Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

Základní škola a mateřská škola Ivaň Ivaň 73, 691 23 Pohořelice, www.zsivan.cz, [email protected],  519 427 430

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání

„OHEŇ, VODA, ZEMĚ, VZDUCH,

aneb učíme se žít s přírodními živly“

2015-2018

OBSAH

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII.

Identifikační údaje o mateřské škole Obecná charakteristika školy Podmínky vzdělávání Organizace vzdělávání Charakteristika vzdělávacího programu Vzdělávací obsah Evaluační systém Kritéria pro přijímání dětí do mateřské školy

3 4 4 8 10 11 37 39

motto: Nauka o přírodních živlech pochází z antiky. Z té doby se také traduje názor, že podstata všech věcí se skládá ze čtyř živlů, které se projevuji jako teplo, studeno, sucho a vlhko. Podle kombinací těchto živlů každá věc má svůj oheň, vzduch, vodu a zemi.

I. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O MATEŘSKÉ ŠKOLE Název mateřské školy: Adresa školy: Telefon: Email: www: IČO: Zřizovatel: Ředitel: Vedoucí učitelka MŠ: Platnost:

Základní škola a mateřská škola Ivaň 73, Pohořelice 691 23 519 427 430 [email protected] zsivan.cz 49963520 Obec Ivaň, Ivaň 267, Pohořelice 691 23, tel: 519477422 Mgr. Miloš Pavlů BcA.et.Bc. Martina Klaková 1.9. 2015 – 31.8. 2018

Název programu:

„OHEŇ, VODA, ZEMĚ, VZDUCH, aneb učíme se žít s přírodními živly.“

Zpracovala:

BcA.et.Bc. Martina Klaková 3.

II. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Mateřská škola je součástí Základní školy. Nachází se v malebné vesničce Ivaň poblíž hlavní trasy Brno-Mikulov. Z jedné strany vesnici uzavírá řeka Jihlavka a druhá strana se pyšní rozlehlými vinicemi, ze kterých je jedinečný pohled na pohoří Pálavy. V blízkém okolí se rozléhají lužní lesy, kaštanová alej a známý rybník Vrkoč. Zde každoročně na podzim probíhá výlov rybníku. Všechny tyto krásy přírody významně ovlivňují program školy. Vycházky, pozorování zvířátek, poznávání rozmanitosti přírody. Celý rok nás provází měnící se život vinné révy, která nás obklopuje a stává se součástí našich životů. Ke sportovnímu vyžití slouží zbudované víceúčelové hřiště a dětský koutek s pískovištěm nacházející se v těsné blízkosti školní budovy. Toto hřiště je určené i pro širokou veřejnost. Bohužel tato skutečnost nám pedagogům částečně komplikuje bezpečný pobyt v těchto prostorách. Budova je účelová, jednopodlažní. V prvním podlaží jsou 3 třídy (ZŠ), keramická dílna, ředitelna, sociální zařízení, jedna třída MŠ s oddělením pro výtvarnou činnost, klidovou místnost a sociálním zařízením. V odpoledních hodinách se jedna ze tříd mění v družinu. V přízemí se nachází, jídelna s vlastní kuchyní, společné šatny pro ZŠ a MŠ, atypická tělocvična s minimálním vybavením, sociální zařízení a veřejná místní knihovna přístupná všem v určených provozních hodinách. Škola má tři vchody. Celá budova školy je nově zateplená a dostala zcela nový kabát.

III. PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ  věcné podmínky Všechny vnitřní i venkovní prostory a vybavení jsou pro daný počet vyhovující – splňují bezpečnostní a hygienické normy v plném rozsahu, kromě vybavení jídelny pro mateřskou školu. Vše je zastaralé a již nevyhovuje hygienickým a bezpečnostním předpisům. Na konci školního roku 2015 byla podaná žádost na obecní úřad s požadavkem zmodernizování těchto prostor. Prostorná třída s přilehlou menší místností zaměřena svým vybavením na výtvarnou a pracovní činnost. Druhá menší místnost se využívá ke klidovým činnostem a odpolednímu spánku, kdy si děti sami chystají lehátka a ložní prádlo. Sociální zařízení vyhovuje hygienickým podmínkám. Prostor hlavní třídy je podle možností členěn do hracích koutů, které jsou z větší části vybaveny starším již nevyhovujícím nábytkem. Snahou je toto prostředí dětem vylepšovat. Vybavení hračkami, učebními pomůckami, materiály a doplňky je průběžně doplňováno podle finančních možností. Většina těchto hraček, her a materiálu je umístěna tak, aby děti měli o nich přehled a mohli si je sami podle potřeby brát. Výtvarné práce dětí jsou vystavovány pro rodiče a veřejnost v prostorách šatny, hlavní chodby, ve třídě. Děti se tak svými díly podílí na estetické výzdobě školy. Na budovu školy navazuje školní zahrada. Jedna část zahrady je zaměřena převážně pro děti ze základní školy – víceúčeloví hřiště. Druhá část je vybavena hracími prvky, které jsou určeny převážně pro děti předškolního věku. Toto víceúčelové hřiště a zahrada je k dispozici i veřejnosti po celý den. Záměry:  zajistit volně přístupný materiál a pomůcky hl. ve třídě pro pracovní a výtvarnou činnost

4.

 postupně dle finančních možností modernizovat vybavení tříd - hračky,didaktické pomůcky, pracovní materiál  snaha o postupnou výměnu nábytku za modernější a odpovídající potřebám a bezpečnosti dětí  pořízení moderních prvků nářadí na cvičení /balanční a psychomotorické pomůcky  ve spolupráci s obecním úřadem zmodernizovat prostory jídelny pro mateřskou školu  ve spolupráci s obecním úřadem lépe zabezpečit víceúčelové hřiště a jeho vybavení  postupná úprava a modernizace venkovního prostředí

 životospráva Dětem je během dne poskytována plnohodnotná a vyvážená strava. 3x denně dětem s celodenním provozem, 2x denně s polodenním provozem. Skladba jídelníčku je vhodná, doplňována ovocem a zeleninou. Pitný režim je zabezpečen již od začátku provozu, hrnky si děti po sobě umývají samy. Na svačinu a oběd děti docházejí do jídelny, která je společná se ZŠ. Při jídle respektujeme tempo dětí. Vedeme děti ke kultuře stolování a sebeobsluze. Děti mají zajištěn pravidelný denní rytmus a řád (tříhodinový interval mezi jídly, 1- 2 hodinové pobyty venku v případě deště či větru v tělocvičně). Po obědě chodí všechny děti odpočívat. Lehátka opouští průběžně, ovšem půlhodina odpočinku je povinná pro všechny děti. „Spáčům“ je umožněn odpočinek až do samovolného probuzení. Odpolední činnost v teplých měsících se řeší pobytem venku. Za nepříznivého počasí se většinou zabýváme volnou hrou či společnými aktivitami (dobrovolně) ve formě her. Od 15 hodiny si děti rodiče vyzvedávají průběžně. Záměry:  uspokojovat rodiče dětí, které vyžadují ze zdravotních důvodů i jiné než bezlepkové diety, diabetes  obohacovat jídelníček prvky zdravé výživy (celozrnné pečivo, větší množství ovoce a zeleniny neomezovat jen na svačinu, ale možnosti přísunu v průběhu dne podle chuti)  rozmanitější výběr v pitném režimu v letních měsících  cíleně vést děti k pohybu a být jim dobrým vzorem zdravého životního stylu, pravidelně zařazovat zdravotní cviky a věnovat se dětské józe  pružně reagovat na nové poznatky v oblasti zdravé výživy  při stolování vést děti k tiché konverzaci, ke správnému držení lžíce a příboru, k sebeobsluze a vytvářet pohodovou atmosféru při jídle

 psychosociální podmínky Našim úsilím je, aby se děti cítily v prostředí MŠ dobře, spokojeně, jistě a bezpečně. Snažíme se vyvíjet takové aktivity, které dětem zpříjemňují a zpestřují pobyt ve školce. V měsíci červnu mohou rodiče využít adaptačního projektu a účastnit se aktivit MŠ. Třída svými hracími koutky umožňuje dětem podle svých potřeb nalézt soukromí a vytvořit si pocit zázemí, bezpečí a klidu. Pedagogické pracovnice respektují potřeby dětí, jednají nenásilně a citlivě, jsou rovnocennými partnery. Volnost a osobní svoboda je vyvážena s nezbytnou mírou omezení, 5.

vyplývajících z nutnosti dodržovat denní řád a pravidla třídy, které si děti společně vytvářejí. Pedagogické pracovnice se plně věnují dětem a jejich vzdělání. Rodiče mají možnost stát se účastníky vzdělávacího procesu. Režim dne je uzpůsoben tak, aby byla věnována náležitá pozornost předškolákům, individuální příprava na školu. Plánování činností vychází vždy z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí. Záměry:  prevence nežádoucích jevů  logopedická prevence  zapojení rodičů do vzdělávacího procesu  neustále se zamýšlet nad vhodnými způsoby pedagogického vedení, nad formami práce, využívat zpětné vazby při dalším plánování  dbát na osvojení, upevňování a dodržování pravidel, vést děti k zodpovědnosti za své chování, podporovat přátelské vztahy mezi dětmi a prosociální chování  snažit se častěji podávat dětem zpětnou vazbu, vyvarovat se paušálních pochval a vést je k sebehodnocení  nezatěžovat děti spěchem  organizace Denní řád je dostatečně pružný, umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí a jejich aktuální stav. Podněcujeme děti k vlastní aktivitě a experimentování, umožňujeme jim pracovat svým tempem. Denní činnost vychází z tematických celků s ohledem na vzdělávací potřeby dětí. Pravidelně zařazujeme pohybovou aktivitu bez přesně vymezené doby. Je prostor pro spontánní hry. Děti do řízených činností nejsou vtahovány násilím, jsou podněcovány k vlastní aktivitě a správně motivovány. Poměr mezi spontánní činností a řízenou je vyvážený. Pevný řád - stolování, odpočinek. Záměry:  při předávání dětí druhé paní učitelce dbát na návaznosti a potřeby dětí  v příznivém počasí zařazovat pobyt venku v maximálně míře  zařazovat do denního programu pravidelné jógové cvičení a jazykové chvilky  zaměřit se na to, aby spontánní a řízené aktivity byly vzájemně provázané a vyvážené  uplatňovat individuální přístup k dítěti na základě vedení záznamů o dětech a jejich rozvoji, neustále zkvalitňovat tyto záznamy  vést děti k větší samostatnosti v oblasti sebeobsluhy, nadála se zaměřovat na utváření hygienických a zdvořilostních návyků

 řízení MŠ Škola je řízená ředitelem školy Mgr. Milošem Pavlů. Vedoucí učitelce BcA.et.Bc. Martině Klakové byly vymezeny povinnosti - zodpovědnost za výchovu a vzdělávací oblast, vedení třídní dokumentace, tvorba ŠVP a TVP, povinnosti a úkoly které jsou respektovány. ŠVP pro MŠ byl vytvořen tak, aby vzdělávání dětí plynule navazovalo na ŠVP pro ZŠ naší základní školy, se kterou společně sdílíme budovu, provoz, zaměstnance, denní styk, výpomoc v problémových situacích. 6.

