítě a svět poznatky, sociální informovanost  orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí (vědět, co se kde v blízkosti mateřské školy nachází, např. obchody, zastávka, hřiště, škola, pošta, policie, lékař, knihovna, hasiči, sportoviště)  zvládat běžné činnosti, požadavky i jednoduché praktické situace, které se v mateřské škole opakují  mít poznatky o zvycích a tradicích kraje, přijmout tradici oslav Adaptabilita ke změnám  vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje běžně proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat Vztah k životnímu prostředí  spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)  být citlivý k přírodě Vzdělávací nabídka: Dítě a jeho tělo:  jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod.  příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků  hudební a hudebně pohybové hry a činnosti  zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechové, relaxační cvičení)

17. Dítě a jeho psychika: jazyk a řeč  artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti  prohlížení a „čtení“knížek  samostatný slovní projev na určité téma Poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazie  přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor o výsledku pozorování  spontánní hra, volné hry a experimenty s materiálem a předměty  námětové hry a činnosti Sebepojetí, city, vůle  činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu  cvičení organizačních dovedností  cvičení v projevování citů (zvláště kladných), v sebekontrole a sebeovládání (zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti) Dítě a ten druhý:  běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým  aktivity podporující sbližování dětí  hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého  činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije-rodina (funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě zvířat) – mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi) Dítě a společnost:  běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování  aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy  spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě Dítě a svět:  přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolí přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety  praktické užívání technických přístrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává  přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě (příroda živá i neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období

18. II.Integrovaný blok: SVĚT PLNÝ ZÁZRAKŮ Charakteristika: Nastala zima a s ní přichází spousta zázraků. Navštíví nás ve školce čert, anděl a Mikuláš. Prožijeme spolu se školáky adventní čas blížících se Vánoc. Učíme se koledy, básničky, seznamujeme se s vánočními zvyky, pečeme perníčky. V lese zdobíme zvířátkům vánoční strom. S rodiči prožijeme ve školce atmosféru vánoc při zdobení perníčků a večer společně rozsvítíme vánoční strom. S Novým rokem přicházejí Tři králové. Nezapomeneme na zvířátka a pravidelně nosíme do krmelce dobroty. Zima je časem radovánek a dovádění na sněhu, děti se seznamují se zimními sporty. S tímto chladným obdobím přicházejí namoci a nachlazení. Jak funguje naše tělo, z čeho se skládá, co je potřeba dělat pro naše zdraví, což souvisí s oblékáním a návštěvou u lékaře. Předškoláci se pomalu v tomto zimním čase připravují na blížící se zápis, probíhají konzultace s rodiči o dítěti a jeho školní připravenosti a zralosti. Zimu završíme zabijačkou a masopustním rejem. Návrh podtémat:  My se čertů nebojíme  Vánoce, vánoce přicházejí  Zazpívej si písničku u vánočního stromečku  Kapříková šupinka  Co dělají zvířátka u nás v lese  Zimní radovánky  Naše tělo  Zatočíme s bacily  Zabijačkové hodování v Ivani  Masopustní veselice naší vesnice Klíčové kompetence: K učení:  získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení  odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých  pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí K řešení problémů:  při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích  řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého Komunikativní:  ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělí, otázky odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný rozhovor  domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významům i funkcím  průběžně rozlišuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím

19. Sociální a presidiální:  ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopno respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy  spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim Činnostní a občanské:  svoje činny a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat  má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých Dílčí vzdělávací cíle: Dítě a jeho tělo:  rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí  osvojení si věku přiměřených praktických dovedností  uvědomování si vlastního těla  rozvoj a užívání všech smyslů Dítě a jeho psychika: jazyk a řeč  osvojení si některých poznatků a dovedností, které předchází čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné činnosti, hudební, pohybové, dramatické) poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazie  vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení  vytváření základů pro práci s informacemi  osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla) sebepojetí, city, vůle  rozvoj schopností sebeovládání  poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti) Dítě a ten druhý:  posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)  vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)

20. Dítě a společnost:  vytvoření podvědomí o mezilidských morálních hodnotách  rozvoj schopností žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se(, přináležet k tomu společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané  seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v nemž dítě žije Dítě a svět:  rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách  vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoj a neustálých proměnách Konkretizované výstupy: Dítě a jeho tělo sebeobsluha  samostatně se oblékat, svlékat, obouvat, zapnout knoflíky, zipy, zavázat tkaničky  samostatně jíst, používat příbor, nalít si nápoj, popř. polévku, používat ubrousek fyzický rozvoj a pohybová aktivita  pohybovat se koordinovaně a jistě, a to i v různém přírodním terénu (např. v lese, na sněhu, v písku)  doprovázet pohyb zpěvem (např. při pohybových hrách, při chůzi, při rytmických činnostech)  pohybovat se dynamicky po delší dobu (např. běhat při hře 2 minuty a více) jemná motorika, koordinace ruky a oka  upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje  tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím  pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky, skládat mozaiky, zavázat kličku zdraví, bezpečí  pojmenovat viditelné části těla včetně některých dílčích částí (např. rameno, koleno, loket, zápěstí) a některé vnitřní orgány (např. srdce, plíce, mozek, žaludek  znát základní zásady zdravého životního stylu (např. o pozitivních účincích pohybu a sportu, hygieny, zdravé výživy, činnosti a odpočinku, pobytu v přírodě, otužování) a o faktorech poškozujících zdraví včetně návykových látek  vědět, jak se vyhnout nebezpečí (být opatrné, obezřetné, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc, koho přivolat) Dítě a jeho psychika Jazyk a řeč výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, vyjadřování, dorozumívání  mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit v řeči, používat větší množství slovních obratů, správně určovat a pojmenovávat věci a jevy ve svém okolí

