ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KUNÍN OKRES NOVÝ JIČÍN PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE MATEŘSKÁ ŠKOLA

ŠVP BAREVNÁ ŠKOLKA

Stránka 1

OBSAH: ÚVODNÍ STRANA OBSAH

1 2

1.IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

3

2.OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1.HISTORIE ŠKOLY 2.2.SOUČASNÝ STAV

4 4 4

3.PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ 3.1.MATERIÁLNÍ PODMÍNKY 3.2.PSYCHOSOCIÁLNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTOSPRÁVA 3.3.PODMÍNKY PRO ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI 3.4.PROVOZNÍ PODMÍNKY A ORGANIZACE 3.5.ŘÍZENÍ MŠ A PERSONÁLNÍ PODMÍNKY 3.6.SPOLUÚČAST RODIČŮ 3.7.MOŽNOSTI DALŠÍ SPOLUPRÁCE 3.8.NABÍDKA NADSTANDARTNÍCH AKTIVIT

5 5 6 7 7 8 8 9 9

4.CHARAKTERISTIKA ŠVP BAREVNÁ ŠKOLKA 4.1.NÁZEV PROGRAMU A VIZE 4.2.DÍLČÍ CÍLE (ZÁMĚRY) ŠVP 4.3.ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ PODLE ŠVP

11 11 11 13

5.VZDĚLÁVACÍ OBSAH – INTEGROVANÉ BLOKY 5.1.NÁZVY A CHARAKTERISTIKA INTEGROVANÝCH BLOKŮ 5.2.OBECNÁ NABÍDKA DRUHŮ ČINNOSTÍ

16 16 23

6. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA – TZV. SKRYTÉ KURIKULUM

26

7.NÁVAZNOST PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DĚTI S ODKLADEM ŠKOLNÍ DOCHÁZKY

37

8.VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI 8.1.VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ S POSTIŽENÍM A ZDRAVOTNÍM A SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM 8.2.VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ TALENTOVANÝCH A NADANÝCH

38

9.EVALUAČNÍ SYSTÉM 9.1.PROSTŘEDKY EVALUACE 9.2.POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ EVALUACE 9.3.SYSTÉM EVALUAČNÍCH PROCESŮ

40 40 40 41

10.SEZNAM PŘÍLOH ŠVP

45


38 39

Stránka 2

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 



PŘEDKLADATEL NÁZEV ŠKOLY:

ADRESA:

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, OKRES NOVÝ JIČÍN MATEŘSKÁ ŠKOLA KUNÍN 346, 742 53

IČO: IZO:

70987513 600138119

ŘEDITEL ŠKOLY: KONTAKT:

Mgr. Machýčková Ivana 556 749 714 [email protected] www.zskunin.cz

VEDOUCÍ UČITELKA: KONTAKT:

Mgr. Sztefková Renáta 556 749 325 [email protected] www.zskunin.cz

ZPRACOVALA:

Mgr. Sztefková Renáta

ZŘIZOVATEL NÁZEV: ADRESA: STAROSTA: KONTAKT:

PLATNOST DOKUMENTU: ČJ:

KUNÍN,

OBEC KUNÍN KUNÍN 69, 742 53 NOVOSADOVÁ DAGMAR 556 749 342 [email protected] www.kunin.cz OD 1. 9. 2012, zpracován na 3 roky ZŠ 200/2012

DOKUMENT PROJEDNÁN A SCHVÁLEN NA PEDAGOGICKÉ RADĚ DNE 28. 8. 2012

Mgr. Machýčková Ivana, ředitel školy


Stránka 3

2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1.

HISTORIE ŠKOLY

Česká mateřská škola v Kuníně vznikla v období první republiky. Školství a pokrokové výchovné metody však měly v obci tradici od dob panování vzdělané ženy, hraběnky Marie Walburgy Harrachové (v 18. století). Po 2. světové válce byl provoz české mateřské školy obnoven. Sídlila ve společné budově s místní základní školou. V sedmdesátých a osmdesátých letech byly v obci provozovány dvě mateřské školy. Jedna obecní, s jeslovou třídou, druhá závodní mateřská škola (VŠV Kunín) v nové účelové budově z roku 1967. V roce 1991 byly mateřské školy sloučeny, zřizovatelem se stala Obec Kunín. Bylo rozhodnuto, že dvoutřídní mateřská škola bude provozována v novější, účelové budově. V letech 1995-1998 byla zřízená přechodně třetí třída mateřské školy v družině základní školy. V letech 1999-2008 byla provozována opět jen dvoutřídní mateřská škola. Od roku 2009 byla opět zřízena třetí třída mateřské školy v prostorách školní družiny základní školy. Zřizovatel má snahu spolu s vedením školy pružně reagovat na aktuální situaci v obci. Organizačně patří mateřská škola od 1. 1. 2003 pod ředitelství základní školy. V červnu roku 2009 byla budova MŠ zasažena bleskovou povodní (přízemí bylo zaplaveno do výšky 70-90cm). V současné době (v srpnu 2012) má obec záměr uvést do provozu 4. třídu mateřské školy (při zápise v květnu 2012 nebylo přijato 20 dětí od žadatelů o předškolní vzdělávání), zahájení provozu třídy pro 15 dětí je plánováno na leden nebo únor roku 2013. 2.2.

SOUČASNÝ STAV

Obec Kunín má asi 1600 obyvatel. Obec je zřizovatelem příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Kunín. Základní škola je úplná, devítitřídní, mateřská škola má 3 třídy. Od 1. 9. 2011 má mateřská škola v obci dvě třídy pro 26 dětí v účelové budově a jednu třídu pro 20 dětí v budově základní školy. Od ledna nebo února 2013 je plánováno zahájení provozu čtvrté třídy pro 15 dětí. Účelová budova je po celkové rekonstrukci a po opravách po povodni v roce 2009. Třídy v účelové budově jsou věkově smíšené, třída v základní škole je určena hlavně pro děti v posledním roce školní docházky. Zaměření mateřské školy je všeobecné, školní vzdělávací program se jmenuje Barevná školka. V programu jsou zapracovány některé prvky alternativních škol (programu Začít spolu, Zdravá škola, Montessori pedagogika, tematická a projektová výuka).


Stránka 4

3. PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ 3.1.

MATERIÁLNÍ PODMÍNKY

DVĚ TŘÍDY MATEŘSKÉ ŠKOLY (BERUŠKY A SLUNÍČKA) V ÚČELOVÉ BUDOVĚ Účelová budova mateřské školy se nachází klidnější části obce v blízkosti zámku a kostela, v blízkosti autobusové zastávky Kunín u kovárny. Budova byla vybudována v sedmdesátých letech, do užívání předána 1. 12. 1967. Celková rekonstrukce proběhla v roce 2007 a 2008 (výměna oken a vstupních dveří, zateplení budovy, vytvoření nové fasády, oprava střechy a komínů, obnova sanitární techniky, umýváren a toalet, úpravy ve školní kuchyni), další velké opravy proběhly v letech 2008-2010 po povodni (obnova kotelny, školní kuchyně, zdiva a podlah v přízemí). Třídy mateřské školy mají kapacitu 26 dětí, do mateřské školy v účelové budově může být tedy přijímáno 52 dětí. Před budovou je místo pro parkování aut, za budovou se nachází školní zahrada (vybavena hracími a tělovýchovnými prvky, doplněná 2 uměle vytvořenými kopci). Pozemek je oplocen. Plot v přední části je tvořen dřevěnými barevnými pastelkami a je výraznou dominantou. Budova je dvoupatrová. V přízemí se nachází zázemí školy – kuchyně, kotelna, prádelna, úklidová místnost a dvě šatny pro děti a šatna pro zaměstnance. Od roku 2008 je zřízena v přízemí místnost pro individuální práci s dětmi (převážně logopedickou). V patře se nacházejí dvě třídy s hernami a sociálním zázemím (umývárny, toalety, místnost pro lehátka a lůžkoviny) a přípravná kuchyňka a kancelář. Prostory jsou vymalovány, vyzdobeny, pravidelně kontrolovány z hlediska požární ochrany a bezpečnosti. Mateřská škola je napojena na veřejný vodovod a kanalizaci. Je vytápěna zemním plynem, kotelna se nachází v budově v přízemí. Jídlo je připravováno ve vlastní kuchyni. Kuchyně je vybavena spotřebiči a pomůckami, většina vybavení byla obnovena po povodni v roce 2009. Prádelna je využívána pro praní ochranných oděvů zaměstnanců a pro příležitostné praní ručníků, podložek či hraček dětí, je vybavena automatickou pračkou a žehličkou. Běžné pravidelné praní lůžkovin je zajišťováno v prádelně V Novém Jičíně. Šatny dětí jsou vybaveny boxy vyrobenými na míru. Každé dítě má své místo označené značkou, boxy jsou vytvořeny tak, aby bylo umožněno ukládání oděvů a obuvi dětí. Součástí boxu je i lavička pro sezení dětí. Šatna pro dospělé je vybavena skřínkami, stoly s židlemi a věšáky a ledničkou pro zaměstnance. Třídy dětí jsou vybaveny účelovým nábytkem – stoly a židličkami ve třech výškových velikostech, skřínkami a policemi pro uložení učebních pomůcek, knih, hraček a materiálu a stoly pro učitele. Herny jsou pokryty celoplošným kobercem a také jsou vybaveny nábytkem. V každé herně je relaxační koutek, kam se děti mohou kdykoliv uchýlit k odpočinku. Pro odpočinek dětí po obědě jsou pořízena lehátka a lůžkoviny, která jsou ukládána v kumbálu vedle herny. Součástí tříd jsou umývárny, toalety a sprchové kouty. Kromě hraček a učebních pomůcek se ve třídách a hernách nacházejí audiovizuální pomůcky (přehrávače na cd nosiče, televize, přehrávač dvd a videa). Přípravná kuchyňka je vybavena nábytkem, nádobím a přístroji pro potřeby školní kuchyně při výdeji jídla dětem i zaměstnancům. Kancelář v patře slouží administrativním záležitostem, nachází se zde knihovna pro pedagogy, archív a sklad výtvarného materiálu. Je vybavena počítačem (s přístupem na internet) pro vedoucí učitelku i pro pedagogy, kopírkou, laminovacím přístrojem. ŠVP BAREVNÁ ŠKOLKA

Stránka 5

V mateřské škole jsou prostory vymezeny barvami – dveře, veřeje, kliky, hrany nábytku jsou v odpovídajících barvách (podle názvu třídy Berušky – červená, Sluníčka – žlutá, provozní místnosti – zelená, kancelář – modrá). Podle barev tříd jsou pro děti pořízena trička na společné akce. JEDNA TŘÍDA MATEŘSKÉ ŠKOLY (ŽABIČKY) V BUDOVĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLY Třída mateřské školy byla zřízena k 1. 9. 2009 na přechodnou dobu dvou let pro 15 dětí, k 1. 9. 2011 byla rozšířena kapacita o 5 dětí, třída je tedy naplněna k 1. 9. 2011 do počtu 20 dětí. Nyní je třída zřízena na dobu neurčitou. Pro potřeby třídy mateřské školy byly vymezeny v letech 2009/2010 a 2010/2011 prostory školní družiny, od školního roku 2011/2012 navíc i prostory cvičné školní kuchyně. Třída mateřské školy využívá tedy upravené, přizpůsobené místnosti, šatnu s chodbou a sociální zařízení. Stravu zajišťuje školní jídelna základní školy. Místnosti jsou vybaveny nábytkem vhodným vzhledem k výšce dětí. Pro odpočinek či relaxaci jsou zakoupeny matrace. Pro předškolní vzdělávání jsou pořízeny učební pomůcky, knihy, hračky a audiovizuální pomůcky (televize, cd a dvd přehrávač). Pro děti je ve škole dostupná multimediální učebna a tělocvična. Pro pobyt venku je využívána školní zahrada základní školy (vybavené hracími a tělovýchovnými prvky), případně děti navštěvují s učitelkami školní zahradu mateřské školy v účelové budově. Výzdoba třídy a barva triček pro děti na společné akce jsou v zelené barvě, odpovídají názvu třídy – Žabičky.