Záměry:  vnímat týmovou práci jako nezbytnou podmínku pro naplnění cílů RVP PV  uvědomovat si, že dítě se bude v mateřské škole cítit dobře, pokud budou fungovat dobré vztahy mezi všemi, kteří se podílejí na jeho vzdělávání  zintenzivnit spolupráci se ZŠ a ŠD  zlepšit spolupráci s odborníky poskytujícími pomoc při řešení individuálních výchovných vzdělávacích problémů dětí  spolupracovat s odborníky poskytující pomoc při řešení individuálních výchovných vzdělávacích problémů dětí  spolupráce se základní školou Je velmi úzká a přínosná. Děti ze ZŠ navštěvují naši třídu, chodí si za dětmi hrát. Děti z MŠ rádi navštěvují třídu svých starších kamarádů. Vzniká tak pevná vazba. Děti se navzájem znají a pedagogický sbor ze základní školy jim také není cizí. Přechod z mateřské školky do školy je tak plynulý a bezproblémový. Děti se nestresují neznámého. Se základní školou organizujeme společné akce, využíváme společných témat k realizaci výstav, besed a jiných společenských aktivit. V minulosti se nám osvědčil adaptačního projekt „Už budu školákem“. Záměry:  dál pokračovat v oboustranné spolupráci  využít všechny nejen pedagogy k společným aktivitám  akce školy a spolupráce s rodiči Spolupráce s rodiči je dobrá. Ohlasy na práci školy jsou většinou kladné. Rodiče pravidelně informujeme, co se ve škole děje prostřednictvím webových stránek, nástěnek, sociálních sítí, přímém kontaktu nebo místním rozhlasem. Pro individuální pohovor máme vyčleněnou dobu vždy v odpoledních hodinách po skončení provozu mateřské školy 16:00 hodin. Organizujeme pravidelné schůzky rodičů, kde mají možnost konzultovat své postřehy týkající se vzdělávání svých dětí. Dvakrát ročně rodiče prostřednictvím dotazníků sdělují své názory na dané téma. Záměry:  stále se snažit zlepšovat informovanost rodičů o životě v mateřské škole, otevřenější komunikace, k řešení některých otázek využívat i společných akcí  pokračování v získávání zpětné vazby od rodičů formou dotazníků  aktualizovat společné webové stránky ve všech směrech  více využívat profesních dovedností rodičů  zajišťovat přednášky odborníků pro rodiče  aktivity nabídnuté školou:  Keramický kroužek  Pohybový kroužek  Kroužek angličtiny  Spolupráce s logopedickou poradnou, PPP  Spolupráce s místní knihovnou

7.

 aktivity mateřské školy  Slavnostní zahájení školního roku za účasti rodičů a veřejnosti na školním dvoře  Oheň, voda, země, vzduch - společné seznámení rodičů a dětí  Návštěva divadelních představení v Brně, Hustopečích, Pohořelicích  Divadelní představení, výchovné či tematické koncerty v MŠ  Hrajeme si s větrem-pouštění dráčků  Dary zemně – Ochutnávka, Bramboriáda, Vinobraní  Voda voděnka – tradiční výlov rybníka Vrkoč  Mikuláš, čerta a anděla  Večerní předvánoční vycházka rodičů a dětí, slavnostní rozsvěcování vánočního stromku  Vánoční besídka pro rodiče  Vánoční dílničky s rodiči  Zimní radovánky  Morena loučení se zimou  Jarní celodenní výlet do přírody  Masopustní veselí v prostorách školy  Velikonoční dílnička s rodiči  Hoř ohýnku plápolej - Čarodějnice ve školce a na hřišti  Cestou necestou  Besídka ke Dni matek  Celoškolní výlet  Výlety na kole …..  Loučení se školním rokem-diskotéka  Zahradní slavnost – akce pro veřejnost na konci školního roku  Středeční hokusy pokusy – pravidelné středeční akce  Výukové projekty se zapojením rodičů  personální a pedagogické zajištění V naší MŠ škole pracují dvě učitelky. Jedna kvalifikovaná a jedna nekvalifikovaná učitelka v současné době studují na Cirylometodějském gymnáziu večerně předškolní pedagogiku. Pracovní doba je přizpůsobena uspořádání dne. Služby jsou organizovány tak, aby byla vždy zajištěna optimální pedagogická péče a byla zajištěna bezpečnost dětí. Zaměstnanci při své práci jednají podle obecně platných pravidel. Záměry:  další vzdělávání pedagogických pracovníků  dodržovat daná pravidla  efektivní využití pracovní doby u pedagogického personálu

IV. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ Předškolní vzdělávání se organizuje zpravidla pro děti od tří do šesti let. Výjimkou je odklad povinné školní docházky, nebo předčasné přijetí dítěte z důvodu zaměstnání. Děti do MŠ jsou přijímáni po dovršení tří let. Zápis dětí vyhlašuje ředitel školy. 8.

Rodiče jsou uvědomění pozvánkou, plakátem, na webových stránkách školy, na veřejných místech a hlášením místním rozhlasem. Do MŠ jsou děti přijímány na základě platné legislativy a směrnicí ředitelé školy, která nastavuje kritéria pro přijímání dětí (viz. VIII. Kritéria pro přijetí dětí do mateřské školy). U zápisu rodiče dostanou „Přihlášku dítěte do MŠ“ a „Evidenční list“. Je jim také nabídnut adaptační projekt „Než půjdu do školky“. Rodiče společně se svým budoucím školčátkem mají možnost zapojovat se do aktivit školky (výlety, vycházky, ranní činnosti, odpolední pobyt venku). O přijetí dítěte do školy rozhoduje ředitel školy podle §34 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) podle kapacity školy a o svém rozhodnutí písemně informuje zákonného zástupce. Mateřská škola má přijaté děti zapsané do jedné věkově homogenní-smíšené třídy s maximálním počtem 24 dětí /pokud není požádáno o výjimku/. Výchovně vzdělávací program mateřské školy je podle možností doplňován nadstandardními aktivitami: keramická dílna, pohybový kroužek, besedy v místní knihovně, angličtinka, předškolaček. Provoz MŠ je od 7:00 do 16:00 hodin.  metody a formy vzdělávání: V naší mateřské škole se snažíme využívat takových metod vzdělávání, které podporují dětskou zvídavost, společné soužití, respekt a empatii k druhému a lásku k okolí ve kterém žije. Tyto metody jsou založeny na přímých zážitcích a podněcují v nich radost z učení. preferujeme metody:  prožitkového učení hrou a činnostmi dětí podporující dětskou zvídavost, jsou založeny na přímých zážitcích dětí  kooperativní učení je založené na spolupráci  situační učení založené na vytváření situací, které poskytují dítěti srozumitelné praktické ukázky životních souvislostí  spontánní sociální učení založené na principu přirozené nápodoby  vzájemného naslouchání a povzbuzování  práce s knihou  příkladu  pochvaly  komunitní a diskusní kruh  tvořivé dramatiky  uvědomování si sama sebe  netradičního výtvarného projevu  experimentu, objevování, zkoumání  psychomotorického, zdravotního, relaxačního cvičení, základy dětské jógy

9.

nejdůležitější prostředky výchovy:  vhodně zvolený program  spokojené a bezpečné prostředí plné podnětů  dobrovolnost  kladný vzor a pedagogický optimismus

V. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Školní vzdělávací program je vytvořen v souladu se záměry Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Děti jsou vedeny k volnosti při výběru činnosti a samostatnosti při různých činnostech. Vždy však mohou poprosit o pomoc kamaráda i učitelku. Snažíme se u dětí o vzájemnou spolupráci, respekt, umění komunikovat mezi sebou a nalézt kladný vztah ke svému okolí, ve kterém vyrůstá. Děti vedeme k tomu, aby si vážily sami sebe, svých vrstevníků a lidí kolem sebe. Filozofií naší školy je vnímat a chápat dítě jako jedinečnou a neopakovatelnou osobnost, která má již v tomto věku právo být sama sebou a právě jako taková má být akceptována. Přáli bychom si, aby z dětí vyrostli slušní, samostatní lidé, kteří umí pozdravit, poděkovat, omluvit se, pomoci, podívat se zpříma do očí a neutíkat před zodpovědností. Základním cílem našeho programu je rozvíjet samostatnou osobnost dítěte, jeho individualitu, vzdělávací potenciál s pozitivním vztahem k sobě i druhým v souladu s všelidskými hodnotami a cestou přirozené výchovy položit základy pro zdravý a spokojený život. Velkou roli zde hraje komunikace, protože komunikovat znamená vyměňovat si a sdílet informace s ostatními lidmi. Dělit se s nimi o svoje myšlenky, pocity, zážitky a otázky. Vedeme tedy děti k otevřené komunikaci bez ostychu a zábran s uměním trpělivě naslouchat druhým. Dítě se učí žít ve skupině kamarádů, respektovat jeden druhého i s jeho názory, ale umět říct také svůj vlastní názor. Jde především o partnerskou komunikaci, v níž je rozhodující přijetí, náklonnost a důvěra ke každému dítěti. Chceme, aby pro dítě vznikl dostatečný prostor k uplatnění mnohostranné aktivity, aby mělo bohatou příležitost se projevovat, aby mělo možnost spolurozhodovat, být zodpovědné za své činy, souhlasit i oponovat. Při své pedagogické práci využíváme všech vhodných metod, jako je prožitkové učení, kooperativní učení hrou a činností, situační učení, spontánní sociální učení. Využíváme „Komunitní kruh“, kde se snažíme vytvářet podnětné prostředí, připravujeme děti vhodnou motivací. Formou nevázané hry se snažíme, aby řízené činnosti probíhaly v malých skupinách (individuálně). Ve vzdělávacích aktivitách chceme vše provázat tak, aby vzdělání zasáhlo celou osobnost dítěte. Učitelka se tak stává partnerem, pozorovatelem, poradcem, terapeutem. Učí děti mít aktivní zájem objevovat, nebát se říct svůj názor, najít odvahu ukázat co všechno umí, zvládne a dokáže. Nejdůležitější je však umět pomoci kamarádovi neubližovat. vize:  Vychovat z dětí jedinečnou osobnost chovající se podle demokratických zásad. Chceme, aby z nich vyrostli slušní lidé, zdraví na duši i na těle.