21.  dorozumět se verbálně i nonverbálně (např. používat gesta, udržet oční kontakt, reagovat správně na neverbální podněty  rozlišit krátké a dlouhé samohlásky Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace vnímání  sluchem rozlišit slova, slabiky, počáteční slabiky a hlásky ve slovech  rozlišit hmatem vlastnosti předmětu (např. strukturu povrchu), určit tvar, materiál, počet, velikost pozornost, soustředěnost, paměť  uposlechnout pokynu dospělého a řídit se jím  zapamatovat si krátké říkanky, rozpočítadla, jednoduché básničky, písničky a reprodukovat je, přijmout jednoduchou dramatickou úlohu tvořivost, vynalézavost, fantazie  spontánně vyprávět zážitky ze svého okolí, z různých vyprávění, či co dítě prožilo příjemného i nepříjemného  s materiály, barvami (např. vytvořit koláž, smíchat barvy, zapouštět barvy do klovatiny)  experimentovat s výtvarně netradičními materiály  využívat tvůrčí a výtvarné techniky k výzdobě prostředí rozlišování obrazných znaků a symbolů, grafické vyjadřování  sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů  objevovat význam ilustrací, soch, obrazů  napodobit základní geometrické znaky a tvary (čára svislá, čára vodorovná, křížek, vlnovka, kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník atd.) časoprostorová orientace  orientovat se v prostoru podle slovních pokynů  rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. noc, den, ráno, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu) základní matematické, početní a číselné pojmy a operace  rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník  rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší – menší, nejmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný)  porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru, velikosti) řešení problémů, učen  slovně, výtvarně, technicky vyjádřit svoje jednoduché „nápady“, experimentovat, některé problémy řešit cestou pokus – omyl  samostatně se rozhodnout v některých činnostech  vymýšlet nová řešení nebo alternativní k běžným (např. jak by to šlo jinak, co by se stalo, kdyby) a verbalizovat je Sebepojetí, city , vůle sebevědomí a sebeuplatnění  samostatně splnit jednoduchý úkol, poradit si v běžné a opakující se situaci, cítit ze své samostatnosti uspokojení (být na ni hrdý)  respektovat a přijímat přirozenou autoritu dospělých

22.  uvědomovat si, že fungování skupiny je postaveno na pravidlech soužití, podílet se na nich a respektovat je sebeovládání a přizpůsobivost  přizpůsobit se společenství, projevovat zájem o spolupráci  hodnotit druhé, sebe hodnotit vzhledem k aktuální situaci a možnostem vůle, vytrvalost, city a jejich projevy  přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit  přijímat pokyny  přirozeně projevovat radost z poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň, básničku, ukazuje obrázek, předvádí taneček, výrobek) Dítě a ten druhý komunikace s dospělým  respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky)  obracet se na dospělého o pomoc, radu atd. komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech  aktivně komunikovat s druhými dětmi bez vážnějších problémů (vyprávět, povídat, poslouchat, naslouchat druhému)  vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, hru rozvíjet a obohacovat sociabilita  chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí a že je to přirozené  porozumět běžným projevům emocí a nálad (např. vnímat, že je jiné dítě smutné, zklamané nebo naopak něčím nadšené, že má radost)  cítit sounáležitost s ostatními Dítě a společnost společenská pravidla a návyky  umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat, rozloučit se, vyslechnout sdělení, střídat se v komunikaci,  dodržovat společně dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití v mateřské škole a na veřejnosti  chápat podstatu hry a její pravidla, dodržovat pravidla her a jiných činností, hrát spravedlivě, nepodvádět, umět i prohrávat zařazení do třídy/skupiny  orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina, třída, mateřská škola, herní skupina apod.) a umět jim přizpůsobit své chování  navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády, udržovat a rozvíjet s nimi přátelství  být schopné přistoupit na jiný názor porozumět potřebám druhých, přijmout společné návrhy, podřídit se rozhodnutí skupiny a přizpůsobit se společnému programu kultura a umění  vyjádřit a zhodnotit prožitky (co se líbilo a co ne, co a proč zaujalo, co bylo zajímavé, překvapivé, podnětné apod.)  v kulturních místech (např. divadle, galerii, muzeu atd.) respektovat dohodnutá pravidla a nerušit ostatní při vnímání umění  vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje, hudebně pohybovou činností (viz výše)

23. Dítě a svět poznatky, sociální informovanost  rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje)  orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí (vědět, co se kde v blízkosti mateřské školy nachází, např. obchody, zastávka, hřiště, škola, pošta, policie, lékař, knihovna, hasiči, sportoviště)  zvládat běžné činnosti, požadavky i jednoduché praktické situace, které se v mateřské škole opakují  mít poznatky o zvycích a tradicích kraje, přijmout tradici oslav Adaptabilita ke změnám  zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí (např. v přírodě), proměny komentovat, přizpůsobit oblečení – rozlišení pocitu chladu a tepla, chování  vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje běžně proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat  ctít oslavy narozenin, svátků, slavností Vztah k životnímu prostředí  znát, co je škodlivé a nebezpečné (různé nástrahy a rizika ve spojení s přírodou) i neovlivnitelné – vítr, déšť záplavy, teplo, sucho, mrazy), co může ohrožovat zdravé životní prostředí  spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)  být citlivý k přírodě Vzdělávací nabídka: Dítě a jeho tělo:  okomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení), nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod.)  smyslové a psychomotorické hry  hudební a hudebně pohybové hry a činnosti  manipulační činnosti a jednoduché úkoly s předměty, pomůckamí, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým použiváním  zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení) Dítě a jeho psychika: jazyk a řeč  artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti  komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv  samostatný slovní projev na určité téma  grafické napodobování symbolů, tvarů. Čísel, písmen  prohlížení a „čtení“ knížek  hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest

24. poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace  záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek. chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí  motivována manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností  spontánní hra, volné hry a experimenty s materiálem a předměty  činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových sesystémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce)  smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehů a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod.  námětové hry sebepojetí, city, vůle  činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu  příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání  cvičení organizačních schopností  činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních Dítě a ten druhý:  běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i dospělým  společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému  hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého  činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, spolupodílení se na jejich tvorbě  četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením  sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry a etudy Dítě a společnost:  běžné každodenní setkání s pozitivními vzory a chování  aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku (zdvořilost, ohleduplnost, tolerance, spolupráce) a mravní hodnoty (dobro, zlo, spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost apod.) v jednání lidí  tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu Dítě a svět:  přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolí přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety  praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i uměleckými látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi (praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a surovinami)

24. III.Integrovaný blok: ZAVONĚL NÁM SVĚT Charakteristika: Jaro klepe už na dveře. Vynášení Moreny, loučení se zimou. Příroda se začíná probouzet ze zimního spánku. Volání jara z Pálavských vrchů. Zaměříme se na změny v přírodě v našem blízkém okolí, které přináší jaro – tání ledu a sněhu, pozorování změn hladiny řeky Jihlavky, první jarní tráva, květy, rašení stromů, keřů, příprava polí, změny ve vinohradech. Nezapomeneme na zvířátka. Rodí se mláďata, vracejí se ptáci z teplých krajin (vlaštovky, jiřičky, čápi). Příprava na blížící se velikonoce, pletení roucačky, malování vajíček. Navštívíme svět plný čar a kouzel. Vydáme se hledat do místních lesů strou čarodějnici. S rodiči společně prožijeme odpoledne plné čarodějného dobrodružství. Návrh podtémat:  Ťuky, ťuky, ťuk. Jaro je za dveřmi.  Morena anem zimo nashledanou  Haló, haló! Jaro vstávej.  To je vůní na to světě  Voda, voda, vodička.  Na komíně už zase bydlí čápi  Narodily se kočičky  Rouci, rouci, dej nám vejce  Kouzlím a čaruji, košťátko startuji Klíčové kompetence: K učení:  soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů  má elementární poznatky o světe lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, a jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu dění v prostředí, ve kterém žije K řešení problémů:  problém řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost  rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řeší, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit Komunikativní:  dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (kížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon apod.)  ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní Sociální a personální:  uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky  samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej

25. Činnostní a občanské:  chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky  ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svýmchováním na něm podílí a že je může ovlivnit  má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat Dílčí vzdělávací cíle: Dítě a jeho tělo:  rozvoj a užívání všech smyslů  osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí  rozvoj fyzické a psychické zdatnosti Dítě a jeho psychika: jazyk a řeč  rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnost, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování) pozorovací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazie  posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod,)  rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému /pojmovému, rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie sebepojetí, city, vůle  rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání  rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit  získání relativní citové samostatnosti Dítě a ten druhý:  rozvoj kooperativních dovedností  rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních Dítě a společnost:  vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat  rozvoj společenského i estetického vkusu Dítě a svět:  pochopení změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit

26.  vytvoření podvědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemi  osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy  rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách Konkretizované výstupy: Dítě a jeho tělo sebeobsluha  samostatně se oblékat, svlékat, obouvat, zapnout knoflíky, zipy, zavázat tkaničky  samostatně jíst, používat příbor, nalít si nápoj, popř. polévku, používat ubrousek  postarat se o své osobní věci, o hračky a pomůcky  udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce fyzický rozvoj a pohybová aktivita  běhat, skákat, udržovat rovnováhu na jedné noze  zvládat nižší překážky, zvládat různé druhy lezení  házet a chytat míč, užívat různé náčiní, nářadí  být pohybově aktivní po delší dobu (10 minut a více) v řízené i spontánní aktivitě jemná motorika, koordinace ruky a oka  kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty z přírodních i umělých materiálů  zacházet správně s jednoduchými rytmickými a hudebními nástroji (např. trianglem, bubínkem, chřestidly)  upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje  tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím zdraví, bezpečí  chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí (např. ve školním prostředí, na hřišti, na veřejnosti, v přírodě)  bránit se projevům násilí Dítě a jeho psychika Jazyk a řeč výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, vyjadřování, dorozumívání  používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat situaci, událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky  sledovat a zachytit hlavní myšlenku příběhu, vyslechnutý příběh převyprávět samostatně, věcně správně, popř. dokázat odhadnout, jak by mohl příběh pokračovat  poznat a najít k sobě slova, která se rýmují, doplnit chybějící slovo rýmu  rozkládat slova na slabiky Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace vnímání  odhalit podstatné a nepodstatné znaky, charakteristické znaky předmětů, osob, zvířat

27.  rozlišit známé chutě a vůně i zápachy (např. slané, sladké, kyselé, hořké, vůni koření, různých pochutin)  rozlišit hmatem vlastnosti předmětu (např. strukturu povrchu), určit tvar, materiál, počet, velikost  rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy (červená, modrá, žlutá), barvy složené (oranžová, zelená, fialová), další barevné kvality (odstíny aj.) a vlastnosti objektů např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky pozornost, soustředěnost, paměť  dokončit hru (neodbíhat od ní) i rozdělanou činnost  udržet pozornost i při méně atraktivních činnostech  záměrně si zapamatovat a vybavit si prožité příjemné i nepříjemné pocity (např. vyprávět zážitky z výletu), viděné (např. vyjmenovat květiny viděné na procházce), slyšené (např. zapamatovat si rytmus, melodii)  zapamatovat si různé zvuky zvířat, běžně užívaných předmětů – sklo, papír, kov, dřevo, ale i událostí – kroky, dveře, tekoucí voda, vítr, déšť, bouřka apod., melodii (zvuky hudebních nástrojů), jednoduché taneční kroky, pořadí cviků nebo úkonů (např. skákání Panáka), krátký rytmický celek tvořivost, vynalézavost, fantazie  dokončit příběh, pohádku (např. vymyslet konec, jinou variantu)  vyjádřit vlastní jednoduché pohybové představy, rytmický doprovod nebo melodii (např. vymýšlet krátké dramatické scénky, naznačit, vyjádřit pomocí pantomimy konkrétní činnost, pohybem ztvárnit slyšenou melodii)  tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při pracovních a výtvarných činnostech, experimentovat s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti (vytvářet různé plošné a prostorové útvary, mísit barvy, zkoumat odlišné účinky suchých a vlhkých podkladů, aj.)  experimentovat s výtvarně netradičními materiály rozlišování obrazných znaků a symbolů, grafické vyjadřování  napodobit některá písmena, číslice  poznat některé hudební znaky  sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů  poznat napsané své jméno, podepsat se tiskacím písmem svým jménem, popř. graficky označit své výtvory (např. použít nějaký symbol) časoprostorová orientace  rozlišovat a používat základní prostorové pojmy (např. dole, nahoře, uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, na konci, na kraji, vpředu, vzadu, blízko, daleko, dopředu, dozadu, nahoru, dolů) a těchto pojmů běžně užívat  rozlišovat vzájemnou polohu dvou objektů  orientovat se v časových údajích v rámci dne (např. dopoledne, poledne, odpoledne) základní matematické, početní a číselné pojmy a operace  rozumět a používat základní pojmy označující hmotnost (lehký – těžký, lehčí – těžší, nejlehčí – nejtěžší, stejně těžký  chápat, že číslovka označuje počet (např. 5 je prstů na ruce, 5 je kuliček)  chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat, dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené ze dřeva), zobecňovat vybrat ovoce, zeleninu, hračky, nábytek, dopravní prostředky atd.), řešit jednoduché labyrinty, rébusy a hádanky