3.2.

PSYCHOSOCIÁLNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTOSPRÁVA

Snažíme se o vytvoření bezpečného prostředí pro děti i zaměstnance. Všichni zákonní zástupci, děti i zaměstnanci školy mají stejná práva a povinnosti, nikdo není zvýhodňován nebo znevýhodňován. Pravidla pro děti tvoří a nastavují pedagogové spolu s dětmi na třídách. Práva a povinnosti pro zákonné zástupce určují platné zákony, vyhlášky a školní řád. Práva a povinnosti zaměstnanců určují platné zákony, vyhlášky, pracovní smlouvy a pracovní náplně zaměstnanců a organizační řád školy. Při nástupu dítěte do mateřské školy respektujeme adaptační období (různě dlouhé pro každé dítě) – rodiče mají možnost volit délku doby pobytu dítěte v mateřské škole, mohou se účastnit předškolního vzdělávání s dítětem. Dětem je poskytována co největší míra volby a rozhodování, snažíme se o vztahy na základě důvěry, tolerance. Pravidla a pokyny jsou formulovány srozumitelné, jasně, dbáme na jejich dodržování, děti se na vytváření pravidel podílejí. Rozvíjíme ohleduplnost, takt, ochotu pomáhat si, chováme se zdvořile a učíme to děti. Snažíme se o pochopení, že každý je jiný a jedinečný. Vyhýbáme se u předškolních dětí soutěžení, srovnávání, škatulkování, odsuzování, ironizování. Pedagogové se věnují plánovaně vytváření prosociálních vztahů mezi dětmi, provádějí průběžně a cíleně prevenci patologických jevů. Snažíme se v co největší míře respektovat individuální zvláštnosti dětí, na jejich osobní tempo. Bereme ohledy na zájmy a nálady dětí. Naším cílem je co největší možná míra individualizace výchovného procesu. Děti zatěžujeme přiměřeně vzhledem k věku i individuálním zvláštnostem.


Stránka 6

Mateřská škola poskytuje dětem prostřednictvím školní kuchyně celodenní stravování založené na principech zdravé výživy. Je dodržován doporučený denní režim pro děti předškolního věku s přihlédnutím k individuálním potřebám dětí. Jsou zařazovány různorodé aktivity, které podporují celkový rozvoj dítěte. Jsou střídány aktivity spontánní a řízené. Kdykoliv během dne mají děti možnost relaxovat, odpočívat, mohou se rozhodnout neúčastnit se aktivit. Denně je zařazováno cvičení a jsou uskutečňovány pohybové aktivity. Denně je zařazován pobyt dětí venku, pružně je upravena jeho délka – v případě nepříznivého počasí je pobyt dětí venku zkrácen, v případě příznivého počasí je pobyt dětí venku prodloužen. Spaní a odpočinek dětí jsou přizpůsobeny jejich osobní potřebě. Pedagogové a zaměstnanci školy se snaží být dětem příkladem ve zdravém životním stylu. Do MŠ jsou přijímány zdravé děti, které netrpí infekční nemocí, rodič musí sdělovat učiteli případné zdravotní obtíže dítěte, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání. Děti musí být řádně očkovány. Jsou vypracována pravidla a postupy při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. 3.3.

PODMÍNKY PRO ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI

Budova školy, zahrada, veškeré vybavení je pravidelně kontrolováno a podléhá revizím. Pracovníci jsou proškoleni v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany. Znají pravidla a nařízení pro péči o zařízení školy. Prostředí budovy i zahrady je udržováno v čistotě a v bezpečnosti školnicí a pracovníky obce. Péče o veškeré zařízení školy je podrobně uvedena v provozním řádu školy. Podmínky k zajištění bezpečnosti dětí pedagogy a práva a povinnosti zákonných zástupců jsou uvedeny ve školním řádu a provozním řádu mateřské školy. Rodiče či jimi pověřené osoby předávají dítě osobně učitelce. Dítě je vždy vydáváno jen zákonnému zástupci či osobě, kterou rodiče či zákonní zástupci pověřil (písemně). Rodiče se sami rozhodují o tom, zda budou veřejně vystavovány výrobky, fotografie, stavby jejich dětí. Jsou chráněny osobní údaje dětí i rodiny. Ke zprávám z poradenských středisek, které nám rodiče poskytnou, mají přístup jen pedagogové, kteří s dítětem přímo pracují, zprávy nejsou poskytovány jiným školám či osobám bez písemného souhlasu rodičů. 3.4.

PROVOZNÍ PODMÍNKY A ORGANIZACE

MŠ je v provozu denně v pracovních dnech od 6.00 hodin do 16 hodin v účelové budově a od 6.15 do 16 hodin v budově ZŠ (kromě přerušení provozu v období letních a zimních prázdnin nebo při výjimečném přerušení provozu). S přerušením provozu školy jsou rodiče seznamováni prokazatelně a včas (minimálně 2 měsíce předem či ihned, kdy je přerušení provozu nezbytné). V období letních prázdnin je provoz přerušen na období pěti, výjimečně šesti týdnů, v období vánočních a novoročních svátků zpravidla na 1 týden. Rodiče mohou děti přivádět v době od 6. 00 (6. 15) do 8. 00 hodin, v případě potřeby i kdykoliv během dne (je vhodné plánovaný pozdější příchod předem nahlásit). Začátek doby provozu je přizpůsoben rodičům, kteří z obce dojíždějí do zaměstnání. Denní režim může být přizpůsoben potřebám dětí, činnosti může pedagog pružně měnit, zachována musí být doba jídla a pobytu venku (ten může být prodloužen či zkrácen dle podmínek počasí). Do MŠ jsou přijímány děti ve věku zpravidla 3 let na základě podané žádosti rodiči či zákonnými zástupci a rozhodnutí, vydaného ředitelem školy. Pokud je k předškolnímu ŠVP BAREVNÁ ŠKOLKA

Stránka 7

vzdělávání přihlášeno více dětí, než může škola přijmout, ředitel rozhoduje na základě předem zveřejněných kritérií. Zápis do mateřské školy pro nový školní rok se koná zpravidla v měsíci květnu, je vyhlášen ředitelem školy po projednání se zřizovatelem a jeho vyhlášení je zveřejněno v obci i na webových stránkách školy. Ukončeno může být dítěti předškolní vzdělávání na základě rozhodnutí ředitele školy (v případě důvodů, uvedených ve Školském zákoně), písemným sdělením rodičů na základě jejich rozhodnutí (v případě stěhování či jiné změny) či nástupem dítěte do základního vzdělávání. Děti jsou v MŠ rozděleny do dvou věkově smíšených tříd v účelové budově či zařazeny do třídy v budově základní školy, ve které jsou děti v posledním roce předškolní docházky. Rodiče či zákonní zástupci mohou s vedoucí učitelkou konzultovat zařazení dítěte do konkrétní třídy.

3.5.

ŘÍZENÍ MATEŘSKÉ ŠKOLY A PERSONÁLNÍ PODMÍNKY

Organizačně je mateřská škola součástí právního subjektu, který slučuje základní a mateřskou školu, školní družinu a školní jídelnu. Ředitelství školy je v základní škole. Řediteli a zástupci ředitele je podřízena učitelka, pověřená vedením mateřské školy (vedoucí učitelka). Ta je pověřena řízením předškolních pedagogů a školnice mateřské školy. Předškolní vzdělávání v mateřské škole zajišťuje 6 pedagogů, 5 na plný úvazek a 1 na úvazek 60%. Při přijímání pedagogů je požadováno odpovídající středoškolské či vysokoškolské vzdělání. V případě případného přijetí pracovníka na pozici pedagoga bez odpovídajícího vzdělání by bylo podmínkou zahájení studia v oboru předškolní nebo speciální pedagogiky. Pedagogové jsou do tříd rozděleni dle rozhodnutí učitelky, pověřené vedením mateřské školy. Pedagogové se účastní na řízení školy prostřednictvím pedagogických rad, spolurozhodují o školním vzdělávacím programu a o dokumentech školy. Mají stanovené náplně práce, odpovědnosti a kompetence, mají nastavena kritéria pro hodnocení a odměňování. Dle svých potřeb a požadavků a dle potřeb a možností školy se dále vzdělávají formou samostudia či organizovaného vzdělávání. Spolupracují navzájem ve třídách i v rámci mateřské školy a organizace, spolupracují s dalšími partnery a složkami. 3.6.

SPOLUÚČAST RODIČŮ

Rodiče jsou partnery při vzdělávání dětí. Mají možnost podílet se na tvorbě školního a třídního vzdělávacího programu a svými návrhy a připomínkami mohou ovlivňovat četnost a náplň akcí pro děti. Návrhy a připomínky mají možnost sdělovat při ústním jednání s učitelkami a písemně do dotazníků a anket. Třídy mateřské školy jsou pro rodiče přístupné v době vyzvedávání dětí i během dne, rodiče se mohou účastnit činností dětí. Mateřská škola dává rodičům možnost, aby byli informováni o plánovaných vzdělávacích aktivitách pro děti. Denně najdou rodiče na nástěnkách v šatně plán vzdělávací nabídky třídy. Zpravidla jednou za měsíc je vydáván školní časopis Předškoláček, ve kterém rodiče najdou informace o akcích, o dění v mateřské škole a je zde prováděna i aktuální osvětová činnost – informace o trendech ve výchově a vzdělávání předškolních dětí. Dle svých potřeb a míry zájmu se mohou rodiče informovat o prospívání dítěte v mateřské škole a seznamovat se s výsledky orientační diagnostiky. Kdykoliv mohou nahlížet ŠVP BAREVNÁ ŠKOLKA

Stránka 8

do portfolia svého dítěte. Rodiče se o prospívání a výsledcích dítěte mohou informovat při předávání dítěte (dle možností učitelky) a na konzultačních schůzkách (v určených dnech nebo v individuálně domluveném termínu). Kromě akcí pro děti pořádá mateřská škola akce i pro rodiče s dětmi, i akce pro děti a další rodinné příslušníky a přátele dětí. Rodiče se mohou rozhodovat, zda se budou podílet na chodu školy finančním či materiálním příspěvkem (sponzorským darem). Dary jsou podloženy písemnou smlouvou a jsou dobrovolné. Rodiče mohou přispět dobrovolně vlastní aktivitou a prací při akcích školy a při úpravách v budově, při provozních záležitostech (např. převezení materiálu a pomůcek mezi třídami ve dvou budovách v obci). 3.7.