10.

 Vytvořit bezpečné a podnětné prostředí, aby děti chodily do školky rády a cítily se spokojeně. Nabídnout jim dostatečný prostor k seberealizaci a komunikaci.  V průběhu tří let v dětech probudit zvídavost, zájem o okolní svět. Seznámit je se sílou přírody, jak je pro náš svět důležitá. Co by se mohlo stát, když nebudeme přírodu respektovat a budeme se k ní chovat s nepatřičným respektem.  Naučit děti láskou k bližnímu svému, ke společnosti ve které žijeme a úctu a respekt k okolnímu světu. zaměření programu:  V prvním roce se zaměříme na všeobecné poznávání přírody. Co od ní můžeme očekávat, co nám přináší, ale co dokáže i vzít. Jak se k ní správně chovat, abychom jí neubližovali. Zaměříme se na blízké okolí, které nám poskytuje mnoho podnětů.  Ve druhém roce se náš vzdělávací program zaměří na přírodní živly. Každé roční období bude patřit jednomu z přírodních živlů.  V posledním třetím roce se budeme seznamovat s tím, jak na nás „lidi“ působí přírodní živly. Jak ovlivňují náš život na zemi.  Po dobu tří let se děti naučí intenzivně pracovat s knihou, informacemi, zážitky. Naše výlety a cesty budou směřovat do ekologických center, stanic pro odchytnutá zvířata, do malých farem, center vzdělávání zaměřené na přírodu. cílem:            

rozvíjet osobnost dítěte, jeho originalitu, jedinečné vlastnosti, podporovat a rozvíjet talent dětí rozvíjet u dětí představivost a fantazii vytvořit v naší školce rodinné prostředí, kde se děti cítí dobře, umí se radovat a smát naučit děti otevřené komunikaci, protože komunikace znamená vyměňovat si a sdílet informace s ostatními lidmi a dělit se s nimi o svoje myšlenky, pocity a otázky všestranně rozvíjet děti v prostředí jim blízkém, plném pohody a porozumění uplatňovat při výchově a vzdělávání alternativní postupy nenásilnou hravou formou u dětí vzbudit zájem o okolní svět formou dětské hry připravovat děti na další vzdělání využívat přirozené touhy dítěte poznávat, tvořit a učit se nové věci k rozvoji osobnosti naučit děti vidět, cítit a myslet naučit děti, že ikdyž jde technika mílovými kroky dopředu, nesmíme zapomínat na přírodu a život který nás obklopuje

VI. VZDĚLÁVACÍ OBSAH Vzdělávací obsah je prostředkem rozvoje dítěte, má za úkol ho nejen vzdělávat, ale i přispět k jeho fyzické, psychické a sociální samostatnosti, dát základy pro jeho další život, rozvoj a učení, využívat praktických ukázek životních souvislostí s probuzením aktivního zájmu dětí dívat se kolem sebe, naslouchat, objevovat a ukázat, co dítě samo dokáže. 11.

Pomocí hry, která je základem nejpřirozenější činností dítěte, rozvíjíme nejen fantazii, iniciativu, ale i schopnost spolupráce, organizace, samostatnosti, respektu, trpělivosti, důslednosti…. . Dítě si ve hře zpracovává svoje životní zkušenosti. Spontánní a řízené činnosti se objevují v každodenním programu MŠ. Učíme se chápat, že všechno souvisí se vším, neustále se mění, vyvíjí, navzájem se ovlivňuje. Učení musí být vždy co nejpřirozenější formou podané dítěti. Poskytujeme jim prostor pro aktivitu, tvořivost a objevování. Při svém vzdělávání budeme mít vždy na paměti tyto rámcové cíle:  Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznávání.  Osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost.  Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.

Rámcové cíle se promítají do pěti vzdělávacích oblastí: Dítě a jeho tělo – oblast biologická znát svoje tělo, využívat je dle svých možností k dalšímu vývoji motoriky, samostatně vykonávat běžné denní potřeby Dítě a jeho psychika – oblast psychologická uvědomovat si svoji identitu, umět vyjádřit své pocity a přání, přiměřeně řešit problémy a důvěřovat si Dítě a ten druhý – oblast interpersonální navazovat kamarádské vztahy, komunikovat bez zábran, srozumitelně, umět naslouchat, dokázat přijmout autoritu cizí osoby Dítě a společnost – oblast sociálně-kulturní respektovat pravidla, orientovat se v nejbližším okolí, chápat různé sociální role Dítě a svět – oblast environmentální vnímat různorodost světa a zaujímat k němu kladný postoj Pro předškolní vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence: Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence činnostní a občanské Název ŠVP PV:

„OHEŇ, VODA, ZEMĚ, VZDUCH, aneb učíme se žít s přírodními živly“ Vzdělávací obsah je uspořádán do 4 integrovaných bloků, které vznikly na základě střídání ročních období. 12.

Vznikly v souladu s osobnostními a celospolečenskými cíli, které směřují k výchově nezávislého a zodpovědného člověka, který bude umět žít v harmonii sám se sebou, s ostatními lidmi i s přírodou. V podstatě jde o 4 obecné okruhy, které zasahují všechny oblasti vzdělávání včetně kompetencí, kterých by mělo dosáhnout dítě odcházející z naší MŠ, na základě svých možností. Tento školní vzdělávací program je inspirován přírodními živly, které ať chceme nebo ne, náš život ovládají. Země, oheň, voda, vzduch - každý z nás má v sobě jejich sílu. V přírodě se střídají čtyři roční období, v nichž se zobrazují čtyři přírodní živly. K jaru patří země, která symbolizuje bytí, k létu oheň, označující vůli, k podzimu vzduch, vyjadřující odvahu a rozum, k zimě voda, zobrazující poznání a vědění.

I. II. III. IV.

VZDUCH VODA ZEMĚ OHEŇ

(podzim) (zima) (jaro) (léto)

Každý z bloků je rozčleněn na menší podtémata opírající se o vzdělávací oblasti RVP PV. Tyto oblasti jsou vzájemně provázány a v reálné situaci je nelze oddělit. Představují určitou vývojovou posloupnost, mají interakční a integrační charakter. Témata a podtémata jsou voleny podle potřeby a situace. Jejich obsah, stejně jako v životě, se prolíná, prostupuje, vzájemně se podmiňuje. Samotná realizace podtémat zůstává otevřená, flexibilní. Je dán prostor pro aktuální a nahodilé situace. Jde především o přirozený proces vzdělávání, kdy spontánní činnost se střídá se záměrným učením. Činnosti mohou být doplňovány a obohacovány o prožitky dětí, nahodilé situace, řešení problémů a vyjadřování vlastního názoru. Činnosti mohou být doplňovány, obohacovány o: prožitky dětí nahodilé situace řešení problémů vyjadřování vlastního názoru

Celý rok nás v tématech provází:  Co dnes máme v pytlíčku?  Hurá, středeční Hokusy pokusy!  Kouzelný cestovní kufr aneb co nás zajímá?  1, 2, 3, 4, 5 cos to Janku, cos to sněd, aneb hrajeme si s čísly.  Lámeme si hlavičky, aneb hádanky a hlavolamy.  Vlevo, vpravo,vpředu, vzadu vystrčíme na tě bradu.  Rýmovačky, veršovánky nakreslíme do čítanky.  Povídá, povídám pohádku.  Poslouchám, poslouchám pohádku.  Hrajeme si na herce, aneb prkna co znamenají svět.  Fidli, fidli na housličky, bum, bum na bubínek.  Tancuj, tancuj vykrůcaj. 13.

          

Pozice psa, pozice hada, to nás učí dětská jóga. Hrabě, rýč a lopatku, poryjeme zahrádku. Pššš relaxujeme! Stříháme a lepíme, barvičky se učíme, aneb my jsme malí umělci. Pozor! Stůj! Červená! Dny v týdnu, měsíce v roce. Rosničko, jaké bude počasí? Kam nás nohy ponesou. Hrajeme si s rodiči, aneb odpoledne plné zábavy. Disku, disku, diskutujeme. Už se nebojím povídat o svých pocitech. Pomohl mi komunitní kruh.