28. řešení problémů, učen  projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, prohlížet si knihy (atlasy, encyklopedie, obrázkové knihy, leporela), znát některé dětské knihy a vyprávět o nich, informace vyhledat v encyklopediích  verbalizovat myšlenkové pochody, přemýšlet nahlas, popsat, jak problém či situaci řešit (např. jak staví stavbu, skládá puzzle)  přicházet s vlastními nápady  odlišit hru od systematické povinnosti Sebepojetí, city , vůle sebevědomí a sebeuplatnění  zapojovat se do činností, komunikovat a kooperovat s dětmi i se známými dospělými, odmítnout neznámé dospělé  snažit se uplatnit své přání, obhájit svůj názor  přijmout roli ve hře (např. jako organizátor, jako pozorovatel, jako spoluhráč) sebeovládání a přizpůsobivost  reagovat přiměřeně dané situaci (odmítat agresi, přijímat vzor společenského chování, umět se podřídit)  přijímat drobný neúspěch (vnímat ho jako přirozenou skutečnost, že se mu někdy něco nedaří), umět přijmout sdělení o případných dílčích nedostatcích, být schopné se z něho poučit vůle, vytrvalost, city a jejich projevy  odložit splnění osobních přání na pozdější dobu  odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co neumí a co se chce naučit (vyhledávat příležitosti, umět požádat o pomoc)  přiměřeně reagovat ve známých situacích, umět se zklidnit, ovládnout se, potlačit projev agrese  přirozeně a v míře dané osobnostními předpoklady projevovat pozitivní i negativní emoce (soucit, radost, náklonnost, spokojenost, ale také strach, smutek) Dítě a ten druhý komunikace s dospělým  respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky)  obracet se na dospělého o pomoc, radu atd.  rozlišovat vhodnost oslovování i tykání a vykání komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech  chápat a respektovat názory jiného dítěte, domlouvat se, vyjednávat  spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem  využívat neverbální komunikaci (úsměv, gesta, řeč těla, apod.) sociabilita  obhajovat svoje potřeby, svůj postoj či přání, přijímat také názor druhého, dohodnout se na kompromisním řešení  nepříjemný kontakt a komunikaci dokázat odmítnout  bránit se projevům násilí jiného dítěte (nenechat si ubližovat, nenechat se šidit, bránit se posmívání, ohradit se proti tomu)  spoluvytvářet prostředí pohody

29. Dítě a společnost společenská pravidla a návyky  umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat, rozloučit se, vyslechnout sdělení, střídat se v komunikaci,  dodržovat společně dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití v mateřské škole a na veřejnosti  rozlišovat společensky nežádoucí chování, vnímat co je lež, nespravedlivost, ubližování, lhostejnost, agresivita, vulgarismy  chápat podstatu hry a její pravidla, dodržovat pravidla her a jiných činností, hrát spravedlivě, nepodvádět, umět i prohrávat zařazení do třídy/skupiny  reagovat na sociální kontakty druhých dětí otevřeně a zařazovat se mezi ně pomocí sociálně úspěšných strategií (vlídné přijetí, humor, projevení zájmu, akceptování či podání návrhů, nabídnutí spolupráce, pomoci, fair play)  navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády, udržovat a rozvíjet s nimi přátelství  být schopné přistoupit na jiný názor porozumět potřebám druhých, přijmout společné návrhy, podřídit se rozhodnutí skupiny a přizpůsobit se společnému programu kultura a umění  zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (např. kresbou, malbou, plošným a prostorovým vytvářením s využíváním různých materiálů – viz výše)  vyjádřit a zhodnotit prožitky (co se líbilo a co ne, co a proč zaujalo, co bylo zajímavé, překvapivé, podnětné apod.)  vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje, hudebně pohybovou činností (viz výše) Dítě a svět poznatky, sociální informovanost  orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí (vědět, co se kde v blízkosti mateřské školy nachází, např. obchody, zastávka, hřiště, škola, pošta, policie, lékař, knihovna, hasiči, sportoviště)  rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje)  mít poznatky z nejrůznějších oblastí života a poznání v rozsahu podle toho, s čím se v praxi setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo zprostředkováno či vysvětleno (např. poznatky o přírodě živé i neživé, o přírodních jevech a dějích, o lidech a jejich životě, o kultuře či technice  mít poznatky o zvycích a tradicích kraje, přijmout tradici oslav Adaptabilita ke změnám  zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí (např. v přírodě), proměny komentovat, přizpůsobit oblečení – rozlišení pocitu chladu a tepla, chování  vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje běžně proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat  ctít oslavy narozenin, svátků, slavností

30. Vztah k životnímu prostředí  uvědomovat si, že člověk a příroda se navzájem ovlivňují, že každý může svým chováním působit na životní prostředí (podporovat či narušovat zdraví, přírodní prostředí i společenskou pohodu)  všímat si nepořádku a škod, dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny, zvládat drobné úklidové práce, nakládat vhodným způsobem s odpady, chápat význam třídění odpadu chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.  znát, co je škodlivé a nebezpečné (různé nástrahy a rizika ve spojení s přírodou) i neovlivnitelné – vítr, déšť záplavy, teplo, sucho, mrazy), co může ohrožovat zdravé životní prostředí Vzdělávací nabídka: Dítě a jeho tělo:  manipulační činnosti a jednoduché úkony předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním  příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů (hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi), k prevenci nemoci, nezdravých návyků a závislosti  konstruktivní a grafické činnosti  zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení) Dítě a jeho psychika: jazyk a řeč  společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konversace (vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.)  hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest  přednes, recitace, dramatizace, zpěv  prohlížení a „čtení“ knížek poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace  konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání)  hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanická a logická, obrazné a pojmové)  řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant  hra nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity) sebepojetí, city, vůle  spontánní hra  estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové a další)  výlety do okolí (do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí)

31.  činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností; záměrné pozorování, čím se lidé mezi sebou liší (fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti dané pohlavními rozdíly, věkem, zeměpisným místem narození, jazykem) a v čem jsou si podobní Dítě a ten druhý:  společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření  aktivity podporující sbližování dětí  hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých Dítě a společnost:  různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.)  přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy)- receptivní slovné, literární, výtvarné či dramatické činnosti (poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének)  aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění a umožňující mu poznat rozmanitost kultur (výtvarné, hudební a dramatické činnosti, sportovních aktivit, zábavy, účast dětí na kulturních akcích, návštěvy výstav, divadelních a filmových představení, využívání příležitostí seznamující dítě přirozeným způsobem s různými tradicemi a zvyky běžnými v jeho kulturním prostředí apod.) Dítě a svět:  aktivity zaměřené k získávání praktické orientaci v obci (vycházky do ulic, návštěvy obchodů, návštěvy důležitých institucí, budov a dalších pro dítě významných objektů)  hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích, kterých se dítě běžně účastní, praktický nácvik bezpečného chování v některých dalších situacích, které mohou nastat  práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších médií  smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí

IV.Integrovaný blok: PUTUJEME SVĚTEM Charakteristika: Léto nás už šimrá svými slunečními paprsky. V květnu je už všechno v plném květu, a nastává doba lásky a zamilovanosti. Povíme si, co pro nás znamená pojem rodina, jakou má funkci, jak fungují vztahy a povinnosti mezi jednotlivými členy. Maminkám k jejich svátku vyrobíme malý dáreček a potěšíme ji tanečkem, písničkou a básničkou. Navážeme na Duben měsíc bezpečnosti a vydáme se poznávat naši vesnici ze sedla kola či koloběžky. procvičíme si dopravní značky, jak se chováme na silnici. Proč musíme mít na kole helmu a zda jsou důležité brzdy. Navštíví nás i pan policista, který nám vše vysvětlí. Seznámíme se s profesemi našich rodičů a prozradíme si navzájem, čím bychom chtěli v dospělosti být.