MOŽNOSTI DALŠÍ SPOLUPRÁCE

Mateřská škola spolupracuje úzce se základní školou, jejíž je součástí. Spolupráce má různé formy. Jsou využívány navzájem prostory škol a školních zahrad, učební pomůcky, odborná literatura a časopisy. Jsou pořádány společné akce. Úzká je metodická spolupráce učitelů předškolního a základního vzdělávání prvního stupně – pedagogové jsou vyzýváni, aby se seznamovali navzájem s rámcovými a vzdělávacími programy, vyměňují si zkušenosti, sdělují si aktuální trendy a změny ve vzdělávání. Dále mateřská škola spolupracuje se školní družinou při základní škole – uskutečňují se návštěvy a setkání, výměna zkušeností při objednávání učebních pomůcek a materiálu. Při pořádání mimoškolních akcí spolupracuje mateřská škola se Sdružením rodičů, Klubem seniorů. Mateřská škola spolupracuje i pediatrem v obci při výměně obecných informací o trendech ve zdravotnictví, případně vyřizuje vzkazy rodičům od lékaře týkající se termínů prohlídek dětí a očkování. Aktuálně, spíše nepravidelně bývá navazována spolupráce naší mateřské školy s jinými mateřskými školami (v rámci projektů, návštěv a výletů). Úzká je spolupráce s poradenskými zařízeními ve školství – s Pedagogicko psychologickou poradnou a Speciálními pedagogickými centry. Spolupráce bývá aktuální, dle potřeby (PPP v Novém Jičíně, SPC v Novém Jičíně) i pravidelná, opakující se (SPC Kpt. Vajdy v Ostravě je garantem logopedické péče v MŠ). 3.8.

NABÍDKA PRAVIDELNÝCH NADSTANDARTNÍCH AKTIVIT

Pro děti mateřské školy je nabízen a dle zájmu uskutečňován kroužek Malí hudebníci (po ukončení provozu školy, lektorem je učitelka MŠ). Děti mají možnost s rodiči navštěvovat keramický kroužek v základní škole. Po provedeném šetření zájmu rodičů (anketa) byla zahájena činnost kroužku anglického jazyka za úhradu (lektor externí), je naplánováno jeho další pokračování. Jedna z učitelek mateřské školy bude zapojena do projektu Progress, který bude zajišťovat vzdělávání učitelů v cizím jazyce. Pro děti z obce, které jsou mladší tří let, nebo které nebyly přijaty do mateřské školy, je organizováno Mateřské centrum. Lektorka (učitelka MŠ) v době mimo provoz mateřské školy připravuje jednou za 14 dní hodinové aktivity (tělovýchovné, výtvarné, pracovní, hudební, herní a jiné) pro dvojici dospělý – dítě.


Stránka 9

Mateřská škola nabízí pedagogicko – poradenské služby v oblasti rozvoje komunikačních schopností dětí (logopedickou péči). Službu provádí učitelka s odpovídajícím vzděláním, služba je poskytována v prostorách MŠ v účelové budově zpravidla mimo dobu provozu, za úhradu.


Stránka 10

4. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU BAREVNÁ ŠKOLKA 4.1.

NÁZEV A VIZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Školní vzdělávací program má název BAREVNÁ ŠKOLKA. VIZE PROGRAMU: Tak jako je nekonečný počet barev a jejich odstínů, tak je kolem nás množství dětí s různými povahami, mírou zdraví, schopností, dovedností, psychických i fyzických předpokladů. Naším úkolem je tyto děti poznat a dát jim možnost rozvíjet se, položit jim základy celoživotního vzdělávání v motivujícím a pohodovém prostředí.

červená

úsměv, radost, humor

žlutá

cit, pohoda, teplo, bezpečí

zelená

sounáležitost s přírodou, zdravý životní styl, ekologický způsob života

modrá

sounáležitost se životem obce

oranžová

rodiny dětí, respektování jejich jedinečnosti

růžová

zdraví, zdravý způsob života

bílá a černá

individualizace v předškolním vzdělávání, ale současně spolupráce všech navzájem

4.2.

DÍLČÍ CÍLE (ZÁMĚRY) ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU



RESPEKTOVÁNÍ OSOBNOSTI DÍTĚTE, ZAMĚŘENOST NA DÍTĚ centrem školy je dítě, jeho individualita, podpora jeho vývoje



AKTIVITA DÍTĚTE, VZBUZENÍ ZÁJMU, SAMOSTATNÉ ŘEŠENÍ podněcujeme aktivitu, samostatnost, tvoření, nacházení řešení, zaměřujeme se na prožitek, ne na výkon preferujeme samostatnou práci, ale frontální učení není vyloučeno


Stránka 11



POZITIVNÍ PŘÍSTUP snažíme se pozitivní jednání a myšlení užíváme metodu pozitivního posilování



RESPEKTOVÁNÍ ODLIŠNOSTÍ respektujeme, že jsme každý jiný a jedinečný



SNAHA O VŠEOBECNÝ ROZVOJ V PŘEDŠKOLNÍM OBDOBÍ podporujeme nejen intelektuální rozvoj, ale také rozvoj emoční a sociální učíme se komunikovat, cítit, prožívat učíme se zdravému způsobu života, chráníme přírodu učíme se tím, čím žijeme



SPOLUPRÁCE, ODPOVĚDNOST ZA SVÉ JEDNÁNÍ, POSTUPNÉ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ BEZ ZÁSAHŮ DOSPĚLÝCH učíme se odpovědnosti za sebe sama, za své jednání (důsledky) učíme se žít a jednat ve společenství ostatních učíme se řešit situace a problémy bez neustálých zásahů dospělých vnímáme rozdíl mezi trestem a přirozeným důsledkem jednání zařazujeme komunikaci v kruhu, učíme se naslouchání



POHODOVÉ KLIMA ŠKOLY vytváříme důvěrné klima, tolerantní prostředí, úcta, porozumění učíme se pomáhat, být vstřícní nepodporujeme soutěživost, srovnávání



PODNĚTNÉ, PEDAGOGICKÉ PROSTŘEDÍ prostředím podporujeme hru a učení vše je připraveno pro použití (věci se ukládají na stanovené místo a jsou dostupné všem)



PRÁCE S CHYBOU na chyby má člověk právo, za chyby netrestáme chyby využíváme k učení



PRAVIDLA PRO CHOVÁNÍ společně utváříme pravidla, máme je znázorněná nápisem, piktogramem, obrázkem na jejich tvorbě se podílejí všichni pravidla platí pro všechny, i pro děti i pro dospělé



PROPOJENOST ŠKOLY SE ŽIVOTEM učíme se událostmi a děním kolem nás na aktivitách školy se podílejí rodiče, jsou informováni o prožívání a pokroku dětí, znají prostředí školy žijeme událostmi v obci, spolupracujeme s ostatními


Stránka 12

4.3.

ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ PODLE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU



Učitelky naplňují vizi školy a dílčí cíle (záměry) programu průběžně



Integrované bloky rozpracovávají společně učitelky ve třídě do třídního vzdělávacího programu



Učitelky volí nabídku tak, aby: -



směřovaly k naplňování cílů rámcových (obecných) směřovaly k naplňování cílů specifických a jim odpovídajících výstupů ze všech vzdělávacích oblastí aby vytvářely základy klíčových kompetencí

Učitelky rozlišují, které specifické cíle plní průběžně, po celou dobu docházky dítěte do MŠ a ke kterým cílům musí volit konkrétní činnost v určitém období



Znají a respektují pravidla a požadavky pro předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami



Učitelky realizují evaluační procesy, vyhodnocují krátkodobě i dlouhodobě

1) INTEGROVANÝ BLOK -

Učitelky na třídě si zvolí integrovaný blok na různě dlouhé období (zpravidla na období 1-4 měsíců)

-

Pracují tvořivě, samy s dětmi volí a vytvářejí témata k integrovaným blokům tak, aby směřovaly k cílům a výstupům

-

Rozpracují bloky do tematických celků (zpravidla na období týdnů), tematické celky volí hned nebo postupně (podle aktuální situace, dle přání a zájmu dětí), případně volí i podtémata

-

Postupují od detailu k celku nebo od celku k detailu, ale vždy jedním směrem

-

Mají možnost zpracovat v rámci integrovaného bloku projekty (ty mohou být zpracovány i v rámci spolupráce mezi třídami nebo pro všechny třídy MŠ)

-

Činnosti i výstupy se mohou v jednotlivých integrovaných blocích opakovat, učitelka vychází ze zájmu dětí, z orientační diagnostiky a ze závěrů evaluace

-

Název a časové rozpětí (počátek a konec) realizovaného integrovaného bloku zapisují do třídní knihy (přední listy k tomu určené)

-

Po uskutečnění integrovaného bloku učitelky provádějí evaluaci (dle systému evaluace v MŠ)


Stránka 13

2) ZPRACOVÁNÍ TŘÍDNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU -

Třídní vzdělávací program zpracovávají učitelky v písemné formě

-

Učitelky mohou volit libovolnou formu zpracování: myšlenkovou mapu, tabulku, vlastní vytvořený formulář, původní formulář, volný zápis. Mohou TVP zpracovat na počítači i psát rukou,

-

Podmínkou je včasné a čitelné zpracování tak: o aby byly učitelky připraveny na předškolní vzdělávání dětí, o aby učitelky mohly s plánem seznámit rodiče, o aby mohla podle plánu uskutečňovat vzdělávání i zastupující učitelka,

-

Při plánování učitelky vycházejí z aktuálních znalostí a dovedností dětí – provedou tedy formou rozhovoru nebo besedy, co děti k danému tématu vědí a společně plánují, co by se chtěly dovědět a naučit dále. Učitelky využívají proces:

evokace (navození) → uvědomění → reflexe

-

Učitelky v co nejvyšší míře individualizují předškolní vzdělávání a respektují volbu dítěte,

-

Učitelky plánují a zařazují činnosti řízené i spontánní,

-

Učitelky plánují práci individuální, skupinovou i frontální, současně i řízenou i spontánní, snaží se o jejich střídání,

-

Učitelky v co nejvyšší míře podle podmínek ve třídě plánují činnosti samostatné, do koutků – ví, že pokud má dítě možnost volby, pokud spolupracuje s ostatními, pokud musí hledat řešení, komunikovat, pokud si vše připraví a uklidí, pokud dostává otevřené otázky, tak tehdy vytváří v co nejvyšší míře základy klíčových kompetencí,

-

učitelky plánují individualizované činností do koutků nazvaných:

 kostky  knihy  písmena  výtvarné činnosti  pracovní činnosti  pokusy a objevy ŠVP BAREVNÁ ŠKOLKA

Stránka 14

 námětové hry  manipulační činnosti  pohybové činnosti  hudební činnosti  kuchyňka  případně dalších -

Učitelky volí různé druhy a typy činností (ze ŠVP), v TVP činnosti konkretizují

-

Učitelky nabízí činnosti jednorázové i ty, které se opakují

-

Jako opakované volí učitelky zpravidla na dobu jednoho týdne: -denní cvičení (zpravidla zařazováno denně, prvky se opakují zpravidla celý týden, jen se stupňuje případně náročnost), -pohybové činnosti většího rozsahu (zpravidla jednou týdně), -náplň logopedické prevence (tzv. logopedické chvilky, také po celý týden zpravidla stejné prvky různé náročnosti).