I.Integrovaný blok:

„VZDUCH“ Vzduch symbolizuje svobodu, prostor, volnost, lehkost a rychlost Vliv přírodních živlů na naší povahu: Sangvinik: lehká a nespoutaná povaha, veselá i smutná, proměnlivá, snadno podléhající hněvu. Má rád slávu, obdiv a změnu. Vyniká uměleckými a literárními sklony. Jeho živlem je vzduch, proto je pružný a přizpůsobivý. Kladnými projevy jsou intuice, fantazie, inspirace. Zápornými pak lež, podvody a intriky. Charakteristika: s tímto přírodním živlem se člověk setkává v podobě vzduchu, který obsahuje životně důležitý kyslík. Vzduch se vyznačuje tím, že nelze uchopit. Díky své lehkosti stoupá vzhůru a tvoří „nebe“ nad námi. Vzduch spojujeme s větrem různé síly a teploty. Lidé v minulosti vzývali bohy větru, kteří měli posílat chladnou brízu se svěžím vzduchem a mraky přinášející déšť. Vzduch je v lidském těle přiřazen dýchání a v psychice vše, co souvisí s myšlením, rozhodováním, plánováním, vědomím, kontrolou, uspořádáním a komunikaci. Živel vzduchu vyjadřuje světle modrá, bílá a šedá barva. Podporuje pohyblivost, je spojen s úsvitem, východem, Merkurem a Jupiterem. Ve znamení vzduchu se zaměříme na adaptaci nových dětí, seznámíme se s prostředím školky. Tak jako vítr se pokusíme začlenit do kolektivu. Vytvoříme si a upevníme třídní pravidla, pocit sounáležitosti. Budeme se snažit rozvíjet pozitivní city k sobě i okolí, schopnosti ovlivňovat vlastní situace, mezi kamarády. Překonávat sám sebe. S různých zdrojů se pokusíme dozvědět o tomto přírodním živlu více. Vyzkoušíme ho, jak v podobě větru dokáže vznést do oblak naše malované draky.

Návrh podtémat:  Kluci, holky spěchejte do naší školky a vy ptáčci milí máte už jen chvíli.  Těšíme se do školky na kluky a na holky.  Kluci, holky jdeme do školky.  Rybičky, rybičky, rybáři jedou, aneb výlov rybníka Vrkoč.  Hrabě, rýč a lopatku, poryjeme zahrádku.  Na zahradě na poli, záda už nás nebolí. 14.

 Počasí je na draka, aneb hrajeme si s větrem.  Vítr fouká do čepice, uši mrznou převelice.  Vítr fouká, vítr duje, listí všude poletuje. Klíčové kompetence:  soustředěně pozoruje, zkoumá a objevuje  má elementární poznatky o světě lidí, kultury a přírody, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách  řeší problémy, na které stačí, známé a opakující se problémy se snaží řešit samostatně /na základě nápodoby či opakování/, náročnější s oporou dospělého  v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou  spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat  má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých  nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu  dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)  napodobuje modely prosociálního chování, které nachází ve svém okolí  dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých  je otevřené aktuálnímu dění  chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem

Dílčí vzdělávací cíle: Dítě a jeho tělo:  uvědomění si vlastního těla  rozvoj fyzické i psychické zdatnosti  osvojení si věku přiměřených praktických dovedností  osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě  mít poznatky o narození, růstu těla a jeho základních proměnách  osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví a bezpečí  vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu Dítě a jeho psychika:  rozvoj vnímání a mluvního projevu  rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání  rozvoj paměti a pozornosti  rozvoj tvořivosti  získání relativní citové samostatnosti  získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci 15.

Dítě a ten druhý:  seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému  osvojení si elementárních poznatků a schopností důležitých pro navazování vztahů dítěte k druhým lidem  posilování prosociálního chování k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole…)  vytváření prosociálních postojů  rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních Dítě a společnost:  poznávání pravidel společenského soužití  rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, přináležet ke třídě, k rodině, k ostatním dětem  rozvoj základních kulturně společenských návyků a dovedností dítěte  seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije  vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat Dítě a svět:  seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu  vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí  vytváření elementárního povědomí o širším přírodním a kulturním prostředí  rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách  osvojení si poznatků a dovedností potřebných k ochraně dítěte před nebezpečnými vlivy prostředí Konkretizované očekávané výstupy: Dítě a jeho tělo:  postavit se zpříma a udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly  pohybovat se bezpečně ve skupině dětí  přizpůsobit či provést jednoduchý pohyb podle vzoru či pokynů  pečovat o osobní hygienu, samostatně zvládat pravidelné běžné denní úkony (používat toaletní papír a splachovací zařízení, mýt si a utírat ruce, umět používat kapesník)  kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty z přírodních materiálů - pojmenovat viditelné části těla včetně některých dílčích částí (např. rameno, koleno, loket, zápěstí) a některé vnitřní orgány (např. srdce, plíce, mozek, žaludek)  znát základní zásady zdravého životního stylu (např. o pozitivních účincích pohybu a sportu, hygieny, zdravé výživy, činnosti a odpočinku, pobytu v přírodě, otužování) a o faktorech poškozujících zdraví včetně návykových látek

16.

Dítě a jeho psychika:  znát většinu slov a výrazů běžně používaných v prostředí dítěte (např. sdělit svoje jméno a příjmení, adresu, jména rodičů, sourozenců, kamarádů, učitelek, rozumět většině pojmenování, které se týkají dítěti známých předmětů)  přijímat pobyt v mateřské škole jako běžnou součást života (vědět, že rodiče chodí do zaměstnání, dítě do MŠ)  uvědomovat si, že fungování skupiny je postaveno na pravidlech soužití, podílet se na nich a respektovat je - odložit splnění osobních přání na pozdější dobu  rozlišit základní barvy, barvy složené  správně reagovat na světelné a akustické signály  přijímat pokyny  rozlišit známé chutě a vůně i zápachy (např. slané, sladké, kyselé, hořké, vůni koření, různých pochutin)  soustředěně poslouchat pohádku  zapamatovat si krátké říkanky, rozpočítadla, jednoduché básničky  tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při pracovních a výtvarných činnostech, experimentovat s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti (vytvářet různé plošné a prostorové útvary, mísit barvy, zkoumat odlišné účinky suchých a vlhkých podkladů, aj.) Dítě a ten druhý:  respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pamlsky, pomůcky  navazovat kontakty s dospělým (např. s novým učitelem)  spolupracovat s dospělým  obracet se na dospělého o pomoc, radu atd.  aktivně komunikovat s druhými dětmi bez vážnějších problémů  cítit sounáležitost s ostatními Dítě a společnost:  umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat, rozloučit se, vyslechnout sdělení, střídat se v komunikaci  dodržovat společně dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití v mateřské škole a na veřejnosti  orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina, třída, mateřská škola, herní skupina apod.) a umět jim přizpůsobit své chování  cítit se plnohodnotným členem skupiny  zacházet šetrně s vlastními a cizími pomůckami, hračkami, s knížkami, věcmi denní potřeby - chápat podstatu hry a její pravidla, dodržovat pravidla her a jiných činností, hrát spravedlivě, nepodvádět, umět i prohrávat  vyjádřit a zhodnotit prožitky (co se líbilo a co ne, co a proč zaujalo, co bylo zajímavé, překvapivé, podnětné apod.)  zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (např. kresbou, malbou, plošným a prostorovým vytvářením s využíváním různých materiálů) - vážit si práce a úsilí druhých 17.

Dítě a svět:  orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí (vědět, co se kde v blízkosti mateřské školy nachází)  zvládat běžné činnosti, požadavky i jednoduché praktické situace, které se v mateřské škole opakují  mít poznatky o lidech a jejich životě, se kterými se běžně setkává  ctít oslavy narozenin, svátků, slavností (hodové slavnosti v naší obci)  rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje)  mít poznatky z nejrůznějších oblastí života a poznání v rozsahu podle toho, s čím se v praxi setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo zprostředkováno či vysvětleno (např. poznatky o přírodě živé i neživé, o přírodních jevech a dějích, o lidech a jejich životě, o kultuře či technice)  mít poznatky o zvycích a tradicích kraje, přijmout tradici oslav  spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)  být citlivý k přírodě Rizika:  příliš mnoho nefunkčních pravidel ve skupině, děti se nepodílí na jejich vytváření, ne všichni je dodržují  nedostatek příležitostí k nápravě jednání, které bylo proti pravidlům  potlačování autonomního chování dítěte v zájmu zkratkovitého dosažení vnější disciplíny a poslušnosti  nedostatek či zkreslení informací o lidském těle, o zdraví a možnostech jeho ohrožení  nedostatek estetických podnětů a příležitostí k jejich kultivovanému prožívání  nedostatek příležitostí k poznávacím činnostem založeným na vlastní zkušenosti  spěch a nervozita, omezování dítěte dokončovat činnost v individuálním tempu  nedostatečné uznání a oceňování úsilí či úspěchu dítěte

II.Integrovaný blok:

„VODA“ Voda je základem a příčinou všeho, co se rodí ze země. Je to živel tvořící i ničící. Vliv přírodních živlů na naší povahu: Flegmatik: je klidný až netečný a skrývá své city. Snaží se o hluboké poznání života v kladném i záporném smyslu. Touží po blahobytu a požitcích. Jeho živlem je voda. Kladnou stránkou se jeho úsilí, snaživost a schopnost se rozhodnout, zápornou pak odpor nebo povolnost. Charakteristika: Hlavním představitelem tohoto přírodního živlu je v přírodě moře, které vždy člověka fascinovalo svou nekonečnou dálkou a hloubkou. Dále řeka, jezero, pramen, sníh, déšť jsou vodními silami, a tím i důležitými dárci života. 18.

U přírodních národů byli uctívání ve formě mořských, říčních a jezerních bohů, bohů pramenů a deště. Voda je v lidském těle přiřazena krvi a tělním tekutinám a v psychice vše, co souvisí s cítěním, láskou, fantazií, radostí, nadějí, důvěrou, velkorysostí, klidem, moudrostí. Vyjadřuje ho modrá a světlezelená barva. Voda zabezpečuje očistu a je spojena se soumrakem, se západem, s Měsícem a Venuší. Tak jako voda rychle plyne, tak i počasí se v tomto období mění. My se budeme v tomto bloku těmto rychlým změnám důkladně věnovat. Víme, že voda je pro živý organizmus velmi důležitá a pomocí pokusů si to ověříme. V rámci objevů navštívíme nedaleký rybník Vrkoč, kde si ověříme naše vědomosti o rybách, vodních rostlinách a v neposlední řadě, kam mizí voda z rybníka. Když se nám bude voda měnit v led, my už víme, že se blíží Mikuláš. Nálada se nám bude postupně měnit díky vánočním zvykům. Naučíme se spoustu nových koled. Napíšeme Ježíškovi. S rodiči společně rozsvítíme vánoční strom. Nezapomeneme na zvířátka, který se taky těší na vánoce, jako my. S Novým rokem přicházejí Tři králové. A až se z nebe budou sypat sněhové vločky, tak začínají opravdové zimní radovánky. S tímto chladným obdobím přicházejí namoci a nachlazení. Jak funguje naše tělo, z čeho se skládá, co je potřeba dělat pro naše zdraví, což souvisí s oblékáním a návštěvou u lékaře. Předškoláci se pomalu v tomto zimním čase připravují na blížící se zápis, probíhají konzultace s rodiči o dítěti a jeho školní připravenosti a zralosti. Zimu završíme zabijačkou a masopustním rejem. Návrh podtémat:  Koleda, koleda Štěpáne.  Čerte, čerte, čertíku, nesahej nám na kliku.  Těšíme se na ježíška, aneb vánoce jsou za dveřmi.  Co se stane z vodou v zimě, aneb ledové království v Ivani.  Vločky padají z nebe a nos nás zebe, aneb chceme být zdraví.  Paní zima jede, a sníh nám padá z nebe.  Masopustní veselice, tancujeme převelice.  Pod nohami ledy tají, aneb blíží se nám masopust.  Masopustní tancovačka roztančí i pana Ptáčka.