32. Červen je měsíc výletů a přípravy na prázdniny. S baťohem vyrazíme do blízkého okolí, abychom zmapovali terén a seznámili se s okolními vesnicemi. Když bude pršet máme tady kamaráda – knížku. Čeká nás i společný celodenní výlet do neznáma. Poslední týden se rozloučíme s předškoláky, kteří půjdou v záři poprvé do školy a opustí naše řady. A pak hurá jsou tu prázdniny. Návrhy podtémat:  Moje rodina  Maminka, maminečka  Malý velký cyklista  Stůj, červená aneb už znám pravidla dopravního provozu  Už vím, čím budu  Hřej sluníčko, hřej  Knížka můj kamarád  S baťohem do světa  Krok sem, krok tam, do světa se podívám  Pasuji tě na školáka  Těšíme se na prázdniny Klíčové kompetence: K učení:  učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnosti a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům  má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije K řešení problémů:  všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem  řeší problémy na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování),náročnější s oporou a pomocí dospělého Komunikativní:  dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými, apod.)  ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku Sociální a personální:  při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout  je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem

33. Činnostní a občanské:  chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá  zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění Dílčí cíle: Dítě a jeho tělo:  rozvoj fyzické a psychické zdatnosti  vytváření zdravých životních návyků postojů jeko základů zdravého životního stylu Dítě a jeho psychika: jazyk a řeč  rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních)  osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu a psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazie  rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)  rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie sebepojetí, city, vůle  rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet a city plně prožívat  rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání Dítě a ten druhý:  osvojování si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem  ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými  rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních Dítě a společnost:  seznamování se nesvětem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije  rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítě, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí zvládat jeho změny  vytvářet podvědomí o existenci ostatních kultur a národností Dítě a svět:  vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách  poznávání jiných kultur

34. Konkretizované výstupy: Dítě a jeho tělo sebeobsluha  pečovat o osobní hygienu, samostatně zvládat pravidelné běžné denní úkony (např. používat toaletní papír a splachovací zařízení, mýt si a utírat ruce, umět používat kapesník)  samostatně se oblékat, svlékat, obouvat, zapnout knoflíky, zipy, zavázat tkaničky  samostatně jíst, používat příbor, nalít si nápoj, popř. polévku, používat ubrousek  postarat se o své osobní věci, o hračky a pomůcky  udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce fyzický rozvoj a pohybová aktivita  postavit se zpříma a udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly  vyrovnávat svalové dysbalance v běžném pohybu  otočit se čelem vzad bez ztráty rovnováhy a orientace  zvládat nižší překážky, zvládat různé druhy lezení  házet a chytat míč, užívat různé náčiní, nářadí  užívat různé pomůcky k pohybu (tříkolky, koloběžky, odrážedla)  být pohybově aktivní po delší dobu (10 minut a více) v řízené i spontánní aktivitě jemná motorika, koordinace ruky a oka  upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje  tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím  pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky, skládat mozaiky, zavázat kličku)  zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami (např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-překládání, textilem, modelovací hmotou) zdraví, bezpečí  znát základní zásady zdravého životního stylu (např. o pozitivních účincích pohybu a sportu, hygieny, zdravé výživy, činnosti a odpočinku, pobytu v přírodě, otužování) a o faktorech poškozujících zdraví včetně návykových látek  uvědomovat si, co je nebezpečné  projevovat bezpečný odstup vůči cizím osobám  chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí (např. ve školním prostředí, na hřišti, na veřejnosti, v přírodě)  znát a dodržovat základní pravidla chování na chodníku a na ulici (dávat pozor při přecházení, rozumět světelné signalizaci)  vědět, jak se vyhnout nebezpečí (být opatrné, obezřetné, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc, koho přivolat) Dítě a jeho psychika Jazyk a řeč výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, vyjadřování, dorozumívání  poznat a najít k sobě slova, která se rýmují, doplnit chybějící slovo rýmu  poznat a vyhledat slova protikladného významu (antonyma), podobného významu (synonyma), stejně znějící a slova různého významu (homonyma)

35.     

rozkládat slova na slabiky vyčlenit hlásku na počátku a na konci slova rozlišit krátké a dlouhé samohlásky znát, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit dodržovat pravidla konverzace a společenského kontaktu – řečovou kázeň (např. dokázat naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, dokázat zformulovat otázku, samostatně a smysluplně odpovědět na otázku, umět komentovat zážitky a aktivity, posuzovat slyšené)  znát většinu slov a výrazů běžně používaných v prostředí dítěte (např. sdělit svoje jméno a příjmení, adresu, jména rodičů, sourozenců, kamarádů, učitelek, rozumět většině pojmenování, které se týkají dítěti známých předmětů, popř. znát i některé, které se týkají vzdálenějšího světa) Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace vnímání  správně reagovat na světelné a akustické signály  rozpoznat odlišnosti v detailech (např. vyhledat a doplnit chybějící část v obrázku, jednotlivé části složit v celek, nalézt cestu v jednoduchém labyrintu, složit puzzle, hrát pexeso, domino, loto)  rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy (červená, modrá, žlutá), barvy složené (oranžová, zelená, fialová), další barevné kvality (odstíny aj.) a vlastnosti objektů např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky pozornost, soustředěnost, paměť  uplatňovat postřeh a rychlost  záměrně si zapamatovat a vybavit si prožité příjemné i nepříjemné pocity (např. vyprávět zážitky z výletu), viděné (např. vyjmenovat květiny viděné na procházce), slyšené (např. zapamatovat si rytmus, melodii)  dokončit hru (neodbíhat od ní) i rozdělanou činnost tvořivost, vynalézavost, fantazie  spontánně vyprávět zážitky ze svého okolí, z různých vyprávění, či co dítě prožilo příjemného i nepříjemného  vyjádřit vlastní jednoduché pohybové představy, rytmický doprovod nebo melodii (např. vymýšlet krátké dramatické scénky, naznačit, vyjádřit pomocí pantomimy konkrétní činnost, pohybem ztvárnit slyšenou melodii)  tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při pracovních a výtvarných činnostech, experimentovat s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti (vytvářet různé plošné a prostorové útvary, mísit barvy, zkoumat odlišné účinky suchých a vlhkých podkladů, aj.)  dokreslit chybějící části na obrázku, sestavit části v celek, vytvořit jednoduchý model, stavbu, provést obměnu, tvořit dle vlastní představy, např. stavby z kostek  navrhnout další varianty řešení (co by se stalo, kdyby …)  improvizovat a hledat náhradní řešení rozlišování obrazných znaků a symbolů, grafické vyjadřování  napodobit některá písmena, číslice  poznat některé hudební znaky  pochopit význam piktogramu (např. pravidla chování ve skupině, v hromadném dopravním prostředku, znát význam elementárních dopravních značek a označení nebezpečí (elektřina, zákaz rozdělávání ohně, koupání, skákání do vody atd.)