-

Při přípravě činností, přípravě vzdělávací nabídky, nepostupuje učitelka podle věku dětí, ale podle jejich aktuálního stavu rozvoje (v rámci individualizace vzdělávání), činnosti nedělí na činnosti pro mladší a starší děti, ale činnost dělí na jednodušší a náročnější

-

V co nejvyšší možné míře plánují učitelky činnosti, které umožňují prožitkové učení

-

Součástí plánu je i záznam průběžné evaluace (denní poznámky, které pak budou sloužit k evaluaci integrovaného bloku, učitelky využívají výsledky reflexe prováděné s dětmi po činnostech),

-

Realizované činnosti učitelky zapisují do třídní knihy o Zapisují ty činnosti, které se uskutečnily (může se lišit plán a zápis v třídní knize), o Do třídní knihy provádějí zápis ihned po skončení přímé práce,

-

Učitelka bude rozvíjet základy klíčových kompetencí v každém okamžiku, pokud bude dětem dávat prostor:



K samostatnosti



Ke komunikaci



K možnosti se rozhodovat



K samostatnému řešení problému


Stránka 15

-

učitelky vnímají 3 základní stupně při plnění cílů (záměrů), dosahování výstupů a při vytváření základů klíčových kompetencí u dětí: 1- seznamuje se 2- učí se, upevňuje si, procvičuje si, zvládá s dopomocí 3- učí se, upevňuje si, procvičuje si, zvládá samostatně


Stránka 16

5. VZDĚLÁVACÍ OBSAH 5.1 INTEGROVANÉ BLOKY

ROZTÁČÍME BAREVNÝ KOLOTOČ Charakteristika bloku: Blok je charakterizován zařazením témat týkajících se nejbližšího okolí dítěte – prostředí rodiny, mateřské školy, obce a blízkého okolí. Jsou vytvářena citová pouta dítěte k okolí, rozvíjení vzájemných vztahů mezi dětmi, s rodiči, s dospělými v MŠ. Jsou utvářeny vztahy k místu, kde bydlíme a žijeme. Hlavní výstupy: -

Chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí

-

Znát většinu slov a výrazů běžně používaných v prostředí dítěte (např. své jméno a příjmení, jména rodičů, sourozenců, kamarádů, učitelek)

-

Navazovat s dětmi i dospělými v MŠ vztahy, mít ve třídě své kamarády

-

Zaregistrovat změny ve svém okolí

-

Samostatně se rozhodnout v některých činnostech

-

Řešit jednoduchý problém samostatně i ve spolupráci s kamarády, ve složitějších se poradit, postupovat podle pokynů a instrukcí

-

Přijímat pobyt v MŠ jako běžnou součást života

-

Samostatně splnit jednoduchý úkol

-

Snažit se uplatnit své přání, svůj názor

-

Aktivně komunikovat s druhými (vyprávět, poslouchat, naslouchat)

-

Umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poděkovat, požádat, rozloučit se

-

Pochopit funkci rodiny a jejich členů

-

Orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina, třída)

-

Vnímat odlišnosti mezi dětmi a podle toho přizpůsobovat své přístupy

-

Orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí

-

Rozumět běžným okolnostem, dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává

-

Zajímat se, co se v okolí děje

-

Mít povědomí o zvycích a tradicích kraje

-

Ctít oslavy narozenin, svátků, slavností


Stránka 17

KDYŽ SE TĚLO HÝBE Charakteristika bloku: Děti se seznamují se stavbou lidského těla, s jeho částmi a funkcemi. Získávají poznatky o zdraví, nemoci, postižení. Je vytvářeno povědomí o zdravém životním stylu (výživa, hygiena, rekreační sport a odpočinek, pobyt v přírodě, bezpečné chování..). Jsou vedeny k vytváření povědomí o významu prevence a lékařské péče.

Hlavní výstupy: -

Pojmenovat viditelné části těla i některé vnitřní orgány

-

Mít poznatky o narození, růstu těla a jeho základních proměnách

-

Znát základní zásady zdravého životního stylu (o pozitivních účincích sportu, hygieny, zdravé výživy, činnosti a odpočinku, pobytu v přírodě, otužování)

-

Mít poznatky o faktorech poškozující zdraví včetně návykových látek

-

Uvědomovat si, co je nebezpečné

-

Vědět, jak se vyhnout nebezpečí, kde a koho požádat o pomoc

-

Chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí (ve škole, na hřišti, na veřejnosti, v přírodě..)

-

Pečovat o osobní hygienu, samostatně zvládat běžné denní úkony

-

Přizpůsobit oblečení a obutí chladu a teplu

-

Rozlišovat sluchem, zrakem, hmatem, chutí, vůní

-

Orientovat se v časových údajích během dne

-

Rozlišovat základní časové údaje

-

Samostatně se rozhodovat v činnostech

-

Umět odmítnout činnost, chování, komunikaci

-

Bránit se projevům násilí

-

Mít povědomí o tom, že stavy zdraví a nemoci lze ovlivnit návyky, postoji, chováním

-

Vědět, kdo léčí nemocné lidi, nemocná zvířata, znát některé způsoby léčby

-

Porozumět běžným projevům emocí a nálad (např. vnímat, že někdo působí jako smutný, radostný, zklamaný..)

-

Spoluvytvářet pocit pohody, nabídnout pomoc


Stránka 18

CO JE V KRABICI Charakteristika bloku: Děti se učí poznávat, porovnávat a uspořádat předměty denní potřeby a předměty ze svého bezprostředního okolí. Poznávají a rozlišují jejich vlastnosti, odhalují podstatné a nepodstatné znaky, shody a odlišnosti. Skládají celek z detailů a jsou vedeny k zájmu o poznávání písmen a číslic. Rozlišují velikost a uspořádání předmětů a jejich vzájemnou polohu. Poznávají, jaké předměty vydávají zvuky. Učí se, jak se lidé starají o své osobní věci i jak se staráme o hračky a pomůcky v mateřské škole, učí se vykonávat jednoduché úklidové práce.

Hlavní výstupy: 

Zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, nástroji a materiály



Rozlišit tvary předmětů,



Rozlišit základní geometrické tvary



Rozumět a používat základní pojmy označující velikost, hmotnost



Rozlišit základní barvy a odstíny



Rozlišit vlastnosti předmětů (např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky)



Rozpoznat odlišnosti v detailech, vyhledat a doplnit chybějící část obrázku, jednotlivé části složit v celek



Odhalit podstatné a nepodstatné znaky, charakteristické znaky předmětů, porovnávat dle společných a rozdílných znaků



Projevovat zájem o poznávání písmen a číslic



Zapamatovat si, jaké zvuky předměty vydávají



Tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály ve hře a v činnostech



Rozlišovat a používat základní prostorové pojmy



Rozlišovat vzájemnou polohu dvou objektů



Porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla



Postarat se o své osobní věci, hračky a pomůcky



Udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce


Stránka 19

JEDEME, JEDEME Charakteristika bloku: Děti se seznamují se světem dopravy a techniky. Seznamují se s dopravními prostředky běžně dostupnými i zprostředkovanými. Získávají povědomí o různém druhu pohonu, o prostředí, ve kterém se dopravní prostředky pohybují, poznávají jejich účel. Učí se bezpečně chovat v dopravě jako chodci.

Hlavní výstupy: -

Mít poznatky ze světa techniky

-

Znát a chápat základní pravidla chování pro chodce

-

Zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými prostředky a technikami

-

Spolupracovat s ostatními při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem

-

Přijmout roli ve hře (např. jako organizátor, pozorovatel, spoluhráč..)

-

Přicházet s vlastními nápady, citlivě je uplatňovat

-

Experimentovat, některé problémy řešit pokusem a omylem

-

Projevovat zájem o knihy (obrázkové, encyklopedie..), vyhledávat tam informace

-

Řešit labyrinty (sledovat cestu)

-

Chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné i rozdílné

-

Posoudit početnost dvou souborů a určit počet do šesti, porovnat více, méně, stejně

-

Rozpoznat geometrické tvary

-

Rozumět a používat základní pojmy označující velikost

-

Sledovat očima v různých směrech

-

Jmenovat objekty v řadě, ve sloupci

-

Vytvořit jednoduchý model, stavbu (dle fantazie, plánku, návodu, navrhnout obměnu)

-

Sestavit celek z částí

-

Pamatovat si postup řešení

-

Pamatovat si polohu předmětu, obrázku

-

Správně reagovat na světelné i akustické signály


Stránka 20

KOUZELNÉ KUKÁTKO - CO JE U NÁS, CO JE ZA KOPCEM Charakteristika bloku: Děti si osvojují poznatky z oblasti živé i neživé přírody, vytvářejí si správné postoje k přírodě. Vytváří si povědomí o významu přírody, o změnách, které v ní probíhají. Učí se, jak se v přírodě chovat a jak ji chránit. Získávají povědomí o tom, že svět přírody i lidí je různý na různých místech planety, že existují i jiné země, národy a kultury.

Hlavní výstupy: -

Zajímat se, co se děje v okolí, všímat si změn (např. v přírodě), změny komentovat

-

Znát, co je prospěšné a bezpečné a škodlivé a nebezpečné v souvislosti s přírodou, co j neovlivnitelné (sníh, déšť, vítr, mrazy..), co může ohrožovat prostředí

-

Uvědomovat si, že člověk a příroda se navzájem ovlivňují, že každý může svým chováním působit na životní prostředí

-

Zvládat drobné úklidové práce, starat se případně o rostliny nebo zvíře

-

nakládat vhodným způsobem s odpady, chápat význam třídění odpadu

-

být citlivý k přírodě

-

vědět, že stále se něco děje, že vše plyne, vyvíjí se a proměňuje

-

uvědomovat si, že svět přírody i lidí je různý a pestrý na různých částech planety a ne vždy šťastný

-

mít poznatky o existenci jiných národů a kultur (znát typické znaky některých významných národů – přírodní podmínky, oblečení, zvyky, strava, stavby, kde co roste a pěstuje se, zvířata)

-

mít poznatky o planetě Zemi, vesmíru

-

Zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (kresbou, malbou, plošným a prostorovým vytvářením, s užíváním různých materiálů

-

Chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí a že je to přirozené

-

Nechat se získat pro záměrné učení


Stránka 21

OSLAVY A SVÁTKY Pedagogové mohou zařazovat aktuálně níže uvedená témata k pravidelně se opakujícím svátkům a oslavám, nebo mohou témata oslav a svátků zapracovat do právě probíhajících činností v integrovaném bloku. Možná témata:

MIKULÁŠSKÝ A ČERTOVSKÝ TÝDEN TĚŠÍME SE NA VÁNOCE SLAVÍME VELIKONOCE VŠECHNY DĚTI MAJÍ SVÁTEK PŘEJEME MAMINKÁM K SVÁTKU Hlavní charakteristiky bloků: Děti slaví svátky a oslavy ve společných aktivitách, učí se vnímat tradice a zvyky v průběhu roku. Vyjadřují se slovem, hudbou, pohybem, výtvarně. Je u nich posilován pocit sounáležitosti k ostatním ve třídě, v mateřské škole, s rodinou dětí.