Klíčové kompetence:  průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím  má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých  má elementární poznatky o světě lidí, kultury a přírody, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije  samostatně rozhoduje o svých činnostech  uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky  ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje  svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat  získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení  odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých 19.

 dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých  má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu  získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení  učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje Dílčí vzdělávací cíle: Dítě a jeho tělo:  rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky  rozvoj a užívání všech smyslů  osvojení si věku přiměřených praktických dovedností  osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví Dítě a jeho psychika:  rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (naslouchání, vnímání, porozumění) a produktivních (výslovnost, mluvní projev, vyjadřování)  rozvoj komunikativních dovedností  osvojení si některých poznatků a dovedností předcházejících čtení i psaní  rozvoj zájmu o další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové a dramatické)  posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování)  rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání  získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci  rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit Dítě a ten druhý:  posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, mateřské škole, v dětské herní skupině)  vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, respektu a přizpůsobivosti)  rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních  rozvoj kooperativních dovedností Dítě a společnost:  porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v rámci přirozeného sociokulturního prostředí  rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství, vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství  vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách  seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž žije  rozvoj společenského i estetického vkusu 20.

Dítě a svět:  seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu  vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách  rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám Konkretizované očekávané výstupy: Dítě a jeho tělo:  postarat se o své osobní věci, o hračky a pomůcky  udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce  zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami (např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-překládání, textilem, modelovací hmotou)  zacházet správně s jednoduchými rytmickými a hudebními nástroji (např. trianglem, bubínkem, chřestidly)  samostatně se oblékat, svlékat, obouvat, zapnout knoflíky, zipy  pohybovat se rytmicky, dodržet rytmus  doprovázet pohyb zpěvem (např. při pohybových hrách, při chůzi, při rytmických činnostech)  pracovat se stavebnicemi, skládankami, stavět z kostek, navlékat korálky, skládat mozaiky  upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje Dítě a psychika:  vyslovovat všechny hlásky správně a mluvit zřetelně, gramaticky správně, v přiměřeném tempu, ovládat sílu a intonaci hlasu  předat vzkaz - mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit v řeči, používat větší množství slovních obratů, správně určovat a pojmenovávat věci a jevy ve svém okolí  používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat situaci, událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky  dodržovat pravidla konverzace a společenského kontaktu  řečovou kázeň (např. dokázat naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, dokázat zformulovat otázku, samostatně a smysluplně odpovědět na otázku, umět komentovat zážitky a aktivity, posuzovat slyšené)  rozkládat slova na slabiky  vyčlenit hlásku na počátku a na konci slova  zaregistrovat změny ve svém okolí (všimnout si a rozpoznat, co se změnilo např. ve třídě, na kamarádovi, na obrázku)  rozlišit zvuky a známé melodie, rozlišit a napodobit rytmus  rozlišovat roční období (jaro, léto, podzim, zima) i jejich typické znaky

21.

 poznat napsané své jméno, podepsat se tiskacím písmem svým jménem, popř. graficky označit své výtvory (např. použít nějaký symbol)  sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů  porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru, velikosti)  jednoduchý problém vyřešit samostatně i ve spolupráci s kamarády, při složitějších se poradit, postupovat podle pokynů a instrukcí  reagovat přiměřeně dané situaci (odmítat agresi, přijímat vzor společenského chování, umět se podřídit)  hodnotit druhé, sebe hodnotit vzhledem k aktuální situaci a možnostem  přijímat drobný neúspěch (vnímat ho jako přirozenou skutečnost, že se mu někdy něco nedaří), umět přijmout sdělení o případných dílčích nedostatcích, být schopné se z něho poučit - přizpůsobit se společenství, projevovat zájem o spolupráci  umět se přizpůsobit změnám Dítě a ten druhý:  respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky)  chápat a respektovat názory jiného dítěte, domlouvat se, vyjednávat  vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, hru rozvíjet a obohacovat  spoluvytvářet prostředí pohody - důvěřovat vlastním schopnostem Dítě a společnost:  vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje, hudebně pohybovou činností  pozorně poslouchat a sledovat se zájmem uměleckou produkci (např. literární, filmovou, výtvarnou, dramatickou, hudební)  vyjádřit a zhodnotit prožitky (co se líbilo a co ne, co a proč zaujalo, co bylo zajímavé, překvapivé, podnětné apod.)  v kulturních místech (např. divadle, muzeu atd.) respektovat dohodnutá pravidla a nerušit ostatní při vnímání umění  zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (např. kresbou, malbou, plošným a prostorovým vytvářením s využíváním různých materiálů)  navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády, udržovat a rozvíjet s nimi přátelství  rozlišovat společensky nežádoucí chování, vnímat co je lež, nespravedlivost, ubližování, lhostejnost, agresivita, vulgarismy - pojmenovat povahové vlastnosti

22.

Dítě a svět:  znát, co je škodlivé a nebezpečné (různé nástrahy a rizika ve spojení s přírodou)  mít poznatky o planetě Zemi, vesmíru apod. (např. o koloběhu vody, střídání denních i ročních období a jejich příčinách)  zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí (např. v přírodě), proměny komentovat, přizpůsobit oblečení  rozlišení pocitu chladu a tepla, chování - ctít oslavy narozenin, svátků, slavností Rizika:         

nedostatek empatie, neposkytování empatické odezvy na problémy dítěte nedostatečné nebo nepřiměřené odpovědi na otázky dětí nedostatek příležitostí vidět a vnímat svět v jeho pestrosti a změně, v jeho dění řádu nedostatečné a nepřiměřené informace předávání hotových poznatků přítomnost nevhodných a podbízivých podnětů nedostatek pozitivních příkladů a vzorů prosociálního chování nedostatečné uznání a oceňování úsilí či úspěchu dítěte omezování spontánních pohybových aktivit, málo rozmanitá či jednostranná nabídka pohybových činností

III.Integrovaný blok:

„ZEMĚ „ Země je symbolem plodnosti. Ze země vše pochází a zároveň se do ní vrací. Vliv přírodních živlů na naší povahu: Melancholik: pomalý, věrný, citlivý, snivý, idealistický a nedůvěřivý. Miluje přírodu, materiální zajištění a blahobyt, což činí jeho život radostným. Jeho živlem je země, což mu dává pevnost, a trvanlivost. Kladnými vlastnostmi jsou citlivost a obětavost, zápornými přecitlivělost a úzkostlivost. Charakteristika: tento přírodní živel se projevuje v lidském těle a potom prostřednictvím přírody, která obklopuje lidi, a všechno, co má viditelnou formu – hmotu. Je to země, půda a vše, co vyrostlo nebo bylo vytvořeno. Starodávné národy uctívaly bohyni Zemi a lidé se k ní modlili, aby jim pomohla zajistit plodnost a dostatek potravy. K prvku země je přiřazeno celé lidské tělo. Především kosti a smyslové orgány. Přírodní živel země souvisí s vazbou člověka na rodnou půdu, s praktickou dovedností, talentem, zdravým rozumem, schopností, spolehlivostí, veselostí, srdečností, sebevědomím, upřímností. Vyjadřuje ho hnědá a okrová barva. Země zabezpečuje stabilitu, a je spojena s půlnocí a planetou Saturn. Příroda se začíná probouzet ze zimního spánku. Zaměříme se na změny v přírodě v našem blízkém okolí, které přináší jaro – tání ledu a sněhu, pozorování změn hladiny řeky Jihlavky, první jarní tráva, květy, rašení stromů, keřů, příprava polí, změny ve vinohradech. Ze země vyráží květiny, voní stromy, rodí se nový život. 23.

My využijeme tento živel k sázení a pozorování semínek. Společně se školáky oslavíme Den země. Zhotovíme si bohyni Země. Nezapomeneme na velká křesťanský svátek Velikonoce, kdy i my budeme barvit vajíčka plést roucačku. Navštívíme svět plný kouzel a čarování. Vydáme se do místních lesů hledat čarodějnici. S rodiči společně prožijeme odpoledne plné čarodějného dobrodružství. Návrh podtémat:  Hody, hody doprovody pojedeme do přírody.  Hody, hody, doprovody dejte vejce malovaný.  Pani máma zlatičká dala nám tři vajíčka.  Jaro dělá pokusy, vystrkuje krokusy.  Země voní, země kvete, všechno pučí do poupěte.  Hu, hu, hu, jaro už je tu.  Kuře krákoře běhá po dvoře.  Mláďátka jsou miminka, říkala to maminka.  Copak se to přihodilo? Že se mládě narodilo?  Hoř ohýnku plápolej, aneb pálíme čarodějnice.  Kouzlím, čaruji, košťátko startuji.  Čáry máry pod kočáry. Klíčové kompetence:  klade otázky, hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje z toho, co samo dokázalo a zvládlo  odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých 25 MŠ Ruprechtov Školní vzdělávací program  má elementární poznatky o světě lidí, kultury a přírody, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách  pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí  všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva a aktivní zájem  spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá nové možnosti a varianty (má vlastní originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost  dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie…)  v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy  ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že svým chováním se na něm podílí a že je může ovlivnit

24.