36.  rozpoznat některé grafické znaky s abstraktní podobou (např. zná některé číslice, písmena, dopravní značky  sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů  poznat napsané své jméno, podepsat se tiskacím písmem svým jménem, popř. graficky označit své výtvory (např. použít nějaký symbol) časoprostorová orientace  rozlišovat a používat základní prostorové pojmy (např. dole, nahoře, uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, na konci, na kraji, vpředu, vzadu, blízko, daleko, dopředu, dozadu, nahoru, dolů) a těchto pojmů běžně užívat  rozlišovat vzájemnou polohu dvou objektů  orientovat se v řadě (např. první, poslední, uprostřed  orientovat se v časových údajích v rámci dne (např. dopoledne, poledne, odpoledne)  rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. noc, den, ráno, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu)  rozlišovat roční období (jaro, léto, podzim, zima) i jejich typické znaky základní matematické, početní a číselné pojmy a operace  orientovat se v číselné řadě 1 – 10, vyjmenovat ji, porovnat, že 5 je více než 4, chápat číslo jako počet prvků  rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník  rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší – menší, nejmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný)  rozumět a používat základní pojmy označující hmotnost (lehký – těžký, lehčí – těžší, nejlehčí – nejtěžší, stejně těžký)  řešit labyrinty (sledovat cestu) řešení problémů, učen  projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, prohlížet si knihy (atlasy, encyklopedie, obrázkové knihy, leporela), znát některé dětské knihy a vyprávět o nich, informace vyhledat v encyklopediích  verbalizovat myšlenkové pochody, přemýšlet nahlas, popsat, jak problém či situaci řešit (např. jak staví stavbu, skládá puzzle)  přicházet s vlastními nápady  nechat se získat pro záměrné učení  vymýšlet nová řešení nebo alternativní k běžným (např. jak by to šlo jinak, co by se stalo, kdyby) a verbalizovat je Sebepojetí, city , vůle sebevědomí a sebeuplatnění  samostatně splnit jednoduchý úkol, poradit si v běžné a opakující se situaci, cítit ze své samostatnosti uspokojení (být na ni hrdý)  respektovat a přijímat přirozenou autoritu dospělých  uvědomovat si, že fungování skupiny je postaveno na pravidlech soužití, podílet se na nich a respektovat je  umět se rozhodovat o svých činnostech (samostatně se rozhodovat, co udělat, jak se zachovat, i o tom, co neudělat, co odmítnout, čeho se neúčastnit)  přijmout roli ve hře (např. jako organizátor, jako pozorovatel, jako spoluhráč)

37. sebeovládání a přizpůsobivost  odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co mu nejde, co je pro ně obtížné  přizpůsobit se společenství, projevovat zájem o spolupráci  reagovat přiměřeně dané situaci (odmítat agresi, přijímat vzor společenského chování, umět se podřídit)  přijímat drobný neúspěch (vnímat ho jako přirozenou skutečnost, že se mu někdy něco nedaří), umět přijmout sdělení o případných dílčích nedostatcích, být schopné se z něho poučit vůle, vytrvalost, city a jejich projevy  odložit splnění osobních přání na pozdější dobu  odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co neumí a co se chce naučit (vyhledávat příležitosti, umět požádat o pomoc)  přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit  přijímat pokyny  Rozhodovat sám o sobě (o svém chování)  přirozeně a v míře dané osobnostními předpoklady projevovat pozitivní i negativní emoce (soucit, radost, náklonnost, spokojenost, ale také strach, smutek) Dítě a ten druhý komunikace s dospělým  navazovat kontakty s dospělým (např. s novým učitelem)  spolupracovat s dospělým  respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky)  obracet se na dospělého o pomoc, radu atd. komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech  aktivně komunikovat s druhými dětmi bez vážnějších problémů (vyprávět, povídat, poslouchat, naslouchat druhému)  chápat a respektovat názory jiného dítěte, domlouvat se, vyjednávat  vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, hru rozvíjet a obohacovat  spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem  vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení /4.7.  využívat neverbální komunikaci (úsměv, gesta, řeč těla, apod. sociabilita  porozumět běžným projevům emocí a nálad (např. vnímat, že je jiné dítě smutné, zklamané nebo naopak něčím nadšené, že má radost)  nepříjemný kontakt a komunikaci dokázat odmítnout  bránit se projevům násilí jiného dítěte (nenechat si ubližovat, nenechat se šidit, bránit se posmívání, ohradit se proti tomu)  respektovat rozdílné schopnosti  důvěřovat vlastním schopnostem  chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí a že je to přirozené

38. Dítě a společnost společenská pravidla a návyky  chápat podstatu hry a její pravidla, dodržovat pravidla her a jiných činností, hrát spravedlivě, nepodvádět, umět i prohrávat  zacházet šetrně s vlastními a cizími pomůckami, hračkami, s knížkami, věcmi denní potřeby  rozlišovat společensky nežádoucí chování, vnímat co je lež, nespravedlivost, ubližování, lhostejnost, agresivita, vulgarismy  pojmenovat povahové vlastnosti  pochopit funkci rodiny a jejich členů zařazení do třídy/skupiny  orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina, třída, mateřská škola, herní skupina apod.) a umět jim přizpůsobit své chování  projevovat ohleduplnost a zdvořilost ke svým kamarádům i dospělým, vážit si jejich práce i úsilí  být schopné přistoupit na jiný názor porozumět potřebám druhých, přijmout společné návrhy, podřídit se rozhodnutí skupiny a přizpůsobit se společnému programu kultura a umění  v kulturních místech (např. divadle, galerii, muzeu atd.) respektovat dohodnutá pravidla a nerušit ostatní při vnímání umění  všímat si kulturních památek kolem sebe (pomník, hrad, zámek, zajímavá stavba atd.)  zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (např. kresbou, malbou, plošným a prostorovým vytvářením s využíváním různých materiálů – viz výše)  vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje, hudebně pohybovou činností (viz výše) Dítě a svět poznatky, sociální informovanost  orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí (vědět, co se kde v blízkosti mateřské školy nachází, např. obchody, zastávka, hřiště, škola, pošta, policie, lékař, knihovna, hasiči, sportoviště)  mít poznatky z nejrůznějších oblastí života a poznání v rozsahu podle toho, s čím se v praxi setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo zprostředkováno či vysvětleno (např. poznatky o přírodě živé i neživé, o přírodních jevech a dějích, o lidech a jejich životě, o kultuře či technice)  uvědomovat si, že jak svět přírody, tak i svět lidí je na různých částech naší planety různorodý a pestrý a ne vždy šťastný  mít poznatky o své zemi, (znát název státu, státní vlajku, hymnu, prezidenta, hlavní město, významné svátky a události)  chápat základní pravidla chování pro chodce Adaptabilita ke změnám  zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí (např. v přírodě), proměny komentovat, přizpůsobit oblečení – rozlišení pocitu chladu a tepla, chování  vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje běžně proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat

39. Vztah k životnímu prostředí  uvědomovat si, že člověk a příroda se navzájem ovlivňují, že každý může svým chováním působit na životní prostředí (podporovat či narušovat zdraví, přírodní prostředí i společenskou pohodu)  všímat si nepořádku a škod, dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny, zvládat drobné úklidové práce, nakládat vhodným způsobem s odpady, chápat význam třídění odpadu chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.  spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)  být citlivý k přírodě Vzdělávací nabídka: Dítě a jeho tělo:  činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí  příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků  činnosti relaxační a odpočinkové, zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí  lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení), nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry) Dítě a jeho psychika: jazyk a řeč  poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů  vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo  činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace  vytvoření základů pro práci s informacemi  vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení sebepojetí, city, vůle  činnosti přiměřené silám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledek, v nichž může být dítě úspěšné  činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení  činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišnosti od ostatních Dítě a ten druhý:  kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinách  aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří)  hry a činnosti, které vadou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.  sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry a etudy

40. Dítě a společnost:  přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti a rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní program apod.)  setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě  hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského života a práce (využívání praktických ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání, řemesel a povolání, s různými pracovními činnostmi a pracovními předměty, praktická manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění, jednoduchých pracovních úkonů a činností apod.) Dítě a svět:  poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit (dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakty se zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běžné chemické látky, technické přístroje, objekty a jevy, požár, povodeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy), využívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím  práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších médií  smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí V rámci tematických celků jsou činnosti, které se pravidelně opakují: Denní služba:  každý den si učitelka zvolí dvě děti, které jí pomáhají  když se odchází ze školky, zkontrolují, zda neteče voda, nesvítí světlo  na svačince roznášejí kamarádům tácky s jídlem a čaj (pokud si chce dítě přidat, obslouží se již samo)  na vycházku jdou jako první  jako první si vybírají písničku (Písnička na přání)  jako první učitelka přikrývá děti, které mají službu Hygiena, sebeobsluha:  dodržování pravidel při postupu v osobní hygieně  čištění zubů po obědě  postarat o sebe i o druhé podle svých sil  snižovat závislost dítěte na dospělé osobě Ranní pozdravení:  nápěvem „Děti, děti, pojďte sem…“ se ráno s dětmi svoláváme do kruhu Protažení s Ádou:  na básničku „Každé ráno cvičí Ada…“ se s dětmi protáhneme  pomocí dalších říkadel si s dětmi uvolňujeme svalové napětí  nácvik a posléze procvičování hlubokého břišního dýchání – prevence onemocnění dýchacích cest

   

41. nácvik a posléze procvičování dětské jógy procvičování mluvidel procvičování očních svalů uvolňování ramenního, loketního a zápěstního kloubu

Kouzelné pytlíky:  schované překvapení zaměřené na smyslové vnímání (hmat, čich, sluch, chuť)  hádanka  písmeno – starší děti říkají slova, která začínají, nebo končí na dané písmeno, mladší tato slova vytleskávají Komunitní kruh:  má svá pravidla, podle potřeby si s dětmi povídáme na námi zvolené téma  ze svých polštářku, si děti vytvoří kruh, na tyto polštářky se usadí  ten z dětí, kdo má v ruce medvídka hovoří, ostatní mu naslouchají  cvičení správného spisovného a srozumitelného vyjadřování, komunikace, vzájemný respekt a tolerance Diskusní kruh:  využíváme při řešení nějakého problému a konfliktních situací  vzájemná komunikace mezi všemi zúčastněnými Kouzelný cestovní kufr:  Na konci týdne si děti z kufru vytáhnou indicií, která napoví, jakým tématem se budeme zabývat v nadcházejícím týdnu. Témata vychází z ŠVP PV. Tvorba pravidel:  na začátku i v průběhu školního roku si společně vytvoříme pravidla, která respektujeme  klidnější soužití v kolektivu Hodnocení dne:  na počátku odpoledního odpočinku  hodnotí i učitelka prostřednictvím maňáska Odpolední odpočinek:  doprovodu písničky od Jaromíra Nohavici „Byl jeden pán… „ učitelka přikrývá děti  písnička na přání - na postýlkách si každý z děti vybere svojí písničku, kterou společně zazpívají za doprovodu kytary  pohádka - čtení na pokračování  ukolébavka - potichoučku ještě zazpíváme známou ukolébavku Oslava narozenin:  narozeniny dětí sledujeme a dopoledne v komunitním kruhu oslavíme  děti oslavenci nakreslí dárek  jednotlivě popřejí  společně zazpíváme písničky „Hodně štěstí…“ „Honzík má dneska narozeniny…“

42.  oslavenec vždy rozdá něco dobrého  tento den má oslavenec všude přednost Kouzelná středa:  Děti (které chtějí) do školky přichází v různých kostýmech zaměřených na dané téma vycházející z TVP. Už budu školákem:  určeno dětem, které nastupují po prázdninách do školy  intenzivnější příprava na školu podle knih: Školní zralost, co by mělo umět dítě před vstupem do školy Jiřina Bednářová, Vlasta Šmardová Diagnostika dítěte předškolního věku Jiřina Bednářová, Vlasta Šmardová Předcházíme poruchám učení Brigitte Sindelarová  individuální přístup, zaměření se na problematické okruhy dítěte Spontánní činnost:  zpravidla když děti přicházejí ráno do školky  je hlavní činností dítěte v předškolním věku  učitelka se snaží pro spontánní hru vytvořit prostorové i materiální podmínky  učitelka nezasahuje je jen pozorovatelem Řízená činnost:  je po celou dobu řízená učitelem  má daný cíl  v těchto činnostech nebývá prvořadé nacvičování určité dovednosti či iniciování složitějších myšlenkových operací  nemívají didaktické cíle Částečně řízená činnost:  učitelka navodí situaci, seznámí děti s pravidly či postupem a dále již do činnosti nezasahuje Didaktická činnost:  je v ní sledován didaktický cíl učitelky  je zvolená, stimulovaná, vedená, reflektovaná učitelem, který ji zadává a motivuje  vždy je zaměřená na některou s oblastí, opakující se v časových intervalech  práce s menší skupinkou či individuální