Stránka 22

5.2 NABÍDKA TYPŮ ČINNOSTÍ (v TVP učitelky konkretizují)                 

           

lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení) nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) pohybové a hudebně pohybové hry sezónní činnosti (klouzání, bobování, hry se sněhem, hry s vodou a ve vodě, jízda na dětských dopravních prostředcích) manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji a náčiním, materiálem činnosti seznamující děti s běžnými věcmi a předměty, které je obklopují a jejich praktické využívání smyslové a psychomotorické hry hry a činnosti pro rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti konstruktivní činnosti grafické činnosti hudební a hudebně pohybové činnosti věku přiměřené pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu a úpravy prostředí činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho součástí příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých osobních návyků příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů (při hrách, v dopravě, při setkávání s cizími lidmi) a k prevenci nemocí, nezdravých návyků a závislostí přímé pozorování přírodních, kulturních, technických objektů a jevů v okolí dítěte, rozhovory o nich záměrné pozorování běžných objektů a předmětů a určování a pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chutě, vůně, zvuky…), jejich charakteristických znaků a funkcí motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání) spontánní hra volné hry a experimenty s materiálem a předměty námětové hry a činnosti hry a činnosti podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, imaginativní, výtvarné, hudební, slovesné, konstruktivní, taneční, dramatické…) řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant hry a činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení různých druhů paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové) činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků (vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým materiálem, s médií) činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce) hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru a v rovině


Stránka 23

 činnosti zaměřené k seznamování s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství…) a jejich smysluplné praktické aplikaci  činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové a logické posloupnosti dějů, příběhů a událostí…  činnosti zajišťující radost, spokojenost, vyvolávající veselí a pohodu  činnosti s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné  činnosti nejrůznějšího zaměření, které vyžadují a umožňují samostatné vyjadřování, vystupování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení  příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání  cvičení organizačních dovedností  sledování pohádek a příběhů obohacujících citový život dítěte  četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením  cvičení v projevování citů (zvláště kladných), v sebekontrole a sebeovládání (zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti apod…)  vycházky a výlety do okolí  návštěvy a pořádání kulturních akcí  činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností, záměrné pozorování, čím se lidé mezi sebou liší a v čem jsou si podobní (fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, rozdíly mezi pohlavími, věkem, zeměpisným místem narození, jazykem)  činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních  běžné verbální i neverbální komunikační aktivity s druhými dětmi i dospělými  sociální a interaktivní hry, hraní rolí  kooperativní činnosti ve dvojicích, skupinkách  společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému  aktivity podporující sbližování dětí  aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří…)  hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého, ochotě podělit se, půjčovat si hračky, střídat se, pomáhat si, vedoucí ke schopnosti vyřešit vzájemné spory  činnosti zaměřené na spoluvytváření a porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování (ve společnosti, ve školce, ve třídě), spolupodílení se na jejich tvorbě  činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije (rodina, vztahy, rodina ve světě zvířat), mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi, kamarády, dospělými)  hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své a druhých  běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování  aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy  přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy…)  receptivní slovesné, literární činnosti (poslech pohádek, příběhů, veršů)  setkávání se s uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě


Stránka 24

 hry zaměřené na poznávání a rozlišování různých společenských rolí (dítě, dospělý, rodič, učitelka, žák, role dané pohlavím, profesní role, herní role) a osvojování si rolí, do nichž se dítě přirozeně dostává  aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku (zdvořilost, ohleduplnost, tolerance, spolupráce) a mravní hodnoty (dobro, zlo, spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost) v jednání lidí  aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci (významné objekty)  poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit (dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, léky, jedovatými rostlinami, běžnými chemickými látkami, technickými přístroji, objekty a jevy, požárem, povodní, a dalšími nepříznivými povětrnostními jevy, využívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím  přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě (příroda živá a neživá, přírodní děje a jevy, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období)  pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů (les, louka, rybník…)  ekologicky motivované hravé aktivity (ekohry)  smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské (chovatelské výhledově) činnosti, činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí  práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalšího médií  kognitivní činnosti (kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem, vyprávění, poslech, objevování)  praktické činnosti s materiály (pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a surovinami)  využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí dítěte k seznamování s elementárními dítěti srozumitelnými reáliemi o naší republice


Stránka 25

6. PRŮŘEZOVÁ TÉMATA – TZV. SKRYTÉ KURIKULUM Činnosti, které probíhají v mateřské škole denně, průběžně, průřezově, jsou součástí tzv. skrytého kurikula. Patří zde oblast stolování, hygieny, sebeobsluhy a práce, zdravého životního stylu a bezpečnosti, života ve společnosti a pravidel chování a oblast komunikace, podpory výuky cizího jazyka a pohybu. Průřezová témata procházejí napříč vzdělávacími oblastmi. Přispívají ke komplexnímu vzdělávání a pozitivně ovlivňují proces vytváření klíčových kompetencí dětí. Děti získávají možnost uplatňovat širší spektrum dovedností. Děti jsou denně vedeny v aktivitách spontánních i řízených, frontálních, skupinových i individuálních k naplňování skrytého kurikula dle individuálních schopností a dle osobního tempa. Učitelka sleduje u každého dítěte průběžnou orientační diagnostikou stupeň rozvoje v uvedených oblastech a zabezpečuje rozvoj u dětí v co nejvyšší možné míře. Děti motivuje, povzbuzuje, užívá metodu pozitivního posilování. A. STOLOVÁNÍ             

umývají si ruce před a po jídle umývají si obličej a ruce po jídle neznečisťují si jídlem obličej, ruce, oblečení drží, přinášejí, odnášejí hrneček, skleničku, talíř, lžíci, příbor, misku používají lžíci, vidličku, celý příbor udržují čistotu a pořádek na stole stolují kulturně (bez srkání a mlaskání) dávají si do úst přiměřené množství jídla nalévají si nápoj z konvičky utírají stoly, smetávají drobky ze stolu připravují prostírání požádají o přídavek, odmítají části porce pomáhají s jednoduchými pracemi (příprava talířů, příborů, utírání stolů, odvezení vozíku s jídlem…)

Podmínky: - možnost volby (velikost porce, druh potraviny, nápoje…) - možnost požádat o pomoc druhého - prostředí podporující samostatnost - spolupráce s rodinou - respektování osobního temp B.   

SEBEOBSLUHA A PRÁCE dodržují a zvládají správný postup při svlékání jednotlivých částí oděvu dodržují a zvládají správný postup při oblékání jednotlivých částí oděvu rozepínají a zapínají knoflíky


Stránka 26

          

rozepínají a zapínají uzávěr dodržují a zvládají správný postup při zouvání a obouvání rozvazují tkaničky zavazují tkaničky zapínají přezky, řemínky obracejí věci (rub a líc) skládají jednotlivé části oblečení ukládají jednotlivé části oblečení na určené místo, věší na háček skládají lůžkoviny zvládají jednoduché pracovní úkony zacházejí, manipulují s běžnými předměty denní potřeby, s pomůckami, hračkami, uklízí je na původní místo  váží si práce druhých Podmínky: - prostředí podporující samostatnost - možnost požádat o pomoc druhého - respektování osobního tempa - spolupráce s rodinou

C. HYGIENA  správně postupují při umývání, včetně: o vyhrnutí rukávů o používání vodovodní baterie o používání mýdla o používání svého ručníku  samostatně používají záchod (diferencovaně podle pohlaví), včetně: o použití toaletního papíru o samostatného umývání ruku o splachování  používají kapesník (včetně vytváření návyku nosit jej u sebe)  zakrývají si ústa při kašli, kýchání a zívání  vyplachují si ústní dutinu a čistí si zuby Podmínky: - prostředí podporující samostatnost - možnost požádat o pomoc druhého - respektování osobního tempa - spolupráce s rodinou D. ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, BEZPEČNOST 

získávají poznatky a osvojují si dovednosti důležité k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody  vytvářejí si zdravé životní návyky a postoje


Stránka 27

     

rozlišují, co zdraví prospívá (zdravá výživa, aktivní pohyb, zdravé životní prostředí, pohoda…) rozlišují, co zdraví škodí (škodlivé látky a vlivy, nezdravé návyky a závislosti, zlozvyky, nemoci, úrazy…) poznávají a seznamují se s možným nebezpečím hrozícím v dopravě, při setkání s cizími lidmi, zvířaty, neznámými věcmi, jevy, nebezpečí ohně, koupání v neznámém prostředí neohrožují zdraví a bezpečí své ani druhých chrání si své zdraví a bezpečí v případě potřeby hledají pomoc, radu

Podmínky: - denní režim vyhovující dětským fyziologickým potřebám (potřeba odpočinku, spánku, látkové výměny, osobního tempa, tepelné pohody aj.) - vhodné prostory z hlediska bezpečnosti dětí - zařazení všech forem vzdělávání včetně programu Sluníčko - vzor a příklad dospělých, motivace a kladné hodnocení, pozitivní posilování, povzbuzení….. - spolupráce s rodinou

E.     

ŽIVOT VE SPOLEČNOSTI, PRAVIDLA CHOVÁNÍ uvádějí se do společnosti ostatních lidí vytvářejí a rozvíjejí vztahy s druhými lidmi vytváří si povědomí a přijímají základní, všeobecně uznávané společenské a morální hodnoty podílí se na vytváření společenské pohody rozvíjí si schopnost žít s lidmi, přizpůsobit se, spolupracovat, spolupodílet se, přináležet ke společenství (k rodině, ostatním dětem, třídě aj.)