Dílčí vzdělávací cíle: Dítě a jeho tělo:  rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky  rozvoj a užívání všech smyslů  osvojení si věku přiměřených praktických dovedností  vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu Dítě a jeho psychika:  rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (naslouchání, vnímání, porozumění) a produktivních (výslovnost, mluvní projev, vyjadřování)  rozvoj komunikativních dovedností  osvojení si některých poznatků a dovedností předcházejících čtení i psaní  rozvoj zájmu o další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové a dramatické)  posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování)  rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání  získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci  posilování přirozených poznávacích citů (radosti z objevování, zvídavosti, zájmu) Dítě a ten druhý:  posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, mateřské škole, v dětské herní skupině)  vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu a přizpůsobivosti)  rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních  rozvoj kooperativních dovedností Dítě a společnost:  porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v rámci přirozeného sociokulturního prostředí  rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství, vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství  vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách  seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž žije  vytvoření pozitivních vztahů ke kultuře a umění Dítě a svět:  vytváření elementárního povědomí o širším přírodním a kulturním prostředí  rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám  osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého prostředí  rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách  vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností 25.

Konkretizované očekávané výstupy: Dítě a jeho tělo:  být pohybově aktivní po delší dobu (10 minut a více) v řízené i spontánní aktivitě  zavázat kličku  házet a chytat míč  užívat různé pomůcky k pohybu (tříkolky, koloběžky, odrážedla)  běhat, skákat, udržovat rovnováhu na jedné noze  vyrovnávat svalové dysbalance v běžném pohybu  otočit se čelem vzad bez ztráty rovnováhy a orientace  zvládat nižší překážky, zvládat různé druhy lezení Dítě a jeho psychika:  poznat a najít k sobě slova, která se rýmují, doplnit chybějící slovo rýmu  poznat a vyhledat slova protikladného významu (antonyma), podobného významu (synonyma), stejně znějící a slova různého významu (homonyma)  záměrně si zapamatovat a vybavit si prožité příjemné i nepříjemné pocity (např. vyprávět zážitky z výletu), viděné (např. vyjmenovat květiny viděné na procházce), slyšené (např. zapamatovat si rytmus, melodii)  pamatovat si postup řešení (např. postup jednoduché stavby, postup řešení labyrintu, určitý algoritmus, zapamatovat si umístění obrázku na konkrétním místě – Pexeso)  zapamatovat si různé zvuky zvířat, běžně užívaných předmětů sklo, papír, kov, dřevo, ale i událostí – kroky, dveře, tekoucí voda, vítr, déšť, bouřka apod., melodii (zvuky hudebních nástrojů), jednoduché taneční kroky, pořadí cviků nebo úkonů (např. skákání Panáka), krátký rytmický celek  rozlišit vlastnosti objektů např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky  pochopit význam piktogramu (např. pravidla chování ve skupině, v hromadném dopravním prostředku, znát význam elementárních dopravních značek a označení nebezpečí (elektřina, zákaz rozdělávání ohně, koupání, skákání do vody atd.)  rozpoznat některé grafické znaky s abstraktní podobou (např. zná některé číslice, písmena, dopravní značky)  objevovat význam ilustrací, soch, obrazů  napodobit některá písmena, číslice  poznat některé hudební znaky  projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, prohlížet si knihy (atlasy, encyklopedie, obrázkové knihy, leporela), znát některé dětské knihy a vyprávět o nich, informace vyhledat v encyklopediích  sluchem rozlišit slova, slabiky, počáteční slabiky a hlásky ve slovech  experimentovat s výtvarně netradičními materiály  rozlišovat vzájemnou polohu dvou objektů  orientovat se v řadě (např. první, poslední, uprostřed)  orientovat se v prostoru podle slovních pokynů  odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co mu nejde, co je pro ně obtížné  plánovat přiměřeně věku (ví, čeho chce dosáhnout a proč)  těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních a kulturních krás 26.

Dítě a ten druhý:  vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení  nabídnout pomoc  obhajovat svoje potřeby, svůj postoj či přání, přijímat také názor druhého, dohodnout se na kompromisním řešení Dítě a společnost:  být schopné přistoupit na jiný názor, porozumět potřebám druhých, přijmout společné návrhy, podřídit se rozhodnutí skupiny a přizpůsobit se společnému programu  reagovat na sociální kontakty druhých dětí otevřeně a zařazovat se mezi ně pomocí sociálně úspěšných strategií (podání návrhů, nabídnutí spolupráce, pomoci, fair play)  zacházet šetrně s pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami apod.  vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik  vnímat umělecké a kulturní podněty  sledovat se zájmem literární či dramatické představení a hodnotit svoje zážitky Dítě a společnost:  znát, co může ohrožovat zdravé životní prostředí  uvědomovat si, že člověk a příroda se navzájem ovlivňují, že každý může svým chováním působit na životní prostředí (podporovat či narušovat zdraví, přírodní prostředí i společenskou pohodu)  všímat si nepořádku a škod, dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny, zvládat drobné úklidové práce, nakládat vhodným způsobem s odpady, chápat význam třídění odpadu chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.  vnímat, že svět přírody má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný

Rizika:  absence či nedostatek řízených pohybových aktivit vedoucích k osvojení nových pohybových dovedností  omezování samostatnosti dítěte při pohybových činnostech, málo pracovních úkonů  nedostatečná pozornost k rozvoji dovedností předcházejících čtení a psaní  omezený přístup ke knížkám   zahlcování podněty a informacemi bez rozvíjení schopnosti s nimi samostatně pracovat  nedostatek ocenění úspěchu či úsilí  příliš časté vystupování pedagoga v roli soudce  nedostatečný respekt k vzájemným sympatiím dětí a malá podpora dětských přátelství  nemožnost spolupodílet se na volbě činností a témat, které se mateřské škole realizují  nedodržování pravidel péče o zdravé prostředí v provozu mateřské školy

27.

IV.Integrovaný blok:

„OHEŇ“ Oheň je tvůrcem, učitelem i vládcem všeho bytí. Přináší žár, nadšení, vášeň i rozčilení . Vliv přírodních živlů na naší povahu: Cholerik: výbušný, prudký, vše spaluje vlastním žárem. Touží mít moc a vládnout. Oheň, jehož vlastnostmi jsou teplo a sucho, mu dává energii a sílu. Kladnými vlastnostmi jsou aktivita a činorodost, zápornými výbušnost, vášnivost, vzrušivost. Charakteristika: tento živel v přírodě představuje Slunce, které dává teplo a světlo, a tím umožňuje na zemi život. Proto bylo u mnoha starodávných národů pokládáno za božskou sílu a tak bylo uctíváno. Jinými představiteli tohoto živlu jsou sobky, exploze, požáry a blesky. K ohni se v lidském těle přiřazuje výměna látek a spalování a v psychice vše, co souvisí se zápalnou jiskrou, aktivitou, dynamikou, intuicí, nadšením, temperamentem, kreativitou, odhodlaností, chutí do života, schopností volně brát a dávat, smíchem. Vyjadřuje ho černá a oranžová barva. Oheň zabezpečuje proměnu, je spojen s polednem, Sluncem a Marsem. Oheň uvolňuje nízké energie a přeměňuje je na vyšší energie. Táboráky povznášejí duše lidí a ohňostroje přináší potěšení a oslavu. Svíčky vedou ke klidu a harmonii. Přírodní živel, který nás bude tímto blokem provázet, vzbuzuje v dětech velký respekt, ale na druhou stranu je svým kouzlem láká. Naučíme se o ohni mnohé a díky různým experimentům se dozvíme, jak s ohněm zacházet a co nám všechno umožňuje. Tak jak oheň rychle vzplane, tak i láska a zamilovanost v květnu je v plném proudu. Povíme si, co pro nás znamená pojem rodina, jakou má funkci, jak fungují vztahy a povinnosti mezi jednotlivými členy. Maminkám k jejich svátku vyrobíme malý dáreček a potěšíme je tanečkem, písničkou a básničkou. Seznámíme se s profesemi našich rodičů a prozradíme si navzájem, čím bychom chtěli v dospělosti být. V měsíci červnu slunce pálí jako oheň a nám začíná doba výletů a přípravy na prázdniny. S baťohem vyrazíme do blízkého okolí, abychom zmapovali terén a seznámili se s okolními vesnicemi. Když bude pršet, máme tady kamaráda – knížku, která nám prozradí co se děje s ohněm, když ho postříkáme vodou. Čeká nás i společný celodenní výlet do neznáma. Poslední týden se rozloučíme s předškoláky, kteří půjdou v záři poprvé do školy a opustí naše řady. A pak hurá jsou tu prázdniny. Návrhy podtémat:  Sluníčko, sluníčko popojdi maličko.  Putujeme za sluncem.  Svítí, svítí slunce nad hlavou.  Táta dlouhý, máma krátká, děti jako pimprlátka.  Já a ty to jsme my.  Kdo nám ťuká na vrátka, končí školková pohádka.  Ahoj školko, aneb těšíme se na prázdniny.  Hurá, už jsou tady prázdniny.

28.

Klíčové kompetence:  chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování  odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem  uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu  dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské)  soustředěně pozoruje, zkoumá a objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů  má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v prostředí, ve kterém žije  je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem  chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svojí aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit  ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možné se je naučit  samostatně rozhoduje o svých činnostech, umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej  uvědomuje si, že za sebe a své jednání odpovídá a nese důsledky  při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích sed chová obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout Dílčí vzdělávací cíle: Dítě a jeho tělo:  osvojení si věku přiměřených praktických dovedností  osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí  rozvoj a užívání všech smyslů Dítě a jeho psychika:  osvojení některých poznatků, které předcházejí čtení a psaní  rozvoj schopnosti sebeovládání  rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat  získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci Dítě a ten druhý:  osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem  vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)  posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.) 29.

 ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými Dítě a společnost:  vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách  rozvoj základních kulturně společenských postojů a návyků  orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina)  vytvoření základních aktivních postojů ke světu  vytváření povědomí o existenci ostatních kultur Dítě a svět:  vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, s lidmi, společností a planetou Zemí  seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu  vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti a neustálých proměnách  poznávání jiných kultur  rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách Konkretizované očekávané výstupy: Dítě a jeho tělo:  uvědomovat si, co je nebezpečné  projevovat bezpečný odstup vůči cizím osobám  chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí (např. ve školním prostředí, na hřišti, na veřejnosti, v přírodě)  znát a dodržovat základní pravidla chování na chodníku a na ulici (dávat pozor při přecházení, rozumět světelné signalizaci)  vědět, jak se vyhnout nebezpečí (být opatrné, obezřetné, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc, koho přivolat)  bránit se projevům násilí Dítě a jeho psychika:  umět se rozhodovat o svých činnostech (samostatně se rozhodovat, co udělat, jak se zachovat, i o tom, co neudělat, co odmítnout, čeho se neúčastnit)  snažit se uplatnit své přání, obhájit svůj názor  umět kooperovat, dohodnout se s ostatními  přijmout roli ve hře (např. jako organizátor, jako pozorovatel, jako spoluhráč)  nebát se požádat o pomoc, radu, zapojovat se do činností, komunikovat a kooperovat s dětmi i se známými dospělými, odmítnout neznámé dospělé  samostatně splnit jednoduchý úkol, poradit si v běžné a opakující se situaci, cítit ze své samostatnosti uspokojení (být na ni hrdý)  respektovat a přijímat přirozenou autoritu dospělých  rozlišit krátké a dlouhé samohlásky  rozliší odstíny barev  znát, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit 30.

 vnímat jednoduché písně, rýmy, popěvky v cizím jazyce  odhalit podstatné a nepodstatné znaky, charakteristické znaky předmětů, osob, zvířat  rozlišit hmatem vlastnosti předmětu (např. strukturu povrchu), určit tvar, materiál, počet, velikost  reprodukovat básničky a písničky, přijmout jednoduchou dramatickou úlohu  uplatňovat postřeh a rychlost  využívat tvůrčí a výtvarné techniky k výzdobě prostředí  improvizovat a hledat náhradní řešení - přicházet s vlastními nápady  projevovat zájem o nové věci, dotazovat se při neporozumění, zkoušet, experimentovat - plnit činnosti podle instrukcí  přiměřeně reagovat ve známých situacích, umět se zklidnit, ovládnout se, potlačit projev agrese  projevovat se citlivě k živým bytostem, přírodě i věcem, pomáhat druhým (např. kamarádům, mladším, slabším, aj.)  přirozeně a v míře dané osobnostními předpoklady projevovat pozitivní i negativní emoce (soucit, radost, náklonnost, spokojenost, ale také strach, smutek)  přirozeně projevovat radost z poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň, básničku, ukazuje obrázek, předvádí taneček, výrobek)  umět to, co prožívá, vyjádřit slovně, výtvarně pohybově, mimikou (zážitky jednotlivé či v časové posloupnosti jako výtvarné vyprávění, komentovat obrázky apod., pomocí hudby, hudebně pohybovou a dramatickou improvizací atd.)  rozhodovat sám o sobě (o svém chování)  odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co neumí a co se chce naučit (vyhledávat příležitosti, umět požádat o pomoc)  přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit Dítě a ten druhý:  rozlišovat vhodnost oslovování i tykání a vykání  chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí a že je to přirozené  nepříjemný kontakt a komunikaci dokázat odmítnout  bránit se projevům násilí jiného dítěte (nenechat si ubližovat, nenechat se šidit, bránit se posmívání, ohradit se proti tomu)  respektovat rozdílné schopnosti Dítě a společnost:  všímat si kulturních památek kolem sebe (pomník, hrad, zámek, zajímavá stavba atd.)  být schopné přistoupit na jiný názor porozumět potřebám druhých, přijmout společné návrhy, podřídit se rozhodnutí skupiny a přizpůsobit se společnému programu  pochopit funkci rodiny a jejich členů  rozlišovat a odmítat společensky nežádoucí chování, vnímat co je lež, nespravedlivost, ubližování, lhostejnost, agresivita, vulgarismy  uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých 31.

Dítě a svět:  uvědomovat si, že jak svět přírody, tak i svět lidí je na různých částech naší planety různorodý a pestrý a ne vždy šťastný  mít poznatky o své zemi, (znát název státu, státní vlajku, hymnu, prezidenta, hlavní město, významné svátky a události)  mít poznatky o existenci jiných zemí, národů a kultur (znát typické znaky některých významných národů  přírodní podmínky, oblečení, zvyky, strava, stavby, kde co roste, nebo se pěstuje, žijí zvířata apod.)  chápat základní pravidla chování pro chodce Rizika:  chybějící informace o tom, jak se chránit před nebezpečím hrozícím od cizích lidí  schematické mravní hodnocení bez možnosti dítěte vyjádřit vlastní úsudek  nevhodný mravní vzor okolí (děti jsou svědky nespravedlivého, nezdvořilého, hrubého, ironického, popř. agresivního chování, netolerantních, necitlivých či nevšímavých postojů apod.) včetně nevhodných vzorů v médiích  nevšímavost k nevhodné komunikaci a jednání mezi dětmi, přehlížení nežádoucího chování některých dětí, schematické řešení konfliktů bez zjišťování příčin jejich vzniku  výběr a nabídka témat, která jsou životu dítěte příliš vzdálená, pro jeho vnímání a chápání příliš náročná  špatný příklad dospělých (xenofobní chování, lhostejnost k problémům kolem sebe a neochota podílet se na jejich řešení)  zahlcování podněty a informacemi bez rozvíjení schopnosti s nimi samostatně pracovat  nevhodné vzory a modely chování (netaktní komunikace, nedostatek sociálního cítění, ohleduplnosti a tolerance, necitlivé vztahy a postoje okolí)

V rámci tematických celků jsou činnosti, které se pravidelně opakují: Denní služba:  podle předem domluvených pravidel si každý den učitelka zvolí dvě děti, které jí pomáhají  když se odchází ze školky, zkontrolují, zda neteče voda, nesvítí světlo  na svačince roznášejí kamarádům tácky s jídlem a čaj (pokud si chce dítě přidat, obslouží se již samo)  vybírá si kartu s jógovým cvikem  na vycházku jdou jako první  jako první si vybírají písničku (Písnička na přání)  jako první učitelka přikrývá děti, které mají službu Hygiena, sebeobsluha:  dodržování pravidel při postupu v osobní hygieně  čištění zubů po obědě 32.

 postarat o sebe i o druhé podle svých sil  snižovat závislost dítěte na dospělé osobě Ranní pozdravení:  nápěvem „Děti, děti, pojďte sem…“ se ráno s dětmi svoláváme do kruhu Protažení s Ádou:  na básničku „Každé ráno cvičí Ada…“ se s dětmi protáhneme  pomocí dalších říkadel si s dětmi uvolňujeme svalové napětí  nácvik a posléze procvičování hlubokého břišního dýchání – prevence onemocnění dýchacích cest  nácvik a posléze procvičování dětské jógy  procvičování mluvidel  procvičování očních svalů  uvolňování ramenního, loketního a zápěstního kloubu Kouzelné pytlíky:  schované překvapení zaměřené na smyslové vnímání (hmat, čich, sluch, chuť)  hádanka  písmeno – starší děti říkají slova, která začínají, nebo končí na dané písmeno, mladší tato slova vytleskávají Diskusní kruh:  má svá pravidla, podle potřeby si s dětmi povídáme na námi zvolené téma  ze svých polštářku, si děti vytvoří kruh, na tyto polštářky se usadí  cvičení správného spisovného a srozumitelného vyjadřování, komunikace, vzájemný respekt a tolerance Komunitní kruh:  využíváme při řešení nějakého problému a konfliktních situací  vzájemná komunikace mezi všemi zúčastněnými  ten z dětí, kdo má v ruce medvídka hovoří, ostatní mu naslouchají Kouzelný cestovní kufr:  Na konci týdne si děti z kufru vytáhnou indicií, která napoví, jakým tématem se budeme zabývat v nadcházejícím týdnu. Témata vychází z ŠVP PV. Tvorba pravidel:  na začátku i v průběhu školního roku si společně vytvoříme pravidla, která respektujeme  klidnější soužití v kolektivu Hodnocení dne:  na počátku odpoledního odpočinku  hodnotí děti jak průběh dne, sebe tak i své kamarády 33.

Odpolední odpočinek:  doprovodu písničky od Jaromíra Nohavici „Byl jeden pán… „ učitelka přikrývá děti  písnička na přání - na postýlkách si každý z dětí vybere svojí písničku, kterou společně zazpívají za doprovodu kytary  pohádka - čtení na pokračování  ukolébavka - potichoučku ještě zazpíváme známou ukolébavku nebo reprodukovanou Oslava narozenin:  narozeniny dětí sledujeme a dopoledne v komunitním kruhu oslavíme  děti oslavenci nakreslí dárek  jednotlivě popřejí  společně zazpíváme písničky „Hodně štěstí…“ „Honzík má dneska narozeniny…“  oslavenec vždy rozdá něco dobrého  tento den má oslavenec všude přednost Hokusy pokusy:  Pravidelně každou první středu v měsíci děti experimentují vždy z daným přírodním živlem / Vodu měníme v led, slanou vodu měníme v krystaly soli…. Už budu školákem:  určeno dětem, které nastupují po prázdninách do školy  pravidelná ranní příprava předškoláků podle sešitů „Kuliferda“  intenzivnější příprava na školu podle knih: Školní zralost, co by mělo umět dítě před vstupem do školy Jiřina Bednářová, Vlasta Šmardová Diagnostika dítěte předškolního věku Jiřina Bednářová, Vlasta Šmardová Předcházíme poruchám učení Brigitte Sindelarová  individuální přístup, zaměření se na problematické okruhy dítěte Spontánní činnost:  zpravidla když děti přicházejí ráno do školky  je hlavní činností dítěte v předškolním věku  učitelka se snaží pro spontánní hru vytvořit prostorové i materiální podmínky  učitelka nezasahuje je jen pozorovatelem Řízená činnost:  je po celou dobu řízená učitelem  má daný cíl  v těchto činnostech bývá prvořadé nacvičování určité dovednosti či iniciování složitějších myšlenkových operací  mívají vzdělávací cíle

34.