43. Režim dne v mateřské škole Ivaň: 6:45 – 8:30  scházení dětí do školky - rodiče zodpovídají za dítě do té doby, než jej osobně předají do třídy paní učitelce  rodiče jsou povinni dítě PŘEDAT VE TŘÍDĚ učitelce zdravé a čisté  v 8:00 hodin se zamyká škola, je tedy nutné do této doby přivést dítě do mateřské školy  spontánní činnost, rozvíjení činností nabízených učitelkou, individuální přístup k dětem  dokončování her a činností, společné ranní pozdravení, protažení těla a hlasivek, příprava na svačinu 8:30 – 9:00  svačina v jídelně  8:30 třída kočičáků (učitelka Bc. Martina Klaková)  8:45 třída myšiček (učitelka Milada Manková)  do jídla děti nenutíme, je ale nutné, aby jídlo alespoň ochutnaly 8:45 – 9:30  společné přivítání dne „v komunítní kruhu“ na dané téma, vzájemná diskuze,  kouzelný cestovní kufr - výběr indicií na další týden ( třída kočičáků)  společné, skupinové či individualizované činnosti nabízené a cíleně zaměřené učitelkou - dle ŠVP PV, TVP  individuální rozvíjení dětí učitelkou dle jejich potřeb  postupné dokončení činností a prácí 9:30 – 11:30  společný pobyt venku 11:30 – 12:30  příprava na oběd  11:30 oběd třída kočičáků  11:45 oběd třída myšiček 12:30 – 13:00  vyzvedávání dětí pokud jdou po obědě  hodnocení dne s ma  příprava na odpolední odpočinek, hygiena-čištění zubů 13:00 -14:00  odpolední odpočinek s pohádkou a ukolébavkou  odpolední klid na lůžku je pro všechny děti, nespavé děti nenutíme spát, ale v klidu si odpočinout minimálně půl hodiny 14:00 – 16:00  průběžné ukončení odpočinku, úklid ložního prádla, hygiena  společná svačina  hry dle zájmu  opakování písniček, pokračování ve volitelných činnostech  pobyt venku, pohybová aktivita  vyzvedávání dětí

44.

VII.EVALUČNÍ SYSTÉM Vlastní hodnocení Vlastní hodnocení školy probíhá písemnou formou. CO HODNOTÍME Školní vzdělávací program ( v souladu ŠVP a RVP PV) Podmínky předškolního vzdělávání Vztahy ve škole (Dotazník pro rodiče Dotazník pro učitelky

KDY

KDO

1x za tři roky

všechny dotazník

(počínaje rokem 2013)

učitelky

1x za tři roky

všechny dotazník

(počínaje rokem 2013)

učitelky

1x za tři roky

všechny

(počínaje rokem 2013)

učitelky

Výsledky vzdělávání Kvalitní řízení školy,personální práce a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

POZNÁMKY

45. Písemná CO HODNOTÍME Záznamy o dětech

KDY

KDO

dle potřeby

všechny učitelky

Diagnostika dětí (součástí je kresba dítěte s datem a vstupní dotazník vyplněný rodiči)

průběžně

všechny

Třídní vzdělávací program, sebehodnocení

1x ročně

Tematické částihodnotící list

POZNÁMKY

učitelky

po ukončení

všechny učitelky

tematické části 2xročně

vedoucí

Hodnocení třídy jako celku

učitelka únor červen

Záznamy o dětech:

Systematická práce učitelek.

Diagnostika dětí:

Učitelka zná silné stránky dítěte a ví, v čem mu má pomoci.

Třídní vzdělávací program:

Plánování, spontaneita, komunikativnost, aktivita a tvořivost, objevnost, konkrétnost, sebehodnocení, sebehodnocení, prožitkové učení.

Tematické části:

Co dítě umí, co se mu podařilo/nepodařilo.

Hodnocení třídy jako celku:

Složení a charakteristika třídy, metody a formy práce, výsledky dětí odcházejících do ZŠ.

Ústní evaluace: Roční plán:

Evaluace ročního plánu se provádí na pedagogických a provozních poradách průběžně a plán je dle potřeb doplňován a aktualizován.

Evaluaci provádí učitelky MŠ a týká se těchto otázek:  Splnily jsme všechny plánované aktivity?  Proběhlo vše podle plánů?  Které byly úspěšné/neúspěšné a proč.

46.  Dosáhly jsme stanovených cílů?  Co nám tyto cíle přinesly?  Byly děti v uplynulém období spokojené?  Co nás čeká v budoucnu? Závěr: Písemné záznamy, hodnotící listy, obrázky a další podklady vypovídají o dítěti a pokrocích v jeho rozvoji a učení. K hodnocení jsou vytvořené hodnotící tabulky s kritérii a speciální diagnostické tabulky pro děti připravující se na povinnou školní docházku. Tyto dokumenty jsou považovány za důvěrné. Součástí evaluačního systému je kontrolní a hospitační činnost, která je uložena v Ročním plánu a ředitele ZŠ a MŠ.

VIII.KRITÉRIA PRO PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ DO MŠ Maximální počet dětí přijatých do mateřské školy stanoví ředitel podle ust. §165. ods. 1.písm. a školského zákona. K předškolnímu vzdělávání jsou přijímány děti zpravidla od 3 do 6 let. Mohou být přijaty pouze ty děti, které se podrobily pravidelným očkováním. O přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu, rozhoduje ředitel školy. Kritéria: 1. Děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky. 2. Děti v posledním ročníku před zahájením školní docházky (předškolák). 3. Děti samoživitelů, kteří studují nebo jsou v pracovním či jiném obdobném poměru které, budou navštěvovat mateřskou školu v celodenním provozu. 4. Děti, jejichž oba zákonní zástupci studují nebo jsou v pracovním či jiném obdobném poměru, které budou navštěvovat mateřskou školu v celodenním provozu. 5. Děti, které budou navštěvovat mateřskou školu v celodenním provozu. 6. Děti, jejichž matka je na rodičovské dovolené, které budou navštěvovat mateřskou školu nejvýše na 4 hodiny denně z důvodů pobírání rodičovského příspěvku. 7. Děti, jejichž sourozenci již navštěvují danou mateřskou školu. 8. Děti s trvalým pobytem v obci i mimo ní.

v Ivani 1.9. 2012

Bc. Martina Klaková vedoucí učitelka MŠ

Mgr. Miloš Pavlů ředitel školy

47.