Podmínky: - dostatek pozitivních příkladů a vzorů - podpora dětských přátelství - prostředí : (všímavé, nepříliš ochranářské, demokratické, spravedlivé, s dostatkem možností ke spolupráci a komunikaci kulturní, společenské, podnětné…) - jednoznačná formulace pravidel, jejich dodržování - pozornost k řešení konfliktů mezi dětmi - psychosociálně bezpečné prostředí

Pravidla chování: -pomáháme si -žijeme bez posmívání -žijeme bez ponižování ŠVP BAREVNÁ ŠKOLKA

Společenské návyky: -zdravíme se navzájem děti i dospělí -umíme poprosit, požádat -umíme poděkovat Stránka 28

-žijeme bez ubližování -hračky šetříme -nekrademe -mluvíme pravdu -nasloucháme si -snažíme se dohodnout -snažíme se domluvit -respektujeme se -tolerujeme se -jsme ohleduplní -jsme upřímní -jsme otevření -jsme spravedliví -jsme ochotní -umíme se dělit

-počkáme, až druhý domluví -požádáme o pomoc -vyslechneme sdělení, nasloucháme -uposlechneme pokyn -uklízíme si po sobě -dbáme na pořádek ve svých věcech -umíme se omluvit -díváme se při řeči do očí -mluvíme přiměřeně hlasitě a srozumitelně -umíme se rozloučit, přivítat

Podmínky: - pozitivní vzor dospělých, kamarádů - pozitivní posilování, povzbuzení, motivace - spolupráce s rodinou


Stránka 29

F. KOMUNIKACE, ROZVOJ MLUVENÉ ŘEČI                            

rozvíjí si řečové schopnosti (receptivní i produktivní) a jazykové dovednosti rozvíjí si komunikativních dovednosti a kultivovanost projevu správně vyslovují většinu hlásek ovládají dech při řeči a zpěvu vyjadřují se přiměřeně rychle, správně intonují samostatně vyjadřují myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve formulovaných větách rozumí slyšenému (hlavní myšlenka, děj) formulují otázky a odpovědi užívají nová slova, ptají se na význam reprodukují krátké texty zvládají jednoduché dramatické úlohy vypráví příběhy, pohádky, i podle obrázkového seriálu popisují situace (skutečné, podle obrázku) chápou slovního vtip, humor sluchově rozlišují věty a slova, slabiky a hlásky na začátku a konci slova tvoří jednoduché rýmy chápou a užívají homonyma, synonyma, antonyma domlouvají se slovy, gesty pojmenovávají předměty a jevy ve svém okolí, učí se nová slova a jejich význam vyjadřují samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve větách vedou rozhovory, naslouchají, čekají, až druhý domluví, sledují obsah, ptají se zachycují myšlenku, sledují děj, opakují ho formulují otázky, odpovídá na otázky, učí se mluvní pohotovosti rozlišují a chápou jednoduché symboly poznávají některá písmena a číslice, učí se poznat své napsané jméno projevují zájem o knihy, soustředěně poslouchají hudbu, sledují divadlo, film odmítají nepříjemnou komunikaci domlouvají se, vyjednávají, řeší konflikty pomocí dohody

Podmínky: - prostředí: komunikativní - vybavení: knihami, časopisy, obrázky, audiotechnikou, hračkami, didaktickými pomůckami….. - vhodný jazykový vzor dospělých - dostatek příležitostí k jazykovým projevům - zařazování her a cvičení : - dechových, artikulačních, řečových, sluchových, rytmických….. - zařazování her se slovy, slovních hádanek, diskusí, rozhovorů - příležitosti ke komentování zážitků - příležitosti k vyřizování vzkazů, zpráv ŠVP BAREVNÁ ŠKOLKA

Stránka 30

-

možnost samostatného slovního projevu (vyprávění, přednes, recitace, dramatizace, zpěv)

MŠ je vybavena knihami, publikacemi a pomůckami k problematice rozvoji řeči a poskytuje poradenskou logopedickou péči ve spolupráci s garantem. V mateřské škole působí 2 pedagogové se vzděláním v oboru speciální pedagogiky a se státní zkouškou z logopedie (bakalářský stupeň). Další pedagogové byli a budou proškolení v oblasti logopedické prevence. Logopedická prevence je uskutečňována denně. Pro podporu a rozvoj mluvené řeči v mateřské škole a na 1. Stupni základní školy je zpracován projekt Podpora mluvené řeči v MŠ a ZŠ Kunín (příloha k ŠVP).

G. PODPORA VÝUKY CIZÍCH JAZYKŮ Učitelky v mateřské škole informují průběžně děti o tom, že lidé se na světě domlouvají různými jazyky a že pokud se chtějí lidé z různých zemí navzájem dorozumět, musí se cizímu jazyku učit. Učitelky také vytvářejí elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku u dětí. Tato skutečnost vyplývá z požadavků RVP pro předškolní vzdělávání. Učitelky využívají zkušenosti dětí, které už s cizím jazykem mají. Současně nabízí i dětem, které se zatím s cizím jazykem nesetkaly, nové informace. Učitelka při předškolním vzdělávání využívá znalosti základů cizích jazyků (např. slovenštiny, ruštiny, polštiny, angličtiny, němčiny) a označuje předměty, činnosti ze vzdělávací nabídky česky i cizím slovem. Podporuje v rozhovorech s dětmi jejich zájem o cizí jazyk a motivuje je k učení se cizímu jazyku (podle zájmu a aktivity rodiny). Současně užívají jednoduchá říkadla popěvky, písničky v cizím jazyce (slovenština, ruštin, polština..). Výsledky ankety pro rodiče ukázaly, že rodiče si přejí v mateřské škole výuku cizího jazyka (největší zájem je o angličtinu) formou kroužku poté, co končí provoz školy a dají přednost výuce externím lektorem, výuku jsou ochotni hradit. Mateřská škola bude podporovat a organizovat tento kroužek a zajistí podmínky pro jeho realizaci.


Stránka 31

H. POHYB o Pohyb je v mateřské škole zařazován denně během celého dne formou nabízených řízených i spontánních činností o Pohybové činnosti jsou uskutečňovány při zajištěné bezpečnosti dětí, v bezpečném prostředí. Učitelka využívá prostory mateřské školy, školní zahrady, přírodního terénu v okolí MŠ, popřípadě tělocvičnu základní školy nebo prostředí bazénu v Novém Jičíně. o Děti nejsou do pohybových činností nuceny, ale jsou k nim motivovány, je přihlíženo k jejich osobnímu tempu, individuálním zvláštnostem. o Jsou zastoupena cvičení:  lokomoční -chůze, běh, skoky a poskoky, lezení a plížení  nelokomoční -změny poloh a pohybů těla na místě  manipulační -kutálení, vrhání, chytání a házení  zdravotní cviky a akrobatická cvičení  pohybové a hudebně pohybové hry  sezónní činnosti o Pohybové činnosti mohou být prováděny:  frontálně denní cvičení, pohybové hry, překážkové dráhy  ve skupinách ve družstvech (s rozdílným i společným středem) na stanovištích,  individuálně VYBAVENÍ MŠ NÁŘADÍM A NÁČINÍM Nářadí : ribstoly švédská bedna švédské lavičky dětská koza závěsná TV zařízení žíněnky gymnastický běhoun tunel na prolézání sestava Vario Polikarpova stavebnice molitanová stavebnice žebřík se skluzavkou prolézací tunely průlezky houpačky žebříky hrazdy koloběžky a trojkolky boby, lopaty prolézací stěna balanční mosty


Náčiní : míče různých velikostí švihadla lana různých délek a průměrů balanční lano padák houby kruhy různých velikostí obruče kuželky umělohmotné kostky kužele stuhy akupresurní koberečky tyče skákací panák branky skákací guma florbalové hokejky balanční chůdy skákací míče

Stránka 32

POHYBOVÉ ČINNOSTI:  zachovávají správné držení těla, zvládají základní pohybové dovednosti a překážky  rozvíjejí si fyzickou i psychickou zdatnost  koordinují pohyby těla, napodobují pohyby, učí se a fixují si správný způsob dýchání  zvládají hrubou i jemnou motoriku, koordinaci těla i oka a ruky  vyjadřují se pomocí pohybových nebo hudebně pohybových činností

chůze                     

chůze ve volné skupině, chůze v prostoru se správným držením těla a odvíjením chodidla s doprovodnými pohyby paží chůze ve dvojicích chůze v kruhu chůze se změnou směru chůze po šikmé, zvýšené rovině chůze mezi překážkami, překračování překážek chůze po špičkách, dlouhý a krátký krok střídání běhu a chůze na smluvené signály chůze ve sněhu, chůze v zástupu chůze dlouhým a krátkým krokem chůze v podřepu chůze ve dvojicích chůze v zástupu, i vázaném krok poskočný z místa sportovní chůze v přírodním terénu taneční chůze s orientací v prostoru vytrvalostní chůze na delší vzdálenost (2-3 km) chůze v přírodním členitém terénu střídání chůze a běhu, zrychlování indiánský běh - zdolání vzdálenosti střídáním chůze a běhu cval stranou

běh           

běh volně v prostoru běh se změnou směru orientace v prostoru při běhu běh v zástupu běh mezi překážkami běh přes přiměřené překážky běh k cíli, přeběhy běh v prostoru s vysokým zvedáním kolen běh se zakopáváním sportovní rychlý běh na krátkou vzdálenost 10 - 15 m běh pomalý na delší vzdálenost


Stránka 33

skok, poskoky                   

skok snožmo na místě skok z místa, vpřed, vzad přeskok nízkých překážek v chůzi i v běhu skok do dálky s rozběhem poskoky snožmo - vlevo, vpravo, za sebou poskoky ze stoje spojného do roznožení a naopak přeskoky nízkých překážek v chůzi, v běhu seskok z nízké překážky na měkkou podložku výskok s rozběhem s dosahováním na zavěšený předmět poskoky jednonož z místa přeskok překážky s rozběhem poskoky s obměnami skoky ve vzporu dřepmo skok do výšky s rozběhem skok do dálky s rozběhem přeskok přes kmitající lano skok do dálky - pískoviště (z místa, s rozběhem) skákání přes švihadlo přeskok přes dětskou kozu s doskokem na měkkou podložku

lezení, plazení, vylézání, slézání                      

lezení v podporu dřepmo v rovině, po zvýšené ploše plazení po břiše, pod nízkou překážkou plazení na zádech pod nízkou překážkou převaly se vzpažením plazení po rovině i šikmé ploše skluz ze šikmé plochy v sedu podlézání, přelézání, prolézání překážek výstup a sestup - přiměřené nářadí se střídavým uchopováním rukou skluz ze šikmé plochy v sedu, v lehu přelézání různě vysokých překážek (nářadí, průlezky, terén) prolézání tunelem lezením v podporu dřepmo převaly pod nízkou překážkou plazení a přitahování soupaž po zvýšené ploše lavičky prolézání obruče nad zemí zdolávání žebřin nahoru i dolů lezení v podporu dřepmo vzad - rak lezení v podporu dřepmo vpřed i vzad lezení v podporu dřepmo vpravo i vlevo lezení v podporu dřepmo po třech končetinách plazení v terénu - šikmá plocha převaly prolézání tunelů na školní zahradě