Částečně řízená činnost:  učitelka navodí situaci, seznámí děti s pravidly či postupem a dále již do činnosti nezasahuje Didaktická činnost:  je v ní sledován didaktický cíl učitelky  je zvolená, stimulovaná, vedená, reflektovaná učitelem, který ji zadává a motivuje  vždy je zaměřená na některou s oblastí, opakující se v časových intervalech  práce s menší skupinkou či individuální Režim dne v mateřské škole Ivaň: 7:00 – 9:00  scházení dětí do školky - rodiče zodpovídají za dítě do té doby, než jej osobně předají do třídy učitelce  rodiče jsou povinni dítě PŘEDAT VE TŘÍDĚ učitelce zdravé a čisté  v 8:00 hodin se zamyká škola, je tedy nutné do této doby přivést dítě do mateřské školy  spontánní činnost, rozvíjení činností nabízených učitelkou, individuální přístup k dětem  společné ranní pozdravení, protažení těla  pokračování v činnostech  vzdělávací činnosti nabízené učitelkou, skupinové či individuální vycházející vždy z daného TVP  individuální rozvíjení dětí učitelkou dle jejich potřeb 9:00 – 9:30  průběžná svačina o do jídla děti nenutíme, je ale nutné, aby jídlo alespoň ochutnaly 9:30 - 10:00  dokončování činností  komunítní kruhu na dané téma, vzájemná diskuze, řízená činnost, jóga  na konci měsíce „Kouzelný kufr  pracovní listy, individuální vzdělávání  hra dle volby dětí  příprava na vycházku 10:00 – 12:00  pobyt venku, pozorování přírody, hry v přírodě 12:00 – 12:30  příprava na oběd  oběd v jídelně  vyzvedávání dětí pokud jdou po obědě 12:30 - 16:00  příprava na odpolední odpočinek, hygiena-čištění zubů  odpolední odpočinek s pohádkou a ukolébavkou  odpolední klid na lůžku je pro všechny děti, nespavé děti nenutíme spát, ale v klidu si odpočinout 35.

     

průběžné ukončení odpočinku, úklid ložního prádla, hygiena společná svačina společné hry dle zájmu opakování písniček, pokračování ve volitelných činnostech pobyt venku, pohybová aktivita vyzvedávání dětí

Pravidla soužití v MŠ Pravidla soužití dětí ve třídě:  srdíčková pravidla - máme se rádi, jsme kamarádi, vzájemně si půjčujeme hračky…  pusinková pravidla - hezky se oslovujeme, vítáme a loučíme se s druhými…  oušková pravidla - když jeden mluví, ostatní mu naslouchají, hlukem můžeme škodit…  ručičková pravidla - rukama si pomáháme a usmiřujeme, uklízíme hračky, udržujeme pořádek…  nožičková pravidla /ve třídě chodíme tak, abychom si neublížili, kopeme pouze do míče…  vodičková pravidla /šetříme vodou, je to dar/ 34 MŠ Ruprechtov Školní vzdělávací program Pravidla chování: Učitelky k dětem:  je součástí dětského kolektivu, do všech her se zapojuje jako dítě  je důsledná, plní dětem slíbené činnosti  vyhledává na dítěti především kladné vlastnosti a na nich staví svoji individuální práci s dítětem  uplatňuje v průběhu celého dne smysl pro humor, ale dává pozor, aby nedocházelo k zesměšnění dítěte  každý den s každým dítětem alespoň jedenkrát individuálně promluví  pokud ji děti vyzvou k rozsouzení svých sporů, je spravedlivá, každé dítě musí cítit její oporu a přátelství  dbá na dodržování pravidel chování, porušení řeší všichni společně  snaží se uplatňovat kooperativní komunikaci:  projevuje empatii  popisuje činnosti, situace (vyhýbá se všeobecnému hodnocení šikovný hodný)  vyjadřuje své pocity (Já – výroky)  vyvaruje se trestů, pochval a odměn, nahradí je „věcnou zpětnou vazbou“  využívá pozitivní komunikaci (nepoužívá zápory)  nechává dětem pocítit přirozené následky  dá dětem prostor k vlastnímu vyjádření (je slyšet více děti než učitelku)  podporuje samostatnost dětí možností výběru a vracením otázek

36.

Učitelka k rodičům:  jedná přívětivě, otevřeně, profesionálně  informuje rodiče o dítěti, jeho prospívání, rozvoji  po vzájemné dohodě společné postupy podporující správný rozvoj osobnosti dítěte v prostředí MŠ i doma  upozorňuje na problémy dítěte se školní zralostí  poskytuje pomoc při řečení problémů, nabízí odbornou literaturu, odbornou pomoc  vítá aktivity ze strany rodičů Učitelka k učitelce.  vzájemná důvěra a úcta  podávají si pravdivé informace o jednání s rodiči  jednotné působení na děti, společné řešení výchovných problémů  spolupracují a radí se při výběru a přípravě pomůcek na vzdělávací práci  sdělují si poznatky ze seminářů a samostudia Vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími potřebami, dětí mimořádně nadaných a dětí s odkladem povinné školní docházky : Momentálně se mezi dětmi nevyskytuje žádné dítě, které by se jevilo jako mimořádně nadané. Ovšem v případě, že se takové dítě ve škole vyskytne, víme na jaké odborníky se obrátit a budeme s nimi spolupracovat (PPP Brno). S dětmi s odloženou školní docházkou pracujeme dle zprávy z PPP. V případě neúspěchu ve vzdělávání se obracíme o pomoc a o radu na PPP Brno či na jiná specializovaná střediska.

VII. EVALUAČNÍ SYSTÉM Evaluace (hodnocení) je důležitá součást pedagogické práce. Zpětná vazba umožňuje identifikovat chyby a tím zkvalitnit vzdělávací proces. Důležitým prvkem je i sebehodnocení, které může předcházet tzv. učitelskému vyhoření. V naší škole bychom se rádi zaměřili na tyto oblasti: evaluace ŠVP, evaluace TVP, hodnocení práce zaměstnanců, podmínek vzdělávání a hodnocení individuálních pokroků dětí.

Vlastní hodnocení Vlastní hodnocení školy probíhá písemnou formou. CO HODNOTÍME Školní vzdělávací program ( v souladu ŠVP a RVP PV)

KDY

1x za tři roky (počínaje rokem 2013)

KDO

POZNÁMKY

všechny dotazník učitelky

Podmínky předškolního vzdělávání Vztahy ve škole (Dotazník pro rodiče Dotazník pro učitelky

1x za tři roky

všechny dotazník

(počínaje rokem 2013)

učitelky

1x za tři roky

všechny

(počínaje rokem 2015)

učitelky

Výsledky vzdělávání Kvalitní řízení školy,personální práce a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Písemná CO HODNOTÍME Záznamy o dětech

KDY

dle potřeby

všechny učitelky

Diagnostika dětí (součástí je kresba dítěte s datem průběžně a vstupní dotazník vyplněný rodiči) Třídní vzdělávací program, sebehodnocení Tematické části-hodnotící list

všechny učitelky

1x ročně po ukončení

všechny učitelky

tematické části 2xročně

vedoucí

Hodnocení třídy jako celku

učitelka únor červen

Záznamy o dětech:

KDO

Systematická práce učitelek.

38.

POZNÁMKY

Diagnostika dětí:

Učitelka zná silné stránky dítěte a ví, v čem mu má pomoci.

Třídní vzdělávací program:

Plánování, spontaneita, komunikativnost, aktivita a tvořivost, objevnost, konkrétnost, sebehodnocení, sebehodnocení, prožitkové učení.

Tematické části:

Co dítě umí, co se mu podařilo/nepodařilo.

Hodnocení třídy jako celku:

Složení a charakteristika třídy, metody a formy práce, výsledky dětí odcházejících do ZŠ.

Ústní evaluace: Roční plán:

Evaluace ročního plánu se provádí na pedagogických a provozních poradách průběžně a plán je dle potřeb doplňován a aktualizován.

Evaluaci provádí učitelky MŠ a týká se těchto otázek:  Splnily jsme všechny plánované aktivity?  Proběhlo vše podle plánů?  Které byly úspěšné/neúspěšné a proč.  Dosáhly jsme stanovených cílů?  Co nám tyto cíle přinesly?  Byly děti v uplynulém období spokojené?  Co nás čeká v budoucnu? Závěr: Písemné záznamy, hodnotící listy, obrázky a další podklady vypovídají o dítěti a pokrocích v jeho rozvoji a učení. K hodnocení jsou vytvořené hodnotící tabulky s kritérii a speciální diagnostické tabulky pro děti připravující se na povinnou školní docházku. Tyto dokumenty jsou považovány za důvěrné. Součástí evaluačního systému je kontrolní a hospitační činnost, která je uložena v Ročním plánu a ředitele ZŠ a MŠ.

VIII.KRITÉRIA PRO PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ DO MŠ Maximální počet dětí přijatých do mateřské školy stanoví ředitel podle ust. §165. ods. 1.písm. a školského zákona. K předškolnímu vzdělávání jsou přijímány děti zpravidla od 3 do 6 let. Mohou být přijaty pouze ty děti, které se podrobily pravidelným očkováním. O přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu, rozhoduje ředitel školy.

39.

Kritéria:  Děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.  Děti v posledním ročníku před zahájením školní docházky (předškolák).  Děti samoživitelů, kteří jsou v pracovním či jiném obdobném poměru které, budou navštěvovat mateřskou školu v celodenním provozu.  Děti, jejichž oba zákonní zástupci jsou v pracovním či jiném obdobném poměru, které budou navštěvovat mateřskou školu v celodenním provozu.  Děti, které budou navštěvovat mateřskou školu v celodenním provozu.  Děti, jejichž matka je na rodičovské dovolené, které budou navštěvovat mateřskou školu nejvýše na 4 hodiny denně z důvodů pobírání rodičovského příspěvku.  Děti, jejichž sourozenci již navštěvují danou mateřskou školu.  Děti s trvalým pobytem v obci Ivaň.

v Ivani 1.9. 2015 BcA. et. Bc. Martina Klaková vedoucí učitelka MŠ Ivaň

Mgr.Miloš Pavlů ředitel ZŠ MŠ 40.