Stránka 34

manipulační činnosti                   

koulení míče ve dvojicích házení lehkým předmětem na cíl levou i pravou rukou, do dálky, horním obloukem vyhazování míče do výšky levou, pravou, oběma rukama koulení míče daným směrem, na cíl házení a chytání míče odraženého od země házení do dálky horním obloukem, na cíl hod obouruč, jednoruč na koš chytání míče koulejícího se po šikmé ploše chytání míče odraženého od země učitelkou, dítětem házení a chytání míče v kruhu hod na cíl horním obloukem hod na cíl dolním obloukem vyhazování míče do malé i vyšší výšky hod přes překážku (provaz) kopání do míče daným směrem - fotbal hod obouruč od prsou - přihrávka hod na koš házení míčem ve dvojicích, v kruhu kopání do míče v běhu, na branku

sezonní činnosti           

jízda na dětských dopravních prostředcích hokej s míčkem v herně, venku klouzání bobování jízda na lopatě sáňkování fotbal tenis dětský bowling dětský golf dětský kriket

hudebně pohybové činnosti         

změny tempa chůze s hudbou chůze ve vázaném kruhu s hudbou rytmizace a vyjádření 3/4 taktu rytmizace a vyjádření 2/4 a 4/4 taktu krok přísunný vpřed rytmizovaný běh, chůze chůze se změnou dynamiky, vyjádření hudby improvizace na taneční hudbu krok přísunný stranou


Stránka 35

 

poskočná chůze, běh při hudebním doprovodu dětské taneční hry

rovnovážná cvičení  

výdrž jednonož s upažením výdrž jednonož s upažením a se zanožením


Stránka 36

7. NÁVAZNOST PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, DĚTI S ODKLADEM ŠKOLNÍ DOCHÁZKY MŠ Mateřská škola je součástí právního subjektu ZŠ a MŠ Kunín. V obci je jen jedna mateřská škola se třemi třídami a úplná základní škola s jednou třídou v každém ročníku. Spolupráce je intenzivní díky spojení MŠ a ZŠ a díky tomu, že zpravidla 95% dětí z MŠ přechází do ZŠ v Kuníně. Učitelky mateřské školy: - Jsou seznámeny s problematikou orientační diagnostiky u dětí v předškolním vzdělávání a s problematikou školní zralosti - Uskutečňují činnosti pro rozvoj předčtenářské a předmatematické gramotnosti - Vždy usilují o co nejvyšší rozvoj dítěte v rámci jeho možností a sledují jednotlivé oblasti školní zralosti (tělesná, rozumová, citová a volní, sociální) - Celou vzdělávací nabídku směřují k tomu, aby dítě bylo schopno zvládnout nároky školní docházky - Konzultují s rodiči dětí, které jsou v posledním roce předškolní docházky, prospívání dítěte a sdělují rodičům svůj pohled na zařazení dítěte do základního vzdělávání - Spolupracují při zápisu do základní školy, aktivně se ho účastní. Mohou porovnat projevy dítěte v MŠ a při zápisu, pokud jim rodiče dají souhlas a požádají je, vyslovují svůj názor (výsledky orientační diagnostiky) na zařazení dítěte do 1. třídy základní školy. - provádějí osvětovou činnost v problematice školní zralosti u dětí Učitelé základní školy a mateřské školy nabízejí rodičům informace na schůzkách (ústní, písemné), pořádají: - Schůzku před zápisem do 1. třídy, zpravidla v měsíci lednu (přednáška na téma „Školní zralost“, informace o termínu a průběhu zápisu, o možnosti odkladu školí docházky, představení ŠVP Škola s rozhledem) - Konzultace během zápisu, další informace dle potřeby rodičů - Schůzka s rodiči budoucích prvňáčků (organizace prvních dní v základní škole, informace, které pomůcky a školní potřeby nakoupí škola a které mají pořídit rodiče, představení ŠVP Škola s rozhledem, nabídka mimoškolních aktivit) - Konzultace s rodiči, kteří se rozhodli požádat o odklad školní docházky svého dítěte (poskytnutí zprávy poradenského střediska, vypracování plánu pro dítě, další spolupráce) - Rodičům jsou nabízeny knihy a odborné materiály k problematice školní zralosti (včetně Desatera pro rodiče předškoláků) Pro děti s odkladem vypracovává učitelka mateřské školy plán individuálního rozvoje. Využívá zprávy poradenského zařízení (pokud ji rodiče zprávu poskytnou), případně využívá poznatky orientační diagnostiky. Zaměřuje se na oblasti, ve kterých se projevuje školní nezralost dítěte, rozvíjí dítě v co nejvyšší možné míře dle jeho možností. Usiluje o co nejintenzivnější spolupráci s rodiči a zdůrazňuje jim jejich úlohu v přípravě dítěte na vstup do základního vzdělávání.


Stránka 37

8. VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI 8.1. -

VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A ZDRAVOTNÍM A SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM

SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, řečovým, autisté, děti se souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení a chování) SE ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM, (zdravotní oslabení, dlouhodobě nemocní, děti s lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování) SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM), z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou, uloženou ochrannou výchovou a děti v postavení azylantů a účastníku řízení o udělení azylu)

Podpůrná a ozdravná opatření pro vzdělávání dítěte se zdravotním postižením či znevýhodněním:  Předškolní vzdělávání těchto dětí je uskutečňováno formou individuální integrace do běžné třídy na základě vyšetření v PPP nebo SPC a na základě monitoringu učitelů, který probíhá na žádost a se souhlasem rodičů.  Spolupracujeme s odbornými pracovníky školského poradenského pracoviště, oslovujeme SPC podle zaměření na dané postižení dítěte  Dle doporučení PPP nebo SPC zajistíme asistenta pedagoga  Dle doporučení PPP nebo SPC zpracováváme individuální vzdělávací plán  Dle doporučení PPP nebo SPC budou upraveny prostory třídy, zakoupeny pomůcky  Ředitel školy bude dle doporučení PPP nebo SPC žádat o navýšení finančních prostředků  Uplatňujeme speciální metody a formy práce na základě lékařského a speciálně pedagogického vyšetření  Vzdělávání pro dítě bude v potřebné míře individualizováno  Provádíme průběžnou orientační diagnostiku, pokud rodiče požádají a souhlasí, poskytujeme záznamy orientační diagnostiky poradenskému zařízení nebo lékaři  Spolupracujeme s rodiči nebo zákonnými zástupci dítěte, všechna opatření konáme jen s jejich souhlasem  Respektujeme zvláštnosti a možnosti dítěte  Používáme potřebné didaktické a kompenzační pomůcky  Pedagog, který s dítětem pracuje, má odpovídající vzdělání (speciálně pedagogické) nebo se seznámil s typem postižení či s problematikou znevýhodnění  Vytváříme vhodné klima ve třídě, kde je dítě s postižením zařazeno Vyrovnávací opatření pro vzdělávání dítěte se sociálně kulturním znevýhodněním:  U dětí s odlišného jazykového prostředí věnujeme pozornost osvojení českého jazyka  Seznamujeme dítě s našimi kulturními zvyklostmi a tradicemi  Seznamujeme třídu s tradicemi a zvyklostmi dítěte z jiného kulturního a jazykového prostředí (vzájemná tolerance) ŠVP BAREVNÁ ŠKOLKA

Stránka 38

     

V případě potřeby zpracováváme individuální vzdělávací plán Analyzujeme příčiny problémového chování či nedostatečných výsledků dovedností Navážeme spolupráci se sociálním odborem msta, s PPP, případně s dalšími odborníky V případě potřeby přizpůsobíme metody a formy práce, práce s dítětem bude v co nejvyšší míře individualizována Spolupracujeme s rodiči, zákonnými zástupci, s poradenským pracovištěm Provádíme průběžně monitorování dětí, pocházejících se sociálně znevýhodňujícího prostředí, provádíme průběžně orientační diagnostiku

8.2. VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ TALENTOVANÝCH A NADANÝCH Za nadané dítě je považováno to, které dosahuje výkonů nad rámec běžného průměru populace. Pomoc při identifikaci a následné péči o mimořádně nadané dítě poskytuje PPP se souhlasem rodičů. Podpůrná opatření pro vzdělávání mimořádně nadaného dítěte:  Spolupracujeme s rodiči či zákonnými zástupci žáka  Spolupracujeme s poradenským zařízením, s Centrem nadání, Mensou  Ve spolupráci s nimi vypracováváme individuální vzdělávací plán  V případě potřeby přizpůsobíme metody a formy práce, práce s dítětem bude v co nejvyšší míře individualizována  Přizpůsobíme nabídku činností, pomůcek a materiálu  V případě potřeby upravíme prostory třídy, zakoupíme pomůcky  Pomůžeme začlenit děti do přirozené vrstevnické skupiny (vzájemná tolerance)


Stránka 39

9. EVALUAČNÍ SYSTÉM EVALUACE MÁ VÝZNAM TEHDY, POKUD JE SMYSLUPLNÁ, TZN. POKUD NÁM POMŮŽE POSUNOUT SE KE KVALITĚ

9.1.           

PROSTŘEDKY EVALUACE:

Soustavné průběžné orientační pozorování Záměrné pozorování dítěte učitelem Záměrné pozorování vedoucí učitelky (hospitace, orientační vstupy…) Příležitostné i pravidelné rozhovory (s učiteli, mezi učiteli, s rodiči, s dětmi…) Diskuse na pedagogické radě Zápisy do třídních knih Fotografie, videozáznamy Portfolia dětí (kresebný projev, výtvarné práce, výrobky, záznamy grafomotorických cviků, pracovní listy) Záznamy o dětech Záznamy v týdenních plánech (hodnocení, změny, postřehy…) Dotazníky, ankety pro učitele, rodiče

9.2.

POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ EVALUACE

Důležité je zachování tří postupných, stále se opakujících kroků: 1. naučit si uvědomovat si přednosti a nedostatky (co se nám daří, nedaří, co nám vadí, neladí) 2. konkrétně nedostatky, chyby pojmenovat, pojmenovat příčiny, proč tomu tak je 3. zvolit nové účinnější postupy

Postup při zavádění nového: 1. Má motivace i. vnitřní-chci něco změnit ii. vnější- musím, požaduje to vedení, rodiče 2. Sbírám informace, jak to můžu udělat (v knihách, časopisech, zkušenosti jiných, internet, anketa, dotazník, diskuse, rozhovor, porada, semináře, zpětná vazba …) 3. Zpracuji informace 4. Uvedu do praxe 5. Zkontroluji, jestli to mělo smysl, jestli nastal posun ke kvalitě, jestli to odpovídá obecným i specifickým cílům, jestli jsem dosáhla žádaného …….. 6. Pokud jsem úspěšná, pokračuji, pokud ne, postupuji znovu od bodu č. 2


Stránka 40

9.3.

SYSTÉM EVALUAČNÍCH PROCESŮ:

A. VNĚJŠÍ SYSTÉM hodnocení:  Rodiči (ústně, případně písemně v dotazníku, anketě…)  Pedagogy, zejména 1. třídy ZŠ – posuzují školní zralost, oblast spolupráce MŠ a ZŠ  Odborníky (např. z PPP, z řad lékařů) – hodnotí ústně a písemně  ČSI – má přesně stanovené předměty, metody, kriteriální ukazatele, hodnotící škálu a četnost inspekcí….. B. VNITŘNÍ SYSTÉM (hodnocení pedagogy, dalšími zaměstnanci, dětmi z mateřské školy, vedením školy), dále podrobně rozpracován Evaluace dlouhodobá 1. HODNOCENÍ ŠKOLY Termín: 1 x za 3 roky Odpovědnost: za organizaci ředitel školy, za MŠ vedoucí učitelka, písemně 2. VÝROČNÍ ZPRÁVA Termín: 1 x ročně Odpovědnost: za organizaci ředitel školy, za MŠ vedoucí učitelka, písemně Vychází z platné vyhlášky, má svou strukturu a systém. Evaluace krátkodobá, průběžná 1. KVALITA NAPLŇOVÁNÍ ZVOLENÝCH ÚKOLŮ ROČNÍHO PLÁNU Termín: 2 x ročně, zpravidla za pololetí, na pedagogické radě Forma: v pololetí ústně, zápis z porady, na konci školního roku písemně Odpovědnost: učitelé na třídách vedoucí učitelka za mateřskou školu 2. KVALITA VÝCHOVNĚ-VZDĚLÁVACÍ PRÁCE PEDAGOGŮ, KVALITA ORGANIZACE PRÁCE, DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE, KOMPETENCÍ A ODPOVĚDNOSTÍ… - dle plánu kontrolní činnosti termín: průběžně odpovědnost: vedoucí učitelka, písemně (záznamy) (jak se učitelé na práci s dětmi připravují, připravenost prostoru, pomůcek, využívání, návaznost a propojení témat s reálným životem, plynulost a efektivnost organizace činností, vhodnost a použití metod a prostředků vzhledem k vývojovým možnostem, potřebám a zájmům dětí, individualizace vzdělávání, vytváření základů klíčových kompetencí, účinnost motivace a hodnocení, kvalita interakce a komunikace mezi učitelkou a dětmi a dětmi a učitelkami navzájem…) - dle plánu porad a pg. rad odpovědnost: všichni, vedoucí učitelka, ústně, případně písemný záznam


Stránka 41

(jak zaměstnanci znají RVP, ŠVP – cíle, rizika, obsah, podmínky, jak se s nimi ztotožňují, časový rozvrh a organizace práce, kvalita práce, týmová práce, možnost participace na řízení a plánování, kompetence a odpovědnosti zaměstnanců, možnost profesního růstu a dalšího vzdělávání, dostatek odborné literatury a časopisů, možnost uplatnění vlastní orientace učitelek, soulad pracovní doby, rozvržení pracovních náplní…) 3. EVALUACE PO UKONČENÍ INTEGROVANÉHO BLOKU Odpovědnost: všichni, písemně, součinně učitelky na třídě Termín: vždy po ukončení integrovaného bloku A. Evaluace podmínek pro realizaci integrovaného bloku B. Evaluace dle specifických cílů (tabulka) C. Evaluace výstupů integrovaného bloku D. Evaluace vytváření základů kompetencí E. Evaluace vztahů ve třídě, postojů dětí F. Evaluace přístupů k dětem s integrací 4. KVALITA KAŽDODENNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PRÁCE Odpovědnost: všichni, učitelé provádějí evaluaci své práce za současného provádění reflexe s dětmi, výsledek zaznamenají v poznámkách písemně Termín: denně Učitelky posuzují, co se dařilo, nedařilo, co ještě chtějí, případně by měly zařadit, co se ještě musí děti učit, procvičovat, jak byly vhodné metody, formy práce a prostředky. Učitelky si navzájem vyměňují informace o průběhu dne. Vyvarují se hodnocení vlastností dětí, používají popisný jazyk. Hodnocení individuálního výsledku posuzují směrem k vývoji jedince, neporovnávají výsledky ostatních dětí. Popisují zájem o nabízené činnosti, reakce dětí, dobu jejich soustředění. Zaznamenávají změny proti plánu. 5. EVALUACE POMOCÍ OBECNÝCH CÍLŮ Odpovědnost: všichni Termín: průběžně, stále (ústně, při plánování a realizaci činností) Kdykoliv během dne, při plánování a přípravě činností, při jejich realizaci, si učitelka pokládá následující otázky a operativně koriguje své působení směrem k požadované kvalitě: 1. CO SE PRÁVĚ TEĎ DÍTĚ UČÍ? 2. S JAKOU HODNOTOU SE PRÁVĚ TEĎ DÍTĚ SETKÁVÁ? 3. JAKÝ MÁ PRÁVĚ TEĎ DÍTĚ PROSTOR PRO SAMOSTATNOST A MOŽNOST OVLIVNIT SITUACI, VE KTERÉ SE NACHÁZÍ? Obecné cíle: 1. Rozvíjení dítěte a jeho schopnosti učení 2. Osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost 3. získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí


Stránka 42

6. EVALUACE VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ, PORTFOLIA DĚTÍ Odpovědnost: všichni pedagogové Termín: průběžně, dle dohody učitelek na pedagogické poradě Nová koncepce vzdělávání přijala OSOBNOSTNĚ ORIENTOVANÝ MODEL. Cílem je poznat každé dítě a provádět neustálou průběžnou pedagogickou diagnostiku a rozvíjet ty dovednosti a návyky, které jsou pro KONKRÉTNÍ DÍTĚ V DANÉM OBDOBÍ AKTUÁLNÍ, podle hesla: zacházení s různými dětmi stejně je nespravedlivé Znamená to, že poté, co učitelka dítě pozná, orientačně diagnostikuje, hledá pro každého cestu – metodický postup, organizační formu, prostředky, míru času, jak ho bude rozvíjet a učit dál. EVALUACE – VYHODNOCENÍ POKROKŮ V UČENÍ DĚTÍ – FÁZE: (všechny 3 fáze se opakují, prostupují, střídají – to je evaluace) -

1. SBĚR INFORMACÍ Pozorování (záměrné i bezděčné) provést si záznam (lísteček, archy)

-

2. ROZBOR NASBÍRANÝCH INFORMACÍ Portfolio dítěte (sběrné, výběrové) Rozhovor (uč. x dítě, uč. x rodič, uč. x uč.) Fotodokumentace, jiná dokumentace Videodokumentace (nejlépe, pokud jsou potíže) Audionahrávky (hlavně pro logopeda)

-

3. ZÁZNAM A PLÁN KROKŮ DO BUDOUCNA Moje příprava pro práci s dítětem – v podstatě TVP

Každé dítě v mateřské škole má svou složku, kde mu učitelky zařazují chronologicky jeho výtvarné práce, výrobky, pracovní listy a záznamy grafomotorických cviků. Jsou označeny datem. Do složky mohou být zařazovány i fotografie staveb, činností. Výtvarné práce a výrobky si děti odnášejí na konci školního roku domů, pracovní listy a záznamy grafomotorických cvičení si děti odnášejí domů při ukončení předškolního vzdělávání (jejich chronologické řazení umožňuje sledovat míru pokroku u dětí). Aspoň 2 x ročně děti kreslí mužskou postavu, učitelka kresbu označí datem. Každé dítě má vedeny písemné záznamy orientační diagnostiky. Učitelky si volí způsob provádění záznamů a na pedagogické radě si vytýčí priority, které budou sledovat v období, na které je vypracován ŠVP. PRAVIDLA A POSTUP PRO PROVÁDĚNÍ ZÁZNAMŮ: 1. Učitelka v mateřské škole provádí záznam o dítěti proto, aby zachytila současný stav rozvoje dítěte a vytýčila další cestu a postup.


Stránka 43

2. Zvažuje, zda je stav rozvoje dítěte a jeho schopností ve všech oblastech v normě nebo zda se vyskytují výrazné odchylky, vyhledává informace ve vývojové psychologii (sleduje odbornou literaturu a tisk, ověřuje si informace z internetu..) 3. Učitelka si může provádět dílčí poznámky různou formou (do sešitu, na lístečky…) 4. Záznam do formuláře provádí průběžně, může zvolit i metodu záznamu jedné pozorované oblasti u všech dětí v jedné oblasti (pozorování bude více cílené, záměrné) 5. K záznamu přikládá případně další přílohy písemné (žádosti o vyšetření na odborném pracovišti, zprávy z vyšetření apod.) 6. Výtvarné práce dětí, pracovní listy a záznamy grafomotorických cvičení učitelka ukládá do složek dítěte. 7. Záznam je k dispozici pouze učitelkám v MŠ a rodičům dítěte 8. Záznam, výsledky prací a další postupy v práci s dítětem učitelka konzultuje pouze s rodiči dítěte. 9. V případě zjištěných odchylek kontaktuje se souhlasem rodičů a prostřednictvím vedení školy odborné poradenské pracoviště 10. Záznam má dvě fáze: I. Popis současného stavu popisným jazykem (bez osobního hodnocení, odsuzování a kritiky) II. Další dílčí postup, který učitelka zvolí pro rozvoj dítěte (co bude rozvíjet, co bude upevňovat, procvičovat, jak bude působit na dítě, jaká navrhuje opatření)

Pro období platnosti ŠVP byly jako prioritní pro záznamy dětem na pedagogické radě zvoleny tyto oblasti: - Úroveň sebeobslužných dovedností - Slovní zásoba - Úroveň verbální komunikace - Úroveň pozornosti při vnímání - Úroveň vůle a vytrvalosti - Úroveň řešení problémů a myšlenkových operací - Úroveň schopnosti respektovat pravidla - Úroveň způsobilost sledovat instrukci a plnit zadané úkoly - Úroveň schopnosti sebeovládání a přizpůsobivosti - Úroveň společenských návyků a pravidel - Úroveň navazování kontaktů s dospělými - Úroveň navazování kontaktů s dětmi - Úroveň sociability a spolupráce - Úroveň adaptability ke změně Učitelky sledují i další oblasti rozvoje dítěte, ale pro uvedené pořizují záznam dle rozhodnutí pedagogické rady. Mohou si ale pořizovat záznam i pro další oblasti rozvoje dle uvážení.


Stránka 44

11.

SEZNAM PŘÍLOH ŠVP BAREVNÁ ŠKOLKA

A. METODIKA PROGRAMU SLUNÍČKO B. PODPORA KOMUNIKACE A MLUVENÉ ŘEČI V ZŠ A MŠ KUNÍN C. SEZNAM ČINNOSTÍ PRO ROZVOJ PŘEDMATEMATICKÉ GRAMOTNOSTI D. UPRAVENÉ KONKRETIZOVANÉ VÝSTUPY E. VZOR ZÁZNAMOVÉHO ARCHU PRO OBDOBÍ PLATNOSTI ŠVP


A

PŘEDČTENÁŘSKÉ

Stránka 45


Stránka 46

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Recommend Documents